2. SPOLEČNÁ ČÁST ŠVP STŘEDNÍHO STUPNĚ WŠ PŘÍBRAM Charakteristika školy Úvod Střední stupeň Waldorfské školy vychází z principů waldorfské pedagogiky, vzdělání je zaměřeno na celostní rozvoj mladého člověka, respektuje jeho individualitu a podporuje jeho aktivní přístup k životu a okolnímu světu. Škola je členem Asociace waldorfských škol České republiky a je jednou z mnoha stovek středních waldorfských škol na celém světě. Jedná se o model vzdělávání, který naplňuje známý a respektovaný koncept čtyř cílů středního vzdělávání, jak jej vypracovala mezinárodní komise UNESCO Vzdělávání pro 21. století ve své zprávě: „Má-li být vzdělávání úspěšné, musí být založeno na čtyřech základních typech učení, které se v průběhu života každého jedince stanou v jistém smyslu pilíři jeho rozvoje: Učit se poznávat, což znamená osvojovat si nástroje pochopení, učit se jednat, abychom byli schopni tvořivým způsobem zasahovat do svého prostředí, učit se žít společně, abychom dokázali spolupracovat s ostatními a mohli se tak podílet na všech lidských činnostech, učit se být ve smyslu základního procesu utváření vlastní osobnosti, v návaznosti na tři předcházející pilíře.“. Vzdělávací plán svou skladbou vyrůstá z hlubšího chápání zákonitostí lidského vývoje a využívá tohoto poznání ve všech čtyřech učebních plánech nabízených vzdělávacích oborů. Vedle tradičního obsahu vzdělávacích oborů, kterým naplňujeme vzdělávací standardy vydané Ministerstvem školství, škola zajišťuje všestranný rozvoj žáka s důrazem na vnitřní motivaci a schopnost celoživotního vzdělávání. Ve vyučování je snaha stavět mosty mezi jednotlivými obory a předměty, představovat žákům svět ve vzájemných vztazích a ve vztahu k člověku. V učebním plánu je také patrná snaha dosáhnout souladu mezi vědou, uměním a duchovními hodnotami. Právě tento soulad pravdy (vědy), krásy (umění) a dobra (duchovních hodnot) se má stát základem pro vhodné vzdělávání.
2
3
Úplnost a velikost školy Waldorfská škola Příbram zahájila svoji činnost 1. 9. 1991. Právním subjektem, který zřídilo město, je od 1. 7. 1992. Škola je příspěvkovou organizací, IČO: 42 73 12 59. První ročník středního stupně Waldorfské školy Příbram byl otevřen ve školním roce 2000/2001. Rozhodnutím MŠMT byla škola s účinností od 1. 9. 2000 zařazena do sítě škol, předškolních a školských zařízení s názvem Waldorfská škola Příbram – Základní škola, Gymnázium a Střední odborné učiliště Příbram, Hornická 327 a s identifikátorem zařízení 610 451 251. Škola sdružuje základní školu, gymnázium, střední odborné učiliště, školní jídelnu, školní družinu a školní klub. V každém ročníku středního stupně je jedna třída. Kapacita středního stupně je 60 žáků gymnázia a 45 žáků středního odborného učiliště. Školu navštěvují žáci z celé Příbrami, blízkého i vzdálenějšího okolí. Je to dáno zájmem žáků a rodičů o nabízené směry vzdělávání. Na středním stupni školy mohou pokračovat ve studiu žáci nejen naší základní školy, ale i žáci z jiných škol v regionu. Nabízíme zde čtyřletý studijní obor gymnázium, tříleté učební obory umělecký kovář a zámečník, umělecký truhlář a řezbář, krejčí.
Vybavení školy Prostorové Střední stupeň se nachází v prostorách společných pro celou Waldorfskou školu Příbram (dále jen WŠ Pb). Pro gymnazisty a učně jsou v současné době vyhrazeny 4 kmenové učebny. Žáci středního stupně dále využívají následující prostory školy: výtvarný ateliér, počítačovou učebnu, chemickou a fyzikální laboratoř, multimediální přednáškový sál, multifunkční sál, knihovnu a školní jídelnu. Přízemí a první patro školy jsou bezbariérové. V roce 2005 získala škola prostory v Dlouhé ulici v Příbrami, v přízemí budovy bývalé 2. ZŠ. V těchto prostorách je realizována výuka předmětu řemeslná výchova, praktická i teoretická výuka oboru umělecký truhlář a řezbář. Od roku 2006 probíhá v těchto prostorách také praktická i teoretická výuka oborů krejčí a výroba konfekce, teoretická výuka oboru umělecký kovář a zámečník. Praktická výuka tohoto oboru i předmětu řemeslná výchova (kovářství) je realizována v prostorách Učiliště Pod Šachtami v Příbrami. Hlavní budova školy se nachází v klidné části staré Příbrami pod Svatou Horou. Zastávka autobusů a autobusů MHD jsou od školy vzdáleny 5 minut chůze. V blízkosti školy nevede žádná frekventovaná silnice. Budova je umístěna v zahradě s parkovou úpravou a travnatou plochou sloužící jako hřiště. Řemeslné dílny v bývalé 2. ZŠ (Dlouhá ulice) se nachází 10 minut od hlavní budovy WŠ Pb. Kovářská dílna v prostorách Učiliště Pod Šachtami v Příbrami je vzdálena 30 minut od hlavní budovy WŠ Pb.
Materiální Díky nedávné rekonstrukci a dostavbě má škola moderní prostorové, technické a hygienické podmínky pro výuku. Škola je vybavena pomůckami pro výuku odborných předmětů a literaturou potřebnou k výuce. Postupně je doplňováno materiální zázemí školy novými lavicemi, židlemi a dalším nábytkem. Vzhledem ke specifickému zaměření středního stupně škola disponuje veškerým potřebným vybavením pro knihvazačství, kamenosochařství, kovovýrobu, textilní techniky a práci se dřevem.
Technické Pro výuku informatiky je určena specializovaná učebna s 20 počítači, kterou mohou žáci i učitelé využívat i ve volných hodinách. Učitelé mají navíc k dispozici počítače ve sborovně. Počítače jsou propojeny do počítačové sítě, přes kterou mají žáci i učitelé přístup na internet. Multifunkční sál lze využít jako tělocvičnu (je zde tělovýchovné náčiní a nářadí), dále je prostor vybaven světelnou a zvukovou technikou, výsuvným jevištěm a hledištěm k multifunkčnímu využití školou i veřejností. (koncerty, divadelní představení, slavnosti školy, výstavy, prezentace školních projektů). K jedné učebně je připojena loutkoherecká scéna.
Charakteristika pedagogického sboru Učitelský sbor je srdcem školy. Učitelé celé školy se pravidelně jednou za týden setkávají na konferencích, na nichž se věnují pedagogickým (studují waldorfskou pedagogiku, zabývají se třídami i jednotlivými žáky) a organizačním otázkám.
4
Pedagogický sbor střední školy tvoří 23 učitelů, kteří se pravidelně vzdělávají ve waldorfské pedagogice. Ve škole pracuje výchovný poradce pro koordinaci práce s žáky se vzdělávacími a výchovnými problémy a pro pomoc žákům při volbě povolání a dalšího studia. Dále zde působí preventista sociálně patologických jevů. Další odborný růst učitelů je podmínkou pro přijetí učitele na waldorfskou školu. Každý rok se zúčastňují naši učitelé pravidelných učitelských seminářů organizovaných Asociací waldorfských škol ČR určených pro třídní a odborné učitele, ale i řady dalších kurzů, které se zabývají waldorfskou pedagogikou v širším kontextu s lidskou kulturou a kulturním dědictvím. Školu pravidelně navštěvují odborní mentoři ze zahraničí, a to jak pro základní, tak i pro střední stupeň školy, kteří během týdenního pobytu přednáší, hospitují a napomáhají odbornému růstu jednotlivých učitelů i celé školy. Většina učitelů v posledních letech prošla počítačovým školením a školením první pomoci.
Projekty a mezinárodní spolupráce Téma projektů je voleno podle náplně učiva nebo reaguje na aktuální dění ve společnosti. Projekty mohou být pro jednotlivé třídy, skupinu tříd či celoškolní.
Společné pravidelné projekty pro všechny třídy Vánoční jarmark – probíhá v adventním období ve waldorfských třídách a ostatních prostorách školy formou dílniček a prodejních stánků. Je možné si zde vyrobit dárečky a ozdoby s vánoční tematikou či zakoupit již hotové výrobky žáků školy. Výtěžek je věnován částečně třídám, částečně Společnosti Waldorfské školy Příbram. Během jarmarku probíhají také vystoupení žáků školy. Velikonoční jarmark – je jarní obdobou jarmarku vánočního. Také na něj si připravují žáci rukodělné výrobky a vystoupení spolu s učiteli. Měsíční slavnosti – probíhají čtvrtletně za účasti všech žáků, učitelů, rodičů a přátel školy. Třídy zde prezentují ukázky z výuky nebo jiná umělecká vystoupení. Projekty jednotlivých tříd: Pravidelně jsou realizovány následující projekty: v prvním ročníku Adaptační týden a Lyžařský výcvik, ve druhém ročníku Ekologický týden a ve třetím ročníku Sociální praktikum. Ostatní projekty jsou realizovány dle podmínek a možností školy v uvedených ročnících.
I. ročník (10. třída) Adaptační týden Charakteristika projektu: Tento projektový týden probíhá na počátku školního roku, účastní se ho celá třída (gymnazisté i učni) a je zaměřen na vzájemné poznávání a utváření sociálních vztahů. V rámci projektu je také realizován vzdělávací předmět řemeslná výchova – práce se dřevem a textilní techniky. Naplnění předmětu řemeslná výchova však není stabilním pravidlem. Při výběru náplně záleží na možnostech a podmínkách školy a z části také na třídním učiteli a jeho výchovném záměru. Svým obsahem projekt splňuje oblasti průřezových témat: Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí a Člověk a svět práce. Škola v rámci této akce spolupracuje s těmito partnery: Joachim Dutske, Farma Kout, statek Fořt, Krkonoše. Délka trvání je jeden týden (5-7dní). Ze způsobů hodnocení se využívá v projektu sebehodnocení, kolektivní hodnocení, soutěže, prezentace mezi spolužáky a písemné hodnocení. Činnosti realizované v rámci projektu: Na projektovém týdnu se prolínají aktivity: pracovní, odpočinkové, rekreační, zájmové, veřejně prospěšné a sebeobslužné. Všechny činnosti probíhají v menších skupinách pod vedením učitele. Cíl všech skupin směruje především k tomu, aby žák: získal základní zkušenosti v daném oboru, poznal problematiku daného oboru, naučil se komunikovat v týmu, zvládl svým rozumem, citem a vůlí řešit dílčí problémy. Na každý den je určen pevný časový harmonogram počínaje budíčkem a konče večerkou. Veškeré výsledky pracovních činností se zhodnocují v závěrečné společné reflexi.
5
Metodické přístupy: vysvětlování, instruktáž, rozhovor, konzultace, diskuse, dramatizace, písemné práce, předvádění, pozorování, praktické, problémové, motivační, ověřovací Formy práce žáků: praktická činnost, teoretická činnost, konzultace, exkurze, vycházky, soutěže, hry, skupinová a týmová práce, samostatná práce Lyžařský výcvik – společný projekt 6. třídy ZŠ a 1. ročník SŠ Charakteristika projektu: Tento projektový týden probíhá ve 2. polovině školního roku, účastní se ho žáci 6. třídy a žáci 1. ročníku SŠ a je zaměřen na osvojení základů lyžování, ale i vzájemné poznávání a utváření sociálních vztahů. V rámci projektu je kladen důraz i na seznámení se s prostředím hor, event. s nebezpečím a základy bezpečného pohybu na horách. (spolupráce s horskou službou a lékařem) Důraz bude kladen i na kompetence k učení sledovaní a hodnocení pokroku při dosahování cílů svého učení, přijímání hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí a také na komunikativní, personální a sociální kompetence Délka trvání je jeden týden (5 – 7dní). Ze způsobů hodnocení se využívá v projektu sebehodnocení, kolektivní hodnocení, soutěže, prezentace mezi spolužáky Činnosti realizované v rámci projektu: Na projektovém týdnu se prolínají aktivity: pracovní, poznávací, odpočinkové a zájmové. Všechny činnosti probíhají v v určených družstvech pod vedením instruktora nebo učitele. Cíl všech družstev směruje především k tomu, aby žák: získal základní zkušenosti v dané činnosti, poznal problematiku horského pobytu a pohybu na lyžích, naučil se komunikovat v týmu, zvládl svým rozumem, citem a vůlí řešit dílčí problémy. Na každý den je určen pevný časový harmonogram počínaje budíčkem a konče večerkou. Veškeré výsledky pracovních činností se zhodnocují v závěrečné společné reflexi. a)
základní seznámení,
b)
hlubší vzájemné poznání,
c)
podpora pocitu sounáležitosti a vzájemné důvěry,
d)
vedení do zásad zdravé životosprávy, duševní hygieny a relaxace,
e)
základy sjezdového lyžování
f)
základy běžeckého lyžování
g)
chování při pobytu v horském prostředí
Metodické přístupy: Praktická instruktáž, konzultace, diskuse, předvádění, pozorování, motivační vyprávění Formy práce žáků: praktická činnost, teoretická činnost, konzultace, exkurze, vycházky, soutěže, hry, individuální, skupinová a týmová práce, samostatná práce
II. ročník (11. třída) Ekologický týden Charakteristika projektu: Projektový týden probíhá ve druhém ročníku, účastní se ho celá třída a jeho téma je Týden pro trvale udržitelný rozvoj. Program je od pondělí do pátku, věnuje se vývoji vztahu člověka a prostředí, ekologickým zákonitostem obnovitelným zdrojům energie, poznávání běžných druhů rostlin a živočichů, domácí ekologii a dalším aspektům trvale udržitelného života. Další témata je možné si variantně zvolit – např. celodenní exkurze, návrhy ekonomů, reklamy a konzumní kultura supermarketů, životní prostředí ČR atd. Jedná se o mezipředmětově orientovaný kurz (biologie, fyzika, základy společenských věd, výtvarná výchova). Studenti provádí vlastní společenskovědní výzkum či zpracovávají projekt, učí se prezentovat výsledky své práce. Ze způsobů hodnocení se využívá v projektu sebehodnocení, kolektivní hodnocení, soutěž a prezentace. Činnosti realizované v rámci projektu:
6
Během projektového týdne se střídají různé druhy činností: pracovní, zájmové, esteticko-výchovné a rekreační. Metodické přístupy: Z metodických přístupů se střídají vyprávění, vysvětlování, instruktáž, diskuze, pozorování, práce s knihou, praktické, problémové a výtvarné práce. Formy práce žáků: Žáci se účastní vycházky, exkurze, praktické i teoretické činnosti, skupinové, týmové a samostatné práce.
Zeměměřičský kurz Charakteristika projektu: Tento zeměměřičský kurz se uskutečňuje v průběhu školního roku, účastní se ho celá třída (gymnazisté i učni) a je zaměřen nejen na odbornou část projektu, tedy zeměměřičství, ale i na prohlubování vzájemného poznávání a utváření sociálních vztahů. Dobré by bylo uskutečnit jej mimo prostory školy, případně i Příbram a doplnit o další učivo, dovednosti a poznání. Náplň předmětu zeměměřičství nemusí být stabilní, ale vždy by měl obsahovat tyto okruhy činností. Zeměměřičství z pohledu, historie, poznatků matematiky a fyziky, současných technických možností, využití pro praktický život a praktického měření. Při výběru náplně záleží na možnostech a podmínkách školy a z části také na třídním učiteli a jeho výchovném záměru. Svým obsahem projekt splňuje oblasti průřezových témat: Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí a Člověk a svět práce. Bylo by dobré aby škola našla pro spolupráci některou geodetickou kancelář a s touto aktivně spolupracovala. Délka trvání je jeden týden (5-7dní). Ze způsobů hodnocení se v projektu využívá sebehodnocení, kolektivní hodnocení, soutěže, prezentace mezi spolužáky a písemné hodnocení zadavatele projektu. Činnosti realizované v rámci projektu: Na zeměměřičském kurzu se prolínají aktivity: studijní a to individuelně i v kolektivu, pracovní, odpočinkové, rekreační, zájmové, veřejně prospěšné a samoobslužné. Všechny činnosti související s měřením probíhají v menších skupinách. Vypracování protokolu o měření je kombinace kolektivní a individuelní práce. Cíl všech skupin směruje především k tomu, aby žák: získal základní zkušenosti v daném oboru, poznal problematiku daného oboru, naučil se komunikovat v týmu, to vše zvládl svým rozumem, s pocitem zodpovědnosti a vůlí řešit samostatně dílčí problémy. Na každý den je určen pevný časový harmonogram počínaje budíčkem a konče večerkou. Veškeré výsledky pracovních činností se hodnotí průběžně, ale rozhodující je závěrečné hodnocení. Metodické přístupy:vyprávění, diskuse, samostudium, konzultace, instruktáž a vysvětlování. To vše jako příprava na praktické měření. V praktické části po té pozorování, předvádění, výroba některých pomůcek, případná další instruktáž, rozhovor, konzultace, diskuse, praktické měření a zpracování výsledků měření formou protokolu. Formy práce žáků:samostudium, teoretická činnost, praktická činnost, konzultace, exkurze, vycházky, soutěže, hry, týmová práce a samostatná práce.
Divadelní představení ročníku.
– v druhém pololetí začíná příprava divadelní hry, která se realizuje ve třetím
III. ročník (12. třída) Divadelní představení Charakteristika projektu: Společný projekt žáků dvanácté třídy je součástí rozloučení gymnazistů s učni, kteří v tomto ročníku končí studium závěrečnými učňovskými zkouškami. Výběr tématu hry souvisí s charakterem třídy a celý projekt přispívá k rozvoji osobnosti žáků. Téma projektu si vybírají sami žáci, kteří vše konzultují s učitelem, který daný projekt vede. Téma by mělo být příhodně voleno k celkovému charakteru třídy a obsah hry by se měl žáků přímo dotýkat. Vzhledem k tomu, že se musí uplatnit celý kolektiv třídy, tedy i s učni, práce musí být rozdělena podle schopností jednotlivců. Počet žáků odpovídá vždy konkrétní třídě, tedy třetímu ročníku gymnázia a učňovských oborů.
7
Zúčastnit se ovšem musí všichni. Úprava a vytváření scény, jednotlivých kulis, kostýmů, psaní dialogů, koordinace a celkové řízení scény, osvětlování, dále pak prezentace, medializace a spolupráce s veřejností. To vše by měli žáci sami zvládnout a zajistit. Za konečné hodnocení hry, celkové práce i jednotlivých žáků je zodpovědný učitel, který byl po celou dobu jejich konzultantem a „rádcem“. Očekává se však, že pro žáky bude vyvrcholením celé jejich práce hodnocení veřejnosti. Předpokládá se, že se žák naučí pracovat v celku, že ocení a v závěru také docení pomoc kolektivu. Vzhledem k tomu, že každý bude u zrodu myšlenky až po realizaci divadelního představení, na kterém se bude jakkoli podílet, pochopí celý proces a získá dojem celistvosti. Toto divadelní představení, které bylo umístěno právě do třetího ročníku, který je zakončujícím ročníkem pro učební obory, má mít hned několik dopadů na každého žáka. O soudružnosti kolektivu jsme se již zmínili, další nezbytnou součástí je komunikace. Žák musí být schopen komunikovat sám se sebou, musí umět říci, jakou funkci chce při tvorbě hry plnit. Naučí se říkat své názory ohledně umění, ale i praktických úkolů a dovedností v kolektivu mnoha lidí. V konečné fázi studenti vytvoří plakát, který bude informovat širokou veřejnost o jejich práci a bude ji zvát na představení. Žáci by měli umět svou práci obhájit. Do této situace budou uvedeni po premiéře, kdy diváci budou moci zadávat jakékoli dotazy ohledně celé hry a žáci budou muset reagovat. l Žáci by měli mít možnost pracovat na představení celý třetí ročník až do premiéry. Budou mít vyhrazen čas na projektovém týdnu a předpokládá se i obětování svého času proto, aby byl projekt doveden do „dokonalosti“. Na konci, tedy po představení, dá učitel každému žákovi slovní hodnocení, které bude objektivně shrnovat celkový výkon. Metodické přístupy: rozhovor, konzultace, diskuse, dramatizace, předvádění, pozorování, praktická činnost Formy práce žáků: praktická činnost, teoretická činnost, konzultace, individuální, skupinová a týmová práce, samostatná práce Sociální praktikum Charakteristika projektu: Týdenní praxe ve vybrané psychosociální instituci (dle zájmu žáků) se účastní žáci oborů gymnázia, krejčí, umělecký truhlář a řezbář v rámci epochy vývojové psychologie předmětu etická a sociální výchova. Cílem tohoto projektu je především posílení altruistických (prosociálních) postojů žáků a poznání sociálních struktur. Svým obsahem projekt splňuje oblasti průřezových témat: Občan v demokratické společnosti. Škola se obrací na tyto partnery: SOS 92 DD Korkyně (soukromý dětský domov), DD Solenice, DD „Pepa“Lazec (nestátní dětský domov), VÚ Obořiště ( výchovný ústav pro chlapce), „Sedmikráska“ waldorfská tř.MŠ Příbram III, Waldorfská MŠ Praha 3, Svobodná MŠ „Sluníčko“ Písek, Speciální MŠ Příbram I, Praktická škola Příbram IV, Základní škola praktická Rožmitál p. Třemšínem, Základní škola praktická a Základní škola speciální Dobříš, Středisko výchovné péče Příbram, Pedagogicko-psychologická poradna SK pracoviště Příbram, Ústav sociální péče Sv.Jan ( pro muže s kombinovaným postižením), Ústav sociální péče Nalžovice ( pro ženy -“-), Ústav sociální péče Kamýk ( pro děti -“-), Camphill České Kopisty ( Litoměřice), K-centrum o.s. Sananim Praha 7 (péče o uživatele drog), Terapeutická komunita Karlov (Čimelice) o.s. Sananim ( léčba závislostí), Pečovatelská služba Příbram - Domov důchodců Bř.Hory a Městský úřad Příbram – odd. Pro rodinu a dítě. Praxe probíhá zpravidla od pondělí do pátku v době školního vyučování. Součástí výstupu ze sociálního praktika je individuální písemné zpracování poznatků a zkušeností studentů a následná ústní prezentace před třídním kolektivem. Písemná a ústní podoba prezentace zkušeností z praxe a hodnocení studentů vedoucími praxe v jednotlivých institucích jsou pro učitele podkladem ke klasifikaci žáků. Činnosti realizované v rámci projektu: Časový harmonogram a náplň praxe studentů v jednotlivých psychosociálních institucích určuje vedoucí praxe. Konkrétní činnosti v rámci sociálního praktika souvisí s povahou, organizační strukturou a posláním instituce, ve které studenti vykonávají praxi. Metodické přístupy: Rozhovor, konzultace, pozorování, diskuze, písemná práce, ústní prezentace popř. badatelská činnost. Formy práce žáků: praktická činnost, samostatná činnost, týmová práce, teoretická činnost. Ročníková práce Charakteristika projektu: Jedná se o individuální ročníkový projekt žáků učňovského oboru. Cílem je prokázat schopnost samostatně a originálně zpracovat a prezentovat vybrané téma v rámci odborných předmětů a odborného výcviku. Projekt se dotýká průřezových témat Občan v demokratické společnosti a Informační a komunikační technologie. Záměrem je, aby žák zdokonalil své schopnosti a dovednosti v: samostatné práci, návrhu a
8
realizaci vlastních postupů, uživatelském zacházení s počítačem, jednání s lidmi, shromažďování, třídění a kompletování informací a především zhotovení výrobku. Po dokončení každá práce prochází kolektivním hodnocením a veřejnou prezentací, učitel navíc hodnotí známkově. Činnosti realizované v rámci projektu: Doba trvání projektu a způsob realizace se může u jednotlivých vzdělávacích oborů lišit. Záleží na výběru základního tématu a rozsáhlosti celé práce. Může jít o celoroční nebo jen o několika týdenní průběh. Základem je, aby měla každá práce teoretickou a praktickou část a předem daný časový harmonogram pro zpracování a odevzdání. Metodické přístupy: vysvětlování, instruktáž, rozhovor, konzultace, diskuse, písemné práce, práce s knihou, pozorování, praktické, ověřovací Formy práce žáků: praktická činnost, teoretická činnost, konzultace, skupinová a týmová práce, samostatná práce. Řezbářské sympózium Škola každoročně na jaře organizuje řezbářské sympózium pro učitele, žáky i širší veřejnost. Sympózium je pořádáno vždy s jiným výtvarným tématem, obsahuje nejen vlastní praktickou výrobu, ale i přednáškovou činnost. Přednášky jsou zajištěny přizvaným odborníkem z oblasti umění, arteterapie nebo řemeslné tvorby. Společně se tak mají možnost setkat lidi různých generací a zkušeností a vzájemně se obohacovat. Jedná se o individuální akci určenou především žákům učňovského oboru umělecký truhlář a řezbář, ale také žákům ostatních oborů. Cílem je nastavit pro společnou práci volnější realizační podmínky, ve kterých se může každý účastník lépe cítit a kreativně přemýšlet a pracovat. Je kladen důraz na prokázání schopností samostatně a originálně zpracovat a prezentovat vybrané téma.
Mezinárodní spolupráce Partnerskými školami i nadále zůstávají waldorfské školy v Bexbachu (Německo), Nijmegenu (Holandsko) a Dornachu (Švýcarsko). V současné době k nám pravidelně jezdí mentoři ze švýcarské a německé waldorfské školy.
Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty O výsledcích vzdělávání svých dětí jsou rodiče informováni na třídních schůzkách, které se konají ve školním roce pětkrát. Rodiče využívají ke komunikaci telefon či elektronickou poštu, mohou si také domluvit osobní konzultaci s třídním učitelem. Důležité informace o dění ve škole získávají rodiče na webových stránkách školy. Waldorfská škola je postavena z velké části na spolupráci s rodiči, z nichž mnozí jsou členy občanského sdružení Společnost Waldorfské školy Příbram. Společnost WŠ Pb organizuje tradiční jarmarky, koncerty a vystoupení školy, spolupracuje a navazuje kontakty s mentory v zahraničí a zajišťuje jejich pobyty u nás. Snaží se o osvětovou činnost organizováním přednášek a rukodělných kurzů pro učitele, rodiče i širokou veřejnost. Zástupci Společnosti se pravidelně setkávají na pracovních schůzkách, je snaha, aby zde byly zastoupeny všechny třídy. Členové jsou informováni o činnosti školy, jejích záměrech a dalším rozvoji a předávají tyto informace dále. Rodiče se podílí i na řešení dlouhodobých koncepčních a strategických otázek školy. Ve školním roce 2007/2008 se škola z iniciativy rodičů zapojila do autoevaluačního projektu „Abeceda managementu úspěchu“, což má škole pomoci odhalit silné a slabé stránky, nalézt prostor pro zlepšování a také ukázat systémové nástroje, které by mohly pomoci efektivnějšímu způsobu řízení školy jako organizace. Od roku 2005 škola spolupracuje s 12. mateřskou školou v Příbrami, v jejímž rámci existuje třída pracující na principech waldorfské pedagogiky. Žáci se v rámci výuky podílí na materiálním vybavení školky (výroba hraček, kostýmů apod.) i na jejích akcích. Spolupracujeme s městem, domem s pečovatelskou službou a Hornickým muzeem Příbram. Dětský sbor, školní orchestr a loutkoherci vystupují v řadě kulturních akcí města. Tradičně se dětský sbor zúčastňuje zahájení adventního času na náměstí T. G. M. v Příbrami a hornických Vánoc v příbramském muzeu. Již řadu let škola spolupracuje s nadací Adra, žáci se pravidelně účastní charitativní sbírky „Pomáhat může každý“. Dále se zapojují do humanitárního projektu Šance, Světluška a Květinka. Škola nemá vlastní ubytovací prostory, dojíždějící žáci mohou využít kapacit nedalekého příbramského Domova mládeže, Příbram II, Jiráskovy sady 240, 261 01, tel.: 318 626 265.
9
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků střední školy. Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáka učebního oboru (dále jen žáka) je podstatnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Poskytuje žákovi důležitou zpětnou vazbu. Ve výchovně vzdělávacím procesu je žák hodnocen průběžně a dále na konci každého pololetí kombinací slovního hodnocení a klasifikace a celkovým prospěchem. Průběžné hodnocení se uplatňuje při posuzování dílčích výsledků a projevů žáka. Při hodnocení pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při hodnocení žáka jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Do hodnocení se promítá píle, aktivita žáka a jeho zodpovědný přístup ke vzdělávání, zohledňují se i souvislosti, které mohou ovlivnit jeho výkon. Jeho součástí mohou být i perspektivy pro další rozvoj žáka, zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování hodnotících měřítek všech učitelů. Individuálně integrovaní žáci jsou hodnoceni v souladu s individuálním vzdělávacím programem. Chování neovlivňuje hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech. Škola hodnotí žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu školy během daného období. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o něm ředitel po projednání v pedagogické radě. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě, přijaté výchovné opatření musí být zaznamenáno v zápise z pedagogické rady s patřičným zdůvodněním. V průběhu školního roku jsou zákonní zástupci nezletilých žáků, popř. zletilí žáci a jejich rodiče informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů o prospěchu a chování žáka: • písemnou formou, • ústně telefonicky, popř. při osobních schůzkách, • na pravidelných třídních schůzkách, které se konají minimálně 4x za školní rok (odborní učitelé se třídní schůzky účastní min. na konci každého čtvrtletí), • případně po předchozí domluvě na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování učitel informuje bezprostředně zákonné zástupce nezletilých žáků, popř. zletilé žáky a jejich rodiče a iniciuje schůzku, ze které je pořízen zápis (zakládá se do katalogového listu). Tyto případy se projednávají na pedagogické radě.
10
Právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání zletilých žáků mají také jejich rodiče, popř. osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost (dále jen rodiče).
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a)
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: − soustavným diagnostickým pozorováním žáka, − soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, − různými druhy zkoušek (písemné, ústní – před tabulí, v lavici, v průběhu hodiny, formou referátů apod.; grafické, praktické, pohybové, samostatné domácí práce), didaktickými testy, − kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, − analýzou různých činností žáka a výsledků těchto činností, − konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky, − rozhovory s žákem a zákonnými zástupci nezletilého žáka, popř. rodiči zletilých žáků.
b)
Žák školy musí mít z každého předmětu alespoň tři známky za každé pololetí, z toho nejméně jedna z ústního zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné, aby byl žák ústně zkoušen koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období a aby jeho závěrečné hodnocení za konkrétní klasifikační období vycházelo pouze z tohoto zkoušení. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zpravidla před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa, nebo při jiných závažných okolnostech (př. delší absence z důvodu nemoci) na žádost žáka nebo jeho zákonných zástupců. Pokud má jiný student zájem o individuální přezkoušení mimo vyučování a učitel je ochotný žáka vyzkoušet, pak je možné zkoušet tímto způsobem pouze za přítomnosti dalšího učitele, popř. zákonného zástupce dítěte. Individuální zkoušení však nesmí být pravidlem a jedinou normou. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů, u písemných zkoušek, které trvají více než 30 minut, do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, žákovi, zákonným zástupcům žáka. Učitel je povinen předložit hodnocené písemné projevy žákům, v případě potřeby objasnit důvody klasifikace, není povinen zapisovat žákům známky do průkazů žáka, to je povinnost žáků. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. d)
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Při rozvržení zkoušek má přednost právě probíhající předmět epochového vyučování.
e)
O termínu písemné zkoušky, u níž učitel předpokládá trvání více než 30 minut, informuje vyučující studenty minimálně dva dny předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do poznámky v třídní knize nebo ústně. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
f)
Žáci jsou povinni se na vyučování připravovat, domácí úkoly slouží k procvičení probírané látky. Učitelé nejsou povinni pravidelně tyto úkoly kontrolovat, mají však právo jejich plnění zahrnout do hodnocení.
g)
Žáci dbají na vedení a úpravu zavedených sešitů a poznámek. Učitel má právo požadovat od žáků vedení poznámek, může toto zahrnout do hodnocení.
h)
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné ...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
i)
Písemné zkoušky, popř. grafické práce, (viz odst. 1.2. e) učitel uschovává po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci nezletilého žáka (popř. rodiče zletilého žáka) odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě studenžákůtů s
11
odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům nezletilých žáků (popř. rodičům zletilých žáků). j) -
k)
Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden (pokud se nejedná o práce, zaměřené na základní znalosti, př. diktáty), žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, přípustné jsou i kopie, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, je možné zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě, není však přípustné, aby tento způsob výuky převažoval, novou látku, kterou žáci samostatně nastudovali, učitel zkouší až po společném zopakování této látky a po prověření, že ji žáci chápou, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení −
Za každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
−
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno kombinací slovního hodnocení a klasifikace.
−
Hodnocení vypracovávají učitelé jednotlivých předmětů. V případě, že předmět bude vyučován více učiteli, vypracují hodnocení za dané období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
−
Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení není pouhým aritmetickým průměrem jednotlivých známek, je komplexním shrnutím práce žáka v daném předmětu.
−
Na konci klasifikačního období zajistí učitelé zapsání známek do třídního katalogu a dbají o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. Za třídní katalog, správnost a úplnost údajů v něm uvedených odpovídá třídní učitel.
−
Třídní učitelé pořídí kopie vysvědčení a odevzdají je nejpozději jeden den před vydáním vysvědčení vedení školy.
−
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.
−
Žáka, který v daném předmětu v průběhu pololetí zamešká z jiných než závažných důvodů (např. nemoc doložená lékařem) více než 30 % časové dotace, nemusí učitel v řádném termínu hodnotit. Pokud přesáhne absence v daném předmětu 50 % časové dotace, nesmí učitel žáka v řádném termínu hodnotit. žáka závěrečného ročníku, který v průběhu pololetí zamešká více než 30 % časové dotace, nesmí učitel v řádném termínu hodnotit. V takovém případě pro jeho hodnocení stanoví ředitel školy náhradní termín.
−
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Náhradní termín je oznámen nezletilému žákovi a jeho zákonným zástupcům (popř. zletilému žákovi a jeho rodičům) písemně, a je závazný. Nedostaví-li se žák na náhradní termín, může ředitel školy ze závažných důvodů povolit nový náhradní termín. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
12
−
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
−
Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
−
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
−
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen ani v náhradním termínu, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.
−
Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
−
V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
Vysvědčení v závěrečném ročníku, výuční listy, vysvědčení o maturitní zkoušce a)
V závěrečném ročníku středního vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu posledního týdne před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky.
b)
Dokladem o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.
c)
Na vysvědčení nebo na výučním listu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních a výučních listech musí být originální. Škola vydává stejnopisy a opisy vysvědčení a výučních listů; za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů, jejíž výše nesmí překročit 100 Kč.
d)
Škola vede evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání, a výučních listů.
e)
Výuční list, vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřeny doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
Zásady a pravidla pro sebehodnocení studentů Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
13
Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Učitelé se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval své výkony a výsledky.
Stupně hodnocení prospěchu a chování −
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a povinně volitelných předmětech se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný.
−
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
−
V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: 1 - velmi dobré, 2 - uspokojivé, 3 - neuspokojivé.
−
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 3. prospěl(a) s vyznamenáním, 4. prospěl(a), 5. neprospěl(a). Při celkovém hodnocení je žák hodnocen stupni takto: • prospěl(a) s vyznamenáním - není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré, • prospěl(a) - není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný, • neprospěl(a) - je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.
−
klasifikace v z povinných v některém v některém
Kritéria stupňů prospěchu a) • • • b)
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností, předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje studentovy výkony komplexně, s ohledem na průměrné výkony vrstevníků i na vývoj samotného žáka, v souladu se specifikou předmětu.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a)
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika, informatika a výpočetní technika, odborné předměty pro učební obory.
14
b)
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, přičemž doslovné opakování definic, pojmů aj. je požadováno pouze v těch oborech, kde by mělo opisné vyjádření pojmu zcela jiný význam, • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, • kvalita výsledků činností, • osvojení účinných metod samostatného studia. Každý učitel má právo stanovit další kritéria hodnocení v konkrétním vyučovacím předmětu (domácí práce, kvalita poznámek aj.), s nimiž žáky seznámí v první hodině vyučovaného předmětu. Nároky na úroveň vědomostí a dovedností jsou rozdílné podle konkrétních oborů. c) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Je aktivní při hodině, ke studiu přistupuje zodpovědně. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné
15
nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. V hodinách se neprojevuje aktivně, neplní zodpovědně zadané úkoly.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření a)
Převahu praktické činnosti mají řemeslná výchova, odborný výcvik.
b)
Na doporučení lékaře může být žák z řemeslné výchovy, popř. z některých činností osvobozen. Žádost o osvobození z příslušného předmětu společně s lékařskou zprávou odevzdává žák třídnímu učiteli nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce od začátku nového školního roku.
c)
Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, • kvalita výsledků činností, • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
d)
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
16
Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření a)
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, ekologická výchova.
b)
Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu, na doporučení lékaře může být z tělesné výchovy osvobozen. Žádost o osvobození z příslušného předmětu společně s lékařskou zprávou odevzdává žák třídnímu učiteli nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce od začátku nového školního roku.
c)
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, • kvalita projevu, • vztah žáka k činnostem a zájem o ně, • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví • aktivita žáka, jeho píle a snaha v konkrétních předmětech.
d)
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené
17
vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Hodnocení chování Výchovná opatření a)
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.
b)
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.
c)
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku, důtku třídního učitele, důtku učitele odborného výcviku, důtku ředitele školy, podmíněné vyloučení ze školy, vyloučení ze školy.
d)
Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.
e)
Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.
f)
Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
Stupně hodnocení chování −
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
18
Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Respektuje své spolužáky a všechny pracovníky školy, zachází ohleduplně s majetkem školy, přispívá k utvoření dobré atmosféry ve třídě i ve škole. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka není zcela v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy, student se však dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy. V jiných případech se opakovaně dopustí méně závažných přestupků i přesto, že již došlo k určitým výchovným opatřením (třídní důtka, důtka ředitele školy). Svým chováním narušuje výchovně vzdělávací činnost školy a dobrou atmosféru v kolektivu. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
Rámcová pravidla pro hodnocení chování hodnocení chování pochvala třídního učitele pochvala ředitele školy napomenutí třídního učitele, napomenutí učitele odborného výcviku důtka třídního učitele, důtka učitele odborného výcviku důtka ředitele školy
snížený stupeň z chování – 2
snížený stupeň z chování – 3
podmíněné vyloučení ze školy
popis chování
drobné porušení školního řádu je možné ho udělit od 1 neomluvené absence drobné opakované porušení školního řádu je možné ji udělit od 3 neomluvených absencí závažnější porušení školního řádu je možné ji udělit od 5 neomluvených absencí soustavné porušování školního řádu, jež není v rozporu s pravidly slušného chování je možné ho udělit od 8 neomluvených absencí hrubé porušení školního řádu: • slovní nebo fyzický útok proti pracovníkům školy, spolužákům nebo cizím osobám • rasistické projevy a omezování osobní svobody druhých • úmyslné poškozování cizího majetku je možné ho udělit od 15 neomluvených absencí hrubé porušení školního řádu i přes předchozí upozornění: • slovní nebo fyzický útok proti pracovníkům školy, spolužákům nebo cizím osobám • rasistické projevy a omezování osobní svobody druhých • úmyslné poškozování cizího majetku je možné ho udělit za více než 20 neomluvených absencí
19
udělení výchovného opatření uděluje třídní učitel uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě uděluje třídní učitel
uděluje třídní učitel
uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě
uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě
uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě
vyloučení ze školy
porušení podmínek podmíněného vyloučení
uděluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě
Při udělování výchovných opatření jsou přestupky žáka posuzovány individuálně, je brán ohled na dosavadní chování žáka, na mimořádné okolnosti. Pokud bylo již žákovi uděleno konkrétní výchovné opatření, pak se při dalším přestupku toto výchovné opatření započítává. Konkrétní výchovná opatření mají platnost vždy na jedno pololetí daného školního roku. Výjimku může tvořit podmíněné vyloučení ze školy. Při zvlášť hrubém porušení školního řádu nemusí být dodržena posloupnost výchovných opatření. Při udělování výchovných opatření jsou přestupky žáka posuzovány individuálně, je brán ohled na dosavadní chování žáka, na mimořádné okolnosti. Pokud bylo již žákovi uděleno konkrétní výchovné opatření, pak se při dalším přestupku toto výchovné opatření započítává. Konkrétní výchovná opatření mají platnost vždy na jedno pololetí daného školního roku. Výjimku může tvořit podmíněné vyloučení ze školy. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem rozhodnout po projednání na pedagogické radě o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení studenta ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení se stanoví zkušební lhůta, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem, může ředitel školy po projednání na pedagogické radě rozhodnout o jeho vyloučení. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žák dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle trestního zákona. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkouška a) Komisionální zkouška se koná v těchto případech: při konání opravné zkoušky, nebylo-li možné za první či druhé pololetí žáka v příslušném předmětu klasifikovat – zkouška v náhradním termínu, má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, nařídí-li ředitel školy komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. b) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. c) Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. d) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem nezletilému žákovi a jeho zákonnému zástupci, popř. zletilému žákovi a jeho rodičům. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. e) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise. f) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
20
g)
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy po dohodě se zkoušejícím učitelem.
h)
Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
i) Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
Opravná zkouška a) Opravné zkoušky koná: žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí. b) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací studentů s příslušnými učiteli stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Opravný termín je oznámen nezletilému žákovi a jeho zákonným zástupcům (popř. zletilému žákovi a jeho rodičům) písemně, a je závazný. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. c) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je student zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do závěrečného ročníku. d) Žák, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
Průběh a způsob hodnocení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu −
Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo žákovi s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonných zástupců (v případě zletilého žáka na jeho vlastní žádost), popř. i z jiných závažných důvodů.
−
Pokud se jedná o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, je žákovi povoleno vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu na základě doporučujícího posudku z pedagogicko-psychologické poradny. V ostatních případech o individuálním vzdělávacím plánu rozhoduje ředitel školy po projednání konkrétního případu na pedagogické radě.
−
Způsob hodnocení žáka vychází ze znalosti příznaků jeho potíží a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se tyto potíže projevují.
−
Při způsobu hodnocení žáka učitelé zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
−
Žák může být na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka hodnocen v předmětech, v nichž se potíže projevují, pouze slovně. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
−
Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení žáka.
−
V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání. Přezkoušení ze všech stanovených povinných předmětů probíhá jednou za každé pololetí. Žák je povinen konzultovat s každým učitelem probírané učivo 2x během pololetí. Učitel má právo zadat studentovi samostatné
21
domácí práce většího rozsahu, které se budou promítat do hodnocení. Přezkoušení je možné ústní nebo písemnou formou. −
Ředitel školy seznámí nezletilého žáka a jeho zákonného zástupce, popř. zletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, nezletilým studentem a jeho zákonným zástupcem, popř. zletilým žákem se stává součástí osobní dokumentace žáka.
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výuka žáků se specifickými poruchami učení je přizpůsobena na základě konzultací s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a jejich doporučení.
Pracovníci školního poradenského pracoviště Provoz školního poradenského pracoviště na naší škole zajišťují: - výchovný poradce, - školní metodik prevence, Členové školního poradenského pracoviště mají vypsané pravidelné konzultační hodiny. Mohou se na ně obracet žáci, rodiče a učitelé. Pro práci školního poradenského pracoviště jsou vymezeny samostatné prostory.
Rodičům, žákům i učitelům nabízíme: -
poradenství a odborné vedení v případě výukových, vztahových nebo osobních problémů, zaměřujeme se na aktivní vyhledávání problémových žáků a následnou práci s nimi (ve spolupráci s pedagogickou poradnou, střediskem výchovné péče, K-centrem), propojení péče o integrované žáky a žáky se speciálními potřebami na úrovni školy, např. formou reedukace se školní speciální pedagožkou v malých skupinách, nedílnou součástí činnosti je práce s třídními kolektivy (prevence patologických jevů, řešení šikany atd.), v průběhu školního roku pořádáme besedy, přednášky a další zajímavé akce určené pro žáky, jejich rodiče a učitele.
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Mimořádně nadaní žáci mají též na waldorfské škole své místo. Žák je při činnostech, pro něž je nadán, motivován náročnějšími úkoly k větší aktivitě. Ovšem waldorfská pedagogika žádné nadání neupřednostňuje, proto žáci s výrazně jednostranným nadáním mají příležitost se rozvíjet komplexně a nepřetěžovat pouze jednu stránku své osobnosti. Mimořádně nadaní žáci v některých případech velmi trpí v oblasti sociální, a proto učitel volí často metodu skupinové práce, kde mimořádně nadaný žák může např. v roli vedoucího skupiny nebo projektu prokázat své schopnosti a zároveň se učit komunikaci a spolupráci se spolužáky. Přesto při vzdělávání mimořádně nadaných žáků je nutné, aby učitelé vycházeli z principů individualizace a vnitřní diferenciace ve třídě: − tvorbou individuálních vzdělávacích plánů, − rozšířením vzdělávacích obsahů, − zadáváním specifických úkolů, − zapojením mimořádně nadaných žáků do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů, - formou konzultací.
Žáci a BOZP Ve výuce žáci dodržují pravidla bezpečnosti a řídí se řády učeben, dílen a ustanoveními školního řádu. Žáci jsou proškoleni v bezpečnosti práce a ochraně zdraví. Nejde však jen o zdraví fyzické, ale i duševní. Žák se učí jisté sebevýchově, vstřebává náhled na harmonické žití a soužití s okolím. Učí se sociálním dovednostem a základním morálním pravidlům.
22
AUTOEVALUACE ŠKOLY Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.
Oblasti autoevaluace Škola na základě § 8 vyhlášky č. 15/2005 Sb. hodnotí pravidelně tyto oblasti: a) podmínky ke vzdělávání b) průběh vzdělávání c) realizace školního vzdělávacího programu d) podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků a rodičů na vzdělávání e) výsledky vzdělávání žáků f) řízení školy, personální práce, kvalita vzdělávání pedagogických pracovníků g) úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům Autoevaluace školy se týká školy jako celku, tzn. základní školy, gymnázia a středního odborného učiliště.
Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je poznání a zhodnocení aktuálního stavu školy v daném období (jeden nebo dva školní roky) vzhledem k vymezeným oblastem evaluace. Takto získaná zpětná vazba umožní stanovení kroků vedoucích k zlepšení procesu výuky, ke zkvalitnění školního vzdělávacího programu, k plánování a dalšímu rozvoji školy apod.
Kritéria autoevaluace, která chce škola sledovat, byla stanovena pro jednotlivé oblasti: a) o
o
b) o o o
průběh vzdělávání organizace školního roku formy výuky školní řád
o o
realizace školního vzdělávacího programu soulad školního vzdělávacího programu s RVP ZV dosahování priorit školního vzdělávacího programu
c)
d)
podmínky ke vzdělávání: vnější podmínky - stav a přestupy žactva, zájem o školu - vývoj rozpočtu školy - financování školy - důležité změny legislativy, které mají vliv na podmínky vzdělávání - povědomí o škole (média, akce školy pro veřejnost) vnitřní podmínky - cíle školy a koncepce rozvoje - kvalita, množství, využitelnost školního zařízení - webové stránky školy - efektivita předávání informací - pověst školy
podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků a rodičů na vzdělávání o podpůrná opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, poradenství ve škole o vzdělávání mimořádně nadaných žáků o prevence sociálně-patologických jevů o nabídka mimoškolních aktivit o třídní schůzky a konzultace s rodiči o Společnost rodičů a přátel Waldorfské školy Příbram
23
o o o o o o
rada školy účast rodičů na akcích školy problémy ve spolupráci s rodiči účast žáků na řízení školy účast rodičů na řízení školy vztahy s jinými institucemi (zřizovatel, firmy, jiné školy apod.)
o o o
výsledky vzdělávání žáků kritická místa studia rozbor výsledků prospěchu a chování žáků úspěšnost absolventů
e)
f) o o o o
g) o o
řízení školy, personální práce, kvalita vzdělávání pedagogických pracovníků struktura řízení, poradní orgány žáci a řízení pedagogické řízení personální problematika - složení pedagogického sboru - vzdělávání ve waldorfské pedagogice a další vzdělávání - složení nepedagogických pracovníků úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům formulace slabých a silných stránek školy formulace příležitostí a hrozeb
Nástroje autoevaluace Nástroje autoevaluace jsou vymezeny pro jednotlivé oblasti. a) podmínky ke vzdělávání: o vnější podmínky - školní dokumentace - rozbor rozpočtu a financování školy - studium a rozbor legislativy - sledování a vyhodnocování zpráv o škole v médiích (archivace, seznámení s obrazem školy v médiích) - hodnocení akcí školy pro veřejnost (dotazník pro žáky, rodiče) o vnitřní podmínky zhodnocení naplňování cílů školy a koncepce rozvoje (SWOT analýza) revize školního zařízení a jeho využívání (inventura) analýza stavu webových stránek školy (diskuse) zhodnocení efektivity předávání informací (SWOT analýza) analýza pověsti školy b) průběh vzdělávání o hospitace vedení školy o hospitační činnost mentora školy o vzájemné hospitace učitelů Kolegia WŠ o rozhovory o třídách a výuce na konferenci o zhodnocení organizace školního roku (diskuse) o analýza uplatňovaných forem výuky (diskuse) o aktuálnost školního řádu a jeho případné úpravy (diskuse) c) realizace školního vzdělávacího programu o analýza školního vzdělávacího programu (diskuse) d) podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků a rodičů na vzdělávání o analýza podpůrných a preventivních opatření (vypracování zprávy) o rozhovory o dětech a třídách na konferenci o analýza mimoškolních aktivit o zhodnocení spolupráce se Společností rodičů a přátel Waldorfské školy Příbram, radou školy a dalšími institucemi (rozhovor, dotazník pro rodiče, učitele, radu školy apod.) e) výsledky vzdělávání žáků
24
f)
o rozhovory o dětech na konferenci o čtvrtletní rozhovor o hodnocení žáků a tříd na konferenci o hospitační činnost mentora školy o evaluační rozhovory učitelů waldorfských škol o dovednostní testy žáků 9. tříd – Kalibro o vedení epochových sešitů (I. a II. stupeň), epochové práce a referáty o statistika absolventů (úspěšnost při přechodu na střední školu) řízení školy, personální práce, kvalita vzdělávání pedagogických pracovníků o analýza funkčnosti řízení školy vzhledem k její struktuře (dotazník pro učitele) o zhodnocení pedagogického řízení a péče o realizaci waldorfské pedagogiky (rozhovor) o zhodnocení spolupráce s Asociací waldorfských škol ČR (rozhovor) o analýza pedagogického sboru ve srovnání s minulým obdobím (vypracování zprávy) o zhodnocení práce nepedagogických pracovníků (rozhovor)
g) úroveň výsledků práce školy zejména vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům o formulace slabých a silných stránek školy (SWOT analýza) o formulace příležitostí a hrozeb (SWOT analýza)
Časové rozvržení autoevaluačních činností -
vzájemné hospitace, rozhovory s rodiči a učiteli, hodnocení žákovských prací – průběžně hospitace vedení školy - dle plánu hospitací Konference – 1x za týden porada vedení školy – 1x za týden porada širšího vedení školy – 2x za měsíc třídní schůzky – min. 1x za 2 měsíce práce mentora (hospitace, rozhovory s učiteli a rodiči, zpráva) – alespoň 1x ročně autoevaluace práce kolegia a učitelů za minulý školní rok – před začátkem školního roku dotazníky pro rodiče a učitele – 1x za 2 roky testy Kalibro - podzim projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) – do konce září vypracování vlastního hodnocení školy (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) – do konce října následujícího školního roku
25
