Monitoring problematiky

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: [email protected] oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku

Monitoring problematiky ohrožených dětí Konference Ohrožené dítě Hotel Hilton, Praha, 11. 11. 2008

Prezentace 11.11.2008

Obsah prezentace

2

•

Přemysl Čech, ředitel MEDIAN s.r.o. – Úvodní slovo za MEDIAN s.r.o. – Cíle a popis Monitoringu problematiky ohrožených dětí – Základní výzkumné aktivity

•

Miloš Staněk, ředitel výzkumní divize MEDIAN s.r.o. – Popis metodologie – Základní výsledky monitoringu

Cíle a popis projektu Cíle projektu Základní výzkumné aktivity Kvalitativní část Kvantitativní část

Cíle projektu

Cíle projektu

4

•

Hlavním cílem Monitoringu ohrožených dětí bylo vytvořit popis problematiky dětí, které vyrůstají v nepříznivých rodinných podmínkách.

•

Jednalo se zejména o: – nejpalčivější problémy dítěte – přístup státu k problematice, přístup státních orgánů v kontaktu s rodinami a dětmi – přístup neziskového sektoru – přístup odborné veřejnosti – vnímání problémů veřejností Zapojili jsme do výzkumu všechny zúčastněné subjekty: – státní instituce – neziskový sektor – odborníky na danou problematiku – veřejnost

•

Kvalitativní část projektu – Desk research:

Výzkumné aktivity

• Cíl: – zajistit relevantní databáze subjektů, které ohroženým dětem pomáhají – zajistit si vhled do problematiky

• Výstup: – databáze subjektů věnujících se problematice ohrožených dětí – veřejně dostupné zdroje a prameny (publikace, knihy, dokumenty…)

– Pilotní hloubkové expertní rozhovory: • Cíl: – získat uvedení do problematiky, základní popis problémů a jejich seznam pro kvantitativní šetření

• Výstup: – základní typologie problémů dětí a jejich popis – dotazníky pro kvantitativní šetření

– Hloubkové expertní rozhovory: • Cíl: – prohloubit znalost problémů, získat expertní pohledy širšího spektra pracovníků státní správy

• Výstup: – zvláštní zpráva zahrnující obě etapy hloubkových rozhovorů 5

Kvantitativní část projektu – Kvantitativní šetření v cílové skupině státní sféry:

Výzkumné aktivity

• Cíl: – zjistit kvantifikovaný pohled profesionálů ve státní sféře na problémy ohrožených dětí

• Výstup: – zvláštní zpráva

– Kvantitativní šetření v cílové skupině neziskového sektoru: • Cíl: – zjistit kvantifikovaný pohled profesionálů ve státní sféře na problémy ohrožených dětí


– Kvantitativní šetření v cílové skupině veřejnosti (běžné populace): • Cíl: – zjistit pohled veřejnosti na problémy, znalost problémů, zájem o ně


6

Metodologie projektu Desk research a databáze subjektů Hloubkové rozhovory Kvantitativní výzkumy Profil respondentů

Desk research

Desk research

•

8

sestavení databáze organizací a pracovníků úřadů vhodných k dotázání: • pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí • ministerstvo • kraje • obce

• příspěvkové organizace; zřizované • ministerstvem • Ministerstvo práce a sociálních věcí • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy • Ministerstvo zdravotnictví • krajem • obcí

• nestátní neziskové organizace; právní formy • občanská sdružení • obecně prospěšné společnosti • nadace, nadační fondy

Státní sektor Cca 250 příspěvkových organizací pomáhajících dětem

Desk research

•

9

typy organizací: – – – – –

dětské domovy kojenecké ústavy výchovné ústavy azylové domy pro děti nebo matky s dětmi domy na půli cesty aj.

Více než 1200 pracovníků odd. OSPOD – 143 pracovníků krajských úřadů – více než 1100 pracovníků městských úřadů

•

zdroje – – – –

rejstřík školských zařízení – vybrané kategorie z registru MŠMT poskytovatelé sociálních služeb – vybrané kategorie z registru MPSV rejstřík zdravotnických zařízení – vybrané kategorie z registru MZ www stránky krajů a měst

Neziskové organizace Cca 430 neziskových organizací pomáhajících dětem

Desk research

•

10

zaměření organizací – – – – – – – – –

•

pěstounská péče pomoc rodině v krizi nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kontaktní centra azylové domy pro děti nebo matky s dětmi domy na půli cesty telefonická, krizová pomoc terénní programy raná péče aj. nadace a nadační fondy pomáhající ohroženým dětem

zdroje – – – –

poskytovatelé sociálních služeb – vybrané kategorie z registru MPSV osoby pověřené sociálně-právní ochranou dětí webové stránky organizací aktivních v oblasti

www.pestounskapece.cz, www.neziskovky.cz

Hloubkové rozhovory

Expertní rozhovory

11

• duben - květen 2008 (1. vlna), 16 rozhovorů • červenec - říjen 2008 (2. vlna), 31 rozhovorů •

výběr respondentů: – experti vytipovaní v průběhu Desk research a ve spolupráci s pracovníky Nadace Sirius – zástupci zainteresovaných resortů – zástupci různých druhů a typů péče o ohrožené děti v oblasti neziskového sektoru

⇒ výstupy z hloubkových rozhovorů se staly základem pro tvorbu dotazníků pro neziskový sektor, státní sféru i veřejnost

Kvantitativní výzkumy

Průběh dotazování státního a neziskového sektoru

12

• • • •

CAWI (Computer Assisted Web Interview) = vyplnění dotazníku na internetu s telefonickou podporou červenec - srpen 2008 respondent osloven telefonicky po získání souhlasu s účastí ve výzkumu byl e-mailem poslán unikátní odkaz na webový dotazník – program kontroloval správnost filtrů a logických vazeb – zřízena speciální podpůrná telefonní linka a e-mailová adresa, kde se zodpovídaly veškeré dotazy ohledně výzkumu a vyplňování dotazníků – v případě, že respondent přislíbil účast ve výzkumu a dotazník nezačal vyplňovat, byl znovu telefonicky kontaktován a opět požádán o vyplnění dotazníku

•

touto metodou se dotázalo dostatečné množství respondentů státní sféry, ovšem nedostatečné množství neziskových organizací ⇒ druhá fáze dotazování NO


Druhá fáze dotazování neziskového sektoru

13

•

Osobní rozhovor tazatele s respondentem - PAPI (Pen And Paper Interview) = vyplnění dotazníku v papírové podobě

•

srpen - září 2008

•

neziskové organizace, které na internetu dotazník nevyplnily do 19.8., byly telefonicky osloveny tazatelem MEDIAN

•

v případě souhlasu s účastí ve výzkumu si tazatel domluvil osobní schůzku, kde s respondentem vyplnil papírový dotazník


Počty získaných dotazníků

14

•

Státní sféra – pro zpracování názorů a postojů respondentů: 229 respondentů z 191 institucí – pro zpracování informací o instituci: 191 institucí 71 příspěvkových organizací 120 krajských nebo městských úřadů

•

Neziskové organizace – pro zpracování názorů a postojů respondentů: 304 respondentů z 221 organizací – pro zpracování informací o organizaci: 210 organizací


Regionální struktura vzorku státních institucí

15

Struktura vzorku státních institucí N=229


Pohlaví respondenta:

muž muži

Věk respondenta:

%

ženy

22,7

3,5

77,3

0

36,7

10

20

18 - 24 let

45,4

30

40

25 - 40 let

Vzdělání respondenta

50

60

14,4

70

41 - 54 let

80

90

55 - 74 let

min=23 let, max=62 let, Ø =43 let

% 40

30

20

10

0

SOUČ SOUČET = 100%

19,2

20,5

20,1

3,9

0,0

0,0

ZŠ

SŠ bez M

16

36,2

SŠ s M

VOŠ

VŠ Bc.

VŠ Mgr. Ing.

VŠ+

• Všichni respondenti mají přinejmenším SŠ vzdělání s maturitou. • V dalším vzdělávání pokračuje 38% respondentů. • 81% respondentů uvedlo, že sleduje novou českou literaturu věnující se problematice dětí. • 28% respondentů sleduje odbornou zahraniční literaturu na toto téma.

%

100

Struktura vzorku státních institucí N=229


Ve kterém typu instituce pracujete?

25,8 74,2

Odbor soc.v. KÚ KÚ nebo OSPOD MÚ MÚ

18,3

Vedoucí oddělení

12,2

Sociální pracovnice (pracovník)

14,0

7,0

10

17,5

20

méně než 3 roky od 5 do 9,9 let od 15 do 24,9 let

18,8

30

SOUČ SOUČET=100%

Pracovnice (pracovník) OSPOD

Jak dlouho se věnujete problematice dětí?

32,3

40

28,4

50

60

70

10

20

30

40

50

od 3 do 4,9 let od 10 do 14,9 let 25 let a více

min=0,5 let, max=40 let, Ø =15 let

18,8

80

%

90

%

100

Jak dlouho se věnujete problematice dětí v této instituci? 20,1

17

23,1

0

9,6

0

Ředitel(ka)

Vedoucí odboru

%

Příspě spěvková vková organizace

0

V instituci nyní pracujete jako:

10

10,5 20

26,6 30

40

17,5 50

60

20,1 70

80

5,2 90

%

100

min=0,1 let, max=36 let, Ø =9 let


Regionální struktura vzorku neziskových organizací

18

Struktura vzorku neziskových organizací N=304


Pohlaví respondenta

Věk respondenta min=21 let, max=69 let, Ø =38 let

ženy

muž muži

4

26%

56%

31%

8%

74% 0

10

20

30

40

50

60

70

18 - 24 let 41 - 54 let neuvedeno

80

90

25 - 40 let 55 - 74 let

Vzdělání respondenta

40

30

20

10

41

SOUČ SOUČET=100% 24 19 9

0,3

1

ZŠ

SŠ bez M

5

0

19

SŠ

VOŠ

VŠ Bc.

VŠ Mgr. Ing.

VŠ+

100

• téměř dvě třetiny respondentů mají vysokoškolské vzdělání • z těch, kteří mají středoškolské nebo nižší vzdělání, se 60% v současné době ještě vzdělává • 87% respondentů uvedlo, že sledují novou českou odbornou literaturu • 30% respondentů sleduje odbornou zahraniční literaturu

%

Struktura vzorku neziskových organizací


N=304 V organizaci nyní pracujete jako…

sociá sociální lní pracovní ) pracovník(ce k(ce)

• muži pracují především v managementu organizací • respondenti s VOŠ nebo Bc. pracují častěji jako sociální pracovníci/pracovnice • vysokoškoláci s vyšším vzděláním jsou většinou ve vedení organizace

manaž ) manažer(ka er(ka) projektů projektů

26% 8%

66%

management organizace

Jak dlouho se věnujete problematice dětí? Ø =10let, Ø*=9let

12

0

14

31

22

13

méně než 3 roky od 3 do 4,9 let od 5 do 9,9 let

8

od 10 do 14,9 let od 15 do 24,9 let

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

25 let a více

Jak dlouho se věnujete problematice dětí v této organizaci? Ø =5,8let, Ø*=5,5let

25 0

20

10

22 20

30

32 40

50

-6020 -

14 70

80

7 90

100

* useknutý průměr: průměr z prostředních 90% hodnot


Dotazování veřejnosti

21

• Osobní rozhovor tazatele s respondentem - PAPI - vyplnění papírového dotazníku s tazatelem •

cílová skupina: populace ČR 18 - 74 let • kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště • celkem dotázáno 1203 respondentů • srpen 2008

•

dotazník pro populaci byl odlišný od dotazníků pro neziskové organizace nebo státní sféru • údaje o respondentovi • postoje k celkové problematice dětí v České republice (zájem, informovanost…) • postoje k ohroženým dětem v České republice (zájem, informovanost, problémy) • postoje k neziskovému sektoru Součástí dotazníku – zjednodušená baterie problémů ohrožených dětí jako v obou zbývajících kvantitativních výzkumech

•

Základní zjištění monitoringu Východiska monitoringu Hlavní problémy v péči o ohrožené děti Institucionální popis státního a neziskového sektoru Zjištění z výzkumu populace

Východiska monitoringu

Definice

23

•

•

•

•

Práce českých psychologů a pediatrů (Z. Matějček, J. Dunovský, J. Langmeier, Z. Dytrych, J. Šturma, J. Kovařík ) a jejich konceptu psychické deprivace. Ohrožené dítě = dítě, které je ohroženo ve svém přirozeném vývoji: – Rizika organického poškození (faktory genetické, infekční, úrazy…) – Rizika vyplývající ze sociálního prostředí Psychická deprivace = nedostatečné uspokojování psychických potřeb po určitou dlouhou dobu. – Potřeba podnětové proměnlivosti – Potřeba kognitivního řádu – Potřeba emoční vazby – Potřeba autonomie – Potřeba otevřené budoucnosti – Potřeba akceptovatelné vlastní minulosti (osobní identity) Sociálně ohrožené dítě je dítě ohrožené psychickou deprivací, tj. neuspokojováním výše uvedených psychických potřeb (byť jen jedné).


Zdroj problémů ohrožených dětí •

Základní zdroj problémů ohrožených dětí*: Rodina, která neplní základní funkce. • Sociálně – ekonomická funkce • Socializační a výchovná funkce

•

Důležitý je postoj rodičů k péči o děti – Rodiče se chtějí starat, ale NEMOHOU – Rodiče se chtějí starat, ale NEUMĚJÍ – Rodiče se starat NECHTĚJÍ

*Národní zpráva o rodině. Praha, MPSV 2004. + naše pilotní expertní rozhovory.

24


Typologie ohrožení dítěte*

25

•

•

•

Zanedbávání dítěte – Nedostatek výživy, oblečení, přístřeší, hygieny a ochrany před nebezpečím – Nedostatečné zajištění řádné školní docházky a přiměřeného dohledu nad studiem – Nedostatečný zájem a dozor nad tím, kde dítě pobývá, s kým se stýká apod. Týrání dítěte – Tělesné týrání – Psychické týrání, zejména emoční – Systémové týrání – Organizované týrání Zneužívání dítěte – Zneužívání k práci – Sexuální zneužívání – Manipulace s dítětem

* Langmeier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie. Praha, Grada 2006.

N=229

Spontánně uváděné problémy péče o ohrožené děti odborníky ze státního sektoru

Napište prosím hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte. (až 3 odpovědi) nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny, rozvodovost

Hlavní problémy

25,8

nejednotná, nepružná legislativa, metodika, práva

20,1

nejasné kompetence, roztříštěnost mezi rezorty

18,8

nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů

17,9

přetíženost, nedostatek pracovníků OSPOD

17,0

drogy, návyky, nikotin, alkohol, závislost dětí i rodičů

1. nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 9% PO), 2. přetíženost pracovníků OSPOD (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 7% PO), 3. nedostatek práce s rodinou při vzniku krize (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 7% úředníků, ale pro 24% PO), 4. nedostatek, nedůsledná prevence (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 5% úředníků, ale pro 20% PO).

13,1

nedostatek práce s rodinou při vzniku krize, včasný zásah

10,9

domácí násilí, týrání, zneužívání

10,9

nedostatek psychologů, odborníků, specialistů

9,2

nedostatek prevence, nedůsledná prevence, poradenství

8,7

pomalost soudů, dlouhé lhůty, průtahy soudních řízení

8,7

zvyšující se chudoba, nedostatek financí, zadluženost rodin

8,3

26

Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u problémů:

0

5

U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné.

10

15

20

25

30

%

N=304

Spontánně uváděné problémy péče o ohrožené děti odborníky z neziskových organizací Napište prosím hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte. (až 3 odpovědi)

Hlavní problémy

nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny, rozvodovost

22

sociálně patologické prostředí, absence citu, vztahů, víry

16

nejednotná, nepružná legislativa, metodika, práva, registr

16

nespolupráce, roztříštěnost mezi rezorty, institucemi

14

sociálně slabé, sociálně vyloučené rodiny, Romové

14

špatná výchova, vzdělávání dětí, rodičů (i k rodičovství)

12

ekonomicky slabé, nedostatek financí, zadluženost rodin

11

domácí skryté násilí, týrání, zneužívání, psychické týrání

11


27

Počty respondentů o 43 – Praha o 121 – Čechy bez Prahy o 140 – Morava s Vysočinou

10

nezájem, málo času rodičů na děti, zaneprázdněnost rodičů

9

málo financí pro efektivní práci NNO, i OSPOD

8


8 0

5

10

15

20 %

Praha se často odlišovala od ostatních částí republiky •problémy nefunkčnost, nestabilnost rodiny, špatná výchova, nedostatek financí a domácí násilí byly mezi pražskými respondenty uváděny výrazně méně než u ostatních respondentů •naopak problém nespolupráce mezi rezorty byl u Pražanů uváděn nejčastěji

Srovnání spontánně uváděných problémů v péči o ohrožené děti 26

nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny, rozvodovost

22 20

Hlavní problémy

nejednotná, nepružná legislativa, metodika, práva

16

nejasné kompetence, roztříštěnost mezi rezorty

18

nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů

8

přetíženost, nedostatek pracovníků OSPOD

17

4


13

10 11

nedostatek práce s rodinou při vzniku krize, včasný zásah

5 11 11

domácí násilí, týrání, zneužívání nedostatek psychologů, odborníků, specialistů

Stát NO

9

3

9


8

pomalost soudů, dlouhé lhůty, průtahy soudních řízení

9

5 8

zvyšující se chudoba, nedostatek financí, zadluženost

11

sociálně patologické prostředí, nedostatek vztahů, víry

16

sociálně slabé, sociálně vyloučené rodiny, Romové

14

špatná výchova, vzdělávání dětí, výchova k rodičovství

12

nezájem rodičů, nedostatek času na děti

9

málo financí pro práci OSPOD a NO

8

0

28

19

14

5

10

15

20

25

30

Hlavní problémy

29 činnost , aktivity kr. úřadů

velký počet subj. v péči o ohr. děti

činnost , aktivity Úřadu vlády

snadnost umístění dítěte do úst. vých.

činnost, aktivity Min. vnitra

ned. met. párování pěst. a dětí

činnost, aktivity Min. zdrav.

Kvalifikace pracovníků OSPOD

činnost, aktivity MŠMT

malá prestiž pěst. u státních orgánů

% velmi ZÁVAŽNÉ + ZÁVAŽNÉ

ned. met. práce se zájemci o pěst.

činnost, aktivity MPSV

ned. met. práce s pěst. rodinami

činnost, aktivity Min. sprav.

ned. standardů práce státních orgánů

činnost, aktivity OSPOD

činnost , aktivity ob. úřadů

ned. standardů práce NO, kontrola

malá prestiž pěst. ve společnosti

ned. prev. a san. rodiny ze strany NO

neochota zúč. orgánů a inst. na změnu

ned. diagnostických nástrojů, kontrola

ned. standardů pro prev. a san. rod.

70

vstup dětí z pěst. péče do života

80

rozhodování soudů obecně

90

legislativa v oblasti obecně

ned. met. prev. a san. rodiny, kontrola

málo pěstounských rodin

N = 229

pomalost soudů v oblasti ohr. dětí

ned. prev. a san. rodiny ze strany státu

nízký počet pracovníků OSPOD

vstup z úst. výchovy do života

Závažnost jednotlivých problémů podle pracovníků státní správy Ø na škále 1-5

100 5

Tyto problémy označila více než polovina resp. jako závažné. 4

60

50

3

40

30

20

2

10

0

1

80

70

60

50

40

30

20

10

Hlavní problémy

30 činnost , aktivity Úřadu vlády


velmi závažné + závažné









činnost , aktivity kr. úřadů


ned. diagn. nástrojů, jejich kontrola




kvalifikace pracovníků OSPOD


90

ned. met. prev. a san. Rodiny

ned. standardů práce státních org.








ned. prev. a san. rod. ze strany státu


neochota zúč. orgánů na změnu

100

%



Závažnost jednotlivých problémů podle pracovníků neziskových organizací

N=297 Ø na škále 1-5

5

tyto problémy označila více než polovina resp. jako závažné nebo velmi závažné 4

3

2

0

1

N = 1203

Závažnost jednotlivých problémů podle populace České republiky

Které z výše uvedených problémů jsou podle Vašeho osobního názoru v oblasti péče o ohrožené děti největší? největší problém

Hlavní problémy

Pomalost rozhodování soudů v této obl. Legislativa v oblasti obecně Rozhodování soudů obecně Nedostatek prevence a pomoci od státu Neochota orgánů a institucí na změnu systému Činnost vlády a ministerstev Snadnost odebrání dítěte z rodiny Nezájem veřejnosti o tyto problémy Činnost sociálních pracovníků Kvalifikace sociálních pracovníků Pozornost věnovaná vstupu dětí z ústavní výchovy do života Nízký počet sociálních pracovníků Málo pěstounských rodin Velký počet zainteresovaných subjektů Činnost kraj. a obec. úřadů Nedostatek prevence a pomoci od neziskovek Pozornost věnovaná vstupu dětí z pěstounské péče do života Nedostatečnost metodiky pro práci s pěstoun. rodinami Malá prestiž pěstounství ve společnosti Malá prestiž pěstounství u státních orgánů

2. největší

19 20 11 6 7 4 4 8 6 6 5 4 6 6 5 4 6 4 5 6 3 5 5 3 3 5 3 4 3 2 4 3 3 3 3 2 3 2 1 3 2 12 2 12 2 11 2 11 2

3. největší

15

11

8 13

9 8

8

Celá polovina lidí uvedla za největší problém buď pomalost rozhodování soudů, nebo špatnou legislativu v této oblasti, nebo rozhodování soudů obecně. 31

80

70

60

50

40

30

20

10

0

Hlavní problémy







90


100




% velmi SPOKOJEN + SPOKOJEN


















N = 229




32 nízký počet pracovníků OSPOD


Spokojenost s řešením problémů podle pracovníků státní správy Ø na škále 1-5 Největší spokojenost je s aspekty týkající se pracovníků OSPOD 5

4

3

2

1

70

60

50

40

30

20

10

0

Hlavní problémy

33 ned. standardů práce NO, kontrola


velmi spokojen + spokojen





80


90

























% 100


Spokojenost s řešením problémů podle pracovníků neziskových organizací

N=297

Ø na škále 1-5 5

Nejlépe jsou hodnoceny aspekty týkající se NO. 4

S řešením žádného problému není spokojena ani třetina resp. 3

2

1

Hlavní problémy

Typologie hlavních problémů v péči o ohrožené děti

34

•

Problémy legislativní a právní

•

Role a činnosti jednotlivých státních a samosprávných orgánů

•

Problémy v oblasti soudů a soudních rozhodnutí

•

Problémy koncepční a metodické (metodika a standardy)

•

Problémy v konkrétní práci OSPOD

•

Problémy v oblasti prevence a sanace rodiny

•

Problémy náhradní rodinné výchovy (pěstounské péče)

•

Problémy při vstupu do života (následné péče)

Závažnost a spokojenost s řešením hlavních problémů 80,0

75

Všichni odborní odborníci (stá (státní tní sprá správa + neziskové neziskové organizace), N=304+297 = 601

71 68

70,0

Hlavní problémy

63

61

60,0

57 53

50,0

42

40,0

28,6

30,0

20,0

10,0

15,2 7,9

13,1

15,0 12,2

11,5

6,0

0,0

Problémy vstupu do života

Legislativa

Role soudů a soudců

Závažnost

35

Problémy prevence a sanace rodiny

Problémy pěstounské péče

Práce OSPOD

Metodika a standardy

Spokojenost s řešením

Role státních a samosprávných orgánů

Srovnání závažnosti problémových okruhů mezi odborníky ze státní správy a neziskového sektoru 100 90

77

76

73

76

66

70

66 60

60

66 60

54 52 40

45

40 30 20 10

NO

orgá nů Role

and ardy a st Met odik a

OSP OD Prác e

péč e Pěs toun ská

s an ac e Prev e

nce a

sou dci Sou dy a

l at i v a Leg is

do ž i

vota

0

Státní správa 36

57 57

56

50

Vstu p

Hlavní problémy

80

Srovnání spokojenosti s problémovými okruhy mezi odborníky ze státní správy a neziskového sektoru 45

42

37

35 30

24

25 20

14

15 10

12

17

15 13

10

13 10

6

7

13

11

6

5

5

Státní správa

NO

orgá nů Role

stan dard y ka a Met odi

Prác eO SPO D

péč e Pěs toun ská

san a ce Prev e

nce a

sou dci Sou dy a

tiva Leg is la

do ž i

vota

0

Vstu p

Hlavní problémy

40

Problémy legislativní a právní 90,0

Hlavní problémy

80,0

70,0

60,0

Státní správa - důležitost

50,0

Neziskové organizace důležitost Populace - důležitost

40,0

Státní správa - spokojenost s řešením

30,0

Neziskové organizace spokojenost s řešením

20,0

10,0

0,0 legislativa v oblasti obecně

38

neochota orgánů a institucí ke změně

Problémy v rolích a činnostech státních a samosprávných orgánů 80,0

Hlavní problémy

70,0 Státní správa - důležitost

60,0 50,0

Populace - důležitost

40,0 30,0 20,0 10,0

ve lk ý

po če ts

ub je čin kt no ů st Úř ad u vl ád y čin no st M PS V čin no čin st no M st ŠM M T in .s pr av ed ln os čin ti no st M čin in no .v st ni tra M in .z dr av čin ot no ni ct st ví kr aj sk ýc čin h úř no ad st ů ob ec ní ch úř ad ů

0,0

39

Neziskové organizace důležitost

Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace spokojenost s řešením

Problémy v oblasti soudů a soudních rozhodnutí 100,0

Hlavní problémy

90,0 80,0


70,0


60,0


50,0 40,0


30,0


20,0 10,0 0,0


40

pomalost soudů v oblasti ohrožených dětí

snadnost umístění dítěte do ústavní výchovy

41 k

ne d

pr

os ta te k

ů ác e st át ní ch

Hlavní problémy st an da rd

ne d

os ta te

os ta te

or st gá an nů da rd k ů di pr ag ne ác no ní e NO st m ick et od ýc ik h a ná pá st ne ro ro vá ní jů ní m et pě .p st .a r ne ác ní e dě s m tí pě e ne t. st pr .r ní ác od m e et in s od am e ne ik zá i a je do a m st sa ci at na o ek c pě e st st pr an . ev da en rd ce ů pr ro o di pr ny ev .a sa n. ro d.

ne d

Problémy koncepční a metodické (metodika a standardy)

80,0

70,0

60,0 Státní správa - důležitost

50,0 Neziskové organizace důležitost

40,0 Populace - důležitost

30,0

20,0 Státní správa - spokojenost s řešením

10,0 Neziskové organizace spokojenost s řešením

0,0

Problémy v konkrétní práci OSPOD 90,0

Hlavní problémy

80,0

70,0

60,0


50,0

Neziskové organizace důležitost Populace - důležitost

40,0


30,0


20,0

10,0

0,0 činnost OSPOD

42



Problémy v oblasti prevence a sanace rodiny 90,0

Hlavní problémy

80,0

70,0


60,0


50,0


40,0

Státní správa - spokojenost s řešením Neziskové organizace spokojenost s řešením

30,0

20,0

10,0

0,0 nedostatek prevence a sanace rodiny ze strany nedostatek prevence a sanace rodiny ze strany NO státu

43

Problémy v oblasti náhradní rodinné výchovy (pěstounské péče) 80,0

Hlavní problémy

70,0

60,0

Státní správa - důležitost Neziskové organizace důležitost

50,0


40,0

Státní správa spokojenost s řešením

30,0


20,0

10,0

0,0 malá prestiž pěst. u státních orgánů

44



Problémy v oblasti náhradní rodinné výchovy (pěstounské péče) 100,0

Hlavní problémy

90,0

80,0


70,0


60,0


50,0

40,0


30,0


20,0

10,0

0,0 vstup dětí z pěstounské péče do života

45

vstup z ústavní výchovy do života

Role, činnosti a aktivity orgánů a institucí podle pracovníků státní správy Průměr odpovědí

Průměr škály

Průměr odpovědí

1 – nezávažné, .........., 5 – velmi závažné

průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU

Hlavní problémy

N = 229

Průměr škály

průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), ........ 5 – velmi spokojen(a)

46

Role, činnosti a aktivity orgánů a institucí podle pracovníků neziskových organizací Průměr odpovědí: 2,5

N = 297

Průměr škály



Hlavní problémy

5,0 4,5 MPSV

4,0

obecní úřady

MŠMT

3,5 krajské úřady

Ministerstvo spravedlnosti

3,0 2,5

Průměr škály

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo zdravotnictví Úřad vlády

2,0 1,5 1,0 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5


47

Průměr odpovědí: 3,7

OSPOD

4,0

4,5

5,0

Nedostatek… podle pracovníků státní správy N = 229

Průměr škály

Průměr odpovědí



Hlavní problémy

Ožehavé problémy

Průměr odpovědí

Průměr škály


48

Nedostatek… podle pracovníků neziskových organizací N = 297



Hlavní problémy

5,0


Ožehavé problémy

standardy práce státních orgánů, jejich kontrola

4,5 4,0

Průměr škály

prevence a sanace rodiny ze strany státu

3,5


3,0

standardy pro prevenci a sanaci rodiny, jejich kontrola závazné diagnostické nástroje v oblasti, jejich kontrola prevence a sanace rodiny ze strany nez. sektoru

metodika prev. a sanace ohrožené závazná metodika rodiny a jejich práce se zájemci o kontrola pěst. a jejich kontrola

závazná metodika párování pěst. rodin a dětí a jejich kontrola závazná metodika pro práci s pěst. rodinami a jejich kontrola

2,5 2,0 1,5

Průměr škály

1,0 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5


49

standardy práce nez. organizací, jejich kontrola


4,0

4,5

5,0

Ostatní problémy podle pracovníků státní správy Průměr Průměr odpovědí škály

Průměr škály


50

N = 229

Průměr odpovědí



Hlavní problémy

Ožehavé problémy

Ostatní problémy podle pracovníků neziskových organizací



Hlavní problémy

5,0 4,5 4,0 3,5

Ožehavé problémy

Průměr Průměr odpovědí: 2,5 škály

pomalost rozhodování rozhodování soudů obecně soudů v oblasti ohrožených dětí vstup z úst. výchovy do života

N = 297

snadnost umístění dítěte do úst. výchovy malá prestiž pěst. ve společnosti malá prestiž pěst. u státních orgánů


kvalifikace pracovníků OSPOD

vstup z pěst. péče legislativa do života v oblasti obecně


2,0 nízký počet pracovníků OSPOD

1,5 1,0 1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5


51

Průměr škály

3,0 2,5


4,0

4,5

5,0

Státní sektor (PO+OSPOD) N=191

Institucionální popis

Typ instituce: Příspě spěvková vková organizace

%

PO: Dětské domovy, Kojenecké ústavy, Diagnostický ústav, Výchovný ústav, Azylový dům, Dětská centra, DROM, Poradna pro rodinu, Střediska sociální prevence Úřad: KÚ ze 12 krajů, OSPOD MÚ všech krajů

37,2 62,8

Úřad

Na následující otázky odpovídaly pouze příspěvkové organizace (n=71):

50 45

%

40 35 30 25 20 15 10 5

Počet míst pro klienty = kapacita:

Počet klientů průměrně využívající kapacitu ročně:

min=0, max=3800, Ø =164, usek Ø=54, n=62

46,5

Počet klientů přijatých průměrně za půl roku:

n=71 n=71

min=0, max=1900, Ø =59, usek Ø=16, n=63

Téměř tři čtvrtiny dotázaných PO mají kapacitu do 50 míst.

25,4

Má Vaše PO podřízené pobočky? %

11,3 2,8

5,6

4,2

4,2

ano

9,9

90,1

n=71 n=71 ne

0

do 24 včetně

25-49

50-74

75-99 100 a více

nemá neuvedeno smysl

min=10, max=172, Ø =43, useknutý 5% Ø=38, n=65 52

Podřízené pobočky má jen 7 dotázaných PO.



Jakým činnostem se Vaše instituce věnuje?

řešení konkrétních problémů dětí

26,2

64,4

33,5

2,6 2,1 2,1

poradenská činnost

57,1

40,8

2,1

prevence

56,5

41,4

2,1

jiné

37,2

legislativní řešení problematiky

30%

min=1, max=8, Ø =4, n=187

2,1

89,5 10%

20%

30%

1

10,5

20%

2,6

81,2

7,9 0%

24,1

60,2

16,8

Počet činností, kterým se věnují:

53

neuvedeno

15,7

71,7

řešení krizových situací

10%

ne

81,7

sociálně právní ochrana dětí

koncepce, metodologie, výzkum, vzdělávání

0%

ano

40%

2 až 3

50%

50%

60%

4 až 5

35,6

40%

2,6 70%

80%

6 až 8

90%

neuvedeno

27,7

60%

70%

80%

100%

2,1

90%

100%



Počet kvalifikovaných zaměstnanců:

12,0

0

26,2

10

do 2 včetně

0

20

15,7

30

3 až 5

40

6 až 10

16,8

50

11 až 20

60

70

21 až 50

4,2

13,1

80

90

více než 50

%

100

neuvedeno

min=0, max=200, Ø=15, n=166

Počet nekvalifikovaných zaměstnanců:

61,8

11,0

7,9

4,7

1,6

13,1

0 10

do 2 včetně

20

3 až 5

30

40

6 až 10

50

11 až 20

60

21 až 50

min=0, max=36, Ø=3, n=166 54

12,0

70

80

více než 50

90

%

neuvedeno

100



Poskytujete svým pracovníkům nějaké vzdělávání? 3,7 7,3

0

10

28,8

41,4

Pracujete se syndromem vyhoření a obranou proti němu?

6,8

%

12,0 41,9

20

30

40

50

60

70

80

90

%

ano, základní školení ano, základní školení a průběžné vzdělávání v naší organizaci ano, základní školení a pracovníci samostatně studují ano, základní školení, průběžné vzdělávání, studují samostatně ne neuvedeno

Pracují Vaši pracovníci pod odborným vedením prostřednictvím metod supervize?

46,1

12,0

100 0

10

20

30

ano

40

ne

50

60

70

80

90

100

neuvedeno

Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 55%) a OSPOD (ano 34%). 100%

n=46

90% 80% 70%

NE

%

60%

63,9 12,0

neuvedeno

24,1

odborná supervize externí

50%

Pod kterým druhem supervize Vaši pracovníci pracují?

40%

Pokud ANO (n=46):

Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 38%) 55 a OSPODy (ano uvedlo pouze 16%).

odborná vlastní supervize

30% 20%

ANO

60,9

10% 0%

39,1



Má Vaše instituce nějaký systém, jak pracuje s případnými stížnostmi?

neodp 12,6% NE 13,1%

neodp 15,7%

ANO 74,3%

ANO 11,5%

V těchto otázkách nejsou mezi PO a OSPODy žádné signifikantní rozdíly.

NE 72,8%

Používáte v práci Vaší instituce nějakou metodiku …? metodiku řízení instituce

37,2

48,2

14,1

projektovou metodiku metodiku pro práci s cílovou skupinou

14,7

71,2 40,3

0

10

20

ANO

56

Aplikujete při práci výstupy good practices (jak domácí tak zahraniční)?

14,7 45,0

30

40

50

NE

60

14,7 70

80

neuvedeno

90

100

Státní sektor (PO+OSPOD) N=191 FOD (Fond Ohrožených Dětí)


Spolupracujete ve své činnosti s nějakou neziskovou organizací?

Charita, Farní charita, místní

100%

8,1

Azylové domy

7,3

o.s. Střep

6,5

Pokud ANO (n=122):

64,4 ANO

50% 40% 30%

9,9 NE

20% 10%

25,7

S NO spolupracují téměř dvě třetiny státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o P0 či úřad). Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NO a se spoluprací jsou ve velké většině spokojeni.

neuvedeno 0%

57

12,2

Sdružení pěstounských rodin

80%

60%

23,6

Nadace Terezy Maxové

S kterými NO spolupracujete? (spontánní odpovědi, v grafu pouze ty NO, které jmenovalo alesp. 8 institucí)

90%

70%

26,0

0

% 10

20

30

min=1, max=5, Ø =3, n=122 Ohodnoťte spolupráci s NNO na škále: 1=zcela nespokojen(a), …, 4=velmi spokojen(a) Průměr v rozmezí rozmezí 3,0– 3,0–3,5 40,2 Prů Špatné patné prů průměrné rné hodnocení hodnocení – niž nižší než ž 3 ne

4,9

%

n=122

54,9 Výborné Výborné prů průměrné rné hodnocení hodnocení - 3,5 a lepší lepší

Státní sektor (pouze PO) N=71 pouze příspěvkové organizace


Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace?

Z dotací kraje Pomocí sponzorů Od nadací/nadačních fondů Z dotací jiných státních subjektů Z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí Z dotací obce Vlastní činností Poskytováním služeb za úhradu Jinak Od mezinárodních organizací/fondů

31,0

19,7 19,7 19,7 19,7

56,3 62,0 66,2 63,4 64,8 67,6 71,8

15,5 2,8 14,1 0,0 11,3 5,6 11,3 4,2 11,3 1,4 4,24,2 10

19,7 22,5 29,6

5,6 26,8

31,0 19,7 4,2 19,7

0

20

30

ano, opakovaně

40

19,7 19,7 19,7 19,7 19,7 19,7

50

60

70

ano, sporadicky

ne

80

90

% 100

neuvedeno

Počet zdrojů, odkud získávají PO finance (ano, opakovaně + ano, sporadicky):

0%

58

54,9

1

12,7

10%

8,5

20%

18,3

30%

min=1, max=8, Ø =4, n=57

2

3

19,7

40%

50%

4

5

14,1

60%

70%

6 až 8

7,0

neuvedeno

19,7

80%

90%

100%

Státní sektor (pouze PO) N=71 pouze příspěvkové organizace z dotací kraje


Jak byste % rozdělil(a) Váš roční objem prostředků z hlediska původu peněz?

z jiných statních subjektů

0

59

13,9

z dotací obce

PO sice čerpají (opakovaně či sporadicky) peníze od sponzorů a nadací, ale % podíl těchto zdrojů na celkových financích PO je nízký.

9,9 7,0

z dotací MPSV pomocí sponzorů

3,2

od nadací, nadačních fondů

1,6

službami za úhradu

1,3

Průměrný model rozdělení celku 100% = celkové příjmy PO.

4,2

54,3

vlastní činností

0,8

od mezinár. org.

0,7

jinak

10

20

30

40

50

60

Ø =12 400 464 Kč, n=28 (ti, co uvedli přesně)

S jakým finančním objemem ročně hospodaříte?

10

4,2

18,3

20

22,5

30

bez problémů 21,1% neodp 19,7% s určitými problémy velmi 50,7% obtížně 8,5%

7,3 0

8,5

S Vašimi současnými finančními prostředky vycházíte:

40

12,7

50

60

1,4

70

28,2

80

90

do milionu korun

1-2,9 milionu korun

3-4,9 milionu korun

5-9,9 milionu korun

10-19,9 milionu korun



neuvedeno

%

100



Počet konkrétních případů dětí, které řeší respondent osobně v průměru měsíčně: Všichni (N=223):

9,9

0%

5,4

10%

méně než 5 50 až 99

5 až 9 100 a více

14,3

13,5

20%

30%

40%

10 až 19 pouze konzultuje

5,8 1,8

50%

20 až 49 bez odpovědi

34,1

60%

15,2

70%

80%

90%

100%

min=0, max=720, Ø =25, usek Ø=16, n=180 PO (n=75):

26,7

13,3

17,3

12,0

4,0 2,7

24,0

0,0

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

OSPOD (n=148):

1,4

12,8

14,2

6,8 1,4

51,4

10,8

1,4 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

60Signifikantní rozdíly mezi PO a pracovníky OSPOD jsou označeny stejně barevnými elipsami.

100%

Státní sektor (pouze OSPOD) N=148 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ


Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím cílovým skupinám? ohrožené rodiny

jednání s klienty na pracovišti

28,5

riziková mládež

15,7

pěstounské rodiny

Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím činnostem? 26,2

jednání s klienty v terénu

19,7

9,4 12,9

administrativní činnosti

matky s dětmi v krizi

8,9

rodiny v krizi - zanedbávání

8,0

rodiny ze soc. vyl. skupin

11,7

jednání jinde-úřad, soud, policie

7,2

jednaní na jiných složkách úřadu

7,1

rodiny s postiženým dítětem 2,9

n = 117

rodiny v krizi - zneužívání 2,1 jiné

Jiné: žadatelé o NRP, osvojení, rodiny ve finanční tísni, exekuce, vlastní oddělení,…

61

5,4

porady

rodiny v krizi - týrání 2,7

sepis. návrhů a žádostí za klienta

5,1

školení

4,4

n = 117

14,7 0

10

20

30

Průměrný model rozdělení měsíčního pracovního času respondenta úředníka. (Do zpracování těchto grafů vstoupili pouze ti respondenti, kteří 100% svého času dokázali přesně rozdělit.)

jiné

6,4 0

10

20

30

Jiné: korespondence, statistiky, dotazníky, vedení oddělení, přehledy, studium, dokumentace, strategické plánování…

Státní sektor (pouze OSPOD) N=148 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ


Když vezmete Vaše návrhy podané soudu v rámci konkrétních případů, kolik % z nich patří do těchto kategorií?

úprava práv a povinností rodičů k nezletilým

50,6

nařízení soudního dohledu nad výchovou dětí

15,0

nařízení předběžného opatření

12,3

Průměrní pracovníci OSPOD věnují téměř polovinu svého času jednání s klienty ať již na pracovišti nebo v terénu.

8,1

nařízení ústavní výchovy

Jejich hlavními klienty, kteří jim zaberou více než čtvrtinu času, jsou ohrožené rodiny (sociálně slabé, v obtížné životní situaci).

4,7

ustanovení poručníka

zrušení ústavní výchovy

3,8

ustanovení opatrovníka pro ochranu jmění nezletilých

Výrazně nejčastěji podávají soudu návrhy upravující práva a povinnosti rodičů k nezletilým.

2,9

n = 108

prodloužení ústavní výchovy

62

Průměrný model rozdělení 100% všech návrhů podaných soudu respondentem -úředníkem.

1,9 0

10

20

30

40

50

60

Státní sektor (PO + OSPOD)


N=223 Co byste Vy osobně očekával(a) od NO v oblasti péče o ohrožené děti a NO to nedělají? (až 3 možné odpovědi - souhrn)

více spolupracovat s OSPOD, s orgány státní správy zlepšit práci v terénu, práci přímo s rodinami, dětmi

9,0

zaměřit se více na prevenci, předcházení problémům dělají vše co mohou, nemám výhrady k jejich práci

1. Zlepšit práci v terénu, práci přímo s rodinami, dětmi (přání 15% PO a pouze 6% úředníků), 2. Pomoci zletilým při přechodu do života – bydlení, práce (přání 8% PO a pouze 1% úředníků.

6,7 4,5

komplexní péči o rodinu, ne jednorázové akce

4,0

spolupracovat, ne nezdravě konkurovat a slepě útočit

3,1

rodinné terapie, rozvoj rodičovství, rodič. dovedností

3,1

pomoci zletilým při přechodu do života bydlení, práce

3,1

soustředit se na sanaci rodiny, specializovat se na sanaci

3,1

starat se o děti, ne o vlastní blaho, medializaci více péče o vzdělávání so. slabých, soc. aktivizační sl.

U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné.

2,7 2,7

méně amatérského přístupu, odbornost, získat odborníky

2,7

jednorázové akce, činnosti, volnočasové aktivity pro děti

2,7

63

Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u očekávání:

14,8

0

5

10

15

20 %

Státní sektor (PO + OSPOD) N=223


Které z těchto činností by podle Vás NO měly v péči o ohrožené děti dělat …? % dotázaných institucí 81 76 73 69

Prevence závislostí Primární prevence = aktivní osvěta prosazující a chránící zdravý Následná péče = programy pro děti opouštějící ústavní péči

Poradenská činnost Odborná pomoc (psychologická, terapeutická...) ohroženým dětem a

25

57 51 52 46 43 39

Mediace Terciální prevence = terapie rodiny založená na správné diagnóze Kvartérní prevence = usilování a návrat dítěte do původní rodiny Řešení krizových situací, vyhledávání ohrožených dětí Vzdělávání v oblasti péče o děti

31 34 34 39 45 41 55 30

31

Práce s pěstouskými rodinami

42

Sekundární prevence detekce poruch a vad dítěte, správná diagnos Vyhledávání pěstousnkých rodin

25 31 20 17 34 14 34 10 32 14 22 8 31 12 20 9 24 10 26

Výzkum Pomoc v oblasti ústavní péče Pomoc v oblasti osvojení Koncepční řešení problematiky Metodika pěstounské péče Metodické řešení problematiky ohrožených dětí Legislativní řešení problematiky Metodologické řešení problematiky ohrožených dětí

Právní ochrana ohrožených dětí = účast v úkonech právní ochrany Párování pěstounských rodin s dětmi 0

1 - určitě ano n=157 (bez těch, kteří neodpověděli) 64

18 21 24

10

20

30

2 - spíše ano

19 25

44 36 48

22 28 34 38 42 50 42 50 43 33

40

50

60

3 - spíše ne

70

10 30 21 51 10 2 13 2 11 3 13 2 11 1 16 4 11 3 9 6 11 4 15 14 15 14 19 17 24

31 80

% 90

4 - určitě ne

100

Státní sektor (PO + OSPOD) N=223


Jak byste ohodnotil(a) celkový přínos neziskového sektoru pro řešení problematiky ohrožených dětí v následujících oblastech:

22,0

přínos nestátních peněz do oblasti

15,7 15,2

řešení konkrétních případů náhradní rodinná péče

oblast sanace rodiny, provázení rodin

30,0 24,2

6,3

metodika péče o ohrožené děti

40,8 17,9 10

2=spíše přínosné

20

9,9 2,7

26,5

12,6 1,3 11,7 4,0

26,5 26,5

13,9 2,7

26,5

15,7 17,0

40,8

4,0 9,4 0

1=velmi přínosné

34,1

22,4 25,1

péče o děti při vstupu do života

medializace problémů ohrožených dětí

43,9 42,6

22,9

oblast prevence

legislativa v péči o ohrožené děti

39,0

5,4 7,2

24,2 23,8 28,3

30

40

3=spíše nepřínosné

26,5 26,5

2,2

26,5

4,9

26,5 26,5

17,9 50

60

70

4=nepřínosné

80

90

% 100

neuvedeno

Signifikantní rozdíly mezi PO a OSPODy: Oblast sanace rodiny, provázení rodin – do řešení tohoto problému NO nic nepřináší dle 19% PO ale pouze 1% OSPODů. Naopak velice přináší dle pouze 13% PO ale 31% OSPODů. Jinak: Pracovníci OSPOD významně více vítají práci NO v této oblasti než představitelé PO. Obdobně je tomu i v Oblasti prevence, Péče o děti při vstupu do života a Metodiky péče o ohrožené děti, kdy PO hodnotí přínos NO významně slaběji než OSPODi. Ve65 zbylých oblastech signifikantní rozdíly nejsou.

Neziskové organizace N=210 Občanské sdružení Církevní organizace Nadační fond


Právní forma organizace počty dotázaných NO

0%

116

10%

20%

30%

23

40%

50%

60%

Obecně prospěšná spol. Nadace Školská právnická osoba

55

70%

80%

10 51

90%

100%

Více než 1/2 dotázaných NO tvoří občanská sdružení. Přibližně 1/5 jsou církevní organizace a 1/10 obecně prospěšné společnosti. Nadací a nadačních fondů je 15 (7% z dotázaných).

Rok založení organizace

30 25 20 15 10

28%

30% 23%

Má Vaše organizace podřízené pobočky? n=195

19%

ano

24%

ne

76%

5 0

do r.1992 včetně

66

1993 až 1998

1999 až 2002

jedna organizace rok založení neuvedla

2003 až 2008

na otázku neodpovídaly nadace a nadační fondy

Neziskové organizace N=210

v grafech jsou uváděny počty dotázaných NO


Jakým činnostem se Vaše organizace věnuje? 149

61

prevence

148

62

140

řešení konkrétních problémů dětí řešení krizových situací

128

56

154

ostatní 0%

130 10%

20%

30%

80 40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Třetina NO se věnuje více než pěti oblastem činností. jedna

55

20%

115

82

Počet činností, kterým se věnují.

10%

83

95

legislativa

Více než polovina dotázaných NO se zabývá poradenskou činností, prevencí, řeš. konkrétních problémů dětí a řešením krizových situací.

70

127

sanace rodiny

20

ne



67 0%

ano

2 až 3

4 až 5

67

30%

40%

50%

6 až 8

68

60%

70%

80%

90%

100%

Neziskové organizace v grafech jsou uváděny počty dotázaných NO

N=210

Řešení krizových situací: n=36


Oblast, do které spadá hlavní činnost organizace.

Kontaktní centra Krizová centra

36

řešení krizových situací řešení konkrétních problémů dětí

6

33 32

prevence


20%

40%

Domy na půli cesty Jiné

2

4

60%

3

5

80%

100%

Řešení konkrétních problémů dětí: n=33

21

sanace rodiny

16

0%

30


Azylové domy Krizové linky

Právní ochrana ohrožených dětí Náhradní rodinná péče

Pomoc dětem v ústavní péči Následná péče

16

9

6

legislativa 3

neodpověděli

Součet 210

0%

33

ostatní 0

8 20%

Prevence: n=32

5 10 15 20 25 30 35

40%

11 60%

5 80%

100%

Prim.: osvěta, vzdělávání Sek.: detekce poruch a vad, diagnostika Terc.: terapie rodiny Kv.: snaha o návrat dítěte do pův. rodiny Prevence závislostí

Poradenská činnost: n=30 4

23

4

18

20%

68 soc.-právní Právní,

40%

60%

Psychologické

11

4

4 0%

0%

3

80%

Sociální

100%

Jiné

20%

40%

60%

80%

U ostatních se jedná především o volnočasové aktivity.

100%


60 50 40 30 20 10 0


Jaký je celkový počet zaměstnanců v těchto kategoriích? (v %)

7

0

60 50 40 30 20

kvalifikovaní pracovníci 60% NO má mezi 3 a 20 kvalifikovanými pracovníky Ø=16, Ø**=10 21

23 18

60

nekvalifikovaní pracovníci

61 50

¾ NO mají nejvýše dva nekvalifikované pracovníky

40 30

Ø=1,5, Ø**=0,8 16

20

11

11

11

5

10

1

3

6 až 10

11až20

1

0

1 až 2

0

3 až 5 6 až 10 11až20 21až50 51+*

dobrovolní pracovníci bez funkce 70% NO má maximálně 10 dobrovolníků bez funkce

34

Ø=20, Ø**=10

14

14

60

11

7

8

1 až 2

3 až 5

50

2/3 NO mají nejvýše dva dobrovolníky s funkcí

49 40

Ø=19, Ø**=2

30

17

14

11

10

1 0

21+*

dobrovolní pracovníci s funkcí

20

7

10

*výjimečně extrémní hodnoty

4

0

0

1 až 2

3 až 5 6 až 10 11až20 21až50

69 4% dotázaných NO počty zaměstnanců neuvedly.

51+*

0

1 až 2

3 až 5

6 až 10

11až20

**useknutý průměr, Ø z prostředních 90% hodnot

21+*

Neziskové organizace N=210 ano, poskytujeme základní školení ano, zákl. škol. a průběžné vzd. v naší instituci ano, zákl. škol., prac. také samost. studují (VŠ, kurzy) ano, zákl. škol. i průb. vzd., prac. také samost. studují ne neodpověděli počty dotázaných NO


Poskytujete svým pracovníkům nějaké vzdělávání?

14

0%

35

10%

46

20%

30%

98

40%

50%

60%

11 6

70%

80%

90%

Pracují Vaši pracovníci pod odborným vedením metod supervize?

Pod kterým druhem supervize Vaši pracovníci pracují?

80%

odborná odborná externí externí

60%

162

ANO

70%

0%

ne

ne

71% neuvedli 2%

20% 20%

70

ano

28%

40%

ano

100%

Pracujete ve Vaší organizaci se syndromem vyhoření a obranou proti němu?

počty dot. NO

42 6

100%

Pražské NO pracují se syndromem vyhoření častěji než jiné organizace, stejně jako církevní organizace

Pracovníci 3/4 dot. NO pracují pod odborným vedením metod neuvedli supervize.

odborná odborná vlastní vlastní

9% jiná jiná odpověď odpověď

Více než 2/3 NO pracují se syndromem vyhoření a obranou proti němu.



Má Vaše organizace nějakou akreditaci k provádění činností v péči o dítě? ano

ne 58%

Aplikujete při práci tzv. „good practices“, jak domácí nebo zahraniční?

ano

ne

ano 84%

40%

52% 14%

43%

ne

neuvedeno 2%

neuvedeno 2%

neuvedeno 5%

ano

B. řízení projektů? ano

67%

29%

ne neuvedeno 4%

C. práce s Vaší CS? ano

53%

42%

62%

ne neuvedeno 5%

Akreditace: pověření k výkonu SPOD, poskytovatel soc. služby, 5P. Všechny dot. církevní org. mají systém na práci se stížnostmi. Více také používají metodiku řízení organizace. Pražské NO častěji aplikují „good practices“.

Používáte v práci Vaší organizace nějakou metodiku…

A. řízení organizace?

71

Má Vaše organizace nějaký systém, jak pracuje s případnými stížnostmi?

34%

ne neuvedeno 4%

České NO používají méně odbornou metodiku práce s cílovou skupinou.

Neziskové organizace v grafech jsou uváděny počty dotázaných NO

N=210


Jaké skupiny jsou Vašimi klienty? 121

rodiny v soc.(ekon.) nouzi rodiny ze soc. vyloučených, ohrožených skupin zanedbávané děti

28

115

37

61

48

25 11

107 0%

85

rodiny s problémy, návykem

60

zneužívané děti

49

DD, koj., diagnostické úst.

43

OSPODy pěstounské rodiny, zájemci o pěstounství rodiny s nemocným rodičem

42

30

12

neuvedeno

11 0

80%

100%

3 až 4 neodpověděli

České NO se méně zajímají o osvojení a pěstounství než moravské.

24

zákonodárci

dvě 8 až 14

60%

Pražské NO více pomáhají rodinám s nemocným rodičem, pěst. rodinám a zájemcům o pěst., DD, koj. a diagnostickým ústavům, také jiným NO a zákonodárcům.

38

osvojení

40%

Klienty církevních organizací jsou častěji rodiny v soc. nebo ek. nouzi. Naopak mezi svými klienty mají (oproti ostatním organizacím) méně DD, koj. a diagn. úst., pěst. rodin a zájemců o pěstounství a jiných NO. Problematikou osvojení se také zabývají méně.

58

postižené děti

20%

jedna 5 až 7

63

týrané děti

jiné neziskové organizace

72

Kolik skupin patří mezi jejich klienty?

Moravské NO méně podporují DD, koj. a diagn. ústavy a pěstounské rodiny a zájemce o pěst. 20

40

60

80

100 120

Neziskové organizace N=202*


Žádali jste někdy o finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? počty nadace, fondy

178

23

kraj

177

24

obec

170

MPSV

31

165

36

mezinár. org., fondy

114

84

MŠMT

113

88

jiné státní subj. MZ 0%

96

104 43 10%

157 20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Od kraje a nadací se pokusilo získat finance téměř 90% NO.

Pražské NO oproti ostatním zažádaly o finanční prostředky méně obec, kraj nebo MPSV. Více se pokouší u mezinárodních organizací. CO zažádaly především obec a MPSV.

73

*Na otázky ohledně financí neodpovědělo 8 NO.

ano

Počet oblastí, kde někdy žádali o finanční prostředky.

20

%

18

15

17

90% ne

100% neuvedeno

procenta dotázaných NO 20 19

10

11

5

3

7

2

3

5 0

1

4

5

6

7

8

Neziskové organizace

N=202

Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? ano opakovaně


počty dotázaných NO 120

pomocí sponzorů

145

48

84

33 10%

93

27

106

7 20%

162 30%

40%

Počet oblastí, % odkud získávají finanční 15 prostředky 10 opakovaně nebo 5 sporadicky. 0

50%

60%

70%

80%

90%

100%

procenta dotázaných NO 19

14

14

14

15

9 2 3 1

74

86

55 68

44 83

32

54

poskytováním služeb za úhradu

0%

11

71

od mezinárodních org., fondů

jinak

40

147

vlastní činností

37

63

z dotací MPSV z dotací jiných státních subjektů

37

25

99

od nadací fondů

neuvedeno

20

20

140

z dotací obce

ne

62

z dotací kraje

Veřejné sbírky, dary,…

ano sporadicky

2

6

4 3

4

5

6

7

8

9

10



Zdroje financí NO (kromě N a NF). Kolik % prostředků financí získají…

S Vašimi současnými finančními prostředky vycházíte…

32

z dotací MPSV

12

z dotací kraje

10

z dotací obce

Hrubý odhad financí ve sledované oblasti: 3 mld. Kč/rok.

8

nadace,nad. fondy

mezinár. org.,fondy

8

jiné státní subj.

7

4

vl. činností

součet 100%

jinak 2 0

5

10

15

20

25

30 %

do 1 mil. Kč 3-4,9 mil. Kč 10-19,9 mil. Kč 50 mil. Kč a více

počty dotázaných NO

43

10%

69% s urč určitými problé problémy

S jakým finančním objemem hospodaříte?

75

24%

5

posk. služeb za úhradu

0%

problémů neuvedeno 2% bez problé 5% velmi obtí obtížně

11

pomocí sponzorů

65

20%

30%

40%

21

50%

60%

31

70%

1-2,9 mil. Kč 5-9,9 mil. Kč 20-49,9 mil. Kč neuvedeno

17

80%

11

90%

2 9

100%

Čas věnovaný dětem

Výzkum populace ČR

N = 1203 Kolik času průměrně týdně věnujete rozhovoru s Vaším dítětem (dětmi)? do 2 hodin

2 - 5 hodin 16

CELKEM

13 18

41 - 54 let 55 - 74 let

22

20

SŠ bez M 4

VŠ

23

rozvedený(á)

0

10

20

30

40

9 36

4

23

10

18

4

33

22

23

21

vdovec, vdova

5

42

22

26

6

35

15

24

13

ženatý, vdaná

29

21

19

11

25

29

svobodný(á)

18

19

22

7

36

27

13

SŠ, VOŠ

21

18

19

4

28

7

32

17

ZŠ

7

37

25 23

3

35

23

24

9

41

20

15

6

24

22

23

25 - 40 let

33

20

23

18 - 24 let

neodpověděl(a)

21 27

12

žena

více než 10 hodin

25 20

muž

76

5 - 10 hodin

9

51 50

60

70

0 80

90

100

Úroveň života dětí N = 1203


Myslíte si obecně, že celková úroveň života dětí v ČR je horší nebo lepší ve srovnání s vyspělými státy (zvažujte nejen ekonomické a materiální): lepší než v jiných vyspělých zemích

na úrovni (průměru) vyspělých zemí

výrazně pod úrovní vyspělých zemí

neodpověděl(a)

6

0

54 10

20

29

30

40

50

Jmenujte důvody, proč si myslíte, že úroveň je lepší nebo stejná. 40

dobré vzdělání

70

80

dobrá strava, stravování

8

sociální zabezpečení

7

více finančních prostředků

6

21 13

sociální zázemí

péče o děti je komplexní

6 0

n = 715

nižší platy, příjmy

8

zdravotní péče

7

nedostatek kroužků

7

20

30

40

n = 413

5

vysoké ceny 10

100

26

10

děti mají vše

90

30

nedostatek vzdělání

12

6

Jmenujte důvody, proč si myslíte, že je úroveň nižší.

finanční situace rodin

23

bezplatné školství

60

5

živ. úroveň, ekonomika státu

31

zdravotní péče

vyspělá ekonomika státu

77

mírně pod úrovní vyspělých zemí

0

10

20

30

40

Úroveň života dětí N = 1203 Faktory související se zdravotním stavem

78

B04. Jak jsou podle Vás důležité následující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí

Neužívat drogy

1 – zcela nedůležité, 2 – spíše nedůležité, 3 – spíše důležité, 4 – velmi důležité

průměrná DŮLEŽITOST

Výzkum populace ČR METODOLOGIE

3,9

Dobrý zdrav. stav v ranném věku Být očkován(a)

Nepít alkohol Dobrý pocit ze svého zdraví Každodenní pohyb

Prev. prohlídky 0%

Kontrolovat zdrav. stav

Dobrý pocit, že žije zdravě Předejít úrazům

50 %

Nekouřit

Snídat a pravidelně jíst

Nemít nadváhu, nechuť k jídlu, bulimie Jíst denně ovoce

2,9

Problémovost faktorů v ČR Průměr z odpovědí v %

B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás … …+negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR pije alkohol?

Za nejdůležitější ze zobrazených faktorů považují lidé neužívání drog a alkoholu a dobrý zdravotní stav v ranném věku. Nejvíce dětí má údajně problémy se zdravým stravováním, pravidelným pohybem a kouřením.

Úroveň života dětí N = 1203

79

B04. Jak jsou podle Vás důležité následující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí


Výzkum ČR průměrnápopulace DŮLEŽITOST

Faktory související se vzděláním a začleněním do společnosti 3,8

Nebýt šikanován

Dobře číst a psát Dostatek prostředků na vzdělání 0%

Pocit dítěte z dobrých soc. vztahů Mít dobré kamarády Chodit do školy rád(a)

Zapojení do společnosti Znalosti z humanitních předmětů

Absolvovat VŠ 2,4

Vyučit se řemeslu Znalosti z přírodovědy, fyziky, chemie, zeměpisu

50 %

Úspěšně odmaturovat

Dobré matematické dovednosti


B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás … …+negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR nemá dobré kamarády?

Podle mínění respondentů téměř polovina dětí nechodí do školy ráda. Dobré znalosti z různých oblastí nebo dokonce vystudování vysoké školy nejsou považovány za tak důležité, jako zapojení dítěte do společnosti a dobré sociální a mezilidské vztahy.

Úroveň života dětí N = 1203 Faktory související s osobním a rodinným životem Nebýt sexuálně zneužívaný(á) B04. Jak jsou podle Vás důležité následující faktory ovlivňující celkovou úroveň života dětí


Výzkum ČR průměrnápopulace DŮLEŽITOST

3,9

Nebýt týraný(á) Nebýt zanedbávaný(á) Spokojenost se svým životem

0%

Žít ve vlastní rodině Aspoň 1 oběd týdně s rodiči Zaměstnaní rodiče

2,95

Důvěra svěřit se Žít v rodičům domácnosti s aspoň prům. příjmem

Žít v úplné rodině Pocit dítěte z materiál. zajištění

50 %

Povídání s rodiči aspoň hodinu denně

Žít ve vlastním bydlení


B05. Pokuste se odhadnout, kolik % dětí v ČR podle Vás … …+negace daného faktoru, např.: Kolik % dětí v ČR nežije ve vlastní rodině?

Za velmi důležité je považováno, aby děti nebyly sexuálně zneužívány, týrany nebo zanedbávány. Podle veřejného mínění je přes 20% dětí zanedbáváno, 30% nemá důvěru svěřit se rodičům s 80 čímkoli a 40% si nepovídá s rodiči aspoň 1 hodinu denně.

Zájem o děti


N = 1203 Máte představu, kolik dětí žije ve Vašem domě případně ve Vaší ulici? (Máme na mysli Vaše blízké okolí, nejen Vaši rodinu a domácnost.) určitě ano, vím to přesně spíše ne, nějaké děti v okolí žijí, ale nevím kolik neodpověděl(a)

17 0

10

spíše ano, ale přesný počet neznám určitě ne, nevím, o děti se vůbec nezajímám

43 20

30

29

40

50

60

11

70

80

90

Myslíte si, že Vy osobně jste o situaci dětí v ČR informován(a)…? velmi dobře

spíše dobře

všichni respondenti 3

ti, kteří znají děti v okolí (n=712)

spíše špatně

37

4

ti, kteří neznají děti v okolí (n=475) 2 0%

velmi špatně

42 47

13 39

22

48 20%

neodpověděl(a)

40%

8 19

60%

6

80%

3 9 100%

Lidé, kteří lépe znají děti ve svém blízkém okolí, jsou také údajně lépe informováni o situaci dětí v ČR. 81

1 100

Zájem o témata ze života dětí N = 1203


Zajímáte se o následující témata ze života dětí v ČR? cíleně vyhledávám informace, snažím se proniknout do podstaty problému zajímá mě dané téma, ale aktivně nic nevyhledávám občas mě zaujme zajímavý příběh, ale jinak spíše ne nezajímá mě vůbec neodpověděl(a)

Situace v základních školách Životní styl dětí, jejich zájmy Děti zneužívané Postavení dětí vůči učitelům, dospělým Děti týrané Stav ochrany práv dětí v republice Děti handicapované (postižené) Děti bojující se závislostí Situace dětí v rodinách obecně Situace na vysokých školách Situace v mateřských školách Děti v dět. domovech, kojenec. ústavech Situace v gymnáziích Situace ve zdravotnic. zařízeních pro děti Děti zanedbávané Děti z neúplných rodin Děti v náhradní rodinné péči Situace dětí ze sociálně slabých rodin Děti na útěku Situace v porodnicích Děti v diagnostických ústavech Situace v učňovském školství Situace dětí z národnostních menšin Situace dětí ze sociálně vyloučených lokalit

11 11 11 11 9 9 9 8 7 7 7 7 7 7 6 6 6 6 5 5 5 5 4 4 0%

82

29 35 34 39 35 35 33 30 38

37

21 24 28 24 31 28 26 22 30 21 24 21 24 20 22 10%

20%

20 16

36 43 35 44 38 43 46 42 39

12 14 11 16 13 14 11 30

40

25 44

20

38

29 44 47 46

16 17 19 23 15 23 27 25 28 30 24

47 48 47 41 46 41 42 47 30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 2 3 2 2 2 3 2 4 3 3 3 4 3 100%

Práva dítěte


N = 1203 Víte, že děti na celém světě mají speciální práva, která musí být chráněna státem? ano

ne

neodpověděl(a) 59

0

10

20

30

36 40

50

Víte, že existuje dokument, kde jsou práva dětí definována?

70

80

100

Úmluva o právech dítěte

Deklarace, charta práv dítěte

jiná odpověď

neodpověděl(a)

ano 45%

43

n= 544

90

Jak se podle Vás tento dokument jmenuje?

neodpově děl(a) 6% ne 49%

60

5

0

10

20

39

30

40

50

60

8

70

80

11

90

Znalost speciálních práv na ochranu dětí a jejich konkrétní podoby je silně pozitivně korelována se vzděláním. 83

100

Práva dítěte


N = 1203 Která dětská práva znáte? (mezi 3 spontánně jmenovanými) 62

na vzdělání

34

na zdravotní péči

18

na život

13

žít v dobré úplné rodině

svobodně se vyjadřovat

7

proti šikanování

6

na bezpečnost, ochranu

6

Která dětská práva jsou podle Vás nejvíce porušována v ČR? (mezi 3 spontánně jmenovanými) proti týrání

18

proti šikanování

17

proti zneužívání

16

na vzdělání

9

žít v dobré, úplné rodině

8

na zdravotní péči 5 na život

4

na svobodu 5

na svobodu, život 4

na materiál.+soc. zabezpečení 5

na bezpečnost, ochranu 4

proti týrání 5

svobodně se vyjadřovat 4

84

11

nevím 0

10 20 30 40 50 60 70

21

nevím 0

10 20 30 40 50 60 70

Všímavost k ohroženým dětem N = 1203


Domníváte se, že byste si všiml(a), kdyby se ve Vašem okolí nacházelo dítě v ohrožení?

Předpokládejme, že jste si všiml(a), že ve Vašem okolí žije dítě, které není z nějakého důvodu v pořádku. Co uděláte?

(Např. dítě, o které není řádně postaráno, je zanedbané, špinavé, bázlivé, plačtivé, je mu ubližováno, nechodí do školy, je zneužívané apod.)

určitě ano určitě ne 19

0

10

20

30

spíše ano neodpověděl(a)

spíše ne

47

25

40

50

60

70

80

Zavolám na soc. odbor obec. úřadu

31

Poradím se s rodiči, přáteli, blízkými

30

6 3 90

100

0

9

Obrátím se na dětského lékaře

8

85

20

30

4

neodpověděl(a)

4 0

Co nejdříve dítě odebrat z rodiny.

40

50

17

Jiná odpověď

65 10

19

Zkusím si promluvit s jeho rodiči Opatrně si zjistím podrobnosti o jeho rodině Neudělám nic, netýká se mě to

Jak by podle Vašeho osobního názoru měl postupovat stát v případě, že se objeví rodina, ve které je zanedbané dítě?

Nejprve zjistit příčiny a pak rozhodnout.

24

Obrátím se na policii

60

70

10

20

30

neodpověděl(a)

Jiná odpověď

28

4

80

90

3 100

40

Pomoc ohroženým dětem N = 1203


Pomohla jste Vy osobně již někdy v případě ohroženého (tj. zanedbávané, týraného) dítěte některou z následujících forem? ano řešil(a) jsem konkrétní případ s jeho rodiči

ne

13

řešil(a) jsem konkrétní případ ve škole

84

9

řešil(a) jsem konkrétní případ - hlásil(a) jsem případ obecnímu úřadu

neví

3

87

4

6

90

4

řešil(a) jsem konkrétní případ - hlásil(a) jsem případ na policii 5

92

4

řešil(a) jsem konkrétní případ s dětským lékařem 4

92

4

řešil(a) jsem konkrétní případ jinak 10

99

přispěl(a) jsem ve veřejné sbírce nadaci / neziskové organizaci

55

3

předal(a) jsem vyřazené šaty, hračky apod.

48

50

3

přispěl(a) jsem ve veřejné sbírce na konkrétní případ

48

49

3

přispěl(a) jsem darem ze svého příjmu

pracuji (pracoval(a) jsem) jako dobrovolník v neziskové organizaci

25 5

0%

86

43

72 91

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

4 4 100 %

Informovanost o ohrožených dětech N = 1203


Myslíte si, že Vy osobně jste o situaci ohrožených dětí v ČR informován(a) …: CELKEM 2

30

muži 1

25 35

25 - 40 let 2

29

41 - 54 let 2

32

0%

11

54

11

48

14

48

20%

40%

60%

4 9

13

33

55 - 74 let 1

9

56

velmi dobře

7

49

22

5

15

53

ženy 2

18 - 24 let 1

80%

spíše dobře spíše špatně

4 5 6

velmi špatně neodpověděl(a)

100%

Zajímáte se o téma ohrožených dětí? CELKEM

4

muži 3 ženy

44

25 - 40 let

55

0%

9

51

7

46

4

42

46

5

47 40%

60%

80%

zajímá mě dané téma, ale aktivně nic nevyhledávám občas mě zaujme zajímavý příběh, ale jinak spíše ne nezajímá mě vůbec

5

43

45 20%

2

35

32

41 - 54 let 4 55 - 74 let 3

8

55

6

cíleně vyhledávám informace

5

45

33

18 - 24 let 3

87

12

51

100%

neodpověděl(a)

Shrnutí

Závěrečné shrnutí

88

•

Nefunkčnost, nestabilnost, nevyzrálost rodiny

•

Nejednotná, nepružná legislativa, metodika a standardy

•

Nejasné kompetence, roztříštěnost mezi resorty

•

Problémy při vstupu do života (následné péče)

•

Problémy v oblasti soudů a soudních rozhodnutí

•

Problémy v oblasti prevence a sanace rodiny

•

Problémy náhradní rodinné výchovy (pěstounské péče)

•

Problémy v konkrétní práci OSPOD

Děkujeme za pozornost

Monitoring problematiky

Recommend Documents