2 V e t e r a n R e n d e z - V o u s Výstavu veteránù na Chvalech zahájil pražský primátor MUDr. Pavel Bém První roèník výstavy historických vozidel

JAKÝ ØIDIÈ JE PAN PRIMÁTOR str. 2 REFERENDUM O PØIPOJENÍ K EU str. 3 HISTORIE SKAUTINGU V HORNÍCH POÈERNICÍCH str. 10 SVÌT PODLE MARIE ŠANDOVÉ str. 12 HORNOPOÈERNICKÉ GYMNÁZIUM V LONDÝNÌ str. 18 HASIÈI VYSTAVOVALI str. 26

2

Veteran Rendez - Vous

Výstavu veteránù na Chvalech zahájil pražský primátor MUDr. Pavel Bém První roèník výstavy historických vozidel s rokem výroby do roku 1965 Veteran Rendez - Vous se konal 26. dubna na Chvalské tvrzi. Pro všechny milovníky starých èasù i rychlých kol bezesporu veliká událost, kterou k nám do Horních Poèernic pøijel zahájit primátor hl.m. Prahy MUDr. Pavel Bém. O dùvod víc, aby zpravodaj pøímo na místì zjistil, jaký je primátorùv vztah nejen k veteránùm, ale k autùm obecnì. Pane primátore, vnímáte svou úèast na Veteran Rendez - Vous v Horních Poèernicích pouze jako spoleèenskou povinnost, nebo je v ní i kus romantiky a vášnì pro historická auta? Urèitì kus romantiky. Pohled na pøedváleènou Prahu s dnes již historickými automobilovými "dìdeèky" je i povzdechem nad tím, jak snadné bylo cestovat Prahou v první polovinì minulého století! Mám velice rád stará auta. A fandím všem automobilovým nadšencùm, kteøí pomáhají udržovat historickou pamì pro pøíští generace. Jaké auto jste øídil úplnì poprvé? Poprvé jsem øídil jako osmiletý kluk dìdeèkova trabanta. Ale pozor, bylo to samozøejmì na jeho klínì a pod jeho plnou kontrolou! Prozraïte nám, jaký jste øidiè, a také, která auta vás fascinují? Øídím rád, dnes v roli primátora ovšem daleko ménì než døíve. Dávám pøednost jízdì bezpeèné pøed jízdou rychlou, ale vùbec nevím, zdali by s tímto tvrzením souhlasila i moje manželka. Pokud jde o automobilové sny, pøiznám se, že je nemám. Auta se mi sice líbí, ale pøesto je stále ještì vnímám pouze jako pracovní nástroj. Spoleènost dr. Bémovi pøi návštìvì Poèernic dìlali starosta Ivan Liška, poslanec parlamentu ÈR Ing. Petr Bratský a pan Jiøí Zezulka. Byli patrony celé akce a velikým klíèem z roku 1925 spoleènì pokøtili její novou kroniku. "Pevnì doufám, že tím zaèala nová tradice na Chvalské tvrzi, " prohlásil pøi této pøíležitosti pan starosta. Každý z návštìvníkù - a sešlo se jich opravdu dost - dostal pøi vstupu anketní lístek a mohl tak dát hlas vozidlu, které ho nejvíce zaujalo. A bylo z èeho vybírat! Mimo veteránù osobních automobilù a motocyklù jste mohli vidìt hasièskou støíkaèku, autobus, ale i prototypy vozù, které na své znovuzrození teprve èekají. Majitel automobilu, který získal nejvìtší pøízeò divákù, si na památku odnesl pohár pro vítìze a k nìmu ještì sadu nových pneumatik. Pro majitele nejkrásnìjšího motocyklu byla kromì nového obutí pøipravena ještì nádherná èíše. Poèasí výstavì pøálo a kdo pøišel, rozhodnì neprohloupil. K vidìní toho bylo opravdu hodnì. Mìli jste šanci si pìknì zblízka prohlédnout auta a motocykly, které znáte jen jako peèlivì støežené exponáty technického muzea. Pokud jste letos zaváhali, nemusíte hned zoufat. Staèí pøijít pøíští rok. Takže navidìnou! hal, aš, foto: hal

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

3 13. a 14. èervna se koná referendum o vstupu Èeské republiky do EU. Prezident Èeské republiky svým rozhodnutím ze dne 25.4.2003 vyhlásil referendum o pøistoupení Èeské republiky k Evropské unii. Zpùsob provádìní referenda vèetnì úkolù k jeho zajištìní je dán zákonem è.114/2003 Sb. a vyhláškou è.115/2003. Referendum se bude konat v pátek 13. èervna od 14.00 do 22.00 hod. a v sobotu 14. èervna od 8.00 do 14.00 hod. Naše mìstská èást má pro odevzdání hlasovacích lístkù a èítání hlasù vytvoøeno 12 stálých hlasovacích okrskù: 1 Základní škola Stoliòská 2 Základní škola Stoliòská 3 Základní škola Spojencù 4 Základní škola Spojencù 5 Zasedací místnost úøadu Jívanská 635 6 Obøadní síò úøadu Jívanská 647 7 Základní škola Ratiboøická 8 Základní škola Ratiboøická 9 ZvŠ Bártlova 10 bývalé kino Max 11 Domeèek 12 Základní škola Chodovická

Mechanizmus hlasování je obdobný jako pøi volbách do zastupitelských orgánù. Volièi jsou zapsáni ve stálém seznamu volièù a o správnosti zápisu o své osobì se mohou pøesvìdèit na obèanskosprávním odboru Úøadu MÈ Praha 20. Mohou požadovat doplnìní údajù nebo provedení oprav. Oprávnìnými obèany jsou obèané Èeské republiky, kteøí v naší obci mají trvalý pobyt a nejpozdìji v den hlasování dosáhli vìku 18 let. Obèan je povinen prokázat pøi hlasování totožnost platným obèanským prùkazem. S dostateèným èasovým pøedstihem je proto potøeba pøekontrolovat si platnost obèanských prùkazù a pøípadnì požádat o vydání nového obèanského prùkazu na obèanskosprávním odboru v kterýkoliv pracovní den. Struènì øeèeno: Pokud se referenda zúèastníte v místì, kde jste hlášeni k trvalému pobytu, není nutné podstupovat žádné zvláštní formality. Ovšem musíte se pøed hlasováním v hlasovací místnosti prokázat platným obèanským prùkazem.

Pokud se hlasování chcete zúèastnit v jiné obci, než máte trvalý pobyt, musíte požádat o vydání hlasovacího prùkazu. Od 29.5. bude úøad vydávat hlasovací prùkazy obèanùm, kteøí nebudou moci hlasovat v okrsku, v jehož stálém seznamu jsou zapsáni. Od této doby mùže oprávnìný obèan požádat o vydání hlasovacího prùkazu, a to osobnì do okamžiku uzavøení stálého seznamu. Hlasovací prùkaz bude vydán oprávnìnému obèanu a nebo osobì, která se prokáže plnou mocí s úøednì ovìøeným podpisem oprávnìného obèana žádajícího o vydání hlasovacího prùkazu, anebo bude oprávnìnému obèanu zaslán. Vyhláškou starosty úøadu budou všichni obèané informování o dobì a místì konání hlasování. Vyhláška bude zveøejnìna obvyklým zpùsobem do 29. kvìtna 2003 (vyvìšena na úøední desce ÚMÈ Prahy 20).

Miloslava Skudrzyková vedoucí OSO

Pojïte øíct svùj názor Pokud jde o mùj osobní názor na vstup naší zemì do Evropské unie, nemám nejmenší pochyby o tom, že do EU musíme a že do ní pùjdeme. A že tam patøíme, protože staèí jeden pohled na mapu, abychom si uvìdomili, že jsme do Evropy patøili vždycky. Jen díky tomu, že tu byl jakýsi Východní blok a že nás tato skuteènost umìle na léta a desetiletí od Evropy oddìlila, máme teï pocit, jako kdybychom mìli cosi pøelézat nebo naopak nìco podlézat, abychom se tam dostali. To jsou všechno umìle vytvoøené zábrany, které naše uvažování bohužel poznamenávají. Historicky a vývojovì vùbec není pochyb o tom, že tam patøíme a že nám tam bude líp. Samozøejmì jde i o ty hmotné dopady, protože jsem pøesvìdèen, že pøes první nároèné období nakonec vstup do Unie pøinese naší zemi materiální výhody. Ale sám za sebe mám celkem jasno i pokud jde o dopady øeknìme nehmotné. Za 13 let existence této veøejné správy mám takový názor, že ta funguje vcelku pozitivnì na úrovni obcí a mìst, v komunální sféøe, samozøejmì až na výjimky. Když se dneska projedete po naší zemi, tak najdete tolik dobrých pøíkladù, kdy se s vìcmi hnulo a kdy se obce absolutnì promìnily. Ale pokud jde o byrokracii státní, mám ten nejhorší pocit. Bohužel to musím vztáhnou i na další složky státní i výkonné moci, jako jsou soudy, ministerstva a koneckoncù i policie. Vìøím, že když vstoupíme do urèité zavedené kultury jednání a úøedního styku a správy, donutí nás to - respektive naši státní správu - chovat se jinak, líp. Dokonce si myslím, že se zavedou mechanizmy, které pøímo omezí moc státní byrokracie. Že se zjednoduší a zprùhlední napø. finanèní toky a peníze pùjdou bez složitého pøerozdìlování rovnou do nejnižších složek správy vìcí veøejných - ten princip subsidiarity, èili pøesouvání výkonné moci smìrem dolù, který je ve vyspìlé Evropì bìžný, zatím našim vysokým úøedníkùm vadí. Proto na obavy z nárùstu byrokracie a nových úøedníkù v Bruselu odpovídám - naše státní byrokracie prostì nemùže být horší tím, že vstoupíme do Evropské unie. Naopak, myslím si, že pokud bychom tam nešli, tak se ti naši úøedníci obalí další vrstvou arogance a úøedního šimlování a budou poøád dìlat všechno pro to, aby vìci byly co nejsložitìjší a nešly tak, jak by bylo prospìšné. Stále si nebudou dost uvìdomovat, že oni jsou tu pro obèany, i pro ty úplnì obyèejné lidi, a že oni jsou tu proto, aby se jim vìnovali. A aèkoli nedokážu konkrétnì odpovìdìt na otázku, jakými nástroji se ten pozitivní posun stane, jsem pøesvìdèen, že k nìmu musí dojít a dojde. Rozhodnì se ale nesnažím vidìt jenom pøípadná pozitiva, uvìdomuju si i to, co mùže být problém. Ale myslím si, že otevøení se a zaøazení do širších struktur nám prostì pøinese proèištìní vzduchu, a to nemùže být na škodu. Stávající Evropa je momentálnì dost nejednotná, a tøeba právì tím, že do Unie vstoupí nové státy, se najde pozitivní proud, který zase tu køivku vyboèí do správného stavu. Mùže se stát, že se i Evropa rozšíøením unie zase více spojí. Vìøím tomu! Já sám stoprocentnì k referendu pùjdu a budu hlasovat pro. A pokud jde o ty lidi, kteøí snad mají pocit, že se jich tohle rozhodování netýká, neberu jim právo na takový názor, ale pevnì vìøím, že jich není tolik. Tohle referendum se týká každého z nás. Nemùžeme koukat jenom tam, kam udìláme každý den ten první krok, èlovìk se musí koukat kolem sebe, vidìt dál a dopøedu. Ještì k referendu samotnému - je to poprvé, kdy tato spoleènost k tomuto aktu pøistupuje, i když každé volby jsou v jistém smyslu referendum. Já sám nemám dobrý pocit z toho, jak se vyvíjí vztah obèanù èi jejich nahlížení na volby nebo referendum. Øekl bych, že od spontánního zájmu lidí o vìci veøejné postupnì došlo až k nepøimìøenému otupení. To je strašnì smutný posun, strašný skok, který se stal od prvních voleb v roce 1990 až k dnešku, kdy aktivnì svùj podíl na spoleèenském dìní chápe jen menšina lidí. Myslím si, že to naprosto není adekvátní úrovni ani možnostem této spoleènosti. A proto pøed referendem o vstupu ÈR do Evropské unie øíkám - pojïte øíct svùj názor. Nepovažujte tuhle pøíležitost za volby, protože ty se asi trošku zprofanovaly. Referendum je nìco víc - je to taková první zkouška vyjádøení názoru nad rámec bìžných voleb. Pojïte øíct svùj názor a øeknìte ho svobodnì.

Ivan Liška, starosta MÈ Praha 20

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

ÈÍM ŽIJE RADNICE

4

ODBOR MÍSTNÍHO HOSPODÁØSTVÍ Generální úklid Prahy

Obracíme se na vás v reakci na výzvu Magistrátu hl.m. Prahy k zapojení obèanù a obèanských sdružení do jarního úklidu Prahy. Pokud Vám není lhostejné, v jakém prostøedí žijete, a budete - li ochotni pomoci pøi úklidu MÈ Praha 20 - Horní Poèernice, informujte se na tel. :281 925 201 nebo na adrese Lipí 1765/2, Místní hospodáøství. Rádi pøivítáme každou iniciativu.

Jaroslav Píša vedoucí odboru Místní hospodáøství

ODBOR SOCIÁLNÍCH VÌCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ Odbor sociálních vìcí a zdravotnictví hledá brigádnice z øad studentek v dobì letních prázdnin pro zajištìní peèovatelské služby. Bližší informace o práci a termínu nástupu zájemcùm sdìlí sl. Martina Rùthová na tel.è. 271071652 nebo osobnì na odboru soc. vìcí a zdravotnictví ÚMÈ Praha 20, Jívanská 635.

Miluše Malá ved. OSVZ

ODBOR VÝSTAVBY Rady, které vás provedou stavební èinností "Po bodech k touženému cíli." Stavby rodinných domù a jejich zmìny - díl III.

Souèástí žádosti o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení je projektová dokumentace. Obsah projektové dokumentace je uveden v § 18 vyhl.è. 132/1998 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení stavebního zákona. Projektová dokumentace stavby, která se pøedkládá k øízení, obsahuje zejména • souhrnnou zprávu s údaji doplòujícími základní údaje o stavbì uvedené v žádosti o stavební povolení, a dále musí být ze zprávy dostateènì zøejmé: 1. navrhované urbanistické, architektonické a staveb nì technické øešení stavby 2. nároky na vodní hospodáøství, energie, dopravu (vèetnì parkování) a øešení napojení stavby na stávající sítì technického vybavení 3. údaje o nadzemních a podzemních stavbách (vèetnì sítí technického vybavení) na stavebním pozemku a sousedních pozemcích a o stávajících ochranných pásmech 4. údaje o splnìní podmínek stanovených dotèenými orgány státní správy podle zvláštních pøedpisù • situaèní výkres souèasného stavu území na podkladì katastrální mapy, vèetnì parcelních èísel, se zakreslením pøedmìtu územního rozhodnutí a jeho polohy • celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v mìøítku zpravidla 1:200 až 1:500 s vyznaèením hranic pozemkù a jejich parcelních èísel podle katastru nemovitostí, vèetnì sousedních pozemkù, stávajících staveb na nich, podzemních sítí technického vybavení a návrh pøípojek na inženýrské sítì • stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb, ze kterých je zøejmý dosavadní a navrhovaný stav, pøedevším pùdorysy, øezy, pohledy obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a èástí stavby (napø. základy, nosné konstrukce, schodištì ...), komíny, polohové

Hornopoèernický zpravodaj

a výškové uspoøádání stavby a všech jejích prostorù s vyznaèením funkèního urèení, schematické vyznaèení vnitøních rozvodù a instalací • návrh úprav okolí stavby a návrh ochrany zelenì v prùbìhu provádìní stavby

TomᚠHýsek vedoucí odboru výstavby

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ A DOPRAVY Kaštany napadené škùdcem klínìnkou jírovcovou

Vzhledem k tomu, že nìkteøí z obèanù mají na svých zahradách vzrostlé, krásné, urostlé kaštany, ale bohužel nìkteré napadené klínìnkou jírovcovou, a dotazují se, jak se tohoto nevítaného parazita-škùdce zbavit, pøikládáme tento èlánek. Co to vùbec klínìnka jírovcová je? Je to živoèišný škùdce, drobný mol, který parazituje na stromech kaštanù koòských (kaštan koòský neboli jírovec maïal). Nejèastìjším pøíznakem napadení kaštanù klínìnkou jírovcovou bývá, že listy kaštanù pøedèasnì žloutnou až hnìdnou, zkrucují se, usychají a pøedèasnì opadávají.Toto zpùsobují larvy klínìnky, které vyžírají zelenou hmotu listù jírovcù maïalù. Klínìnka pøezimuje v opadaném listí ve stadiu kukly. Proto shrabáním a následným kompostováním èi spálením listí lze jarní napadení znaènì redukovat. V létì, kdy klínìnka má více generací, a tam, kde nelze provést hrabání, musí se provést jiný zpùsob tlumení výskytu. Podle teplotního prùbìhu jara vylétají klínìnky z kukel koncem dubna až zaèátkem kvìtna. Jednoduchou pomùckou k vysledování tohoto výletu mùže být kryt z husté gázoviny, pod který dáme suché opadané listí s kuklami klínìnky a umístíme jej do pøirozeného prostøedí, nejlépe pod napadené stromy. Z termínu, kdy zjistíme pod krytem nejvìtší poèet dospìlých motýlkù, mùžeme urèit, že do týdne bude nejsilnìjší kladení vajíèek a i nejoptimálnìjší termín pro provedení prvního postøiku napø. DIMILINEM 48 SC. Tímto zpùsobem, když budeme v prùbìhu vegetace pod gázový kryt vkládat poškozené listy s kuklami, mùžeme vysledovat i další vhodné termíny k ošetøení. Na problém stavu jírovcù je nutné se podívat v širších souvislostech, protože jde o pùsobení více negativních faktorù. K negativním vlivùm patøí také houbová infekce za vlhkého poèasí, mechanické poškození kmene, hlavních vìtví a koøenù, zanedbávání údržby i výskyt dalších pøíležitostných škùdcù. Kombinace tìchto faktorù zpùsobuje kolísání intenzity poškození listù podle lokalit a roku. Zmínìný nedostatek vláhy (èili vodní stres), v jehož dùsledku dochází k pøedèasnému hnìdnutí listù, mùžeme pozorovat nejen u jírovcù, ale také u javorù, lip, topolù a jeøábù zejména ve mìstech a v okolí komunikací. Zajímavostí je zjištìní, že v posledních letech se u nás vyskytuje okolo sedmdesáti druhù klínìnek, jejichž pøemnožení zpùsobila pøedevším doèasná absence pøirozených nepøátel. Míra ochranných opatøení proti pøemnožené klínìnce jírovcové vychází ze skuteènosti, že v dùsledku napadení stromù nebylo dosud prokázáno ani narušení rùstu a vývoje jírovce maïalu, ani jeho hromadné odumírání. K vlastnostem tohoto stromu patøí totiž pomìrnì vysoká odolnost a schopnost rychlé regenerace. Plošná likvidace tohoto parazita úèinnými chemickými prostøedky není nutná, opodstatnìná, protože tento zpùsob "ochrany" naopak pøináší ekologická rizika. Zásahy musí být diferencované podle podmínek a možností lokality. Patøí mezi nì prùbìžný dùsledný úklid a likvidace opadaných listù, umožnìní prùniku deštì ke koøenùm, provádìní zálivky v dobì sucha, podzimní pøihnojování kompostem nebo kombinovaným hnojivem v pøedjaøí (napø. Cereritem), pravidelné odstraòování poškozených vìtví a ošetøení ran. Pøímou možností hubení klínìnky je použití kontaktních insekticidù. Na

èerven 2003

5 poèátku vegetace je také možno aplikovat pøípravky na bázi regulátorù vývoje. Použití chemického ošetøení je však možné doporuèit pouze u mladých stromù a v jejich malých skupinách. Druh chemického pøípravku a zpùsob aplikace je vždy nutné pøedem konzultovat s orgány pøíslušné Státní rostlinolékaøské správy. Další podrobnìjší informace lze získat u odborných firem provádìjící ošetøení proti klínìnce jírovcové. V MÈ Horní Poèernice se každý rok pravidelnì provádí ošetøení stromù - jírovcù maïalù proti klínìnce jírovcové. Pøed vlastním postøikem se uvážlivì vyberou stromy podle kritérií jako napø. stromy ve špatném zdravotním stavu, narušené, oslabené a stromy vystavené extremní zátìži souboru rùzných stresových faktorù. V jarních mìsících t.r. byl proveden postøik proti klínìnce u 30-ti kusù kaštanù technologií zvanou "mlžení" pøípravkem DIMILIN 48 SC (insekticid ze skupiny tzv. blokátorù syntézy chitinu) do koruny stromu zhruba v dobì líhnutí první generace škùdce (cca duben-kvìten, v závislosti na poèasí), který je povolen a registrován v seznamu na ochranu rostlin vydaného státní rostlinolékaøskou správou. Takto ošetøené kaštany po postøiku jsou vždy patøiènì oznaèeny letáèkem. Jak již bylo výše uvedeno chemické ošetøení není vìcí bezpodmíneènì nutnou vzhledem k tomu, že pøi každé aplikaci chem. pøípravkù mùže docházet k negativním dopadùm na životní prostøedí, a proto je žádoucí omezit použití insekticidù pouze na zcela nezbytnou míru a spíše zajistit vèasné a co nejpeèlivìjší podzimní shrabání napadeného listí a jeho následnou likvidaci (kompostování, pálení). Bìhem vegetaèní sezóny pak podporovat vitalitu stromù - pøedevším zvýšeným zavlažováním, popø. mírným pøihnojováním vhodnými hnojivy atp.).

2. v pøípadì novì vzniklých pøevádìných pozemkù (napø. oddìlením z vìtšího pozemku) originál geometrického plánu v poètu stejném, jako je poèet smluv 3. ovìøený nabývací titul prodávajícího, pokud nebyly pøevádìné nemovitosti již døíve zapsány do katastru nemovitostí také vkladem 4. ovìøená plná moc, je-li nìkterý z úèastníkù zastoupen zmocnìncem 5. ovìøený výpis z obchodního rejstøíku, je-li nìkterý z úèastníkù právnickou osobou 6. je-li jedním z úèastníkù obec èi mìstská èást - ovìøené usnesení pøíslušného zastupitelstva 7. úøednì ovìøený pøeklad, není-li smlouva sepsána v èeském jazyce Poplatek za podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, jehož pøílohou je kupní smlouva, øešící pøevod pouze vlastnických práv, je stanoven na 500,- Kè v kolkových známkách. Daniela Chovancová odbor rozvoje obce

ODBOR OBÈANSKO SPRÁVNÍ Nová služba pro obèany - FOTOGRAFIE

V pøízemí budovy úøadu Jívanská 647 byla zøízena služba fotografa. Fotografie do obèanských a øidièských prùkazù i pasù se zhotovují na poèkání v úøedních dnech, tedy v pondìlí a ve støedu od 8 do 18 hodin.

Miloslava Skudrzyková vedoucí OSO

Magda Svojanovská OŽPD

ODBOR ROZVOJE OBCE „Zn.: Koupím……..po ètvrté“

V minulém èísle Zpravodaje jsme vás informovali o základních náležitostech kupní smlouvy. O zápis kupní (nebo jakékoliv jiné pøevodní) smlouvy do katastru nemovitostí je nutné požádat písemnì pøíslušný katastrální úøad, v pøípadì majetkoprávních zmìn na území Horních Poèernic je to Katastrální úøad pro Prahu – mìsto, Pod Sídlištìm 1800/9, Praha 8 – Kobylisy, PSÈ 182 14. Žádost o zápis nových skuteèností, vyplývajících z kupní smlouvy, je podávána formou návrhu na vklad vlastnických práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. V návrhu musí být uvedeno: 1. adresa katastrálního úøadu, kterému je návrh podáván 2. smluvní strany (pøesnì jako v kupní smlouvì) 3. co je pøedmìtem vkladu (druh smlouvy, oznaèení práv, která mají být zapsána do katastru nemovitostí, název katastrálního území, parcelní èísla pøevádìných pozemkù, výmìry pozemkù, pøípadnì vìcná bøemena, opìt pøesnì podle smlouvy) 4. kdo návrh podává (kterákoliv ze smluvních stran) 5. podpis 6. datum 7. pøílohy V pøípadì jednoduché kupní smlouvy jsou pøílohou návrhu na vklad: 1. kupní smlouva v poètu souètu všech úèastníkù smluvních stran plus dva výtisky (pozor, v pøípadì spoleèného jmìní manželù je na každého z manželù nutno poèítat jeden výtisk), minimálnì jedenkrát v originále, zbytek výtiskù mohou být úøednì ovìøené kopie

Hornopoèernický zpravodaj

Gymnázium Horní Poèernice 1993 - 2003 Studenti a profesoøi gymnázia Vás srdeènì zvou na oslavu

10. výroèí založení školy. Slavnostní pøehlídka studentských filmù doplnìná výstavou fotografií, studentských prací a videoprojekcí záznamù školních akcí probìhne v budovì školy v úterý 24.6. 2003. V 17 hodin zaèíná promítání filmù, od 19 hodin následuje oficiální èást spojená se slavnostním vyhodnocením pøedáním "Oskarù". Tìšíme se na krásný veèer se souèasnými i bývalými studenty, rodièi a všemi pøáteli gymnázia. Vážení ètenáøi, v minulém èísle jsme vám slíbili pokraèování èlánku o bankomatech provozovaných poboèkami bank v Horních Poèernicích. Protože jsme odpovìdi z Komerèní banky dostali až po uzávìrce tohoto èísla, najdete je v pøíštím HPZ. Dìkujeme za pochopení.

sas

èerven 2003

6 DOBRÁ ZPRÁVA pro majitele osobních aut

Policistùm z Obvodního oddìlení Policie ÈR v Praze 20 se podaøilo chytit pachatele, který nìkolik mìsícù vykrádal automobily zaparkované pøed prodejnou Makro na Èerném Mostì. O bližší informace jsme požádali vedoucího MOP Prahy 20 poruèíka Petra Dohnala. Pachatel vždy pøijel na parkovištì ve svém autì, na zadním sedadle mìl krumpáè. Zaparkoval a dalekohledem sledoval dìní na parkovišti. Jakmile si byl jist, že majitel je uvnitø a nakupuje, krumpáèem rozbil zadní nebo boèní okno jeho vozu a auto vykradl. Tímto zpùsobem dokázal vykrást 3 - 4 auta dennì. Policie mìla na tohoto pachatele typ již delší dobu, ale bylo velmi obtížné chytit jej pøi èinu, protože se na parkovišti pohyboval dennì a perfektnì ho znal. Ve chvíli, kdy vidìl pøijíždìt policejní vozidlo, okamžitì odjel. Stejnì tak dokázal vytipovat, když na parkovištì pøijela hlídka v civilu a v civilním vozidle. Právì díky perfektní znalosti prostøedí poznal, že tu nìco nehraje, a hned zmizel. A vrátil se, až byl vzduch zase èistý. Nakonec se ale podaøilo složit jeho totožnost dohromady jako skládaèku - nejprve typ vozidla, pak nìkolik èísel SPZ. Po dvou mìsících mravenèí práce byl koneènì odhalen a pøedán spravedlnosti. Jak je možné, že si nikdo na parkovišti nevšiml, že nìkdo krumpáèem rozbíjí okno vozidla? Myslím si, že se taková vìc urèitì nemohla odehrávat po celé mìsíce, aniž by ji nìkdo zaregistroval. Takže problém bude spíš v tom starém známém - to není moje starost, radìji rychle odjedu, co kdybych mìl ještì nìjaké problémy. Existuje nìjaká rada pro nás, kteøí nakupujeme ve velkých nákupních støediscích? Øidièi dìlají nejèastìji dvì chyby: Za prvé, a to se týká pøedevším mimopražských øidièù a starších lidí - nechávají na sedaèkách zaparkovaného auta zavazadla. Kabelky, tašky, batohy. Mùže to být i školní batoh s uèebnicemi, ale to pachatel neví. Rozbije kvùli tomu okno, zpùsobí škodu na vozidle tøeba za pìt tisíc a nakonec, když zjistí, že v batohu nic cenného není, odhodí ho tøeba v prodejnì mezi regály. Takže první rada zní - nenechávejte nikdy na sedaèkách žádná zavazadla. A druhá chyba, kterou si lidé èasto ani neuvìdomí, je ta, že pøijedou k autu s plným nákupním vozíkem, vyloží nákup do auta, odloží si i osobní zavazadlo a jdou vrátit vozík. Auto nechají

Hornopoèernický zpravodaj

nezamèené, protože je to jen pár desítek metrù a oni mají pocit, že za takovou chvilièku se jim nemùže nic stát. Jenže pokud pachatel sedí nìkde nedaleko v zaparkovaném autì a sleduje dìní na parkovišti dalekohledem, staèí mu i pár vteøin k tomu, aby s otevøeného auta odnesl prakticky cokoli, pøedevším tedy zavazadlo s doklady, penìzi, kreditními kartami, mobilem... Tohle jsou nejèastìjší pøípady krádeží v zaparkovaných automobilech na parkovištích nákupních støedisek a lidé je mohou do znaèné míry ovlivnit svou opatrností. Navíc je dùležité být všímavý a pozorný k tomu, co se kolem dìje. Vykradaèi aut èasto spolupracují s rùznými poulièními obchodníky, kteøí na parkovišti lidem nabízejí zboží. Ti sami vìtšinou nekradou, ale dávají vykradaèùm typy. A buïte opatrní i pøi tìchto takzvaných výhodných nabídkách - mìli jsme mnoho pøípadù, kdy lidé naletìli a koupili tøeba za nìkolik tisíc fotoaparát, ze kterého se nakonec vyklubal dìtský foák na jedno použití. Takhle nabízené zboží jsou buï nekvalitní podøadné výrobky nebo pøímo bezcenné atrapy. Dìkujeme za rozhovor a za užiteèné informace. sas

POLICIE ÈR

Správa hl. m. Prahy pøijme do svých øad nové zájemce o práci u Policie ÈR. Veškeré informace obdržíte na adrese: Policie ÈR, Místní oddìlení Letòany, Bechyòská 639, tel. 286 923 252 v pracovních dnech od 8.00 do 16.00 hod. mjr. Antonín Vostradovský, vedoucí MOP Letòany

RADNICE INFORMUJE: Obèané èástí ulic Mezilesí a Lukavecká si budou muset na nové povrchy kolem svých domù ještì chvílku poèkat. Vypsané výbìrové øízení na dodavatele této stavby Odbor mìstského investora Magistrátu hl.m. Prahy totiž zrušil. Nový výbìr zhotovitele byl sice již vypsán, pøesto však dojde k nežádoucímu odkladu termínu zahájení stavby z pùvodního kvìtna nejménì o 2 mìsíce. Dobrou zprávu sdìlil starostovi I. Liškovi øeditel Technické správy komunikací hl.m. Prahy ing. Sládek v pátek 9. kvìtna. Tolik oèekávaný semafor na køižovatce hlavní komunikace Náchodská s ulicí Ve žlíbku se zaène

stavìt o prázdninách. Nìkolik let o to žádala mìstská èást z dùvodù velmi èastých a nebezpeèných dopravních nehod na této køižovatce. Technická správa komunikací také nechala opravit dezolátní stav komunikace Bystrá ve smìru na Satalice a Radonice. Celková rekonstrukce této významné komunikace se odkládá až do doby výstavby vysoèanské radiály a s tím souvisejícím novým mimoúrovòovým køížením komunikace Bystrá a silinice H 10 na Mladou Boleslav. Neuspokojivì se vyvíjejí investièní akce na vodohospodáøských stavbách v Èertousích. Pro realizaci tìchto staveb poèítá rozpoèet hl.m. Prahy v letošním roce po 30 mil. Kè. Jde o nutnou rekonstrukci èistírny odpadních vod v Èertoucích a likvidaci nevyhovujícího kanalizaèního oddìlovaèe v ulici Bártlovì, kvùli kterém došlo opakovanì v minulých letech k zatopení nìkolika rodinných domkù v této lokalitì. O pomoc pøi øešení a sjednání nápravy požádal starosta Horních Poèernic pøíslušného radního hl.m. Prahy dr. Gregara. V letošním roce má být také zahájena rekonstrukce komunikace Božanovská. Investice hlavního mìsta Prahy poèítá s úvodní èásti v oblasti Svépravice v úseku mezi kom. Domkovská a Vysokovská. O vlastním prùbìhu realizace tak, aby nedošlo k podstatnému omezení MHD se dohodly na koordinaèním jednání mìstská èást, investor OMI a Technická správa komunikací a Dopravní podnik hl.m. Prahy.

Územní vojenská správa Praha východ informuje Vojenská cvièení dobrovolná

V souladu s branným zákonem mohou vojáci v záloze v roce 2003 absolvovat vojenské cvièení dobrovolné (dále jen VCD). Ti, kteøí mají zájem o VCD, musí sami zažádat písemnou formou u pøíslušné vojenské správy, v našem pøípadì u ÚVS Praha - východ, Sobotecká 9, Praha 10. Zde je také každému zájemci pøedložen k nahlédnutí plán krátkodobých vojenských cvièení dobrovolných na rok 2003, ze kterého si voják v záloze vybere. Doba VCD se nezapoèítává do celkového rozsahu vojenských cvièení. Vojákovi v záloze po dobu cvièení náleží odpovídající èást služného a úhrada finanèních nákladù. Další podrobnosti se dozvíte na výše uvedené adrese nebo na telefonním èísle 973 201 910 a 973 201 913 (p. Klokanová)

èerven 2003

7

perlièky 20 Zaèátek podzimu roku 1938 pøinesl mobilizaci k obranì republiky, která byla pro vojáky v záloze do vìku 40 let, rozhodnutím ministerské rady vyhlášena v pátek 23. záøí ve 22 hodin rozhlasem. Zaèínající klidná noc se rázem zmìnila v rušný den. Povolaní muži s vìdomou odpovìdností si bez otálení brali urèené vìci a okamžitì nastupovali svoji povinnost. Vìtšina mobilizovaných z našich obcí pospíchala na místní nádraží, kde vyèkávala na pøíjezd mimoøádných vlakù. Další pak na státní silnici zastavovali projíždìjící auta a žádali o svezení, aby se v co nejkratším èase dostali ke svým útvarùm. Oproti mobilizaci pøed první svìtovou válkou, pøíznaèným jevem, který provázel tento èas, byl klid jak odcházejících na obranu vlasti, tak i tìch, kteøí zùstávali k zajištìní úkolù bìžného života. V následujících dnech probíhala náhrada za mobilizované muže. Ve statcích a dílnách u nás se mnohde vedení ujímaly ženy a na pomoc pøicházeli výmìnkáøi i lidé ze sousedství. Z hospodáøství byly odvedeny konì a evidenèní motorová vozidla. Pro manželky a dìti odvedených byla následnì provádìna zaopatøovací péèe, kdy na osobu a den bylo poskytováno výživné ve výši 3,15 korun. Dne 29. záøí 1938 se konala v Mnichovì konference ètyø velmocí na níž byl dohodou Hitlera, Chamberleina, Mussoliniho a Daladiera t.zv. zachránìn evropský mír odstoupením našeho pohranièního území Nìmecku. Následující den pak vláda Èeskoslovenské republiky mnichovský diktát pøijala. Již 1.øíjna v ranních hodinách poèal nástup pøipraveného nìmeckého vojska na tato území republiky, aby v co nejkratším èase bylo celé odstoupené území, nazývané novì "sudety" obsazeno. Demobilizace našich vojákù, kterým bylo znemožnìno bránit se zbraní v ruce svoji vlast, byla vládou naøízena 6.øíjna. Vìtšina mužù z našich obcí se domù vrátila do poloviny listopadu, poslední ze Slovenska 18. prosince. Z obsazovaného území bylo vyhnáno a prchalo mnoho rodin. Po 10.øíjnu poèala být tìmto uprchlíkùm poskytována z prostøedkù obcí pomoc formou podpùrné péèe a to pøíspìvkem na stravu ve výši 8 Kè dospìlému a 4 Kè dítìti. Pøíliv tìchto uprchlíkù do našich pùvodních obcí byl mimoøádnì velký, což je zdokumentováno

Hornopoèernický zpravodaj

i nárùstem poètu obyvatel, který dosáhl témìø dvou tisíc osob. Nejvíce bylo rodin státních zamìstnancù a poèetných rodin židovských. Pøíliv uprchlíkù mìl vliv na ceny bytù, které rychle stouply. Byt o dvou místnostech døíve za 1.600 Kè za rok stál novì 2.400 Kè. V listopadu pro Prahu a støední Èechy bylo vydáno naøízení, které omezovalo stìhování tìchto uprchlíkù do Prahy, okresù Prahy venkova a Podìbrady. Omezeno bylo i jejich stìhování do novì vzniklých pohranièních okresù. Uprchlík se zde mohl usadit pouze se svolením okresního úøadu na základì souhlasného vyjádøení pøíslušné obce. Poèátek zimy v dùsledku vyšší potøeby zpùsobené nárùstem obyvatel, spolu s nesnázemi s dovozem z odstoupených území, pøinesl do našich obcí zapomenutý nedostatek uhlí. Poslednì se vyskytl za tuhé zimy roku 1929. Pomoc byla získána prostøednictvím pražské uhelné firmy, která na žádost našich obcí dodala 5 vagonù uhlí za cenu 20 - 25 Kè za jeden metrický cent. Uhlí za tuto cenu bylo rychle rozprodáno a další potøebu již místní dodavatelské firmy pokryly. Do roku 1939 vstupovala okleštìná republika nejistì s oèekáváním pøíštích událostí, které na sebe nedaly dlouho èekat. 14. bøezna slovenský snìm odhlasoval vytvoøení samostaného Slovenského státu a Maïarsko zabralo Podkarpatskou Rus. Prezident Hácha odjel na jednání do Berlína, kde pod nátlakem odevzdal Èeské zemì do tak zvané "ochrany Nìmecké øíše". Tak se stalo, že ve støedu 15.bøezna, již po deváté hodinì dopolední, za snìhové plískanice, obsazujíce zbývající území Èech a Moravy, projíždìly našimi obcemi ozbrojené vojenské oddíly nìmeckého vojska ku Praze. V mnohém oku pøihlížejících obèanù se zaleskla slza bolu nad pokoøenou vlastí a tajnì se sevøela ruka v pìst. Následující den byl vyhlášen "Protektorát Èechy a Morava". Od tohoto dne byly tak jako do jiných míst, postupnì pøidìlovány do našich obcí na ubytování nìmecké vojenské oddíly, které se pøi nìkolikerém støídání zdržovaly na území dva mìsíce. V nedìli 19.bøezna museli naši obèané odevzdat na vojenské velitelství všechny zbranì. Lovecké zbranì, bez tìch vzácných a cenných kusù, byly po tøech dnech vráceny vlastníkùm zpìt. Od osmé hodiny veèerní do ètvrté hodiny ranní byl zákaz vycházení z domù. Pøi postupném zmíròování bylo toto opatøení po mìsíci zrušeno. Dne 20.bøezna 1939 obsadila vojska budovu m욝anské školy v Horních Poèernicích a budovu školy ve Chvalech. V Horních Poèernicích nemuselo být vyuèování zcela zastaveno, protože se mohlo støídavì /ob den/ vyuèovat s obecnou školou v jejích pronajatých uèebnách. Ve Chvalech byly nejprve zabrány 4 tøídy

v novostavbì a ve tøídách obecné školy se uèilo podobnì jako v Horních Poèernicích. Pozdìji však byly zabrány i ostatní uèebny a vyuèování bylo pøerušeno,. U vchodu do školy stály stráže a v ulièce vedle školy byla vojenská kuchynì, kterou pozdìji vystøídaly tanky. Na obecní úøad ve Chvalech podali vojáci žádost o vybavení tøíd rozhlasovými pøijímaci. Obec žádost øešila zakoupením školního rozhlasového pøijímaèe s umístìním do øeditelny a ve tøídách rozmístila na nìj napojené tlampaèe, v poètu deseti kusù. Z obou škol 29.dubna vojsko odešlo a následnì mohlo zaèít normální vyuèování. Svépravická škola byla pro ubytování vojska vyklizena dne 28.bøezna. Vojsko se sem pøesunulo z Bìchovic následující den. Byla to èást panceøového pluku. Èást jejich nákladních aut a polní kuchynì byla umístìna za školou a tanky se zbývajícími auty byly umístìny na sokolském cvièišti u zahrady pana stavitele Cerhy. Vytápìní školních místností obstarávala školnice, která naveèer ve všech kamnech rozdìla oheò a urèená vojenská služba pak jen v noci pøikládala do kamen uhlí z bedny umístìné na chodbì v prvním poschodí, kterou školnice za pomoci služby ve dne opìt naplnila. Vojsko 26. dubna školu uvolnilo a následující den zaèalo pravidelné vyuèování, od bøezna pøerušené. V dobì pobytu vojska došlo k tragédii, když nešastnou náhodou pøejel jeden z vojákù nákladním autem ve starých Svépravicích ètyøletého chlapce. Ten mu s jeho starším bratrem pøi pøebíhání silnice vbìhl pøed auto a nestaèil jako starší vèas pøebìhnout. Na místì byl mrtev. Voják se pak ve škole v prvním poschodí postøelil a cestou do nemocnice zemøel. Šetøením vojenské i civilní policie jeho vina byla zamítnuta. Poèátek okupace pøinesl nový jev a to skupování zboží všeho druhu. Podnìt k tomu byl dán od nìmeckých vojákù, kteøí nakupovali, co se kde dalo, a posílali to domù do øíše. Mìli výhodu, protože jedna marka byla poèítána jako naše desetikoruna. Nakupovací horeèka spolu se snižující se dùvìrou k penìzùm vyvolaly nebývalý zájem o nákup nemovitostí a pozemkovou spekulaci. Vzrostlo parcelování pozemkù a jejich prodej za 100 až 200 korun za jeden ètvereèný sáh /pøibližnì 3,6 m2/. V našich obcích na pøechodnou dobu to oživilo i stavební ruch. Prvního záøí 1939 nìmeckým útokem na Polsko zaèaly váleèné události, které obìtováním naší republiky pøed rokem mìly být pro Evropu zažehnány. Válka pøinesla zavedení "vázaného hospodáøství" a vydání potravinových lístkù. Míra pøídìlu na nì se v dalších letech neustále snižovala. Rozvíjel se proto tzv. èerný obchod jinak zvaný šmelinaøení, za vysoké ceny. Cenným platidlem tohoto trhu se stal tabák a cigarety.

èerven 2003

8 Od nového školního roku 1939, podle výnosù ministerstva školství a národní osvìty zapoèal proces postupného ponìmèování. Naøízeno napø. bylo ze všech uèebnic a dalších knih odstranit obrazy prezidentù Masaryka a Beneše. Zaèernit, nebo pøelepit v nich všechna "závadná" místa. Odstranit a znièit nástìnné obrazy oslavující a pøipomínající úèast státních pøíslušníkù bývalé Èeskoslovenské republiky v legiích. Z používání byly vylouèeny dosavadní dìjepisné knihy, které musely být odevzdány zemské školní radì. Zakázáno bylo používání oznaèení "státní" a "èeský", používání dosavadních státních znakù a používání výrazu "Èeskoslovenský". Povoleno bylo používat pouze název èeský. Zrušen byl 28. øíjen jako státní svátek a naøízena byla povinná úcta symbolùm Nìmecké øíše. Na tato prvotní naøízení následovala v dalších obdobích naøízení upravující povinnost nìmecko èeského oznaèení i soukromých obchodù, zavedení úøední nìmecké øeèi atd. Vìtšina uèitelù našich škol, pøes nebezpeèí které jim hrozilo, aktivnì a cílevìdomì poskytovala dìtem po celou okupaci alespoò základní informace z dìjin jejich vlasti. Ve dnech 22. a 23. listopadu 1939 ještì jednou øíšská vojska zabrala k ubytování veškeré školní prostory našich škol. Pravidelné vyuèování bylo obnoveno 4. prosince. V roce 1942 se v zemìdìlských usedlostech odòatých èeským pachtýøùm i v našich obcích, poèali usazovat nemeètí zemìdìlci pøistìhovaní z Bezarabie. Vznikal u nás nároèný a halasný nìmecký ostrov, který se dožadoval otevøení nìmecké školy pro své dìti, které zatím navštìvovaly nìmeckou školu zøízenou v sousedních Klánovicích. Pøes èinìné pøípravy k otevøení této školy nedošlo. Ing. Hubert Antes kronikáø

ÈERVEN

5.6.1888 - pøi velké bouøi udeøil blesk ve Chvalech do stavení èíslo 13 vedle školní budovy. Bez vážnìjší pohromy, ale popáleni byli školáci Jan a Marie Bednáøových. 10.6.1888 - na podnìt obecního zastupitelstva byl v obcích Èertousy a Horní Poèernice založen spoleèný samostatný sbor dobrovolných hasièù. Prvním pøedsedou a velitelem se stal Karel Ferdinandi. Èleny výboru František Èerný, Karel Havlík, starosta obce Antonín Horáèek, Václav Smolík a Jan Uzel. 12.6.1989 - pøi odpolední bouøce udeøil blesk do støechy chvalského zámku a roztøíštil v krovu jeden trám. Naštìstí nedošlo k požáru. 14.6.1898 - k výroèí stoletých narozenin

Hornopoèernický zpravodaj

Františka Palackého usnesla se místní školní rada v Horních Poèernicích poøádat školní slavnost a dìtem udìlila celodenní prázdniny. Sváteènì odìní žáci ze všech tøíd se o osmé hodinì ranní sešli ve tøídì, kde øídící uèitel vysvìtlil význam slavnosti a pan uèitel Pittermann pak promluvil o životì a èinnosti Františka Palackého. Dìti na to zapìly písnì Kde domov mùj a Otcovský dùm. Všem dìtem byly rozdány obrázky s podobiznou Františka Palackého a slavnost byla ukonèena. 23.6.1900 - žáci první tøídy chvalské školy se svým uèitelem konali odpolední vycházku na kopec ke Svépravicùm. Po cestì i na místì se žáci seznamovali s kvìtenou, pouèovali se v zemìpise a provádìli tìlocvièné hry a zpìvy. 7.6.1904 - Výnosem c.k. Zemské školní rady bylo zakázáno pøi školních vycházkách podávat žákùm lihové nápoje. Pøi celodenních výletech povoleno pití piva jen v nejnutnìjším pøípadì a ve velmi malém množství. 6.1907 - na zaèátku mìsíce èervna objevilo se i v našich obcích ohromné množství housenek Bource prstenèitého. Stromy pøi silnici od chvalského høbitova a podél ní v Horních Poèernicích byly dohola ožrány. 6.1916 - v tomto mìsíci se poèal péci jen kukuøièný chleba. Zavedeny byly také lístky na cukr v množství 1 kg na osobu na 4 týdny a lístky na kávu v množství 35 dkg na osobu na 8 týdnù. O lístky na kávu ale nikdo nestál protože na nì ani zrnko kávy nikdo nedostal. Prodávala se pouze náhražka, která se podobala mazadlu používanému na mazání kol vozù. 1.6.1921 - bylo zavedeno v Èeskoslovenské republice èíslování hodin od jedné do dvacetiètyø. Na venkovì to nebylo po nìjakou dobu respektováno mimo železnici, kde nad øímské èíslice od I. do XII. bývalo dopsáno arabskými èíslicemi 13 až 24. 9.6.1922 - Správa Karlínského okresu upozornila na výnos zemské správy na ochranu vzácných rostlin pøed vyhubením. Proti osobám trhajícím je za úèelem prodeje èi jiných dùvodù bylo naøízeno postupovat pøísnì podle vydaných zákonù na ochranu pøírody. V oblasti našich obcí jako chránìné byly jmenovány zejména: kandík, lýkovec, jalovec, bledule, kosatec, líska, koniklec, døín. 27.6.1922 - byl schválen Malý školský zákon, podle kterého mimo jiné bylo naøízeno v jedné tøídì maximálnì 65 dìtí. 5.6.1923 - zemøel chvalský faráø, konzistorní rada a arcibiskupský notáø Josef Laštovièka.Pohøbu na nové èásti chvalského høbitova se zúèastnila školní mládež ze všech našich obcí se sbory uèitelù. 1.6.1924 - uspoøádal uèitelský sbor hornopoèernické skoly koncert pøi nìmž

úèinkovalo žactvo ètvrté tøídy a místní pìvecký a hudební spolek "Lyra". Výtìžek 1.243 Kè byl vìnován na poøádání pozdìjších výletù hornopoèernické školy. 16.6.1924 - ve chvalské tøešòovce dozrály první tøesnì a prodávaly se za 3,50 Kè za jeden kilogram. 17.6.1924 - za subvence okresu se zaèala podél hlavní silnice v Horních Poèernicích budovat kanalizace. 4.6.1925 - byl odpoledne zahájen provoz na druhé železnièní koleji mezi stanicemi Vysoèany a Mstìtice. 5.6.1926 - o dlouhotrvajícím silném dešti toho dne byla v novinách uvedena zpráva: "Na kbelském letišti za 19ti hodinového lijáku napršelo 79,4mm vody, to je nejvíce v Praze za posledních 120 let". Louky pod Chvaly byly jediné jezero. Voda divoce proudila pøes okresní silnici a v Dolních Poèernicích a Hostavicích nadìlala mnoho škody. Podmáèením se 4. èervence zøítil kus hradební zdi ze dvora è.p. 25 do podskalí, kde porouchal domek è.p. 126. 1.6.1927 - byl zrušen Karlínský okres a ze zbytkù venkovských obcí okresù Smíchov a Karlín vznikl nový okres Prahavenkov se sídlem na Smíchovì /Na knížecí/. Do tohoto nového okresu byly zaøazeny i naše obce. 3.6.1928 - k výroèí padesáti let od založení hasièského sboru konalo se ve Chvalech okrskové cvièení hasièù. 1.6.1929 - v obci Svépravice otevøel pan Èelikovský veliký a moderní hotel se skvostným sálem. 23.6.1929 - za deštivého poèasí probìhla oslava desetiletého trvání Sokola ve Chvalech veøejným cvièením na poli pana A.Mayera u svépravické silnice, kde pak až do podzimu hrál zdarma místní spolek SK Meteor kopanou. 14.6.1931 - v restauraci "U Nìmeèkù" ve Svépravicích konala se první pou, která však skonèila velikou rvaèkou. 17.6.1941 - Plánovací komise pro hl.m.Prahu a okolí dala obcím Horní Poèernice, Chvaly a Svépravice podnìt k úvaze, zda by nebylo prospìšné slouèit se v jednu politickou obec. Spoleèná schùze zastupitelstev všech uvedených obcí konaná v hotelu Èelikovský dne 13.9. se vyslovila proti. Následnì naøízené slouèení provedené k 1.únoru 1943 bylo zrušeno v øíjnu 1945. Obce pøesto zùstaly pod spoleènou správou zøízeného MNV na základì vzájemné dohody. Interní dohoda zástupcù všech tøí obcí o slouèení byla potvrzena rozhodnutím zemského národního výboru dne 20.6.1947. 8.6.1978 - toho dne se sta let dožil hornopoèernický obèan pan František Hanuš. 15.6.1978 - zapoèalo osidlování prvního sídlištì Federálního ministerstva vnitra ve Chvalech.

èerven 2003

9 Všem jubilantùm, kteøí slaví v èervnu své životní výroèí, pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti. Blíženci

92

Rylich František

81

Semotánová Olga

91

Kotalíková Zdeòka

80

Volák Jaroslav

87

Kováø Václav

Øeháková Helena

85

Weberová Marie

Veselá Jarmila

83

Vecko Jaroslav

Hrubej Jan

Benešová Božena

Bryksová Kamila

82

Musil Josef

75

Kohoutek Antonín

Králíková Libuše

Matoušková Bohuslava

Èapek Jaroslav

Souèek Luboslav

Døevo Karel Voborská Zdeòka Dudek Josef Horáková Marie

Drlièková Oldøiška

21. kvìtna - 21. èervna (viz též HPZ 5/03) Lidé narození v tomto znamení jsou kreativní a mají nadání pro všechny umìlecké èinnosti. Jejich energie se projevuje stále novými nápady. Zdraví: Blíženec se vìtšinou po celý život tìší dobrému zdraví. Úskalí: V pøípadì dýchacích problémù vlivem exhalací je lepší pøestìhovat se do èistého prostøedí než užívat pøemíru lékù.

Rak

22. èervna - 22. èervence Znamení vodní, mužské, jeho vládcem je Mìsíc. Rak je zdrženlivý a pøizpùsobivý, má dobrý vztah k rodinì a vlastním pøíbuzným. Je nadán silnou intuicí. Rada: Rak potøebuje co nejrychleji pøekonat vrozenou bázlivost a zdrženlivost vùèi ostatním lidem, aby v životì uspìl.

Partnerské styky m.è. Praha - Horní Poèernice s nìmeckým mìstem Brunsbüttel pokraèují i letos Mìstská èást Horní Poèernice udržuje již témìø pìt let partnerské styky se severonìmeckým mìstem Brunsbüttel. V druhém kvìtnovém týdnu nás navštívila v rámci této pøátelské spolupráce opìt hudební skupina studentù tamního gymnázia, Big Band Lighthouse. Kromì již tradièního koncertu na Staromìstském námìstí hráli studenti i na námìstí ve Vrchlabí a v poslední den svého pobytu i u úøadu mìstské èásti Horní Poèernice. A tak oblíbené melodie našich mladých let ve stylu hudby Glenna Millera doprovodily svatebèany na jejich prvních spoleèných krocích životem.

kanceláø ÚMÈ

Nìkolik desítek spokojených posluchaèù zatleskalo studentské hudební skupinì BIG BAND pøi vystoupení pøed budovou ÚMÈ v Horních Poèernicích

Obèanské sdružení PROSAZ si vás dovoluje pozvat na jarmark tradièních èeských výrobkù zdravotnì postižených SVATOJÁNSKÝ JARMARK v Praze 19.6. - 25.6.2003 Václavské námìstí - dolní èást 10.00 - 21.00 hodin Pøijïte se podívat, pøijïte nakoupit, pøijïte podpoøit zdravotnì postižené. Všechny výrobky na jarmarku jsou ruènì vyrábìny zdravotnì postiženými z celé republiky. Z výtìžku prodeje budou hrazeny projekty sdružení Centrum denních služeb, Tísòová linka, Rehabilitace, Aquaterapie. na výstavu fotografií ze života zdravotnì postižených UKÁŽEME, CO UMÍME a jak žijeme 30.4. - 2.5.2003 Strakonice, Strakonický hrad Kapitulní síò 13.5. - 15.5.2003 Karlovy Vary, Grandhotel Pupp 1.9. - 21.9.2003 Praha Palác knih Neoluxor, Václ. nám. 41 Výstavy se konají v rámci Evropského roku osob se zdravotním postižením. Úplný pøehled o místech konání výstav najdete na www.prosaz.cz.

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

10 Hornopoèernického zpravodaje a milí ètenáøi knih!

Za nìkolik málo dnù pùjdeme k volebním urnám rozhodnout o našem vstupu do Evropské unie. Statistikové pøedpokládají dost vysoké procento souhlasících úèastníkù referenda. Tìm, ale i ostatním váhajícím èi nesouhlasícím bych chtìla nabídnout nìkolik knih, které o Evropì, jejích dìjinách, kultuøe i souèasnosti poví mnohé. Jak øíká jeden nᚠètenáø – co èlovìk umí pojmenovat, toho se nebojí. V knihovnì jsme se na „vstup do EU“ pøipravovali už dlouho, máme velkou zásobu nových, modernì zpracovaných evropských dìjin, slovníky i populární pøíruèky o Evropské unii. „…Evropa je jedna, ale je i rozlièná a musí si zachovat svá specifika v jednotì.“ To jsou úvodní slova Jacquese Le Goffa ke knize Evropa a Evropané. Napsal ji Jean-Baptiste Duroselle, profesor historie na paøížské Sorbonnì, èelný pøedstavitel francouzské historické školy moderních politických dìjin. Kniha zpracovává evropské dìjiny až do konce 20. století a je bohatì ilustrovaná. Druhou exkluzivní knihu Dìjiny Evropy napsalo dvanáct evropských historikù rùzných národností. Kniha je urèena všem, kteøí soudí, že „evropská otázka“ je prvoøadou záležitostí naší doby, a se to komu líbí nebo ne. Byla napsána pøedevším proto, aby sloužila ke studiu mladým Evropanùm, a lze ji považovat za jakýsi prototyp uèebnice dìjin Evropy – první eurouèebnici. Další kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad pøed devíti léty, napsal ji Christopher Dawson a jmenuje se Zrození Evropy. Cituji z pøedmluvy autora k této knize. „Má-li naše evropská kultura pøežít, je podstatnì dùležité, aby vyvinula spoleèné evropské vìdomí a smysl pro historickou a organickou jednotu. Než ale bude možno dát evropské kultuøe náležité místo v mezinárodním spoleèenství budoucnosti, je nejprve nutné odmítnout nesprávný pohled na minulost, jenž se bìhem posledních let stal bìžným, a obnovit historický smysl pro evropskou tradici.“ Autorem další knihy je kulturní historik pùsobící v Rakousku Friedrich Heer a kniha se jmenuje Evropské kulturní dìjiny. Heerova kniha poskytuje èeskému ètenáøi vodítko pøi studiu oblasti, kterou naše dìjepisectví, celá desetiletí regulované idejemi historického materialismu, zatím zanedbávalo. Navíc se mu tohoto potøebného poznání dostane ve skvìlé literární formì. Prof.PhDr Alexandr Ort, DrSc. je èeský historik a politolog a je autorem knihy, která vyšla nedávno - Evropa 20. století. Dvoudílná kniha Dìjiny evropské civilizace je dílem dvou autorských kolektivù, z nichž jeden vedl doc. PhDr. Petr Èornej a druhý PhDr. Pavel Bìlina - oba autoøi mnoha dalších knih vìnovaných pøedevším èeské historii. Knih o historii Evropy máme v knihovnì ještì celou øadu, ale pro vás, kteøí se chcete dozvìdìt o Evropské unii i další praktické informace, máme v knihovnì dvì zajímavé knihy. První z nich - Co to je, když se øekne Evropská unie napsal kolektiv èeských autorù, autorem druhé je Hans Jörg Schrötter a jmenuje se Aktuální slovník Evropské unie. Kniha vyšla letos. Formou 160 hesel poskytuje na 300 stránkách úvodní a opravdu srozumitelný vstup do nezøídka složitého svìta dnešní evropské politiky. Vybrala jsem pro vás heslo: Unijní obèanství. „Unijní obèanství“ bylo zavedeno v roce 1993 v Maastrichtské smlouvì. Mìlo se stát významným krokem pøi dalším vývoji evropského sjednocování na cestì k Evropské unii. Unijním obèanem je každý, kdo má státní pøíslušnost kterékoliv èlenské zemì EU.Unijní obèanství tedy nemá nahrazovat národní státní pøíslušnost jednotlivých státù EU, nýbrž ji doplòovat. S unijním obèanstvím jsou kromì práva na volný pohyb a pobyt, která už nejsou vázána pouze na výdìleènì èinné osoby, spojena ve všech státech EU následující práva: Volební právo: Každý obèan Unie se mùže – nezávisle na své národní státní pøíslušnosti v zemi svého bydlištì úèastnit komunálních voleb i voleb do Evropského parlamentu a nechat se zapsat do seznamu kandidátù. Diplomatická ochrana: V tøetích zemích, v nichž není jeho zemì zastoupena, požívá každý unijní obèan diplomatické a konzulární ochrany zahranièních zastupitelstev ostatních státù EU. Petièní právo: Obèané EU mohou podávat petice u Evropského parlamentu a mají právo na stížnosti u evropského ochránce lidských práv“. Èasto nás zbavují jistoty jen nejasné pøedstavy. Pøijïte si o Evropì nìco pøeèíst. Barbora Šrámková knihovnice

Historie skautingu v Horních Poèernicích zaèíná už v dobì první republiky Málokdo mohl tušit, že prázdninový tábor pro chlapce na ostrovì Brownsea, který tu poøádal v roce 1907 bývalý koloniální dùstojník R. BadenPowell, zaène psát historii svìtového skautingu. O dva roky pozdìji o sobì už skautské oddíly dávají vìdìt v Chile, první zemi mimo britské impérium, záhy se pøidávají další státy. Stranou nezùstávají ani Èechy. Legendární støedoškolský profesor A. B. Svojsík se nechal inspirovat zkušenostmi skautù v Anglii a Americe a zakládá skautské hnutí i u nás. Už v roce 1912 uspoøádal první letní tábor pod hradem Lipnice. Zúèastnilo se ho 14 chlapcù. Pìšky vyrazili od žižkovské reálky a výbavu pro celý tábor vezli na káøe. A hmotnost nákladu rozhodnì nebyla zanedbatelná! Asi málokteré z dnešních dìtí si dovede podobnou cestu na tábor pøedstavit. Kára mìla totiž plných 300 kg!

r. 1924 - 1925

Junák - Èeský skaut

15. 6. 1914 vzniká samostatný spolek Junák - Èeský skaut. Organizoval nejdøíve pouze chlapce, ale už o rok pozdìji vzniká "odbor pro skautskou dívèí výchovu." Po vzniku Èeskoslovenské republiky byl v kvìtnu 1919 založen Svaz Junákù a Skautù republiky Èeskoslovenské. A. B. Svojsík byl jeho prvním náèelníkem. Když zemøel, pøebírá náèelnický post Rudolf Plajner. Za první republiky se první skautské oddíly objevují také v Horních Poèernicích. Spolupracují velmi aktivnì se skauty z okolních obcí, ale bohužel pamìtníkù už je velmi málo a vzpomínky jsou proto znaènì neucelené. Podle všeho zde v té dobì pùsobily hned dva skautské oddíly. Dìti, které už tehdy nejen v Poèernicích skauting aktivnì provozovaly, pøijímají za své tøi základní principy: 1. Odpovìdnost vùèi Nejvyššímu dobru a Lásce, 2. Odpovìdnost vùèi Vlasti, 3. Odpovìdnost vùèi sobì

Buï pøipraven!

Druhá svìtová válka znamenala pro skautské oddíly jednoznaèný konec. 28. 10. 1940 byl Junák pøíkazem K. H. Franka rozpuštìn. Vzápìtí ovšem vìtšina oddílù pøechází do ilegality. V kvìtnu 1941 byla v Londýnì exilovým ministerstvem vnitra obnovena i organizace. Junák a skautské hnutí dokázaly pøekonat strasti a bolest války a jak je z reakcí pamìtníkù patrné, mladým lidem, kteøí se skautingu pøed

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

11 válkou vìnovali, se daøilo tìžkou váleènou dobu pøekonat mnohem snadnìji. Byli vyzbrojeni silnìjší vùlí, fyzickou, ale pøedevším psychickou silou. Potvrzují to i slova známého fotografa Ladislava Sitenského, který ve svém deníku, psaném ve vojenském táboøe v AGDE v roce 1939, píše: "Jsem nesmírnì vdìèen skautingu, který mne na život pøipravil v každém ohledu. Snáším vše lehce, (to jsem pøehnal!), ale kdybych nebyl deset let skautem, snad bych byl schopen spáchat i sebevraždu. Je zde mnoho lidí, kteøí trpí èastými depresemi. Já jsem pøipraven na vše - a dobøe pøipraven!"

r. 1946

Poèernický "Oheò"

Hned v roce 1945 je skautská organizace obnovena. Støedisko v Poèernicích dostává název Oheò. Vedoucím støediska byl zvolen Josef Flégr. Ve velmi krátké dobì se støedisko rozrùstá. Poèerniètí skauti mìli záhy 300 èlenù v 5 oddílech chlapcù, 3 oddílech vlèat a 3 oddílech skautek a svìtlušek. Byl zorganizován vùbec první prázdninový tábor v Louòovicích pod Blaníkem, poøádají se rùzné tematické výlety. Poèernické oddíly se aktivnì zúèastnily sjezdu v Brandýse nad Labem, Nymburce a mnoha dalších skautských akcí. Velkou poctou pro nì ovšem byla návštìva paní Baden-Powell, manželky zakladatele skautingu, která se pøi své návštìvì republiky v létì roku 1946 právì v Poèernicích zastavila. Èinnost skautù se zdárnì rozvíjela, poèet èlenù narùstal, až posléze klubovny v bytech a domcích laskavých rodièù pøestávaly staèit. Zaèala se budovat velká klubovna ve spolupráci s ÈSM - dnes na tom místìn stojí kulturní støedisko "Domeèek." Ale skauti si jí už pøíliš neužili. V létì 1948 byl Junák zbaven èlenství v Mezinárodním skautském ústøedí. Formálnì ještì existoval, ale 1.1.1951 byl tehdejším ÚV KSÈ definitivnì zrušen.

1968 - rok marných nadìjí

Nadšení tohoto období se logicky projevilo i ve skautském hnutí. Hlásily se i oddíly, které ilegálnì existovaly v rámci jiných organizací. Pøichází také spousta nových èlenù. 21. 10. 1968 je Junák oficiálnì zaregistrován. A opìt velmi rychle roste také v Poèernicích èlenská základna. Vzniká postupnì 7 oddílù - 5 chlapeckých a 2 dívèí. 2 oddíly také velmi úspìšnì pracují v Dìtském domovì ve Chvalech. Celkem je v Poèernicích registrováno zhruba 130 èlenù. V krátké dobì naši skauti organizují letní tábor ve Svoru u Kytlice a mnoho dalších akcí. Jako vedoucí støediska tehdy pùsobí Z. Tomek. Další násilné ukonèení èinnosti je ovšem na spadnutí. Pøichází 1.2.1970. Tehdy byly všechny dìtské organizace nedobrovolnì sjednoceny pod názvem Pionýr.

"Oheò" po roce 1989

Rok 1989 pøinesl svobodu také skautingu. Opìt vznikají oddíly skautù i vlèat, skautek, svìtlušek a roverù. V souèasné dobì má poèernické støedisko "Oheò" na 150 èlenù v 5 oddílech. Vedoucího støediska A. Wagnera postupnì ve funkci nahradil K. Švejda. Poøádají se nejen letní a zimní tábory, ale také tematické, èasto nìkolikadenní výlety, brigády, soutìže a závody. Mezi skauty je populární Svojsíkùv závod, jehož se samozøejmì i skauti z Horních Poèernic pravidelnì zúèastòují. Nevynechají žádnou pøíležitost, kdy mohou pomoci pøi obecnì prospìšných akcích - napø. "kvìtinové dny", kdy se sbírají peníze pro pomoc lidem nemocným rakovinou, apod. V souèasné dobì otevírají skauti svou novou klubovnu. Chlapci si ji vybudovali v bývalém skladu materiálu a paliva na zahradì fary na Chvalech. Dìvèata se scházejí v klubovnì, kterou skauti svépomocí, za pøispìní ÚMÈ Horní Poèernice, zøídili v chránìném území Chvalský lom. Støedisko "Oheò" o sobì zcela jednoznaènì dává vìdìt.

r. 1968

Pravidelná setkání

Je patrné, že skauting má skuteènì zdravé koøeny a dokázal si zachovat svou podstatu a zásady. Pøátelství, pomoc slabším, èestnost, úcta k pravdì, úcta k pøírodì. To jsou myšlenky a zásady, na nichž je skauting vybudován. Po roce 1989 dal jeden z prvních pováleèných poèernických vedoucích - Mirek Nikodým - podnìt k pravidelnému setkávání poèernických skautù. Tehdy se jich sešlo šedesát. Slíbili si, že se po roce opìt setkají. Mirek se bohužel dalšího setkání nedožil. Od té doby, na jeho poèest, se poèerniètí skautští pamìtníci scházejí dvakrát do roka. Obèas je navštíví ti nejmenší - vlèata a svìtlušky. Bohužel - a je to stále bolestnìjší, èasto zahajují své "schùzky" minutou ticha za zemøelého kamaráda. Ale pøesto jsou to právì oni, kdo si zaslouží nᚠveliký dík. Dokázali znovu a znovu probouzet v Poèernicích k životu myšlenky skautingu. Znají dobøe cenu pøátelství, lásky k pøírodì a èestného života. Ocenìní jejich èinnosti podporují i slova našeho bývalého prezidenta Václava Havla, který svìtovému skautskému sjezdu letos zaslal dopis tohoto znìní: "Principy skautingu zakotvené ve skautském slibu provìøil èas. Opakovanì prokázaly, že mohou odolat i nepøízni mocných tohoto svìta. Pøíkladem toho je i má zemì, kde skautské hnutí bylo tøikrát násilnì potlaèeno, a pøesto se mu tøikrát podaøilo povstat a obnovit èinnost." Naši skauti budou velice vdìèní všem ètenáøùm, kteøí mohou dodat nìjaké další informace, fotografie nebo materiály, týkající se skautského hnutí v Horních Poèernicích. Antonín Wagner, Vag, foto: archiv

Junák svaz skautù a skautek 27 støedisko OHEÒ Praha - Horní Poèernice slavnostnì otevírá

v NEDÌLI 8. 6. 2003 novou klubovnu v lomu na Chvalech.

Zveme všechny pøíznivce a pøátele na tuto akci. Pøi této pøíležitosti jsme pro návštìvníky všech vìkových kategorií pøipravili sportovní, výtvarné a kulturní odpoledne. Èekají na vás všemožné aktivity od ruèních prací, lanové lávky a známých i neznámých her až po prohlídku klubovny nebo tee-pee. Zahájení bude ve 13.00 pøímo v lomu, od zastávky Chvaly ve smìru na Èerný Most vás povedou šipky. TÌŠÍ SE NA VÁS SKAUTI Z HORNÍCH POÈERNIC.

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

12

Svìt podle Marie Šandové

Známá filmaøka s adresou v Horních Poèernicích

Její jméno je ve svìtì èeského filmového dokumentu pojmem. Nebývale široký zábìr témat, dokonalá pøíprava a schopnost empatie. Výsledkem je film, který tak snadno nevymažete z hlavy. Jen namátkou - Zlatá ni sestry Akvinely, Pamì Andìla, Øekni své jméno, Domy života, Bez milosti, Co jsme my, budete i vy… Jako scenáristka a režisérka jich natoèila více než sedmdesát. Filmy režisérky Marie Šandové nutí k pøemýšlení a aktivitì, hledají odpovìdi na otázky a sbírají prestižní filmové ceny doma i v zahranièí. Opìt jen namátkou - cena Trilobit, zvláštní uznání FITES, Cena mìsta Basileje, ocenìní Academia filmu, Techfilmu a dalších mezinárodních filmových festivalù. Málokdo ví, že tato osobnost žije v domku se zvláštním kouzlem nedaleko nádraží. Má tu oblíbená místa, která ráda fotí. Filmaøská svìtobìžnice s kamerou a laskavýma oèima má už sedmnáct let v Horních Poèernicích svùj domov. Naši žádost o rozhovor pøijala velmi vstøícnì. Povìzte, co si vlastnì máme pøedstavit pod pojmem "režisér dokumentárních filmù"? Lidé si èasto pøedstavují dokumentaristu jako èlovìka, který vyhledává dokumenty v archivu. A nejsou daleko od pravdy! Pøíprava dokumentu skuteènì vyžaduje peèlivou pøípravu, která èasto zahrnuje i týdny studia v archivech. Vzhledem k vývoji technologií smìøuje doba k virtuálním svìtùm. Svìt se zplošuje. Lidé jsou zvyklí, že díky televizi k nim pøicházejí obrazy a oni mají pocit, že se toho svìta aktivnì úèastní. Režisér dokumentárních filmù proto musí vycházet z reality a být vnímavý ke skuteènému svìtu. Základním pøedpokladem dobrého dokumentaristy je zájem o všechno, co se kolem nìho dìje. Pro ženu to ale není úplnì obvyklá profese. Co vás k ní pøivedlo? Nepocházím z filmaøské rodiny. Milovala jsem filmy a moc ráda chodila na promítání do filmového klubu. Dostat se na Filmovou a televizní fakultu bylo mým velkým snem. Pøedstavte si, že jsem dokonce jezdila kolem FAMU tramvají a držela se za knoflík! Snila jsem o režii, ale studovala støihovou skladbu.

... a její oblíbená místa

Hornopoèernický zpravodaj

Nemìla jsem totiž tak velké sebevìdomí, Režisérka Marie Šandová abych si na ni troufla. Jako režisérka dokumentù vstupujete do života hrdinù svých filmù. Svìøují se vám do kamery s nejintimnìjšími vìcmi, odhalují své úspìchy, stejnì jako slabiny a bolesti. Cítíte za nì zodpovìdnost? S lidmi, o nichž jsem toèila film, se obvykle stále scházím. Obèas se stáváme pøáteli. Filmy nìkdy vyvolávají reakce, kdy vám jde mráz po zádech. Tøeba Dnes má dvojèata! Umíte si pøedstavit, film Co jsme my, budete i vy, pojednává jaký je to pro mì krásný pocit? o problému, proè se u nás rodí málo Film mùže mít na život èlovìka velký dìtí. Mluvím v nìm s ženami, které vliv. Dìlala jsem film o Vojtovì metodì, celou svou duší touží po dítìti. Nemyskterá pomáhá pøedevším dìtem postilí na nic jiného, podstupují nároènou ženým dìtskou mozkovou obrnou. Pak léèbu nebo umìlá oplodnìní. Jen aby mluvím náhodou s jednou maminkou. koneènì mohly mít své vytoužené dítì! Vùbec netušila, že film jsem toèila Moje kamarádka si film nahrála, vidìla právì já. Svìøila se, že její dítì mìlo ho snad desetkrát. Øíká, že ji pøesvìdzdravotní problém, ona vidìla film, èil, aby umìlé oplodnìní podstoupila. zaèala s klukem cvièit a moc mu pomohla. V takové chvíli pochopíte, že dny, týdny a mìsíce pøípravy nevyšly na prázdno a vaše práce má smysl. Pøed pár lety jste natáèela pøímo na frontì v oblasti srbsko-chorvatského konfliktu. Pod dojmem nedávno skonèené války v Iráku se musím zeptat, jaká je vaše vlastní váleèná zkušenost? Dodnes je jedním z mých urèujících životních zážitkù. Jak v osobní, tak dokumentaristické rovinì. Pùvodnì to byla zcela nevinná výprava. Doprovázeli jsme dìti z èeské menšiny v Chorvatsku, ale nᚠštáb se dostal až na frontu. Vidìla jsem úplnì znièená mìsta, podobná sídlištì jako je tøeba Èerný most! Silnì to na mì zapùsobilo. Nemohla jsem pochopit, že blízko od nás, jen pár hodin cesty autem, mùže být tak obrovská destrukce! Víte, neprojevuje se pouze znièenými mìsty,

èerven 2003

13 ale i ve vztazích mezi lidmi a v jejich hodnotách. Mluvili jsme s dìtmi, kterým zastøelili rodièe. V tìch dìtech byla hluboká nenávist. Taková, která vede až do dalšího kolena. V roce 1999 byla potom bombardována bývalá Jugoslávie a já jsem s tím souhlasila. Miloševièùv režim byl brutální a krutý, nedal se jiným zpùsobem zastavit. Stejný postoj mám k Husajnovi. Opravdové zlo nepøemùžete jiným zpùsobem. Podobné katastrofy však jdou pøedevším do duší lidí. Sama zjišuji, že jsem si vùbec neumìla pøedstavit, jak to v Iráku bude složité. Udržet poøádek a nastolit demokratické pomìry! Když slyším, že Amerièané svádìjí boj o mysl a srdce lidí, je mi jasné, že tato bitva bude zdaleka nejt잚í. V èervnu probìhne referendum o vstupu naší zemì do Evropské unie. Už se cítíte být "evropským obèanem"? Nejvìtším nedostatkem sametové revoluce v Èechách je podle mì absence úcty k právu. Chceme-li se stát skuteènou souèástí unie, potøebujeme nejen volný trh a demokratické instituce, ale také vládu práva. Ètvrtou hodnotou EU je kulturní dìdictví. To jsou sloupy na nichž, jak doufám, Evropská unie stojí. A já se s nimi ztotožòuji. Co nového pøipravujete? Pracuji na dvou filmových projektech. První je o církevním øádu cisterciákù trapistù, kteøí v západních Èechách pøemìòují jednu barokní usedlost

Hornopoèernický zpravodaj

v klášter. Jde o øád kontemplativní, který k nám pøišel z Francie a v jeho spoleèenství je i nìkolik Èechù. Komunikace s nimi je obtížná, protože nemluví. Je to souèástí jejich øehole. Pøesto mají velký zájem, abychom jim porozumìli a dokázali je pochopit. Pro Ministerstvo životního prostøedí chystám film Natura 2000 o soustavì chránìných území evropského významu. Zajímavý pohled na èeskou pøírodu z evropského hlediska. V oblasti ochrany pøírody a ekologie jsme zvyklí na zprávy o katastrofách nebo nepøíznivém vývoji. Já se naopak setkávám s pøíbìhy pozoruhodných nádherných návratù pøírody. Vrací se bobøi, lososi, vzácní motýli, perlorodky… Vᚠmanžel, Ing. Josef Šanda, je stavebním inženýrem a pùsobí jako pedagog na Vysoké škole umìleckoprùmyslové. Jak jde v jedné rodinì dohromady architektura a film? Nìkterá moje témata jsou o architektuøe, stavebnictví, promìnách místa. Manžel má velice vyhranìný vkus a názor nejen na jednotlivé stavby, ale i na mé filmy. O vìcech spoleènì dost diskutujeme. Je mùj první kritický divák, ale také velký fanda. Naše rozdílné profese nás vedou k odlišnému zpùsobu myšlení: stavaø øeší jasné technické problémy, filmaøka podává svìdectví a osobní výpovìd o danému tématu. Prozraïte nám na úplný závìr, jak se

vám žije v Horních Poèernicích? Hezky. Mám radost ze spousty vìcí. Z každého nového obchùdku, ze škol, které tady jsou. ڞasná je zdejší divadelní amatérská obec! Našla jsem si už i své oblíbené místo. A taková místa potom i ráda fotografuji. Tøeba malý parèík u nádraží v Horních Poèernicích. Koukám tu na krásné duby a stromoøadí dvanácti bøíz. Mám je spoèítané, chodívám sem bìhat. Místo prochází promìnami. Když jsme se pøistìhovali, bylo zpustlé. Pozdìji se zvedlo, je vidìt, že se o nì lidé starají. Natøeli na bílo ploty i stìny staveb. A teï se tam objevily graffiti - barevné nápisy. Øíkala jsem si, já snad vezmu kýbl a pøetøu to! Nedávno jsem šla, bylo hodnì ostré jarní svìtlo, šikmé stíny a vìtve dubu pojednou házely stíny podobné grafitti. V tom okamžiku se mi zdálo, že mezi zvukem projíždìjícího vlaku a zpìvem pìnkavy vnímám právì " genius loci " Horních Poèernic. aš Foto: Marie Šandová

èerven 2003

14

Votuzská 322, Praha 20 - Horní Poèernice, tel. 281920339

DIVADLO V PØÍRODÌ V kvìtnovém èísle HPZ jste našli program 33. roèníku Divadla v pøírodì jako samostatnou pøílohu. Tentokrát vám již jenom ve struènosti pøipomeneme, co je ještì pøipraveno a na co se mùžete tìšit. Festival bude pokraèovat celý èerven a mimo jiné nabídne také nìkolik pøedstavení „pøespolních“ ochotníkù. Jako první pøijede spøátelený divadelní soubor Boøanovická opera s atraktivním titulem, muzikálem ZVONOKOSY (ètvrtek 5.6. a pátek 6.6. od 21.00 hodin). Sobota 7.6. bude patøit Centru volného èasu z Prahy 3 - Divadlu v ulitì, které poøádalo koncem kvìtna 1. roèník soutìžní pøehlídky dìtských divadelních souborù. K nám pøijedou zahrát vítìzné soubory zmínìné pøehlídky v kategorii pro dìti a v kategorii pro mládež. Zaèátky pøedstavení jsou jako vždy v 17.00 a 21.00 hodin, jenom konkrétní soubory a pøedstavení jsou v tuto chvíli ještì velkou neznámou. O vítìzích pøehlídky, tj. našich hostech, se bude rozhodovat až po uzávìrce tohoto èísla HPZ. Pøesto doufáme, že se pøijdete podívat, jak dìlají divadlo jinde, a mladé herce povzbudit. Divadelní scéna ZUŠ Jana Zacha Èelákovice už v našem pøírodním divadle témìø zdomácnìla a v posledních letech zde vystupuje pravidelnì. Tentokrát si pro nás divadelníci z Èelákovic pøipravili známou ruskou pohádku CAREVNA ŽABKA (nedìle 8.6. od 17.00 hodin) a pro dospìlé hru A. Casonyho SEBEVRAŽDY NA JAØE ZAKÁZÁNY (støeda 18.6. od 21.00 hodin). Tím konèí výèet našich letošních hostù a zbývá pøedstavit dvì poslední domácí pøedstavení. Jako svoje druhé letošní pøedstavení pøipravil dìtský divadelní soubor Poèerníèci pøíbìh malého chlapce, kterého v džungli zachránili a vychovali vlci, MAUGLÍ. Režisérky pøedstavení pøistoupily k obsazení jednotlivých rolí více než velkoryse a tak se naše romantické pøírodní divadlo a jeho velice skromné zázemí obèas v džungli oprav-

du mìní pod náporem více než ètyøiceti malých hercù. Výsledek ale opravdu stojí za vidìní a všichni, kdo se po celý rok Poèerníèkùm obìtavì vìnovali, zaslouží obdiv a podìkování. (Pátek 13.6. ve 21.00 hodin, sobota 14.6. v 17.00 a 21.00 hodin a nedìle v 17.00 hodin.) V obnovené premiéøe uvádí divadelní soubor Právì zaèínáme v režii Dády Stoklasy komedii NEBE NA ZEMI. Urèitì vás opìt okouzlí i pobaví nadèasový humor a moudrost, kterými se vyznaèuje vìtšina her z dílny V + W + J, a vìøíme, že pøedstavení v plné míøe naplní heslo „to nejlepší na konec“. (Ètvrtek 19.6., pátek 20.6., sobota 21.6., nedìle 22.6., ètvrtek 26.6., pátek 27.6., sobota 28.6. a nedìle 29.6. vždy ve 21.00 hodin.

Vstupné na všechna odpolední a veèerní dìtská pøedstavení: dìti od 2 – 12 let 20,- Kè, všichni ostatní 30,- Kè Vstupné na veèerní pøedstavení pro dospìlé: 50,- Kè, dìti do 12 let 30,- Kè Festival mùžete také podpoøit zakoupením permanentní vstupenky v cenì 500,- Kè, která platí na všechna pøedstavení pro veøejnost pro dvì osoby.

Všem žákùm našich kurzù pøejeme krásné prázdniny a naèerpání nových sil do pøíštího školního roku. Podrobnou nabídku kurzù najdete v 9. èísle HPZ a od posledního týdne prázdnin také na www. pocernice.cz. Zápis probìhne od 1. do 11. záøí, vždy v pondìlí až ètvrtek od 15.00 do 19.00 hodin v KC Domeèek ve Votuzské 322, tel. 281920339.

Takový malý zázrak...

Milana Schejbala si mnozí pamatujete ještì z doby, kdy sám stával na prknech, která znamenají svìt. V osmdesátých letech byl zakladatelem, umìleckým šéfem a režisérem populárního ochotnického souboru Anebdivadlo, který patøil ke stálým hostùm v našem "letòáku". Dnes se vìnuje divadlu profesionálnì, je umìleckým øeditelem divadla ABC a souèasnì pùsobí jako režisér i na jiných scénách. Vzpomínᚠrád na poèernický divadelní festival? Urèitì, mám ho moc rád. My jsme s Anebdivadlem zaèali jezdit do Poèernic ještì za komunistù, kdy takových akcí

bylo jako šafránu. Navíc je tu možnost nebo spíš krásná pøíležitost hrát pod širým nebem. Prostor pøírodního divadla má v sobì obrovské kouzlo. Je velmi blízko divákùm, ta vazba je velmi bezprostøední. A navíc prostøedí, které je napùl pøírodní a napùl umìlé, vytváøí napìtí, dává pøedstavení zvláštní rozmìr. My jsme se také vždycky snažili tohle napìtí využít. A vždycky se nám v Poèernicích hrálo dobøe. I proto, že poøadatelé jsou skvìlí a milí a vstøícní. Je to útulné divadlo s pøíjemnými lidmi. Festival se koná vlastnì v dobì, kdy konèí divadelní sezóna, takže je to krásná pøíležitost k slavnostnìjšímu uvedení

Festival Divadlo v pøírodì je v plném proudu, vìøíme, že si pøedstavení domácích i pøespolních souborù nenecháte ujít. A možná vás bude zajímat, jak "náš" festival vnímají lidé, kteøí na nìj cestují mnohdy pøes celou Prahu nebo ještì z vìtší dálky. Tentokrát vám nabízíme pohled ze svìta profesionálního divadla i z konkurenèního ochotnického sdružení.

Hornopoèernický zpravodaj

K návštìvì divadla vás srdeènì zveme ! Divadlo v pøírodì najdete na adrese: zahrada ZŠ Svépravice, Spojencù 1408, Praha 20 – Horní Poèernice Spojení z koneèné metra B Èerný Most: bus 261 nebo 222 do stanice Na vyhlídce (2 minuty od divadla), 223 do stanice Vysokovská (5 minut od divadla), 221, 273, 304, 304, 323, 353 do stanice Vojická (15 minut od divadla).

Zmìna programu vyhrazena ! Upøímnì dìkujeme tìm, kdo podpoøili letošní roèník Divadla v pøírodì finanèními èi vìcnými dary: Pivovar Eggenberg, Josef Cincibus a Michal Hotovec - cateringové služby, Pavel Štrob, Miroslav Vejsada Øeznictví a uzenáøství Na Kopeèku, Pekaøství Moravec, Jiøí Bittner - Elbi Electronics, Meffert ÈR, spol. s r.o., Ekis, spol. s r.o., Biofaktory Praha, spol. s r.o., Elektro opravy TomᚠKøíž, Elektro Bohata, Elektro Novák – Alarm, CELL.CZ, spol. s r.o. Podìkování Patøí také všem pracovníkùm Základní školy Svépravice za toleranci a pochopení, pracovníkùm Místního hospodáøství za vstøícnost a ochotu neustále stìhovat a samozøejmì také pøedstavitelùm naší obce za dlouhodobou trvalou podporu místních ochotnických spolkù. Všem ještì jednou dìkujeme ! Za poøadatele Hana Èížková a Eva Urbanová

èerven 2003

15 nìkterých inscenací. A je tam vždycky perfektní návštìvnost a skvìlí, vnímaví diváci, a to jsme zažili snad každé poèasí, hráli jsme pod nebem bez mráèku i v hrozném slejváku.

od svých starostí a jdou do letòáku a vytvoøí s tìmi na jevišti kompaktní celek, to je takový malý zázrak. sas

Vzpomínáte? M. Schejbal jako “èerný vzadu” v levém horním rohu.

Strašnì rádi jsme se do Horních Poèernic vraceli. A dokonce v roce 1995, kdy soubor už nehrál, ale slavili jsme dvacáté výroèí založení a chtìli jsme to oslavit spoleèným pøedstavením - první místo, které nás napadlo, že bychom tam chtìli hrát, byly Poèernice. Bez váhání se všichni èlenové souboru shodli na tom, že by bylo fajn zahrát si tam a nikde jinde. Zkrátka vždycky jsme cítili takovou zvláštní atmosféru, ten prostor je zvláštní a atmosféra taky, je to atmosféra urèitého slavnostního setkání. Další sympatický rys je, že je to vlastnì otevøená pøehlídka amatérských i profesionálních souborù. a to také nebylo a není bìžné. Když jsem mìl víc èasu, jezdíval jsem se podívat, i když už jsem sám nehrál. Chápal jsem to jako pøíležitost vidìt inscenace, které mì zajímaly, abych mìl pøehled. A chtìl jsem vidìt, jak tento kouzelný prostor využijí ostatní soubory, a vždycky jsem byl pøíjemnì pøekvapený. Má podle tebe i v dnešní dobì smysl poøádat takový festival? Myslím si, že pro takové místo jako Horní Poèernice má taková pøehlídka divadel velký smysl pøedevším osvìtový. Každá konfrontace vede k tomu, že se èlovìk uèí od nìkoho jiného - a poèerniètí divadelníci i pan režisér Stoklasa byli vždycky otevøení v pøístupu k tomu, jak pracují ostatní soubory. Taková pozitivní konfrontace má obrovský smysl - pro herce i publikum. Je to úžasná pøíležitost k setkání, ke komunikaci. Vždy divadlo je o komunikaci. I o komunikaci s hledištìm. A to, že se lidé v Poèernicích veèer odtrhnou

Hornopoèernický zpravodaj

Zuzana Jachninová je principálkou divadelního souboru Boøanovická opera. Na letním divadelním festivalu bude se svým souborem letos hrát už potøetí. Pøedstavení Boøanovické opery jsou vždycky zajímavá a plná svìtelných efektù a krásných kostýmù. Aby ne, vždy paní Zuzana pochází z divadelnické rodiny a má divadlo a muziku v krvi. A pro fundus kostýmù má bohatý výbìr ve svém second handu Zuzatex v Boøanovicích. I když je Zuzana velmi zamìstnaná žena, našla si èas na krátký rozhovor. Jak jste se s Boøanovickou operou k nám do Poèernic vlastnì dostali? Oslovil mne Dáda Stoklasa a spolu s Hankou Èížkovou mi nabídl úèinková-

ní na festivalu. Vaše divadlo v pøírodì je unikátní svým prostøedím. Myslím, že jsou pro nì ideální hry, které dávají šanci zapojit prostøedí jako doplòující prvek pøedstavení. Takový byl Ženský boj nebo Sen noci Svatojánské, které nastudovali poèerniètí divadelníci. Naopak napøíklad Jelen v Lagunì se do tohoto typu jevištì podle mého názoru pøíliš nehodí. Je škoda nevyužít prostøedí, které máte k dispozici. Kde se zrodil nápad založit Boøanovickou operu? Všechno zaèalo módní pøehlídkou, kterou jsme uspoøádali u nás v Boøanovicích. Chtìla jsem ji udìlat „jinak“ a tak pøedvádìní modelù pøipomínalo spíš jejich jevištní prezentaci. Všechny zúèastnìné tohle hraní chytilo. No a odtud už byl k založení souboru jenom krùèek. Zpoèátku velkou èást souboru tvoøili zamìstnanci Zuzatexu, èasem se ale pøidali i ostatní divadelní nadšenci v obci. Všechna vaše pøedstavení, která jsem mìla možnost vidìt, byly muzikály, i když právì muzikál je velmi nároèný žánr. Pøedstavení jsou po režijní i technické stránce dokonale propracovaná. Je to proto, že tvoje maminka Božena Havlíèková byla zpìvaèkou (naposledy pùsobila v Karlínském divadle) a tvùj tatínek je herec Jiøí Císler? Ne, to s tím vùbec nesouvisí. Mì zajímá pøedstavení jako celek. Nestaèí mi jenom režijnì nastudovat hru. Udìlat pøedstavení kompletnì, vybrat muziku, kostýmy, prostì všechno, co k tomu patøí - tohle mì právì na divadle pøitahuje. Letos chystají boøanoviètí pro Divadlo v pøírodì slavnou hru Gabriela Chevalliera Zvonokosy. Všechny poèernické milovníky dobrého divadla urèitì potìší. hal

Zuzana Jachninová (vpravo) na jevišti Divadla v pøírodì.

èerven 2003

16

Informace z Domu dìtí a mládeže, Ratiboøická 32, Horní Poèernice

Èarodìjnice

Akce probìhla koneènì jako každoroènì dobøe, jen to poèasí nám úplnì nepøálo. Nakonec i ta èarodìjnice, která se nám v DDM tak krásnì povedla vyrobit, shoøela, ale tak to pøece má být. Pro vítìzné èarodìjnièky jsme vyrobili v keramickém kroužku krásné medaile a radost jsme mìli i z našeho prvního keramického stánku. Dìvèata z taneèního kroužku a mažoretky byly pøímo bezva!! A tak nám nezbývá nic jiného než si øíci, že èarodìjnice se nám z Domu dìtí rozhodnì povedly. V sobotu 10. kvìtna se opìt nᚠtaneèní kroužek a sólistka mažoretek Ilonka pøedstavily na veøejnosti na Memoriálu Lucie Hanušové v Dìtském domovì v Dolních Poèernicích. Letošního roèníku se zúèastnilo celkem 28 dìtských domovù z Èeské republiky a 2 domovy ze Slovenska. Úèast byla tedy mimoøádná. Pozvání k vystoupení, které jsme dostali od poøadatelù nás velice potìšilo. Dìvèata se snažila a jejich výkon byl odmìnìn mimoøádným potleskem. Zvláštì pøítomným chlapcùm se vystoupení líbilo a není divu, protože na naše dìvèata byla radost se podívat.

Festival “Mezi ploty” - Bohnice - 31.5. a 1.6.2003

Pravidelnì v tuto dobu se koná v Bohnicích v areálu psychiatrické léèebny dvoudenní festival, na kterém se prezentují pøední divadelní soubory, orchestry, zpìváci, herci, amatérské i profesionální soubory. Na oba dva dny vždy od 14.00 je pøipraven opravdu pestrý program. Soutìže, umìlecké dílny. NᚠDùm dìtí dostal nabídku, abychom zorganizovali dne 1.6. soutìžní pódium. Mimo odpoledne plné her a soutìží, které zde budeme organizovat, se pøedstaví široké veøejnosti i naše mažoretky, oba taneèní kroužky a soubor Mateníèek. Zveme všechny srdeènì, aby nás pøišli do Bohnic podpoøit. Urèitì se nebudete nudit. Mùžete zde s námi prožít krásné odpoledne.

Ještì nìkolik upozornìní:

1. Každé úterý probíhají v DDM rehabilitaèní a rekondièní masáže s thajskými prvky – nutno objednat pøedem

2. Od 19. kvìtna jsme v DDM zahájili èinnost nového volného klubu pro mládež. Klub je vždy

v pondìlí od 19.00 do 22.00. hod. V této dobì zde mùžete volnì pracovat na poèítaèích /internet atd./ nebo v keramické dílnì, kde je v tuto dobu pro vás pøipravena volná keramická tvorba. Tento klub slouží i pro širší veøejnost a neèleny DDM, je však limitován vìkem od 15 let.

3. Pokud chodíte s dìtmi do DDM nebo procházíte Ratiboøickou ulicí z autobusu, tak jste možná zjistili, že máme novou informaèní tabuli pøímo na chodníku na rohu pøed MŠ. Prosíme vás, abyste tuto tabuli prùbìžnì sledovali. Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

17 Tuto stránku bychom rádi vìnovali podrobnìjšímu pøedstavení našich taneèních kroužkù, mažoretkám a souboru Mateníèek. Jak jistì víte, v našem Domì dìtí již docela úspìšnì pracují pod vedením paní lektorky Frolíkové dva taneèní kroužky, mladší a starší dìvèata. Starší dìvèata již mají za sebou nìkolik úspìšných vystoupení na veøejnosti. Mladší se poprvé pøedstaví dne 1. 6. právì na festivalu v Bohnicích . Souèástí obou tìchto kroužkù je estetická výchova, image moderní „mladé dívky“. Od záøí pøipravujeme rozšíøení tìchto kroužkù, kde bychom se èásteènì vìnovali i modelingu.

Mažoretky

i zde se zaèíná projevovat dokonalé vedení paní lektorky a píle dìvèat. První „køest ohnìm“ zažila dìvèata na letošních èarodìjnicích. V nových kostýmech byla dìvèata zkrátka úžasná.

Soubor Mateníèek zaèínáme s folklórem

Naší snahou je vybudovat úspìšný folklórní soubor. Zatím máme malý základ, který se poprvé pøedstavil na veøejnosti na naší velikonoèní výstavì na Chvalech. Kdo z vás je vidìl, dá mi zapravdu, že toto vystoupení bylo až dojemné. Mròouskové se opravdu snažili a sklidili upøímný a zasloužený potlesk. Teï pro dìti pøipravujeme nové kostýmy. Už se tìšíme, až v nich vystoupí. Ráda bych všechny rodièe upozornila, že do všech tìchto kroužkù je možné od nového školního roku dìti pøihlásit. Podrobné informace s rozpisem jednotlivých kroužkù budou vyvìšeny v informaèní tabuli a na nástìnce v DDM zaèátkem èervna. Tìší se na vás kolektiv zamìstnancù DDM! Mgr. Kateøina Francová, øeditelka DDM

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

18

Výlet do Londýna Ve dnech 14. - 18. dubna letošního roku navštívili studenti hornopoèernického gymnázia v rámci rozšiøování jazykových znalostí Londýn. S jejich zážitky se mùžete seznámit prostøednictvím následující reportáže, jejímiž autory jsou dva ze studentù kvarty A, TomᚠMoravec a Petr Souèek. Londýn, hlavní a nejvìtší mìsto šedesátimilionové Velké Británie je centrem avantgardní módy a hudby. Na úctyhodné rozloze 1600 ètvereèních kilometrù žije pøes 7 milionù obyvatel, ètvrtina pochází z rùzných koutù svìta, což má za následek, že se zde hovoøí více než stopadesáti jazyky a žijí tu vedle sebe lidé všech barev pleti.. Je sídlem královského domu, parlamentu a vlády, je ale zároveò i svìtovou metropolí, která fascinuje svými protiklady. Je finanèním centrem Evropské unie, jedním z nejvýznamìjších svìtových obchodních center a navíc si uchovává vedoucí místo v oblasti umìní - pøedevším divadla, klasické a populární hudby. Dnešní Londýn je rozdìlen do dvou èástí - starší èást je nazývána The City of Westminster, novìjší èást nese prozaický název City. Nejjistìjším zpùsobem dopravy v tomto ohromném mìstì je metro.... Takto vybaveni teoretickými znalostmi jsme pøicházeli 14. dubna v jedenáct hodin k modernímu autobusu, stojícímu pøed Gymnáziem v Horních Poèernicích, abychom se vydali pøes Rakovník, Plzeò a Rozvadov vstøíc vlastním zážitkùm z evropské metropole a ubytování v pravé britské rodinì. Pøežili jsme noc v autobusu a ráno pøíštího dne nás zastihlo v pøístavu Calais, odkud jsme se za 75 minut trajektem dopravili pøes 40 km Lamanšského prùlivu do anglického pøístavu Doveru, jehož pøekrásné bílé útesy osvìtlené východem slunce se nám vryly do pamìti. Naším cílem bylo starobylé mìsteèko Canterburry, jemuž vévodí obrovská katedrála uprostøed mìsta. Prošli jsme se úzkými ulièkami mìsta obehnaného hradbami a vìžemi a vydali se do Londýna. Cestou jsme sledovali upravenou krajinu, velké množství ovcí pasoucích se na rozlehlých pláních a budovy z èervených cihel, ze kterých se staví dokonce i budovy supermarketù. Do mìsta na Temži jsme dorazili kolem poledne, kdy se hemží lidmi a veselými èervenými dvoupatrovými autobusy - doubledeckery. Prošli jsme se po bøehu Temže, která mìní smìr toku podle toho, zda je pøíliv nebo odliv, vidìli jsme bitevní køižník Belfast, známý z námoøních bitev 2. svìtové války, i muzeum, které je v nìm umístìno, prohlédli jsme si námìstí Trafalgar Square a prošli nìkteré obchody. A tak jsme byli už dosti unavení, když jsme kolem šesté hodiny veèer vystoupili v mìsteèku Blexleyhealth blízko Londýna, kde vždy na jeden trojlístek Èechù èekalo ubytování u nefalšované anglické rodiny, která, jak jsme pozdìji zjistili, bydlí v typickém domku se zahrádkou, sází v místní loterii a dívá se veèer na televizi. Jen ty zapeklité anglické kohoutky v koupelnách! S velkou radostí jsme po seznámení usedli k veèeøi, která se skládala v našem pøípadì ze sýrového nákypu s dušeným hráškem a brambory. Naše jazykové znalosti k bìžné konverzaci pøece jen staèily, jak jsme zjistili, když opadla poèáteèní nervozita. Vlídní Anglièané nás nechali vyspat, pøíštího dne ráno probudili v sedm hodin, nakrmili nezbytnými corn-flakes a odvezli na parkovištì, odkud jsme se vydali na další výpravu za poznáním britské metropole. Nechybìla v ní zastávka v muzeu voskových figurín Madam Tussaud´s, kde si pohybující se figurínu klidnì spletete s normálním èlovìkem, ani návštìva v bytì Sherlocka Holmese, ležícím v ulici Baker Street, èíslo popisné 21. Vydali jsme se také do ètvrti, kde leží hlavní britská muzea, do nichž vejdete zdarma - Science Museum, Natural History Museum, Victoria Albert Museum a Museum of Instruments. Až pojedete do Londýna, urèitì navštivte šestipatrovou budovu Muzea vìdy, v níž jsou umístìny rùzné expozice. Nemusíte se jen dívat, rùzné pøístroje mùžete i sami vyzkoušet! Perlièkou je výstava vìcí známého agenta 007 Jamese Bonda. Tøetí a poslední den našeho pobytu v Anglii zaèal prohlídkou støedovìkého hradu Toweru, který je vlastnì velkým trezorem pro korunovaèní klenoty. Ohromili nás obøí krkavci, kteøí jsou zde chováni již nìkolik století, i zbranì, brnìní a kroje ze 16. století. Podívali jsme se na most Tower Bridge a zamíøili do muzea anglické banky, kde si nejen prohlédnete mince historické i souèasné, ale také se podíváte, jak zamìstnanec muzea ruènì razí mince starou technikou. A pak už na nás èekal elektrický vlak bez øidièe, aby nás odvezl do zastávky Islands Gardens, ležící na Psím ostrovì, odkud jsme prošli tunelem vedoucím pod øekou Temží. Vyšli jsme u obøí plachetnice Cutty Sark a úzkými ulièkami se propletli ke Greenwichskému parku, v jehož støedu se tyèí ona observatoø, kterou prochází nultý poledník. Jeden malý krùèek - a pøešli jste na druhou, západní polokouli. Po dvouhodinovém odpoèinku v parku zaèala zpáteèní cesta do vlasti. Dorazili jsme ke škole plni zážitkù a dobré pohody, plni vzpomínek na krásnou zemi, pohodu, která v ní vládne, na obrovské parky uprostøed mnohamilionového mìsta, kde na upraveném trávníku polehávají bankéøi v oblecích a jedí sendvièe, na katedrály tyèící se vysoko do nebes, na památník admirála Nelsona a dalších známých osobností a na auta jedoucí vlevo. Najde-li se další pøíležitost vidìt Anglii, nezaváhám ani na chvíli!

Foto: archiv Gymnázia Chodovická

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

19

Ještì jednou koèky

Základní škola Ratiboøická zvítìzila v soutìži, poøádané firmou Spinet ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tìlovýchovy. Poèernické koèky udìlaly, jak se øíká, díru do svìta. V soutìži, v níž školy s celé republiky soutìžily o to, která vytvoøí nejlepší webovou prezentaci na téma "Jarní den v Evropì", vybojovaly první místo. Soutìž je souèástí akce Spring Day, jednoho z projektù Evropské školní sítì (European Schoolnet), která podporuje aktivity škol, žákù a uèitelù v rámci Evropské unie. Projektu se mohou zúèastnit i státy, které na pøijetí zatím ještì èekají. Soutìž vyžaduje od dìtí nejen základní znalost Internetu, ale i schopnost využít a aplikovat znalosti z oboru informatiky a dostupné informace. A tak zatímco my dospìlí se ještì rozmýšlíme, jestli do Evropy jít nebo ne, dìti ze základní školy Ratiboøická už ten krok udìlaly. A právem jim za to patøí nejen gratulace, ale hlavnì první cena v soutìži - notebook. Slavnostní pøedání výhry se uskuteènilo v budovì školy 15. dubna. Cenu pøijeli škole pøedat zástupci firmy Spinet a.s. v èele s øeditelem Ing. Ladislavem Šedivým a se zpoždìním dorazil i zástupce Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy Ing. Zdenìk Svoboda. Pozvání pøijali také pøedstavitelé ÚMÈ Praha 20 - starosta Ivan Liška, tajemnice Ing. Eva Novosádová a pøedseda školské komise Ing. Petr Herian. Do místnosti školního klubu, která slouží souèasnì jako poèítaèová uèebna, se tentokrát musel kromì hostù vejít také celý pedagogický sbor školy a samozøejmì alespoò èást z 655 žákù školy, o kterým vlastnì celá ta sláva byla. Øeditelka školy Jana Neudertová seznámila hosty s tím, jak projekt vznikal, a prozradila, že koèièkový den nebyl zdaleka jedinou netradièní akcí, kterou škola pøipravila. Byl ale zatím nejrozsáhlejší a také nejnároènìjší. Za veselým koèkováním se skrývají tøi mìsíce mravenèí práce. Kvalitu webové prezentace ocenil pøi pøedání ceny i odborník, Ing. Šedivý. Starosta Ivan Liška pak pochválil nejen pøítomné tvùrce celého díla, ale také podnikavého a tvùrèího ducha školy. "Sice tu s námi nesedí, ale já vím, že je tady vždycky pøítomný," øekl. "Vzpomínám si, že ještì v dobì, kdy já sám jsem nemìl o Internetu ani ponìtí, tady už existovala myšlenka, jak jej využít k probuzení a povzbuzení, k tomu, jak dìti rozvíjet a posouvat dál." Ve školním klubu jsou skuteènì poèítaèe dìtem k dispozici nejen v hodinách informatiky, ale i mimo vyuèování. A tak tu mùžete vidìt osmáky surfovat na Internetu s pøehledem, o kterém se generaci jejich rodièù ani nesní. Dva z nich, žáci 8.B Ondra Rybáø a Martin Holý byli tak hodní a provedli mì po školním koèièkovém webu. Byli ochotní a milí, ale zejména na moje otázky, které svìdèily o uctivém a nepøíliš vøelém vztahu k poèítaèùm, odpovídali znaènì lako-

Hornopoèernický zpravodaj

nicky. A nakonec mì taktnì nasmìrovali na uèitelku informatiky Evu Holou, která po technické stránce celý projekt realizovala. Zajímalo mì, jakým zpùsobem se vlastnì dìti mohou podílet na realizaci tak technicky nároèného projektu. "Samozøejmì že není jednoduché vytvoøit

"Musím øíct, že pro mì bylo nádherné sledovat, jak to všechny ve škole chytlo. Dìti, uèitele i vychovatelky v družinì. Všichni ten nápad pøijali a všichni na nìm s nadšením pracovali. Dokázali dìti získat, a to je hroznì cenné. Vysvìtlit dítìti, proè má nìco dìlat. Protože jenom mu

ve školních podmínkách s dìtmi takový projekt," potvrzuje Eva Holá. "Nìkdo musí mít myšlenku, ale nikde není psáno, že to musí být právì uèitel, kdo má nejlepší myšlenku ze všech. Proto jsem každý nápad vždycky pøedhodila dìtem a každý k nìmu mohl nìco pøidat a nìjak ho vylepšit. Jsem ráda, když poèítaè rozvíjí tvoøivost dítìte, protože sama vím, že v nìkterých školách sice poèítaèe mají, ale dìti na nich vlastnì jenom hrají hry." Protože si snad ani nedovedu pøedstavit, jak taková realizace webové prezentace probíhá, neubráním se otázce, jestli nìkdy nemìla paní uèitelka chu to vzdát a nekomplikovat si dál život takovým úkolem nad rámec školních osnov. Eva Holá se upøímnì smìje: "To víte, že ano. Ani se neptejte, kolikrát jsem si za tu dobu øíkala, že už nechci koèky ani vidìt!..." Její kolegynì Hana Žáèková, která vlastnì první pøišla s nápadem pøivítat ve škole první jarní den s koèièkou Jívou, z nìhož se pak celý projekt rozvinul, doplòuje: "To vám Eva ale neøekla, kolikrát tu zùstávala tøeba do sedmi veèer. Ona je vùbec až nebezpeènì skromná. Protože v poèítaèích se vyzná jako málokdo. Pøitom kvùli koèièkovému projektu sama musela nastudovat spoustu nových vìcí." A jak je uèitelka výtvarné výchovy Hana Žáèková s výsledkem svého nápadu spokojená?

øíct - tohle teï udìláš, to je nesmysl. A nadchnout pro nìco osmáky, to není nic jednoduchého. Jenže já jsem zažívala situace, kdy se dìti zlobily, když jim z nìjakého dùvodu odpadla výtvarná výchova. Myslím, že dìti èasto také do své tvorby pøenášely svou touhu po nìjakém zvíøátku. Jeden chlapec tuším ve tøetí tøídì piplal svou koèièku s takovou láskou, že po celé ètyøi hodiny výtvarné výchovy peèlivì kreslil perem kožíšek, chloupek za chloupkem, pìknì jeden vedle druhého. Nevím, jestli se nìco takového dá zažít i v jiném oboru." Když vidím rozsah žákovských prací na koèièkových stránkách, musím obdivovat i práci uèitelky èeského jazyka Radky Hubálkové. Ale kdybych mìla být spravedlivá, musela bych zde vyjmenovat jednu po druhé všechny uèitelky i vychovatelky od první až po devátou tøídu. A vzhledem k tomu, že kromì koèek, které si ve škole spokojenì pøedou po všech koutech, se tu v poslední dobì zaèínají objevovat i fantastické bohatì zdobené klobouky, zdá se, že ten panem starostou zmiòovaný tvùrèí duch základní školy Ratiboøická neusnul na vavøínech. Už se tìším, co si pøipraví pøíštì. (Vítìzný projekt najdete na stránkách ZŠ Ratiboøická na adrese www.zs-hp.cz) sas

èerven 2003

20 Základní umìlecká škola Praha 9-Horní Poèernice, Ratiboøická 1899/30 oznamuje, že talentové pøijímací zkoušky do pøípravné hudební výchovy pokraèují v posledním termínu:

støeda 18.6.2003

Uchazeèi se mohou dostavit vždy mezi 15.30 – 18.00 hod. Pøijímáme žáky školního vìku – pøedevším dìti, které pùjdou od záøí 2003 do první nebo druhé tøídy. Seznamy pøijatých dìtí budou zveøejnìny 23.6.2003 odpoledne na nástìnce školy a na našich webových stránkách. Další informace o studiu na naší škole najdete na http//sweb.cz/zus.hp Dìtské úrazy patøí k nejvážnìjším zdravotním rizikùm dìtí v Èeské republice. Roènì na následky dopravních nehod, otrav, poleptání, popálenin a tonutí umírá 300 až 400 dìtí a mladých lidí do 19 let. Zhruba desetkrát tolik jich každý rok zùstává po úrazu trvale postiženo. Tyto smutné statistiky øadí bohužel ÈR v úrazovosti na jedno z pøedních míst v Evropì. Mìstské centrum sociálních služeb a prevence – Infocentrum Kontakt ve spolupráci s Mìstskou policií a sdružením Podaná ruka o.p.s. proto poøádá

v úterý 3. 6. 2003 od 13.00 hodin v sadech Viléma Zítka u Palackého námìstí HRAVÉ ODPOLEDNE

zamìøené na prevenci úrazù. Formou her a soutìží budou mít dìti možnost nauèit se rozpoznávat nebezpeèné situace a aktivnì si osvojovat zásady bezpeèného chování. Dìti si zajezdí na instalovaném dopravním høíšti, zájemci mohou složit zkoušky a pøi úspìšném vyplnìní dotazníku získat dìtský øidièský prùkaz. Mìstská policie doporuèuje, aby si dìti pøinesly prùkazkové fotografie. Pro dospìlé budou volnì k dispozici nejrùznìjší informaèní materiály týkající se prevence úrazù, násilí na dìtech, dìtských krizových linek a center, dìtských práv a pøehled volnoèasových aktivit a táborù. Srdeènì zveme všechny dìti, jejich rodièe, prarodièe, vychovatele i uèitele. Dne 23. dubna byly na Fakultní základní škole Chodovická poprvé udìleny

CENY FAIR PLAY za pøíkladný èin. Ocenìni byli tito žáci a žákynì:

Veronika Nìmcová (3.A), David Tomek (3.B), Daniela Šperlichová a Andrea Tesárková (4.A), Tereza Popíková (5.B), Marek Rygel (6.A), TomᚠBerber (7.A), Jakub Procházka (7.B) Ocenìným žákùm dìkujeme a blahopøejeme! Zároveò prosíme všechny ètenáøe HPZ, pokud by vìdìli o dalších dìtech, které by si

Mistrovství Èeské republiky v duatlonu žactva v Horních Poèernicích U Svépravického rybníka, na rozhraní Horních Poèernic, Dolních Poèernic a Èerného Mostu, se v nedìli 8.6.2003 uskuteèní již 3. roèník Poèernického duatlonu. Závod, který je urèen pro žákovské kategorie, poøádá triatlonový oddíl TRI SKI pøi TJ Sokol Horní Poèernice pod záštitou pana Ivana Lišky, starosty MÚ Praha 20 - Horní Poèernice. Poèernický duatlon je zaøazen nejen do Pražského poháru žactva v triatlonu a do Poháru kategorií ÈSTT v duatlonu, ale vítìzové si odnesou i tituly mistrù Èeské republiky v duatlonu žactva. To je zárukou, že tak jako v loòském roce se sportovního klání zúèastní velký poèet soutìžících z celé republiky. Závodníci poøádajícího oddílu TRI SKI se v této konkurenci rozhodnì neztrácejí a urèitì nebudou chybìt na stupních vítìzù. Závod však není urèen jen pro nejlepší v jednotlivých kategoriích, ale je organizován i jako náborový a mohou se jej zúèastnit všechny dìti do 15 let, které rády bìhají a jezdí na kole. A pokud ještì mají rády vodu, mùže pro nì být triatlon ideálním sportem. Pøi prezentaci soutìžících, která bude v místì závodu od 8.00 hodin, uvítáme každého zájemce. Bližší informace o 3. roèníku Poèernického duatlonu i poøádajícím oddílu je možné nalézt na webových stránkách www.volny.cz/triskihp nebo vyžádat na e-mail. adrese [email protected], pøípadnì na telefonních èíslech 605 115 068, 261 306 326. VA

zasloužily podobné ocenìní, aby nás o nich a jejich pøíkladných èinech informovali. Mgr. Jana Prokopová, výchovná poradkynì, FZŠ Chodovická

Nadace Chvalského zámku a maminky z Obèanského sdružení MUM by touto cestou rády a z celého srdce podìkovaly následujícím firmám za dary do tomboly na akci Èarodìjnice 2003: Almi s.r.o. - železáøství a dom. potøeby, Arnika - lékárna, A.L.C.Z. s.r.o., Amirro s.r.o., Dárky a odìvy AU, Barbora - kožené zboží, Biofaktory s.r.o., Brenntag CR s.ro., Bytové doplòky - pí. Nováková, Centrum Èertousy s.r.o., CÈM Glogus, Coinco Sport, Cukrovinky - p. Rùžièka, EGLO Èesko-moravská svítidla s.r.o., Elektrosklady - p. Jirousek, Elektro -p. Pukaè, Epistav, Europlant s.r.o., Hellsmat s.r.o. - železáøství, Hornbach Baumarkt CS s.r.o., Gappa - chovatelské potøeby, Intergal, Izolprag, fi. Jalèák - Masár, Julius Meinl - XXL, J+Z Elektro, p. Kozel, Linde s.r.o., Mabel - pí. Sadílková, Metros s.r.o., Mikra - p. Král, Mineral Metal, Mini Market Tomi, Mix Shop Wertheim, pekaøství Moravec, MPM s.r.o. - letecké modely, Nadace Chvalského zámku, Oèní optika - p. Havránek, Opál Praha, Plus Discount, tiskárna Printea, pí. Rosová - prodej znaèk. spodního prádla, Rybaøina u Oldøicha, Salon Marton, Sklenáøství - p. Veselý, Svìtlo-Lux s.r.o., Teluria s.r.o., Terramet, Trafika V+H - pí. Horová, TRW Volant, Unipet s.r.o., Utech s.r.o., Veterina - p. Stanìk, Øeznictví - p. Vejsada, Wicom s.r.o., Zezulka - pneuservis, Integral a.s. Vrchovina

Hornopoèernický zpravodaj

Soutìže pod vysokými koši skonèily Sokol Horní Poèernice, oddíl basketbalu Úspìšná sezona 2002/2003 pro basketbalisty Sokola Horní Poèernice skonèila. Pøinesla nejen radost z vítìzství mužù ve 3. lize, dobøe si vedla i ostatní družstva. Ženy odehrály svou soutìž - 1. tøídu pražského pøeboru pomìrnì v klidu. O umístìní na pátém místì rozhodla dvì nepovedená utkání na Žižkovì a na Pirelli a lepší skóre Dolních Poèernic ze vzájemných utkání. První tøi družstva v tabulce byla zatím nedostižná. Koneèná tabulka - 1. tøída ženy 1. BC Lícha, 2. TJ Medicina, 3. Ekonom Praha, 4. S. D. Poèernice, 5. S. Horní

èerven 2003

21 Poèernice, 6. TJ ÈZU Praha, 7. Iuridica Praha, 8. Chemie Praha, 9. Stavební fakulta, 10. Viktoria Žižkov, 11. Pirelli Praha B, 12. Pøírodní vìdy Muži B jako nováèek v 1. tøídì pražského pøeboru dlouho viseli nad sestupovou propastí, posílením o Vláïu Ptáèka a herním zlepšením v druhé polovinì soutìže si zajistili úèast v soutìži i pro pøíští sezonu. Po vysokých porážkách z poèátku soutìže si nakonec dokázali pøivézt cenná a zasloužená vítìzství z Meteoru a z Vinohrad, mrzela jen tìsná porážka o jeden koš v Dolních Poèernicích. Tato soutìž už má dobrou sportovní úroveò a její udržení je potøebné pro další sportovní rùst vlastních talentovaných mladých hráèù. Koneèná tabulka - 1. tøída muži 1. Sokol Kbely B, 2. Sokol Žižkov D, 3. Meteor Praha B, 4. Dolní Poèernice, 5. BK Pirelli Praha, 6. S. Královské Vinohrady, 7. Basket Mládí, 8. Sokol Kbely C 9. Horní Poèernice B, 10. Iuridica Praha 11. Junior Praha, 12. MFF Praha

Mgr. Ondøej Matušù, dipl. trenér, absolvent FTVS, dvojnásobný mistr republiky v basketbale, ve spolupráci se Sokolem Horní Poèernice, otevírá od záøí 2003 pøípravku chlapcù (roèníky 96, 97) pro

MÍÈOVÉ SPORTY Trénink dvakrát týdnì, pravdìpodobnì v úterý v 16:30, v ZŠ na Chvalech, dále o víkendech v pøírodì dle dohody. Speciální vybavení není nutné. Náplò tréninku: rozvoj všeobecných pohybových schopností a dovedností, ovládání míèe v rùzných druzích sportu. Poèet míst je omezen, proto se v pøípadì zájmu pøihlaste již nyní u asistentek na tel.: Ludmila Matušù: 608 706 863 (dlouholetá reprezentantka a trojnásobná mistrynì republiky), Ing. Iva Ptáèková: 608 524 826

Výsledky mládežnických družstev Mladší dorost : (roèníky 1986/87) Po loòském osmém místì se v právì skonèené sezonì umístilo družstvo ml. dorostencù na 5. místì, když oporami byli po celou dobu hráèi Matìj Kuruc, Daniel Budín, Ivan Koèiš, Cyril Pavlù, Petr Füzek, Luboš Vopinka a v konci soutìže i Zdenìk Havel hostující ze Sokola Pražského (pùvodem nᚠhráè) a nìkteøí další. Celkové výsledky družstva: Pøebor Prahy dorostu: 5. místo (20 utkání, 6 vítìzství, 14 porážek, skóre 1284 : 1463, 26 bodù) Starší žáci : (roèníky 1988/89) Tým byl po výsledcích v pøedchozí sezonì nasazen do I. tøídy pražského pøeboru. Po první polovinì soutìže - do vánoc 2002 - se družstvo umístilo na nepostupovém, pátém místì a nepostoupilo do pøeboru Prahy. V další fázi soutìže potom tým odehrál dvanáct zápasù v I. tøídì a umístil se celkovì na 8. místì v Praze. Oporami družstva byli hráèi roèníku 1988 - Ondøej Švanda, Martin Reichl, Martin Pohoøelý, Mirek Usnul, Ondra Stašek, TomᚠKos, Milan Kapek a do svého pøestìhování Jirka Mazurek. Celkové výsledky družstva: 1.tøída pøeboru Prahy: 8. místo (22 utkání, 10 vítìzství, 12 porážek, skóre 885 : 1084, 32 bodù) pokraèování pøíštì

Pavel Burda, Jindøich Jukl oddíl basketbalu Sokola Horní Poèernice

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

22

Také vám kouø nevoní ? Nepatøíme s manželem k tìm, kteøí se pravidelnì stravují v restauracích, ale pøi rùzných pøíležitostech si rádi dáme dobré jídlo v pøíjemném prostøedí. Protože nemáme zájem cestovat jen kvùli tomu nìkam do centra, byli jsme rádi, že se nám podaøilo objevit pøímo v Poèernicích ètyøi místa, kde se dobøe vaøí a kam se èlovìk nestydí zajít ani se zahranièní návštìvou èi obchodním partnerem. Protože jde o ètyøi vzájemnì si konkurující zaøízení, dovoluji si je jmenovat a vìøím, že to nebude pokládáno za nekalou reklamu. Zároveò se omlouvám, jestli v Poèernicích existují další zaøízení podobného charakteru a úrovnì, které jsme zatím neobjevili – rádi se necháme pouèit. Pøevážnì dobré osobní zkušenosti s prostøedím, obsluhou i nabídkou jsme dosud nasbírali v restauraci hotelu Èertousy, v èínské restauraci (v hotelu na Náchodské), v pizzerii "Turbanti" (nyní myslím La Trattoria) ve Chvalech a v témìø sousední restauraci Legenda. Jistì – jde o naprosto odlišná zaøízení s nezamìnitelnou atmosférou i nabídkou – jedno však mají spoleèné. Ani jedna z restaurací nenabízí oddìlené prostory pro nekuøáky. Na dvou místech jsme se po nich pøímo ptali a byli odmìnìni nechápavým pohledem obsluhy, která nás zøejmì pokládala za mimozemšany, a odpovìdí, že u nich nic takového nemají. Do pizzerie jsem dokonce svého èasu poslala zdvoøilou písemnou stížnost, ale nedoèkala jsem se žádné zdvoøilé (ani nezdvoøilé) odpovìdi. U manžela kouø vyvolává astmatickou reakci a ani mnì není pøíjemné, když mì pøi jídle obklopují oblaka dýmu od sousedních stolù. Vìtšinou jsme se alespoò snažili najít místo vedle nekouøících sousedù, ovšem pøi oblíbenosti a zaplnìnosti tìchto míst to nebylo vždy možné. V prùbìhu mého tìhotenství jsme do restaurací témìø pøestali chodit. Èeské zákony jsou v tomto ohledu znaènì mlhavé a zakazují kouøení v restauracích po dobu podávání hlavního jídla. To mnohá stravovací zaøízení ignorují, jiná si to vykládají k obrazu svému a omezují kouøení v dobì mezi 12 a 14 hodinou bez ohledu na to, že nejvìtší návaly hostù pøichází v dobì veèeøe. Restaurací, které nekuøákùm (nebo kuøákùm) vymezují oddìlené prostory, je bohužel velmi málo. Pøitom minimálnì ve tøech z jmenovaných zaøízení by

Hornopoèernický zpravodaj

vymezení nekuøáckého prostoru nemuselo být pøíliš technicky nároèné. Doufám, že mì kuøáci nebudou chtít kamenovat – nebrojím pøece za úplný zákaz kouøení v restauracích (i když bychom si v tomto smìru mìli kde brát pøíklad). Ocením, když mi nìkdo odpoví, pøípadnì pouèí, kde se èlovìk nìkde poblíž mùže dobøe najíst, aniž by se pøitom musel dusit (samozøejmì s výjimkou vlastního bytu…). Zatím nám jako nekuøákùm a rodièùm malého dítìte zbývá pouze jedna – by jednotvárná – alternativa: zaruèenì nekuøácké restaurace McDonalds a KFC na Èerném Mostì. Eva Watson-Jones (døíve H. Poèernice, dnes Zeleneè)

CYKLISTICKÁ SEZONA V PLNÉM PROUDU aneb Kupujeme nové kolo Horské, trekkingové èi silnièní kolo? Tento krátký úvod mohou vynechat zarytí pøíznivci silnièních kol. Øeè bude o tom, zda si vybrat trekkingové nebo horské kolo. Trekkingové kolo je vhodné pro všechny, kteøí chtìjí jezdit témìø výhradnì po veøejných komunikacích s obèasným pøejezdem ménì nároèných terénù. Pokud chceme do terénu zajíždìt èastìji, je z hlediska bezpeènosti a pohodlnosti jízdy vhodnìjší kolo horské. Další otázkou je cena bicyklu. Pro sváteèní jezdce bude dostaèující kolo nižší cenové tøídy, pokud však jezdíme èastìji a pøevážnì do terénu, je lepší vzhledem ke zvýšené zátìži kolo dražší. Pøi rozhodování, jak hluboko sáhnout do kapsy, bychom také mìli brát na zøetel svùj styl

jízdy, svou váhu a typ terénu, do nìhož budeme jezdit nejèastìji. Obecnì ale platí, že dražší stroj potøebuje díky vyšší kvalitì rámu i jednotlivých komponentù menší údržbu. Velikost rámu a posez Dalším dùležitým bodem pøi koupi kola je volba správné velikosti rámu. Postupujeme následovnì: Sedneme si na kolo, dáme obì nohy na pedály a jeden pedál dáme do nejnižší polohy. Noha, která je položena na pedálu v nejnižší poloze, musí být mírnì pokrèená v koleni. Pøièemž sedlovka je vytažena do 2/3 své délky. Nákup a jeho úskalí Ještì pøedtím, než spokojenì opustíme prodejnu s novým kolem, mìli bychom dát pozor na nìkolik vìcí. Na záruèním listu je dobré zkontrolovat datum nákupu, souèasnì lze pøedbìžnì domluvit garanèní prohlídku. Garanèní prohlídka se vìtšinou provádí po ujetí asi 100 km nebo po tøech až ètyøech hodinách jízdy. Pøi závažnìjších poruchách samozøejmì døíve. Garanèní oprava je dùležitou souèástí nákupu kola, protože v pøípadì pozdìjší reklamace prodejce dbá na to, zda byla provedena. Je rovnìž vhodné pøekontrolovat, zda je kolo vybaveno. U bicyklu urèeného pro pøepravu na veøejných komunikací nesmí chybìt pøedpisové vybavení (svìtlo, odrazky v drátech, odrazky na pedálech, zvonek atd.). A ještì jedna drobnost: doporuèujeme poznamenat si výrobní èíslo rámu. V pøípadì krádeže totiž žije alespoò malá nadìje na znovunalezení vašeho miláèka. juø

Náchodská 2094/80 Praha 9, Horní Poèernice Po - Pá 9,00 až 18,30, So 9,00 až 12,00 Tel/fax 281928897

www.cyklo.pocernice.zde.cz

Prodej jízdních kol modelù 2003. Doprodej jízdních kol modelù 2002 s výraznou slevou. Pøi zakoupení jízdního kola obdržíte zákaznickou kartu, se kterou máte slevu 10% na kterékoliv další zakoupené jízdní kolo (platí i pro již zlevnìná kola 2002), nebo na veškeré doplòky, náhradní díly a servis. èerven 2003

23

TENTOKRÁT PRO NAŠE NEJMENŠÍ... Osmismìrka Tajenku tvoøí 7 písmen, které se ètou po øádkách. DÝM, KRB, KUØE, PAGODA, PAPÍR, PEC, POLENA, POPEL, SKAUT, ŠPALEK, UHLÍK, ZÁPALKA

Doplòovaèka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

pøítel jihoèeská øeka autor „Pána Prstenù“ místo, kde hajný vyhlíží zvìø mládì koèky šachová prohra Ludolfovo èíslo

Tee pee - køížovka Vodorovnì: A: útok, B: ostrov u Argentiny, C: tajenka, D: pøedpona oznaèující tisícinu, E: chem. zn. astatu, osobní zájmeno, F: ženské jméno (24. 10.). Svisle: 1: kozácký náèelník 2: dìlati teplo, 3: bájný keltský ostrov, 4: zámek u Kutné Hory Pomùcka: Tova

Buòky

Myslíte, pane uèiteli, že má buòky? ptá se v mém oblíbeném filmu Obecná škola maminka uèitele Igora Hnízda. Pan uèitel výmluvnì mlèí a jeho mlèení si lze vykládat tak i tak, ostatnì v té chvíli ho mnohem více než pøípadné hudební buòky malého Edy zajímají buòky maminèina vnadného tìla. Nìkdy je pro nás rodièe opravdu tìžké vyrovnat se s tím, na co mají naše dìti buòky. A už vùbec nejt잚í je pochopit, že nám dítì neposlouží jako zpùsob, jak se vyrovnat s deficitem tìch bunìk, které právì nám zùstaly odepøeny. Mnohé korpulentní maminky tak v skrytu duše sní o tom, že z jejich dcer vyrostou dlouhonohé krasavice, které se budou za závistivých pohledù obyèejných smrtelníkù houpavým krokem procházet po molech v kreacích nejznámìjších svìtových módních tvùrcù. I tatínkové mají své sny. Možná o rychlých nohách, které proklièkují i tu nejskvìlejší obrannou øadu a umístí z každé situace míè nebo alespoò puk pøímo do soupeøovy brány. Nakonec se ale vìtšinou musíme smíøit s ním, že znaènou èást bunìk má naše dítì po nás. Alespoò pokud jde o fyzickou stránku. Poøád však zbývá pár tìch, které se dají cílevìdomou výchovou nasmìrovat nebo rozvinout tak, jak bychom si pøáli. Rozvíjet dítì k jeho budoucí skvìlé kariéøe mùže být ovšem pìkná døina, zejména tehdy, když naše dítì o námi vytyèené velké cíle nejeví žádný zájem. Nicménì nìkteøí rodièe jsou pøipraveni obìtovat vlastní kariéru a vìnovat válcování budoucí životní dráhy svého potomka veškerou energii. Americký psycholog Glenn Doman otevøel dokonce pro takhle odhodlané rodièe Institut pro lepší dítì. Za poplatek 490 dolarù tu mohou absolvovat sedmidenní semináø s názvem "Jak znásobit inteligenci vašeho dítìte". Seznámí se na nìm pøedevším s devìtaosmdesáti základními fakty, která dokazují, že z každého dítìte se mùže správnou výchovou stát èlovìk mimoøádných kvalit. Základní fakt è.6 zní: "Individuální genetický potenciál každého èlovìka je stejný, jako mìli Leonardo da Vinci, Mozart, Michelangelo, Edison a Einstein." A napøíklad ve faktu è.26 Doman tvrdí: "Malé dítì se radìji uèí, než si hraje." Potíž je v tom, že nemá na mysli øíkanky typu Paci pacièky, které se podle mých zkušeností dìti uèí opravdu s nadšením. Doman neztrácí s takovými podružnostmi èas. Radí napøíklad, jak uèit šestimìsíèní dítì èíst. Chcete to zkusit? Pak prý byste mìli napsat velkými písmeny na ètvrtky sérii krátkých, jednoduchých slov. Tyto cedule pak ukazujte svému dítìti pìtkrát až šestkrát dennì a souèasnì peèlivì vyslovujte napsané slovo. Pokrok se brzy dostaví. Ve tøech letech bude vaše dítì bavit èetbou nejen samo sebe, ale i všechny vaše pøátele. Stejnì snadno vychováte vynikajícího matematika èi vìhlasného hudebního skladatele. Americký vìdec totiž tvrdí, že dìtský mozek je jako houba. Dokáže nasát tolik informací, kolik mu jich pøedložíte. Ovšem jen tehdy, používáte-li ty správné vìdecké metody. Pokud vám stejnì jako mnì pøi ètení tìchhle øádkù naskakuje husí kùže, nezbude vám než poèkat, až vaše dítì samo projeví, jaké má buòky a na co. I když to možná ještì na tom letošním vysvìdèení nebude patrné. Pøeji vám na konci školního roku hodnì trpìlivosti a pochopení pro buòky vašich ratolestí. sas

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

24 RESTAURACE V H.P. pøijme na mìsíc srpen brigádnici (servírku - nejlépe studentku) Tel.: 281 902 08, 281 925 554 HLEDÁM PODNÁJEM PRO 1 OS. v H.P. a okolí. Tel.: 606 125 117 PEDIKÚRA služba k Vám do domu Objednávky na tel.: 281 920 918, 607 788 591 Ivana Markuziová

STØÍHÁNÍ A KOUPÁNÍ PSÙ všech plemen. Dennì NONSTOP. H.P. - Tel.: 281 920 351, 604 618 540

ŠITÍ, OPRAVY, ÚPRAVA ODÌVÙ Možnost docházky k vám domù. 30 let praxe - Lassigová Tel.: 281 924 393, 732 406 865

TOVA VÁM ZHOTOVÍ NEJLEVNÌJŠÍ skøínì na míru, dle vaší pøedstavy. Rychle a spolehlivì. Objednávky volejte 605 283 089

OTTO BUTORA - malíøské práce + štuk. panelových bytù Tel.: 281 921 864, mob.: 604 576 151

AUTOŠKOLA TRIUMF 7000,-Kè cena výcviku je vèetnì zkoušek v H.Poè. Pøijímáme i pøevody žákù z jiných autoškol. Tel.: 281 920 134, 603 418 333. e-mail: [email protected] Vᚠøidièák - nᚠcíl

PÉØOVÉ VÝROBKY - ÈIŠTÌNÍ Výroba a prodej péø. dek a polštáøù klasických rozmìrù. I NA ZAKÁZKU H.P. Bìchorská 2391 (vedle pekárny), Tel.: 800 100 488 ZDARMA ZÁMEÈNICTVÍ - NABÍZÍME VÁM veškeré montáže bezpeènostních zámkù z tuzemska i dovozu a montáže bezpeènostních dveøí (i atypických) Tel.: 281 924 836, 602 944 167 ING. JIØÍ KABA SOUDNÍ ZNALEC Ceny a odhady nemovitostí, H.P., Tøebešovská 39 Tel.: 281 924 972, 603 331 825 ÚÈETNICTVÍ Nabízím vedení podvoj. a jedn. úèetnictví, konzultaèní a porad. služby. Tel.: 281 960 139, 605 287 181 Ing. Jindøich Jukl zemìmìøický inženýr vytyèování a zamìøování staveb, geometrické plány, katastr nemovitostí tel./fax/zázn. 281 922 769 FIRMA VLADIMÍR CHALOUPKA rekonstrukce opravy støech a fasád, klempíøské a veškeré výškové práce Lítožnická 381/415, Bìchovice, Praha 9 Tel.: 281 329 70, 607 924 918

KOUPÍM BYT 3+1 v Horních Poèernicích. Tel.: 603 527 490 KOUPÍM STARŠÍ KOTEL na tuhá paliva, zachovalý, výkon do 25 kW Tel.: 603 332 194

Malá èeská výrobní firma v Praze 9 - Horní Poèernice, v blízkosti metra hledá: OBCHODNÍKA: do 40 let, obor PO, BOZP, ØP(B), PC, dobrá kondice 20 - 40 tis. Kè ODBYTÁØKU: ØP(B), PC - operativní, dùsledná, milá 10 - 20 tis Kè ASISTENKU: ØP(B), PC - všestranná, výøeèná, po maturitì 8 - 15 tis. Kè ŠVADLENU: i ZPS, peèlivá a zruèná (práce s technickým textilem) ZAUÈÍME, 7-13 tis. Kè POŽADUJEME: HPP, 100% loajalitu, plné nasazení, spolehlivost a zodpovìdnou práci v kolektivu

KOUPÍM MENŠÍ BYT v H.P., spìchá, platba hotovì. Tel.: 604 828 805, 281 922 705

KONTAKT: 284 092 212, 260, 297 od 12.00 - 15.00 hod.

Pavel Bergmann

daòový poradce nabízí zpracování daòových pøiznání ke všem druhùm daní, daòové poradenství vèetnì konzultací, komplexní zastupování pøi jednáních s finanèním úøadem a veškeré úèetní práce. Pro svou kanceláø Na Vaòhovì 194, v Praze-Bìchovicích

hledá

samostatnou úèetní pro vedení JÚ i PÚ s praxí. Nástup možný ihned.e-mail:[email protected], tel:281930745.

PØENECHÁM ZAHRÁDKU v zahr. kolonii v H. Poèernicích, cca 450 m2, výhledovì perspektivní, dohoda. Tel.: 603 420 776 SPORTOVNÍ HOSPODA pøijme kuchaøe. I brigádnì. Informace 603 946 189 KANCELÁØSKÉ PROSTORY pronájem (2 místnosti + WC), Náchodská ul. 801/15 Tel.: 281 921 140 HLEDÁM ÚKLID V DOMÁCNOSTI, popøípadì hlídání dìtí. Tel.: 728685253

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

25

DODAVATEL DØEVÌNÝCH EUROOKEN A ZIMNÍCH ZAHRAD AZ EKOTHERM spol. s.r.o., Pøátelství 79, 104 00 Praha 10 tel. 267 711 529 nebo 267 711 399, fax 267 711 399, e-mail [email protected], www. azeko.cz

Náchodská 757, Praha 9 tel./fax: 281 924 974, [email protected]

Prodejny:

Evropská 157/46, Praha 6 tel./fax: 220 562 180

Prodejna vodoinstalaèního materiálu pro rozvody vody, topení, kanalizaci. Dále nabízíme zaøizovací pøedmìty do koupelen - vodovodní baterie NOVASERVIS, ORAS, PAFFONI, IDEAL STANDART, STENO, vany ocelové i plastové vèetnì hydromasážních, sprchové kouty RAVAK, Ideal Standart, Huppe, koupelnový nábytek, obklady Horní Bøíza a dlažby Chlumèany, koupelnové doplòky, zdravotní keramiku - WC mísy, umyvadla, Radiátory RADIK, plynové kotle JUNKERS, VAILLANT, DAKON a další zboží a výrobci. Pøijïte se podívat, pro získání inspirace je zde pro Vás

Vzorkovna koupelen Kde nás najdete? Ul. Plkovská 148 Horní Poèernice - Praha, (areál bývalého autoservisu Skalský) Vždy v Po-Pá od 7.oo-18.oo hod, So od 8.oo-12.oo hod. Tel/fax 281924221,291925185 Nebo internet www.inpo.cz, E-mail [email protected]

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

26

Hasièi vystavovali

Po pìti letech jsme mìli opìt pøíležitost pøi vzpomínce na jubilejních 125 let trvání sboru dobrovolných hasièù na Chvalech pøedvést na výstavì ve špejcharu Chvalského zámku nepøeberné množství autentických dokumentù a jiných památek. Prvními návštìvníky, kteøí nám blahopøáli k významnému jubileu i ke zdaøilé výstavì, byli zástupci Ústøedního výboru sdružení hasièù ÈMS, Mìstského sdružení hasièù Praha a hasièského záchranného sboru hl. m. Prahy. Kromì jejich zápisù pøibylo do Pamìtní knihy sboru, vedené od roku 1936, také ocenìní èinnosti sboru vyjádøené panem starostou Ivanem Liškou, spolu s podpisy místostarosty T. Kádnera a tajemnice Ing. E. Novosádové. Další podpisy v knize vyjadøují podìkování a uznání za uchovávání vzácných dokumentù a potvrzují, že výstavu navštívili mimo jiné také èlenové sousedních sborù z Hloubìtína, Svépravic, Klánovic, Satalic a Dubèe. Po 75 letech se na jedné z fotografií, zachycující oslavu padesáti let trvání sboru, poznal tehdy sedmiletý uniformovaný hasiè Josef Hlava. Ohlédnutí pro ty, kdo nemìli èas podívat se na výstavu na Chvalské tvrzi Exponáty uvádìla èelní stìna se souborem historických znakù, v rámech pak je doplòovaly první Stanovy chvalského hasièského sboru z roku 1878, plakát k oslavì padesátého výroèí existence sboru a fotografie z roku 1928. Dále si mohli návštìvníci výstavy prohlédnout svázané roèníky èasopisù Vìstník Hasièské jednoty království èeského za léta 1887 až 1896, soubìžnì vydávaný Èeský hasiè a Hasièské rozhledy - vìstník Ústøední hasièské jednoty království èeského za léta 1901 až 1908. K nahlédnutí byly i další knihy a publikace. Mezi exponáty se nedala pøehlédnout mosazná trubka k ohlašování požárù jako pøedchùdce telefonù a sirén a stará plechová tabulka s malbou pøes šablonu "Zde se hlásí požár". (Pozdìjší smaltované tabulky máme na stìnì ve zbrojnici.) Vystaveny byly také skuteèné pomùcky k hašení, napøíklad zkrácený žebøík s háky, sekerka s opaskem èi kovové helmy a také uniformy, které hasièi používali v minulosti. Muzeálními exponáty byly dva polní telefony z roku 1945. Pøímé historie Chvalského sboru se týkal plakát k oslavì sedmdesáti let jeho trvání, ze které tu byla k vidìní øada snímkù. Za zmínku stojí, že pøi oslavì úèinkovala dvacetièlenná uniformovaná hudba Hasièského sboru Svépravice. Další vystavené plakáty a fotografie pøipomínaly oslavy 100 let organizované požární ochrany v Horních Poèernicích, výstavy a další akce. Nìkterá tabla byla vìnována významným osobnostem - zakladateli prvního èeského hasièského sboru ve Velvarech uèiteli Karlu Krohnovi èi Hugo Demartinimu, èlenovi privilegovaného kominického rodu, podle kterého byla pojmenována Pražská hasièská župa. Zajímavý byl také vystavený doklad Pøedstavitelé ÚMÈ Praha 20 pøi zápisu do Pamìtní knihy. o zájezdu 43 èlenù hasièské župy karlínské do Vídnì v roce 1937. Bylo mezi nimi 8 èlenù ze Chval, kteøí všichni vycestovali na jeden pas tajemníka obce Chvaly Jana Hejhala, což potvrzují razítka èeskoslovenské a rakouské pasové kontroly. V rámech byly k vidìní tøi diplomy jednoho hasièského rodu, a to zakládajícího èlena chvalského sboru Františka Somra (dìd), Jaroslava Rùžièky (otec) a Karla Rùžièky (syn) - hasièská tradice tohoto rodu má už další pokraèování. Na dalších panelech pak byly vystaveny obrázky a fotografie aut a støíkaèek, která mìl postupnì v držení chvalský sbor, dobové tiskoviny a další unikátní památky. K nahlédnutí byly matrièní knihy s evidencí èlenù, pokladní knihy a knihy se zápisy ze schùzí sboru, vyložena byla také uspoøádaná korespondence od roku 1883 do roku 1912. Korespondence zahrnuje také rukopisy Jana Šplechnera, po kterém je na Chvalech pojmenována ulice, ale také krásné rukopisy chvalského starosty, obchodníka Václava Šplechnera a pražského mistra kominického Demartiniho. Zajímavá byla také pojistka na konì u pojišovny Jiskra, z doby kdy rolníci zapùjèovali konì k pøípøeži k ruèní støíkaèce, na které sedìlo èinné èlenstvo. Zakoupení motorové støíkaèky provázelo provolání hasièského sboru k obèanùm, provázené penìžní sbírkou na její zakoupení. Pozornost zasluhovala také fotografie, na níž chvalští hasièi vítají pana faráøe Štveráka pøi návratu z koncentraèního tábora v rovce 1945. Na konci prohlídky byla k nahlédnutí také kronika sboru v krásné vazbì a novìjší kronika mládeže z osmdesátých let minulého století a dvì alba s rùznými hasièskými fotografiemi. Zdenìk Kupr (èlánek byl redakènì krácen)

HORNOPOÈERNICKÝ ZPRAVODAJ MÈ Praha 20, Roèník 51 - èerven 2003 vychází mìsíènì, kromì prázdnin foto na titulní stranì - Josef Øezáè

VYDAVATEL

TECHNICKÁ REDAKCE Vít Procházka

GRAFICKÁ ÚPRAVA Vít Procházka

Úøad MÈ Praha 20

ŠÉFREDAKTORKA

povolena Magistrátem hl.m. Prahy pod èíslem MK ÈR E 12559 IÈO: 240 192

REDAKÈNÍ RADA

REGISTRACE

REDAKCE

Jívanská 635, Praha 9, 193 00

tel.: 271 071 673, fax: 281 920 093 E - mail: [email protected] Internet: www.pocernice.cz

Hornopoèernický zpravodaj

PhDr. Hana Sassmannová hodiny pro veøejnost : Po 8.30 - 10.00 Pøedseda: Ivan Liška Èlenové: PhDr. Hana Sassmannová, Barbora Šrámková, Vít Procházka, Mgr. Kateøina Francová, Mgr. Alena Štrobová

PØÍJEM INZERCE

tel.: 271 071 673 reklamace distribuce: 271 071 690

PODÁVÁNÍ INZERCE: pondìlí: støeda: pátek:

8 - 11 8 - 11 8 - 11

14 - 16 14 - 18

( jinak po telefonické domluvì )

Uzávìrka tohoto èísla: 15. 5. 2003

Za obsahovou správnost pøíspìvkù ruèí autor. Pøíspìvky nemusí odrážet názor redakce. Autorská práva vyhrazena. Pøetisk pouze se souhlasem vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo pøíspìvky krátit. Nevyžádané pøíspìvky a fotografie se nevracejí. TISK - Omikron Praha, spol. s r.o., Doudova 22, 147 00 Praha 4

Pøíjem inzerce do dalšího èísla 13. 6. 2003 Uzávìrka pøíštího èísla: 13. 6. 2003

èerven 2003

Èarodìjnice - pohled do zákulisí Poèernické Èarodìjnice, to je velká spoleèenská událost, na které se sejdeme nejen my místní, ale kam se sjedou i zábavychtiví obyvatelé jiných mìstských èástí. Lákají je stánky, atrakce, dobroty neodmyslitelnì patøící k podobným akcím, atraktivní program. Tìžko bychom asi v Poèernicích hledali nìkoho, kdo Èarodìjnice alespoò jednou nevyzkoušel. Jen málokdo si ale umí pøedstavit, jaké pøípravy takové akci pøedcházejí. Proto vám letos nabízíme pohled nejen na to, jak všechno dopadlo, ale i názory tìch, kdo se na pøípravì letošních Èarodìjnic podíleli. (Zdaleka jsme nemohli oslovit všechny a omlouváme se tìm, které jsme nikoli ve zlém úmyslu opomnìli.) Požádali jsme o odpovìï na dvì otázky: Co pro vás znamenají Èarodìjnice? A jak se vám líbily ty letošní?

27

2003

Tajemnice ÚMÈ Prahy 20 Ing. Eva Novosádová: Èarodìjnice mají v Horních Poèernicích své stálé místo. Tato kulturní akce je jednou z nejvìtších, kterou naše mìstská èást ve spolupráci s Nadací Chvalského zámku každoroènì poøádá. Pøipravujeme se na ni vždy s dostateèným èasovým pøedstihem a skuteènì dùkladnì a peèlivì v týmu spolupracovníkù sestavujeme každý jednotlivý bod celého odpoledne. Vyvrcholením a odmìnou je pro nás zájem obèanù nejen z Horních Poèernic a jejich velká úèast. Letošní rok byl program malinko zmìnìn a rozdìlen na odpolední a veèerní èást, pøièemž ta odpolední byla celá pøipravena ve spolupráci našeho ÚMÈ a pøíspìvkových a spoleèenských organizací z Horních Poèernic, a byla urèena pøedevším dìtem. Veèerní èást pak urèitì potìšila všechny generace obyvatel. Letošní slavnosti Èarodìjnic se mi líbily moc. Myslím si, že se lidé pøíjemnì bavili, nedošlo k žádnému vandalismu a výtržnictví. Velmi jsem ocenila i obìtavou práci našich pracovníkù, kteøí každoroènì zajišují prodej vstupenek a celkový poøádek bìhem celé akce. Druhý den dopoledne již bylo opìt všechno èisté a upravené a my mùžeme hodnotit a tìšit se na ty další a ještì lepší Èarodìjnice. Vedoucí odboru Místního hospodáøství Jaroslav Píša:

(Ptát se na Místním hospodáøství na Èarodìjnice jsem se skoro bála, protože právì pracovníci tohoto odboru nesou hlavní tíhu celé pøípravy. Ale ukázalo se, že ji zvládají s potøebným nadhledem a smyslem pro humor.)

Èarodìjnice pro nás znamenají pøedevším práci. A to prakticky už od zaèátku roku. ("Kdepak, od podzimu," opravuje svého šéfa paní Ryšavá. "Už na podzim volají prodejci, kteøí mají zájem pronajmout si stánky. A to ani nemluvím o tom, jak je témìø nemožné vysvìtlit nìkterým, že máme urèitou koncepci akce a že ne všechny atrakce, které se hodí tøeba na Matìjskou, považujeme za vhodné pro nás.") Zkrátka - ze strany prodejcù je o stánky velký zájem. Vlastnì celá organizace s výjimkou pøípravy programu, tzn. technické zajištìní akce je na nás. Nesmím také zapomenout zmínit se o Chvalském hasièském sboru, který nám dobrovolnì se zajištìním akce pomáhá. Urèitì si zaslouží podìkování. Stavíme a pronajímáme stánky, máme samozøejmì na starosti také jejich údržbu a opravy, zajišujeme pøívod elektøiny a všechny ostatní náležitosti. Každý rok zajišujeme také vztyèení májky a postavení hranice. Letos májku vìnoval místní obèan pan Krimina. My ji ovšem musíme porazit, oèistit , pøivézt, vztyèit, ozdobit... To je práce pro jednu partu, ta druhá zatím pøipravuje hranici. Musí perfektnì rovnomìrnì hoøet, to znamená vyschlé døevo a žádné chemikálie, kterými bychom si mohli pøi podpalování pomoci. To by bylo pøíliš nebezpeèné vzhledem k množství divákù. Ale ještì se nestalo, že by nám hranice nechtìla hoøet. Stavíme lavice a stoly, staráme se také o poøádek a úklid po skonèení programu. Takže 30. dubna jsem na místì už od rána od sedmi. A na 1. máje, když všichni ostatní mají volno, my zajišujeme úklid. Letos jsme zdvojnásobili poèet odpadkových košù, tedy spíš sudù, každý z nich má objem 200 l a bylo jich na ploše ètyøicet. I když je vysypáváme i v prùbìhu akce, stejnì jsou stále plné a navíc je i spousta nepoøádku kolem. Takže letošní Èarodìjnice pro nás skonèily odvozem dvou velkoobjemových kontejnerù naplnìných odpadky... Ale myslím, že se na Èarodìjnice stejnì tìšíme. Ta práce prostì patøí k vìci. Chceme, aby byli lidé spokojení a aby se jim to líbilo. Snažíme se každý rok vymyslet nìco nového a i na místì vymyslet nìjaké vylepšení. Letos jsme z iniciativy odboru školství postavili ze stánkù samostatný koutek pro lidová øemesla, a myslíme si, že to návštìvníci ocenili jako dobrý nápad. Jen nás mrzí, že na opravu Chvalské tvrze stále není dost penìz, takže zázemí je stále ještì velmi provizorní. Rádi bychom napøíklad nabídli úèinkujícím šatny, ale zatím to ještì nejde. A už se tìšíme, èím návštìvníky pøekvapíme za rok. Poruèík Petr Dohnal, vedoucí MO Policie ÈR:

(Povídání s poruèíkem Dohnalem jsme museli uskuteènit v pøedstihu, protože 30. dubna mìl studijní volno. Chystá se totiž na státní zkoušky, kterými ukonèí magisterské studium na katedøe sociální pedagogiky Masarykovy univerzity v Brnì. Držíme palce!)

Vzhledem k tomu, že poèernické Èarodìjnice už mají tradici a jsou celkem známé nejen v naší obci, ale i po Praze, sejde se vždycky znaèné množství lidí. A to znamená bohužel i problémy, pøedevším s parkováním, ale i s udržením veøejného poøádku, s mladými, kteøí neodhadnou svou míru pøi konzumaci alkoholu i s jejich následným vandalismem. Navíc pøi takové akci je vždycky nebezpeèí zvýšené trestné èinnosti – tam, kde je hodnì lidí, se stahují i kapsáøi a zlodìji. Takže pro nás je to pøedevším práce. Když mám být konkrétní, tak Èarodìjnice pro nás znamenají nejménì ètrnáct dní dopøedu zvýšený poèet lidí ve službì. Pøímo 30. dubna máme služby zesílené až o 200% proti normálnímu stavu. Musím ale øíci, že díky dobré spolupráci s ÚMÈ Prahy 20 byly poslední roèníky vždycky bez problémù. Takže v souèasné dobì nemám problém øíct svým lidem – potøebuju, abyste nastoupili navíc službu na Èarodìjnice. Já sám sice letos nebudu ve službì, ale urèitì se pøijedu alespoò podívat na kluky, kteøí budou sloužit.

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003

Vedoucí odboru školství a kultury Ing. Dagmar Kuncová: Pøíprava na Èarodìjnice zaèala pro nᚠodbor už v prosinci. Snažila jsem se, aby letošní 14. roèník byl ponìkud jiný, a proto odpolední program byl v režii dìtí. Spojila jsem se s místními taneèními a divadelními soubory a sestavila s nimi program. Aby èarodìjnice mìly i nádech lidových tradic, pozvala jsem nìkolik pøíjemných lidièek, kteøí navodili atmosféru èeského jarmarku. Všechno to vypadá velmi jednoduše, ale skrývá se za tím spousta telefonátù, schùzek a jednání až do dne konání akce, kdy se ještì nìkteré vìci øeší pøímo na místì. Do pøíprav byl samozøejmì zapojen celý odbor školství a kultury a chtìla bych jim touto cestou podìkovat. Všichni úèinkující brali své vystoupení vážnì a byli úžasní. Pøíjemným pøekvapením byli oba moderátoøi dìtského odpoledne - pánové Filip Minaøík a Jan Bubeník. Chtìla bych jim tímto moc podìkovat, byli opravdu skvìlí. Skvìlé byly i maminky a babièky, které ze svých ratolestí vytvoøily roztomilé a mnohdy i strašidelné èarodìjnièky. Atmosféra pøi volbì Královny byla bezvadná, po jejím vyhlášení jsem nevidìla kupodivu žádnou slzièku. Závìrem jen tolik - letošní " èáry " se mi líbily a myslím, že nejsem jediná. Øeditelka Domu dìtí a mládeže Mgr.Kateøina Francová: Na letošních Èarodìjnicích jsme se podíleli trochu výraznìji než v loòském roce. Letos byly pøípravy trochu chaotické, protože jsme ještì na poslední chvíli honem šili kostýmy pro mažoretky. Ale nakonec jsme všechno stihli. Dìlali jsme také keramické medaile pro vítìzné èarodìjnièky a vyrobili jsme i figuru èarodìjnice, která trùnila na hranici. Byla moc hezká, škoda, že jí upálili. V programu vystoupil také nᚠtaneèní kroužek a myslím, že divákùm jsme se líbili. Letos jsme mìli poprvé krásný vlastní stánek, kde jsme prodávali keramiku z našeho keramického kroužku. A byl o ni zájem. Takže mùžu shrnout, že letošní Èarodìjnice byly pro všechny pracovníky DDM sice nároènìjší, ale moc se nám líbily a tìší nás, že se nám všechno, co jsme si vzali na starost, povedlo. Administrátorka Nadace Chvalského zámku Beata Ehrenbergerová: Èarodìjnice pro mne znamenají svátek nás všech v Horních Poèernicích. Letos jsem se mohla poprvé úèastnit organizaèních pøíprav a poznala tak zákulisí celé oslavy, které je pro bìžného návštìvníka skryto. Velice mì potìšilo nasazení a ochota všech lidí, kteøí se na pøípravách i samotném prùbìhu podíleli. Jménem Nadace Chvalského zámku bych chtìla podìkovat všem sponzorùm za jejich dary, obèanskému sdružení MUM za zorganizování tomboly, DDM za krásné medaile pro vítìzné Èarodìjnice a vlastnì všem, kteøí pøispìli svojí prací a nadšením k úspìšnému prùbìhu. Vedoucí taneèního studia Salute Ing. Lenka Malá: V odpoledním programu jsme mìli vystoupení dívek se skladbou taneèního aerobiku. Aèkoli vystoupení trvalo asi 5 minut, secvièovaly jsme ho vlastnì celý rok, i když jsou dìvèata velice šikovná. Nacvièujeme totiž každý týden jen pùlhodinku po normální hodinì junioraerobiku, který vedu v základní škole Chodovická. Pøed pøedstavením jsme ještì pøidaly navíc jednu zkoušku a doladily obleèení. Letošní Èarodìjnice se mi velice líbily už jen proto, že nebyly tak "prašné". Pøekvapilo mne množství lidí, kteøí pøišli. Byla jsem ráda, že v odpoledním programu dostaly prostor poèernické dìti a mìly možnost pøedvést své umìní pro poèetné publikum. Jinak hodnotím akci oèima jedné malé èarodìjnice - své šestileté dcery a svého syna, kterého nejvíce zajímala støelnice. Oba byli velmi spokojeni, a tak nebýt deštì, který se okolo sedmé spustil, tìžko bych je dostávala domù. Pedagog ZUŠ Pavel Ciboch, vedoucí hudební skupiny Ciboch Band: Když se øekne Èarodìjnice, vybaví se mi nìkolikamìsíèní práce ... To znamená pøíprava aranží i zkomponování nových skladeb, které budeme hrát. Práce je t잚í v tom, že Ciboch Band je školní kapela a s tím souvisí i nìkteré trable, jako je odchod starých a pøíchod nových èlenù. Je super, že se kapela s novými èleny stále zvukovì mìní, na druhou stranu je to nároèné na pøípravu. Musím se pøiznat, že ty letošní Èarodìjnice se mi nelíbily ... pøipadal jsem si jak na nìjaké technopárty plné playbackù. Vážím si živé muziky a ocením ji, i když je tøeba ménì dokonalá. Nìjak mi u té hudby z playbacku chybí srdce a muzikantský kumšt. Kladnì jsem ocenil vystoupení Schovanek, které bohužel zaèalo dost pozdì, a já už musel odejít na poslední autobus ... Vedoucí taneèní skupiny NEW COUNTRY KIDS TomᚠHýsek: Vystoupení na Èarodìjnicích je pro naši skupinu takové vyvrcholení celoroèní èinnosti, kdy dìti mohou pøedvést své umìní nejen rodièùm, ale i veøejnosti. Vlastní vystoupení se nacvièuje od ledna pøi pravidelných schùzkách. Výbìr tancù probíhá dle schopností taneèníkù tak, aby se vystoupení mohli zúèastnit všichni bez ohledu na vìk a taneèní zkušenosti. Nejvíce práce a potíží však nastává pøi pøípravì kostýmù na vystoupení. Tato pøíprava spoèívá pøevážnì na mé manželce, které bych chtìl touto cestou velmi podìkovat. Už nìkolik let je program Èarodìjnic na vysoké úrovni a domnívám se, že i letošní roèník byl velmi zdaøilý. A to i pøesto, že poèasí si s námi trochu zalaškovalo. pøipravila sas, foto V. Procházka, J. Øezáè, (odpovìdi byly redakènì kráceny)

Hornopoèernický zpravodaj

èerven 2003