Dasnické kronice chybí zápisy Dasnice - Vedení pamìtní knihy, které obcím ukládá zákon, pokulhává v posledních letech v Dasnicích. Ve zdejší kronice chybí dnes zápisy za uplynulé dva roky. "Nemáme stálého kronikáøe. Paní, která se o knihu starala, zemøela. Od té doby se tu kronikáøi rùznì støídali," vysvìtlil zdejší místostarosta Stanislav Forejtek. Ten chce doplnìní prázdných stránek øešit na nejbližším zasedání zastupitelù. "Chystám se navrhnout zápis do obecní kroniky za rok 2002," doplnil místostarosta. Sokolovský deník, 11.8.2004, lu
Podìkování Zvláštní podìkování Doc. PhDr. Václavu Ledvinkovi, CSc. a Mgr. Marku Laš•ovkovi z Archivu hl. m. Prahy za vstøícnou pomoc pøi rozmnožení zpravodaje a všem svým pøátelùm a známým z regionù, kteøí se na pøípravì tohoto èísla podíleli a podílejí Mgr. Tomáš Hromádka Kroniky a kronikáøi / Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky. Èíslo 9. vzniklo z iniciativy Mgr. Tomáše Hromádky v listopadu 2004. Vychází nepravidelnì. Kontakt: U bažantnice 13, 159 00 Praha 5. E-mail:
[email protected], tel. 777 944 684. Cena: 25 Kè (= poštovné a náklady na nutnou administrativu).
Kroniky a kronikáøi
http://kronika.sf.cz
Kroniky a kronikáøi Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky
Zpravodaj je vydáván pro potøebu kronikáøù jako samizdatová tiskovina. Jakékoliv kopírování (i èásti) je povoleno.
kroniky sbírá invalidní dùchodce prùbìžnì celý rok. "Dìlám si poznámky do speciálních blokù a jednou za rok si sednu a všechno dávám dohromady," popsal svoji kronikáøskou èinnost Vávra, podle nìhož mu práce na záznamech do poèítaèe trvá vždy nìkolik týdnù. Kromì klasických záznamù o dìní v sedmém plzeòském obvodu zapracovává Vávra do kroniky i mnoho zajímavých grafù a tabulek. "Napøíklad se snažím zaznamenat každou výraznìjší zmìnu poèasí. Každoroènì mi Èeský hydrometeorologický ústav poskytne graf srážek a mnoho jiných zajímavostí," vysvìtlil kronikáø. Informace o Radèicích velmi podrobnì dokumentují i videokazety, které má místní úøad k dispozici. "Zachycují dìní od roku 1941 do roku 1975. Novì zde máme i natoèeny místní masopusty," upøesnil kronikáø. Jak sám Vávra pøiznává, radèické kroniky mají co nabídnout. "Radèice se po revoluci zmìnily více než za celé období socialismu," uvedl muž. Mezi nejdùležitìjší zmìny patøí podle Vávry výstavba nového obecního úøadu se zdravotním støediskem, poštou, knihovnou a služebnou policie. "Máme zde nové chodníky, veøejné osvìtlení, pøes Mži je nový most a navíc smìrem k Malesicím vyroste velký prùmyslový areál," uvedl jen nìkteré zmìny kronikáø. Za zmínku stojí i dokonèení obecního vodovodu, telefonní sítì nebo plynofikace. "Zmizely nevzhledné jámy a rozšíøila se parková zeleò. Navíc se pro dìti vybudovalo høištì, tenisové kurty a opravila se tìlocvièna místního Sokola," upøesnil Vávra. Svoji práci chce Vávra vykonávat ještì nìkolik let. "Pokud bude zdraví sloužit, pak nevidím dùvod, proè toho nechat. Ale nikdy nemùžu vìdìt, co se pøichodí. Dùležité je vìdìt, že jsou lidé, kteøí jsou schopni a ochotni tuto práci pøevzít," upøesnil dvaašedesátiletý Vávra Plzeòský deník, 29.7.2004, Jan Jarolímek
Semináøe v Praze, Sokolovì, Klatovech a Chrudimi Ruènì nebo na poèítaèi? Zkušenosti kronikáøù VYTRHLI LISTY Z KRONIKY Kroniky nepøedají archivu
9 ZDARMA (25 Kè)
Nejlepší kroniky a kronikáøi v roce 2004 Letos již po desáté byla Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími partnery v rámci Programu obnovy venkova vyhlášena soutìž Vesnice roku 2004. Tato soutìž si dává motivaèní cíl „povzbudit obyvatele venkova k aktivní úèasti na rozvoji svého domova, prokázat široké veøejnosti význam venkova a poukázat na rozmanitost programù podporujících rozvoj venkova. Soutìže se mohou úèastnit obce nebo jejich sídla vesnického charakteru (musí mít ménì než 2000 obyvatel) a zároveò se úèastní Programu obnovy venkova svými rozvojovými projekty.“ Vedle titulu Vesnice roku jsou udìlována ještì další ocenìní - Modrá stuha za spoleèenský život, Bílá stuha za èinnost mládeže, Zelená stuha za péèi o zeleò a životní prostøedí, Diplom za vzorné vedení obecní knihovny, Diplom za vzorné vedení kroniky, Diplom za rozvíjení lidových tradic a Diplom za kvalitní kvìtinovou výzdobu v obci (Fulínova cena). Jednotlivé obce jsou nejprve posuzovány v rámci kraje, na závìr se koná celostátní kolo soutìže. Letos se soutìže úèastnilo celkem 238 obcí Diplom za vzorné vedení kroniky byl letos udìlen (v rámci soutìže byl udìlován teprve podruhé) obcím Lisov (Plzeòský kraj), Ratmìøice (Støedoèeský kraj), Horní Vltavice (Jihoèeský kraj), Libávské Údolí (Karlovarský kraj), Vilémov (Ústecký kraj), Malá Skála (Liberecký kraj), Šárovcova Lhota (Královéhradecký kraj), Mladoòovice (kraj Vysoèina), Mokrá-Horákov (Jihomoravský kraj), Rokytnice (Zlínský kraj) a Metylovice (Moravskoslezský kraj). Jiné srovnání než v rámci soutìže Vesnice roku na celostátní úrovni mezi kronikáøi zatím neexistuje, a tak mùžeme o výše uvedených obcích smìle tvrdit, že mají nejlepší kroniky v Èeské republice. (red)
nikáøské práci pokraèovat.
Krajský semináø v Sokolovì 20.10.2004 se konal 1. krajský semináø kronikáøù Karlovarského kraje. Místem konání bylo Krajské muzeum Sokolov (sokolovský zámek), poøadatelem pak Karlovarský kraj. Ing. Jiøí Beran (øeditel Krajského muzea Sokolov) pronesl úvodní slovo (podal informaci o novì vydané publikaci Dìjiny Karlovarského kraje - zájemci obdrželi výtisk zdarma). Poté vystoupil námìstek krajského hejtmana Ing. Jiøí Behenský. Na nìj navázaly Mgr. Vìra Schollarová a Mgr. Eva Veselá z Národního informaèního a poradenského støediska pro místní kulturu, které informovaly pøítomné kronikáøe o vydané publikaci "KRONIKY" a daly námìty zaèínajícím kronikáøùm jak vést obecní kroniku. V druhé èásti semináøe pronesl pøednášku Stanislav Kasík (genealog a heraldik) na téma mìstské a obecní symboly - zákon è. 128/2000 par. 5 a 6 z pohledu praxe, doporuèované postupy a øádné konstituování, právní ochrana obecních symbolù z pohledu zákona è. 128/2000Sb. vyhlášky mìst a obcí o užívání jejich symbolù, jejich obsah z pohledu praxe , doporuèení k jejich obsahu, vztah obcí , navrhovatelù podob obecních symbolù, èi jejich kresebného pojetí a "tøetích osob" z pohledu zákona è. 121/2000Sb. (autorský zákon). Závìrem hovoøili Mgr. Kvìtoslav Kroèa a Vladislav Jáchymovský o vedení kronik v Karlových Varech Zámìrem první èásti semináøe bylo obohatit poznatky nejen zkušených kronikáøù, informovat je o novinkách a zmìnách pøedevším v oblasti právních a ekonomických souvislostí za poslední rok, ale podat vyèerpávající informace "jak vést kroniku své obce" i zaèínajícím kronikáøùm. Druhá èást semináøe vìnovaná pøedevším mìstským a obecním symbolùm byla urèena i pracovníkùm obecních a mìstských úøadù. Pøednášející zodpovìdìli dotazy úèastníkù semináøe. Pøítomní obdrželi zdarma výtisk novì vydané publikace Dìjiny Karlovarského kraje, dále mìli možnost zakoupit si letos vydanou brožuru Kroniky, která slouží pøedevším zaèínajícím kronikáøùm. Pozvání na semináø obdrželo všech 132 obcí Karlovarského kraje, úèastnilo se celkem 80 osob, z toho cca 50 kronikáøù Karlovarského kraje.
Chrudimští kronikáøi se opìt sešli Informace o semináøi k vedení obecních kronik poøádaném 11. 5. 2004 ve Spoleèenském domì ve Slatiòanech Semináøe se zúèastnilo pøes 80 kronikáøù a starostù z okresu Chrudim a Pardubice. Za SOkA Chrudim semináø vedl Mgr. Ivo Šulc, za SOkA Pardubice Ing. Hana Èerníková. Jako host vystoupila øeditelka Regionálního muzea v Chrudimi, Ing. Milena Burdychová. Na programu byly následující body: 1. Spolupráce s Regionálním muzeem v Chrudimi (RM). - Pomníky a pamìtní desky okresu Chrudim. Øeditelka muzea požádala o spolupráci v oblasti podchycení existujících i zaniklých pomníkù a pamìtních desek v okrese Chrudim. RM vydalo v roce 2002 obsáhlou publikaci, která pøes veškerou sna2
Noviny Havlíèskobrodska - Vysoèina, 21.7.2004, sad Kajer: V kronice není místo na drobnosti Plzeò - Nejstarší dochovaná kronika mìstského obvodu Doubravka pochází z roku 1973. Tu vedli místní kronikáøi až do roku 1990. Posledních ètrnáct let se o ni stará ing. Stanislav Kajer z Bukovce. "Hned po revoluci, když mì zastupitelstvo navrhlo a následnì i schválilo za kronikáøe, bylo nutné nalézt novou formu vedení kroniky," vzpomíná Kajer, podle nìhož šlo o velmi složitý úkol. Území, které je nutné "monitorovat", je totiž opravdu rozsáhlé. "Mìstský obvod Plzeò 4 vznikl postupnì jako konglomerát vesnic a sice Doubravky, Letné, Lobez, Èerveného Hrádku a Bukovce. Dá se øíci, že jsme mìsto s pøibližnì pìtadvaceti tisíci obyvateli," upøesnil kronikáø. Prvním zásadním krokem bylo podle Kajera zkrátit interval zápisù do kroniky z pùvodního roku na tøi mìsíce. "Za dobu svého pùsobení v této funkci jsem již sepsal tøi díly kroniky, které mají dohromady pøes 760 stran," uvedl Kajer, podle nìhož je pøi této práci velmi dùležitá objektivita a seznam priorit. "Nejhlavnìjším zdrojem jsou jednání zastupitelstva," sdìlil kronikáø, který dále sleduje i stav rozpoètu, investièní èinnost, pøíspìvky neziskovým organizacím a sledování jubilejních oslav všech spolkù ve ètvrtém plzeòském obvodì. "Snažím se i velmi struènì, heslovitì popsat hlavní události ze svìta a z domova," upøesnil bývalý škodovák. Drobnosti ani aktuality malého významu do kroniky podle Kajera nepatøí. "Pøi takto rozsáhlém území není možné sledovat všechno dìní. Charakter naší kroniky je prostì jiný," uvedl kronikáø. Po tøech mìsících pøipravování a shromažïování usedá kronikáø Kajer za psací stùl a pøepisuje všechny zajímavé informace do kroniky. "Zabere mi to zhruba devìt až deset dnù. Teï budu pro èervenec, srpen a záøí zakládat novou, již ètvrtou kroniku," upøesnil Kajer. Práci kronikáøe, která ho velmi baví, chce devìtasedmdesátiletý Plzeòan vykonávat ještì nìjakou dobu. "Zatím mám dobré zdraví. Pøíští rok slavím svoje osmdesátiny, tak pak uvidím," uvedl Kajer. Práci kronikáøe však nemùže vykonávat každý. "Dùležitá je schopnost výbìru tìch nejdùležitìjších událostí, musí být takový èlovìk objektivní a musí být zcela nestranný," dodal kronikáø. Plzeòský deník, 22.7.2004, Jan Jarolímek Kroniky Plzeò - Nejstarší ruènì psaná kronika plzeòského obvodu Radèice pochází z roku 1921 a založil ji uèitel místní obecné školy Josef Soukup. Od roku 1987 do roku 1997 používali radèiètí kronikáøi k zaznamenávání událostí psací stroj. Šestým rokem již vede kroniku Ladislav Vávra. Ten ke své práci využívá pomoc poèítaèe. "Souèasná technika umožòuje spojení písma, fotografií i jiné grafiky v jeden celek," uvedl Vávra, který má práci kronikáøe velmi rád. "Je to moje velké hobby, stejnì jako historie," upøesnil bývalý uèitel. Bìhem svého pùsobení ve funkci kronikáøe vypracoval Vávra již pìt kronik. "Na každý rok je jedna samostatná kniha," uvedl radèický kronikáø. Informace do 23
kdy vzniklo . . . Jsou to studnice informací pro souèasné a budoucí generace. Vedou si obce na Písecku své vlastní kroniky? Zeptali jsme se nìkterých starostù. Slabèice - "Obecní kroniky ve všech obcích, tedy ve Slabèicích, Nemìjicích i v Písecké Smolèi máme," zamyslel se starosta Jaroslav Bouška. "Nemìjickou vedu já. Slabèickou jedna paní a smoleèskou, mám takový dojem, už nikdo nepíše," dodal. Ve všech kronikách jsou informace už z dob I. svìtové války. Èížová - Velmi peèlivì sleduje dìní v obci místní kronikáø Jaromír Beneš. "Má ve své sbírce zaznamenané vskutku historické události a vlastní poklady, které dnes už nelze ani finanènì vyèíslit," nemùže si vynachválit dobrovolné práce pana Beneše starosta Roman Èarek. "Zrovna nedávno jsme diskutovali o tom, zda-li bude mít Jaromír Beneš nìjakého následovníka. Svoje informaèní bohatství jen tak nìkomu nesvìøí a také tuto práci málokdo chce dìlat," povzdechl si starosta. Varvažov - "Kroniku sice máme, ale ještì tak rok bude trvat, než do ní zaznamenáme všechny události. Mìli jsme nìjakou dobu pauzu a nová kronikáøka, naše knihovnice, to teï peèlivì dává dohromady," pøiznal starosta Josef Plaèek. Jedná se o doplnìní informací ještì z dob, kdy Varvažov spadal pod Smetanovu Lhotu. "Najít èlovìka, který by se kronice vìnoval, není jednoduché," dodává starosta k tématu. Listy Písecka, 19.7.2004, Jarka Hálková Videozáznamy mapují život v obci Jakubov u Mor. Budìjovic Veškeré akce poøádané v obci zaznamenává obecní úøad videokamerou. Starosta Miroslav Kabelka plánuje, že v pøíštím roce, kdy se uskuteèní další setkání rodákù, vznikne ucelená kazeta o souèasném životì v obci. S úsmìvem konstatoval, že díky iniciativì týmu, který se na pøípravì podílí, vznikají z nìkterých akcí jednotlivé kazety. Velikou zásluhu na videoprojekci má kronikáø Jan Koláø. "Když se natáèel záznam o slavné Riviéøe na bøehu rybníku Vidlák, kam v minulosti dokonce jezdila z Moravských Budìjovic kyvadlová doprava, celou ji ztvárnil v dobových kostýmech. Jan Koláø využívá moderní techniku a proto všechny kazety patøí ke zdaøilým dílùm vypovídajícím o životì v obci,"øíká jakubovský starosta. Podotýká, že obnovit slávu bývalého rekreaèního areálu v minulosti neumožòovaly nevyjasnìné majetkové pomìry. V souèasné dobì parcely vlastní stát, ale výstavba nìèeho podobného, co obec v minulosti znaènì proslavila, zejména pøed výstavbou Vranovské pøehrady, by obec znaènì finanènì zatížila, proto zatím o ní neuvažuje. Starosta Kabelka dodal, že videozáznamy se obyvatelùm promítnou v kulturním domì a mají o nì veliký zájem. Kabelku také tìší spousta možností využití volného èasu pro dìti a mládež. Èást probíhá v režii obou škol, mateøské a základní, èást pøipravují iniciativnì jakubovští obyvatelé. "Dìti se napøíklad mohou uèit høe na hudební nástroje. Zjistili jsme dokonce, že uèitelé k tomu používají svoje vlastní nástroje Proto jsme požádali o dotaci kraj Vysoèina a koupili vybavení obecní. Finanèní prostøedky jsme využili i na nákup notových materiálù,"informuje Kabelka. Noviny Tøebíèska - Vysoèina, 20.7.2004, Antonín Zvìøina Už celých dvanáct let nemají kronikáøe Keøkov Již 12 let nemá tato obec v pøibyslavském katastru svého kronikáøe. Posledním, kdo kroniku vedl, byl Josef Èejka, strýc souèasného pøedsedy keøkovského osadního výboru Ladislava Jaroše. "Do roku 1989 si strýc stìžoval, že musí obsah svých kronikáøských zápisù nechávat schvalovat tehdejším pøibyslavským národním výborem, zda do kroniky nepíše nìco závadného,"vzpomíná Jaroš a jak dodává, lituje, že po strýcovì smrti se již nenašel nikdo, kdo by byl ochoten v jeho kro22
hu autorù nemohla obsáhnout všechny tyto památky. Stala se však impulsem pro další pátrání v terénu, v nìmž mohou vykonat mnohé právì kronikáøi. Publikace je k dispozici mj. v RM nebo v okresním archivu v Chrudimi. Informace o pomnících a pamìtních deskách, jež nejsou ve zmínìné publikaci zachyceny, nebo je u nich tøeba upøesnit publikované údaje, je možné zasílat na adresu Regionálního muzea v Chrudimi - Dotazník k lidovým øemeslùm. RM se zapojilo do grantového úkolu prùzkumu existujících lidových øemesel. Na obce okresu Chrudim byl rozeslán dotazník, øeditelka RM v rámci semináøe podala upøesòující informace. - Dotazník k obyèejùm a tradicím. V Chrudimi probíhá v souvislosti s chystanými oslavami 950 let od první písemné zmínky o Chrudimi prùzkum kalendáøních a pøíležitostných obyèejù a tradic. Ve spolupráci s dr. Vojancovou, øeditelkou Souboru lidových staveb Vysoèina, byl vypracován dotazník, který je možné použít univerzálnì. Výzkum na obcích by mohl pøinést zajímavé poznatky jak pro kroniku, tak pro odbornou veøejnost. Pokud budou kronikáøi provádìt prùzkum, nech• kontaktují chrudimské regionální muzeum. 2. Prezentace obce Rozhovice. Vedoucí místní knihovny v Rozhovicích, pan Ladislav Novák, pøedstavil multimediální CD, vytvoøené na základì dlouholetého sbìru materiálù k obci Rozhovice. Projekt zahrnul napøíklad obecní kroniku, významné obyvatele a rodáky, dokumentaci vzhledu obce a jde i do takových detailù, jako je popis náhrobkù na místním høbitovì. Aplikaci je možné spouštìt prostøednictvím internetového prohlížeèe, takže je k dispozici i pro internetovou prezentaci obce. 3. Publikace k dìjinám regionù Pardubicka a Chrudimska pøedstavily oba archivy. V pøípadì Chrudimska se jednalo zejména o publikaci "Chrudimsko. Ztracené i zachránìné poklady" autorù L. Štìpána, R. Rùžièkové a I. Šulce. Jde o volné pokraèování knihy "Chrudimsko. Utváøení venkovských sídel". Publikaci, která je založena na fotografické dokumentaci existujících i zaniklých pøírodních a architektonických památek Chrudimska, vydal Státní okresní archiv v Chrudimi v roce 2003. Náklad je v podstatì rozebrán, dokonèuje se distribuce na obce a do fungujících místních knihoven. Vzhledem k nevídanému zájmu se pro rok 2005 uvažuje o dotisku, vìc však závisí na finanèním zajištìní. 4. Vzhledem k množství úèastníkù bylo dohodnuto zaslání metodických materiálù k vedení kronik jednotlivým zájemcùm poštou. Ing. Èerníková upozornila na vydání nové pøíruèky pro kronikáøe s názvem "Kroniky". Vydalo Informaèní a poradenské støedisko pro místní kulturu (IPOS), útvar Regis, Blanická 4, P. O. Box 12, 120 21 Praha 2. Cena je 50,- Kè. Obsahuje øadu dùležitých informací a všem kronikáøùm i starostùm obcí ji lze vøele doporuèit! K nahlédnutí je v obou okresních archivech, k objednání na výše uvedené adrese. Otázky z diskuse: - Nahlížení do kronik a reakce veøejnosti na obsah kroniky. Pokud jsou uloženy v SOkA Chrudim, jsou k dispozici badatelské veøejnosti v bìžném režimu nahlížení jako ostatní archiválie. Pokud se nacházejí na úøadech, kronikáø by mìl mít možnost nahlédnout do uzavøeného svazku bez omezení, veøejnost nejménì jednou za tøi roky. Pøípadné problémy v tomto smìru by mìla øešit letopisecká komise. Prezentováno bylo originální øešení vztahu veøejnosti k obecní kronice. Pro obèany je založen samostatný svazek, do nìhož mohou zapisovat své pøipomínky a postøehy dle libosti. 3
- Autorský zákon se na obecní kroniky nevztahuje. Kronika je autorským zákonem považována za dokument, u nìhož panuje veøejný zájem na zveøejòování. - Psací prostøedky. Pro vedení kronik lze doporuèit výrobek "Centropen 2631" a novì i "Centropen 2635". Pokud je kronika vedena na poèítaèi, mìla by být pøepsána, pokud možno ruènì, kvalitním prostøedkem (viz výše) na kvalitní papír. - Zpìtné dopisování kroniky za delší èasový úsek by mìlo probìhnout po dùkladném prùzkumu zdrojù informací (obvykle po 2-3 letech). U jednotlivých poznámek je lze provádìt prùbìžnì. Jako zdroje by mìly sloužit pøedevším zápisy z jednání orgánù obcí (rada, zastupitelstvo). Je tøeba vždy posoudit, zda je vhodnìjší provést zpìtné zápisy za nìkolik let na zaèátek nového svazku, nebo do svazku zcela samostatného, èi mezi dva roèní zápisy. (ze zápisu ze semináøe, který redakci zaslal Mgr. Ivo Šulc, SOkA Chrudim)
Setkání kronikáøù v Klatovech 23. èervna 2004 se uskuteènilo ve Vlastivìdném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech tradièní setkání kronikáøù. Po krátkém pøivítání pøítomných øeditel muzea Luboš Smolík hovoøil o koncepci úèinnìjší péèe o tradièní lidovou kulturu. Vìra Schollarová pøedstavila publikaci KRONIKY, kterou na pomoc kronikáøùm vydal NIPOS. V diskusi byl pøedstaven sborník Hostašùv, vydaný v roce 150. výroèí narození a 70. výroèí úmrtí zakladatele klatovského muzea. Na tuto informaci navázal další z pøíspìvkù, který mapuje výroèí osobností na rok 2005 na Klatovsku. Hostem setkání byl umìlecký kováø Miloslav Trefanec z Èinova, nositel titulu Nositel tradice lidových øemesel z r. 2002, a souèasnì byl uveden i dokument nazvaný Kováøství z tvorby M. Trefance. (ze zprávy Ivana Nikla)
Setkání kronikáøù v Muzeu hl. m. Prahy 24. listopadu 2004 si dali v zasedací místnosti øeditelství Muzea hl. m. Prahy dostaveníèko kronikáøí mìstských èástí hlavního mìsta. Celkem se dostavilo 19 kronikáøù (Praha má 57 mìstských èástí). Pøivítal je Mgr. Tomáš Dvoøák, který má v muzeu novì na starosti oddìlení souèasné dokumentace a styk s kronikáøi a po krátkém úvodu pøedal slovo nejprve Mgr. Tomáši Hromádkovi, a pak Mgr. Vìøe Schollarové autorùm publikace KRONIKY. Ti krátce publikaci (vydanou Národním informaèním støediskem pro místní kulturu) pøedstavili. Dále podal Tomáš Hromádka informaci o zákonu 122/2004 Sb. o váleèných hrobech a pietních místech (v souvislosti s vypracováváním požadované dokumentace k celostátní evidenci) a o informaèních zdrojích o Praze. V další èásti semináøe vystoupil archeolog muzea Mgr. Milan Kuchaøík, který pøítomné kronikáøe podrobnì a zasvìcenì seznámil s problematikou archeologických výzkumù na území hlavního mìsta a odpovìdìl na øadu dotazù. (red) 4
pìchy zdejšího sboru dobrovolných hasièù, jubilea, výstavba, èinnost obecního úøadu a mnoho dalších údajù. "Získaný úspìch je pro mne znaènì zavazující. Práce je to nároèná. Nejprve si celý rok zpracovávám poznámky k jednotlivým akcím, pak dva mìsíce provádím zápisy. Ty nejprve provedu naneèisto a pøedložím je starostovi. Okolo sebe mám dokonce nìkolik korektorù. Na psaní se podílí množství lidí," dodává Jaroslav Humeš. Jaroslav Humeš mimo obecní kroniku plní i hasièskou. Listy Pelhøimovska - Vysoèina, 10.07.2004, miš Publikaci o hranických kronikáøích kupují i turisté S nebývalým zájmem ètenáøù se setkala kniha Kronikáøi mìsta Hranic, kterou vydala místní radnice. V mìstském informaèním centru je publikace velice žádaným zbožím. Publikace si klade za cíl zmapovat èinnost a pùsobení kronikáøù na Hranicku. Zároveò shrnuje dìní ve mìstì za druhé svìtové války, kdy se v Hranicích nevedla obecní kronika. "Jednu èást knihy proto tvoøí dobové vzpomínky a vyprávìní souèasníkù. Vzhledem k tomu, že kronikáøství má na Hranicku velkou tradici, byla publikace doplnìna také o pøehled všech autorù pamìtních zápisù a profily kronikáøù, kteøí zde pùsobili,"uvedl mluvèí radnice Petr Bakovský. Podle pracovnice mìstského informaèního centra Lenky Doèkálkové si publikaci za sto korun kupují nejen místní obyvatelé. "Mnoho z návštìvníkù Hranic bylo vydáním této knihy velice mile pøekvapeno a rádi si ji zakoupili. Mnoho z nich totiž ve mìstì nìkdy døíve pobývalo nebo znali nìkterého z místních kronikáøù,"sdìlila. (pal) Olomoucký den, 15.7.2004, pal Kronikáøka zaèala psát tøetí knihu Kroniky a letopisy patøí do zlatého fondu èeské literatury. Už Kosmas zapisoval vypravování pamìtníkù. Dodnes patøí tento druh literatury k dùležitým pramenùm, mapujícím historii a dìjinné souvislosti. Ve druhé ètvrtinì 19. století zaèaly vznikat kroniky obecní a mìstské. Nejstarší dochovanou kronikou na Pelhøimovsku je kronika obce Hoøepník ze ètyøicátých let 19. století. Na snahy tehdejších písmákù navázaly další generace. Nìkde vývojovou linii pøerušila první svìtová válka, ještì èastìji druhá. Málokterá obec nemá vlastní kroniku. Ve Zhoøci na Pacovsku pøevzala loòského roku štafetu po dlouholetém kronikáøi, øídícím uèiteli Janu Buøièovi, Anežka Dolejšová. "Už budu zaèínat tøetí knihu. Ta první, nejstarší je z 20. let minulého století. Prvním kronikáøem byl pan Kudrna, který zaznamenal øadu událostí zpìtnì. Dlouhou øádku let kroniku vedl Jan Buøiè. Ten stihl najednou vést tøi kroniky, a sice zhoøskou, jetøichovskou a tu naši. Do kroniky zapisuji jednou roènì, vždycky tak, aby byly zápisy hotové do konce kvìtna. Mám dva kalendáøe. Do jednoho si poznamenávám, jaké bylo kdy poèasí, jaké byly zjištìné výkyvy, do druhého významné události z hlediska památných dnù, svátkù a událostí celostátních. Na zápisy o dìní v obci mám zvláštní sešit a z tìchto tøech pramenù potom dávám dohromady zápisy za celý rok,"prozrazuje kronikáøka. Práce kronikáøe a vedení kroniky má svùj velký význam. Velmi èasto právì v obecních a mìstských kronikách lze získat z badatelského hlediska velmi cenné informace. Nehledì na to, že lidé odcházejí a pøicházejí, ale vzpomínky a psané dobové dokumenty zùstávají jako dùkaz bytí a vìèného kolobìhu života. Listy Pelhøimovska - Vysoèina, 15.7.2004. Lenka Rancová Sehnat kronikáøe bývá problém Písecko - Kroniky mohou vyprávìt mnohé. Kde kdy hoøelo, kdo se kdy popral, co 21
Èížová - "Kroniky mám uloženy doma spolu se spoustou dalších dokumentù, které shromažïuji a uchovávám. Do archivu jsme obecní kroniky neuschovali. Èasto totiž pøicházejí rùzní zájemci, také školní dìti, takže myslím, že je dobré je mít po ruce," uvedl k tématu kronikáø obce Jaromír Beneš. Sepekov - Podobnì se k této problematice staví také starosta obce Stanislav Sedláèek. "Kroniky máme uloženy na obecním úøadu, neradi bychom je dávali mimo obec, i když vím, že by o nì v archivu bylo dobøe postaráno. Èasto se v nich vyhledává, lidé do nich nahlížejí, rádi si pøipomínají staré èasy. Pøedkládáme je pravidelnì na výstavách," øíká Stanislav Sedláèek. Souèástí spisù, které budou v budoucnu vypovídat o souèasné dobì, je i bohatá fotodokumentace. Autorem pøevážné vìtšiny snímkù z posledních let je právì starosta Sedláèek. Listy Písecka, 1.7.2004, Zlata Mìchurová Dìda kronikáø je vždy u všeho, obec má u nìj schován poklad Èarek nenahraditelného kronikáøe Jaromíra Beneše, aby zahájil krátkodobou výstavu fotodokumentace o tom, co Èížová v posledních letech dìlala. A málo toho rozhodnì nebylo. Plynofikace, silnice, chodníky a každopádnì nová výstavba bytových domù. Právì tìmi si obec nadìlila výjimku - málokterá vesnice podobných parametrù se totiž mùže chlubit tøiatøiceti novými bytovkami, které nejen ztišily hlad po bydlení, ale zároveò dotvoøily kolorit centra obce. Osm bytovek bude dokonèeno v øíjnu, sedmáct slavnostnì pokøtily zainteresované strany v úvodu tohoto týdne pøestøižením pásky. "Jsou to nádherné byty," rozplývali se ti, co mìli možnost do nìkterých jednotek nahlédnout. Atypicky øešené, s trámy ze svìtlého døeva ponechané coby originální doplnìk, s prosklenými terasami . . . "Každý nový nájemce se samozøejmì finanènì spolupodílel. Do bytového družstva musel pøinést pomìrnou èást, podle velikosti a typu bytu tedy od 400 000 korun do milionu a pùl. Bez státní dotace bychom se taktéž neobešli," struènì konstatoval starosta Roman Èarek, š•astný, že se obci podaøilo splnit slib daný pøed ètyømi lety. Èížovští navíc mají to štìstí, že jejich život detailnì mapuje kronikáø Jaromír Beneš. Jeho dokumentace všech souèasných i minulých akcí je dokonalá. V malíèku má i dávnou historii, a tak mohl s pøehledem hostùm slavnostního uvedení bytù do provozu ukázat, že právì v tìchto místech nalezli archeologové kostru vojáka. "A tyto zábìry z povodní z roku 1954 v Písku jsem získal od soukromníka. Nikdy ještì nebyly zveøejnìny," dodal k unikátnì zpracované výstavì kronikáø Beneš. "Náš dìda má ve sbírce vskutku poklady. Moc si jeho práce vážíme," neopomenul pochvalu starosta Èarek. Listy Písecka, 2.7.2004, Jarka Hálková Získané ocenìní je pro kronikáøe zavazující Malá vesnièka nedaleko Pacova se mùže pyšnit obrovským úspìchem. Nejprve zvítìzila v okresním kole soutìže Vesnice roku 2004 a zároveò postoupila do kola krajského, kde získala diplom za vzorné vedené obecní kroniky. O tu se už tøetím rokem stará Jaroslav Humeš. Do kroniky zapisuje ruènì a své záznamy ilustruje. " V zimì se pustím do zpracovávání nového alba, ve kterém budou uvedeny všechny místní domy. Nebude chybìt fotodokumentace s popisem. Nìkteré informace naèerpám z kroniky a chybìjící získám od obyvatel," naznaèil Jaroslav Humeš. Jednotlivé zápisy na sebe navazují. V záznamech se na samém zaèátku objevuje struèný komentáø k politickému dìní v Èechách i ve svìtì. Své místo má poèasí, ús20
Ruènì nebo na poèítaèi? Nejsem jako Dalimil, øíká kronikáø z Hrádku nad Nisou Kronikáø v pohranièí používá poèítaè Hrádek nad Nisou - Je mu teprve tøiatøicet let, vystudoval matematiku a fyziku, v Hrádku nad Nisou bydlí devìt let, ale pøesto se stal tu stal místním kronikáøem. Vít Štrupl, který je zástupcem øeditele na základní škole, totiž považuje historii za svého velkého koníèka. "Roènì vìnuji psaní pro kroniku tak sto ètyøicet hodin èistého èasu," pøiznal Vít Štrupl. "Ovšem dost èasu zabere shánìní podkladù, které pro zápisy do kroniky potøebuji. Ty poøizuji prùbìžnì. Bìhem dvanácti mìsícù pøibude v kronice okolo sto stran." Informace o životì v pohranièním mìstì, kde žije více než sedm tisíc obyvatel, nepíše do kroniky ruènì jako jeho dávní pøedchùdci. "Používám poèítaè, stránky pak vytisknu a nechám svázat v kùži," prozradil Štrupl. "Jeden výtisk putuje do archivu, druhý si nechává mìstský úøad." Kronika má dvì èásti. V té první její autor zapisuje události tak, jak se odehrály. "Oproti novinám je tu však jeden podstatný rozdíl, to, co se stalo, nepopisuji hned, ale až s urèitým odstupem," vysvìtlil kronikáø. "V této èásti je nìkolik kapitol, kupøíkladu události jako takové, pak kultura, sport nebo poèasí, kde každý mìsíc pøibude nìjaký zápis. Nejsem tedy jako kronikáøi Kosmas èi Dalimil, ti mapovali historii, já zaznamenávám pøítomnost, která se minulostí teprve stane." Aby se lidem pøi ètení lépe vzpomínalo, tak Štrupl zmiòuje v kronice i dùležité události, které se životem v Hrádku bezprostøednì nesouvisejí. "Takovou pøipomínkou je tøeba teroristický útok z jedenáctého záøí roku 2001," vyjmenoval namátkou Štrupl. Druhá èást kroniky už není øazena chronologicky, autorovi však dává možnost zapátrat hloubìji v historii. "Píši tu napøíklad o èinnosti rùzných spolkù, které hrají v životì mnoha obyvatel Hrádku nad Nisou dùležitou roli," øekl kronikáø. Kromì textù jsou v kronice i fotografie a další dokumenty, jako napøíklad zápisy z usnesení rady èi zastupitelstva, výtisk mìsíèníku Hrádecko, brožury a pohlednice. Mladá fronta Dnes,17.04.2004, Miloslava Martínková NAŠE RADA: Pøi práci na poèítaèi nezapomeòte zálohovat, zálohovat, zálohovat. Elektronickou verzi ukládejte pro jistotu ve více formátech, ve více kopiích a na rùzných nosièích (disketa, CD, pamì•ová karta). Nezapomeòte kroniku VYTISKNOUT! Kronika by mìla i nadále zùstat papírovým dokumentem, aè duplicitnì mùže existovat v elektronické podobì. Elektronickou podobu kroniky zajistìte tak, aby ji nemohl v budoucnu nikdo upravovat (ideální je pøevést text do podoby formátu PDF). Posel minulosti píše kroniky ruènì BOHUMÍN - Zachovat nestranný obraz dìní ve mìstì dalším generacím je hlavním úkolem, který už ètyøi roky poctivì plní, obecního kronikáøe Zdeòka Veselého z Bohumína. K psaní obecní kroniky se dostal vlastnì náhodou. Když pøed nìkolika lety složil svou funkci bývalý kronikáø, oslovil jej starosta s tím, že by se tohoto úkolu mohl zkusit ujmout osobnì. "Jako zamìstnanec mìstského úøadu jsem mìl k dìní v 5
Bohumínì hodnì blízko. Navíc všichni vìdìli napøíklad o mých veršovaných pøáních, která jsem vìnoval spolupracovníkùm, i o mém vøelém vztahu ke knihám a podle toho nejspíše usoudili, že bych se mohl nabízeného úkolu zhostit," svìøuje se Veselý. Zajímavé na jeho práci je, že kroniky stále píše ruènì a jak sám øíká, zdaleka není sám, kdo v dnešní digitální dobì praktikuje stejný zpùsob dokumentace. Jakmile ke kronice sedne, mazlí se s ní kolikrát až ètyøi hodiny. Spoleèníky mu jsou èasto jen znaèková psací pera a speciální inkousty, které nevyblednou. Pøedstava toho, že se jednoduše napíše, co se kde událo, je ale znaènì zcestná. "Nìkteré události se musejí nechat dozrát. Základ je nereagovat na podnìty, které pouze probleskly médii. Navíc celoroèní dílo musí být vždy schváleno radou mìsta a práce pro mne konèí až tehdy, je-li její obsah schválen," vysvìtluje nároènost své profese. K té patøí také sledování tisku, aktivní úèast na spoleèenském dìní ve mìstì, nebo absolvování speciálních školení, která pro kronikáøe poøádá okresní archiv, nebo vlastivìdný ústav. I když vedení obecních kronik ukládá zákon, stále existuje asi ètvrtina mìst a obcí, které kroniky nepíší. Neexistují totiž žádné postihy, které by za jejich nevedení hrozily. "Školení jsou velice užiteèná. Mám možnost srovnávat svou práci s díly mých kolegù," tvrdí kronikáø. Podle nìj je tato nároèná a zodpovìdná práce jedinou možností, jak získat ucelený pøehled o dìní ve všech sférách spoleèenského života ve mìstì. "Setkal jsem se s lidmi, kteøí si až pøi listování kronikou uvìdomili, co se vlastnì za ta léta všechno stalo. Až tehdy jim vlastnì došlo, jak rychle žijeme," vzpomíná. K jeho práci neodmyslitelnì patøí také besedy s žáky a studenty, pracovnì pojmenované Nad kronikou mìsta. "Mládež to potøebuje jako sùl, aby si uvìdomila své koøeny," dodává Veselý. Region Karviná, 27.04.2004, Vítìzslav Fejfar
Besedy s veøejnosti jsou pro kronikáøe dùležité
Kronikáø pøilákal desítky divákù Náchod - Velký úspìch zaznamenala víkendová tøídenní výstava pøevážnì poèítaèovì zpracovaných starých fotografií Bìlovse ze sbírky zdejšího kronikáøe Antonína Samka. Její autor byl po celou dobu pøítomen v expozici umístìné v hotelu Bonato a odpovídal na dotazy desítek návštìvníkù. Ti se mohli seznámit na pøibližnì 650 fotografiích s historií hranièního pøechodu, selské jízdy, povodnìmi na Metuji, s vývojem školních zaøízení, aktivitami divadelních spolkù apod. Dozvìdìli se zde také internetovou adresu http://home.tiscali.cz/beloves, kde jsou vystaveny tøi autorovy knihy o Bìlovsi i dosud nevydané texty o divadle. Noviny Náchodska, 19.04.2004, jh Dìti naslouchaly vzpomínkám kronikáøe POLIÈNÁ - Ponìkud netradièní hodinu zažili ve ètvrtek 29. dubna žáci 8. a 9. tøídy na Základní škole v Polièné. Jejich výuku dìjepisu a spoleèenskovìdního semináøe zpestøil a obohatil výklad polièenského rodáka a dlouholetého kronikáøe Stanislava Folty. Poutavé vyprávìní o historii Polièné, postupném rozvoji obce, vý6
ší radost, když má o èem psát, když obec žije bohatým životem a zajímavými událostmi,"vyznává se Miroslav Houška. Události zpracovává takovým zpùsobem, že si vždycky píše poznámky, tak zvané šmíráky, které shromažïuje a zpracuje, poté je na konci roku pøepíše do kroniky. "V uplynulém roce jsem kromì bìžných událostí a záznamù z jednání zastupitelstva zaznamenal zmìnu lékaøe a pøíchod nového obyvatele, který se zabývá léèitelstvím, pøedstavení U panského dvora v podání místních divadelních ochotníkù. Letos sáhli k èeské klasice, zahráli Tylovu Palièovu dceru a to s velkým úspìchem,"cituje kronikáø. Zápisy mají svou vžitou posloupnost. Miroslav Houška vždycky v úvodu zmiòuje všeobecnì politické a spoleèenské celorepublikové události, následují zápisy, týkající se života obce, pohyb obyvatelstva, objeví se i poznámky o cenách, ale i o poèasí. "Loni jsem napøíklad rád zaznamenal, že se v obci narodilo šest dìtí, to už se dávno nestalo. Chtìli jsme jako obec také koupit faru, protože chátrá, ale nakonec biskupství rozhodlo, že ji zatím neprodá,"listuje v kronice. Svou kroniku si pøipravují i místní hasièi a ti využívají bohatých zkušeností kronikáøe k èastým konzultacím. Miroslav Houška spoleènì s Janem Rukavièkou shromáždili také materiály k brožurce vìnované historii a souèasnosti obce. Nezávisle na sobì bádali v archivech a historických pramenech. Pøipravili si vlastní podklady, které v závìreèné fázi spoleènì zpracovali. Listy Pelhøimovska - Vysoèina, 23.6.2004, Lenka Rancová Psaní se vìnuje více v zimì Jako každá obec i Kámen má svoji kroniku a s ní samozøejmì kronikáøe, jenž peèlivì zachycuje veškeré události, které se zde pøihodí. "Kronika byla založena v roce 1934 správcem školy Rudolfem Prùchou,"øíká Josef Bárta, jenž se o kroniku stará již osm let. "Do knihy vìtšinou psali lidé, kteøí byli zamìstnáni v zemìdìlství. I já jsem celý život pracoval v zemìdìlském družstvu jako zootechnik, a poté jsem byl pøedsedou. Nyní jsem v dùchodu, tak mám na zápisy více èasu,"prozrazuje. Dodává, že se ale stejnì více vìnuje kronice v zimním období. "Vìnuji se mimoøádným událostem, které se staly. Napøíklad letos 23. kvìtna zde napadlo množství snìhu," uvádí. Vysoèina, 29.6.2004. Marta Hermannová Lázeòští hledají kronikáøe obce Konstantinovy Láznì - Obecní úøad v Konstantinových Lázních hledá zájemce o práci místního kronikáøe. Zájemci se mohou pøihlásit pøímo v budovì tamní radnice, nebo se domluvit telefonicky. Tachovský deník, 30.6.2004, sv Obce jen nerady dávají kroniku do cizích rukou Písecko - Nìkteré okresní archivy vyzvaly obce a jejich kronikáøe o uložení kronik v depozitáøi archivu. Ne všechny obce na tuto výzvu zareagovaly. "U nás jsme obce zvláš• nevyzvali, ale uložení kronik vychází ze zákona o archivnictví a pøíslušné vyhlášky. Kroniku øadíme mezi písemnosti, které mají trvalou hodnotu a desátým rokem od uzavøení svazku by mìly být uloženy v archivu, aby nedošlo k jejich poškození nebo ztrátì," uvedla øeditelka okresního archivu v Písku Jindøiška Mošanská. Za nedodržení tìchto pokynù mohou být obce sankcionovány. Jak dodala øeditelka archivu, na Písecku to øeší tak, že prùbìžnì dohlížejí na øádné uložení a udržování tìchto cenných dokumentù. Vìtšinou zjiš•ují, že obce se skuteènì o knihy se zápisy z historie starají jako o rodinné støíbro. Aktuální kronikáøské informace najdete na internetové stránce http://kronika.sf.cz
19
Obec nechce vydat archivu kroniky Jílovice - Odpor obce vyvolala výzva Státního okresního archivu v Èeských Budìjovicích k uložení obecních kronik s posledním zápisem starším než deset let v depozitáøi archivu. Starostka Vìra Jindrová kroniky nechce vydat. Pøestože archiv nabízí obci vytvoøení vázané kopie kronik a zpøístupnìní originálù pøi mimoøádných pøíležitostech (setkání rodákù, rùzná výroèí a slavnosti), starostka se obává, že se sníží dosažitelnost originálù kronik pro obèany. "V kronikách jsou originální obrázky starých chalup, které maloval místní malíø. Neustále z nich èerpáme - po revoluci jsme v nich dohledávali bývalé vlastníky pozemkù, teï v nich lidé tøeba pátrají po pøedcích. Není mìsíc, abychom do kroniky nešli nahlédnout, protože nìco potøebujeme," vysvìtluje. A upozoròuje též na dùležitou skuteènost: "O kronikáøe jsme se vždy starali my, my je platíme, my je sháníme, my se o kroniky staráme. Kronika je obecní majetek, je to poklad obce. Beru, že státní archiv takové vìci má schraòovat, ale a• se spokojí s kopiemi on." Øeditel Státního okresního archivu v Èeských Budìjovicích Vlastimil Kolda pøipouští, že kronika je pøedevším majetkem obce, avšak archiváøi se musí držet instrukcí a pøedpisù, jejichž úèelem je bezpeènì uchovat vzácné písemnosti pro budoucí generace. "Dìje se to naprosto bìžnì, loni jsme pøevzali kroniky od nìkolika desítek obecních úøadù," dodal, že se jedná o standardní postup. Archiv pøenese kroniku na mikrofilm, který si mohou zájemci v badatelnì prohlédnout na ètecím zaøízení a z nìhož vytvoøí obci vázanou kopii kroniky. Originál uloží ve speciálních podmínkách v depozitáøi, kde je minimalizováno riziko jeho poškození. "Starostové jsou kolikrát rádi, že je o kroniku postaráno, že neprochází rukama velkého množství lidí. Když se kopie kroniky tøeba natrhne, nic se nedìje. Kronikám se mùže stát leccos - máme zkušenosti, že docházelo i k jejich ztrátám," upozornil na hlavní dùvod schraòování originálù v archivu. Starostka Jindrová však rozhodnì odmítá, že by se kronikám v péèi obce mohlo nìco stát. "Vždy se snažíme dohodnout a vyjít obcím vstøíc. Náš zájem není kroniky obcím za každou cenu brát, ale ochránit je pøed poškozením," shrnul Kolda. V pøípadì, že obec kroniky nevydá, bude archiv dohlížet, zda je o nì øádnì peèováno. Zákon o archivnictví pak umožòuje pøípadné nedostatky v péèi nebo poškození kroniky sankcionovat pokutou až do výše 100 tisíc korun. O tom, zda obec archivu kroniky vydá, bude ještì jednat jílovické zastupitelstvo. Èeskobudìjovické listy, 18.06.2004, Milan Brabec Kronika obce je studnice stálého poznání a informací Kronika je voda živá, pramen poznání a vzpomínek. Kronikáøem Èastrova je od roku 1992 Miroslav Houška. Už 12 let krasopisnì a poctivì zaznamenává všechny události v obci. "Zapisuji už do tøetí knihy. Ta úplnì první, nazvaná pamìtní, je z roku 1923. Do té všechny události zapisoval obecní tajemník Emanuel Snížek až do roku 1938, kdy kroniku po nìm pøevzal Karel Volf. Ten ji vedl až do roku 1946. Všechny historické události zaznamenal do roku 1979 Jan Meduna. Poté vedl kroniku Zdenìk Dvoøák a následnì Karel Smejkal až do té doby, než jsem v zapisování pokraèoval já,"nastiòuje krátký výlet do historie kronikáø. "Pro kronikáøe je nejvìt18
znamných událostech, dùležitých stavbách a slavných rodácích žáky zaujalo. Nejzajímavìjší však byly údaje o krušných chvílích, které Polièná zažívala zejména v dobì pomìrnì èastých povodní a také v tìžkých letech váleèných. Informacemi nabitá pøednáška byla pro žáky jistì nevšedním zážitkem a zároveò výzvou, aby se o místì, ve kterém žijí, dovìdìli co nejvíce. Naše Valašsko, 4.5.2004 NAŠE RADA: Pøi besedách používejte vždy pracovní kopii kroniky a originál kroniky nikdy pøi besedì nepùjèujte. Mùže se stát leccos (od ohnutéhho rohu až po ukradení kroniky). Vhodné je pøi besedách používat zvìtšené fotografie, kopie dokumentù, diapozitivy, videozáznam apod. Dejte prostor posluchaèùm pro dotazy a námìty. Nebudete litovat!
Z dopisu kronikáøky Hluèína
V Hluèínì to máme zaøízeno možná trochu "nestandartnì". Nemáme klasickou letopiseckou komisi. Text kroniky schvaluje pøímo rada mìsta, takže je vlastnì i "letopiseckou komisí", i když vím, že by se proti tomu dalo ledaco namítat (není takto oficiálnì nièím stanovena, její odbornost v tomto smìru by také mohla být diskutabilní, je samozøejmì politickým orgánem, apod.). Kroniku píšu, fotím si fotky, vystøihuji novinové èlánky. Kronika má podobu "šanonu", kde na jedné vnitøní stranì desek v kapse je svázaný text (kniha) a na druhé vnitøní stranì je mechanika na zavìšování fólií s pøílohami (výstøižkovou, fotografickou, jinou). Tato podoba se mi velmi osvìdèila. Nejvìtším problémem je každoroèní anabáze se získáváním informací. Nevím jak u vás, ale moje úspìšnost je zhruba 10% (na 100 rozeslaných žádostí se mi vrátí 10 odpovìdí). Na druhou stranu mám velkou výhodu, že jsem zamìstnancem mìsta, takže mám pøístup k informacím "zevnitø". Momentálnì se chystám vyzkoušet trvanlivost inkoustu z cartridge tiskárny. Zatím jsem se nesetkala s tím, že by mìl nìkterý dodavatel v nabídce cartridge s "dokumentním (vodìodolným) inkoustem". Všichni dotázaní dodavatelé mi tvrdili, že by jejich "bìžný" inkoust mìl vodì odolat. Zkusím. Dosud jsme mìli v rámci Moravskoslezského kraje jedno setkání (semináø) kronikáøù. Jeho souèástí byla také prohlídka archivu mìsta Ostravy. Bylo velmi pøíjemné a pouèné setkat se s kolegy, ovšem nìkteré vìci mi tam scházely. Ale tøeba pøíštì... Jarmila Harazinová, Hluèín
Aktuální informace najdete na http://kronika.sf.cz 7
Kronika Žamberka
Po letech, kdy byla v našem mìstì vedena kronika víceménì formálnì, došlo v loòském roce ke zmìnì a nová paní kronikáøka se vedení kroniky vìnuje opravdu pøíkladnì. Rozhodli jsme se vést i fotografickou pøílohu kroniky, poté, co pøi jedné akci MìÚ byla obèanùm k prohlédnutí nabídnuta pamìtní kniha mìsta Žamberka (tam jsou fotografie z rùzných slavnostních aktù na radnici a podpisy významných návštìvníkù mìsta) a pøedevším fotografie se setkaly s velkým zájmem. (Z dopisu Ing. Jany Hlaváèové MìÚ Žamberk)
Také zkušenost z vedení kronik Do redakce nám pøišel zajímavý dopis ze západních Èech. Nabízíme vám jej k pøeètení. a zamyšlení. Jak je tomu u Vás? Upozoròujeme jen, že jsme zámìrnì vymazali všechna jména i další informace, které by mohly pisatele identifikovat a to z toho dùvodu, že nechceme, aby pisatel byl nìjak postižen. Domníváme se ale, že o uvedených praktikách nìkterých nadøízených, by mìli kronikáøi vìdìt, aby se na nì mohli pøipravit. „Se zájmem jsem si pøeèetl èlánek Nová publikace pro kronikáøe. Jsem vedoucí informaèního centra a jsem èlenem kulturní komise. K mým milým povinostem patøila i práce s kronikáøi. Naše obec mìla dva kronikáøe, oba byli komunisty, pøesto kroniky vypovídaly dosti otevøenì o všem dìní v obci. Bohužel, kronikáøi zemøeli a náhrada se jen tìžko shání. Navíc do dìje zasáhla dost necitlivì obecní rada a ve svém usnesení vyjádøila postoj ke kronikám.“
JINDE ZASE VYTRHLI LISTY Z KRONIKY!!! Ve Vrskmani vytrhali listy obecní kroniky V obecní kronice vesnièky Vrskmaò na Chomutovsku chybí sedm listù. Vytrhlo je místní zastupitelstvo, protože se mu nelíbil pohled kronikáøe na události roku 2002. Kronikáø je za to oznaèil za cenzory a jejich krok za ostudu pro obec. Zastupitelstvo se brání, že si zaèal, když do kroniky propašoval své osobní názory, urážky a lži. "Pùvodnì jsme tam ty stránky chtìli nechat, ale zápisy byly moc tendenèní. Osobní útoky do kroniky nepatøí. Napøíklad tam psal, že jsem si sedla do korýtka a že se jen tak nìkomu nepoštìstí vládnout obci s takovým rozpoètem," pokrèila rameny starostka obce Milena Matuškovièová (nez. za KSÈM) Bývalý kronikáø Josef Kemr byl také bývalým starostou. Matuškovièová ho nahradila ve funkci právì v roce, který mu tak ležel v žaludku. Podle ní prostì neunesl vo8
profese vyžadovala spolehlivost a orientaci. "Sledoval jsem nejen události v obci, ale i ve státì a ve svìtì," uvedl bývalý kronikáø. Dùležitý byl také pøi psaní kroniky jeho krasopis. Ten mìl opravdu vzorný. "Vdìèím svému rukopis za veškerou moji profesní kariéru. I mùj bratr psal vzornì," vyprávìl bývalý kronikáø. V kronice naneèisto si mùže Jaroslav Lukášek napøíklad pøeèíst, že 14. ledna 1985 nastoupila jako vedoucí v Jednotì Marie Paunerová nebo že 8. února v témže roce probìhl ples požárního sboru. Siøejovice mají v souèasné dobì popsané již dvì kroniky. Knihy z pøedváleèného období padly za obì• ve váleèných letech. "Kroniku poté zakládal pan Kuntoš, který jezdil do archivù a hledal historické údaje o naší obci," vzpomínal na pøedchùdce Jaroslav Lukášek. Kromì toho, že byli oba pánové kronikáøi, mìli ještì spoleèné to, že se podíleli na vrcholném vedení obce, každý pochopitelnì v jiné dobì. Nyní je již vedení obecní kroniky v jiných rukou, letitý kronikáø však stále sleduje události kolem sebe. Deník Litomìøicka, 6.5.2004, Petr Weikert Kronikáø zapisuje i údaje z deš•omìru Koberovy - Obecní kroniku píše Bøetislav Mánek už více než deset let. Vede ho k tomu nejen záliba v historii, ale každý den si plní svùj klukovský sen. "Chtìl jsme být meteorologem. Mrzí mì, že jsem to nešel studovat a skonèil jsem v prùmyslu. Tak alespoò každý den zapisuji nejnižší a nejvyšší teplotu a mìøím množství srážek," øíká sedmdesátiletý kronikáø. Jako èlen stavební komise, vykonávající stavební dozor ve vsi, má pøehled o veškerých zmìnách. "Znám tu doslova každý barák. Poté, co zemøel bývalý kronikáø, nebyl nikdo, kdo by ve psaní pokraèoval, tak jsem se do toho pustil. Píši vše, co se v Koberovech dìje," øíká Bøetislav Mánek. V kronice nesmí chybìt kulturní akce, výstavba, plynofikace, nové høištì, hospodáøské události, èinnost spolkù a kromì poèasí jsou tu zmínky i o neštìstích a katastrofách. "Celý rok všechno peèlivì zapisuji. Než se informace dostanou do kroniky, musí se k nim vyslovit školská a kulturní komise," dodává kronikáø. Obec má celkem dvì kroniky. První zaèal psát za první republiky Karel Maryško. Ten na rozdíl od souèasného kronikáøe musel složit slib vìrnosti, který ho zavazoval psát v duchu Velkonìmecké øíše. Více než dvacetileté období poté zaznamenal místní skláø Rudolf Brodský. Deník Jablonecka, 6.5.2004, JAŠ Kronika je živou pamìtní obce Polepy - Kronika je živou pamìtí obce. Ve stále více pøetechnizovaném svìtì, kdy knihy nahrazují poèítaèe, se jednou stane opravdovou vzácností. Polepští mají štìstí, že se zapisování nejvýznamnìjších událostí již pøed lety ujal nyní sedmasedmdesátiletý Bohumil Urban. Vystøídal tak v této roli vùbec prvního kronikáøe obce, bývalého øeditele zdejší základní školy Jaroslava Èmejlu, který obecní kroniku v roce 1975 zakládal. Deník Litomìøicka, 2.6.2004, eva + V pøíštím roce vyjdou opìt dvì èísla kronikáøského zpravodaje - jubilejní desítka v období èervna a èervence, jedenáctka na konci roku. Informace o „pøedplatném“ a možnostech platby jsou ke zpravodaji pøiloženy. 17
ních šest let. Poslední zápis v mìstské kronice byl totiž z roku 1939. Kdo doplní kroniku? Po dlouhém rozvažování padla nakonec volba na profesora hospodáøské školy Alfonse Musiola. Ten si totiž v prùbìhu celé okupace vedl podrobný deník, v nìmž komentoval nejrùznìjší události. Mìl k tomu tehdy dostatek èasu. Jako uèitel dennì dojíždìl vlakem z Hranic do svého pùsobištì v Bzenci. "Bylo o nìm rovnìž známo, že v roce 1936 vydal povedenou knihu Okres Hranický, ve které dal velký prostor vzpomínkám žijících pamìtníkù. Stejným zpùsobem hodlal zpracovat i pokraèování hranické kroniky," øíká hranický historik Václav Bednáø. Alfons Musiol tehdy oslovil široký okruh lidí, kteøí zajímavým zpùsobem prožili období druhé svìtové války. Nakonec vybral padesát z nich, jejichž pøíbìhy použil ve svém zpracování kroniky. Jednalo se napøíklad o hrdiny z domácího èi zahranièního odboje nebo o ty, kteøí pøežili utrpení koncentraèních táborù. Komunistùm se svìdectví nelíbila, vydání znemožnili Když mìl témìø veškerou práci hotovou, pøišel rok 1948, který znemožnil vydání kroniky, jejíž rukopis se tak na více jak padesát let ocitl zapomenut v archivech. "Mnohá svìdectví lidí uveøejnìných v kronice se totiž nelíbila komunistùm," vysvìtluje hranický historik. Nejvìtším trnem v oku pro nì byly kritické pasáže o komunistech èi Sovìtském svazu. "Tehdejším funkcionáøùm se samozøejmì nelíbily ani zmínky o prezidentu Edvardu Benešovi," dodává Václav Bednáø, který pøed dvìma lety v henèlovském archivu nalezl právì Musiolovu kroniku, kterou se rozhodl vydat. Tento nápad rovnìž podpoøil i øeditel Státního okresního archivu v Henèlovì Jiøí Lapáèek, který k textu pøidal doplnìné práce již zesnulého hranického kronikáøe Bohumíra Indry. Nová kniha s názvem Kronikáøi mìsta Hranic, která v tìchto dnech vychází, tak obsahuje kromì Musiolovy práce také napøíklad pøehled všech autorù pamìtních zápisù a kronikáøù, kteøí na Hranicku pùsobili, poèínaje Václavem Preysem pøes Josefa Heømana Agapida Gallaše nebo prvního oficiálního kronikáøe mìsta Hranic Èeòka Kramoliše, až po souèasného kronikáøe Milana Goldu. "Autorùm se tak podaøilo vyplnit bílé místo v kronikách mìsta, které se za druhé svìtové války a tìsnì po válce v Hranicích nevedly," øíká Petr Bakovský, mluvèí hranické radnice, která celý projekt podpoøila. Kniha Kronikáøi mìsta Hranic je k dostání za sto korun v mìstském informaèním centru. Její vydání v nákladu 500 kusù stálo mìsto zhruba 120 tisíc korun. Na jejím nedávném køtu se její dva žijící autoøi Václav Bednáø a Jiøí Lapáèek domluvili na další spolupráci. "Tentokrát by se chtìli vìnovat zpracování pøehledu všech dosavadních starostù mìsta Hranic a zachycení jejich osudù," dodává mluvèí Bakovský. Mladá fronta Dnes, 5.5.2004, Roman Helcl Psal jsem si kroniku naneèisto Siøejovice - Letos tøiadevadesátiletý Jaroslav Lukášek vedl kroniku obce Siøejovice až do roku 2002. Za více než ètvrtstoletí své kronikáøské práce popsal desítky stran a zaznamenal stovky událostí. Ty si mùže každý den pøipomínat, nebo• má doma pracovní verze svých zápisù do kroniky, vlastnì takovou kroniku naneèisto. "Kronikáøem jsem byl od roku 1975. Zaznamenával jsem, když se budovala kanalizace, stavìly chodníky a podobnì," popisoval svou práci Jaroslav Lukášek. Jeho 16
lební prohru. "Jako že jsem se nevyrovnal s tím, že už nejsem starosta? Nesmysl. Vedl jsem vesnici osm let a už dva roky pøed posledními volbami jsem øíkal, že toho chci nechat," brání se Kemr. Obecní kroniku psal dvacet let. Když se vymìnilo vedení, trvalo celý rok, než ji pøinesl. "Musel jsem ji dopsat," vysvìtluje. "Vìdìl, že ulétl. Pøedával nám ji se slovy: Jestli se vám to nebude líbit, tak si to klidnì vytrhnìte," tvrdí starostka. "To byla nadsázka. Ani ve snu by mì nenapadlo, že nìco tak barbarského udìlají. Já jsem do té kroniky jen napsal, co se tady skuteènì dìlo a co mi øíkali lidé. Jestli se má kronika cenzurovat, tak se nemusí vùbec psát," kroutí hlavou Kemr. Podle Matuškovièové do knihy o obecních událostech zase nepatøí Kemrùv výsmìch, že nevìdìla o živém plotì u dìtského høištì. Odstranìním sedmi listù z kroniky zastupitelstvo podle právníkù neudìlalo nic, co by vzbudilo pozornost ochráncù zákona. Kronika je jejich, nemá úøední charakter, a tak si s ní mohou dìlat, co chtìjí. Vèetnì vytrhávání nebo vystøihování listù. Kromì Kemra, který nad kronikou zbyteènì prosedìl spoustu èasu, mají smùlu také potomci dnešních úèastníkù sporu. Nad výlevy svých pradìdù a prabáb se nezasmìjí. Zastupitelé nemìli dost smyslu pro humor, aby Kemrovy stránky zachovali a na dalších se trefovali pro zmìnu zase oni do nìj. "Mysleli by si, že jsme tu všichni byli blázni," usoudila starostka. To napøíklad ve Vejprtech se ostudy nebáli. V roce 2002 zpestøil zastupitel Josef Kadlec internetové stránky hádkami svých kolegù vèetnì urážek a sprostých nadávek, jimiž se bìhem svých jednání èastují. "Co je to zase za bejkárny? Starosto, ty lžeš. Zase se chováš jako èunì. Napøed jsi tvrdil, že nás Nìmci vyžerou, a pak si zaspal dobu. Pøestaò žvatlat," objevil se tehdy v oficiálních zápisech z jednání postoj bývalého místostarosty Josefa Jägera (DEU) ke starostovi Václavu Netolickému (nez.). Pøi jednání zastupitelstva 9. srpna 2001 dokonce Netolickému doporuèil, aby místo na jednání spal doma, že tím mìsto ušetøí 1000 Kè za elektøinu. "Nejlepší by však bylo, kdybychom ho odvolali z funkce, to by mìsto ušetøilo penìz daleko víc," prosadil tehdy do zápisu Jäger. Právo, 29.05.2004, Šárka Tonarová JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR? MOHOU SE TAKOVÉ INFORMACE OBJEVOVAT V KRONICE? ROZHODLO ZASTUPITELSTVO SPRÁVNÌ O VYTRHNUTÍ 7 STRÁNEK KRONIKY? NAPIŒTE SVÙJ NÁZOR.
Z poštovní schránky Dobrý den, Bohužel se mi nepodaøilo stáhnout ani jeden z Vašich zpravodajù. Hlásí mi to chybu, že nemám povolený pøístup. Šlo by s tím nìco udìlat?? Pøedem dìkuji za odpovìï. Pavla Fialová, MìKIS Kašperské Hory
Odpovìï redakce: Internetové stránky http://kronika.sf.cz byly v létì aktualizovány. Možnost stahování vydaných èísel byla potlaèena. Prostøednictvím internetu mùžete získat pouze ukázkové èíslo 3. O obsahu aktuálního èísla na internetové adrese však informace najdete. V 9
pøípadì zájmu mohu od 1.1.2005 zaslat zcela jisti, že se nám to podaøí. komplet dosud vydaných èísel jako xero- Pokusíme se spojit s archivem a knixovou kopii za cenu kopie nebo v elek- hovnou a dáme se do práce. tronické podobì. To se týká i jednotlivých Simona Bendiková èísel. Zájemci mohou psát na kontaktní
[email protected] adresu, kde poskytnu podrobné informa+ Ve støedu 10. listopadu 2004 poøáce o možnostech platby. Dobrý den, dival i na Vasi stranku a jsou tam ukazany publikace o kronikarske praci. Je to super, ze to takhle ma clovek v kostce a vidi co vyslo. Pisete, ze pokud nekdo vi i o jinych publikacich, at Vam napise. Cetl jsem jednu - Gregorèok, Igovän Andrej: Práca kronikára. Osveta, Martin 1958. Edicia Knižnica osvety, zv. 48. Je tedy psana slovensky, to je mozna jeji vada a je urcite i zastarala, ale politicky je ovlivnena mene nez treba nase kniha z te doby Prirucka pro kronikare. Treba jen tim, ze uznava, ze se ma do politiky zapisovat i nabozensky zivot, atd .. Je to urcite zajimava a dobre psana kniha. A zajimavy je i pohled na kronikarskou praci trochu z jineho regionu (kronikarske zakony na Slovensku atd.) Preji krasny den a drzim palce pri Vasi praci. Michal Ezechel (kronikar Prahy 10) (e-mail)
Krátce dal Odbor školství a kultury v Pøešticích ve spolupráci s mìstem Pøeštice a okolními obcemi VÝSTAVU KRONIK.
+ Zajímavý metodický pokyn KRONIKA A JEJÍ NÁLEŽITOSTI pro své kronikáøe vydal v listopadu 2003 Státní okresní archiv ve Žïáru nad Sázavou, který struènì, jasnì a pøehlednì vystihuje práci kronikáøe. Zajímavé a podnìtné jsou èásti textu Opravy zápisu, Schvalování zápisu v kronice. Text je pøístupný i na internetu na adrese: http://home.tiscali.cz/sokazr/kroniky/navod.htm Pro zajímavost pøejímáme údaje o životnosti nìkterých prodávaných xerografických papírù: MultiCopy A4/80 g - 150 let Volumax A4/80 g - 200 let Effecto A4/80g - 200 let (životnost je uvádìna pøímo na obalu, Psani kroniky budu urcite udrzovat obvykle v angliètinì) ve forme pocitacove i rucne psane. Zatim je pro mne prioritni doplneni udalosti, ktere se tykaji nasi obce od r. 1978. Zjistuji jak se informace od staPlné znìní rousedliku i casove rozchazeji. Vubec kronikáøských zákonù neni jednoduche ziskat zpetne kona vyhlášek, pøehled kretni udaje, ktere by byly pravdive. nejzajímavìjších Zdena Zimová metodických publikací kronikáøka obce Hlavenec pro kronikáøe (e-mail) a øadu dalších informací Kroniku bychom rádi psali, ale to bychom museli dát dohromady údaje za léta od revoluce a nejsme si tak 10
najdete na internetové adrese http://kronika.sf.cz
Kronikáø se nebál ani fotodokumentace Svojšice - Staré žehlièky, historický bicykl, váhy, necky, živá kùzlata èi práce dìtí z mateøské i základní školy. To byly exponáty pøedvedené na nedávné výstavì v Základní škole ve Svojšicích. Kromì nich budilo oprávnìnou pozornost i nìkolik dílù obecní kroniky. Všechny detaily ohlednì jejich vzniku ochotnì poskytoval sedmasedmdesátiletý kronikáø Josef Douša. "Tvoøil jsem kroniku Bošic, které byly až do roku 1960 samostatné. Teprve poté se slouèily se Svojšicemi," vypráví sympatický kronikáø, který tuto práci pøevzal po Annì Mocové. "Pøišel tehdejší pøedseda národního výboru, øekl mi, že ona kroniku vrátila, tak abych pokraèoval," shrnuje. Douša pøiznává, že psaní kroniky je èasovì velice nároèné. "Èlovìk musí sledovat vše, co se dìje okolo. Kdo se narodil nebo zemøel," øíká s tím, že napøíklad tradièního vítání nových obèánkù se nezúèastòoval. "Psal jsem chronologicky do bìžného sešitu formátu A4, na konci mìsíce jsem podle kalendáøe vždy pøepsal i poèasí, které jsem každé ráno zaznamenával," naznaèuje obsah své práce. Nebránil se ani zkušenosti jiných. "V magazínu jednoho deníku jsem si pøeèetl o Miroslavu Sieglovi, který popisoval svoji práci na kronice Obøíství na Mìlnicku. Vydal dokonce i knihu o své obci, sbírá všechny novinové výstøižky a zakládá i smuteèní øeèi. To mì zaujalo, a tak jsem mu napsal a on mi knihu zaslal. Zkoumal jsem, jak to dìlá," usmívá se dùchodce. Právì Sieglova kniha jej inspirovala k dalšímu kroku. Zaujala ho totiž fotografie. "Poprosil jsem svého vnuka, aby si pùjèil digitální fotoaparát. S ním potom obešel celou vesnici a detailnì ji zmapoval. Máme tak zdokumentované nejen nádraží, hasièskou zbrojnici èi historickou obecní kaplièku, ale i veškeré domy ze všech stran," raduje se kronikáø z moderní technologie. Vytištìné fotografie spojené kroužkovou vazbou tvoøí hezkou knihu. Navzdory tomuto úspìchu se Josef Douša rozhodl, že s kronikaøením skonèí. "Každý musí vìdìt, kdy skonèit a já se rozhodl, že to bude nyní," uzavírá. Jeho štafetu pøevezme øeditelka místní školy. Kolínský deník, 29.04.2004, zdenìk Hejduk Kronikáø musel dopsat události za šedesát let Konìtopy - Obecní kroniku, stejnì jako kroniku konìtopských dobrovolných hasièù, má na starosti Vladislav Nejedlý. Ve vesnici žije témìø celý život. Hasièskou kroniku píše od roku 1973, obecní mu pøipadla pøed tøemi lety. Èekal na nìho nároèný úkol, totiž dopsat do kroniky bezmála šedesát let. "Všichni se do té doby domnívali, že se o kroniku staral František Jindra, který zemøel v roce 1984," øíká konìtopský kronikáø Nejedlý. Poslední záznam v knize historie byl ale 31. prosinec 1944. Napsat zpìtnì kroniku nebylo nic jednoduchého, i tak to ale Vladislava Nejedlého bavilo. "Informace jsem hledal v archivech, ptal se pamìtníkù, ale bylo to málo. Mìl jsem ještì k dispozici rùzné zápisky svého otce," vypráví kronikáø a doplòuje: "V nich jsem si nìkteré události oživoval," Dnes je už psaní kroniky ve srovnání s dopisováním hraèka. Mìlnický deník, 5.5.2004, luc Hranice vydaly nalezenou kroniku z druhé svìtové války Hranice - V prvních pováleèných letech po roce 1945 uvažovalo tehdejší vedení hranické radnice o tom, že by se mìla doplnit bílá místa v historii mìsta za posled15
Fotografie jsou výjimeèné Na svou kroniku jsou hrdy Øehlovice. "Jak dlouho ji máme? Od nepamìti," tvrdí bývalý starosta a otec souèasného starosty Josef Macháèek st., který pøi jejím vedení také vypomáhal. Vzpomíná, že pøed lety, když se konala soutìž kronik, celostátní kolo ve své kategorii vyhrály právì Øehlovice. "Kroniku nyní, již šestý díl, píše dr. Anna Rauerová, a výbornì. Pøed ní se vystøídali ještì dva kronikáøi. Jedineèná na naší kronice je i pøíslušející fotodokumentace, takovou se, myslím, mùže pochlubit málokdo. Obsahuje pøes 2 tisíce fotografií vèetnì pøedváleèných. V mnoha pøípadech jde o úplné unikáty," tvrdí Josef Macháèek st. Nìkolikrát už radnice kroniku v obci vystavila a vždy se podle nìj setkala se zájmem místních lidí. Poøadaè pøetéká výstøižky Rovnìž Trmice na svou kroniku nedají dopustit. Obsahuje prý všechny události, které se zde odehrají. Její pøílohou je nìkolik poøadaèù plných fotografií, obrázkù a výstøižkù z novin. Zrod trmické kroniky se podle starosty Oto Neubauera datuje rokem 1991, kdy Trmice po letech zase získaly èásteènou samostatnost, staly se pátým ústeckým obvodem. "Samozøejmì jsme v jejím vedení pokraèovali i jako samostatná obec a pozdìji mìsto. Dlouhé roky ji vynikajícím zpùsobem psal místní uèitel Alexandr Šebek," poznamenal Oto Neubauer. Od poloviny loòského roku pak vedení kroniky pøevzala starostova dcera Jana Hanousková. V kronice Maleèova chybí záznamy a údaje asi za 13 let. V Telnici peèuje o kroniku Miroslav Heøman. Kronika zahrnuje události od 50. let. O Tisé s Rájcem a Ostrovem se zájemce dozví z tøísvazkového díla Franze Fockeho, nìmeckého faráøe. Velké Bøezno má tøídílnou kroniku, váží skoro 15 kg. Od konce roku 2003 se o ni stará uèitelka Helena Bursová. Šestý díl øehlovické kroniky píše dr. Anna Rauerová. Trmickou kroniku psal tamní uèitel Alexandr Šebek, od poloviny roku 2003 vedení kroniky pøevzala Jana Hanousková. Ústecký deník, 21.04.2004, Radek Strnad Kronika se zmiòuje o vejstrku Pamìti obce po krátkou dobu sepisuje kronikáø Ladislav Bradko. Kronika totiž vznikla až v dobì osamostatnìní Vystrkova. Podle jeho slov je ve fázi rozpracování, protože doposud kronikáø pouze støádal historii vzniku obce, která na stránkách nesmí chybìt. Teprve dnes zaznamenává do kroniky souèasnost, kterou má prozatím zapsanou naneèisto. "Informace o vzniku obce jsem pøevážnì mapoval po starousedlících. S historií mi také velmi pomohl historik Jiøí Rychetský a nìco jsem vyèetl z kroniky sousedních Komorovic, pod které jsme dlouhá léta patøili,"øekl Ladislav Bradko. První zmínka o Vystrkovu se objevila v roce 1582 v urbáøi želivského kláštera, kde je uvedeno, že se nachází na pozemcích Komorovic. Hranièní kámen mìl však být zasazen už v roce 1499. "Již nezjistíme, zda z nìjakých dùvodù došlo tu k vejstrku, nebo zda vystrèeni jako nežádoucí,"uvádí kronika. V kronice je uveden soupis domù i obyvatel, narození, svatby, výroèí i úmrtí. Na prvních stránkách jsou dokonce zapsána jména prvního, dnes již historického. zastupitelstva obce. Kronika je ilustrovaná a bude doplnìna fotografiemi. Ozdobné písmo Ladislav Bradko píše vlastní rukou. Vysoèina, 27.04.2004, Miloš Vosyka 14
Kroniky nechtìjí pøedat do archivu Obce odmítají vydat kroniky do archivù Starostové považují pamìtní knihy za rodinné støíbro Ukládání popsaných obecních kronik rozdìlilo jihoèeské starosty na dva tábory. První z nich vozí pøesnì v duchu archivního zákona vzácné obecní svazky do okresního archivu. Druhá skupina dál schraòuje obecní kroniky na radnici. Jižní Èechy - Na trhovosvinenské radnici dostanou lidé, kteøí si chtìjí zalistovat dobovými kronikami, pouze jejich ofocené èernobílé kopie. " Celý komplet historických kronik máme uložený v archivu. Myslím si, že tam mají zajištìné optimální podmínky - bezpeèí, dostatek místa, klimatizaci," øekl svinenský starosta Radislav Bušek. I starosta Ševìtína se nyní rozhodl vymìnit skladování obecních kronik v trezoru za okresní archiv. " První kroniku jsem tam odvezl v úterý a druhou tam povezu v nejbližší dobì. Pro archiv jsme se v radì rozhodli po kontrole jeho pracovníkù na radnici," øekl starosta Jan Hladký. Naopak v Jílovicích pracovníci archivu nepochodili. Starostka Vìra Jindrová považuje kroniky za rodinné støíbro obce, které se z ruky nedává. " Kroniky do archivu nedám. A• si z nich oni udìlají kopie, ale naše obecní kroniky zùstanou na radnici. Pro nás je to živý materiál, z nìhož èerpáme. Kromì toho pøemlouváme lidi, aby dìlali kronikáøe, a platíme je - kdybychom dali kroniky do archivu, lidi v tu ránu øeknou, my to psát nebudeme," obhajuje své stanovisko Jindrová. Borovanský starosta Jan Malík pracoval pùvodnì jako historik v muzeu, a dokonce sám kroniku nìkolik let psal. Proto lpí na obecních kronikách a tamní kronikáø na radnici tvoøí ve vlastní pracovnì vybavené poèítaèem i historickými materiály. " Obèas sem zajde kontrola z archivu, takže jí ukážeme, že jsou všechny dobové svazky na svém místì. Byl bych rád, kdyby tu kroniky zùstaly, protože pøece jen vztah lidí k obci se buduje i pøes nì," podotkl Malík. Podle øeditele èeskobudìjovického okresního archivu Vlastimila Koldy je v archivu v souèasné dobì uloženo už pøes sto obecních kronik. " Snažíme se s obcemi domluvit po dobrém a vysvìtlit jim, že v archivu se ani neztratí ani neznièí. Že o originály sice pøijdou, ale jsou v dobrých podmínkách, a kdykoliv je budou potøebovat, vždycky jim je pøipravíme," objasnil Kolda. Radní z Trhových Svinù už své kroniky z archivu potøebovali. " Když jsme pøipravovali výstavu historických dokumentù, archiv nám je pøichystal vèas a s pøípravou expozice jsme nemìli žádné problémy," potvrdil Bušek. Mladá fronta Dnes 29.6.2004 (Jižní Èechy), Ludmila Mlsová K tématu najdete pøíspìvky i na stranách 18 a 19 NAŠE RADA: Pokud nemùžete zaruèit bezpeèné a suché uložení kroniky na vašem obecním úøadì, je nutné kroniky pøedat do archivu. Pøitom kronika zùstává i nadále majetkem obce! V pøedávacím protokolu, který se pøi pøedání kroniky do archivu vždy vyhotovuje, doporuèujeme uvést možnost zajištìní kopie kroniky nebo její digitalizace a pøedevším vypùjèení pro úèely obce (prezentace, výstavy, apod.) Závìrem pøipomínáme, že kronika není majetkem kronikáøe, ale obce. Ta je povinna dle platných naøízení zajistit její odpovídající bezpeèné uložení. 11
Kroniky v celostátním i regionálním tisku
Obecní kronika se zvláštní pøílohou Oudoleò Vytvoøit zvláštní pøílohu k obecní kronice se rozhodl obecní úøad ve spolupráci s kronikáøem Jiøím Zvolánkem. Pøíloha bude zachycovat historii a souèasnost Oudolenì ve fotografiích. Kronika chce také nabídnout ke srovnání staré a nové fotografie jednotlivých domù v celé obci. Proto kronikáø Zvolánek žádá místní obèany o zapùjèení starých fotografií. Noviny Havlíèskobrodska - Vysoèina, 16.04.2004, sad V kronice je lovení broukù i pomoc dìtem Domažlice - Souhrnem všech podstatných událostí a zajímavostí ze školního života se stala pamìtní kronika, kterou zaèátkem tohoto školního roku zaèali psát žáci 7.A domažlické Základní školy v Komenského ulici. "O kroniku se stará pìt dìtí," informovala tøídní uèitelka Irena Forstová. "Sice jsme ji zaèali psát až v tomto školním roce, ale doplnili jsme ji o zápisy z pøedchozích mìsícù," doplnil jeden z kronikáøù Milan Volf. Pamìtní kniha tak zaèíná zápisem z prvního školního dne tehdejší 6.A. Obsahuje zápis s besedy o drogové problematice, o zájezdu do plzeòského divadla Alfa, návštìvì muzikálu Lucie èi vánoèní výstavì. Kromì cest za kulturními poøady vyrážejí školáci i na výlety do pøírody. "V kronice je zaznamenáno lovení broukù na Vavøineèku, které jsme podnikli v rámci pøírodopisu," uvedl Volf. Svoje místo mezi záznamy má i sportovní dìní ve tøídì i celé škole. Jedna stránka je vìnována plaveckým závodùm, další patøí otevøení nové tìlocvièny poèátkem záøí minulého roku. Na stránkách pamìtní kroniky leze nalézt seriozní poznámky i úsmìvné perlièky. Mezi nì patøí komentáø k praktikantce, která sedmáky uèila dìjepis èi glosa "zmìny k lepšímu", která si na paškál vzala stavební úpravy na toaletách. Mladí kronikáøi zaznamenali i dvì akce, které mají za cíl pomoci potøebným. Jak už jsme informovali, sedmáci sponzorují fenka berberského v plzeòské ZOO. Každý žák vìnuje roènì padesát korun. Dále z této tøídy vzešel podnìt k celoškolní sbírce pro oddìlení dìtské hematologie plzeòské fakultní nemocnice, která vynesla úctyhodných dvanáct tisíc sedm set korun. Za nì byly nakoupeny potøebné vìci, které budou v nejbližší dobì pøedány lékaøùm a personálu oddìlení. Domažlický deník, 20.04.2004, Josef Babor Telniètí našli ztracenou kroniku Ústecko - Obecní kroniky vypovídají o historii obcí, o jejich životì a osudech. Lze se z nich doèíst mnohé, málokdy napø. chybí, kdo se narodil a kdo zemøel. Obce dnes ke svým kronikám pøistupují rùznì, vìtšinou si jich ale váží. Uvìdomují si, jaký význam tyto èasto objemné knihy mají. Maleèov hledá kronikáøe Obec Maleèov v souèasnosti kroniku nemá. Zhruba do roku 1990 ji psal Rudolf Dvoøák. Ten ale zemøel a psaní kroniky už se od té doby nikdo nechtìl ujmout. Podle starosty Antonína Mareše se zde o možném obnovení vedení kroniky jednalo mnohokrát. Dokonce se zvažovala i možnost, že by ji vedl nìkdo ze zastupitelù. 12
"Oslovili jsme rùzné lidi, pøedevším pamìtníky, kteøí by podle nás byli pro tuto dùležitou práci vhodní. Zatím se nám ale nepodaøilo nikoho sehnat," pøiznal Mareš. Sám ani netuší, zda dosud probíhají školení, která kdysi byla pro kronikáøe dobrým vodítkem: radila jim, jak mají psát a co vše je potøeba umìt a znát. "V souèasnosti vše okolo obecní kroniky utichlo, urèitì se ale nevzdáme. Tøeba se jí nìkdy ujme èlovìk, který skonèí v zamìstnání, odejde do dùchodu a bude tedy mít na vše èas," vìøí Antonín Mareš. Pøipomíná ale, že to zdaleka nebude jednoduché. V knize totiž nyní chybí záznamy a údaje asi za 13 let. Kroniku píše knihovnice Již 25 let píše Zubrnicím kroniku Josefa Capljuková, maminka místního místostarosty Jiøího Capljuka. Novodobá historie této zajímavé, a v mnohém i pouèné knihy se datuje od roku 1973. Dvojnásobná babièka a dvojnásobná prababièka o kroniku peèuje, vìnuje se jí s láskou. Není to ale její jediná záslužná práce pro obec zároveò se totiž stará o zubrnickou knihovnu, sídlící v objektu obecního úøadu. Telnice hledá dokumenty V Telnici peèuje o kroniku Miroslav Heøman pìt let. Starosta obce Jaroslav Doubrava øekl, že pùvodní archivní materiály se nezachovaly, proto nynìjší kronika zahrnuje události od 50. let. "Je ale prùbìžnì doplòována o historické dokumenty a události, které se podaøilo zpìtnì dohledat. Pøed èasem byl sice na pùdì jednoho z domù nalezen díl zmizelé kroniky, je ale psán švabachem a skonèil v muzeu. Na jeho pøeklad zatím nemáme peníze," øekl starosta. Kronikáø má podle nìj s manželkou o svoji funkci velký zájem, proto by prý takového nadšence pøál každé obci. Faráø psal o Tisé O Tisé s Rájcem a Ostrovem se zájemce dozví z tøísvazkového díla Franze Fockeho, nìmeckého faráøe, který žil a pochován byl v Libouchci. Pátral v rùzných kronikách, procházel krajem, sbíral povìsti a velmi podrobnì popsal témìø dvoutisícileté údobí kraje v okolí Tisé. Z jeho díla èerpali i novodobí historici a v jejich pracích zaujímá Tisá významné postavení. Pomohou Bøeznu studenti? Velké Bøezno má velkou, dokonce tøídílnou kroniku. Váží bezmála 15 kilogramù. Do loòska ji psala paní uèitelka Iva Varcholová, od konce roku 2003 se této práce ujala Helena Bursová, uèitelka místní zvláštní školy. "Opravdu velkou zásluhu na tom, že kronika existuje, má Ing. Jaroslav Soukup z Ústí nad Labem. Psal krásným, úhledným písmem, pøed pìti lety ovšem zemøel," uvedl starosta Velkého Bøezna Václav Burian. Kronika mapuje historii obce od 15. století, podrobnìji od roku 1880. "Nedávno jsme jednali s øeditelem ústeckého archivu Vladimírem Kaiserem. Dal nám nìkolik podnìtù, jak kroniku vylepšit, zpøesnit a doplnit. Právì zvažujeme, co vše pro to lze udìlat. Bude totiž tøeba navštívit rùzné instituce napø. v Praze a v Dìèínì, ale i na dalších místech ÈR. V tom by nám možná mohli pomoci studenti èeského jazyka a dìjepisu ústecké univerzity. Práce na kronice by pro nì mohla být zajímavým tématem školních prací," øekl Václav Burian. Obec kroniku nepùjèuje. Badatelé a další zájemci do ní ovšem na obecním úøadì mohou nahlédnout a v pøípadì potøeby si z ní i kopírovat. 13
