Obsah Ahoj Peggy.......................................................... Amulet ................................................................ Blátivá cesta........................................................ Co tě nezabilo...................................................... Jedeme za sluncem............................................. Junácká hymna.................................................... Kláda.................................................................... Kozel.................................................................... Podzimní zpráva.................................................. Tři čuníci.............................................................. Už to nenapravím................................................ Zlatý údolí............................................................
Blátivá cesta
Pacifik
C
Emi
F
C
R: Blátivou blativou,blátivou blátivou.Cestou dál nechceš jít F
C
Emi
Dmi
C
kde jen máš touhu blaznivou kde jen máš,co chtel jsi mit! Ami
G
Ami
C
G
1. A tak se koukáš jak si kolem hrajou děti, ve slunci kotě C
F
G
C
Ami D7
usíná,a jak si před hospodou vyprávějí kmeti život prej G
stále začíná. 2. Z města tě vyhánějí ocelové stíny,jak dříve šel bys asi rád.Z bejvalej cest ti zbyly otrhaný džíny,čas běží je to ale znát! R: 3. Na poli pokoseným přepočítáš knopy,do trávy hlavu položíš.Zdá se ti o holkách co oči vždycky klopí,po jinejch ani netoužíš. 4. Měkký jsou stíny dole zrcadlí se řeka,nad jezem kolébá se prám.Kolem je ticho že i vlastní stín tě leká a přesto necítíš se sám. R:
Co tě nezabilo Ami
Nezmaři
G
C
G
1. Obrázky vzpomínek zakleté v paměti vyhaslý plamínek vášnivých objetí Dmi
Ami
C
G
posvítí na cestu všem co jsou prokleti Dmi
Ami
C
Ami
posvítí na cestu všem co jsou prokleti 2. Ať hledají si zas světýlka naděje která ten druhý zhas a navál závěje : sám kdo si nevěří jen těžko najde je : G
C
G
R: Polykáš andělíčky,už se vidíš na dně G
C
G
i provaz kolem krku dá se vidět kladně Dmi
Ami
i mraky nad hlavou plují jen na chvíli G
Ami
a co tě nezabilo, možná tě posílí. 3. Jednou se potkají ti co se míjeli pokorně čekají na to zda přijde-li :prchavý okamžik kterým kdy souzněli: R: Polykáš andělíčky,už se vidíš na dně i provaz kolem krku dá se vidět kladně i mraky nad hlavou plují jen na chvíli a co tě nezabilo, možná tě posílí. 4. Obrázky vzpomínek zakleté v paměti vyhaslý plamínek vášnivých objetí :posvítí na cestu všem co jsou prokleti: R: ..... :možná tě posílí: 4x
Tři čuníci
Jaromír Nohavica
C
1. V řadě za sebou, tři čuníci jdou Ami
ťápají se v blátě cestou necestou Dmi
G7
Kufry nemají, cestu neznají Dmi
G7
Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají R: Uiiiiii ui uiiiii, ui ui ui ui, uiiii .. 2. Auta jezdí tam a náklaďáky sem Tři čuníci jdou jdou rovnou za nosem Žito chroupají, ušima bimbají Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají 3. Levá pravá teď, přední zadní už, tři čuníci jdou, jdou, jako jeden muž Lidé zírají, důvod neznají Proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají 4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech sednou ku studánce na vysoký břeh ušima bimbají, kopýtka máchají Chvilinku si odpočinou a pak dál se vydají 5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák Blesky blýskají, kapky pleskají Oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají 6.Za tu spoustu let co je světem svět Přešli zeměkouli třikrát tam a zpět V řade za sebou, hele támhle jdou Pojďme s nima zaspívat si jejich píseň veselou.
Ahoj Peggy Ami
Kamelot
Fmaj7
1. Ahoj Peggy, G
Emi7
Ami Fmaj7 G Emi7
jak dlouho jsem tě neviděl, Ami
Fmaj7
tají ledy, G
Emi7
Ami Fmaj7 G Emi7
vítr by novou trávu sel. Dmi
A+
F
G
Uvidím někdy úsměv tvůj C
E7
a uslyším smích, co slyším jak dřív. 2. Přichází čas, kdy struny hrají v moll, někde je kaz, zháníš si náplast na svůj bol. Jakpak jsi dlouho neviděl orla u zátoky, žiješ nudný roky. F
G
C
R: Je opuštěná krajina větrných mlýnů F
G
C
C7
a nalezená je pravda co jsem ti říkal, F
G
C
A7
je zahalená do staré pavučiny slibů, Dmi7
G
Fmaj7 Ami Fmaj7 G
věrných kamarádství, přísah a souhlasů. 3. Buď tedy zdráv, za čas jak víno dozrajem, a za mořem tam těžko si spolu zahrajem. Dopis má končit v naději, takže Ahoj Peggy znova tají ledy. R:
Amulet G
Kamelot
Gmaj7
G
Gmaj7
1. Zhasl už oheň a jiskra líná C
Cmaj7
C Cmaj7
pomalu vzlétla tmou, G
Gmaj7
G
Gmaj7
škrtl jsem sirkou, co jediná zbyla, C
Cmaj7
C Cmaj7
cigaretu vyklepanou, Ami
Ami/G
Ami
Ami/G
z lesa vyletěl pták a krákoral tak, D
že vzpomínky mé rozjitřil, Ami
Ami/G
Ami
Ami/G
na znak pavouků, co do klobouku D
mi vyšila holka z kusu mé šály v zavřeným kupé, když koleje hrály. G
G+
G
G7
R: Můj amulet nezklamal moji pouť, C
Cmi
Emi
jak anděl při mně stál, když nemohl jsem dál, G
G+
G
G7
vím, cesty mé s tvými se nesejdou, C
Cmi
Emi
(Emi Emi D7)
ty pevně drží čas a s nimi i nás. 2. Zvedl jsem klobouk, pevně ho sevřel, z myšlenek byl vodopád, najednou kdosi dlaně otevřel, z prstů mi tiše vypad, zahořel jako vích a z let bláhových stal se plamenící rejd a dívky té tvář mi zjevila zář, rudých plamenů na konci léta, na rtech mi zbyla jen jediná věta. R: R:
Kozel
Jaromír Nohavica G
C
1. Byl jeden pán, ten kozla měl, D
G
velice si s ním rozuměl, C
měl ho moc rád, opravdu moc, D
G
hladil mu fous na dobrou noc. 2. Jednoho dne se kozel splet', rudé tričko pánovi sněd', když to pán zřel, zařval "jéjé", svázal kozla na koleje. 3. Zapískal vlak, kozel se lek': "to je má smrt", mečel "mek, mek", jak tak mečel, vykašlal pak rudé tričko, čímž stopnul vlak.
Junácká hymna
Slova: F. S. Procházka Hudba: K. Kovařovic
1. Junáci, vzhůru, volá den, luh květem bývá orosen, sluníčko blankytem pílí, před námi pouť vede k cíli. /:Junáci, vzhůru, volá den! :/ 2. Junáci, vzhůru, volá den: /:buď připraven! :/ V obraně dobra a krásy, dožiješ vlastí svých spásy /:buď připraven! :/ /:buď připraven! :/
Kláda
Hop Trop
Hmi
1. Celý roky prachy jsem si skládal, D
A
Hmi
nikdy svýho floka nepropil, vod lopaty měl vohnutý záda, D
A
Hmi
paty od baráku jsem neodlepil, A
Hmi
nikdo neví, do čeho se někdy zamotá, D
A
Hmi
tohle já už dávno pochopil. 2. Taky kdysi vydělat jsem toužil, brácha řek' mi, že by se mnou šel, tak jsem háky, lana, klíny koupil, a sekyru jsme svoji každej doma měl, a plány veliký, jak fajn budem se mít, nikdo z nás pro holku nebrečel. G
D
Emi
Hmi
A
R: Duní kláda korytem, bacha dej, hej, bacha dej, G
D
Emi
F#
s tou si, bráško, netykej, netykej! 3. Dřevo dostat k pile, kde ho koupí, není těžký, vždyť jsme fikaný, ten rok bylo jaro ale skoupý, a teď jsme na dně my i vory svázaný, a k tomu můžem říct jen, že nemáme nic, jen kus práce nedodělaný. R:
Hmi
Zlatý údolí
Pacifik
Ami
G
Ami
1. Mokro v botách, píseň v notách nikdy nepsanou, G
Ami
slunce pálí, že i skály úpal dostanou, G
F
jen osamělý balvany, až uslyší tvé přiznání, Dmi
E
ti řeknou, že jsi dávno ztratil směr Ami
G
a že patříš mezi pohany F
Emi
Ami
a místo na jih táhneš na sever. C
Emi
R: Zlatý údolí, touha vzdálená, F
G
je chimérou všech dálek modravejch, C
Emi
zlatý údolí, co jen vítr zná, F
G
ti v horkým srdci vypaluje cejch, Ami
Emi
jak je vzdálený každý mámení F
G
a druhá strana řeky nemá břeh, C
Emi
zlatý údolí, zlatý údolí F
G
C
je celej život s rancem na zádech. 2. Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou, slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou, když zmizí fata morgana, je zpověď dávno napsaná do kamene mlčenlivejch skal, než se někdo cestou zastaví, pak bude psáno, že jsi tady stál. R: R:
Jedeme za Sluncem E
G#
Roháči A
E
1. Naši paní domácí, tu může trefit šlak, H7
E
H7
když v sobotu odpoledne začne houkat vlak, E
G#
až se jí ty nakynutý buchty připečou, A
E
H7
E
pak jí cestou na nádraží spustíme tu svou: E
G#
R: Jedeme za sluncem a holky mávaj', A
E
jedeme za sluncem o kousek blíž, H7
E
E7
A
jedeme za sluncem, no to je nával, H7
E
kdo umí, pozdraví, třeba "těpic!" 2. Od pondělka do soboty neumí se smát průvodčí, co léta říká:"Nemám trampy rád," když to kluci rozbalí a spustí kontrabas, zapomene štípat lístky, chytá druhej hlas. R: 3. Obloha se zamračila, možná bude lejt, nejsme přece z marcipánu ani žádnej prejt, známe pana hospodskýho, co je hrozně rád, když zaplatíme, odcházíme a začínáme hrát. H7
E
R: + nebo "ahoj!"
Už to nenapravím
Jaroslav Samson Lenk
Ami D F E Ami E Ami D F E Ami E
R: Vap tap tap ... Ami
D
1. V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí, F
E
E7
ten vlak, co jsem jím měl jet, na koleji dávno nestál, Ami
D
v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí, F
E
E7
já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě. A7
Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká, Dmi
že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka G
E
zadní otevřená, zadní otevřená, A7
já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet, Dmi
to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet, G
E
že jsi unavená, ze mě unavená. R: 2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho, může za to vinný sklep, že člověk často sleví, já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou, já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně nevím. Pak jedenáctá bila a už to bylo passé, já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase, láska nerezaví, láska nerezaví, ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý, byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý, už to nenapravím, už to nenapravím. R:
Podzimní zpráva
Smolaři D
1. Nedej se opít vzduchem léta, Emi
když s větrem vůně roznáší Ami
obláček v oblak slunce vplétá, D
G
D
zprávu nám listí přináší. 2. Tu zprávu lesům vodám stráním, jak mají létu sbohem dát všem dobrým lidem aspoň přání, nechat si jen o létu zdát. Ref: Naj naj naj…. 3. Já malíř podzim jsem tu zpátky, v korunách stromů plátno mám já musím spěchat, čas mám krátký, než řekne zima jsem tu pán. 4. Jsem tu pán řekne zima bílá, konec je s malováním tvým z barech tvých jenom špína zbývá, tvé plátno sněhem rozpíjím.