MOŽNOST VYUŽITÍ STATISTICKÉHO MONITORINGU V DESTINAČNÍM MANAGEMENTU Petr Janeček ÚVOD Destinace jsou dnes obecně považovány za zcela standardní, navzájem si konkurující jednotky, takže jejich rozvoj a prodej musí být velmi obezřetně řízen [15]. Ve vývoji destinačního managementu došlo k velkým změnám. Od politického až k obchodnímu směřování se managementu destinace současně díky rychlému rozvoji informačních technologií naskýtá další možnost, jak úspěšně řídit destinaci. Destinace musí disponovat neobvyklými zdroji, aby vyvolala zájem účastníka cestovního ruchu k návštěvě destinace. Tyto zdroje nejsou však jedinými, které uspokojují potřeby návštěvníka. K účasti na cestovním ruchu je třeba existence další infrastruktury, která je existenčně nezbytná k uspokojení potřeb návštěvníka v destinaci.
1
TEORETICKÝ RÁMEC PROBLEMATIKY
Z návštěvnického pohledu je destinace subjektivní pojem existující v myslích návštěvníka. Destinace cestovního ruchu je tedy předmětem koupě, prodeje i spotřeby, tj. produktem, kterému dal návštěvník přednost před produktem konkurenčním, přičemž konečný produktový mix je často závislý na výběru návštěvníka přímo v destinaci [9]. Přičemž při rozhodování o koupi klade potenciální návštěvník obvykle v pořadí důležitosti výběr destinace na první místo, aktivity, atraktivity, ubytovací a stravovací zařízení na další místa v různém pořadí. Současné hyperkonkurenční prostředí, ve kterém soupeří podniky cestovního ruchu o své zákazníky, se vyznačuje velkým technickým rozvojem. Podniky musejí poskytovat zákazníkovi vysokou přidanou hodnotu v nabízeném produktu. K tomu potřebují celou řadu informací, které se stávají jedním z hlavních výrobních faktorů. Informace jako výrobní faktor mají svoji hodnotu, cenu a produktivitu. Přitom ke klíčovým požadavkům na kvalitní informaci patří spolehlivost, aktuálnost, důvěryhodnost, solidnost, komplexnost, relevantnost, včasnost, dostupnost, přiměřenost objemu, formát a další [17]. Dostupnost informací se stává snazší díky rozvoji internetu a nástrojů k jeho využívání. Proto musí podniky vyvinout velké úsilí k tomu, aby oslovily potenciálního zákazníka a byly připraveny na často měnící se okolí. Stejně tak musí postupovat i subjekty, které se zabývají rozvojem cestovního ruchu v destinaci. Při strategickém řízením destinace mohou vycházet ze dvou přístupů: přístup odvětvové struktury a zdrojově orientovaný přístup. Oba přístupy řeší otázku, jak mají podniky dosáhnout udržitelného ekonomického úspěchu na vzdory zvyšující se konkurenci. Přístup odvětvové struktury je tržně orientovaný a předpokládá, že si podniky udrží konkurenční výhodu pokud mají jasnou pozici na trhu jako nákladoví lídři nebo se unikátně odlišují. Druhý zdrojově orientovaný přístup se zaměřuje na podnikové zdroje a předpokládá, že konkurenční výhody může být dosaženo na základě jedinečných a nenapodobitelných zdrojových předpokladů [1]. Internet jako nástroj komunikace napomáhá rychlé výměně informací mezi jednotlivými hráči v odvětví cestovního ruchu. Díky dnes běžné webové prezentaci podniků cestovního ruchu s primárním cílem předat informaci potenciálnímu zákazníkovi, mohou organizace destinačního managementu získávat aktuální informace a zapracovat je do procesu řízení destinace. V následujícím text definuje hlavní pojmy zkoumané problematiky. Především to bude vymezení pojmů podnik cestovního ruchu a dále bude popsáno statistické sledování jejich činnosti.
1.1 PODNIKY CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je složitý a multioborový organismus, který je třeba chápat jako systém. Autoři, kteří popisují tento systém [6, 8, 20, 21, 19]. se mírně liší v různých detailech. Společné mají to, že v tomto systému figurují dva podsystémy. Klasicky se uvádí subjekt cestovního ruchu představovaný návštěvníkem a objekt cestovního ruchu, který zapříčiňuje vznik cestovního ruchu. Objekt je tvořen jak cílovým místem neboli destinací cestovního ruchu, tak podniky poskytujícími služby, jež účastníci cestovního ruchu v místě pobytu a během dopravy do tohoto místa poptávají. Z ekonomického hlediska tvoří objekt cestovního ruchu nabídku [2].
Podnik nebo firma v obecné rovině je základní výrobní jednotka, která najímá práci a kupuje další vstupy za účelem výroby a prodeje komodit a služeb [10). Podle Demuntera a Dimitrakopoulou [5] patří více jak jeden ze sedmi podniků v Evropě k odvětví cestovního ruchu. Z hlediska charakteru a míry závislosti svých výkonů na cestovní ruch jsou podniky cestovního ruchu obvykle členěny na vlastní podniky cestovního ruchu a ostatní podniky s vazbou na cestovní ruch. Vlastní podniky cestovního ruchu dále rozřazujeme do skupin podniky svou činností přímo uspokojující potřeby a poptávku účastníků cestovního ruchu, zprostředkovatelské podniky a podniky smíšené [8]. Odvětví ubytování, stravování a pohostinství (CZ_NACE I) představuje pro cestovní ruch nejdůležitější odvětví národního hospodářství. Každý druhý podnik v cestovním ruchu Evropy operuje v oblasti ubytovacích či stravovacích služeb [5]. Ubytovací služby se podílí na zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu 15,5 %. Na přidané hodnotě je to 11,5 % a na obratu cestovního ruchu v Evropě 10,4 %. Ubytovací služby jsou základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu. Lze je charakterizovat jako možnost přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště. Právě cestování mimo místo trvalého bydliště je činnost, kterou je cestovní ruch definován. Od kapacity ubytovacích zařízení se odvozuje i kapacita ostatních zařízení služeb doplňkové vybavenosti v destinaci [2].
1.2 STATISTICKÉ SLEDOVÁNÍ V ČR Zachycení činností turismu ve srovnatelných časových i prostorových řadách je velice složitá záležitost. Je to způsobeno multioborovým charakterem turismu a také díky složitosti spotřeby v turismu resp. sledování účastníka cestovního ruchu. Základním předpokladem úspěšného statistického monitoringu je stanovení srovnatelných kritérií sledování turismu, tedy zpracování metodiky a standardů sběru, třídění a zpracování dat, což zajišťují mezinárodní instituce a instituce národní [14]. Výsledky statistického sledování v turismu jsou důležité pro tvorbu politiky turismu, výpočty a modelování a predikce poptávky a spotřeby v turismu. Mezi hlavní národní instituce zajišťující statistický monitoring patří Český statistický úřad, Česká národní banka, Ministerstvo pro místní rozvoj a CzechTourism. Další subjekty regionálního významu, které se zabývají statistickým monitoringem jsou organizace destinačního managementu, profesní organizace a sdružení, Letiště Václava Havla Praha nebo národní parky. Mezi privátní subjekty statistického monitoringu lze řadit firmy GfK, Incoma Research, Factum Invenio apod. Statistický národní monitoring a jeho regionální ekvivalenty jsou hlavními zdroji dostupných informací výzkumníkům k jejich všeobecnému využití. Počty vydání a aktualizací těchto databází informací rostou s jejich praktickým využitím. Jejich použití by mělo být nejsnazší z pohledu validity reliability, vzorkování a časového opakování výzkumu [23]. Části výkonů mezinárodního cestovního ruchu jsou zachyceny v účtu platební bilance, která je zdrojem informací mezinárodního pohybu zboží a služeb, respektive v jejím běžném účtu. Turismus je obsažen v položce vývoz a dovoz služeb, která následuje po položce vývoz a dovoz zboží obchodní bilance [4]. Cestovní ruch lze hodnotit jako prosté saldo mezi devizovými příjmy a výdaji na cestovní ruch, nebo jako ekvivalent k dalším položkám platební bilance [23]. Dalším nástrojem, který zachycuje výkony cestovního ruchu je satelitní účet turismu. Jedná se o komplexní statistický nástroj měřící vliv turismu na světovou či národní ekonomiku. Satelitní účet obecně představuje specifický nástroj k měření makroekonomického vlivu odvětví, u nichž není možné změřit jejich vliv prostým rozdílem vstupů a výstupů, příp. prostým součtem pracovníků či dalších charakteristik v daném časovém období [16]. Satelitní účet cestovního ruchu dělí ubytovací služby na „hotely a jiná ubytovací zařízení“ a „služby druhých domovů“. Druhým domovem se rozumí rekreační zařízení, které není trvalým bydlištěm, a tudíž se pobyt v takovémto zařízení započítává do cestovního ruchu [2]. Ústředním orgánem státní správy, který vykonává státní statistickou službu je Český statistický úřad. Kromě dalších statistických služeb zřídil Oddělení statistiky cestovního ruchu. Spolupracuje s evropským statistickým úřadem Eurostat a podílí se na tvorbě satelitního účtu turismu. K hlavním statistickým řadám monitorujícím turismus v ČR patří: kapacity ubytovacích zařízení, návštěvnost ubytovacích zařízení, domácí a výjezdový turismus a činnosti kulturních zařízení [14]. Český statistický úřad sleduje hromadná ubytovací zařízení v České republice s ambicemi poskytnou přehled o hromadných ubytovacích zařízeních, o kterých má ČSÚ nějako informaci. Informace získané ze zveřejněného seznamu mohou uživatelé využít nejen pro analytické účely související s podnikatelskými záměry či při zvažování změn v regionálních územních plánech, ale také pro orientaci při vyhledávání ubytovací kapacity [7]. Údaje o kapacitách využívaných Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism vycházejí od roku 2008 ze statistického šetření ČSÚ o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, které je založeno na využívání Registru ubytovacích zařízení. Do zjišťování jsou zahrnuta plošně všechna hromadná ubytovací zařízení. Publikovaná data jsou souhrnem zpracovaných údajů za předložené dotazníky a dopočtených údajů
za ta zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán. Mezi hlavní sledované ukazatele patří hromadné ubytovací zařízení, počet pokojů, počet lůžek, počet míst pro stany a karavany [12]. Novou metodou statistického sledování v turismu jsou analýzy Big dat mobilních operátorů. Informace o poloze mobilních telefonních čísel v reálném čase jsou neoddělitelnou součástí fungování GSM sítí mobilních operátorů. Tyto údaje v hromadné a anonymizované podobě mohou být velmi prospěšné při plánování a řízení činností, které se týkají pohybu velkého množství obyvatel. V kombinaci s údaji z GPS, informací od Českého statistického úřadu nebo mapových podkladů lze získat velmi dobrý přehled o koncentraci obyvatel na konkrétních místech a reálném čase [11]. Big data mohou využít hoteliéři, restauratéři, drobní podnikatelé, obce a další subjekty, které mohou cílit na návštěvníky destinace [18].
2
CÍLE A METODY VÝZKUMU
Cílem příspěvku je zhodnotit statistický monitoring turismu v České republice a jeho následné možné využití v řízení rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Příspěvek se snaží poukázat na nedostatky v současném monitoringu turistické nabídky, což má zásadní dopady na práci organizací destinačního managementu. Při výzkumu bylo zaměřeno na počty ubytovacích zařízení, které se vyskytují ve stanoveném regionu. Zacílení výzkumu na ubytovací zařízení plyne z toho, že zhruba 40-50 % výdajů turistů je na ubytovací služby [22]. Ty tak tvoří základní část spotřeby turismu. Výzkum byl realizován jako desk research z volně dostupných informací na internetu. Porovnány byly údaje z volně přístupné databáze Českého statistického úřadu a celorepublikové databáze firem Firmy.cz, kde jsou zaznamenány jednotlivé podniky v geografickém rozlišení do úrovně okresu. Výzkum se zaměřil na území příhraničního okresu Klatovy, který je největším okresem Plzeňského kraje. S ohledem na turistický potenciál a rozlohu vybraného území bude příspěvek posuzovat pouze prostý počet ubytovacích zařízení. Výsledky výzkumu byly zpracovány do prostorově lokalizované databáze v prostředí JANITOR J/2 [13] na základě sekundárních zdrojů z obou databází. V další fázi výzkumu se bude autor zaměřovat na kapacitní ukazatele jednotlivých zařízení a jejich přesnou lokalizaci, které jsou základem pro práci vykonavatelů destinačního managementu. Okres Klatovy dosahuje druhé nejnižší hustoty zalidnění v kraji [3] a z hlediska životního prostředí patří k nejlepším v kraji. Jižní polovina území, podhůří Šumavy a Šumava, patří k nejkvalitnějším oblastem České republiky. Tyto fakta dávají dobrý základ pro území s vysokým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Nicméně pro podniky cestovního ruchu se zde vyskytuje celá řada omezení v jejich činnosti.
3
DISKUZE
Za problémy statistického monitoringu v České republice lze považovat existenci nesouvislých časových řad sledovaných ukazatelů z důvodů poměrně časté změny metodiky sledování. Dále se za problémy monitoringu považují vysoké nároky na čas, metodiku a finance, problematické využití některých statistických řad, absenci a nedostatečné sledování turismu na regionální a místní úrovni, záměrné neodpovídání či špatně uváděné údaje ze strany dotazovaných subjektů obtížnou srovnatelnost, nízkou věrohodnost některých dat. Za monitorovaná hromadná ubytovací zařízení jsou považována jen ta, která disponují více jak 5 pokoji nebo 10 lůžky. Za individuální ubytovací zařízení nejsou k dispozici žádné údaje. Některá statistická data za hromadná ubytovací zařízení nejsou vůbec zveřejňována, protože se jedná o důvěrné údaje, které jsou dodávány podnikatelskými subjekty ve zkresleném, podhodnoceném množství. Důvodem jsou především daňové odvody a platby místních poplatků [22]. Dalším závažným problémem je šetření, které značně zkresluje výsledky. Registr hromadných ubytovacích zařízení je sice aktualizován. Naposledy došlo k jeho velkému rozšíření aktuálními daty v roce 2013, nicméně stále vykazuje dost vysokou odchylku od skutečnosti. Pro potřeby řídících pracovníků jsou tato data zcela bezcenná. Snaha podniků zviditelnit se a přiblížit se svým potenciálním a stávajícím zákazníkům dává i informaci o množství a lokalizaci ubytovacích zařízení. Díky webové prezentaci lze získat relativně snadno celou řadu informací o jednotlivých ubytovacích kapacitách. Nutno podotknout, že webovou prezentaci mohou využít i podniky, které nesplňují charakteristiky stanovené oficiální metodice sledování hromadných ubytovacích zařízení. V tomto příspěvku je prezentována pouze existence ubytovací jednotky v území bez ohledu na její lůžkovou kapacitu. Sledované území čítá 94 obcí z toho více jak polovina (55) obcí disponuje určitou ubytovací kapacitou. Obrázek 1 znázorňuje alokaci statistické chyby ve zkoumaném okresu. Území, která jsou vyplněna barvou vykazují odchylku mezi oficiální statistikou hromadných ubytovacích zařízení a databází Firmy.cz. Velikost rozdílu je rozlišena barevně vzestupně do třinácti skupin. Registr
hromadných ubytovacích zařízení eviduje 286 ubytovacích jednotek. Ve skutečnosti, s ohledem na omezení výzkumu, je v regionu o 70,6 % více ubytovacích jednotek. Shodných hodnot počtu ubytovacích jednotek bylo dosaženo u 9 (9,6 %) obcí v okresu Klatovy. Úbytku ubytovacích jednotek došlo v 7 případech. Obr. 1: Rozdíly ve sledovaném území
Zdroj: Vlastní zpracování, Plzeň 2014 Ubytovací zařízení jsou v okresu Klatovy nerovnoměrně rozmístěna stejně, jako je tomu u atraktivit cestovního ruchu. Ve zkoumaném území se nachází i obce s nulovou aktivitou v ubytovacích službách. Obě databáze samozřejmě vykazují jiná čísla. Oficiální registr hromadných ubytovacích zařízení vykazuje 46 obcí a databáze Firmy.cz jen 38 obcí, kde se nenachází jediné ubytovací zařízení. Shody u obou databází došlo v případě 42 obcí zkoumaného okresu. Nejvyšších rozdílů ve statistickém monitoringu bylo dosaženo u 14 obcí viz tabulka 1. Pro tyto obce byla odchylka mezi databázemi pět a více ubytovacích jednotek. Ve čtvrtém sloupci tabulky 1 je uveden procentní nárůst ubytovacích jednotek oproti registru hromadných ubytovacích zařízení. Existuje znatelná chyba v oficiálním registru hromadných ubytovacích zařízení. V některých obcích se jedná o malý počet jednotek, který v procentním vyjádření dosahuje vysokých hodnot. Je ovšem nutno zdůraznit, že chyba se nevyhnula ani turistickým centrům okresu Klatovy. Obce s vysokým turistickým potenciálem Čachrov, Hartmanice, Kašperské Hory, Srní, Sušice, nebo Železná Ruda vykazují relativně vysokých odchylek od oficiálního registru hromadných ubytovacích zařízení.
Tab. 1.: Rozdíly v počtu hromadných ubytovacích zařízení Obec
ČSÚ
Firmy.cz
Nárůst (%)
Čachrov Dlouhá Ves Hartmanice Hlavňovice Kašperské Hory Klatovy Nýrsko Petrovice u Sušice Prášily Srní Strážov Sušice Velhartice
6 5 11 2 23 16 8 7 6 20 1 15 1
13 10 24 8 33 30 16 16 15 26 6 29 6
117 100 118 300 44 88 100 129 150 30 500 93 500
Železná Ruda
75
132
76 Zdroj: Vlastní zpracování, Plzeň 2014
Provedenému výzkumu a porovnání výsledků obou databází je nutno dodat, že obě metody sběru dat nejsou zcela shodné. Přesných dat lze dosáhnout pouze terénním výzkumem, kde by bylo možné dosáhnout úplných a přesných dat. Je nutno přihlédnou i k tomu, že všichni podnikatelé nezvolí nástroj pro online prezentaci portál Firmy.cz, proto mohou být konečná čísla ubytovacích kapacit ve skutečnosti ještě vyšší. Nicméně provedeným výzkumem se potvrdilo, že data uváděná v oficiálním registru hromadných ubytovacích zařízení nejsou vypovídající o skutečném stavu. Proto je jejich využití v řízení rozvoje destinace nemožné. Možností, jak tento nedostatek odstranit je vytvořit komplexní systém organizací řízení rozvoje cestovního ruchu, které by pravidelně monitorovaly podmínky v jejich stanoveném území. Jistou oporu by tyto organizace měly mít v legislativní normě. V Návrhu věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu je jasně uvedena povinnost organizací destinačního managementu na krajské i oblastí úrovni v monitoringu a spolupráci při sběru relevantních dat s ČSÚ .
ZÁVĚR Předložený výzkum hodnotil rozdíl v možnostech sledování ubytovacích kapacit ve stanoveném území jako příklad fungování statistické monitoringu ubytovacích kapacit. Výsledek výzkumu potvrdil předpoklad, že existuje velká odchylka v oficiálním statistickém monitoringu. Pro současnou praxi destinačního managementu to znamená, že nelze spoléhat na oficiální registr ubytovacích zařízení, ale je potřeba provádět monitoring pomocí nejlépe terénního šetření. Za hlavní příčiny vniklé chyby oficiálního monitoringu ubytovacích kapacit je považována metodika monitoringu a její časté změny. Dalším závažným problémem je uváděna neochota sdělování pravdivých informací jednotlivými poskytovateli ubytovacích služeb z různých důvodů. Diskutovanými důvody pro uvádění zkreslených informací jsou ochrana citlivých dat a vysoké daňové zatížení. Zkoumané území se vyznačuje nerovnoměrným rozložením ubytovacích kapacit do center cestovního ruchu. Vysoké koncentrace ubytovacích zařízení je dosaženo v sídelních centrech okresu město Klatovy, Sušice a Horažďovice. Dále jsou ubytovací jednotky alokovány do turistických center Železná Ruda, Kašperské Hory, Srní a Hartmanice. Rozdílů ve výsledcích monitoringu obou sledovaných databází bylo dosaženo bez rozdílu na velikost obce, počet obyvatel v obci i potenciál obce pro rozvoj cestovního ruchu. Grantová podpora Příspěvek vzniknul za podpory Studentské grantové soutěže na specifický vysokoškolský výzkum Západočeské univerzity v Plzni. Příspěvek vychází z výsledků výzkumu s názvem: SGS-2013-063 Možnosti a potenciál využití moderních technologií v maloobchodě.
LITERATURA [1]
[2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]
[17]
[18] [19] [20] [21] [22] [23]
BACHINGER, M. & PECHLANER, H. Unternehmertum und public private partnership wissenschaftliche Konzepte und praktische Erfahrungen. 1. Aufl. Wiesbaden: Gabler, 2009. ISBN 978-383-4916-310. BERÁNEK, J. et al. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2013. ISBN 978-80-86724-46-1. Charakteristika okresu Klatovy. ČSÚ V PLZNI. Aktuální informace [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z:
. CIHELKOVÁ, E. Světová ekonomika: základní nárys a nový vývoj. 1. vyd. Praha: ETC Publishing, 1997, 257 s. Manager - podnikatel (ETC Publishing). ISBN 80-860-0648-4. DEMUNTER, Christophe a Krista DIMITRAKOPOULOU. EUROSTAT. One in seven businesses belong to the tourism industries. 2013. Statistics in focus: Industry, trade and services, 32. HESKOVÁ, M. et al. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. Hromadná ubytovací zařízení ČR. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: . JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. KIRÁĽOVÁ, A. & STRAKA. I. Vliv globalizace na marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2013, 227 s. ISBN 978-80-86929-99-6. MACÁKOVÁ, L et al. Mikroekonomie: Repetitorium. 6. vyd. Slaný: Malandrium, 2009. ISBN 8086175-68-3. MASTNÍK, M. Velká data pomáhají v dopravě i v cestovním ruchu. TTG [online]. 2014 [cit. 201410-05]. Dostupné z: . MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch v České republice 2012. 2014. ISBN 978-80-87147-43-6. PALA, P. Manuál k aplikaci JanMap v.2.5.1. [online]. c2009 [cit. 2014-10-4]. Dostupné z: . PALATKOVÁ, M & ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, změny mezinárodního turismu v důsledku globálních změn, evropská integrace a mezinárodní turismus. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 251 p. ISBN 978-80-247-4862-7. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-2473749-2. POŠTOLKOVÁ, L. Big data: Pomohou cestovnímu ruchu na Šumavě?. TTG [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: . RITCHIE, J.R.B., & CROUCH G.I. The Competitive Destination: A Sustainabele Tourism Perspective. 1. vyd. Oxon: CABI Publishing. 2003. ŠAUER, M. & VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4205-2. ŠTĚPÁNEK, V. et al. Geografie cestovního ruchu. Praha: Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0171-9. STUDNIČKA, P. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. 1. vyd. Praha: PRess21, 2013. 125 s. ISBN 978-80-905181-4-8. VEAL, Anthony James. Research methods for leisure and tourism: a practical guide. 3rd ed. New York: Financial Times, Prentice Hall, 2005, p. cm. ISBN 02-736-8200-8.
Adresa autora: Ing. Petr Janeček Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Katedra marketingu, obchodu a služeb [email protected]
THE USE OF STATISTICAL MONITORING IN DESTINATION MANAGEMENT .
Abstract The paper evaluates the statistical monitoring of accommodation facilities in Czech Republic and its use in destinačním management. This article tries to point out deficiencies in current monitoring of tourist offer, which has a major impact on the work destination management organizations. For the current destination management, this means that they can not rely on the official register of accommodation, but it is necessary to carry out monitoring using best field research. The main causes of deviations official monitoring accommodation is seen as the methodology and its frequent changes. Another major problem is reported unwillingness of truthful information by individual providers of accommodation services for various reasons. The studied area is characterized by uneven distribution of accommodation capacities in tourism centers. High concentrations of accommodation facilities is achieved in the center of residential district and tourist centers. The difference in the results of monitoring both monitored databases were achieved regardless of the size of the municipality, the population of the municipalities and potential for tourism development.
Key words Accomodation, Destination Management, Destination Management Organizations , Tourism
JEL Classification L83, M38, L22
