PR6UE uceorlcwl Soudasn6 kiestanskd atmosf6ra je poznamenanA trendemzjednodu5ovdni vfry. Ndkdy1inazliv6melacinoumilosti. Stadi proZit chvile zjitienlTchcit0, intelektudlnihorozjim6ni,uposlechnoutvfzvy stat se BoZfm ditdtem, a od t6 chvile pryi m6me s P6nem Bohem vSe v poiddku...Takov6 vira ve vfru lidem sice dovoli, aby proZilipod6tedninadSenlprvotnihosetkdnis evangeliem,co jim v5ak 0pln6 chybi, je dlouhodoblia hlubokSiosobni vztah, ktenl'je podmin6n a odvozenz podiizenostipoZadavk0m Krista.Ne kaZd!, kdo byl osloven, se stdv6udednfkemKrista. ; KdvZ takto mluvil. mnozi v n6ho uv\riil. Jezis iekt Zidom, kteii mu uvdiili: "Z1stanete-li v m6m slovu, jste opravdu mirmi ueedniky. Pozndte pravdu a pravda vds ueini svobodn1imi." (Jan8:30-32) Jak vidime, jen ndkteii Zid6 uv6iili. Je2i5 je vSak rozdElilna dv6 skupiny. Na ty, kdo z0st6vajiv Jeho slovu, kdo poslouchajia iidi se Jeho slovem. To jsou opravdoviudednici,Jeho spasenli lid. D6lena ty, kteii v Jeho slovu nezOstdvaji. To jsou ti, kdo Jeho udedniky nejsou a nemohou blit spaseni.JeZfS potvrdil, 2e lacind milost, samotn6 citov6 rozruSeni nebo rozumov6ni o viie bez skutkrjPisma,je marne. Koncepcesnadn6 virv a lacin6 milosti je v naprost6mrozpbru s epiStolami Nov6ho zdkona, ktere se tfkaji jistoty spdsy. Zivot opravdovehov6iiciho neni v Bibli nikdy oznaeov6njako sv6bytndexistence- din, jak se ti zachce, a lij tim, co td uspokojuje.Vdiici je vZdy povoldvdnk Zivotu plnd poslu5nosti, v n6m2 je vira prov6iov6nachovAnim a skutky, tak jak ji zn6me ze Star6hozdkona:
2 ZAPASODUSI . Ja Hospodin zpttul srdce a zkouJak easto si md kiestan stolem Pand mem ledvi, je kazdemu splatim podle oiipomfnat obdt JeZiSeKrista? V Bibli jeho cesty, podle ovoce jeho skutkt!. jednoznadnou odpov6d nenajdeme. (Jeremj^S17:10) Milujeme-livsak svdho Pana, pak na Ndj myslime bez ustani; bez ustani si A iested0kazz Nov6hozdkona: . Zasadte dobni strom, i jeho ovoce pFipominameJeho ob6t. Kdy a kde? bude dobr6. Zasadte Spatni strom, Nejl6pev kruhu kiestan0 a tak dasto, i jeho ovoce bude lpatn6. Strom se iak je to jen mozn6. Spolednelememe pom1 po ovoci. (MatouS12:33) chl6b a jime jej; Jim je sycena nase Dobni strom piedstavuje dlovdka, kfestanskdmysl. "Zivimese" - smim-li kleni olne sool6ha na Pena Jezise to tak iici. protoze lsme vykoupeni Krista. Ten, iako dobni strom, ponese z hiichu do v66ndho Zivota v Kristu dobr6 ovoce. Kdo nese ovoce, je Stast- Jeho ob6ti na kfizi. a Stejnd vzal po ve'eli i kalich a Fekl: nV a blazenv. "Tento kalich je nova smbuva, zpeS'patnf stiom pfedstavuie alov6ka, teEnA mou krvi; to aitte, kdykoli ienz spoldhe sdm na sebe, i kdyby budete piti, na mou pamatku. Kdykoo spol6hanina Jezise Kristamluvil bez li tedy jite tento chl6b a pijete tento ustani. Ten, jako Spatn)tstrom, ponese kalich, zvestujete smft PAne, dokud Spaln6 ovoce. Vsimndmesi, ze strom on nepiijde." (1. Kor. 11:25-26) se pozne po ovoci, ne podle vzhledu. lnevalnd vypadaiicistrom m02e rodit C o p l a t i o c h l e b u , p l a t i i o k a l i c h u , dobrd ovoce,a naopak,dobie vypada- o plodu vinn€ r6vy. Oboji nam Pan jici strom m02erodit gpatndovoce.Tak Je2i5 pfikazal, abychom s Nim byli ialoveka poznete ne podle toho, jakli v neustel6mpropojenia kontaktu.Strll na nes uddlaldojem,ani ne podletoho, Pene ie svata a odddlend piipominka jak a co iik6, ale podle vlisledk0ieho Jeho sebeobetovani za Jeho lid. Chl6b prdce. Poznate ho po ovoci. Prvni hovoii o t6le, kalich o prolite krvi Pana odividn6 ovoce spaseneho dloveka, JeZiSe Krista. Oboji pak ukazuje na kteni nevyznavejen viru ve viru, ale Jeho kiiz. Navic, Stlil Pene je svatim opravdovouviru v Pana JeZiSeKrista, dinem poslusnosti,protoze ji piikazal Z nivypliva vse ostatni. sem Pan JeZiSslovy: ie posluSnost. Vezmeme si napiiklad st0l Pend a "... To eihte na mou pametku." LUkAS22:19) Je:ise Krista. Ten v podstat6 nejoeividndji znazoriuje posluSnosta oddanost Piesto mnozi kiestane nepiichdzeji sv6mu Pdnovi - JeZiSi Kristu. Je to nikdy nebo ien ziidka piichazeji ke svate upominka ukfizovani naseho stolu,aby si spoledndpfipomn6hPdnoPdna JeZiSe Krista. Pii ni si kFestand vu smrt na kfizi, podobnejako je mnouvodomuji,Ze za n6, hfisn6, Pan Je2i5 ho t6ch, kdo nikdy Pana Jezise Krista polozil Zivot; Ze byli zastoupeniv po- neuposlechlia nendsledovaliJej ve trestani.Kiestantouto skutednostiiite. kftu. Kiestane dasto nevi, proto:e se Jeho Zivotnimotto je: NevinnyPan vzal nezajimajio naslednez6le2itostiviry a na sebe moje hfichy.Sam nes Pan iekl, cirkve jejich vedeni dasto zanedbavaii. abychom si Jeho stol, Jeho posledni Proto si mnozi neuv€domujid0lezitost veaefi pfipominali,abychom si v pod- stolu PAnea kitu. Jindy jsou kFes{and proste nepostate orioominaliJeho sebeobdtovdni slusni. Zda se. a toho se obavam, 2e za kazddhospasen6hodloveka. . ...Pan JeZiSv tu noc, kdy byl zrazen, lide, kteii nemaji touhu b)i't svedky vzal chbb, vzdal diky, Emal jei a iekl: svetu ve kitu a v ddasti na Pametce "Tato jest me Glo, ktere se za ves vedeFe Pdn6, nemusi v0bec kiestany b\n, aekoliv si o sobe mysli. ie jimi vyd,ve; b iihte na mou pametku." jsou, protozejim to n€kdo iekl. Kdo je (1. KorintsFim 11:23-24)
zAPAso DUSI3 Jeho, to vi jen sam Pen JeZiSKristus. My jen vime, Ze ten, kdo milujeKrista, 6 i n i v p o s l u S n o sJt ei h ov U l i . Proaje st0l Pened0lezit)t?Zddastnit se. lamar chldb a pit kalich. je das sebereflexea sebezkoumani.Biblicky text to potvrzujel ) Necht kazdy sam sebe zkoume. nez tento chEb ji a z tohato kalicha pije. (1. Korintskim11:28) Toto je. alespori pro mne, ta neildzsi zkouSka kfestanskeho Zivota. Vite proc? Proto2e znarn Bo2i varovani. slovypocituj:ba7ei. Pied nasleoujicim' . Kda by tedy jedl tento chl6b a Pil kalich Pene nehodne,provini se proti tdlu a krvi Pane. ... Kdo ii a Piie a nerozpoznev',2e lde o tEb Pene.ji a pre sdm sobd odsauzeni. Proto ie mezi vemi tolik slabich a nemocnich a mnozi umiraii. (1. Korintsk'lm 11:27-30) Ptam se sam sebe: Jsem hoden jist chidb a pit kalich?Jako ttysteuZ slyseli odpovdd. Kdybych dal na sv6 pocity, as bych se chleba a kalichu nrkdy leootk Pii Pamatce4a posledniveaefl se liesta. zkoumd a kaje. Pokanineni jen litost, je to piedevsimobrat, je to 'delem vzad" vsemu Spatnemu.Proto jsem se nekolikratstolu Pan6 zdrzel. Srul posledniveceie Pa4dv kiestanovi vyvolevatouhu bfi Bohem ospravedlndn, to jest b)71svatim a odd6lenim. Jrste,toLha cirrt dob.o r'koho nespasi, ale pokeni.obrat od zldho,je dukazem, ze kfestan pln6 spoldha na zastupnou obdt Pana JeZiSeKrista na kfizi, kde nas Pan vydal sv6 t6lo a Prolil svou krev. My kfestan6 se musime zkoumat, ale neznamenato, abychom se bez ustdni vrtali sami v sob6. NaSezkoun',rni Je ob,eklivni a soustieddn6 na Krista.Poslechndmesi Pavla: ) Sami sebe zkou'ejte (NS),zda vskutku Zjete z viry, sami sebe zkoumeite. Coz nechepeE, Ze JeZis Kristus je mezi vdmi? Leda'e jste Pied nim neobs6li! (2. Korintskim 13:5)
Nokleii "kfestan€" si mysli, Ze uveieni je jen jakisi "skutek viry" kdysi v minulosti.To ale neni vsechno!Uv6ieni neni dasove omezeno. Nestadi uv6fitv minulosti,ale je nezbytndveiit i dnes. Jisle znarc otAzky, kdy se lid6 ptaji,zda ten, kdo byl aktivnikfestana dnes Jdevlastnrcestou,z0stavdkiesta. nem? Jak odoov6o6t? Odoov6d znd jen Pan B0h. Jedina odpoved je, at kazdi zkoumdsam sebe ve stinu kfize Pana JeZiSeKrista. A nejen on, ale kaZdli.kdo piijimdchl6b a kalrch.Mrnuld ' roznodnuti'sama o sobe nezaruduji zhola nic. Bible se nikdy netdze, jak isme na tom s virou b\ivali,ale vzdy se tdze, jak jsme na tom s virou dnes. I slovesa zkoumejte, zkouselte jsou v Dfitomnemdasea ne v minul6m. a Usiluite o pokoi se v'emia o svatosf, bez niz nikdo nespatFi Pena. ziddm 12:14) Svatosl je Svatostneni svatou6kovdni. qddClcti, svatost je pesyegcd, sva'tost je novli Zivotni styl. Svatost je iitqkas!, sva'tost ie iedinednost. Opravdov6 svatostisi lide vzdy vsimnou, protoze u2 jenom playdgmlw!9s! je ve sv6te Zebraki i bohad0 unikatni vlastnost. Bez svatostinikdo neuzfiPena.Svatost nezp0sobuiespesu,ale sp6sa,darovana Bohem,zp0sobuiesvatosl. Je mezi namr m']oho piikladnychlidi, kteii se chovaii sva't6z vlastni vule. To samo o sobd iestC neznamena,ze kdo se chova svat6, je spasen. Kdo vsak je spasen,ten se bude chovatsva't6,to je svatv dlovek.Odddleniod sv6ta neznamena,ze svatvse svetemnekomunikuje. SvatY Ziie ve sv6te a se svdtem komunikuje,ale nechovase steindjako sv6t. . Kdo ie v Kristu, je_!9y!is!y9!eni Co je star6,pominulo. hle, je tu agyJi!To v'ecko ie z Boha, kteFj nes smiiil sdm se sebou skrze Krista a poveiil nas, abychom slouZilitomuto smiieni. (2. Kotintskim 5:17-18) Jes'tlizepo "obdrzeni"daru viry zustaneme takovi, jaci jsme byli diive, pak jsme Zednjtdar viry nedostali!
4 ZAPASO DUSI Kdo je kfeslan, bude :it spr6vn6 ne proto, aby byl spasen, ale proto, ie JE spasen. Vstup do Boiiho kralovswi provaza roztii5t6n6 JA na co nelvice stiepo, pliid, tichost, pokora, prazdn6 ruce a touha z hloubi srdce Zit spravedlivri iivot. Darovand sp6sa (vzkfisenivyvolenich d!chovnich mrtvol v Kristu) je pfibina,sprdvnostZiti je potom d0sledek. Kfestanemusi blit viddt, protoZe jsoL jini nez svet kolemnrch.Soukroma vira, do sebe uzavfen6 kfestanstvi, ktere nesvddci a neusvdddule.neni sodsonosnavira,proto2enic nemdni. . Vy jste sfil zem6: iestlize vSak sdl pozbude chuti, iim bude osolena? K niiemu jiL neni, nez aby se vyhodiIa ven a lidd oo ni ElaDali. (Matoui 5-13) Spaseni dlovak se neuzavie do soukromi sv6 sl6nky, aby zevniti pozoroval sv6t, ale soli sv6t. Sv6t a rozklddaiici se civilizace ie jako zkeze podl6haiici maso. Kiestan musi mit konzervadni U6inky; ie soli sv6ta a zpomaluie mravna rozklad svata. Kfestan musi blt viditelnyjako hrad na kopci: .. Vy jste svatlo sv6ta. NemflzezlsEt skryto m'sta lezici na hoFe. (MatauS5:14) Jsme opravdri svetlo sv6ta? Zmdnili jsme se od t6 doby, co jsme uv6fili, stali se kfestany? Nebo Zijeme st.ile postarua radeji sv6 pfesvdddeniskrivAme?Platii o nes nesleduiicislova? o Prohlaiuii ie znaji Boha, avsak svim jednAnim to popiraii. Jsou odparni, neposluini a neschopni jakehokoli dobreho skutku. ffitovi 1:16) Bible odhalujety, ktefi se hlasik Bohu, ale svoji nepravostidokazuji,Ze je jim B0h cizi. Kolikrdtjste slySelinevdiici, kteii necht6ji mit nic spoleandho s kiestany, protoze s nimi maji sve nepiijemn6zkusenosti.Tito lidd znaji pohany, kteFise chovaji l6pe, aniz by na sv6 oFikladn6choveniuoozoriovali. Ne katdi, kdo si iika kfestan,jim je.
. Kdo je v Kristu, je tp!!ig!!9re!ti, Co je star6, pominulo. hle, je tu n9y!2!To vSecko je z Boha, ktenj, nes smiiil sdm se sebou skrze Krista a povEiil nas, abychom slou2ili fomuta smiieni. (2. Korintskim 5:17-18) Jist6, ke Kristu piichazimetakov;. jacl jsme, obtezkdniranci svich hfich0,ale Pan biemena snima a promenujends v nova stvofeni, abychom mohli b\^ nositeli duchovnich dar0 a dobnich skutku. kte.e O'1 pro kazdeho z .rds piipravil. U toho. koo po setkani s evangeliemzristanetakovy,jako vzdy byl, pak neslo o Zadnoupromdnu - to snad chapekazdi. Poid'me k dalsi d0lezlt6 otezce. N.40Ze tedy svaty, oddeleny,spravedlivi, tedy skutednlikfestan hfesit?Ano, protozejsrne obdaienisvobodouvolby a vSudekolemnasje plno svod0,dychtdni a nastrah. Bft spravedlivtim, iat spr6vn6, neznamene, te nikdy nezhieSime. a Jesth2edozn1vemesve hiichy, on je tak vdmy a spQvedliv:). 2e nem hiichy adpau'ti a,oei|tuje nes od kazdd nepravosti. RikAme-li,Ze isme nezhieSili, d4lame z ndho lhaie a jeho slavo v n4s neni. (1. Jan&v1:9-10) Zde, nad jakoukoliv pochybnost vidime, Ze kiestan nevoiisprAvn6,jinak by nepotfeboval vyzndvat svd hfichy. Clov6t.,kteryje pfesv6dcer,ze nehiesi, neznaBoZislovo a nem0zebyt oaist6n od nepravosti.Kiestan ud6l6 se svrim hiichem pravY opak nei sv6t. Kiestan sv0j hiich odhali, svet jej sknivd. Kiestan svtj hiich nen6vida,sv€t svii hiich miluie. O tom, ie hiich ie nedflnou soud6sti lidstva, sv6ddi neil6pe historie sama, Kiestan hiesi. ale riiSnli zivot nenl jeho standard;hfich je pro n6j bolestna v y , i m k a .C l o v 6 kz e s v e t a s ' h i i c h a n i neuv6domuje:hfich je pro n6j bdzna Zivotni praxe. Kiestanova promdna, v ndm pfebivalici Duch svati. jej neustele usvddduie z hfichu. Kfestan, kteni hfeSi,md velky probl6m.Jestlize
zApnso ouSts jej nevnimda nema, palrnd ani kiestanem neni. KdyZ hiesi kiestan, pak je neStastny jako apostol Pavel (Rim. 7:15-25J a touZi blt vysvobozen ztohoto t6la smrti. KdyZ hfesi elovek ze sveta,po Zadnemvysvobozeniz t61a netouzi,spis naopak,sv6 telo uspokojuje sebelaskou. KdyZ hfesi kiesian, bez ustAnid6kujeBohu,jemuz bud dik skrze Jezise Krista,Pana naSeho.Kdo lpi na minulosti a svYm Zivotem se ztotozriuje se svetem, Pro toho Bl]h piichystalndsleduJici napomenuti: ) Nemiluite svet ani to, co le /e svdtd. Miluje- kdo svdL Eska Otcova v ndm neni. Nebof v,echno, co je ve svEE, po eem dYchti elovdk a co chtdji jeho oei a na aem si v zivote zakbd1, neni z Otce, ale ze sveta. ( 1 .J a n 1 v2 : 1 5 - 1 6 ) Takovdslovajsou jako studenasprcha. Snad hazdykiestar. bez vyilmky,mJsi takova obvineni vyznat pied Bohem. Jakubtento principrozviiidel: . ProradnA stvoieni! CoZ nevite, Ze phtelstvi se svdtem ie nepfeteEtvi s Bohem? Kdo tedy chce b:)'tPiitelem sv'ta, st1vA se ne7iitelem Bozim. (Jakub'v 4:4) -pst-
KRESif,ild 21t61'tENl V pr0behu stoleti lide vyjadfovali svou piislusnost ke kfestanslvi rtiznjtmi symboly.Nosilina klop6 kabatuodznaky, na krku fetizky s kfizkem nebo dokoncezvlastniIaesy. Samoziejme,na t6chto symbolech neni nic Spatndho,pokud se k tomu citi alov6k povolani. Ale existujemnohem leo5i poznevaci znameni - znameni, kter6 nebylo vymysleno pro zvlastni pfilezitosti,kdy se to m0ze hodit, nebo pro urdit6 obdobi. Je to univerzalni znameni, kter6 md pfetrvat vSechny v6kv cirkve. dokud Pen JeZiS znovu neoiiide. Jake je to znameni? Tdsne pied koncem sv6 pozemskd sluzby hledi PenJezrsvstiic vlastn;s'nrt'na kiizi, na otevienvhrob a na vystoupenidonebe. V i , : e s e b r i Z ij e h o o d c h o d . a j a s n e ukazuje, co bude ooznavactznameni kfestanU: . Syneekove, jese maliako s vami jsem. Hledati mne budete, ale jakoZ jsem Fekl Zid1m: Kam je jdu, ,y nemIzete piijit!. i vAm pQvim nyni. PiikAzdni nov6 dAvem vdm, abyste se milovali vespolek; jakoZ jA mibval isem ves, abyste ivy milovali jeden druheho. Potom poznaji vsichni,2e jste moii uiednici, budete-li miti leskuiedni k druhim. (Jan 13,33-35) Piikaz.kter\tnam Pan JeZiSdal. hovoii o l6sce v0di jinim (iestan0m: musime ale udrzovatrovnovehua nezapominat na druhoustrankuJeZisovaudeni: Musime milovat vsechny ,ako sv6 bliini, !ako sebe sama. VSichniLod bv'i stvoien, h €oztlou obrazu.Modernilid6 tu'topravduodmitaii, a proto nechapoua neznajihodno'tu svoii ani ostatnich lidi. Degraduji hodnotudlovekaa dopou$tdjise otfesnich din0 proti lidskosti. Spolednost naklades jednotlivcijako statistick),'mi dislya diniz lidi nelidi.Kiestan6by meli zndi skutednou hodnotu dlov6ka. eip: vdk ie BoZi stvofeni.ie tfeba ho milo-
6 ZAPAS O DUSI vat. i kdyz neni vykouoenlz at to stoji a Ves pak ten Pan raeiz rozmnoaiti a rozhojniti v Esce k sob' vespolek, co to stoii. i ke vSechnem.iako i nas k v'm. Na prvni pohled by se mohlo zdat, 2e piikaz milovat nale kfestansko Zde vidime obracene poiadi. V prve bratry a sestry neguje pfedchozi piikaz. fad6 mame mit lasku navzajema poTylo dva pr':ikazy si v nieem neprotriedi. rom vllai vsem ostatnim, ale to nic nernenrna dvoJrmdarazu. Text sp'se ale navzdiemse dopliuji. a Pokud tedy mAme eas, eiime dobie poukazuje na jemnou rovnov6hu v|echndm, neivice pak domacim rovnovdhu,ktera neblivd v praxi automatickyudrzovana. viry. V 1 . J a n o v 6l i s t 6 3 , ' 1 ( n a o s a n e r r (Galatskim6,10) Pavel iasnd hovoii o dvoifm zavazku. pozdeji nez evangeliumnesouci jeho Velmi dasto upfimni,Bibli vefici kfesta- imeno)Jan iika: nOzd0razn6nimdvojiholidstva- jedno- a Nebo lof iest to zvdstovAni. kbrez jste slicha od poeetku, abychom ho ztracendho, iednoho spasendho; jednoho stojiciho ve vzpouie proti milovali jedni druh6. Bol'u, druhdho navrdcen6hok nemu Ldta po Kristove smrti nas Jan vola skrze Krista - dali najevoobraz nepek- v i6to epistolezpdt ke Kristovupfikazu n6 exkluzivity.KladoupiiliSni d0raz na z Jana 13. Jan tu zd0raziuie: a Nezapomertte na to... Nezapameidodalek 'nejvice pak domecim viry' te na to. Tento piikaz nem dal KrisI€4lo dvoii cil bv m6l charakterrzotus. kdy2 byl jeite na zemi. Tob me Vat naSi kfestansko b,jt naSim rozpoznevacim znamesm]4lefj. M6li bychom o tom vedomo nim. pfemvSletv kazdem okamziku zivota. Ano, existuiedvojilidstvo.To je pravda. KdyZ se znovu podivame na pfikaz si ndkolika d0leziNokteiimuz, a zeny,I kdyz jsou stvoie- u J a n a1 3 .v s i m n d m e 'r k obrazu Bozimu. stdre stoji ve tich veci. Pfedevsimje to pokyn milo vzpoufe proti n6mu; jini byli diky BoZi vat zvlastnilaskou vsechny znovuzrozen6 kfestany. Z pohledu Pisma ne milostis Bohemsmiieni. Na druhd stran6. v jin6m, velmi kazdi, kdo se nariva kiestan, j;rn d0lezitdm smyslu, existuje ien jedno skuteandje, a to obzvlait6 v dob6, kdy lidstvo.Vsichni muzi a Zenv maii spo- viznam slova kiesfan byl zredukov6n tak, ie neznamene t6m6i nic. Snad lcC!y-p!vod--Odsvareri!5icb!1-0cs9q BoZiobraz.V tomto smvslujsou vsich- :6dn6 iine slovo nebylo tak znehodni z iednoho tdla a iedn6 krvC.Takze noceno a nepochopeno,iako samotexkluzivitadvojiho lidstva ie vyvezenA n6 Slovo BoZi.Ustfedniideous6mantiiednotouvsech muz0 a zen.A kfestane ky je myslenka,Ze siovo jako symbol nemaii milovat sv6 veiici bratry a sestrv nema zddni vyznam. dokud mu neni na dkor svJichnevdiicichbliznich.VZdy pfifazen ndjaky obsah. To je skutedbychom meli pamatovat na PFiklad nost. Jezis hovoiro ldscev0ci skuteanym milosrdn6hoSamaritana. Prvni piikiizani ie milovat Pdna, kfestan0m.Tento oiikaz m,r dvoisecne naseho Boha, celim naSim srdcem, ostii. protoze znamena, Ze musime dusi a mysli. Druhe piikAzAni vyiad- rozlisovat mezi opravdovlimi kiestany, iuie univerzalni piikaz milovat lidi. a temi, ktefi kiestanstvijen piedsliraji. Uv6dommesi, ze tato laska se netika Jin)tmi slovy, pobozn6 humanisty a jen kiestan0.Jde o mnohem iirsi po- odchovancehberalniteologie.hleii je'l jem - musime milovat nase bliznijako pouZivajikfestanskouterminologiia pro n6z je chozeni do kostelajen formalisebe sama. Prvni list TesalonickYm3,12 klade toJ, nen;m02'r6pova2ovatza skuledne kiestany. Slovo kiesfan, jako symbol, stelni dvojidiraz:
zApnso ou5rz bylo tak znehodnoceno, ie mtie znamenat vsechno a nic. Na druh6 strane se musfme vyvarovat opaen6 chyby. Kfestanem ie kazdi, kdo stoji vife. bez ohleduna v historicko-biblickd to. zda ie piislusnikemnasi denominace, cirkevnrhoobecenstvinebo skupiny. @ mi kfestany, stale mame zodpovddnost milovat ho iako svdho blizniho.Takze neni mozno iici: "Tento dotytn:i, nakolik to dokdii posoudit, nepatFi ke skupine skuEAni'ch kfesfan,, ptoto uZ na neho nemusim myslet, m1Ze mi bit ukradeni'." V iednem pfipade! Tento dlov6k je zahrnutYv druh6m pfikazeni. Ale existuje jeste n6co silndjSiho. Abychom to pochopili, musime se podivat na vers Jan 17,21 upro$fed Kristovy velekn6zsk6 modljtby. Pan Jezis se modli: "...aby viichni byti jedno, jako ty, OtCe, ve mnE a ja v tob6, aby i oni byli v nes, aby svat uvdiil, ie jsi mE ty posrar." Vt6to velekn6zsk6 modlitbe se Pen JeZiS modli za iednotu cirkve.jednotu. ktera me bvt videt obzvlast mezi ooravdovvmlKrfgtany. Jezis se nemodli za humanisticko-ideologickou lednotu mezi lidmi ve vseobecnosti. Ver! I to iika jasn6: "Za nE prosim. Neprosim za svEt, ale za ty, ktere jsi mi dal, proto2e jsou tvoji." JeZiStu opatrn6 oddeluje ty, ktefi v Boha uvbiili,od tech, kteii jsou jeste ve vzpouie proti N6mu. Tedy, kdyz se ve 21. versi modli za jednotu, ma na mysli jednotu opravdovecirkve a jednotlivYch kiestan0. Vaimn6mesi, Ze 21. vers iike: "aby vSichni byli jedno..." Je pozoruhodne, Ze stejni doraz,jako v 13. kapitole,se netikd jen edsti skuteenlich kiestan0, piisluSnikgjednotlivychskupin v cirkvi, ale vsech kfestan0. Vsichnl znovuzro' zenikiestane maji b)i'tiedno. Nyni piichazi ta east, ktera by nas m6la pfivest k stiizlivosti. Pdn Jezia pokraduje slovy, ktere me piivadeii do stavu pokory. Pokud se my kfestane neumimepokofit,zdA se mi. Ze nejsme
dost citlivi nebo dost poctivi, protoze tu nam Pan JeZiSpodarv' fin^hi apologetiku. Co je to finalni apologetika? . ...aby vSichnibyli jedno jako ty, Otte, ve mnd a ja v bb6, aby i oni byli v nAs, aby svdt uvdiil. 2e lst me ty postaL (Jan 17,21) Jezisovaslova maji daleko hlubsi smysl. Nemiieme eekat. Ze svet uveii,2e Otec poslal Syna,2e Jezisovatvrzenl isou pravdivaa Ze kiestanstvijepravdive, dokud sv6t nepozndn6co ze skuteen6 jednoty opravdovjtch kfestanti. Co tedy znamenatato laska?Jak ji m0Zemezvidltelnit? PFedevsimto znamena n6co velmi jednoduchOho.Napiiklad to, Ze kdyZ uddlem chybu a neproke2u sv6mu kiestanskemu bratrovi nebo sestfe ldsku. p0jdu za tou osobou a ieknu Ji: "Je mi to lito." f o ie orvni vec. Zdd se vdm to jako podvod,2e prvni vec, o niZhovoiime,je tak jednoducha? Jestli si myslite, 2e poaed,ato odpu5t6ni je lehke,asi jste to nikdy nezkusili. Jestlizenejsem ochotnli iici "Je mi lito", kdyz jsem nekomu ublizil, obzvlast kdyz nekoho nemam v lasce, jesl€ jsem nezaealpFemysleto smyslu kieslansk6 jednoty, kterou by svdt mohl videt. Sv6t ma pravo pochybovat, zda jsem v0bec kiestan. A ie5t6 vic, dovolte mi lo zopakovat,kdyz nejsem ochotnyfici luto jednoduchouvec, sv6t m6 prdvo zpochybnit, ze Jezis byl posldn od Boha a Ze kiestanstvi ma smysr. Jak dobie jsme naco takov6ho vedomd uplatiovali v praxi? Jak dasto, v moci Ducha svateho, tsme Sli za kiestany v nasi skupine se slovy: 'Ve mi lito."? Kolik dasu jsme stravili pfi znovusblizoveni stdmr v jrnich skupinach, se slovy: "Je mi lito, co jsem udClal, co jsem iekl, co jsem napsal."? Jak aasto fekla jedna skupina druhd, s niz se neumi shodnout: "Je nem fib"? Je to tak d0le2it6, 2e z praktickichdovod0 to patfi k samdmu kezanievangelia.Viditeln6praktiko-
8 ZAPASO DUSI vdni pravdy a viditeln6 praktikoveni ldsky jdou ruku v ruce se zvastovanim dobre zvesti Je2i5eKrista. Nasledujicipiiklad plati snad vsude na svet6. Vsechny spory mezi skutecnlimi kfestany, kter6 rozddluji kfestany a skupiny kfestan0 navzajem,to, co zanechavahofkosttrvajici20, 30, nebo 40 rok0 {nebo 50 ai 60 rok0 v pamdti syni a dcer),neniv prv6 fad6 zale2itost nauky. Bez vijimky jde o nedostatek lasky. Kdybychom dokAzali stie:it sv0j jazyk a hovoiit s laskou, kdYZ citime, ie se nemoZeme dohodnout jako opravdovi kies{an6, mohlo by bit po hoikosti. Misto toho za sebou nech6v6me jizvy kletby Pro cel6 generace. Historie vypovid6 o kies{anech nepCkn6 v6ci! Trpka slova, vyslovena uProstred rozpor0 uvdznouv mysli jako lepidlo. A iak plyne aas a rozdilymezi kfestany se zdaji byt mensi nez kdysi,6asto uz nevime,prod k rozkoludoslo, ale hofke a trpka slova, ktera byla vyslovena uprostied (ak se ndm to tehdy zdalo) piimdfenOobjektivnidiskuse,zUstavaji. Nelaskavdposloie a slova jednotlivcu zp0sobuji zapach, kteni svet ci'ti uprostfed kfestan0iv cirkviJeziseKrista. Sv6t se diva, krdi ramenya znechucene se odvraci. Uproslied umirajici civilizacenezahl6dlzaaatek2ivd cirkve, natoz viditelnouiednotumezi opravdov\imi kfestany. NaSe ostr6 iazyky, nedostatek lasky mezi nami, ne nevyhnuteln6 vyiadiena rozdilo, kte16 mohou existovat mezi kiestany, to je to, co skutein6 pohorsuie svEt. NaSe chovani se lisi od pfimeho Pfikazu JeZiSe Krista prokazovat viditelnou jednotu, kterou m0Ze vnimat okolni sv6t! ViditelnA ldska znamen,r vic, neZ um6t fici. Ze ie nam lito. Musi ndsledovat otevien6odpust6ni.A kdyz je t6zke iici "Je mi lito", iestd tezsi ie doopravdy oclpustit. Bible ale zd0raziruje,ie svet musi videt v Bozim lidu odpouStdiicihoducha. V modlitb6 Penovesam JeZiSuei
iak se mame modli: "A odpust nem naae viny, iako i my odpouitime na;im vinik m." Je tieba poznamenat, Ze na ni nezevisinagespaseni. Odpusteninesouvisise z ovuztozenim, protoze znovuzrozenjjsme na zdklad6dokonanOhodila Kristovaa nic vic. Souvisito ale s kfestanov\i'modpustenim z okamziku na okamzik, na zdklade Kristovadila v nAs. abvchom mohli mit otevfend spoledenstvi s Bohem. Slova t6to modlitby by mdla vest vSechnykiestany ke stfizlivostikazd6l^o dne: ZdddmePana,aby ndm umoznil zkusenost spoleaenstvise sebou samym, kdyz odpoustimejin)tm.Solva kdy pfemislime o vlastnimnedostatku odooustoiicihosrdce ve vztahu k BoZimu odoustenioro nds. Mnozi kiestand jen ziidka, iestli vobec, spoiuii sv0.i nedostatek obecenstvi s Bohem se sv,im nedostatkem odpuit6ni jinim, ikdyZ mozn6 lorm6ln6 odiak6vaii modlitbu Pdnovu kaidou nedeli pii bohosluZbech. Musime zrovu a znovu uznat, Ze neprojevujemeodpoustdjicisrdce tak, jak bychom m6li. A pfece, v modlitbd se pravi: "A adpus{ nem naie viny,jako i mv odaouatime naiim vinik,m." V nes md bft odpoust6iici duch diive, nei dotydnii osoba Wj6dii litost. N/odlitba odrovanenaznad,rje,2 t eeh d y ,k d y z, e to druh6mu lito, my mame projevit jednotu odpouStdjicim duchem. Ne, v nds rne b\tt odpoust6iici duch bez toho, atly druh)i alov6k musel udelat Drvni krok. M0Zeme Dfitom trvat na to''], ze druha osoba nema pravdu,ale zaroverimusimeodpoustCt. TakovOho odDouSt6iiciho ducha mame proievovat nejen v0di kiestanom, ale v0di vsem lidem.Samoziejm6, koyz se to tika vsech.tim d0lezitejsi)e odpou$t6nimezikiestany. OdpouSt6jiciduch hovofi o postoji ldsky v0ci jinirn. Ale I kdy2 hovoiime o postoji, prav6 odpustenije viditelne. Vdfte mi, mozete pohled6ldloveku do tvafe a vdddt. kde se nachazi.co se
zApeso ou5ts tykd odpust€ni.A svdt se diva a vidi, jestli meme vzajemnouldsku piesahujici hranicejednotlivychskupin. Vrdi.Ze slova "Je mi lilo,' myslime skutednd v5ine a vidi odDoust6iici srdce? Dovolte mi zopakovat:NaSe laska nebude dokonald, ale musi bit dostate6n6na to, aby si ii sv6t vsiml, protoze iinak nesouhlasis versi u Jana 13 a 17. A pokud svet toto nevjdi mezi skutednlimi kfestany, ma pravo usoudit dvd hrozr6 veci, kterdtyto verse naznacuji: Ze nejsme kiestany a Ze Kristus nebyl poslan\iod Otce. Co se ale stane, kdyz se nem02eme shodnout s nasirni bratry a sesl.ami v Kristu,protozemusimeudinitzadost BoZi svalosti v udeni nebo v Zivot6? Jak mame Drokazattednolu. klerou si Kristus pieje, bez toho, abychom se podileli na omylech druhych? Chci naznaditnekolikzp0sob0,jak praktikovat tuto jednotu, pies rozdily, kter6 musimetrpet. Za prv6, nikdy bychom nemdli dosp6t k takov6murozporus 1inli'mr k,estany bez 'itostra siz. To zni Jednoduse, nebo ne? Veite mi, evangelik6lnikfes{an6 to dasto dolali jinak. Spdchame, jako by nAm to dinilo radost, kdyz piichytime jine pfi chyb6. Budujeme sami sebe tak, Ze jin6 stahujemedol0. Timto zp0sobem nem0zeme ukazat skutednoujednotu mezi kiestany.Jen jeden druh lidi m0ze vyhret Panovy boje sprdvn\imzp0sobem.Jsou to ti, kdo neJsoLrod pfrrozenostibojovnr. Bojovni alovekma sklonyzApasit.Sv6t musi vid6t, 2e kdy2 se nem0Zeme dohodno,rts jrnim krestany.ned6lame to proto,Ze m6me radi pach krve,pach ar6ny, pach bliaich zapas0, ale Ze to rusime d6lat pro Boha.Kdy2budou pir nasich neshoddchptitomnyslzy, bude moZn6vid6t n6co kresn6ho. Za druh6, vzhledemk vaznostitoho, co nehrajemezi skutednlimikfestany, je duleZit6vddom6ukazovatldskupfed sv6tem, Ne vsechny rozdilyjsou rovnocenn6. Nekterdisou zanedbatelnd. Nekterejsou nanejvisd0leZit6.
Cim vAinejSirozpor.tim dite2itejSije prokazat Boii svatost a hovofit o tom. Zarovei vsak, dim vezndjsimise rozdily st6vaji,tim d0lezit6j6ije obracetse na Ducha svatdho,aby nes uainil schopnimi prokezat lesku v0di kfes{an0m, s nimiz si protiieaime.Pokud je mezi nami jen drobne neshoda,projevovani lasky nevyzadujetolik vddom6ho dsili. Ale kdyz jsou rozpory hlubsi, stavaji se d8lezitdjsimi. O to d0lezit€jsije hovofit ve jm6nu BoZi svatosti a zerovei ukezat sv6tu. Ze se stale navzeiemmiluiere. Jako lid6 fungujemepFesndnaopak: v men6 d0lezitichrozdilechprojevujeme kiestan0m vic lasky, ale kdyz se rozdily dostavajido ve2n6jsichoblasti,mame sklony milovatm6n6. Musi to byt naopak:jak se rozdilymezi skutedrlmr kiestany zvetsuji. mlsthe y6dome milovat tak, aby to sv6t mohl Dozorovat. Uvazujrne o tom: je m0j rozpor s bratre'nei sestrou v Kristu skuteen6 dlleZiti? KdyZ ano, ie dvojnesobn6 d0leZit6,abych trevil das na kolenou, prosic Krista. aby p0sobil skrze me a skrze mou skupinu,abychom ja a my mohli milovat i pfi tdchto velk\7chrozporech,k nimz jsme dospeli s bratrem nebo sestrou v Krrstu nebo s iinou skupinoukiestan0. Za tieti,.iprostfed dilema musime ukezatoraktickoulasku, ikdyz to stoji mnoho piemahani. Slovo kiska by nernElob)it jen zdstavou.Jinlimi slovy musime ud6lat, cokoli ie potiebnd, za jakoukoli cenu, abychom ukazali tuto lesku. Nesmime iici "Miluii t6". a ootom b u m ,b ! m . b u m ! Lide si dasto mysli.2e kiestansrvije cosi zm6kaileho,ndco jako sentiment a l n i l A s ^ a .s t e j n ev 0 c ; d o b r e m ui 2 1 6 mu. Toto neni biblick6 stanovisko. Soudasnds ldskouje potfeba projevovat BoZi svatost. [,4usimesi dat pozor, abychom 216nenazlivalidobrytm,a1 uZ v oblastiudeninebo Zivota,v nasfnebo Jindskup.n6.Kdekoiv je neco zleho,je to zlo, a my jsme zodpov6dni,abychom to v dane situacriekli. Ate oiitom musi
10 ZAPASO DUSI b\7t viddt lasku bez ohledu na cenu. Podle Bibleneni [niku. V 1. Korintsk\rm 6.1-7 se pise: . Smi nekdo z ves, maje pii s druh:im, soudlti se pted neqravimi a ne PFed svatimi? Neviteli, Ze syat/' svdt sauditi budou? | Ponevad2 od vas souzen byti mA svet, kterak nehodni iste tdch neimeniich veci rozsuzova'ti? Zdali n'evite,2e andely souditi budeme? Co pak tvto tasnd v6ci? ProtoZ kdy7 byste mdli miti soud o tyto aasne v'ci, tEmi, ktefi nejzadn'jii jsou v cirkvi, soud osadte K zahanbeni vasemu to Pravim. Tak tiz neni mezi vami moudtdho ani iednoho. kteF;' bv mohl rozsouditi 'mezi brctiimi ;vimi? Ale bratr s bratrem soudi se, a to pied nevEficimi? JiZ tedy koneane jest, nedosta' lek mezt vemi 2e soudv meE mezi sebou. ProE radaii kiivdy netrpite? ProE rad'ji Skody neb6iete? Co to rne znamenat? Cirkev neme nechat bez povsimnuti nic zl6ho; ale dlov6k by m6l radeji sn6st praktickou' pen62niJJmu.aby ukdzal kfestanskou iednoru, ne2 aby se soudil s jinltrF kiestanem, aby nepokazil viditelnou iednotu pfed pfihliZejicim sv6tem. Takovd ldsKastoji mnoho usili. ale jen takovd laskaje vid6t. Pavel hovofi o nddem, co ie videt, o ndcem velmi redln6m; kiestan ma orokazovat lasku uprosfied rozpor0 s bratrem nebo sestrou. Me b\it ochoten strpet skodu, nejen finananiztrelu (i kdy2 se zde, ze vdtsina kfestan0 zaoominiina l6sku a iednotu ve chvili, kdi;de o pen;ze).ale jakoukolrvdjmu. Af ide o cokoliv,musi b]h Prakticki d0kazlaskyna piimeien6mmist6 Bible stoiiDevn6na zemi. dwrtY zp0sou, iak ukazat lesku bez podileni se na chybdch druhdho. ie oirstuoovat k veci s touhou vyfesit oroblen a ne s touhou porazitsoupefe. VSicfrniraOivvhrevame.Vlastndmalokdo vyhravatak r6d, iako teolog Historie reoloqie a cirkve ie na mnohlich m;stechdoklademtouhy po vit6zstvi
Ale my bychom m€li chepat. Ze to, k demu se chceme dopracovat uprostied rozporo, je leSeni, kterd de Bohu slavu, ktere bude odpovidat Bibli, kter6 bude odrazet soudasne Bozi svatost ilasku. JakV je nas postoj, kdyz se setkdme s nasim oponentemnebo se skupinasetka se skupinou,aby diskutovali o rozdilech? Touha mit navrch? Ukezatto tem druhYm?Jestli ie v tom jen trocha touhy po lasce, pfi kazd€m takovdm rozhovoru budeme hledat iesenf a ne d0kaz vlastni pravdy. P6tri zp0sob, jak ukazat sv6tu praktickou. viditelnouldsku bez podilenise na chybe naseho bratra nebo sestry, te uvedomitsi a pamatovatna to, Ze je lehk6 udinit kompromis a nazval zle dobryim,ale 2e stejno lehke je zapomenout na snahu prokazovatnasi iednotu v Krisru.Tento postoi musimesoustavnd, vedome budovat, hovofit a Psat o tom v nasichskupinachi mezt ntmi a mezi nami iako jednorhvcr.Vlastn6 o tom musime hovoiit dfive, nez se rozpory mezi kFestanyobjevi. Mdme konferenceo vsem moZndm. Kdo kdy slysel o konferenci,kde se hovofiloo tom, iak mohou b\,t skuteeni kiesiane verni BoZi svatosti a zaroveR Drokazovatv oraxl v6rnost Bozi lasce bied svetem? Kdo slysel o kdzenich nebo spisech, kter6 pozorn6 pledstavuji dva principy,ktere na prvni pohled zdanliveoosobiproli sob6: '/ princip hlid^ni Eistoty viditelnd na cirkvi s ohledem na doktrinu a Zivot a '/ princip projevovAni viditeln6 Esky a jednoty mezi v,emi skubenimi kiestany? Jest|Ze neexistuje kazAni a psani o tdchlo probl6mech,neni poSetilostisi myslet,Ze se v praxi doakameneaeho p6kn6hove chvili,kdy bude tieba delit rozporummezi uplimn)tmikfestany? Laska uprostiedviditelnlichrozporlil pFedsvetem, kteni se diva, uk6ze rozdil mezi rozpory kies{an0 a jinych. SvCt mozne nebude rozumCttomu, na oem se neshodneme,ale velmi rychle Postfehne rozdil mezi nasimi rozpory
zApaso ou5lrr a sv\i'mirozdily, kdyz uvidi otevfenou a viditelnoulaskuv praktickdrovin6. Io je rozdil. Rozumite, prod JeZiS iekl, Ze toto je v6c, ktera piitahnepozornost sveta? Nem0iete iekat, ie sv6t bude rozumet doktrinalnim rozdil0m, obzvl65t6 ne v dnesni dob6, kdy existence opravdov6 pravdy a absolutnich hodnot ie nemysliteln6 u: iako poiem. Nemizeme odekava't,Ze sv6t bude rozumdt, Ze na zakladd BoZi svalosti jsou nase rozdilyzvlaatnipovahy,kdyz meme co do 6in6nis Bozimiabsolutnimi kvalitami. Ale kdyz budou vid6t rozdily mezi skutednymi kieslany, ktefi 162 projevuiividitelnoujednotu, otevfe jim to cestu pro uvaUovani o pravde kfestanstvi a Kristova tvrzeni, Ze Otec poslalSyna. Kupodivu,uprostied nasich rozpor0 mame vetsi moznost ukdzat, o aem JeZiShovofil.nez tam. kde se v nidem neliSime. Pravda, neznamena to, Ze mame rozdily mezi kiestany vyhledavat, u2 jich bylo i tak dost. Ale uprostfed rozdil0 m6me svoji jedinednou pfilezitost. KdyZ se vsechno dafi a vsichni stojime v pekn6m mal6m Lruhu,sv6t .remdco viddt. Ale kdyz se dostaneme ke skutednvm rozdil0m a oroievuieme nekomoromisni zdsadovost spolu s viditelnouldskou, potom svdt m0Zen6co viddt a na zaklad6'toho usoudit. Ze tito lide jsou opravdovi kiestan6 a Ze JeZiSbyl sku'teandooslanV od Otce. Dovolte mi uv6st dva kresne piiklady takove viditelne lesky. Jeden se stal mezi skupinami Bratrsk\ich kfestanskvch sbor0 v N6meckuhned po druh6 sv6{ov6vAlce. Kv0li kontrolecirkve Hitlerzakonem pfinutil vsechny ndbozensk6skupiny sjednotitse v unii. Bratfise v t6to zaleZitostineshodli.PolovinapfijalaHitlerovo naiizeni,polovina odmitla.Ta, kteii se podvolili,samoziejmOm6li mnohem lehei 2rvot. ale v t6to organizovand iednotd s liberalnimi skuoinami se postupn6 jejich , doktrinelni ostrost
a duchovni Zivot v}.tracely.Na druh6 stran6,skupina,ktera z0stala mimo, si udrzela duchovni Zivost, ale sotva byste mezi nimi naSli rodinu, ktera nikoho nezlratila v nbmecklich koncentraanichtaborech. Umite si pFedstavitto emocionelni napdti, kdyz bylo po vsem? Valka skondila a tito bratfi se znovu stietli tvaii v tvaf. Vyznavali stejn6 udeni a spolupracovalipFes vice nez jednu generaci.A co ted? Ndkdosi pamatuje, 2e jeho otec zahynulv koncentradnim tdbofe a vi, Ze bratii na druhd strane z0stali v bezpedi.Ale ilide na druh6 slran6maji hlubokelidsk6city. Tito kiestan6si postupneuv6domili, Ze takova situace nemfiZejen tak pokradovat. Stanovili si das, kdy se starsi obou skupin sesli na jistdm tichem mist6. "Co lste tam ddla/i?" ptal jsem se jednoho muze, kten/ mi o tom vypravel. A on odpovdd6l: "Povim ti, co jsme tam ddlali. Seili lme se a urcili jsme si ndkalik dni, bdhem nichz kazdi' zkoumal syd srdce." Muzovy city byly hluboce pohnut6, kdyz p.avil: "MIj otec Setdo koncentreku; take matku mi odvlekli.' Takoveveci nejsoujako mal6 kamenky na pldZi,zasahujido hlubok)tchpramen0 lidskich emoci. Ale tito lid6 pochopili Krist0v pfikaz na tomto mist6, a po nekolik dni neddlali nic jineho, jen zkoumalisvoje srdce, myslelina vlastni selhania na Kristovopfikazani.Potom se znovusesli. Zeptal jsem se: "Co se stalo potom?" A on fekl: "Jednoduae jsme byli jedno.' Podle m6, to je piesne to, o dem JeZiShovoiil. Otec poslal sveho Syna! Princip.o ndmz hovoiime,je univerzelni, tvka se kazd6ho dasu a mista. Uvedutedy druhouilustraci,jine pouziti toho stejnehoprincipu. Cekaljsem l6ta na to, aZ uvidim dv6 skupiny znovuzrozenlichkfestan0, kteii z dobn/ch d0vod0 usoudi, Ze jejich dal6i spoluprdceneni moind, a rozejdou se bez toho, aniz by jedni druhim
12 ZAPASO DUSI jste moji utednici, budeteli miti vvditalitrpka slova. Dlouho jsem eekal l^sku jedni k druhim. n'a dv6 skupiny,kterd si budou proka(Jan 13,34-35) zovat lasku pfed pfihlizejicim svdtem, ikdy2 organizadnijednota mezi nimr . ...aby v'ichni jedno byli, jako ty, Orcq ve mne a ie v bbe. abY i oni bude neudrzitelne. v nesjedno byli. aby uveFilsvet. Ze isi je ie kaZd'l Teoreticky, Pravda, ty mne poslal. (Jan 17,21) mistnisbor by m6l bj,t schopenoslovit cel6 soektrum soolednosti,ale v praxl Jaky z6vdrz tohoto zamysleniudinime? jako Samaritan musime pfiznat, Ze je to dasto velmi Nic iineho, ne2 to, ze sloziIe.Potieby r0znlichslozekspolee milovalzran6n6ho,kFestan6maji mitovai v'echny lidi jako sv6 blizni, tedy nosti bYvajivelmirozmanite. jako sebe sama. za druh6,m6me miloProbl6m lohoto druhu nedavno vznikl ve sboru ve velk6m mdst6 na vat ostatni opravdovd kiestany takovou zapade Spojen\ichstat0. Skupina lidi. leskou. abv si toho sv6t vsiml. To naladdnana moderni v6k, chodila do znamena prokazovat na5im bratiim a sboru a Dastorsi dasem uvedomil,Ze sestram l6sku ipii nasich rozdilech, nedokaze kazat a slouzit dvoma r0z- velkfch 6i malich, milovat, i kdyi nes nvm skupinem.N6kleii by to dokazali, to n6co stoji, milovat i v 6ase ohromaie on osobne nebyl schopni poslouzit n6ho citov6ho nap6ti, milovat tak, cel6muSirokemuspektruv jeho sboru- aby to svet poznal. Zkrdtka. mame a tdm' ktefi oraktikovat a prokazovat Bozi svatost dlouhovlasvmmlAdeznikom s nimi Diichazeli, a zaroverl lidem i BoZil6sku,protozejinak zarmucuJeme z blizkdhd sousedstvi. Po mnohYch Duchasvateho. Laskaa jednota.kterao ni svddii. je ookusecho spolupracise starsisesli a kter6 Krislusdal kfestan0rn, znamenim, dohodlise. 2e vytvoii dva sbory. Velm' pfed sv6tem. Jen podle abv ho nosl/l kv0li nerozchazeji Ze se iasn6 iekli. 'doktrin6lnim poznat kiestanskou m02e svdt toho z diste rozporom, ale pragmatrcklichd0voo0. Jeden muz ze opravdovosta 2e JeZiSbyl poslanyod Otce. sejitrstarsichodesel do nove skJpny - FrancisA. SchaefferPracovalitvrd6 na tom, aby byl rozchod pfipr. PeterKozar,upr. red. iarn dva Nyni sou spoaadanli. .sbory a vzaremnosi vddom6 prokazulluctL/ a lasKu. Pfes nedostatekorganizadnijednoty, zvitezilalaskaa iednota,ktejou svet m0ze videt.Otec poslalsvdnoSyna! -7 celeno srdie chci zotraznit' 2e zaoas o sprevn6 Sifeni evangeliave dvacat6mstoleti musi provazetviditelna laska. Nesmime zapomenout na finSlni apologetiku. Sv6t md prevo viddt, jak se my, pravi kfestan6' vyrovnaveme s nasimi rozpory a rozdilv a mdl bv viddt,Ze se navzajemmilujeme. Pobiveime se znovu na biblicke texty, ktere tak iasne naznaduji,co je znamenimkFestana: . Pfik1zAninove devdm v^m, abyste se milovali vespolek: iakoL ie miloval jsem ves, abYste ivY milovali ieden druhdho. Po tam Poznaii vSichni,Ze
zAplso ouSrrs
srovo FoRitdlilil.l
tanskeiormy, ale zAdnANIOC.Slysime mnoho zbozndzndiicichslov a nazor0, ale meme mdlo muz0. kteii by stdli na skalopevnlichzAkladechryzi biblicke Ve znam6 londYnsk6sbirce vosko- zvdsti.Nebot to je ta opravdu matouci vfch figur pani Tussaudov6 mozete s k u t e e n o s dt n e s n i d o b y , Z e i z l o s e uvidCtna schodechstoiicihopolicistu. zastira okezalym kfestansklim plagtdm. L4nozinavit6vnici ho cht6li oslovit a Je mnoho formalnich kiestan|], ale zeptat se, kam ty schody vedoui teprve melo srdnatich vyznavaco.Jak vistizpak si vsimli, Ze to je pouha figura ne dopadaji na naSi piitomnost slova z vosku.Vypadatak Ziv6,jako by to byl Bible: skuledn]7anglicki policista, ale jeho a Toto pak vez, Ze v poslednich dnech nastanou easovd nebezpeeni. Nebot op/avoovostje pouhi klam. Podobdse nastanou lide sami sebe miluiici. mu len naveneK. penize milujici, chlubivi, py'ni, rouKdo prosel vsemi sAly te zvldstni haei, rodiel neposluSni, nevdeini, podivan6, vSude viddl totdz; proslule bez zboznosti, bez piirczen6 Esky, osoofloSt,vSecnm02nich dob a posta, nesminivi, utrhati, nezdr^enlivi, kruti, veni: Krdovd a marsalove.politikov6, nemilujici dobre, zradci, smeli, naduumelcl a vedci. Je aZ k neviie,jak isou ti, vice milovnici rozkoSeneZli Boha, p o d o b n o' f l g i n e l uA. n e u v 6 f i t e l nj ed i t o . majice formu zboznosti, ale zapirajice ze mnozinAvSt6vnici, iakmilepfiidoudo jeji moc; od takovich se odvracej! vystavnichsini, zmlknou.Clov6k by si (2. Tim.3,1-5) myslel,Ze se budou spise bavit,ale ne - vetsina z nich jako by on6m6la.Se- JestliZe oatiis k zdstuDu form6lnich lhava lrm iec. nebot voskove 'iguriny kfestan0,pak si uvedomjedno: opravp0sobi tisnivvm a skliaujicimdojmem. dovi kiestanje jenom ten, kdo obdrzel Jsou bez 2rvota. Jenom jejich vn6jSi nov\' zivot od Pdna JeZiSeKrista. Popodoba,barvatvafi a t6lesn6proporce tom se ON stane Penem tv6ho zivota. Pouh6 jm6no, podobnost a zdAnliva odpovidajibival6 skutednosti. l d n e s m n o h o l i d i u s i l u i eo k f e s t a n - skulednost,nemaji pFed Bohem zadskou podobu navenek.Nosi kiestanske nou cenu.Je tomu jako s autem.Navepfevleieni, ale jde jen o zevni formu! nek m02e b)i't nalestCno.motor ma Podle iednoho statistick6hoprozkumu v naprostdmpoiadku,brzdy,pneumatibylo v b\tval6m Zapadnim N6mecku ky, vsechno je v bezvadn6m stavu. pokitdno 97% vSeho obyvalelstva.Za Dokoncei startovaciklidekje na svem fasadou narodni cirkve, do niz byl mist6. Jenze v nadrzi neni zadny benzin. Chybi palivo.S takovym automobiteme. kazdv vnesen a zapsdn oo cikevr' matn(y ja(o nemluvnd,a z ni2 je leri" mizes siet z kopce do udoli, aie vynesenaZ v rakvi,zijejen melokdove motor nenastartujes ani nedoiedes skutedle vrie. Kdo r nicn je skutednd k cili. Dfive nebo oozdEiinastanechvizapsdn v BoZi knize Zivota, z0stdva le, kdy budes s takovYm vozidlem nezodpov6zeno.Je to skoro h'ozne, v koncich. lilnozi sedi v nalestdn6m k o | | k k i e s t a n s k e n kol a m L al z d a n ' n d s vozrdle,druzi uhdndiipo Srrokdcestd, obklopuie. Kazalel J. Busch iednou ale neuvddomujisi, Ze se jen vezou 'Kdo neni dervenv,je nadervenal\i, z kopce do10.Na konci Zivotnicesty iekl: ie a kdo neni kfestan,je jen kfestanskli." deka nepiijemn6 piekvapeni, s nimz Jakou pravdu tirF vyslovrl:Prdv6to je nepoaitali. Kdo m02e sedist obrovskli zastup obrazem bidy dneska: m6me kiestanstvi bez kies{ano a niiboienstvi bez pokft6nYch, matrikovYch kfestan0, podet chytrak0, kteii se Krista. Je tu n6boienski syst6m, ale obrovsk\t 'POJISTILI'a v6fi. 2e u nebesk6brany chybi kiestanski iivot. Jsou tL kfes-
KREsrf,ildil
14 ZAPASODUSI pfedlozisvat6muBohu svd kfestansk6 lejstro?Kdo sedte to mnozstvipfilezitostnich kiestan0?Pii kftu. konfrrmaci, bifmovaninebo svatbCjsou vid6t jejich parkujici vozidla. Kolik jich stoji u hfbitovni kaple, aniz jsou k tomu nuceni? Jak)7m klamnYm zdanim se dnes svet oddavd! Jakym klamnYm sm6rem se ubira! Obrovske zAstuPY bezboznych lidi jdou Sirokou cestou, ktera vede do vddnehozahynuti,a Po "kfestanskdm" chodniku je vyvovezi nekonedn6zastupy formalnichkiestan0. Jejich zivotni cesta sice nevede hlubokim bahnem hfichu, ale nevede an K vecnemu zivotu. V protismdru kracr lescsln6 mnozstvilrdi,kteii jsou jistl sami sebou, kradi bezstarostn6ke svem. cili. vzdyt se nachazejiv nejlepsi spolednostisluSnich lidi. Kfestansk6 symboly nesou vysoko. odvolavajise na tradici, ale chybi jim Zivot. Co Fika o forrndlnichkfestanechBible? . M# jmeno, Ze jsi Ziv, ale jsi mftev. (Zjeveni3:1) A jinde: . MaI fveinost pobo2nosti.ale moc jeji zapiraji. (2. Tim. 3:5) Zkus se zamyslet sem nad sebou, .repestujestake jen formalni kfestanstvi? P,rn Jezrs ti chce deI 12 zde na zernipravyZivot.Jinakse s tebou bude muset setkat jako SOUDCE.A setkani s Nim se nikdo nevyhne.Tedy rozhodni se-bud,anebo. - Hanzelka Jaromir -
O CIRKIII,SKRYTOSTI
fi soocrrilEc]rdzl
Mgr. ZDENA KOLAROVA vykoneve odbornou Draxiod roku 1978.ZDoaAtku se zabivala d6tskou klinickou psychologii. pozdeji se zaeah venovat idospElJtmv systemu rodiny. Od roku 1988 se zabtve dmi zevislimi nejprve v Psychiatticke btubne v Bohnicich. nyni U ApolineFe,na ltlzkovemoddEleni specializovanem na l6tbu zevislasti. Edhem syd mateiske dovolene pnco vala tii roky na vedlejsipracovni pomer v Doradnd Dro rodinu a mezilidske vztahyv Praze5 na Smichave.Zdene ie 44 let. je vdane (manzel Michal) a ma dve dcery - Ester(5)a Annu (17). J Je v:ihodou nebo nevihodou bit v tehle n^roen6 prolesi vEiici? Vnimem to jako vYhodu. KdyZ dCldm diterencovanouoddi. lzn. o6di s ohledem na potieby m6ho pacienta, tak nabizim v6t5i rozsah pede. Pokud ke mne pfijde veiici pacient, mohu se s nim bavit i o duchovnioblasti. Nabizim mu porozLm6ni.Kdy2 piijde nev6iici, mam zkLrsenostise svou nevdrou, takze rozumim itomu, jak nev6fi.Myslim, Ze me pacienty to zvihodiuje. Pochopiteln6,Ze nev€ficimu aloveku nebudu nesilimroubovatsv6 hodnotov6 systemy, to mi pfimo zakazuje profesiondlni etika. l\.4usim respektovat jeho slav. J Mdi zkuienost s tim, ie vEiici se vice stydi whledat pomoc ve sv,ich problamech? Vyhledatpomoc je velkym probldmem oro sooustulidi.Pfiznatsvou bezmoca obrdtitse na odbornika to dokazejen mdlokdo. V6iSinalidi si sv0j probl6m nechce oiiznat nebo z Drobl6move situace utede. Samozfejme zAlezi rak6 na denominaci,kde se dlovdk nachazi. Existuiidenominace,kde pfimo z kazatelny padne,ze psychiatriea psychologie jsou v€ci Skodlive.Je vsak tfeba vzdy rozhsit potieby p6ce dJsevni
zApaso ouSrrs a duchovni. Pokud ilov€k zepasi s n6jakim vaznym probldmem,je polieba s nim pracovat easto v tydennich nebo mesienich intervalech. Nokdy se vlivoj jeho probldmusledujetfeba dva roky. KdyZ lidem chybi j kvalitnipastoraini pdde. je to Spatnd,proto2ejsou ve svych probl6mech opusteni. '/ V ci*vi jsou i t62ce duievna nemocni lid6- Ostatni se jim v rdmci sv,ich moZnosti snazi pomoci, eastu ale marn6. Mysli5, Ze kdyby takovi lide m6li odbornou pdEi, jejich stav by se spiie zm6nit? Ve tve otazce je slyset touha po zdravi a ja si nejsemnplne jista,jestli Ukolem cirkve neni nemocne piedev6im pFijmout. MoZnAta zdkladnistarost vdzi spis-ev tom pfijetf nez ve zm6n6 stavu. '/ Casto ale zaznive,2e BoZi vtili pro kaZdeho €lovdka je zdravi a cituji se rnlsla y evangeliich, kde JeiiE uzdravuje nemocn6--. Ano, ale Pan JeZiS nejdfive vsechny piijal. Kladu si otazku.jestl; je moznd bez piijeti,bez milostinbkoho uzdravit. KdyZ se s psychiatrickymipacienty d6lalyrozhovoryna loto t6ma, fikali,Ze dalekovlidn6jSihopfijetise jim dostava od psychiatrie nez od cirkve. Cirkev z toho nevychazimoc dobfe. Obzvlast nekter6 denominace, kterd mdvaji transparentyslibujicimizdravi.Nemocni jsou tim piitahovani,protoze jejich zdravi je pro n6 velkvm probldmem, kteni je trapi, touzf po zdravi, neciti se dobfe. KdyZ pfijdou do cirkve, oeekavajizdravi.A kdyz se jim tam pak nedostane pfiieti, citi se hrozn6. Tdzko fici, jak dlouho ma nase pfijeti trvat - jestli deset let, nebo dva mdsice. Mozne to ma blit po celou dobu zivota toho ilov6ka - jeho uzdraveni moze pfijit v okam:iku, o kterdm my nic nevime. Jak se chovat k lidem, kteii maji tezkjt psychicky probl6m? Ndkde se to resi napfiklad "vymitanim" a pohled odbornika - lekafe- se mozndtrochu podcetluie... V klasick6rn hebreiskem modelu existuie model "telo. duse a duch".
Jak6koliv pieceriovani n6kter6 z t6chto tii oblasti neni zdrav6. Trvalo velmi dlouho, nez se pfislo na to. Ze za n6ktere tdlesne problemy odpovida duSevni stav dlov6ka. Mluvi se o "psychosomatice".Stejnd tak n6kdy za nekter6dusevniproblemyodpovida stav duchovni a naopak. TakzvanA "psychospiritualita" si teprve hteddsve vzajemn6 pomdry vdetn6 odbornik0, kteii ii reprezentuji.Teprve ted' se mluvi o tom, co komu patii, co je duchovni probldma co ie dugevninemoc. Hranicemezi tim se obezietnevy.tyduji a jsou lid6. kteii sve "panstvi' neradi pou5t6ji. Ndkteii psychiatii napfiktad nedovoli n6ktere psych6zy oznadit jako posedlost.Ne vsechny psychdzyjsou posedlost, ale n6ktere psychozy by mohly byt oznaaenyjako posedlost. Nereaguji na leky a b6zne zp0soby osetfeniv psychiatrick6oblasti. Nelze to zobecnit.Takovi ten divok]iexorcismus, kte4, se odehrava v nektertch charismatick\7ch cirkvich, to je dost drsna zdlezitost. M6la by to bit esoterickazalezitostcrrkve,nikotivvec veieind. C.S. Lewis v jednd sve knize pise o "skMosti". ZdfJraziuie, Ze neklere v6ci, aby m6ly sv0j vjtznam,musi prob6hnout ve skr!4osli. Exorclsmus by asi mel b\tt jednou z nich. Je to velmi t6zka zalezitost pro dlov6ka, kteryi vtom figuruje,i pro lidi, kteii do toho jdou s nim. Jista skr)4ostje v tomto oFioadena mist6. ,/ Pracovala jsi v man2elskd poradn6- Jaki je nej6ast6j'i mitus, se kterim muii a ieny vstupuji do manZelstvi? Vzdycky pro me bylo opakovanapfekvapujicito odekiivdni,2e partner ma naplnitmoje polfeby.Ona nebo on jsou tu od toho, abych jA byl spo(ojenlt. Samoziejmeto b\iva pfedmetemkrizra dochazi ke zklamAni.Jak alovek roste, dopracovdvdse postupn6 k tomu. Ze jeho partner tu skutednd neni proto, aby poknivaljeho potfeby. Je to pozvolny pferod z osoby vyzadujicik osob6 d6vajici,piijimajici,smiiene.
16 ZAPASO DUSI J Kdyi alovEk odhl6dne od swich potieb, neskonei b hk, ie Pak zase jen devA a nic nepiiiim,? Partneiiby m6li postupovatv souladu. Kdyz se to nedaii, jeden vic dava a s)'li vic potieby toho druh6ho a druhi vic ofiiime. Kdo v te veci vic roste, tdzko fict, protoze nevime,jak kdo do manZelstvrvsrupoval.Nekdo vribec neurni pfijimata v manzelstvije donucense to naudit, protoze tieba onemocni.Nebo sr vezres n6koho, kdo nutkavddava. jeho potfebouje davat se, aZ tim skodi sob6 idruh\tm. N6kdo Pfijde do manzelstvi a umi zase jen pfijimat.A ten druhVna ndi koukd a nema mu co dat. Zevi6ito na lndividuAlnizralosti.NIalokdo ma slozku oliiimania davaniv rovnoveze. ale vdtiina lidi J Do manielstvi vstupuje bez vatiich zkuienosti, kde je tak rychle nabrat? Vychova k manzelstvia k rodidovstvi neiviceDrobihana rodinndotrd6.ProtoZe ale nase rodrny lsou ve Spatnem stavu. tak v6tsina mladich lidi nemd ani zatilkove ani racionalniintormace o tom, jak to ma nebo m02e vypadat. Jdou do manZelstvis neblahimioaekavanimi a cirkev iejich odekav6nije5t6 jakoby pfizivi - da to moc vysoko do i d e a L ut ,a k Z e ' t il i d 6 m o h o u b f h o d n d nestastni a frustrovani,protoZe maji pocit, 2e 4edosahuj;svich oiekeveni, natoZpak Bozich. J MysliE, ie v,lchova v rodine me skutedn' tak velki vliv na dalai Zivot ilovEka? Kromd t6lesn6 dddidnostidddime tak6 zposob, iak rodina existuje.V mnoha generacich se pfeddvii intormace, vztahy,vSechno ndjak6poselstvi,nr)7ty, se to piedava z generacena generaci. V dalsi generacise to m02e pfekroait ien o urcilv srupeh.V zasad6 plati. 2e nepfekrodissv0j stin. Takovoty nasilne 'trhy' - moje rodinabyla takovda ja to otoaim o 180 stupio a budu mit Uplne jinou, dokonalou rodinu, jsou velml nebezpedn6.Myslim, ze lide by m6li b\7t tissi a skromnejsi,a m6ll bY si
dobie zmapovat duchovni, duSevni amatenalni zdkladnu,ze klere vychazeji, a mdli by si fici tieba: "V teto veci jsme byli d6sni a to uZ u nas nebude. A kdyz,tak aspoi budemevedet,ze to d6leme."Nabidnuti obraz - mASspravovat velkou kolelnu, kterd ma nejak6 vyvody, kohouty, kontrolni mechanismy. Pfichazisk ni, moc tomu nerozumis, ale mds za Ukol zajistitjeji chod, hlidat, aby to nekapalo,aby vsechno sprdvne ukazovalo.Sednes si k tomu a zjstis, Ze to na mnoha mistech kape a Soatndto ukazuiea zadnei horein6 soravovatvsechno naiednou.Z t6hle poskozen6a zanedbanekotelnychces najednouud6lat prvni "A" kvalitu.SpiS to ale chce vyhmdtnout,kde je neivetsi or0Svih.a tam "ofiSkrtitkohoutek'. uspokojeni J Je mozne proiivat z prdce, pii kter6 jednomu manZelstvi pomfizei a dalsi dvE se, i pies tvou snahu, rozvedou? Zase mluvigo urortesatrsfakcize zm6ny do plusu, piiaemzten plus urdujija. Nevnimamto tak. Ndkdy proste dlovek polfebule. aby v urditem dasov6m 0seku byl ndkdo s nim, bez ohledu na to, jak ta vdc dopadne. Uspokojeni milze pramenit z toho, 2e nabidnu slu2bu. SluZbu blizkosti - isem s tim alovokem,blizko ieho probldmu. Neni v tom sAm. Jdu s nim a pomohu mu n6st v6c. kterd na nei v zivotCdolehla. Na koncit6 sooleanOsoucitn6chUzese manzeistvibud rozvede, nebo se da dohromady.Ale tu tezkou fiizi pierodu k te zm6nd mu pomohu zvladnout. ze se pfi tom snaZimveci Pochopiteln6, vylepsovata optimalizovat. J Co d6ldi pro to, ahy tE problamy tv! c h p a cient fi n ezava Iily ? Musim mit profeslonalni v\7bavu a metody, jak s tim pracovat.Jednou z metod ie suoervize.Jednak mE supervizujelim. o pacieniech 'nluvime v t\imu - jak se k nim stavime,jak postupujeme. Sama pak vedu vYcviky terapeuti pod supervizi,tak2epirjimdm dalSi korekce svich postupr:i.K 'tomu oatfi takd vsechnv oblasti mentalni
zAplso ouSrrz hygieny, ktere je tfeba dodrzovat - '/ Vedeg spoustu nelehk ch rozhovor& s pacianty, ve ktenich meS snazim se udrzoval kvalitni vztahy moinost pomdhat jim v jejich v rodin6. mit kvalitni odoodineka oddaltim smdiovAni. Proi.ivd5 nakdy reagovdni.vdnuji se svemu duchovn; pii sve prdci nEiake "nadpiiromu a profesionalnimu r0stu. zen6" vedeni? J V Eom spoEivd tvoje sou;asne prece u Apolinaie? Ty doby, kdy jsem se citila nadpfirozeToto zaFizenise zaealo budovat jako ne vedend,uZ lsou pryd. Moznd, Ze je specializovand komunita pro l6ebu to takovim pfirozenym pFechodem, se stavajipiirozevisl\7ch na alkoholuv roce 1948.Ten kdy v6ci nadpFirozen6 system je velmr dobie propracovan zenlimi. V pr0behu uplynulych deseti docentemSkelou a na jeho zakladech let, kdy jsem s Bohem v osobnfmkonto staledoble funguje.M6metu zhruba taktu, se pro m6 veci, ktere jsem dfive tiicetralennoukomunrtu pacre4ti zavi- prozivalajako nadpfirozen6, slaly pFirosl\i'chna alkoholu,ve kter6je kratkodo- zenosti. Ptdrn se a dostavam odpovedi, be piimichano ipar lidi zdvislychna rozsifujese moie citlivosta vnimavost. droze. Musi to btit ale lid6, kteryimten V dJchovnr obrastrlidem aim dal vic kabet, povodnd SitJi pro alkoholiky, rozumim,ale uZ 10 nepovazujiza nadstiile ie$teoadne.Je tu detoxoveodd6- pfirozen6. leni, kde mohou odabstinovata my jim J MeS pied sebou jei;t6 nEjake pracovni pi6ni? mdZemendslednezprostiedkovatldizafizenich.J6 Profesionaln6 jsem jegte relativn6 bu ve specializovan\7ch osobnd Dracuiiv re2imov6easti - na mladd, distd teoretrckymam pied sena bou asi 15 let pr6ce.Pokud budu zdralUzkovdmodd6lenispecializovan6m vd, docela rdda bych si dopidla tu l6dbuz6vislostina alkoholu. ,/ Kdy se v piti pfekroai ta hranice, radost oracovats lidmi stein6 duchovnOsmyslejicimiv oblasti,kterdintegruje ie by ebvdk m6l za6it ptemi'let d u s i ,d u c h ai t 6 l o . o l66eni? - Ptala se M. Mockove lvlnoho ljdi prod6lava nerozeznanou zdvislostna alkoholua a2 na internim odddleni se konstatuje.2e mli zn6nend iatra nebo zavaznd ooskozeni Na t6ma "Kdy bude u nas l6pe?" vnrtinichorganlj.PrvniskupinaIdi. coz je velmi roz5ilenaskupina, jsou lid6, dosla do redakce cela fada ohlas0. ktefi oili distd ze socidlnichd0vod0.Je Protoze se jedna o zdvazne t6ma, to jejichzp0sobzabavy.U urditeskupi- dotykajicise n6s vsech, rozsiiime lej ny lidi zavislost probohne manifestnd o dalsi aktualnizamysleni,kter6 nava(dlovdkuje spatne. tiese se. pori se, zuie na Zapas o dusi, aislo 55. Ve sebevrazedne sklony...)a rozeznase to strudnostizopakujid0leZit6body pied- formou delirii nebo abstinendnich choziho zamysleni.Dospdlijsme kzepfrznak0 a ti lide jsou konfrontovdni v6ru, Ze tam, kde narod dodrzujealess potiebou l6dby. Dostavaji moznos't poi ndkteraz Bozich pfikdzani,vsude vorby.Bud budes dal pit a brzy zemfes. tam. kde lide nevylouailize Zivotaprinprotoze se poskozujeS,nebo budes cipy kfestanskemoralkya etiky,meme abstinovata m0zeg slusnezit. N6kter6 svobodnejgispoleinost a lidem se Zije okolnosti mohou prflbdh zAvislosti l6pe. K zakladnimpravidl0mtykajicich vztah0oatfi: dramaticky zrychlit. ManZelsk6 krize. se mezilidskvch ztrata ndkoho blizkdho. drata zamest- J C sveh6 otce i matku, abys byl dlouho Ziv na zemi. neni, z+uaZne spoledensk6 udalosti, kter6 narusuji hodnotovi system jedin- '/ Nezabilei (piesnbjipieloZenoznamenA nezavrazdiS). ce, kierd narusuiijeho celistvost.
ilEOSOC|AL|SHOS
18 ZAPASO DUSI ./ Nesesml/n^i. '/ NepokradeS. '/ Nevydei proti svdmu bliinimu kiive svedectvi - nezalzeS. ,./ Nebudes dychtit po domd, aene, ani majetku svdho blizniho; vdbec po nieem, co patli tvemu bliZnimu hebude' z1vid6 . Vsude tam, kde je urdite kritick6 procento lidi bohabojn6,tam je moralnia etrck,r atmosf6ra podstatne lepsi, nez v zemrch,kde sr poslugnostvynucuje stdt sv\im meaem, kten mu dal do uzivan, Buh. Historicke srovnevdni odhaluje,Ze B0h po reformacipozehnal piedevSrm seve,'ozapadniEvropd a Spojentm statom.Tam se kapitalismus vyvUela vzkvetal ien proto, 2e piikezeni "nekre*, nesmilnit, nelhat, nevrazdit, nezevidet a ctit rodite," melo svou osobni brblickouvdhu: nebylo to jen cirkevnikli56. Protoze Desatero ztratilo obzvlast6 v poslednich deseliletich svoji vahu, vidime,Ze kapitalismuspfestaviifungovat iv reformadnichzemich.Svobodn6 poonikani a soukrome vlastnictvi je ohrozeno vsude tam, kde lidd ztraceii bazeri pied Hospodinem a piestevaji dodrzovatzakladnibiblickdprincipy.To plati bez vlijimky pro kazdou spolednost, tedy i pro nasi transtormaci. Z Boziho Pisma vime, ze dlovdk ie veskrze zka2eni a bez autority, bez vrchnosti,nem0zevladnoutsdm sob6, natoz prosperovat. B0h, v zajmu na$eho dobra. ustanovil neien zakon, ale i vlady. Bez vlady a podiizenos'tivysgim autoritdm se neobejdeme. Ze zkuge' nosti vime, Ze je lepsi zli krdl, Spatna vlada.neZbezvladia anarchie. . ldealnivladaje ta, ktera da lidem co nejvice moznosti a pfilezitosti svobodne rozviiet svij talent a budovat prosperujici spolednost. Jen bohabojni a moudii obdand v,4vaieji svobodnou spolednost: . Poeebk moudrosti je bet se Hospodina; velice jsou proziravi v$ichni, kdo tak Cini. Jeho chvela true navidy! (ibtmy 111:10)
ProtoZe bazer'i ofed Hosoodinem postupneupadd iv zapadnichzemich, nem02eme odekavat nic iindho, nez centralizaci moci iednotliv\tch vlad, nadnarodnichspolednosti a postupnou podiizenost ekonomickd globalizaci. Globalnimoc neni Zednd demokracie. Svoji formou vlddnuti spise piipomina matii. Mafie nikdy nebyla a neni anarchie. Mafie m0:e blit dokonce prospesna a ochranna pro ty. kdo dodrzu,i jeji pravidla hry. Mnozi, obzvle5t6 piiiivnicka ma5in6rie stetnich bvrokrat0. tento centralisticki a globalilticky zpisob vlAdnuti s nadsenim vita, protoze jde o moc. Ten. kdo ii me. stiiva se, tieba i jen dasteenym,sorevcem a ochrancem majetku,voetndsoukrom6hovlastnictvi v\irobnich prostiedk0 a kontroluie pierozdelovdnibohatstvi. Toto novd uspoiadanineni navrat ke klasickemu socialismu,kde stet neelektivn6hospodaii se "spolednym"majetkem.Mocny, zdariujici, berouci a paerozdelujicistAt je celosvetovi trend spoleenosti, pro nCjzna ZApadAvymysleli novli nazev neosocialismus. Na rozdil od marxistickych socialist0si neosocialist6uvddomuji, podobndiako mafie,Ze nemohou svoiidojnoukravuUplnevyssat. Neosocialismusponechdvd dostatek prostoru pro "d0stojn6" pieZiti soukromlich podnjkatelskich iniciativ obean0, aby prostiednictvim vysokych dani ziskal sv0j podfl, kteni potiebuie k udrzovanimoci. Vgichnivime, Ze jiste dand musi odevzddvat kazdY z nds, sem Boh to nafizuje a desatky byly pfikladem, jak zajistovat socielni p6ei. Bth ustanovil zekon, vlady i vybdrei dani, aby spoledne zajistovalimravnost soolednosti.ne ieii hospodaFstvi. V bezbozndspoleenosti,v kapitalismu bez Bozich princip0, ureuie chod spolednostisocialnipolitikapierozddloviini. Ve stavajicim mravnim a etickdm prostiedije nemysliteln6, aby lid6 zustali trvale svobodni. Kdo piestane ctit rodiee,zadnesmilnit;kdo smilni.zaine lhet: kdo lze, zaenedychtit: kdo dychti, zadne krest; kdo krade, zaene zabijet.
zApaso DUSI19 Je to ne0prosnli kolobeh. Korupce, uplatky, najemni vrazi pronistaji jako rakovinamnohdspolednosti. Velka east populace vyspelich demokraticklich zemi si zvykdna skM6 znarodhovdni legalizacistAtem iizenlich krddezi, ktenim se eufemisticky fikA sociAlni oolitika. Proto vidime vitdznetazeni socialnichdemokraciioo celdm vyspelem svet6, kterd svim obdan0m slibuji nejr0zn6jSi davky, ktere ziskavaii pierozdelovanim hodnot vytvoienych soukrom\/m sektorem opravdovych podnikatel0 - v)trobc0 hodnot. Neosocialismus,nOkdy teZ nazyvani demokraticklisocialismus,se postupne prosazuje ve volebnfch programech a pror0sta myslenim pievazn6 dychticichvolid0.Ten jako prvni vlastovky ohlaSujekonec kapitalismuzalo2endho na etice desatera a reformace; a ohla6ulepoaatekkaprtalismuzalozeneho na "etice"dloveka. Rupert Murdoch, prezidentsprevni rady jedn6 z nejvetsich svetovych tiskovich agentur"News Corporation", nedavno prohlasrl ve sv6m projevu nadepsan6m"Nova tiida" (mejme na pamdti, Ze autor hovofi o zapadnich zemichltoto: Soc/a/ismus neni mftev. Je Zivi a dobie se mu daii v tidicich a regulaenich statnich 'tadech. "Nove iida" je sloZena z masy kolektivu sfttnich byrokrati, medi^hich mocip^n1, Zurnalistl, prdvnikI, politikI, intelektuefi a pohedkovd bohatich, kteii se stali jednou mocnou zejmovou skupinou,podobnou tdm skupinem, ktere obklopovaly Stalina a Hitlera. Mene nez 2ook obyvatelstva ov6de osud svezem6. Tolik svetoznamyRupertMurdoch-
eo to ie neeseelalicnDqs?
Klasicki komunismus znamenal stdtni vlastnictvivirobnich prostfedk0, distribuce a obchodu. Socialismus v tomto smyslu chdpeni je opravdu mrtev. Nikdo uZ nehovoii o znarodriovdni promyslu.Neni to zapotfebi.Konkr6tni vlastnicijsou odpovednejSinez funkcioneii a politjdii kedfi. Kontrolni
funkci plni mnohemlepe statniregulaant pAky a kontroly. Timto zp0sobem mohou nadnarodni autority efektivno ovladat virobni prostfedky, distribuci a obchod.aniz by se stdt muselzat62ovat investicemia technick\im iizenim tdchto organizaci;stejng na to administratjvnd ani organizadn6 nestadi. Ohromnd stdtni kontrola je moznd jen diky tomu, Ze nasledkemnedodrzovanl desatera si lid vynucuje potiebu pevne ruky. Naopakskutednaobeanskakontrola se mriie uplatfiovat jen tam, kde se dodrzuje mravni zakon - desatero, na nemz stoji obdanska spolednosr. Murdoch ve sv6m projevu iekl. Ze vzestup noveho i6du neosocialismule hroziv\7a to znamene,Ze kapitalismus nezvit6zil. Nova tlida je tenomen stranick6politiky. Mnozi komentatofi jsou zaskoeeni dspechem stiedo-lev\ich stran v USA, Kanad6, Velk6 Britanii a v mnohich zapadoevropsklich zemich, kde se doslavaji k moci socialne demokratick6 strany. Ani u nas v Ceskd republice nebudemedlouho dekat na vladu neosocjalist0. Neosocialismus potfebuje volide, ktefi si pieii narud, klerd je bude dal hlidkat a pfiddlovat jim socialni davky. naroky a pfispdvky. Takovd spoleinost bude dal tolerovat osobni nezodpov6dnost, kradeze, lzi a zdvist, smilstvo, nesamostatnou a pfedevsim nemoralnipohodlnouexistencis vynalozenimminimalnihoUsili. Mravni chaos potfebuje pevnou ruku,kterouzajistijen"novatiida". Aby stat - ch0va mohl oedovat o sve oohodln6 svoiencea volide,nutne potiebuie stiednivrstvutvoiic; hodnotya zdandni jejiho snazeni na hranici 0nosnosti. Stejne jako za blahlch dob marxistick6ho socialismunejdeo nic jin6ho,nez o pierozddlenipraceproduktivnimensiny ve prospech neproduktivnivdtSiny t6ch, kteii budou opakovane "novou tiidu neosocialismu" volit. Murdoch dale odpozorovalzvlastni odr0du americk6honeosocialismu.Ve Spoienich stdtech je vetSinaobyeej-
20 ZAPASODUSI nych lidi se zdravlimselskymrozumem mira zdandni se tykA pouze dani a s biblick)im vedomim mravnosti z piijmu. Pak ndsleduji r0znd DPH, pfesv6ddena,Ze Ameriku zni6i zevnitf mistni dan6, silnieni dan6, dand na soudni spory a pravnici. Regulacea pohonn6 hmoty, stele vyssi dan6 nasledne soudni spory a penalizace z nemovitosti,r0zn6 kolky a poplatky neni nic jineho nez dalsi forma za rcmei kaZd| Ufedni vikon. Z uvede"zdan6ni".Stfedni podnikatelmiZe btit n\tch skutecnostivyplivd. 2e jde vicefinandne vy2dimdn aZ k likvidaci. m6n6 o legalni konfiskaci ziskd. V m6n6 vyspellichzemich, vsude tam, V Evropskeunii je u moci stiedo-leva kde jestC nejsou pAny pravnici a ne- strana nebo koalice se socialisticky vlednou soudni spory, vledne byrokra- ladenou administrativou ve lfinacti cie, diednici, korupce a dplatky. z patnadi zemi. PaIii k nim: Rakousko, V zemich tietiho sveta a v posikomu- Belgie,Dansko,Finsko,Francie,Recko, nistick6m bloku, tedy v zemich bez lrsko, ltalie, Lucembursko, Nizozemdemokratickychtradic. r.iiadynevybiraji sko, Portugalsko, Svedsko a Velke dane soudnimi spory, ale uiednici Britanie. Spoledenstvr se piibli2r.rje piimo po2aduji Liplatky;naa se zdrzovat zavedeni spoledne m6ny, jejimi2 dusoudnimi spory a zddnim dodrzovdni chovnimi otci jsou socialistldtipolitici jako Francois Mitterand a Jacques prdvaa zakon0. Co m0ze zachrenitAmerikua demo- Delors. KdyZ probihaly sametov6 revoluce kracii? Ameriku postavili na nohy "amat6fi" a jen "amat6Fi"ji mohou ve Vychodni Evrop6, s vltjimkou Ruzachrenit."Amat6rem"ie min6n mor6l- munska,vdtsinaZ6padnihosv6ta byla nd zdrav\i dlovek pouZivajiciselsky pfesvoddena,Ze nastal konec socialisrozum. etiku Boziho desatera. bez mu. Ten marxisticki Lrail6 skoncil,ale se pomalu a jist6 vkraintelektualismu. neosocialismus utopiihumanistick6ho Lid6 na Zdpad6 iVYchode si dasto da do hospodafskyrozvinut6hosveta piedstavuji, ze globelni civilizace se kapitalismui k nAm.Star6hosocialismu ubirA k americk6muzp0sobu Zivota - se opravdu nemusimeobavat; neosod0m, auto, soukrom6 podnikeni,svo- cialismus ie pro vladnouci elitu boda vyznani,projevu,tisku, politick€- (obzvla5t6 staich struktur) vlihodnEjSi ho piesvdddeni atd. Pravdou vSak a pohodlnejsi.Co za to m0ze? Upadek z0stdve, Ze jednotlivec na ZapadE bohabojnos'ti! -psti Vichode se po padu komunismu stevdstdle menSima bezv\iznamndjSim obianem, zatimco centralni fizeni a byrokracieje stele vetsi a vyznamndjSi. Tdmdf by se mohlo zdet. Ze to ani jinak nejde. Pfesto veiim, ze se komunist6 k veslu nevrati, alespoi ne v t6 form6vl6dnuti,jak jsme ji sami poznali. pakou neosocialismuje NejndinndjSi neum6rn6 zdaneni a regulace. Vy55i nez 60% zdanenipirjmuje v Japonsku. v Dansku,Holandsku,Belgiia Svddsku. Mezi zemd s 50-60% zdan6nim palfi Finsko,Francie,Span6lsko,Nomecko, ltAliea Rakousko. Ctvficet ai 50%odani vybirajive Svfcarsku, Norsku a Velke Britdnii. Pod 4oo/o lsou zdan6ni jen obeand Spoienich stdt0. Jmenovand
ZAPASo DUSI21 zabranit nemoci z ozeieni a vznikl jiz v roce 1953,v dob6, kdy svet obcheze"Citite se unaveni? Ztecfte nadSeni la hrozba jadernd velky. Zanedlouho a chut do Zivota? Jak se vem reno (v roce 1957) byly vsak viechny tablety vsftve? Ztacite radost z veci, kterou Dianazinuscientologickdmudistribueiste meli, kdyz jste byli mali"? - Snad sil nimu centru zabaveny americkim ani neuvedomime, Ze vsechny tyto Uiadem pro potraviny a lgeiva (FDA) nase denni nepffjemnostimaji spoled- a Hubbard byl obvinen ze vzbuzovani nou piicinu - jedy. Tvrdi to aspoir scr- talesnlich zdravotnich nad6ji. entologov6,pfislusnicijedn6 z nejvyzPurifikaani program sestava ze tii namndiSich sekt. hlavnicheasti.Prvni z nich je upravena Jedy jsou - podle scientologo - Zivotosprdva.Klient ma sice vykonavat nejen kolem nas, ale ukladajise i do b62nd zamCstndni(chodit do orAce nasrcht6rnichbundka tam p0sobinase apod.). ale ma zv)t$itpfisun zeleniny, rozmrzelosti,dnavy a nesoustfeddni. dobfe a dlouho spet, dodr2ovatdenni A neni t6ch jed0 malo - alkohol,l6ky, fad apod. Nejd0le2it6jsi zmdnou i[detdrogy, radiace,pesticidy,potravindiska nidku jsou velke devky vitamin0.Mezi barvrva.distici prostiedky,konzervaani nimi hraie hlavni roli niacin. Druhou latky,ledy v ovzdusi,zbytky rentgeno- sloZkou puritikaaniho programu je pravidelnyjogging a tieti slozkousauveho a slunednihozafeni... 'Ted si odpovezb na to, jak na vas novaniaZtii hodinydennd. tyto jedy pIsobi!!/" vybizeji nal6hav6 A ieinek? Diky b6h6nia Zivotosprascientologov6 na svlich letacich a ve se maji ulozen6jedy z tela uvolnit, plakatech a zvou do Dianetick6ho v saunCse jich pak clovek UdajnCzbavi centra.Pokudsi na tuto otezkuodpovi- - vypoti je. Pacienti dosv6dduji, Ze me tak, lak si piedstavuji,musime se poceni v saune provezeji zv|eftni plizzhrozi't.Tolik iedo se do naseho t6la naky: zrudne jim k0:e na mist6, kde snad anr nem0ze vejrtl Zaroven ale byli zasazeni radiaci, ci'ti alkohol, kteni nasim znediStenYmbuikam svitne z nich pO, odchazi,svedi je stare jizvy nad6je:zbavit se vsech jed0, uklada- po styku s toxickou latkou apod. Tyto nich po celY Zivot do naseho t6la, subjektivni pocity je pak skalopevne dokaze purifikaeniprogram(angl.Pud- ujisti,:e uvedend jedy m6li skutedn€ ficationRundown). v l6le ulozeny a 2e diky purifikaenimu Purifikaaniprogramje dilemvynalez- programujsou nyni definitivn€odstrace tzv. dianetikya zakladate{e Sciento- neny. logick6cirkveAmeriaanaL. R. HubbarOvsem niacin - jak fekl doc. MUDr. ) . u b b a r dh o v y m y s l e l Evzen Hrndii, CSc.. soudni znalec d a ( 1 9 1 1 - 1 9 8 6H v roce 1977 jako program,kteryizbavi v oboru zdravotnictvise zameFenimna lidstvo drogov6 zavislosti,probl6mu, hygienua nemoci z povoleni,redaktokteri si tehdejSisvdt zadaluvedomovat rovi Reflexu lvanu Brezinov, s plnou nalehavosti.Hubbard oova2o- "zpr)sobuje rozgiieni ko1nich cev. Klival tento program za tak pfevratni, Ze nicky se to projevi z'eNenenim k02e a za nej obekavalNobelovucenu. mohou to provezet r'znd subjektivni Kofeny purifikaenihoprogramujsou pocity, tfeba sv'd'ni nebo jine," uv6,di ovsem starsi:pfedevgimjimi jsou Hub- doc. Hrnaif na pravou miru, jak je to Ea(dovy "vttzkumy" v oblasti radiace. s "uvolhovenimjedtl" z tela. Cely zhruAbsolvent jednoho semestru tadern6 ba tfftjtdenni program piijde na 25 tisic fyziky, coby "jaderni, expert", sepsal Kd. Ovsem jii cilovan)t plakat ubezpev roce 1957 knihu "yse o rcdiaci" (All duie: "YdS dal'i Zivot a vaSe Elesnd About Radiation),v niz propagujevita- zdravi za to sto/i " Slibeno je lotiz jasn6 mrnovi lek Dianazir. Ten rna Udajne mysleni,lep$isoustfeddni,vdtsi vykon-
PORIFTELdI DOSE
22 zj.PAS O DUSI nost, naby.tiZivotni rovnovahy, zviseni inteligenaniho kvocientuatd. Je jen chvalyhodn6,kdyz si kdokoli z nAs, stresovanich lidi konce 20. stoleti, upravi Zivotospravu,bdhd a saunujese. Ale s jedy v tdle to nema mnohospolean6ho. "Mne se na tom nelibi to,2e laickd veFejnosti imputuje urCite nepravdivd piedslavy. uzavira doc. Hrniii sve hodnoceni purifikaanihoprogramu a vysvdtlujetak skutednost,Ze se o puriJ muselazaiit zaiimati oolicie. - Zdenak Voitisek. PhDr. DINGIR1/98,Novti Aasopiso sekbch, cirkvicha nabozenskich hnutich, Jankavcova31, 170 00 Praha
DI6]IETIKf,. SCIEilTO. BIBTE LOGICKd Kniha vysla poprv6 v roce 1950 azpusobila i v odbornYch kruzich psychiatr0a psycholog0velmi kontroverz.'r,reakci. Psychoanal!,tici vdtsinou vystoupili proti dianetice velmi oslfe, ale nemalv poaet odbornikrjpfivital L. R. Hubbarda spise pozitivnd.Doutali, Ze objevil ieinnejsi a rychleieizp0sob leiby dusevnichnemocinezdo t6 doby dominantni psychoanalyza.Kritick),'a realistickipohled v odbornich kruzich pomdrnd rychle zvit6zil, nicm6n6 role moufenina,do kter6byla odbornaobec takto navleaena,bvla solnena. Velmi zany se totrZukazalo.ie cilovouskuprnou autora nebyla ani psychiatrickd nebo psychologickAobec. ale spiSe l o d b e z s p e ca l n i h ov z d d l d n d r ,u c h o v n 6 nezakotveni,zato s rozmanitymiZivotnimi potizemi,se ktenimise bud neobratili na odborniky,nebo s nimi uddlali i^rtn^r
' Tlrr r
U nas se na podatkusedmdesdlYch let objevil samizdatovli pieklad, na kter6mse podle mich informacipodileli takd psychiatriatipacienti,kteii nasli v dianetice naddji, kterou jim tehdejsi medicina nemohla posk),tnout. Byli mezi nimi lid6 velmi nadania vzd6lani.
Lea kdyz je dlovdk ve velkd nouzi, neziidka hleda naddii iza cenu ztraty soudnosti.Terapii s pomoci dianetiky se splse experimentelndzabyval dnes jiZzesnulydr. A. Boukal. Dianetikase u nas neuchytilaprostd proto, Ze v ni o Zadnou l6bbu nejde. V dob6 pied rokem 1989 nemeliscien. tologov6 Zadnou nad6ji na jakikoliv ekonomicklia politick)tvliv, a proto Se nikterak o rozSiieni sve sveraznd 'terapie"v nasi zemi nezajimali.Teprve s moznosti beztrestn6 manipulovat vetsim podtemlidi, ze kteryichby mohli m i t f i n a n c nzi i s k ,s e h u b b a r d o v cotb j e . vuji i u nas. Nabizeji"Oxfordsk)itest', nabalujina sebe fadu lidi, pokousejise vpasovatdo odborne lekarskespoleanosti Jana EvangelistyPurkyn6.Pfedevsim se vsak snazi proniknoutdo ekonomickich struktur. Tato skuteanost nechl zajima jine, rny mame za ukol vypracova'tpiehled ' rodlnnehostfibra' scientolog0. Nesmrtelnost iako absolutni cil Ctendie na prvni pohled zaujme velmi expresivni obal. Sopka chrlici ohen, Iavu a kameny,me,,i kterimi se vyJimaji reklamnr ndpisy 17 mrlronu v)nisk0. Ktera kniha se m0Ze chlubjt takov\tmpodtem? Stfizlivi dtenef jist6 zpozorni,ale jemu kniha neni urdena. Zalo lide vyprahli,frustrovani,hledadi zaztaki a zjevenr,dusevnerozkoisani. duchovnd nenapln6ni a nezakotveni. lrpici, jimz se nedostalopomoci, d0v6irvcl, narvkovei nekontormn opozrantci, ti vsichnijsou onou skupinou,kterou ma dianetikazasahnout. JeSt6 na pfebalJ jsou uvedeny zakladni dianetrckdax,omy. Z nrch je patrnenasledujici: 1) Hubbard pfekroutil Darwinovu vivojovou teorii,kterd hovofl o obecnd tendencizivych tvort k oiez,ti,v psychologicki imperativ"Pie2;j:".Piezrtiu2 neni obecnou biologickou vlastnosti, ale vytydenlimcilem lidskeho koneni, ktery7 ma vysoce individualisticki a nikoliv druhovi charakter. Rodove.
zApnso ouSrzs spoledensk6i druhov6 pfeziti je chapano jako pouhy prostiedekk individualistickemucili. 2) Vzbuzuje nad6ji na nesmrtelnost, kdy2 ji stavi za absolutni cil. Uvadi ovsem i eventualitu nekoneaneho oiezivani orostiednictvim ostatnich Zivodich0.Jak\, v)tznam maji tyto kvality pro jedince, to kniha rad6ji ponechava stranou. 3) Zavadi psychologicke pojmy. kter6 vytrhdva z kontextu p0vodnich teorii, kde m6ly funkci hypotez a konstrukci a nikoliv nezvratnich skutednosti. Pozdejije sice definuje,ale zp0sob neodpovida ani v nejmensim pozadavkumna vodeckoudelinici. 4) Axiomy isou viznamov6 naprosto nesourod6. Klade vedle sebe slova pfevzate z rUznich obor0. Piitom se vydeve za vddce a dianetiku za vedeckou disciolinus duchovnimofesahem. ZdmOremneni informovat,ale navnadit, piesv6dditnikoli v6cnymi,ale emodn6 ueinn)imiformulacemi. 5) Tvrzeni maji po strAnce formalni podobu reklamnichslogan0. Hubbard nevychazi z urditich autoru, ani je necituje. spise je pouzivd podle toho, iak se mu to hodi. Nekterd sm6ry vrlbec necituje, ale prostd je vykrade. To udinil piedevsim s psychoanallizou, kterou sice kritizuje, ale necitujeji a ani se k nfjako k myslenkov6mu zdroji nehlesi. Piisvojil si jeti zakladnipoznatky ipojmy, ktere jinak pojmenoval a zjednodusen6, ieelov6 vymezil. Tak napi. Hubbardovo 'bezvedomi"je Freudovo "nev6domi, "reaktivni mysl" je pFejmenovan)tv)traz pro "potladene"obsahy, "clearing" a "releasing" jsou posunutd v)tznamy "katarze"a "abreakce".A tak bychom mohli ookraeovatdale. D0leziteie. Ze Freudov topograficky"a "strukturalni" model je evidentne pfejat a pfeformulovan, aniz by k n6mu existovaljediny odkaz. Tot6i ovsem udElals kybernetikou. s darwinismem.s teorii lidsk6 pam6ti.
eist6mu vse 6ist6 Prvni kniha (dast)Hubbardovasvazku se zabyva cili dlovdka. Tim ma bt^ nepochybne slovo "clear", a to jako jmeno podstatnd, "vyiistenec", piidavne jm6no "vyeistonli" nebo '6isty" ijako sloveso,tedy "Cistit","odistovat". Za)imave ie, Ze slovo poukazuje jak k dusevnimu zdravi, tak ke stavu mravni eistoty, ale ma j vliznam magicki a povCredn)t.To sice Hubbbard neiika, pouze se velmi chytie spol6hAna kulturni asociace, kter6 slovo vzbudi. "Clear" je exemplarnipfipad zp0sobu jeho psani.Spolehdtotiz mnohem vice na vagni, ale zato emoene v\iznamn' a Ueinnaspojeni,kter6 jeho lext vzbuzuie. nezli na vedeckou nebo v6cne spravnouargumentacr."Clear"je nejen "stav duse", ale zaroverioznadenipro naddlovdka."Clear"je nas cfl, zni slogan prvnii druh6kapitoly. Sugestivni,demagogickd,ale v kazd6m pfipadE deinne je stanovovani dianetick6ho cile. Hubbard si velmi dobie uv6domuie, Ze bdzny dlov6k nechape vddecki ndzor piedevsim jako hypotezu, kterou ie tfeba dolozit lemi nejpiisn6jSimi verifikaanimi postupy. Hubbard pfesouva vddu a vddecke poznani do oblasti absolutnichpravd, kterd se nedokazuji,ale ktery;m se proste v6ii. Odtud scientologie.Demagogickli zpEsobjeho ie6i v tieti kapitole prvni knihy je exemplarni. Kapitola zadina pomalu, jeden praminek se iadi vedle druheho. Proud iedi mohutni, nastupujisilnaslova a silnd prohleiseni. lmperativ: "Pie2ijl", dramatick6 "pryd od smrti, smdrem k nesmrtelnosti". Extatickd v6ly jsou dolozeny grafem, kterytma nulovouvedeckouhodnot-. Kniha druhd uvadi nekolik pojm0 beznltch v psychologii, kterd autor definujezcelasvdvoln6a bez nezbytneho kontextu. Lidskou mysl pfirovnAvd k poditaai. O jak6 poditadov6 a psychick6{unkcezde bgii, jak}tdruh poeitaee me na mysli, proa je piirovnani uZiteen6,to se samozfeimenedozvime. Proste se tak nejak hodi, piedevsim
24 ZAPASO DUSI proto, Ze be:nv elov6ktoho o po ditadich i o psychologiivi velmi malo, zato me k obdmatak trochu iracionalniUctu. A to je piesne onen zdklad, zboznd 0cta, kteni Hubbard opracovavd. " K l i r o v d n i ' . ' a i s t d nzi 'n a m e n eu v o l n d n i vesker6 fyzrck6 bolesti. Autor ovsern nemd pouze psychologick6ambice,ale tez cile socielniapolitjck6.Neboi nechce mit oouze aist6ho iedince, eisti i spoleaenskeaberace.Cilem je nadelov6k, "clear","kteni nemd ani potencielni onemocneni".'Cleaii" by podle Hubbarda mohli ovlednout zbytek lidstva,ale kdyby se tak stalo,d6laliby to vzdy v jeho zejmu. Co k tomu dodat? Na takovich mistech se ukazuje. ze dianeticimaji fadu spoleanychrysU s fasistickliminebo rasisticklimiideologiemi. "Neirsti' jsou slabi. nerrocni. se neschopni,neinteligentni.'Cistli'm" vSak alovek nestevdskutky, sebeovladanim a dsilim. kter6 oiindsi dobro druh]i'mlidern, ani mravnostr.Ne"nusi odolevatpokusenim,ani se iich neodfi ka. Piijde k dianetiku.r a podrobi se jejich6iSt6ni. Dianetika iako kiiv6 zrcadlo P6r slov na zaver. Nemohljsem se udrzet,abych nebyl ironicki a sarkas'tick)t. Dflo je od zaaatku do konce podvod. Pfedstirdvedeckost,ale v6du necti, zajimd se o ledebnou pddi, a pfitom ji zneuzivd,slibuje nesplnitelne a vytvaii dalSi utopii, na kterou naleti mnoho zoufallich,opuStenlicha zbloudil\tchlidi. SamozfejmOse k scientologom pohrnouiti, kteii se oo"nocipsycho,ogickicl" technologii zmocnuji druhYcha pod plastikemzAjmu a pomoci je ovladaji a manipulujis nrmr. A samozfejmedianetikaziska i mnohe liditrpici vaznymiduSevnimlnemocemr. ktefi nemaji dost jinlich moznosti komunikacea lidskeblizkosti. Dianetikaje zpotvofenoupsychoterapii.Je ovsem'takejejim kfivlim zrcadlem a karikaturou.V tomlo smyslu m0ze bfi i pou64a, protoze Hubbard, ani2 to zam\islel,poukazalna nesdetne moinosti, jak d6lat psychoterapiiSpat-
ne. Ukdzal,kam vede polovzdelanost, pseudovedeckost,jak vypada Spatne a sv6volna diagnostika a manipulace s klienty a pacienty.Poukazalna d0sledky nadmorn\ichambici, na nebezpedi plynouci z moznosti politizacea psychologickichdisciplin. ideologizace Svevolne pouzivani vedy nastoluje mnohe otazky. Cozpak nase gkoly neumejid6lem iednodusea srozumitelne vysv6tlit rozdil mezi vddou a pav6dou? Cozpak ddti nenaudilyrozumdl tomu, jak\7d0kaz je vddeck\t?K demu pak jsou stovky hodin fyziky. chemie. biologiea matematiky?Neni dianelika vlizvoutak6 uaitelUma udebnimosnovem? Dianetika je rovn6z karikaturou nabozenstvi. Zcelavegn6,av6akUeinna hovofi o nesmrtelnosti,Stesti,radosti. N a s l a i s v e d d m o n y a j e d n o d u s ei e vysvdtlila.Jsou pouzev naSichmyslich. 'klirovanr' Staii nebo alespori 'uvolhovani' a aloveku se otevfe pers o e k r r v a t e d y I n a d 6 j e .s l a v e m s v a tosti je "distota"- nabozenski pojem, kterlislibujezvlastnivyhodyispoledenskOOostaveni. Je si velmidobie vedom lidske potieby patiit do spoledenstvi. A tak vykoFenenia zklamani mohou pfijit. Vita je "auditor" a spoleaenstvi usilujicio dusevni klid a naplndniduchovni prdzdnoty.Vdda v jeho podeni ztraci sv0j chlad a neudastnouobjektivitu a stavd se d0kazemi prostfedkem osobniho zejmu. A ten lide potfebuji, kdyz ne skutednd, tak alespon jako iluzi. Neni tohle pouaenim cirkvim? Nenitohlevvzvak sebereflexi? A nenastavujeijim Hubbardkiiv6 zrcadlo? Hubbardtak vlastne piispel k porozumeni duchovni nouzi a vyprahlosti moderni doby, kterii ztratila sv6 duchov'ri koieny a rahtazqe je novimi sektami ai sekt6fstvimcirkvi jiz tradianich.Nebo dianetikou.
- JiiiRiJzrcKA -
Prezident Asociaceklinickich psychologl Cech, Moravy a Slezska Pievzab z easopisu NovA oiitomnost. 5/98
zApeso ouSrzs PdR SLOV
o ttoRosKoPEC]l aeke ves pfijemn:i konec t'idne. S touto vyhlidkou vem dneSni pracovni den uteeejako nic. PAteeniveter bude ten nejkrAsndjSi z cel6ho t\jdne a neni nic pitemnEjaiho nez vymiSlet, jak s nesbdujicim volnim easem naloZit. Takd ves CekAhezke Hska, Pokud mete s kim. Techto n6kolik melo vdt by m6lo dotydndmu elovdku (narozenemu v konkrotnimaasovem Liseku)odhalit dAst ieho budoucihozivota, nebot, jak autor tdchto vet podot\tkd,"tak ie ve hvezdach psano". Jenze - co kdyz patek bude zrovna ten neihorsiden? Co kdyz dnesni den rychle neutede? Co kdyz sv0j voln)?das necht6nd promrhame a nebudeme mit zrovna s k\im pro2it tu nadherng slibenou velkou lasku? Jak se potom zachovdme? Budeme to povaZovat za vli'iimku, anebo si pieateme horoskop pro tentyz den v jin6m dasopise (vzdyt stejne se oba budou od sebe lisit),s nad6ii.Ze snad bude leosi?A iak to s ndmtskondi po n6kolika nezdafenlich pokusech pfedpovedi a vyplneni? Budeme dale v€iit, aneboto ukondime,psychickyna dn6, sebevrazdou? Daii-li se dnes nekomu dobfe, pak isou to v6stcr.kartaikya astrologov6zkratka vgichni ti, kteii piedpovidaji budoucnost. Na mnoha mistech v dneSqidob6 vidime clankys nadpisy: Ovlivnite kohokoli, aby ud6lal cokoli; Uveiitetomu... a dokdZetetol Lidem ;e iedno. zda se dozvedi neco o sv6 budoucnosti vyklAdanimkaret nebo dtenim z ruky, vyetou-l osud z postaveni hv6zdnebo iim bude odhalenprostFedniclvim spiritismu.Dgle2it6ie, Ze poznavaii budoucnost. Aspoi si to tak mysli a bohuzel tomu i vefi, Odhalit clonu z budoucnosti a Proniknout taiemstvimzivota a smrti - to ie ddvnd touha dlov6ka.Praktikyspojen6s pfedpovedr budoucnostise objevovalyuZ
ve starem Oriente a v0bec v oblasti primitivnichkultur,P0vodnebyly spojeny s ndbozenstvima kultem.V5stilose z letu ptako. z jaler, z wheni Srp0.Exrstovali rozlieni darodejov6,zaklinaeia vyvolevadiduch0 zemFel)tch. Avsak jak v6stba, tak magie a mantika (starov6k6 v6steni podle tzv. znamen0 vZdy byla marnou snahou dloveka poznat bozskou v0li a budoucnosta nejak si tim F\^ictv^
^^.1;i.lit
A jak to vypada v dneSni dob6? PodleodhadSodbornikuse naDf.oodle piedpoviastrologie(hv62dopravectvi. dani budoucnosti z hvCzd)iidi asi tfetina lidstva.Skoro denne m0zemevid6t. jak lide kupuiive stancichna stanovistich autobus0a vlak0 za n,ikolikkorun dasopisy. v nichz isou podrobn6 a lakave vypracovdnyhoroskopy aspori na ieden m6sic. Znat budoucnost- to byl vZdy sen lidstva. V dobe, kdy roste neiistota vinou hospodefskich krizi, politickd nestability nebo tieba i naruSenlichosobnich vztah0,je tento sen jeste aktualnejSi,Jen pomyslete, nezaii malo by vas, jak se napf. bude vyvijet domaci i zahranidnipolitickaa ekonomicka scena. iak se vam bude daiit v podnikdninebo v ldsce?Jista!Jenze at se kdo snazisebevic,jedno ie jasn6! Pfedpoved6tbudoucnostje pro dlov6ka nemozn6.A piesto - jak d0lezil6je zn6t budoucnost! Uskutedni se, at ji zname, nebo ne. KdyZji ovSemnebudeme zn6t, nebudemese mocr na ni pfipravit.Jenze - kdo m0ze pravdivC piedpovidatbudoucnost,at uZ cellich nerod0,ei jen jednotlivce? Je pomerndpfekvapivd,Ze pfi honbd za odhalov6nim budoucnosti se pouzfvanejr0zndjsich metod, ale ignoruie se prav6 ta kniha, kterd mluvi o budoucnostipravdiv6ji.hloubejia vic nez kterakolijin6. Tou knihou je Bible. Asi atvrtina jeiich stranek se vdnuie proroctvi.Zneme je? Nemeli bychom se s jejich obsahem blize seznemit? V Bibli se nem pfedstavujesam B0h Stvofitel a Pdn celeho vesmiru i nasi Zem6.On ie takd vladcemnad deiinami
26 ZAPASODUSI pohromam
J6ba. Aby temto lidstvaa rovnezme moc ovliviovatnes biblick6ho obracejise na jine nadpiilide oiedesli, osobni Zivot.Vira v tohoto Hospodlna praktiky. ktere vyseuvedendzpuso- rozene bytosti, obiekty a wtueuievSecnny piipadech, vsech Ve maii 6chranit. ie pfedvidani a 'v o'v ooinavdni 6o2i v0le Boh' vynechen i ochran6, ofiei'nd ie oi.,O6rinostidnes, vdetne horoskop0l Mv vsak vime, ze B0h ma Posledni ibudoucpiitomnosti Jen B0h ie Pan ve vsem, ie Poeatkem a koncem no"ti Pu't"tuit! si tedy aspoi tii sl6vo us"ho. co ie. Povereivy dlovek vyrazi teto o pojednavaiici verse biblicke klin klinem, Slape z blata do louze' oroblematice; z ohn6 na rozpalenlirost' ' . Je -iii isem Btth a iineho uz nent' tsem oFeskakuie lidu ie vYslovne Bohem Boziml od neni Po6etku a nic ia*o ie. obirat se vdgtenim. anl zaoovezeno stane' oznamuii,co se v budoucnu pasivng Kies{an, kteni si ani od praddvna, co se lestd nestalo"'- akiivn6, Prdvu piedte horoskop, v ateistick6m ml se co a Moie rozhodnuti Plati hadadstvim zaobira! BoZi slovo tibi, uskutetnim-(izaiA'46:9-10)'-. se iiZ i pfed nasledujicimipraktikanasvaruie aneb easY znet Prr vec . Neri vase moct v hodno$ easi, ktereZ Otec Ti'.... nebrdete se obhat hadaestuim svePolozil(Skutky1:7) ani v4it'nim. Nebudetesi piistirhoAlfa Ja isem + iin'- Jizis Fika o'sobe: vat na hlav' vtasy dokola, nezohaviS iOmeqa, Pruni i Posledni,PoAetek si okrai ptnovousu. Nebudete sve 22:13) i konea.Eleveni tlta ziivovat Pro mrtvdho ani si Zivota dny Domnivamse,2e budouci . Neobracef tetoveni. dEtat n'iake kazdeho6lovdkazavisi na tom' laK zemierycha nevYhlek duch1m te se noveno nabidku odpovina velkouBoZi deveite vedm| a nePoskvrhuite se totiznov6hozivotav Knsru' zadatku, iini.'u isen Hosqodin, vas Bih' - PfftelLidu3z3mrer1;'cn
POVERTMOST
a Nebude' mit 'si iineho boha mimo.mne Boha zPodobenim NZ2obraziS niteho, co je nahole na nebi, dole na zemi nebo ve vodAch Pod zemL Nebudes se nicemu takovemuklanet ani tomu slouzit. Je isem Hospodtn' ivii Bf/h. Bhh zarliv' miluiici' s hem iiiL otid na s4nech do tletiho i itvtl'ho Pokoteni Ech, kteii mE iinavidi, bte prokazuii milosrdenstvi tisiiin poxotbni tech, kte.lime miluii a me oiik1zenizachovaval (Exodus20:3-6) Podle encvklopedicke definice lsou
oiiirv praytelfe,a wfit4rinE
tc ae
oiedeiit neDiizni z+yi:ti i lestom ze strany nado Fi 9A n:l'9th o vtos.tt. Mnoho lidi celeho svela verr' ze nepiizeil, nestgsti a tresty. kter6na ne oiichdzeii, isou zprisobeny nadlrrrozeivmi sir'anii nebo bytostmi Do iiste niiry maii pravdu; vzpomenmelen na
seu nas sialo "nevinnou"zebavou.V Indonesii ",liiliil;i'i.l,t;ii lrianu mnoho isem videl na Zapadnim zen, kter6 mely useknuti eldnek prstu za ka2d6ho biizk6ho neboztika.Kolik elank0 pryd, tolik prolevenehosmutku za zemfel6. Boh tyto praktiky zalracu)e' Jestii se uam tentb piiklad zda b);'tpiilis oiuogsxv, uueOu dalsi. Tetovani neni v nasicfi kondinach nic neobvykldho I to ie Bohem zapovezeno Protoze a dodnes ma' tetovani melo vZdY. -podstalu. Podobnd iitudlni a duchovni i vvholovani a piistiihovani zaokrouhlen6 'knezsk6"lvsinyje pohanskdpraxe Bohem zapov6zend. Povereivi dlovek se dostdvA do spoieni s neeistYmi duchy, d6la z nich bozky a stava se sluZebnikem PolYtelsmu. c kavov se ;dido uch4lovalk duchttm zehievcn a k vedmam, abY s niml smitnil: Proti takovdmu se obretim a vvobcuii iej ze spole'enstvi ieho Iidi. (Leviticus20:6)
r
zApnso ouSrzz Kdo vyvolave duchy zemiellich a dotazuje se jich nebo si dava dist z ruky, kiistalovychkouli, oiech0, rozkroienich jabliiek a jinych,i nevinnych tradic, je Bohu nev6rnli. Na toho se BUhdiva jako na smilnikaa vyludujejej ze spoledenstvi Boziho lidu. Kazdy z nds byl n6kdy Bohu nevernY: kazd)t smilnils daroddjkamia darodeji.Obraf me se, prosme za odpu5teni. Bible vSechnytakove praktikyzamit6.Pov6raivosl - lato pisnrckama stale stejnli refr6n - polyteismus.l\4odly,ritualy a osobnosti se stavaji bozstvem. Lide zamdriuji neporuiitelndho Boha za poruSitelnai stvoieni. Takove ndbozenstvr je oprdtem,idstva.jeZ B0h naz\iva ohavnostin6rodrl. Pojdme nejprve do Stardhozdkona k pravdmu lztaeli, jenz byl pfedobrarem, typem dnesni cirkve, ktere uZ nema etnrckehranrce.Cirkvi rozumime obecenstvi t6ch, kdo nAlezeji Bohu. Sv0j vyvoleni ndrodB0h varoval: . A2 vstaupi' do zeme, kterou ti deve Hospodin, tvij Btih, neue se jednat podte ohavnosti ondch prondrodd. Al se u tebe nevyskytne nikda, kdo by provedl svdho syna nebo svou dceru ohnem, veatec obircjici se ve$bami, mra\apravec ani hadae ani aarodEj ani zaklinae ani ten, kdo se dopt1ve duch, zemielich, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mftvych. Ka2ddha,kdo Cini tyta vEci. me Hospodin v ohavnosti. PrevEPro tyto ohavnosti Hospodin, tvti BAh, pied tebou vyhAni ony pron4rody. Bude| se dokonale drZet Hospodina, svehoBoha. fyb prcnArody.kterdsi podrobi', poslouchaji mrakopravcea vditce, ale tobE to Hospodin, tvttj Buh, nedovolil. (Deuteronomium18:9-14) Narody.ktere maji jine bohy a b0zky, jednajiohavn€.Boh s nimi vzdy nalozi tak. ie na n6 seslepohromu.obydeine invazi jin6ho pohansk6ho naroda. Ddjiny takto b6zi ne[prosn6 a bez vlijimky. Je6t6 nebyl nikdo usetien. NaSe piislovi fik' - kaZd'i chvilku taha
pilku, BoZi slovo iika, Ze B0h krale a vladce dosazuje a sesazuje.Mejme na pameti,ze kdo smilni s jinim bozstvem, kdo nemilujepraveho Zenicha, Pana JeZiSeKrista, zastava jen doeasn6 postaveni a dFivenebo pozddji bude sesazen.Co iika lzajaS? a Reknou vem: "Dotazuite se duchti zemtel,lch a jasnovidci, kteii sipaji a mumlaji." CoZ se lid neme dotazovat sveho Boha? Na zive se ma ptet mrtvich? K zekonu a svedectui!CoZ oni neiikaji takove slovo, 2e mu z ndho nevzejde jitFni zaie? (lzaj$ 8:19-20) Nemysleme si. Ze ti. kdo vyvolavaji duchy, skuteanehovofi s mrtvimi. Jde bud vetsinouo obyoeinlipodvod,nebo o klamn6 sipani a mumlani duchrl. A n d 6 l e .d e m o n i i l i d 6 i s o u s t v o f e n e a omezen6 bytosti. Nepopireme, 2e mohou mit iistli omezeni vhled do budoucnosti.ale nikdo nema vic znalosti nei ty, kter6 jim umoznil B0h. Vsichnivijen to, co jim bylo deno vedet sh0ry.BoZilid se md na vsechnodotazovat sveho Boha. BoZi elovokje monoteista;nepobihaod b&zka k b0zku iako zeletnik. . Piedtim v's viak piijdu soudit, rychle usvedtim cizoloZniky a Aarodeje, kiivopiisezniky. utiskovatele ndmezdnikI, vdov a sirotki, ty, kdo odpiraji prevo bezdomovci a me se neboji, pravi Hospodin zestupti. Je Hospodin jsem se nezmenil, ani vy jste nepiestali b:it syny J^kobov:imi. Malachiti' 3:5-O) B0h neberena lehkouvahu cizolozstvi. lhani, vykofistovaniatd., aarod6.inictvi, proste vse, demu se dnes tak dobie daii v nali spolednosti,z0stava ohavnosti. Nikdo.ani jedna stvoienabytost, nem0ze v6d6t a udelat nrc vic a nic miri,neZBoh dopusti: . Kdo ti dal vyniknout? MeS ndco, co bys nebyl dostal? A kdyi jsi to dostal, ptoa se chlubis, jako bys to nebyl dostal? (1. Korintskim 4:7) B0h zam6rn6 dopusti, aby jasnovidci v6stili pravdy, polopravdyi nesmysly.
2E ZAPASO DUSI Nejen, Ze dopusti, ale tyto zmatky iasnovidc&msam vlozi do srdce. Nevime, jaky duchovni mechanismusB0h pouziva, ale On sAm je p|jvoocem vnitinihonutkdniilovCkai ndrod0: . Egypt bude na duchu zlomen, ieho zem€ry zmatu. budou se dotazovat model a zaklinat1 i duchl zemiel,ich a jasnovidcu. (tzaj1i 19:3) Kdo v dobach Star6hozakona provozoval carod6inictvi?Vsichni. kdo m6li probl6my s Pdnem Bohem. Ani jeden Bozi elovdk se povdrdivou oavirou nezabltva.BoZi dlovek je zaneprazdnen Bohem a na ostatni experimentv mu nezbivajiani sily,ani eas. Nezalezitedy na tom, co se d€je, kde se to d6je, kdy se to d6je, nebo komu se to d6je. Cokoliv se deje. ve vsem je zLidastn6na moc BoZia nic Mu nez0stavd skryto. M6jme vsak na pamdti, Ze na Boha nepadavina za hiich v srdcich lidi, kteni zpr:sobuje zte a hiisne deni. B0h pouze regulovand uvolnuiezlo, ktere je v nasich srdcich pod tlakem - jako v kotli. A diky Bohu za lo, 2e zlo kontrolovanodopousti a uvolnuje.Bez BoZi regulaceby toliz zlo explodovaloa 6lov6k by znidilsdm sebe. Boh ma absolutnimoc kdykoliv zasahnout, umrtvit jakdkoliv nedist6 proroctvi,jak6kolivzaklinadloWslovene proti komukoliv. . Bdh, ktenj'lid vyvedlz Egypta,ie mu jako rohy jednoroZci. Proti JAkobovi neni zaklinadla. proti lzraeli neni v65tbv. Od tohoto easu bude hl1sAno o Jakobovi, zvesbveno o lzraeli, co mu Bdh prokezal. (Numeri23:22-23) Proti Bozimu lidu kterekolivhistorickd epochy neni zaklinadla,neni vestby! Kfestan je pod ochranou samotneno Boha. I kdyby vdm tisic astrolog0, kartafeka v65tc0 oiedoov6ddlokonec nebo blizkousmrt; ten, kdo je duchovne vzkiisenv Kristu,se nemusitakove vestby bdt. Je v BoZi p6di a co se stane.je iizeni BoZi,ne zAle:itostmumlajicicha sipajicichducho. Co k tomu dodat?
. Je-li Bdh s ndmi, kdo proti nem? (Rimanim 8:311 VSe,co se ndm kiestanomptihodi.i to, co je lidsky nepochopiteln6nebo nesnesiteln6,ma smysl a d0vod. a Vime, 2e v'ecko napomehAk dooremu Em. kdo mituii Boha, kdo isou pgvol^ni podte jeho rozhodnuti. (Rimanam8:28J Bo:i dopust6ni je soueasti mozarKy veendho pldnu. Nage zkuSenost a poznani jsou vzdy jen 66steene a neuplne. B0h Zerliv6 stfezi kazd6ho sveho, aby neobcoval se stvofenvml v6cmi a bytostmr.Podivejmese jeste na nesledujiciverSe: . KdyZ Joram spatlil Jehia. zeptal se ho: "Je vle v poiedku, Jehi?" Jeh1 odpovedel: "Jaktpak pofedek, kdyz tve smilstvo tve matky Jezebely a mnoZstviieiich CerA?" e. Krabvske 9:22) Zde nejdeien o sexualnismilstvo.Jezabely,zde jde o duchovnismilstvoskrze mnozstvi darovdni.AZ se zd6, Ze duchovni smilstvo je mnohem vazneisi neZ smilstvo t6lesn6. Svedei o tom ndsleduiiciverSe: a To viechno pro mnoh+ smilstva Nevistky, plesvldne mistryne kouzel. Svim smilstvemkupei s pronerody, swmi kouzly kupii s Aeled1mi. Chysam se vsak na tebe, je virok Hospodina zAstup1. A2 pies tvAi fi vyhrnu sukni a ukiai tiou nahotu prondrodtm, krAbvstvim tuou hanbu. (Nahum3:4-5) T6lesna nahota je obrazem duchovnf nahoty. duchovni 'hototy'. Kdo neni obleden v Boha, v Krista, ten ie duchovnenahlia nemejinou moznostnez smilnit s vsemoznimi b0zky. ktere se mu stavajismyslemb!,ti. Podivejmese, jak B0h soudi svtdnou dceru babylonskou. lvldjme na pam6ti,2e pravd z Babylonu pochazi mnoho nasich dnesnich pov6r a okultnich. praktik, kter6 se zabydlety rv ctrKVtch. a Dalehne na tebe oboji narAz, v jedinem dni, bezdetnost i vdovstui:
zAPAso DUS!29 dolehnou na tebe plnou mdrou navzdory spouste twch kouzel a nesaislnym zaklinadfim. Ve sve zlobd citila ses bezpeAne a ieklas: "Nikdo me nevidi." TvA moudrost a tve vedeni te svedly na scesti.hlkata s/s y srdc/: "Jsem jenom je a nikdo vic uZ neni." Dolehne na tebe zlo a nebude' je umet odearovat, postihne td neitdsti a zaZehnatje nedokebs. Dolehne na tebe nehry zmar, ani si to nestad/Suvedomit. postav se tU se sylir'n zaklin4nim, se spoustou sv)i,ch kouzel, jimiz se od mledi zameshdvA'! Snad budea mit 0spech, snad naZene' strachu. ZmaleF ndlas pies sve veke rozhodnuti. Jen al se postavi a zachreni te t kdo pozoruii nebesa. kdo ziraji ii hvezdu kdo pii novoluni uvedeii ve zn^moat. co bv te mohlo potkat. (zaja{ 47:9-13) Babylon nezachrdniliani astrolooidti hvezdo- a mrakopravci,kteii zirali na hv6zdy a pFedpovidalibudoucnost.Ti vsichnijsou odsouzeni,sami shoii! uax B0h trestd narody?Uvatina n6 bezddtnosl a vdovstvi,jako na Babylon.Nezd6 se vdm, pifiele, 2e n6S narod. a mnoh6, obzvlastd evropsk6 niirody s kfestanskoutradici, jsou nejen duc h o v n 6 ,a i e i t d l e s n e n e p l o d n 6a j a l o ve? Neplodnostie matka zmaru. Bezddtni narod konai. B0h jedna s nevernymi jednotlivcii ndrodyvelmi !dinn6. NerozmnoZije! Mnoho povereivlichlidi md sklony ,< riznym ndbo2enskim praktikdm, tedy ik pravdviie v Je2iseKrista.Sxron Jrstdneznamenaspdsu: sklon je prvni krok k obraceni. a Jeden muz, jmenem Simon, kteri tam Zil, uZ dlouhou dobu svou maoii uvedd v uzas samaisky tid: iiial o sob6, Ze je v n'm boZsk, moc. Vtichni prosti i vtiznamni mu dychtive nastouchali a tikali si: "On ie e bozsk, moq ktere se naz'iwi VetikA." Poslouchali ho ve vsem iroto. ze na ne dlouht tas p&sob/ svoa magii. (Skutky8:9-11)
N6kdy lidem staei par kouzet, kter6 se zdaji blit pravymi, a veii. S d0v6rou vkladajinadeji v pomyslndnadpfirozeno. ro le povereivost,to ie oavira.T6m je tieba zvgstovat prav6ho Eioha. .... uvEFili Filipov' zv'sti o BoZim krebvstvi a o JeZlSi Kristu, d{va se p_okftitmuzi izeny. Tu uvei i sam stmon, dat se pokitit, bvl stele s .Filipe.ma nevychezetz 02dsu, kdv| vidEl. iak se tu deji vetike znam;ni a mocne ein!,/.(SkutkyB:12-13) AZ potud vse zni dobie. Ctov6k,kteryi se zabival okultni magii a pov6rami, uveiil. Piesto, 'uv6ieni' nemusi brjt poddtkemlegitimnispdsy.dtov6t<m0ie take "v6fit' pouzez prospecnu.Clovdk totiz nem02e piistouprt k JeZiSi ze ziStnlichd0vodri, jako se vstupovalo do komunistickestrany.To by byta poiist_ ka a zdrol dobroho Z vob!.ti. . KdyZ Simon videL Ze ten, na koho apoStolovdvlozi ruce, dostdv, Ducha svateho, nabidt jim penize a iekt: "Deite imne tu moc, aby Ducha svateho dostal kazdi, na koho vtoZim ruce." Petr mu odpov6d6l: "Tve penize at isou zatraceny i s tebou: Myslil sis, 2e se BoZi dar de ziskat za penize! Tato mac neni prc tebe a nemizet mit na ni podil, nebo( tv6 srdce neni upiimn' pled Bohem. OdvQl se proto od Eto sve niAemnostl a pros Boha; snad ti odpusti, co jsi zami'Iel. (Skutky8:18-22) Apostolovd diinnd potirali iakoukolv magii.Pdn JeZi$Kristusneni a nem0ie b)ii objektem na6i povdrdivosti. podivelmese na Etvmase: . Ale Elyma;, ten kouzelnik, tak se totiz vyklede ieho jm6no, vystoupil prott nim a snazilse odvr'tit mistodr_ Zitele od vlry. V tu chviti Saul, kteremu iikali take pavel, byl naDhen Duchem svatt'm, upiet ia Elvmase zrak a Fekl:"Ty sv1dce v'eho ichopny, svnu debfiv. nepiiteli BoZi spravedlnosti, kdy u2 plestanei poowacet plime cesty p^n6? Nyni na tebe dopadne Bo2i trest: Os/eones
30 ZAPASO DUSI a neuzii' sluneeni sve o, dokud se nad tebou Btih neslituje."Tu Elymase nehb obestiela mrekota a tma, tepal kolem sebe a hledal, kdo by ho vedl za ruku. (Skutky 13:8-11) Co by se tak asi stalo, kdyby dnes vsichni,kdo se zablivajiokultnimrnaukami, oslepli?Myslim,:e by byl konec s poverami hned a okamZit6. Povery a okultismusodvddi vzdy a bez v\tjimky od Boha, Otce Pdna JeZiSe Krista, ikdyZ se jeho jmdnem m0ze kdekdo zastitit. Zde musime rozlisovatmezi okultismem a zabavnimi triky varietnich "kouzelnikd". Jejich zrudnost a um nepatii do duchovni definice kouzelni k0. Ti nepiipisuji svlim trik0m Zddne nadpiirozeno,ale jen d0vtrp a Sikovne prsty. Eskamot6rstvineni magie. Ti, kdo vsak svlim kouzl0ma piedpovddim piipisujinadpfirozeno, to jsou ti kouzelnici, pfed nimiz jsme varovani a mLsimeudrzetnasesklonyk poverdivosti na uzd€. Jeiich honani od prave viry v JeziseKristaodvadi.Zadnemese totiz zablivat jejich piedpovddmi a na spasnOvykoupeniznaSichhiichi skrze Piina JeZiSeKristazapomeneme.Podivejme se, jak se jisti zlli duch projevoval - pracovala duchovn6zotrodilzenu, kterdpiedpovidalabudoucnost. . Kdtz isme jednou Sli do modlitebny, potkala nes mhde otrokyn1, kteA mdla vditeckeho ducha a piedpovi. danim budaucnasti piina,ela svym pdnlm znaen:j'zisk. Chodila za Pavlem a za n'mi a stele volala: "Toto jsou sluzebnici nejvy|Siho Boha. Zv,stuji vem cestu ke spdse." A to delah po mnoho dni. Pavlovi to bylo proti mysli, obretil se prota na toho ducha a iekl: "Vejmenu JeZiSeKrista pfikazuji, abys z ni vy;el!" A v tu chvili ii ten zly duch opustil. KdyZ st jeji pdni uvedomili,2e tim piisli o svdj zisk,uchopili Pavlaa Silasea vleklije na namest pied m'slskou sprevu. Tam je piedvedli pied soudce a iekli: "Tito lide pobuiuji naSemdsto ... " (Skutky16:16-20)
Na tomto textu vidime hned ndkolik poudnich skutednosti.Nejprvevidime. Ze v65t6ni.paktizele prave.a neldejen o obyeejne v)tmysly, md svij pivod v duchovni bytosti, ktera piebivA a namlouvav6StOniljdsk6muprostfednrku, mediu, v tomto pfipad6 mlad6 otrokyni.Duch uspesn6 radrl,jak maji maliteleotrokyne nvestovat.Dejte m, len n6kolikadennivhled do cen cennlich papir0 na sv6tovych burzdch, a co neviddt budu milionaiem a zdhy miliardefem.Myslite,Ze je to jen nAjakd starodavna biblicka biichorka? Nenil Snad kazdlt druhli mdsic mi chodi postou z Ameriky nabidka, abych si objednal sluZby investidni astroloZky, jinak profesorkymatematiky.Ani bych se nedivii,kdyby rady finandnichastroogd byly vinosnejsi.nez rady pragmatickych prognoslikU ekonomrckich trerdi. S pomocrpocitad0md so,rcasna finan6ni astrologie, jin)imi slovy matematicke psychologie, skv6lou budoucnost.Pitznavlm,Ze mne obcas piepadne pokuSeni aiespori jednim oakem nah{ednout,co se na trzich bude dit, ale vim, Ze bych vztahl ruku po zakazanea ovoct. ProtoZe /nam vli'Se citovani vers, neodvdzim se doprsy anr oteviit. Kazoy dopis radeli hazimdo kose. Mladd otrokyndm6la pravdu a byia uziteina svim pen0m.Dobfe jim radila a m6la pravdu i v tom, kdvi neustdle volala: "Ioto /sou sluZebnicineiwssiho Boha. Zvestuji vam cestu ke spdse.' Proato bylo Pavloviproti mysli,kdyz prece mluvilapravdu?Pavelvdd6l,Koo z ni mluvi.A to plati i pro nas. I kdybychom se mohll dozvdd6t,co se v budoucnostiskuteandvyplni,utikejmeod poradc0pryajako Josef utikal takov)7ch od sv0dn62eny. Na svete .eni nic noveho. Povery jsoL stare jako ridstvo samo. Falesni prorocr, astrologove, v65tci. vddmy a vsichniostatniodvdddliod BohaZidy a pohanydiive a odvad6jiidnes. . Toto ptavi Hospodin prcti prorckum. kteii svedeji mAi lid: KdyZ mal svimi
zApaso ou5tsr zuby co kousat, mluvi o pokoji: kdyz pak Jim ndkdo do ,st nic nede. whlaiuji ptoti nemu svati boj proio vam nastane noc bez viddni, tma bez v$tby. Nad tdmi proroky zajde slunce, den se nad nimi zachmuti. Tu se budou jasnovidci stydet, rdit se budou veitci, viichni si zakryji 'sta, nebot Bhh neodpovi. Je v3ak isem naplndn moci, duchem Hospodinovim, prevem a bohatj,rskou silou, abych mo Jekobovi povdd't o jeho nevernosti, lzraeli o ieho hFichu. S/ySte to, piedstavitee domu Jekobova, vidcovd izraebkeho domu, vy, kteii si hnusiE prevo a piekrucujete v'echno, co je piim6! (MicheeS3:5-9) Caroddjovo a falesni prorocj jsou samozvanci. Jejich vhled do budoucna nemuze b\it stoprocentni. Okultni vdstci a daroddjnice mohou mit pravdu, urditli vhled do budoucnosti, ale zdarera neznaji vse. Jsou stvoien6 bytosti jako lsme my. Omezendbytost ma jen omezen€ znalosti,ale moznosti zneuzivat lidskou prostoduchost jsou t6mdi neomezen6.Proroctvilasnovidci jsou vesm6s pozitivni. Spatnd zprdvy se neprodavaji dobie a proto museji b)it omitnuty, aby vypadaly dobie: . Jeji proroci jim viechno nahazuii omitkou. maji Salebne videni a v63ti jim lzive vEci. Rikaji: "Toto pravi Panovnik Hospodin", a,ko Hospodin nepromluvil. (Ezechiel22:28) JeremjaSodhaluje falesneproroky, kteii prorokuji mir a prosperitu. podobnd. prorokujinizni dnesniduchovni,Ze pan Buh je miluiiciaproto vSechnyspasi: . ... hle, proroci jim fikaji: Nespatiite mee a hhd mit nebudete, nibrz dam vem na tomto mistd ptavl! pokoj.' Hospodin mi iekl: "Ti proroci Drorohuji. mim imenem kiam. Neoostal lsem Je a nepfikdzal jsem jim to a nemluvil jsem k nim. Prorckuji v^m klamnd videni. nicotnou vd|tbu a lest vlastniho srdce. (Jeremje' 14:13-14)
Proroclvi vychdzelo z jejich srdce, ne ,z BoZiho srdce. piedb6v6di jsou bud jejich vlastni vimysty. nebo potopravdy, tedy odhalene t2i d6monickvch bytosti,padlltchand610.Hospodinuilini plltrz vsem klamnlim a dobfe znejicim v65tbam. kterd jsou lidd vZdV ochotni poslouchat: a ... Blizko jsou dny, kdy se splni viechna videni. U2 nebude uDrostted izraelskeho domu Zadn6 Salebn' vid6ni a lichotivd v66tba. (Ezechiel12:24) Desim se dnesnich modernich prorok0 v cirkvich, ktefi prorokuii ve Jmenu Hospodina neurditd proroatvi. Boiim se o n6. Byl jsem svddkem takovdho prorokov6ni n6kolikrat: i mn6 prorokovalr pozehnanoumisiini sluzbu. Nlodlil Jsemse - 8o2e, bud shovivavi. podo6ne pochlebov6nitotiz m0ze v eloveku vyvolat duchovni pychu a Casto neuvdZen6 rozhodnuti.Jak dasto jsou kiestane odstragujicim pifkladem zbrklosti! Nebermenasledujicivarovdni na lehkou vahu: a Mnozi mi ieknou v onen den: ,pane, Pane, coZ jsme ve tvem imenu neprorokovali a ve tvdm jm6nu nevymitali z16duchy a ve tv6m imenu neueinili mnoho mocnich AkI?' A tehdy jim prohasim: ,Nikdy isem vAs neznat jdete ode mne, kdo se dopoustite nepravosti.' (Matou, 7:22-23) Kfestan6, stejnd jako Zid6 Stareho zekona,by m6li bln opatrni,abv netvrdili n6co ve Jmdnu Boha, z'nutkiini vlastniiniciativy.ani2by to byla pravda! Faresnr a radobyproroci prorokovali diive a prorokujii dnes. Jejich videnije Salbaa jejich vestba lez. a Rik4i "Virok Hospodin1v',,ale ros' podin je nepostal,a piece iekaii na potvrzeni slova. Copak jste n6vide Salebne videni a nezvdstovali l2ivou ve9tbu? A piece iikete "Virok Hosoqdin&v", piestoie lsem-lTiepro. mluvil." (Ezechiel19:6-7) Rikal "Hospodin iekl" - a pak nesleduje nejak6 nic nov6ho neiikajici proroctii,
32 ZAPASO DUSI je troufalost,nebozenskapovera v te mii kde kdo. Taxikef0m visi pro Stosti i modlenfna zrcelku. forme. nejnebezpedn6jSi Kdo neni pevnd zakotven v Bohu, a Vyhladim tve tesane modly a posveF ne sloupy z tveho stledu; dilu svich zije ve strachu, boji se kde koho a kde rukou se jiZ nebudeSklan't. deho! A skutedne,meme se proe bat! NaSe srdce je totiz ten nejuskodneJsi (Michee! 5:12) generator s'trachu. Proto vkledeme To znamene,ie pov6reivilid6, ti, ktefi nadeji v ochranne sily mimo praveho doufaji v taljsmany, ti, kteii doutaji Boha a v6fime povdram.Proto chceme v kouzlo karet, kiistalovlich kouli a planet,li, kteli doufaji v b0zky, podle slySetjen uhlazenevestby. . Blzkovd mluvili niiemnosti, co viddli nichzto vsechnondjakjaksi taksr kazv6!tci, byl klam; rozhla'uii Salebne demu projde,nespatFiBoha,ale budou ' sny, oieludem ut'luii. Proto Mhl lid se sy"tit na vdky sami sebou. Uvedu jako shdo, ujaimeni, bez pastiie. dalsi zajimavYvers: . Vzdorje jako hfi'ne veSt€ni a svehla(Zachaie' 10:2) vost jako kouzla a cteni domecich Pfeludna Lildcha - to je nejvetsi nebezpeai,jak6 si m0Zemepiedstavit.Vsechb1zki. Protoze jsi zavrhl Hospodinovo slovo, ion zavrhl tebe jako kreb. na nabozenstviisou pieludnd Utechy! (1. Samuelova15:23) Slibuii,2e v konci konc0 pro kazddho vsecnno dobie dopadne; d0leZita je Zde zaiiste nejde o vzdor zlu ani vira - hlavnekdyz v ndco nebo v neko- o sv6hlavouspravedlnost.Jde o vzdoho v6fi. V6fit v cokoliv kromd Boha - rovanipravd€a v6domd sv€hlavdlo6ni Otce Pdna JeZiSe Krista - ie marnY na lzi. Hfi5n6 vest6ni je nepravdive v6stbni. ktere nema s oravdou nic pielud,nic jinehone: povera. Kolikratmaji okultniv65tcia daroddj- spoledn6ho.Sv6hlav6 uctivdni b0ik0, nice pravdu. Skutedn6,jist6 duchovni amulet&. talisman0. rituAl0. vede do bytosti,l6pe fedenodemoni,jim mohou zdhuby.VSezadinaiiz tak "nevinnlimi" vnuknout urditlivhled do budoucnosli. projevy, jako je drzeni palc0. KdyZ Ddmonivsak zdalekaneznajivSe.Jsou vidim vSechny kni:ni tiluly okultnich stvoienimi bytostmi jako jsme mY. nauk na pultech nasich knihkupectvi, Omezene b),tost ma jenom omezen6 iichz jsou na stovky, nemohu nevzpomenout na tento vers: znalosti. VSimndmesi, 2e povdreivost,mod- a Toto pravi Hospodin, tvtj vykupitel, kteri te vytvof v Zivo6 matky: "Ja lafslvi a darodejnictvi me p0vod jsem Hospodin, jA konem v'echno: v lidskd sv6voli. V6fime pov6ram ne sem nebesaroztahuji,pteklenul jsem proto. 2e bychom byli neinformovani, zemi. Kdo byl se mnau?" Hospodin are proto,2e nechcemev6fit pravdmu uSi znameni zvanilfi a z ve|rci eini a jedin6muBohu: pomatence, obraci mudrce nazDdt a . Silulky lidske sve-ypl9 isou ziejme: iejich poznenimate. necudnost, neeistota, bezuzdnost, (lzata{4a:24-25) iarACEjEAl, rozbqe. modbistvi. hedky, ZArlivost, vdSeh, podlost, Okultni knihy jsou podle tohoto verse rozpory, rozkolv, zevist, oPilstvi, 2vasty a napsali je pomatenci,jejichz nestiidmost a podobne veci. Rekl mysl osobn6 zatemnil sdm B0h! Kdo jsem uZ diive a iikem znovu, 2e ti, obstoji?Nikdo! Boh naiidil starozakonkteii takov6 veci delaji, nebudou mit nim Zid0m, jak maji nalozit se vsemi podil na krebvstvi Bozim. (Galatskim temirkdo se zablivajiokultnimprorokovanim a v€st5nim. Kdliby tyto zekony 5:19-21) Za zminku stoli tak6 r0zn6 talismany. promlouvalydo srdce inam a platily Ty jsou jako tesane modly. Snad nejvi- dnes, myslfm,Ze by okultni vddy brzo ce jich uviditev Asii. Talismana modly zasly.
zAPAso DUS|33 t
Caroddjnici nenechdsnailivu.Kooroli by obcoval s dobyftetem, musi zemiit. (Exodus22:17-18) Trestem za hedani z karet stejne jako pied nejakym dasem vysty .KdyZ 1a sodomii byla smrt. Bih potresta .knihy dr. Campbella ,potfebuii tvou kazdouzvracenost.modliife i iarod6je. lesku" a "Hledam svou cestu,,,objevil nikdo z nich nebudev kralovstvinebes- se piede mnou jakoby novy sv6t - svet kem. Ddle: rodieovsk6 lesky. Autor - pediatr . Muz ai zena, v nichZ bv bvt duch s dlouholetimi zKuSenostmj, ale take zemielych nebo duch' v'itecki, otec etyi d6ti - liai v knihach hlavni museji zemFit. Ukamenuji je. Jejich zasady spravn6 vichovy. Zdkladnl krev padni na n6. myslenka obou kqih (prvni pojednavd (Leviticus20:27) o.vychovemalich d6ti, druhd o vycho_ Dnes se smrti netrestaji t6m6i Zadn6 ve dospivajicich) se de shrnoutdo teze: piestupky,snad a2 na vtlimky v mus- oroblem vichovy netnvi v tom. 2e by ltmskem Svetd. Pokud nepoctl|me rodieesv6 deti nemilovali,ale v tom, Ze bazei pied Hospodinem,z0staneme jejich deti o jejich tascenevi nebo o ni ob6ti nedist)tch sil. Co mame tedy pochybuji.Autor pak ukazuje,jak r0zn6 d6lat? Musime si uv6domit,2e B&h s6 malr a mohou rodide svlim ddtem pro_ nem6nia nemenise ani Jeho pohledna kazovat ldsku. Uvddi i iadu piiklad0, vAc. Princip trestu smrti za tyto pie- takze knihy jsou velmi prakticke.Jsou stupky stdle plati. zistdvd nezmenen- take dtive a emociondlneneobyaejne vzdyt ti, kdo se zabfvaji okultismem, stlne. budou navdky odd6leniod pana, proPieeetltsemje ob6 v dobe. kdy jsem padnou druhe smrti. Piedstavmesi, Ze ,estd nebyl orcem, ba nebvJ tsem iF+a by byl dnes usmrcenka2dli'autorsna- all 2enat'i. naovu Joi"iii p'r,oi"uJ"jn: re; iten, kdo jen bte sndie, je modlaf. lesky druhim tidem m6 vsak vermr Situaceje velmivaznd! hluboce zasahly. Zacat jsern menit a Hospodina, sveho Boha, budete mnohdy bezdEdne sv6 chovani nesledovat a jeho se budete b6t, k rodie0m,piatelom,ddtem na t6bofe, budete dbet na jeha pFikaz1ni a kteryi jsem vedl... PokouSel isem se poslouchat ha, jemu budete slouZit davat tdmto lidem najevo lesku. po a k nEmu se piimknete. Aviak takovi n e k o l i k am 6 s i c i c hj s e m s r v s j m l , 2 e s e prorok nebo ten, kdo hAdA ze sni, me vztahy k okolnim lidem skutednd bude usmrcen, protoZe piemlouval prom6nily. k odpadnuti od Haspodina, vageho Po dase jsem se ozenil,narodilyse Boha, ktepj, vds vyvedl z egyptsk' nam ddti. Piisly nove pro2itky, jako zeme a vykoupil E z domu otroctvi. orec tsem se dostal do Situaci,kterd Cht6/ td sydsf z cesty, po ktere ti jsem neznal. V tdch chvilich se mi Hospodin, tvlj BAh, piikdzat chodit. Stavalo.Ze se mi v rnyslr oblevovaly lodstrani' zlo ze sveho stiedu. rady z knih dr. Campbe a: ,T;d iekni (Deuteronamium13:5) synovt,2e ho m65 rad. Nevadi,2e je mu Modliiistvi a povdraivost nes vedou teprverok a nevi,co to znamena.A ted zp6t do spar0 pohanskych bozstev a ho obejmi. A ted si k n6mu sednr a jsou hlavnim dl]vodem vseobecne poyidej sl s nim ate jen s nim, aby neviry.Veskerd modlaistvije soudAsti vdd6l,Ze je pro tebe d0tezitv...,' postuspolyteisticklichsystem0, ktere odstra- n6 jsem d6lal to, co jsem citil jako iuti ze srdce pravdho Otce, JeZ;Se spravnea samoziejmd,ale co bV mne Krista. asi bez onoch knin nenapadlo iikat -psra d6lattolikratza sebou.
sTROCtrd dvf,]tf,
o WcrrovE
34 ZAPASO DUSI Dost dasto chodim na pfednesky do 5kol, Vypravim d6tem o partnerstvi, lasce, o mezilidskychvztazich, ale tak6 o rodind. U dospfvajicfchddti se velmi dasto setkavam s nejistotou; vetsina jich rozumov€piipouSti.2e je rodiaeasi maji rddi, ale nejsou si tim zas aZ tak jisti. Tato nejistotaje velmi trapi a prav6 ona je mnohdy piiainou hlubokich vnitfnichkrizi, narkomanie,pfislu5nosti k ruznlich extr6mnim skupinam, podlehnutisektdmei zahajenipiediasneho sexualnihoiivota. Jednou, bylo to na zakladni Skole v Nymburce,jsem udelalexperiment.Vyuziljsem terminu piednaskyo rodine(bylo pFedVanocemi) a poradiljsem ddtem,aby knihu dr. Campbella o vychove dospivajicichd6ti daly svlim rodidom pod stromedek. A skutedn6. asi deset dSti si u mne knihu objednaloa rodi60mji dalo. Po nekolika m6sicich jsem se do tfidy vratil. Tii ddti mi potvrdily, Ze po piedteniknihyse iejichrodinazm6nila. Pfed nekolikadny se konaly v Tachovd piedvenodni trhy. Obeansk6 sdru2eniDen nabizelona stanku mimo jandi zmin€ne knihy o vlichovd. KdyZ jsem na nC rodiee upozorioval,dAvali mi v6tsinou najevo,Ze.neco takoveho nepotiebuii. Zvleste otcov6 jako by nepotfebovali rady ndjakeho odbornika pro vichovu d6ti. Pfitom je vseobecne znamo. 2e vztah otec - syn patfi mezi nejkonfliktn6jSi vztahyvUbec. Napada me, jakli je to paradox: JA jako uditel jsem musel studovat iadu let, d6lat zkousky z rlzn(,ch - i nesmysln\7ch- piedmet0(napi.teorieiizeni di staroslovenstina), abych mohl ve Skole udit ddti oravoois.Jak dlouho ale kdo studuje piedmet "rodidovstvi"?Pfitom - co je zavazn6jSi: kdyz napisemeSpatne i/y, anebo kdyz nase d6ti z nedostatku lasky skondi v ndjake zhoubne sekte ei ve atrnadi letech musi iit dcera na ootrat? Rodidovstvise skutednonikde nevyuduje. Je pravda, Ze nam mnohdy ndkdo rad[: babidka.sousedka.odbornik. Tyto rady vsak mohou zp0sobit
mnoho Skody,pokud pomieji zaktadni potieby ditdte: potFebu rodidovsk6 lasky, pocit bezpeii a v6domi rodidovske autority.Jako pfikladmoze poslouZil rada Lzv. odbornice v dasopise pro maminky Betynka, ktere naprosto suver€nn6tvrdf, Ze je nutno jedenactiletemu ditdti v rdmci prevence nakazeni virem HIV vysvdtlit, co je to fetace a analnikoitus.To,sou rady hodn6 majitele klubu pedofil0. A maminkv se t6mito radamr iidi. pfidem2 ,1euvazuji o velikosti poskozeni psychosexualniho v\rvoje vlastniho ditdte, za n5Z vsak nesouodpovCdnostpouzeony samy! Jsme mode.ni rodide, vsechno uZ umime. Radi ndm piece odbornici! Pfjtom se stydime koupit skutedn6 dobrou knihu o v\tchov6.Knihu, ktera nas bude udit davat najevoldsku. Knihu, ktera nam m0ze pomoci - ibez vysvgtleni poimu felace - ueinit naSe ddti Stastn\tmi. A tak se mnoujiste budetesouhlasit, Ze potfebujeme najit skutednou moudrost.abychomse um6lisprdvn6zorientovat. O teto moudrosti mluvi Bible v knizePiislovi.2evold na naroziplnem hlvku: "Dokdy budete, vy prostoduSi, milovat prostoduchost..., hlupAci pozneni nenavidet?" Odpovddet musi kazdi z n6s sdm. - Petr Vadura -
FENOilEil
Pf,l{EI{I(YBfiRBIE Bez nadsazkymozeme iici, Ze hravost d6ti je skutednou hybnou silou jelich intelektudlnihorozvoje.V minulosti uvadClydeti do sveta dospelltch hraaky a prav6 panenky v tom sehraly svoji nezastupitelnouroli. Dnes stoji rodiae na rozcesti, ktere m0Ze viznamnym zp0sobemovlivnitzp0sob hrani a cttovy vlivoj deti. Ddtsky svet obohacuje pFedstavivosta lvoiivost dosp6l)tch dalekovice, nez deti samotnich. Snad prave proto vdtsina hradek ddti rychle omrzi a dim vice jich maji, tim mgne si
ZAPASO DUSI35 s nimi hraji.D€ti-sestavajikonzumenty V Zivot6Barbinkyhrajeneureitourotl hradek,ale ne tv0rci her a zabavv. muzski protejsekKen. Vetsinouz0sta_ Prvnimpfiklademie prorotvpoanen- va v krabicinebo kufiiku garderobou, s ky Barbre jeji2enskatorma de oOlevita kde holer6kampfipomind, 7e na svdt6 nejdiivev Nemeckuv kreslenepodobe Jsou,take muzi, ale sdm je b6hem hry !'trorr tem6f pied padesdti lety. Kratce matychparadniczcetazbytedni. Barbii) nato se stala maskotem dalkov)ich se raK stava vzorem na sebe upiene a iidi60. Proporce panenky pro dos[dle rafinovanezeny. kterA podobnd jako odpovidalypiedstavammu20 o ooKo- vsechny hrdinky televiznich se;ieil0 nale Zend. Stadilo dokonaloupostavu .s1qc.e.nejr0znejsich svatovc0. oblehno,]ta panenka se vt6m6i ne- $o,OVya I etevtznjbarbtnkyz masa a kosti hyp_ zm6n6nepodobd stala miladkemholdi- notizuji sv6t sotva -ndctiletvch divek aek.To se psal v Americerok '1959.Ale a mladich Zenv nekonednlich serialech to byl jen zadiitek. Barbie zp0sobila z Hollywoodu,BeverlyHillsa Dallasu. nejv6t5i revoluci 2ensk6ho mysleni Barbiepiedstavujeprototypmoderni tohoto stoleti,dokoncevdtsi, nez kdy2 emarrcrpovane Zeny. Je samostatna, sr 2eny vybojovaly volebni pravo nezavisla,obdivovand,dsp6Sna. slava pravo na vzdeleni. Vzorem divaiho na, krdsnda Zileve spoleaenskdm viru sveta se stala dokolale formovana, udalosti. Realni sv6t panenkv Barbie dokonaleupravend,dohonalekresnda piioominajijen slu6iv6 uniformv zdra_ vean6 mlada Barbie.Diive snad kazda votnicl" sestii6ek, pani doktore-k neoo holdidka touzila po tom, Ze jednou letusek.V jedne z mnoha roli vystupuje bude rnaminkou,ale dneSni holdiaky jako pani uditetka.Nenidivu,Ze mtadia_ nebavichovat,obl6kat,krmit a piebalo- k6 divky sni o sv6t6 krAloven krasv. vat panenkyvypadajicijakoZivdmimin- modelek,herecek.televiznichhlasat;_ ka. [.4isto toho nednavnd obl6kaji, lek a sex symbol0. Ty, kter6 nematl upravujia kombinujirafinovanezp0so- proDorcezrovnaakorat.se trapi nejr0z_ by Zenske tvoirvosti na Bdrbince n6jsimi.dietami a hladovkami. Nejsou a vytvafeji si zcela unik6tni vzran sice hvdzdamrtitulnichstr6nekmagaz! k proporcimvlastnihot6la. nU.ale o to vice mohouziifit iako hv6z_ Do z'vota panerky Barbiepatfi fada diaky na diskot6kach, kde roivfjeji sv0j exotickychzviiatek a domecich mitad- biirbinkovskiSarmi rozum.Jen'melokkU. [,4ajezdeck6hokon6, psa i vtastni tery7disko Ken ma pro svou Barbinku zoologickouzahradu.Barbje md mno- piipravenesportovni auto, dlun a ve hapokojovi d0m, sportovniautomobrl, st4i konidka - ate to je pak skutedny rekreadnii terenni v0z, pfives, voonr svet strasndchudy a nudnv. pokuq sl skdtr, dlun, baz6n a mnoho dalsich n6kdo mysli, 2e bdrbinkovskV mooer vyrnozenosti. Aby na vse nebylasama, nema na budouci vztah muZt) a Zen ma okruh pidrel a sourozenct, ale vliv,je na velk6momylu. Kazda Zenasi tradidnirodinn6vazby budemev Zjvote v detstvi vytvoii obraz sveho prince. Barbie hledat tezko. Na svatbu si srce Tentovritini obraza oeekavdni trvale holdidkys Barbinkoumohou hret, ale formovdn (spige deformoven)te svdtem svatba je asi ndco stejnd neskutedn6- televiznich svalnatc0 s tymolinovim ho. jako kdyz si ho,aickyhrajrna prin- usm6ven. Jizda rychtvmautem s Bdrcezny. Nevim, jestti si je5t6 holdiaky binkou v ndruei mil ke skuteenosti tak6 hrajis Baroiena maminkua na tarinka, daleko. V opravdovdm Zivotd se pak ale maminkya miminkazfejmdpatii do stavd, Ze vztah Barbie-Ken ie sociolosveta pohadek.ManzelstviJepiezjteka gickim piipadem pro pravnikv v rozvomateistvi by se mohlo stdt konednou dovich,.tahanicicho majeteli a klinrc_ stanici postradajicidalSiZivotnidooro- (ym pnpaoem pro psvcholoqv. nev_ druZstvia vzruseni. chiatrVa ledebnazaiize;i
36 ZAPASO DUSI Pfestozeje Barbiepanenkoumnoha Ze Twiggy se stala prvni ob6ti vizAze generacia dnes by mohla b)7tjiz babla- Barbie. Jegte pfed n6jakiml dvaceti kou, nestala se anr -naminkoL, a.r lety byly diagnozy jako anorexie a manzelkou.ModerniBarbrnka(v0li sve bulimie - tedy zazivaci poruchy Zen karele odkledd nejen manzelstv..ale (nikolrvmu20). temei nezldmd pojmy. rrnateistvina pozd6jsidobu. Ny'atefslvi Dles se serkavare s aenarnia divkami .e spiSeznaken bioiogickdhonedopat- vyhublymina kost stele dasteji.Bulimii feni.Barbinkazatimnemave sve sbirce Itpi kaZdA20. 2ena a ka:da druhe drzi miminkoani kodarek,ale ma ochrnutou dietu. Nejrozndjsidiety patiily k Zivotu piitelkyni,kterdje na vozidku. slavn)7cha krasnich Zen, heredek a PanenkaBarbievytvdfiv srdcl divek modelek,u nichz touhu a potiebu rnit piedstavu o ridshdmSIesli vyplnenem postavu pfesnd vymodelovanoujest6 spoustouveci a lidi, kter6 podle libosti chapeme,ale snahu divek, u nichz se vym6iujeme a odklddame.Vn6jsi svdt sotva probouzi puberta a rZ dii exje plni v6ci, ale uvnitF je pdzdni tr6rnni diety, m0zeme pokiddat za a pustli. Dky 'rerealremu oeekaval chorobni stav. Touha po dokonal6 Zen nemd sv6t muz|] jasnou piedstavu postav6 je poaatkem vleklych chorob o roli svd muznosti.a pokud ji m6, pak a mentdlnich poruch v budoucnosti. nevychdzi z otcovsk6ho vzoru hlavy N4istotoho, aby divky prozivalyradost, r o d n y . a l e . e t o r o l ef o r m o v a n a O o m o c i klere Je vlast'r bezstaroslnosla sveakdnichfilm0,video her pln)tchsildctvi, Zesti rnladi,prozivajiagonii sebepozozneskodlenicl. nepiarel.dobivani 2en roviini.ldolemdivdihosv6tajsou rnanea bravurnihoiididsk6houmeni.l\y'uzski kinky, kter6 maji k prum6rn!7mZenprototyp - Ken, kteni nedokazezajistit skym proporcimt6la hodn6daleko. Skoro dtyficetiletahistorie panenky 2end pohdd\ovi svet -.e v odich 2ery slabocl a bJd 7k1rdemJ.D'res je vse- Barble pfedstavuje prototyp Zenskd ooecnd zna.no.2e ^luzi maj proble*y sobdstadnostia marnotratnosti.Mal6 v oblastisebed0v6rya komunikace.To, holaiaky dostiivaji prvni lekce Zensk6 Ze ustupuji pfed pfehnanlimi neroky marnivosti,emancipace,materiaismu a zen, je pfidinouzensk6 nespokojenosti rafinovanostimodnich trendil v dob6, kdy je jejich mysl velice tvdrnii. Od a ferninisrnu. N,4 add Zeny ode{avajiod zivota v.c, detstvijsouprogramovdny, aby se staly nez bit manzelkoua matkou.Zablivaji konzumentymasovemddni uniformity. Ten, kdo ma moznostpoznat (viddt) se predevsrmsamy seboL.Od Sedesdtych ler se Zensk6 proporce a ndroky pokoj americk6ho d6v6atka v dob6 na k.asu viraznd vyprofilovaly.[,4ajitel- ba.binkovskeho pobloJzren.. ob,evi ky prvnich Barbinekjsou d6vno zral6 dokonaloua dokonanouparalelu.Skiiz e n y ,a l e k L l I d o k o r a l 6p o s t a v y .m l a - n6 a Supliky jsou plne obledeni na distvehovzhledua detinsk6hochovani ;edno ooJ2ti. <.tere obvykle \onal provazi pfestarld holdidky dal. Na co v popelnici nebo dobro6innlichsbernestaaigenetika,to poopravikosmeti- .]ach aatsrva.D6t, za sebou rechavajl ka. Tovdrnysyntetickychiiuzi produkuji na zemi vse, co ze sebe svleknou. u'idii svet Lrdsy bez vady a vrdsek.a VSudejsou jen hromady zmuchlan6ho slouzi nejen divkam a Zendm, ale Sarstva. V neustale pfehrabova'1err lmuzum. U nds zatim kull v6dn6ho mnozstvihadfik nem6 nic sve misto. mladi neni tak oaividni, ale v cel6 fadd Moderni rodide d6ti za nepoi.idek zepadnich zemi se stal Uzasnyrnfi- nepeskujia radeji do d6tskych pokojrl .rancni-r zdrojen ptijl.i salon0 k'asy an nevstrrpLj. To, co se rac-az za zavfen)7mi dveimi, je privatnisvet dit6a klinikplastickdchirurgie. Nevim, zda era vyhubllich t6l na- te. V jednom okamzikuu mladich divek stoupia s Twiggy,ale spis vdiim tomu, nastava zlom. Nastupujemoda, ktera
ZAPASo DUSI37 nemd s garderobouZen nic spolean6ho. VeskereZenskostmizi ve vrstvdch nejroztodivndjsichkreaci a velikosti nejr0znejSichcar& majicich p0vod ve vetesnictvi. V dospolosti se mnoh6 americkeZenychovajik obledenistejnd jako male holdidky- obledenibezmyslenkovitdodhazujijako bezcenn6tretky, adkoliv za nd utrati vdtsinu sv6ho piijmu. M6dni dasopisy a vlirobci odevo konzJmni slyl oblekanijen zd0razriuji. lModni navrhaii mohou b)h fenom6nu panenkyBarbienesmirn6vd6dni.Trendy a modni doplrikyse stAvajid0leZitou souddsti sebev6domi a prostiedkem spokojenost divek. O tom. co prAv6 leti, rozhodujereklama,a vyrobci oble6eni se radi piizpdsobujivkusu a vid6ni mallich Barbinek.N,46ni se styly, barvy, st;ir'v,delhy a tak se neusldiev).tvaiia ;'vi poptavkapo ndaemnovdm.Vy-menovat vSechny novinky kazdorodni nabidky navrhafofirmy Mattel by zaplnilo mnohostrenek. Ce kovi podel dodnes vyrobenych Barbinek pfesahl miliardu panenek a kazdou vteiinu se n6kde prodajidv6 panenky.FirrnaMattelutrzi kazdoroane jen za Barbinky vic nez 1,7 miliard dolarU.Jen melokterdfirmasi stfezitak pfisndsve navrhafsk6a vlivojoveodd6leni jako qirobci hraaek. Sb6ratel6 Bdrbnek maji hazdou sdrii katalogizovanou.Do dnesnihodne Barbieobl6kla tisice m6dnich Satidek- od vychezkovych a cestovnich kostlim0 pies sportovri dbory a2 po vedernt, plesove toaletya svatebnir6by. Ndkter6vanace spole6ensklichod6v0 v jednotlivych seriich dosahuji ceny 1isic0 idesetitisici, nejen korun, ale idolar0. Svdt panenky Barbie zapliuji Sminky, kosmetika, stievidky na podpatcich,tenisovd raketa,lyze,brusle,dalsi sportovni pomicky a odpovidajici0bory. Navrheiia virobci doslednddohlizeji aby divky neobt62ovaly Zadnestereotypy Zensk6ho sv6ta. Tradjdni rodinn\t Zivot neni pro budoucnos't panenky Barbie komerdne plitaZlivli.Spoleane
souzitimuzea Zenyslouzislednamjako vzor t6lesnosti, sexualni pfitazlivosti a odpovddn6ho plenovdni oartnerskich vztah0. Co dodat? N4al6holdidkysi s panenkami, kter6vypadajijako Zivd miminka, pfestaly hrdt. Protoze ddti aasto nemaji soLrrozence. o to vieleli vyjadiuji sve city k ruznlim zviiiitkim. pejsk0m, kodidkdm,mordat0m a iinvm. V obou pfipadechse jedne o n6'co,co by nas m6lo v6st k zamysleni,do jake miry mUZe ovlivnjt vvbdr hradek mvSleni a choveninagich-ddti a vnouda.t. -kas-
ltESESl'ilLNli Nesesmilnis je jednim z pi(kazft Desatera. Ne, neboite se. nebudu moralizovat.Nernohuse vsak vyhnout tomu, abych definovalsrnilstvo.Ohreqn6 tohoto pojrnu panuje v nasi dob6 urditdnejasnost.Ne hazdyvi, Ze pojem smilstva zahrnuje v sobd vsechnv pohlavni aktrvity provozovan6 mimo manzelstvi.Pokud by se v dnegnidob6 tdsilo toto piikazAniv5eobecn6 Uct6, vzniklaby ve spoleanostiv\7razn6skupina obyvatelstva,kiera by nemohla legdlnd sexualn6 2it. Patt1laby k ni dospivajicimladez, snoubenci. rozvedeni, ovdoveli a osam6li lid6. Polozil jsem si nedevnozaiimavouotazku.Je nad jakoukolivpochybnostjist6,2e B0h je darcem sexuality:a Ze sexualitaje mo:n6 prapodstatou lidsk6ho Zivota, projevem.Piserl elementernim2ivotnim elementarnim Zivotnimoroievem. Pisei pisni naznaduje, pisni naznaduje. Ze vyvera piimo vyvera pfimo z pramene orameneBoZilasky. laskv.Ze ie tejim ieiim proleoroievem stejn6 jako BoZi litost. soucit, milosrdenstvia hn6v: "Zar lesky - ZAr ohn6, plamen HospodinBv." Otazka pak zni, groe tentliz pak zni, proe tentvz B0h nakonecveskere mimomanzelskd"rozkose" zakazal? Na uvedenou otazku existuji tii odpovedi. Prvni je do znadne miry alibisticka.Zni asrtakto: BoZijedndnije v tomto bodd nepochopiteln6a ndm nezbiv{, nez pfed nim sklonit hlavu.
38 ZAPASO DUSI Takovi postoj se nekdy skuteine vy- mavi v0bi utrpenia potfebamdruhlich plati.V tomto piipaddse mi vsak nezdd lidr. Stane se treoa onou piislovecnou vhodny. Myslim si, Ze mame lepsi vrbou, kter6 m0zetesvefil nahromaddodpovedi. n6 smutky a nepfijemnosti. Vrhnese na DruhYm piikladem je odpov6d' oblast,pro kteroujini nemajidost enermoralistni.Br]h omezil sex, abv lide gje, eldnu a casu. Svet (olem nds nekleslina uroveirzviiat.To u.crtAne't' vypadAzanedbanda neda se zdaleka nespravnaodpov6d.vadi mi vsak,2e je iici,.Ze by se v n6m nedalo u: nic vy, negativni.BoZi jednani je pfedstaveno lepSit. jednostrann6.B0h pouze vydav1 zekaProd B|ih zakdzal mimomanZelski zy a naiizenia nedopfejelidenrZadnou sex? Abychom objevili, co ie Zivoi. radosi. Abychom poznat,jeho boharslvi,kosaTieti odpovddje pozitivnia odhaluje tost a v ceroz.ndrnost. Abvcno-l BoZ; lednani jako moudre a prozirave. k m a r 2 e l s k 6 m sL o u 2 r i m i o h l ip i r s r o u p r t Z knihy cenesis vime, Ze dlovdk je jako vnitfndrozvinutea zral6osobnosti, sexuitlnib),tosti,at chce, nebo nechce. a ne lako nezodpovddnia nedorosfli B0h nas stvoiil ne jako lidi obecn6,ale pLbescenti. ktei; se 4a posvalnern vyslovndjako mu2e a zeny. Sex neri Lzemichova;tjako sloniv porcelanL pouze nahromad6ndpudova energje. - A,4aftinSk. ktera patii k jakdsi nrZSislozce naSi bytosti.Ne, naopak.Je to naboj veske4tch projev0 nasi osobnosti,intelektudlnich I emocionatnicn.Sexualttaneni sprosta, nlibr2 tvorivd. uslecf'tila a pozitivni.Nelze ji redukovatpouze na How do you da? - b,lvalaspo,ecenpohlavniZivo1.Domnivdmse. Ze proje- ska frdze,kteroupouzivalilide v angticvem sexualityv nas je i zajem o druh6 ky hovoficim sv6td. PozdraviJise nal i d i , d s i l i o s e b e r e a l i z a vc i p r a c i i v o l - vzajem slovy: 'Co d6late?, Dnes se n6m 6ase, 610s probouzi myslenky, v.taji slovy - How ate you?,ledV "Jak city, piiinia sny. se mdre?".Vets,naz nas se sklredne I v tomto sv6td existuie celd fada vice zajimeo to jak se mame, pfipadn6 I'di, kleir se sexuarnimzrvotemnp.^- jak se citime, nez co deleme. Tenro sprchaji,dokud neuzavioJ r"n.",-iJi. posuv se stal podatkemzmdn hodnot Ndkteiijsou vedenibezni Bozi,jini maji a.celkovehopohleduna smysi a kvalitu prostdstrach z AIDS. Na Zepadd idaj- ztvola. ne roste skupina mlad\,ch lidi, ktefi Diky vysp6l6mut6kaistvia prevenchtdlipoznat sex aZ po svatb6.Panen- tivni peai se v6t5inalidi dozivdvyssiho stvi a panictvi se stava op6t mddni veku a rna mnohen v ce voinehoaasu zalezitosti.Snad. Pro ndkoho je vsak nez kdykol,v dfive. Po(Ld vo ny eas celd zdle2itosttrlizniv\7mprobl6mem. nenaplnimen6jakou smysl_plnouarn Piedstavmesi alovdkakolem tiiceti let, nostr.slava se, Ze zcetato,esndldravi kteni zatim nem6l moznost navazat lid6 se citi Spatn6. Hledaji pomoc hlubsia perspektivnivztaha kten/ chce v ordinacichl6kai0,a kdy2 jl nenajdou, z urditlich dlivod0 odsunout sexudlni obracetise na psycnology.psycl-iatry. Zivot a2 do uzavfenisnat<J. Piesto si lavstevuji kl niky, lecebny .eiilele. ve myslim,:e to ne'risituaceuplne bezvi- vysp6lich ze.nichs oocand zvykti,ze chodnai.Takovli alovok m02e nakonec maji pravo na lekaiskou peci. a Jej,ch misto zaloZenirodiny objevitjine hod- odekavdniklade na ldkafe stale vyssi noty a vonovatse jim se stejnouodda- 4aroky. Stdle aastej,se stava, 2e ani nosti.jako by se v6novalsvi- rodidov- nejleoSilekaii a rejmoder'1eJsi chirurskin povin.roste.n.Mo2nd bude vni- gicke za\roky ne-ohoL napl'ritpacien-
SrEsri€ RozKoi lifi PREDPIS
zApaso ouSres tovo odekevani. Osamocen\ich, star- profesi. Farmaceulick6 spoteenosti noucich a nemocnych lidi pfes veskeni ruku v ruce s lokaiskou profesi hledaji l6kaiski pokrok neublive, spise nao- pacienty a zdkazniky stejn6 usilovne pak. Stdle dastejije pfieinounemocn6- jako virobci a distributoii ilegalnich ho t6la nemocn6duse. drog. Problem narkomanie se dotvke Nemocnou dusi se aZ do neddvna vsechu2ivatel0psychofarmak. zablivala piedevsim psychiatrie. Podle Z anatomie vime, Ze pFirozendpsydefinice se psychiatrie zablivd dvdma chicke naladdni osobnosti ve sv6 chepodstatami 6lov6ka. Prvni dast psychd mick6 podstatd iidi neurooeotidy. se obvykle pfekladdjako dech. duSe. Napiiklad nsradrcnaliLpriiobi-l' na mySLa iattreia jako osetioveni. hoieni deset tisic r0znych pocitovych molekul, nebo obnovaduse. Psychiatrie,podob- jejjchz piesnd dane funkce vytvaii naSi n6 jako medicina, ma sv6 meze. Ne osobnost. Mysleni, pokud zapomenevsichni pacienti maji odvahu vyhledat me na lidskou dusi, neni skuteenenic pomoc psychiatr0 nebo vysedavai do jinehonez souborchemickych reakci, nekoneanav ordinacichpsycholog0dj kter6 116probihaji orobihaiivv 5ed6 SedekiFe k0ie moTkova mozkov6. jinych odbornik0 na vnitini ja, lidskou Z Boziho BoZihoslovavime,Ze lidsk6t6lo ie duSi, a podrobovat se psychoanal!t- utvoieno z hliny - coz potvrzuje,Ze zam. Proto se v medicind stale east6ii lidske t6lo je ie jedinedna iedinecndZive Zivd laboratoF, laboratof. pouzivaiitzv. osychoaktivnilatkv. jei kde neustele probihaji chemick6 reaKmaji za Likolpozmdnt naladu a sebevd- ce, ale to neni vse. Ve strudnostim0zedomi dlovdka. me iici, Ze iivotni energii ziskdveme Nejr0zn6jSi[6inky psychoaktivnich z potravy. Ta umoziuje, aby draslik a latek znaji lid6 od pradavna.Doba,kdy dalSi ionty prostupovaly biotogick6 stadila keva, alkohol,cigarety k navo- membrAny.kter6 promdiuji nase myszeni pocit0 uvolndni,radosti,spokoje- Ienky v nervov6 impulsy. Ka2dii mysnosti a Stdsti,je nendvratndpryd. Mari- lenka formulovane v nasem mozku huana se stala symbolem revolty mlade chemicky aktivuje nervovd transmitory. generace.M6kk6 a tvrdd drogy si nasly Ktomu, abychom mohli existovat a svd uzivatele nejen mezi mlddezi a piemltslet. potiebuteme kyslik. Bez nCj dosp6l\imi, ale patii k nim stale dastdji bychom se nezmohli ani na iedinou i d6ti. Zdravotnick6 statistiky rok od myslenku a nevydali ani hlesku. Bez roku registrujivice uZivatel0.Oblibene kysliku by nds mozek odumiel bdhem jsou SN,,IARTDRUGS, kter6 Udajnd nekolikaminul. Bez mechanikyproud6zlepsujimozkovdfunkce,schopnostise ni vzduchuhlasivkamibychom nemohli soustiedit a vylepsuji celkovou t6les- ani sipat. natoi sve myslenkys ndkim nou r duSevnivnimavost. verbdlnesdilet.Ale protoZeClov6kneni Jakmileje dlov6kna stop6 demuko- jen chemickd laboratoi, podivejmese liv, co vyvolavd pitjemn6 pocity. ma na psycho-farmacii z biblickehopohletouhu je maximalizovat.Vyzkum a vy- du. V knizecenesisje psano,Ze dlovdk nalezavosttdch, pro nbz psychoaktivni je psych6, tedy duse Ziva. Co je to ldtky znamenaji piedevsim zisk, jsou duse, o tom se mohou filosofov6dohanevidan6. dovat do nekonedna.Podobnd Sirokd Svdt v\irobc0 a uzivatel0je rozddlen pole interpretaceplati i o farmacii. na svet egdlnihoa ilegdlnfhouzivdnii P0vodni fecke slovo "pharmakeia" obchodovdni. Stt narkomafiesuZuje m6lo v)tznamkouzelnictvi,darodejnict6mdi cel\i svdt. Nestaai osvdta, varo- tvi, darovani a aarovn6 naDoie. Do vdni, ale zatim Udinn6omezujevirobu, stejne kategorie patii vyvoldv6nitrans0, obchod a u:ivanidrog jen trest smrti. vizi a halucinaci- tedy kvality vjem0, A protoze jde o velk6 penize, pfizivu- kter6 jsou v dnesni dobd neiblizeUdinje se na zavislostilidskychduSi mnoho k0m droq.
40 ZAPASO DUSI Je zajirnav6,Ze jednim z v'lznami) spanek,krevnitlak, niilady,sebev6do_ slovafarmacieje tak6 smilndni,svdd6ni mr, sebeuctu a sebehodnoceni. Dnes a travenijedy. Opiaty,hypnotika,hatu- vime, 2e nedoslatekserotoninumdZe c nogeny a nejr0zn6j5iomamne tatky zptsobovat dep.ese. v r-o.sm ofipade jsou vyrAb6nya destllovdnyv pokout- ,ruze vvvolavatsebev/azedre skto']y nich laboratoiich,zatimcov ordinacich trpi kde koo, a tak P:X::"1 .dnes_ le^aiu jsou vyddvdly piedptsy ra ne.- rn\r4AU eKanpreoep,SLlt kde kO.rU. rJz.'l6jSanagetrka. sedativa a srinuObrovskli^omercn;uspech pROZA laoty na uklidnenidospdlvch.Pacienti CU se stal piedzveslt nove iaov tzv. predpokledaji, Ze hlavnirndkotemleka- dros-Zlvplltq$yl!. A.r,e.rcke noviny, ie je vyhmatnoJra pieoepsatten pravy easootsy.lnterret. te,ev.zea2 po sa rek.klery vSenap.avr.NovoJ rrodoJ se n o t n y W a l l S t r e e tS i r a d s e n r ,h r e r e stala a^ridep]CsVCLlqc va obsal-Ljci vzbudll dalSi zdzradnyprostiedek nav6tSinouserotonin, dopamin a dal3i. zvani VIAGRA.Stibulesuper sexuetni Jestd do nedavnajsme v6fiti,Ze jedno- vyKonnost pro tmpotentni muze a "o dne bLde vyna ezena / aztaAra piekonava vedlejSi idinky n6kte4tch pilulka, kterd nas ochrani od vsech lekij. Reklama posouvd hranlce stdfi nernoci,bolestia neduhii.Dnes doufa- a slibutespo.\ojen6ts,. zdravetsia dets me, Ze bude vynaiezenhormon nebo ;i!ot. S4aqno s dovedu predstav.t.,,e gen prot starnuti a elixir optimisr.]u obnovena sexualita muz0 zp0sobi a dobre nalady. Blble pied jakvmkotiv nelen vzntk nov)7cha kdykolivdostup, zneuZivAnim farmak,kteram6ni psychl nych sexllal'1rcF stuzeb,ale take resenl ku aloveka nebo vyvoldvaji mysticke neplanovandhot6hotenstvi. Bliii se tranzy,durazn6varuje. doba. kdy bLdo- o.ogy a sexudlrl C l o v e . j e r e o d o l a t en e p i i l a h o v a ' r sl.zby pod kontrolousralu srej.e jako k transcendentnimzkusenostem,a po- a l k o h oal n r k o tn d r e S .D . o q ys e p r e s u _ kud je nemd2e ziskat cestou pfiroze- ' ' o u z J r c e d o ' e k a i s ( y c ho r d , n a c , tsledaje zpisober lepiirozenim z prostituce se stane profeslonatnl "o.r. nebo nadpiirozenlim.Neurofarmako- a poeestna profese a koneane m0:e logove, genetidti inZen)tii,molekularni blit oboji legalizoviino. biologov6 a mozkovi experti mapuji Ze zkusenost vime, Ze Zedndsexumozkove a hormonalnifunkce, ktere dlni revolucenepfineslato, co slibovaoviviuji naSi ernocionalnistabilltu a la. T6io mu..erre oSaJttantikoncepc. -ove osycho'lor--y.Nova psy def:.1u.i i pilulkou rozkose, ale vzaiemnou cholarmakasllbujirychlea jednoduch6 divdru, ldsku a manZelskouintimitu, ieseni kaZdodennichprobtem0. pql: a.r dobroL komu'tLacl neaanradtzaoellqoQlmy a--psvchojarmacie mohou ne pi ulka.SamotnasexudlnivVkonnost a budou std e vice ovlivhovata uraovat nezaruaujeSt6stia spokolenost.Kon mySlenia chovdnialovdka. / L r T i s e x z a s e b o uz d r e c l - a v a- / k o s l , \eJ'o'armako.ogovg e e n e c t i i n 2 e - strach, nepokoj,prdzdnotu,osamdlost n i i , m o l e k L r l d rbniio l o g o v 6a m o z k o v i a b e z l i c h o d r o s tJ. e t o b r J d - ] ix u n . experti pronikajido tajrj mozkov6cheJak se zda. psychoaalvry etegJ/ - i e a n o r- o ' ' ] a l 1 ' c h f u n k c i . P i - o budou odvadet dstvo da a Jcrrnel.oo zdzraandpilulka dostala ndzev pRO- BoZiho vo ani a duchovniho h eddni, ZAC. Ten byl p0vodnd urden klinicky ne2jakakolivideologiev minulosti.O to nemocnymldern, ale byznysje byznys. vlc bude neut6senli duchovni stav PROZAC se stat riteckem lekaiL, a lroslva napravovat na miru Site '.pharmakeia". hitemv iadach nejsirsivefejnostl.PRO Zakanod^rcia psychoZAC obsahujesyntetickyhormonsero- larmaceutickdspoleinosti ji2 dnes d12i laflt. Ten uraujea iidi nasl citllvostna irumfy' farmacie ve vlastnich r!kou. bolest,chut k jid u, impulsivnisexualltu, L6kafipiedepisujireceptyna St6stipro
zApls o ouSl+r
'1610i dusi. To vse nazivd BoZi slovo skutky idske svevoJe. nepravost a sm nenim. . Skutky lidske sv'vole jsou ziejm6: necudnost, neAistota, bezuzdnost, Poslusnost to{ sloviiko, kter6 modldktvi, earodEjstvi (pharma- sljTchameod 'tarozeni. Slycheme jel keia), rozbroje. hedky, z'divost. dokoncetak dasto,Ze nam ievseOn6io, vasen. podtost, rozpory, rozkaly. zaniklov hluku dennihoZivota. Dnesni zevist, opilstvi, nestFidmosta padob_ alov6kneposlouchdrad ani autonty. an, ne vdci. Rekl jsem uZ dFive a tikem svddomi a uZ v0bec ne Boha. Je mo_ znovu, ze ti, kteii takove veci ddlaji, O e r n l a. P r o t oS e d o m n i v d , 2 e Semusi nebudou mit podil na kr^lovstvl fidit piedevsim chodem spotednosti. BoZim. (GatatskymS:19-23) V mnoh6mse podoba iidierauta, kterd Ateistickd indoktrinace ochudila du- uvizlo v dopravni zacp6. pomalu projiZchovnirozm6rdlovekanatolik,Ze mate- di a nechdvase iidit davem. B6davsak, rialistanezneBoZipfitomnostani p0so- kdylry chtet vyboa;t. rebo nejak jinak ben,.Dtcha svateho.Proto JSpohoJUle zm6nit smAr tizdy.V torr momente se Dfeoevsrmsvolt tdlesnost, ale to ke stavaubohymcilem naddvek a zlostn6_ Stesti nestaai. Nestaii ani hromad6ni ho troubeni.Zkusenost naucila,ze iel hmotnychstatku.To vse ie pomilvost. 'leposlot-chatokoli se nevyptac, pii. Duchovnemrtvi clov6h hledJ smys, zpusobtvost n;ladam o(olniho sveta zvota a nachdzi nejruzndjsinehrazky. vSakn6kdypiekradujesve meze.Casto Cher\ickdiesenipsychickicha sexLat- se s ttm- setkavdmev otazce vztahu nich problem0 sice nabizi nevidane h Bohu. C,ovdk prostd odmita oosrol,moZnosti, ale stejnO jako plasttcka chat Boha ze strachu z reakci_, okoli. operace nebo nejlepsi kosmetika ne_ Boji se SipLilidskychpomluv a troubenl prodlouzinikornu z nas Zivot o jediny nespokolenosti. Obraci tak naruby den, tak Zddnd pitulka nezmdnitrvale vyznan ap. Petra.koy2 z naivn, vypocr_ stav na5iduse.Prdzdnotumohou osiilit tavosti tvrdi: Lidr tleoa posloichat, le na .chvili nejr0znejSirekreaini drogy, ne uona (porovnejSk. 5,29). elix.rydobrd nelady.'teboantjdepresta Jini.r d0vodem neposlLsnostictona lekaisky piedpis. To vse jsou len veka vidi Bohu je pycha. l\.4nohvm se berlidky, ktere podpiraji naiomenou to zda bit pod urovei, aby se nekomu duSiduchovn6mrtvehodlov6ka. podirzovali.TakovdhoelovekamdZeme Lek na nemocnou dusi nenajdeme oiirovnat k okrasne rybce plovouci v ordinacichldkaie,ani v l6karn6nebo v ai
PdRsrov
o PostuiltosTt
42 ZAPASO DUSI Drochazkou r0zovim sadem, 2rt jej v poslusnostiBohu je ta nejlepsimo2nost,jakou,jsemzatimpoznala. -tevi- PRITELLIDU, duben t99B
tsou nejvysti2nejsi v)trazy spojene s generacimlad)tcha uspesnich manazero. Co je motivuje? Usp6ch. ftexibilni pracovnidoba, moznost dalsiho vzd6_ lani, dobrd finandniohodnoceni,zdravotni a penzijni zajisteni. Jake maii potieby? Piedevsimv oblasti harmo^ Konec muisk6 nadvliidy? nickeho naplnCniprotesionalnikari6ry Fakta:Zenyv USA ovlivriujia kontro- a osobnihoZivota. ruti 809/0 vaech roznodnutro koL,p,. N-generace: podinajeniikupem potravin,automobiTechnologieje druhou piirozenosti It], nemovitosti,rozhoduji o tom, jak nejmladSi generace. Dnesni d6ti a bude pouzito 75% rodinnich pirjm0. mladez od dvou do dvaadvacetrrer Jejich finarcni podil na zdravotnipdil pouZivajiInternetnejen ke komunikaci, tvoii cele dvd tietiny medikodotaro. ale ipro zdbavu.V Americe m6la raro Zeny zaainqi jako podnikatelky dvakriit generacepfed .okem 88 milionuuzivaaastdji nez muzi, jsou nejrychlejiros- teli a ka2dorodnejich piibivd. State touci skupinouuZivatelekInternetovych vrce oyznysu se orjentuje na sluzby sluzeb. Vliv Zen bude dale narustat. N-generaci prostiednictvim Web straV Americe ziskevajiztab Zeny vrcholn6 nek, kde nabizeiisv6 zbozi, novinky a a nejlope placen6 postavenia funkce slu2by. Napiiklad realitni kancetaie v zamestnani.Podle odhad0 sociolog0 umoziuji zdjemcljm "virtuatniproch62budou za dvacet let vydeldvatrii ieny ku" nabizenlimidomy v danich lokaliz peti vic nez vyddlevajimuzi. Osm tach. Jiz dnes si m0zete vybrat dom milionUzen vlastnipodnik a zam6stna- nebo byt svych snU kdekoliv v USA vaji osmnact milion0 zam6stnanc0. prostfednictvim Web stranek, ani2 Navic, americke Zeny maji pfed sebou odejdete od obrazovky sv6ho poditaee vyhlidku na dddictvi v fadu bilion0 neb-oopustite sve mEsto. dolaru.Zatimcopodet nezamdstnanich Skola pro zitiek mu20 v Evrop6 roste, u Zen je tomu V listopadu 1997 se konal v HiroSinaopaK. me mezinarodniseminef Organizace Konec kultu mliidi? pro ekonomickou spotupraci (OECD) Clobilnr oemog.aficki treno smeiuje o budoucnostiSkolstvi.Bfltsky expert k tomu, Ze b6hem nBkolikapiistich let prolesor Hardgreaves prohldstl. Ze budou seniofi nejpodetn6jSiskupinou skola,jak ji zndme dnes, md odzvon6obyvatel v iad6 piedevsim vysp6lych no. Budoucnostje podle n6ho v domazemi. DneSnistarsi generaceje vzd6la- crm vyuaoveni.Znalosti, ktere dosud ndj5i, zamoZn0jSia zdravdjSi,neZ dfive. zprostiedkovavd 5kola, budou stale Ti, kdo se narodil,v padesatich letech. vice d6tem pfindSetmediaa sit lnternemaji pfed sebou vyhlidkynejen dobre- tu. Tradieni5kolstvineposkytujedetem ho zdravi a nezdvislostiv pozdnich dostatek prostoru pro samostatne letech,ale ivyssiho prim6rn6ho vdku. piemJtsJenia nevychovdvdje k saBudoucnostpatii stiibrnymSedindm. mostatn6mu vyjadfovani. Pozornost ProfesiondlnaX-generace: Zdka je upiena na zapisovanrooznaDnesrr zamestnancive vdku mezi mek: ddti poslouchaji v)iklad udirere dvaceti a tiiceti lety jsou oznadovani dvakret delsi dobu nez samv mruvt. Jako generace X. Jsou amotciozni, Nezanedbatelnym probl6memdneSnich souteZivi, individualistidti,neboji se Skolje Sikanaddti. zrndn a hledajineustAlenov6 podndty BNDr.Pavla Pelechove. a formy.Rychlost,neformdlnosta riziko Ustav vizkumu a rozvoje Skolstvi
TRE]IDY
zApaso ouSl+s , Elektronick6udebnice Skolni sprava v Los Angeles se l6ta potJtkalas nedostatkem uaebnic. Za prcmoc, spoleanosti XEROX oyty do Skol ./avedenyelektronick6uoebnice. Vihodou elektronickychueebnicje na jedne stranesnadndzm6na nebo doplndni uaebnihotextu a na druh6 stran6 individualnitempo a deleni c{Ace Zekl s udebnicr.Nevinodouuaebnicje vySSl pofizovacicena /ovnattcise asi trojndsobku ceny knihy. Hnuti nebo sekta? Vznik kfestansk6ho hnuti muz0 v Americe- PROI\,4lSE KEEPERS(nruzi, ktefi dodrzuji sliby) vzbuzuje mediatni nelibost.Organizacevzniklapied osmi 'ery a podle kntik0 jde o nebezpeanou kombinaci politiky, sektiifstvia naboTe'lskehofanatismu HnJti le oznacovano za nejpravicovejSi projevmuZsk6ho Sovrnismu.Na zadatku mdlo dtyfi tisicealenu.Dnesje jich vic nez milionjsou to ti, kdo vefi, 2e muZ je odpov6dny za zeru a rodinu.Tito muztse veiejnd zavazuji,Ze budou vytvafet siln6 manzelskdsvaz(y a .odinyzaloZen6na lasce,budou dodrzovatdusevni,m016lni a sexualni distotu. Clenov6 se iidi biblick\7mi principy(L4atous12,30-31a MatouS 28,19-20). Takovi stib je v dnesri dob6 skuteane revoluint, a proto neni divu, Ze isou oznadovantza sektu, i kdyz hnuti chybi ceta fada prvk0..podle nichz rnohou bit sekty rqenltTtKovany. - Vybrala-kas-
OIILf,SYZ I]ITER]IETO Zekladem liberalismu je svoboda N,4iite-li takov6 ndzory a vvznavate-li takov6 hodnoty, kte16 piezentujete v tomto dasopise,je to vase v6c. Ja vyznevamUplndopadn6.Bez liberalismu byste lo nemohlio6lat.Jeden z nas dvou by nebylsvoboden. Takze.na ledne stranev komunismu VAs nejvictrapilo to, Ze nebylasvoboda. ale kdyz ii ma.ne. bojujereza to,
aby nebyla.Timto se iadi kiestanstvi ke Komuntsmu a ostatnim ideologiim (myslim,2e k jeho Skod6). A jeste ndco. Chci, abv moie d6ti vyr0staly bez sexu6tnich'piedludk0, ktere s sebou pfinaseji mnozstvi oro_ blem0. Nikdo nema prdvo mi v iom branit. Pisi-li nejvetsi moraliste, iaKe problemyplindSibohati sexualniZivot, psal le to podobn6, jako bych jdr psal o negativnim regativnjmvlivu viry virv v Boha na na duduSevni rozvoj dloveka. Je iednoduse sm65n6d6latz nouzectnost. . lo_n99hejme si tedy svoje nazory stein6jako vychovu svich ddti jerr pro seDea o tom. kteraalternatjvaie oro n6 lepsi. at.oznodne. tak vv iiklte. vtle t30zl
S pozdravema nic ve zl6m - M. Barie Je ziikladem liberalismu svoboda? Red.se vyiadiim k prvnimu t6matu vzpomrnanemuve Vaiem piisodvku. Sam se v postednim 6ase zabfvam prob,ememtotality,demokracie,liberet_ nimi myslenkami a jejich vztahem k cirkvi.JA osobnd citfm (a malokdo.to takto vid0.2e existujiaspoil dv6 roviny, ve kte4ich je mo2no o liberalnosti mtuvtr: 1_.. V dasopise ZOD se poprsule konflikt liberAlnicha fundamentblniih teolog0.Pln6 se pfiklanimhe stanovisku redakce ZOD. Ze tiberdlniteotogie osrabujeaZ paralyzujevnitini silu kiestanstvi.V principu.totizjde o zpochybn6ni nemennosti(axi6m).JestljzefvztKa jako exaktniveda stavi axi6mv.d6ia ro proto,ze le pokladdza zaklad;i skuteanosti, ktere nepodlehajizm6nam. Na nrcn potom matematickim aparatem buduje s ozite teorie,kter6 ui zmenam podldhajipodle stupn6 poznani. Sam pokledamBibli za nem6nn6BoZizieveni, ktere neni mozno interpreiovat v kazdem stoleti jinak. N,4yslim sr, Ze s rostoucrmpozndnimby se teologove rr6Jipfbl,Zovarke s(uteandmuvvinamu HtsToFlcKEHOPOZADibibti6ktich spjsU. V t6to oblasti samoziejm6po-
44 Z'APASO DUSI krok ex sluje. ale v ka2d6mpirpade.de o druhotn6 informace.Liberiilniteologove se vaah snaZi oroces vivole p;isoudit zasadnim otazkdm, dimz je dostavaji ze sfdry nemennlich pravd do oblastirelatlvnichvirokD. Vnti.ri integnta Pisma Svateho Je ddnajeho jednoduchou,i jednoduch\tm lidem piistupnou pravdou, kterd odzbrojuje kazd6ho upfimne hledajiciho dlovdka.Tento procesh eddnije v prve iadd touha po lasce,ochran6a stabilit6. Takovy B0h skutedneje - je Ldska sama,je vsemohoucianemdnni. Zpochybiujeme-li nem6nnost jako jeho pracovni prostfedek, rnilujeme v6dn6 blouddni bez mo:nosti zastavit se a upno-t se na ner6nny cil. A lak Zivot protedeskrze nase prsty a zanechainaisjako bytosti, ktere se nedokazaly zor entovat ve sv0t6, kteni je pni lesklich, pohyblivych, ale marnych cfl0... 2. Liberalismus md s kfestanstvim Ifeci olocl'y i v pol ticke rovino.Nejsou vsak tak vaz.e adsteene i proto. ie v tomto konfliktu si je!t6 jednotliv6 strany neuvddomily svoje pozice a moznosti.Je to jako by "stfilelynaslepo" a navic ndkdy ido vlastnichfad. [,4yslim,Ze VaSe reakce vic smeiovala do t6to roviny. Liberalismus zde v podstat6 znamena to stejn6 jako de-okracie a eho protipolle definovan jako konzervatismusanebo totallta. Jsou-li pojmy rakto definovAny,neni mo2nonesouhlasits VaSimnazorem. Skutein6, liberalismuspfinesl spolecnosli mnoho nastrol0.kterd pomel'aji pl1:tsldtu uloh.r.p'o \terou existdje ieEit orobldny. kter6 piesahujijeo. .')ollivce.Tu je rfeba poznanenar. 2e v protestantskich cirkvich je v6t5inou takovyto liberalismus"v krvi' veiicich. Protestantsk\7model cirkvi je totiz demokratickyorientovany.Pravda, po dlouheizolaciod Zapaduse ve zdej6irn prostfedivysky,tljakysiposunv mySleni vdficich,ale v6iim, Ze obnovenikornunikaces ostatnimikiestanyivzd6l6vani rychlenapravidrobnd Uchylky.V proti-
kladu je mozno ukezat fimsko-katolickou cirkev, kde proces demokratizaceje pouze na podatku a navic neni jasn6, jak daleko rnoze jit. KatolickAcirkevje toti: pevn6 postavena na prlnciputotality (autority),zatimco kazdli cirkevni sbor protestantske cirkve (nezalezina tom, ktere)je Upln6 samostatnoujednotkou(kterdrozhoduje o svych vecech demokraticky,na zakladd Uaasti v6iicich). V katotick6 cirkvi je hierarchick6 uspofddani s Paoezemna vrcl-olu oyramrdyzdru k o u l e d n o t n e h op o s t u p u i z a c e n u potladeni"reakcezdola". Ve skutednostii protestantskacirkev ooJ:iva or.nciototalty. poJ.zedelegLje absolutnizodpovddnostvUal jedin6mu totalitnimuvlddci (Kristus)na jednotlivce - vdiiciho.Tak je zabezpeaeno,aby m6l totalitnivl6dcedostatednouautoritu (hlavacirkve)a v6iici .ne I oostatecry prostor na uplatn6nisve jedinednosti (ddycirkve). Na zdvdrtedy shrnu(a sam jako clen protestarlske cirkve doutam). 2e ndst.oje libe.alis-u bJdou v crr^v. vice pouzivdnya navratiji vnitini silu i akceschopnost. S 0ctau Paval Morovjan Ze snamovny a parlamentu Cetl jsem si Vas clanek a nesractl jsem se divit. Vy jste peknej podsivka, to se jen tak nevidi.Zdravlma skustesi nekdy s chuti zahresit a uvidlte, ze budete Bohu bliz, nez kdyz seplsujete tyto traktaty. \MPRE.CantAlSA.Snem avna.ParIamen t @psp.cz)
zApnso ouSr+s V Estonskuvznikla sit tii rozhlasovicl" stanic a dva zesilovaaepokrlivaji Vice nez 65 let HCJB World Radio 90 Yo Jzemi. Vysilaji 24 hodin sedm s Bozi pomoci a pozehn6nimvysilapod d n 0 v t i d n u . V Ljtv6se vysildetyii roky. Antdnaje ndzvemHLAS AND kfestansk6pofady do cel6 fady zemi. A protozerozhlaso- instalovanana 240 metri vysoke v6zr ve vl.y neznaji hranrce. nejnovdjii pos'tavenokomunisty a vysild se na technologie um02riuje "rozs6vdni frekvencich, kter6 byly piiddleny Rud6 rozhlasovich stanic" kolem sv6ta. armadd. Dnes pracuje v Bize 16 zaSatelitni technologie,elektronickdko- rFdstnancljna plni dvazek.na piiprava muniLacea spoluprdcese Spiakovlimi poiadi se podili 40 kazatel0 r0znych odborniky otevird stale novd moznosti cirkvia plynulychod doplriujepadesata piilezitostislu2byv mistech,kde lid6 ka dobrovolnik|j. Vysil6nina stfednichvlnachz PetrodosJd nem6li moznostslyset spasnou hradu a Moskvv mohou ooslouchat novinuPanaJeziseKrista. Od roku 1985 spolupracujeHCJB mitionypoiiu-nii0.2e jich neni maro, s TWR a Far East BroadcastingCo. sv6ddi skuteinost, 2e m6sibnivysilani, s dalsjmi m,sijnimi orgarrizacemia kter6stoji 10 tisic dolar0,uhradiposlusbory, aby pomdhali mistnim kfesta- chadi dobrovolnimi dary v malieklich n0m zadit rozhlasovou prdci. Kontakty iastkach sami. Prostiednrctvim vybaveninahrdvacis mistnimi kiestany a spoluprece ho studia HCJB jsou pfipravovany zadin6 diive nei samotn6 wsileni, Potom nesleduie d6lba prace pro kfestansk6 rozhlasov6 pofady v GruZii. misiini partnery. Podatkem 90. let Tam ztdzuje Zivot v6iicim i nevdiicim zaial systematick)tpr0zkum moznosti, obeanskavaIka.Ve TbilisiZije250 tisic jak zahdjit lokelni vysilani v Africe, uprchlik0 a rnira nezamdstnanosti Euro-Asiia na Daln6mvvchod6.HCJB dosahla 80 %. BChem kretke doby zajiStujetechnickd vybaveni rozhlaso- k tfinacti p0vodnim sbor0m piibylo 32 vvch starrc,TWR kancelaiskevybaveni nove ustavenjTchsbort a dalsich 15 a FEBCje zdrojempracovnik0.Od roku jich je v procesuorganizace. 1986 HCJB instalovalosedm 100 kw Sibii. Maqadan - 3. listopadu 1997 krdtkovlnnli ch vysilad0,56FM vysilado, ziskali kiestane povoleni k vysilani. 50 nahrdvacichstudii a 14 satelitnich Zatimvysilaji14 hodin denn6sedm dnfl v tYdnu. automatizovan\ich syst6mU. V Rumunskuvys a cela sit kiestanV dubnu letosniho roku se konala Tieti rozhlasov6 konference HCJB sklich vysilado. Obdobne piipravy Euro-asiisk6ho regionu v polsk6 probihajiv Polsku.Tam samotnavldda Wisie. L6ta mravenei prdce pfinesla oslovilaproducenty kiestanskd hudby s nabidkousite rozhlasovichfrekvenci velmipovzbuzujicivYsledky. Na konferenci se sielo vice nez blivalych soukromjTch stanic, kter6 Sedesdt vedoucich pracovnikU nov6 finanan6neobslalyv komerdnirozhlavzniklich kfestansklich rozhlasov)rch sov6 konkurenci. V sou6asn6 dobE stanic z nejr0zn6jsichkonc0 blival6ho polsti kfeslan6 jednaji o moznostech Sov6tsk6hosvazu, Rumunska,Polska spoluprdcese soukromimi stanicemi a nas. Bylo 0zasn6vyslechnoutjednot- na T65insku. livd svedectvi,jak byly jednotliv6staniNa zadatku v6tsiny rozhlasoveho ce zakladanyv mistech, kde to bylo vysilani bylo jen nekolik minutovjTch pofady a blok z lidsk6ho hlediska nemoZn6.V iadd vstupd,patnactiminutov6 m;st, d,ky rozhlasovemuvysilanr,vzni- kfestanskdhudby. Dnes vysilaji celokaji bibiickeskupinkya bylo ustaveno denne a nekterd pfi1av\li a2 64 r0znekoliknovich sbor0. nych program0.K nejposlouchandjsim
ROZSEvdili
46 ZAPASO DUSI pofadim patii vedery modliteb. PosluZe zkusenosti s vysildnim pofadu chadi maji moznost b6hem dne volat "Na kies{ansk6 vln6 Plzn6', prostieddo studia svd potieby. N,4ezi nejdastdjsi nictvim regionalnihovysilani Ceskeno prosby patii modlrtbytikajici se zdravr. r o z h l a s uP l z e nv t d i m e . 2 es t r u a c ez r a j e Na druh6m mistd jsou modlitby za p o m a l u i u n d s . D l o u h o l e t ar e d a k a n i spasL bli:nich Jedna .ozhlasovdstanr- spolupraceHCJB a TWR je toho pfiktace pfijima rodne vice nez 4 000 modli- dem. Zivotaschopnost kfestanskeho t e b n i c hp o z a d a v k 0C. o j e z a l r m a v e . , e vysilani potvrzuje poslechovost radia skuteinost,Ze jen jeden z desetipos u- PROGLAS na Morav6. Radi bychom chaa|:rvVU2rvamodlrtby k vysove'1i vyzvalra povzbJdilikazdeho,koo ^'ta pod6kovAni. zajem o rozhlasovoupraci, aby tento N4ezineobvy(lepoiady patn vederni dar aktivndrozvijel. vysfleni pro v6znd, kdy rodiny addti B6hem konferencejsme si znovu uvezn6nich mohou prostfednictvirn uv6domir, 7e mod itby krestaiL, .'-rezirozl.lasLa telefonnihokontakrLpiedd- denominadnispoluprdce,vira, pfipravevat osobnizprdvyz domova. nost a houzevnatostobohaculi mistni Dramarizace Noveho zakona pro sbory a piinase-rnecekane.ro2nosli. euro-asiJSki konti.rerlzddrndpok.acLHCJB Evropsk6 konference je. Bdhem pfistich pdti let rna b]tt ve Zadalken cerv.a se ste.o 32 mezrspolupracis ChristianMedia Asociates narodnichzdstupc0 HCJB v Ridanech Ukrajiny zdramaiizovanliNovli zekon u Prahy na v)Trodnievropskou konferozsifeno dalsich 15 jazyk0. Doposud renci.Tentokratprijelimisionariz Anglije zdramatizovdnv 66 jazycich.V sou- e, Holandska, l\,4akedonie, N6mecka, aasn6 dobd se piipravuje slovenske Noveho Z6lanou. Skotsha. Svedska, d.amalrzace.Ceska verze Talim lepo- Svicarska,Span6lska,Ukrajinya Spokrodilaz dovodo autorsk\ichprAv Bib- jenych stdt0 N,4ezina.odn, spo,uprace lick6spolednosli. mA dloLrholetou tradici. Pro nds, tedy Clenskezeme HCJB INTERNATIO- HCJBWorld RadloCesk6 Repubtlky,to N A L M E D I A G R O U P l s o r : A r g l i e . byla li2 5. konference.Z toho se dv6 AJSt.aiie.JiZri Af.i'ra, Brazilie.Bu.kina konaly v Ceske Republice, dv6 Faso,Ceskd republika,Ekvador,Eston- v Ndmeckua jedna ve Sv6dsku.PiiSti sko, Gruzre,Japonsko,Kanada,Kongo, se rne konatv Anglii. LotySsko.Malagasy,lvlakedonie. lvlala B6hemho1'erenceJSre moh.is yset wi, Mali, Ny'ikronesie, Moldavie,Ndmec- zalimavezpAvy z nejrLiznEiSich poboko. Novy Zela'ld, Pdnama,RumJnsko, i e k H C J B a p . a o o v S t .V z r k a j r " s y g Rusko, Svedsko, Sv\7carsko,Togo, studia, jednotlive kanceldie nejen reUkrajinaa USA. presentujiHCJB misii, ale take piipraVSudetam, kde cirkveprojevidosta- vuji jed'lotliveza.erce o nove pos a.i. tek organizainich schopnosti jednat Z r o v L j s - e - o h . iv t q e ta s l y s e lu z a s r e s mistnim, [iady. kdo se neboj' zacit zpravyz misilnihosv6ta.Rod na spolun6co noveho.md mo2lost ve spoluprd pracovniki a representant0 HCJB ci se zkusen]7mipracovniky HCJB WORLD RADIA roste. Projekty, ktere World Radia a misijniho programu byly pfed n6kolikalety v plenkdch,jso! "rozsdv6ni rozhlasov'ich stanic" Stat Zivotaschopne a pfindSejiprvni ovoce. na podatku kfestansk6hovysildni ve Po dlouholetychmodlitbach mohti sve zemt. nerneatispolupracovnici HCJB ozndmit Osobni iniciativa a dobie piiprave- celou fadu povzbudiv)7chvistedk0. n6 projekty, konkr6tni pl6ny zajimaji V N d r e c k L j s o L p i i p . a v e n y3 - a n 2 e l . nejen nas, ale iamerick6 sbory, kterd ske pary s rod'nafii pro p'aci v E^va se stAvajipartneryzakladatelunovlTch doru. Prvnimz nich je berlinski chirurg rozhlasoq,chstanic. a jeho manzeka je d6tska lekafka,
zApaso ouSr+z druh)7je inzenli'ra tieti kazatel.VSechny tii profese jsou vzdy potFebn6a Zadan6. Bdhem minuldho roku odjelo z Nemeckado Ekvedoru12 lzv. worto jsou ti king visitoros (dobrovolnici), kies{an6. kteii nastoupi do misi,ni sluzby kretkodob6 - ndkdy bChem sv6 dovolen6, lini si vezmou neplacene volno. Vdtsinouse jedna o jeden aZ tfi mdsice dlouhd pobyty. Kfestand, kleii isou jiL v penzi, mohou sv6 sluzby prodlouzit na delsi nebo neuroitou dobu. MUDr.UlrichSassenem ofiDomn6l, Ze smrt stoji vzdy pii nas a cestuje q nami. at se nachazimekdekoliv.Sam m6l nehodu, kdyz projizdel v Seru rakousk6ho tunelu na kole. Upadl i s kolem do vozovkya jen o vlas unikl iistd smrti - mohl blh piejet projizddjicimi vozidly.Budiz i nam tato zkulenost vedomim obrovsk6 Bozi milosti uZ jen za to, 2e ka:dv den bezpednepiejdeme pies ulici. Pfikladneje spolupraceHolandsk6 kanceldieHCJB a TWR. Na konferenci oiedalizdstuoc0mz Makedoniefrnandni piispdvekna kanceldiskevybaveni. Ve Spandlskujsou mrsiondfivystavenr neustal6mu tlaku a nebezpeii. Behem konterenceJsmedostalizpr6vu o zatdeni vlastnika jachty, kteni v minulvch letech rozdal v Diistavech severnihfrikva Soanelskana 400 tisic kusri kiesta;skd iiteratury. Ze Span6lska jsou vysileny kiestansk6 poiady do Mafoka. Alziru. Tunisu a dalsich zemi v arabstin6. Bez spoluprace jednotlivc0, sbor0 a misrjnichspolecnostiby dnesniprace byia nemoZna. -kas-
KDOtSl{E?
HCJB WORLD RADIO . ZAPAS O DUSIje dlenem HCJB INTERNATIONAL MEDIA GROUP a partnerskou organizaciHCJB WORLD RADIA,coz je evangelikalni mezindrodnimezidenominadni misiini organizace zameiena primarne na rozhlasov6 vysilani. Spo-
ledn6 s dalsimi parinery vysila kfestansk6 pofady do 59 r0znich zemi ve vice nez 50 jazycich.Misiesdruzujevice nez tisfc oracovnikl].zamdstnanc0a dobrovolnik0 r0znych zemi. HCJB WORLD BADIO Llstiedi se nachezi v Koloradu v USA a me iadu mezindrodnich center. klera reDrezentuji misijni praci HCJB. Reprezentanti asistuji pfi ziskevani a vys eni novych misionef0 pfedevsim do Ekvadoru. Rada kancelefi je pfimo zUdastnenana piipravd kFestanskdho vysileni. Soudasti misijni prace mezinarodnich kanceldfi je piiprava a prakticka vyuka poiad|j. novich tv0rc0rozhlasovlich Smyslem misijni prace HCJB je hldsat evangeliumJezige Knsta vSem nerod0m, aby byly promCnenyZivoty jednotlivc0a ti se stali aktivnisouea$i t6la Kristova- lokalnicirkve. tllbldkq - orr{ vldeokcrety na tdno Potovdnika hronl(im ttvgieni vydolg hqdcbnlvydqvot lrM q nokhdqtclrM ROS6 Thdkurow 3. 160 OO Proho 6: Itqiq tl{neani toortqvq I vFledky vizk(|no Slon<eq plohet l{l{at|li dr6ho a hloblnywltnlil' ll iddro Hldind drihy ,rotticdnicMm llqbblcovo wrni.n{ho dqlekohlcdo.
Nabidka zdrav'im dt]chodctm. Moznost vybudoviini bytovd iednotky v ptdnim prostoru v okrese Klatovy.Krkonose; Jde o d0m se tfemi bytovlimijednotkamia moZnost podiletse na jeho chodu. Nabidka plati pouze pro zdrav6 a schopnevdficid0chodce. Pro mladdzde nenidostatek Dracovnichofilezitosti. Zejemc0m zprostfedkuje kontakt redakce.
I
Fiipominlqy'aobjedn6vkydasopisu,kazets poiady HCJB - Dobrdnovina,knihy "Z6paso du5i,,adresujte:
Gesk6zomi
Slouenslo
HGrB- ZoDDistdbuce P. & l(. Steiger Box77 251 01 Rieanyu Prahy
HCIB- ZoDDistribrfcia M. & A. Zavilla lir6skova16y10 916 01 Star6Turd
Dobrovoln6 piisp6vky m0Zete poslat poukiizkou ',A!l N6zevf6tu: N6zovri6tu: ZOD - HCJB World Radio
eislo ti6tu: Komerdnibanka Brno 96538-621 /0100
HCJB RddiosietZOD Stovensko
Gfslori6tu:
VUBTrendin,exp.Star6Tur6 49134-202/0200
Novinov6 z6silka po5tovn6hrazeno v hotovosti lwffil u po5ty WORLD Velk6Bfte5 ]lgB - Dobroq nwlno denni zochytite z Ekyddoro
RANO:v l6t6v 7:30,v zim6v 6:30,tj. 5:30UTC: 9645 kHz - v p6smu 31 m. VgCgR:v l6t6ve 20:30,v zim6v 19:30, tj. 18:30UTC: 12O25 a 15 550 kHz v p6smu 25 a 19 m. Cerlri l0zhl0s Plzci piipravujeme kazdousobotu7:00- B:00a 2.,:oo- 22:oo Velmi kratk6 vlny (VKV/FM):106,7 105,3 103,4 102,4 100,8 95,8 91,0 MHz
Proglcs (BrnO Hortfn o Plcdidf v sobotu od6:30do8:00(VKV): 107,5 90,6 a 93,3 MHz
ZAPAS O DUSI vyddv6 nakladatelstvfA-ALEF, Boiivo,jova29, Ostrava RedaktoiiIng. PavelaKlaraSteigerovi,P.O.Box 77,251 0i Ridanyu prahy JednatelIng. BohuslavVldek,U stadionu379, S95 01 Velk6BiteS TisknouOSTRAVSKETISKARNY,Novindisk67, Ostrava 1 Yychaz(dtyiikr6t do roka. NEPRODEJNE! Pod6valninovinovf ch ziisilek povoleno: Oblastnispr1vou poit Brno C.j.P/2 - 3121/94 ze dne 13.9.1994.
