2)
SEŘ AZENÍ KRONIKY podle číslovaný ch slož ek: 1 Titulní strá nka CHOLUPICE 2 Obsah kroniky (včetně zdrojů) 3 Autor kroniky. Slovo ke čtená řům. Prameny. 4 HISTORIE CHOLUPIC od r. 1300 5 Cholupice v historii (podrobnější zpracová ní) 6 K cholupické tvrzi 7 Kdo byli Hý zrlové z Chodů 8 Kde se nachá zely Hostašovice? 9 Stabilní katastr 1841, seznam usedlostí, plá nek 10 Katastrá lní mapa 1840 (3 díly) 11 O vojná ch švédský ch (30-letá vá lka 1618-1648) 12 O cholupickém kacíři 13 Povídá ní o robotá ch 14 a) Ž elenští ze Sebuzína 14 Arcibiskupský dvůr v Cholupicích 15 Rychtá ři a starostové v Cholupicích 16 Osídlení Cholupic (počty obyvatl a usedlostí) 17 Cholupický ovčín 18 Střípky z cholupické minulosti (Vencelíkové a j.) 19 Cestička do školy 20 Cholupický špejchar 21 Lokality NA ŠPITÁ LE,ŠARBOCH,KETŘ , DÝMAČ, HORKA, KOTREJBL, U 2 KOČEK, ČIHADLO, NOUZOV, číhá rny 22 Rybník KÁ LEK, rybník KOZÍ, Bož í muka (kříž ky) 23 Jak běž el ž ivot v obci v obci (11 listů) 24 Pamětní kniha nalezena (vý ňatky z let 1918 až 1934)
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49
Vý pisky z Pamět.knihy Cholupické a Písnické kroniky Seznamy obyvatel 1873-1900 a 1921 - 1945 Pomník padlý m v 1. svět. vá lce 1914 – 18 Cholupické cihelny Cholupické spolky (Svornost, Sokol Cholupice) Hasiči Myslivci Fotbalisti DTJ – Dělnická tělocvičná jednota Pohřby Ká cení má jů Vznik JZD, z historie JZD 1960 – 1978 Cholupická há jovna a baž antnice Cholupický dvůr Ková rna a obecní domek Cholupice za 1. republiky (1918 – 1939) Cholupice za německé okupace a v roce osvobození Cholupice po 2. světové vá lce (po r. 1945) Cholupice – udá losti po r. 1945 (časové uspořá dá ní) Palpost, voj. zá kladna na Čihadle, Nouzov Cholupické hospody Osídlení Cholupic v r. 1996 Ti, kteří již nejsou mezi ná mi (od r. 1979) Cholupické paměti (staré snímky) Cholupické udá losti po r. 1989
Obč anům cholupickým! Dá vá m tímto mezi Vá s do oběhu malý spisek o Cholupicích, který jsem dá val dohromady v posledních 3 letech. Není to kronika v pravém slova smyslu, spíše různé paměti nebo údaje, posbírané v archivech nebo od pamětníků. V Cholupicích se Buž ek nedochovala ž á dná předchozí kronika, z které by bylo mož no vychá zet. Je to škoda. Snad Vá s moje sebrané údaje zaujmou. Jistě se budete ptá t, proč jsem to sepsal? Je to moje zá liba pá trat v historii, někdy je to jako prá ce detektiva. Je ode mne odvá ž né psá t o obci, z níž nepochá zím. O to je moje úloha obtíž nější. Ale než iji zase tak Cholupicím vzdá len má m zde řadu dobový ch přá tel. Kronika by měla bý t v kaž dém čp. nejvý še 1 tý den a pak předaná dalšímu - podle přilož eného, pořadníku. Jistěž e při čtení najdete některé omyly - snaž il jsem se ale, aby jich bylo co nejméně. Informace, které jsem získal, jsem prověřoval z několika stran, abych se vyvaroval chyb. Pokud objevíte některé omyly, nebo byste měli za to, ž e kroniku je třeba ještě doplnit – spojte se se mnou – rá d udělá m dodatky nebo opravy. Mnozí z Vá s má te jistě doma fotografie dokumentující ž ivot ve starý ch nebo současný ch Cholupicích. Pokud byste mi je na dobu 1 měsíce zapůjčili, po okopírová ní bych je řá dně vrá til. Okopírované snímky bych zařadil do kroniky. V zá věru kroniky jsou stručně zachyceny udá losti v Cholupicích z posledních let. Bylo by skvělé, kdyby se našel někdo, kdo by na tuto kroniku navá zal a pokračoval v ní. Děkuji všem z Cholupic, kdo mně přispěli svá mi pamětmi. Přeju všem cholupický m občanům, a obci vše nejlepší. 1.2.1997 Jaroslav Beran Modřany-Berá nek K Lipiná m 925/4
OBČ ANÉ CHOLUPIČ TÍ! Přilož ená kronika měla kolovat po Cholupicích tak, ž e měla bý t v kaž dém domku nejdéle 1 tý den. Obíhá od 7. 3. 1997. Za tu dobu až do dneška měla oběhnout 40 domků, ale díky tomu, ž e někteří občané ji mají i několik tý dnů, oběhla kronika jen 12 domků. Kroniku dosud četli: Burda Karel, Mrá zek Josef, Polá k Jaroslav, Ploc Alois Seifertová Anna, Kostka Stanislav, Kinduch Oldřich, Oktá vec Oldřich, Černý Míla, Pytlíka Vlad. Petrá čková A., Polá k Vá clav, Vá cha Jindřich. Na pomalé obíhá ní si stěž ují mnozí občané. Prosím proto, abyste se polepšili! Ke zlepšení oběhu jsem udělal nový pořadník po jednotlivý ch ulicích. 1.února 1998 J. Beran
Novýpořadník: Po přečtení kroniky se podepište a přidejte dá le: ulice k Břečká m: čp. 108 32 29 28 110 34 103 107
Besperá t Jan Há jek Jan Korynta Josef ing. Sborwitz M. MUDr. Pohořela Věra Janoušek Frant. Janoušek Jiří Tůma Petr
ulice Ke Kříž ku:
čp. 91 92 93 94 95 96 97 97
DuchoňJaromír Outrata Petr ul. Boješická Kreperá t Karel Polanecký Lad. Ehrenberger Ant. Brá dler Fr. Coňk Míla Suchá nek Mir
ul. Ke Kříž ku (pokrač.) čp. 98 99 48 182…
Sý kora M. Nová k Josef Krá l Josef Kremlička
ul. Boješická čp. 104 66 64 64 49 56 53 90 58 72 60 46
Jahn Zdeněk Burda Jarosl. Síbrt Vá clav Růž ička Josef Vrňata Míla Vrňata ml. Sý kora Ant. Houdek Karel Ž emlička Slav. Vaňá tko Ant. Petrá k Jiří Příbrský L.
47 40 63 68
Buriá nek Ant. Štěpá nková Vlasta Šmídek Vá clav Humhal Karel
ul. Lichá : čp. 61 54 43 24 38 41 44 77 50 čp. 57 52
Svoboda Slav. Malina Vá clav Polanecká J. Polanecká J. Rothe Lad. Čečrle René Beran Josef Kostka J. Chaloupková Kůrka Karel Linhart L.
ul. Ke Ká lku čp. 31 31 42 81 62 37 36
Černý Fr. Brabec Jiří Černý Tupý Martin Čá ha Vá clav Sý kora Frant. Moulík Jaroslav
ulice K Dymači čp. 12 21 21 21 21 21
Šťastná Stá ňa Rauš Karel Tomá šek Zdeněk Kaločaj Julius Červený Ivan Kolá řová Marta
69 19 23 27 17 16
Limburský Jan Jaroš Ant. Chaloupka Vojtěch Rak Stan. st. a ml. Štěpá nek Lad. Prochá zková
ul. Podchý šská : čp.
2 2 3 5 9 10 11 11
Michalík Emil Francl Skřivanová P. Brož Frant. Strouhal Mir. Melichar Ant. Poupě Vá clav Kurcová M.
ul. Podchý šská (pokrač.) čp. 11 11 11 11 11
Benda Petr Poustecká Bož . Brá dler Fr Lidman Ant. Voříšek Jar.
Na Horká ch: čp. Chloupková Gabriela Schlögl Josef Cholupický vrch: Peřina Ladislav Jiří Polá k
ÚVODNÍ SLOVO KE ČTENÁ Ř ŮM KRONIKY. Když jsem se začal v r. 1996 zajímat o cholupickou minulost a rozhodl se sepsat svoje poznatky, netušil jsem ještě do jaké míry se moje snaž ení rozroste. Zprvu to byl všeobecný popis obce a zá jem o udá losti z doby nedá vné, ale ten přerostl v úsilí dopá trat se samý ch počá tků této osady. Tato časově poměrně ná ročná prá ce mne velmi zaujala. Historii jsem měl vž dy velmi rá d a nyní v důchodovém věku jsem se jí mohl plně věnovat. A tak jsem díky této neziskové činnosti poznal i řadu pěkný ch stá nků naší kultury, jako knihoven, museí a archivů, přečetl řá dku knih a archivních písemností, abych nakonec své poznatky svěřil papíru. Byla to zajímavá , téměř detektivní prá ce, která snad nikdy nekončí. Zopakoval jsem si přitom i dějepisné udá losti z období, o nichž jsem se ve škole téměř neučil. Protož e nejsem cholupický m rodá kem, opíral jsem se při této prá ci také o údaje ž ijících pamětníků, jejichž jména uvá dím na jiném místě. Ale i ostatní jmenová ní občané mně ochotně přispěli svý mi znalostmi. Mnozí zapůjčili i snímky z minulý ch časů. Pohuž el jsem nemohl čerpati ze zá pisů dřívějších cholupický ch kroniká řů, neboť jejich kroniky beze stopy zmizely, aniž by našly pokračovatele. Ani tato malá kronika nemá v současné době zajištěnu svojí budoucnost, ačkoliv by stačilo, aby pokračovatel připojil za kaž dý další uplynulý rok 1 - 2 strá nky. Pokud jsem se dopustil některý ch nepřesností, ž á dá m tímto čtená ře o shovívavost. Snaž il jsem se bý t objektivní a nevnikat příliš do lidského soukromí. Zá věrem přeji Cholupicím dobrou budoucnost a všem obyvatelům hodně zdraví a zdaru v jejich ž ivotě. Červen 1999.
Jaroslav Beran
POUŽ ITÉ PRAMENY: Stá tní ústřední archiv Praha 6 (Archiv Český , Berný rula 1653, Terezínský katastr 1757, Josefínský katastr 1785, Stabilní katastr 1840) Oblastní stá tní archiv Praha 2, Horská 7 (gruntovní kniha) Okresní archiv Praha - zá pad, Podskalská ul. (cholupické obecní zá pisy a matriční kniha z r. 1933, třídní knihy z břež anské školy) Ná rodní knihovna v Klementinu (kniha Jana Bartá ka: okres Jílovský ) Zeměměřický ústav Praha-M. Strana, Letenská ul. (katastrá lní mapy z r. 1840) Historický ústav Akademie věd ČR, Praha - Prosek (kniha K. Reise: Okres Vinohradský 1896 -8 Pozná mkové knihy okresu Praha – zá pad, Pra 1, Ovocný trh (zá pisy o vlastnictví nemovitostí) Kronika obce Písnice (kroniká ř Josef Jeřá bek) Pamětní kniha obce Točná (kroniká ř Ludvík Plechatý ) Zá kladní škola Dolní Břež any (školní matrika 1885 – 1904) Modřanská kronika (kroniká ř Antonín Vlček)
Údaje od pamětníků cholupický ch Josef Mrá ček nar. 1914 Karel Burda 1925 Oldřich Kinduch 1926 Jiřina Kurková 1921 Frant. Dolejší, hajný hajný Stanislav Rak 1936 Čestmír Materna 1929 Anna Seifertová 1924
Kreslená karikatura Jaroslava Berana
JAROSLAV BERAN narozen 2.prosince 1930 v Modřanech. Ž il celý ž ivot v modřanské čtvrti Berá nek. Po zvlá dnutí modřanského školství navštěvoval v Praze obchodní akademii, ač chtěl původně bý ti lesníkem. Rodiče jeho, jsouce zavaleni starostmi o ž ivobytí, měli mnohou péči též o jeho tělesné zdraví. On sá m pak, „Jaroslav Beran narozen 2.prosince 1930 v Modřanech. Ž il celý ž ivot v modřanské čtvrti Berá nek. Po zvlá dnutí modřanského školství navštěvoval v Praze obchodní akademii, ač chtěl původně bý ti lesníkem. Rodiče jeho, jsouce zavaleni starostmi o ž ivobytí, měli mnohou péči též o jeho tělesné zdraví. On sá m pak, nemaje vyšších ž ivotních cílů, drž el se rodného hnízda a také dož ivotního působiště v podniku Léčiva. Kromě zá jmů ryze existenčních vyplňoval svůj ž ivotaběh cestová ním, pěší turistikou zejména po horá ch, pečlivě se vyhý baje tajům techniky, zato tím více se zajímal o historii.Takto rafinovaně prokličkoval několik desetiletí, až dosá hl věku neproduktivního. Protož e vž dy u něho vítězil zá jem o udá losti minulé, napadlo jej stá ti se malý m nezná mý m kroniká řem. A k tomu stačil už jenom papír a pero...“
NÁ Š REGION 30.11.2006 SVOU KRONIKU PÍŠU „NASROZUMITELNO“ Vést v obci kroniku uklá dá zá kon. Někde i přesto kroniku nevedou. Ale někde jich mají dokonce víc – to jsme zjistili například v Modřanech, kde žije a nad historií (nejen Modřan, Cholupic a Toč né) bá dá č istě „dobrovolný“ kroniká ř pan Jaroslav Beran... MODŘANY – „Já jsem jenom takový sběratel drobný ch udá lostí...,“uvítal ná s takto skromně pan Beran ve svém domku v Modřanech. Ale to jsem ještě netušili, kolik „drobný ch udá lostí“už ve svém šuplíku nastřá dal... Pan Beran své postřehy nevpisuje do knihy, ale pilně je ťuká na psacím stroji. Volné listy, pokud se jich k jednomu tématu vá ž e více, jen sepne svorkou a vlož í do široký ch papírový ch desek. A důvod? „Má to jednu nespornou vý hodu, a sice, ž e když pak najdu nějakou informaci dodatečně, jednoduše list přepíšu a vyměním. Proto také strá nky nečísluji,“říká pan Beran I když na druhou stranu je to škoda, protož e číslo na poslední z nich by bylo určitě dost vysoké- u všech kronik určitě v řá du set. Pan Beran je „neoficiá lním kroniká řem Cholupic i Točné, které své kroniky nemají, ale ná vdavkem také ještě Modřan, čá stečně Komořan, Dolních Břež an či třeba Zlatník, kde si své obecní knihy vedou. Zajímalo ná s, proč se rozhodl zpracová vat také kroniku Cholupic, když sá m celý ž ivot působí pouze v Modřanech. „ Do Cholupic já jsem chodil už jako malý kluk , na fotbal a na švestky,“přibliž uje prameny své ná klonnosti k této čtvrti, „a dodnes se tam rá d vracím,má m tam spoustu přá tel,“dodá vá .
Slovo o kroniká ch Skoro by se dalo polemizovat, kdyby někdo chtěl tvrdit, ž e ž á dná ze starý ch historický ch kronik Točné a Cholupic se nedochovala.Ano, autentické zá pisy se skutečně nedohledaly, byly-li nějaké,nicméně historické mezníky velkého i menšího formá tu, dějinné souvislosti , ale i střípky ze ž ivota místních lidí, legendy, katastrá lní i demografické údaje svá vlastní pá trá ní po zaniklý ch objektech i místních ná zvech zpracoval pan Beran velmi podrobně. Z předchozího je jistě patrné, ž e sehnat takové množ ství informací nemůž e bý t vůbec snadné. Na to, aby si pan Beran pamatoval, kde už všude byl, má zaveden seznam kontaktů a adres nejrůznějších institucí. Najdete tam kromě nespočtu archivů (od praž ský ch přes oblastní až po ná rodní) také nejrůznější knihovny, ale i Ná rodní muzeum, archeologický ústav či Desky zemské v Praze. V dalším zvlá štním sešitě si vede, kde byl a co vyhledá val. Tento si paradoxně označil (očividně lž ivý m) ná pisem „Po archívech nechodím, radši spím do oběda“... Vedle toho také spolupracuje s jiný mi kroniká ři „své“oblasti, tedy Modřan, ale i Dolních Břež an či Zlatník.Čá stečněčerpal také z kroniky dnes již než ijícího kroniká ře Točné pana Luďka Plechatého a ze staré cholupické kroniky z let 1918 – 1934, jejíž autor je nezná mý (pouze v letech 1933 – 1934 ji psal jistý pan Muchka). Byť jsou kroniky jeho vý znamný m zdrojem i inspirací, nechce se pan Beran řídit zavedený mi normami, který mi jsou kroniká ři obvykle vá zá ni. „Dělá m to tak říkajíc ´nasrozumitelno´,“charakterizoval stručně a vý stiž ně svou prá ci pan Beran. Také proto v jeho zá pisech nenajdeme třeba usnesení zastupitelstva ani třeba hospodá řské vý nosy za ten který rok.Pan Beran ovšem nezůstá vá jen u dat
a faktů – nejednou vyrazil doslova do „terénu“aby prozkoumal zbytky nějaký ch staveb, stopy po nich nebo dokonce aby přeměřil průměr dubů. Bez nadsá zky se dá tvrdit, ž e zná kaž dý kout svého rodiště i blízkého okolí, ví, kdo kde bydlel, jaké domy už mají svou historii, i které naopak byla už dá vno zbourá ny. Pan Beran entuziasticky dodá vá :. „To jsou takové zá hadičky, to mě baví...“ Ačkoli není původním povolá ním jazykovědec či historik, zamý šlí se třeba i nad etymologií takový ch ná zvů jako V Ketři, Na Špitá le (kde a proč by tu byl špitá l?), Štěrboch a dalších. Současné udá losti si píše během roku v pozná mká ch a přepisuje je na začá tku roku ná sledujícího.Od kaž dého zá pisu pak udělá tři další kopie. Kaž dá ze čtyř vzniklý ch kronik má pak svůj vlastní osud: jeden je „putovní“, který koluje mezi obyvateli příslušné obce, druhé dva většinou půjčuje svý m zná mý m, případně na úřad, a poslední si nechá vá doma. Bohuž el , jedna kronika Točné se ke svému majiteli už nevrá tila... Slovo o kroniká ři Na tomto místě představíme pana Jaroslava Berana jako kroniká ře. A jak jinak než přímo z jeho kroniky: „Jaroslav Beran narozen 2.prosince 1930 v Modřanech. Ž il celý ž ivot v modřanské čtvrti Berá nek. Po zvlá dnutí modřanského školství navštěvoval v Praze obchodní akademii, ač chtěl původně bý ti lesníkem. Rodiče jeho, jsouce zavaleni starostmi o ž ivobytí, měli mnohou péči též o jeho tělesné zdraví. On sá m pak, nemaje vyšších ž ivotních cílů, drž el se rodného hnízda a také dož ivotního působiště v podniku Léčiva. Kromě zá jmů ryze existenčních vyplňoval svůj ž ivotaběh cestová ním, pěší turistikou zejména po horá ch, pečlivě se vyhý baje tajům techniky, zato tím více se zajímal o historii.Takto rafinovaně prokličkoval několik desetiletí, až dosá hl věku neproduktivního. Protož e vž dy u něho vítězil zá jem o udá losti minulé, napadlo jej stá ti se malý m nezná mý m kroniká řem. A k tomu stačil už jenom papír a pero...“
CHOLUPICE V HISTORII (podrobnější zpracová ní). nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn
První zmínky jsou z r. 1300, kdy Cholupice drž el Petr z kamene či od Kamenice (Reg. III. 567). Jde o Kamenici u Jílového. Cholupická tvrz se popové uvá dí r. 1328. Do 14 století bylo na Jílovsku 43 tvrzí. Tehdy byly Cholupice v drž ení praž ský ch měšťanů Štuků. Majitelé cholupické tvrze a vsi ovlá dali též sousední ves Písnici až do r. 1597. Z roku 1328 je písemná zmínka o cestě z Krče do Cholupic (RBM III 1454, s. 567). Vedla z Krče na Libuš s odbočením do Cholupic. Po r 1350 byl pá nem v Cholupicích Endrlín či Ondřej Štuk (STACH), praž ský měšťan a Němec, maje i Pitkovice, čá st Kunic, Újezda, Kamenice a Bohuliby (AČ XXVI, 239). Měl dva syny, Jana a Vá clava. Cholupice pak dostal jeho syn Vá clav Štuk starší, který bý val konšelem staroměstský m. Zemřel r. 1404 a zanechal 3 syny, Vá clava, Jana a Ondřeje. Z nich pak získá vá Cholupice syn Vá clav Štuk mladší, který jako jeho otec byl r. 1384 konšelem Starého města Praž ského. Zemřel 1418. Jeho ž ena Kateřina ž ila ještě 1433. Měli 3 děti Annu, Šimona a Vá clava (Vaňka). Štukové začali v Cholupicích i sídlit - zmíněný Vá clav se psal WENCESLAUS STUK cinis Maioris civitatis Pragensis rezidens in CHOLPICZ (SA IV. 232 s. 142). Použ íval erb, v jehož šítu byl okoun, nad přilbou křídlo (Sedlá ček, Her. II. 136). Dalším drž itelem Cholupic byl zmíněný syn VAŇEK ŠTUK, jmenuje se i na Kamenici, který se ož enil s Barborou dcerou bohatého mlyná ře a měšťana praž ského Zarovského, čímž získal velké jmění. Roku 1420 v polovině srpna dobyli Praž ané s Tá bory tvrz v Břež anech a zabrali také Zvol. V témž e roce vypá lili klá šter zbraslavský a dvůr Komořanky. Odkud hnuli se k Jílovému, aby se zmocnili majetku praž ský ch měšťanů. Město a zlaté doly byly zpustošeny. Jak se tyto revoluční udá lostí dotkly Cholupic, není zná mo. Vaněk Štuk byl trochu počeštěn venkovem, srovnal se chytře v této době s podobojími a tak si své postavení udrž el. Ž il asi do r. 1450. V r. 1455 jeho synové Jan, Mikulá š a Vá clav prodali mlý ny Zá rovského na Vltavě a vdova se soudila o tvrz Hradiště. Drž itelem Cholupic byl patrně Vá clav
(Vá clav Cholupický ), který byl 1502 konšelem hor viničný ch. R. zprovoznit 1507 zanechal vdovu Ludmilu ze Solopysk se syny Prokopem a Jiříkem. Posledně jmenovaní členové rodu Štuků nabyté zbož í různý mi prodeji rozdrobili a neudrž eli je. Jejich panství skončilo počá tkem 16. století. Zajímavý je údaj z té doby, ž e r. 1513 přivezli do Prahy 3 zločince z Cholupic a hned byli zmučeni (Staré letopisy. 356). xxx Nezná mý m způsobem stal se drž itelem obcí Cholupice a Písnice Zikmund Vencelík z Vrchoviště (ČPS 1907).(zmínka r. 1513). Po něm drž eli zadluž ené zbož í jeho synové Petr, Zikmund a Kryštof. Něco majetku zde patřilo i Dorotě z Krbové, ta odká zala prá vo své na Cholupice Vencelíkový m dcerá m, však jejich poručník Martin ze Stranova prodal Cholupice Mikulá ši staršímu Hý zrlovi z Chodů na Holedči, Němci od Chebu a Lokte. Ná rok na statek sice uplatňoval též Zikmund Vencelík, ale komorníci od desk zemský ch rozhodli ve prospěch Hý zrlův. V odhadu Vencelíkova majetku (1521) se uvá dí 7 poddanský ch hospodá řství a 3 poustky. Odhad majetku provedli 1. 10. 1521 Mikulá š Brukner z Brukštejna, místo komorníkem krá lovství Českého a komorník Jan Hřebecký na 200 kop grošů český ch a převod majetku na Mikulá še Hý zrla vlož ili do desek zemský ch (AČ XXVI, s. 313). V převodní smlouvě jsou uvedeny všechny povinností, roboty, platy a jména podaný ch, který ž ili v Cholupicích a Písnici v r. 1521. Tak získá me údaj o tehdejších obyvatelích Cholupic:
BONOUŠEK, platí 16 gr. č., slepice, 40 vajec, 2 dny roboty JAN KOVÁ Ř ŮV - půl kopy 8gr., 9 slepice, 8 vajec, 4 ½ dne roboty a z louky dědičné při sv. Havle22 ½ grošů český ch ŠTĚ PÁ N - 19 gr., 4 slepic, 40 kopy, vajec, roboty ž íti 2 dny BÍLEK - 1 kopa 10 gr., 18 slepic, 3 kopy vajec, 8 dny roboty. Tý ž z Tučkovské poustky 20 gr., roboty 2 dny a z Plebá novské poustky 32 gr. a 32 gr, 4 dny roboty. VÁ VRA MÁ ČŮV syn - 32 gr, slep., 80 vajec, roboty 4 dny KUBA NĚ MEC syn - 28 gr, 4 slep., 40 vajec, roboty 2 dny ČAH - 16 grošů, 4 slepice, 40 vajec, roboty 2 dny a z poustky Ková řovské ½ kopy grošů, 2 slepice, 20 vajec a 4 dny roboty. Item (rovněž ) lidé v Cholupicích a Písnici na luká ch roboty mají, ta jest polož ena v 2 ½ kopá ch grošů, také krčma v Cholupicích jest polož ena v 1 kopě grošů. Jediný m sedlá kem byl tu Bílek, ostatní byli chalupníci. Pro zajímavost ještě jména tehdejší hospodá řů v Písnici: Havel, Vondrá ček, Šimon, Kníž e, Kníž e mladší, Ř íha, Vá vra, Vaněk, Červený , Pelech a Mikulá š. v této době byla Písnice ohraničena jaký misi příkopy.
Roku 1596 byl Ž elinský pový šen do stavu panského s přízvím “z Břež an a Cholupic“. Patrně za jeho éry byla tvrz v Břež anech přestavěna na zá mek. Ž elinský koupil kromě Cholupic též Vestec, Jirčany a Štědřík, dá le i Libeň. Zemřel r. 1606, ale vdova po něm poručila na panství do r. 1616. Pak se ujal Břež an a Cholupic její syn Vá clav Ž elinský ze Sebuzína a po jeho smrti jeho bratr Gabriel Krištof. Ten byl po bitvě na Bílé Hoře r. 1620 odsouzen ke ztrá tě statků, ale r. 1623 byly mu jako léno ponechá ny. Zemřel r. 1626 bez potomků. Ve vý čtu poddanský ch vsí panství Břež anského čteme kromě jiný ch také “dvůr a tvrz v Cholupicích s pivovarem a rybníkem“. Panství Břež any pak zdědila Ž elinského teta Polyxena Domínová z Hrušova. Ve vý čtu dědictví se uvá dí Břež any (ves, zá mek, dvůr, pivovar, sladový mlý n), Cholupice (tvrz, dvůr, ves, ovčín, rybníky), vesnice Lhota, Jirčany, krčma na Jarově Hodkovice, Štědřík, mlý n, chmelnice a lesy v Modřanech, Písnice a pustý dvůr ve Zvoli. Pro zadluž enost prodala Domínová panství Břež any Pavlu Michnovi, hraběti z Vacínova, který byl členem pobělohorské exekuční a konfiskační komise, za 50 000 kop míšenský ch. Michna pak koupil ještě Libeňa Chotouní a panství Břež any skončil. Byl také členem mincovního druž stva, kde razili lehkou minci a penězi těmi platili zabrané statky. Byl též dodavatelem vojenského proviantu a tak mohl nakoupiti statky za 503.000 zlatý ch, zejména v Povltaví. Stal se hrabětem, zemřel 1682 v Praze. Historici uvá dí, ž e cholupická tvrz zpustla po r. 1650, tedy v zá věru 30- leté vá lky (1618 -1648) nebo brzy po ní, prá vě v době, kdy byli vlastníky břež anského panství Michnové. Podrobnosti zá niku nejsou zná my, jistě je, ž e vrchnost si zvolila za své sídlo Břež any. V r. 1650, kdy ještě tvrz stá la, ž ilo v Cholupicích 7 podaný ch, stá ly zde 4 grunty a 7 zpustlý ch usedlostí, z toho 3 grunty a 4 chalupy. To svědčí o tom, ž e řá dění
švédský ch vojsk se Cholupicím nevyhnulo. Z okolních obcí byla vypá lena Písnice, Točná , zanikla ves Hostašovice u Točné, byla obsazena Zbraslav i Modřany, ale o Cholupicích nejsou zmínky. Je zajímavé, ž e v nynějších Cholupicích ulice U POUSTEK prá vě poblíž zaniklé tvrze. Další místo zvané POUSTKY je mezi Cholupicemi a Točnou. Obnova země zpustošené 30- letou vá lkou probíhala za ná bož enské nesvobody (období protireformace, rekatolisace). V r. 1650 rozhodl zemský sněm provést soupis obyvatel podle víry s označením nekatolíků. Zprá vu úřadům za panství břež anské podá val Pavel Goliá š, hejtman tohoto panství, s tím“ž e nekatolický občan ani jeden na panství se nenachá zí a na ž á dném místě se netrpí“. Tímto prohlá šením vyhnul se hejtman jmenovitému soupisu. Šlechta, která nechtěla přijmout katolickou víru byla nucena uprchnout ze země. Pro nekatolické kněze přichá zející tajně do Čech byl stanoven trest smrti. Chudý lid pak byl k přijetí katolické víry doručen. xxx Panství břež anské dostala 1632 syn Pavla Michny Jan a po něm dědil 1636 jeho bratr Vá clav. Za jeho éry v r. 1653 po 30-leté vá lce prová děn soupis majetku k daňový m účelům t. zv. BERNÍ RULA, ze které jsou tyto údaje o panství Břež any (kraje kouřimský ): Panství má 5.585 lidí, z toho 49 sedlá ků, 22 chalupníků, 1 zahradníka, 78 stavení pustý ch a 19 zkaž ený ch (poškozený ch). Poddanské vsi: Dolní Břež any, Lhota, Cholupice, čá st Modřan, Písnice, Vestec, Zdiměřice, Hodkovice, Dolní Jirčany, Skalsko, Luka, Petrov, Sá zava, Oleško, Zvole, Okrouhlo, Zahořany, Libeň, Libeř, Ohrobec, Kamenná , Vrata, Bohuliby, Pohoří, Obora, Uhliště a Chodoň. Zlatníky patřily r. 1653 klá šter sv. Jiljí na N. Městě praž ském.
C H O L U P I C E - podle berní ruly v r. 1653: Sedlá ci: Jan Hyčka Jan Loučka Vá cl. Kněz Adam Miller
40 rolí, 50 60 45
1 potah, 1 2 2
2 krá vy, 2 3 2
2 jalovice, 2 1 2
2 svině 2 4 3
Stavení rozbořený a pustý : selský : Kynclovský Šimonovský Millerovský Chalupnícký : Knězovský Polesnovský Havranovský Loučkovský
20 rolí 18 15 12
STAV V OKOLNÍCH VSÍCH - podle berní ruly v r. 1653: Cholupice Písnice Dol. Břež any Modřany (břež . čá st) Točná
4 sedlá ci, 3 pusté grunty, ž á dní chalupníci 2 sedlá ci na ž ivnosti zkaž ení, 8 pustý ch gruntů a 1 chalupa 5 sedlá ků, 1 grunt zkaž ený , 2 grunty pustý 1 sedlá k, 1 grunt zkaž ený , 2 grunty pustý v té době zde byl panský dvůr klá štera Zbraslavského se 7 lidmi
247 rolí 455 rolí 247 rolí 190 rolí
Ves CHOLUPICE v roce 1717
V roce 1717 uplynulo 70 let od konce 30-leté vá lky. Poničená země se pomalu vzpamatová vala z vá lečný ch ran. Ř íše rakouská sice pro změnu. zase bojovala s Turky, ale toto bojiště bylo Čechá m poměrně vzdá leno. Prá vě v této době, v r. 1715, dostaly Cholupice novou vrchnost, když panství Dolnobřež anské koupilo praž ské arcibiskupství. Podle gruntovní knihy č. 2742 54 vypadalo osídlení Cholupic v r.1717 takto (číslová ní domů ještě neexistovalo) Sedlá ci:
Josef Šafrá nek, Vojtěch Moravec, Vít Honzík Vít Loučka, Šimon Honzík, Vá clav Nejedlý , Jakub Fingral, Tomá š Moravec
Chalupníci: Jiřík Malý , Vá clav Drá bek -------------------------------------------------------------Statky:
starodá vný ná zev usedlosti
dnešní ná zev usedlosti (pravděpodobný )
-------------------------------------------------------------Josef Šafrá nek grunt Šimonovský č.1 U Burdů Vojtěch Moravec grunt Polesnovský č.9 U Dvořá ků Vít Honzík grunt Hyčkovský č.8 U Plá tků Vít Loučka grunt Loučkovský č.7 U Maternů Šimon Honzík grunt Knězovský č.5 U Dolež alů Vá clav Nejedlý grunt Millerovský I. č.4 U Zavadilů Jakub Fingral grunt Kynclovský č.2 U Pašků Tomá š Moravec grunt Millerovský II. asi 12 U Dolež alů Chalupy Jiřík Malý Vá clav Drá bek
chalupa Loučkovská chalupa..........?
č.13 U Zavadilů č.10 U Melicharů
Identifikace někdejších usedlostí a jejich ztotož nění s usedlostmi současný mi, je věc velmi ná ročná , vyž adující pročtení řady knih, smluv, zá pisů v gruntovních knihá ch a jiného písemného materiá lu, často v jazyku německém a psaného švabachem.Vyhraž uji si proto prá vo omylu. J.B.
Po vá lká ch s Turky počá tkem 18.století usedla na trůn rakouský císařovna Marie Terezie.Vlá dla od roku 1740 do 1780, vedla vá lku s pruský m krá lem Fridrichem o Slezsko, zavedla povinnou školní dochá zku od r. 1774. Za její vlá dy byl od r. 1773 zrušen jezuitský řá d. V r. 1757 byl uveden v platnost TEREZIÁ NSKÝ KATASTR – soupis obcí, jejich osídlení a robotní povinnosti. Podrobný soupis zvaný URBÁ Ř – vydal pro své panství v r. 1717 již zmíněný arcibiskup břež anský . Z tereziá nského katastru vyčteme drobné zajímavosti: - v Cholupicích je 1 panský šenký ř a 1 panský mistr polní, - v Točné je panský dvůr a obec je uvá děna jako dominiká lní se 7 osedlý mi. Spadá pod klá šter zbraslavský . - u Břež an byla r.1713 chmelnice a mlý n. - panská hospoda v Břež anech se nazý vala Karkule. - baž antnice, zřejmě cholupická , je uvedena pod r. 1755. Bliž ší údaje nejsou uvedeny. - již v r. 1757 byl už ívá n ná zev V HÁ JKU a. V KETŘ I (u letiště Točná ). Po Marii Terezii vlá dl osvícený císař Josef II. (1780-90), který zrušil 1781 klá štery a nevolnictví a vydal toleranční patent, uzná vající i víru nekatolickou. V r. 1785 bylo též prová děno nové měření pozemků a byl odstraněn rozdíl v daních mezi pozemky selský mi (rustiká l) a vrchnostenský mi (dominiká l).
Současně bylo zavedeno číslová ní usedlostí a pozemků. Na zá kladě tohoto měření byl vydá n 1788 JOSEFINSKÝ katastr. Údaje z tohoto katastru , tý kající se Cholupic, jsou na dalším listu. Ná sledovalo období vá lek napoleonský ch (1799 – 1815). Rakouská říše se prá vem obá vala revolučních myšlenek přichá zejících z Francie. Ačkoliv byl Napoleon udolá n r. 1813 u Lipska, vypukly v r. 1848 revoluce v Italii, Německu, Vídni a v Praze, kde byly bouře potlačeny císařský m vojskem. V této době bylo v roce 1836 v Cholupicích 149 obyvatel a 18 čísel popisný ch (Písnice 192 obyvatel a 24 čp.). Seznam tehdejších obyvatel z r. 1840 a tehdejší katastrá lní mapa jsou součá stí této malé kroniky (na zvlá štních listech). K břež anskému panství patřilo v r. 1836 též 15 usedlostí v Modřanech včetně mlý na, chmelnice, ková rny a vinice. Větší díl Modřan však podléhal klá šteru zbraslavskému.
CHOLUPICE - tvrz. Už v r. 1300, kdy jsou Cholupice zmíněny poprvé, byla tato ves majetkem praž ský ch měšťanů. Prvním jejím zná mý m drž itelem byl Petr od Kamene, později to byla rodina praž ský ch patriciů Štuků, kteří se po Cholupicích i psali. Zdejší tvrz se poprvé uvá dí roku 1328. Vladykové z Cholupic drž eli se statek ještě počá tkem 16. století. Vdova po Vá clavu Cholupickém se provdala znovu za Martina Stranova, který jako poručník jejích dětí prodal Cholupice Mikulá ši staršímu Hý zrlovi z Chodů. Na statek ale uplatňoval prá vo Zikmund Vencelík z Vrchoviště. Roku 1521 komorníci od úřadu desk zemský ch rozhodli ve prospěch Mikulá še Hý zrla. Rodině Hý zrlů z Chodů patřily pak Cholupice až do r. 1597. Tehdy Jindřich
Hý zrle z Chodů prodal své dědictví, tvrz Cholupice s popluž ním dvorem, s pozemky a ostatním příslušenstvím Kryštofu Ž elinskému ze Sebuzína. Od té doby byly Cholupice součá stí panství Dolní Břež any. Tvrz se v pramenech naposledy připomíná r. 1650. Později zpustla. Její zbytky jsou ještě patrné v zahradě u hospodá řského dvora (čp. 11). Jsou to zá klady okrouhlé věž e, čá st obvodového zdiva a zasypané sklepy. (opis z knihy Hrady, zá mky a tvrze v Čechá ch, na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí, str. 37
NÁ KRES zbytků zá kladového zdiva cholupické tvrze u budovy čp.10(převzato z písnické kroniky)
K ná kresu zbytků cholupické tvrze. Na dvoře pá na Antonína Melichara (dům čp. 10) jsou ještě dnes patrny zbytky zá kladního zdiva tvrze, která kdysi bý valá sídlem rytířů z Cholupic. Toto zdiva se sklá dá z větších otesaný ch kvá drů z pískovce a opuky ve tvaru obdélníku. Hlavní vchod do tvrze byl ze severní strany. Tvrz byla jistě tehdy obklopena příkopem, který je ve zbytku malé čá sti zaplaven vodou, takž e tvoří jaký si rybník, který zatopil obloukové zá kladní zdivo tvrze asi 120 - 160 cm zvý ší, které se až dosud zachovalo. Dobře znatelné a zachované jsou i zbytky zá kladů někdejší ohradní zdi. Probíhají ze zahrady p. Melichara ve směru severní až k nedalekému remízku aká tovému, kde tvoří nepravidelný úhel a mírný m obloukem pokračují směrem zá padním. Vnitřní plocha a vnější strany této bý valé ohradní zdi jsou zarostlé travou a těchto ploch je už ívá no jako luk. Kdy tvrz zanikla není zná mo. Dle vý povědi starý ch cholupický ch pamětníků byly tyto zbytky sídliště ještě koncem 19. a začá tkem 20. století dosti vysoké, někde až 2 metry. Nyní jsou úplně srovná ny se zemí. Nynější majitel postupem času při opravě svý ch stá jí toto zdivo použ il. Při bourá ní zbytků tvrze přišlo se na několik ozdob. Byl zde nalezen i kamenný palcá t a různé ková ní, ale kam tyto ná lezy přišly, nikomu v obci není zná mo. O tvrzi jsou zprá vy zcela nepatrné, jistě však souvisela i s dějinami Písnice, která byla odedá vna v ná ručí feudá lních pá nů cholupický ch. Odkud udrž ovala se od nepaměti pověst o hraběnce Písnické, která však neměla ž á dného podkladu, neboť ž á dný z pá nů, kteří nesli přídomek “Písnický “v Písnici neseděla. Historici píší, ž e tvrz s popluž ním dvorem stá la ještě kolem r. 1650 (konec 30leté vá lky), vedle ž ilo 7 poddaný ch, 4 chalupy byly pusté, celkem 11 a půl lá nu. Vý še uvedené údaje jsou převzaty z písnické kroniky pana Josefa Jeřá bka. Ná kres zhotovil Josef Počta, stavitelský asistent z Písnice. Text zachycuje stav tvrze v r. 1952. V sousedství někdejší tvrze stojí mohutná kamenná sý pka, obecně zvaná špejchar. Má 2 patra a vý šku 9 metrů, přibliž ný rozměr zá kladny je 77 x 14 metrů. Sý pka je dosud funkční. Má asi 1m silné zdi a dobové podlahy. V kaž dém případě je to v dnešní době historická pamá tka. Nelze tvrdit, ž e sý pka byla součá stí tvrze, je spíše mladšího data.
Dodatek: Kryštof Ž elinský místokancléřem Krá lovství českého, který po r. 1590 koupil také statek Libeňs Libří a dalšími vesnicemi, které připojil k panství Dolní Břež any.
Kdo byli Hý zrlové z Chodů? Tento pá nský rod vlastnil Cholupice od r. 1521 do 1597, kdy Jindřich Hý zrle cholupickou tvrz s popluž ním dvorem a pozemky prodal Kryštofu Ž elinskému ze Sebuzína. Hý zrlové z Chodů ž ili ještě na samém počá tku 16. století jako skromná vladycká rodina na Loketsku, ale už v průběhu ná sledujících desetiletí přenesli své zá jmy do českého vnitrozemí a také se ná padně počeštili. Nejpozoruhodnější postavou nezá mož né, ale agilního rodu se stal J i n d ř i ch Hý zrle z Chodů (1575 - 1665), který zkoušel štěstí jako dvořa, diplomat a vojá k v habsburský ch služ bá ch až do konce 30- leté vá lky. V habsburské armá dě působil s přestá vkami od 1594. Jako pá ž e a dvořan slouž il arcikníž eti Arnoštovi jako diplomat a politik konal služ by neblahému Leopoldu Pasovskému a samozřejmě všem císařů od Rudolfa II. po Ferdinanda III. Na diplomatický ch cestá ch utratil do r. 1618 téměř všechen svůj majetek, za služ by Leopoldu Pasovskému se přičiněním český ch stavů dostaldo vězení, ale za českého stavovského povstá ní se zase jeho karta příznivě obrá tila. Věrností Habsburkům a katolické církvi si vyslouž il značné jmění a získal i pový šení do panského stavu. Nejcennější svědectví o svém ž ivotě plném dobrodruž ství zanechal Jindřich Hý zrle ve svý ch pamětech, v nichž proká zal značné literá rní nadá ní. Hý zrlovy pamětí dochované v téměř současně napsaný ch exemplá řích českém a německém, jsou jednoznačný m dokladem o udá lostech a postavá ch vzrušené doby
předbělohorské i pobělohorské. Jindřich Hý zrle se dož il vysokého věku a zanechal svý m potomkům slušný majetek, jeho rod však už v 18. století po meči vymřel. Toto je vý pis z knihy “České erby“- str. 123, vydalo nakladatelství Albatros 1988. Hý zrlům patřilo kromě Cholupic více okolních osad. Prokazatelně to byly Kunratice, kde v r. 1549 dal opraviti Mikulá š Hý zrle zpustlou tvrz. Jiná zmínka o Hý zrlech je z 20. 10. 1586, kdy pan Adam Hý zrle dal pokyn svý m poddaný m ká cet dříví na území sporném s klá šterem zbraslavský m. Zbraslavští se ozbrojili a těž ce pana Adama zranili. Krá tce nato zemřel. Jiná historika z r. 1575 líčí pana Adama jako prudkého chlapíka. Když se potkal ve vyšehradské brá ně se svý m rivalem Woldřichem Kladenský m z Kladna, došlo k ostré vý měně slov a oba sá hli po meči. Zá pas měl zajímavý průběh, neboť pan Adam byl opěšalý , kdež to jeho soupeř byl na koni. Když ho Hý zrle vzal, aby sesedl, jal se mu pan Woldřich pošklebovati. A tak na mostě přes hradební příkop došlo ke srá ž ce, až jiskry lítaly. Situaci zachrá nila ž ena hlá sného, začala zvonit, přeběhnuvší lidé oba kohouty pomá hali oddělit, což se podařilo hlá snému definitivně tím, ž e prostě vytá hl padací most.
Hý zrle byl r. 1526 v poselstvu, které zvěstovalo habsburskému Ferdinandu I., ž e je zvolen za krá le českého, což krá l věděl již tehdy, když si slavný ch 7 voličů koupil. Mikulá š Hý zrle se ož enil s Ž ofií ze Všehrd a měl 2 syny, Mikulá še a Bernarda. Zemřel asi 1530. R. 1530 dědidl Cholupice Bernard Hý zrle a po něm poroučel v Cholupicích jeho bratr Mikulá š, když koupil Kundratice v r. 1541. Ten dal zapsati r. 1544 sirotkům po Bernardovi do desk zemský ch Cholupice tvrz, dvůr popluž ní a ves, mlý n, Písnice ves a podací prá vo kostelní v Modřanech (DK IV. M 12 - DZ 250 H 9). R. 1543 vlá dl v Cholupicích nejstarší z Hý zrlů Albrecht. V r. 1552 stvrzuje krá l Ferdinand Albrechtovi a jeho bratřím zdraž ení vsí Točná a Hostašovice (zaniklá ves u Točné) za věrné služ by jejich strý ce (Tadra LKZ, 261).
R. 1574 ujal se Cholupic Jan Hý zrle. Ten měl r. 1578 velký soud o podací prá vo kostelní v Modřanech s klá šterem Zbraslavský m. V r. 1586 byl ubit jeho strý c Adam, který dal pokyn ká ceti dříví o pondělí svatodušním na území sporném s klá šterem Zbraslavský m (kdesi u Paběnic). Dlouholetý spor mezi Janem Hý zrlem a opatem klá štera zbraslavského Antonínem Flamingerem o pozemky u Paběnic, měl bý t ukončen roku 1588, za účasti komorníka desk zemský ch, který ve spoluprá ci s rychtá ři a pamětníky okolních obcí přišel si prohlédnout sporné pozemky, mezníky a hranice. S komorníkem Janem Ř ímský m prochá zeli lesy i pole rychtá ři a obyvatelé Kundratic, Písnice, Cholupic, a Točné. Z Cholupic byli účastni: Andres rychtá ř, Jakub truhlá ř, Martin Starý , Jíra Plch, Šimon na ková rně. Vaněk na Jírově, Martin syn rychtá řův, Pavel Brož , Petr Kynzl, Matěj Dvořá k - mistr vovčá k z Cholupic (AMV, DZ 166 F 18 a 19). Jan Hý zrle zemřel 1596 a odká zal manž elce Zuzaně tvrz Cholupice s popluž ím, pivovarem, sladovnou a celou vsí, dá le též Kundratice, které koupil 1587. Paní Zuzana měla statek drž eti jen do svého provdá ní a pak vše předati synovci Jindřichovi, což se stalo r. 1597. Jindřich Hý zrle byl nejvzdělanějším členem rodu. Již jako pá ž e vstoupil do služ eb Jana z Perštý na, předního českého velmož e, cestoval po Evropě a navštívil Nizozemí, Uhry, Lotrinsko, Francii a Anglii. Své cesty vylíčil v cestopise “Ž ivot, v němž se obsahují některé jízdy“způsobem údajně zdařilý m. Jindy je však líčen jako císařský oficír, který vedl dobrodruž ný světá cký ž ivot, čímž téměř celý majetek utratil. Jím skončila éra Hý zrlů v Cholupicích (1521 - 1597). Cholupice i s Písnicí koupil pak v r. 1597 od Jindřicha Hý zrle za 17.500 kop míšenský ch Krištof Ž elinský ze Sebuzina místokancléř krá lovství Českého, později nejvyšší mincmistr. Tím přestali bý ti Cholupice statkem zvlá štním, ač rytířské sídlo (tvrz) s dvorem se zde připomíná ještě r. 1650.
Jak vypadaly Cholupice v této době, tedy v letech 1598 až 1639, lze alespoň čá stečně vysledovati v gruntovní knize 2730 41, psané sice česky, ale švabachem a často nečitelně: grunt jeho Milostí p. Krištofa, svobodného pá na ze Sebuzína (dvůr), (1595) grunt Andresův (uvá děn r. 1588 jako tehdejší rychtá ř), grunt Adama Vohrobeckého (zmínky r. 1614 a 1626), grunt Knieza (Knězovský ), grunt Jakuba truhlá ře (uveden 1588 v písnické kronice), grunt Bartoloměje bečvá ře … .? grunt Martina Hladíka (zmínky: 1626, 1630) grunt Martina Kyncla (1598) grunt Jiříka Millera (1622) grunt Matěje Ševce (1598) grunt Vondřeje Kincla grunt Šimona zřejmě ková ře - viz písnic. kroniku 1588) grunt Michala Šejfera (1598) grunt Vá clava Knieza (1618) grunt Martina Andresový ho 1596 (viz písn. kroniku 1588) grunt Vá clava Lukšů (1635) grunt Pavla Brož e 1598 (též v písnické kronice 1588) grunt Petra Kyncla 1598 dtto grunt Pavla Kyncla 1627 grunt Janouchovský (zmínky 1610, 1615, 1625. V roce 1610 jej koupil Jindřich Honzlauer.
V další gruntovní knize 2734 46 jsou zachyceny některé majetkové údaje z let 1617 - 1659, které jsou však neúplné:
1625 koupil grunt Vít Křepelka za 290 zlatý ch 1617 koupil grunt Adam Miller za 320 zl. 16 .. koupil grunt Jiřík Miller za 300 zl. 1630 koupil grunt Martin Havrá nek 1622 odevzdal Martin Kyncl grunt synu Kašparovi 1630 Jan Loučka 1633 Vondřeje Kyncla 1614 koupil grunt Matouš (Šimon?) 1618 koupil grunt Vá clav Kněz za 64 zl. 1615 koupil grunt Vá clav Lukšů za 120 zl. 1614 koupil chalupu Michal Šarba za 90 zl. 1629 koupil grunt Prokop Tur za 110 zl. 1638 Jan Šarba Číslová ní usedlosti zavedeno v Čechá ch až v 18. století, takž e identifikace usedlostí je téměř nemož ná .
Hýzrl z Chodů Vladycký rod Hý zrlů (někdy zejména v německé formě psaný jako Hisrlové) pochá zel z Loketska.. Jejich erbem byl stříbrně a červeně štípený štít s obloukovitě prohnutou rybou střídavý ch barev. Tato ryba podle byla někdy označová na za piskoře, nejspíše pro svůj protá hlý tvar, ale v nejstarších dobá ch, kdy byla někdy ve štítu i pokosem s hlavou vzhůru, asi ž á dný určitý druh myšlen nebyl. A. Sedlá ček v Českomoravské heraldice uvá dí ve štítu červenou na prvním místě, ale od pový šení rodu do panského stavu roku 1611 byla první polovina štítu vž dy stříbrná .
Kde se nachá zely H O S T A Š O V I C E ? S někdejší existencí této vsi se setká vá me při pročítá ní některý ch knih, zabý vajících se historií. Někdy bý vá též uvá děn ná zev O S T A Š O V I C E s tím, ž e tato ves měla bý ti “někde u Točné“. Písemné kusé zmínky o Hostašovicích: 1330 1346 1355
1436
před r. 1500
1552
- připomínají se jako menší osada (FRB IV, str. 405). Nejspíš v okolí Točné (Roubík 1959, str. 35). - . . . vsi Točná a Hostašovice klá štera Zbraslavského (Zbr. reg. č. 1408). - klá šter Jana Křtitele řadu dominiká nek na Újezdě pod Petřínem prodal ves Ostašovice klá šteru Zbraslavskému za 60 kop zlatý ch… (Ferd. Tadra - Listy klá št. zbraslavského, str. 76) - císař Zikmund zastavil klá šterní vsi Točnou a Hostašovice za 200kop grošů Dětřichu Tluksovi (Ferd. Tadra - Listy klá št. zbrasl., str. 243) - ves Osnice se dostala od Svatojirského klá štera ke kapli sv. Michalpod Vyšehradem i s Kovařovicemi , Radějovicemi a Ostašovicemi (někde u Točné). Ostašovice prodá ny zbraslavský m. (Vá cl. Čihá k: Paměti hrá l. hor. města Jílovského, s. 192) - Krá l Ferdinand potvrzuje bratřím Albrechtovi, Vilímovi, Krištofovi a Janovi Hý zrlům z Chodův drž ení vesnice Točná a Hostašovice, již dříve v jisté sumě jim zapsaný ch (zvlá ště pro věrné služ by někdy Mikulá še Hý zrle, kamermeistra krá lovského, strý ce jmenovaný ch bratří). Na hradě Praž ském ve čtvrtek po sv. Fabiá nu a Šebestiá nu. 21. 1. 1552
Co píše August Sedlá ček o Cholupicích a Hostašovicích. Zná mý historik August Sedlá ček (1895 - 1908) uvá dí ve svém rozsá hlém díle “Hrady, zá mky a tvrze v Čechá ch, díl 15 a dá le v “Místopisném slovníku historickém krá lovství Českého“- obě díla vydá na 1908 – ná sledující údaje: Cholupice: Blízko Břež an jest ves Cholupice, v níž stá vala u dvora tvrz na nynější pá nské zahradě. Jest to měřené ná vrší, o němž lidé říká vají, ž e v něm jsou staré klenuté sklepy. Z vlastní tvrze zbyl jen kus okrouhlého stavení přes 2 m vysokého, jež uchrá něno jen tím, ž e se chodilo čá stečně k tomu, aby bylo rohem ohrady nynějšího dvora. Jest to bezpochyby zbytek věž e. Na severní straně zbyl také kus hradby, která jest k vý chodu do polokruhu ohnuta. Je asi 3 m zvý ši a má malou střílnu (pro ručnice) dosud znatelnou, avšak z druhé strany zazděnou. Na pá nské zahradě přichá zejí prý často na zá klady starý ch zdí. Na dalších řá dcích pak A. Sedlá ček vyjmenová vá jednotlivé drž itele Cholupic od r. 1300 do 1597, kteréž to údaje naleznete na jiný ch strá nká ch této kroniky. Hostašovice: Hostašovice jsou uvá děny v souvislosti s Točnou jakož to vsi klá šterní. Někteří historici se domnívají, ž e se nachá zely v prostoru mezi Cholupicemi, Břež any a Točnou. Pá trá me-li v terénu, nenalézá me ž á dné stopy. U silnice Točná Cholupice je lokalita U POUSTEK, kde ještě v r. 1840 byly 2 obecní lesíky, nyní jsou zde jen lá ny polí. Takto byla zvaná místa zpustlá a zpustošená . Je velmi pravděpodobné, ž e Hostašovice zanikly obdobně jako pá nský dvůr v Točné ve vá lce 30-leté (1618 – 1648), nebyly však již obnoveny. Nachá zely se zřejmě v místech, kde hraničilo panství klá štera Zbraslav s panstvím rodu Hý zrlů, kteří drž eli Cholupice, Písnici, Kundratice a další okolní vsi. Někdy ves okolí Zbraslavi, snad u Točné. Patřila do r. 1420 klá šteru Zbraslavskému. Krá l Zikmund ji r. 1420 zastavil Janu Močihubovi z Kralovic a Janu Ručkovi z Petrovic. V 16 stol drž eny k Cholupicům. Později připojeny zase ke klá šteru a zanikly bezpochy by v 17. století.
Vlastní pozná mka: O Písnici a Točné nejsou v obou dílech ž á dné zmínky. Patrně proto, ž e v nich nikdy tvrze nebyly - autor by je určitě nevynechal (např. o Libuši uvá dí na zá kladě písemností obce Praž ské, ž e tamní tvrz byla r. 1321 dobyta, ale není zná mo ký m a proč. Pokud jde o střílnu v cholupické tvrzi, tu jsem objevil i s kusem zdiva ve Středočeském museu v Roztoká ch, kde je evidová na pod č. 1/64. O tom, kde se nachá zela zaniklá ves Hostašovice, je pojedná no na jiném místě kroniky. Zanikla zřejmě během vá lky 30- leté, kdy byly zpustošeny vsi Písnice, Cholupice a Točná . Domnívat se, ž e samota Nouzov je snad pozůstatkem někdejších Hostašovic, je zřejmě liché. Datum vzniku Nouzova jsem v archivu klá šterního velkostatku Zbraslav nezjistil, pouze údaj z r. 1782 a dalších let, kteří ovčá ci zde ž ili. J. B. 2006 Co to byl STABILNÍ KATASTR? Katastrem se rozumí geometrické zobrazení, popis a soupis pozemků v jednotlivý ch obcích. Původně slouž il k vyměření pozemkové daně, později i k účelům jiný m, zejména technický m potřebá m veřejné sprá vy. Byly to především vojenské důvody – zejména zkušenosti z prohrané rakousko-pruské sedmileté vá lky (1756-1763), které přiměly rakouského polního maršá la Dauna, aby v r. 1764 navrhl cisařovně Marii Terezii systematické mapová ní a popis všech zemí monarchie. Toto první vojenské mapová ní, nazvané podle císaře Josefa II. též josefské, bylo provedeno v poměrně krá tké době 23 let (1763-1785), převá ž ně v měřítku 1:28.800 a představovalo víc než 4000 listů formá tu 62 x 41 cm. Kaž dý list zobrazoval plochu 209. km2: Tím bylo pokryto území celé habsburské říše. Čechy byly mapová ny v letech 1764-1767 na 273 listech (bez Moravy).
Nedlouho po 1. vojenském mapová ní došlo k přesnému měření a mapová ní katastrá lnímu. Císařský m patentem z 23.12.1817 byl založ en tzv. STABILNÍ KATASTR. Vý sledkem bylo, ž e kaž dá obec získala katastrá lní plá n v měřítku 1 : 2880. Před měřením se pořizoval od oka kreslený polní ná črt, do něhož se zapisovaly jména drž itelů pozemků, druhy zemědělský ch kultur a čísla domů. V Čechá ch probíhalo katastrá lní mapová ní 12 let (1826-1830, 1837-1843). Kaž dý pozemek dostal při měření parcelní číslo, které umož ňovalo jeho snadné nalezení na mapě. Černě se zapisovala čísla parcel ke stavbě, červeně parcely pozemkové. Jednotlivé druhy kultur nebo jiné měřené objekty se označovaly konvenčními značkami a kolorovaly se barvami blízký mi přírodě – louky zeleně, lesy šedě, vody modře, cesty hnědě, budovy karmínově atd. Katastr však nebyl zdaleka tak stabilní, jak jeho ná zev napovídal. Četné změny v krajině si vyž á daly doplňky a opravy, zejména pokud jde o vlastnictví a draž bu. Poslední etapou ve vý voji stabilního katastru byla revize v roce 1896
Katastrá lní mapa z roku 1840
Hranice cholupického katastru. Hranice katastru prochá zí podél silnice z Břež an do Písnice a to od někdejší Zmeškalovy cihelny „Na kopečku“ke křiž ovatce za cholupický m hřbitovem. Pak obchá zí lesík Vrtilka a krajní pozemky v blízkosti Písnice až k polní cestě, která jde k samotě Horka. Před samotou uhý bá vpravo k zalesněné strouze s potokem a souběž ně s ním jde k chovnému rybníku pod Písnicí. Z rybníka vytékající Písnický potok tvoří hranici až k vodní ná drž i v Modřanské rokli u bý valého lomu. Od ná drž e jde hranice asi 300 m podle potoka, kde od, kde odbočuje vlevo do strá ně nad Suchý m dolem. Pokračuje podél Suchého dolu do zahrá dká řské osady na Cholupickém vrchu k malému rybníčku. Zde uhý bá prudce vpravo chatovou osadou k lesu, kde je nejvyšší bod Cholupického vrchu 305 m (nad samotou Lipiny). Zde se hranice opět prudce lomí doleva, obchá zí zá padní okraj chatové osady, dojde k silnici Berá nek – Cholupice a po ní asi 300 m k poslední ulici osady Cholupický vrch. Ulice se jmenuje K Ladům a domky zde stojící patří územně k Cholupicím. Hranice jde po této ulici a sestupuje do rokle Cholupického potoka. Po jeho toku směřuje údolím k Berá nku, ale poblíž zahrá dká řské osady V Koutech údolí opouští a jde podél okraje lesa (dříve arcibiskupského) až k posledním domkům komořanský m (dř. Šulcova kolonie). V místech někdejší Křečkovy cihelny vstupuje do polesí Komořsko a stoupá lesy podél malého potůčku (posléze polní cestou) téměř až k samotě Nouzov. Zde se obrací do protisměru a podél lesa (pamá tný dub)směřuje k budová m letiště. Odtud pokračuje vý chodně podél lesa a letiště k asfaltové cestě (vede do Komořan), kde pravoúhle odbočuje vlevo do lesa, jehož malá čá st (jaká si enklá va)patří do katastru Točné, ale zá hy se vrací zpět k letišti k rozcestí cest v Ketři. Odtud jde již ním směrem polní cestou (směr Točná ), kde se nyní buduje dá lnice. Hranice zakrá tko tuto cestu opouští a jde vlevo po někdejší polní cestě (dnes zaorané, která vyúsťovala u plotu pod palpostem (na nynější asfaltku Cholupice – Točná ). Hranice katastru vede dá le od palpostu ke kapličce nad Břež anami k bý valé cihelně Na kopečkuTím je okruh katastru uzavřen.
Popisovaný katastr a jeho hranice je obsaž en v mapě, kterou vydala Městská čá st Praha 12 v r. 2002. Podle sčítá ní k 1.12. 1930 měl katastr obce Cholupice vý měru 649 hektarů. J.B. 2007
O VOJNÁ CH ŠVÉDSKÝCH. Třicetiletá vá lka (1618 - 1648) vzešla z dlouhodobého zá pasu mezi katolicismem a protestantismem, do nějž byla vtaž ena téměř celá střední, zá padní a severní Evropa. V Čechá ch to byla Jednota bratrská , svý m charakterem protestantská , stá le usilující o ná bož enskou rovnocennost, která nebyla v přízni katolický ch Habsburků, zato měla velký počet stoupenců v řadá ch český ch stavů, které byly v opozici vůči panovníkovi. Osudná bitva 8. 11. 1620 na Bílé Hoře skončila vítězstvím císařského vojska, tedy katolíků. Ná sledovala staroměstská poprava, konfiskace majetku účastníků proticísařského povstá ní, který obná šel dvě třetiny statků v zemi. Bylo postiž eno 600 osob panského a rytířského stavu. Mnoho majetku získali cizá ci, přívrž enci císaře Ferdinanda II. Roku 1627 byli šlechta i měšťané vyzvá ni, aby přestoupili na víru katolickou nebo opustili zemi. Do exilu odešlo 320 šlechtický ch rodin a asi 30.000 nešlechtický ch. Sedlá ci byli k přestupu donuceni. Byla prohlá šena dědičnost habsburského rodu a němčina prohlá šena úředním jazykem vedle češtiny. V r. 1630 začala vá lka švédská , když Gustav Adolf, krá l švédský , přistá l v Pomořanech, aby se stá l obhá jcem věci protestantské. Jeho vojska tá hla vítězně Německem až k Rý nu, odkud do Bavor a jeho spojenci Sasové vnikli s český mi emigranty do Čech a obsadili v listopadu 1631 Prahu. Císařský vojevůdce Valdštejn vypudil Sasy z Čech, ale byl pověřen 1632 Švédy u Lützenu. Čeští emigranti mu nabízeli českou korunu. Valdštejn vá hal, nakonec byl se souhlasem císaře v Chebu zavraž děn (1634).
Do vá lek se zapojila i Francie, obá vající se převahy Habsburků v Evropě. Velitelé švédské armá dy považ ovali za nejlepší cestu ke konečnému úspěchu vá lky taž ení k Vídni, centru habsburské říše. Proto drž eli své posá dky na Moravě a v severních Čechá ch. Jejích pobyt byl prová zen pustošením země, z nějž se pak dlouho vzpamatová vala. Také v Praze a okolí zanechali Švédové četné škody, jak dá le uvedeno: V knize Karla Paška ZBRASLAVSKÉ LISTY se píše: V r. 1639 při bojích o Prahu švédský generá l Jan Baner vypudil z klá šterní ohrady zbraslavské císařské vojsko generá la Hatzfelda. Most přes Berounku byl zničen, vory pro Hatzfelda na Vltavě připravené byly rozhá zeny. Po ústupu cistercký ch nechal Baner 24. 10. 1639 Zbraslav, Mníšek a Beroun na několika místech zapá lit. Naplněné stodoly, ovčín, chlévy klá šteře přišly vniveč, městys a okolí vše lehlo popelem… V r. 1648 byl na Zbraslavi drž en Švédy jako zajatec praž ský kardiná l Harrach. Byl propuštěn až na přímluvu kardiná la Mazarina za vý kupné 12.666 tolarů. V říjnu 1648, kdy se 3 armá dy švédské vrhly na Prahu, byla ještě naděje, ž e zvítězí strana exulantů. Tato naděje však nebyla naplněna. Tehdy strhli poddaní, kteří slouž ili zá jmům klá štera, most přes Vltavu Švédy postavený . Odveta Švédů byla krutá . Zničili úrodu na polích, pobrali dobytek a pobíjeli ty, kteří nestačili utéci do lesů. MODŘ ANSKÁ OBECNÍ KRONIKA zaznamenala: R. 1639 byli tu Švédové (Baner). Rozlož ení jsouce po levém břehu i pravém, zřídili v kostele zdejším skladiště zbraní, střeliva a jiný ch vá lečný ch potřeb. Zbavili kostela všech vzá cnějších ozdob, spá lili a zpustošili, co se dalo, tak ž e jen holé zdi zůstaly … O Písnici pak historici píší, ž e za vá lek do r. 1648 byla celá ves téměř zničena. V této době vzala také patrona za své ves Hostašovice, která bý valá někde u Točné. Vá lka třicetiletá , ukončená v říjnu 1648 mírem vestfá lský m, nenaplněná tuž by imigrantů naopak upevnila moc Habsburků a církve katolické ve střední Evropě. České zemi přinesla jen velikou zká zu a úbytek obyvatel, jejichž počet klesl z 1,700.000 na pouhý ch 900.000.
Po vá lká ch švédský ch zpustla pole tak, ž e jejich vý měra byla zjišťová na po paměti. Hospodaří z vypá lený ch a zpustlý ch ž ivností utíkali a často byli chystá ni, ba i v okovech zpět přivá děni. V Čechá ch tehdy klesl počet obyvatel z 1,700.000 na pouhý ch 900.000. Vypukaly také morové epidemie - jen v Praze zemřelo v r. 1680 přes 1.000 osob, v Jílovém 340 lidí. Vá clav Michna, majitel břež anského panství a tedy i Cholupic, zemřel 1667. Po něm dědil Zikmund Norbert Michna, který brzy zemřel a vdova po něm prodala panství r. 1673 Jiřímu Ludvíku, hraběti ze Sinzendorfu (DZ 393). Ten zemřel 1683 a panství prodá no Janu Fridrichu, hraběti z Traumannsdorfu. Po jeho smrti 1696 ujel se panství nejmladší syn František Josef, který je r. 1615 prodal praž skému arcibiskupovi Františku Ferdinandu hraběti z Küensdorfu (DZ 495) za 265. 000 zlatý ch. Tento arcibiskup byl majitelem celého pravého břehu Sá zavy a začal těž it i zlato v dole sv. Michala v Jílovém (po sporu s hrabětem Valdštejnem). V r. 1721 zřídil v Břež anech vlastní horní úřad. Těž bou získá val 20 -30 duká tů zlata měsíčně. Zemřel 7. 8. 1731. V roce 1735 zatopila celé horní dílo voda. V letech 1702 - 1711 byly Cholupice podle gruntovní knihy č. 2736 48 osídleny takto: Vít Honzík, Jan Loučka, Jan Kniez, Jiří Nejedlý , Jakub Hemž il, Martin Dolejší, Jan Mrá ček, Jiřík Malý , Vá clav Šafrá nek + grunt Millerovský pustý . Panství břež anské bylo v drž ení praž ský ch arcibiskupů od 1715 do 1945. Vystřídalo se jich zde postupně 12. Také cholupický dvůr spolu s ovčínem a há jovnou patřil arcibiskupům až do r. 1945. V břež anské čá sti Modřan hospodařili v r. 1717 podle gruntovní knihy č. 2742 54: Jan Moravec, Mikulá š Hladík, Luká š Turek, Vít Zeman, Jiřík Hladík, chalupníci Jan Ž á k a Vá clav Ž abá k (?). Dá le jsou uvedeny 2 ná jemné chalupy, mlejn velký a menší a ková rna. Po vá lká ch s Turky počá tkem 18. století usedla na trůn Marie Terezie. Vlá dla od roku 1740 do 1780, vedla vá lku s pruský m krá lem Fridrichem o Slezsko, zavedla povinnou školní dochá zku od 1774. Za její vlá dy byl r. 1773 zrušen jezuitský řá d. V r. 1757 byl uveden platnost TEREZIÁ NSKÝ KATASTR - soupis obcí, jejich osídlení a robotní povinnosti. Podrobný soupis - zvaný URBÁ Ř - vydal pro své
panství v r. 1717 již zmíněný arcibiskup břež anský . Z tereziá nského katastru vyčteme drobné zajímavosti: v Cholupicích je 1 pá nský šenký ř a 1 panský mistr polní, v Točné je pá nský dvůr a obec je uvá děna jako dominiká lní se 7osedlý mi. Spadá pod klá šter zbraslavský . u Břež an byla r. 1713 chmelnice a mlý n. panská hospoda Břež anech se nazý vala Karkule. baž antnice, zřejmě cholupická , je uvedena pod r. 1755. Bliž ší údaje nejsou uvedeny. již v r. 1757 byl už ívá n ná zev V HÁ JKU a V KETŘ I (u letiště Točná ). Po Marii vlá dl osvícený císař Josef II. (1780 - 1790), který zrušil 1781 klá štery a nevolnictví a vydal toleranční patent i víru nekatolickou. V r. 1785 bylo též prová děno nové měření pozemků a byl odstraněn rozdíl v daních mezi pozemky selský mi (rustiká l) a vrchnostenský mi (dominiká l). Současně bylo zavedeno číslová ní usedlostí a pozemků. Na zá kladě tohoto měření byl Bendový m vydá n 1788 JOSEFINSKÝ KATASTR. Údaje z tohoto katastru, tý kající se Cholupic, jsou na dalším listu. Ná sledovalo období vá lek napoleonský ch (1799 - 1815). Rakouská říše se prá vem obá vala revolučních myšlenek přichá zejících z Francie. Ačkoliv byl Napoleon udolá n r. 1813 u Lipska, vypukly v r. 1848 revoluce v Itá lii, Německu, Vídni a v Praze, kde byly bouře potlačeny císařský m vojskem. V této době bylo v roce 1836 v Cholupicích 149 obyvatel a 18 čísel popisný ch (Písnice 192 obyvatel a 24 čp.). Seznam tehdejších obyvatel z r. 1840 a tehdejší katastrá lní mapa jsou součá stí této malé kroniky (na zvlá štních listech). K břež anskému panství patřilo v r. 1836 též 15 usedlostí v Modřanech včetně mlý na, chmelnice, ková rny a vinice. Vtší díl Modřan však podléhal klá šteru zbraslavskému.
Historika o smrti pana Adama Hý zrle z roku 1586, stručně zmíněná na předchozím listině, je též zaznamená na v Deská ch zemský ch zá pisem z 18. 6. 1593: Mandaléna Šarovcová z Chodů a na Srubích ,sestra vlastní někdy Adama Hisrle z Chodův a na Kundraticích, jakož to poručnice a ochrá nce Karla Mikulá še sirotka a statku po témž někdy Adamovi Hisrlovi pozůstalého, obsílá kněze Antonína Fleminga opata, kněze Antonína převora i všecken konvent klá štera zbraslavského, aby postavili Jana Luňá ka, rychtá ře Modřanského, a jiné jmény uvedené poddané lidi své z Modřan, kteréž viniti chce z mordu a to sice, ž e shlukše se v Modřanech s lidmi poddaný mi kostela sv. Jiljí v Praze v malém počtu s rozličný mi zbraněmi přišli na grunty téhož Adama Hisrle “do lesa hor Pabienský ch od starodá vna ke Kunratici ná lež itého“a tu společně téhož p. Adama ztloukli a pobodali, tak ž e hned tu noc po úterý po sv. Luká ši jest umřel. Opat a konvent klá štera Zbraslavského há jili se, ž e stalo se tak bez jejich vůle a vědomí, ano, ž e poddaní jich Modřanští naopak tvrdí, ž e tý ž p. Adam Hisrle s tlupou lidí na ně přišel a střelbou hrozil a oni se pouze brá nili, dva pak z nich ž e jemu ručnici odebrali. V pá tek po bož ím těle 1593 pře rozsouzena tak, ž e jeden na ž ivu pozůstalý , z obou lidí, kteří Adamovi ručnici vzali a jej bezpochyby zranili, hrdlo ztratiti má , rychtá ř a jiní lidé z Modřan pak od opata v ká zeň vztati bý ti mají. V pá tek po bož ím těle 1593. Podle jiné zprá vy měl bý t jako hlavní viník popraven zbraslavský poddaný Vít Má šů, ale opat klá štera se ho zastal. Zajímavý je údaj o horá ch Pabienský ch patřících ke Kundraticím. Tento ná zev zřejmě pochá zí od osady Paběnice (mezi Libuší a Kundraticemi). Hý zrlové měli občasné spory s mejtkuchtivý m klá šterem zbraslavský m, neboť jejích panství sousedila. Jednu dobu drž eli Hý zrlové také Točnou, jak vyplý vá z Listů klá štera zbraslavského, str. 291 (Ferd. Tadra): Krá l Ferdinand potvrzuje bratřím Albrechtovi, Vilímovi, Krištofovi a Janovi Hý zrlům z Chodů drž ení vesnic Točná a Hostašovice, již dříve v jisté sumě jim zapsaný ch (zvlá ště pro věrné služ by někdy Mikulá še Hý zrle, kamermeistra krá lovského, strý ce jmenovaný ch bratří). Na hradě Praž ském ve čtvrtek po sv. Fabiá nu a Šebestiá nu 21. 1. 1552
O cholupickém kacíři. V knize profesora Ferdinanda Tadry LISTY KLÁ ŠTERA ZBRASLAVSKÉHO je podchycena zajímavá udá lost tý kající se Cholupic. Jde o písemnou zprá vu arcibiskupského misioná ře, který v dubnu 1753 prová děl visitaci ve vsích zbraslavského klá štera, aby zlikvidoval zaká zané kacířské knihy a nutil venkovský lid k uzná vá ní jediné a pravé víry - víry katolické. Tento příběh se udá l v době vlá dy Marie Terezie (1740 - 80), avšak o 20 let dříve, než zrušila jezuitský řá d (1773). Je s podivem, ž e ještě 300 let po skončení husitské revoluce, uchová vali čeští lidé husitské nebo bratrské tisky, aby z nich čerpali sílu v těž ký ch dobá ch útlaku. Jda k vesnici zbraslavské Komořany, navštívil jsem šafá ře a ovčá ka k povzbuzení jeho pravé víry a katechismu. Ačkoli mi ovčá k zpočá tku neuká zal husitský kruciná l tak jako ostatní katolické knihy, přesto mi sá m odhalil jeho komůrku ke čtení a umož nil mi důkladnou kontrolu a také ode mne odkoupil knihu Cythara catholica. Odkud jsem šel do vesnice Točné téhož kraje zbraslavského, tamtéž jsem lidi obracel k Bohu, jednu usedlost vyhledal, povzbudil a katechisoval a když jsem také zde nic nenalezl, tehdy jsem na cestě do kaple břež anské ke svaté zpovědi potkal sedlá ka (zřejmě Štěpá na Kopeckého - viz níž e), jenž mne doprová zel. Odvedl jsem ho na soukromé místo, z kacířský ch knih vyzkoušel, jeho vak zkontroloval, a to ve vší dobrotě, aniž bych na něj naléhal a k něčemu ho nutil. Pojednou se na mne obrá til, aby se přiznal, ž e vlastní Špalíček, ze kterého opomněl vykonat zkoušku. S povolením pana hejtmana břež anského jsem povolal ke zkoušce konané pro Hodkovičany, která se měla uskutečnit při svaté mši, také Štěpá na Kopeckého, sedlá ka cholupického a poddaného břež anského. V poledne jsem ku prospěchu Hodkovičanů a rovněž s dovolením ctihodného pana duchovního sprá vce zbraslavského tohoto Kopeckého prozkoušel
v zá lež itosti 8- letého tajného drž ení Špalíčku, za přítomnosti ctihodného pana duchovního sprá vce zlatnického. Za vý še psanou zkoušku při mši hodkovické a za zadrž ený Špalíček zaplatil Štěpá n Kopecký … . a pověrčivé spisy bezbož né byly ve jménu Jež íše Krista zničeny, konfiskované knihy kacířské překontrolová ny, sepsá ny a jejich omyly (bludy) mnou zaznamená ny. Při pá trá ní, zda v r. 1753 ž il v Cholupicích zmiňovaný sedlá k Štěpá n Kopecký , našel jsem v gruntovní knize panství břež anské č. 2742 54 zá znam, ž e od r. 1750 hospodařil na gruntu Kniezovském jistý Štěpá n Drastský . Jde patrně o přízvisko odvozené od obce DRAZDY u Hrnčíř. Jiného sedlá ka jménem Štěpá n ž ijícího té doby v Cholupicích jsem nenalezl. Po Štěpá nu Drastskému vlastnil grunt od r. 1793 Jan Hoznourek a grunt dostal po r. 1770 číslo 5. Jde tedy zřejmě o usedlost, kde současnosti ž ije pan František Brož . J. B. – leden 1999. Povídá ní o robotá ch - z různý ch kronik. Robotní povinnost pro poddanské selské rodiny bý vala pro muž e do 55 let a pro ž eny od 17 do 50 let. Robotníci museli na panském orat, sekat trá vu a obilí, plít len a má k, svá ž et úrodu, pěstovat zeleninu, bílit plá tno, pomá hat při myslivosti a rybolovu. Děti již od 13 let pá sly panský dobytek nebo sbírali lesní plodiny pro zá meckou kuchyni. Modřanská kronika uvá dí, ž e robota ke klá šteru zbraslavskému nebyla zlá a z větší čá sti ji platili sousedé hotově. Sedlá k platil hotový ch 14,5 zlatý ch. Když však panství potřebovalo povoz k odvá ž ení dřeva, k dopravě vojska atd., jezdíval sedlá k za určitý plat, který se mu od ročních 14,5 zlatý ch odečítal. Chalupníci, kteří potah neměli, vykoná vali roboty ruční tak, jak bylo podle ročního období třeba a to jednou tý dně. Zato robota na panství břež anském bý vala dosti krutá . Od bý vala se 3 dny v tý dnu, hned po neděli. Sedlá k s potahem a obsluhou, chalupník podle rozkazu, který přiná šel panský mušketý r nebo drá b, buď s kosou, nebo hrá běmi atd.
Zvlá ště v letech 1801 a 1802, kdy byla u Modřan znovuzaklá dá na vinice, byla robota velmi zlá . Bylo to za vlá dy arcibiskupa Salma, který nechal přivézti sazenice z Burgundu a od řeky Mosely. Prvním vinařem byl Moravan Steffl ze Znojma. Jak pečlivě byla vinice robotníci obdělá vá na, dokazují zachované údaje, podle nichž vinice nesla v prvních letech 80 věder vína. Kromě povinnosti robotní byli poddaní zatěž ová ní ještě různý mi poplatky a dá vkami. Tak na příklad v r. 1521, kdy byl na cholupické tvrzi Mikulá š Hyzrle, byl v Cholupicích jediný sedlá k jménem Bílek, který byl povinen 1 kopu a 10 grošů, dá le 18 slepic, 3 kopy vajec. Dá le tu bylo 7 chalupníků, ti platili celkem 5 kop 55 grošů, 59 slepic, 9 kop 50 vajec a ž ali, z krčmy plynul poplatek 3 kopy. Podobná břemena neslo také 10 chalupníků z Písnice, která patřila tehdy k Cholupicím. Rozsah robotních povinností nebyl jednotný , na kaž dém panství si jej upravili podle svý ch potřeb. Na obdělá vá ní vlastních pozemků zbý valo poddaný m má lo časů i sil. Prvním krůčkem ke změně tohoto těž kého údělu selského lidu učinila císařovna Marie Terezie v r. 1755 vydá ním robotního patentu. Ten však přinesl zmírnění poddanský ch povinností především zá mož nějším sedlá kům. Teprve v r. 1846 byl vydá n nový robotní zá kon spolu s pravidly pro vý kup z roboty a konečně v zá ří 1848 byl vydá n i zá kon o zrušení poddanství, čímž se zrušila i robota. Modřanská kronika zaznamená vá dva případy špatného zachá zení arcibiskupský ch úředníků s modřanský mi poddaný mi, ještě v posledních letech existence roboty: V březnu 1845 postihla Modřany velká povodeň. Den předtím byl odveden v poutech do Břež an rolník Tomá š Moravec z č. 3, aby na silnici shraboval ká men za trest, ž e nechtěl na robotu v den určený mušketý rem. Direktor břež anský nechtěl Moravce domů propustiti, ani když jeho soused přivezl na koni zprá vu, ž e statek Moravcův je pod vodou, teprve až sá m se o tom přesvědčil. V r. 1748 odmítl jít na robotu modřanský usedlík z čp. 2 Hladík, jsa si jist zprá vou, ž e robota byla již zrušena. Direktor břež anský poslal pro něj drá ba s spousty. Předvedený sedlá k choval se neohrož eně, ale rozrušený direktor jej vlastnoručně za uši vytá hl a poručiv dvěma drá bům na lavici polož iti, 5 ran holí uštědřit. Pak jej dal v ž elezech na silnici zahnati, aby cestá ři pomá hal. Brzy nato byla robota zrušena. Na Břež ansku po příkladu jiný ch s veselím robotu pochová vali. Svezli totiž na hromadu veškeré robotní ná řadí, pohá zeli je zemí a za zvuku písní, jež se na poutích a trzích prodá valy, hromadu tu zahá zeli.
Zrušením roboty však svízele selského lidu neskončily. Bylo třeba se z robot a dá vek vykoupiti. Kdo měl, učinil tak hned, těch bylo pořídku. Někteří splá celi 10, 15 až 20 rok. Pět robotních sedlá ků modřanský ch podléhajících břež anskému panství platilo ročně po 21 zlatý ch, bý vali zbraslavští poddaní méně. Tolik modřansá obecní kronika. Zá kon z r. 1848 přinesl konec panského poručenství nad obcemi, byli zrušeni panští rychtá ři a zvoleni starostové s obecní samosprá vou a zřízeny další stá tní úřady.
ŽELENŠTÍ ze SEBUZÍNA
někdejší majitelé Cholupic a panství Dol. Břež any jsou starý m český m vladycký m rodem, pový šený m koncem šestná ctého století do panského stavu, který pochá zel z Litoměřicka. Ve štítu modré a zlaté barvy měli tři podkovy. V polovině 13 stol. drž eli Ota a po něm Jan, soudce Litoměřického kraje, vesnici Sebuzín u Litoměřic, další členové rodu získali Libochovany a na počá tku 15. stol. jim patřila tvrz Ž elénky u Duchcova. Krá l Vladislav II. ji Jiříkovi propustil v r. 1492 z manského svazku. Jiřík mladší byl v letech 1516 - 19 hejtmanem v Poděbradech a o dva roky později získal Zá smuky. Ž elénky bratři Gabriel a Jiří před r. 1540 prodali kromě nich ž il i Zdeněk Ž ze S., který vlastnil čá st Jiřetína. Jeho synem byl snad Kryštof, jenž byl v letech 1586 -90 místopísařem Krá lovství českého a potom „učiněn jest téhož krá lovství místokancléřem“, jak uvá dí M. Dačický . Tento úřad zastá val deset let a potom byl až do své smrti v r. 1606 nejvyšším minmistrem. V r. 1597 se mu dostalo pový šení do panského stavu a polepšení erbu. Byl velmi vzdělaný a vá ž ný mezi svý mi současníky. Nejdříve se ož enil s Markétou Sodovskou ze Sloupna, druhé s Magdalenou Vonděradskou z Hrušova, s kterou vyž enil Dolní Břež any, kde vystavěl renezanční zá mek. Magdalena obrany ještě Chotouň, která se stala součá stí břež anského panství, Kryštof zakoupil napří. Cholupice, Libeňi zkonfiskovaný statek Libeř a rovněž Včelní Hrá dek po zná mém alchymistovi E. Kelley Z jeho synů získal Gabriel Libeň, Chotouňa domy v Jílovém, a Vá clav Dolní Břež any a Cholupice, ale Gabriel se zúčastnil stavovského povstá ní a tak o ně přišel, zdědil však Vá clavův díl. Z jeho příbuzný ch se Jan vystěhoval v r. 1622 a v polovině 17. stol. mizí všechny stopy o rodu Ž ze S., tak jako o mnoha český ch
rodech po porá ž ce na Bílé hoře. K Dolním Břež anům se vá ž e pověst o Kryštofově pokladu, který je ukryt nedaleko zá mku, snad v bý valém hodkovickém rybníku Prý si ho tam ukryl sá m majitel po Bílé hoře - to však již Kryštof než il. Protož e byl rybník později zavezen, někteří stá le věří, ž e tu je poklad doposud ukryt.1
Pavel Michna, pá n Břež an a okolí získal panství Břež anské vý hodně v r. 1623 za 50. 000 kop míšenský ch. Panství bylo zadluž ené a předchozím drž itelem byli Ž elenští, kteří byli po bitvě bělohorské původně odsouzeni ke ztrá tě svý ch statků. Prá vě Pavel Michna byl členem pobělohorské exekuční a konfiskační komise Michna nabyl velkého jmění, což mu umož nilo nakoupiti statky za 503.000 zlatý ch, zejména v Povltaví. O jeho nekalém působení svědčí ná sledující člá nek: “V r. 1623 došlo neslý chanému pá du měny a stá tnímu bankrotu. Co se tehdy vlastně stalo? Po porá ž ce stavovského povstá ní na Bílé Hoře pronajal císař v souladu s dobový mi zvyklostmi prá vo razit minci konsorciu vedenému Janem de Wittem, praž ský m bankéřem nizozemského původu. Členy konsorcia byli vý znamní šlechtici: místodrž itel Karel z Lichtenštejna, dvorní rada M i ch n a z Vacínova, velitel Prahy Albrecht z Valdštejna, ale také “dvorní obchodní Ž id“Jakub Baševi a řada dalších. Konsorcium mělo monopol na ná kup mincovního kovu a stříbra za pevnou cenu. Z jedné hřivny stříbra se mělo razit 79 zlatý ch. Členové konsorcia si počínali šalamounsky: místo předpoklá dané vídeňské hřivny, která měla 280 gramů, začali použ ívat hřivnu praž skou o 253 gramech. Mincovná m dodá vali kov za vyšší cenu, než bylo stanoveno. Nevá hali také sníž it obsah stříbra v minci na méně než pětinu. Vý sledkem byla notně ošizená ,
1
Z knihy Jana Halady LEXIKON ČESKÉ ŠLECHTY, vyd. 1994.
1588
Andres
1850
Jan Šafrá nek
1877
Plá tek
1910 1910 -1915
Antonín Materna Bohumil Zavadil
1919 - 1922
Josef Chaloupka
1923 - 1932 1933
Stanislav Plá tek Antonín Ehrenberger
1933 -1935
Emanuel Muchka
1935 – 1940
Antonín Ehrenberger
1940 – 1945 1945 – 1948 1948 – 1960 1960 – 1971
Josef Šebek Vá clav Malina Rudolf Chaloupka Jiří Jandera + Karel Prochá zka Stanislav Jirá sek + Jarmila Šubrtová
1971- 1976
v této době byl pá nem na cholupické tvrzi Jan Hý zrle v tomto roce vdala se Kateřina, dcera rychtá ře Jana Šafrá nka čp. 1 jeho podpisy jsou bohuž el bez křestního jména Zvolen 25. 8. 1910, když Vá clav Šafrá nek funkci odmítl Zvolen 4. 7. 1919. Byl sesazen 20. 11.1922 Zemskou politickou sprá vou a musel předat úřad Stanislavu Plá tkovi. Zvolen 24. 10. 1923. Zvolen 26. 3. 1933, když zvolený Jos. Šebek odmítl. Úřad předal 27. 11. 1933 Emanuelu Muchkovi , říd. učiteli z Písnice. Dosazen jako vlá dní komisař 4. 12. 1933. Jeho působení zaznamená no v této kronice. Znovu zvolen 30. 9. 1934. Úřad převzal od E. Muchky 21. 1. 1935. po r. 1945 vystěhová n z Cholupic. předseda MNV Cholupice předseda MNV Cholupice předseda MNV Cholupice - Točná tajemník (oba z Točné) předseda MNV Cholupice- Točná tajemnice (ze Zlatník)
1976 – 1989
Josef Mrá zek Josef Nová k Josef Krá l
předsedové občan. vý boru ( po r. 1989 obč. vý bory zrušeny a Cholupice nemají vlastní samosprá vu . Patří pod Prahu 12- Modřany).
t. zv. dlouhá mince. Tou se pak platilo za konfiskované statky - a ž e jich nebylo zrovna zá lohu! Měšce zúčastněný ch pá nů se utěšeně plnily. Za necelé dva roky všechno prasklo a začalo vyšetřová ní. Zjistilo se, ž e hlavní aktéři podvodného mincová ní si slušně nahrabali: prokazatelné čá stky šly do milió nů, při čemž další nevyčíslitelné sumy představovaly statky získané doslova za babku. Byli pachatelé po zá sluze potrestá ni? Ale kdepak! Vyšetřová ní se protahovalo, a než se urozený m zlodějům s rozsá hlý mi styky podařilo něco proká zat, byli první viníci na pravdě zbož í.“ Pavel Michna stal se hrabětem a psal se “z Vacínova“. Panství břež anské předal r. 1632 synu Janovi. Zemřel r. 1682 v Praze.
PRAŽ ŠTÍ ARCIBISKUPOVÉ - DRŽ ITELÉ BŘ EŽ AN A CHOLUPIC od r 1715: 1715 - 1731 1731 - 1733 1733 - 1733 1733 - 1763 1763 - 1793 1793 - 1810 1810 - 1814 1814 - 1830 1830 -1833 1833 - 1838 1838 - 1849
František Ferdinand hrabě z Küenburgu +7. 8. 1731 Josef Mayer z Meyeru ( + 19. 4. 1733) Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic (+ červen 1733) Jan Gustav Mauritz hrabě z Blankenheimu a Manderscheidu (+ 26. 10. 1763) Antonín Petr hrabě Příchovský z Příchovic (+ 14. 4. 1793) Vilém Florentin kníž e ze Salm - Salmu, zvelebitel modřanské vinice, + 14. 10. 1810 4 - letá mezera Vá clav Leopold Chlumčanský z Přestavlk + 14. 7. 1830 Alois Josef hrabě z Kolowrat Krakovský m z Újezda +28.3. 1833 Ondřej Alois Ankwicz hrabě Skarberk z Poslavic (Polá k) + 24. 3. 1838 Alois Josef svob. pá n ze Schrenku , + 5. 3. 1849. Roku 1845 dal
1849 - 1885 1885 - 1899 1899 - 1916 1916 - 1919 1919 - 1931
1931 - 1944 1945 -1951
postavit zá mecký balkon a sochu sv. Jan Nepomuckého. Bedřich Josef kníž e Švarcenberku, + 27. 3. 1885. Zaslouž il se o postavení kaple. kardiná l František de Paula, hrabě ze Schönbornu. V r. 1898 nechal postavit opatrovnu. kardiná l Lev, svob. pá n Skrbenský ze Hříště. V r. 1901 nechal v ná dvoří postavit lodž ii. Pavel hrabě Huyn, původem Maďar. Traduje se vý rok “To je pěkný vovís“a byla to pšenice! Dr. František Kordač. Za jeho éry sídlilo od 13. 6. 1919 na zá mku ital. velvyslanectví a 13. 7. 1919 se tu konala schůze ministr. rady, kromě ministru přítomen T. G. Masaryk a gen. Pelle. Téhož roku vysazeny 4 lípy svobody a polož en zá klad k pomníku padlý m. Tento arcibiskup byl údajně sesazen nevhodný m způsobem (?). Dr. Karel Kašpar Josef Beran
Vypsá no z knihy Jana Bartá ka OKRES JÍLOVSKÝ (vydá na 1939) s použ itím údajů kroniká řky obce Dolní Břež any pí Zdeny Kratochvílové.Ř íjen 1998 - J. B.
Znak praž ského arcibiskupství
Rychtá ři a starostové v Cholupicích. 1588
Andres
1850
Jan Šafrá nek
1877
Plá tek
… . - 1910 1910 -1915
Antonín Materna Bohumil Zavadil
1919 - 1922
Josef Chaloupka
1923 - 1932 1933
Stanislav Plá tek Antonín Ehrenberger
1933 -1935
Emanuel Muchka
1935 – 1940
Antonín Ehrenberger
1940 – 1945 1945 – 1948 1948 – 1960 1960 – 1971
Josef Šebek Vá clav Malina Rudolf Chaloupka Jiří Jandera + Karel Prochá zka Stanislav Jirá sek + Jarmila Šubrtová
1971- 1976
v této době byl pá nem na cholupické tvrzi Jan Hý zrle v tomto roce vdala se Kateřina, dcera rychtá ře Jana Šafrá nka čp. 1 jeho podpisy jsou bohuž el bez křestního jména Zvolen 25. 8. 1910, když Vá clav Šafrá nek funkci odmítl Zvolen 4. 7. 1919. Byl sesazen 20. 11.1922 Zemskou politickou sprá vou a musel předat úřad Stanislavu Plá tkovi. Zvolen 24. 10. 1923. Zvolen 26. 3. 1933, když zvolený Jos. Šebek odmítl. Úřad předal 27. 11. 1933 Emanuelu Muchkovi , říd. učiteli z Písnice. Dosazen jako vlá dní komisař 4. 12. 1933. Jeho působení zaznamená no v této kronice. Znovu zvolen 30. 9. 1934. Úřad převzal od E. Muchky 21. 1. 1935. po r. 1945 vystěhová n z Cholupic. předseda MNV Cholupice předseda MNV Cholupice předseda MNV Cholupice - Točná tajemník (oba z Točné) předseda MNV Cholupice- Točná tajemnice (ze Zlatník)
1976 – 1989
Josef Mrá zek Josef Nová k Josef Krá l
předsedové občan. vý boru ( po r. 1989 obč. vý bory zrušeny a Cholupice nemají vlastní samosprá vu . Patří pod Prahu 12- Modřany).
CHOLUPICE v roce 1785 Osídlení: č.1 Martin Šafrá nek 2 Jan Loučka 3 panská hospoda 4 Matěj Zavadil 5 Jan Hoznourek 6 obecní pastouška 7 Vá clav Loučka 8 Josef Ž á ček 9 Vá clav Coňk 10 Matěj Mraček 11 panský dvůr 12 Josef Šafrá nek 13 Jakub Malej 14 panskej ovčín 15 byt baž antníka Čísla 11, 14 a 15 patřila panství arcibiskupskému. Číslová ní jednotlivý ch stavení bylo poprvé vůbec zavedeno v této době. Vyměřovatelé pozemků použ ili těchto místních ná zvů: U Ká lku, Okolo baž antnice, Na hranicích, Nad baž antnicí ku kříž i, U cholupického kříž e, panskej remíz Vrtilka, U poustek, Na břečká ch, Nad ovčínem, Nad vysokou mezí, U třešně, obecní porostlina Malý Poustka, U točenského průhonu, U Ketře, Za stodolama, panská porostlina Malý Hajka a Větší Hajka, U obce, Pod Nouzovem, Na Šarbochu, Na špitá le, Kozí rybník, Nad pastvištětem, obecní lado za ská lou, Na Horká ch, V Lipiná ch,obecní lado v Lipiná ch U nový louky. Vypsá no z Josefinského katastru z r. 1785 (Stá tní ústřední archiv Praha, vedeno pod č. 2385).
Rychtá řem břež anské čá sti byl Vojtěch Hladík z č. 9. V čísle 3 U MÁ LKŮ čepovalo se pivo břež anské. Zbraslavská čá st měla rychtá ře Jana Svobodu a měla svou hospodu v č. Na Lapá čku. V r. 1846 byl vydá n nový robotní zá kon spolu s pravidly pro vý kup z roboty, avšak v zá ří 1848 byl vydá n zá kon o zrušení poddanství. Tím byly zrušeny všechny poddanské vztahy a povinnosti, zejména robota. Tím však ještě neskončily svízele sedlá ků, kteří se po dobu dalších 20 let museli vykupovat z poddanský ch břemen ročními splá tkami. Robotní povinnost pro selské rodiny bý vala pro muž e do 55 let a ž eny 17 – 50 let. Robotníci museli na panském orat, sekat trá vu a obilí, plít len a má k, svá ž et úrodu , pěstovat zeleninu, bílit plá tno, pomá hat při myslivosti a rybolovu. Děti již od 13 let pá sly panský dobytek. V r. 1849 bylo zavedeno obecní zřízení, okresní úřady a soudy, politické a berní úřady. V obcích byli voleni starostové a vý boři (radní) – skončila doba panský ch rychtá řů a poručenství nad obcemi a sedlá ky. Prvním cholupický m starostou byl zřejmě jan Šafrá nek, rolník z čp. 1, který je uvá děn ve skrovný ch obecních písemnostech již v r. 1852. Podle písnické kroniky byl členem obecního zastupitelstva kolem r. 1855 také Vilém Švarc, rolník z Písnice (+1865). To již byl na rakouský trůn dosazen František Josef jako 18-letý , který pak vlá dl 68 let (1848–1916). Podle knihy J. Bartá ka OKRES JÍLOVSKÝ (zřízen 1849) měl katastr Cholupic v r. 1849 rozlohu 1112 jiter, 1060 čtverečný ch sá hů (t.j. celkem 640 hektarů) a v roce a v roce 1853 129 obyvatel. Avšak již v r. 1886 stoupl počet obyvatel na 245 a počet domů na 25.
Nejstarší čá st vesnice (grunty a chalupy) byla v nejbliž ším sousedství panského dvora a někdejší tvrze. K nejstarším stavením patří budova statku čp. 11 se stodolami a chlévy a se špejcharem, který je popsá n na jiném místě kroniky. Ke statku patřil ještě domek ovčá ků čp. 14 s ovčínem a há jovna čp. 15 s baž antnicí, která je zmiňová na již v r. 1755. Vlastnické prá vo na tyto objekty je zapsá no 15.9.1828 v deská ch zemský ch praž skému arcibiskupství. Rok vzniku těchto objektů, které mají původ a zá klad v někdejší tvrzi, se přes velkou snahu nepodařilo zjistit. Jisté pouze je, ž e existovaly již v roce 1785 (viz Josefinský katastr).
Také statky od čp. 1 do čp. 13 pochá zejí z minulý ch století. V r. 1874 je zmiňová na i dosud stojící obecní ková rna (čp.20) a zlikvidovaná Doušova cihelna za baž antnicí (kdysi čp. 31). Cholupice dlouho setrvá valy na svý ch 30-ti popisný ch číslech, až teprve vznik Československé republiky (1918) přinesl změnu. Pozemková reforma v r. 1920 umož nila parcelaci čá sti arcibiskupský ch pozemků a tím stavbu rodinný ch domků. Tak se Cholupice v. r. 1930 rozrostly na 60 čísel popisný ch se 410 obyvateli. Cholupice si i nadá le zachová valy po dobu první republiky a okupace svůj zemědělský charakter, který nalezl pokračová ní v založ ení zemědělského druž stva po r. 1948. Pová lečné období přineslo Cholupicím elektřinu, vodu a dopravní spojení s Prahou a nakonec začlenění do areá lu hlavního města.
Cholupický ovčín - součá st historie Cholupic (podle písemného matriá lu stavitelé Frant. Kolmana). Cholupický ovčín byla poměrně masivní a veliká budova, která slouž ila chovu ovcí v minulém století. Byl arcibiskupský m majetkem a stá val (viz snímek) v místě, kde je dnes pomník padlý ch v 1. světové vá lce a park. Dá le již cituji doslovně p. Františka Kolmana: Posledním ovčá kem v Cholupicích byl pan Vlnas, který bydlel v domku čp. 11 po mém dědovi. Po zrušení chovu ovcí byli v ovčíně ustá jeni voli a bylo tam ulož eno různé zemědělské ná řadí. Před koncem vá lky v r. 1918 již nebylo v ovčíně nic. My kluci jsme začali vytloukat kamením okénka a od té doby ovčín chá tral. Po vá lce asi v r. 1920 nebo 1921 byla pozemková reforma a čá st polí velkostatků byla přidělena místním chudý m občanům. Veliké pole, kde jsme říkali „ U tarasu“, které bylo naproti ovčínu přes cestu, bylo určeno pro druž stevní stavbu domků. Bylo rozparcelová no a postupně zastavová no, dnes je již celé osídlené. Tatínek byl pokladníkem stavebního druž stva Nejdříve byl vystaven Seifertův domek na rohu u silnice, kde byl krá mek se smíšený m zbož ím. Ovčín koupila tělocvičná jednota Sokol, pobočka v Cholupicích. Přestěhovali jsme tam ná řadí z hospody od Skřivanů a cvičili v neupraveném ovčínu. Ze zahrady jsme udělali letní cvičiště, postavili konstrukci pro kruhy a současně jako houpačku. Měli jsme plá ny udělat z ovčína opravdickou sokolovnu se sá lem. Navrhl jsem několik projektů a dokonce jeden byl již schvá len. K realisaci však již nedošlo, protož e jsem se s Josefem Šafrá nkem přestěhoval do Modřan a tak byl ovčín postupně bourá n, dřevo rozprodá vá no v draž bě a kolem r. 1930 z ovčína nezbylo nic. Dnes na jeho místě stojí pomník padlý ch z 1. světové vá lky, který byl původně postaven v r. 1921 na ná vsi vedle Paškova statku, kde je dnes nový kulturní a
restaurační objekt. Také obytný dům ovčá ků byl po r. 1960 zbourá n a na jeho místě stojí samoobsluha. Po zbourá ní ovčína bylo zřízeno sokolské hřiště na rozcestí silnice k Točné a Modřanům, které slouž í jednotě Sokol Cholupice dodnes. Pozemek byl místního statku patřícího arcibiskupskému panství v Dolních Břež anech.
Originá l tohoto písemného materiá lu se nachá zí u p. Karla Burdy, člena vý boru fotbalového oddílu Sokola Cholupice.
STŘ ÍPKY Z CHOLUPICKÉ MINULOSTI. Obec Cholupice založ ila roku 1931 ZÁ PISNÍ ČELEDI A CIZÍCH PŘ ÍSLUŠNÍKŮ. Příliv a odliv pracovních sil, přechodně v obci působících, byl dosti častý a zá pisní kniha měla o tom sjednati přehled. Šlo zejména o lidí zaměstnané v cihelná ch, na velkostatku a u jednotlivý ch sedlá ků. Některé vý pisky z této knihy zde zaznamená me: Josef Franc, holič, nar. 25. 3. 1887 v Kolíně, provozuje ž ivnost holičskou u Karla Tylingera č. 19 od 18. 3.1935 do 26. 11. 1935. František Švejkar ze Smolotel u Příbrami. Pracoval od r. 1923 - 1932 jako ková řský pomocník u ková ře Kinducha. Vilém Polá k, nar. 14. 2.1865 ve Věšíně u Rož mitá lu. Nastoupil jako revírník do há jovny č. 15 dne 3. 12. 1933. Josef Vlasatý , hajný , nar. 11. 4. 1911 v Dolních Jirčanech. Nastoupil do há jovny č. 15 dne 14. 11. 1936. Bohouš Naklá dal, elektromechanik, nar. 19. 6. 1914. Přišel do obce 25. 7. 1938 a ubytoval se u Seifertů čp. 35. Josef Mrá ček, zedník, nar. 3. 2. 1914 v Písnici. Přišel 23. 9. 1937 a ubytoval se v čp. 52 u Josefa Mrá čka. Rudolf Galík, nar. 23. 12. 1919. Nastoupil prá ci 15. 12. 1939 v ovčíně čp. 14. Antonín Štěpá nek, hostinský , nar. 24. 2. 1884 s manž elkou Marií, nar. 28. 5. 1892. Nastoupil 12. 1. 1940 v čp. 70 Cholupice - Doly (hospoda U KOČEK).
Ferdinand Duchoň, dělník, nar. 20. 10. 1916. Přišel 31. 3. 1939 a ubytoval se v čp. 30 u Josefa Duchoně. Půhonný Jaroslav, zahradnický dělník, nar. 25. 6.1892 s ž enou Hedvikou. Ná stup 25. 9.1941 u Vá clava Slepičky (nouzová stavba na Cholupickém vrchu za obecním lesíkem). Vá clav Knespl, nar. 10. 4. 1887. Přišel do obce 16. 10. 1941 (postavil si domek na Cholupickém vrchu při cestě do Písnice). Jan Oktá vec, narozen asi 1863 v Rož elově u Rož mitá lu. Byl poklasný m v cholupickém dvoře, kde také bydlel. Jeho 4 děti (František, Emanuel, Marie a Vá clav) začaly chodit do trojtřídky v Břež anech v r. 1894 přibliž ně v r. 1896/97 se přestěhoval do Břež an čp. 13. Jeho syn Emanuel, obuvník, nar. 1885, ž il v Cholupicích čp. 33. Kniha čeledi byla vedena do roku 1939 a nachá zí se ve Stá tním okresním archivu pro Prahu - zá pad. Ř íjen 1998 -J. B. Cestička do školy, přes louky, po poli . Ano, tak to bý valo. Cholupičtí a točenští školá ci byli vž dycky přespolní. Ti nejmenší chodili do Břež an, později do Písnice, ti větší do Modřan, na Zbraslav a snad do Vraného. V knize Karla Raise “Politický a školní okres Vinohradský “z r. 1896-8 dočteme se o tehdejších školá ch mnohé zajímavosti: Škola v Dolních Břež anech: Byla založ ena jako jednotřídní patrně po r. 1715, kdy získal panství Břež anské praž ský arcibiskup. Do té doby chodila mlá dež do školy ve Zlatníká ch. Břež anská škola byla až do r. 1825 v doškové chaloupce, jejíž cena nebyla vyšší než 300 zlatý ch. Učebna byla nedostatečná , v zimě, kdy byla dochá zka vyšší, seděli ž á ci i na zemi. Novou školní budovu dal v r. 1826 postavit arcibiskup Vá clav Leopold Chlumčanský . Tato škola byla již dvoutřídní. Pozemek byl získá n vý měnou za panskou louku u pivovaru. Stavební materiá l a plá nky dal pořídit arcibiskup a stavbu řídil jeho stavitel. Občané pouze pomá hali svá ž et materiá l. Škola byla slavnostně vysvěcena koncem června 1826 a byl jí věnová n krá sný hedvá bný prapor. V r. 1839 byly k této škole přiškoleny obce Cholupice, Lhotka, Písnice a Točná .
Škola měla 2 učebny, se 120 ž á ky. Učitelem byl Jan Pavlovič, jehož služ né činilo 134 zlatý ch 4 kr. a podučitelem byl Josef Knobloch, který slouž il za deputá t a 28 zlatý ch. Vyučovalo se jazykem český m. Místním dozorcem školním byl František Maňas. Roku 1881 byla škola rozšířena z trojtřídní. Učebna byla upravena z bytu mladého učitele. Vyučová ní ná bož enství prová děla duchovní sprá va ze Zlatník. Ž enský m ručním pracem počalo se vyučovati v r. 1883. Před r. 1880 bylo ve školní zahradě 27 velký ch topolů, ty byly poraž eny a vysá zeny ovocné stromy. Ž á ci učili se zde také roubovat. Zakladatel školy arcibiskup Chlumčanský takto stanovil příjmy učitelovy v naturá liích: 4 míry pšenice, 4 míry ječmene, 4 míry hrachu, 24 míry ž ita, 3 ¼ sudu piva, 2 sá hy dřeva měkkého, 5 sá hů tvrdý ch štěpin, 40 liber soli, 40 liber má sla, už itek z jedné krá vy a pole ve vý měře 3 strychů. Podučitel dostá val též na naturá lie a měl zajištěn byt ve škole.
Opatrovna v Dolních Břež anech: Byla založ ena r. 1897 arcibiskupem hrabětem Františkem de Paula ze Schönbornů. Dal ji postaviti svý m ná kladem za 24.000 Korun. 5. června 1897 konalo se slavnostní vysvěcení za účasti občanů, úředníků z arcibiskupského velkostatku, učitelstva, hasičů a vojenský ch vyslouž ilců. V budově byly tyto místnosti: školka, přijímací pokoj, pokoj pěstounek, lož nice, kuchyně a spiž írna. Do opatrovny byly přijímá ny děti 3 - 6-leté. Byly umístěny společně v jednom oddělení. Do školky přichá zely v 7h. a zůstaly do 11,30h odpoledne pak od 13h. do 16h. (v zimě do 16,30h.). O děti pečovaly 2 pěstounky (podle snímku jesličky). Opatrovna byla vybavena hračkami (kuž elky, míče, obrá zky, dětské ná řadí na pískoviště, ručnice, šavle, čá ky a pod.). Opatrovnu vydrž oval na svůj ná klad arcibiskup. Škola v Písnici: Obec Písnice ž á dala již r. 1879 odškolení z Břež an a zařízení samostatné školy v Písnici, čehož bylo docíleno roku 1882. V tomto úsilí vynikli zvlá ště František Coňk z č. 18 a Josef Socha. Zprvu tato škola měla jen zimní provoz, ale občané si vymohli od r. 1885 provoz celoroční. Dosud škola fungovala jen v zimě, učilo se ve světnici ve stavení tehdejšího starosty Jana Měkoty (čp. 34). Obecní zastupitelstvo však usilovalo o stavbu řá dné školy a usneslo se v r. 1887 učinit vý půjčku u Městské spořitelny praž ské 3.000 zlatý ch. Tento dluh měl se splá ceti po dobu 38 let. Obec věnovala škole 800 čtverečný ch sá hů na pozemku na obecní ná vsi. Občané zde mívali 30 jam různě velký ch na zimní skladová ní brambor. Nebyla zde téměř ž á dná úrodná prst. Nově postavená školní budova byla slavnostně vysvěcena 15. 7. 1888. Současně byla při škole zřízena zahrada, na jejíž plochu bylo navézti mnoho zeminy. V letech 1883 -1898 měla škola 65 - 75 ž á ků. Dodatek: Počínaje školním rokem 1904/05 začaly chodit děti z Cholupic do bliž ší Písnice. V r. 1933 byla provedena ná stavba písnické školy (na tuto akci poskytly Cholupice příspěvek).
Škola v Dolních Břež anech. (M. Adler.)
Písnická škola (Jos. Veselý .)
Opatrovna v Dolních Břež anech.(J. Vilím).
Cholupický špejchar. Když v r. 1816 vyhořela téměř úplně ves Lahovice a v roce ná sledujícím bylo velké sucho, byla rolníkům poskytnuta pomoc obilím z panský ch špý charů (sý pky) zbraslavského i břež anského. Tehdy bylo úředně zavedeno, aby pro případ nouze zde uklá dali rolníci obilí. Ze špý charů, do nichž byla povinna přispívat i vrchnost, dluž ili si pak obilí k osevu nebo v nouzi. Z vypůjčeného obilí platil se úrok, zvaný ná měrek. Břež anský špý char byl a dosud funkčně slouž í v Cholupicích. Nachá zí se vedle někdejší tvrze. Je to dvoupatrová kamenná budova, asi 77 m dlouhá , 14 m široká a 9 m vysoká . Má asi 1 m tlusté zdi a dobovou podlahu. Robota byla sice zrušena r. 1845, ale obilní fondy potrvaly až do r. 1859, kdy bylo obilí účastníkům rozprodá vá no a to míra ž ita za 1 zlatý 50 krejcarů, ječmene za 1 zlatý a ovsa za 80 krejcarů. Zá roveňbylo prodá no ná činí a pak i budovy. O strž ený kapitá l podělili se dosavadní přispívatelé do obilného fondu. Už ivatelem cholupické sý pky byla pak nadá le vrchnost březenská neboli arcibiskupství praž ské až do založ ení JZD Cholupice v r. 1948-9. Zbraslavský špejchar stá l od r. 1830 na kopci nad městem na pozemcích zá běhlického rychtá ře Tomá še Havlíčka. Byl kamenný . Dal jej postavit zbraslavský kníž e Ö ttingen - Wallerstein. Špejchar byl v r. 1939 přestavěn na Husův sbor církve československé.
Ani v Pamětní knize cholupické, ani v arcibiskupském archivu panství Břež anského nelze nalézti údaje, kdy byl špejchar postaven. Existoval však určitě již roku 1816 (pomoc statku v Lahovicích po pož á ru) a k jeho stavbě mohlo dojíti po r. 1788 (nařízení Josefa II. o zřizová ní obilních fondů). Letopočet „1883“u erbu nad vjezdem do dvora nesouvisí se špejcharem.
Cholupické lokality NA ŠPITÁ LE A DÝMAČ NA ŠPITÁ LE Tento místní ná zev se vyskytuje již v r. 1785 v Josefínském katastru, ale také ještě i v r. 1924 v zá pise obecného zastupitelstva v Cholupicích, kde je zaznamená no, ž e je třeba přes cestu na Špitá le polož it roury. Zřejmě bylo nutno cestu obnovit, učinit ji schůdnější. Zjistit, kde se lokalita nachá zela nebylo snadné. Nabízela se dlouho domněnka, ž e nějaký útulek pro přestá rlé nebo špitá l mohl bý ti při cholupickém dvoře, který byl od r. 1715 součá stí břež anského arcibiskupského panství. Není tomu tak. Místo, kde se říkalo NA ŠPITÁ LE, se nachá zelo na zá padní straně Cholupic a bý valy tam louky Bohá čkova, Maternova, Dvořá kova a Tylingerova. Jdeme-li ulicí K Dymači kolem penzionu Vojtěch a dá le polní cestou, pak po levé straně cesty jsou pozemky NA ŠPITÁ LE, dnes ovšem scelené. Je to v sousedství jiné lokality zvané Vrbičky. Toto se podařilo zjistit díky Marii Bohá čkové, která bydlí poblíž dnes už nezná mého místa. Zbý vá otá zka, odkud pochá zí ná zev NA ŠPITÁ LE? Jaký mohl bý t v tomto otevřeném prostoru v polích „ špitá l“, čili nemocnice? Snad vojenský provizorní lazaret či obvaziště? Jak již shora uvá děno je ná zev uveden v Josefínském katastru vydaném v r. 1785 císařem Josefem II. Před tímto datem, v letech 1756 – 1763 za vlá dy Marie Terezie, dobíhala 7- létá vá lka rakousko-pruská . V r. 1757 obléhali Prusové Prahu. O sto let dříve (1618-1648) zuřila vá lka 30- letá , kdy Švédové vypá lili dvůr v Točné, zničili Písnici a v Cholupicích 7 usedlostí. Nabízí se domněnka, zda ná zev NA ŠPITÁ LE nemá souvislost s činností uvedený ch armá d?
K DÝMAČI Tento ná zev nese jedna ze současný ch Cholupický ch ulic, která začíná u hasičské zbrojnice a směřuje k penzionu Vojtěch, kde přichá zí v polní cestu, která vede do údolí Libušského potoka (Modřanská rokle) a prochá zí tedy lokalitou DÝMAČ. Kde se Dý mač nachá zí tedy zná me, avšak původ ná zvu nikoliv. V Josefínském katastru z r. 1785, který uvá dí téměř 30 pomístních ná zvů, jej nenalézá me. Vyskytuje se v obecních zá pisech z r. 1924, 1931 a 1932, když se jednalo o úpravě cesty do Dý mače po průtrž i mračen a postavení patníků a zá bradlí. V lokalitě Dý mači, zejména pod cholupický m dvorem, bylo dříve dosti mokřin a malý ch rybníčků, než došlo k odvodnění pozemků. Terén se tu mírně svaž uje směrem k Písnickému a
Hudcova pískovna. v r. 1933 jednalo několikrá t cholupické obecní zastupitelstvo o ž á dosti p. Hudce z Písnice o mož nosti otevření pískovny na cholupickém katastru. Pískovna byla skutečně otevřena a provozová na. Byla na levém břehu potoka tekoucího Dymačem od Cholupic, poblíž jeho soutoku a potokem Písnický m. Dnes je toto místo prorostlé velký mi stromy a jen zvlněný terén svědčí, ž e zde bylo kopá no. V knize o Praze 12- Modřanech se píše na str. 11, ž e z této pískovny pochá zejí ná lezy svědčící o slovanském kostrovém pohřebišti z 9. - 10. století. Vrbníky. V Dolích při Písnickém potoce vlastnila obec Cholupice vrbníky. V obecních zá pisech z roku 1932 čteme, ž e obec Písnice byla urgová na, aby splatila dluh za proutí z minulý ch let. fotografie
Zima v baž antnici.
Samota H O R KA . Asi 300 m za Cholupicemi při úvozové cestě do Písnice je samota Horka. Dalo by se říci, ž e je za humny. Bylo zde několik prohlubní, v nichž se lá mal nekvalitní ká men. Dá le tu byl malý rybníček, o kterém lidé vyprá ví, ž e v něm skončil kočí i s koňmi. V obecních zá pisech z r. 1924 čteme, ž e zdejší ká men bude použ it k opravě cesty do Točné a do Dymače, jež si byly poškozeny průtrž í mračen. Bylo usneseno, ž e občan Josef Bernard zde nelá me 20 - 30 m3 kamene ke draž bě. Také v r. 1931 usná ší se obec nalá mat štěrk k opravě veřejný ch cest a přispět tak ke zmírnění nezaměstnanosti. Mají bý ti opraveny cesty k Kotrejblu, u Vrbiček a na Horka. V r. 1932 má bý ti použ ít ká men z Horek k opravě obecního domku čp. 6. V r. 1935 nabízí obec těm, kdo dluž í ná jem z luk a polí, ž e mohou dluhy odpracovat lá má ním kamene 15 Kč za kubík. Podle pamětníků se lá mal ká men na Horká ch ještě po roce 1945. Pak došlo k zavá ž ení těchto míst odpadem a zarovná ní s a okolním terénem. V sousedství někdejšího lomu jsou nyní (1996) o samotě 2 domky. První postavil v r. 1945 zedník Jaroslav Chaloupka a druhý čp. 0193 Edward Strá nský , strý c nynějšího Josefa Schlögela. NA ŠARBOCHU - V KETŘ I - V KOTREJBU . Toto jsou ná zvy 3 cholupický ch lokalit, které jsou dosud zná mé, ale jejich původ dnes již nikdo ze současný ch občanů nedovede vysvětlit. Víme sice, kde se tato místa nachá zejí, ale o vzniku ná zvů je mož no se pouze dohadovat. NA ŠARBOCHU: Jdeme-li od cholupického hřiště polní cestou k letišti, má me po pravé ruce velký lá n pole, sahající až k obytné čtvrti Cholupický vrch. Zde se říká na Šarbochu a tento ná zev najdeme i v městském orientačním plá nu. Je patrně původu německého: scharen shromaž ďovati se scharren škrá bati, hrabati die SCHAR radlice der BACH potok die BACHE divoká svině
Při bujné fantasii můž eme připustit, ž e na a Šarbochu je t. zv. škrabota = nekvalitní kamenité pole, což dosti odpovídá skutečnosti. Mohlo tu bý ti také shromaž diště divoký ch prasat v dobá ch hojnosti zvěře. Ale potok přímo v tomto prostoru chybí. Teče však okrajem přiléhajícího lesa, když shromá ž dil vodu z polí a luk při vý chodním okraji letiště. Vý klady mohou bý t různé. V KETŘ I: Ná zev je jasně český . Při vý chodním okraji letiště se stý kaly 3 katastry: modřanský , točenský a cholupický . Dosud je tu má lo použ ívá na polní cesta. Snad číslice TŘ I v tomto ná zvu souvisí se stykem 3 katastrů. V KOTREJBLU : Nebo snad V KOTRHEJBLU? Jde o pole mezi cholupický m hřbitovem, baž antnicí a silnicí Písnice - Dol. Břež any. Dříve přes toto pole vedla vozová cesta, jaká si zkratka, která přetínala zmíněnou silnici a pokračovala poli do Hodkovic. V květnu 1931 usnesla se obec Cholupice opravit cestu do Kotrejbla - viz obecní kniha zá pisů ze schůzí. V Cholupicích se ustá lilo rčení PŮJDEŠ DO KOTREJBLU! t. j. na věčný odpočinek (hřbitov a Kotrejbl jsou ve stejném místě). Jde zřejmě o zkomolený německý vý raz: der KOTTER chalupa, chajda der KOT blá to KOTTE R HEUBODEN chalupa, seník GOTT erheben Bůh, povznésti, zdvihati KOT reiben blá to, strouhati, škrá bati der KOTTER, der HEGER chalupa, hajný
Hospoda U K O Č E K Tato lesní hospůdka byla u cesty v Dolích (nyní Modřanská rokle) na horním toku Libušského potoka - asi 200 m pod nynější retenční vodní ná drž í. Obecní zastupitelstvo v Cholupicích schvá lilo 31. 3. 1935 pronajmutí potřebného pozemku Antonínu Štěpá nkovi z Libuše na 6 let pro postavení provizorní boudy, z níž pak vznikala hospůdka. Dne 22. března 1936 povolila pak obec Cholupice vý čepní koncesi Marii Štěpá nkové. Hospůdka byla velmi oblíbená . Bý valá otevřena hlavně o nedělích, kdy údolím chodilo více vý letníků. Lidé se tu bavili, většinou při harmonice, ale občas i při hudbě. Proti hospůdce byl zastřešený taneční parket. Hospoda zanikla asi po r. 1950 a na místě, kde stá la, není sebemenší stopy po její existenci. Dnes, kdy údolím proudí mnoho ná vštěvníků z okolních sídlišť, byla by vítaný m místem k odpočinku v pěkné přírodě. KÁ LEK Hned za obcí při silnici k Písnici je malý rybníček, již v minulém století nazý vaný Ká lek. Tá hne se sem voda z přilehlý ch luk a polí pod Remízkem. Hrá z tvoří silnice a pod ní je odtok do louky směrem do Dymače. Ká lek slouž í hasičům jako vodní ná drž a místní sedlá ci v něm plavili koně. V obecních zá pisech z r. 1932 -3 čteme, ž e na jeho vyčištění byla stanovena odměna 1000 Kč. Dne 4. 6. 1933 bylo usneseno koupit od Sokola Cholupice z bouračky ovčína betonové kvá dry na hrá z a splav u Ká lku. Dne 12. 11. 1933 je podá n ná vrh opatřit Ká lek zá bradlím, propachtovat jej a za seká ní ledu vybírat pro obec poplatek 20 Kč. V témž e roce bylo u rybníka vysazeno 5 topolů. Je smutnou skutečností, ž e v tak malém rybníčku utonul v r. 1982 4 - letý Jan Buriá nek.
Poslední větší úpravy na Ká lků (čištění a bagrová ní) byly prová děny v r. 1974. Tehdy došlo dokonce k založ ení rybá řského krouž ku, který měl 17 členů s předsedou Jardou Polá kem, Ká lek slouž í dá le jako zá sobník vody místním hasičům, kteří jej mají pod svou patronací. Ná zev Ká lek se vyskytuje i v okolních obcích. V Písnici je též ulice V Ká lku (směřuje ke Kundraticím) a z Točné vede na Zá vist lesní cesta Ká lkem.
Druhý cholupický rybníček, zvaný KOZÍ, který je pod špejcharem, byl církevní. Ještě začá tkem 2. světové vá lky byli v něm chová ni kapři. Nyní je značně zanedbaný (1996).
.
Cholupice Jak běž el ž ivot v obci 1870 – 1996 Jaroslav Beran Zpracoval a sepsal: Jaroslav Beran
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci – list 1. Tyto udá losti většího i menšího vý znamu, které alespoňponěkud poskytují obrá zek o ž ivotě v obci, jsem nasbíral v archivu okresu Praha - zá pad v Praze 2, Podskalská ulice, kam Cholupice po r. 1945 až do připojení k Praze příslušely. Udá losti jsou časově seřazeny a vyčteny převá ž ně z „ Knihy zá pisů ze schůzí obecního zastupitelstva za léta 1916 – 1936“a také z některý ch volně ulož ený ch listin. Tyto zá pisy jsou často psá ny rukou neumělou a mnohdy je třeba si domý šlet smysl některý ch vět. Přesto jsou velmi zajímavé a někdy i vtipné. Doufejme, ž e dnešního cholupického občana zaujmou. 4. 1. 1870
okresní hejtmanství v Karlíně sděluje domovské obci, ž e gruntovník Vojtěch Skřivan, 47 let, byl pro krá dež potrestá n 6- nedělním ž alá řem.
20.10 1873
soud sděluje obci, ž e František Malý , 25 let, zedník, byl potrestá n 3 dny vězení za poškození na těle.
13. 10.1874 okresní soud v Jílovém odsoudil Františka Fialu, 52 let, 6 dětí, k vězení na 24 hodin za uraž ení na cti a k ná hradě trestního řízení. 1886
v tomto roce přísluší obec farou do Modřan, poštou do Dol. Břež an, soudem do Jílového, okresem do Krá l. Vinohrad, má 245 obyvatel a 25 čísel popisný ch.
11. 2. 1889
píše okresní hejtmanství Krá l. Vinohrady starostovi, ž e roční dá vka pro modřanskou faru činí 2 kopy a 11 kusů vajec a ž e dluž í za rok 1887 a 8.
23. 6. 1901
obec Cholupice ž á dá okresní školní radu na Krá l. Vinohradech, aby mohly děti chodit do školy v Písnici (místo do Břež an). Bude nutno upravit cestu do Písnice.
30. 5. 1904
Josef Dolež al mistr zednický z Braníka, vypracoval rozpočet pro slavnou obec Cholupice na vystavení nového obecního domu. Celkový ná klad má činiti 5.099,35 korun.
25. 8.1910
svolal starosta Ant. Materna zastupitelstvo k volbě nového starosty, neboť Vá clav Šafrá nek zvolený již 21. 8. 1910 odmítl ze zdravotních důvodů. Nový m starostou byl zvolen Bohumil Zavadil (4 hlasy, Antonín Materna 2 hlasy).
17. 3. 1916
upozorňuje c. k. okresní hejtmanství na Krá l. Vinohradech na nebezpečí skvrnitého tyfu, který přiná šejí šatní vši. Nařizují se desinfekce a prohlídky. Již 9. 3. vyhlá sil starosta zá kaz styku s lidmi ž ijícími v čp. 14. Dá le zaká zal vylévá ní močůvky na ulici a ulož il vyprá zdnit hnojníky.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 2. x 9. 4. 1916 8. 7. 1916
27. 2. 1918 x 17. 3. 1918
4. 7. 1919 x 27. 7.1919
x 28. 9. 1919
x 9. 11. 1919 x 30. 11. 1919 31. 12. 1919
x 7. 3. 1920
v obec. rozpočtu na r. 1916 je zahrnuto služ né starosty 250K, tajemníka 480 K, strá ž níka 365K. byly vyplaceny podpory 14-ti vá lečný m uprchlíkům, ubytovaný m v tomto roce v Cholupicích. Podle jmen šlo o ž idy. Vyplaceno bylo 252 korun. z nařízení okres. úřadu v Jílovém má obec vysadit višňové stromy podél silnice do Modřan. k obecním posílká m a zvonění ustanovena Aloisie Bernardová čp. 33, ale funkci nepřijala. Vzala ji Marie Chaloupková za 1 korunu denně od 1. 4. 1918 se konala volba starosty. Zvolen Josef Chaloupka 7 hlasy, Josef Kolman 1 hlas. konala se 1. schůze nově zvoleného obecního zastupitelstva: Josef Kolman, Bohumil Štěpá nek, Vojtěch Chaloupka, Alois Vasrman, Vá clav Polá k, Josef Ž á k, Josef Ploc, Stanislav Plá tek, Vá clav Šafrá nek a Bohumil Zavadil. usneseno postavit u obecního domku 4 m široký můstek. Prá ci mají provésti za 300 korun Josef Chaloupka a Josef Ž á k. usneseno pronajmout Ant. Seifertovi obecní místnost za poplatek 50 korun pololetně. jedná se o zamý šlenou stavbu drá hy z Uhříněvse do Modřan. Nebude se však tý kati Cholupic. v Cholupicích je 345 obyvatel a 56 budov, z toho 34 čísel popisný ch a 22 stodol. Je zde 19 hasičů činný ch a 25 přispívajících. usneseno poskytnout na oslavy T. G. Masaryka 50 korun. Byla jmenová na komise pro pachtová ní polí: Josef Kolman, František a Bohumil Zavadil. Bylo navrž eno vyvlastnit břež anskému panství 3 korce polí na stavbu školy.
15. 9. 1921
x 15. 9.1921 20. 11. 1922
x 5. 12. 1922 x 5. 12. 1922
starosta Josef Chaloupka vydal vyhlá šku uspořá dat sbírku na pomoc hladovějícím a nemocný m v Rusku. Sbírku mají provésti za ž ivnostníky Frant. Zeman, za DTJ Karel Plá tek, za republik. stranu Stanislav Plá tek a zá stupce obce Josef Kolman. obec souhlasí s umístěním trafiky Františka Nová ka za Jedličkovou hospodou. sděluje Okresní politická sprá va Krá l. Vinohrady Josefu Chaloupkovi, ž e rozhodnutím Zemské sprá vy politické byl sesazen z úřadu starosty a má předat úřad 1. ná městkovi Stan. Plá tkovi razítky, spisy, účty atd. stanoveno služ né strá ž níkovi 100 K měsíčně + byt + čá st louky na obci. obec. zastupitelstvo pož á dalo Bohumila Zavadila o půjčku 2.000 K na 5% úrok.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 3.
x 10. 12. 1922 usneseno zalesnit pastviny (místo však nebylo udá no). x 10. 12. 1922 ustanoveno, aby Stanislav Červenka, nar. 19.2 1894, byl obecním poslem, polním hlídačem a zvoníkem - za 100 K měsíčně, byt zdarma, prostor u Dý mače k volnému už ívá ní, cestovné při cestá ch na Zbraslav 5 K, do Jílového 8 K. Z vybraný ch pokut mu bude ná lež eti 50 %. 30. 6. 1923
ž á dá politická expositura v Jílovém o sdělení, zda DTJ Cholupice se nepřejmenovalo na FDTJ?
12. 7. 1923
odpovídá ná městek Stan. Plá tek, ž e předsedou FDTJ je Josef Ploc, strojník v tová rně na Komořanech, bydlí čp. 26. Místopředsedou Antonín Rak, zedník čp. 27, jednatelem František Petrá ček, poklasný čp. 14.
1923:
vý ňatek z obecního rozpočtu: na obvod. lékaře 112 Kč 150 na školu
plat starosty
chudinský fond
opravy cest
1280
na vysazení lesa 400
opr. obec. domu
250
obec. knihovna
pojištění obec. domu
30
obec. léká rna
150
200
150
pojištění koní ku pož á ru
1250 Kč
50
16. 9. 1923
do obec. zastupitelstva - kandidá tky: strana republ. venkova: Vá c. Šafrá nek, St. Plá tek Vá cl. Dvořá k Ant. Materna Boh. Zavadil Ant. Melichar Fr. Dolež al Josef Pašek Fr. Zavadil Jar. Skřivan Jos. Dolež al Fr. Auersperger, fořt
ná hradníci: Ant .Bohá ček, Slav .Materna Mil. Zavadil Ant. Dolež al Josef Plá tek Karel Zavadil
rolník “ “ “ “ “ “ “ “ “ “
hajný rolník “ “ “ “
čp.
1 8 9 7 4 10 5 2 13 3 12 15
15 7 13 12 8 4
domká ři: Jos. Kolman Ant. Šafrá nek Vojt. Chaloupka A. Šafrá nek Josef Ž á k Vil. Plá tek Jos. Ploc Fr. Janoušek Karel Plá tek
zedník “ kolá ř tesař zedník domká ř strojník ková ř zedník
čp. 30 24 23 18 17 22 26 34 11
Fr. Zeman F. Chaloupka V. Tomá šek
obuvník kameník poklasný
6 26 11
ná hradníci: Fr. Moulík Frant. Rak Fr. Sý kora
dělník zedník strojník
36 25 37
CHOLUPICE Jak bě žel život v obci - list 4
x 24. 10. 1923
x 9. 3.1924
sešlo se obec. zastupitelstvo za přítomnosti Dr. Jar. Vorla, z okres. hejtmanství - dohlédacího úřadu. Ten vzal všechny členy zastupitelstva do slibu věrnosti ČSR. Ná sledovala volba starosty. Zvolen byl Stan. Plá tek, 1. ná městkem Josef Kolman, radními Ant. Materna a Ant. Šafrá nek ml. jedná no o prodeji ková rny čp. 20 p. Kinduchovi.
x 30. 3. 1924
usneseno opravit cesty po průtrž i mračen v Dý mači a k Točné. Bude použ it ká men ze ská ly písnické (15 for naveze velkostatek za 300 Kč).
x 14. 5. 1924
usneseno, ž e Josef Bernard nalá me na Horká ch 20-30 m3 šutru (5 Kč za 1 m3). Nalá maný šutr se vydraž í, až bude vyrovná n. Vý bor pro postavení pomníku předal obci pamětní spis a spořitelní kníž ku na Kč 458,77 na udrž ová ní pomníku.
x 25. 8. 1924
obec si vypůjčí z písnické Kampeličky 5000 Kč na zaplacení zá lohy za pozemky přidělené Stá tním pozemkový m úřadem.
x 25. 8. 1924
bylo přizná no domovské prá vo Josefu Bernardovi, Josefu Kolmanovi a Františku Auersergerovi. Zachariá ši Kinduchovi bude přizná no až po 10 letech, bude- li se jmenovaný chovati jako řá dný občan.
x 11. 1. 1925
bylo přijato konečné rozhodnutí o proná jmu rozoraný ch pastvin, přidělený ch obci pozemkový m úřadem.
x 8. 3. 1925
usneseno, aby strom - hruška byla prodá na ve veřejné draž bě za 30 korun. Schvá leno vyplatit 30 Kč za štěrk navezený na opravu cesty
od hranic točenský ch. 9. 9. 1925
15. 11. 1925
píše starosta Stan. Plá tek, ž e František Štekr jezdil přes louku a jetel Frant. Zavadilovi a ž á dá schvá lit pokutu 20 Kč do chudinské pokladny. konaly se volby do poslanecké sněmovny. Předsedou volební komise byl Jos. Dolež al (republiká ni), m. předsedou Vojt. Chaloupka (domká ři), členové Vá cl. Dvořá k (republ.), Fr. Janoušek (malorolníci), Ant. Šafrá nek a Josef Mraček (komunisté). Jako důvěrníci byli Karel Plá tek (komunisté) a Rud. Jedlička (domká ři a malorolníci). Voleb se zúčastnilo 81 muž ů a 77 ž en. Vý sledek nelze stanovit, protož e v zá pise jsou politické strany uvedeny jen čísly.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 5.
20. 1. 1926
přiděluje Stá t. pozemkový úřad obci Cholupice 40,8 hektarů půdy od zdejšího velkostatku.
x 7. 3. 1926
usneseno, ž e Fr. Janoušek zhotoví ochranné zá bradlí k obecním studná m ze ž eleza. Schvá leno, aby byl hajný Antonín Bohá ček přijat do svazku domovského.
x 4. 4 1926
ulož eno starostovi St. Plá tkovi opatřit 18.800 Kč od písnické Reifeisenky na zaplacení pozemků Stá tnímu pozemk. úřadu. Dá le byla povolena ž ivnost kominická Rudolfu Chudomelkovi. Bylo dá no zadostiučinění bý v. starostovi Josefu Chaloupkovi, neb při stá vajících poměrech jinak hospodařiti nemohl. Obecní zastupitelstvo jej zprošťuje ručení.
7. 5. 1926
x 8. 12. 1926
píše Okresní sprá vní komise Jílové, ž e obecní hospodaření za r. 1921 a 2 bylo uzná no za sprá vné a bý v. starosta Jos. Chaloupka byl zproštěn ručení za event. škody. cholupický velkostatek rozoral pastviny “Průhona“. Obec. zastupitelstvo ž á dá . soud, aby byly prohlá šeny za veřejné.
x 18. 12. 1926 zaprotokolová no, ž e Vá cl. Chaloupka bude platiti činž i 120 Kč a nesmí chovati ž á dné holuby jak na půdě, tak ž á dné holubníky nesmí bý t zavěšová ny na obecním domě a půdu po holubech vyčistit! Fr. Zeman a Stan. Červenka mají byty v obec. domě uvolnit.
x 30. 1. 1927
usneseno vyčistit škarpy podle cesty od Točné, což provede velkostatek a odebere hlínu. Obec dá příplatek 30 hal. od metru pro lidi, kteří budou škarpy vyklízet. Též upravit cestu k Hajká m.
x 13. 3. 1927
usneseno zaplatit Marii Chaloupkové čá stku 500 Kč za amputovanou nohu. Okresní soud Jílové ulož il Vojt. Chaloupkovi odklidit dříví a kompost na parceli 402 a 403.
x 28. 11. 1927 usneseno vypůjčit si 12.000 Kč na opravu školy v Písnici na 6,5% úrok, splá tky na 20 let. x 1. 12. 1927
byli určeni 2 členové zastupitelstva na kontrolová ní zá bav - Bohumil Šafrá nek a Josef Kolman.
x 26. 1. 1928
byla dá na vý pověď Fr. Zemanovi z obecního domku. Bude zaplaceno Fr. Vošahlíkovi 280 Kč za odstěhová ní F. Zemana do domovské obce.
x 8. 2. 1928
usneseno zavést ná pojovou dá vku 10 haléřů z jednoho litru piva.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 6.
x 4. 3. 1928
usneseno, ž e obec opatří stromky na alej u kříž ku a po obci. Ant. Šafrá nek zhotoví betonové sloupky s tabulkami na rozcestí k silnici břež anské a ke kříž ku.
x 6. 7. 1928
dá n souhlas k ž ivnosti hostinské v čp. 58 (ž á dá těl. jednota Sokol), ale 4. 9. došlo k zamítnutí.
x 18. 11. 1928
obec si vydluž í u Zemské banky 54.000 Kč. Jako zá stavu dá obecní nemovitosti. Zemská banka by splá cela za obec Cholupice dluhy v Jílovém, na Zbraslavi a v Písnici.
x 3. 12. 1928
ná pojová dá vka z piva v cihelná ch bude stanovena paušá lně po 250 K jak p. Doušovi, tak p. Zmeškalovi.
2. 12. 1928
volby do zemského zastupitelstva: Předsedou volební komise Jos. Kolman, m. předsedou Vojt. Chaloupka, členové Jos. Pašek, Josef Černý , Bohumil Šafrá nek, Ladislav Příbrský . Zúčastnilo se 84 muž ů a 87 ž en. Vý sledek: strana č. 1 ná r. socialisté 76 hlasů 3 republiká ni-zemědělci 38 9 komunisté 45 5 lidovci 7 7 ž ivnostníci 2 11 soc. demokracie 1 169
x 13. 10. 1929
- dá n ná vrh opustit školu písnickou a postavit vlastní, - schvá leny poplatky: B. Zavadil - za připouštění bý ka . . . . . 28 Kč V. Šafrá nek - za připouštění kance . . . 28 Kč
x 10. 8. 1930
usneseno, ž e v neděli 17. 8. bude se konati draž ba obecních pozemků v Dolích.
x 11. 1 1931
k přípisu okres. úřadu přispět ke sníž ení nezaměstnanosti usneseno: upravit veřejné cesty, nalá mat štěrk, ale vyž á dat podporu ministerstva soc. péče 10 Kč denně na muž e.
x 15. 2. 1931
stěž uje si panství břež anské, ž e na pastviná ch “Průhoně“ mají cholupičtí postaveny stohy. Obecní rada se v této věci staví za zdejší občany i za cenu soudního projedná ní. Zdůrazňuje, ž e dotyčný pozemek je od nepaměti už ívá n jako pastviště nebo sklá dka.
x 13. 3. 1931
je zřejmo, ž e Zemský úřad a okresní školní vý bor nebude souhlasit se zá měrem postavit v Cholupicích školu.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 7
x 17. 5. 1931
usneseno vyplatit 100 Kč lidem za vyvezení bahna z rybníka na ná vsi, dá le usneseno opravit cesty do Kotrhejbla, u vrbičky a na Horka.
x 31. 5. 1931
ulož eno Ant. Maternovi dá t do ná lež itého pořá dku cestu Na břečká ch (do původního stavu).
x 20. 9. 1931
obecním poslem ustanoven Josef Šafrá nek za 1000 Kč ročně.
x 1. 11. 1931
usneseno platit 5 Kč pokuty nedostaví-li se člen zastupitelstva bez omluvy do schůze. Usneseno dá t na cestu do Dymače patníky a zá bradlí.
x 13. 12. 1931 byl zvolen obecním pokladníkem Josef Šebek, zejména pro přejímku peněz od pošt. úřadu. Plat 200 Kč ročně. x 13. 12. 1931 Antonín Rá dl navrhuje postavit na Točnou silnici. Ná vrh bude předá n Zemskému silničnímu fondu. x 31. 1. 1932
usneseno vybídnout Písnici, aby doplatila za proutí v Dolích za minulá léta.
x 28. 2. 1932
obec odkoupí od Sokola Cholupice ká men z likvidace ovčína za cenu 7 Kč/M3, ale vyrovnaný ve figurá ch. Bude použ it k opravá m cesty v Dymači.
x 28. 2. 1932
obec Cholupice se staví proti ná stavbě školy v Písnici pro její ná kladnost a znovu otevírá pož adavek stavby školy v Cholupicích.
x 22. 5. 1932
oprava obec. domku zadá na Jos. Ž á kovi a Jos. Chaloupkovi za smluvní cenu Kč 1.200 (písek z Modřan, ká men z Horek a ovčína).
x 24. 5. 1932
obec. rada se usnesla vyká zat. V. Chaloupkovi místo k postavení chlívků pro prasata. Močůvka nesmí vytékati na ulici, jinak chlívky musely by se rozbourat.
x 3. 7. 1932
zamítnuto zaplatit za amputaci nohy Marii Chaloupkové, jelikož její syn má dosti vý nosnou ž ivnost a můž e zaplatiti.
x 31. 7. 1932
usneseno podat protest proti rozsudku okresního soudu v Jílovém a odvolat se (pastviny “průhona“). Vyž á dat si prá vníka JUDr. Čenka Brunnera.
8. 12. 1932 x
usneseno poskytnout místním nezaměstnaný m 10% z obecních přirá ž ek, vyplatit 800 Kč za vyčištění Ká lku. stanovit odměnu 2 Kč za hodinu za škrá bá ní blá ta. Usneseno, ž e p. Douša má upravit cestu kolem baž antnice pro ná kladní auta jezdící pro cihly.
x 29. 1. 1933
odměna za vyčištění Ká lku zvý šena o 200 Kč.
1933
několikrá t jedná no o ž á dosti p. Hudce z Písnice o otevření pískovny na cholupickém území.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 8. x 26. 3. 1933
starostou zvolen Josef Šebek, ale ten ze zdrav. důvodů odmítl. Nato byl zvolen Ant. Ehrenberger a 1. ná městkem Josef Šebek. Obecní zastupitelstvo tvoří: Vá cl. Dvořá k, Boh. Zavadil‚ Boh. Šafrá nek, Vá cl. Šafrá nek ‚Fr. Janoušek ‚ Fr. Příbrský , Ant. Šafrá nek, Vojt. Chaloupka, Vilém a Stanislav Plá tek.
x 16. 4. 1933
- dá n souhlas k opravě obecní studá nky, - draž ba na trá vu v Dolech bude 23. 4., - V. Dvořá k navrhuje opravit hrá z u silnice u Ká lku.
x 24. 3. 1933
pá nové Ant. Materna, Fr. Dolež al, St. Plá tek, Ant. Melichar a Josef Bauer mají do 4 dnů vysvětliti, proč prová děli sprá vky před vraty obecním šutrem.
x 4. 6. 1933
usneseno koupit od Sokola (z bouračky ovčína) betonové kvá dry na hrá z a splav u Ká lku.
x 15. 6. 1933
obecní rada protestuje proti vý měru Okresního úřadu Jílové ze 30. 5.1933 - vymá há ní peněz na ná stavbu školy v Písnici. Okres. úřad hrozí rozpuštěním obec. zastupitelstva a jmenová ním vlá dního komisaře ! Zemský úřad má bý ti pož á dá n o zrušení vý měru okresního úřadu.
x 13. 8. 1933
za účasti starosty konala se volba honebního vý boru. Jos. Šebek obdrž el 26 hlasů, Ant. Materna 16, Boh. Zavadil 14, Vá cl. Dvořá k 19 a Vilém Plá tek 14.
25. 9. 1933 x
pohodnému Bohumilu Smolíkovi z Písnice schvá len poplatek 150 Kč ročně.
x 8. 10. 1933
usneseno vyž á dat od Místní školní rady v Písnici dolož ení rozpočtu na 400.000 Kč (ná stavba školy) a vysvětlení způsobu rozdělení ná kladů na přiškolené obce. Cholupice mají 2 mandá ty v této školní radě (Boh. Zavadil a Jos. Šebek).
x 12. 11.1933
navrž eno propachtovat Ká lek, zřídit u něj zá bradlí, platit obci poplatek 20 Kč za seká ní ledu.
x 6. 12. 1933
schvá len příspěvek škole v Modřanech na vyvařová ní polévek pro děti, které tam dochá zí.
4. 12. 1933
sděluje Okres. úřad Jílové, ž e Zemský úřad rozpustil cholupické obec. zastupitelstvo a dosadil vlá dního komisaře Emanuela Muchku, řídicího učitele v Písnici. Starosta má mu vše předati. Na ná stavbu školy v Písnici mají si Cholupice vypůjčiti 220.000 Kč od Zemské banky v Praze. Toto bylo projedná no v Cholupicích 6. 12. 1933 a podá n ná vrh odvolat se u ministerstva vnitra.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 9. x 4. 12. 1933
se ujal své funkce v Cholupicích vlá dní komisař Emanuel Muchka (místopředseda Jos. Šebek). Do obecní knihy schůzovních zá pisů učinil o svém nedlouhém působení perfektní zá pis, z něhož uvá dím: - na vý zvu okres. úřadu Jílové byl od 1. 7. 1934 ustanoven lesním hlídačem Vá clav Petrá ček vzhledem k velký m lesním krá dež ím. Jmenovaný byl vzat do slibu u okres. úřadu, dostal dekret na 6 let. Jeho plat stanoven na 300 kč měsíčně + trá vu. - u Ká lku vysazeno 5 topolů. - ovoce v obci pronajato sadaři Frant. Honzíkovi za 265 Kč - komisař vyvěsil veřejně rozpočet na ná stavbu školy v Písnici, docílil půjčky od Zemské banky a již 3. 5. 1934 pouká zal do Písnice 195.000 Kč. - v r. 1934 bylo katastrofá lní sucho. Škody byly až 90%-ní. Komisař docílil pro obec podpory 40.000 Kč od zemědělské rady. - spor s velkostatkem o pastviny (lada) byl ukončen 9. 5. 1934 tím, ž e Josef Ž á k, Rudolf Jedlička, Fr. Janoušek, Vá clav Plá tek, Vojtěch Chaloupka a Marie Raková podepsali smír a obec měla zaplatit soudní vý lohy. Okresní úřad neuznal usnesení obec. zastupitelstva z 22. 2. 1931 za zá konné a nařídil úhradu těm, kdož pro usnesení hlasovali. - komisař zavedl některé knihy, jako pokladní deník, hlavní knihu a jiné a důlež ité věci zapsal do kroniky. - uvá dí, ž e měl dobrou shodu s občanstvem a cení si jeho dobré uká zněnosti. - 30. 9. 1934 byly volby do obecního zastupitelstva - 14. 10. 1934 zvolilo zastupitelstvo starostou opět Antonína Ehrenbergera - 21. 1. 1935 předal komisař úřad Ant. Ehrenbergerovi.
x 30. 9. 1934
1934 do obec. zastupitelstva byli zvoleni: Ant. Ehrenberger-starosta, Jos. Šebek-1. ná městek, Jos. Chaloupka-člen rady, Vá cl. Malina ml. - člen rady. Dá le Karel Veverka, Fr. Burda, Fr. Síbrt ‚ Kar. Plá tek, Boh. Zavadil, Boh. Šafrá nek, Ant. Šafrá nek, Vá clav Šafrá nek. Ná hradníci: Jos. Polá k elektriká ř, Josef Vá ňa, Karel Kořá n, Vojt. Chaloupka, J. Dolež al, Lad. Příbrský .
x 10. 2. 1935
usneseno pronajmout fotbal. klubu pole (není uvedeno kde ?). Roční ná jem 300 Kč.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci - list 10.
x 24. 2. 1935
povolen pozemek na postavení tabá ční budky Ant. Chaloupkovi a Leopoldě Urbá nkové. Budku jenom dřevěnou.
x 17. 3. 1935
usneseno - kdo dluž í ná jem z luk a polí, můž e jej odpracovat lá má ním stavebního kamene 15 Kč/m3.
x 31. 3. 1935
schvá leno pronajmout pozemek na postavení provisorní boudy v Dolích Ant. Štěpá nkovi z Libuše na 6 roků.
x 31. 3. 1935
vyhověno Marii Chaloupkové ve věci příspěvku na zakoupení protézy (dřevěné nohy).
x 23. 6. 1935
obec. zastupitelstvo se rozhodlo podat protest proti vý měru okres. úřadu v Jílovém, tento vý měr rušil usnesení obec. zastupitelstva z 22. 2.1931.
x 23. 6. 1935
byl ustanoven obecní trestní sená t - Vá clav Malina a Josef Šebek.
21. 7. 1935 x
povoleno Leopold Urbá nkové postavit zděný stá nek 2 x 2 m pro prodej kuřiva. Poplatek 20 Kč ročně.
x 27.10 1935
schvá leno zřídit obecní knihovnu a věnová no tisíc korun na pořízení. Knihovníkem zvolen 8. 12. 1935 starosta Ehrenberger. Poplatek z knihy 20 haléřů.
x 29. 12.1935
ustavena letopisecká komise: Josef Chaloupka a Josef Šebek, kroniká řem Rudolf Chaloupka.
x 29. 12.1935
ustavena hřbitovní komise: Boh. Zavadil, Kar. Plá tek, Ant. Šafrá nek, Josef Šebek. Jejím cílem bylo docílit zřízení společného hřbitova s Písnicí. Plá nky má vypracovat stavitel Fr. Kolman z Modřan.
x 29. 12.1935
schvá len lesní program. Vojtěch Jílek z Ř evnic navrž en lesním hospodá řem.
x 23. 2. 1936
usneseno zakoupit nosítka pro sbor samaritá nský .
x 22. 3. 1936
povolena vý čepní koncese Marii Štěpá nkové v Dolích katastr. č. 470/1- Cholupice. Tak vznikla lesní hospoda zná má pod pozdějším ná zvem U koček.
x 22. 3. 1936
povolena dřevěná bouda Fr. Petrá čkovi (není uvedeno kde a k jakému účelu ?)
x 29. 3. 1936
obecní rada stanovila řadu obecních dá vek, z nichž uvá dím: 10 haléřů z 1 litru piva, 20 haléřů z 1 litru vína, 40 haléřů z 1 litru kořalky, 2 koruny ze hry v karty za 1 účastníka po dobu 6 hodin 10 korun ze psa a z dalšího o 50% více, 30 haléřů za zá bor ulice - chodníku za 1 m a den Dá le byly stanoveny poměrně slož ité hřbitovní poplatky pro budoucí hřbitov.
CHOLUPICE Jak běž el ž ivot v obci list 11. x 23. 6. 1936
obec. zastupitelstvo se usneslo napojit se na újezdní školu měšťanskou v Modřanech.
x 30. 8. 1936
usneseno pronajmout obecní pozemky v Dolích veřejnou draž bou.
x 30. 8. 1936
usneseno udělit písemnou důtku hajnému Petrá čkovi (důvod neuveden).
25. 3. 1937
Okresní úřad Jílové potvrzuje p. Ferdinandu Duchoňovi, starostovi Sokola, ž e bere na vědomí dobrovolné rozejití Sokola v Cholupicích.2
Údaje označené x jsou převzaty z “Knihy zá pisů ze schůzí obec. zastupitelstva 1916 - l936“, která je ulož ena v archivu okresu Praha-zá pad 2
Pamětní kniha obce cholupické nalezena! Po několika tý denním pá trá ní v archivech a knihovná ch, školních matriká ch a pozemkový ch knihá ch, po řadě rozhovorů s pamětníky o minulosti Cholupic, pomohla mně ná hoda, ž e jsem v únoru r. 2000 objevil pamětní knihu Cholupic, založ enou v r. 1925. Nachá zela se v archivu kroniká ře Místního úřadu v Modřanech. Nezjistil jsem, kdo ji tam předal. Ačkoliv již je na jiný ch místech této kroniky zaznamená no „jak běž el ž ivot v obci“po 1. světové vá lce, stojí za to, doplnit údaje dalšími poznatky z nalezené pamětní knihy: 1918 28 října byla vyhlá šena samostatnost Čechů a Slová ků a presidentem byl zvolen prof.dr. T.G.Masaryk. Nadšení lidu bylo nesmírné. Vlá da republiky musela tehdy povolat vojsko k potlačení odporu Němců v pohraničních oblastech a k vytlačení maďarského vojska ze Slovenska. Mnozí občané hlá sili se i dobrovolně. I nadá le, jako za Rakouska, byly prová děny rekvisice obilí, ne však ná silím. Země byla vyhladovělá . 1919 30. dubna byly v Cholupicích slavnostně vysazeny Lípy svobody a to čtyři na ná vsi proti hasičské zbrojnici a dvě u kříž ku na rozcestí silnice od Modřan a cesty do Točné. 15. června konaly se volby do obecního zastupitelstva. Zvoleni byli: Josef Chaloupka (starosta), Stan. Plá tek, Jos. Kolman, Bohumil Zavadil, Boh. Šafrá nek, Vojt. Chaloupka, Josef Ploc, Alois Wasserman.Josef Ž á k, Frant. Zavadil, Vá cl.Šafrá nek a Vá clav Polá k. 1920 Nastala všeobecná demobilisace vojá ků. 1921 Pamětní kniha zaznamená vá , ž e po vá lečném pokaž ení ná roda chtěl kdekdo lacino a bez prá ce přijíti k penězům. Peněz bylo dost, ale neměly u lidí cenu. Ačkoliv byla velká nezaměstnanost, bylo těž ko sehnat lidi na hospodá řské prá ce v obci.
4. prosince pokusili se místní komunisté zabrat cholupický velkostatek. Ustavili vý bor k jeho spravová ní. K potlačení této akce bylo vyslá no do Cholupic asi 40 vojá ků, kteří zatkli dva předá ky. 1921 V tomto roce byly v obci vyvlastněny dlouhodobé pachty ná lež ející praž skému arcibiskupství a dá ny občanstvu do volného už ívá ní. 1921 Kniha uvá dí, ž e do konce r. 1921 bylo velice draho. Na příklad pěkný kůňstá l až 15.000 Kč i více. Metrá k pšenice byl za 450 Kč. Obchod obilím byl již volný , takž e se již nerekvírovalo. V ná sledném roce ceny pomalu klesaly. Při sčítá ní lidu zjištěno, ž e v obci ž ije 301 lidí. 1922 4.prosince byl Josefu Chaloupkovi odebrá n úřad starosty. na příkaz Okresní politické sprá vy a řízením obce byl pověřen 1. ná městek Stanislav Plá tek. 1923 20. května byl postaven pomník vojínům padlý m ve světové vá lce, o což se údajně zaslouž il sprá vce velkostatku Vá clav Drobný . 24.října konaly se opět volby do obec. zastupitelstva s tímto vý sledkem: Stan.Plá tek (starosta), Jos. Kolman, Ant. Šafrá nek, Vojt. Chaloupka, Ant. Šafrá nek, Josef Ž á k, Vilém Plá tek, Josef Ploc, Fr.Janoušek, Vá cl.Dvořá k, Ant.Materna, Vá clav Šafrá nek. 1924 26. března – po veliké průtrž i mračen – byla zaplavena celá ves. Vodní příval vnikl do stavení, dobytek ve chlévech stá l ve vodě, pole a cesty byly zničeny. V tomto roce prová děla se parcelace polí a luk cholupického velkostatku Půda přidělová na drobnému lidu. 1926 Tento rok byl velmi mokrý a úroda tudíž velmi zlá . 1927 V květnu zemřel Vá clav Drobný , sprá vce dvora, starosta Sokola a předseda komise pro postavení pomníku.
1927 V tomto roce vedla obec Cholupice velký spor s Českou cukerní společností v Praze ohledně parcely č. 402, kterou si tato společnost přivlastňovala. V 1. kole obec spor prohrá la, ale po odvolá ní k Zemskému civilnímu soudu došlo k opaku. 23. října konaly se opětovně obecní volby s tímto vý sledkem: Stan. Plá tek (starosta), Jos. Kolman, Boh. Zavadil, Vá cl.Šafrá nek, Rudolf Jedlička, Vá cl. Dvořá k, Frant. Janoušek, Fr. Příbrský , Ant.Melichar, Frant. Dolež al, Ant. Šafrá nek, Bohumil Šafrá nek. 1930
Sčítá ní lidu – v Cholupicích ž ije 410 lidí.
1931 20.října proběhly obecní volby: Stan. Plá tek (starosta), Jos.Kolman, Vá cl.Dvořá k, Boh.Zavadil, Josef Šebek, Vá cl.Šafrá nek, Antonín Ehrenberger, Fr. Janoušek, Fr. Příbrský , Ant. Šafrá nek, Bohumil Šafrá nek, Vojtěch Chaloupka. 1933 9.dubna zvolen starostou Antonín Ehrenberger, když Stanislav Plá tek resignoval pro onemocnění. 8.prosince rozpustil okresní úřad v Jílovém obecní zastupitelstvo v Cholupicích a dosadil do obce vlá dního komisaře Emanuela Muchku, ředitele školy v Písnici. Protesty cholupického zastupitelstva byly bezvý sledné. Důvodem k rozpuštění byl nesouhlas cholupický ch poskytnout příspěvek na ná stavbu školy v Písnici. Dosazený komisař vyřešil věc tím, ž e sjednal pro obec Cholupice vý půjčku 220.000 Kč od Zemské banky. O vá nocích 1933 a dalších zimních měsících byla v obci velká nezaměstnanost a pomoc z okresu byla nedostačující. Již zmíněný komisař nechal prová dět v obci nouzové prá ce, jako úpravy cest, úpravu rybníka před hostincem Jaroslava Skřivana, dal vysadit 13.000 lesních stromků. Před rybníkem bylo vysazeno 5 topolů a u Ká lku 5 jasanů. Podle silnice byly sá zeny ovocné stromy.
Při revisi obecního hospodaření byly zjištěny některé zá vady a bý valý starosta Stan. Plá tek musel vrá tit do obecní pokladny 7.000 Kč. 1934 24. května oslavil cholupický spolek Svornost své 5-leté trvá ní Toho roku byla v Cholupicích, Písnici a Vestci katastrofá lní neúroda. Obilí uschlo na stojato. Od jara nepršelo, byl nedostatek vody, nebylo seno. Byl odprodá vá n dobytek, aby lidé získali peníze. Od Zemědělské rady v Jílovém byla získá na podpora 130.000 Kč. (Cholupice 40.000 Kč, Písnice 42.000 Kč, Vestec 48.000 Kč). Za tento obnos zakoupili zemědělci v Agrasolu na Libuši krmivo a seťové obilí. Protož e vlá dní komisař své poslá ní v Cholupicích splnil, byly vypsá ny na 30. zá ří 1934 nové obecní volby. Byly podá ny 2 kandidá tní listiny: 1)Čs. soc. demokratická strana dělnická 2)koalice agrá rníků a ná r. socialistů Na sprá vnost voleb dozíral vlá dní komisař. Zvoleni byli: Vá clav Malina zá mečník č.54 Josef Šebek rolník č. 2 Karel Plá tek zedník.č. 39 B. Zavadil rolník č.4 Frant. Burda dělník č. 45 A. Šafrá nek zedník č.38 Josef Chaloupka č. 16A. Ehrenberger zřízenec č.42 Frant. Síbrt dělník č.64 Boh. Šafrá nek chalupník č.18 Karel Veverka dělníkč.44 Vá cl.Šafrá nek rolník č.1 Za starostu byli navrž eni Josef Chaloupka a Antonín Ehrenberger. Kaž dý dostal 6 hlasů. Rozhodl los. Starostou se stal A. Ehrenberger. Podobně dopadla volba 1. ná městka mezi Josefem Chaloupkou a Josefem Šebkem. Los padl na J.Šebka. Některé údaje o Cholupicích z let třicá tý ch (1934): -majetek obce spočíval v pozemcích a v obecním domku. Hodnota majetku byla asi 600.000 Kč. Obecní dluhy v r. 1934 činily 305.000 Kč. -v letech 1933-34 bylo v obci 69 domů a ž ilo zde 430 lidí. Tou dobou přibyla 2 stavení – Josefa Šebka a V. Halbicha.
-v obci byly 3 politické strany: agrá rníci, soc. demokraté a ná r.socialisté+ž ivnostníci. -velkostatek měla tehdy pronajatý Česká cukerní společnost v Praze. -zemědělci z Cholupic a Písnice dostá vali od velkostatku řepný chrá st a za ten museli předem vybírat brambory. O chrá st se velkostatek dělil se zemědělci na půl. -rolníci dá vali mlít obilí k mlyná ři Klégrovi do Písnice. Většinou vyměňovali obilí za mouku u p. Hlasivce na Pankrá ci. chléb do Cholupic dová ž eli fr. Vosecký a Emil Klégr z Písnice a p.Vodrá ž ka z Libuše Tím končí sporé zá pisy v Pamětní knize cholupické, psané úhledný m písmem, lze říci krasopisně. Zá pisy z let 1918-33 jsou od nezná mého autora. Zá pisy od prosince 1933 do ledna 1935 prová děl komisař Emanuel Muchka, který předal obecní úřad novému starostovi dne 21.1.1935.
Portrét a podpis Emanuela Muchky. Razítko Obecního úřadu v Cholupicích.
ZE STARÝCH CHOLUPIC. Vý pisky z Pamětní knihy Cholupické a Kroniky Písnické 4.7.1929 V 17 h. přehnal se nad Čs. republikou uragá n, který stihl celou střední Evropu. Předtím dosahovala teplota 54° C. 21.6.1931
28.2.1932
V hostinci U Skřivanů se konal dětský den. V programu účinkovaly školní děti z Písnice. Písničtí se dostavili v průvodu s hudbou. Večer hrá la hudba Frant. Hotového z Hodkovic, vstupné činilo 3 Kč, na tancovačku 5 Kč. Obec Cholupice odkoupií od Sokola ká men z likvidace ovčína za cenu 7 Kč za kubík, ale vyrovnaný ve figurá ch. Bude použ it k oprave cesty v Dymači
2.10.1932 U Písnice byly založ eny pož á ry 3 stohů slá my: 2.10. stoh Jos. Nová ka č.20, 14.11. Karla Brejchy č.8 a 16.11. Roberta Hudce č. 32 (2 stohy). 1933
Obec. zastupitelstvo Cholupic jednalo několikrá t o ž á dosti p. Hudce z Písnice o otevření pískovny na cholup. katastru při zá padním okraji Písnice. K těž bě písku skutečně došlo.
16.4.1933 Obec se rozhodla opravit obecní studá nku. Ta se nachá zela na ná vsi poblíž Skřivanovy hospody, byla prý vyzděná a chrá něná ohrazením. 12.11.1933 Obec se usnesla propachtovat rybník Ká lek a patřit jej zá bradlím. Kdo bude chtít sekat led, to ozná mit obci (poplatek 20 Kč). 16.3.1934 Vypukl pož á r v mlý ně Josefa Klégra v Písnici č. 30. Shořela peká rna, čá st stavení a chlév.
31.1. 1935 Usneseno pronajmout pozemek na postavení provisorní boudy v Dolích Antonínu Štěpá nkovi z Libuše na 6 roků. To byl počá tek vzniku hospody U dvou koček. 29.12.1935 Byla ustavena letopisecká komise ve slož ení Josef Chaloupka, Josef Šebek a kroniká ř Rudolf Chaloupka. 23.2.1936 Obec schvá lila zakoupení nosítek pro Sbor samaritá nů. Ti měli stanoviště v hostinci U Skřivanů (podle tabulky u vchodu na jednom snímku). 1934
Toho roku byla v Cholupicích a okolí neúroda, obilí uschlo nastojato, nebyla voda, nebylo seno. Dobytek byl odprodá vá n. Zemědělská rada v Jílovém poskytla 40.000 Kč na ná kup krmiva a seťového obilí.
VÝPISKY Z PÍSNICKÉ OBECNÍ KRONIKY. Vynikající písnický kroniká ř Josef J e ř á b e k vyvinul obrovské úsilí, aby získal a zpravoval všechny dostupné údaje o svém bydlišti. Musel zajisté navštívit slušnou řá dku archivů a knihoven a pročíst množ ství písemný ch dokumentů, než se mu podařilo zmapovat dějiny této nevelké obce. Kronika sestá vá ze 3 vá zaný ch knih, je psá na na stroji a je velmi přehledně upravena. Jsou v ní podchyceny udá losti od r. 1317 do r. 1938. Písnice byla v minulý ch stoletích dlouho v područí Cholupic, kde byla tvrz někdejšího feudá la. Osudy obou vsí jsou tedy podobné, přesto však budou útrž ky z písnické jistě zajímat občany Cholupic a budou jim blízké. Stručně z historie Písnice: Nejstarší zmínka o Písnici je obsaž ena v Listech klá štera zbraslavského a tý ká se roku 1317. Písnice podlehla též e vrchnosti jako Cholupice. Od 1350 - 1521 Byly to praž ští měšťané Štukové po nich až do r. 1597 vladycký rod Hý zrlů. Sídlili na cholupické tvrzi, jejích existence se připomíná ještě r. 1650, ale když r, 1597 koupil Cholupice a Písnici místokancléř Ž elinský a připojil je k Břež anům, přestaly bý t Cholupice sídlem vrchnosti.
Písnice byla i nadá le poddanskou vsí břež anského panství až do zrušení poddanství v r. 1848. Rozvoj Písnice probíhal pak rychleji než v sousedních Cholupicích, což se odrá ž í v ná růstu obyvatel, ve spojení s Prahu, stavbě školy, elektrisaci obce i ve společenském ž ivotě občanů. Přízvizkém “z Písnice“psalo se ve středověku více rodů, ale mnozí jejich tehdejší představitelé ani v Písnici nesídlili. Z nich nejvíce vynikl Jan Písnický , který byl od r. 1531 místopísařem koruny České. Byl přijat do rytířstva a ve znaku měl zlatou větev v modrém poli na pařezu dobovém, s dvěma listy a ž aludem. Jeho syn Jindřich byl r. 1594 advoká tem a prokurá torem císaře Rudolfa. Útrž ky z období 1841 - 1918: Podle údajů Stabilního katastru ž ili v r. 1841 v Písnici: čp. 17 Josef Jirá t čp. 1 Jan Melichar 2 Vá clav Kvítek 18 Jan Czonk 3 Josef Richter 19 Karel Rada 6 Vojtěch Winterblum 15 Josef Suchá nek 10 Jan Novotný 20 Jan Nová k Z celkového počtu 24 čísel popisný ch nebyla zakreslena čp. 11, 12, 14, 21 a 22. Ostatní majitelé neuvedeni, až po r. 1849 - po řá dném číslová ní domů.
Písnice - s. 2 - Rozloha obce v r. 1849 byla 603 jiter a 810 sá hů čtverečný ch. V r. 1853 měla obec 27 domů a 211 obyvatel. - V r. 1881 byl zřízen obecní rybník (nad Klégrový m mlý nem). - V r. 1888 byla otevřena 2- třídní škola. - V r. 1880 byl v Dolích otevřena obecní kamenolom. 1 sá h kamene byl pro domá cí za 30 krejcarů, pro cizí za 50 krejcarů. Písničtí také rý pali a prodá vali drny k obklá dá ní hrobů na praž ský ch hřbitovech (1 kopa drnu 20 krejcarů). Cena později stoupla až na 1 zlatý . - Kolem r. 1850 řídil obecní věci v Písnici a Cholupicích rolník Vilém Švarc. Zemřel r. 1865 ve věku 50 let. - R. 1864 bylo katastrofické sucho, mlý nům chyběla voda. Proto byl u Písnice postaven větrný mlý n. Útrž ky z období 1919 -1938: - 1. 3. 1919 kolková ní rakouský ch peněz - 4. 4. 1920 dokončeno elektr. vedení po celé obci. Akce stá la 45.000 Kč a transformá tor 30.000 Kč. - 1921 konaly se sbírky na pomoc hladovějícímu Rusku (z iniciativy presidenta ČSR a Červeného kříž e). - 26. 3. 1921 rozešla se zdejší organizace FDTJ ( proletá řská těl. jednota), těl. ná řadí předá no škole. - 14. 11. 1922 v 2 h. odpol. za veliké mlhy zřítil se na pole se Rudolského Jaroslava u Vrtilky vojenský letoun. Měl utrž enou vrtuli, ale pilotovi se nic nestalo. Druhý den přišli vojá ci, letadlo rozmontovali a odvezli do Prahy. Byla zde spousta divá ků. - 1923 kraj byl zasaž en zá plavami chroustů. Okresní sprá va vyzvala ke sběru -1 litr za 40 halířů, 1 litr ponrav 80 halířů. - 4. 11. 1923 zkušební jízda autobusu Praha- Jílové- Netvořice (přes Písnici). Jízdenka z Písnice do Prahy byla za 5 Kč, spojení bylo 1x denně.
- 24. 10. 1923 - 31. 1. 1925 - 21. 1. 1925 - 18. 8. 1925
otevřena nová ková rna - čp. 23, ková ř Jos. Bezouška. čtená řský a podpůrný spolek sv. Josefa oslavil své 30 - leté trvá ní plesem. zaká zala zemská škol. rada školní mlá dež i účast na tělový chovný ch cvičeních FDTJ. prudká bouře. U Cholupic vyvracen jeden ze 4 mohutný ch topolů, které byly ozdobou krajiny a častý m ná mětem malířů.
Písnice - s. 3 - 1925
- 5. 2. 1926
- 21. 4. 1926 - 1926
- 1926 - 30. 3. 1927
- 1928
ž ivnosti v Písnici: obchodníci: Fr. Jeřá bek ze čp. 53, Marie Berá nková čp. 41, Fr. Vosecký pekař a obchodník čp. 30 hostince: Vá cl. Zvelebil, řezník a host. čp. 16 Karel Brejcha čp. 8 ková ř Josef Bezouška čp. 23 kolá ř Josef Obermajer čp. 85 Antonín Ehrenberger čp. 55 cena polí z přídělu půdy z velkostatku Břež any (pozemková reforma): pole 1 ha 900 Kč pastviny 1 hs 300 Kč louky 1 ha 1000 Kč les 1 ha 2000 Kč zahrady 1 ha 1200 Kč rybník 1 ha 300 Kč dvůr v Cholupicích zamořen slintavkou a kulhavkou, rozšířena i do Písnice. bourá ní staré ková rny (srubové stavení). Ve vsi zbý vá ještě1 staré stavení se slaměnou střechou - čp. 17 Čeněk Komá rek zeměděl. stroje v obci: 20 secích, 14 ž acích, 16 řezaček, 2 krouhače na řepu, 5 šrotovníkú. rezignovali republiká ni (agrá rníci) na členství v obec. zastupitelstvu (protest proti komunist. starostovi Josefu Pařízkovi). 5. 6. 1927 pak okresní sprá va v Jílovém obecní zastupitelstvo rozpustila a dosadila “obecní sprá vní komisi“s předsedou Janem Malkusem. písnický m sedlá kem. spolky a korporace v Písnici: Čtená řsko - podpůrný spolek sv. Josefa, zal. 1894. Sbor dobrovolný ch hasičů - 1899. Pěvecko - dramatický spolek SLAVOJ - 1927. Dělnická těl. jednota DTJ - 1913. Tělový chovná jednota SOKOL - 1928. Jednota proletá řské tělový chovy JPT - 1921. Komunistická buňka sekce III. internacioná ly 192
- 27. 10. 1928 - 26. 6. 1929
Strana sociá lně- demokratická . Strana ná rodně- socialistická . Domovina malorolníků a domká řů. Sportovní klub SK Písnice (DSK Písnice) V 20 h. sehrá l loutká ř Matěj Kopecký v host. U Brejchů představení Posvícení v Hudlicích od Matěje Kopeckého. byl zbořen starý domek čp. 36 z roku 1883, zvaný “Na mý tě“, kde se vybíraly poplatky od formanů.
Písnice - s. 4 - 1929
- 1929
- 4. 7. 1929
- 6. 10. 1929 - ž ač. r. 1929 - 1929 - 7. 1. 1930
ustanovil se sbor tamburašů při JPT. Má 22 členů, vedou jej Fr. Horá k a Karel Novotný . Nacvičuje v truhlá ř. dílně K. Novotného. O jeho pořady je velký zá jem, konzervuje po okrese, též v lesním divadle v Modřanech. obec. zastupitelstvo odsouhlasilo 13. 4. proná jem obec. pozemku v Dolích ke zřízení les. divadla. Divadlo vybudoval svou prací a ná kladem dramatický odbor při, JPT s místními komunisty: V “Olší“pod Nová kový m polem, v malé rovince, kolem níž protéká malý potůček, bylo upraveno pro přírodní jeviště, jehož zadní čá st tvoří obecní lom s arká dový mi strá němi. Při levé straně jeviště, obklopena hustou zelení, stojí dřevěná vesnická chaloupka a vpravo dřev. domek zná zorňující malou há jovnu. Přes potůček byly zřízeny dva okrasné můstky. Celek tvoří krá sný pohled, jaký můž e dá t divadlu jen příroda. V třetím domku opodá l jeviště, je sklad rekvisit a také občerstvení pro ná vštěvníky divadla. ukazoval teploměr na slunci 54° C. V 17 hodin se obloha zahalila hustý mi černý mi mraky a kolem 19. h. se přihnal uragá n, který proletěl celou střední Evropou. Škody byly velké - vyvrá cené stromy, odnesené ploty a střechy, zaplavené zahrady a byty. kolem 22. hodiny shořel pro stoh na poli Aloise Melichara, za jeho statkem. Vznik ohně nevyšetřen. k a t a s t r o f i c k é m r a z y - popis je na zvlá štní listu. ustanoveno druž stvo pro půjčová ní parní mlá tičky rolníkům (předs. Jos. Nová k, strojník J. Zavadil z Cholupic). schvá lena komisí peká rna Emila Klégra čp. 5.
- 29. 4. 1930
po tragické udá losti v Radotíně, kde četníci stříleli do dětí, které šly v čele průvodu z Kosoře, přišla dopoledne do 2. třídy písnické školy úřednice Nová ková . Ž á dala tříd. učitele Jana Klepá če o svolení k promluvě k dětem. Pak k nim promluvila bez svolení a byla vyká zá na ze třídy. Na řídicím učiteli vyž á dala 2- hodinovou stá vku jako protest proti radotínský m udá lostem. Stá vka nebyla povolena a jmenovaná musela opustit školu. Z toho povstalo mezi komunistický mi rodiči dětí veliké jitření proti škole, zvlá ště proti řídícímu učiteli. Proti učitelstvu školy byly vydá ny nestoudné plaká ty. Aby řídící učitel a jeho rodina byli v bezpečí, zřídil okr. úřad, aby 4. 5. do 10. 6. hlídkovali kolem školy četnici. Min. vnitra pak vý nosem 29. 7.1930 zřídilo v Písnici čet. stanici s 3 muž i.
Písnice - s 5. - 1. 5. 1930
- 21. 6. 1931
- 30. 10. 1931
- 1931
- 5. 11. 1932
- 1932
Čtvrtek 1. má j 1930 byl v Písnici velmi rušný . O 2. h. odpol. byl uspořá dá n v Dolích tá bor lidu, kam dostavil též vrch. komisař okresního úřadu Kuřil a 25 četníků. Průvod, který zahajoval ž á k II. třídy Boh. Janoušek, ubíral se kolem školy do Dolů. Děti zpívaly revoluční písně a provolá valy protistá tní hesla – tak to sepsal kroniká ř Muchka, který psal školní kroniku. Tento tá bor lidu byl údajně zaká zá n. Důsledkem jeho koná ní bylo zatčení vůdce komunist. hnutí v Písnici Boh. Janouška, který byl drž en ve vazbě na Pankrá ci do 17. 6. 1930. konal se v Cholupicích Dětský den na zahradě u Skřivanů. Program obstarala písnická škola. Písničtí přišli do Cholupic s hudbou. Večer hrá l k tanci Frant. Hotový z Hodkovic, vstup 5 Kč. Lesní pych. Jaroslav Richter a Josef Kvítek, oba z Písnice, dopustili se, jak píše 16. 11. 1931 okresní hejtman dr. Vorel z Jílového, lesního pychu tím, ž e 30. 10. 1931 zdrž ovali se cholupické baž antnici, kamž je vstup zaká zá n. Oby byli předvolá ni na obecní úřad v Písnici, kde při vý slechu uvedli, ž e neučinili ž á dnou škodu v lese, ale zkracovali si cestu od Břež an, kde vypomá hali při polních pracích. 58 nezaměstnaný ch pož á dalo písemně obecní úřad o prá ci (úpravy rybníka a cest). Starosta Boh. Počta pož á dal min. soc. péče o dotaci na tyto prá ce. Byl vytvořen akční vý bor nezaměstnaný ch. obec. zastupitelstvo se usneslo provést ná stavbu školy ná kladem 480.000 Kč, z toho Cholupice by hradily 218.000 Kč. v krá tké době za sebou vž dy večer hořely u Písnice stohy (2. 10. stoh Jos. Nová ka čp. 20, 14. 11. Karel Brejcha čp. 8 a 16. 11. Robert Hudec čp. 32 - hořely 2 stohy).
- 1933 - zá ří 1933
- 1933 - 22. 3. 1934
okresní úřad zastavil činnost akčního vý boru nezaměstnaný ch, protož e působil na obec. zastupitelstvo. ná stavba školy byla v plném proudu - přílež itost pro nezaměstnané. 30. 10. 1933 začalo se učit v nové budově (4 třídy + 1 třída mateř. škola). počet nezaměstnaný ch stoupl na 145. rozpustil zemský úřad v Praze obec. zastupitelstvo. Vlá dním komisařem pro Písnici jmenová n ředící učitel Emanuel Muchka.
Písnice – s. 6 - 16. 3. 1934 - 1. 11. 1934
- 12. 8. 1935
ve 12 h. vypukl pož á r v čp. 30 Josefa Klégra. Shořela peká rna, čá st stavení a chlév. utopil se v Sá zavě 33 - letý Ladislav Coňk. Jak píše kroniká ř byl ná ruž ivý m fanatický m komunistou, ale přítelem školy 8. 11. 1934 byl za velké účasti lidu pochová n do Modřan. Byl členem obecní rady a zastupitelstva. Vyhoštění německého emigranta. Po uskupení moci v Německu Adolfem Hitlerem v r. 1933 hleděli jeho odpůrci azyl v okolních stá tech. Okresní úřad v Jílovém vyhostil 8. 8. 1935 z ČSR německého emigranta Jana Pufflera, který se zdrž oval v Písnici čp. 20, pro jeho politickou orientaci. Vlá d. komisař pro Písnici říd. učitele E. Muchka k tomu v dopise okres. úřadu 12. 8. 1935 uvá dí: “Po obdrž ení přípisu z 8. 8. ihned jsem předvolal k sobě do úřadovny něm. emigranta J. Pufflera, který byl prá vě na obědě v rodině Josefa Coňka, zřízence El. podniků v Praze, bytem v Písnici čp. 24. Emigrant se ihned dostavil do mé úřadovny a já mu odevzdal protu písemnému potvrzení jeho vyhošťovací dekret. Jmenovaný jej přijal a ž á dal, aby mohl jíti domů (dům včely). Já mu však nedovolil z obavy, aby neutekl. Opatřil jsem auto a do auta jej vedli obecní strá ž ník Fr. Há jek, obec. hajný Jan Bezouška, šofér Vá clav chrpa a jeho bratr Josef. Při nastupová ní začal se emigrant zuřivě vzpínati a dá l se na útěk směrem k Modřanům. Ačkoliv byl ihned proná sledová n, nepodařilo se jej chytiti a dopraviti do hnaneckého tá bora ve Vysočanech. Vyhošťovací vý měr má emigrant u sebe. Dva ná lezy postrk a potvrzenku o přijetí vyhošťovacího vý měru vracím. Zá roveňoznamuji, ž e v době svého pobytu v Písnici byl Puffler stravová n zdarma v těchto rodiná ch: Josefa Coňka čp. 24, Růž eny Coňkové čp. 86, Karla Pečenky čp. 54, Emílie
- 1. 6. 1935
Hozmanové čp. 62, Fr. Mareše čp. ,Vá clava Kolmana čp. 22, Antonína Veselého čp. 122 a u jiný ch. Obecní úřad v Písnici, vlá dní komisař Emanuel Muchka. pořá dalo druž stvo Včela v Písnici slavnost. Děti měly nacvičeny různá hesla a provolá valy: Ať ž ije naše rudá Včela! Ať ž ije naše rudá škola! – Tato zá lež itost bude projedná na u soudu, končí kroniká ř.
Písnice - s. 7 - listopad 1935
- 2. 1. 1936 -
V Písnici konala se schůze nezaměstnaný ch za účasti 80 lidí. Druhý den šli dělníci přednést svoje pož adavky. Vlá dní komisař E. Muchka však “odešel“do školy a vzká zal po školníkovi, ž e jel do Jílového pro zvý šený příděl pouká zek. Nezaměstnaní však zjistili nepravdivost vzkazu a provedli odpoledne nový ná stup před bytem komisaře. Ž á dost presidentu republiky. Našemu milému p. presidentovi. podepsaná Lohrová Anna dovoluje si Vá m, pane presidente, zaslati nejvroucnější blahopřá ní a přeje Vá m, abyste byl hodně zdrá v a šťasten ve Vašem novém úřadě. Též Vá s snaž ně prosím, p presidente, vyslechněte prosbu zoufalé ž eny a matky. Pane presidente, to co si dovoluji Vá m napsati jest mý m zoufalstvím a poslední nadějí sklá dá m ještě ve Vá s, ž e snad již kvůli mý m dětem se nade mnou ustrnete a prosbu moji vyslyšíte. V r. 1927 jsme ,si postavili malý bará ček v Písnici čp. 96 a protož e jsme měli malý kapitá l do stavby, tak ná m zbylo 23 tisíc dluhu. Za celý ch 8 let v něm ž ijeme jenom v samém strá dá ní a bídě, protož e tolik vý dělku nyní, abychom mohli všechny úroky platit. Za poslední 3 zimy muž byl bez prá ce vž dy 6-7 měsíců, tak se ná m nashromá ž dily nezaplacené úroky ve vinohradské spořitelně, kde má me dluh 13.000 Kč a teď ná m spořitelna dala bará ček do draž by. Již ná m nadělali několik set útrat a teď ještě snad ná s vystěhují s dětmi na ulici. Pane presidente, prosím Vá s vroucně, smilujte se nad těmi dětmi a zachraňte ná s od té draž by nebo to snad bude moje smrt, až ná s s dětmi vystěhují. Teď je zlá doba, prá ce není a věřitelé na nic neberou ohled. Se slzami v očích Vá m, pane presidente, za všecko předem zasílá m zaplať Pá n Bůh. Lohrová Anna, Písnice 96, p. Libuš. K tomu odpověděla kancelá ř presidenta republiky 16. 3. 1936
ž adatelce, ž e její ž á dost byla postoupena okres. úřadu v Jílovém, který jí má vysvětliti, kde by se mohla domá hati vý sledku. Okresní hejtman jílovský pak píše obec. úřadu v Písnici, ž e ž adatelka by mohla při exekuci namítat, ž e je nezaměstnaná a exekuce by byla odlož ena. Má se obrá tit o radu k okres. soudu v Jílovém Nakonec byl přece jen domek nezaměstnaného dělníka prodá n ve veřejné draž bě.
- 21. 2. 1936 - 1935 - 16. 11. 1936 - 29. 8. 1938
- 1938
- leden 1939 - list. 1936
Písnice - s. 8 konala se prohlídka pozemku u Cholupic, kde bude zřízen společný hřbitov pro Cholupice a Písnici. 1.000 cihel ze strojní kruhové strany cihelny Ladislava Zmeškala (u Břež an) stá lo 160 Kč, o rok později 170 Kč. Předal E. Muchka vedení obce novém starostovi Karlu Janouškovi (čp. 78). ve 22 h. při velké bouřce zapá lil blesk stoh slá my poblíž stavení Antonína Melichara. Stavení místní hasiči uchrá nili, stoh shořel úplně. do Písnice přibylo 56 německý ch uprchlíků před fašismem. Dostá vali z fondu londý nského starosty 8 Kč denně, ubytová ni byli v čp. 1, 20, 33 a 77. konal se první pohřeb na nový hřbitov u Cholupic (pí. Chaloupková , matka 3 dětí). Vlá dní komisař vystřídá n (dodatek k r. 1936): Vý nosem zem. úřadu z 15. 10. 1936 byl potvrzen do funkce Karel Janoušek, okresní cestá ř. Vlá d. komisař E. Muchka mu předal 16. 11. obecní agendu. E. Muchka o tom píše ve své školní kronice: Okresní úřad v Jílovém udělil mně dík a uzná ní za svědomité vedení obecního úřadu v Písnici. K tomu podotý ká m, ž e funkce vlá d. komisaře byla nejtrapnější kapitolou mého ž ivota. Snaž il jsem se, abych předně vyhověl úřadům a též občanstvu v Písnici. S úřady jsem vychá zel velmi dobře. ná vštěva u okres. úřadu v Jílovém nebo u zemského úřadu v Praze byla pro mne svá tkem, zato jedná ní s komunisty v Písnici bylo pro mne svízelné trá pení. Mnohý ch příkoří jsem od nich nespravedlivě vytrpěl a díky mé rozveze, ž e nedošlo k horším věcem. Nerad to zde zaznamená vá m, ale je to pravda.
- 19. 3. 1939
Rozpuštění obec. zastupitelstva v Písnici. Karel Janoušek starostoval pouze do 18. 3. 1939, neboť po příchodu německý ch okupantů pro došlo k rozpuštění obec. zastupitelstva. Jeho poslední schůze byla 19. 3. 1939. Zde přečetl E. Muchka vý nos zem. úřadu ze 16. 2. 1939 o rozpuštění OZ a poděkoval přítomný m za prá ci pro obec. Současně ozná mil, ž e vý nosem okr. úřadu v Jílovém ze 16. 3. 1939 byl opět jmenová n vlá dním komisařem pro Písnici. Písnická kronika uvá dí, ž e E. Muchka v době od 19. 3. 1939 do 9. 5. 1939 neučinil zá pisů do knih protokolů, takž e období německé okupace zůstane v tomto úseku jeho prá ce nezaznamená no …
Písnice - s. 9 - 9. 5. 1945
První schůze Ná r. vý boru v Písnici: Zúčastnil se celý Ná rodní vý bor, dá le komisař E. Muchka, řídící učitel Josef Steininger a 3 hosté. V zá pisu z této schůze píše Josef Steiniger: Pan Jindřich Pospíšil mne pož á dal, abych jako pracovník v ná rodním odboji v obci a jako řídicí učitel zahá jil první slavnostní schůzi Ná r. vý boru. Ná rodní vý bor pož á dal E. Muchku, vlá d. komisaře, o předá ní sprá vy obce do rukou Ná r. vý boru. Za velmi pohnuté a téměř kritické situaci naší obce, neboť ve Vrtilce a v polích mezi Břež any a Písnicí lež elo v palebný ch posicích proti naší obci německé vojsko a oddíly SS vyzbrojené 2 děly, minomety a asi 60 kulomety, od Hrnčíř nastupovalo proti ná m ruské vojsko, jsem schůzi zahá jil, ozná miv vlá dnímu komisaři, ž e lid se zastoupený Ná rodním vý borem přejímá tímto okamž ikem sprá vu obce. Panu vlá d. komisaři jsem poděkoval za všechnu prá ci, pokud ji konal ve prospěch obce a zdejšího obyvatelstva a ozná mil mu, ž e za takovou činnost můž e počítat s podporou a ochranou celého Ná r. vý boru. Poté jsem přečetl vyhlá šky o ustavení Ná r. vý boru v tomto slož ení: Jindřich Pospíšil, tesař Karel Švarc, rolník Josef Coňk, zá mečník Josef Vodička, truhlá ř Josef Jindřich Seman, šofér Karel Melichar ml., syn rolníka František Mareš, kameník
František Paný rek, ředitel Agrasolu František Kapitá n, zedník Dá le se NV se usnesl, aby zajištění Němci, pí. Fiedlerová s Olgou Prausovou, Jungovou se 2 dětmi, Hirschová a Marie Hudcová , které nelze doká zati, ž e by se k Němcům přihlá sila, ale je a byla kolaborantskou, které jsou pod hlídkou zajištěny v hasičské zbrojnici, byly, vzhledem k tomu, ž e není bliž ších pokynů a není nebezpečí útoku, propuštěny prozatím do svý ch domovů na revers, který podepíší. Propuštění provede Jindřich Pospíšil a František Mareš s vrch. strá ž níkem p. Černý m.
OBYVATELÉ CHOLUPIC V LETECH 1873 - 1900. Tento seznam je vypracová n zpětný m způsobem a nemůž e tedy bý ti zcela přesný . Opírala se především o údaje z břež anské školní matriky. U jednotlivý ch občanů je uveden rok narození jejich prvního dítěte. Připočteme-li k tomuto roku 6 let, kdy dítě začalo chodit do školy, získá me spolehlivý údaj, kdy dotyčný občan v Cholupicích ž il. čp.
1 2 2 3 4 5 5 5 7 6
Šafrá nek Josef Pařízek Vá clav Pašek Josef Skřivan František Zavadil František Hoznourek Vá clav Polá ček Jan Polá k Alois Materna Antonín obecní pastouška Vykoukal Antonín 8 Plá tek Josef
rolník rolník rolník hostinský rolník rolník rolník čeledín rolník pastý ř
1878 1877
rolník
1876
1879 1873 1876 1877 1883 1881 1879
9 9 9 10 12 13 13 13 13 14
15
16 16 17 18 19 20
21 22 22 23 23 24 25 26 27
Dvořá k František Štětina František Trkovský Josef Melichar Antonín Dolež al Josef Zavadil František Šimá ková Julie Šíchová Anna Štibr Jan domek u ovčína: Bernard Martin Drahorá d Jindřich há jovnu: Totzauer Richard Lá ska Vá clav Chaloupka František Ř ehtá čková Marie Ž á k Josef Šafrá nek Antonín Petříček Matěj ková rna: Skřivan Antonín Vaněk Vá clav Janoušek Františe Dolež al Vá clav Plá tek František Novotný Jan Chaloupka Emanuel Bílek František Šafrá nek Josef Rak Josef Pařízek František Rak Antonín
rolník cihlá ř cihlá ř rolník rolník rolník služ ebná služ ebná obuvník
1875 1883 1876 1878 1877 1891 1885 1890 1877
hlídač hajný
1883 1874
polesný hajný kolá ř vdova krejčí tesař
1880 1885 1874 1878 1874 1882
ková ř ková ř ková ř hostinský domká ř dělník kolá ř obuvník domká ř zedník
1875 1883 1877 1874 1882 1886 1889 1890 1898
zedník
1896
Pracovníci u arcibiskupského dvora čp. 11 nebo 14: Blá ha Josef Číž ek František Doskočil Josef Hypš František Chaloupka Josef Chott Adolf Chmel Vojtěch Kolman Jan Kotek Vá clav Kudlá ček Antonín Kusovský Jan Mertl Josef Minařík František Moravec František Necká řová Marie Oktá vec Jan Pokorný Vojtěch Příbrský Jan Souček Josef Šá ša Vojtěch Švehla František Šimůnek František Veverka Jan Zima František Zima Vá clav Veselý Vá clav
J. B. - leden 1999.
čeledín čeledín ná deník koňak dělník čeledín vojá k
1890 1877 1890 1878 1879 1885 1890
skotá k čeledín dělník kočí čeledín dělník služ ka poklasný koňá k služ ebný kočí ovčá k služ ebný dělník služ ebný dělník služ ebný šafá ř
1876 1879 1888 1897 1876 1886 1882 1883 1886 1891 1892 1888 1879 1885 1897 1884 1875 1844
Ještě k cholupickému pomníku padlý m. Po 1. světové vá lce (1914 – 18)stavěla snad kaž dá obec pomník svý m padlý m. Taktéž i v Cholupicích, kde bylo vá lkou zmařeno 9 ž ivotů, bylo vyvíjeno úsilí postavit pomník k uctění jejich pamá tky. Ač není zná mo, kde padli a kde byli pohřbeni, nahrazuje pomník symbolicky místo jejich spočinutí – HROB PADLÝM V DÁ LI. Vhodnější ná pis nemohl bý ti vybrá n. Ve věci postavení pomníku a zajištění peněž ních prostředků se angaž ovali zejména cholupičtí Sokolové. Sprá vce dvora, Vá clav Drobný , byl starostou Sokola a předsedou komise pro postavení pomníku (zemřel v květnu 1926). Sokolové shá něli peníze též pořá dá ním divadelních představení, jak o tom svědčí uká zky dvou zachovaný ch plaká tů (v příloze). Pomník byl instalová n v r. 1923-4. Jeho tvůrce nezná me. V roce 1961 bly přemístěn ze staré ná vsi do dnešního sadu.
Cholupičtí občané Vá clav Svoboda a Vá clav Ž á k při prá ci na pomníku. Snímky z r. 1959.
Kdo byli obětmi první světové vá lky? Pá trá ní po původu obětí vá lky, kterou rozpoutala rozpínavá a Čechy nená viděná habsburská monarchie, přineslo jen skrovné poznatky: Antonín Šafrá nek – nar.1893, z rodiny tesaře Antonína Šafrá nka Antonín Rak – nar. asi 1874, zedník, ž ena Marie, 4 děti (čp.27) František Chaloupka – nar.1881, syn Eleonory Chaloupkové (č.2 Ladislav Hoznourek – nar. 1882, syn Františka a Magdaleny Hoznourkové (čp.5) Jan Grazl – nar. cca 1880, patrně pracovník cholupického dvora. V obec.písemnostech je zmínka o Janu Krazlovi, kočím, r. 1908. Josef Winterblum – poznatky ž á dné, ale zjištěno, ž e jistý Vojtěch Winterblum ž il v r.1841 v Písnici čp.6. Jan Pardera – poznatky ž á dné. Karel Dolež al – nar. 1879 syn hostinského Vá cl.Dolež ala Stanislav Příhunek – poznatky ž á dné, ale jeden potomek Jan odešel 1945 do pohraničí. Přepis plaká tu, malovaného Františkem Kolmanem, z r. 1923. Vý těž ek z divadelního představení byl určen na postavení pomníku: TĚ LOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL V CHOLUPICÍCH uspořá dá divadelní představení ZÁ ZRAČNÝ PAŇÁ K -------------veselohra o 3 dějstvích Napsal Skruž ný – rež ie V.Drobný dne 4.listopadu 1923 o 8.hod. večerní u Jedličků. OSOBY : Tomá š Koula Míla Zá hora Liduška Karel Rá kosník Bož ena Rá kosníková
F. Zavadil A. Polá k M. Tomá šková F. Kolman M. Auerspergerová
Patočka Katynka Luisa
V. Drobný R. Bohá čková xxx
Vstupné za osobu 1.místo 2.místo PO DIVADLE VOLNÁ ZÁ BAVA ČISTÝ VÝNOS NA POMNÍK
Cholupické cihelny. Na cholupickém katastru bý valy za 1. republiky tři cihelny - Doušova, Milotova a Zmeškalova. Cihelny byly tehdy hlavním stavebním materiá lem. V Praze a okolí se po 1. světové vá lce hodně stavělo, takž e odbyt nebyl problém. Vý roba ve zdejších cihelná ch byla ruční. Byla to velmi těž ká prá ce. Vyrá běly se běž né červené plné cihly. Doušova kruhová cihelna byla na pozemcích při jihový chodní straně baž antnice. Při cihelně stá l nízký domek, kde bydlely asi 4 cihlá řské rodiny. Hliniště se tá hlo od baž antnice až k hranicím s obcí Břež an. Bylo 5 - 6 metrů hluboké. Hlínu kopali kopá či ručně, dopravovali ji ve vozících po úzkokolejné drá ž ce, která se od Břež an k cihelně svaž ovala. Brzdilo dřevěný mi kůly. Prá zdné vozíky přistavovali kopá či opět
ručně. Získaná hlína byla na hromadě -podobě jako kompost - polévá na a překopá vá na. Pak putovala po pá su do lisu k formová ní cihel. Cihly byly pak sušeny na řetízkový ch sušičká ch a nakonec vypalová ny, k čemuž byl použ ívá n uhelný mour. Ž á dná z cholupický ch cihelen, podobně jako obec Cholupice, neměla elektrický proud. K pohonu zmíněného strojního zařízení byl použ ívá n elektrický agregá t. Plat cihlá řského dělníka byl asi 80 Kč za tý den. Tato cihelna vznikla již před r. 1859 a patřila rolníku Františku Dvořá kovi z Cholupic č. 9, jak lze vyčísti vyčíst z pozemkové knihy okresu Praha - zá pad (Cholupice, slož ka č. 9, str. 159). Cihelna je vý slovně uvedena na pozemku č. 275/2. Na mapě Stabilního katastru z r. 1840 ji však nenajdeme -to ještě neexistovala. V počá tcích této cihelny nebyly ještě podmínky pro ubytová ní cihlá řský ch rodin přímo v cihelně. Svědčí o tom zá znamy v břež anské školní matrice, kde zjistíme, ž e cihlá ř František Štětina bydlel v r. 1872 u rolníka Fr. Dvořá ka č. 9, stejně tak rodina Josefa Bernarda ještě kolem roku 1910. Rodina cihlá ře Josefa Trkovského bydlela v letech 1885 - 93 v čp. 7 u Maternů, později též u Dvořá ků. Usedlost čp. 9 je postavena převá ž ně z cihel. Původní hliniště této cihelny bylo později zvětšeno o pozemky č. 275/1 a 275/3. Ke stavbě nouzového domku došlo zřejmě kolem r. 1900. Doklá dá to opět břež anská školní matrika, kde jsou děti cihlá řů zapsá ny pod čp. 31 (Jan Ž aba 1910, Růž ena Volmutová 1908, Vlasta Polá čková 1927, dá le 5 dětí cihlá ře Josefa Douši 1911 - 1922). Jaký m způsobem se tato cihelna dostala do drž ení početné rodiny Josefa Douši (nar. asi 1885), zda do vlastnictví nebo proná jmu není jasné. Jejich působení v cihelně lze klá st před rok 1905, kdy se narodil jejich první potomek, dcera Marie. Jméno Doušovo a jeho synů se pak objevuje v cholupické matriční knize z r. 1933.
V obecních zá pisech jsou dvě zmínky o cihelná ch. První je z r. 1928, ž e ná pojová dá vka z piva v cihelně p. Douši a p. Zmeškala bude činiti 250 Kč paušá lně. V zá pise z 8. 12. 1932 se uklá dá p. Doušovi upravit cestu kolem baž antnice pro ná kladní auta vozící cihly. Tato cihelna, podobně jako sousední cihelna Milotova, zanikla po r. 1945, kdy byl celý areá l zavezen odpadem a pozemky zkultivová ny. Poté byly obhospodařová ny místním JZD Cholupice. Dnes již nenajdeme po cihlá řích ž á dné stopy. Popisné číslo cihelny dnes už ívá p. Jiří Brabec. Milotova cihelna vznikla později než cihelna Doušova. Začali ji stavět na podzim 1942. Obě cihelny byly od sebe nedaleko. Příjezd byl vhodnější polní cestou od Cholupic směrem ke kříž ku, tedy dnešní ulicí K Břečká m. Zmíněný kříž ek stojí dodnes na rozcestí polních cest zá padně od baž antnice. Na tuto cihelnu zde zůstala pamá tka, která je skrytá v polích, vzdá lena asi 250 m od zmíněného kříž ku na jih. Je to vyskruž ená studna o průměru asi 3 m. Hloubka je nejméně 6 m (nelze změřit, ve studni je nahá zen odpad). Kolem studny jsou zbytky cihel. Milotova cihelna měla bý t rovněž kruhová , ale nebyla dostavěna. Stavitel Milota z Modřan chtěl docílit zavedení elektrického proudu. Postavil nízký domek asi pro 3 cihlá řské rodiny a kancelá ř. Začal s těž bou hlíny a ruční vý robu cihel, které se sušily “na place“a vypalovaly v provisorní “hicovce“uhelný m mourem. Při stavbě komína zřítil se asi ze 17 metrů jeden z dělníků. I tato cihelna, která měla míti čp. 74, zanikla podobně jako cihelna Doušova. Její likvidaci, zejména bourá ní komína, prová děli vojá ci, kteří byli posá dkou na modřanském Kamý ku.
Zmeškalova cihelna nebo též Adamova, se nachá zela na cholupickém katastru, přímo na hranici s Dolními Břež any, tam kde se říká Na kopečku. Mívala čp. 48. Její hliniště, dnes zarostlé stromy a keři, je ještě patrné. V jeho okolí se nyní staví, takž e brzy zanikne. Podle zá pisů v pozemkové knize ze 17. 7. 1928 byla nemovitost koupena Annou Zameškalovou a Annou Adamovou na polovic. Dne 17. 8. 1931 koupila vše Anna Zmeškalová a 16. 3. 1942 získal vše Vladimír Zmeškal. Ten se v r. 1951 odstěhoval do Prahy. Cihlá řské rodiny ž ily přímo v cihelně, jak doklá dá školní matrika břež anská . Podle písnické kroniky stá lo v r. 1935 1.000 cihel ze strojní kruhové cihelny Vladimíra Zmeškala 160 Kč.
V okolí Cholupic se vyrá běly cihly ještě v Točné (cihelna existovala již v r. 1877), dá le na Zá visti a v Komořanech (Křečkova cihelna). Ještě jedna lahůdka: v roce 1899 stá lo na zbraslavském okrese 1.000 cihel i s dovozem 28 až 32 korun a 1.000 tašek 34 až 38 korun. Tato stať o cihelná ch byla napsá na ve spoluprá ci s panem Karlem Burdou (nar. 1925), který se vyučil řemeslu zednickému u modřanského stavitele Miloty. Březen 1999 - J. B.
Jména některý ch cholupický ch cihlá řů (dodatek): Josef Svoboda
nar. asi 1886, bydlel v č. 14 (ovčín)
Emil Polanecký
nar. asi 1900 bydlel v cihelně č. 31 dětí František a Alž běta
František Polá ček
nar. asi 1900 bydlel též v cihelně dcera Vlasta
František Štětina
nar. asi 1863 bydlel v č. 9 u F. Dvořá ka, dcera Antonie
Josef Trkovský
nar. asi 1859 bydlel v č. 7. u Maternů, děti Karlína, Anna, Karel, Vá clav, Růž ena
Karel Volmut
nar. asi 1880, dcera Růž ena
Alois Veverka
nar. asi 1902, syn František
Jan Ž aba
nar. asi 1884, bydlel v cihelně č. 31, syn Jan
Josef Zvířecí
synové Josef a Herman, odstěhovali se 1911 do Ř íčan
Josef Bernard
nar. asi 1885, bydlel v cihelně také v č. 9 u F. Dvořá ka, děti Bož ena, Vá clav, Antonín
Josef Douša
nar. asi 1885 bydlel v cihelně č. 31, děti Marie, Barbora, František, Antonín, Josef
František Prošek
v r. 1937 a 1939 je uveden v cholupické matrice jako obyvatel č. 31 = cihelna
Podle pamětníků zde pracovaly rodiny Polanecký ch, Šebestova, Vá chova a Novotný ch. Seznam nyní úplný - jsou to střípky vyčtené ze starý ch písemností.
CHOLUPICKÉ SPOLKY. F PT - Federace proletá řské tělový chovy (kolem r. 1921) Občanské sdruž ení SVORNOST SOKOL CHOLUPICE CHOLUPICKÝ FK (kopaná ) DTJ - Dělnická tělový chovná jednota Dobrovolný hasičský sbor Myslivecké sdruž ení JESTŘ AB Svaz ž en Bliž ší údaje o těchto spolcích jsou rozvedeny na dalších listech kroniky. Občanské sdruž ení SVORNOST. byl to sousedský podpůrně-vzdělá vací spolek Cholupický ch občanů. Není zná mo, kdy a ký m byl založ en. Existoval zejména v dobá ch první republiky a ještě po vá lce v r. 1947 pořá dal prý větší slavnost U JEDLIČKů. Jinak se spolek schá zel v hostinci U SKŘ IVANů. Více by o tomto spolku věděl p. Josef Polá k (zvaný strejda Polá k-elektriká ř), který odešel na věcnost v r. 1989. Ten měl v péčí údajně velmi krá sný spolkový
prapor, jejž se však nepodařilo nalézti ani po několikerý ch dotazech v praž ský ch museích. Doufejme, ž e prapor nebyl zničen a je ulož en v pečlivý ch rukou. TĚ LOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL CHOLUPICE Vznikla patrně po vzniku Československé republiky, tedy po r. 1918. Přesnější údaj není a pamětníci již než ijí Zajímavý doklad má nynější předseda Sokola Cholupice p. Karel Burda. Je to dopis od zemřelého stavitelé Františka Kolmana, který byl zřejmě vůdčí postavou tehdy založ eného Sokola. Popisuje v něm tehdejší úsilí přestavět bý valý arcibiskupský ovčín na sokolovnu. K tomuto líčení je připojen snímek někdejšího ovčína. Jsou na něm zachyceni ti, kteří šli za touto věcí. František Kolman, autor projektu na přestavbu (čp. 30), Vá clav Drobný , sprá vce panského dvora (čp. 11), Karel Zavadil a Josef Zavadil (čp. 4), Alois Polá k (čp. 32), František Zavadil (čp. 13), František Dvořá k (čp. 9), František Síbrt, truhlá ř (čp. 64). František Kolman dotvrzuje, ž e v r. 1920 při parcelaci arcibiskupský ch pozemků byl ovčín Sokolem koupen. Do něj bylo přemístěno tělocvičné ná řadí z hostince U Skřivanů a cvičilo se zatím i v neupraveném ovčínu. Okolí ovčína poslouž ilo jako letní cvičiště. S odchodem Františka Kolmana do Modřan odešla i naděje, ž e plá ny na cholupickou sokolovnu budou uskutečněny. Ovčín byl pak postupně místními občany bourá n a kolem r. 1930 již přestal existovat. Po zbourá ní ovčína bylo zřízeno sokolské hřiště na rozcestí silnic do Modřan a Točné. I tento pozemek byl dříve arcibiskupský . Je zapsá n jako vlastnictví Sokola Cholupice v pozemkový ch knihá ch okresu Prahu-zá pad a datum 21. 1. 1931. Po založ ení fotbalového klubu CHOLUPICKÝ FK v roce 1924 slouž ilo toto hřiště převá ž ně fotbalu. Není zná mo, ž e by Sokol Cholupice provozoval ještě jiné
sportovní aktivity. Můž eme se spíše domnívat, ž e došlo u útlumu činnosti (s vý jimkou kopané), neboť v knize obecních zá pisů je dne 25. 3. 1937 zaznamená no, ž e okresní úřad v Jílovém potvrzuje p. Ferdinandu Duchoňovi, starostovi Sokola, ž e bere na vědomí dobrovolné rozejití Sokola v Cholupicích. A prá vě v tomto roce dochá zí v Cholupicích k založ ení Dělnické tělový chovné jednoty (DTJ) dne 29. 8. 1937. Podotkneme ještě, ž e po příchodu Němců v r. 1939 byl v celé zemi Sokol rozpuštěn a zaká zá n. Cholupický fotbalový klub (CHOLUPICKÝ FK) přijal ná zev SOKOL CHOLUPICE po roce 1945. Dodatek: v obecních zá pisech najdeme i zá znam, ž e Sokol Cholupice ž á dal v r. 1928 o souhlas ke zařízení svého hostince v čp. 58 u p. Josefa Polá ka, zedníka a listonoše. Ž á dost byla schvá lena, ale za několik měsíců opět zamítnuta.
HASIČI: Sbor dobrovolný ch hasičů v Cholupicích byl založ en dne 5. 7. 1903 na valné hromadě v hostinci U Skřivanů. Starostou sboru byl zvolen František Zavadil, velitelem Josef Pašek a jednatelem František Skřivan. Dne 2. 10. 1904 vysvětil modřanský fará ř novou zbrojnici a první stříkačku. . . Tak začínají dějiny cholupický ch hasičů. Jediný m pamětníkem těchto počá tků je historická stříkačka, dosud pečlivě opatrovaná . Od založ ení Sboru již uběhlo 9ó let a jeho činnost je stá le uzná vá na, i když působí v sousedství tak mocného partnera, jaký m je praž ský pož á rní sbor. Cholupický sbor je vlastně jediný m na území Modřan, neboť v Točné ukončil tamní sbor činnost v roce 1954 při sloučení obcí a v Modřanech byl sbor zrušen v roce 1992. Proto jsou také cholupičtí hasiči i nadá le podporová ni Místním úřadem v Modřanech. Cílem tohoto pamětního člá nku kroniky je stručně zaznamenat činnost cholupický ch hasičů v posledních 10 letech, tedy od r. 1988: Členská zá kladna se pohybuje mezi 99 - 105 členy. Trvale je věnová na pozornost hasičskému dorostu ve formě hasičský ch soutěž í a her, zá jezdů nebo letních tá borů. V posledních letech však zá jem dětí silně poklesl. Starostou sboru byl do r. 1991 Ladislav Polanecký . Po něm starostoval Karel Kleperá t. Dlouholetý m velitelem byl Stanislav Rak, po něm v r. 1999 získal tuto
funkci Kamil Kostka. Dlouholetý m hospodá řem sboru je Miloš Černý . Jednatelství převzala po svém otci Karolina Kleperá tová . Úplná sestava současného vý boru je na konci člá nku. V uplynulý ch 10 letech (1989-1999) se velmi zlepšilo technické vybavení cholupického Sboru. Byla to zejména přístavba zbrojnice zahá jená v zá ří 1988 a financovaná MNV Modřany. Cholupičtí tu odpracovali několik tisíc brigá dnický ch hodin. Kromě prostoru pro pož á rní techniku tam vznikla zde i společenská místnost (klubovna). V současné době (1999) má Sbor k dispozici 2 cisternové automobilové stříkačky (LIAZ a Tatra 148), mikrobus Š 1203, dý chací přístroje, vyprošťovací kleště a motorovou pož á rní stříkačku PPS 12. Zá sahová jednotka čítá kolem 20 členů. Je vybavena vysílačkami a operá tory, vý jezdový mi obleky a obuví. V roce 1997 byla zařazena do kategorie vý jezdový ch jednotek a Sbor pak obdrž el od praž ského magistrá tu finanční dotaci. Vý jezdy cholupický ch hasičů směřují většinou do okolních obcí. Obvykle se jedná o pož á ry suché trá vy, stohů, lesa, chat nebo stodol. V roce 1911 zá pasili s ohněm 5 dnů, když hořelo Paškovo stavení v Cholupicích. Úspěšně zasá hli v 60-tý ch letech v Drůbež á řský ch zá vodech na Libuši a r. 1988 při pož á ru ubytovny v Dol. Břež anech. V r. 1989 to byl pož á r stohů slá my u cesty z Cholupic na letiště a 2 pož á ry chat na Cholupickém vrchu. V r. 1992 hořel dvakrá t les a sklad obilí v baž antnici, v r. 1996 hořelo seno v Průhonicích. Na jaře 1997 opět 2 pož á ry lesa a hořící automobil. V témž e roce drž eli cholupičtí pohotovost za městské hasiče, kteří byli nasazeni při povodních na Moravě. Vý čet zá sahů v r. 1998 je v příloze. K soustavné činnosti Sboru patří údrž ba pož á rní techniky, zejména vozidel, proškolová ní členů vý jezdové jednotky, účast na soutěž ích hasičské zručnosti a preventivní protipož á rní prohlídky obytný ch objektů. Cholupičtí hasiči se vž dy podíleli na kulturním ž ivotě obce pořá dá ním Silvestrovský ch zá bav, Hasičského plesu a dětský ch karnevalů či besídek. Ve 30-tý ch letech hrá li i divadlo. Bý valo tradicí, ž e všichni občané podporovali akce hasičů, vědomi si jejich vý znamu pro obec. Od r. 1994, kdy sá l v kulturním domě slouž í jako sklad obuvi, nejsou již pro kulturní akce podmínky. Tradičně dobrá je spoluprá ce se sbory v sousední Písnici a Dolních Břež anech.
Slož ení vý boru zvoleného 20. 2. 1999: Starosta místostarosta pro vý cvik zá sah. jednotky velitel zá stupce velitel jednatel hospodá ř zá stupce, hospodá ře MTZ strojníci
preventisté
revizní komise
členové vý bor
Karel Kleperá t Stanislav Rak ml. Kamil Kostka Pavel Humhal Karolina Kleperá tová Miloš Černý Kristina Kleperá tová Antonín Buriá nek David Oktá vec Michal Oktá vec, František Janoušek Stanislav Rak st. Josef Kostka Miloslav Vrňata Stanislav Rak ml. Jaroslav Polá k Jaromír Duchoň Anna Panajotisová David Burda Jaromír Duchoň Jan Plá tek
Historie sboru dobrovolný ch hasičů v Cholupicích založ eného dne 5. července 1903 Sbor byl zá lož en dne 5. 7. 1903, koná ní Valné hromady, v hostinci u Skřivanů, přičiněním občanů Františka Skřivana a Františka Zavadila. Při koná ní Valné hromady byl zvolen tento historicky 1. vý bor: Starosta Velitel
František Zavadil Josef Pašek
Podvelitel Jednatel Členové
Josef Chaloupka František Skřivan Vá clav Dvořá k František Plá tek Vá clav Šafrá nek Josef Dolež al Ná hradníci Josef Chaloupka Bohumil Šafrá nek
Sbor měl v době svého založ ení 25 členů a nutno podotknout, ž e v Cholupicích v té době bylo 27 popisný ch čísel. V r. 1904 proběhlo vysvědčení jak hasičské zbrojnice, tak i hasičské stříkačky, zakopané od fa. Smékal Praha Smíchov, přirozeně za 1600 K, splatný ch čá stkou 200 K po dobu 6 - 8 let. Součá stí ná kupu stříkačky byl i ná kup příslušenství, a to: 6 m savic 100 m hadic 2 ž ebříky 2 sekerky hodnostní 2 sekerky pracovní 1 pochodeň. K pož á rům sbor vjíž děl, nebo nevyjíž děl, především do okolních vesnic podle toho, jestli se mu podařilo sehnat spřež ení. V prvních desetiletí se o pož á rech nikdo příliš nevyjadřuje, i když je zná mo, ž e byl vž dy vyhlá šen poplach, především tehdy, když měla bý t nebo byla bouřka. Ze sborové pokladny byly ušity obleky. V tomto roce byla také založ ena hasičská knihovna, do níž byly okolními sbory darová ny odborné časopisy a která byla kaž dý rok doplňová na. Sbor se okamž itě stal vý znamný m kulturním nositelem ve vsi. Pož á dal ročně několik tanečních zá bav, později i hasičský ch plesů. Sbor dá le organizoval různé „vychá zky“, ná vštěvy divadel, kromě jiného například i korunovace císaře. Pro pobavení obyvatelstva sbor pořá dal veřejná hasičská cvičení, při nichž se zná zorňovalo cvičení při pož á rech, se ž ebříky a cvičení sanity. Dá le pravidelně pož á dal v místě oslavy Mistra Jana Husa, v r. 1930 byl založ en dramatický
krouž ek, který pož á dal v ná sledujících letech mnohá divadelní představení. V r. 1994 se v místním kulturním domě pořá dal v březnu poslední Hasičský bá l a dětský karneval. Silvestrovskou zá bavu, která byla stěž ejní kulturní akcí našeho sboru se již nepodařilo uspořá dat, protož e sá l byl pronajat. I když příjmy sboru nebyly nijak horentní, přesto se sbor z toho má la značně podílel na charitativní činnosti. Tak např. v roce 1911 se zúčastnil hasičský ch zá vodů na Ž iž kově, kde obsadili 5 místo a obdrž enou cenu, 1 duká t, okamž itě věnoval ž upnímu podpůrnému fondu. Peníze se dá valy např. Ná rodní jednotě, čs. červenému kříž i, pravděpodobně pak Jednotě samostatný ch slepců a mnohý m dalším, především v době hospodá řské krize ve 30. letech. Kromě toho, ž e sbor dá val peníze ze své pokladny, pořá dal navíc dobročinné sbírky po vsi. V roce 1927 pož á dal sbor první velkou oslavu a to oslavu 25. vý ročí svého založ ení. Za účasti sborů ze Zbraslavi, Točné, Ž iž kova, Dolních Břež an, Hodkoviček a Vestce se předvá dělo veřejně cvičení se sekerkami a ž ebříky. Dá le se zná zorňoval pož á r na budově starosty a byla předvedena uká zka zdravotního ošetření při otravě kouřem. Ve 30. letech se také hasiči začali zabý vat prací s mlá dež í, bylo ustaveno první ž á kovské druž stvo, které předvá dělo hasičská cvičení např. při oslavá ch založ ení sboru v Krči nebo ve Blatníká ch v r. 1933. V roce 1934 se začalo jednat o koupi motorové stříkačky. Financová ní ná kupu bylo provedeno ná sledovně: Starosta s jednatelem na okresním úřadě na Zbraslavi podepsali dluhopis ve vý ši 20 000 Kč ve prospěch Ž ivnostensko- obchodnickou zá lož nu v Modřanech. Obec se musela zříci svého honební poplatku ve vý ši 5 500 Kč ve prospěch ná kupu a dá le všichni majitelé domků ve vsi, kteří nevlastnili pozemky, přislíbili roční příspěvek ve vý ši 20 Kč. Motorová stříkačka fa. EBERT, o síle 30 HP, která vá ž ila 500 kg. pod značkou české Zemské jednoty km 4358 - 42 - 175B, byla pořízena 28 000 Kč dne 29. srpna 1942. Během 2. světové vá lky na příkaz protektorá tní policie byla činnost přísně omezena. V r. 1943 se provedlo elektrické osvětlení spolu se spuštěním motoru na stříkačce. Činnost sboru se neomezovala pouze na hašení, ale i na zdravotnickou pomoc. Již ve 20. letech mu byla zakoupena léká rnička a hasiči ošetřovali zraněné občany. V r. 1947 bylo vý boru doporučeno MNV, aby zakoupil sanitní vůz. Což se podařilo a v témž e roce byl od Automobilového praporu zakoupen a po generá lní opravě zařazen do provozu. Na financová ní byla pořízena na 6 měsíců
půjčka od Modřanské zá lož ny ve vý ši 25 000 Kč, ručiteli se stali členové sboru, celkem 19 členů. V r. 1964 byla dodá na nová motorová stříkačka TS 16. Sbor byl pak vybaven pož á rním vozidlem Praga „ ERENA“, Trambusem a PPS 8 a 12, které se stejně jako čerpadlo TS 16 využ ívalo především na čerpá ní studní a na soutěž e. Na přepravu osob byl pořízen mikrobus Š 1203. Ten byl v r. 1995 vybudová n na speciá lní vozidlo, vybaven hasicí a dý chací technikou. V lednu 1997 bylo našemu sboru za spoluprá ce MÚ v Praze Modřanech předá no zatím poslední vozidlo a to LIAZ CAS 32, které v letošním roce prošlo generá lní opravou. V 50. letech se započalo s postupnou přestavbou zbrojnice. Tento rok na první opravy uvolněno 20 000, členové sboru si veškeré prá ci po několik prová děli sami. Ke generá lní přestavbě gará ž í a především vý stavě klubovny do dnešní podoby, došlo za přispění MNV a především našich členů v 80. letech. Stavba byla zahá jena v zá ří 1988. Klubovna byla slavnostně otevřena 28. 9. 1990. Již v 60. letech se členové sboru začali plně věnovat činnosti s mlá dež í. V 70. letech nešlo k boomu, kdy bylo v Cholupicích několik dětský ch a dorostový ch druž stev, která začala získá vat mnohý ch vítězství v obvodních a celopraž ský ch soutěž ích. O činnost mlá dež e se zaslouž ili sl. Hanka Nová ková , p. E. Schloegel, p. Michalík st. a p. Jiří Pitelka. Na počá tku 80. letech na území Prahy prakticky neexistovat druž stvo, které by mohlo konkurovat starším dívká m z Cholupic. Druž stvo ve slož ení: Martina Kotyzová Blanka Kotyzová Kristý na Kleperá tová Karolína Kleperá tová Kamila Černá Dá ša Chaloupková Simona Janoušková bylo po několik let absolutním vítězem jak v pož á rním sportu na v obvodním kole hry „Plamen“, tak i vítězkami branný ch zá vodů a sportovních soutěž í. Dětský hasičský krouž ek pořá dal pod vedením p. Michalíka např. Cholupickou sportovní olympiá du, vá noční besídky pro občany a sbor několikrá t pořá dal pro děti místní i z okolních vesnic letní hasičské tá bory v Chrustenicích a Malé Lečici. Bohuž el v 90. letech se počet dětí v hasičském krouž ku neustá le sniž oval, až zanikl úplně. Součá stí našeho SDH je rybá řský krouž ek, který pro děti pořá dá
kaž doročně rybá řské zá vody. To je bohuž el jediná činnost pro děti, kterou se v současnosti mohou hasiči pochlubit. Tradice pož á rního sportu však za celý ch 100. let přerušena nikdy nebyla, v současnosti disponujeme druž stvem muž ů, kteří se účastní soutěž í v pož á rním útoku, jak na okrese Praha zá pad, tak i na městském kole v Praze. V r. 1996 byl ná š sbor zařazen do JPO III a sbor tak musel značně přeorganizovat svou činnost. V současnosti disponujeme vysoce moderní technikou a také naše úkoly jsou mnohem ná ročnější než kdykoliv v historii, což se projevilo např. při katastrofický ch povodních v r. 2002. Díky vybavení, dotacím z magistrá tu, plné podpoře MÚ v Praze Modřanech, ale především díky obětavé prá ci našich členů jsme dnes úplně schopni naplňovat naše poslá ní, pomá hat lidem.
Slavnostní ná stup k okrskovému cvičení na ná vsi před dvorem (asi před rokem 1950)
Cvičení probíhalo uvnitřbý valého arcibiskupského dvora. Vpravo okraj starobylého špejcharu.
Stará hasičská zbrojnice obklopená lípami. Vlevo někdejší hospoda U Jedličků. (asi před rokem 1950)
Slavnost u pomníku padlý ch před hostincem p.Skřivana (asi po roce 1945) Vlevo došková střecha.
Dobrovolný hasičský sbor Cholupice před starou zbrojnicí. Ve štítu patron starý Floriá n.
Velitel Standa Rak před zbrojnicí po přístavbě v roce 1988.
První motorové odstrkovadlo
Druhé vozidlo získané jako druhé po skončení vá lky (po roce 1945)
Zá sahy cholupický ch hasičů v r. 1998: 5. 2. Agrofarma Cholupice - vznícení vol. sklá dky 12. 2. Sídliště Berá nek - suchá trá va na konečné 16. 2. Sídliště Berá nek - suchá trá va a okraj lesa 13.3. Modřanské strojírny - admin. budova 23. 3 Sídliště Berá nek - travnatý porost 31. 3. Cholupice - louka u Dymače 6. 4. Sídliště Berá nek - travnatý porost 20. 4. Cholupice, okolí Dymače - louky 8. 5. Přeprava zraněného řidiče k vrtulníku 7. 8. Les u komořanského potoka 11. 8. Lipiny - les pod vysoký m napětím 11. 8. Dtto - dohašová ní 12. 8. Dtto - dohašová ní 20. 9. Hrnčíře, chatová oblast - pož á r chaty 29. 10. Letiště Točná -chata na cvičišti psů 1.12 Agrofarma Cholupice - střecha knihovny 12 x 40 m
31 7 10 11 9 4 9 6 2 3 8 6 6 9 11 14
Kromě toho 2 prověřovací cvičení a 5 cvičení taktický ch. Tato stať byla napsá na podle údajů z knihy schůzí hasičského sboru. Červenec 1999 – J. B.
U historické stříkačky stojí zleva Alois Ploc. Poslední vpravo je Čestmír Materna.
Dole zleva: František Kinduch, Oldřich Kinduch, a velitel Stanislav Rak.
Cholupická hasičská zbrojnice – dvacá tá léta 20. Století / 1980
Na dolejším snímku opravy na hasičské zbrojnici. Zleva: Rudolf Kociá n, Jarda Polá k, Zdeněk Poustecký , Antonín Lidman, Jan Plá tek a dorostenec Petr Síbrt
Snímek pochá zí nejspíše z počá tku první republiky. Rozpoznali jsme jen stež í tyto tehdejší občany: Horní řada 2. zleva Josef Chaloupka – krejčí, poslední v řadě Rudolf Chaloupka. Uprostřed: 3. zleva Karel Malina Dole: 4. zleva František Janoušek-ková ř.
Mladíci: Vá clav Erben, Jiří Prochá zka, Petr Sígry a Karel Ř íha Hasičská Praga RN byla prodá na do Bojanovic
M YS L I V C I : V r. 1953 byla založ ena Lidová myslivecká společnost, která působila na katastru obecní Cholupice a Točná . Zá znamy z r. 1963 říkají, ž e předsedou tohoto občanského sdruž ení byl Alois Pečenka z Točné a hospodá řem Josef Malina z Cholupic. Tehdy mělo sdruž ení 15 členů. Za první republiky měli honitbu ve svý ch rukou především zdejší rolníci, jak o tom svědčí obecní zá pis ze 13. 8. 1933, kdy se konala volba honebního vý boru (Josef Šebek 26 hlasů, Antonín Materna 16 hlasů, Bohumil Zavadil 14, Vá clav Dvořá k 19 a Vilém Plá tek 14 hlasů).
V dalších letech vedli sdruž ení lidový ch myslivců Ludvík Plechatý z Točné (1998), Jan Jankovský z Modřan (do 1979), František Há k z Modřan (do 1979). Současný předsedou (1999) je Zdeněk Petrtý l z Modřan. Od r. 1978 je hospodá řem Vá clav Polá k z Cholupic. V době, kdy byly členem sdruž ení též Hodkovice a Písnice (kolem r. 1954) byla honební vý měra 1. 120 hektarů. V současnosti (1999) tato vý měra činí 1. 480 ha a zahrnuje území Cholupic, Písnice, Modřan, Libuše, Točná a malou čá st Dolních Břež an. Sdruž ení nese ná zev JESTŘ Á B. Činnost tohoto sdruž ení spočívá především v péči o zvěř včetně přikrmová ní a v odstřelu škodné zvěře. V r. 1982 vybudovali myslivci za penzionem Vojtěch odchovnu baž antů, kterou však museli vyklidit. Také ve Struhá ch poblíž Točné měli voliéry pro baž anty. Jejích umělý chov však nepřispěl k rozmnož ení stavů. Smutnou skutečností je stá le klesající množ ství zvěře, k čemuž přispívá zejména blízkosti sídlišť a stoupající ná vštěvnost krajiny. Velký úbytek zvěře byl zaznamená n v r. 1997, v r. 1999 nastal mírný vzestup. S úbytkem zvěře klesl i počet členů sdruž ení na 23 v r. 1999. Nejvíce členů mělo sdruž ení v r. 1994 - 42 členů. Střechový m orgá nem lidový m myslivců je ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA. Červenec 1999 - J. B.
Z historie mysliveckého sdruž ení JESTŘ Á B.1953 Vý ňatky z točenské obecní kroniky: V r. 1960 kronika zaznamená vá , ž e na katastru obcí Cholupice a Točná působí již několik let LIDOVÁ MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST, slož ená z občanů Cholupic a Točné. Protož e toto sdruž ení slavilo v r. 1973 20 let svého trvá ní, lze z toho odvoditi, ž e vzniklo v r. 1953.
Od r. 1963 registruje obecní kronika kaž doročně prá ci tohoto sdruž ení pravidelný mi zá pisy: 1963 – předsedou sdruž ení je Alois Pečenka, hospodá řem josef Malina z Cholupic. . Ve sdruž ení je 15 muž ů. Byl proveden odchyt 100 zajíců a odstřeleno 240 baž antů. 1964 – střeleno 351 zajíců (dodá no 190 kusů), střeleno 273 baž antů (dodno 150 kusů). Odstřel škodné zvěře: 40 koček, 1 liška, 10 kun, 13 tchořů, 17 lasic, 1 krahujec, 6 psů, 4 ká ňata, 19 vran, 2 straky a 44 sojek. 1965 – pro deštivé počasí uhynulo dosti zvěře. Bylo odstřeleno pouze 51 zajíců, 107 baž antů a 8 ks. srnčího. Další odstřel byl ONV zaká zá n. Odstřel škodné: 43 koček, 6 psů, 7 tchořů, 6 kun, 6 lasic, 1 jezevec, 37 sojek, 6 vran, 7 strak a 3 krahujci. Brigá dnicky bylo odpracová no pro JZD 1.180 hodin. Na sečení a sušení sena pro postiž ené Slovensko odpracová no 115 hodin. 1966 - sdruž ení má 17 členů a hospodaří na vý měře 640 hektarů. Odstřeleno 351 baž antích kohoutů, 17 slepic, 437 zajíců, 8 ks. srnčího, odchytá no 43 baž antů. Škodné zvěře odstřeleno 220 kusů. V JZD odpracovali členové 560 hodin, v lese 80 hodin. Bylo konstatová no, ž e v r. 1954, kdy členem sdruž ení byly také Hodkovice a Písnice, byla honební vý měra 1.120 ha, ale zvěře bylo méně. Po odchodu těchto obcí se chov zvěře zvedá . 1967 – členové sdruž ení se osvědčují i ve veřejný ch funkcích. Na brigá dá ch odpracovali 1.178 hodin. Odstřeleno bylo 740 zajíců a kohoutů baž antů. 1968 – sdruž ení se zaměřovalo na sběr baž antích vajec. Bylo sebrá no 500 vajec, vylíhnuto 246 kuřat. Odstřeleno 840 zajíců a baž antů. Předsedou sdruž ení byl zvolen p. Plechatý . 1969 – bylo koná no 6 honů a střeleno 780 zajíců a baž antů. Sdruž ení mělo ke konci roku 17 členů.
1970 – krutá a dlouhá zima + chladné deštivé počasí způsobilo úbytek zvěře, přesto, ž e bylo zkrmeno nadměrné množ ství krmiva. Bylo odstřeleno pouze 340 zajíců a baž antů. Byl to nejniž ší vý řad za posledních 10 let.V srpnu byl uspořá dá n zá jezd na Konopiště a Hlubokou. 1971 – nebyl dobrý m rokem pro myslivce. Zvěř se jen pomalu zotavovala z minulé zimy. Odstřel není uveden. 1972 – po mírné zimě se situace zlepšila. V 6 honech bylo odstřeleno 320 zajíců a 350 baž antů. Na rybnících v Cholupicích a Točné pak 36 kachen. Odstřel škodné: 36 koček, 14 psů, 26 vran šedivek, 33 sojek. Honební vý měra stá le 640 ha. Do zá v. kuchyně JZD Cholupice bylo dodá no, 120 zajíců a 80 baž antů. Při poslední leči v Cholupicích se myslivci bavili při hudbě kapelníka Zemana ze Zlatník. Pro JZD odpracovali 220 h. pro MNV 350 h. a pro myslivost 1.690 hodin. 1973 – sdruž ení oslavilo 20 let svého trvá ní. Uzná ní obdrž el i členové Pečenka, Plechatý , Malina, Kadlec, Kverka, Šmejkal a Příbrský . Na brigá dá ch odpracová no 2.170 hodin. 1974 – úsilí členů směřovalo ke zvý šení chovu lovné zvěře. V jetelový ch a travních porostech bylo sebrá no 280 vajec a po vylíhnutí vypuštěno 220 baž antích kuřat, z nichž dosti pro chladné noci uhynulo. Bylo koná no 5 honů, střeleno 280 zajíců a 250 baž antů. Pro JZD odpracová no 2.100 brig.hodin, pro MNV 180 hodin. 1975 – sebrá no 320 vajec, vypuštěno 260 kuřat baž antů. Koná no 5 honů, střeleno 180 zajíců a 260 baž antů. Pro JZD odpracová no 560 hodin a pro MNV 180 hodin. 1976 – při obvyklé péči o chov lovné zvěře bylo sebrá no 480 vajec a vypuštěno 180 kuřat, byly koná ny 4 hony a odstřeleno 160 zajíců a 230 baž antů. Dá le byli střeleni 3 statní srnci, 3 srny, 3 srnčata, 7 kachen a 3 divocí holubi. 17. prosince se konala poslední leč v pohostinství v Točné.
1977 – kronika poprhovoří, ž e myslivecké sdruž ení sdruž uje obce ModřanyCholupice-Točná -Písnice. Členové mají mezi sebou dobrý kamará dský vztah a ž á dné rozpory. Honební vý měra se zvětšila, ale není uvedeno o kolik? Bylo koná no 6 honů, střeleno 110 zajíců, 450 baž antů, 31 kachen, 8 toulavý ch koček a 4 psi. Bylo odchyceno 31 zajíců. 1978 - .bylo koná no 8 honů, střeleno 529 zajíců, 605 kohoutů a 35 krá líků, 7 srnců. Sebrá no 320 vajec, vypuštěno ___ kuřat. Sdruž ení vedl Jan Jankovský z Modřan, hospodá řem byl Vá clav Polá k z Cholupic. 1979 – velký úbytek zvěře. Odstřeleno pouze 34 zajíců, 197 baž antů, 13 krá líků a 3 kachny. Odchyceno pouze 8 zajíců. Bylo uspořá dá no 5 honů. Za zemřelého Jana Jankovského byl zvolen předsedou František Há k starší z Modřan. 25.prosince měli myslivci taneční zá bavu v kulturním domě v Cholupicích. 1980 – tímto rokem končí zá pisy v točenské kronice. Při 5-ti honech střeleno 123 zajíců, 228 baž antů, 1 liška, 8 krá líků a 3 kachny. Sdruž ení má 35 členů. 25.prosince se myslivci veselili při hudbě Jindřicha Vá chy.
Z činnosti mysl. sdruž ení JESTŘ Á B v letech 1981 – 85: Vypsá no z modřanské obecní kroniky. Údaje jsou za 5-leté období (7.pětiletka). Sdruž ení mělo 35 členů, z toho bylo 18 dělníků, 8 zemědělců, 1 lesník a zbytek různá zaměstná ní. Honební plocha tehdy obná šela 1.846 hektarů. V tomto prostoru bylo rozmístěno 11 skladovacích budek, 20 srnčích krmelců, 12 zaječích krmelců a 45 baž antích zá sypů. Osev krmiv pro krmení zvěře byl prová děn ve spoluprá ci s JZD. Tak bylo získá no 428 q pšenice, 19 q ovsa, 5 q kukuřice, 20 q řepy, 96 q sena, 18 q vojtěškový ch granulí a sebrá no 60 q kaštanů.
Konalo se 32 honů a odstřeleno 78 ks srnčího, 1.163 zajíců a 1.252 baž antů. Dá le bylo střeleno 413 divoký ch kachen na tahu, 6 divoký ch krá líků, 2 divocí holubi a 3 divočá ci. Ze škodné zvěře bylo střeleno 40 lišek, 47 tchořů, 24 kuny, 3 jezevci, 133 sojky, 7 straky, 11 vrá ny, 129 toulavý ch psů a 1.052 toulavý ch koček. Myslivci František Brabec a Stanislav Kostka obdrž eli za rozvoj myslivosti vyznamená ní 3.stupně a dalších 7 členů čestná uzná ní. Bylo odpracová no 17.242 brigá dních hodin a vysá zeno 9.500 stromků a keřů.
Obrá zek členů mysliveckého sdruž ení Jestřá b.
Cholupická há jovna (xerokopie podle akad. Luboše Mandy 2004)
FOTBALISTI: Fotbalový klub v Cholupicích byl založ en pod ná zvem CHOLUPICKÝ FK v r. 1924 (v Točné 1934). Původní klubové barvy byly černá a bílá . Zpočá tku hrá li fotbaloví nadšenci na Jedličkově poli v Ketři (dnes vý chodní okraj letiště). Hospoda Rudolfa Jedličky stala se centrem cholupický ch fotbalistů. Zde se oblékali a myli hosté i domá cí. Zde slavili vítězství a zapíjeli své prohry. Pozemková reforma po r. 1920 umož nila parcelaci arcibiskupský ch pozemků a tím i hřiště u rozcestí silnic do Točné a Modřan. Toto hřiště mělo obrá cenou plochu než hřiště dnešní - směřovalo podélnou stranou k Modřanům.
V pozemkový ch knihá ch okresu Praha – zá pad jsou 2 zá pisy svědčící o vlastnictví hřiště: 31. 1. 1931 Sokol Cholupice 9. 10. 1952 Sokol JZD Cholupice Hřiště nemělo oplocení ani kabiny, takž e Jedličkova hospoda poskytovala již zmíněné služ by. Teprve v r. 1941 byly na hřišti postaveny dřevěné kabiny. Nedaleko dolní branky byla skupina líp, bož í muka a lavička. Na hřišti se pá sla hejna hus a kluci zde prohá něli mičudu. Bý valá to idylka. . . Fotbal se hrá l v Cholupicích i za německé okupace. Po vá lce začlo dochá zet v obci k podstatný m změná m, zejména po založ ení JZD. V r. 1959 byly postaveny zděné kabiny a provedena velká úprava hrací plochy silničním strojem. To již vedl cholupickou kopanou Jindřich Vá cha (od 1957), velmi aktivní, podnikavý a obětavý hrá č i funkcioná ř, který se zaslouž il o nebý valý vzestup fotbalu v Cholupicích. Za jeho působení se zlepšilo nejen vybavení hřiště (tribunka 1967, oplocení 1972, branky, sociá lní zařízení – samozřejmě za pracovního přispění hrá čů a příznivců), ale i vý konnost muž stva. Nechme jej o tom vyprá vět: -
4. třídu jsme hrá li ještě do r. 1961, v ročníku 1962 -64 jsme koupali 3. třídu, v ročníku 1964/5 jsme byli ve 2. třídě, v ročenku 1965/6 jsme hrá li v I. B. třídě, v roce 1977 jsme postoupili do I. A. třídy, v roce 1992 jsme postoupili 16-ti bodový m předstihem do praž ského přeboru, který jsme hrá li do r. 1998.
Přibliž ně v letech 1976 -1983 měly Cholupice i B-muž stvo, které hrá lo 2. třídu. Trvale má ji dorost a ž á kovské druž stvo.
Fotbalovou kroniku vede od r. 1957 p. Karel Burda, někdejší branká ř a současný předseda jednoty. Také jeho synové Karel a Jaroslav poskytují platné služ by cholupickému fotbalu. Radost mu jistě působí vnuk Aleš, tohoto času zřejmě nejlepší hrá č. Starší usedlíci rá di vzpomínají na vý jimečnou udá lost, když rež isér Bořivoj Zeman natá čel v Cholupicích scény pro film Ž ENY V OFFSIDE. Prsty v tom měl Jindřich Vá cha. Ve filmu hrá li Vladimír Menšík, Lubomír Lipský , Jiřina Bohdalová jako rozhodčí a cholupičtí fotbalisté. V r. 1988 byla prová děna přístavba klubovny včetně malého bufetu pro občerstvení. V tomto prostoru kraluje přísný sprá vce a kavá rník Mirek Peká rek, kterému sekunduje zručná paní Jana. Po převratu v listopadu 1989 je největším problémem kaž dé sportovní jednoty dostatek peněz. Ani Sokol Cholupice není vý jimkou a bez hmotné podpory p. Antonína Vaňá tko, kterou poskytuje od r. 1992, nemohl by klubu přež íti. Tato stať by nebyla úplná bez uvedení alespoňněkolika zaslouž ilý ch členů Sokola Cholupice: Josef Polá k, Bohumil Naklá dal, Josef Bohá ček, Vá clav Polá ček, Antonín a Rudolf Seifert, Oldřich Chaloupka, Jindřich Vá cha, Zdeněk Jahn (dorost), Jiří Petrá k, Karel Burda, Jaromír Duchoň. Současné vedení fotbalového oddílu Sokola Cholupice (1999): Předseda a jednatel oddílu Jindřich Vá cha Karel Burda Předseda TJ Sokol Miroslav Peká rek Pokladník a sprá vce Trenér A-muž stva Ivan Henzl, Luboš Polá k Bedřich Urban Trenér dorostu Trenéři ž á ků Zdeněk Kolá ř Emil Stach, Milan Kaštil Členové vý boru Vá clav Polá k, Jiří Petrá k, Miroslav Vrňata, Miroslav Černý , Zdeněk Jahn, Vá clav Boucký , Ladislav Chaloupka Karel Burda, Jaroslav Burda, Milan Kaštil.
CHOLUPIČTÍ FOTBALISTÉ
ve třicá tý ch letech: Josef Bohá ček, Josef Helcl z Modřan, Josef Mrá ček, František Nová k, Karel David z Cholup. vrchu, Josef Tichý z Berá nku, Antonín Seifert, Josef Chaloupka (krejčí). Klečí Josef Polá k elektriká ř, Vá clav Polá k, Kusovský .
po roce 1945: Josef Polá k, Frant. Skřivan, Josef Jirkovský , Frant. Nová k (Gajda), Vá clav Polá k, Karel Boubela, Frant. Ehrenberger, Pokorný . Klečí Vá clav Petrá šek, Ant. Sý kora, Karel Burda, Josef Příhunek, Rudolf Oktá vec.
Jindra Lidman, Tonda Seifert, Franta Černý , Jindra Vá cha, Tibor Tulian, Bohouš Naklá dal. Klenčí Jarda Svatůněk, Mirek Duchoň, Vašek Polá k, Lá ďa Pernický , Bohouš Maštalka. Sedí: František Sý kora, Josef Telinger, Jaroslav Chaloupka, Jaroslav Polá k a Míla Sý kora.
DTJ - Dělnická tělocvičná jednota. K založ ení DTJ v Cholupicích došlo buď hned po skončení první světové vá lky nebo ještě před ní. Ž á dný z pamětníků již než ije. Ve zbytcích obecních písemností podařilo se najíti listinu ze 30. 6. 1923, kterou se Politická sprá va v Jílovém dotazuje, zda se DTJ Cholupice přejmenovalo na FDTJ (Federace DTJ)? Tehdejší ná městek starosty Stanislava Plá tek odpovídá 12. 7. 1923, ž e předsedou FDTJ je Josef Ploc, strojník v tová rně na Komořanech, bydlí čp. 26, místopředsedou je Antonín Rak, zedník čp. 27 a jednatelem František Petrá ček, poklasný v čp. 14. V popisované době došlo v sociá lně-demokratické straně k rozkolu. Odštěpili se komunisté a ti založ ili svoji tělový chovnou jednotu FDTJ. Prá vě v r. 1923 ž á dala FDTJ Cholupice Politickou sprá vu v Jílovém o vyjá dření k tomu, ž e změnila své stanovy a ná zev. Jak zá lež itost tehdy dopadla, nevíme. Nevíme ani, jak dlouho FDTJ Cholupice fungovala? Víme však zcela přesně, kdy došlo k založ ení DTJ Cholupice - díky dochované knize zá pisů ze schůzí DTJ. Bylo tomu kupodivu až ke sklonku první republiky v r. 1937 (29. 8. 1937 v hostinci U Skřivanů). Předsedou byl po celou dobu skoro 11- letou dobu trvá ní stavby vedoucí Vá clav Svoboda. Je zajímavé, ž e DTJ vznikla v témž e roce, kdy se v Cholupicích dobrovolně rozešel Sokol (bliž ší zmínka je ve stati Sokol). DTJ Cholupice konala svoje schůze, divadelní a loutková představení, debatní večery, besídky a taneční zá bavy vž dy v hostinci U Skřivanů. Udrž ovala svoji činnost i za německé okupace. Měla kolem 50 členů kromě dorostu a ž actva. Její cvičiště bylo od r. 1937 na zbytku pole za fotbalový m hřištěm. Činnost DTJ Cholupice skončila v r. 1948, kdy začaly přípravy ke sjednocení čs. tělový chovy. Podrobnější údaje o činnosti DTJ Cholupice jsou v jiné stati této kroniky. Červenec 1999 -J. B. Vý pisky z knihy schůzí DTJ Cholupice. Knihu zapůjčil Jaromír Svoboda, Cholupice, Hrazanská 61.
29. 8. 1937 - ustavující valná hromada ve 14h. v hostinci U Skřivanů (40 účastníků). K přítomný m hovořil delegá t z kraj. vedení DTJ Kubela. Byl zvolen tento vý bor: starosta místostarosta ná čelník ná čelnice vychovatel jednatel a zá pis. samaritá n sociá lní referent pokladník hosp. sprá vce ná hradníci vý boru revisoři účtů
Svoboda Vá clav Chaloupka Oldřich Polá k Josef ml. Chaloupková Marie Chaloupka Rudolf Chaloupka Josef Malina Karel Plá tek Karel Bohá ček Josef Červenka Stanislav Malina Vá cl., Bernard Jar. Oktá vec Jar., Vá ňa Josef.
Zá pisné do DTJ bylo stanoveno na 2 Kč. Měsíční příspěvky u členů 1 Kč, dorost 1 Kč a ž actvo 50 halířů. 2. 10. 1937- členská schůze U skřivanů, účast 32 členů. Přítomní učili pamá tku prá vě zemřelého prezidenta T. G. Masaryka, zakladatele republiky. Ustaveno uspořá dat oslavu 28. října, divadelní představení a předná šku. Dne 20. 9. v předvečer pohřbu TGM uspořá dala DTJ na fotbalovém hřišti VZPOMÍNKOVÝ OHEŇ. 16. 10. 1937 - na schůzi vý boru usneseno pož á dat obec o pronajmutí zbytku pole za fotbal. hřištěm, který by byl už ívá n jako cvičiště. Na schůzi dne 29. 1. 38 hlá sí jednatel, ž e obec souhlasí. Byl založ en dramatický (divadelní) odbor DTJ. Čistý zisk z představení 27. 11. byl 93, 60 Kč a dne 28. 10. 151, - Kč. 3. 3. 1938 - na schůzi vý boru projedná na nabídka DTJ Modřany na uspořá dá ní společného přá telského večírku. Modřanští byli pozvá ni na valnou hromadu 13. 3. do Cholupic. Vypracová n ná vrh na slož ení nového vý boru.
13. 3. 1938 - na valné hromadě zvolen starostou opět Vá clav Svoboda a do dalších funkcí Chaloupkové Oldřich, Bohumil, Marie, Josef a Rudolf, Malinové Karel a Vá clav, Polá k Josef, Nová k Karel Bohá ček Josef, Červenka Stan. a Zeman Josef (ná čelník).
27. 4. 1938 - vý bor jmenoval k prová dění branné vý chovy (ohrož ení republiky) zvlá štní vý bor. Bylo také ustanoveno zakoupit síť a míč na volejbal. 22. 1. 1939 - již třetí valná hromada) čá st pouze 16 členů). V nově zvoleném vý boru došlo jen k nepatrný m změná m. V minulém roce byly koná ny 2 schůze vý boru, 4 schůze cvičitel. sboru, 6 debatních večerů, 1 taneční zá bava, 1 divade. představení a 1 veřejně vystoupení (cvičení). Mezi nově zvolený mi objevuje se Marie Tylingerová (ná čelnice), Nová k Fr. (jednatel) a Lidman Jindřich, Sý kora Fr. Byl přijat ná vrh uspořá dat 18. 2. maškarní merendu 13. 1. 1940 - na člen. schůzi u Skřivanů (účast 22 členů) přijetí do DTJ Fr. Zeman, Ant. Pešek, Kořá n Ant. Zisk ze Silvestr. zá bavy činí 52,80 Kč. projedná na příparava na val. hromadu. 28. 1. 1940 - 4. valná hromada (23 členů). Podle přednesené zprá vy měla místní DTJ v min. roce 54 členů, z toho 46 činný ch a 8 přispívajících. Nový vý bor byl zvolen téměř beze změn. 16. 3. 1940 - na člen. schůzi jedná no o hraní loutk. divadla, které zapůjčí DTJ Modřany. Rozhodnuto uspořá dat o velikonocích představení pro děti. K opatrová ní loutek určen Ant. Peška, k obléká ní loutek M. Tylingerová . Ant. Kořá n nabízí do divadla svůj mikrofon. 26. 6. 1940 - na člen. schůzi usneseno zúčastnit se veřejného cvičení 30. 6. v Mnichovicích. Schvá leno uspořá dat v zá ří tělocvičnou besídku. 26. 1. 1940 - 5. valná hromada. Jednota má 55 členů. Bylo koná no 5 loutk. představení. Cvičení v Mnichovicích se zúčast. 30 členů. Ž eny cvičily většinou prostná , muž i provozovali vrh Koulí, skok daleký a vysoký , štafetový běh a odbíjenou. V nově zvoleném vý boru objevuje se Květa Kinduchová (ná čelnice), Marie Síbrtová , jinak beze změn ředitel Byl utvořen divadel. krouž ek, do nějž se ihned přihlá silo 12 členů. 5. 4. 1941 - člen. schůze, účast. 32 členů. Bude utvořen hudební krouž ek. Za člena DTJ přijat Fr. Kučera.
24. 1. 1943 - 6. valná hromada, účast 22 členů. Jednota má 60 členů kromě dorostu a ž actva. Na pronajatém hřišti má branky na há zenou a prostor na volejbal. 4. 2. 1945 - na člen. schůze u Skřivanů, účast 14 členů. Byl zvolen vý bor pro há zenou ( předs. Ant. Peška, sprá vce ná řadí Karel Burda).
19. 1 1947- 7. valná hromada, účast 20 členů. Na listině přítomný ch čteme již jména mladý ch lidí z nastupující generace. Ti jsou již zastoupeni v novém zvoleném vý boru: předseda m. předseda jednatel ná čelník ná čelnice samaritá n ná hradníci vý boru revizoři účtů starosta dorostu m. starosta dorostu jednatel dorostu pokladník
Svoboda Vá cl. Zima Vá clav Chaloupka Oldř. ml. Kurka Karel Malinová Hedv. ml Malina Karel Malinová Libuše, Číž ková Mil., Zemanová Alž b. Svobodová B., Malinová R. Galíková Marie Koukolík Josef Svobodová Anna Čejka Josef
Ná zev DTJ se mění na Dělnická tělový chovná jednota. 20. 10. 1947 na člen. schůzi (26 členů) přišel také zá stupce Svazu české mlá dež e Jaroslav Zeman, který přednesl ná vrh, aby se DTJ spojila s SČM. Jeho ná vrh byl odmítnut. Z DTJ vystoupilo 10 členů (Ant. Petrá čková , R. Manová , B. Zemanová , M. Zemanová , Anna Petrá čková , V. Zima, J. Vá cha, J. Kouklík, J. Polá k, J. Lidman . 19. 12. 1947 člen. schůze jednala o vypůjčení těl. ná řadí od DTJ Modřany, dá le o uskutečnění vá noční besídky pro děti a Silvestrovské zá bavy. 19. 1. 1948 8. valná hromada, účast 20 podepsaný ch členů, však zá pis z průběhu schůze chybí. Je to p o s l e d n í z á z n a m z této knihy zá pisů. --Jak zná mo, po r. 1948 došlo ke sloučení všech tělový chovný ch organizací v ČSR do jednotné organizace ČSTV.
Červenec 1999 - J. B. Zá pis o IV. řá dná valná hromada Dčl. Těl. Jednoty v Cholupicích konaná dne 28. ledna 1940 v 2 hod. odpol. v místnosti u Skřivanů za přítomnosti ná sledujících členů:
6. valná hromada dne 24. ledna 1943:
CHOLUPICE-pohřby
Z pohřbu tragicky zahynuvšího vojá ka Oldřicha Brá dlera v roce 1968
V pohřebním průvodu jsme poznali pouze Růž enu Malinovou, provd. Polá kovou (1. dvojice), dá le Josefa Koukolíka, Bětu Zemanovou a Irenu Chaloupkovou.
1961 – pohřeb Bohumila Chaloupky, někdejšího předsedy JZD CholupiceTočná . Zabil se, když havaroval s motocyklem
1943 (4) -pohřeb Josefa Polá ka
1962-druž ičky z pohřbu Soni Holešovské (5 let). Ká cení má jů. Stavění a ká cení má jů bylo pěknou staročeskou tradicí a také oslavou jara. V Cholupicích se tato tradice drž ela ještě v letech šedesá tý ch, jak doklá dají některé přilož ené snímky. Podle vyprá vění zdejších občanů probíhaly věci asi takto: Kaž dý mlá denec měl své milé dívce umístit u jejího obydlí ozdobnou má jku, zpravidla opentlenou břízku. Kromě toho stavěli mlá denci společně velkou má j na ná vsi. Byl to vysoký oloupaný smrk, kterému byla ponechá na jen špička, na níž byl umístěn věnec. Obstará ní vhodné má jky, její příprava a vztyčová ní bylo oblíbenou zá bavou mladý ch. Má jku vztyčenou na počá tku května bylo však nutno celý měsíc střež it před odvá ž livci z okolních vesnic. Únos má jky byl totiž velkou potupou pro postiž enou obec. Proto mladí celý měsíc hlídkovali, aby pak mohli oslavit ká cení má je. Slavnost ká cení začínala původem po vsi s muzikou. Muzikanti a zahrá li všude, kde stá la má jka. Dostali občerstvení a poctěná dívka si s mlá denci zatančila. Tak došel průvod až na ná vsi k velké má ji. Odkudsi přiharcovali opilí otrhaci s trakařem a chtěli má j podříznout. Vyběhl myslivec (Standa Kostka) a začal střílet. Má j však byla již podříznuta a myslivec ji nechal vydraž it. Po draž bě odešli účastníci s muzikou do hospody, kde se konala má jová taneční zá bava.
Zleva: Jana Petrá ková , Jitka Oktá vcová , Líba Kociá nová , Marie Limanová Milena Přitasilová , Marta Buriá nková , Milena Sý korová , Jarka Malinová , Marta Chaloupková , Vendulka Svobodová , Jarka Chaloupková , Marie Holešovská . Dirigentka: Vendulka Pitelková
Vý seč z historie JZD Cholupice. Pisatel si neklade za cíl vylíčiti zde úplnou historii Jednoho zemědělského druž stva Cholupice, ani hodnotiti způsob jeho založ ení, přínos pro obec či úspěšnost jeho hospodaření. Toto ať posoudí kaž dý čtená ř sá m. Bylo by neobjektivní neposkytnout v kronice prostor pro údaje o činnosti JZD. Jeho existenci nelze pominout. Patří do historie Cholupic. Celá tato stať je pouhý m konstatová ním údajů převzetích z Pamětní knihy obce Točná , kterou psal p. Ludvík Plechatý od r. 1949, kde zachycoval udá losti tý kající se JZD Točná . V roce 1960 došlo ke sloučení JZD Točná a JZD Cholupice a zde je zkratkovitě popsá n běh udá lostí v dalších letech: 1960: V tomto roce byla vyhlá šena Československa socrealistická republika. Dne 8. 2. 1960 bylo na MNV v Točné schvá leno sloučení obcí Cholupice a Točná a dohodnuto zřízení silnice mezi oběma obcemi. Ná vazně došlo i k ustavení společného JZD dne 12. 3. 1960 za účasti 65 členů JZD. Předsedou slučovací komise byl cholupický Bohumil Chaloupka. Sloučené druž stvo převzalo ná zev ROZKVĚT. Předsedou byl zvolen Bohumil Chaloupka, místopředsedou Alois Pečenka.
Ká lek
Avšak již po krá tké době v důsledku neúspěšného hospodaření byl zvolen 10. 6. zvolen předsedou JZD Josef Beran a B. Chaloupka pověřen vedením rostlinné vý roby. Přes tyto změny nebyly vý robní úkoly splněny, prac. jednotka činila jen 15 Kč. 1961: Pro deště skončily ž ně až 10. zá ří, ale podzim byl příznivý . Obě obce ž ily a pracovaly ve shodě. Ztrá tou bylo úmrtí Bohumila Chaloupky po motocyklové havá rii. Na vý roční schůzi za r. 1961 byl zvolen předsedou JZD opět Alois Pečenka. Sloučené druž stvo mělo 80 členů, z toho 24 muž ů a 56 ž en. Muž i byli vesměs majiteli zeměděl. usedlostí, kde své pozemky měli včleněny do JZD. Soukromě hospodařící rolníci v r. 1961 nebyli ž á dní. Byly zrušeny t. zv. zá humenky, ale členům JZD byly schvá leny naturá lie za odpracované jednotky a zpětný odprodej obilí pro krmení vlastního domá cího zvířectva. Bylo sklizeno 66 vagó nů obilí a do vý kupu dodá no 304. 000 lt mléka, 185. 000 vajec 473Q vepřového a 413 Q hovězího masa a 200 kg medu. Hrubý příjem činil 2, 749. 000 Kčs. 1962: Přes všechnu péči a snahu nedosahovalo druž stvo vý sledků jako okolní JZD. K udrž ení pracovní jednotky byl poskytnut stá tní příspěvek. Bylo nutno posílit řízení druž stva a vypořá dat se s porušová ním pracovní morá lky. V zá ří nahradil ve funkci agronoma Františka Černého p. Stach. Snaha získat objekty v bý valém palpostu pro potřeby JZD nebyla úspěšná . 1963: Dne 1. 2. 1963 došlo ke změně ve vedení JZD. Předsedou byl zvolen Slavomil Bahník z Prahy, členy představenstva se stali Alois Pečenka, Frant. Černý , Rudolf Kociá n, Vá clav Tonar, Miroslav Kaňka a Marie Růž ičková . Vedoucím provozovny v Točné byl zvolen Miroslav Kaňka. Další funkce nestá val p. Stach jako agronom, p. Vozá bal jako zootechnik, p. Čechá k jako mechanizá tor, všichni bytem mimo obec. Ekonomové: Jos. Chaloupka z Cholupic a pí Kopecká z Hodkovic. Zvý šila se aktivita vlivem nový ch pracovníků. Bylo dosaž eno jednotky Kčs 16,20. V usedlostech p. Kosiny a Junga v Točně byly prová děny úpravy bytů pro pracovníky JZD. 1964:
Tento rok byl hospodá řsky velmi dobrý . Plá n příjmů byl 2,9 mil. Kčs dosaž eno bylo 3,5 mil. Kčs. V Cholupicích v bý valém dvoře byla zahá jena stavba gará ž í a 6 bytovek pro JZD. 1 9 6 5: Velmi deštivý rok ze, pro přemokření zůstalo neoseto 70 ha polí. Úroda všeho byla velmi malá . Prac. jednotka činila 21 Kč. Hrubé příjmy činily opět 3,5 mil. Kčs, k čemuž přispěla ná kladní autodoprava. K 31. 12. mělo JZD 11 traktorů,1 kombajn, 1 ná kl. auto, 2 dodá vková auta a různé stroje další. Na Nouzově byl zřízen teletník. V tomto roce oslav 20 vý ročí osvobození byly prová děny na zá kladě zá vazků četné úpravy obou obcí v hodnotě 1, 100. 000 Kč. Mimo jiné byl též zbourá n hostinec u Jedličků, vybetonová na hrá z rybníka v Točné, dokončeny gará ž e v Cholupicích a pracová no na dokončení spojovací cesty Cholupice - Točná . 1966: Při ž ních bylo použ ito typu kombajnu SKH a poprvé již nebylo použ ito samovazačů. Prac. jednotka činila Kčs 20. Hrubé příjmy činily 4,4 mil. Kčs. Dodá vky byly řá dně splněny. V Cholupicích začala staroba nové bytovky na místě Jedličkova hostince. V Točné za přispění JZD byla prová děná renovace pohostinství u Šenfeldů.
1 9 6 7: Tento rok byl pro zemědělství mimořá dně příznivý . Při hodnocení na schůzi 16. 2. 1968 uvá děl předseda Bahník potěšitelná čísla o růstu vý roby za roky 1962 – 1967, tedy za dobu jeho působení, které se viditelně projevovalo i na vzhledu obou spojený ch obcí. Hrubě příjmy JZD činily 11,1 mil Kč. JZD Mělo 78 členů a 6 nečlenů. Jednotka činila 25 Kč. Průměrný roční příjem na 1 pracovníka činil 16.480 Kčs. 1 9 6 8: Pro deštivé počasí protá hly se ž ně až do 10. zá ří. I vybírá ní brambor vá zlo a byla využ ita pomoc podniku Léčiva Modřany a školních dětí. I s řepou byly problémy, bylo velmi mokro a 20. 11. napadl sníh. Bylo proto využ ito pomoci od vojá ků Varšavské smlouvy, ubytovaný ch v Horních Jirčanech. Pro sníh nebylo mož no provést ani orbu na příští sedí. Prac. jednotka činila 28 Kčs, dodá vky stá tu byly splněny, hrubé příjmy JZD činily 11, 6 mil Kčs. 1969: Velmi suchý rok, nebyla ani voda ve studních. Úroda brambor a řepy byla nejniž ší za dobu existence JZD. 25. 11. napadlo 40 cm sněhu, který lež el až do vá noc. Dodatky byly splněny jen v obilí, mase a mléce. Do JZD přibylo několik mladý ch rodin, což přispělo k dobrému chodu druž stva. V obou sloučený ch obcích probíhala vý stavba samoobsluh s potravinami. 1970: Sníh zůstal lež et až do konce března, přesto byly jarní prá ce dobře zvlá dnuty a také sklizeňbyla dobrá . Vyhořela stodola u Marvalů, kde se vznítilo seno nedostatečně sušené. Hrubé příjmy JZD činily přes 12 milió nů Kč. V Točné vyasfaltovali ná ves a některé ulice, v Cholupicích dokončili stavbu prodejny. 1971: Velmi příznivý rok pro zemědělce. V březnu zahá jena stavba silnice Točná Cholupice a skončena počá tkem srpna. 26. 11. byly volby do MNV, předsedou se stal Stanislav Jirá sek. 1972: Dodá vky do vý kupu byly řá dně splněny. Konají se přípravy na další slučová ní druž stev. Byly prová děny úpravy bytů pro pracovníky JZD v obou obcích. V Cholupicích zahá jena vý stavba kulturního domu.
1973: Dodá vky stá tu byly v tomto roce splněny ve všech směrech. Od července probíhala jedná ní o sloučení druž stev Cholupice-Dolní Břež any-Zvole, jichž se zúčastnili S. Bahník, J. Jandera, M. Kaňka. Vý sledkem bylo vytvoření JZD 1. má j se sídlem ve Zvoli od 1. 1. 1974. V době ná stupu do nového JZD mělo JZD Cholupice-Točná 538 ha orné půdy, 508 kusů stoku, z toho 228 krav, dá le 664 prasat a 1. 810 slepic. Nově vzniklé druž stvo mělo hospodařiti na 2.405 ha půdy z toho 2. 216 orné půdy. 1974: Od 1. 7. 1974 byly Cholupice a Točná přičleněny ke Praze 4, na strukturu JZD to však nemělo vliv. Od 1. 1. 74 pracovali tedy cholupičtí a točenští v novém svazku, do nějž přibylo ještě Okrouhlo. Nové druž stvo vlastního 62 traktorů, 87 přívěsů, 6 kombajnů, 14 chladících ná drž í na mléko, 14 ná kl. aut, 2 autobusy, 16 osobních aut a 9 motocyklů, 3 pasové traktory, 4 sběrací lisy, 23 traktor. pluhů, 23 smykový ch souprav atd. Členská zá kladna měla 421 druž stevníků, z toho 210 ž en. V tomto novém svazku se staly se Cholupice - Točná jednou z podřízený ch farem. Předsedou slož eného druž stva JZD Zvole byl Vá clav Klíma, který zde předsedal již od r. 1963. Dosavadní cholupický předseda Slavomil Bahník přešel do Zvole do funkce vedoucí stavební čety, ale po roce působení odešel z druž stva natrvalo. Cholupickou firmu vedl Antonín Prochá zka bý valý předseda JZD Dolní Břež any, k ruce mu byl Miroslav Kaňka z Točné jako rostliná ř. 1 9 7 5: Uplynulo 30 let od osvobození od fašismu. Na slavnost. schůzi byli vyznamená ni zaslouž ilí pracovníci MNV . Podél silnice z Cholupic do Točné a v obou obcích bylo vysazeno 500 lipek a růž í. Program za volební období 1971 – 5 byl splněn takto: - v obou obcích opraveno el. osvětlení (143.000 Kčs), - v Cholupicích opraven veřej. rozhlas (27. 000 Kčs), - v Chol vybudová ny bezprašné ulice (1, 150. 000 Kčs) - kultur. dům v Cholupicích je před dokončením ( odpracová no 4. 000 h. zdarma a 12. 000 h. za mzdu), -oploceno hřiště v Cholupicích (20.000 Kč) - opravy na mateř. školce a mandlovně v Točné, rekonstrukce el. osvětlení a soc.
zařízení (143. 000 Kč). hodnota všech provedený ch akcí je téměř 2,5 mil. Kč. 1 9 7 6: Od 1. 1. 1976 přibylo do JZD Zvole také JZD Libeř. Obhospodařovaná vý měra činila již 3. 500 haléřů. JZD Zvole se členěno na 3 střediska: Zvole, Břež any, Libeř. 1 9 7 7 + 1 9 7 8: Točenští a cholupičtí fotbalisté pomá hali v JZD ve ž ních a při sklizni okopanin. 1 9 8 5: JZD Zvole začal řídit ing. Šedivý a byl ve funkci asi do roku 1991.
Růst zemědělské vý roby v JZD Cholupice-Točná (po ná stupu Sl. Bahníka 1. 2. 1963):
obiloviny
1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968
6. 041 q 8. 196 6. 740 5. 545 7. 268 7. 488 x) x) nezjištěno
brambory cukr řepa 1. 451 q 5. 600 4. 250 1. 380 5. 693 2. 200 x)
6. 400q 9. 850 6. 854 4. 015 6. 804 9. 747 x)
mléko
291tis. lt 271 333 340 439 438 425
vepř. a hovězí maso 843 q 1110 1200 1212 1272 1364 1204
vejce
prac. jedn.
148. 000 212. 000 216. 000 205. 000 307. 000 603. 000 567. 000
10 Kčs 15 x) 21 20 25 28
hrubá trž ba v mil. Kčs. 2, 219 3, 029 3, 53 3, 539 4, 441 11, 143 11, 640
AGROFARMA - pokračovatel JZD. Po převratu v listopadu 1989 došlo k odtrž ení farmy Cholupice od střediskového JZD Zvole. Dne 1. 1. 1991 bylo ustaveno Zemědělské druž stvo (ZD). Cholupice, jehož předsedou se stal Oldřich Roth. Nově zvyklý prá vní subjekt musel se vypořá dat s ná porem pož adavků na restituce, t. j. ná hradu soukromníkům za pozemky a budovy dosud už ívané JZD. Tito soukromníci většinou nehodlali hospodařit na vracený ch pozemcích a opět je prodá vali nově vzniklému ZD. V takový ch případech byly uzavřeny ná jemní smlouvy. Celkem bylo nutno řešit 187 restitučních případů. Nově vzniklé ZD Cholupice se rozhodlo hospodařit za stejný ch podmínek, za jaký ch kdysi bylo začleněno JZD Cholupice do JZD Zvole, ve stejný ch objektech a na stejný ch pozemcích. Tuhý boj však byl sveden o další drž bu restituce kulturního domu, který byl řadu let už ívá n jako okresní politická škola KSČ. Zkrá ceně se dá říci, ž e v tomto sporu byli nakonec úspěšnější domá cí. Nově vzniklé ZD hospodařilo 2 roky, načež v r. 1993 se přeměnilo na společnost s ručením omezený m s ná zvem AGROFARMA CHOLUPICE s. r. o. Společníky se stali Oldřich Roth, Mejtský , Janoušek František, Materna Čestmír. Polá k Jaroslav, Brož František a DuchoňMiroslav. Nově vzniklý zemědělský podnik se zaměřuje v ž ivočišné vý robě na vý krm prasat a chov dojnic, v rostlinné vý robě především na pšenici, ječmen, řepku. Agrofarma provozuje místní restauraci se stravová ním (v průměru 250 obědů denně) a ubytovací zařízení. Agrofarma také profituje z proná jmů objektů těmto orrganisacím: IVAN - velkoobchod obuvi Knihá rna Štěpá nek Autoopravna Prochá zka (na palpostu) Interalko-sklad ná pojů (na palpostu) Stavební odborné učiliště (ved. St. Kostka). Objekty, v nichž Agrofarma hospodaří, patřily do r. 1945 praž skému arcibiskupství. V současné době uplatňuje katolická církev ná roky na vracení dřívějšího majetku, ale tyto nebyly v době napsá ní tohoto člá nku (březen 1997) vlá dou zatím projedná vá ny.
Cholupická há jovna a baž antnice. Baž antnice se nachá zí vý chodně od osady Cholupice při silnici do Dolních Břež an a do Písnice. Rozklá dá se na ploše16 hektarů a je pravidelného obdélníkového tvaru. Hlavní přístupová cesta, dnes již asfaltová , vede z Cholupic okolo rybníčku Ká lek a končí před há jovnu. V baž antnici, která původnímu účelu neslouž í již desítky let, převaž uje listnatý les, zejména duby, jasany, olše a habry. Lesní podrost je značně travnatý a vlhký , listná če poskytují stá le stín. Pravidelnost tohoto luž ního lesa svědčí o tom, ž e byl založ en uměle. Tabulky upozorňují, ž e jde o přírodní pamá tku. Díky zdejším klidný m podmínká m hnízdí zde více druhů ptá ků, zejména sovy, poštolky, ž luvy a další. Ze zvěře jsou to zajíci, baž ant, liška a srnčí. Okraje baž antnice jsou lemová ny kapitá lními duby, škoda, ž e mnohé byly již poká ceny. Há jovna spolu s rozsá hlou loukou (dříve pole obdělá vané hajný m) je při zá padní straně baž antnice. Obytná čá st há jovny je do písmene L. Údajně v jedné čá sti bydlel fořt a v druhé hajný . Dá le jsou zde stodola a chlévy ale tyto objekty jsou na již ní straně ohrazeny nízkou kamennou zdí. S již ní strany přiléhá k há jovně ovocný sad. Há jovna má čp. 15. Rok založ ení baž antnice anebo zbudová ní há jovny nepodařilo se zjistit ani dotazy u lesních orgá nů, ani u sprá vy praž ského arcibiskupství. Hajný František Dolejší, který v há jovně působil 1966 - 1994, tvrdí, ž e v r. 1965 byl na polesí v Dol. Břež anech archiv, kde četl, ž e arcibiskupský úřad v Praze ž á dal stavební úřad (BAUAMT) o povolení ke stavbě bašty roku 1765. Tehdy zřejmě ještě byl v baž antnici rybník, o čemž svědčí dosud znatelné zbytky hrá ze, dnes již prorostlé stromy. Tento zbytek hrá ze je v cípu baž antnice poblíž hřbitova a po
bý valé hrá zi mož no dojít až k há jovně. Při likvidaci rybníka byla hrá z v uvedeném cípu přerušena. Několik cholupický ch občanů se rovněž domnívá , ž e v baž antnici byla původně rybá řská bašta. Toto se však při pá trá ní v archivech a arcibiskupský ch písemnostech nepotvrdilo, vž dy je uvá děn pouze cholupický dvůr (MAYERHOF), dá le ovčín (SCHÄ FEREI) a há jovna (FASANJÄ GERWOHNUNG). Nečekaný a ná hodný objev jsem učinil při pročítá ní knihy Vá clava Čihá ka “Paměti krá l. horního města Jílového“( vydaná 1949) - str. 266, kde je uvedeno, ž e v pamětní knize pacientů, kteří se léčili v Lá zních svatová clavský ch v Jílovém, je zapsá no: r 1776 -8 Tomá š Lysenský , baž antník z Cholupic, zá cpa. To svědčí o existenci baž antnice v uvedeném roce. Jistěž e tehdy bylo v baž antnici i obytné stavení (JÄ GERHAUS). Takž e hajný Fr. Dolejší, který uvá dí rok 1765, můž e míti pravdu! Další písemný doklad jsem nalezl v arcibiskup. písemnostech v Oblast. archivu Praha, kde je v r. 1815 a 1816 potvrzena existence FASANJÄ GERWOHNUNG, tedy há jovny v baž antnici. Také doklad okopírovaný z DESK ZEMSKÝCH 3. 7. 1996, který m je přizná no praž skému arcibiskupovi vlastnické prá vo na cholupický statek (čp. 11), ovčín (čp. 14) a há jovnu (čp. 15), je datová n 15. 9. 1828, tedy před tímto datem již há jovna stá la. Praž ský arcibiskup František Ferdinand hrabě z Küenburku koupil břež anské panství (včetně Cholupic) od hrabat Trautmannsdorfů v r. 1715. Ke zřízení baž antnice a há jovny patrně došlo po tomto datu, mohlo tomu však bý ti i před arcibiskupem. Břež anské panství mělo 7 lesních revírů. Lesníci museli při ná stupu do funkce slož it peněž ní kauci.
Pá trá ní po bý valý ch obyvatelích cholupické há jovny přineslo tento vý sledek: ________________________________________________________________ 1896
Friedrich SEIDEL
- uveden v zá pise v slož ení kauce 15. 4. 1896 1908 -1911 Bedřich AUESPERGER - rovněž uveden v kauční listině 1921 - 1923 František AUESPERGER, fořt oba uvedeni v cholupický ch a Antonín BOHÁ ČEK, hajný obecních písemnostech . Hajný Bohá ček slouž il ještě po r. 1930. 1937 - 1945 Josef VLASÝ - po r. 1945 odešel do pohraničí, ale vrá til se. Zemřel1967. 1945 -1954? František BÉR - po získá ní titulu inž ený ra odešel do již ních Čech. 1954 - 1960? Karel DVOŘ Á K 1960 - 1966 Stanislav JIRÁ SEK - přišel z Perštejna n. Ohří. Byl též předsedou MNV. 1966 - 1994 František DOLEJŠÍ - v r. 1994 se odstěhoval do Štěchovic. 1994 Jiří HENC Arcibiskupské vlastnictví trvalo až do r. 1945, pak přešlo na Stá tní lesy, zá vod Zbraslav. V r. 1961 ž á dala há jovna o el. přípojku. V letech 1967 - 68 byla před há jenou vybudová na sněž ná já ma pro dlouhodobé uchová ní chvojí na věnce. Revizní kniha arcibiskupská z r. 1876 obsahuje tyto ná zvy lesních úseků: Ketř, Pod lady, U ková řovy strouhy, U modřanský ch polí, U kamará dový ch polí, Haná cká strouha, Jalovčina, Pod hřebeny, Petrovská strouha. V posledních letech byly zamítnuty 2 pokusy o poškození baž antnice jako přírodní pamá tky. V r. 1991 zamítl Úřad hl. architekta v Praze snahu lesního zá vodu Zbraslav o přestavbu há jovny a stavbu rodinného domku. V r. 1993
zamítl magistrá t snahu firmy Jelínek Radotín vybudovat zde sklad 600 m2 na skladová ní potrubí. V 1994 začal a 1995 pokračovala rozsá hlá oprava budov há jovny (po skončení pobytu F. Dolejšího, kdy nastoupil lesník Jiří Henc). Vzhled há jovny se podstatně zlepšil. Byl proveden průřez okolních stromů a vysazen nově ovocný sad.
CHOLUPICE
Há jovna ve vá lečný ch letech (1942 ?), kdy zde slouž il hajný Josef Vlasatý (na dolním snímku se svou rodinou).
CHOLUPICE
1994 - há jovna v cholupické baž antnici.
CHOLUPICE
1994 - há jovna v předjaří.
CHOLUPICE
Myslivecké sdruž ení JESTŘ Á B při vý řadu v baž antnici kolem r. 1970.
CHOLUPICE
19. 12.1978 - vý řad ulovený ch zajíců před cholupickou há jovnu.
CHOLUPICE - há jovna
fot og raf ie
-
1994 - há jovna čeká na opravu.
1995 - po opravě.
CHOLUPICKÝ DVŮR. Jeho počá tky souvisí zajisté se vznikem cholupické tvrze, která se poprvé uvá dí v r. 1328. Je přirozené, ž e při tvrzi museli bý ti hospodá řské budovy, jako sý pky, stodoly, chlévy a obydlí pro služ ebnicí. Vlastníkům tvrze (Štukové a později Hý zrlové) patřila také sama ves, z čehož vyplý vá robotní povinnost pro vesnické obyvatele. O existenci panského dvora svědčí např. zá pis z roku 1596, kdy majitel Cholupic Jan Hý zrle odkazuje manž elce v poslední vůli tvrz Cholupice s popluž ním dvorem a popluž ním pivovarem a sladovnou a celou ves Cholupici. Majitelé cholupické tvrze a vsi ovlá dali též sousední ves Písnici až do 1597 a písničtí byli rovněž zatíž eni robotová ním. Samostatnost cholupického zbož í skončila r. 1597, kdy bylo odkoupeno místokancléřem krá lovství Českého Krištofem Ž elinský m a stalo se tak součá stí panství Břež anského. Zá nik cholupické tvrze je spojen s obdobím kolem r. 1650, kdy končila 30- letá vá lka, která silně poškodila i obec cholupickou. Jak dalece byly vedle selský ch stavení poškozeny či opět obnoveny objekty panského dvora, není nikde uvá děno. V r. 1715 stal se pá nem břež anského panství a tím i cholupického dvora praž ský arcibiskup. Arcibiskupové drž eli toto panství po dobu 230 let (1715-194 5). Na samostatném listu této kroniky je obsah z desek zemský ch, který m se stvrzuje praž skému arcibiskupství vlastnické prá vo na dvůr (čp. 11), ovčín (čp. 14) a há jovnu (čp. 15). Tytéž budovy jsou rovněž zaregistrová ny v Josefínském katastru z r. 1785. V katastru Tereziá nském z r. 1755 je uvá děny pá nský šenký ř a obydlí baž antníka. Arcibiskupské panství na Jílovsku bylo velmi rozsá hlé. V roce 1890 měla ve 24 vesnicích 4. 245 ha půdy, z toho 1528 ha polí a 2330 ha lesa. Lesy měly 7 revírů. Pá nský dvůr v Cholupicích byl vý znamnou čá stí tohoto panství a měl v obci dominantní postavení. Patřily k němu kromě polí též lesy, baž antnice a rybník. Ve dvoře pracovali za první republiky t. zv. deputá tníci, kteří zde byli ubytová ni a byli za prá ci odměňová ni jednak penězi, jednat naturá liemi. Prá ci
ve dvoře organisoval jeho sprá vce spolu se šafá řem a poklasný m. Tento sprá vce podléhal panu vrchnímu z břež anského zá mku. Strojní vybavení (za 1. republiky a ještě za okupace okupace) bylo z pohledu dneška nevalné. K orbě byly použ ívá ny koňské (12 pá rů) a volské (4 pá ry) potahy. Pozemky k pěstová ní cukrovky oral modřanský cukrovar svý mi parními voračkami. K seká ní obilí slouž ily t. zv. hrsťovky a samovazy, ke svozu ž ebřiňá ky nebo fasuňky. Vý mlat byl prová děn parní nebo benzínovou mlá tičkou. Brambory se vyorá valy t. zv. čertem. Byly pěstová ny všechny druhy obilí, dá le řepa, brambory a jetel. Ovčín, který byl součá stí panského dvora, stá val v prostoru dnešního parku. Podrobnosti o něm jsou na zvlá štním listu kroniky. Vedle ovčína bylo stavení čp. 14, kde ž ili chudí lidé, kteří slouž ili u dvora. Objekt vlevo u vjezdu do panského dvora slouž ili vž dy jako kancelá ř sprá vce dvora, později předsedy JZD. Ve štítu této budovy je znak praž ského arcibiskupství s letopočtem 1883, budova však bude asi staršího data. Pozoruhodný m objektem cholupického dvora je mohutný kamenný špejchar. Mnozí se domnívají, ž e pochá zejí z doby, kdy stá la ještě tvrz. Uklá dá ní obilí do špejcharů bylo úředně nařízeno po r. 1816 a zbraslavský špejchar stá l teprve od r. 1830. Zda byl cholupický špejchar postaven dříve, není dolož eno. Tento historický objekt je stá le funkční, i když již potřebuje opravy. Za poslední vá lky byl už ívá n hospodá řský m druž stvem AGRASOL Písnice. V březnu 1945 sem byly převezeny školní lavice z dívčí školy v Modřanech, kde Němci ubytovali 920 vojá ků domobrany (Volkssturm). Po vá lce slouž il špejchar JZD a nyní podniku AGROFARMA. Podrobnější údaje o špejcharu jsou na jiném místě této kroniky. V r. 1926 při pozemkové reformě přidělil stá t obci Cholupice 40 hektarů arcibiskupský ch pozemků a v Písnici ž á dalo 63 osob o 75 hektarů. Cena pozemků z přídělu z velkostatku Dolní Břež any byla podle písnické kroniky tato: pole 1 ha 900 Kč pastviny 1 ha 300 Kč louky 1 ha 1000 Kč les 1 ha 2000 Kč zahrady 1 ha 1200 Kč rybníky 1 ha 300 Kč V r. 1926 byl cholupického dvůr zamořen slintavku a kulhavkou a ná kaza se rozšířila i do Písnice.
Jednotlivé objekty cholupického dvora doznaly jistě v průběhu staletí řadu úprav a přístaveb. Za éry Jednotného zemědělského druž stva Cholupice (JZD), které vzniklo po roce 1948 a začalo hospodařit na panském dvoře, byl postaven v prostoru někdejší zahrady obytný dům, dá le konírna, kravín a vepřín. Zlikvidová n byl malý rybníček uprostřed dvora a kavá rnička. Zá věrem této kapitoly připojuji seznam lidí, kteří kdysi slouž ili u panského dvora, jak jsem vyčetl z obecních písemností a školní matriky břež anské: Šafá ři: Sprá vci: Vá clav Drobný 1921 Vá clav Veselý 1844 Vá clav Tomá šek 1933 Vá clav Bursa 1926 Antonín Papírník 1921 Poklasní: Vá clav Tornar 1930 - 39 Hlídači: Jan Oktá bec 1896 (čp. 11) Jindř. Drahorá d 1887 (čp. 14) Antonín Sauner 1914/18 Hlavín Vá clav Tomá šik 1923 Martin Bernard 1894 (čp. 14) 1917 Stanislav Červenka František Petrá ček 1923 (čp. 14) Frant. Petrá ček 1919 (čp. 14) Ovčá ci a pastý ři:
řemeslníci:
Vojtěch Sá ša asi1866. Ant. Vykoukal asi 1859 Josef Vlnas 1909 (posledním ovčá k (čp. 14) Jan Kolman Karel Plá tek Vá clav Kotek Vojtěch Pokorný Jan Příbrský Jan Krazl Matěj Kunsta Jan Příhunek Vá clav Síbrt
1841 zedník 1893 skotá k 1886 koňá k 1892 služ ebný 1871 kočí 1908 dělník 1914 kočí 1928 dělník 1927
Josef Novotný 1918 (ková ř a strojník u mlá tičky) Ostatní dělníci panského dvora:
Karel Veverka Josef Pěkný František Číž ek Vá clav Číž ek Jan Veverka Vá clav Majer Rudolf Galík František Burda Karel Boubela Vá clav Prochá zka Josef Novotný Petr Pomahač Josef Chaloupka František Minařík Marie Necká řová Josef Mikolá šek Vá clav Neubauer Josef Blá ha Adolf Chott František Hybš Josef Chaloupka Vojtěch Chmel Josef Sauer Anna Sý korová František Švehla František Šimůnek Josef Souček František Zima Antonín Tomá šek Pavlína Petrá šková Jan Bohá č Josef Doskočil Antonín Kudlá ček Jan Křivonoska
dělník dělník
1926 1917 1885 kočí 1914 služ ebný 1903 dělník 1917 1939 dělník 1933 dělník dělník kočí čeledín čeledín služ ka kočí čeledín čeledín čeledín koňak dělník
1935 1915 1915 1898 1898 1894 1913 1916 1897 1904 1885 1895 1897 dělník 1918 dělnice 1920 služ ebný 1885 dělník 1897 kočí 1902 dělník 1887 dělník 1913 dělnice 1915 dělník 1917 ná deník 1896 čeledín 1885 čeledín 1914
Ková rna. Ková rna v Cholupicích, jakož to zemědělské obci, existovala jistě od nepaměti, avšak jen má lo zprá v o ní se zachovalo. Jako nejstarší údaj, ještě z doby, kdy na cholupické tvrzi seděli Hý zrlové, je z roku 1588. Tehdy ž il v Cholupicích jistý “Šimon na ková rně“, který se zúčastnil pochůzky po okolí s krá lovský m úřadem, aby jako jeden z pamětníků mohl sprá vně určiti hranice pozemků. Přízvisko “na ková rně“dá vá tušit, ž e Šimon byl zřejmě ková řem. Měl však také hospodá řství - hospodá řství grunt Šimonovský . Berní soupis (rula) z r. 1653 už ívá , ž e tento grunt zůstal po švédský ch vá lká ch zpustlý . Je tu však i jiné vysvětlení, ž e totiž Šimon měl grunt poblíž ková rny. Tomu plně nasvědčuje gruntovní kniha z let 1702 - 1711, kde je zá pis, ž e tento grunt koupil 30. 1. 1711 Vá clav Šafrá nek. Šafrá nkové pak hospodařili v čp. 1 až do roku 1930. O působení ková ře Šimona uplynulo celé století, než objevíme dalšího cholupického ková ře. Byl jím kolem roku 1887 Antonín Skřivan, narozený přibliž ně r. 1855. Dosvědčuje to březenská školní matrika, kde stojí, ž e byl ková řem a ž il v čp. 20, což je dnešní Kinduchova ková rna. Tato ková rna - viz snímek - je dnes téměř historickou pamá tkou. Byla postavena někdy mezi roky 1874 až 1878 na parceli č. 29. K Její stavbě se sdruž ovalo 11 cholupický ch rolníků, kteří se tak stali spoluvlastníci. Byli to:
Vá clav Šafrá nek čp. Alž běta Pařízková Jaroslav a Anna Skřivanovi Josef a Anna Zavadilovi Vá clav Hoznouzek Ant. a Frant. Maternovi Josef Plá tek Frant. a Marie Dvořá kovi
1 2 3 4 5 7 8 9
Jan Melichar Josef a Ant. Dolež alovi Josef a Anna Zavadilovi
10 12 13
Toto spoluvlastnictví je zapsá no v pozemkový ch knihá ch na zá kladě protokolu z 10. 9. 1878 (knihovní slož ka č. 17). Je zajímavé, ž e ková rna stojí v blízkosti statku Šafaříkova, kde před 400 lety Pracoval ková ř Šimon. Školení matrika břež anská uvá dí, ž e kolem r. 1894 působil v této ková rně čp. 20 také ková ř Vá clav Vaňá k. Jeho potomek, snad vnuk, se utopil asi v r. 1969 v rybníku před hospodou u Skřivanů.
A konečně se dostá vá me ke ková ři Františku Janouškovi, který v ková rně čp. 20 pracoval asi od r. 1899, než ji 19. 2. 1923 od jedená cti uvedený ch sedlá ků koupil za 25.000 Kč Zachariá š Kinduch. Ková ř Janoušek pak provozoval své řemeslo na své usedlosti čp. 34 asi do roku 1947 (zemřel 1952). Z knihy čeledi, kterou vedla cholupická obec, se dovídá me, ž e ková ř Kinducha pracoval v letech 1923 - 1932 ková řský pomocník František Švejkar ze Smolotel na Příbramsku. V ková rně působil v r. 1928 také kolá ř Antonín Ehrenberger (v r. 1925 je uvá děn v Písnici čp. 55). Do Kinduchovy ková rny bý val vchod z vý chodní strany, kde byl přístřešek, pod nímž ková ř pracoval. Ková ní koní se zřejmě prová dělo také v cholupickém dvoře a panští prý jezdili kovat také do Břež an. Toto mohl bý ti důvodem, proč se cholupičtí sedlá ci rozhodli zřídit vlastní ková rnu. V Břež anské školní matrice zjištíme, ž e v letech 1918 - 21 pracoval v Cholupicích Josef Novotný , ková ř ve dvoře a strojník u parní mlá tičky. Ková rnu čp. 20 zdědil po otci a matce Marii (+ 13. 11. 1978) jejich syn Oldřich (nar. 18. 8. 1927), který ková rnu použ ívá jako sklad.
Kinduchova ková rna
Nahoře: ková ř Zachariá š Kinduch s rodinou. Ková rnu koupil v roce 1923 Dole: dům pana Stanislava Kinducha. Byl přestavěn ze stodoly v letech 19551956. Na snímku Stanislav Kinduch a manž elka Oldřicha Kinducha.
Rušno před ková rnou
Obecní domek. Obecní domek v Cholupicích měl vž dy číslo 6. Původně stá l na parceli č. 16 těsně u silnice mezi usedlostí č. 5 (Frant. Dolež al) a č. 7 (Ant. Materna). Byl zbudová n jako pastouška pro nemajetné, jak je zaneseno v Josefínském katastru z r. 1785. Domek je také zakreslen pod č. 6 má katastrá lní mapě z r. 1840 (Stabilní katastr). Kolem r. 1859 zde ž il obecní pastý ř severu Antonín Vykoukal se 3 dětmi. Posledními obyvateli před zbořením byli Josef a František Štěpá nkové, uvedení v obecní matriční knize z r. 1933, avšak pod č. 24. Jak si tuto malou zá hadu vysvětlíme? Patrně těsně po 1. světové vá lce (1918?) přikročila obec Cholupice ke stavbě nového obecního domku (vedle ková rny č. 20) a ten obdrž el opět čp. 6, kdež to starému obecnému domku bylo přiděleno čp. 24. Ten byl nakonec po r. 1945 zbourá n v zá jmu rozšíření vý padové silnice ve směru na Písnici.
Úmysl postavit nový obecní domek zrá l v hlavá ch obecních otců zřejmě již delší dobu. Plá nky jim vypracoval již 16. 6. 1903 Josef Dolež al, zednický mistr z Nuslí. Domek měl mít věž ičku s kříž kem a zvoncem. Stavbu chtěl jmenovaný uskutečnit za 5.099 K. Jedním z důvodů, proč nebyla stavba provedena, byly patrně důvody finanční a jistě také světová vá lka 1914 - 1918. Další nabídku na stavbu přišla 10. 5. 1914 od Jana Hý ny, který pož adoval 7.095 K., Kdo nakonec domek postavil, se nepodařilo z chudého zbytku obecních písemností zjistit. Z obecních zá pisů pouze víme, ž e v r. 1919 se usneslo obec. zastupitelstvo u obecního domku č. 6 postavit 4 metry široký můstek. Zajímavější jistě bude, jak byl obecní domek využ ít? V prvé řadě zde měl úřadovnu starosta obce, ve zbytku bydlení chudí občané. Ve sklepě na severní straně bý vala šatlava. Hned zpočá tku v r. 1919 byla pronajata jedna místnost Rudolfu a Antonínu Seifertovi i zřízení krá mku s potravinami. Ná jem činil 50 Kč za povolení. Po roce 1921 prodá vali již Seifertovi ve vlastním domku. Jedněmi z prvních obyvatel a to v roce 1921 počínaje byli: Vá clav Tomá šek. poklasný (bydlel na více místech), Antonín Chaloupka s ž enou Marií, Vá clav Chaloupka, jeho syn mlíkař František Chaloupka, truhlá ř (1927) Antonín Chaloupka, dělník (1928) Stanislav Červenka, obecní posel a hlídač (1922) Po r. 1945 zde byla úřadovna Míst. ná r. vý boru. V letech 80-tý ch zde prová děl Svazarm vý uku řidičů automobilů. Kolem r. 1997 odkoupila domek rodina Kinduchova a začala s jeho ná stavbou.
Cholupice za 1. republiky (1918 - 1939) V této době byly Cholupice vý lučně zemědělskou obcí. Hospodařilo zde několik sedlá ků a chalupníků na nepříliš kvalitní půdě, místy značně zamokřené. Vedoucí postavení zde měl stá le dvůr, patřící arcibiskupskému panství v Dolní Břež anech. Byl určitou dobu též pronajat modřanskému cukrovaru a ten zde prová děl svý mi parními stroji orbu pod cukrovou řepou. Také há jovna a baž antnice spolu s lesem pod nynějším letištěm byla arcibiskupský m majetkem. Ř ada cholupický ch občanů pracovala jak u zdejších sedlá ků, tak na panském dvoře. Za prá ci dostá vali čá stečně peníze a čá stečně naturá lie. Arcibiskupský dvůr měl také svoje stá lé dělníky- deputá tníky, z nichž někteří bydleli v domku ovčá ků čp. 14. Dá le ve dvoře pracovali sezó nní dělníci. Dosti cholupický ch občanů dochá zelo za prací do modřanský ch tová ren nebo do Prahy. Ná ves byla v dolní čá sti obce uprostřed statků. Silnice od Modřan byla kamenitá , byla postavena v r. 1914 a nahradila polní cestu. Vedla obcí kolem obou hospod a pokračovala k Písnici. Do Točné vedla jen polní úvozová cesta. Obec neměla elektrický proud a nebylo ž á dné dopravní spojení. Dělníci chodil do modřanský tová ren pěšky nebo na kole. Děti chodily do školy původně do Břež an, po r. 1920 do Písnice. Pokud jde o školu, měla obec dlouhodobé problémy. V letech 30-tý ch brá nila se poskytnutí vysokého příspěvku na ná stavbu písnické školy a usilovala o stavbu školy vlastní. Nadřízené úřady však s těmito zá měry nesouhlasily a věc došla v r. 1933 tak daleko, ž e okresní úřad zrušil obecní zastupitelstvo v Cholupicích a dosadil do obce vlá dního komisaře, který prosadil opatření, jímž se obec brá nila. Pokud jde o dochá zku do městské školy, napojila se obec v r. 1936 na Modřany. Farou patřila obec do Modřan a pohřby se rovněž konaly v Modřanech. Cholupice měly okresní úřad na Krá l. Vinohradech až do r. 1921, kdy byl přelož en vlá d. nařízením 414 do Jílového. Pouť se v Cholupicích drž ela vž dy v březnu a posvícení na sv. Martina. Na ná vsi byly 2 hospody U Skřivanů a U Jedličků (původně U Dolež alů). Před Peškový m statkem byl pomník padlý ch 1914 -1918, postavený po r. 1921. Před
hospodou U Skřivanů byl malý rybníček, spíše louž e. Do středu obce přitékal potok vznikající již ně od obce v Břečká ch. Směřoval pod cholupický dvůr dá le až k soutoku s Písnický m potokem. Na tomto potoce bylo několik malý ch rybníčků: u Šafrá nků, pod hospodou u Skřivanů, v arcibiskupském dvoře a pode dvorem u Dymače. Dnes jsou všechny zasypá ny. Dva rybníky však existují dodnes - Ká lek při cestě k baž antnici a Kozí za špejcharem. Na okraji obce směrem k Modřanům byla budova panského ovčína s velkou plochou pro vý běh ovcí. Z ovčína chtěli cholupičtí Sokolové vybudovat sokolovnu s cvičištěm, ale k uskutečnění nedošlo. Ovčín byl zbourá n asi 1930. Nyní je zde pěkný park s pomníkem. Kromě ovčína zde stá l také obytný dům ovčá ků čp. 14, který byl zbourá n po r. 1951 a na jeho místě dnes stojí samoobsluha. Kolem r. 1920 byla provedena parcelace pozemků na jihový chodní straně obce (za ovčínem), kde pak došlo ke stá le postupující zá stavbě rodinný ch domků. Jedním z prvních byl domek Antonína Seiferta (1921), který v něm zřídil jediný obchod té doby v obci. Původně byl prý odchod také v obecním bará ku čp. 6. V r. 1926 přidělil Stá tní pozemkový úřad obci Cholupice 40 ha půdy z arcibiskupského majetku.
V obecním domku čp. 6 měl úřadovnu starosta. V období mezi oběma vá lkami zastá val úřad starosty Josef Chaloupka, pak Stanislav Plá tek (čp. 7) a Antonín Ehrenberger. Obecní úřad sděloval svá rozhodnutí buď vyhlá škou nebo obecním poslem. Pamětníci uvá dí, ž e obecní posel p. Moulík svolal občany k odstraňová ní sněhu trumpetou. V obecním domku byla také šatlava a to ve sklepě s vchodem ze severní strany. Není zná mo, ž e by zde byl zavřen někdo z místních občanů. Slouž ila prý k potrestá ní za potulku nebo drobné krá dež e. Ve středu obce v čp. 20 byla obecní ková rna, která byla společný m majetkem 11-ti sedlá ků. Pracoval v ní ková ř Janoušek. Ková rnu odkoupil 19. 2. 1923 ková ř Zachariá š Kinduch. František Janoušek pak začal kovařit na svém (asi do r. 1947). Dá le byl v obci kolá ř Josef Bohá ček a švec Josef Síbrt. V polích za baž antnicí stá la na Šebkově pozemku cihelna, kterou provozoval ná jemce p. Douša. Dělaly se zde plné červené cihly. Bydleli zde lidé ještě krá tkou dobu po 2. světové vá lce (2 rodiny Polanský ch, Vachovi, Vá ňovi, Šebesta). Nedaleko od této cihelny zá padně stá la nedokončená Milotova cihelna, kde prý spadl dělník z rozestavěného komína. Cihelny zanikly po roce 1945 a jsou beze stopy zavezeny. V obci mají dlouhodobou tradici hasiči a fotbalisté. Hasičský sbor byl založ en v r. 1903 (r. 1919 měl 19 činný ch hasičů) a fotbalový klub Cholupický FK v r. 1924. V počá tcích cholupického fotbalu hrá lo se několik let na Jedličkově poli v Ketři (vý chodní okraj letiště) a krá tce též na louce u Vrtilky ( u Písnice). Teprve pak vzniklo hřiště U kříž ku, které nemělo kabiny a hrá či se oblékali a myli v hospodě u Jedličků. V Cholupicích byl také občanský podpůrný spolek Svornost, který se schá zel v hostinci u Skřivanů. Existoval do konce 1. republiky. Dá le zde byl odbor dělnické tělocvičné jednoty DTJ, který se v r. 1923 přejmenoval na FDTJ (předsedou v roce 1923 Josef Ploc místostarostou Antonín Rak, jednatelem František Petrá ček).
Ke konci 1. republiky v r. 1938 byla postaven za obcí ve směru na Písnici hřbitov za řízení stavitele Frant. Kolmana, který je zde též pohřben. Na stavbě hřbitova se podílela také obec Písnice. Sluší připomenout také kamennou klenutou studá nku u silnice mezi statky u Skřivanů a u Šebků. Další byla před statkem p. Melichara.
Cholupice za německé okupace a v roce osvobození. Za okupace nedošlo v obci k ž á dný m mimořá dný m udá lostem. Přesto však došlo k represi dvou občanů. Byl to zedník Leopold Urbá nek, který byl nadirigová n na prá ci do Německa, kde se dostal do koncentračního tá bora Buchenwald. Tam zemřel 9. 2. 1945 jako 30- letý (nar. 12. 9. 1915). Na Cholupickém hřbitově má pamětní destičku. Dá le to byl Josef Plá tek, u nějž byly nalezeny protiněmecké letá ky. Také jej potkal koncentrační tá bor, ale on se naštěstí vrá til. Během okupace prová děli Němci občasné kontroly stavu dobytka a zá sob obilí. Za květnového povstá ní v r. 1945 k bojům v obci nedošlo, i když v okolních obcích (Točná , Dolní Břež any, Modřany) boje probíhaly. Obec stá la zřejmě mimo zamý šlený postup německý ch jednotek ku Praze a odtud na zá pad. Spíše na silnici Dolní Břež any - Písnice byly pohyby německý ch vozidel. Do Cholupic přijela pouze jednotka asi 30 Němců na kolech od Točné. Jiná skupina na autech a povozech se zajímala o potraviny a pohonné hmoty. Po příjezdu sovětské armá dy se utá bořily ruské jednotky zejména na Ladech na Cholupickém vrchu a v okolí dnešního domku p. Knespla. Ve dvoře arcibiskupského statku měli porá ž ku dobytka. V této době došlo u hřiště k nešťastnému úmrtí 11- letého Jana Šafrá nka, který se připletl ke dvěma rvoucím se vojá kům. Další malér se stal v ruském tá boře na Ladech, kde se sesunulo opravované auto na důstojníka Nikolaje Petroviče Bulygina 22. 6. 1945. Byl mu uspořá dá n vojenský pohřeb a má pomník na cholupickém hřbitově s ná pisem “ Zahynul při plnění služ ebních povinností“ . V tomto roce došlo k odstavení protektorá tního cholupického předsedy Josefa Šebka (čp. 2), který byl zbaven všeho majetku a vystěhová n z obce. Prvními pová lečný mi předsedy MNV byli Vá clav Malina (soc. dem.) a Rudolf Chaloupka (KSČ).
V akci osídlení pohraničí po odsunutý ch Němcích odešla z Cholupic řada rodin (3 rodiny Polanecký ch, Kořá novi, Prochá zkovi, hajný Jos. Vlasatý , Mrá zek, Kodrlík, Příhunek, Boubela, Dolejš, Frant. Chaloupka a další). Dodatek: Josef Plá tek, rolník z Cholupic č. 8, byl podle modřanské obecní kroniky členem odbojové skupiny Josefa Malého v modřanské Meoptě. Skupina byla pozatý ká na gestapem 8. 10. 1943, odvezena do Terezína, pak do Norimberka a souzena byla v Drá ž ďanech 23. 8. 1944. Josef Plá tek byl odsouzen ke 2 letům ká znice v Ebrachu, ale přež il. Jedním ze zatčený ch byl také Karel Nešměrá k z Berá nku, dostal 4 roky, ale nevrá til se. Do Cholupic odstěhovali (1945-6): Příhunek Jan Boubela Karel Prochá zka Vá clav Kodrlík Dolejš Chaloupka František Polanecký Emil Kořá n Karel Vlasatý
čp. čp. čp. čp. čp. čp. čp. čp. čp.
14 (dům ovčá ků) 14 14 11 55 43 43 55 15 (há jovna)
Zaniklé a zbořené objekty a domky v Cholupicích: Doušova a Milotova cihelna za baž antnicí - obě byly zbořeny a prostor zavezen po r. 1945 dům ovčá ků čp. 14 - stá l v místech dnešní prodejny Včela. Jeho popisné číslo 14 obdrž el pak Oldřich Kinduch. čp. 25 ulice K Břečká m - domek patřil zedníku Fr. Rakovi. Nyní zde stojí dům čp. 110 patřící Martinu Polož enému. čp. 24 - domek patřil Josefu a Antonínu Šafrá nkovi a stá l v sousedství domu čp. 5 (Frant. Brož .). Po vá lce byl zbořen v zá jmu rozšíření vý padové silnice z Cholupic
na Písnici. Jeho popisné číslo 24 obdrž el pak Ladislav Chaloupka (Lichá ul.) čp. 19 - ( Karel Tylinger) a čp. 21 ( hospoda - Jiří Dolež al) obě stavení stá la proti nynější hasič. zbrojnici a byla zbořena asi v r. 1965. Čp. 19 má nyní dům Ant. Jaroše a čp. 21 dostala bytovka JZD. čp. 23 - domek stá l na konci ul. K Dymači a ž il v něm Vojt. a Bohumil Chaloupka. Byl zbořen asi 1993. Toto čp. 23 má nyní penzió n Vojtěch.
Cholupice po 2. světové vá lce (po r. 1945): Ještě v r. 1945 neměly Cholupice elektrický proud a autobusové spojení. Byly typickou zemědělskou vesnicí a vypadaly neutěšeně. Elektřina byla zavedena 1946. Do modřanský ch tová ren stá le ještě chodily skupinky dělníků pěšky po kamenité, pouze štětované silnici, rovněž tak dětí do školy. Podle sčítá ní k 31. 1. 1946 bylo v Cholupicích 80 domků se 114 byty a 107 domá cností. Kromě zavedení elektřiny bylo hlavním pová lečný m přínosem pro obec založ ení jednotného zemědělského druž stva ROZKVĚ T po r. 1948, což poskytlo řadu pracovních přílež itostí a přispělo k dalšímu rozvoji obce. Druž stvo mělo svoji zá kladnu ve dvoře, který byl odebrá n arcibiskupovi s budovami a veškerý m zařízením. Při sdruž ová ní cholupický ch rolníků do tohoto druž stva nedošlo k mimořá dný m udá lostem. Prvním předsedou JZD byl Bohouš Chaloupka, v pozdější době (1962) jej vystřídal Slá va Bahník. Došlo k vytvoření větších lá nů mechanisací polních prací a také k odvodňová ní zamokřený ch polí. Zanikly i některé polní cesty, jako v Dymači nebo v Kotrejblu (za hřbitovem). Za předsedy p. Bahníka byly postaveny i nové bytové jednotky (také v Točné), gará ž e a později i kulturní dům. V r. 1950 se konečně dočkaly Cholupice první autobusové linky, která vedla z Braníka přes Modřany a Cholupice do Jílového (ČSAD). Silnice od Modřan byla stá le ještě prašná a asfaltu se dočkala kolem r. 1950. Podle ná rodního sčítá ní měly Cholupice k 1. 1. 1950 346 obyvatel.
V r. 1959 byly postaveny na hřišti kabiny a v těchto letech byla provedena poslední velká úprava hřiště silničním strojem. Kříž ek pod lipami, který stá val při dolním okraji hřiště, kde se odbočuje na Točnou, byl i se stromy odstraněn (je u má rnice na hřbitově). Prvními pová lečný mi předsedy Ná rodního vý boru (MNV) v Cholupicích byli Rudolf Chaloupka a Vá clav Malina. V r. 1960 došlo ke spojení Cholupic s Točnou. Předsedou společného MNV byl Jiří Jandera z Točné a tajemníkem Karel Prochá zka z Točné, kde také úřadoval. Současně došlo ke sloučení JZD v obou obecních. V řízení sloučeného JZD se rychle za sebou vystřídali B. Chaloupka, Josef Beran a Alois Pečenka, načež v únoru 1963 přišel do druž stva Sl. Bahník. V r. 1961 byla prová děna úprava ná vsi. Pomník padlý ch byl přemístěn od Paškova statku do nově založ eného parku, tam, kde stá val dříve ovčín. Tato vzhledová úprava obci velmi prospěla. Byly prová děny i jiné úpravy, jako zbourá ní chatrné Jedličkovy hospody (1965). Souběž ně s tím prová děl iniciativní předseda JZD Bahník různé stavební akce, jimiž sledoval především stabilizaci odborný ch pracovníků v druž stvu. Jediný m obchůdkem v obci zůstá val dlouho malý krá mek u Seifertů. Teprve v r. 1970 byla na ná vsi postavena malá samoobsluha. V r. 1971 byla též vybudová na silnice do Točné z bý valé polní cesty (trvala od března do začá tku srpna). Velkou udá lostí bylo zřízení autobusové linky č. 173 praž ské městské dopravy z Braníka přes Modřany do Cholupic a brzy nato až do Točné. Provoz byl slavnostně zahá jen dne 1. 5. 1971 p. Bahníkem a předsedou MNV B. Müllerem. Dalším velký m ziskem pro Cholupice bylo vybudová ní kulturního domu v r. 1972 - 5 se sá lem ubytovnou v 1. patře, kuchyni a restaurací. Bylo to opět za přispění místního JZD a občanů- brigá dníků. V r. 1971 byl zvolen předsedou společného MNV Cholupice - Točná Stanislav Jirá sek, tajemnicí Jarmila Šubrtová . V období 1971-6 došlo k asfaltová ní ulic v obci, k úpravá m rybníčka Ká lku (1973) a k vysazení lipové aleje podél silnice k Točné. Od 1. 7. 1974 byla připojena obec Cholupice - Točná k Praze 4. Rok 1974 nebyl pro Cholupice šťastný . Místní JZD bylo na zá kladě vyšší moci začleněno s dalšími obcemi do JZD Zvole a stalo se pouze farmou. Přineslo to i
odchod dodavadního předsedy Slavomila Bahníka, jehož zá sluhou se v Cholupicích mnohé změnilo k lepšímu. V r. 1976 byly obce Cholupice a Točná podřízeny Modřanům a tím k Velké Praze, to znamená , ž e přestal existovat jejich společný MNV, který byl nahrazen vý borem občanský m v obou osadá ch, podléhajícím modřanskému MNV. V této době také došlo k prvnímu pojmenová ní ulic v Cholupicích. V několika případech byly použ ity tradiční místní ná zvy (Ke Ká lku, K Břečká m, Ke Kříž ku, U poustek, K dymači, U nové louky, U Vrtilky). Zbylé ulice nemají vztah k obci (podchý šská , Boješická , Raž ická , Hrazanská , Lichá ). Po r. 1980 probíhalo v obci budová ní vodovodu. V r. 1981 byla postavena vodá rna u hřiště. V r. 1982 vznikla na Cholupickém vrchu velká zahrá dká řská kolonie. V r. 1988 byla brigá dnicky rozšířena a nadestavěna hasičská zbrojnice a klubovna fotbalistů. Po převratu listopadu 1989 odtrhli se cholupičtí od JZD Zvole a vytvořili samostatný zemědělský podnik AGROFARMA pod vedením p. Oldřicha Rotta. V obci vznikly některé menší podnikatelské firmy (opravy aut Rothe, pila Strouhal, stavební prá ce Jos. Beran, stavebnictví Lad. Peřina, opravy střech GEOS a další). V r. 1993 byla v obci prová děna kabelisace elektrické sítě a rozšířeno el. osvětlení obce. Od listopadu 1989, kdy byly zrušeny občanské vý bory, nemají Cholupice ž á dný samosprá vný orgá n. Podléhající přímo Místnímu úřadu v Modřanech (od 19. 11. 1994 Městská čá st Prahy 12). V Cholupicích vyvíjejí v současné době (1996) aktivní činnost 3 zá jmové organizace: Sokol Cholupice- fotbal. oddíl, Myslivecké sdruž ení Jestřá b a Sbor dobrovolný ch hasičů.
CHOLUPICE - udá losti po r. 1945 - časově uspořá dá ní: 1946 1948 - 9 1950 asi 1950 1959 8. 2. 1960 12. 3.1960 12. 6. 1960 10. 6. 1960 1961 1961 1961 1961 - 2 196 2 1. 2. 1963 1964 1965 1966 1968 1971 1971 1. 5. 1971 1972 1973 1. 1. 1974 1. 7. 1974 1975
do obce zaveden el. proud zá nik cholupický ch cihelen založ ení JZD Rozkvět Cholupice (předs. B. Chaloupka) zřízena autobus. linka ČSAD Jílové - Cholupice - Braník vyasfaltová ní silnice od Modřan velké úpravy na fotbal. hřišti sloučení obcí Cholupice a Točná ustavující schůze JZD Cholupice - Točná u Šenfeldů volby do MNV Cholupice - Točná (předs. Jiří Jandera) předsedou JZD Cholupice - Točná zvolen Jos. Beran “ “ “ “ “ Alois Pečenka zabil se na motocyklu B. Chaloupka, rost1iná ř JZD vznik parku, přenesení pomníku, úprava spojovací cesty Cholupice -Točná (1961 -2) stavba kabin na fotbal. hřišti instalace telef. hovorny, oprava obec. domku MNV, budová ní chodníků (1962 - 4) příchod Slavomila Bahníka do JZD stavba 6 bytovek a gará ž í pro JZD oprava obec. rozhlasu a veřej. osvětlení, demolice čp. 21 (hospoda u Jedličků) stavba nové bytovky (po Jedličkovi) stavba nové bytovky (po Tylingrovi), stavba prodejny potravin (samoobsluhy) - 1968 - 70 zvolen předsedou MNV Stanislav Jirá sek březen až srpen - stavba silnice Cholupice - Točná zahá j. provozu autobus. linky. č.173 MHD oplocení fotbal. hřiště, údrž ba místních ulic vybagrová ní rybníku Ká lek připojení JZD Cholupice - Točná do JZD Zvole připojení obce Cholupice - Točná k Praze 4 dokončen kulturní dům (1972 - 5) - 4.000 h. zdarma, 12.000 hodin za mzdu, asfaltová ní ulic, vysazení 500 lipek při silnici Cholupice - Točná , oslava 30 let osvobození a vyznamená ní
17. 6. 1976 1977 1981 1982 1983 1988 1991 1991 - 2 1993 1993
zaslouž ilý ch pracovníků podřízení obce Cholupice - Točná Modřanům, zřízení občanský ch vý borů dokončení tribun a oplocení fotbal. hřiště, postup fotbalistů do 1. A třídy postavena vodá rna u hřiště vznik zahrá dká řské kolonie na Cholup. vrchu ukončeno 5 - leté budová ní vodovodu v obci rozšíření a ná stavba hasičské zbrojnice, přístavba klubovny na hřišti odtrž ení druž stva od JZD Zvole, vznik Agrofarmy, boj o kulturní dům, přemístění hostince do kulturního domu postup fotbalistů do městského přeboru dostaven pension Vojtěch (Vojtěch Chaloupka) kabelisace el. sítě + rozšíření veřejného osvětlení obce
1996 - stadion Sokola Cholupice.
1996 - penzió n V O J T Ě CH
PALPOST A VOJENSKÝ OBJEKT NA ČIHADLE. Před rokem 1960 vybudovala čs. armá da v polích mezi Točnou a Cholupicemi PALPOST – palebné kryté postavení pro protiletadlovou obranu Prahy a posá dku pro vojá ky. Šlo o součá st řetězu podobný ch postavení kolem Prahy. Údajně tam bylo rozmístěno asi 5 protiletadlový ch kanonů. Když armá da přešla na raketovou obranu, byla posá dka palpostu zrušena. Posá dka byla zá sobena vodou ze studny, která byla zřízena u osamělého dubu, stojícího poblíž polní cesty na Břež any. Přibliž ně v letech 1964-68 použ ívalo opuštěné objekty JZD Cholupice-Točná jako drůbež á rnu. V letech 1968 – 90 tu JZD zřídilo zá mečnickou dílnu a dílnu na převíjení elektromotorů. Asi v r. 1973 pak armá da použ ila zá padní polovinu vrchu Čihadlo k vybudová ní zá kladny s raketovou technikou. Temeno vrchu bylo ohraž eno zdí z betonový ch dílců a znepřístupněno.
Pro tuto novou posá dku byla asi v r. 1984 zřízena vodovodní odbočka z vodojemu v Cholupicích (u hřiště), která poslouž ila i k rozvodu vody po obci Točná . Trasa odbočky vedla z Cholupic podél levé strany silnice až ke Kosinově rybníku u Točné, zde pod silnicí za statek p. Kaňky a pak po polích k vý chodnímu konci vojenské zá kladny na Čihadle, kde byla zbudová na na ná vrší na okraji lesa (u cesty k Nouzovu) ná drž . Z ní byla vodou zá sobena jak vojenská posá dka, tak obec Točná . Odpadní vody z voj. posá dky byly svedeny do čisticí stanice na okraji lesa v Ká lku. Na zá padní straně Točné u lesa poblíž silnice do Komořan byly též postaveny bytové domy pro vojenské činitele. Asi v r. 1992 byly rakety ze zá kladny odvezeny a posá dka přestala existovat. Vysoká škola ekonomická v Praze zde má školicí středisko, archiv a depositá ř. Ještě k bý valému palpostu: pozemky k jeho zřízení použ ité, byly po r. 1990 vrá ceny původním vlastníkům, rolníkům Marvalovi, Kosinovi a Junkovi z Točné. Budovy vlastní JZD ve Zvoli. Nyní slouž í jako autoservis. 2004 – J.B. NOUZOV (TOČNÁ č.4)
Pohled od vrchu Čihadlo na rekonstruovaný objekt NOUZOV. Snímek poskytnul 8.5.2004 spolumajitel ing. Vladimír Nová k. Obnova byla prová děna v letech 1996 – 2000. Jak vznikala silnice Cholupice – Točná . Původně byla mezi těmito obcemi pouze prašná polní cesta. Když začal v r. 1953 jezdit přes Cholupice do Točné autobus ČSAD, Musel jezdit přes Břež any. V té době došlo k vyasfaltová ní silnice z Modřan do Cholupic až k rozcestí na Písnici (za hřbitovem). Když v r. 1960 došlo ke sloučení obcí Cholupice a Točná , a také obou JZD, nazrá la potřeba zlepšit dopravní spojení obou míst. V r. 1961-2 byly prová děny úpravy dosavadní cesty, zejména zasý pá ní úvozu. Autobusy ČSAD z Braníka do Jílového jezdily tehdy i nadá le přes Cholupice a Břež any a zastá vku měly před bý valý m cholupický m obecním úřadem (čp.6). V r. 1971 bylo docíleno zřízení autobusové linky č. 173 Dopravního podniku města Prahy z Braníka přes Modřany do Cholupic. Tomu předchá zelo vyasfaltová ní staré ná vsi v Cholupicích. kde byla zřízena otočka a čeká rna. Zahá jení provoprovozu bylo slavnostní a konalo se 1.má je 1971. Bylo to v době, kdy v cholupickém JZD působil podnikavý předseda Slavomil Bahník. Ještě v témž e roce 1971 (podle točenské kroniky od března do srpna) byla silnice z Cholupic do Točné zavá ž ena štěrkem ze Zbraslavi a proto mohla linka 173 jezdit přes Cholupice do Točné, ale vracela se na konečnou stanici do Cholupic. Zdá se to nevěrohodné, ale tento údaj pochá zí od samotného Dopravního podniku města Prahy. A to od 26.11.1971. Teprve po vyasfaltová ní silnice na Točnou stala se otočka na Točné od 26.8.1974 konečnou stanicí linky 173. V r. 1975 byla silnice osazena v rá mci oslav 30 let osvobození ČSR lípový m stromořadím. V nejbliž ší budoucnosti bude tato silnice překříž ena praž ský m vnějším okruhem. Přípravné prá ce již začaly.
Dva snímky ze zahá jení provozu autobusové linky č. 173 dne 1.5.1971. Tato trasa Braník – Modřany – Cholupice byla prodlouž ena 26.8. 1974 také do Točné. Do kroniky věnoval ing. Jiří Prokop, Cholupice čp. 7.
J.B.
Stará hospoda ( před vý stavbou kulturního domu ). Snímek je z příjezdu prvního městského autobusu do Cholupic dne 1.5.1971.
Před ná draž ím v Braníku
Konečná stanice před hostincem v Cholupicích. Na snímku pí. Jitka Prokopová (Rosenbachová ) a Čestmír Materna.
Vařilo se v Cholupicích pivo? Zdá se to neuvěřitelné, ale bylo tomu tak. Patrně šlo jen o malé vá rky pro potřebu majitele cholupické tvrze a jeho poddaný ch. Vaření piva bylo ve středověku velmi rozšířeno a umož něno zejména zá mož ný m měšťanům, šlechticům a klá šterům. V našem okolí vařilo se pivo zejména v klá šteře zbraslavském a v panském pivovaru v Dolních Břež anech, o němž je zmínka již v r. 1572. V Břež anech a Modřanech byly též chmelnice. Další pivovary na Jílovsku byly v Jílovém, Chotouni (1595), Popovicích (založ en 1873) a Pyšelích.
O existenci pivovaru v Cholupicích svědčí tyto dva vý ňatky z archivních zdrojů: - Jan Hý zrle z Cholupic, který asi 1596 zemřel, odká zal v poslední vůli své manž elce Zuzaně ze Šenfeldu tvrz Cholupici s popluž ním dvorem a popluž ním pivovarem, sladovnu a celou ves Cholupici… - Roku 1616 převzal Cholupice Vá clav Ž elenský ze Sebuzína, majitel břež anského panství. Ve vý čtu poddanský ch vesnic čteme: … dvůr a tvrz v Cholupicích s pivovarem a rybníkem… Po začlenění Cholupic do břež anského panství lze se domnívat, ž e se nadá le vařilo pivo jen v Břež anech, neboť bylo dodá vá no i do Modřan. Čá st Modřan (asi 15 usedlostí v roce 1836) patřila pod panství břež anské, měla svého rychtá ře i svoji hospodu, která měla povinnost prodá vati jen břež anské pivo. Stejné pivo pili jistě i Cholupičtí.
Co víme o cholupický ch hospodá ch? Vznik Cholupic se klade většinou k roku 1300. Krčma zde byla asi už v samý ch počá tcích vzniku osady. Jisté je, ž e krčma tu byla již v r. 1521, kdy na cholupické tvrzi seděl Mikulá š Hý zrle starší. Tehdy byl ve vsi jediný sedlá k Bílek, dá le 7 chalupníků a 3 pusté chalupy. Kaž dý z osadníků byl povinen odvá dět vrchnosti různé platy. Také tehdejší provozovatel krčmy platil ročně 3 kopy tehdejších peněz a místo roboty na luká ch další 1 kopu. Jiná zmínka o cholupickém šenku je obsaž ena v Tereziá nském katastru českém z r. 1757, kde je u Cholupic zaznamená n panský šenký ř, bohuž el bez uvedení jména a místa působení. Tento údaj potvrzuje i Josefínský katastr z r. 1785, kde je již uvedeno, ž e panská hospoda je v čísle 3. V ná sledujících letech zjišťujeme z různý ch písemností, ž e tuto usedlost čp. 3 obhospodařuje rod Dvořá ků.
V knize sňatků farního úřadu Modřany se pak dočteme, ž e 11. 1. 1850 ož enil se Vojtěch Skřivan, syn šafá ře z Rož mitá lu, s Marií Dvořá kovou, dcerou Vá clava Dvořá ka, šenký ře v Cholupicích č. 3. Štafetu cholupického šenku pak již přebírají Skřivanové, nejprve tedy Vojtěch (1850), pak František (1879) - spoluzakladatel hasičského sboru, po něm Jaroslav (1910) a poslední byl opět František, který zemřel 1980. Hospoda U SKŘ IVANŮ, dnes čp. 3, v níž šenkovali Dvořá kové a Skřivanové po několik století, skončila provoz patrně v roce 1957. Byla pak upravena jako obytný dům. Tato hospoda byla dějištěm mnohý ch slavností, hasičský ch schůzí, divadelních představení, schůzí spolku Svornost a tanečních zá bav. Jak vzpomíná stavidel František Kolman, měl zde ulož eno tělocvičné ná řadí cholupický Sokol. Na zahradě u Skřivanů bý valá také cvičení členů DTJ Cholupice. Před hospodou bý val malý rybníček. Hospoda U DOLEŽ ALŮ (U JEDLIČKŮ). Někdy po r. 1853 byla postavena chalupa č. 21, kde podle školní matriky břež anské působil r. 1885 jako hostinský Vá clav Dolež al (nar. asi 1845). Chalupu převzal v r. 1910 jeho syn Vá clav, ale brzy zemřel (1918). Vdova po něm pak provdala za Rudolfa Jedličku, který hospodu provozoval do r. 1943. Tento hostinský poskytl v počá tcích cholupického fotbalu svůj pozemek v Ketři (u letiště) ve prospěch kopané. Jedličkova hospoda stala se střediskem cholupický ch fotbalistů, kteří nemajíce šatnu, oblékali a myli se v hospodě. Zde také schůzovali a slavili. Po Rudolfu Jedličkovi převzal hospodu jeho nevlastní syn Jiří Dolež al a pokračoval jako hostinský až do r. 1953. Jiří Dolež al zemřel v r. 1960 a patrně již hospoda byla zbořena v r. 1965. Stá vala proti nynější hasičské zbrojnici. Fungovala přibliž ně 100 let (1855 -1853). V r. 1928 byl učiněn pokus o zřízení další hospody, která by patřila Sokolu Cholupice. Měla bý t v domku čp. 58 zedníka a listonoše Josefa Polá ka. Ž á dost byla obecním zastupitelstvem schvá lena, ale již za několik má lo měsíců zamítnuta.
Hospoda U ŠEBKŮ. Po likvidaci Skřivany a Jedličkovy hospody bylo nutno obnovit zdroj nejoblíbenějšího českého ná poje. Nová hospoda byla zřízena v čp. 2 U ŠEBKŮ přibliž ně v r. 1957.
Byla to jen jedna místnost bez společenského sá lu. Vystřídala se tu celá řada provozovatelů, z nichž zaznamená vá me: Jaroslav Přitasil, Chrudimský , Rozá lie Polanecká , Růž ena Polá ková , Líba Lidmanová , Jaroslav Kopecký , z Průhonic, Antonín Souček a Ryant z Modřan, Karel Kurka, Antonín Lukavský , Oldřich a Bož ena Jelenovi. Jednu dobu, kdy zde točily pivo dvě mladší ž eny, říkalo se hospodě U ČTYŘ STEHEN. Po odchodu manž elů Jelenovitý ch v r. 1991 byla hospoda přemístěna do haly kulturního domu, kde jsou vysoké stropy, dostatek místa a světla a kuchyně pro vaření obědů. Stala se ve své době jednou z nejlépe vybavený ch restaurací v celém okolí. Jejím provozovatelem je zemědělství podnik AGROFARMA Cholupice s. r. o. V r. 1998 došlo k malému zá zraku - po mnoha letech s Velkopopovický m kozlem a Braníkem našlo si cestu do Cholupic i pivo Plzeňské - Gambrinus a Prazdroj. Přispěla k tomu iniciativa Jiřího Brabce, který toho roku otevřeli konkurenční hospůdek U ČÁ MRSE v objektu prodejny potravin.
1998 - hostinec U ČÁ MRSE
OSÍIDLENÍ CHOLUPIC V ROCE 1996
čp.
1 Hlavá čová Amalie 2 obyt. dům + hostinec + kult. sá l Michalík Emil, Francl 3 Skřivanová Pavla 4 maj. Zavadil Jos., ná jem fa. GEOS 5 Brož František 6 Kinduch Old. ( dř. obecní domek) 7 Materna Čestmír 8 neobydleno 9 Strouhal Mir. (pila) 10 Melichar Ant. Melichar Milá n, Trachta Jan, Ř íha Jaroslav 11 AGROFARMA. Lidman Ant., Voříšek Jar. Plá tková Jiř. Brá dler Fr., Kurcová M. Poupě Vá cl. ,Benda Petr, Lidman Fr., Poustecká Bož ena 12 Šťastný Rudolf 13 STAV. ING. SPOL. s.r.o., Praha 4, Pancířová 1704/4 14 Kinduch Old. st. a ml.,Frant. 15 há jovna - Henc Jiří 16 Bohá čková Marie 17 Ž á ková Anež ka, Štěpá nek Lad. 18 Šafrá nková 19 Jaroš Antonín
Raž ická ul. (Bur Raž ická ul. (U Pašků, U Šebků) Podchý šská (ná ves) Podchý šská (ná ves) Podchý šská Podchý šská Podchý šská U Poustek (U Plá tků U Poustek (U Dvořá ) U Poustek dř. JZD Cholupice
Podchý š.(U Dolež alů Podchý š.(U Zavadilů Podchý šská - Raž ická K Dymači K Dymači K Dymači K Dymači
20 ková rna ( Kinduch Oldřich) 21 Rauš Karel, Koločaj Julius, Tomá šek Zd., Jar. Kolá řová Marta, Červený Ivan 22 Beran Josef 23 pension - Chaloupka Vojtěch 24 Chaloupková Jana, Peká rek Mir. Tůma Karel 25 domek byl zbořen, patřil Fr. Rakovi (nyní čp. 110 V. Pohořelý ) 26 Ploc Alois 27 Rak Stan. st. a ml.
Raž ická K Dymači (bytovka) Raž ická (U Plá tků) K Dymači Lichá K Břečká m K Břečká m K Dymači
čp. 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62
Sborwitz Michal ing. arch. Korynta Josef Pitelka Vladislav Brabec Jiří, Černý Fr. st. Há jek Jan Kostka Stanislav Janoušek František a Radek Seifertová Anna Moulinová Zd. Moulík Jaroslav Sý kora Fr. autoservis Rothe Lad. Mraček Josef, Mračková Vlasta Štěpá nková Vlasta Čečrle René Černý Fr. st. a ml. Polanecká Jiř. Beran Josef Mouca Jan Burda Karel st. a ml. Příbrský Lad. Buriá nek Ant. Krá l Josef Vrňata Mil., Potoček Roman Chaloupková Milena Polá k Jar. st. a ml. Linhart Lad. Linhartová Jar. Sý kora Ant. Malina Vá clav neobydleno († Kouklík Jos.) Vrňata Mil. ml Kůrka Karel, Kůrková M. st. Ž emlička Slav. Petrá čková Alena Petrá k Jiří Svoboda Mir. a Slá vek Čá ha Vá clav
K Břečká m K Břečká m K Břečká m Ke Ká lku K Břečká m Podchý šská K Břečká m Ke Ká lku Ke Ká lku Ke Ká lku Hrazanská - Lichá Lichá Boješická Lichá Ke Ká lku Lichá Lichá Raž ická Boješická Boješická Ke Kříž ku Boješická Lichá Raž ická Lichá Boješická Hrazanská Boješická Boješická Lichá Boješická K Břečká m Boješická Hrazanská Ke Ká lku
63 Šmídek Vá clav Hrazanská 64 Síbrt Vá clav a Petr, Růž ička Jos., Boješická Liscová Marie 65 Polá k Vá clav K Břečká m
čp.
66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100
Burda Jarosl., Chaloupková Zd. Erben Vá cl. ml. Humhal Karel st. a ml. Limburský Jan Sý kora Miroslav Sý kora Jar. st. ml. Vaňá tko Antonín Peřina Ladislav Vá cha Jindřich Roubíček Jan neobydleno, majit. Šebek J. Kostka Josef Knespl Vá clav Slepičková Anna Vlasatý Karel Tupý Martin Chaloupková Gabriela Oktá vec Old. Černý Mil., Tůma Šafaříková Marie Šnajdr Slavoj Skřivan Vá clav Vostrounek Zd. (dř.Pěknice) prodejna VČELA (ved. D. Hrabalová ) Štěpá nek Pavel Jakešová Eva, Houdek Karel DuchoňMir. st. a ml. Outrata Petr Kleperá t Karel Polanecký Ladislav Ehrenberger Ant. a Marie Brá dler Fr. Kotyzová Růž . Šimůnek Zd. Suchá nek Mir., Coňk Mil. Sý kora Milan, Sý korová Milena Nová k Josef a Aleš Hanzlík Tomá š
Boješická U nové louky Boješická K Dymači U Vrtilky U Vrtilky Boješická U obce (Chol. vrch K Břečká m K Ladům (Ch. vrch) Ke Ká lku Lichá U obce (Ch. vrch) V lipiná ch (Ch. vrc. V Lipiná ch (Ch. vrc. Ke Ká lku U nové louky Raž ická K Ladům (Ch. vrch) K Ladům (Ch. vrch) Ke Ká lku U obce (Ch. vrch) Ke Ká lku – Raž ická U Vrtilky Boješická Hrazanská Ke Kříž ku Ke Kříž ku Ke Kříž ku Ke Kříž ku Ke Kříž ku Ke Kříž ku Ke Kříž ku Ke Kříž ku K Ladům (Ch. vrch)
101 Kinduch Stanislav 102 čp.
103 104 105 106 107 108 109 110 0193
Janoušek Jiří Jahn Zdeněk Tůma Petr Besperá t Jan hasičská zbrojnice Pohořelá Věra MUDr. Ludíkovi
V Dolích
Ke Ká lku Boješická Ke Ká lku K Břečká m Podchý šská K Břečká m
Schlögl Josef (chata na Horce) U nové Louky
Seznam byl sestaven amatérsky, neboť Místní úřad Modřany neposkytuje informace o obyvatelstvu. Seznam neobsahuje chataře, kteří jsou převá ž ně na Cholupickém vrchu.
CHOLUPICKÉ PAMĚ TI
Před statkem č. 4. pana Josefa Zavadila
Pan František Janoušek čp. 34 se svý mi oři
U Janoušků ve dvoře
František Janoušek ková ř a jeho syn
Osoby označené kříž kem: Ludvík Plechatý z Točné Stanislav Kostka, Frant. Janoušek
Lesní brigá da na sá zení stromků v Dolech: Nahoře: Kubá t, Malina Jos., Ehrenberger A., Lhotá k E, Kosan. Střed: Malina Jos., V. Polá k, V. Petrá ček, Rud. Chaloupka, Kostka St. Dole: Burdová An., Chaloupková Ir., Vlasatá Eva, Dolež alová Jana, Urbá nková Hana, Chaloupková Milena. Lež ící: Vá chová Marie, Polá ková Jarka (Linhartová ).
Jde nejspíše o slavnost někdejšího cholupického spolku SVORNOST. Jeho předsedou bý val ková ř František Janoušek. Vlevo asi hosté z Písnice s praporem Spolku sv. Josefa. Z dětí jsme rozpoznali: Frant. Kučera (2. zleva), Kostka Stanislav, Janoušek František, Humhalová Bohunka, za ní Skovronská Anna, Polá ková Jarka, Dolež alová Jana, Chaloupková Irena.
Myslvci – pouze stojící řada (zleva): Janoušek Frant., Kostka Stanislav st., Ehrenberger Antonín, Šlapá k z Modřan, Malina Josef, vzadu Kosan, Kabá t, Lhotá k Emanuel, Hajný Karel Dvořá k, Vá clav Petrá ček.
CHOLUPICE - rekruti
Zleva stojí: Josef Čejka, Josef Kouklík, Karel Malina Zdeněk Chaloupka, Josef Šebek, sedí: Ladislav Příbrský , Josef Polá k, Jaroslav Příbrský
Cholupické udá losti - po listopadu 1989
1990
začal podnikat Josef Beran v pracech stavebních a instalatérský ch. Získal bý valý statek “U Plá tků“čp. 22 jako zá kladnu pro svoji činnost a postupně prová dí potřebné úpravy. 1990 Ladislav Rothe otevřel v čp. 38 u hřiště autoopravnu s prodejem autodoplňků. 1991 v tomto roce ukončili své působení v cholupické hospodě manž elé Oldřich a Bož ena Jelenovi. Hospoda byla pak umístěna do prostornější haly v kulturním domě, kde se též vyvařuje. O vlastnictví restaurace a kulturního domu byl sveden velký boj mezi JZD Zvole a odtrhnuvší se farmou Cholupice. Zvítězili domá cí. 1991 začal na Cholupickém vrchu čp. 73 podnikat ve stavebních pracech Ladislav Peřina, který v současnosti (1996) zaměstná vá kolem 35 lidí. 1992 rodina Šťastný ch získala v restituci bý valý statek čp. 12 “U Dolež alů“, docílila vystěhová ní ná jemníků a na přilehlý ch pozemcích zřídila zahradnictví se skleníky. 1992 - 3 Vojtěch Cha1oupka vybudoval na zá padním okraji Cholupic pension VOJTĚ CH. Provoz v něm zahá jil v r. l993. 1993 dnem 1. 1. 1993 přeměnilo se Zemědělské druž stvo Cholupice na podnik AGROFARA sro. pod řízením Oldřicha Rotha. Bliž ší údaje jsou obsaž eny v samostatném člá nku. 1993 12. června oslavil hasičský sbor Cholupice (založ en 5. 7.1903) 90 let trvá ní. Na fotbalovém hřišti byly předvedeny uká zky staré i nové techniky. V Kulturním domě se konala slavnostní schůze za účasti zá stupců okolních sborů a taneční zá bava. 1993 v Cholupicích byla prová děna kabelizace elektrické sítě a instalová no nové pouliční osvětlení. Ř ada občanů přebudovala své ústřední topení na elektřinu, ale na mnohé se nedostalo pro nedostatečnou kapacitu sítě. 1993 občané z Cholupic, Točné a Komořan protestují proti zá měru přeměnit letiště Točná na letiště pro malá dopravní letadla s provozním a hotelový m zá zemím. Stěž ují si na hlučnost a protestují proti proti dalšímu omezová ní zdejší přírody. 1994 28. 9. 1994 ukončil svoje působení v Cholupické há jovně František Dolejší a přestěhoval se do Štěchovic. V há jovně ž il od 7. 3. 1966,
tedy 28 let. 1994 na cholupickém hřbitově bylo dá no do provozu kolumbarium (oddělení urnový ch schrá nek). Hřbitov, který je pod modřanskou sprá vou, byl několikrá t poškozen vandaly, byl proto dá n pod dohled a zamyká ní paní Anně Rakové. 1994 zřídil Miroslav Strouhal pilu na pozemku při usedlosti čp. 9 “U Dvořá ků“. Usedlost koupil asi v roce 1982 1994 v tomto a ná sledujících letech už ívá ubytovnu nad restaurací AGROFARMA početná skupina Ukrajinek, které převá ž ně nalezly zaměstná ní v modřanské Orionce. 1994 / 5 fotbalisté Sokola Cholupice skončili v praž ském přeboru na 11. místě. V posledních kolech bojovali o udrž ení v soutěž i. Modřany skončily v 1. A třídě na posledním místě a sestupují do1.B třídy. Libuš díky svý m sponzorům hraje divisi 1994 3. června konal se na letišti Točná letecký den v rá mci Světového dne dětí. Byly předvedeny uká zky letecké akrobacie, vý sadek parašutistů a pro děti byly připraveny zá bavné pořady. 1995 od jara do 28. 8. umož nil Sokol Cholupice pobyt na svém hřišti německému variété DOCTER. Prostor za horní brankou byl vyplněn ž lutobílý m cirkusový m stanem a budil pozornost kolemjdoucích. 1995 od března do zá ří byla prová děna rozsá hlá oprava silnice v úseku Berá nek -Cholupický vrch - Cholupice - rozcestí k Písnici. Byly zpevněny a barvou označeny krajnice, polož en nový asfaltový koberec a vyká ceny uschlé stromy. 1995 cholupická há jovna zkrá sněla po větších opravá ch. Jejím nový m obyvatelem je lesník Jiří Henc (po odstěhová ní Fr. Dolejšího do Štěchovic). Byl též proveden průřez okolního stromoví a téměř znovu vysazen ovocný sad.
1995 / 6 v tomto ročníku skončili cholupičtí fotbalisté na bezpečném 9. místě praž ského přeboru - díky zlepšený m vý konům v zá věrečný ch kolech. 1996 v čp. 4 (statek U Zavadilů) si zřídila zá kladnu firma GEOS prová dějící generá lní opravy střech. Prodá vá též střešní krytinu. Majitelem statku zůstá vá Josef Zavadil Praha 4, Jílovská 429. 1996 25. května oslovilo letiště Točná 50 let svého trvá ní. Přes velkou nepřízeň počasí přišlo na letecký den asi 20.000 lidí, avšak start horkovzdušný ch balonů se nemohl uskutečnit. 1996 v červnu konaly se celostá tní volby do parlamentu. Volební místnost pro Cholupice byla v objektu hasičů. 1996 podle Místního úřadu Praha 12 – Modřany mají v tomto roce Cholupice rozlohu 638 hektarů a 401 obyvatel, z toho voličů je 327. 1996 v říjnu a listopadu pokračovaly stavební opravy v há jovně (zeď, vrata, a jiné). 1996 v listopadu se konaly volby do sená tu za celostá tně nízké účasti. 1996 v podzimní čá sti praž ského přeboru skončili fotbalisté Cholupic na 12 místě (při účasti 16- ti muž stev), když nebyli úspěšní v několika utká ní na domá cím hřišti. Muž stvo, posílené několika hrá či z Libuše, ternuje od srpna Petr Kulíšek z Libuše.
CHOLUPICE1997 - na podzim 1996 ohradil podnik SADY , LESY, ZAHRADNICTVÍ, PRAHA pozemek v sousedství Kozího rybníka. Chce zde zříditi sklá dku biologického odpadu. -
v dubnu bylo započato s vý kopy pro polož ení elektrický ch kabelů a stavbu nový ch transformá torů. V obci jsou nyní 3 transformá tory - u hřiště - u prodejny a před usedlostí p. Materny. Tím mají odpadnout problémy s nedostatečný m příkonem proudu. Prá ce ukončily v červnu.
- firma GEOS (opravy střech a prodej střešní krytiny) opravila statek U ZAVADILŮ čp. 4, který už ívá ke své činnosti. Snímek je na jiném listě. - 24. srpna oslavil své 90. narozeniny Alois Ploc, současný nejstarší občan Cholupic. Sedmdesá tku oslavili také Oldřich Kinduch (18. 8.) a František Černý . - 4. 10. uspořá dali cholupičtí nohejbal turnaj za účasti 2 muž stev z Cholupic a 12-ti muž stev z okolí. Zvítězilo muž stvo BMW Libuš a 2. místo získaly Cholupice ve slož ení Oldřich Oktá vec, Karel Humhal a Slá va Ž emlička. - bý valý obecní domek čp. 6 koupila rodina Kinduchova a na podzim začala s jeho ná stavbou. - v konečném pořadí ročníku 1996/7 skončili fotbalisté Sokola Cholupice v praž ském přeboru na 14. místě (16 účastníků). - v pozemní účasti ročníku 1997/8 praž ského přeboru skončili fotbalisté Cholupic na předposledním 15. místě. Pouze 2x vyhrá li, 2x remizovali, 11x prohrá li. Po prvních utká ních odešel trenér Kulíšek a nahradila jej dvojice Ivan Henzl - Luboš Polá k, Ani po této změně nedošlo ke zlepšení. Fotbalisté SK Modřany skončili v I. B třídě na posledním 14. místě a Sokol Točná ve 2. třídě na 6. místě. od 20. dubna poskytuje firma OBI Modřany věcné ceny do tomboly, která je slosová na vž dy v poločase fotbalového utká ní Sokola Cholupice.
