MONITORING MÉDIÍ 3.3.2016 10:20
ANOPRESS IT VÁŠ DODAVATEL MONITORINGU MÉDIÍ
Obsah: 1. S kým vším jsme se spustili. Historie křížení Homo sapiens košatí technet.cz | 23.02.2016 | 0.80 http://technet.idnes.cz/historie-krizeni-homo-sapiens-deo-/veda.aspx?c=A160222_112743_veda_mla#utm_s...
2. ZÁVOD O LIDSKÉ ŽIVOTY! Nedělní Blesk | 21.02.2016 | František Prachař | 26 | Speciál | 0.80 http://www.blesk.cz
3. VIDEO: Davové psychóze propadají i krocani. Fandí, komu si řeknete zpravy.iDNES.cz | 20.02.2016 | Hobby.cz, Martina Čermáková | Zprávy iDNES.cz /Mazlíčci | 0.80 http://hobby.idnes.cz/davove-psychoze-propadaji-i-krocani-dbs-/hobby-mazlicci.aspx?c=A160219_174721_...
4. Potenciál vědkyň je dávno rozpoznán Haló noviny | 18.02.2016 | 11 | Ženy a společnost | 0.80 http://www.halonoviny.cz/
5. VĚDA: Embrya s přepsanou DNA neviditelnypes.cz | 11.02.2016 | 0.80 http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-embrya-s-prepsanou-dna-ddv-/p_veda.aspx?c=A160209_201930_p_ved...
6. Brazilské komáří tažení Dotyk | 05.02.2016 | Jaroslav Petr | 1 | Hydepark | 0.84
7. Embrya s přepsanou DNA Lidové noviny | 03.02.2016 | JAROSLAV PETR | 10 | Názory | 0.80 http://www.lidovky.cz/
8. VYMODLENÉ DĚTI Hospodářské noviny | 20.01.2016 | Markéta Hronová | 14 | Panorama | 0.98 http://www.hn.iHNed.cz/
9. Český biolog Fulka dávám ženám naději. Jeho objev může zvýšit úspěšnost umělého oplodnění ihned.cz - hn | 20.01.2016 | 0.97 http://hn.ihned.cz/c1-65108770-cesky-biolog-fulka-davam-zenam-nadeji-jeho-objev-muze-zvysit-uspesnos...
1. S kým vším jsme se spustili. Historie křížení Homo sapiens košatí 0.80 Skóre: Název: S kým vším jsme se spustili. Historie křížení Homo sapiens košatí Zdroj: technet.cz Datum: 23.02.2016 Odkaz: http://technet.idnes.cz/historie-krizeni-homo-sapiens-deo-/veda.aspx?c=A160222_1... Jazyk: cz Oblast: WWW - Technologie Zkratka WT oblasti: Zkratka zdroje: WT_T Identifikace: WT_T20160223020007 ProfilID: Datum importu: Zkratka skupiny:
aktuální články
Klíčová slova:
Výzkumném, ústavu, živočišné, výroby
02.03.2016 15:01 W2
http://technet.idnes.cz/historie-krizeni-homo-sapiens-deo-/veda.aspx? c=A160222_112743_veda_mla#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
2. ZÁVOD O LIDSKÉ ŽIVOTY! Skóre:
0.80
Název: Zdroj: Datum: Str.:
ZÁVOD O LIDSKÉ ŽIVOTY! Nedělní Blesk 21.02.2016 26
Datum: Str.:
21.02.2016 26 230933 8
Náklad: Číslo: Rubrika: Speciál Autor: František Prachař Odkaz: http://www.blesk.cz ISSN: 1210-8774 Jazyk: cz Oblast: Časopisy - společnost a životní styl Zkratka CZ oblasti: Zkratka zdroje: CZNB Identifikace: CZNB20160221010018 ProfilID: aktuální články Datum 02.03.2016 15:01 importu: Domicil: BN08A26A.TXT Zkratka CA skupiny: Klíčová slova:
Výzkumném, ústavu, živočišné, výroby
Vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi je prof. Jaroslav Petr (58) už hezkých pár let. Je mezinárodně uznávaným odborníkem na geneticky upravené plodiny - GMO. - K snídani jsem dnes měl pár koktejlových rajčat. Byla geneticky upravená? "Mohu garantovat, že ne. Ale i kdyby byla, snědl byste jednu z nejprověřenějších potravin, která na trhu je. Právě geneticky upravené organismy a zemědělské plodiny zvlášť procházejí tak důkladnou kontrolou jako žádná jiná potravina." - Jak dlouho vlastně podobné potraviny jíme? "Živočišných potravin se to netýká. Ale plodiny čtvrt století. V Americe taková potravina dokonce nemusí nést označení »Vyrobeno z GMO« jako u nás. Lidé to tam jedí a zatím se nezjistily žádné zdravotní následky." - Není ta doba krátká? "Nemyslím. I když - pšenici konzumujeme deset tisíc let a pětadvacet let s tím srovnávat nelze. Ale ona kontrola, o níž jsem mluvil, testy, trvají deset i patnáct let. Sleduje se, zda v GMO plodině není alergenní molekula, jestli není toxická, jestli nezatěžuje organismus. " - Co říká evropská legislativa? "Evropská unie má seznam metod, jimiž lze geneticky upravovat organismus. Pokud nějakou tuto metodu použijeme, vznikne GMO a musíme testovat. Pokud ji nepoužijeme, o GMO se nejedná a test nutný není." - Kdysi se osivo ozařovalo… "Radioaktivní ozáření osiva spadá pod klasické šlechtění. Navodí se tím desítky i tisíce změn v dědičné informaci například pšenice a nikdo neví, jaké jsou. Po výsevu zrn si vyberu vzešlou rostlinu s největšími zrny a začnu ji pěstovat ve velkém. To je klasické šlechtění a já vůbec nemusím zjišťovat, zda tam nevznikla nějaká molekula, vyvolávající alergii. Takových radiačních mutantů se pěstuje nepřehledně." - Jsou mezi nimi i naše? "Například ječmen Diamant. Vyšlechtil ho profesor Bouma, který s hrstí osiva zašel k zubaři, pod rentgenem si ho nechal osvítit, zasel ho a pak si vybíral ty nejdokonalejší a nejužitkovější rostliny. Vznikla nová plodina, a nikdo se jí nebojí." - Proč vlastně vznikla potřeba mít GMO plodiny? "Snaha dodávat na trh nové a nové plodiny existovala vždy a přinášela peníze. Je to velký byznys, protože metody klasického šlechtění jsou někdy už na hranici svých možností. Genetický inženýr přidá rostlině gen, který zajistí, že ji škůdce nenapadne, nebude mu chutnat, nebo ho rovnou zahubí." - Odpadne chemický postřik? "Jistě. Takhle vznikly dva první typy geneticky modifi kovaných plodin. První odolávají herbicidům, které zničí plevel, druhé škůdcům. Lidem a obratlovcům neškodí." - A hospodářským zví-řatům, od kter ý c h máme mléko, maso? "Když i ta nejmodernější laboratoř srovná mléko od krávy, krmené GMO kukuřicí, a krávy, která ji ani nezahlédla, nedokáže určit, která se čím krmila. Na mléku rozdíl nepoznáte." - Přesto ale mají lidé z GMO plodin strach. "Evropané ano, i když GMO plodiny nikoho nezabily. Jejich riziko je malé, hypotetické. - Jak se vlastně geneticky modifikované plodiny dělají, u nás třeba ona již zmíněná kukuřice? "Ta odolává housenkám zavíječe kukuřičného, má v sobě gen z bakterie, která je zabíjí."
"Ta odolává housenkám zavíječe kukuřičného, má v sobě gen z bakterie, která je zabíjí." - A jak se tam dostal? "Z kousků listu kukuřice se napěstují buňky, pak vezmeme bakterii, která v přírodě přenáší svoji vlastní dědičnou informaci do dědičné informace rostlin, protože je to pro ni výhodné, a použijeme ji jako trojského koně, pašeráka." - V laboratoři? "Ano. Genetický inženýr z bakterie odstraní to, co rostlině předává ve svůj prospěch, a místo toho tam »podstrčí« gen, který si vypůjčil z jiné bakterie a který bychom rádi v rostlině, o niž jde, viděli. Bakterie číslo jedna pak udělá to, co umí dokonale - propašuje nový gen tam, kde ho potřebujeme. A pak se napěstuje rostlina, odolná, geneticky modifi kovaná. Těch způsobů je ale velmi mnoho." - Vy jste předsedou České komise pro nakládání s GMO, což je poradní orgán ministra životního prostředí. Setkal jste se už s riziky ohledně GMO? "Já nejsem bezvýhradným stoupencem GMO, jsou takové, které bych v životě nedoporučil, a ta komise už vícekrát řekla své ne." - Například? "Nechci otevírat kauzy, ale jednu zmíním. Jednalo se o geneticky modifi kované viry, které se daly využít při léčbě rakoviny. Znělo to velmi sympaticky, ovšem podstatné bylo, o jaký geneticky modifi kovaný organismus se jednalo, kdy a kde a za jakých podmínek měl být použit." - Ten virus byl nový? "Jistě. Zahraniční firma tady zkoušela rozjet něco, co by jí doma nepovolili. Domnívala se, že jsme tu něco jako »divoký Východ«. Dali jsme jí najevo, že nejsme. Pokud jsou rizika, je s rostlinou nebo organismem konec." - To už se stalo? "Profesor Higgins v Austrálii modifi koval hrách, který nepožíraly larvy škodlivých v brouků. Při testech na myších se ale ukázalo, že by tento hrách mohl vyvolávat u lidí alergie. Deset let jeho práce skončilo ve spalovně." - To je důvod toho, proč se v zemích EU může pěstovat jen jediná GMO kukuřice? "Jsme trochu licoměrní. Vždyť jako krmení pro hospodářská zvířata sem k nám modifi kovaných plodin dovážíme desítky. Je to sója, ale i další komodity. Z Brazílie, Argentiny, USA…" - Až si lidé zvyknou, budou tedy mít GMO plodiny skvělou budoucnost. "Víte, když my tady v Evropě GMO nepěstujeme, nic se nám neděje, nechybí nám. V Indii, Číně, Africe i v jiných částech světa na tom tak skvěle nejsou. Musejí nakrmit své lidi a nemohou si dovolit GMO nevyužívat." - Takže například význam GMO rýže roste. "Na světě oslepne každým rokem tři sta tisíc dětí. Nemají v potravě dostatek beta karotenu, který v loupané rýži není. Chybí jim vitamin A, který je právě v beta karotenu. Ingo Potrykus ve Švýcarsku vnesl do rýže několik genů z jiných rostlin a dosáhl tzv. zlaté rýže, žluté barvy, která obsahuje beta karoten. Dvě stě gramů jí ve vařené podobě stačí k naplnění denní dávky beta karotenu pro člověka. Měla by být omaštěná, protože beta karoten a vitamin A se vstřebávají spolu s tuky. Jenže pěstování téhle rýže blokuje řada nevládních ochranářských organizací, které jsou ostře proti GMO plodinám. Misky vah jsou přitom jasné." - Čili bez GMO plodin se nejspíš neobejdeme. "Co my víme, jaké budou klimatické změny, jaká budou sucha, jak a kam budou migrovat lidé za lepším životem? Uživí nás naše plodiny třeba ještě za dvacet let?" - A uživí? "Kdo ví. Na Blízkém východě se šíří rez travní. Je známá jako Ug 99, podle roku jejího objevu v Ugandě, a likviduje pšenici. Není vyloučeno, že ji vyhubí v Iráku, Íránu, Pákistánu a dalších zemí oblasti, které nejspíš postihne hladomor. Co bude pak?" - Dá se s tím bojovat? A jakým způsobem? "Už máme odrůdy GMO pšenice, které rzi travní odolají. Ale musíme je 10-15 let testovat. Je to závod o život, o kterém se málo ví. Genetické inženýrství to může vyřešit, na rozdíl od klasického šlechtitelství je hodně rychlé." PROFESOR JAROSLAV PETR (58) SOUDÍ, ŽE BEZ GENETICKY UPRAVENÝCH PLODIN SE NEOBEJDEME Foto: První GMO plodinou bylo rajče Flavr Savr v USA v roce 1994. Foto: Mikroskop patří k práci profesora Petra každý den. Foto: Martin Přibyl Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
3. VIDEO: Davové psychóze propadají i krocani. Fandí, komu si řeknete Skóre: Název: Zdroj: Datum: Číslo:
0.80 VIDEO: Davové psychóze propadají i krocani. Fandí, komu si řeknete zpravy.iDNES.cz 20.02.2016 51
Datum:
20.02.2016
51 Číslo: Rubrika: Zprávy iDNES.cz /Mazlíčci Autor: Hobby.cz, Martina Čermáková Odkaz: http://hobby.idnes.cz/davove-psychoze-propadaji-i-krocani-dbs-/hobby-mazlicci.as... Jazyk: cz Oblast: Internet - Zpravodajství Zkratka YZ oblasti: Zkratka zdroje: YZID Identifikace: YZID20160220010019 ProfilID: aktuální články Datum 02.03.2016 15:01 importu: Domicil: wj051020.txt Zkratka W1 skupiny: Klíčová slova:
Výzkumného, ústavu, živočišné, výroby
Pokud byste chtěli sestavit silnou kliku, která strhne tribuny či demonstraci, zřejmě by stačilo nahnat tam hejno krocanů, kteří jinak nemají co na práci. Alespoň podle úsměvného amatérského videa z Itálie, které koluje po sociálních sítích. "Tutti insieme... vai vai...", tedy "Všichni dohromady... pojďme...!" provokuje rozesmátý muž hejno krocanů za plotem. A reakce jejich hrdel je rozhodně nepřeslechnutelná široko daleko. Otázka je, jak dlouho by muži smích vydržel, pokud by ho od masy nelétavých silných ptáků táhnoucích evidentně za jeden provaz bezpečně neodděloval vysoký plot. "Na videu není zřejmě nic, co by ten člověk musel s krocany secvičovat. Ptáci prostě reagují na humbuk a hlasitý pokřik, což je možná jediným zpestřením jejich dne. Každopádně je v tom z jejich strany cítit zájem a vzrušení. Dotyčného člověka by ale po odstranění plotu smích zřejmě rychle přešel. Zvědavé, případně rozzuřené hejno poměrně velkých krůt není nic, s čím by chtěl člověk dobrovolně sdílet osobní prostor," rozebrala situaci oslovená etoložka Jitka Bartošová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. I proto může reakce ptáků působit jako davová psychóza a nemusí to být až tak daleko od pravdy. "Jakékoliv stádo či hejno se totiž většinou chová tak, že jedinec reaguje na chování svého nejbližšího souseda a celý útvar se tak synchronizuje," dodává odbornice na chování zvířat. Zvířata, která žijí v chovech v početných hejnech a není to pro ně úplně přirozené, se s tím totiž musejí naučit nějak žít a vzájemně se domluvit. Podobně fungují i obrovská hejna divoce žijících ptáků a hejna ryb, jak to předvádějí sardele na tomto videu ( více zde ): InsertSingleVideo Fascinující jsou i hejna špačků, vytvářející na obloze úžasné obrazce ( zde ): InsertSingleVideo URL| http://hobby.idnes.cz/davove-psychoze-propadaji-i-krocani-dbs-/hobby-mazlicci.aspx?c=A160219_174721_hobby-mazlicci_mce Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
4. Potenciál vědkyň je dávno rozpoznán Skóre: Název: Zdroj: Datum: Str.:
0.80 Potenciál vědkyň je dávno rozpoznán Haló noviny 18.02.2016 11 41 Ženy a společnost http://www.halonoviny.cz/ 1210-1494 cz
Číslo: Rubrika: Odkaz: ISSN: Jazyk: Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCHA Identifikace: DCHA20160218010047 ProfilID: aktuální články Datum 03.03.2016 10:12 importu: Domicil: O041A11B.TXT Zkratka CE skupiny: Klíčová slova:
Helena, Fulková
Jedenáctý únor byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Letos byl slaven (připomínán) poprvé.
Jedenáctý únor byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Letos byl slaven (připomínán) poprvé. Cílem je zdůraznit zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Podle statistik Národního kontaktního centra (NKC)gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR bylo v roce 2014 mezi studujícími magisterského stupně vysokých škol bezmála 60 % studentek. Do špičkové vědy se jich ale nakonec prosadí málo. Mezi doktorandy bylo 44,4 % žen. Mezi výzkumníky jsou však ženy zastoupeny již jen 27,2 %, ve vedoucích pozicích ve vědě jen dvanácti procenty. Vláda před rokem schválila změnu kritizovaných pravidel tzv. juniorských grantů Grantové agentury ČR. Nová pravidla by měla usnadnit mj. mladým vědkyním, aby sladily pracovní a rodinný život, jinými slovy - aby mohly vědecky pracovat a pečovat o děti. V podmínkách pro udělení grantu se také začala zohledňovat doba strávená na rodičovské dovolené. Neustále dodávat kuráže Na webu NKC–gender a věda je zveřejněna podnětná anketa: Proč se domníváte, že OSN vyhlásila 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě? Marcela Linková, vedoucí tohoto centra, se domnívá, že to reflektuje rostoucí uznání skutečnosti, že společnost nesmí dovolit, aby vědu ovlivňovaly stereotypy a předsudky. »To prostě nevede ke kvalitní vědě. Když si necháme vlastní úsudek kvalit člověka a jeho nápadů zastřít předsudky (o ženách, o lidech jiné než bílé barvy pleti), těžko tvrdit, že se řídíme meritokraticky – podle toho, co člověk umí. Svět se potýká s obrovskými výzvami a problémy a my potřebujeme lidi různého zázemí a s různými zkušenostmi, abychom to spolu mohli zvládnout. Věci jako energie, bezpečnost, chudoba, environmentální udržitelnost – všude musíme uvažovat, jak tyto věci různě dopadají na ženy a muže, dívky a chlapce, a musíme hledat řešení, která budou dobrá pro tyto různé skupiny«. Podle ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové je cílem tohoto dne zvýšení povědomí o tom, že ženy a dívky stále nemají rovné možnosti pro to, aby se ve vědě prosadily. »Je třeba zvyšovat povědomí o tomto problému a také neustále dodávat ženám kuráže, aby se nevzdávaly,« je přesvědčena s tím, že kvalitní věda potřebuje spravedlivé zastoupení žen a mužů, bez toho nemůže dobře ve svých disciplínách reagovat na výzvy světa. »Nízké zastoupení žen ve vědě, bariéry v jejich zapojování do rozhodovacích a řídicích procesů či rozvoj principů odpovědného výzkumu a inovací je očividně výzvou nejen v naší zemi, ale i ve světě. Potenciál v podobě specifických znalostí, zkušeností nebo kreativity žen je již dávno rozpoznán jako strategická surovina, která ovšem leží ladem,« míní Marcel Kraus z Technologické agentury ČR s tím, že takové plýtvání si žádná země dlouhodobě nemůže dovolit. Jiří Kolman z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR to vidí tak, že si společnost postupně uvědomuje, že pořád jsou opomíjeny nápady velké skupiny lidí, žen. »Zbytečně tak dochází k problémům, které by nebyly, kdyby ženy u toho byly.« Vědkyně skrývají nevyužitý potenciál. »Velmi důležitá je úloha úspěšných žen jako vzorů pro začínající vědkyně. Takovou úlohu mohou aktivity spojené s Mezinárodním dnem žen ve vědě plnit,« dodává senátorka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková. Zajímavě se nad datem tohoto mezinárodního dne zamyslela vědkyně Helena Fulková. Neví, proč připadl zrovna na 11. únor. »U nás v rodině se vždy slavil MDŽ jakožto symbol boje žen za lepší pracovní podmínky, proti diskriminaci a proti dětské práci.«… Více na www.genderaveda.cz. Foto: Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
5. VĚDA: Embrya s přepsanou DNA Skóre: Název: Zdroj: Datum: Odkaz:
0.80 VĚDA: Embrya s přepsanou DNA neviditelnypes.cz 11.02.2016 http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-embrya-s-prepsanou-dna-ddv-/p_veda.aspx?c=...
Jazyk: cz Oblast: WWW - Domácí zprávy Zkratka WD oblasti: Zkratka zdroje: WD_D Identifikace: WD_D20160211060010 ProfilID: aktuální články Datum 02.03.2016 15:01 importu: Zkratka skupiny:
W2
Klíčová slova:
Výzkumném, ústavu, živočišné, výroby
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-embrya-s-prepsanou-dna-ddv-/p_veda.aspx? c=A160209_201930_p_veda_wag#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=pes_neviditelny&utm_content=main Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
6. Brazilské komáří tažení Skóre: Název: Zdroj:
0.84
Datum: Str.:
05.02.2016 1 6 Hydepark Jaroslav Petr
Číslo: Rubrika: Autor:
Brazilské komáří tažení Dotyk
Rubrika: Autor: Jazyk: Oblast: Zkratka oblasti:
Hydepark Jaroslav Petr cz Časopisy - společnost a životní styl CZ
Zkratka zdroje: CZ8T Identifikace: CZ8T20160205010018 ProfilID: aktuální články Datum 02.03.2016 15:01 importu: Domicil: k8ta16060024.txt Zkratka CA skupiny: Klíčová slova:
Výzkumném (2), ústavu (2), živočišné (2), výroby (2)
Proti šířícím se epidemiím staví Brazilci hráz z mračen komárů, jejichž dědičnou informaci upravili genoví inženýři. Pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, kde se zabývá reprodukční biologií a biotechnologiemi hospodářských zvířat. Pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi, kde se zabývá reprodukční biologií a biotechnologiemi hospodářských zvířat. Přednáší externě na České zemědělské univerzitě v Praze, Pedagogické a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Napsal knihu "Klonování – hrozba, nebo naděje?" a řadu vědeckofantastických povídek, je členem redakční rady Vesmíru. Narodil se roku 1958, vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Je vypuštění geneticky modifikovaného organismu (GMO) do volné přírody zločin spáchaný na životním prostředí? Anebo je to bohulibý skutek? Z početného tábora odpůrců zaznívá unisono jednoznačné odsouzení. Zastánci GMO jásají. Kdo z nich má pravdu? Radnice brazilské Piracicaby je GMO příznivě nakloněna a odsouhlasila, aby v jejich městě vyrostla "fabrika" britské firmy Oxitec na geneticky modifikované komáry. Radní se při svém rozhodování opírali o několikaleté zkušenosti pětitisícové čtvrti Eldorado. Právě v ní Oxitec testoval ochranu obyvatelstva před komáry přenášející infekční choroby vysazením komárů s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Piracicabská radnice považuje testy za úspěšné a podepsala proto s Oxitecem novou smlouvu. Vyplývá z ní, že v městě se 400 000 obyvateli budou geneticky modifikovaní komáři vysazeni na území obývaném 60 000 lidmi. Oblast zahrnuje i centrum města. Viry táhnou světem Komáři přenášejí celou řadu závažných onemocnění. Proti některým, např. malárii, jsou k dispozici účinné léky. Proti jiným, např. žluté zimnici, se lze očkovat. Na mnoho chorob přenášených písklavými pijáky krve však nemá současná medicína ani léky, ani očkovací látky. K nejrozšířenějším onemocněním z této kategorie patří tropické horečky dengue a chikungunya. Tyto exotické choroby, sužující původně jen obyvatele odlehlých koutů Afriky, dosáhly globálního rozšíření. Dnes trápí stovku zemí celého světa a jako Damoklův meč visí nad 400 miliony lidí. Situace se nelepší, naopak se rychle mění k horšímu. Také zika virus vyvolával před půlstoletím sporadická onemocnění v centrální Africe a pro tamější obyvatelstvo nemělo prodělání infekce většinou závažnější následky. Postupně se rozšířil do jižní Asie a odtud se v roce 2007 vydal na celosvětové tažení. Přes pacifické ostrovy doputoval do Jižní Ameriky a dnes už se první případy vyskytly i na území Spojených států. V Brazílii zaznamenali v souvislosti s šířením zika viru prudký nárůst počtu novorozenců postižených tzv. mikrocefalií, těžkou vývojovou poruchou, při které se rodí děti s nápadně malou hlavičkou a malým mozkem. Za minulý rok napočítali Brazilci více než 3500 případů, což je dvacetkrát více než v předchozích letech. Na vině je zřejmě infekce zika virem u těhotných žen. Virus má slabost pro nervové buňky a poškozuje mozek vyvíjejícího se plodu. Komáři se smrtícím nákladem Spolehlivá ochrana proti virům dengue, zika nebo chikungunya neexistuje. Prevence obvykle cílí na přenašeče – komára tropického (Aedes aegypti). Ke slovu přicházejí nejen chemické postřiky, ale třeba i likvidace míst, kam mohou samičky komárů klást vajíčka a kde se následně vyvíjejí larvy. Jako komáří líhně poslouží vyhozené pneumatiky, v kterých se drží dešťová voda, nejrůznější barely či plechovky. Všechny "líhně" se ale zlikvidovat nezdaří a také chemický boj s komáry má svá úskalí. Mnohé insekticidy poškozují lidské zdraví. Navíc si nevybírají a hubí spolu s komáry i další druhy hmyzu. V řadě případů už si komáři vyvinuli k insekticidům odolnost. Firma Oxitec přichází s principiálně zcela odlišným způsobem redukce komáří populace. Genoví inženýři vnesli do dědičné informace komára tropického smrtící gen, který nefunguje, pokud se komáří larva vyvíjí ve vodě s jedním antibiotikem. V laboratorních kontejnerech se s podporou antibiotika namnoží mračna komárů nesoucích smrtící dědičnou vlohu. Z nich se vyberou pouze samečci, které lze bez obav vypustit do města, protože nesají krev a nepřenášejí původce nemocí. Geneticky modifikovaní samečci přečíslí divoké konkurenty a spáří se s velkou částí populace divokých samiček. Potomstvu přitom předají smrtící gen. Protože se takto zplozené komáří larvy vyvíjejí venku ve vodě bez přídavku antibiotika, smrtící vloha se prosadí a larvy masově hynou. Žádný modifikovaný komár nepřežije. V piracicabské čtvrti Eldorado se tímto způsobem podařilo srazit počty komárů na desetinu obvyklých počtů a úměrně tomu tam klesl i počet onemocnění horečkou dengue. Nyní upírají obyvatelé města naděje ke geneticky modifikovaným komárům i v souvislosti s šířící se hrozbou zika viru. Rozum do hrsti Je velmi jednoduché kritizovat z bezpečí střední Evropy piracicabskou radnici za to, že geneticky modifikovaným komárům otevřela brány města dokořán. Pokud se vžijeme do situace nastávajících brazilských rodičů děsících se každého komářího zabzučení, pak možná budeme ve svých verdiktech smířlivější. K exotickým chorobám přenášeným komárem tropickým nemáme zase tak daleko, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přenašeč virů žije v celém Středomoří od Turecka po Portugalsko. Jeho výskyt byl potvrzen i v Nizozemsku a v roce 2007 se postaral o malou epidemii horečky chikungunya v severní Itálii. Vyžádala si sice jen jednu oběť na životě, ale řada nemocných si odnesla ze střetu s exotickou chorobou trvalé následky v podobě zánětem poškozených kloubů. Ze severu Itálie už k nám není tak daleko jako z brazilské Piracicaby. Jenže ani Brazílie není v globalizovaném světě kdesi "za devatero horami". Turisté, kteří si zajedou letos v létě do Ria de Janeira na olympijské hry, by se možná víc než tamější vyhlášené kriminality měli obávat komárů a jejich neviditelného "nákladu" v podobě nejrůznějších virů. Otázka "Geneticky modifikované organismy ano, nebo ne?" je položena nebezpečně zjednodušeně. Měli bychom se nejdřív ptát: Jaké geneticky modifikované organismy použijeme? Kde a za jakých podmínek? A v neposlední řadě také: Co si od nich slibujeme? Pokud by někdo hodlal vypouštět komáry se smrtícím genem například na Třeboňsku jen proto, aby ho v noci nerušil ze spaní jejich neodbytný pískot, pak je třeba říct jeho záměrům jednoznačně: Ne! Pokud by nás titíž geneticky modifikovaní komáři měli chránit například před rozením těžce postižených dětí, je třeba vzít rozum do hrsti a zapomenout na všechny předsudky. Tak, jak to udělala radnice v Piracicabě.
například před rozením těžce postižených dětí, je třeba vzít rozum do hrsti a zapomenout na všechny předsudky. Tak, jak to udělala radnice v Piracicabě. Jako komáří líhně poslouží vyhozené pneumatiky, v kterých se drží dešťová voda, nejrůznější barely či plechovky. K exotickým chorobám přenášeným komárem tropickým nemáme zase tak daleko, jak by se mohlo na první pohled zdát. Turisté, kteří si zajedou v létě do Ria de Janeira na olympiádu, by se možná víc než tamější kriminality měli obávat komárů. Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
7. Embrya s přepsanou DNA Skóre: Název: Zdroj: Datum: Str.: Náklad: Číslo: Rubrika: Autor: Odkaz:
0.80 Embrya s přepsanou DNA Lidové noviny 03.02.2016 10 51028 28 Názory JAROSLAV PETR http://www.lidovky.cz/
ISSN: 0862-5921 Jazyk: cz Oblast: Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCLN Identifikace: DCLN20160203010031 ProfilID: aktuální články Datum 02.03.2016 15:01 importu: Domicil: Zkratka skupiny:
L028A10B.TXT
Klíčová slova:
Výzkumném, ústavu, živočišné, výroby
CE
Buďme bez obav. K tvorbě dětí s dědičnou informací vylepšenou na zakázku se neschyluje Vdubnu loňského roku zavládlo zděšení nad zprávou, podle které čínští vědci cíleně pozměnili dědičnou informaci lidských embryí. "Jsme na cestě k cílenému vylepšování člověka? Budou se rodit děti s dědičnými vlastnostmi na objednávku?" ptal se celý svět. Řada vědců volala po okamžitém zákazu podobných pokusů. Čínští vědci využili revoluce, která proběhla před pár roky v genovém inženýrství. Do té doby byly zásahy genových inženýrů do dědičné informace víceméně náhodné. Změnit žádoucím způsobem přesně vybrané místo lidské DNA bylo velmi obtížné. To se změnilo s nástupem nové techniky CRISPR-Cas9 umožňující neskonale přesnější a spolehlivější zásahy do dědičné informace. Je ale tato technika natolik spolehlivá a přesná, abychom ji mohli beze strachu použít pro korekci poruch v dědičné informaci lidských embryí? Odborníci varují: "Pokud se z embrya s upravenou dědičnou informací narodí dítě, bude změnu v genech přenášet na další generace. Pokud se dopustíme chyby a v důsledku toho se dítě narodí s dědičným defektem, zdědí ho i další pokolení." Čínští vědci nehodlali přivést na svět děti s cíleně upravenou dědičnou informací. K pokusu použili defektní embrya neschopná vývoje. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik nežádoucích změn technika CRISPR-Cas9 v dědičné informaci napáchá. Pokusili se v embryu o zásah do DNA, kterým lze napravit dědičnou chorobu postihující tvorbu krvinek, a čekalo je nemilé překvapení. V dědičné informaci lidského zárodku došlo kromě žádoucí změny i k nežádoucím poškozením na desítkách a stovkách míst genomu. Každá z takto vzniklých "děr"v DNA představovala potenciální hrozbu. "Metoda stále není dost spolehlivá. Proto jsme další pokusy přerušili," oznámili čínští vědci. Britové cílí na lidskou neplodnost Mohlo se zdát, že všechno dobře dopadlo. Jenže o pár měsíců později se světem rozletěla zpráva, že o povolení k podobnému zásahu do dědičné informace lidských embryí požádal tým Kathy Niakanové z londýnského Francis Crick Institute a 1. února 2016 dal britský úřad Human Fertilisation and Embryology Authority žádosti zelenou. Niakanová může měnit dědičnou informaci lidských embryí. Počítá, že jich použije asi stovku a technikou CRISPR-Cas9 zasáhne do činnosti pětice genů. To, za co svět odsuzoval Číňany, rozjíždějí vědci ve Velké Británii. Přesouvá se těžiště snah o vytvoření "dětí na zakázku" do Evropy, a dokonce do jedné ze zemí Evropské unie? Mezinárodní společenství vědců se na několika konferencích shodlo, že nikdo nebude riskovat narození postiženého dítěte po nezdařeném zásahu do dědičné informace embrya. Zároveň si ale všichni uvědomují, že zvládnutí cílených zásahů do dědičné informace lidských zárodků je obrovským příslibem pro boj s vrozenými defekty. Proto musí výzkum v laboratořích pokračovat. Projekt Kathy Niakanové do téhle koncepce dokonale zapadá. Jeho výsledky poslouží při boji lékařů s lidskou neplodností. V ekonomicky rozvinutých zemích má nějaké problémy s početím dítěte každý šestý či sedmý pár. Mnohé z nich podstoupí oplození ve zkumavce. Ale ani to nekončí vždycky úspěchem. Ze stovky uměle oplozených lidských vajíček se obvykle ani polovina nevyvine do stadia, v němž je lékaři přenášejí do dělohy žen. Z přenesených embryí se v děloze uchytí opět jen polovina a z té se zas jen polovina dále vyvíjí aspoň po dobu tří měsíců. Nad důvody tak nízké účinnosti vývoje embryí z umělého oplození se vznáší otazníky. Pokusy týmu Kathy Niakanové by na ně mohly přinést toužebně očekávané odpovědi. Nejde jen o teorii Vědci prozkoumali geny, které zajišťují úspěšný vývoj embryí u laboratorních zvířat. V lidských embryích ale probíhá celá řada životně důležitých procesů odlišně. Týká se to i genů, které řídí vývoj embrya. Proto chce Kathy Niakanová cíleným zásahem do dědičné informace lidských embryí vyřadit z činnosti vybrané geny a sledovat, jak to ovlivní vývoj zárodků během prvního týdne po oplození, kdy embryo tvoří zhruba dvě stovky buněk. Zdaleka tu nejde jen o teoretické poznatky. Niakanová doufá, že efekt genů životně důležitých
informace lidských embryí vyřadit z činnosti vybrané geny a sledovat, jak to ovlivní vývoj zárodků během prvního týdne po oplození, kdy embryo tvoří zhruba dvě stovky buněk. Zdaleka tu nejde jen o teoretické poznatky. Niakanová doufá, že efekt genů životně důležitých pro zdárný vývoj lidského zárodku bude možné u embryí ze zkumavky posílit a zajistit tak vyš ší účinnost léčby neplodnosti umělým oplozením. "Jsem potěšen, že Human Fertilisation and Embryology Authority schválila žádost doktorky Niakanové," říká ředitel Francis Crick Institute, laureát Nobelovy ceny Paul Nurse. "Výzkum plánovaný doktorkou Niakanovou je důležitý proto, abychom pochopili, jak se vyvíjí zdravé lidské embryo, a díky němu také lépe pochopíme, jak zlepšit výsledky oplození ve zkumavce." Můžeme být tedy klidní. V Číně, v Británii ani nikde jinde se k tvorbě dětí s dědičnou informací vylepšenou na zakázku neschyluje. --Zvládnutí cílených zásahů do dědičné informace lidských zárodků je obrovským příslibem pro boj s vrozenými defekty Foto: O autorovi: JAROSLAV PETR, Autor, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby biolog Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
8. VYMODLENÉ DĚTI Skóre:
0.98
Název: Zdroj: Datum:
VYMODLENÉ DĚTI Hospodářské noviny 20.01.2016
Str.:
14 45065 13 Panorama
Náklad: Číslo: Rubrika: Autor: Odkaz: ISSN: Jazyk: Oblast:
Markéta Hronová http://www.hn.iHNed.cz/ 0862-9587 cz
Celostátní deníky Zkratka DC oblasti: Zkratka zdroje: DCHN Identifikace: DCHN20160120010039 ProfilID: aktuální články Datum importu: Domicil: Zkratka skupiny: Klíčová slova:
03.03.2016 10:11 H013A14A.TXT CE JOSEF (3), FULKA (3), Josefem (2), Fulkou (2), Josefa, Fulky, Josefu, Fulkovi
PÁRŮ, KTERÝM SE NEDAŘÍ POČÍT, PŘIBÝVÁ. ŽENY TĚHOTENSTVÍ ODKLÁDAJÍ, NA MUŽÍCH SE PROJEVUJE STRES A HEKTICKÝ ZPŮSOB ŽIVOTA. REPRODUKČNÍ BIOLOG JOSEF FULKA PŘIŠEL S OBJEVEM, KTERÝ JIM MŮŽE POMOCT A ŠANCE NA POČETÍ DÍTĚTE ZE ZKUMAVKY ZVÝŠIT. Třikrát už podstoupila umělé oplodnění, ale ani jednou to nevyšlo. Každý pokus ji stál zhruba pětadvacet tisíc korun, na zbytek jí přispěla pojišťovna. Pokud se nechce vzdát svého snu o dítěti, může to zkusit počtvrté. Na to už ale pojišťovna nepřispívá, musela by zaplatit mezi šedesáti a sedmdesáti tisíci korunami. Jde o typický příběh zklamaných žen, které se svěřují na internetových fórech a navzájem se podporují, že "příště už to určitě vyjde". Právě jim může pomoct objev Josefa Fulky, jeho dcery Heleny a gynekoložky Aleny Langerové. Našli spojitost mezi tím, jak se uspořádají jadérka ve vajíčku po oplození, a úspěšností umělého oplodnění. Pokud se při výběru embrya, které se nakonec usadí do dělohy, zohlední uspořádání jadérek, je vyš ší šance, že se embryo skutečně uchytí a vyroste zdravé dítě. "Na to jsme přišli v podstatě náhodou. Koncem 90. let jsem ještě byl na univerzitě v Cambridgi. Chtěl jsem z vejce vyjmout celou prostřední část, ale vzal jsem si úzkou pipetu a vyjmul jsem jen jadérko. Mysleli jsme si, že vejce bez jadérka nemůže existovat, ale ta vejce to přežila," popisuje Josef Fulka ve své pracovně ve Výzkumném ústavu živočišné výroby "náhodu", která stála u zrodu už několika jeho objevů. Fulka je v Česku jednou z největších kapacit na reprodukční biologii, ale nepoznali byste to na něm. Pracovně se starými policemi, jež zaplňují vědecké časopisy a dokumenty až po strop, dominují akorát ledničky, kde si schovává materiál. "Já nic nepotřebuju, mně stačí cédéčka," popisuje. Má rád Nicka Cavea a Micka Jaggera, jehož plakát visí na dveřích minilaboratoře. Fulka zjistil, že jadérko, které se nachází uvnitř samotného jádra buňky, má těsně po oplození vajíčka nezastupitelnou funkci. Jakou přesně, se ale ještě neví. V 90. letech to nikoho nezajímalo. "Nakonec jsme výsledky našeho výzkumu publikovali v jednom ne moc prestižním časopise. Pak jsem byl v Japonsku a oslovila mě jedna Japonka, že by na tom se mnou chtěla dělat. Tak jsme se do toho pustili a vzešel z toho listopadový článek ve Science. Věnovali nám i obálku, což je docela dobrý," vypráví Fulka. "Docela dobrý" možná není úplně přesné hodnocení. Titulní strana jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů je spíše "prostě bomba". Jedním z klíčových okamžiků při asistované reprodukci je vybrat to správné embryo, které se zasadí do dělohy. Po oplození vajíčka probíhá pětidenní proces, kdy se embryo vyvíjí. Při asistované reprodukci žena po stimulaci místo jednoho vajíčka, které odchází z vaječníků přirozeně každý měsíc, vyprodukuje vajíček více. Třeba deset. Pak embryolog vybírá, které je nejlepší a existuje u něj nejvyš ší pravděpodobnost, že z něj vyroste zdravé dítě. K tomu v současné době používá několik kritérií. Například jak dlouho se embryo vyvíjí, jestli je kvalitní a zda má ten správný počet chromozomů. Fulka s kolegy díky financím z Grantové agentury ČR přišel na to, že záleží i na správném uspořádání jadérek při vývoji embrya. "Pokud je jedno vlevo dole, druhé vpravo nahoře a je v tom prostě takový guláš, tak to vejce má menší šanci, že z něj jednou bude dítě. Vyš ší má naopak to, jež má jadérka pravidelně uspořádaná," popisuje objev, kterému Science věnoval titulní stranu. A to je dobrá zpráva pro všechny ženy, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou. V budoucnu by se šance na umělé oplodnění mohla zvýšit. V
dítě. Vyš ší má naopak to, jež má jadérka pravidelně uspořádaná," popisuje objev, kterému Science věnoval titulní stranu. A to je dobrá zpráva pro všechny ženy, kterým se nedaří otěhotnět přirozenou cestou. V budoucnu by se šance na umělé oplodnění mohla zvýšit. V současné době je úspěšnost jednoho pokusu u žen do 34 let čtyřiadvacet procent, mezi 35 a 39 lety sedmnáct procent, nad 40 let už jen šest procent. Potřebujeme dělat výkony Kdy se Fulkův objev začne používat na klinikách asistované reprodukce, je ale těžké odhadnout. Podle něj by to mohlo být víceméně hned. Stačí, když embryologové při výběru toho správného embrya zohlední i rozmístění jadérek. Gynekoložka Langerová z centra Gennet ale zdůrazňuje, že by se metoda nejdříve musela prověřit na klinikách. "Fulkův výzkum je na myších. My musíme lidská embrya začít pozorovat v centrech asistované reprodukce," připomíná. A na to podle ní nejsou lidi. Musel by se vyčlenit tým, který by se sledování embryí věnoval, což v současné době nejde. V pracovní době není možné provádět na klinice výzkum, říká Langerová. Prioritou je "dělat výkony". O asistovanou reprodukci je velký zájem, ať už u pacientek z Česka, nebo ze zahraničí. Fulka nepochybuje, že v tom hrají roli peníze. Zatímco on může přicházet s různými nápady, a když v nich cítí potenciál a sežene na ně peníze, může je začít zkoumat, kliniky musí vydělávat. Reprodukční medicína je dnes skutečně dobrý byznys. A čím vícekrát žena na umělé oplodnění přijde, tím víc mají kliniky peněz. V roce 2014 poslala jen Všeobecná zdravotní pojišťovna na výkony spojené s asistovanou reprodukcí přes sto milionů korun. Trhu momentálně dominuje skupina FutureLife, kterou ovládá ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš. Pod křídly má už devět klinik. Lidé z praxe se k Fulkovu objevu staví různě. Zatímco Centrum asistované reprodukce ve Fakultní nemocnici Brno věří, že postup najde už brzy uplatnění v jeho laboratořích, v klinice Pronatal si tak jistí nejsou. "Cesta těchto dílčích myšlenek a objevů do praxe je většinou dlouhá a ne vždycky úspěšná," míní zástupce kliniky Tonko Mardešić. V konečném důsledku tak záleží hlavně na klinice, jestli začne objev dál rozvíjet. "Témat k výzkumu je asi milion, uvidíme, zda je právě pro nás objev pana Fulky perspektivní, tedy zda ho můžeme u nás zkoumat s dostatečnou rychlostí a efektivitou," říká Karel Řežábek z Reprodukčního oddělení Fakultní nemocnice v Motole. Přenést nějaký vědecký objev do praxe je vždycky složité. Ztroskotá to většinou na lidech, zápalu a na penězích. Josefu Fulkovi visí na zdi článek, který vyšel před třemi roky o jeho objevu, díky kterému by šlo znovu oživit vymírající druhy zvířat. Cílem bylo vytvořit jakousi genovou banku různých živočišných druhů. "Nepokročili jsme od té doby. My to klonování zvládáme, ale jak bych vám to řekl. Chybí tam ta obecná vůle něco takového vytvořit," říká Fulka. Ve čtyřiceti už neplodnost není porucha Česká reprodukční medicína je opravdu na dobré úrovni, vývoj jde rychle dopředu. "Není tak dávno doba, kdy se běžně přenášela čtyři embrya do dělohy a úspěšnost byla někde hluboko pod dvaceti procenty, dneska u většiny pacientek přenášíme jediné embryo a úspěšnost při více pokusech se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti procenty," připomíná Mardešić. O poruše plodnosti se hovoří, pokud žena neotěhotní do roka při pravidelném styku minimálně dvakrát týdně. Chyba je ve čtyřiceti procentech na straně ženy, stejnou měrou se na nemožnosti počít podílejí muži. Dvacet procent nechávají lékaři "nevysvětlitelným příčinám". "K nám na kliniku přicházejí buď na doporučení gynekologa, kdy už nějaký problém odhalí, nebo z vlastní iniciativy a problémy hledáme společně," popisuje začátky Langerová. Klinika Gennet sídlí na Letné, hned v přízemí je velká recepce s lístkovým systémem, trochu to připomíná banku. Pak se pacientka dostane do ordinace, kde se jí od začátku až do konce věnuje jeden lékař. S klientkou proberou její život, ona podstoupí vyšetření a dále se postupuje podle toho, jaký problém má. Může to být neprůchodnost vejcovodů, nepravidelný cyklus. U mužů bývá problém většinou jediný – buď mají spermií málo, nebo jsou příliš "líné" či nekvalitní. Největší vliv na kvalitu spermatu má stres a znečištěné ovzduší. Při mimotělním oplodnění jsou dva základní postupy: první, že se spermie a vajíčko smíchají ve zkumavce a nechají se, aby se oplodnily přirozenou cestou, anebo do vajíčka zavede jednu spermii embryolog. První metoda už se moc nepoužívá. "Není příliš spolehlivá, uvádí se sedm až dvanáct procent," uvádí důvody Langerová. Dnes je běžnější druhá metoda, kdy spermii do vajíčka zavede lékař. Ani tehdy ale není spolehlivost nijak závratně vysoká. Ani při opakovaných pokusech nepřekračuje padesát procent. V čem je největší problém? "Jednoznačně ve věku ženy," odpovídá bez váhání Langerová. Ví se, že čím starší žena, tím menší šance na otěhotnění a větší pravděpodobnost komplikovaného těhotenství. Přesto ženy těhotenství stále odkládají do vyš šího věku. "Já si to nedokážu vysvětlit. Ženy nejspíše spoléhají na to, že když to nepůjde přirozenou cestou, zachrání je asistovaná reprodukce. Ale tam je věk také velice důležitý," upozorňuje Langerová. Pokud jsou oba v páru v pořádku, má žena kolem 25 let při pravidelném nechráněném pohlavním styku dvakrát týdně šanci otěhotnět zhruba jednou za tři až čtyři měsíce. Kolem 35. roku je to jednou za půl roku. "To platí i pro úspěšnost léčby pomocí umělého oplodnění. Do věku 35 let je úspěšnost léčby 40 až 50 procent, mezi 38 a 40 lety 22 procent, kolem čtyřicítky 15 procent," vysvětluje Langerová. Apeluje tak na ženy, aby věk opravdu nepodceňovaly. Přírodu nejde úplně obejít. Důvodů pro odklad mateřství je více. Některé ženy nemají vhodného partnera, jiné budují kariéru a chtějí se nejdříve zajistit, mít kde bydlet, a až potom zakládat rodinu. Podle zákona mohou nově kliniky léčit pacientky do 49 let. "Každý pár si musí zodpovědět, jestli je to vhodné v takovém věku počít dítě. Na nás je pouze ženu vyšetřit a určit, jestli je zdravá a těhotenství zvládne," popisuje Langerová. Zdůrazňuje ale, že po 43. roce klesá úspěšnost umělého oplodnění pod dvě procenta. I když je možné využít darované vajíčko od jiné ženy, je otázka, jestli se takový pokus vyplatí. Přesto jsou kliniky, které se na ženy nad 40 let specializují. "Co je porucha plodnosti po čtyřicítce? To přece není nemoc, ale přirozený vývoj," říká Langerová. --Asistovaná reprodukce v číslech 24 procent je úspěšnost jednoho pokusu o umělé oplodnění u ženy do 34 let. Mezi 35 a 39 lety klesá úspěšnost na 17 procent, po čtyřicítce na šest procent. Žena do 39 let má nárok na tři pokusy hrazené pojišťovnou, zaplatit si jich do 49 let může neomezeně. Kliniky udávají úspěšnost při vícero pokusech mezi 40 a 50 procenty. 70 tisíc korun stojí jeden cyklus umělého oplodnění. Pacientka zaplatí kolem 25 tisíc korun, zbytek hradí zdravotní pojišťovny. 103 milionů korun zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna za výkony spojené s asistovanou reprodukcí v roce 2014. Ženy spoléhají na to, že když to nepůjde přirozenou cestou, zachrání je umělá reprodukce. Ale tam je věk také velice důležitý." Alena Langerová Gynekoložka, která pracovala na výzkumu s Josefem Fulkou. Foto: My máme nápady, oni peníze Josef Fulka rád spolupracuje s Japonci. "Chtějí objevovat, a pomáhají s financováním," říká. V Japonsku mu už udělili několik titulů. Foto: Měla jsem štěstí Alena Langerová s Josefem Fulkou pracovala na doktorátu, seznámili se přes Fulkova kamaráda Milana Mrázka, který vede kliniku Gynem. Foto: HN – Libor Fojtík
Foto: HN – Libor Fojtík Foto: Nejúspěšnější metoda V současnosti se nejvíce používá metoda, kdy spermii do vajíčka zavede embryolog. Foto: Standardní vybavení Na takovém zařízení zkoumají reprodukční biologové embrya. Foto: Profimedia O autorovi: Markéta Hronová,
[email protected] Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
9. Český biolog Fulka dávám ženám naději. Jeho objev může zvýšit úspěšnost umělého oplodnění 0.97 Skóre: Název: Český biolog Fulka dávám ženám naději. Jeho objev může zvýšit úspěšnost umělého oplodnění Zdroj: ihned.cz - hn Datum: 20.01.2016 Odkaz: http://hn.ihned.cz/c1-65108770-cesky-biolog-fulka-davam-zenam-nadeji-jeho-objev-... Jazyk: cz Oblast: WWW - Domácí zprávy Zkratka WD oblasti: Zkratka zdroje: WD_D Identifikace: WD_D20160120060090 ProfilID: aktuální články Datum importu: Zkratka skupiny:
03.03.2016 10:11 W2
Klíčová slova:
Josef (3), Fulka (3), Josefa, Fulky, Josefu, Fulkovi
http://hn.ihned.cz/c1-65108770-cesky-biolog-fulka-davam-zenam-nadeji-jeho-objev-muze-zvysit-uspesnost-umeleho-oplodneni Zpracovatel: Anopress IT a.s. « zpět na obsah
Anopress IT, a. s., Prvního pluku 12a, 186 00 Praha 8, Tel.: +420 225 540 802, www.anopress.cz,
[email protected] IČ: 26694484, DIČ:CZ26694484, Spisová značka B. 7642, Městský soud v Praze