2. Stav řešené problematiky

Folia venatoria, 38 – 39, 2009 Pôvodné práce / Original papers

Praktické ověření potravní nabídky jelení zvěři v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi Verification of food offer for red deer in the conditions of mountain forest ecosystems damaged by emissions

Josef Feuereisel

1. Úvod Zvěř je neoddělitelnou součástí lesních ekosystémů. Rovnováha mezi producenty a konzumenty se v jednotlivých ekosystémech vytvářela v průběhu evoluce po desítky tisíc let. V současnosti však člověk svými hospodářskými zásahy výrazně ovlivňuje množství potravní nabídky v lesním prostředí. Aby udržel určitou rovnováhu mezi vegetací a býložravou zvěří, musí regulovat početní stavy zvěře podle aktuální velikosti potravní nabídky. Pro potřebu odpovědného managementu zvěře bylo provedeno experimentální ověření výše potravní nabídky jelení zvěři v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi s cílem stanovení této nabídce odpovídajících únosných kmenových stavů zvěře. Získané výsledky pak byly porovnány se současnou praxí mysliveckého hospodaření na sledovaném území. Jako experimentální území byla zvolena honitba „Jelení Hora“ Lesní správy Klášterec nad Ohří na náhorním platu Krušných hor. Výkon práva myslivosti je prováděn v režii.

2. Stav řešené problematiky Složením potravy, potravními nikami býložravé spárkaté zvěře a  jejich překrýváním se ve svých pracích zabývali (Homolka 1991, 1993, 1996, Homolka, Heroldová 1992). Dřeviny tvoří v ročním průměru u srnčí zvěře 74 % objemu potravy, u jelení zvěře 39 % a v potravě muflona jen 28 %. Mezi další důležité složky potravy patřily dvouděložné byliny a trávy. Způsob hospodaření, věk a složení porostů, expozice, nadmořská výška, roční období, geologický podklad ovlivňují diverzitu a kvalitu potravních zdrojů (Katreniak 1992). Z anatomie a fyziologie trávícího traktu stanovil (Hofmann 1989) tři základní potravní typy evropských přežvýkavých kopytníků: okusovače (Foliavora), potravní oportunisty (Herbivora) a spásače (Graminivora). Srnčí zvěř, jako typický příklad okusovače, přijímá potravu lehce stravitelnou a bohatou na živiny a v průběhu 24 hodin se pase 11 – 12-krát. Menší množství mikroorganizmů v bachoru způsobuje, že srnčí zvěř není schopná zužitkovat na vlákninu bohaté rostliny, proto neloupe, ale přijímá energeticky bohatší potravu – plody, pupeny, listy, květy, letorosty. Muflon (spásač) má schopnost trávit potravu bohatou na vlákninu. Proces trávení i periody přežvykování jsou delší. Během 24 hodin má maximálně 6 pastevních period. 5

Mezi oba extrémy jsou zařazeni tzv. potravní oportunisté, kam patři i jelení zvěř. Tato zvěř je potravně přizpůsobivá a schopná konzumovat jak lehce, tak hůře stravitelnou potravu. Jelení zvěř potřebuje 5 až 7 pastevních period za 24 hodin. Denní spotřeba sušiny na 1 kg živé váhy je v celoročním průměru okolo 34 g (Lochman a kol. 1964). Vyšetření obsahu bachorů jelení zvěře dokládá jednoznačně, že podíl trav v potravě činí, podle podmínek prostředí, 62 – 80 % z celkového příjmu potravy (Hofmann 1978). Kapacita bachoru a vstřebávací plocha jeho výstelky vykazují roční cykličnost. Kapacita bachoru kolísá mezi 13 – 25 litry (zima – léto) a vstřebávací plocha vykazuje 8 – 19-násobný nárůst (Hofmann 1979). Na základě šetření na evropské jelení zvěři a jelení zvěři wapiti (Maloiy a kol. 1970, Gates, Hudson 1978, Cohen a kol. 1978, Mould, Robbins 1981) byla pro základní látkovou výměnu zjištěna energetická potřeba ve výši 79 – 96 kcal na kilogram metabolické velikosti [kgKG0,75] těla jelení zvěře. Záchovná potřeba při kritických teplotách od +15 °C do -20 °C narůstá, při klidném chování, na 125 – 156 kcal.kgKG0,75. Navýšení energetické potřeby při pohybu se pohybuje okolo 0,5 kcal.kgKG0,75 a může při 6 km.hod.-1 a sklonu terénu 11° vystoupit na 3 – 4 kcal.kgKG0,75. Při průměrném celkovém pohybu 6 h.1 den-1 je možné toto navýšení potřeby energie pokládat za zanedbatelné.

3. Materiál a metodika 3.1 Charakteristika režijní honitby „Jelení Hora“, LS Klášterec nad Ohří Honitba Jelení Hora se nachází v  severovýchodní části Lesní správy Klášterec nad Ohří na náhorním platu Krušných hor. Jedná se převážně o jižní a jihovýchodní expozice. Z hlediska geomorfologického se jedná o šedé a červené ruly, svory. V západní části honitby se ostrůvkovitě vyskytuje čedič (masiv nejvyššího bodu – vrch Jelení hory – 994 m n. m.). Nadmořská výška se pohybuje od 680 m do 994 m. Průměrná roční teplota je 4,8 °C, srážky 800 – 850 mm. V honitbě je dostatek vody, 20 % plochy honitby jsou podmáčená stanoviště. Celková výměra honitby je 2 420 ha, z toho lesa je 2 137 ha, pastvin 280 ha, ostatních ploch 3 ha. V honitbě převažuje 7 LVS, který tvoří 52 % plochy, dále 8 LVS s 31 % a 6 LVS se 17 %. Převažují zde porosty náhradních dřevin tvořené smrkem pichlavým a omorikou, modřínem a břízou. Zhruba 500 ha plochy honitby tvoří rašelinné půdy, kde převažuje kleč, borovice blatka a bříza pýřitá. Mimo masivu vlastní Jelení Hory, kde je zastoupen převážně buk ve věku 90 – 130 let, převažuje 1. až 3. věkový stupeň a oproti normálnímu lesu chybí 5. až 8. věkový stupeň. V honitbě Jelení hora je výkon práva myslivosti prováděn v režii Lesní správy Klášterec nad Ohří. Specifikum této honitby spočívá v tom, že se zde na náhorní planině nachází zhruba 500 ha trvale zamokřených ploch – rašelinišť. Zvěř zde má optimální klidové podmínky, vzhledem k nepřístupnosti terénu a obnovným plochám náhradních porostů, a koncentruje se v této oblasti převážně v denních hodinách. Velká část této honitby se nachází na hranicích se Saskem. V nočních hodinách zvěř migruje na německé území za potravou a v ranních hodinách se ještě za tmy vrací zpět. Na německé straně hranic se zemědělsky hospodaří zatímco na české straně. došlo k přeměně polí na pastviny. Značná část těchto pastevních ploch je zanedbaná a jejich údržba se provádí pouze mulčováním. Plošné a procentické zastoupení lesních typů příslušných k reprezentativním vzorovým zkusným plochám je uvedeno v tabulce 1. V tabulce uvedené lesní typy jsou uspořádány sestupně podle úživnosti edafických kategorií (potenciální úživnost). Z  tabulky 1 je zřejmé, že 15,5 % sledované oblasti zaujímají velmi úživné, zhruba polovinu (51 %) středně úživné a 33,5 % méně úživné až neúživné edafické kategorie. 6

Údaje o lesních vegetačních stupních a typech, zastoupení dřevin a tvaru lesa jsou převzaty z platného LHP pro LHC Klášterec na období 1. 1. 1999 / 31. 12. 2008.

3.2. Stavy zvěře a lov V  jarním období v  roce 2007 bylo v  honitbě Jelení hora provedeno sčítání zvěře za použití přímých metod zjišťování početních stavů zvěře. Byl zde zjištěn jarní kmenový stav jelení zvěře v počtu 70 ks. Průměr jarních sčítaných stavů za posledních pět let činí 72 kusů, což odpovídá počtu 30 kusů jelení zvěře na 1 000 ha. Průměrná výše lovu za posledních pět let činí 222 kusů, což odpovídá výši lovu 92 kusů na 1 000 ha. Tabulka 1. Plošné zastoupení lesních typů ve vzorové oblasti podle úživnosti edafických kategorií Table 1. Proportion of forest types in a sample region according to carrying capacity of edaphic categories. Lesní typy1) Rozloha v ha2) Rozloha v %3) Edafické kategorie4) 6V1 6,60 0,4547 mimořádně úživné5) (0,75 %) 6V5 4,22 0,2908 6S1 29,69 2,0456 7S1 12,93 0,8909 velmi úživné6) (14,70 %) 6S4 170,10 11,7199 7O1 0,45 0,0310 6K1 124,04 8,5463 6K4 123,01 8,4754 7K1 30,27 2,0856 středně úživné7) 7K3 440,37 30,3415 (51,00 %) 6N1 2,31 0,1592 7P1 16,45 1,1334 6Y1 3,86 0,2660 7G3 13,34 0,9191 7G4 23,39 1,6116 méně úživné8) 8G3 215,97 14,8803 (18,50 %) 8Q1 10,58 0,7290 8Q2 5,50 0,3789 7R1 10,98 0,7565 7R2 11,88 0,8185 7R3 31,42 2,1648 neúživné9) (15,05 %) 8R1 34,18 2,3550 8R3 42,60 2,9351 9R1 87,24 6,0108 1 451,38 100,00 % Celkem10) 1) Forest type, 2)Area in ha, 3)Area in %, 4)Edaphic categories, 5)Extraordinary high carrying capacity, 6)Very high carrying capacity, 7)Moderate carrying capacity, 8)Low carrying capacity, 9)Zero carrying capacity, 10)Total Tabulka 2. Jelení hora – Jelení zvěř – Jarní sčítané stavy a lov Table 2. “Jelení hora” – red deer – spring stock and bag. Výměra honitby1) – 2 420 ha 2003 2004 2005 2006 Rok 2) 70 90 67 65 Jarní sčítání [ks]3) 182 206 228 272 Lov [ks]4) 1) Area of hunting ground, 2)Year, 3)Spring stock [heads], 4)Bag [heads]

2007 70 220

7

Z tabulky 2 je zřejmé, že roční výše lovu nekoresponduje se sčítanými jarními kmenovými stavy. Usuzujeme, že rozsáhlá klidová zóna v této honitbě má za následek setrvalé stahování zvěře ze širokého okolí, která tak uniká rušivým civilizačním vlivům. Vzhledem k celkové rozloze Lesní správy Klášterec n. Ohří (22 462 ha) je třeba zohlednit i migrace zvěře mezi jednotlivými honitbami. Tabulka 3. Jelení zvěř – lov – přepočet ks / 1 000 ha Table 3. Red deer – bag – calculated to heads/1,000 ha. Rok / honitba1) Jelení hora Year / hunting ground

2003

2004 75

85

2005 ks/1 000 ha 94,2

2006 112,4

2007 91

1)

Z údajů v tabulce 3 je možno odvodit, že výše lovu v honitbě Jelení hora vykazovala až do roku 2006 vzrůstající tendenci. Plánovaná výše lovu na rok 2008 je na úrovni roku 2007. Jádrem a komorou jelení zvěře jsou klečové porosty o výměře cca 500 ha. Zvěř má též dostatek vhodného krytu v porostech náhradních dřevin. V  posledních letech jsou z  popudu Lesů České republiky v  oblasti Lesní správy Klášterec n. Ohří budovány přezimovací obůrky pro jelení zvěř. Je možné konstatovat, že se v  nich rok od roku soustřeďuje stále větší množství jelení zvěře. Normované stavy zvěře jsou, na základě vyhlášky 491/2002 Sb. rozhodnutím odboru ŽP MÚ Chomutov, stanoveny ve výši 23 kusů zvěře jelení, 10 kusů srnčí zvěře a 10 kusů zvěře černé. Minimální stavy jelení zvěře jsou 21 kusů, srnčí 7 kusů a černé 10 kusů. Celkový počet jednotek spárkaté zvěře v honitbě, zařazené podle vyhlášky 491/ 2002 Sb. do IV. bonitní třídy, činí 29,9 kusů. V  rozhodnutí správního orgánu bylo plně vyhověno návrhu uživatele honitby na stanovení výše minimálních a normovaných stavů zvěře. V posledních dvou letech nebyla srnčí zvěř lovena vzhledem k tomu, že díky silným zimám se stavy pohybují jen mírně nad stavy minimálními. Zvěř černá je zvěří migrující a to převážně ze Saska. V honitbě se vyskytuje zajíc, který normovaný není. Tabulka 4. Výpočet výše přepočtových jednotek zvěře podle úživnosti edafických kategorií (metodika – ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Brno) Table 4. Calculation of above mentioned units of game according to carrying capacity of edaphic categories (methodology of ÚHÚL Brandýs n. L., aff. Brno). Jednotky spárkaté zvěře ks min. – max.5) I. a mimořádně úživné6) V, U, L, D, A, J 10,82 0,28 – 0,32 S, F, C, B, W, H, O 213,17 4,48 – 5,33 I. b velmi úživné7) M, K, N, I, P (X, Z, Y) 740,31 11,85 – 14,81 II. středně úživné8) G, Q 268,78 2,96 – 4,03 III méně úživné9) R, T, (G) 218,30 0,22 – 2,18 IV. neúživné10) 1 451,38 19,79 – 26,67 Celkem území reprezentativních zkusných ploch11) 1 000,00 Ø 16 Přepočet na 1 000 ha plochy lesa12) 2 137,00 34 Přepočet na lesní plochu honitby13) (2 137 ha) 1) Site class, 2)Carrying capacity, 3)Edaphic categories, 4)Area in ha, 5)Units of hoofed game (head) min. – max., 6) Extraordinary, 7)Very high, 8)Moderate, 9)Low, 10)Zero, 11)total area of representative experimental plots, 12)calculated to 1,000 ha of the area of forest, 13)calculated to forest area of hunting ground Bonitní třída1)

8

Úživnost2)

Edafické kategorie3)

Plocha v ha4)

Metodikou ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Brno, byl proveden srovnávací výpočet jednotek spárkaté zvěře podle úživnosti edafických kategorií (potenciální úživnost) (tab. 4). Výsledky tohoto výpočtu (16 ks.1  000 ha-1) překračují nevýrazně souhrnný počet spárkaté zvěře honitbě (14 ks.1 000 ha-1) stanovený podle přílohy 2 vyhlášky 491/2002 Sb.

3.3. Stanovení využitelné biomasy Na základě typologické klasifikace bylo ve vegetační době vyčleněno na ploše lesních porostů o rozloze 1 451,38 ha 235 reprezentativních zkusných ploch (1 × 1 m) pro zjištění stávající průměrné plošné produkce (g.m-2) zvěří využitelné biomasy. Na loukách, pastvinách a ostatních plochách s produkcí travin a bylin o výměře 280 ha bylo vytyčeno dalších 30 zkusných ploch. Četnost zkusných ploch byla volena v  závislosti na celkové velikosti posuzované stejnorodé plochy travního, bylinného či dřevnatého podrostu. Nejméně však dvě plochy pro porost. Biomasa odstřižená těsně nad zemí byla v terénu zvážena a diferencována na travinné a dřevinné složky. Při odběru byla zaznamenána celková pokryvnost dřevin a  nedřevnatého podrostu, spolu s určením jednotlivých zastoupených druhů. Byl proveden výpočet celkové produkce zvěří využitelné biomasy na plochách jednotlivých porostů a sumarizace za celkové sledované území.

3.4. Stanovení průměrné kvantitativní a kvalitativní potřeby potravy Průměrné denní množství potravy potřebné pro jelení zvěř bylo odvozeno z prací následujících autorů (Bubeník 1954, 1984), (Her zig et al. 1960), (Šikula 1964), (Rozman 1981). Uvedené údaje byly využity k výpočtu celkové spotřeby potravy jelení zvěře. Pro výpočet využitelné energie průměrné spotřeby potravy zvěří v honitbě byly použity údaje z katalogu krmiv VÚVZ Pohořelice (1995) a Bubeníka(1984). Kontrolní údaje byly získány laboratorními analýzami souhrnných vzorků odebraných v honitbě Jelení hora a zpracovaných na VFU v Brně. Denní průměrná spotřeba potravy byla převedena do využitelné energie v MJ. Pro posouzení dostatečnosti potravy z hlediska kvality byl použit výpočet potřeby energie na základě metabolické velikosti těla jelení zvěře podle metodiky ČAZV vydané v roce 1994.

4. Výsledky 4.1. Produkce zvěří využitelné biomasy V  lesních porostech bylo ve vegetační době na ploše 1  451,38 ha odebráno 235 vzorků pro kvantitativní a kvalitativní hodnocení zvěři dostupné biomasy. V lesních porostech byla zjištěna průměrná produkce 2 223 kg.ha-1 travní a bylinné biomasy (prům. 222 g.m-2). Přepočtená sumarizovaná produkce travnaté a bylinné biomasy v lesní části honitby o výměře 2 137 ha činí 4 750 551 kg. Na loukách, pastvinách a ostatních plochách s produkcí travin a bylin bylo na ploše 280 ha odebráno celkem 30 vzorků použitých pro kvantitativní a  kvalitativní hodnocení biomasy.

9

Na těchto plochách byla zjištěna průměrná produkce 4  750 kg.ha-1 travní a  bylinné biomasy (prům. 475 g.m-2). Přepočtená sumarizovaná produkce travnaté a bylinné biomasy v nelesní části honitby o výměre 280 ha činí 1 330 000 kg. Celkem lesní a nelesní plochy poskytují 6 080 551 kg využitelné travní a bylinné hmoty, která je k dispozici v průběhu vegetační doby. Dále byla zjištěna průměrná produkce 1  967 kg.ha-1 (prům. 197 g.m-2) dřevinné biomasy tj. listů, pupenů a výhonků. Přepočtená sumarizovaná produkce dřevinné biomasy (listy, pupeny, prýty) v lesní části honitby o výměře 2 137 ha činí 4 203 479 kg. Dřevinnou složku potravy na sledované lokalitě vytvářejí hlavně smrk, smrk pichlavý a omorika, modřín, borovice, kleč, bříza, buk a olše. Ke stanovení produkce zvěří využitelné biomasy v honitbě Jelení hora bylo odebráno celkem 265 vzorků biomasy na reprezentativních zkusných plochách. Při odběru vzorků bylo zjišťováno též celkové zastoupení bylinné a travnaté složky. V plošně nejvýznamnějších edafických kategoriích středně a méně úživných lesních typů dominovaly druhy Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtilus a Avenella flexuosa. Zjištěná průměrná produkce travní a bylinné biomasy (prům. 222 g.m-2) v lesních porostech je v důsledku zástinu relativně nízká. Též zjištěná průměrná produkce trav a bylin na nelesních plochách (louky, pastviny) ve výši 475 g.m-2 je, ve srovnání s produkcí průměrného lučního porostu (2 850 g.m-2) velmi nízká. Usuzujeme, že je to v důsledku extenzivního obhospodařování těchto ploch, které jsou využívány buď jako pastviny, nebo jsou jen koseny či mulčovány s ponecháním rostlinné hmoty na místě. Pro jelení zvěř (potravní typ herbivora), která není na potravu příliš náročná a je schopna díky členitému bachoru zužitkovat i rostlinnou biomasu bohatou na vlákninu, však tato biomasa představuje základní zdroj potravní nabídky. Oproti tomu produkce zvěři dostupné dřevinné biomasy – listů, pupenů a prýtů – je v důsledku převahy mladých lesních porostů 1. až 3. věkového stupně relativně vysoká. Zvěř má též dostatek potravy v porostech náhradních dřevin, kde je ve vegetační době dostatečná úživnost díky zastoupení bylinného patra. Celková produkce zvěři dostupné biomasy zjištěná v honitbě Jelení Hora je uvedena v tabulce 5. Tabulka 5. Celková produkce zvěří využitelné biomasy – honitba Jelení Hora Table 5. Total production of biomass being usable for game – hunting ground “Jelení Hora“. Druh biomasy1)

Lesní porosty2)

Louky, pastviny3) kg 1 330 000 —

Celkem4)

4 750 551 6 080 551 Tráva, byliny5) 4 203 479 4 203 479 Listy, pupeny, prýty6) 10 284 030 Celková produkce zvěří využitelné biomasy7) 1) Kind of biomass, 2)forest stands, 3)meadows, pasture lands, 4)total, 5)grass, herbs, 6)leaves, buds, shoots, 7)total production of biomass being usable for game

4.2. Kvantitativní spotřeba potravy jelení zvěří Stanovení průměrného denního množství potravy pro jednotlivé druhy zvěře vychází z prací následujících autorů – (Bubeník 1954,1984), (Her zig et al. 1960), (Šikula 1964), (Rozman 1981). Složením potravy se ve svých pracích zabývali (Homolka 1991, 1993, 1996, Homolka, 10

Heroldová 1992). Dřeviny tvoří v ročním průměru u jelení zvěře 39 % objemu potravy. Mezi další důležité složky potravy patřily dvouděložné byliny a trávy, které jsou v letním období zastoupeny nad 80 %. Vyšetření obsahu bachorů jelení zvěře dokládá jednoznačně, že podíl trav v potravě činí, podle podmínek prostředí, 62 – 80 % z celkového příjmu potravy (Hofmann 1978). Kapacita bachoru kolísá mezi 13 – 25 litry (zima – léto) (Hofmann 1979). Pro potřebu výpočtu byla stanovena průměrná denní potřeba potravy jednoho kusu jelení zvěře ve vegetačním období ve výši 11,00 kg trav a  bylin (78 %) a  3,00 kg dřevnaté biomasy (22 %). Kvantitativní potřeba potravy pro zvěř: Základní travnatá a bylinná potrava jelení zvěře ve vegetačním období: 11 kg/den × 150 dnů = 1 650 kg × sčítaný stav 70 ks = 115 500 kg Trávy a byliny k dispozici – Celková spotřeba Přebytek travnaté a bylinné potravy

6 080 551 kg (100,00 %) - 115 500 kg (1,90 %) 5 965 051 kg (98,10 %)

Základní dřevinná potrava (listy, pupeny, výhonky) jelení zvěře ve vegetačním období: 3 kg /den × 150 dnů = 450 kg × sčítaný stav 70 ks = 31 500 kg Dřevinná potrava k dispozici – Celková spotřeba Přebytek dřevinné potravy

4 203 479 kg (100,00 %) - 31 500 kg (0,75 %) 4 171 979 kg (99,25 %)

Přes relativně nízkou průměrnou produkci biomasy travních a  bylinných porostů na 1 m2 představuje jejich sumarizovaná produkce objem, který 56-krát převyšuje kvantitativní potravní potřebu sčítaných stavů zvěře na sledovaném území. Potravní nabídku představovanou dřevinným podrostem by doporučené stavy jelení zvěře využívaly z 0,75 %.

4.3. Využitelná energie v biomase Pro výpočet byly použity průměrné hodnoty využitelné energie zjištěné laboratorním vyhodnocením odebraných vzorků biomasy, doplněné literárními údaji. Průměrná celková energie trav a bylin činí na základě našich propočtů 2,18 MJ.kg-1. Při průměrném procentu stravitelnosti 80 % činí využitelná energie čerstvé travnaté a bylinné biomasy činí v průměru 1,74 MJ.kg-1. Průměrné hodnoty laboratorně vyšetřených přírodně vyschlých vzorků biomasy dřevinného původu vykazovaly 37,5 % vlákniny, 91,35 % sušiny, 9,0 % dusíkatých látek, 1,51 g.kg-1 fosforu a 1,28 g.kg-1 vápníku. Celková energie činila v průměru 6,3 MJ.kg-1. Při obsahu sušiny 42,2 % u čerstvých vzorků činí tato energie 2,91 MJ.kg-1. Při průměrném procentu stravitelnosti 42 % činí využitelná energie 1,22 MJ.kg-1. Využitelná energie (MJ) zjištěná v laboratorně vyhodnocených směsných vzorcích biomasy produkované na sledovaném území řádově odpovídá údajům uváděným v pracích A. Bubeníka (Bubeník 1954, 1984).

4.4. Energetická potřeba zvěře Na základě šetření na evropské jelení zvěři a jelení zvěři wapiti (Maloiy a kol. 1970, Gates, Hudson 1978, Cohen a kol. 1978, Mould, Robbins 1981) byla pro základní látkovou výmě11

nu zjištěna energetická potřeba ve výši 79 – 96 kcal na kilogram metabolické velikosti [kgKG0,75] těla jelení zvěře. Navýšení energetické potřeby při pohybu se pohybuje okolo 0,5 kcal.kgKG0,75 a může při 6 km.h-1 a sklonu terénu 11° vystoupit na 3 – 4 kcal.kgKG0,75. Při průměrném celkovém pohybu 6 h.1 den-1 je možné toto navýšení potřeby energie pokládat za zanedbatelné. Pro posouzení dostatečnosti energetické hodnoty potravy pro jelení zvěř byl použit výpočet potřeby energie u přežvýkavců na základě určení metabolické velikosti těla podle metodiky ČAZV vydané v roce 1994. Výpočet základní potřeby energie při běžné tělesné aktivitě u průměrného kusu jelení zvěře o živé hmotnosti 100 kg. 1000,75 = 31,62 = průměrná metabolická velikost těla jelení zvěře Potřeba energie na jednotku metabolické velikosti těla = 0,367 MJ Celková potřeba energie jelení zvěře při běžné tělesné aktivitě = 31,62 × 0,367 MJ = 11,6 MJ/den Příjem 14 kg potravy za 1 den odpovídá 22,84 MJ využitelné energie v  rostlinné biomase. Propočty prokazují, že energetická potřeba jelení zvěře je ve vegetačním období plně pokryta její denní kvantitativní spotřebou bylinné, travinné a dřevinné biomasy i v případě zvýšeného výdeje energie v důsledku laktace, tvorby paroží či tělesného vývoje mladých kusů. Zjištěná potravní nabídka produkovaná v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi kryje potravní nároky sčítaných jarních stavů zvěře aniž by docházelo k újmě na lesním hospodářství. Jsme toho názoru, že populační hustota jelení zvěře ve výši 30 kusů na 1 000 ha honební plochy je za stávajících přírodních podmínek zcela přijatelná.

5. Diskuse Stavy zvěře – výsledky práce potvrzují použitelnost metodiky výpočtu stavů zvěře jak podle vyhlášky 491/2002 Sb., tak i podle metodiky ÚHUL vycházející z potencionální úživnosti na základě edafických kategorií. V práci zjištěná potravní nabídka produkovaná v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi kryje s výrazným přebytkem potravní nároky na základě uvedených metodik stanovených stavů zvěře aniž by docházelo k újmě na lesním hospodářství. Kvalita potravní nabídky dřevinného původu – využitelná energie (MJ) zjištěná v laboratorně vyhodnocených směsných vzorcích biomasy produkované na sledovaném území řádově odpovídá údajům uváděným v pracích A. Bubeníka (Bubeník 1954, 1984). Energetická potřeba zvěře – podle metodiky ČAZV (ČZAV 1994) činí metabolická velikost těla průměrného kusu jelení zvěře, o živé hmotnosti 100 kg, 31,62 jednotek. Podle Bubeníka (1984) činí potřeba energie u jelení zvěře na jednotku metabolické velikosti těla v letním období 87,5 kcal (0,367 MJ), což odpovídá denní potřebě 11,6 MJ. Vážený průměr množství energie obsažené v potravní nabídce zjištěný vyhodnocením odebraných vzorků biomasy je 1,63 MJ.kg-1, což odpovídá denní nabídce energie 22,84 MJ, při příjmu 14 kg potravy. Zjištěné hodnoty pokládáme za použitelné jelikož potřeba energie podléhá mnoha vlivům (březost, laktace, parožení, výměna srsti, období tělesného vývoje mladé zvěře). Podle Bubeníka (1984) narůstá v tomto období energetická potřeba oproti potřebě pro základní látkovou výměnu zhruba 2,3-krát. Zjištěné množství využitelné energie obsažené v  přijímané potravě kryje i zvýšenou energetickou potřebu laní v období laktace či jelenů v průběhu růstu paroží.

12

6. Závěr a doporučení pro praxi Výsledky kvantitativního a  kvalitativního průzkumu potravní nabídky ukazují na dostatečnou produkci zvěří využitelné biomasy na sledovaném území. Ve vegetačním období byl zjištěn výrazný přebytek, jak travní a bylinné, tak i dřevinné složky zvěří využitelné biomasy. Není proto důvod pro dodržování normovaných stavů jelení zvěře stanovených správním orgánem a potvrzených výpočtem jednotek zvěře podle potencionální úživnosti na základě edafických kategorií. V rozhodnutí správního orgánu bylo plně vyhověno návrhu uživatele honitby na stanovení výše minimálních stavů zvěře. Zjištěná potravní nabídka produkovaná v podmínkách horských lesních ekosystémů poškozených emisemi kryje potravní nároky sčítaných jarních stavů zvěře aniž by docházelo k újmě na lesním hospodářství. Na základě jarního sčítání odhadovaná populační hustota jelení zvěře ve výši 30 kusů na 1 000 ha honební plochy je za stávajících přírodních podmínek zcela přijatelná. Doporučujeme proto úpravu cílového stavu jelení zvěře v honitbě Jelení hora na celkový počet 70 kusů. Při této početní výši populace jelení zvěře na sledovaném území by byla zvěři dostupná produkce travní a bylinné biomasy využívána z 1,8 % a produkce biomasy dřevinného původu z 0,75 %. Výše lovu jelení zvěře nekoresponduje, jak se sčítanými jarními stavy, tak i se stavy normovanými. Je to zřejmě v důsledku migrace jelení zvěře, jak do Saska, tak do honiteb ostatních větších vlastníků (Město Chomutov, OÚ Kryštofovy Hamry) kdy se při sčítání prováděném zpravidla v lednu a únoru nepodaří všechnu zvěř podchytit. Možné řešení tohoto problému se nabízí v rámci řádně provozované jelenářské oblasti. Máme zato, že klidová oblast ve sledované honitbě má určitou schopnost stahovat zvěř z okolí. Přes vysoké odstřely je lovecký tlak v této honitbě únosný. Je snaha lovit jelení zvěř až po jejím vytažení z klidové zóny. I z důvodu problematického transportu ulovené zvěře z rašelinišť se upouští od lovu v jádru klidové zóny. Přes dostatečnou potravní nabídku v průběhu vegetační doby, doporučujeme, od počátku měsíce října do konce listopadu druhově specifické přikrmování jelení zvěře vhodnými energetickými krmivy, kterých je zde v přirozené potravní nabídce nedostatek. V tomto období jsou kapacita bachoru, vstřebávací plocha jeho výstelky a mikroorganizmy rozkládající rostlinou potravu ještě plně rozvinuty a umožňují vytvoření dostatečných zásob rezervního tuku potřebného pro dobu zimního strádání zvěře. Za obzvláště důležité pokládáme co možná nejvyšší zajištění zimního klidu pro zvěř za účelem omezení výdaje energie v důsledku vynuceného pohybu. Rušení zvěře v tomto období je významným faktorem negativně ovlivňujícím její energetickou bilanci.

Poděkování Tato publikace byla vypracována s podporou grantu MZE ČR, projekt č. QG 50053 a VZ MSM ČR, projekt č. 6215648902. Shromáždění pracovních podkladů, sběr biologického materiálu na zkusných plochách a  terénní práce na sledovaném území byly umožněny vstřícným přístupem a podporou LČR, s. p., Krajského inspektorátu Teplice a Lesní správy Klášterec n. O. Došlo 15. 1. 2007 Lektoroval MVDr. M. Vodňanský

13

Literatura Bubeník A., 1954: Krmení lovné zvěře. Praha, SZN, p. 7 – 146. Bubeník A. ,1984: Ernährung. Verhalten und Umwelt des Schalenwildes. BLV Verlagsgesellschaft, München, p. 143 – 168. Cohen Y. a. kol., 1978: Oxygen utilization by elk calves during horizontal and vertical lokomotion compared to other species. Comp. Biochem.Physiol. 61A, 43 – 48. ČA Z V-Komise v ý živ y hospodářsk ých z v ířat, 1994: Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty pro přežvýkavce. Pohořelice, VÚVZ 465 p. Gates C., Hudson R.J., 1978: Energy cost of lokomotion in wapiti. Acta Theriol., 23(22): 365 – 370. Her zig J. et al., 1960: Krmná technika. Praha, SZN, p. 1 – 132. Hofmann R.R., 1978: Wildbiologische informationen für den Jäger., F. Enke Verlag, Stuttgart, p. 9 – 18. Hofmann R.R., 1979: Wildbiologische informationen für den Jäger. Jagd+Hege Verlag, St. Gallen, p. 89 – 113. Hofmann R.R., 1989: Evolutionary steps of ecophysiological adaptation and diversification of ruminants: a comparative view of their digestive systém. Oecologia, 78, p. 443 – 457. Homolka M., 1991: The diet of Capreolus capreolus in a mixed woodland environment in the Drahanská vrchovina highlands. Folia Zool., 40(4): 307 – 315. Homolka M., 1993: The food niches of three ungulate species in a woodland complex. Folia Zool., 42(3): 193 – 203. Homolka M., 1996: Foranging strategy of large herbivores in forest habitats. Folia Zool., 45(2): 127 – 136. Homolka M., Heroldová M., 1992: Similarity of results of stomach and feacal contens analyzes in studies of ungulate diet. Folia Zool., 41(3): 193 – 208. Katreniak J., 1992: Zásoba potravy pre prežúvavú zver v zimnom období v I. až IV. lesnom vegetačnom stupni. Folia venatoria, 22, p. 11 – 21. Lochmann J. et al., 1964: Spotřeba živin u jelení zvěře (Cervus elaphus). Lesnický časopis, 10(5): 495 – 522. Maloiy G. M. O. a kol., 1970: Digestion and nitrogen metabolism in sheep and red deer given large and smal amounts of water and protein. Br. J. Nutr. 24, p. 843 – 855. Mould A., Robinns C. T., 1981: Nitrogen metabolism in elk. J. Wildl.Manage., 45(2): 323 – 334. Rozman J., 1981: Krmivářské tabulky. Praha, SZN, 224 p.

Summary In order to determine carrying capacity of the environment on the basis of production of biomass usable by game there were located 235 representative experimental plots with the area 2,420 ha on the territory of overhead hunting ground Jelení Hora LS Klášterec n. Ohří. Samples of biomass usable as food for game were taken and quantified on the basis of area coverage of grass and shrub undergrowth. In forest stands an average production 2,223 kg.ha-1 of grass and herb biomass was found (average 222 g.m-2). On meadows, pasture lands and other lands with production of grasses and herbs average production was 4,450 kg.ha-1 (average 475 g.m-2). In total, forests and other plots provide 6,080,551 kg of usable grass and herbaceous mass that is available during vegetation period. Ave14

rage production of woody biomass, i.e., of buds, leaves and shoots, was found as well. It reached 1,967 kg.ha-1 (average 197 g.m-2). Woody component of the food consisted in this region mainly of spruce, blue spruce, Serbian spruce, larch, dwarf pine, birch and alder. In quantitative evaluation of available food the recommended stock of red deer of 70 heads would use during vegetation period 1.8% of available grass and herbaceous food and 0.75% of woody food. All samples of biomass were analysed in experimental laboratory of the State Veterinary Institute Brno. To calculate usable energy in the biomass there were used average values found during laboratory analyses of the samples, which were complemented by literary data. Average of grasses and herbs was 1.75 MJ, of buds, leaves and shoots during vegetation period 1.22 MJ. Daily average consumption of food was conversed into usable energy in MJ. To judge sufficiency of the food from the viewpoint of quality there was used the calculation of energy need on the basis of metabolic size of the body of red deer. Usable energy, contained in daily quantitative consumption of grass and herbaceous biomass of one head of red deer, is 19.14 MJ. Usable energy contained in daily quantitative need of woody food of red deer is 3.7 MJ. Total usable energy contained in daily quantitative food uptake of one head of red deer is 22.84 MJ. It was found in qualitative assessment of available food offer that energetic need of red deer is fully covered by their quantitative consumption of herbaceous biomass, grass and woody biomass. Key words: game management, red deer, carrying capacity biomass, production, energetic need

Adresa / Address doc. Ing. Josef Feuereisel, Ph. D.  eská zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Kamýcká 129, Č CZ – 165 21 Praha 6 - Suchdol, e-mail: [email protected]

15