Kroniky se píší i na Slovensku!
Kroniky a kronikáøi
Podpísali kroniku mesta Prešov Prešov - Kroniku mesta Prešov za rok 1999 vèera na radnici podpísal primátor Juraj Kopèák, najstarší poslanec mestského zastupite¾stva Albert Biroš a jej zostavovate¾ka Kvetoslava Matlovièová. "Kronika za predchádzajúci rok nebola podpísaná až teraz preto, že by sme mali èasový sklz, ale v prvom polroku bola pripomienkovaná, neskôr sa viazala," uviedla autorka kroniky a dodala, že kronika bude k nahliadnutiu nielen na mestskom úrade, ale aj v prešovských knižniciach a v múzeu. "Podarilo sa nám naštartova• pravidelný, systematický režim s kronikami, skonèili peripetie, ktoré sme mali, keï chýbala kronika zo štyroch rokov," podotkol Kopèák. Osem exemplárov mestskej kroniky je zviazaných vo väzbe èervenej farby. Opýtali sme sa, preèo práve v tejto farbe. "Aby sme sa vyhli èervenej, bol prvý zväzok kroniky zviazaný v bordovej, purpurovej farbe. Boli úvahy , že by sa viazala do kože, ale to by ju príliš predražilo. Táto kronika v èervenej farbe pôsobí dôstojne, vkusne a esteticky, a zároveò nadväzuje aj na predchádzajúce roky. Urèite to nemá vz•ah k žiadnej politickej strane," uviedla Kvetoslava Matlovièová. (frk) Východoslovenské noviny - KORZÁR, 2000
Podìkování Dìkuji všem, kteøí se na vydání tohoto èísla podíleli: Mgr. Eva Veselá (Místní kultura) Mgr. Marek Laš•ovka (Archiv hl. m. Prahy) Miroslav Sígl (kronikáø Obøíství) a samozøejmì dìkuji všem, kteøí se ozvali.
Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky Úvodem k druhému èíslu
2
První èíslo se setkalo se zájmem kronikáøù z mnoha regionù Èeské republiky a to zejména zásluhou paní Mgr. Evy Veselé, jejíž èlánek o zpravodaji Kroniky a kronikáøi se objevil v èasopise Místní kultura. Vydání vyvolalo i pozitivní ohlas mezi odbornými pracovníky Archivu hl. m. Prahy, za jejichž pomoc s rozmnožením èásti nákladu velmi dìkuji. V druhém èísle si kromì výbìru z denního tisku také poprvé pøeètete nìkolik zajímavých kronikáøských pøíspìvkù z okresních, mìstských a obecních zpravodajù, zkušenosti kronikáøe p. Sígla z Obøíství. Vybral jsem pro vás také zajímavý pøíspìvek øeditele Státního okresního archivu v Rokycanech ze Zpravodaje Okresního úøadu Rokycany, který je myslím podnìtný nejen pro samotné kronikáøe, ale zejména pro všechny metodiky ze zbylých 75 okresních archivù a dalších institucí (muzeí), pod jejichž „køídla“ obecní kronikáøi spadají. Z mnoha èlánkù vybraných z denního tisku i obecních zpravodajù do tohoto èísla je vidìt názorová nejednotnost na vedení kronik. Jední øíkají „poèítaè - v žádném pøípadì“, jiní „ bez poèítaèe bych dnes kroniku psát nemohl“. Také je vidìt, že každý kronikáø píše kroniku dle svého vlastního svìdomí a tak, jak nejlépe umí, aby byly události zachovány pro budoucí generace. V létì jsem mìl možnost navštívit jednu horskou vesnièku v Krušných horách, kde žije asi 200 obyvatel. Potìšilo mì, že i tady se vede obecní kronika. Píše ji paní starostka. Napíše nìkolik øádkù a lepí sem i barevné fotografie. Namítnete, do kroniky se pøece fotografie (a ještì k tomu barevné) nelepí. Víte, ale já jsem rád, že se tam kronika alespoò nìjak vede, a že tamìjší události si budou moci alespoò trochu oživit po letech i potomci té paní starostky... Tomáš Hromádka, kronikáø Velké Chuchle
Zvláštní podìkování patøí Doc. PhDr. Václavu Ledvinkovi , CSc. a Mgr. Marku Laš•ovkovi z Archivu hl. m. Prahy za vstøícnou pomoc pøi rozmnožení èásti nákladu zpravodaje.
P.S. Pøíští Zpravodaj zašlu opìt zdarma všem, kteøí se ozvou na adresu v tiráži a pøiloží známky na obálku a poštovné (pro pøíští Zpravodaj, který vyjde na podzim) v hodnotì 18 Kè. Tìším se na vzájemnou výmìnu informací a spolupráci.
Tomáš Hromádka Kroniky a kronikáøi / Zpravodaj pro obecní kronikáøe a vlastivìdné pracovníky. Èíslo 2. vzniklo z iniciativy Tomáše Hromádky v únoru 2000. Vychází nepravidelnì v nákladu podle zájmu kronikáøù. Kontakt: U Bažantnice 13, 159 00 Praha 59
Kroniky a kronikáøi
http://kronika.sf.cz
Archiv pøivítal pražské kronikáøe 9. listopadu 2000 se po roce sešli kronikáøi obcí pøipojených k Praze, tentokrát v nové budovì Archivu hl. m. Prahy na Chodovci. Po pøivítání pracovníci archivu informovali pøítomné kronikáøe o historii archivu a stavbì nové budovy. Následovala malá exkurze do vlastního zázemí archivní budovy, kde se kronikáøi seznámili s prací archiváøù a moderními metodami uchovávání archivního materiálu. V následné diskusi si kronikáøi prohlédli materiály a èasopisy svých kolegù, vymìnili si zkušenosti s uchováváním materiálù v pøílohách ke kronice a názory na psaní kroniky prostøednictvím poèítaèe. Vyvstala i otázka existence (a neexistence) letopiseckých komisí a postavení kronikáøe na Úøadì mìstské èásti a jeho finanèního ohodnocení. (thr)
Témata pro pøíští èísla
Kronikáø a archiv, Kronikáø a muzeum ; Vedení kronik v mìstských èástech ; Digitální zpracování kroniky (využití poèítaèe v kronikáøovì práci) a s tím spojené problémy uchovávání dat ; Mùže být zveøejnìna kronika na internetu? ; Jak prezentovat svojí èinnost? ; Pohlednice - vdìèné téma ; Obecní znak a prapor - kde se mùže objevit, co je tøeba pro udìlení apod. ; Kronika a kronikáø v místních médiích ; Fotokronika ; Videokronika ; Internetová kronika ; Technické památky a jejich záchrana ; Spolupráce kronikáøe s místními spolky ; Mají být kroniky v archivu? Kam jít pro regionální literaturu? A další. K jednotlivým tématùm uvítáme reakce vás všech, kteøí ètete toto èíslo. Nejen kronikáøù, ale i pracovníkù archivù, památkáøù, pøedstavitelù státní správy a samosprávy. To se týká samozøejmì i témat již zveøejnìných! Psát mùžete na adresu: Tomáš Hromádka, U Bažantnice 13, 159 00 Praha 59. Pøíští èíslo vyjde v øíjnu 2001. (red)
Velmi pomùžete i tím, pokud informaci o zpravodaji KRONIKY A KRONIKÁØI sdìlíte svým kolegùm ve Vašem regionu... 2
akce (napø. Stanislav Struska - Støapole, kronikáø Jiøí Brož z Cekova a další). Velmi intensivnì pracuje na tomto úkolu i kronikáø Rokycan Jiøí Hájek a to ve spolupráci s vedoucím odboru kultury, školství a soc. vìcí Ing. Bartovským, který zhotovuje velmi kvalitní fotodokumentaci nejen historických staveb ve mìstì, ale podle vlastního sdìlení se pokusí fotograficky zmapovat všechny domy v Rokycanech (kol. 3000). Podaøí-li se tento plán, bude pro Rokycany tvoøit encyklopedickou dokumentaci na dlouhá léta dopøedu. Celá tato velmi nároèná akce by mìla skonèit pro 63 kronikáøe do konce r. 2000. Projekt "Vývoj obcí v letech 1900-2000" Na semináøi padl i další návrh – na zaèátek milénia, který pøipadne v r. 2001 bylo navrženo, aby všichni kronikáøi zpracovali historický vývoj své obce za období posledního století, tedy za období 1900-2000, tj. zaznamenat za uvedené období nejdùležitìjší události, které se odehrály v každé obci. Hlavní témata jejich práce by byla zamìøena na a) Základní geografické a klimatické údaje o obci (nadmoøská výška, ráz krajiny, ovlivòující život obyvatel, charakter krajiny – zemìdìlská, podhorská apod.) b) Demografii obce, tj. statisticky podchytit vývoj obyvatelstva podle sèítání lidu v letech 1900, 1919, 1921, 1930, 1950, 1960, 1970, 1980, 1990 a samozøejmì výsledky poètu obyvatel k 1.1.2001 c) Vývoj správy obce, tj. tabulkou o starostech, kteøí v obci vládli v uvedeném století, èleny mìstské rady èi zastupitelstva d) Práce by si mìla všímat i politického dìní v obci – založením politických stran a jejich èinnosti, èinnosti jednotlivých kulturních, hospodáøských a jiných spolkù v obci (divadelní, politické, hospodáøské, hasièi, tìlovýchova aj.) e) Hospodáøský rozvoj obce za poslední století – zejména výstavba dílen a továren, poèet zamìstnancù, obchody a živnosti v obci f) Sociální záležitosti v obci – sociální struktura obyvatel (zemìdìlství, prùmysl, obchod, živnosti), nezamìstnanost (zejména 1929-1933) g) Život obyvatel v dobì I. svìtové války – vè. poètu mobilizace obèanù, seznamy padlých, seznamy èsl. legionáøù, ohlas zrodu èsl. republiky apod., odhalení a popis památníku obìtem I. svìTové války) h) Život obyvatel v dobì fašistické okupace – vè. ilegálního boje proti okupantùm, seznamu obìtí (padlých, popravených a umuèených), památník padlých II. sv. války apod. i) Výstavba v obci – mùže se rovnìž vycházet ze sèítání lidu, domù a bytù, kde se nachází statistika nejen obyvatel, ale i domù. Popis nejdùležitìjších staveb v obci za období 1900-2000 j) Rozvoj zemìdìlství a ochrana pøírody (zneèiš•ování potokù a øek, ohrožení lesního bohatství, péèe o ochranu pøírody apod.) k) Rozvoj komunikací (silnièní, železnièní doprava) a jejich vliv a význam na rozvoj mìst a obcí atd. l) Významné osobnosti z obce a významné kulturní a politické události v obci za období 1900-2000 Rozsah práce se ponechává na vùli kronikáøù – dá se však pøedpokládat, že text bude upraven tak, aby odpovídal rozsahu celé práce (stanovené na max. 200 stran). Je tedy jasné, že skuteènými autory této publikace budou samotní kronikáøi. Proto oèekáváme, že se všichni kronikáøi zapojí do této akce. Øeditel archivu upozornil, že tato publikace by se mìla vztahovat na všechny obce okresu, jichž je 68 – tedy každá obec by mìla mít svou stránku èi své stránky. Tato publikace by nemìla smysl, kdyby obsahovala historický vývoj napø. jen 50 obcí a dalších 18 obcí by v ní nebylo obsaženo. Pøipomínáme proto, že do této akce by se mìli zapojit všichni kronikáøi – i ti, kteøí se z rùzných dùvodù (zejména zaneprázdnìní v dùsledku zamìstnání) nemohli semináøe zúèastnit. Prosíme proto, aby i oni vzali v úvahu tuto akci. Termín dodání první verze rukopisù byl urèen do konce roku 2000. Vydání této publikace, které zajistí zdejší státní archiv, bude závislé na vèasném dodání rukopisù a jiných materiálù. Petros Cironis 39
Poselství pøíštím generacím Možná vás napadlo, zda mùže mít práce kronikáøe nìjaký praktický dopad již na nás souèasníky. Ano. Dokladem toho je nález pamìtního pouzdra v Mìstském divadle v Karlových Varech. O tom, že stavitelé Fellner a Helrner do svých budov tato poselství potomkùm ukládali. se vìdìlo, ale záznam se nedochoval. Kde je tedy hledat v tak rozlehlé stavbì? Díky doslova mravenèi práci se panu Jáchymovskému podaøilo najít v dobovém tisku drobnou, snadno pøehlédnutelnou zprávièku. Staèila však, aby nastartovala usilovné hledání, které bylo po nìkolika týdnech korunováno nálezem schránky pod jedním ze schodù ve vstupním foyer divadla. A silvestrovské pøání? To, zda s karlovarskou kronikou budou spokojeni vedle našich souèasníkù pøedevším budoucí generace, ukáže samozøejmì až èas. Ale v pøípadì pana Jáchymovského o tom nemohou být žádné pochyby. Hana Kaòovská (Radnièní listy, listopad 2000, Karlovy Vary)
Zákony pro kronikáøe Protože se minulé èíslo nutnì nemuselo dostat do rukou všem kronikáøùm a pracovníkùm státní správy a samosprávy v jednotlivých obcích a mìstských èástech opakujeme zde platné znìní zákona 80/120 Sb. o pamìtních knihách obecních. Pøipomínáme, že jsme v minulém èísle otiskli též dosud platné Vládní naøízení 169/1932 Sb.. o pamìtních knihách obecních. V druhém èísle otiskujeme platnou vyhlášku 69421 / 1955. Že by bylo potøebné a nutné ji aktualizovat, je nasnadì. A pøipomínáme jen také, že není nikde upraveno vedení pamìtních knih v jednotlivých èástech mìst (napø. v Zákonu o hl. m. Praze èi Statutu hl. m. Prahy není o pamìtních knihách ani zmínky.
Aktivity SOA v Rokycanech - pøíklad pro ostatní Patrnì nejaktivnìjším z okresních archivù na poli metodické pomoci kronikáøùm je Státní okresní archiv Rokycany. Jeho aktivity mohou sledovat zájemci i na internetu na www.oku-ro.cz Pro nynìjší pøíležitost z tìchto stránek vybíráme následující sta•(Zpravodaj OU Rokycany 5/00) Prùbìh Semináøe kronikáøù Za pøítomnosti vedoucího kanceláøe pøednosty OkÚ: Ing. Mgr. Miroslava Kroce a tiskového mluvèího OkÚ: Františka Vaška se jako každý rok i letos sešel dne 15. kvìtna “parlament” kronikáøù rokycanského okresu ve studovnì Státního okr. archivu v Rokycanech. Avízovaný program na pozvánce byl zajímavý – na semináøi jsme pøipomnìli významnou osobnost èeské historiografie – prof. A. Sedláèka, který v letech 1929-1925 pùsobil jako externí archiváø mìsta Rokycan a který uspoøádal I. oddìlení Archivu mìsta Rokycan. Rokycanští archiváøi uctili jeho práci odhalením pamìtní desky s jeho medailónem, která byla zasazena na budovì správy archivu. Pøed zahájením semináøe øeditel archivu Petros Cironis na shromáždìní pøed pamìtní deskou pøipomnìl kronikáøùm jeho význam, který je také vzorem pro nynìjší archiváøe, a který je i jejich “patronem.” Kronikáøùm byl pøi této pøíležitosti promítnut i videozáznam o životì a díle prof. A. Sedláèka. Jednání pak pokraèovalo v pøeplnìné studovnì archivu zprávou øeditele archivu o nynìjším stavu obecních kronik, struènou zprávou o èinnosti archivu v r. 1999, dále informací o zpracování seznamu èsl. legionáøù v Rusku, v Itálii a ve Francii a èsl. dobrovolníkù ze Spojených státù a vydání publikace o legionáøích, kterou vytiskl archiv. Akce soupisu legionáøù byla velmi nároèná zejména proto, že se dochovalo velmi málo historických pramenù – kromì seznamu sibiøské armády prakticky není žádný historický souborný pramen, takže pátrání po zprávách a jménech legionáøù bylo zamìøeno na fondy archivù obcí, zejména v knihách domovských listù, v obecních a jiných kronikách apod. Rokycanským archiváøùm – historikùm se podaøilo takto shromáždit pøes 1000 vojákù pùsobících v èsl. legiích. Akce samozøejmì bude pokraèovat i za pomoci kronikáøù, ke kterým se øeditel obrátil o spolupráci. Kronikáøi mohou ve svých obcích získat øadu dalších údajù z rodinných pøíslušníkù starší generace, kteøí možná mají doma nìjaké písemné dokumenty. Projekt "Dokumentace obcí k r. 2000" Pøi tomto kronikáøském jednání byly rovnìž projednány dva projekty, které se týkají èinnosti kronikáøù. Již v r. 1999 bylo rozhodnuto, aby všichni kronikáøi shromáždili podklady ke zpracování dokumentace o stavu obce k 1.1.2000 hlavnì se zamìøením na fotodokumentaci každého èísla popisného v obci a na popisu jeho obyvatel. U vìtších obcí, kde jsou stovky a tisíce popisných èísel se tato práce mìla zamìøit zejména na zhotovení fotodokumentace a popisu historicky významných objektù a staveb v obcích. Nìkteøí kronikáøi se pochlubili ukonèením této 38
80 / 1920 Sb. ZÁKON ze dne 30. ledna 1920 o pamìtních knihách obecních. § 1. Každá politická obec jest povinna založiti a vésti pamìtní knihu obecní. § 2. K založení a vedení pamìtní knihy obecní zøízena budiž v každé obci komise. Zápisy provádí kronikáø, ustanovený obecním zastupitelstvem, za pøimìøenou odmìnu. § 3. Provésti zákon ukládá se ministru školství a národní osvìty a ministru vnitra. § 4. Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení. T. G. Masaryk v. r. Tusar v. r. Habrman v. r. Švehla v. r.
Zákon 106 / 99 Sb. a kronikáøi V roce 1999 vyšel zákon è. 106/99 Sb., o svobodném pøístupu k informacím, dle nìhož všichni obèané vè. kronikáøù mají právo na informace. Doposud však kronikáøùm možnost získání nadstandartních informací umožòoval již zákon è. 80/1920 o pamìtních knihách a další provádìcí pøedpisy, proto se domníváme, že uplatòování zvláštì zákona è. 106/99 pro kronikáøe není tak aktuální. Právo a možnost na pøimìøené informace mùže kronikáø získat z celé èinnosti orgánù samosprávy i od dalších subjektù, pùsobících v obci a není proto tøeba formálnì uplatòovat k tomuto úèelu zmínìný zákon. Pod pojmem pøimìøené informace rozumíme takové informace, které jsou potøebné a nezbytné pro zápis do obecní kroniky. (Cis) OkÚ Rokycany - Zpravodaj 02/2000, Roè. IX., Èíslo 2, 29.2.2000 ZPRAVODAJ OKRESNÍHO ÚØADU ROKYCANY (Obsah a text 69421/1955 - poslední stav textu 2000 - pøevzato z ASPI)
69421/1955 Smìrnice ministerstva kultury o vedeni kronik Výnos ministerstva kultury c. 69421/1955, poø. è. 15/56 Sbírky instrukcí pro národní výbory 1956 Èl. I Základní ustanovení 1. U každého místního národního výboru musí být vedena kronika. Èl. II Obsah zápisù Do obecní kroniky se zaznamenávají údaje a zprávy, jimiž se líèí obraz obce na všech úsecích jejího života, zejména hospodáøského budováni, politický a kulturní život v obci. Události, které se týkají okresu, kraje nebo celého státu se zaznamenávají jen tehdy, jestliže se odrazily v životì obyvatel obce. Èl. III Kronikáø Funkci kronikáøe povìøuje rada MNV obèana oddaného lidovì demokratickému øízení, který politickou vyspìlostí a všeobecnými znalostmi zaruèuje øádné vedení kroniky. Podle potøeby ustanovuje MNV též jeho spolupracovníky, a to ideového pracovníka, který je poradcem kronikáøe ve vìcech ideologických, a dokumentátora, který pomáhá kronikáøi pøi sbìru dokladù a zpráv; popøípadì ustanovuje i písaøe. 4
Kronika v krabici Bìžná pøedstava laika o této profesi je asi ovlivnìna obrázky støedovìkých písaøù sklánìjících se nad obrovskými "bichlemi". Skuteènost, alespoò v pøípadì mìsta takového významu jako je to naše je ponìkud jiná. Událostí se zde odehrává velké množství a jsou velmi rùznorodé. Aby bylo možné se v zápisech kroniky lehce orientovat. nelze je jednoduše psát chronologicky, tak jak se den po dni pøihodily. Vždy• následné vyhledání záznamu na základì znalosti tøeba jen toho, že se uskuteènil v tom kterém roce, by si vyžádalo mravenèí úsilí proèíst stovky stránek. Jeden roèník naší kroniky má zhruba 1.300 stránek. Zprávy se zapisuji maximálnì s mìsíèním odstupem. Jejich rozsah je rùzný, dle dùležitosti a zajímavosti - od 5 øádek až do 3 listù. Celkovì se kronika skládá ze tøi èásti - textové, fotodokumentaèní a dokladové. Textová èást má roènì zhruba 3-4 svazky. k tomu 600-800 fotografií a dvì krabice dokladù. Zde nalezneme napø. programy, plakáty, propagaèní materiály rùzných akcí, lázeòských domù, hotelù aj., ceníky, regionální jízdní øády, telefonní seznamy, jídelní lístky, zkrátka vše, co by mohlo budoucí generace zajímat. Osvìdèené metody Kronika je dùležitý vyprávìcí prvek. Musí vìrnì zachytit události, nezkreslený obraz obce ve všech jeho složkách. Je tedy objektivním historickým dokumentem. Pøestože má úctu k pokroku, domnívá se pan Jáchymovský. že by mìla být psána tradièní technikou, tedy ruènì nebo na psacím stroji. Bude-li ji ukládat na poèítaèové diskety, není nikde záruka, že je za pár let bude ještì možné pøeèíst. Elektronika se neustále vyvíjí a mìní se zpùsoby záznamu - vzpomeòme si na jak velké diskety se ukládaly záznamy ještì pøed nìkolika lety. Psací stroj také umožòuje vytvoøení autentických kopií prùklepy. S fotodokumentací je tomu podobnì. Pøed dvaceti lety byly v kurzu diapozitivy a dnes už témìø vymizely pøístroje na jejich prohlížení. Inu, není nad starou dobrou fotografii. Systém vedení kroniky Pro pøehlednost si dìní ve mìstì rozdìlil kronikaø do ètyøiceti okruhù od karlovarské historie pøes životní prostøedí, lázeòství,. festivaly èi veøejnou administrativu až po èernou kroniku. Tyto základní složky, oznaèené pro jednoduchou orientaci èísly, mají dále ještì podsložky, rovnìž èíslované. A tak hledáme-li v kronice informace napø. o migraci obyvatelstva, nalezneme je jednoduše pod kódem 13.6 v každém jednotlivém roce. Tímto systémem je ovšem kronika psána až od šedesátých let. Kromì zápisù o naší souèasnosti zpracovává do této podoby i staré zápisy. Takto pøehlednì zatím stihl uspoøádat 18. století, ale ve své neúnavné práci dále pokraèuje. Jeho snahu ocení zejména badatelé, ale její význam je celospoleèenský. Zájemci o nahlédnuti do kronik musí zajit do Státního okresního archivu, kde uchovávají starší roèníky, posledních pìt je vždy uloženo na magistrátu mìsta v archivu oddìlení kultury. Náš kronikáø dennì zodpoví prùmìrnì tøi telefonické dotazy pøevážnì studentù, píšících seminární èi diplomové práce, ale i regionálních badatelù èi institucí. Zájem o kroniku je mezi veøejností slušný, o èemž svìdèí pravidelné besedy. zejména pro školy a seniory. Zde jsou Ivi Aby toho všeho nebylo málo, pokouší se také zaplnit „bílá místa" v mìstské kronice, která v letech 1923 až 1956 vùbec psána nebyla. Proè, to se nikomu dodnes nepodaøilo zjistit. Pøitom vedení místních kronik naøídil již v roce 1830 ministerský dekret, který byl v podstatì potvrzen zákonem Èeskoslovenské republiky è. 80/Í920. Je s podivem že se za ta dlouhá léta nenašel v našem mìstì nikdo, kdo by mìstský život zaznamenával. Teprve, když vyšlo v polovinì padesátých let nové naøízení vést kronikáøské záznamy, hledala se vhodná osoba. Vo1ba pa d1a právì na pana Jáchymovského.
37
Informace kronikáøky obce A• už patøíte k vyznavaèùm zaèátku dalšího tisíciletí v letošním èi loòském roce, kronikáøi mají v tomto ohledujasno. Letošní rok je posledním rokem tohoto tisíciletí. K této skuteènosti se váže netypická povinnost pro všechny kronikáøe a letopisce. Jejich úkolem je na rozhraní druhého a tøetího tisíciletí zhotovit fotodokumentaci domù a objektù na území obce. Abychom našim potomkùmzanechali co nejucelenìjší informaci o vzhledu a obyvatelích obce na konci milénia, je nutné doprovodit tuto fotodokumentaci demografíckým a faktografíckým popisem každého objek tu. Mnozí z vás si jistì povšimli, že jsem využila slunného podzimního poèasí k fotografování vašich domù v KonstantÍnových Lázních. Bude-li pøát poèasi, plánuji v nejbližších týdnech fotografování dokonèit a to i v našich pridružených obcích. Po vyfotografování všech objektù, které musí být hotovo do konce roku, zaènu shromažïovat podklady pro popisnou èást tohoto projektu, tzn., kdy byl objekt postaven, kdo v objektu k 31.12.2000 jmenovitì bydlí, nebo jaká firma v objektu sídlí, kde je jeho souèasný majitel a nìkteré další základní údaje. Mojí snahou bude uvést co nejvíce informací, ale nedostat se do konfliktu se zákonem na ochranu osobních údajù. Vìøím, že vìtšinu tìchto informací získám na obecním úøadì, nicménì v mnoha pøípadech se budu muset obrátit pøímo na Vás, majitele èi obyvatele domù. Proto Vás již pøedem žádám o pøípadnou spolupráci. Tento soubor jednotlivých objektù vèetne doprovodných textù bude zaèátkem pøíštího roku vystaven na obecním úøadu k nahlédnutí a pøipomínkování všem obèanùm. V této etapì, o níž budete prostøednictvím tohoto zpravodaje vèas informováni, budou Vaše oprávnìné pøipominky akceptovány pøi koneèném zápisu. Ivana Kalistová, kronikáøka obce (Zpravodaj od Pramene 11/2000 - Konstantinovy Láznì) Jak se píše kronika Nebýt nucené pøestávky v období normalizace mìly by Karlovy Vary možná další kuriozitu nejdéle píšícího mìstského písmáka. Vždy• VIadislav Jáchymovský zaèal psát naši mìstskou kroniku poprvé již pøed více nìž ètyøiceti lety. Letošní Silvestr bude pro našeho kronikáøe významnìjší než pro vìtšinu z nás - oslaví zajímavé životní jubileum. Narodil se pøed neuvìøitelnými sedmasedmdesáti lety. Úctyhodný je i poèet stran kroniky, které popsal - na 25 tisíc!
Vladislav Jáchymovský: „Obdivuji se pochopení své manželky, která s trpìlivostí toleruje mé každodenní bouchání do klávesnice psacího stroje. Èasto dokonce sama pomáhá.“ Foto: HaKa 36
Èl. IV Práva a povinnosti kronikáøe 1. Kronikáø je povinen pravdivì, vìrnì a vìcnì zapisovat události, které se staly v obci, zejména ty, které vystihuji úèast obce pøi budování socialismu. Pøitom musí dbát pokynù rady MNV a pracovníkù odboru školství a kultury rad ONV, KNV a ministerstva. 2. Kronikáø je oprávnìn požádat výkonné orgány NV a jiné orgány státní správy, dobrovolné a jiné organizace o poskytováni zpráv a údajù potøebných pro zápisy do kroniky. Uvedené orgány jsou povinné pøi poskytováni zpráv a údajù dbát pøedpisù o zachování státního, hospodáøského a služebního tajemství. 3. Kronikáø i jeho spolupracovnici jsou povinni peèlivì dbát toho, aby státní, hospodáøské a služební tajemství, o nìmž se dovìdìli pøi výkonu své funkce, bylo pøísnì zachováno. Údaje, které nebyly zveøejnìny, nesmìjí být v kronikách uvádìny. Èl. V Vnìjší úprava kroniky 1. Titulní list oznaèí kronikáø nadpisem "Kronika", obec .... okres ................. Pod tím se pøipojí datum založení kroniky, razítko národního výboru a podpis pøedsedy MNV. Na rubu titulního listu se uvede záznam o poètu listù v kronice, který se potvrdí stejným zpùsobem jako údaje na pøední stranì listu. Kronika musí být pevnì vázána a její strany ruènì èíslovány. Kroniku je nutno ukládat v pevném a trvanlivém pouzdøe na suchém místì na MNV. 2. Nový kronikáø zapíše do kroniky nejprve své jméno, jméno a povoláni svých spolupracovníkù a uvede svùj struèný životopis. Èl. VI Pøíprava zápisù 1. Pøed zapisováním do kroniky si èiní kronikáø záznamy do pøíruèního sešitu s èíslovanými stránkami nebo na volných listech (èíslovaných) v takovém poøadí, v jakém se události v obci staly. Tyto záznamy je tøeba poøizovat soustavnì v prùbìhu celého roku. 2. Návrh zápisù, které mají být podle tìchto záznamù provedeny, sestaví kronikáø úhrnnì za celý rok tak, aby výstižnì zachycovaly všechny dùležité události v obci v oblasti politické, hospodáøské a kulturní. Návrh zápisù za uplynulý rok pøedloží nejdéle do 15. bøezna následujícího roku školské a kulturní komisi MNV a obsah zápisù s ní projedná. Potom pøedloží návrh zápisù radì MNV ke schváleni. Schválený návrh pak zapíše do kroniky. 3. Doklady, shromáždìné jako pøílohy k zápisùm (výstøižky z novin ap.), kronikáø oèísluje a uloží se seznamem ve zvláštním obalu. Èl. VII Úèast veøejnosti Každého roku v dobì od 9. do 24. kvìtna vyloží se u MNV kronika k veøejnému nahlédnutí. Vyložení je tøeba pøedem veøejnì vyhlásit, aby se zápisy staly pøedmìtem diskuse obèanù a sloužily tak k jejich uvìdomování. Jsou-li z øad obèanù pøipomínky, požádá kronikáø radu MNV o rozhodnutí, zda k nim má pøihlédnout.
5
Èl. VIII Používání kroniky 1. Zápisù v kronice používá kronikáø i osvìtoví pracovníci pøi osvìtové práci, napøíklad pøi besedách s obèany apod. 2. V dobì, kdy není kronika vyložena, je možné do ní nahlédnout jen v úøadovnì MNV za pøítomnosti kronikáøe nebo zamìstnance, kterého k tomu urèi rada MNV. Osoby, které nejsou k tomu oprávnìny, nesmìjí používat údajù uvedených v kronice k statistickému zjiš•ováni. Èl. IX Archivování kronik Díly kronik, v nichž záznamy konèí zápisem starším padesáti let, je tøeba, jsou-li už popsány, uložit do pøíslušného okresního archivu. Pro osvìtové úèely a úèely badatelské mohou být tyto díly vyžádány kronikáøem k nahlédnutí, pøedloží-li písemné povìøení rady MNV. Pøíl. Dodateèné smìrnice:
Polabské listy 28. 6. 2000
K èl. XII. V obcích, kde kronika není nebo se ztratila, musí být založena nová. Pøedcházející léta se doplní takto: ve tøech struèných kapitolách (jestli nejsou podklady, tøeba jenom struèný výèet události) zapíše se období: do roku 1945 léta 1946-1948 1949-další Ve vìtších obcích, není-li kronika vedena dlouhou øadu let, je nutno kroniku dopsat podrobnìji, podle znalosti pamìtníkù. K èl. VI. Schválený návrh se zapíše do kroniky. Zápis ukonèí kronikáø: Zapsal kronikáø ........................ (podpis) dne ............ a nechá ovìøit MNV, který opatøi kroniku razítkem a podpisem odpovìdného pracovníka MNV (rady MNV). Zápis za bìžný rok musí být v kronice se všemi náležitostmi ukonèen do konce dubna následujícího roku.
V prvním a druhém èísle jsme zveøejnili všechny dosud platné zákony vyhlášky a smìrnice vymezující èinnost kronikáøe. Jejich znaèná zastaralost je již z pouhého jediného pøeètení patrná (zvláštì nìkteré èlánky výše uvedené vyhlášky z r. 1955 by bylo nasnadì 11 let po „sametové revoluci“ zrušit a nahradit je napø. pravidly používání poèítaèe pro psaní kroniky. Vhodné by bylo i vymezení psaní kroniky ve velkých mìstech a jejich èástech). Otázkou zùstává, kdo by uvedenou „novou“ smìrnici vydal. Zdá se, že by to mìla být právì Archivní správa Ministerstva vnitra Èeské republiky, do jejíž kompetence kronikáøi podle všeho patøí. O celé situaci vás budeme i nadále informovat. 6
(red)
Hornocerekvický zpravodaj listopad - prosinec 2000 35
Zkušenosti kronikáøe Obøíství V ÚNORU 2000 VYDAL Obecní úøad Obøíství (psè 277 42, okres Mìlník) knihu Osobnosti a osudy obce (vázaná, 280 stran, témìø 300 ilustrací dobových a soudobých), na které jsem pracoval tøi roky, ale jako rodák jsem se o historii a osudy obce zajímal již od svého dìtství. Záhy jsem zaèal psát do novin o své obci, sledoval jsem veškeré dìní v celém mìlnickém regionu/ pilnì shromažïoval výstøižky z novin a èasopisù, by• s pøestávkami, vyvolanými existenèními starostmi, zmìnami politických režimù, starostí o rodinu a své bližní (rodièe a sestry jsou už dávno všichni na pravdì boží) . Více o mne v kapitole o autorovi v této knize na stranì 259 nebo v encyklopedii Kdo je kdo v Èeské republice na pøelomu 20. století, str. 530. 0 KNIHU BYL OD PRVOPOÈÁTKU velký zájem na základì prvních novinových informací, které pøinesl týdeník Nové knihy (èíslo 7 a znovu obšírnìji v Èísle 14)/ Zemské noviny (10.2.), Lidové noviny (19. 2. a znovu v žebøíèku dne 29.3.), ), Mìlnický deník (21.2.), Listy neratovické radnice (23.2.), Týdeník Mìlnicko (24.2.), Mladá fronta Dnes (6.3.), Týdeník vlády ÈR Veøejná správa (16.3.), deník Právo (23.3.), Zpravodaj neratovické Spolany (duben 2000), Ledèické noviny (duben 2000). Dále to byly èlánky, rozhovory a recenze v tìchto médiích: Èeský dialog, mìsíèník pro Èeské obèany v zahranièí èíslo 6/2000, dvoumìsíèník pro politickou kulturu a obèanský dialog Listy èíslo 3/2000, Bulletin Klubu kultury Syndikátu novináøù ÈR È. 6/2000, Èeský rozhlas 2, Rádio Praha 17. 6. recenze Rudolfa Køes•ana, Èeský rozhlas 2, Rádio Praha 18. 6. rozhovor s autorem v poøadu Dobré jitro s Jindrou Klímovou. VYDAVATELI KNIHY Obecnímu úøadu a autorovi došlo nebývalé množství dopisù a uznání, které mj. poslal i pøednosta Okresního úøadu Mìlník, øeditelka Okresního muzea Mìlník, øeditelka Státního okresního archívu Mìlník, Svaz mìst a obcí ÈR, Kanceláø prezidenta republiky, Ès. obec legionáøská, Literární klub Pegas Mìlník, Státní vìdecká knihovna v Plzni, Mìstská knihovna Blansko, Státní vìdecká knihovna v Kladnì, Okresní archív Plzeò-sever... ZE ZAHRANIÈÍ PØIŠLY DOPISY od krajanù, kteøí žijí v USA, Nìmecku, Švýcarsku, Rakousku, Švédsku/ Holandsku a Austrálii - kromì dopisù od obøístevských rodákù, žijících na rùzných místech naší republiky.
Vlastivìdný sborník 3 / 2000 (okr. Plzeò -sever)
Pošlete nám i Vy na ukázku Váš obecní èi spolkový zpravodaj. 34
DOPISY OBECNÍCH KRONIKÁØÙ A OBECNÍCH ÚØADÙ vèetnì jejich úèasti na autogramádách, které se konaly v Obøíství a Neratovicích (pøipravuje se ještì autogramiáda zaèátkem øíjna na Mìlníku). Jde mj.. o tyto obce: Liblice, Ledèice, Libiš, Chlumín, Neratovice, Èelákovice, Byšice, Pøívory, Døísy, Nepomuk,/ Podìbrady, Nižbor u Berouna, Rohatec, okres Hodonín, Teplice... DOTISK KNIHY byl vyvolán mimoøádným zájmem, takže se k nìmu rozhodlo Obecní zastupitelstvo obce Obøíství, jakmile pùvodní náklad byl vyprodán. Kniha je nyní k dispozici na Obecním úøadu v Obøíství, v knihkupectvích Neratovice a Mìlník, dále v Turistickém a informaèním støedisku na Mìlníku. V Praze ji prodávalo Knihkupectví Fišer (Kaprova ulice) a Knihkupectví Academia (Václavské námìstí) - obì knihkupectví si knihu doobjednávala. NA ZÁKLADÌ ÈETNÝCH DOTAZÙ ke knize a k mé práci obecního kronikáøe jsem se rozhodl sepsat toto povídání a rozeslat je všem zájemcùm, nebo• by nebylo v mých silách odpovídat jednotlivì. Rád bych však vyhovìl všem, kteøí mne požádali o jakoukoliv konzultaci. OBECNÍM KRONIKÁØEM jsem byl jmenován v roce 1997 Obecním zastupitelstvem mé 7
rodné obce, kde jsem dlouhá léta trávil víkendové a volné dny, a v dobì dùchodu od jara do zimy se nepøestávám zajímat o veškeré dìní v obci. Navázal jsem úzkou spolupráci s Obecním úøadem a jednotlivými zastupiteli, postupnì se všemi spolky, organizacemi a institucemi vèetnì novodobých podnikatelù. Velmi úzká je moje spolupráce se Základní školou, které byl v roce 1995 udìlen status fakultní školy Univerzity Karlovy a v roce 2000 nadále prodloužen. Je nositelem "moderní alternativní výuky, sám jsem absolvoval nìkolik semináøù pro pedagogy v této škole, navrhl jsem koncepci nepovinného pøedmìtu Literární tvoøivost, který se na škole zaèal vyuèovat, a o nìmž se vedla diskuse v našem spisovatelském èlenském bulletinu Dokoøán (vydává Obec spisovatelù). SEZNÁMIL JSEM SE S METODICKÝMI POKYNY pro obecní kronikáøe, které vydalo Informaèní a poradenské støedisko pro místní kulturu v Praze v roce 1996, se zákonem è. 80/1920 Sb. o pamìtních knihách obecních (ano, tento zákon nebyl do dnešních dnù pozmìnìn a stále platí), k nìmuž vyšlo jediné vládní naøízení è. 169/1932 Sb., které je rovnìž platné. Všechny následující parlamenty a vlády až do souèasnosti se k otázkám obecních kronikáøù a kronik nikdy nevyslovily. Otevøenou otázkou zùstává napøíklad odmìòování obecních kronikáøù, možnost získávání podkladù a informací od rùzných, zejména podnikatelských subjektù, atd. Z èásti o tìchto otázkách diskutujeme navzájem na semináøích, které èas od èasu svolává Okresní muzeum, s nímž jako kronikáø velmi úzce rovnìž spolupracuji. Totéž se týká spolupráce s ostatními okresními orgány. Záleží na respektu a autoritì, jakou si ten èi onen obecní kronikáø u tìchto orgánù postupnì vytvoøí. VYPRACOVAL JSEM PROJEKT své kronikáøské èinnosti,který schválilo Obecní zastupitelstvo. Pøi zpracování až dosud rukou psaných kronik (celkem IX. neúplných dílù) používám od poèátku osobní poèítaè s vlastní poèítaèovou tiskárnou. Volné listy kroniky jsou prùbìžnì èíslovány, každý jednotlivý rok je vždy øádnì uzavøen a pøedán ke schválení Obecnímu zastupitelstvu. To nesmí do kroniky nic vpisovat, ani jakkoli zápisy upravovat èi v nich škrtat apod. Pøi schvalování však má možnost se k nìkterým sporným nebo neúplným zápisùm vyslovit ve svém vyjádøení v závìru roèních kronikáøových záznamù. A s tìmito svými doplòky èi vyjádøeními pak záznamy obecní kroniky za pøíslušný rok schválit na svém øádném zasedání.
Zpravodaj Švábenice 1/2000 (okr. Vyškov) V prùbéhu mìsíce srpna bude v Obecní knihovnì v Homí Cerekvi ve vypùjèních dnech vystaven nejstarší svazek kroniky naší obce. Souèasnì zde bude k nahlédnutf i kronikáøský zápis (vèetnì pøíloh) z let 1997 -1999, se kterým se obecní zastupitelstvo seznámilo a který schválilo na svém 16. zasedání 12. èervence 2000. Využijte této možnosti a pøijïte se podívat jakým zpùsobem je zpracována historie i souèasnost naší obce. Své názory a pøipomínky k vedeni kroniky pak mùžete vyjádøit do "knihy hodnocení", která bude v knihovnì taktéž k dispozici. Pøi této pøíležitosti budou zdarma k nahlédnutí intemetové stránky naší obce: www.predstavujeme.cz/horni_cerekev V této souvislosti vedení obce opakovanì a prùbìžnì nabizí obèanským sdružením, podnikatelùm i dalším zajemcùm bezplatné zveøejnìní infonnací o jejich èinnosti a službách na ofíciálních intemetových stránkach Obce Homí Cerekev. Textové i foto materiály, popø. odkazy na vlastní webové stránky mùžete pøedat starostovi obce. (Hornocerekvický zpravodaj 4 / 2000)
SOUÈÁSTÍ OBECNÍ KRONIKY jsou ètyøi dokumentace: 1. textová èást kronikáøských zápisù vnitønì èlenìná - prùmìrnì 50 stran poèítaèového textu za rok, 2. fotodokumentace obce (vìtšinou vlastní snímky, ale i snímky spoluobèanù) - prùmìrnì 300 snímkù za rok, 3. tisková dokumentace (plakáty, pozvánky, diplomy, letáky, jízdní øády, úmrtní oznámení atd.) - prùmìrnì 200 podkladù a dokumentù. za rok, 4. výstøižková dokumentace (výstøižky z novin a èasopisù nebo jejich kopie, a to èlánkù, týkajících se obce pøímo nebo majících vztah k obci, èi je v nich by• jenom zmínka o obci) - prùmìrnì 300 výstøižkù roènì (je mezi nimi mnoho mých Èlánkù, nebo• jsem pravidelným spolupracovníkem regionálních novin). ØAZENÍ KRONIKÁØSKÝCH ZÁPISÙ je zhruba v tomto poøadí: 1. Základní údaje o obci (každý rok aktualizované), 2. Popis obce a její pøírody, 3. Vzhled obce (opìt, jak se bìhem roku mìní), 4. Vybavenost a úprava obce, 5. Obecní samospráva (složení, èinnost, rozpoèet, výsledky), 6. Obyvatelstvo a jeho pohyb (narození, úmrtí, svatby, pøistìhovaní-odstìhovaní,nejstarší obyvatelé, jubilea v roce, pamìtníci), 7. Politický život obce, 8. Hospodáøské pomìry (výsledky v podnikání firem a spoleèností), 9. Životní úroveò, náklady a ceny, 10. Péèe o obyvatelstvo (zdravotnictví, sociální služby, bezpeènost v obci), 11. Školství (èinnost Mateøské a Základní školy, Klub pøátel školy, Pøátelé angažovaného uèení - celostátní obèanské sdružení, které má sídlo v obci, 12. Spolková a zájmová èinnost, 13. Kultura a zábava, 14. Náboženské pomìry v obci, 15. Tìlovýchova a sport, 16. Mimoøádné události (loupeže, krádeže, tragédie, požáry apod.), 17. Zájem o obec (publicita o obci) 18. Prùbìh roku (celkové shrnutí, vliv celostátních a svìtových událostí na život v obci), 19. Poèasí (chronologicky 8
Novomitrovický zpravodaj 2 / 2000 (okr. Plzeò -jih) 33
v prùbìhu roku).
Z obecních zpravodajù Dnes již témìø každá obec i mìstská èást má svùj vlastní èasopis èi zpravodaj. Vìtšinou jej po obsahové stránce pøipravují spoleènì pracovníci obecního úøadu a zastupitelé, tiskne jej a grafickou úpravu zvládá nìjaká místní tiskárna nebo reklamní agentura. Své nezastupitelné místo mají ve zpravodajích i kronikáøi. Obvykle sem píší zajímavosti z historie obce. Pro tyto úèely mají èasopisy zavedenu zvláštní rubriku pod názvem „Z obecní kroniky“ nebo „Kronika vypráví“ èi „Z historie obce.“ Mgr. Eva Veselá z Informaèního a poradenského støediska pro místní kulturu - IPOS pro vás pøipravila nìkolik zajímavých pøíspìvkù právì z obecních zpravodajù, které do IPOSu, coby povinné výtisky (zasílané na Ministerstvo kultury), pravidelnì docházejí. Celomìstský semináø kronikáøù Každoroènì konaný semináø kronikáøù mìstských obvodù Ostravy se opìt sešel v Archivu mìsta Ostravy, kde byl kolektiv kronikáøù informován Mgr. Martinem Juøicou o problematice vedení kroniky mìsta Ostravy. Je zpracován projekt za léta 1988 - 1994. Do dnešního dne bylo vytištìno cca 2200 stran textu tohoto dokumentu a práce nadále pokraèuje. Kronikáøi obdrželi další instrukce o vedení kronik a mìli možnost si vymìnit své poznatky o této nároèné a zajímavé práci. (JaS) (RaB Noviny 2/6 2000 ; Radvanice a Bartavovice - mìstské obvody Ostravy) Slovo o kronice Kroniky mají tradici snad všude na svìtì, stejnì jako u nás. Vzpomeòme jen kroniku Kosmovu nebo kroniku takøeèeného Dalimila, o nichž se v uèivu èeského jazyka a literatury dozvídáme témìø na všech stupních škol. Úloha a situace soudobých kronikáøù je tìžší, alespoò pokud svou práci dìlají poøádnì. Jsou nuceni zachycovat bìhem krátké doby celou øadu událostí, což zvláštì ve vìtších mìstech není zcela jednoduché. Také Cvikov má svou kroniku a od února loòského roku i nového kronikáøe. Cvikov je sice spíše mìsto s menším poètem obyvatel, ovšem získat nìkteré informace do kroniky je obèas pomìrnì složité. Nìkdy to vypadá, jakoby obèané mìli strach o sobì nìco sdìlit. Pøitom není nutné se èehokoliv obávat - jednotlivé roèní zápisy schvaluje rada mìsta a po schválení je tento zápis padesát až pìtasedmdesát let veøejnosti nepøístupný. Kronika navíc rozhodnì neslouží k uchovávání pomluv nebo „informací“ podobného typu, naopak, budoucí generace obsahovì kvalitní zápis rozhodnì ocení. U soukromých firem a pøedevším podnikù je situace ještì horší. Kronikáø naráží témìø až na odpor nìkterých vedoucích pøedstavitelù. Nìkdy slibují, že „nìco napíší“, ale pøi dalších návštìvách tvrdí, že o nièem nevìdí, nemìli èas... Naštìstí lze jmenovat nìkolik lidí, kteøí patøí kvzorným pøispìvatelùm. Tak napø. øeditel dìtské léèebny MUDr. Schneeberger kronikáøi zprostøedkoval prohlídku celého areálu léèebny, zodpovìdìl veškeré dotazy a ještì je písemnì doplnil. Také paní uèitelka Mgr. Ita Krafková, která má na starosti orientaèní bìh a bìžce, svými pravidelnými informacemi o jednotlivých závodech a dalšími podrobnostmi ze zákulisí tohoto sportu patøí k tìm, na nìž se lze spolehnout a dùvìrnì obrátit. Chtìl bych podìkovat všem, kteøí rádi vyjdou kronikáøi vstøíc a obracím se na ty, kteøí byli požádáni o informaci a z jakéhokoliv dùvodu odmítli, aby si, prosím uvìdomili, že žádné nebezpeèí jim zcela urèitì nehrozí. Vždy• kronika je o našem mìstì a lidech v nìm. O lidech a pro lidi. Petr Koøínek, zástupce starosty (Zpravodaj mìsta Cvikova, èervenec - srpen 2000) 32
TVOØIVÁ VOLNOST KRONIKÁØE je podstatnou a smìrodatnou v celé mé èinnosti. Pohled na všechny stránky života v obci by mìl být co nejvíce objektivní. Mou ctižádostí je, aby dobøe vedená kronika byla vìrným nezkreslujícím zrcadlem života obce ve všech jeho složkách, dále mravním svìdomím souèasníkù a zejména také pramenem spolehlivého pouèení pro budoucí pokolení. KROMÌ OBECNÍ KRONIKY vydává Obecní úøad ještì obecní roèenky, vždy v 1. ètvrtletí roku (jinde jsou to ètvrtletníky, dvoumìsíèníky èi dokonce mìsíèníky - zvláštì ve velkých obcích a mìstech). Øazení informací v naší obecní roèence, nazvané U nás doma v Obøíství: V jakém složení pracuje obecní zastupitelstvo, 0 èem jsme jednali v uplynulém roce, Co se ještì událo v obci za uplynulý rok, 0 èem budeme jednat v letosním roce (na základì obecního rozpoètu, ale i celostátnì platných zákonných naøízení), Výklad obecních vyhlášek, Historická výroèí a události obce v letošním roce, Naši jubilanti v roce, Spoleènou cestu životem zvolili,Zlaté a další jubilejní svatby, Naši noví obèánkové, K trvalému pobytu se pøihlásili, Z naší obce se odstìhovali, Poslední rozlouèení, Provozní doby, Telefonní seznam obce, Dùležité telefony v okrese, Inzerce. Z TAKTO PEÈLIVÉ SHROMAŽÏOVANÝCH ZÁPISÙ A INFORMACÍ vznikly v mém poèítaèi pøíslušné databáze, které lze soustavnì doplòovat, opravovat a aktualizovat. Pak už byl jenom krok k vytvoøení koncepce knihy Osobnosti a osudy obce, kterou jsem pojal jako knihu dìjin obce, zaplnìnou èinností lidí, bez nichž si nelze žádné dìjiny pøedstavit. Tedy - nikoli jen knihu o historii, pøírodì a památkách. Tuto koncepci tvoøí kapitoly: Základní údaje o obci, Držitelé panství v dìjinách našich zemí, Starostové a pøedstavitelé obce v politickém vývoji zemì, Duchovní správcové farnosti a dìjiny církve, Øeditelé škol a uèitelé, Èinovníci politických stran, spolkù a obèanských sdružení, Zemìdìlští a ostatní podnikatelé, živnostníci, Lékaøi a zdravotníci, Nejstarší rody, Význaèní rodáci, Slavní spoluobèané, Autoøi pomníkù, soch a památných objektù, Významné události, návštìvníci a hosté, Padlí v 1. svìtové válce,Naši legionáøi, Úèastníci odboje a kvìtnových bojù v roce 1945, Žaláøování,umuèení a další obìti II. svìtové války, emigrovali z vlasti, Rodáci a krajané v zahranièí, Z jiných národù žijí v obci, Volyòští Èeši opìt doma, Zapsali se do historie obce (medailony osudù nìkterých dalších osobností), Oceòovaní v minulých létech, Novodobí podnikatelé, Louèení s rodáky a spoluobèany (o každém zemøelém obèanu struèná charakteristika), Živelné pohromy, tragédie, loupeže a krádeže. Nezbytnou souèástí každé takové knihy je soupis použité a doporuèené literatury, dále seznam pramenù. V mé knize jsou na závìr otištìny vizitky podnikù, firem, živností a služeb v obci. Anglické a nìmecké resumé. Knihu doplòují dobové a soudobé ilustrace, básnì inspirované obcí anebo psané o obci, výòatky z literatury o obci, atd. ÚVAHY 0 DALŠÍ ÈINNOSTI. K takto rozsáhlé èinnosti obecního kronikáøe hodlám vytvoøit dobrovolný letopisecký kolektiv. Dále se pøipravuje ustavení Sdružení rodákù, pøátel a pøíznivcù obce. V projektu je pøipravena Pamìtní síò obce (jakési místní muzeum), videofilm o obci, jednotlivých domech, objektech, rodinách a lidech (poøízené kopie budou nabídnuty do všech rodin, všem zájemcùm). Besedy nad kronikami, pøednášková èinnost ve školách, získávání talentovaných žákù pro literární èinnost a spolupráci. Systematická spolupráce s regionálníin tiskem, rozhlasem a televizí. Vydávání obecních pohlednic, dále almanachù prací žákù, ale i obèanù vèetnì jejich veškeré tvorby, RÈENÍ, JIMIŽ SE ØÍDÍM: Mysli globálnì, jednej lokálnì! Kdo nikam nejde, s nikým se nesejde. Lidé, kteøí si mají co øíci, se døíve nebo pozdìji sejdou. Dobøí lidé by mìli nacházet cestu k sobì navzájem. Èiòme všechno pro to, aby se dobøí lidé dávali dohromady! Budeme to moc potøebovat v globalizujícím se svìtì a mìli by to vìdìt i naši potomci. 9
MOTTA MÉ KNIHY najdete v jejím úvodu na 5. stranì (V. M. Kramerius, K. H. Borovský, T. G. Masaryk, V. Havel a J. F. Kennedy s lapidárním, výstižným výrokem: Neptejte se, co udìlala vaše zemì pro vás, odpovìzte si, co jste udìlali pro svou zemi vy! Miroslav Sígl, redaktor a obecní kronikáø 277 42 Obøíství
je takto poprvé uvedena souhrnnì s ostatními vesnicemi panství Lanšperk - Lanškroun. Sami nìmeètí obyvatelé psali tehdy místo nìmeckého pojmenování obce "Adlerdörfel" èeské pøijaté oznaèení Orlice (Erlitz). Stejnì tak orlièkovský potok (Adlerflus) byl již od dob prvního osídlení pojmenován èesky Orlice a jeho horní èást byla ještì pøed válkou nazývána "Horní orlické údolí". Tímto je také možné vysvìtlení, že obec Orlièky byla v r. 1641 uvedena jako Orlice - Erlitz na odlitém zvonu, který až do odebrání zvonù bìhem svìtové války 1916 visel na èenkovické vìži, na náklad obou sousedících obcí, Èenkovic a Orlièek. Orlické noviny, 31.01.2001, ALŽBÌTA HUBÁLKOVÁ, Orlièky O kroniky bude peèovat archiv
Kronikáøi v denním tisku („píše se o nás“) Na radnici budou kroniky HISTORIE/ Nejstarší vystavená kniha je z 19. století PLZEÒ-SEVER - Výstava kronik zpestøí prùbìh velké poutì v Plasích o tomto víkendu. "V prostorách radnice si mohou zájemci prohlédnout kroniky jak mìstské, tak obecní z pøidružených obcí. Vystaveny budou také pamìtní knihy a kroniky rùzných spolkù, napøíklad rybáøù, hasièù èi sokolù," øíká starosta Plas Miloslav Hurt. Tøi desítky kronik si budou moci na výstavì, kterou poøádá obec spolu s Okresním archivem Plzeò-sever, návštìvníci sami prolistovat. "Právì pomoc archivu je velkou výhodou, protože dodá mnoho materiálù. Mimo jiné vzácnou farní kroniku z devatenáctého století, která bude patøit mezi nejstarší vystavené exponáty," potvrzuje M. Hurt. Jak dále sdìlil, na sobotní výstavu do Plas je pozváno dvacet významných kronikáøù. Podobná akce se konala v Plasích již loni, výstava byla ovšem zamìøena na stopadesáté výroèí zdejší samosprávy. "Byly zde k vidìní napøíklad fotografie všech plaských starostù od roku 1850," podotýká M. Hurt. V pøíštím roce bude tato akce nazvána Staré a nové Plasy a k vidìní na ní budou fotografie a materiály, které se týkají vývoje Plas. Plzeòský deník, 11.08.2000, PETRA KOVÁÈOVÁ Kronikáø lituje, že nechodí do hospody PORTRÉT / Ètyøiasedmdesátiletý Oldøich Holý už devìt let píše kroniku Dolního Bousova. DOLNÍ BOUSOV - Sedmdesát let žije souèasný kronikáø mìsta Oldøich Holý v Dolním Bousovì. Do mìsteèka v dolíku se pøistìhoval s rodièi ve ètyøech letech. Až na šestnáct let po roce 1970, kdy musel z politických dùvodù opustit zamìstnání projektanta v místním Strojtexu, žije poøád v Bousovì. "Po osmašedesátém potøebovali mluvèího skupiny, tak jsem to vzal, jenomže všichni pak couvli. A já v tom zùstal. Byl jsem takový výrazný rýpal. Mìl jsem z toho nejdøív prèu, ale nakonec to prèa nebyla. Po peripetiích, kdy mì nechtìl nikdo zamìstnat, jsem se uchytil v jablonecké bižuterce. Tamního vedoucího zajímal pracovní výkon a ne politika. Pìt let jsem tam byl sám, pak za mnou pøišla manželka. Vrátili jsme se až v roce 1986," popisuje nelehké období Oldøich Holý. Kroniku Bousova s peèlivostí sobì vlastní zpracovává od roku 1991, kdy ji pøevzal po zemøelém uèiteli Jeleèekovi. "Celý rok sbírám podklady a pak bìhem dvou mìsícù píšu naostro do kroniky. Každý rok zaèínám speciální malbou, vloni to byl dùm s peèovatelskou službou, letos budou vévodit oslavy," øíká kronikáø. Ètyønásobný dìdeèek a dvojnásobný tatínek trochu lituje, že se nenauèil chodit do hospody. "Ne kvùli pití, ale protože tam se toho mnoho dozvíte," øíká Holý. Obrovskou zálibou pro pana Oldøicha je po celý život lední hokej. V dresu Bousova byla povìstná øada bratøí Holých. Oldøich drží v historickém žebøíèku støelcù druhou pøíèku za svým bratrem Mirkem. "Ten byl jednièkou, na toho jsem hrál. Na hokej teï už ale nechodím, není hala, jezdí se hrát jinam," lituje bývalý výborný útoèník. "Jaký mám sen? Jsem skromný. Celý život rád cestuji, takže nìkam jet. Nemusí to být daleko. Letos jsme s manželkou byli v 10
Chrudim - Okresní archiv v Chrudimi se snaží získat do své péèe všechny obecní a mìstské kroniky v okresu Chrudim. Naøizuje mu to zákon o archiváliích, podle kterého by mìl stát prostøednictvím okresních archivù všechny archiválie evidovat a starat se o nì. Zastupitelé nìkterých obcí ale své kroniky vydat nechtìjí. Øeditel Okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulc však øíká, že se obce o své kroniky nemusí bát. Pøesto napøíklad Ronov nad Doubravou své kroniky vydat nechce. Mùže rozhodnutí obecního zastupitelstva zabránit odebrání kronik? Podle zákona se nemùže zastupitelstvo usnést na tom, že kroniky nepøedá. K tomu kompetence nemá. Tyto ojedinìlé pøípady podstupujeme kanceláøi pøednosty okresního úøadu, který toto usnesení pozastaví. Zatím jsme se pokaždé s obcemi domluvili. Mají obce nìjakou možnost si kroniky ponechat? Nìkteré obce je již mají zpìt. Oficiálnì budou kroniky pod naším dohledem, ale mùžeme je obcím dlouhodobì zapùjèit. Musí za ni pøevzít odpovìdnost konkrétní osoba, vìtšinou starosta. Zároveò obec musí pro uložení kronik vytvoøit podmínky, aby nedošlo k jejich poškození. Kroniky pùjèované obcím ofocujeme. I za nìkolik let tak mùžeme zjistit, kde konkrétní svazek je, v jakém byl pùvodnì stavu a kdo za nìj nesl odpovìdnost. Proè jste se rozhodli shromažïovat všechny kroniky z okresu? Je to naše povinnost. Po deseti letech od dopsání se archiváliemi stávají i kroniky. S okresním úøadem jsme pøed dvìma roky zahájili projekt na záchranu kronik okresu Chrudim, protože na obecních úøadech se jich spousta ztrácela. Kroniky jsou pro obyvatele obcí citlivým materiálem, ale zatím jsme se na okrese nedohodli jen se ètyømi obcemi. Nabízíte obcím i digitalizaci kronik? Digitální kopie nabízíme za symbolický poplatek. Máme hodinovou sazbu devadesát korun a kopírovaní kroniky nám trvá pouze nìkolik hodin. Jeden svazek kroniky mùže obec vyjít na tøi sta až pìt set korun. Nabízíme obcím i xerokopie, protože nìkteré obce nemají poèítaèe. Nyní pro Heømanùv Mìstec digitalizujeme deset svazkù, které si mìsto vystaví na své internetové stránce. Kroniky budeme postupnì digitalizovat všechny a jejich pøehled s ukázkami najdou všichni zájemci i na naší internetové stránce. Myslíte, že posbírané kronikám budou v archivu uskladnìny lépe než na obcích? Urèitì ano. Otevøeli jsme novou archivní budovu, kde budou kroniky v trvanlivém prostøedí pod dohledem nejlepších profesionálù. Zatím jsme jich shromáždili asi dvì stì a všechny je zpøístupníme veøejnosti. Mladá fronta Dnes, 01.02.2001, LEOŠ KÁÒA
31
Zde opatrují pouze ty, které jim mìsta èi obce svìøily do odborné péèe. Tvorba kronik je upravena zákonem již z roku 1920 ve znìní rùzných úprav a pøedpisù z pozdìjších dob. Vìtšina z tìchto dùležitých dokumentù je psána buï jako v padesátých letech a pozdìji na psacím stroji, nebo jako v souèasnosti na poèítaèi. Nezbytnou souèástí kroniky musí být rejstøík, který umožòuje snadnìjší orientaci v objemném materiálu. Bohužel jièínské kroniky posledních let jsou psány rukou a rejstøík chybí. Badatelé tak mají velmi ztíženou práci. "I když je kronika uložena u nás nebo v muzeu, je nadále jejím vlastníkem obec èi mìsto a není problém vypùjèit si ji k bádání," øíká Jindøich Francek. Podle jeho informací jsou dvì tøetiny kronik v okresním archivu. Ministerstvo vnitra považuje kroniky za archivní materiál, který vznikl z èinnosti národních výborù a obecních úøadù. Mìl by být uložen v okresním archivu deset let po posledním zápisu. Noviny Jièínska, 31.01.2001, RADOVAN SÁL Pamìtní knihy mìsta pocházejí již z 18. století ZAJÍMAVOST / Souvislá øada kronik se dochovala až z minulých osmdesáti rokù. Jièín - Na první kroniku z let 1773 až 1876 navazuje souvislá øada knih od roku 1918. Vìtším dílem jsou uloženy ve státním okresním archivu, o nejnovìjší peèuje mìstský úøad. Po vydání zákona o vedení pamìtních knih ustanovilo mìstské zastupitelstvo kronikáøem uèitele Josefa Lelka, a to od roku 1922. Ten se však po prvních pøípravných pracích vzdal této funkce ze zdravotních dùvodù. Novým kronikáøem se stal pofesor Josef Èihula (1924). Zaèal psát kroniku od roku 1925 jako druhý díl a pilnì sbíral materiál k prvnímu dílu (1918-1924). K jeho sepsání se však již nedostal. Druhým kronikáøem mìsta byl profesor Václav Buchar (1937-1939). Po nìm v zápiscích pokraèoval archiváø Josef Sommerschuh a posléze jeho žena Jana. Nicménì kronika z let 1939-1942 byla jen torzem, proto ji doplnil Václav Buchar. V letech 1943-1947 zapisoval do kroniky Josef Klùs a v roce 1948 i známý Jaroslav Mencl. Vzhledem k tomu, že stále chybìl onen první díl, ujal se práce opìt Václav Buchar. Tato èást kroniky mìsta vznikla tedy na základì Èihulových poznámek a dalších materiálù až v letech 1948-1951. Kronikáøskou práci vykonával Jaroslav Mencl do roku 1953. Poté v ní pokraèovali Bohumil Zachoval (1954-1957), Bohumil Machaèka (1958-1963), Bohumil Truxa (19641968), Jiøí Mejsnar (1968-1975), Milan Podobský (1975-1981) a Antonín Husák (1982-1987). Následovaly problémy s obsazením místa kronikáøe, a tak pamìtní knihu za rok 1988 vytvoøila až po jedenácti létech Danuše Šolcová. Od roku 1989 je kronikáøkou profesorka Jana Hofmanová. Noviny Jièínska, 31.01.2001 Jak to bylo v minulých dobách s názvem obce? ORLIÈKY / Poèátkem 15. století byla ves postoupena loupeživému rytíøi Janu ze Stýèkova. První pamìtní knihu zakoupila obec Orlièky pøed druhou svìtovou válkou. Byla oznaèena nápisem: "Kronik der Gemeinde Worlitschka". Od té doby nebyla pak pamìtní kniha k nalezení. Pouze se dochoval dvoustránkový koncept nìmeckého uèitele Otty Hrdiny, psaný kupodivu už tehdy na psacím stroji. Záznam, urèený pro obecní kroniku, se týkal jména obce. Pojmenování Worlièka nebo Orlièky nebylo pùvodní a bìhem èasu bylo rùznì mìnìno. V darovací listinì krále Václava II. z r. 1304, která jako nejstarší listina obcí tehdejšího panství Landsberg (Lanšperk) jména uvádí, není jméno Worlitschka k nalezení. V místech, kde muselo být jméno obce uvedeno, je "Reinprechtsdorf", což je tedy nejstarší pojmenování obce. Pøestože ve vrchnostenských knihách bylo zanášeno jméno "obec Reinprecht", není vylouèeno, že v lidovém pojmenování bylo pro obec postupem èasu používáno i jméno jiné. Nebylo to nic pøekvapujícího, že obec, která byla pùvodnì pojmenována podle svého zakladatele, byla po jeho smrti pojmenována jinak. Tak se také stalo, že pozdìji lidé vesnièku pojmenovali Adlerdörfehen. V listinì z r. 1409 se uvádí, že byla obec Orlièky postoupena loupeživému rytíøi Janu ze Stýèkova jako zpustošená obec Worliczka. Toto pojmenování znamená Malá Orlice nebo Orlièkovská ves a je zapsáno i v listinì z r. 1588, kde 30
Chorvatsku, každý rok nìkam jezdíme. Není to sen, ale tak jsem spokojen," dodává kronikáø Oldøich Holý. Boleslavský deník, 14.09.2000, JIØÍ MACEK Semináø nejen pro kronikáøe Chebské muzeum (CHM) chce obnovit tradici setkávání kronikáøù okresu na pùdì muzea. V pátek poøádá od 10 hod. ve své obrazárnì semináø, na který zve kronikáøe obcí a mìst z celého okresu. Úèastníci se seznámí s možnostmi využití dokumentaèních fondù CHM, okresního archivu a okresní knihovny. Seznámeni rovnìž budou s novými formami a možnostmi dokumentace souèasnosti. Na semináø naváže vernisáž výstavy Kronika a kronikáø, která je vlastnì prezentací souèasného chebského kronikáøe Jindøicha Turka. Vzhledem k tomu, že povinnost vést kroniky vyplývá pro obce ze zákona, zveme k úèasti i pøedstavitele mìstských a obecních úøadù. Chebský deník, 18.09.2000, CHM Kronika zachycuje i autonehody STORY/ Hana Kantová píše historii Mochtína již od roku 1972, za tu dobu byla nìkolikrát ocenìna jako nejlepší kronikáøka okresu Tøiašedesátiletá Hana Kantová píše kroniku Mochtína již od roku 1972. Za tu dobu byla nìkolikrát ocenìna za vzorné vedení kroniky, pochlubit se mùže i vítìzstvím okresního kola kronikáøù. Když jsem se jí zeptala na nìjakou kuriozitu, na kterou pøi psaní historie obce narazila, odpovìdìla mi, že kuriózní byl již zaèátek kroniky. "Kronika se totiž nepsala od roku 1959, takže první, co jsem musela udìlat, bylo zmapování pøedchozích let a až potom jsem mohla zaèít s normálním psaním," øíká s úsmìvem. A jak se kronika vlastnì dìlá? Celý rok se shromažïují údaje, sledují výstøižky z novin, které zachycují dìní v Mochtínì a všech deseti osadách, jež patøí pod obec. "Také mapuji akce poøádané napøíklad Svazem žen - Jarní vínky èi Letní vínky, ale i sportovní utkání. Poèasí mnì dennì sleduje bývalý agronom, který mi potom dává celoroèní pøehled," upøesòuje vitální seniorka. Nìkteré události si vyfotí, jiné zachytí pouze slovem. Na konci roku ji pak èekají výpisky ze zasedání rady a zastupitelstva nebo výše rozpoètu. Svým dílem pøispìjí i škola a školka, které si vedou vlastní kroniku. Samostatnou kapitolou v historii obce by mohly být autonehody v povìstné zatáèce pøímo v centru Mochtína. "Zatáèka naproti obchodu je opravdu vyhlášená. V roce 1996 tam bylo dokonce šest nehod. Sami policisté oznaèují tento kilometr za kritický," uzavírá Hana Kantová. Klatovský deník, 19.09.2000 Chebské muzeum obnovuje tradici setkávání obecních kronikáøù SEMINÁØ/ Náš okres má devìt mìst a rovné tøi desítky obcí. Ne všude se dokumentace regionálních dìjin vede, pøitom tato povinnost pro radnice vyplývá ze zákona Na pátek 22. záøí pozvalo Chebské muzeum kronikáøe a zájemce z chebského okresu na setkání do prostor Valdštejnské obrazárny. O pøipravované akci jsme hovoøili s øeditelkou muzea PhDr. Evou Dittertovou. Proè najednou tato akce? Na poèátku devadesátých let pøešlo odmìòování a metodická pomoc pod obecní úøady, døíve byli kronikáøi vedeni u okresních muzeí. Kronika je dùležitým historickým vyprávìcím pramenem pro studium regionální vlastivìdy. Obecní kronikáø je mnohdy jediným èlovìkem, který je nám pro dokumentaci regionálních dìjin v obci nápomocen. Chceme proto obnovit vzájemnì výhodný kontakt mezi kronikáøem a regionálním vlastivìdným ústavem. Za tak dlouhou dobu se vymìnili kronikáøi, do muzea pøišli také noví lidé apod. Jaký program na všechny úèastníky setkání èeká? 11
Vystoupí zde zástupci muzea, kteøí budou hovoøit o možnostech využití muzejních fondù pro práci s kronikou, o zápisech do kroniky a zpracování obecní historie. Dostaví se i zástupce okresního archivu s poznatky k novým dokumentaèním možnostem, stejnì jako zástupce okresní knihovny, který by mìl pøítomným poskytnout informace o možnostech a službách pøi vyhledávání regionální literatury. Kronikáøi budou mít pøíležitost se opìt setkat, seznámit se s novými kolegy, a hlavnì si vzájemnì sdìlit své poznatky a problémy pøi psaní kronik. Vyzvali jsme také obecní úøady, kde kronika není vedena, aby vyslali na setkání svého potenciálního kronikáøe, protože každý obecní úøad má ze zákona povinnost vést kroniku obce. Souèástí programu páteèního setkání je i prohlídka muzea a vernisáž výstavy Kronika a kronikáø. Co zde bude vystaveno? Výstavu poøádáme spoleènì s Mìstem Cheb, proto ji také zahájí starosta ing. Václav Jakl. Budou zde vystaveny staré chebské kroniky, ale pøedevším souèasná kronika, kterou píše Jindøich Turek. Výstavou a pøítomností pana starosty chceme pøedstavit a ozøejmit dùležitost psaní kronik, uchování pamìti mìst, mìsteèek a obcí v chebském okrese. Chebský deník, 19.09.2000, MARTINA KUŽELOVÁ Vìra Kuncipálová má inspiraci ve svém rodném mìsteèku ÚDÌL / Zájem o literaturu, místní památky a pøírodu vyústil ve snahu zachytit osudy lidí Katovicka. S manželem ing. Karlem Kuncipálem zpracovávala podklady k obecním kronikám. Sedmdesáti let se právì dnes dožívá autorka øady regionálních prací a dlouholetá dopisovatelka místního i jihoèeského tisku Vìra Kuncipálová. Narodila se v Katovicích, mìsteèku šumavského pøedhùøí, ve kterém již od dìtských let nalezla svou vdìènou a trvalou inspiraci. Její zájem o literaturu, místní památky a pøírodu vyústil pozdìji ve snahu hloubìji zachytit život a osudy lidí svého rodného Katovicka. Zpoèátku publikovala drobné práce historické, pozdìji po boku svého manžela, významného regionálního spisovatele, proslulého katovického rodáka a kronikáøe ing. Karla Kuncipála zpracovávala podklady k obecním kronikám. Tato usilovná práce tak pøedurèila její vstup do svìta novin a regionálních periodik, kam pøispìla celou sérií podnìtných èlánkù. Zejména pøíspìvky a rozhlasové relace o katovickém faráøi Josefu Jílkovi, o kronikáøi Ant. Benešovi, o lidových zvycích a slavnostech v Katovicích i jiných zajímavých událostech 19. a 20. století patøí k tìm nejzdaøilejším. Drobná sbìratelská èinnost pozdìji vyústila v intenzivní shromažïování dokladù o životì katovických obyvatel. Tak vznikl obsáhlý rukopis nesoucí název Z èasu do èasu, zaznamenávající velice podrobnì historii nejen katovických gruntù, chalup, stavení èi usedlostí, ale pøedevším tìch lidí a lidièek, jejichž pøíbìhy krásné i smutné vytváøejí skuteèný labyrint osudù a mezilidských vztahù. K posledním významným poèinùm Vìry Kuncipálové patøí knihy Báje a povìsti od Otavy a Jménem Jeho Velièenstva Císaøe, v nichž spoleènì se svým manželem otevøela zdejším ètenáøùm svìt pohádek i zašlých kriminálních pøíbìhù. Vím, že tento výèet èinnosti jubilantky není a nemùže být zdaleka úplný. Její aktivity v kulturním životì obce jsou stále podnìtné a živé. Proto pøejeme paní Vìøe Kuncipálové do dalších let mnoho zdraví, štìstí a spokojenosti. Aby katovická vìž, bøehy Otavy a šumavské stránì zùstaly obrazem, ve kterém nalezla smysl svého života. Listy Strakonicka, 25.09.2000, JAN OLEJNÍK Obce, které nevedou kroniku, porušují zákon Karlovarský kraj (zed, bz, tk) Stále více obcí v regionu se dostává za hranici zákona vinou zdánlivé drobnosti. Chybìjí jim zápisy v kronice. Pøedevším malé obce nemají peníze na zaplacení kronikáøù, k nimž patøí v drtivé vìtšinì dùchodci. Pomocnou ruku kronikáøùm nabízejí pracovníci chebského okresního muzea a archivu. "V posledních deseti letech byla kronikáøská práce na mnoha místech zanedbána èi zcela zanikla. Proto jsme se rozhodli nabídnout kronikáøùm i zástupcùm obcí pomoc našich organizací s øádným doplnìním kronikáøských zápisù," informovala øeditelka muzea v Chebu Eva Dittertová a øeditel chebského okresního archivu 12
kapli. Ta byla posvìcena až roku 1905 za starosty Jana Kasala. Kutnohorský deník, 25.01.2001, ÈTK Název: Ukradené kroniky se zas vrátily do archivu Liberec (ava) - Dva vzácné svazky kroniky Liberecka z devatenáctého století vrátili do Státního okresního archivu kriminalisté. Rukou psané knihy se z archivu ztratily zaèátkem devadesátých let, kdy archiváøi stìhovali nìkteré cennosti z ruprechtického kostela Antonína Paduánského do depozitáøe v Machnínì. "Zaèátkem roku jsme se dozvìdìli, že tyto knihy nabízí na Semilsku, Liberecku a Turnovsku v antikvariátech nìjaká žena," øekl kriminalista Josef Zima, který na pøípadu pracoval. "Aèkoliv by za tyto dva svazky dostala odhadem tak osmnáct tisíc korun, jejich skuteèná hodnota je vzhledem ke stáøí nevyèíslitelná." Žena našla vzácné knihy pøi úklidu v domì, kam se pøed èasem pøistìhovala. "První a tøetí díl kroniky se ztratil pøi stìhování, kdy nám pomáhali studenti " vysvìtlila øeditelka archivu Hana Chocholoušková. Zalíbily se jednomu z brigádníkù. Archiváøi pøišli na ztrátu velmi brzy, ale pachatele neodhalili. Od krádeže knih ubìhlo deset let a promlèecí lhùta tohoto èinu je pìt let, pachatel proto zùstane nepotrestán. Mladá fronta Dnes, 25.01.2001, ava Název: Fotokronika sleduje dìní mìsta Pøeštice Fotoaparát bere do svých rukou Jiøí Bìl z Pøeštic èasto. Snímkuje totiž region z letadla a dokumentuje dìní ve mìstì pro fotokroniku. Kromì toho ještì loni byl mìstským kronikáøem. Jeho práci i dílo pøeštických kronikáøù pøedstavuje výstava Pamì• kronik svìdectví fotografií, která vèera zaèala v Domì historie v Pøešticích. "Kroniku Pøeštic jsem psal od roku 1987 a zároveò jsem zaèal pracovat na fotokronice. S psanou kronikou jsem se ale minulý rok rozlouèil. Shánìt dokumenty mi totiž už zabíralo hodnì èasu," øíká Jiøí Bìl. Ve snímcích zachycuje rùzné významné události ve mìstì. "Fotil jsem výstavbu nové školy, opravu chrámu Nanebevzetí Panny Marie, rekonstrukci námìstí i kostelních varhan, soutìže mažoretkových skupin," vyjmenovává Bìl. Na fotografiích si cení konkrétní a rychlé vypovídací schopnosti. "Když se na fotografii podíváte, hned víte, o èem je. Dnes už si tøeba malé dìti nepamatují, jak ještì pøed pìti lety vypadaly staré vìže chrámu a snímky tuto informaci pro nì zaznamenaly. Zajímavé je také srovnávat staré fotografie s novými. Objevil jsem napøíklad fotografie Vojenského topografického ústavu v Dobrušce, které sloužily jako podklady pro zhotovení vojenských map. Teï je mohu porovnat s aktuálními leteckými snímky. To, jak se krajina promìòuje, je patrné na první pohled," tìší se Jiøí Bìl. Prvním, který zaèal do pøeštické kroniky zaznamenávat pøesná zobrazení, byl øeditel pøeštických škol Václav Sedláèek. "Tento mùj pøedchùdce, který žil do roku 1959, zpracoval do kroniky mìsta jeho historii od nejstarších dokladù a navíc ji doplnil vlastními kresbami, které vìrnì zobrazují místa v Pøešticích tak, jak je sám znal," upozoròuje Jiøí Bìl. Mladá fronta Dnes, 30.01.2001, RENATA VESELÁ Øada kronik okresního mìsta je koneènì kompletní SAMOSPRÁVA / Chybìjící zápisy z posledního roku pøed sametovou revolucí sepsala tehdejší místopøedsedkynì mìstského národního výboru Danuše Šolcová. Jièín - Až do nedávna byla øada kronik okresního mìsta neúplná. Již v roce 1964 zapùjèil tehdejší vedoucí okresního archivu kroniku z let 1925 až 26 badateli, který ji mìl celých tøicet let. Po nástupu nového øeditele archivu v roce 1991, kterým se stal Jindøich Francek, bylo ve spolupráci s tehdejším starostou mìsta Ivanem Matìjkou vyvinuto znaèné úsilí, které nakonec v roce 1994 vedlo k návratu mìstské kroniky zpìt. Bohužel chybìla kronika z roku 1988, která nebyla vùbec napsána. A• již byly dùvody jakékoliv, nová kronikáøka Jana Hofmanová zpracovala až rok 1989. Po jedenácti letech se doplnìní chybìjícího roku ujala bývala místopøedsedkynì mìstského národního výboru Danuše Šolcová, která ji zpracovala na základì vlastních vzpomínek, poznámek, dobových materiálù a tiskovin. Kniha je nyní spolu s ostatními v Okresním státním archivu v Jièínì. 29
èerpat další informace o zdejší døevìné zvonici, pùvodní tvrzi a nebo o zvonech, z nichž dva pøestály všechny rekvizice a dodnes vyzvánìjí do kraje. Zvon Sv. Vavøinec z roku 1515 a nejstarší zvon Sv. Markéta s latinským nápisem a letopoètem 1400. Èasto se dnes pozastavujeme nad øádìním vandalù a zlodìjù v našich kostelích. Nezùstal jich ušetøen ani ten zdejší, a tak pøi jejich poslední "návštìvì" dne 12. dubna 1999 byla ukradena plastika sv. Jana Køtitele a sochy dvou andìlù. Zápis ve zdejší kronice však dokazuje, že už 22. ledna 1768 byl zdejší kostel v noèních hodinách vyloupen a zlodìj tehdy odnesl zlaté a cínové pøedmìty, všechny svíèky a také textilie z oltáøù. Zdá se, že jsme nenapravitelní ... A ještì jeden zajímavý pohled do farní kroniky. V roce 1943 byly okupaèními úøady zakázány veškeré církevní prùvody, s výjimkou pohøebních. V roce 1951 si zdejší pan faráø poznamenal, že velitelství SNB nepovoluje žádný prùvod. O rok pozdìji zaplatil pokutu deset tisíc korun za výuku náboženství. V dalších zápisech se pak omezil pouze na poèasí ... V roce 1957 od 2. do 24. dubna okresní orgány zakázaly bohoslužby v kostelích, prý kvùli slintavce ... Následovaly volby s manifestaèní úèastí. Pár odvážných si dovolilo jít za plentu! První písemná zmínka o obci je z roku 1298. Èasto byla uvádìna jako Zhoø Housecí èi Èernická nebo Malá. Mìla rychtu a kolem ètrnáct usedlých. V 15. století se ve zdejších panských lesích konaly hony na jeleny a srny. Ve dvoøe se pøes zimu chovalo sedmdesát volù. Pìstoval se oves, žito, pšenice, len a konopí. Ryby poskytovalo šest místních rybníkù. Dalšími majiteli byli Hanuš Rafael Chroustenský a Pavel Mošovský z Moravèina, kteøí se zúèastnili povstání proti císaøi Ferdinandovi II. a veškerý majetek jim byl zabaven. Není bez zajímavosti, že Hanuš Chroustenský byl posledním mužským potomkem svého rodu a že zemøel jako generál švédských vojsk v roce 1645 nìkde na bojištích tøicetileté války. Posledním držitelem tohoto panství byl rod Collaltù, kteøí sídlili na Brtnici. V obci jsou registrovány tøi nemovité kulturné památky, farní kostel sv. Markéty, Vomelkùv køíž a sýpka u è. p. 22. Po pøeètení peèlivì sepsané kroniky pana Jindøicha Coufala Z historie zhoøské farnosti mám sto chutí tam zajet podívat ještì dnes naveèer. Mladá fronta Dnes, 24.01.2001, LADISLAV VILÍMEK Historie ho provází celý život HOBBY / Všechno dìlal rád. Uèil, bádal v minulosti, psal kroniku i knihy. LOCHOVICE - První publikace, v níž byl jako autor uveden František Sládek, pøišla na svìt už v roce 1960. "Dodnes si pamatuji, že to byla pøíruèka pro kroužky mladých požárníkù. Hned potom jsem se pustil do sepisování Lochovické èítanky, kde jsem se zabýval historií okolí, ale tato kniha bohužel nikdy nevyšla,"s lítostí v hlase vzpomínal František Sládek, jehož kniha v rukopise našla místo ve Státním okresním archivu v Berounì. Je tak alespoò pøístupná badatelùm. Historie provází Františka Sládka celý život. Psal o kvìtnovém povstání v roce 1945, mapoval pomníky padlých ve druhé svìtové válce i vývoj lochovického státního statku. Jako zkušený uèitel vydal i nìkolik pedagogických pøírùèek napøíklad o branné výchovì. Byl v tomto oboru okresním metodikem a dokonce expertem ministerstva školství. Na jeho seznamu jsou i rùzné brožurky k výroèí spolkù a organizací. Nejvíce je však hrdý na knihy Lochovice, z dìjin podbrdského mìsteèka a Z kraje Horymírova. Pøed vydáním je další publikace, která má název Ze sbírky povìstí a pohádek. "Od malièka jsem sbíral pohádky a zapisoval jsem je stejnì jako rùzná vyprávìní a báchorky. Jsem rád, že je o nì zájem. Celý náklad se prodal a museli jsme nechat udìlat dotisk," dodal František Sládek, na jehož psacím stole už se objevují podklady pro další knihu. O èem bude, to ještì nechtìl prozradit. Berounský deník, 25.01.2001, JIØINA LEITNEROVÁ Z OBECNÍ KRONIKY (Horušice) HASIÈSKÝ SBOR byl horušickou obcí založen v roce 1895. Prvními funkcionáøi se stali velitel Josef Koubek, podvelitel Jan Jezbera a jednatel Jan Kasal, který též zastával místo pokladníka. Podle kroniky obce sbor projevil zvláštní ochotu pøi požáru domù è. 34 a 36. DÁVNÝM PØÁNÍM KATOLÍKÙ bylo, aby mìli v obci kromì køíže ještì jiný symbol víry, by• menší. Starosta Jan Hlásný za pomoci výboru postavil uprostøed vsi malý, ale pìkný stánek 28
Jaromír Boháè. Potíže s vedením kronik však nemají pouze radnice na Chebsku. Od osamostatnìní v roce 1991 nesehnala ani jednoho kronikáøe obec Andìlská Hora, i když jí vedení kroniky naøizuje zákon. "Vlastní kroniku si píše místní obèan Václav Hrázský a touto èinností žije," vysvìtluje starosta. Sám Václav Hrázský nazývá svou kroniku spíše sbìrníkem historie. Pátým rokem už nikdo nepíše kroniku v Otroèínì. O práci zadarmo nikdo nestojí. "Døív platilo za psaní kroniky okresní muzeum. Nyní za to není ani koruna, takže o vedení kroniky není zájem,"vysvìtluje starosta Miroslav Èáp. "Novinové výstøižky ukládám do bedny. Doufám, že je nìkdy pøedám èlovìku, který bude schopen obecní kroniku vést. Zatím se nám nepodaøilo kronikáøe najít," øekl starosta Šabiny Pavel Pešek. Šabina se pøed deseti lety odtrhla od sousedního Libavského Údolí, jehož souèástí byla tøi desetiletí. Podobné potíže s hledáním zapáleného kronikáøe trápily až donedávna Svatavu. "Od té doby, co jsme se odtrhli od Sokolova, nikdo kroniku nepsal. Byla to naše bolest. Teï jsme ji svìøili pracovnici obecního úøadu. Škoda dlouhé prodlevy, kterou musí dohnat,"poznamenala starostka Svatavy Miroslava Holubová. Mladá fronta Dnes, 27.09.2000, zed, bz, tk Eva Konvalinková se dostala k obecní kronice èistì náhodou ROZHOVOR/ Prvními materiály jsou letecké snímky Tuøan a Návrší, které poøídil její manžel TUØANY - Pøi nedávném setkání kronikáøù mìst a obcí Chebska v okresním muzeu nechybìla ani nová kronikáøka Eva Konvalinková, která povede kroniku obce Tuøany. Jak jste se dostala ke kronice obce? Na akci, která se konala u pøíležitosti konce prázdnin, mi starostka obce nabídla, abych kroniku vedla. Tuto nabídku jsem samozøejmì pøijala. Máte s vedením kroniky nìjaké zkušenosti? Kdysi jsem pracovala na prokuratuøe a tam jsem dìlala nìco takového. Jsou k dispozici nìjaké materiály, které bude kronika obce obsahovat? Moc jich nemám. Prvním materiálem jsou letecké snímky Tuøan a Návrší, které poøídil mùj manžel. Jsou tu i novinové ústøižky, jako je vaše soutìž O nejkrásnìjší okno, kde je i obrázek okna od jedné obyvatelky Tuøan. Máte nìjakou pøedstavu, jak budete psát kroniku? Na setkání kronikáøù nám øekli, abychom ji vedli od data, kdy jsme ji pøevzali. Já tedy zaènu letošním rokem. Chtìla bych ale udìlat nìjakou pøílohu z historie obce. Mám v plánu bádat po knihovnách a muzeích, kde zjistím všechny pøedstavitele naší obce v historii. Chce to obìtovat mnoho èasu, máte ho? Jsem v dùchodu, takže si ho najdu. A co vaše koníèky? Vystøihávám si rùzné zajímavosti. Nauèila jsem se dokonce vázat kvìtiny, batikuji. Navíc mám moc ráda staré vìci. Chebský deník, 27.09.2000, JANA SITTAUEROVÁ Rychnov nad Knìžnou je podle kroniky v Rusku RYCHNOV NAD KNÌŽNOU - Východoèeské mìsto Rychnov nad Knìžnou, které leží v podhùøí Orlických hor, se podle staré mìstské kroniky nachází v Rusku. Zápis v kronice z r. 1836 totiž uvádí zemìpisnou polohu mìsta, která odpovídá prùseèíku mezi Petrohradem a Odìsou. Øekl to vèera tajemník rychnovské radnice Jaroslav Kos. Kvùli nesrovnalostem v zemìpisných šíøkách a délkách radní již poèátkem roku iniciovali nové mìøení, které prokázalo, že Rychnov 13
leží skuteènì v Èechách.
Metro, 27.09.2000, ÈTK
Zajímavosti z historie obce FAKTA/ Ludvík Bøinda píše už tøi roky kroniku Nìkteré zajímavosti z historie Èernic nám pøiblížil Ludvík Bøinda, který èernickou kroniku peèlivì vede už tøi roky. Mnohé historické informace naèerpal z knížky dr. Miroslava Bìlohlávka Plzeòská pøedmìstí. První písemná zmínka o Èernicích pochází z roku 1402. Obec byla vždy v majetku mìsta Plznì a její osud s ním úzce souvisel. V obci byly v 15. století založeny tøi chovné rybníky. Dva menší zanikly v 18. století. Poslední z nich - jen o nìco menší než Bolevák - pøedala Plzeò obci v roce 1839. Krátce nato jej místní vypustili, vysušili a pøemìnili v pole. V Èernicích, které leží na stráni svažující se k údolí øeky Úhlavy, se tìžívalo výborné vápno a byla zde vždy dobrá cihláøská hlína. Proto zde bylo mnoho vápenek a cihelen. Vzácná je podle odborníkù stará èernická náves, kde je dodnes zachováno nìkolik chalup v selském baroku. Náves je chránìna Památkovým ústavem Plzeò. Nejvzácnìjší stavební památkou jsou v obci boží muka z roku 1742, která byla vytesána do kamene na památku radobyèického mlynáøe. Ten zde pøi jízdì s vozem tragicky zahynul. Tyršova škola byla vybudována v roce 1887, ale povinná školní docházka zde zaèala už v roce 1828. Pamìtní kniha obce Èernice vznikla v roce 1910. Zaèal ji sepisovat øídící uèitel na místní škole Alois Brejcha. Obecní høbitov byl založen v roce 1937. Do té doby spadaly Èernice pod øímskokatolickou farnost ve Starém Plzenci. Tam se chodilo na mše, konaly se tam svatby, køtiny i pohøby. Dodnes se zachovaly nìkteré staré názvy jako U Kaèí louže, Zámostí, Kováøská stráò, V Øeèici, V Kamení, Na Volších, V Jámì, Na Brdci, Haèky, Na Zadku, Mrtvá cesta, V Americe, V Lutové atd. První mìstská autobusová doprava spojovala Èernice s Plzní od roku 1942. V roce 1953 byla zavedena trolejbusová doprava. Plzeòský deník, 29.09.2000, IRENA KASTNEROVÁ Na oslavy do podbrdské obce pøijeli i její rodáci HISTORIE / Èas nelze zastavit. Je však možno obracet stránky knih, které všem pøipomenou události z dob dávno minulých a oživí postavy našich zesnulých pøedkù. BYKOŠ - Blížící se konec milénia si pøipomnìli o víkendu v Bykoši. Zastupitelstvo na poèest 830. výroèí vzniku obce zorganizovalo v místním hostinci pro rodáky a usedlíky oslavy, které byly zahájeny sobotní taneèní zábavou. Hosté si prohlédli obrazy bykošského obèana Bøetislava Syrového a rozsáhlou výstavu obecních kronik."Pan Koudela zaèal po druhé svìtové válce psát první kroniku se zpìtnou platností. Po nìm to pøevzal Miloslav Hruška, který se tím zabývá i nyní," prozradil nám starosta Josef Jansa. Práce Miloslava Hrušky byla inspirací i pro místní dobrovolné hasièe. Ti si v roce 1975 založili vlastní kroniku. "V èase, kdy jsme patøili pod Suchomasty, pracoval v naší vsi sbor pro obèanské záležitosti. Z této doby nám zùstala dokumentace, pøedevším fotografie, ze kterých si naši potomci uvìdomují, jak èas bìží," pochlubil ses úsmìvem starosta. Jako u vìtšiny obcí, nelze ani u Bykoše pøesnì zjistit kdy vznikla. Není vylouèeno, že dvùr a osada existují již od desátého století. Poprvé se listinná zmínka o obci objevila kolem roku 1170. V roce 1464 ji daroval Jiøí Podìbradský panu Vratislavovi z Mitrovic. Od nìho ji získal Adam Bukovanský z Bukovan, který ji spojil se suchomastským panstvím. Dìjiny obou obcí se vyvíjely spoleènì. V roce 1990 se Bykoš stává samostatnou s vlastním obecním úøadem. Nejdelšího vìku se dožil Jan Škoda, který zemøel ve 108 letech. "V souèasné dobì máme dvì stì jedna obyvatel. Letos se nám ve vesnici žádné miminko nenarodilo, ale loni jsme pøivítali jedno a pøed loni dokonce tøi," sdìlil nám hrdì Josef Jansa. Této akce se zúèastnilo až šedesát rodákù z okolních mìst a vesnic. Berounský deník, 03.10.2000, ROMANA ŠIMKOVÁ Jaký je kronikáø, taková je kronika
Rozšíøili jste fotodokumentaci obce pøi pøíležitosti pøelomu století??? Napište svým kolegùm své zkušenosti... 14
Pobyt èeského kronikáøe Václava Hájka z Liboèan nebyl na Berounsku dlouhý a byl ukonèen náhle za prapodivných okolností. V roce 1526 získal Václav Hájek, na pøímluvu Lva z Rožmitálu, dìkanství karlštejnské kapituly. Zároveò dostal do správy tetínskou farnost. Na tetínské faøe bydlel a také tam snad vznikla èást jeho slavné èeské kroniky. Pomìrnì brzy se dostal Hájek do konfliktu s farníky i karlštejnskými úøedníky. Farníci si stìžovali, že vybíral dávky za církevní úkony, které nevykonal. Karlštejnský purkrabí za panský stav Jan ze Šternberka mu vytýkal, že kvùli èastým cestám zanedbává bohoslužby a nenechává se zastupovat kaplanem. Hájek kaplana nechtìl, protože by ho musel platit, a to se mu nelíbilo. Po stížnostech mu druhý purkrabí za rytíøský stav Jan Bechynì z Lažan zabavil dùchod. Hájek se odvolal k soudu, a le spor s purkrabím prohrál. Od té doby Hájek s purkrabím Janem Bechynìm z Lažan nevycházel. Napìtí mezi obìma muži vyvrcholilo v roce 1532, kdy purkrabí Bechynì obvinil Hájka z nactiutrhání své manželky Kateøiny z Komárova. Hájek o ní roztrušoval, že je "povìstná ukrutnice, která zamordovala tøi dìveèky". V letech 1532 - 1533 probìhl soud, který Hájkovi dal za pravdu. Jeden ze svìdkù vypovídal, "že paní Kateøina zabila sestru mou a druhú Dorotu kovaøèinu dceru velmi ubila a poslala jí k mateøi a ona potom nebyla hodiny živa. Dìveèku Kateøinu když zabijela, povìsila ji pøes bidlo a hmoždíø k hlavì pøivázala". I když se našli svìdkové, kteøí tvrdili, že dìveèky zemøely na nemoci, byla Kateøina Bechyòová odsouzena k trestu smrti. Poprava nebyla vykonána, protože ve vìzení Kateøina pøedèasnì zemøela. Jan Bechyòský z Lažan i pøes provinìní své ženy ve funkci purkrabího zùstal, a tak Václav Hájek radìji úøad dìkana karlštejnské kapituly opustil a v roce 1533 odešel do Prahy. Mladá fronta Dnes, 02.01.2001, MILOŠ GARKISCH Porouchaný pøístroj ohrozil kroniku ZRUÈ NAD SÁZAVOU Oddìlení kultury mìstského úøadu se obrací s prosbou na rodièe, kteøí fotografovali prosincový dìtský karneval v hotelu Ba•ov a Mikulášskou nadílku na zámku. "Vhodné materiály chceme použít pro mìstskou kroniku. Vlastní snímky se mi nezdaøily kvùli poruše fotoaparátu," zdùvodnila vedoucí oddìlení Jiøina Janatová. Kutnohorský deník, 03.01.2001, lh Mìsto sbírá èerstvé údaje do kroniky Chrudim - Odbor školství a kultury Mìstského úøadu Chrudim oslovil organizace v okresním mìstì a žádá je o zaslání údajù o jejich èinnosti, výsledcích, pøípadnì rozvoji v uplynulém roce 2000. Tyto informace budou zapsány do chrudimské kroniky. "Pøivítáme s radostí také tiskoviny, fotografie s popisky a jiné zajímavosti," uvedl vedoucí odboru školství a kultury Ivan Slejška. Uvedené informace o organizacích je tøeba zaslat do poloviny února na adresu chrudimské kronikáøky Simony Burešové: Informaèní centrum, Resslovo námìstí 77, Chrudim 537 16. Noviny Chrudimska, 4. 1. 2001 Zhoøská farní kronika nabízí zajímavé ètení Vesnice na Vysoèinì Nìkdy kolem poloviny 13. století pøicházejí do tìchto míst první kolonisté, aby zde uprostøed lesù založili novou ves, rybníky a pole. Zaèalo velké vypalování celých ploch, a odtud také pochází název vsi - Zhoø, obce, která patøí k jihlavskému okresu. Byla zbudována na vypáleném èi vyhoøelém místì. Na staré katastrální mapì z roku 1835 mùžeme ještì dnes dobøe rozeznat pùvodní okrouhlou náves s rybníkem, což bylo typické pro zakládání tzv. lesních lánových vsí. Pùvodním majitelem byl tøebíèský benediktinský klášter, jehož majetek sahal až po zemskou hranici. Není divu, že zde byl následnì vybudován i kostel sv. Markéty; zdejší farnost zahrnovala šest okolních vsí. Èást pùvodní románské stavby se dochovala dodnes. Zajímavostí je objevená èást kamenné románské køtitelnice, o níž se zmiòuje biskupská a vizitaèní zpráva z roku 1662, že stávala tehdy na høbitovì, který byl umístìn kolem kostela, jak to bývalo ve støedovìku obvyklé. Pøi barokní pøestavbì byla køtitelnice znièena, její torzo nalezeno zcela náhodou až v roce 1976, jak uvádí peèlivì vedená kronika pana Jindøicha Coufala. Odtud mùžeme také 27
Historické fotografie vypovídají o lidech Šumperska Historické fotografie vypovídají o lidech Šumperska Dìjiny netvoøí jen nìkolik známých a slavných jedincù, dìjiny vytváøí také obrovské množství zdánlivì bezejmenných lidí, jejichž jména nenajdete v žádných encyklopediích, ale kteøí pøesto svým životem formovali a utváøeli právì skonèené 20. století. Jsme to my všichni, lidé 20. století. Rádi bychom po následující mìsíce na tomto místì pøedstavili na starých i novìjších fotografiích alespoò nìkteré z Vás. Každá fotografie má svùj pøíbìh, každá tváø i každý lidský osud je ojedinìlý. Pojïte spolu s námi na malou procházku po tìchto pøíbìzích a osudech. Úèastnìte se vytváøení této ojedinìlé kroniky lidí 20. století spolu s námi! Pošlete nebo pøineste nám skupinovou fotografii z Vašeho archivu, otiskneme ji. Uveïte, prosím, kdy byla fotografie poøízena, pokud možno jména i pøíjmení všech lidí spolu s krátkým povídáním, které Vás nad fotografií napadne. Tìšíme se na vás. Adresa redakce: Týdeník Region, sady 1. máje, Šumperk 787 01 Region Šumperk, 02.01.2001 Kolínské listy by oslavily výroèí HISTORIE REGIONU Pøed 115 lety (1. ledna 1886) zaèal v Kolínì vycházet èasopis Kolínské listy. Jeho prvním redaktorem byl spisovatel a novináø Václav Øezníèek, autor historických povídek a románù. Kromì jiných dìl napsal také osmidílnou kroniku Naše zlatá matièka, pojednávající o národním obrození v Praze. Z kolínského prostøedí èerpal námìty napøíklad k povídkám Na ostatním penízi, Rok mezi Pøelouèí a Prahou èi V Chytrákovì. Dnes je tomu 121 rokù ode dne, kdy se (v roce 1880) v Cerhenicích narodil houslista, kapelník a hudební skladatel, autor taneèní a pochodové hudby František Blecha. Hudební základy získal od svého otce. Sloužil u vojenské hudby, jako koncertní mistr pùsobil kromì dalších míst také v Moskvì. Zítra uplyne 62 roku ode dne, kdy v Kolínì (v roce 1939) zemøel regionální historik, dlouholetý pøedseda kuratoria místního muzea, mìstský archiváø, numismatik, èlen divadelního spolku a mìstský zastupitel Josef Štolba. Pracoval jako železnièní úøedník. Jako archiváøi se mu podaøilo zachránit mnoho cenných materiálù. Kolínský deník, 02.01.2001, mar Uèitel a hudebník Vladimír Bøíza se právì dožívá pìtadevadesáti let JUBILEUM/ Oslavenec, jehož celoživotní láskou je kultura, nyní píše již devátý svazek své kroniky. Každý den hraje na violu èi klavír. Chrudim - Vèera, v první den nového tisíciletí, oslavila pìtadevadesát let významná osobnost kultury Chrudimska, hudebník a uèitel Vladimír Bøíza. Narodil se v roce 1906 v Benátkách u Hlinska, chodil do obecné školy v Chlumu a do mìš•anky v Hlinsku. "Dìti døív chodily jenom pìšky, dennì jsme urazili spoustu kilometrù," vypráví Vladimír Bøíza. Rád vzpomíná na studijní léta na pražském uèitelském ústavu, kde byla spousta dobrých profesorù a hlavnì možnost muzicírování. Po absolvování školy pùsobil jako pedagog v Kamenièkách, Nasavrkách, Chrasti a potom v Chrudimi, kde uèil èeštinu, zemìpis, dìjepis a hudební výchovu plných tøicet let. Významné místo v jeho životì má kultura. Vedl dìtský sbor, ètyøicet let hrál na violu ve smyècovém kvartetu i filharmonickém orchestru. V roce 1942 stál u samého zrodu Chrudimských hudebních pátkù a je nyní již posledním žijícím spoluzakladatelem. Vladimír Bøíza i pøes svùj vysoký vìk dennì hraje na violu èi klavír. Dlouhá léta píše kroniku svého života, nyní se vìnuje již devátému svazku. Spoleènì s manželkou Miladou se tìší z dìtí, vnouèat a pravnouèat. Hodnì zdraví a vše nejlepší k narozeninám, pane uèiteli! Noviny Chrudimska, 02.01.2001, ROMANA NETOLICKÁ Název: Kronikáø Hájek žil v Tetínì Zajímavost okresu 26
VÝSTAVA/ Do Chebského muzea jste zváni na prohlídku zápisù nejen z dálné minulosti "Obraz a slovo jsou dary ducha, kterých si vážily všechny generace," øekl pøi zahájení výstavy Kronika a kronikáø v Chebském muzeu na adresu protagonisty výstavy, souèasného chebského kronikáøe Jindøicha Turka, citlivý a vzdìlaný faráø husitské církve mgr. B. Bìlunek. U pøíležitosti setkání v muzeu Výstava byla pøipravena u pøíležitosti setkání kronikáøù mìst a obcí Chebska a mimo jiné informuje o vztahu státu ke kronikám a jejich autorùm. U nás již 80 let platí zákonná povinnost vést obecní a mìstské kroniky, které jsou dùležitým pramenem pro poznávání historie a prostøedkem komunikace, jak pøipomnìli øeditelka muzea dr. Eva Dittertová a chebský místostarosta dr. Pavel Vanoušek. Nyní jsou kroniky souèástí Jednotného archivního fondu pod ochranou a kontrolou ministerstva vnitra. Nejstarší kniha je z roku 1560 První sál výstavy ukazuje vìtšinou v kopiích staré chebské kroniky napø. Karla Hussa anebo Vincenze Prökla, i novìjší pováleènou Jar. Slavíka. Také však tu èasovì nejvzdálenìjší - Pankráce Engelharta z roku 1560. Vše je doplnìno zvìtšeninami naivních obrázkù z poslední kroniky od R. Jírové a øadou litografií, rytin a olejomaleb s motivy Chebu od starších chebských umìlcù. Souèasným zapisovatelem je Jindøich Turek Na tento historický sál navazuje druhý, souèasný, který poodhaluje kvality J. Turka (nar. 1948). Absolvent loketské prùmyslovky pracoval v øadì profesí, ale jeho podstatné èinnosti urèovalo jeho nadání. Maluje a kreslí dobøe, zèásti jako profesionálnì pouèený samouk, zpívá ve sboru Špalíèek, jemuž vede rovnìž kroniku, a má i další zájmy. Vše nenápadnì a skromnì ukládá ke zkušenostem svého bohatého vnitøního života a jako tichý pozorovatel do kronik. A píše. Sotva si lze pøedstavit, kolik hodin tichého soustøedìní tráví nad rozmìrnými svazky. Pamìtní knihu mìsta zdobí záhlavími, rodinnou kroniku napodobeninami starobylých iniciál a listy nejdùležitìjší - mìstskou kroniku - pokrývá kaligrafickým písmem a vlastními ilustracemi. Nesmí se gumovat, pøelepovat, ba ani škrtat, jen pøidat odstaveèek s opravou, ani fotografie tu nesmí být, protože je zamìnitelná. Cenzura zmizela, záleží èistì na osobním výbìru Dnes, kdy zmizela cenzura, pouze na jeho výbìru záleží, co je dùležité v životì mìsta a co bude zachováno potomkùm. Stìny sálu pak jsou pokryty Turkovými akvarely a sépiemi s pohledy na souèasné mìsto, nìkdy s replikami podle starých vedut. Vše je lehké, vìrnì odpovídající skuteènosti a zároveò plné atmosféry léta èi tajemných zákoutí. Ten více než padesátiletý muž èisté duše a hluboké poctivosti má stále tváø èerstvì ovouseného chlapce. Z jeho oèí ani hlasu nevyprchává nadšení a láskyplné zaujetí, které teprve s touto výstavou vyplulo na svìtlo svìta. Výstava potrvá do 15. øíjna. Chebský deník, 03.10.2000, ZLATA HUTTOVÁ, Cheb Kronikáøi chtìjí zaznamenávat promìnu okolní krajiny SETKÁNÍ/ Zápisy o životì obce mají obrovský význam pro její identitu a jsou cenným zdrojem informací pro odborníky, zabývající se historií KYŠICE - Kronikáøi z okresu Plzeò-sever se koncem minulého týdne setkali v Kyšicích. "Pro identitu obce má práce kronikáøe neocenitelný význam. Èasto je jediným zdrojem informací o jejím životì," øíká øeditelka Muzea a galerie severního Plzeòska v Mariánské Týnici Irena Bukaèová, která se setkání také zúèastnila. Kronikáøi v Kyšicích upozornili také na problémy, které je trápí. Mnozí z nich mají napø. problém získávat informace od místních podnikatelù. Ti je pøi dotazu na obrat èi poèet zákazníkù èasto odbývají, že jde o firemní tajemství. "Pøitom èinnost nìkterých podnikatelù život v obci výraznì ovlivòuje," podotýká I. Bukaèová. Dalším problémem je rekonstrukce kronikáøských zápisù. Mnohde nebyly kroniky v posledních deseti letech vùbec vedeny. Zapisovatelé, pøi obnovì kroniky nyní tìžko shánìjí informace o událostech, které se bìhem této doby staly, aby je zpìtnì zaznamenaly. "Od samotných kronikáøù vzešel podnìt, aby se v zápisech více vìnovali po15
pisu pøírody a pøírodních jevù. Mnohdy je právì zápis v kronice jedinou informací napø. o návratu vzácných živoèišných druhù. Za poslední léta se nìkde životní prostøedí zlepšilo, a tak se do krajiny vrátili napø. ledòáèci. I toto jsou dùležité informace," upozoròuje Irena Bukaèová na další závìr, který vzešel z debaty kronikáøù. Pøestože odmìòování kronikáøù je spíše symbolické a neodpovídá vynaloženému úsilí, zaèínají mít o tuto práci zájem i mladí lidé. "Kroniku obcí vede hodnì žen, vìtšinou bývalých uèitelek a ty se shánìním informací nemají problémy. Jejich bývalí žáci jim je rádi poskytnou," podotýká I. Bukaèová. "Protože obecní kroniky jsou dùležité i pro nás, èasto z nich èerpáme informace, rádi kronikáøùm poskytneme radu, pokud se na nás obrátí," øíká na závìr Irena Bukaèová. Plzeòský deník, 20.10.00, Autor: HANKA JOSEFOVÁ
Hlavòovická kronika se v minulých dobách nenávratnì ztratila, a tak souèasný obecní kronikáø musí zaèít psát novou. "Zaèínám si teprve pøipravovat podklady. Pùvodnì jsem ji chtìl psát zpìtnì k roku 1996, ale to by nebylo reálné, a tak ji budu datovat až od roku 1999. Škoda, že nemáme tušení, kde je naše pùvodní kronika. Vést tyto zápisy není rozhodnì jednoduché, a proto navštìvuji ostatní kronikáøe a rùzná školení," øíká o své èinnosti nový hlavòovický kronikáø Jaroslav Kopelent. Klatovský deník, 18.12.2000, MARTIN KØÍŽ
Mons. Josef Socha vysvìtil prapor a znak obce Bezdìkov UDÁLOST / Obecní zastupitelstvo na jaøe roku 1999 rozhodlo o cílené práci na pøípravì návrhù znaku, jehož symbolika by vystihovala historii a zvláštnosti obce.
NEJDEK - Ještì aspoò rok mravenèí práce bude stát velitele nejdeckých dobrovolných hasièù Zdeòka Macháèka a jeho manželku Janu práce na knižním vydání více než 130 let staré kroniky mìstského hasièského sboru. V øadu desetiletí nìmecky psané historii sboru založeného v roce 1868 je zajímavì zaznamenán nejen život hasièù, ale i dìjiny mìsta Nejdku. "Práce na pøekladu naší kroniky se nedá ocenit penìzi, pouze naším vdìkem. Dìkujeme vám," øekl v proslovu na páteèní výroèní Valné hromadì SDH Nejdek v hotelu Pošta Zdenìk Macháèek. Poté paní Hertha Rohrwild z nìmeckého Johanngeorgenstadtu za dvouletou práci na pøekladu historické hasièské kroniky z nìmèiny do èeštiny pøevzala z jeho rukou symbolickou kytici a vìcný dar. Slavnostního zasedání nejdeckých hasièù, na kterém se bilancovala èinnost sboru v roce 2000, se zúèastnil i velitel hasièského sboru mìsta Johanngeorgenstadt Manfred Schleichert. Karlovarské noviny, 18.12.2000, TOMÁŠ SVOBODA
Bezdìkov n. M. - Jako významný den se do dìjin obce zapíše sobotní datum, nebo• rukou mons. Josefa Sochy byly slavnostnì vysvìceny obecní symboly - prapor a znak. Zasadili památnou lípu V areálu kostela sv. Prokopa hrála pøicházejícím do kroku Machovská dechovka. Hodinu po poledni za úèasti mnoha pøihlížejících slavnostnì vysvìtil mons. Josef Socha nové obecní symboly a také malé zvonky jako pøipomínku pøedešlého svìcení velkého zvonu. Na poèest zaznìly výstøely z pušek Ostrostøelecké gardy. Poté sloužil mons. Socha mši svatou. Po jejím skonèení se prùvod všech zúèastnìných odebral k Obecnímu domu, kde byla u pomníku uctìna památka padlých a v parku zasazena památná Lípa tøetího tisíciletí. Za tónù èeské hymny byl také vztyèen obecní prapor. Po skonèení této oficiální èásti byla na oblièeji starosty Miroslava Maroula vidìt nehraná úleva. "Myslím si, že nám to dopadlo dobøe. Velké díky patøí všem tìm, kteøí se na pøípravách oslav podíleli," øekl. Používají se stále èastìji Význam a poslání obecních symbolù je historicky podloženo a jejich používání se stává stále èastìjší. Slouží ke zdùraznìní významu samosprávy obce i k její reprezentaci a propagaci. Spolkùm i ostatním obèanùm pak ke zdravému sebevìdomí a pocitùm sounáležitosti. "Na základì uvedených skuteèností obecní zastupitelstvo na jaøe roku 1999 rozhodlo o cílené práci na pøípravì návrhù znaku, jehož symbolika by vystihovala historii a zvláštnosti obce. Tétoèinnosti vìnovali heraldici, výtvarníci i obèané - laici - mnoho èasu. Návrh musel odpovídat pøísným heraldickým zásadám. Výsledkem je nynìjší podoba, kterou schválil podvýbor pro heraldiku Parlamentu ÈR, a 20. èervna 2000 jsem mìl tu èest pøevzít z rukou pøedsedy Poslanecké snìmovny PÈR Václava Klause dekret o udìlení znaku a praporu naší obce," øekl pøi slavnostním projevu starosta, který dále popsal a zdùvodnil užité symboly. Kostel - nejvìtší dominanta Na modrém štítì znaku stojí na zeleném pahorku støíbrný kostel, v hlavnì štítu jsou umístìny tøi zlaté rùže s èervenými pestíky a zelenými kališními lístky. Na zeleném pahorku je položena zlatá ostrev smìøující zleva doprava se tøemi suky. Použití tìchto symbolù vychází z dávné historie; prùèelí farního kostela sv. Prokopa, navrženého Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem v poèátku 18. století, se nachází na obecní peèeti z pøelomu 18. a 19. století. Zelený pahorek symbolizuje polohu obce. Ostrev je pøevzata ze znaku opatù, rùže ze znaku konventu bøevnovského kláštera, jemuž obec na polickém panství do roku 1848 náležela. Prapor má dva vodorovné pruhy, horní bílý a spodní zelený, a svislý modrý pruh v žerïové èásti. V nìm jsou pod sebou umístìny tøi zlaté rùže, stejné jako ve znaku. Noviny Náchodska, 23.10.2000, ADÉLA ÈTVRTEÈKOVÁ Kronikáø Josef Verner pøipravoval výstavu osm mìsícù Záboøí nad Labem - Dùkaz o nevšedním vítìzství lidské vùle je k vidìní v knihovnì v Záboøí nad Labem nedaleko Kutné Hory. Aè v dìtství postižený mìknutím páteøe, takže se dlouho neumìl èitelnì podepsat, dokázal se sedmasedmdesátiletý Josef Verner vypracovat až ke kraso16
Do roka by kronika hasièù mohla mít knižní podobu ZAJÍMAVOST/ Stoletá historie sboru nejdeckých dobrákù je psána èesky i nìmecky
Obec digitalizuje staré kroniky VLÈNOV (jac) - Obecní kroniky, z nichž nejstarší popisuje období z pøelomu století, zaèali do digitální podoby pøepisovat v obci Vlènov na Uherskobrodsku. První kronika z posledních patnácti let by mìla být na internetových stránkách k dipozici pøibližnì v polovinì pøíštího roku a každé desetiletí z historie vesnice chce navíc obecní úøad vydat na discích. "Kronika je nejlepší zdroj informací, ale èas na ní vykonává své. Pro budoucí generace bude navíc listování a vyhledávání údajù touto formou pøíliš složité," zdùvodnil krok radnice starosta Jan Pijáèek. Posledních pìtadvacet let zaznamenával dìní v obci Antonín Staroba a pøestože od pøíštího roku jeho práci pøevezme nový kronikáø, i ten bude muset psát vlastní rukou. "Zapsáním do poèítaèe kroniky jen uchováváme informace, aby zùstaly neznièitelné. Jejich psané podoby se ale rozhodnì vzdát nechceme," prohlásil František Zelinka, který se svými spolupracovníky na digitalizaci kronik pracuje. Podle jeho slov zatím s pøepisováním problémy nemají a pokud se vyskytnou neèitelné úseky, mohou je konzultovat s kronikáøem. Èím víc se ale budou blížit ke staršímu období, tím bude práce namáhavìjší. Sto let staré zápisy jsou totiž nejen èásteènì neèitelné, ale navíc psané i ménì srozumitelnou èeštinou. Moravský den, 19.12.2000, jac Internetovou stranu Velké Bukové Pøedstavujeme Velmi obsáhlým informaèním servisem, kterým se nemùže pochlubit webová stránka žádné z dalších více než osmdesáti obcí na Rakovnicku, disponuje na Internetu obec Velká Buková. Na adrese "www.krivoklatsko.cz/velkabukova" nalezne návštìvník velkobukovského webu nejen základní informace o obci vèetnì složení zastupitelstva, mapky a nìkolika fotografií, ale velký prostor je vìnován pøedevším historii obce. Pozoruhodné a vyèerpávající jsou zvláštì obsáhlé opisy z kroniky, které se vìnují jednotlivým rokùm v období mezi lety 1927 až 1963. K dispozici jsou rovnìž zápisy z jednání obecního zastupitelstva od roku 1998 a nechybí ani aktuální informace ze života obce. Své místo má na webu také internetová podoba zpravodaje obce Bukováèek. Rakovnický deník, 23.12.2000, rh
25
Vìtšinou se této funkce ujímají èlenové fotbalového družstva. "Jednou andìlovi chytla køídla od prskavky," smìje se Jaroslav Karas a dodává, že doufá, že letos se obchùzky nadpøirozených bytostí spokojí s ohnìm, který budou mít plnì pod kontrolou, a že se besídky zúèastní hodnì dìtí, jako tomu bylo ve všech pøedcházejících letech. K vyhlášeným akcím Zalešan patøí sraz jejich rodákù, kterého se poprvé v roce 1997 zúèastnilo sto ètyøicet lidí. Letos jich pøijelo již více než pùldruhé stovky. V den konání projíždìla zrovna obcí historická parní lokomotiva, která se pro úèastníky setkání stala další milou atrakcí, stejnì tak jako pro osádku vlaku, jež byla v Zalešanech vítána zøejmì nejpoèetnìjší delegací, protože všichni rodáci si nenechali ujít pøíležitost prohlédnout si historický unikát. "Byla to velká mravenèí práce obcházet všechny domy a shánìt adresy, kde dnes kdo bydlí," øíká Jaroslava Mašínová, která se spolu s Jiøinou Mordychovou, Jaroslavou Mátlovou a dalšími nadšenci na uspoøádání akce podílí. Kolínský deník, 29.11.2000, JANA MARTINKOVÁ Pøíští rok chce vedení archívu obnovit soutìž pro kronikáøe mìst a obcí SETKÁNÍ / Vèerejší semináø byl zamìøen na téma dokumentace ke kronice a úèastníci vyslechli øadu podnìtných informací. Trutnov - Pøibližnì tøicet kronikáøù obcí a mìst se vèera sešlo v zasedací místnosti okresního úøadu s øeditelem Státního okresního archívu Romanem Reilem. V rámci semináøe na téma dokumentace ke kronice se zúèastnìní seznámili se zásadami psaní a dozvìdìli se další praktické informace. Øeditel Reil hovoøil též o nové funkci archívu, který pøevzal metodickou èinnost po muzeu. "Chtìli jsme podat zprávu o stavu kronikáøství v okrese Trutnov, ale zjistili jsme, že po roce 1990 se k této èinnosti øada obcí a dokonce i mìst staví dost laxnì. Kroniku tak nemá kupøíklad Svoboda nad Úpou, Radvanice a mnohodalších," upøesnil øeditel archívu. Pøipomnìl, že napsané knihy se pøedávají do instituce, kterou vede, a je o nì dobøe peèováno. "Rádi bychom se s kronikáøi setkávali i víckrát za rok, tøeba i neformálnìji a v pøátelštìjší atmosféøe, než dosud, a tak je naším cílem uspoøádat tøeba výjezdní zasedání tøeba na Kuks nebo do žacléøského èi rtyòského muzea," navrhl kronikáøùm Reil. Zároveò vyjádøil nadìji na uspoøádání soutìže v pøíštím roce. "Døíve se poøádala bìžnì a stala se urèitou prezentací práce obìtavých lidí. Chtìli bychom na tradici navázat a pak pøedstavit veøejnosti kroniky napøíklad v Muzeu Podkrkonoší nebo v budovì okresního úøadu," nastínil plány archívu jeho øeditel. Krkonošské noviny, 13.12.2000, JANA MUDROVÁ NAPSALI JSTE NÁM Archiv není jen šedá budova V listopadu navštívila naše 8. A Okresní archiv v Mostì. Do té doby jsme mìli jen mlhavé èi žádné pøedstavy o tomto zaøízení. Po celou exkurzi nás provázel pracovník archivu Martin Mišièka. Nejdøíve jsme usedli ve studovnì, kde jsme pøed sebou vidìli kroniky, staré zpìvníky, atlasy ještì bez objevené Austrálie, listiny, peèetì a nìmecké noviny. Pan Mišièka nás seznámil s významem archivu, jeho èinností a zajímavostmi. Byli jsme pøekvapeni, že jsou zde uloženy i školní kroniky, výkazy a tøídní knihy. Dalším pøekvapením byla nejstarší listina z roku 1315 psaná na pergamen. Dále následovala listina Václava IV, který na deset let odpustil mìstu Most danì a dopis Tycho de Braha - hvìzdáøe Rudolfa II. V kronice Obrnic nás zaujal podpis T. G. Masaryka z roku 1934 a další zajímavosti. Víte, že veškeré písemnosti mìøí 1 500 metrù ètvereèních? Prohlédli jsme si i knihovnu, depozitáø a chodby. Mnozí z nás si jednou urèitì sednou do pracovny a budou se daleko více seznamovat se zajímavostmi archivu. Dnes víme, že tato šedá budova je plná zajímavých vìcí. A proto bychom chtìli panu Mišièkovi podìkovat za krásnou a zajímavou exkurzi, kde jsme si mohli doplnit své znalosti z literatury a historie. Deník Mostecka, 13.12.2000 Kronika se ztratila PÍSMÁCTVÍ/ Záznamy o vsi peèlivì povedu od roku 1999, slibuje Jaroslav Kopelent 24
pisnému psaní a ilustrování kronik. Èást z rozsáhlého díla vystavuje v místní knihovnì. "První kroniky jsem zaèal psát v Novém Boru, kde jsem jako vyuèený rytec skla našel v šedesátých letech zamìstnání. Podrobnì jsem sledoval zápasy fotbalistù, odbíjenkáøù, kuželkáøù, veèer po utkání už muselo ilustrované zpravodajství viset ve vývìsní skøíòce. Psal jsem kroniku i hasièùm. Svùj životní pøíbìh mnì na7diktoval vedoucí závodní stráže v dvorských strojírnách Václav Kyncl," ukazuje na peèlivì ruènì psanou knihu s obrázky nazvanou Mùj život. S hustou kšticí pobíhá jako mladík a pøechází k prvním z osmnácti svazkù obecních kronik Záboøí nad Labem. Za devìt let, obecní kroniku zaèal vést v roce 1991, popsal tøi sta ètyøicet stránek textu a nakreslil sedmdesát obrázkù. "Na pøípravì výstavy jsem pracoval osm mìsícù," øíká. Podaøilo se mu shromáždit vyèerpávajícím zpùsobem všechny dostupné písemné a fotografické materiály, které se týkají Záboøí nad Labem, uspoøádat je, pøípadnì ilustrovat. Samostatný svazek vìnoval vìhlasnému románskému kostelu, øece Doubravce, která se tam vlévá do Labe, ale i nejslavnìjšímu rodákovi Záboøí mimu Ladislavu Fialkovi. Jde o dílo, které jako cenné vyèerpávající svìdectví o jedné dobì docení až budoucí generace. "Víte, kdo je to altruista? To je èlovìk, který pracuje pro druhé. Bez nároku na odmìnu. Já jsem altruista, a proto tohle všechno dìlám. A navíc. Vlastnì jsem nemìl být na svìtì. Mìknutí páteøe je strašná nemoc. Doktoøi mì z toho dostali. Knihovna, psaní a kreslení se stalo mojí terapií, zpùsobem, jak pøekonat nejtíživìjší období života," dodává Josef Verner. Výstava kronik nazvaná Knihovník - kronikáø aneb Valèík na rozlouèenou potrvá v Záboøí, dokud budou mít o ni lidé zájem. ZN Zemské noviny, 24.10.2000, František Prchal Zdìdil kroniku po svém otci a pokraèuje Podtitulek: KRONIKÁØ / Na den svatby s Hanou si pamatuji zcela pøesnì, øíká František Èerný.
JEVINÌVES - Kroniku obce píše už dvanáct let František Èerný, který se zde také narodil. Kroniky zdìlil po svých dvou pøedchùdcích, uèiteli Miloslavu Pokorném a místní obèance Marii Fišerové. Sympatický kronikáø, který v lednu pøíštího roku oslaví neuvìøitelných pìtasedmdesát let, zaèal psát kroniku z vlastního zájmu. "Mùj otec ji psal pìt let, od roku 1935. Chtìl jsem pokraèovat v tom, co on zaèal. Byl totiž prvním kronikáøem v obci," øíká František Èerný. Pochází z obchodnické rodiny, protože rodièe vlastnili koloniál, ve kterém pan František pomáhal. "Vyuèil jsem se v Roudnici obchodním pøíruèím. Týden jsem mìl školu a týden jsem mìl praxi. Obchod jsem mìl po otci pøevzít, ale v padesátých letech pøišla socializace a koloniál pøevzala Jednota," vrací se do minulosti kronikáø. Tøi mìsíce po vyuèení pracoval jako vedoucí v potravinách v Roudnici nad Labem, ale v té dobì vydala vláda naøízení a urèité roèníky musely nastoupit do výroby."Až do dùchodu jsem byl pak zamìstnán v dnes už bývalé Osevì ve Vraòanech. Pøi zamìstnání jsem ještì vystudoval ekonomickou školu," vypráví pan František. Oženil se, když jemu i manželce Hanì bylo jedenadvacet let. "Na ten den si pamatuji, jako by to bylo vèera. Svatbu jsem mìli v kostele v Èernoušku patnáctého èervna," konstatuje. Pøed svatbou hrál v kapele Melody jazz, ale jak øíká, muzicírování nechal kvùli manželce. Vìnoval se potom spoleènì s ní ochotnickému divadlu. "Naše hry, ve kterých se obèas objevily postavy faráøù nebo sedlákù se nelíbily komunistùm a proto nám znemožnili hrát," posteskne si kronikáø František. S manželkou vychovali dva syny a dnes se tìší ze ètyø vnouèat. "Tìšíme se samozøejmì na pravnouèatata, vypadá to, že se brzy staneme prarodièi," øíká Hana Èerná. "Recept na vìèné mládí? Být neustále v pracovním tempu a øešit problémy s klidem, zbyteènì se nerozèilovat" uzavírá kronikáø František Èerný. Mìlnický deník, 25.10.2000, luc Hornovesští už se tìší na první setkání rodákù SEŠLOST / Slavnostní zahájení a pøivítání rodákù v Horní Vsi se uskuteèní od devíti hodin. Poté je pøipravena prohlídka obce, budov, zahradkáøské výstavy, kroniky, bude sloužena také mše. Horní Ves - Obecní zastupitelstvo pøipravuje na tuto sobotu pøed svatováclavskou poutí první historické setkání hornovesských rodákù. Hlavní program zaèíná v sobotu již od devíti hodin, 17
kdy se po uvítání rodákù a prezentaci uskuteèní den otevøených dveøí všech zaøízení obce. Jedná se o budovu obecního úøadu, knihovny, mateøské školy, nové moštárny, rekonstruované hasièské zbrojnice a kaplièky, ale také modernizovaného zaøízení sportovního høištì. Pro zájemce z øad rodákù bude v kapli sloužena mše svatá a v budovì školy bude možno shlédnout po celý den videozáznamy ze života obce. Odpoledne bude pokraèovat setkání v sále pohostinství u Holcù, kde je po pøedstavení rodákù pøipraven kulturní program s obèerstvením a spoleèenský veèer se skupinou Božejáci. Po oba dny bude k dispozici v budovì školy tradièní výstava zahrádkáøských výpìstkù a suchých vazeb. Dále budou vystaveny kroniky obce. Horní Ves je vydavatelem zøejmì první publikace o historii a souèasnosti obce. Její autoøi František Švehla a Karel Bártù v ní uvádìjí zajímavosti z historie i souèasnosti a publikace zachycuje i nejrùznìjší události související s obcí. Je doplnìna øadou fotografií. Zajímavostmi tohoto setkání bude i vyhlášení nejstaršího a nejvzdálenìjšího rodáka Horní Vsi. Obecní zastupitelstvo spolu s dalšími zainteresovanými poøadateli pøipravují takovou akci poprvé a vìøíme, že všichni úèastníci budou spokojeni a že pøípadné možné nedostatky nám budou prominuty. O setkání je nebývalý zájem, pøihlásilo se nám témìø 200 rodákù, øíká starosta obce Karel Bártù. Listy Pelhøimovska, 27.09.2000, LINDA KADLECOVÁ Mýto má kroniku na hradbách mìsta Vysoké Mýto (dp) Obyvatelé Vysokého Mýta udržují už bezmála sto let trochu zvláštní zvyk. Kdykoliv se ve mìstì stane nìco dùležitého, vytesají o tom zprávu na kamennou desku a tu zasadí do mìstských hradeb. "Je to v podstatì kronika mìsta," øíká starosta Vysokého Mýta Bohuslav Fencl a s oèividnou pýchou ukazuje na jihovýchodní èást hradeb posetou deskami nejrùznìjších velikostí. Pøedstavitelé mìsta se pamìtními deskami rádi chlubí, jejich pøedchùdci však v kronice ani v dobové literatuøe o vzniku této tradice nezanechali žádnou zmínku. "O rozhodnutí zasadit do vysokomýtských hradeb desky se nedochoval žádný záznam. Máme k dispozici jedinou informaci pocházející z rukou psaných zápiskù starosty Antonína Tùmy, který stál v èele mìsta v letech 1899 až 1913," uvedla odborná pracovnice Okresního muzea ve Vysokém Mýtì Alena Korálová. Tehdejší starosta byl však velmi struèný. Na zaèátku listopadu roku 1911 si poznamenal pouze dvì vìty: "Tyto dny uèinìny byly výtahy rùzných zdejších událostí a vtesány do kamenù, které do zdí mìstských vsazeny budou. Osvìdèilo se to velmi dobøe, jsou to pravé dìjiny mìsta našeho." Mladá fronta Dnes, 05.10.2000, dp Setkání rodákù a pøátel obce se urèitì vydaøilo SETKÁNÍ / Místní rozhlas mìl premiéru. Výstava zaujala pøedevším starší obèany. S minulostí se potýkají doposud. Ministerští úøedníci se zøejmì hluboce spletli. LIPNÍK - Nádherné podzimní poèasí pøálo setkání rodákù a pøátel obce na jihovýchodním okraji mladoboleslavského okresu. Sobotní akce se uskuteènila u pøíležitosti 60. výroèí nuceného vystìhování Lipníku, 55. výroèí znovuobnovení obce a 80. výroèí založení Sokola a sboru dobrovolných hasièù. Rozeslaáno bylo dvì stì pozvánek, do Lipníku pøijela odhadem stovka lidí. "Dnešním dnem mìl premieru obnovený místní bezdrátový rozhlas, který nám tu od rána vyhrává. Tìší nás, že nám pøálo poèasí a lidé pøijeli zavzpomínat a popovídat si. Asi šestnáct krojovaných dìtí rozdalo od rána tisíc koláèkù, které jsme nechali napéct. Jsme sice malá obec, ale máme krátce na internetu i svoje stránky," øekla Liana Švehlová, starostka obce, která má dvì stì tøicet ètyøi obyvatel. Zejména starší obèané projevili velký zájem o výstavu s tématikou historie a souèasnosti obce v prostorách èerstvì opraveného obecního úøadu. Hodnì se vzpomínalo u pøedložených kronik a leteckých snímkù obce z rùzných období. Ten nejstarší byl z roku 1938. Dìtem zase dìlal radost napøíklad skákací hrad. Jednou z dominant obce, která nemá jako jedna z mála kostel, je zrekonstruovaný ústav sociální péèe umístìný v bývalé škole. Zøejmì poprvé zavítal na Lipník i Jiøí Dienstbier, který nedávno informoval obèany v nedalekém vlkavském motorestu, že myšlenka obnovení milovického letištì pro obchodní úèely zcela nezapadla. Tento projekt by jistì pøinesl mikroregionu Mladá ekonomické a spoleèenské oživìní. 18
se Václavu Koláøovi a Nadìždì Popkové sehnat nìkoho, kdo by funkci kronikáøe zastal. Jde sice o placenou funkci - takový kronikáø si pøijde "až" na patnáct tisícovek za rok - ale s ohledem na díl práce, který musí zastat, se asi zájemci zrovna nepohrnou. "Pokud zùstane funkce uvolnìná i nìkolik mìsícù, nic se nedìje. veškeré podklady zùstávají na radnici a pøíští kronikáø je všechny dostane k dispozici," doplnila Naïa Popková. V Okresním archívu v Prostìjovì jsou podle informací radnice uloženy oficiální mìstské kroniky z let 1950 až 1959 a z let 1960 až 1978. Publikace o Prostìjovu se však zmiòují o kronikáøích mìsta až z 15. a 16. století. Právo, 28.11.2000, Jiøí Rùžièka Zdánlivì spící ves se mùže pochlubit øadou aktivit ÈINNOST / V obci pracuje knihovna, osvìtová beseda i kulturní komise. Dobrovolní hasièi pomáhají pøi zalévání, fotbalový klub má v restauraci vyhrazený vlastní stùl. Spolu s vesnièkou Pøebozy, která do správy Zalešan spadá, má dnes obec kolem sto dvaceti obyvatel. Není to ves, zapadlá kdesi deset kilometrù od hlavního silnièního tahu Kolín Praha. V obci èile funguje spoleèenský život, v provozu je knihovna, pracuje zde sbor dobrovolných hasièù, úspìchù se snaží dosáhnout fotbalový klub, o dìní ve vsi se stará kulturní komise a osvìtová beseda, obec je v celém okrese známa také svým pravidelným, hojnì navštìvovaným srazem rodákù. Knihovnice Olga Hamplová peèuje o svých patnáct, pøedevším dìtských ètenáøù, kteøí každý pátek mezi šestou a sedmou hodinou veèer navštìvují knihovu v objektu obecního úøadu, kde si mohou vybrat z více než dvou a pùl tisíce titulù. "Knihovna má v naší obci dlouholetou tradici. V souèasné podobì pracuje už od zaèátku sedmdesátých let," uvedla Olga Hamplová. Hasièský spolek byl založen v srpnu 1937. Nad bezpeèností obyvatel dnes bdí ètyøiadvacet hasièù, z toho sedm èlenù pohotovostního požárního družstva. V èele stojí starosta hasièù Vlasta Veselý. V opravené zbrojnici má své místo kromì souèasné støíkaèky i malý poklad místních hasièù, kterým je støíkaèka, zakoupená v roce 1937, pøezdívaná Stratilka. Hned vedle je uložená i stará PS 8, která kdysi pracovala u dnes už zrušeného hasièského sboru v Pøebozech. "Hasièské družstvo bylo v Zalešanech ustanoveno pøi velké slavnosti, která byla zakonèena vzletem rakouského balonu plnìného horkým vzduchem," cituje z kroniky jednatel hasièského družstva a místostarosta v jedné osobì Otakar Fiala. Nová hasièská støíkaèka PS 12 naštìstí nemá moc pøíležitostí k výjezdùm k požárùm."Naposledy u nás hoøelo pøed patnácti lety, na Silvestra roku 1985. Ètvrt hodiny po pùlnoci se od roztopených kamen vzòal místní byt," vzpomíná Otakar Fiala. "Tehdy to byl první požár v republice," dodává. Od té doby vyjíždìjí dobrovolní hasièi jen na cvièení a pro støíkaèku se nalezlo jiné upotøebení, zalévání novì vysazených stromkù. Fotbalový klub má pravidelnì rezervovaný vlastní stùl v místní restauraci U Gregorù, kde na stìnì nemohou chybìt reprezentaèní fotografie sportovcù. Obec fotbalisté reprezentují od roku 1933. Dnes má TJ Zalešany pìt desítek èlenù. "Jako kluk si pamatuji, že SK Zalešany hrál dokonce i na Spartì," prozradil Otakar Fiala. Nyní trénuje na høišti, které má pronajaté od soukromého vlastníka. Sportovci si zde vybudovali pøíjemné zázemí vèetnì šaten, kabin, udírny a kiosku. Pøedsedou klubu je Milan Semerád, jednatelem Michal Czemi. Spoleèenský život v obci podporuje kulturní komise, která pøi obecním úøadì pracuje už od záøí roku 1990. V jejím èele se vystøídalo nìkolik pøedsedù, nyní ji vede Anna Klapzubová. Komise je šestièlenná. Pøedsedkynì se pravidelnì schází a pracuje spoleènì s Jaroslavem Karasem, Miroslavem Urbanem, Helenou Balšánkovou, Olgou Hamplovou a Marií Tøešòákovou. Vìtšina èlenù této organizace má i další funkce. Dvì ženy jsou zastupitelkami, Olga Hamplová je knihovnicí, Marie Tøešòáková je pøedsedkyní osvìtové besedy, Jaroslav Karas kronikáøem. Za dobu svého pùsobení už vytvoøil tøi alba, obsahující na sedm set fotografií, poøídil i videozáznam vzhledu obce. Dokumentuje stav jednotlivých objektù ve vesnici i veškeré kulturní a spoleèenské obce. "Naši potomci budou vidìt, jak obec na pøelomu tisíciletí vypadala a doufám, že v mé práci bude jednou nìkdo pokraèovat," øíká se zaujetím pro svou èinnost Jaroslav Karas a ukazuje další ze svých výtvorù, kroniku obce, obsahující dnes už dvì silné knihy. První je stolistá, ve druhé zatím skonèil na stranì ètyøicet. Osvìtová beseda poøádá každoroènì mikulášskou besídku, oslavu Svátku matek, nechybí ani beseda s dùchodci, spojená se závìreènou taneèní zábavou. Nyní se vìnuje shánìní èertù, kterých není na takového správného Mikuláše nikdy dost. 23
Originály urèitì neznièí "Pøipraví se totiž fotokopie a opisy jednotlivých stran, do nichž bude možné kdykoliv nahlédnout. Navíc se tak nebude nièit originál," tvrdí Hájek. Pøesto, že rada už rozhodla, kroniky v souèasné dobì stále zùstávají v Hlinsku. "K pøesunu však nedojde døíve než budeme mít naprostou jistotu, kam se skuteènì kroniky dostanou," øíká závìrem hlinecký kronikáø. Noviny Chrudimska, 22.11.2000, MIROSLAV KRÈIL
Všechny obce, které sousedily s bývalým vojenským prostorem nemìly život nikdy jednoduchý. Není tomu jinak ani dnes, a s dìdictvím minulosti se vyrovnávají doposud. Navíc úøedníci ministerstva vnitra navrhli v rámci reformy veøejné správy, že Lipník by mìl spadat pod Èelákovice.ùTo je naprostý nesmysl. Vzdušnou èarou je to necelých sedmnáct kilometrù, leè neexistuje dopravní spojení a vlastnì i žádná vazba. Doufáme všichni, že je to hluboký omyl," zpochybnila práci úøedníkù starostka obce. Boleslavský deník, 23.10.2000, LUBOŠ DVOØÁK
INFORMACE Historie sahá do 12. století Èistá leží v malebném údolí øeky Louèné. Je ètyøi kilometry vzdálená od Litomyšle. První zmínka o obci Litrbachy pochází z roku 1286. Kronikáø zmiòuje Lauterbauch jako významné sídlo s mlýnem, kovárnou a kostelem. Historie sahá do 12. a 13. století, kdy pøevážnì Nìmci osidlovali neobydlené území. Zajímavé je, že po roce 1945 se odmlèela èistecká kronika. Další zápisy se vztahují až k roku 1970. Od tohoto roku se vystøídalo nìkolik kronikáøù. Vesnice užívá jméno Èistá od roku 1947. Jde pravdìpodobnì o volný pøeklad nìmeckého slova Lauterbauch, poèeštìných Litrbach. O podrobné zmapování historie se po II. svìtové válce snažil první èeský kronikáø Jan Klofanda. Od roku 1992 do souèasnosti vede èisteckou kroniku Vìra Quaiserová, bývalá dlouholetá øeditelka základní školy. Ve vsi žije 860 obyvatel s vìkovým prùmìrem 35 let. Èistá drží ve svitavském okrese zajímavý primát: má nejnižší procento lidí ve vìku nad šedesát let. Noviny Svitavska, 24.11.2000 Kronikáø a písmák František Èermák HISTORIE REGIONU Dnes je tomu 251 let ode dne, kdy se v Hradenínì narodil kronikáø a písmák Jiøí František Èermák, majitel rozsáhlého dvora v Èeském Brodì. Byl vyhlášený jako vlastník rozsáhlé knihovny. Ve svých zápiscích zachycoval zpùsoby finanèního hospodaøení. Pracoval v evangelické církvi, stál u založení evangelického sboru ve Kšelích. Sbíral písnì lidových autorù a sám také písnì skládal. Zanechal po sobì rukopisnou kroniku s názvem Kniha pamìtí založená roku 1788, poskytující cenné informace z let jeho života, z doby pøed vydáním toleranèního patentu a po nìm. 28. listopadu 1896 se v Èervených Peèkách narodil lékaø a archeolog František Dvoøák. V meziváleèném období vybudoval v kolínském muzeu jednu z nejlepších regionálních pravìkých sbírek. Provádìl výzkumy v Bylanech. Mezinárodní ohlas mìly jeho objevy halštatských "knížecích" hrobù s vozy. Objevil, prostudoval a popsal øadu archeologických lokalit v Kolínì a okolí. Archeologické oddìlení, které založil, bylo po nìm nazváno Dvoøákovo muzeum pravìku. Za úèast v protifašistickém odboji byl v èervnu 1943 popraven. Kolínský deník, 28.11.2000, mar Kronikáøem Prostìjova i bez krasopisu Prostìjovu chybí kronikáø, který by zaznamenával nejvýznamnìjší okamžiky života mìsta pro pøíští generace do mìstské kroniky. Stalo se tak poté, co dosavadní kronikáøka Jaroslava Ganzarová, která vedla kroniku poslední dva roky, rezignovala na svou funkci. "Kroniku vedla velmi peèlivì a svìdomitì, ale rezignovala proto, aby mohla odpoèívat," vysvìtlila tisková mluvèí prostìjovské radnice Naïa Popková. Mìsto tak musí hledat nového kronikáøe, k jehož základním pøedpokladùm vùbec nemusí patøit krasopis. "Praxe je totiž taková, že kronikáø dostává podklady z radnice, shání si vlastní materiály, utøídí je, sepíše na poèítaèi a pøedá radnici," sdìlila Popková. "Teprve po schválení všech náležitostí ve vedení mìsta se uskuteèòuje koneèný zápis do kroniky. Ten se provádí ruènì, obyèejnou propisovaèkou, inkoustové pero není pøedepsané. Máme tady šikovnou matrikáøku, která zapisuje do matrik a která také potom sebrané materiály do kroniky opisuje." Mìstské radì v Prostìjovì nezbylo nic jiného než vzít rezignaci dosavadní matrikáøky na vìdomí a uložit zástupkyni starosty Boženì Sekaninové (ÈSSD), pøedsedovi kulturní komi22
Rok 1918 pøipomene sokolská kronika Èeské Budìjovice - Slavnostní akademie k výroèí vzniku samostatného Èeskoslovenska zaèíná dnes v 17 h v sokolovnì. Poøádá ji tradiènì Tìlocvièná jednota Sokol Èeské Budìjovice a Sokolská župa Husova. Úvod slavnosti pøipomene atmosféru roku 1918 prostøednictvím pøedèítání úryvkù ze sokolské kroniky, popisující události uvedeného roku v jihoèeské metropoli. Dalším bodem programu je vzpomínka na tøináctý všesokolský slet, jenž se konal v èervenci v Praze. Záznam skladeb z této celorepublikové pøehlídky bude k vidìní na velkoplošném videu. Videoprojekci doprovodí vystoupení cvièencù na pódiu. Akce je pøístupná veøejnosti za dobrovolné vstupné. Èeskobudìjovické listy, 25.10.2000, hrc Nìkteøí pøišli i tøikrát a pokaždé pro sebe objevili nìco nového VÝSTAVA / I po skonèení akce kronikáø uvítá jakýkoli pøíspìvek do pamìtní knihy obce. Zatím se obèané pøíliš nehlásí. ZDISLAVICE Tøídenní výstavu Historie a souèasnost obce na fotografii uspoøádali na Obecním úøadì ve Zdislavicích. Výstava mìla u místních obyvatel velký úspìch, vidìla ji vìtšina žákù základní školy, nìkdo se prý byl podívat i tøikrát! Expozici sestavil kronikáø Ladislav Kadlec, který sepisuje pamìti Zdislavic už pìtadvacet let. Ètvrtky, na které nalepil jednotlivé fotografie, také sám doplnil krásnými ilustracemi. Výstavu dal dohromady ze svých zdrojù, sporadicky mu svými pøíspìvky pomohli obèané. Vznikla tak dokonalá obrazová kronika obce. "Úspìch výstavy nejen že splnil moje oèekávání, on ho dokonce pøedèil. Byl jsem tu po celé dny a pozoroval lidi, jak odchází spokojeni. Nìkdo pøišel ze zvìdavosti, nìkdo prahne po historii. Nìkteøí pøišli i tøikrát a pokaždé tu objevili nìco nového," øekl Ladislav Kadlec. Nejcennìjší vìcí na výstavì byla pro kronikáøe kresba školy z roku 1832. "Do té doby, než jsem kresbu získal, jsem si myslel, že stavba školy byla pøízemní, ale zjistil jsem, že byla patrová. Obrázek jsem dostal od kolegy." Nìkteré vzácné materiály odevzdal prý do Muzea ve Vlašimi a pøi sestavování výstavy toho litoval. Jedná se napøíklad o tištìné programy z doby, kdy se ve Zdislavicích hrálo ochotnické divadlo. "Chtìl bych poprosit všechny, kdo mají doma nìjakou fotografii nebo jinou památku, které se mohou vzdát, aby mi ji pøinesli. Pomùže to dokreslit historii obce," øekl Ladislav Kadlec, který si k sepisování kroniky obecní pøibral pøed dvìma mìsíci ještì kroniku hasièskou. Je totiž èlenem sboru dobrovolných hasièù. Benešovský deník, 25.10.2000, gch Do lesù Tøemšínska zavítá každým rokem více turistù VOLNÝ ÈAS / Pod rozhlednou èeká už v poøadí 24. kniha. ROŽMITÁLSKO - Tradice vrcholových knih, do kterých zaznamenávají "pøemožitelé" nejznámìjší brdské hory subjektivní pocity, spadá do dávné historie. "Po roce 1968 se odsud ztratily tøi, a od roku 1971 záznamy opìt pokraèují," vypráví Václav Kuèera, rožmitálský turista a znaèkaø tras. Celkem jsou zápisky ve ètyøiadvaceti kronikách tøemšínské hory. Ta poslední je na místì teprve nìkolik dní, když ji tam Václav Kuèera nahradil za ukradenou. "Nìkteré knihy mám u sebe doma a nìkteré jsou rozpùjèené po lidech, kteøí se o nì zajímají."Prolistovat nìkteré stránky opravdu stojí za to. Kromì romantických postøehù jsou tu i typicky realistické. Však posuïte obzvláš• vtipný slogan, který se nedá zapomenout, jak tady na Tøemšínì chutnají bukvice. Blíží se 25. roèník pochodu Podzimní toulky. Pøesný termín je 11. listopadu a jsou pøipraveny dvì trasy - 19 kilometrù pro pìší a 35 kilometrù pro cykloturistiku. "Za ty léta mohu posoudit, 19
že zájem o turistiku stoupá. I když byla urèitá stagnace pøed roky, nyní vyhledává zdejší pøírodu stále více lidí. Trochu problémem je doprava o víkendech pro pøespolní. Mnozí jedou tøeba až z Prahy autem." Pøíbramský deník, 30.10.2000, KAREL HUTR Putování za historií i souèasností Zlonic na Kladensku Zlonice a jejich okolí byly osídleny již v pravìku. První písemná zmínka o obci je z devátého století v Hájkovì kronice, a to jako o hradu. Pozdìji zboží zlonické vlastnili èeští králové, poté pøešlo do držení rodu Valkounù z Adlaru, který ho mìl až do roku 1707. Tehdy ho koupí získali Kinští ze Vchynic. Právì z jejich doby se Zlonice pyšní krásnými stavbami vrcholného baroka, a• už se jedná o monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie, dìkanství èi nìkdejší špitál. Èlenové Vlastivìdného kroužku Zlonicka v roce 1954 poslednì jmenovanou budovu opravili a zøídili v ní Památník Antonína Dvoøáka. V nìm jsou soustøedìny unikátní pøedmìty z osobního majetku tohoto èeského hudebního velikána. V objektu se také nachází pamìtní síò zlonického rodáka, hudebního skladatele, svìtobìžníka a moøeplavce Eduarda Ingriše. Je tu i koncertní sálek, kde se poøádají oblíbené hudební produkce. Klenotem obce je dvojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dostavìn byl v roce 1744 a dlouho se myslelo, že jeho projektantem je K. I. Dientzenhofer. Dnes už víme, že jím byl Hiebner. Pozoruhodné jsou výplnì a umìlecké ruèní kování na schodišti, vratech, bránì a dalších místech. Bohužel zvony, které Antonína Dvoøáka inspirovaly ke skladbì Zlonické zvony, již neexistují, protože byly zrekvírovány za první svìtové války a roztaveny na materiál k výrobì dìl. Dobou svého vzniku patøí ve Zlonicích na první místo zámek, zvaný Štáf, který byl postaven na místì staré tvrze. Pochází roku 1602 a nese stopy renesanèního slohu. Oprava mu v roce 1833 dala jeho nynìjší, málo vzhledný ráz zjednodušeného empíru. Na zámku žili Valkounové z Adlaru a až do požáru roku 1758 i Kinští ze Vchynic. Ti se pak odstìhovali na blízký zámek Budenièky. Pøekrásná je také budova zlonické fary z roku 1750, která byla vystavìna opravdu podle Dientzenhoferových plánù. Památná je i velká hospoda. V 19. století ji mìli pronajatou rodièe Antonína Dvoøáka, právì tak jako rodný dùm spisovatele Valeriána Pejši, který je oznaèen pamìtní deskou. Asi dva kilometry od Zlonic stojí hrobka Kinských, Kostel sv. Izidora a sloup se sochou tohoto svatého. Kostel byl postaven v letech 1680-1682. V jeho portálu je umístìn plastický znak Kinských ze Vchynic. V boèních èástech prùèelí jsou vpadlá obdélníková pole a niky se sochami sv. Pavla a sv. Ondøeje. Hospodáøská a spoleèenská situace dnešních Zlonic je jiná než v baroku. S odchodem Kinských postupnì umlkla veškerá umìlecká aktivita a výraznìjší ekonomický rozvoj není také v dohledné dobì na obzoru. Souèasná postupná obnova památkového fondu tak sleduje nejen pietní restaurování mimoøádnì hodnotných umìleckých památek, ale snaží se na Zlonicko pøivést co nejvíce návštìvníkù, kteøí by se zde radovali z tvùrèího dìdictví našich pøedkù. Kladenský deník, 30.10.2000, JAR. VYKOUK ml.
dýchání. Prostì úplnì odepsaná ženská," vzpomíná na souboj s nemocí Ludmila Faltusová. Když se její stav zaèal pøece jen zlepšovat, vydávala se koèárkem a vnuèkou do lesa, kde se jí lépe dýchalo. Zaèala se krok za krokem vracet do života. Protože od mládí milovala vyprávìní své tety o starých Pastvinách, které posléze zatopila voda údolní nádrže, zaèala si pøi rocházkách tøídit vzpomínky. Kromì toho se zaobírala i myšlenkou, jak ze starých fotografií zmizelého údolí udìlat pro obec kalendáø. "Když jsem se dala trochu dohromady, nabídl mi bývalý starosta, abych dìlala v obci kronikáøku. Byla jsem v rozpacích, ale pak jsem kývla s pøedstavou, že jen obèas nìco napíšu," vzpomíná na dobu, kdy se zaèala prokousávat historií obce. Pøed rokem dostala na starost ještì obecní knihovnu. V její hlavì se pak zaèala rodit myšlenka na konkrétní podobu pastvinského kalendáøe. Ten skuteènì spatøil poprvé v historii obce svìtlo svìta letos v èervnu. "Když jsem na nìm zaèala pracovat, mladí tvrdili, že jsem úplnì ožila. Manžel mi zase øíkal - babièka se nám zbláznila, nic jiného nedìlá, jen pøebírá fotky," vzpomíná na perný rok, než se jí podaøilo z kronik a od pamìtníkù shromáždit staré fotografie a nafotit souèasnou podobu zatopených míst. "Mnohé fotky nebylo možné použít, tìsnì pøed dokonèením jsem si už myslela, že to vzdám. Pùvodnì jsem chtìla, aby kalendáø pøipomnìl hlavnì dìtem historii jejich obce," dodává skromnì Ludmila Faltusová. Z velice zdaøilého díla se už v létì stal vyhledávaný turistický suvenýr, obrovský zájem o nìj pak ještì umocnilo nedávné vypuštìní pastvinské pøehrady. Díky Ludmile Faltusové si tak mùže každý porovnat podobu osídleného údolí s tím, jak vypadá prázdný skalnatý kaòon po dvaašedesáti letech dnes. ZN Zemské noviny, 6.11.2000, (rz) Již deset let s láskou vede obecní kroniku Bøezinky - Nìkde nejsou obecní kroniky systematicky vedeny, nebo dokonce vùbec ne. To bude v budoucnosti pro všechny, kteøí se budou chtít dovìdìt o jejich historii, pøekážkou. V obci však tyto problémy nemají. Již deset let vede kroniku mimoøádnì peèlivì smasedmdesátiletá Zdeòka Školná a dokument patøí k nejlepším v našem okrese. Noviny Svitavska, 1.11.2000 Kroniky mìsta se mají stìhovat, prozatím ale zùstávají v Hlinsku OBAVY / Podle Milana Hájka budou poøízeny fotokopie a také opisy stránek knih mapujících minulost, což údajnì cestu k tìmto informacím do budoucna neztíží. Hlinsko - Rada odsouhlasila uložení mìstských kronik v Okresním archívu v Chrudimi. Existují ale obavy, že poté bude složitìjší se k informacím z tìchto pramenù dostat. "Podle pøíslušného zákona by mìly být skuteènì kroniky obcí, bohužel, uloženy v archívech," uvedla Jana Vašková, øeditelka Mìstského muzea a galerie, v jehož trezoru má nyní mìsto uschovánu svoji nejstarší kroniku. Nìkteré obce èi mìsta prý ale ještì v této vìci nerozhodly a podle øeditelky se velmi zdráhají zbavit se své "minulosti".
Kronikáøi mají fotografovat TACHOV - Kronikáøi obcí a Tachovsku mají do konce roku poøídit èernobílé snímky zdejších pamìtihodností, nejzajímavìjších objektù a dalších domù, které uznají za vhodné pro archívní dokumentaci. Fotografie obcí a mìst okresu na konci tisíciletí mají tvoøit pøílohu každé kroniky. S focením se zaèalo až nyní, kdy opadalo listí ze stromù, které zèásti zakrývaly nìkteré nemovitosti. Státní okresní archív v Tachovì doporuèil kronikáøùm v obcích do sta obyvatel vyfotit všechny domy vèetnì památek. Právo, 06.11.2000, (HA) Ludmila Faltusová ožila díky vzpomínkám LIDÉ V NAŠÍ OBCI Deset let bojovala se silným astmatem Ludmila Faltusová z Pastvin na Orlickoústecku. "Byla jsem na tom tak, že rok jsem jen ležela, nemohla promluvit, èíst, soustøedila jsem se pouze na dýchání. Prostì úplnì odepsaná ženská," vzpomíná na souboj s nemocí Ludmila Faltusová. 20
Respektují rozhodnutí rady "Alespoò tu nejstarší kroniku by bylo dobré uchovat v Hlinsku, ale je nutné respektovat rozhodnutí rady," míní Vašková, pøièemž se obává, aby se neztížila cesta k informacím z tìchto materiálù. Naopak hlinecký kronikáø Milan Hájek vnímá pøesun jako pozitivní krok. "Celá agenda týkající se obecních kronik spadá pod ministerstvo vnitra a nikoliv pod ministerstvo kultury, jako muzea a galerie," podotýká Hájek. Obec sice mùže mít deset let po dopsání poslední stránky kroniku "doma", ale poté je povinna ji pøedat do archívu. Osobní záruka starosty "Pokud nastane situace, tøeba konání výstavy, a mìsto kroniku potøebuje, musí se starosta osobnì zaruèit, a teprve pak je kronika z archívu na urèitou dobu zapùjèena," vysvìtluje praxi hlinecký kronikáø. V souèasnosti existuje celkem šest knih kroniky mìsta Hlinsko. Podle Milana Hájka nebude údajnì pøístup k tìmto informacím po odevzdání kronik do archívu složitìjší.
21
