ROZPOČTOVÝ PROCES dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění posledních předpisů
V Ostravě dne 2. srpna 2016
Zpracovala: Ing. Eva Hubinková
1
Obsah 1. Rozpočtový výhled (§ 3) ................................................................. 3 2. Rozpočet (§ 4 - § 10) ...................................................................... 4 3. Dotace a návratná finanční výpomoc (§ 10a - 10d) ....................... 4 4. Vypracování rozpočtu (§ 11 a § 39) ................................................ 7 5. Rozpočtová skladba (§ 12) ............................................................. 8 6. Rozpočtové provizorium (§ 13) ...................................................... 8 7. Rozpis rozpočtu (§ 14).................................................................... 9 8. Změny rozpočtu (§ 16) ................................................................... 9 9. Závěrečný účet (§ 17 a § 39) ........................................................ 10 10. Časové použití rozpočtu (§ 18) ..................................................... 11
1.
Rozpočtový výhled (§ 3)
Finanční hospodaření obcí a svazků obcí se řídí nejen ročním rozpočtem, ale i rozpočtovým výhledem. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem obcí a svazků obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje svého hospodaření. ÚSC mají povinnost sestavovat rozpočtový výhled na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet, např. při schválení rozpočtu na rok 2015 musí být rozpočtový výhled na roky 2016 a 2017. Podkladem k jeho sestavení jsou uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou dopady na hospodaření po celou dobu trvání závazků. Rozpočtový výhled je vhodné průběžně aktualizovat dle aktuální situace, např.: nově uzavřené smlouvy o dílo na větší investiční akce s dobou realizace delší než 1 rok, smlouvy o úvěru, refinancování úvěrů, změny splátek úvěrů apod. Pro zajištění reálnosti rozpočtového a nepodhodnocovat výdaje budoucích let.
výhledu
platí
zásada
nenadhodnocovat
příjmy
U příjmů zahrnout vývoj daňových příjmů dle rozpočtového určení daní, vlastní nedaňové příjmy na základě uzavřených smluv (nájemní, kupní atd.) a dotace (v případě, že je jasné, že bude získána dle smlouvy, rozhodnutí). U výdajů je nutné zabezpečit provozní výdaje (zejména tř. 5), dále zahrnout dlouhodobé závazky, výdaje na údržbu vlastního majetku, příspěvky na provoz zřízených a založených organizací, výdaje na investice, které započaly v minulých letech. Financování schodku může být uhrazeno z finančních prostředků minulých let nebo se kryje návratnými finančními zdroji (např. smlouvy o úvěru). Rozpočtový výhled by měl být sestaven v členění dle rozpočtové skladby.
3
2.
Rozpočet (§ 4 - § 10)
Rozpočet obcí a svazků obcí je finanční plán, jímž se řídí její hospodaření. Je sestavován na období jednoho kalendářního roku v návaznosti na rozpočtový výhled, a na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok, příp. na jiné veřejné rozpočty, k nimž má obec finanční vztah. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový (příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou určeny ke splacení jistiny úvěrů z předchozích let), nebo jako schodkový a to jen v případě, že jej bude možné uhradit: a) finančními prostředky minulých let (8115) b) smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů ÚSC Pro správné použití znaménka u financujících položek je nutno zjistit, zda rozdíl mezi příjmy a výdaji je kladný nebo záporný. příjmy – výdaje = 0 příjmy – výdaje > 0 příjmy – výdaje < 0
vyrovnaný rozpočet přebytkový rozpočet schodkový rozpočet
Dle § 4 odst. 6 je nutné kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku převést k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo převést do peněžních fondů. Mimo rozpočet (§ 6) se uskutečňují peněžní operace týkající se cizích prostředků, sdružených prostředků a podnikatelské činnosti. Podnikatelská činnost obcí a svazků obcí se promítne do rozpočtu nejpozději na konci kalendářního roku a je součástí závěrečného účtu.
3.
Dotace a návratná finanční výpomoc (§ 10a - 10d)
Zákon rozlišuje 3 typy dotací (podle toho kdo, určuje účel dotace):
„programová dotace“ – účel určený poskytovatelem programu (§ 10c) „individuální dotace“ – účel určený žadatelem v žádosti o poskytnutí dotace na základě zvláštního zákona – účel stanovený zvláštním právním předpisem (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon a zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením)
Program podle § 10c vyhlašuje ÚSC, pokud se rozhodne podpořit ze svého rozpočtu určitou oblast nebo činnost. Dále mohou být poskytovány individuální dotace řešící konkrétní potřebu jednoho konkrétního subjektu – žadatele. Účel takové dotace určuje žadatel tím, že jej uvede ve své žádosti o poskytnutí dotace.
Žádost (§ 10a odst. 3) obsahuje alespoň: a) FO: jméno a příjmení, datum narození a adresu žadatele FO podnikatelem: jméno a příjmení, datum narození, adresu žadatele a identifikační sílo PO: název, popř. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby b) požadovanou částku c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo NFV použít d) dobu, v níž má být dosaženo účelu, u NFV i lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek e) odůvodnění žádosti f) je-li žadatel právnickou osobou, identifikaci i. osob zastupujících právnickou osobu s uvedení právního důvodu zastoupení ii. osob s podílem v této PO iii. osob, v nichž má přímý podíl, a o výši toho podílu g) seznam případných příloh žádostí h) den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc V případě kladného vyřízení žádosti vzniká žadateli právo čerpat dotace a využít ji, a také povinnost využít dotaci v souladu s právními předpisy a s podmínkami jejího poskytnutí. Dotace se poskytuje výhradně formou veřejnoprávní smlouvy. V případě negativního výsledku posouzení žádosti o dotaci sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti. Rozhodování o poskytnutí dotace a návratných finančních výpomocí nad Kč 50.000,-- v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávní smlouvy je vyhrazeno zastupitelstvu obce (§ 85 zákona č. 128/2000 Sb.). Při rozhodování, který orgán schválí danou dotaci je rozhodující výše, kterou daný subjekt požaduje v žádosti, nikoliv to, kolik bude subjektu poskytnuto. Rozhodování do částky Kč 50.000,-- náleží do zbytkové pravomoci rady obce a v případě, že se v obci rada nevolí, její pravomoc vykonává starosta. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV obsahuje alespoň (§ 10a, odst. 5): a) název, sídlo, identifikační číslo poskytovatele dotace nebo NFV b) FO: jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště FO podnikatelem: jméno a příjmení, datum narození, adresu bydliště a identifikační číslo PO: název, popř. obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby c) číslo bankovního účtu poskytovatele a příjemce dotace nebo NFV, nebo způsob jakým budou prostředky poskytnuty d) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo NFV poskytnuta; u dotace nebo NFV, jejíž součástí jsou peněžní prostředky kryté ze SR, z rozpočtu SF nebo z NF, výši takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí e) účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny f) dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo g) u NFV lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek h) podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit
i)
případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet j) dobu pro přeložení finančních vypořádání dotace nebo NFV a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo NFV vrácena k) je-li příjemcem dotace nebo NVF právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací l) den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy Ve veřejnoprávní smlouvě lze vymezit podmínky (písm. i), jejichž porušení bude považováno za méně závažné, ze které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Ve smlouvě se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Porušení je řešeno § 22 (např. povinnost publicity, povinnost předložit dokumenty v určitých termínech a určité formě, povinnost udržitelnosti). Dle § 10b spory z právních poměrů při poskytování dotace nebo NFV rozhoduje podle správního řádu: a) Ministerstvo financí (je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha nebo Regionální rada regionu soudržnosti) b) Krajský úřad (je-li smluvní stranou obec nebo svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha) c) Magistrát hlavního města Prahy (je-li jednou ze smluvních stran hlavní město Praha) Ministerstvo financí plní úkoly nadřízeného správní orgánu krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy ve vztahu k povinnosti stanovené výše. Proti rozhodnutí nelze podat odvolání ani rozklad. V § 10c odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. zakládá povinnosti zveřejnit program a odst. 2 stanoví minimální náležitosti programu. Program je uveřejněn na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti. Poskytovatel, kterým je svazek obcí, zveřejní program na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádosti. Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění.
Příklad: Pro podávání žádosti poskytovatel stanoví lhůtu od 1. 5. 2016 do 30. 5. 2016. Program bude zveřejněn 30 dnů před 1. 5. 2016, tedy 1. 4. 2016. Program bude zveřejněn nejméně po dobu 90 dnů, tato doba začne běžet ode dne zveřejnění programu, tedy 1. 4. 2016 a uplyne k 29. 6. 2015.
1.4.2016 ZVEŘEJNĚNÍ
0
1.5.2016
30.5.2016
29.6.2016
Lhůta pro podání žádostí stanovena poskytovatelem
min. 30
60
min. 90
Program obsahuje alespoň: a) účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty b) důvody podpory stanoveného účelu c) předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu d) maximální výši dotace nebo NFV v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotace e) okruh způsobilých žadatelů f) lhůtu pro podání žádosti g) kritéria pro hodnocení žádosti h) lhůtu pro rozhodnutí o žádosti i) podmínky pro poskytnutí dotace nebo NFV j) vzor žádosti, příp. obsah jejich příloh Ustanovení podle §10d zakládá povinnost poskytovatele zveřejnit veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo NFV a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouvy do výše Kč 50.000,-- se nezveřejňují. Pokud uzavřením dodatku bude dotace zvýšena dna Kč 50.000,-poskytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna po dobu 3 let ode dne zveřejnění. Je-li poskytovatelem svazek obcí zveřejnění je obdobné jako u obcí, jen veřejnoprávní smlouvy a dodatky jsou zveřejňovány na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
4.
Vypracování rozpočtu (§ 11 a § 39)
Zákon nestanovuje povinnost čekat se schvalováním rozpočtu obcí a svazků obcí až do chvíle, kdy dojde ke schválení státního rozpočtu. Můžou jej schválit i předtím, ale bez dotačních vztahů. Případné dotační tituly se doplní do rozpočtu rozpočtovým opatřením. V případě, že se obec a svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu EU, musí rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování projektu. Návrh rozpočtu obce se zveřejní po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednání na zasedání zastupitelstva obce na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby (třídy RS). Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu (v členění, ve kterém bude rozpočet schválen). Návrh rozpočtu svazku obcí se zveřejní po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek
druhového třídění rozpočtové skladby (třídy RS). Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu (v členění, ve kterém bude rozpočet schválen).
5.
Rozpočtová skladba (§ 12)
Rozpočet se zpracování v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Rozpočet může být sestaven a následně schválen v různých podobách: a) členění příjmů dle položek a výdajů dle paragrafů, b) členění příjmů i výdajů dle položek a paragrafů, c) členění pouze na paragrafy, atd. Schválený rozpočet musí vyjadřovat závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit d) výkonné orgány obcí a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu e) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti obce při svém hospodaření f) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí g) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu
6.
Rozpočtové provizorium (§ 13)
Podmínky hospodaření v rozpočtovém provizoriu: není-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření stanoví zastupitelstvo obce (u svazku obcí příslušný orgán) na svém posledním zasedání v roce, který předchází rozpočtovému roku Forma pravidel rozpočtového provizoria není zákonem upravena, může mít různé podoby. Při sestavování je třeba přihlédnout např.: nezaměřit se pouze na oblast rozpočtových výdajů, ale také i na oblast rozpočtových příjmů (pronájmy, místní a správní poplatky, přijaté plnění od pojišťovny, přijaté transfery apod.); v oblasti výdajů vyjádřit mezní limity pro čerpání výdajů v nejvyšším možném hledisku druhového nebo odvětvového členění nebo je také možné stanovit objem předpokládaných výdajů na období rozpočtového provizoria souhrnnou částkou; nezapomenout zahrnout do pravidel rozpočtového provizoria i příspěvky zřízeným nebo založeným organizacím pro zajištění jejich chodu; úhrada závazků vyplývajících z dříve uzavřených smluv na investiční akce; brát v úvahu i splátky dlouhodobých úvěrů (pol. 8124) nebo návratných finančních výpomocí; sestavit pravidla tak aby nezpůsobovala náročné administrativní sledování a nezpůsobovala riziko překročení.
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení tzn., že výše schváleného rozpočtu musí být minimálně ve výši skutečně vyčerpaných finančních prostředků (sloupec 3).
7.
Rozpis rozpočtu (§ 14)
Po schválení rozpočtu se provádí neprodleně rozpis rozpočtu, tak aby bylo možné posoudit finanční hospodaření a provádět průběžnou kontrolu hospodaření. Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Při rozpisu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. Rozpočtová skladba je dána vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Závazné třídění příjmů a výdajů v celkové soustavě veřejných rozpočtů (pro obce a dobrovolné svazky obcí jsou závazné modře označené): odpovědnostní (z hlediska odpovědnostního), druhové (z hlediska druhového) – položky rozpočtové skladby, odvětvové (z hlediska odvětvového) – paragrafy rozpočtové skladby, konsolidační (z hlediska konsolidačního) – záznamové jednotky, zdrojové (z hlediska jejich zdroje) – nástroje a zdroje, doplňkové (z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům), programové (z hlediska jejich příslušnosti k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel), účelové (z hlediska účelu rozpočtového přesunu), strukturní (z hlediska jejich věcné podstaty), transferové (z hlediska účelů transferů) – účelové znaky.
8.
Změny rozpočtu (§ 16)
Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu: a) organizačních změn (např. zřízení nové příspěvkové organizace nebo zrušení, apod.) b) metodických změn (např. změny v legislativě – změna sazby DPH, rozpočtové určení daní, apod.) c) věcných změn (např. neuskutečněné investice, neočekávané zvýšení cen energií, apod.) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li: a) o změny ve finančních vztazích i jinému rozpočtu b) o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám c) pokud hrozí nebezpeční vzniku rozpočtového schodku Rozpočtovým opatřením je: a) přesun rozpočtový prostředků, při němž se jednotlivé příjmy a výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, objem rozpočtu se snižuje
Rozpočtová opatření schvaluje zastupitelstvo obce nebo rada/starosta obce, pokud zastupitelstvo vymezilo rozsah rozpočtových opatření, jejichž provádění svěřilo radě/starostovi (ustanovení § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). Výdaji finančních prostředků vždy musí předcházet schválení rozpočtového opatření. Lze připustit pouze čtyři případy, kdy je možné dříve uskutečnit výdaj než rozpočtové opatření: při obdržení dotace před koncem kalendářního roku v případě, že došlo k živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím v případě finančních prostředků podle § 28 odst. 12 (rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke SR, k rozpočtu RRRS a k NF, jde-li o příspěvkovou organizaci zřízení obcí, též k rozpočtu kraje) Potom se rozpočtové opatření schválí následně začátkem příštího roku.
9.
Závěrečný účet (§ 17 a § 39)
Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. Náležitosti závěrečného účtu: údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plněném členění podle rozpočtové skladby údaje o hospodaření s majetkem údaje o dalších finančních operacích včetně tvorby a použití peněžních fondů údaje o hospodaření zřízených nebo založených právnických osob obce vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob (např. příspěvky poskytnuté občanským sdružením) zpráva o přezkoumání hospodaření Údaje uvedené v závěrečném účtu by měly poskytnout informace především občanům. A to tak, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního celku. Návrh závěrečného účtu obce včetně zprávy o přezkoumání hospodaření se zveřejní po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednání na zasedání zastupitelstva obce na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby (třídy RS) a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Návrh závěrečného účtu svazku obcí včetně zprávy o přezkoumání hospodaření se zveřejní po dobu nejméně 15 dnů přede dnem jeho projednání na zasedání příslušného orgánu svazku obcí na úředních deskách členských obcí a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň ú údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby (třídy RS) a závěr
zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Způsobem umožňujícím dálkový přístup se zveřejňuje úplné znění návrhu závěrečného účtu včetně celé zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Projednání závěrečného účtu se uzavírá s vyjádřením a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad nebo b) souhlasu s výhradami, na základě nichž příjme obec a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků Obce a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zákon č. 420/2004 Sb. Územní celky mohou požádat buď krajský úřad a to do 30. 6. každého kalendářního roku, anebo v téže lhůtě KÚ oznámit, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi. Nejpozději do 30. 1. následujícího roku musí informovat KÚ o uzavření smlouvy s auditorem.
10.
Časové použití rozpočtu (§ 18)
Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. Obce a svazky obcí mohou přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskutečňují až v následujícím roce.
