2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje

OBSAH 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1. SOUHRNNÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5.

Vymezení posuzovaného území Charakteristika Jihomoravského kraje Správní uspořádání Pozice Jihomoravského kraje v rámci ČR Stručná klimatologická charakteristika kraje

2.2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMNÍCH JEDNOTEK NUTS 4 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6.

Okres Blansko Okres Brno-venkov Okres Břeclav Okres Hodonín Okres Vyškov Okres Znojmo

2.3. ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SEKTORŮ 2.3.1. Sektor bydlení 2.3.1.1. Analýza 2.3.1.2. Struktura paliv a energií 2.3.1.3. Prognóza vývoje 2.3.2. Sektor dopravy 2.3.2.1. Analýza 2.3.2.2. Struktura paliv a energií 2.3.2.3. Prognóza vývoje 2.3.3. Terciální sféra 2.3.3.1. Analýza 2.3.3.2. Struktura paliv a energií 2.3.3.3. Prognóza vývoje 2.3.4. Sektor průmyslu 2.3.4.1. Analýza 2.3.4.2. Struktura paliv a energií 2.3.4.3. Prognóza vývoje 2.3.5. Sektor zemědělství 2.3.5.1. Analýza 2.3.5.2. Struktura paliv a energií 2.3.5.3. Prognóza vývoje 2.3.6. Sektor energetiky 2.3.6.1. Struktura paliv a energií 2.3.7. Souhrnná bilance kraje 2.3.7.1. Struktura paliv a energií 2.3.7.2. Konečná spotřeba paliv a energií na území 2.3.7.3. Prognóza vývoje

1


2.4. PROGNÓZA SPOTŘEBY PALIV A ENERGIÍ 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4.

Prognóza vývoje energetické poptávky. Postavení ČR v oblasti energií Návrh aktualizace Státní energetické koncepce Prognóza vývoje spotřeby paliv a energií v ČR dle návrhu SEK 2.4.4.1. Analýza a zpracování podkladů 2.4.4.2. Elektřina 2.4.4.3. Zemní plyn 2.4.4.4. Pevná paliva 2.4.4.5. Prognóza vývoje spotřeby ropy a ropných produktů 2.4.4.6. Prognóza vývoje spotřeby jaderného paliva 2.4.4.7. Prognóza vývoje podílu obnovitelných zdrojů na krytí spotřeby 2.4.5. Rekapitulace vývoje energetického hospodářství ČR 2.4.5.1. Závislost ČR na dovozech energie 2.4.5.2. Stav reformy energetického hospodářství 2.4.6. Liberalizace trhu s energiemi 2.4.6.1. Postup liberalizace trhu elektřinou ve státech EU 2.4.6.2. Postup liberalizace trhu s plynem ve státech EU

2.5. VAZBA ÚEK NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY KRAJE 2.5.1. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2.5.2. Plán odpadového hospodářství 2.5.2. Plán rozvoje zemědělství

2


2.1. SOUHRNNÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 2.1.1. Vymezení posuzovaného území Uspořádání kraje je platné podle zákonného vymezení od 1.1.2000. Následující mapka znázorňuje členění Jihomoravského kraje na územní jednotky. Na základě usnesení vlády ČR č.707/98 Sb. Český statistický úřad po vzájemné konzultaci se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) navrhl vymezení územních jednotek NUTS na území České republiky. Návrh byl akceptován a pro statistické a analytické potřeby EU byly vymezeny územní jednotky NUTS. Územní energetická koncepce respektuje toto členění a jako základní jednotku pro analytickou část, statistické údaje a energetické bilance dokumentu volí jednotku NUTS 4 (jednotky odpovídají původním okresům). Zákonem byly zrušeny pouze instituce okresních úřadů, ale okresy jako územní jednotky zůstávají. Jihomoravský kraj je vymezen územními jednotkami Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jejich charakteristiky jsou uvedeny v kap. 2.2.

Rozloha jednotlivých územních jednotek, dle údajů k 31.12. 2001: Ukazatel

Jednotka

Rok

Rozloha regionu

km2

2001

Jihomoravský kraj 7065,66

Blansko

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

941,76

230,18

1108,72

1173,08

1086,30

888,69

1636,82

3


4


2.1.2. Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj je svou rozlohou čtvrtým největším krajem v České republice, z hlediska počtu obyvatel je třetím největším. Výhodná geografická poloha kraje je daná jeho postavením na přirozeném spojení Středozemí se střední a severní Evropou. Kraj sousedí se Slovenskem a členskou zemí EU Rakouskem. V rámci České republiky sousedí s následujícími kraji: Jihočeský, Vysočina, Olomoucký, Pardubický a Zlínský. Spolu s krajem Vysočina tvoří jednotku NUTS 2.

Hospodářství Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje téměř desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR (dosahuje více jak 11 %). Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly připadající na 1 obyvatele Jihomoravského kraje dosáhl v roce 2000 ve srovnání s průměrem EU 53,3 % (s výjimkou Hlavního města Prahy, která o pětinu přesahuje průměr EU, jsou všechny ostatní kraje ČR pod průměrem tohoto srovnání).

Celkový HDP vyprodukovaný v jednotlivých krajích mil.Kč 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000

197 929

100 000 0 ha ský ký ký ský cký ecký ecký ický čina vský ucký ns ký zský o b r Pra doče očes lzeňs ovar te d a o Zlí sle . Ús Libe éhra ardu Vys mor lom P arl ko Jih . m Stře l o P v O vs K h H Ji álo ora r K M

5


Postavení kraje v tvorbě HDP na jednoho obyvatele charakterizuje procentuální úroveň proti průměrné hodnotě pro celou ČR.

Postavení kraje z hlediska HDP na 1 obyvatele % 250 200 150 100

97,0

90,1

50 0

a ý ý ý ý ý ý ý ý ý ý ký ha eský sk ck ck očin vs k sk sk s k arsk teck reck ra uc č bi ín slez de če a l eň o s s e u a v r o . P edo z y b r Z o m Ú Li o rd m h Pl arlo V ř Jih lo sk l. om Pa vé St O K H av lo ih r J á o r K M

Horopis Jihomoravského kraje V rámci kraje lze rozlišit tyto základní krajinné typy: východní okraj České vysočiny Českomoravskou vysočinou, Boskovickou brázdou, Brněnským masívem, Moravským krasem a Drahanskou vysočinou, dále moravské úvaly s Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem a Vyškovskou bránou a karpatské vysočiny zahrnující Pálavu a Dunajovické kopce, Ždánický les a Litenčické vrchy a Bílé Karpaty s podhůřím.

6


Na území kraje se nachází Národní park Podyjí a významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Na území kraje se dále rozkládá nebo do něj zasahuje 258 maloplošných chráněných území s řadou přírodních parků a národních přírodních rezervací. Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje přední postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko - valtický, jako jedna z devíti památek UNESCO v ČR, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Životní prostředí Restrukturalizace výroby, přechod na ušlechtilá paliva a zavádění koncových technologií má za následek postupné snižování znečištění ovzduší, zejména u velkých stacionárních zdrojů. Podle měrných emisí základních znečišťujících látek patří Jihomoravský kraj mezi kraje s lepší kvalitou ovzduší. V rámci okresů Jihomoravského kraje dosahují nepříznivých hodnot měrných emisí znečišťujících látek zejména okresy Brno - město a Brno - venkov. I nadále zůstává problémem čistota vodních toků - střední a dolní úseky Moravy, Svratky a Dyje vykazují silné až velmi silné znečištění. Příčinou (mimo jiné) je stále nedostačující intenzita čištění odpadních vod. Kanalizační sítí s čističkou odpadních vod je kromě větších měst vybavena necelá polovina malých měst a obcí. Další výstavba čističek odpadních vod patří mezi priority kraje. Zemědělství Více jak 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, z které zejména orná půda představuje 51 % celkové rozlohy kraje. Vysoký stupeň zornění (podíl orné půdy na půdě zemědělské) je především v okresech Vyškov (91,8 %) a Znojmo (91,7 %). V celé ČR vyšší stupeň zornění má pouze okres Nymburk. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno na obiloviny, řepku, cukrovku, brambory a luskoviny. Specializací zemědělské výroby v kraji je orientace na ovocnářství a vinohradnictví. V kraji je téměř 90 % výměry všech vinic v ČR a více jak pětina výměry ovocných sadů. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. Podíl zemědělské a orné půdy v jednotlivých krajích %

70,0

zemědělská

orná

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 ý ý ý ký ý ý ý ha ký na R ký ký ký ký ck ec ck sk arsk Č Pra sk ezs či avs ck ic es e es u ň d e n r o b č č í o l . v r st ra ze ys be m du do ho Zl kos m lo Ú Pl V omo lo ar Ji Li véh ře l. ar s P O v o H St K h l a Ji rá or K M

Přírodní vlastnosti jednotlivých částí kraje, ať už z hlediska nerostného bohatství, kvality půdy pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody a dopravní dostupnosti mají vliv na lidské aktivity a potenciály jejich využití. 7


Obyvatelstvo Ke konci roku 2001 žilo na území kraje o celkové rozloze 7 066 km2 1 127,7 tisíc obyvatel. Z tohoto počtu osob žije ve 47 obcích se statutem města celkem 63,8 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva tak nedosahuje průměru České republiky, i když hustota obyvatelstva (159 osob na 1 km2) je v rámci ČR třetí nejvyšší a převyšuje průměr ČR o 30 osob. Tři čtvrtiny všech obcí jsou ve velikostní struktuře do 1 000 obyvatel, v nichž žije 18,2 % obyvatelstva kraje. V současnosti se významně projevují tendence dobrovolného zájmového seskupování obcí pro efektivní zabezpečení jejich obnovy a rozvoje, neboť sdružením prostředků a možností čerpání strukturních fondů EU podle konkrétních projektů mohou zastavit nepříznivý vývoj zejména v malých obcích - postupné vylidňování, nedostatek pracovních příležitostí apod. Vytváření mikroregionů představuje významný krok k naplňování hlavních směrů (priorit) rozvoje kraje.

Kraj (NUTS 3) NUTS 4 ČR celkem

Počet obcí

Z toho měst

Obyvatelstvo S trvalým celkem pobytem

6 258

524

10 230 060 10 160 406

Jihomoravský kraj v tom NUTS 4: Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

647

47

1 127 718

130 1 137 69 81 81 148

8 1 11 10 8 5 4

JmK bez BRNA

646

46

Domy úhrnem

Byty celkem

1 969 568 4 366 293

1 122 581

237 574

454 406

107 702 376 172 159 169 124 274 159 886 86 467 114 048

107 414 372 932 158 696 123 932 159 632 86 307 113 668

27 418 37 068 43 828 34 102 40 061 25 063 20 034

43 069 165 366 61 550 46 276 58 154 35 305 44 686

751 546

749 649

200 506

289 040

Metropolí kraje a současně druhým největším městem v ČR je Brno, ve kterém žije třetina všech obyvatel kraje. Hospodářský, společenský i politický význam města Brna přesahuje krajské hranice - Brno je sídlem Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR, Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, Kanceláře veřejného ochránce práv (ombudsmana), je místem konání mezinárodních veletrhů, je významným centrem vysokého školství a vědy. K pozitivním stránkám Jihomoravského kraje patří vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Podle definitivních výsledků SLDB 2001 je v kraji po hl. městě Praze (18,8 %) dosahován druhý nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve věku 15 a více let (10,3 %).

8


2.1.3. Správní uspořádání V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a postupným dokončením jednotlivých etap reformy státní správy byly stanoveny správní obvody obcí 2. a 3. stupně. V současné době je v kraji 34 obcí 2. stupně (obcí s pověřeným obecním úřadem) a od 1. ledna 2003 bude v kraji vykonávat svou činnost 21 obcí 3. stupně (obcí s rozšířenou působností).

Obce 2.stupně (s pověřeným obecním úřadem) a 3. stupně (s rozšířenou působností) Pověřená obec

NUTS 4

Počet obyvatel pověřené obce

Adamov Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Bzenec Hodonín Hrušovany n. Jevišovkou Hustopeče Ivančice Ivanovice na Hané Klobouky u Brna Kuřim Kyjov Letovice Mikulov Miroslav Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Rousínov Slavkov u Brna Strážnice Šlapanice Tišnov Velká nad Veličkou Velké Opatovice Veselí nad Moravou Vranov nad Dyjí Vyškov Znojmo Ždánice Židlochovice

BK BK BK BO BV VY HO HO ZN BV BI VY BV BI HO BK BV ZN ZN BV BI VY VY HO BI BI HO BK HO ZN VY ZN HO BI

4 970 48 835 33 977 376 172 59 860 15 756 12 067 63 192 10 981 27 508 22 584 5 561 6 941 18 024 35 859 9 996 19 888 7 012 15 363 12 399 22 817 7 469 19 775 7 691 51 197 20 498 8 763 6 323 24 190 5 521 37 548 73 400 8 475 27 099

Počet obcí příslušejících k 2. stupni 1 42 51 1 17 20 6 18 11 20 16 7 8 10 28 16 17 10 23 13 24 6 18 3 40 35 8 6 11 22 28 78 8 24

3. stupni 43 73 1 17 20 18 28 16

10 42 17 33 13 24 18 40 35

22 42 111 24

obce 3.stupně (s rozšířenou působností)

9


10


2.1.4. Pozice Jihomoravského kraje v rámci ČR Souhrnné porovnání významového podílu Jihomoravského kraje s ostatními kraji ČR v některých vybraných ukazatelích resp. pro mezikrajské porovnání znázorňuje následující tabulka.

ČR, kraje

ČR

rozloh a

půda

půda

obce

celkem

zemědělská

nezemědělsk á

celkem

km2

%

%

78 865

54,2

45,8

města

hustota

HDP

HDP

obyvatel

celkem

na 1 obyvatele

osob/km 2

6 258

524

129

mil.Kč

Kč/osobu

%

1 984 833

193 218

100,0

Hl. m. Praha

496

42,7

57,3

1

1

2 339

492 708

416 174

215,4

Středočeský

11 014

60,8

39,2

1 148

73

102

179 728

161 459

83,6

Jihočeský

10 057

49,3

50,7

623

45

62

108 716

173 670

89,9

Plzeňský

7 561

50,8

49,2

506

46

73

103 386

187 413

97,0

Karlovarský

3 314

37,8

62,2

132

28

92

48 300

158 569

82,1

Ústecký

5 334

52,2

47,8

354

46

154

129 874

157 044

81,3

Liberecký

3 163

44,6

55,4

216

36

135

69 268

161 422

83,5

Královéhradecký

4 758

59,0

41,0

448

43

115

94 021

170 546

88,3

Pardubický

4 519

60,7

39,3

453

32

112

82 910

163 036

84,4

Vysočina

6 925

60,7

39,3

730

33

75

81 039

155 540

80,5

Jihomoravský

7 066

60,4

39,6

647

47

159

197 929

174 128

90,1

Olomoucký

5 140

53,9

46,1

394

26

124

96 535

150 471

77,9

Zlínský

3 964

49,5

50,5

304

29

150

95 169

159 130

82,4

Moravskoslezský

5 554

51,4

48,6

302

39

228

205 248

160 356

83,0

11


2.1.5. Stručná klimatologická charakteristika kraje Pro klimatologickou rajonizaci ( definici a zastoupení klimatických oblastí ) byla vybrána používaná klasifikace podle Quitta a kol. ( 1971 ). Hlavní parametry jednotlivých oblastí, použitých v našem regionu, udává přiložená tabulka. Střední měsíční hodnoty teploty vzduchu a srážek byly spočítány pro standardní normálové období 1961-1990 s tím, že některé stanice neměly v tomto období zcela kompletní řadu. Rozsah chybějících dat je případně uveden individuálně u každé takové stanice a okresu. Pro zpracování větrných růžic v rychlostních třídách bylo vybráno ( pokud to bylo možné) období 1999-2001, tedy tříleté období. Charakteristiky větru jsou konzervativnější než např. analogické statistiky teplot nebo srážek a tříleté období lze proto považovat za dostatečně výstižné. Ne nepodstatným faktorem je i skutečnost, že od roku 1999 byla převážná část stanic automatizována a zejména údaje větru získaly vyšší kvalitu a objektivitu. Hlavní uvedené parametry otopného období, či spíše období, kdy je nutno vzhledem k průběhu teploty vzduchu vytápět, byly spočítány z třicetiletých denních normálů průměrné denní teploty vzduchu pro příslušnou stanici. Při zpracování údajů pro potřeby vytápění bylo postupováno dle následujících materiálu: • •

VYHLÁŠKA ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR ze dne 29. dubna 1991 o hospodaření s teplem, řízení soustav centralizovaného zásobování teplem a o ochranných pásmech ( Sbírka zákonů ČSFR, ČR / SR, ročník 1991, částka 38 ):

V případě standardního normálového období (1961-1990) vycházíme z třicetiletých normálů teploty, spočítaných pro jednotlivé dny tohoto období. Tab. obecné parametry použitých klimatických oblastí podle Quitta a kol. ( 1971 ) charakteristika

CH7

MT3

MT5

MT7

MT9

MT10

MT11

T2

T4

počet dnů letních

10-30

20-30

30-40

30-40

40-50

40-50

40-50

50-60

60-70

počet dnů s prům.tepl.10 st.C. a víc 120-140 120-140 140-160 140-160 140-160 140-160 140-160 160-170 170-180 počet dnů mrazových

140-160 130-160 130-140 110-130 110-130 110-130 110-130 100-110 100-110

počet dnů ledových

50-60

40-50

40-50

40-50

30-40

30-40

30-40

30-40

30-40

průměrná teplota v lednu

-3 až -4 -3 až -4 -4 až -5 -2 až -3 -3 až -4 -2 až -3 -2 až -3 -2 až -3 -2 až -3

průměrná teplota v červenci

15-16

16-17

16-17

16-17

17-18

17-18

17-18

18-19

19-20

průměrná teplota v dubnu

4-6

6-7

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

8-9

9-10

průměrná teplota v říjnu

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

7-8

7-8

počet dnů se srážkami 1 mm a víc

120-130 110-120 100-120 100-120 100-120 100-120 90-100

7-9

9-10

90-100

80-90

úhrn srážek ve vegetačním období

500-600 350-450 350-450 400-450 400-450 400-450 350-400 350-400 300-350

úhrn srážek v zimě

350-400 250-300 250-300 250-300 250-300 200-250 200-250 200-300 200-300

počet dnů se sněhovou pokrývkou

100-120 60-100

počet dnů zamračených

150-160 120-150 120-150 120-150 120-150 120-150 120-150 120-140 110-120

počet dnů jasných

40-50

40-50

60-100 50-60

60-80 40-50

60-80 40-50

50-60 40-50

50-60 40-50

40-50 40-50

40-50 50-60

Evžen Quitt, Klimatické oblasti Československa, Studia Geographica 16, Brno 1971.

12


Zjednodušené členění klimatických oblastí Jihomoravského kraje

13


2.2. CHARAKTERISTIKY ÚZEMNÍCH JEDNOTEK NUTS 4 2.2.1. Okres Blansko Demografický popis Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje. Má přímou vazbu na veletržní město Brno. Na rozloze 942 km2 žije ve 130 obcích 107 702 obyvatel, z toho více jak polovina v jeho osmi městech. Střediskem okresu jsou města Blansko a Boskovice. Převážná většina území okresu náleží k povodí řeky Svitavy protékající jeho středem od severu k jihu. Do západní části okresu zasahuje Hornosvratecká vrchovina s nejvyšším bodem Sýkoř (702 m) , středem se táhne Boskovická brázda a na východě navazuje Drahanská vrchovina s nejvyšším bodem Paprč (721 m). Nejnižší místo okresu (234 m) je v jižní části, kde řeka Svitava opouští jeho území. Blanenský okres lze charakterizovat jako průmyslově zemědělský. Největší koncentrace průmyslu je ve městech. Více jak 60 % průmyslové výroby připadá na strojírenství. Příroda a historické památky vytváří předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Rekreační a turistické přednosti okresu Blansko jsou dány především krásou podzemních prostorů a krajiny Moravského krasu. Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na ploše cca 100 km2 se zde nacházejí povrchové i podzemní krasové útvary. V celém území je známo více jak 1000 jeskyní. Území Moravského krasu bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. ÚZEMÍ (základní údaje za rok 2001) Celková výměra (v ha) v tom zemědělská půda z toho orná nezemědělská půda z toho lesní pozemky Počet obcí z toho počet měst Počet částí obcí Počet obyvatel celkem k 31.12. z toho počet obyvatel ve městech Počet obyvatel na km2

94 176 44 325 32 047 49 926 41 333 130 8 193 107 702 51,6 % 114,4

Klimatologická charakteristika územního celku Blansko Klimatologická rajonizace podle Quitta a kol. (1971) Údolní polohy jižní části okresu náležejí oblasti MT11, vyšší partie postupně oblastem MT9, MT7, MT5 a MT3, místy se vyskytuje i chladná oblast CH7.

14


Základní klimatologické charakteristiky – stanice Boskovice (pro vyšší nadmořské výšky je vhodnější stanice Protivanov, uvedená u okresu Prostějov)

Průměrná teplota vzduchu ( T ) a průměrný úhrn srážek ( SRA ) v období 1961-1990 Průměrná teplota vzduchu (T) v období 1961 – 1990 prvek hodnota úplnost* B2BOSK01 01 T -3,5 26 B2BOSK01 02 T -1,2 26 B2BOSK01 03 T 2,4 25 B2BOSK01 04 T 7,6 26 B2BOSK01 05 T 12,7 27 B2BOSK01 06 T 16,0 26 B2BOSK01 07 T 17,4 27 B2BOSK01 08 T 16,8 26 B2BOSK01 09 T 13,2 26 B2BOSK01 10 T 8,2 26 B2BOSK01 11 T 3,1 26 B2BOSK01 12 T -1,3 27 B2BOSK01 rok T 7,7 22 *počet let v období 1961 až 1990 Stanice

měsíc

Průměrný úhrn srážek (SRA) v období 1961 – 1990 prvek hodnota úplnost* SRA 33,7 26 SRA 32,6 26 SRA 34,7 26 SRA 39,6 26 SRA 75,1 27 SRA 86,2 26 SRA 79,6 27 SRA 69,8 26 SRA 44,5 27 SRA 36,6 26 SRA 44,1 25 SRA 36,0 27 SRA 599,6 23

Průměrný počátek a konec vytápění podle denních normálů průměrné denní teploty vzduchu: počátek: 19. září ukončení: 15. květen průměrná teplota v této době: 3,3 oC 15


Okres Blansko-hustota zalidnění

16


2.2.2. Okres Brno venkov Demografický popis Okres Brno-venkov leží ve středu Jihomoravského kraje a obklopuje v souvislé oblasti druhé největší město České republiky statutární město Brno. Z této jeho polohy a dominantního postavení Brna vyplývá také úzká vazba na toto město. Střediskem okresu je okres Geograficky se okres nachází na území Dyjskosvrateckého úvalu táhnoucího se od jihu k severovýchodu. Na severu okresu leží Drahanská vrchovina a na západě Bobravská vrchovina. Z vodních toků protékajících okresem je významná řeka Svratka, do níž se na jižním okraji města Brna vlévá Svitava. Z dalších významnějších toků je možno jmenovat řeky Jihlavu a Oslavu, přitékající z Českomoravské vrchoviny a řeku Litavu, pramenící v Chřibech. Území okresu můžeme rozdělit na teplou oblast s výskytem černozemí a dobrými předpoklady pro zemědělskou výrobu táhnoucí se od jihu k severovýchodu a na opačně straně ležící mírně teplou, zalesněnou kopcovitou oblast s výskytem hnědozemí až hnědých půd. Vzhledem k výjimečnému postavení města Brna nelze vybrat nějaké sídlo, které by bylo pro okres Brno – venkov dominantní. V celkem 137 obcích okresu, z nichž 11 má statut města žije téměř 160 tisíc obyvatel, z toho více jak třetina ve městech. Uveďme alespoň některá z těchto měst – Rosice a Oslavany s hornickou tradicí, Ivančice, Hrušovany u Brna, Šlapanice, Kuřim a Tišnov. Zvláštní postavení má město Modřice, které přímo navazuje na území Brna. Krajina okresu Brno – venkov je značně proměnlivá. Hluboká říční údolí přecházejí do mírně zvlněných rovin, k severu se táhnou výběžky Českomoravské vrchoviny, úrodná pole střídají sady a vinice na prosluněných stráních. Oblast okresu vytváří vhodné rekreační zázemí pro obyvatele Brna a okolí i pro návštěvníky ze vzdálenějších míst. ní město Blansko a město Boskovice. ÚZEMÍ (základní údaje za rok 2001) Celková výměra (v ha) v tom zemědělská půda z toho orná nezemědělská půda z toho lesní pozemky Počet obcí z toho počet měst Počet částí obcí Počet obyvatel celkem k 31.12. z toho počet obyvatel ve městech Počet obyvatel na km2

110 872 62 499 53 743 48 308 36 487 137 11 157 159 169 36,5 % 144

Klimatologická charakteristika územního celku Brno-venkov Klimatologická rajonizace podle Quitta a kol. (1971) Jih a jihovýchod regionu patří k oblasti teplé (T2 až T4), vyšší nadmořské výšky v severní části postupně přecházejí přes MT11, MT10, MT9 do MT5. Sporadicky se vyskytuje oblast MT3 (sever okresu Brno - venkov).

17


Základní klimatologické charakteristiky - stanice Brno-Tuřany (vzhledem k poloze je využívána také jako charakteristická stanice pro Brno-město)

Průměrná teplota vzduchu ( T ) a průměrný úhrn srážek ( SRA ) v období 1961-1990 Stanice

měsíc

Průměrná teplota vzduchu (T) v období 1961 - 1990 prvek

B2BTUR01 01 B2BTUR01 02 B2BTUR01 03 B2BTUR01 04 B2BTUR01 05 B2BTUR01 06 B2BTUR01 07 B2BTUR01 08 B2BTUR01 09 B2BTUR01 10 B2BTUR01 11 B2BTUR01 12 B2BTUR01 rok * počet let v období 1961 až 1990

T T T T T T T T T T T T T

Průměrný úhrn srážek (SRA) v období 1961 - 1990

hodnota

úplnost*

prvek

hodnota

úplnost*

-2,5 -,3 3,8 9 13,9 17 18,6 18,1 14,3 9,1 3,5 -,6 8,7

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30

SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA

24,6 23,8 24,4 31,5 61,0 72,2 63,7 56,3 37,6 30,7 37,4 27,1 490,4

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30



Okres Brno-venkov - hustota zalidnění

19


2.2.3. Okres Břeclav Demografický popis Břeclavský okres se nachází v jižní části Jihomoravského kraje. Kromě dalších okresů kraje sousedí na jihu jak s Rakouskem, tak se Slovenskou republikou. Geograficky se rozkládá na území Dyjsko-svrateckého úvalu, Jihomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Jihomoravské Karpaty jsou reprezentovány členitou Mikulovskou vrchovinou, jejíž součástí jsou Pálavské vrchy s vrcholem Děvín (550 m.n.m.). Územím okresu protéká řeka Dyje, do níž se v prostoru Novomlýnských nádrží vlévá Svratka a Jihlava. Hranici se Slovenskem pak tvoří koryto řeky Moravy. Okres Břeclav leží v teplé klimatické oblasti a patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy. Teplá, nížinná oblast je známá vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu obilovin, ovoce, zeleniny a především vinné révy a také navazující živočišnou výrobou. Kromě okresního města Břeclavi patří k dalším významným sídlům Hustopeče, hraniční přechod Mikulov, Pohořelice, Valtice a další. Velká část z nich patří k významným střediskům vinařství. V celkem 69 obcích okresu žije 124 tis. obyvatel, z toho polovina ve městech. Okresem vedou také hlavní silniční tahy z Brna do Bratislavy i do Vídně. Okres má také dobré předpoklady pro rozvoj turistiky a rekreace. Kromě Novomlýnských nádrží, z nichž část slouží k rekreaci a část je vyhlášena přírodní rezervací, mohou turisté navštívit chráněnou krajinnou oblast Pálava s biosférickou rezervací UNESCO. Z kulturních památek pak můžeme upozornit na Lednicko-Valtický areál, zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO. Opomenout nemůžeme ani návštěvu vinných sklípků na vinných stezkách. ÚZEMÍ (základní údaje za rok 2001) Celková výměra (v ha) v tom zemědělská půda z toho orná nezemědělská půda z toho lesní pozemky Počet obcí z toho počet měst Počet částí obcí Počet obyvatel celkem k 31.12. z toho počet obyvatel ve městech Počet obyvatel na km2

117 308 80 277 62 245 37 016 19 107 69 10 78 124 274 51,4 % 106

Klimatologická charakteristika územního celku Břeclav Klimatologická rajonizace podle Quitta a kol. (1971) Celé území okresu patří až na sporadickou část na severu (T2 ) do teplé oblasti T4.

20


Základní klimatologické charakteristiky - stanice Velké Pavlovice


měsíc

B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01 B2VPAV01

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 rok

Průměrná teplota vzduchu (T) v období 1961 - 1990

prvek T T T T T T T T T T T T T

hodnota úplnost* -2 30 ,3 30 4,4 30 9,7 30 14,7 30 17,7 30 19,1 30 18,6 30 14,8 30 9,5 29 4 29 -,1 30 9,2 29


prvek SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA SRA

hodnota 24,8 25,9 24,9 35,7 57,0 70,2 59,5 51,6 38,4 33,0 40,2 29,4 492,9

úplnost* 30 30 30 30 30 30 30 30 30 29 30 30 29

* počet let v období 1961 až 1990



Okres Břeclav - hustota zalidnění

22


2.2.4. Okres Hodonín Demografický popis Okres Hodonín leží v jihovýchodní části Jihomoravského kraje, přičemž část hranice okresu je zároveň státní hranicí se Slovenskou republikou. Geograficky se okres rozkládá na území Dolnomoravského úvalu, Středněmoravských Karpat, reprezentovaných Kyjovskou pahorkatinou, Ždánickým lesem a Chřiby, a Bílými Karpatami s vrcholem Velká Javořina (970 m.n.m.), který je tradičním místem setkání Čechů a Slováků. Jednoznačně nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Morava, z dalších můžeme zmínit řeku Kyjovku. Z větší části se jedná o teplou oblast s průměrným množstvím srážek. Nejvýznamnějším sídlem tohoto průmyslově-zemědělského okresu, ležícím v samotném srdci Moravského Slovácka, je město Hodonín. Je to důležité průmyslové, dopravní i kulturní centrum okresu. V tomto městě, které se může pochlubit jedinými lázněmi v Jihomoravském kraji, žije více než 28 tis. obyvatel. V celkem 81 obcích okresu žije přibližně 160 tis. obyvatel, z toho ve městech téměř 48 %. Okres je (s výjimkou Brna-města) s průměrnou hustotou zalidnění 147 obyvatel na km2 nejvíce zalidněným. K dalším významným sídlům patří středisko lidové kultury Strážnice, Kyjov nebo Veselí nad Moravou. Nejznámější přírodní turistickou oblastí je chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, jejíž část na území okresu Hodonín zasahuje. Kromě toho se zde nachází významná archeologická naleziště (např. slovanská pohřebiště), najdeme zde i několik významných středisek vinařství. Turisticky zajímavé je i konání různých folklórních akcí, jako je mezinárodní folklórní festival ve Strážnici. Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje. Má přímou vazbu na veletržní město Brno. ÚZEMÍ (základní údaje za rok 2001) Celková výměra (v ha) v tom zemědělská půda z toho orná nezemědělská půda z toho lesní pozemky Počet obcí z toho počet měst Počet částí obcí Počet obyvatel celkem k 31.12. z toho počet obyvatel ve městech Počet obyvatel na km2

108 630 69 785 54 269 38 864 26 948 81 8 92 159 886 47,5 % 147,0

Klimatologická charakteristika územního celku Hodonín Klimatologická rajonizace podle Quitta a kol. (1971) Většina území okresu leží v oblasti teplé ( T4 a T2 ), Chřiby v oblasti MT11. Východ okresu ( Bílé Karpaty ) je ve vyšších polohách zastoupen i oblastmi MT10, MT9, MT5 a sporadicky MT3.

23


Základní klimatologické charakteristiky - stanice Strážnice


měsíc

B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 rok



hodnota úplnost* -1,9 29 ,2 29 4,2 29 9,3 30 14,2 29 17 30 18,4 30 18,1 30 14,4 30 9,4 30 4,2 30 ,1 29 8,9 27



hodnota 24,4 28,2 24,9 39,7 63,8 84,6 59,4 61,0 40,4 34,3 42,8 32,9 535,8

úplnost* 29 29 29 30 29 30 30 30 30 30 30 30 28

*počet let v období 1961 až 1990



Okres Hodonín - hustota zalidnění

25


2.2.5. Okres Vyškov Demografický popis Okres Vyškov leží ve východní až severovýchodní části Jihomoravského kraje. Geograficky leží na území Drahanské vrchoviny. Z jihovýchodu sem zasahují Středomoravské Karpaty reprezentované Litoměřickou pahorkatinou s nejvyšším vrcholem Hradisko ( 518 m.n.m. ). Středem okresu se ve směru od jihozápadu k severovýchodu táhne Vyškovská brázda, spojnice mezi Dyjsko-svrateckým a Hornomoravským úvalem. Na jihu protéká řeka Litava se svým pravostranným přítokem říčkou Rakovec. Severněji směrem od západu k východu teče řeka Haná vznikající soutokem Malé a Velké Hané v obci Dědice. Obě říčky pramení v Drahanské vrchovině, na říčce Malá Haná byla vybudována vodní nádrž Opatovice. Okres Vyškov leží v klimaticky mírně teplé, ve střední části až teplé oblasti s výskytem hlinitých půd, v nižších polohách černozem, ve vyšších hnědých půd. Okres má silnou vazbu na statutární město Brno, přesto lze za centrum oblasti označit město Vyškov s dlouhou tradicí v minulosti, ale i snahou o rozvoj v současnosti. Typickým dokladem těchto snah je průmyslová zóna na severozápadním okraji Vyškova, která začala být budována již v letech 1994-95 jako jedna z prvních v České republice. K dalším významným sídlům okresu patří města Slavkov u Brna, Rousínov, Bučovice a Ivanovice na Hané. Toto je jediných 5 měst z celkového počtu 81obcí v okrese Vyškov. Celkem žije v okrese přes 86 tisíc obyvatel, z toho téměř polovina ve městech. Podmínky pro rekreaci jsou zejména v severozápadní části okresu, kde se rozkládá Drahanská vrchovina. V okrese je také možno nalézt množství kulturních a historických památek. Asi nejslavnější z historických událostí je bitva Tří císařů, která se odehrála v roce 1805 u města Slavkova. V památkové zóně Slavkovského bojiště, vyhlášené v roce 1992, se každoročně konají pietní a vzpomínkové akce, spojené s rekonstrukcí části bitvy. ÚZEMÍ (základní údaje za rok 2001)

Celková výměra (v ha) v tom zemědělská půda z toho orná nezemědělská půda z toho lesní pozemky Počet obcí z toho počet měst Počet částí obcí Počet obyvatel celkem k 31.12. z toho počet obyvatel ve městech Počet obyvatel na km2

88 869 48 706 44 707 40 160 30 771 81 5 119 86 467 49,1% 97

Klimatologická charakteristika územního celku Vyškov Klimatologická rajonizace podle Quitta a kol. (1971) Nížinná část okresu leží v oblasti teplé T2, na jihozápadě zaujímá menší plochu oblast T4 ( Slavkov ), Drahanská vrchovina zasahuje oblastmi od MT11 až po MT3.

26


Základní klimatologické charakteristiky - stanice Ivanovice na Hané


měsíc

B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1IVAN01

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 rok



hodnota úplnost* -2,7 30 -,6 30 3,5 30 8,9 30 13,9 30 16,9 30 18,3 30 17,8 30 14,1 30 8,9 30 3,5 30 -,7 30 8,5 30



hodnota 25,7 29,5 29,5 40,3 64,8 84,8 67,9 65,5 39,5 36,6 43,2 29,5 556,9

úplnost* 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30




Okres Vyškov - hustota zalidnění

28


2.2.6. Okres Znojmo Demografický popis Znojemský okres leží v jihozápadní části Jihomoravského kraje, přičemž celou jižní hranici okresu tvoří státní hranice s Rakouskem. Geograficky se okres rozkládá na území Dyjsko-svrateckého úvalu a ze severozápadu sem zasahuje Českomoravská vrchovina reprezentovaná Jevišovskou pahorkatinou. Nejvýznamnějším tokem na území okresu je řeka Dyje, v některých úsecích tvořící hranici s Rakouskem, k menším tokům pak patří Jevišovka nebo Rokytná. Jedná se o teplou oblast s průměrným množstvím srážek. Z půd se zde vyskytují půdy hlinité až hlinitopísčité, zejména černozemě a hnědozemě, vhodné pro zemědělskou výrobu. Nejvýznamnější postavení na území si zachovává město Znojmo, starobylé královské město s dlouhou významnou historií, které je tradičním centrem vinařství a pěstování okurek. K dalším významným sídlům v okrese patří Vranov nad Dyjí, Moravský Krumlov nebo Hrušovany nad Jevišovkou. V celkem 148 obcích žije 114 tis. obyvatel, z toho 42 % ve městech, která jsou na území okresu 4. Průměrná hustota zalidnění je téměř 70 obyvatel na km2. Významnou turistickou oblastí je území Národního parku Podyjí, který byl vyhlášen v roce 1991. Rozkládá se na ploše přibližně 63 km2 mezi Vranovem a Znojmem a zahrnuje 40 km dlouhé údolí řeky Dyje s jejími meandry, skalnatými a zalesněnými svahy, vřesovišti a unikátními lesostepmi. Další významnou rekreační oblastí je okolí Vranovské přehrady. V okrese je budována i síť cyklostezek, z nichž část patří i k tzv. vinným stezkám. ÚZEMÍ (základní údaje za rok 2001) Celková výměra (v ha) v tom zemědělská půda z toho orná nezemědělská půda z toho lesní pozemky Počet obcí z toho počet měst Počet částí obcí Počet obyvatel celkem k 31.12. z toho počet obyvatel ve městech Počet obyvatel na km2

163 682 113 664 104 017 50 292 35 182 148 4 175 114 048 42 % 69,7

Klimatologická charakteristika územního celku Znojmo Klimatologická rajonizace podle Quitta a kol. (1971) Celé území okresu patří v nížinné části převážně do oblasti teplé T4, menší plochu zaujímá oblast T2. V západní členitější část okresu jsou zastoupeny oblasti MT11a MT9.

29


Základní klimatologické charakteristiky - stanice Kuchařovice


měsíc

B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01 B2KUCH01

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 rok



hodnota úplnost* -,5 30 3,6 30 8,7 30 13,5 30 16,7 30 18,5 30 18 30 14,3 30 9 30 3,3 30 -,6 30 8,5 30 -,5 30



hodnota 20,8 23,9 25,1 32,9 59,8 74,9 60,3 53,4 36,7 28,2 33,7 21,0 470,5

úplnost* 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30




Okres Znojmo - hustota zalidnění

31


2.3. ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ Cílem analýzy je stanovit: a) strukturu spotřebovaných paliv a energií v následujících sektorech: bydlení, doprava, terciální sféra, průmysl, zemědělství a energetika. Jedná se o určení vstupů do energetického systému kraje. Vzhledem k tomu, že statistické údaje CSÚ používající sektorové třídění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ), nezahrnují sektor bydlení a neevidují všechny druhy paliv, nejsou pro tento účel vhodné. Jako základ pro strukturu paliv byly využity aktualizované a ověřené údaje z evidence zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) na území. Spotřeby paliv byly zjišťovány a agregovány za jednotlivé kategorie zdrojů znečištění (REZZO 1 až 3), dle příslušných spotřebitelských sektorů a územních jednotek NUTS 4 (viz. následující tabulky – Struktura paliv v jednotlivých územních celcích NUTS 4). Celková spotřeba představuje úhrn všech tuhých, kapalných a plynných paliv a elektrické energie spotřebovaných na území Jihomoravského kraje. Jedná se v podstatě o spotřebu primárních energetických zdrojů (PEZ) respektive o energii obsaženou v palivu, vyjádřenou v GJ/rok a celkovou spotřebu elektřiny. Celkové spotřeby jednotlivých sektorů jsou dále členěny podle způsobu využití na: vytápění, TUV, technologii a osvětlení. Toto členění je provedeno procentuálním odborným odhadem. b) konečnou spotřebu paliv a energií, která představuje celkovou energetickou bilanci území. Není členěna do spotřebitelských sektorů a jsou v ní zohledněny i energetické zdroje na území. Pro bilance byly použity rovněž údaje z REZZO 1 až 3 a byly doplněny údaji z databáze jednotlivých distribučních společností tj. Jihomoravské energetiky, a.s., Jihomoravské plynárenské, a.s. apod. Konečná spotřeba paliv a energií t.j. bilance je zpracována sumárně za celé posuzované území. V analýze je použita následující symbolika: ČU HU LTO TTO ZP

černé uhlí hnědé uhlí lehký topný olej těžký topný olej zemní plyn

P-B BP JKP JTP Zvláštní

propan butan bioplyn jiná kapalná paliva jiná tuhá paliva zvláštní odpad

Jiná tuhá paliva a jiná kapalná paliva vykazovaná ve struktuře paliv představují alternativní paliva využívaná v podstatě pouze v cementárně Mokrá pro výrobu slínku. Zvláštní odpad představuje dle pravidel výkaznictví spotřeby paliv ve zdrojích REZZO jakýkoli odpad (s výjimkou nebezpečného odpadu), je-li zneškodněn spalováním s termickým využitím vyrobeného tepla. V případě Jihomoravského kraje tato kategorie obsahuje pouze komunální odpad, který je energeticky využit ve spalovně komunálního odpadu SAKO Brno. c) poptávku jednotlivých sektorů po energii v horizontu roku 2020-2022. Jedná se o odborný odhad, který bere v úvahu specifika jednotlivých sektorů v podmínkách Jihomoravského kraje a celorepublikové trendy vývoje spotřeby paliv a energií.

32


33


34


2.3.1. Sektor bydlení Zahrnuje všechny druhy paliv a energií spotřebovaných v domácnostech včetně spotřeb domovních a blokových kotelen, podílejících se v převažující míře na zásobování bytové sféry teplem. 2.3.1.1. Analýza a) obyvatelstvo Hustotou 161 obyv./km² je Jihomoravský kraj nad průměrem ČR (131 obyv./km²). Podíl obyvatelstva žijících ve městech (63,5 %) je naopak pod republikovým průměrem (70,9 %). Zejména z tohoto důvodu je oproti celostátnímu průměru v regionu podíl bytů v rodinných domech na celkovém počtu obydlených bytů výrazně vyšší. 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 1 136 832 1 141 172 1 139 795 1 138 725 1 138 174 1 137 289 1 135 586 1 124 493 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 238 506 209 734 203 663 197 824 192 613 187 024 181 603 180 139 746 709 773 025 776 369 779 817 783 473 787 712 791 151 785 991

Počet obyvatel 0-14 let 15-64 let 65 a více let

151 617

158 413

159 763

161 084

162 088

162 553

162 832

161 588

Věková struktura obyvatelstva tis.obyv. 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1990

1995

1996 0-14 let

1997

1998

15-64 let

1999

2000

2001

65 a více let

b) byty Od poloviny devadesátých let je zřetelný mírný růst výstavby nových bytů, s neporovnatelně vyšším standardem oproti stavu před rokem 1990. Negativním jevem je však trvalý růst počtu rozestavěných bytů (k 1. 3. 2001 – 13 411 bytů), jako důsledek

35


dlouhodobě nižšího počtu dokončovaných bytů než bytů zahajovaných. Roste rovněž počet tzv. neobydlených bytů (10,6 % z celkového počtu bytů, nejedná se však o úbytek bytů).

Dlouhodobý vývoj počtu domů a bytů v Jihomoravském kraji

Domy celkem z toho trvale obydlené Byty celkem Z toho trvale obydlené

1970

1980

1991

2001

207 959

218 574

228 370

237 574

197 419

202 938

202 034

205 293

330 783

394 003

427 397

454 406

322 068

371 494

394 301

404 876

Vývoj bytového fondu v JmK Tisíce 500 400 300 200 100 0 1970 domy celkem

1980 z toho trvale obyd.

1991 byty celkem

2001 z toho trvale obyd.

Domovní fond v Jihomoravském kraji k 1.3.2001 domovní fond celkem

RD

v tom BD

ostatní

Domy celkem

237 574

216 536

17 887

3 151

Trvale obydlené neobydlené V nebydlených domech bytů

205 293 32 281 33 065

185 188 31 348 31 702

17 807 80 564

2 298 853 799

12 191 53 010 49 706 66 540 21 761

11 025 48 572 44 005 59 540 20 425

799 3 887 5 346 6 598 922

367 551 355 402 414

7 938 144 369 51 470

730 139 541 43 614

7 014 3 526 7 222

194 1 302 634

Období výstavby 1899 a dříve 1900 – 1945 1946 – 1970 1971 – 1990 1991 a později

Ústřední topení Dálkové nebo bloková kotelna Domovní kotelna Bez dálkového a ústředního vytápění

36


Při podílu 2,5 obyv./ byt v kraji, srovnatelném s vyspělými evropskými regiony, bude zřejmě těžiště stavebních prací v oblasti bydlení spočívat v rekonstrukcích a modernizacích stávajících bytů a obytných domů, včetně občanské vybavenosti a technické infrastruktury. Bytová zástavba – dlouhodobý vývoj 1990 Zahájené byty Rozestavěné byty k 31.12. Dokončené byty Modernizované byty Průměrná obytná plocha dokončeného bytu v m2 -celkem v rodinných domech

1995

2 158 6 996 1 326 384

2 973 8 790 1 696 260

1996

1997

1998

1999

2000

2001

3 973 10 894 1 744 363

3 918 12 055 2 593 626

3 892 12 108 2 852 710

4 107 12 997 3 092 769

3 628 13 407 3 118 1 120

3 080 13 589 2 878 2 500

74,6

69,2

71,5

92,4

95,7 91,7 Zdroj:ČSÚ

Vývoj bytové zástavby tis.obyv. 25 20 15 10 5 0 1990

1995 zahájené

1996

1997

1998

rozestavěné

1999

dokončené

2000

2001

modernizované

Bytová výstavba v okresech Jihomoravského kraje v roce 2000 3 500

zahájené byty

3 000

dokončené byty

rozestavěné byty

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Blansko

Brno-město Brno-venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

37


Zdroj: ČSÚ

2.3.1.2. Struktura paliv a energií Pro její určení je uvažováno s energií obsaženou v daném palivu. Jejich suma představuje spotřebu primárních energetických zdrojů na území a společně s elektřinou představuje celkovou spotřebu paliv a energií v sektoru bydlení na posuzovaném území.

Paliva, energie

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

BYDLENÍ

72 750

883 066 235 565 1 065 997

Paliva, energie

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

0

0

0

0

17 922 175

4 870 800

22 792 975

BYDLENÍ

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

15 647 209

14 444

0

GJ/rok GJ/rok

3 145

0

Struktura spotřeby paliv a energií sektor bydlení TJ/rok 20 000 16 000 12 000 8 000 4 000

JT Zv P lá š El tní ek tř i na

B LI P G N IT JK P

B P-

ZP

H U KO K S D ŘE V O LT O TT O

ČU

0

Účel využití energií v sektoru byl na základě praktických zkušeností ze zpracovaných energetických auditů jak bytových domů, tak i rodinných domků stanoven odborným odhadem následovně: Účel použití Topení TUV Technologie Osvětlení

Spotřeba GJ/rok 14 587 504 4 786 525 2 279 298 1 139 649

38


Účel použití energií v sektoru bydlení

TUV 21%

Topení 64%

Osvětlení 5%

Technologie 10%

2.3.1.3. Prognóza vývoje Z předcházející analýzy vyplývá, že bytová výstavba v kraji prakticky stagnuje. Matematická aproximace dlouhodobého demografického vývoje ukazuje na neustálé snižování počtu obyvatel v kraji a stárnutí populace. Ani v budoucnosti nelze očekávat, že se tento celorepublikový trend změní.

Odhad demografického vývoje JmK tis. obyv.

roků

1 150

41

1 140

40

1 130 1 120

39

1 110

38

1 100 37

1 090

1 080 36 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2010 2015 2020 Počet obyv. Lineární (Průměrný věk )

Průměrný věk Polynomický (Počet obyv.)

Zdroj: ČSÚ

Dlouhodobý odhad potřeb energií a tempo růstu spotřeby v sektoru bydlení předpokládá, že nárůst spotřeby bude především v elektřině a bude představovat zvyšování vybavenosti domácností. Po přechodnou dobu bude převládat extenzivní rozvoj nad úsporami plynoucími z menší energetické náročnosti elektrospotřebičů.

39


Scénáře vývoje spotřeby elektřiny v ČR, var. 08/2002 Bydlení

GWh 19 000

18 000

17 000

16 000

15 000

14 000

13 000

12 000

11 000 1993

1995

1997

1999

2001

DOM-V

2003

2005

DOM-R

2007

DOM-N

2009

2011

2013

2015

2017

2019

bez přepočtu

Zdroj: MPO

Spotřeba zemního plynu vzhledem k téměř 100% plynofikaci území, bude spíše stagnovat a bude ovlivňována především cenou pro domácnosti. I přes tyto skutečnosti lze očekávat, že sektor bydlení bude spolu s terciální sférou a průmyslem vykazovat ve střednědobém horizontu (do roku 2020) největší nárůst poptávky po energii, který se odhaduje na cca 20%.

40


2.3.2. Sektor dopravy Do struktury paliv a bilancí sektoru dopravy jsou zahrnuty pouze spotřeby paliv a energií objektů, které přísluší ekonomickým subjektům s převažující činností dle OKEČ 6065 a spotřeba elektrické energie železniční trakce tj. Českých drah. Spotřeba pohonných hmot dopravních prostředků, která je pro sektor dominantní, není předmětem energetické koncepce (nelze ani objektivně stanovit podíl pohonných hmot spotřebovaných na posuzovaném území). 2.3.2.1. Analýza Doprava hraje nezastupitelnou úlohu při rozvoji kraje. Její rozvoj v posledním desetiletí je poznamenán změnou ekonomického systému. Rozvoj dopravy se dotýká především silniční dopravy, a to na úkor dopravy železniční, ve městech pokles zaznamenává veřejná doprava. Zvýšené nároky na přepravu, jehož důsledkem je zvyšování počtu motorových vozidel na pozemních komunikacích, mají zásadní vliv na požadavky na utváření dopravní infrastruktury. Jihomoravský kraj patří z hlediska dopravy k nejvýznamnějším v ČR, město Brno je druhým nejvýznamnějším dopravním uzlem republiky. Krajem procházejí multimodální koridory – IV. koridor Berlín-Praha-Brno-Břeclav-Vídeň/Bratislava a větev B VI. koridoru Gdaňsk-Katovice-Ostrava-Břeclav-Bratislava. Silniční komponentu radiální sítě dálkových tras tvoří dálnice D1 (Praha-Brno-Vyškov) a D2 (Brno-Lanžhot, státní hranice) a silnice I. třídy č.52 (Brno-Pohořelice-Mikulov, státní hranice) v úseku Rajhrad-Pohořelice již jako rychlostní silnice R52, I. třídy č. 43 (BrnoSvitavy) a silnice II. třídy č. 380 (Brno-Hodonín). K nim náleží napojení silnic I. třídy č. 23 (Rosice-Třebíč-Jindřichův Hradec) a č. 50 (Slavkov u Brna-Uherské Hradiště) na dálnici D1. Tangenciální dálkové trasy probíhají okrajovými částmi kraje – silnice I. třídy č. 55 (BřeclavHodonín-Přerov-Olomouc) a č. 38 (Jihlava-Znojmo-Hatě, státní hranice s Rakouskem). Kraj disponuje hustou sítí silničních komunikací, srovnatelnou s vyspělými regiony Západní Evropy, s naléhavou nutností rekonstrukcí, modernizací a oprav. Kromě části dálnice D1, dálnice D2 a rychlostní silnice R52 je v kraji 446,6 km silnic I. třídy, 1 443,5 km II. a 2 389,3 km III. třídy. Délka silnic podle okresů k 31.12.2001 Kraj, okresy Jihomoravský kraj Blansko Brno – město Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Délka dálnic

Délka silnic

km 124 17 43 44 20 -

km 4 280 658 174 790 629 552 467 1 010

I. třídy km 447 51 40 37 74 114 61 70

V tom II. třídy km 1 447 209 67 287 228 157 114 385

III. třídy km 2 386 399 68 465 326 280 293 555 Zdroj: ČSÚ

41


Motorová vozidla podle krajů k 31.12.2001 ČR , kraje

Osobní automobily

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

3 529 791 547 872 425 260 233 615 215 137 97 878 261 724 145 394 196 016 168 122 169 682 362 795 179 010 171 987 355 299

Nákladní automobily

Speciální nákladní

autobusy

motocykly

296 412 47 674 37 751 20 432 17 375 8 047 21 816 12 042 15 814 13 653 13 544 32 233 15 511 15 167 25 353

67 106 8 417 8 612 4 521 3 890 2 046 5 273 2 523 3 838 3 596 3 341 7 166 4 036 3 737 6 110

18 384 3 055 2 163 1 075 935 519 1 421 810 859 1 016 779 1 933 558 916 2 345

755 482 52 683 99 449 58 534 52 472 14 308 59 696 26 579 56 300 55 825 56 118 83 454 49 177 41 172 49 715 Zdroj: ČSÚ

Souhrnně z hlediska silniční dopravy lze hodnotit postavení Jihomoravského kraje v rámci ČR jako nadprůměrné, což je pro další rozvoj kraje velmi důležité. Železniční komponentu reprezentují především tratě I. koridoru (Děčín-Praha-Česká Třebová-Brno-Břeclav) a II. koridoru (Břeclav-Přerov-Petrovice u Karviné), dále vnitrostátní tratě Brno-Žďár nad Sázavou-Kolín (Praha), Brno-Přerov (Ostrava) a Brno-Jihlava (České Budějovice). Z regionálního pohledu jsou významné železniční tratě Brno-Veselí nad Moravou a Brno-Hrušovany nad Jevišovkou-Znojmo resp. Hevlín. Regionální tratě slouží především k zajištění dopravní obslužnosti kraje. Hlavním problémem efektivního provozování regionálních železničních tratí je neuspokojivý technický stav jak vlastních železničních tratí, tak i související železniční infrastruktury (stanice, zastávky apod.) včetně vozového parku. To snižuje výrazným způsobem konkurenceschopnost regionální železniční dopravy ve srovnání se silniční dopravou a následně úbytek uživatelů i rentabilitu provozu. Lze očekávat další posílení pozice kraje v síti dálkových dopravních tras, protože Brno je navrženo jako uzlový bod výhledové sítě vysokorychlostních tratí. Souhrnně lze postavení Jihomoravského kraje v rámci ČR z hlediska železniční dopravy hodnotit jako nadprůměrné. Nepříznivá je pouze pozice Znojma, které kvůli své geografické poloze leží mimo hlavní směry železniční dopravy. Kombinovaná doprava, představuje výhledový cíl kraje. Jeho poloha na významných evropských dopravních tazích dává dobré předpoklady pro rozvoj kombinované dopravy. Zvláště ve vztahu k EU, která v rozvoji kombinované dopravy spatřuje nástroj k omezení neustálého růstu výkonů silniční nákladní dopravy, je účelné vybudovat potřebnou infrastrukturu, která umožní efektivní zapojení železniční dopravy do systému kombinované dopravy. Polohou v dopravní síti má nejlepší podmínky uzel Břeclav, výhodu velkého soustředění rozmanitých ekonomických aktivit nabízí město Brno.

42


2.3.2.2. Struktura paliv a energií Pro její určení je uvažováno s energií obsaženou v daném palivu. Jejich suma představuje spotřebu primárních energetických zdrojů na území a společně s elektřinou představuje celkovou spotřebu paliv a energií v sektoru dopravy.

DŘEVO

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

0

326

11 303

0

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

0

0

0

0

93 583

776 160

869 743

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

8 458

73 497

0

0

0

Struktura spotřeby paliv a energií sektor dopravy TJ/rok 800

600

400

200

JT Zv P lá št El ní ek tř i na

JK P

IT N

BP

LI G

B P-

ZP

O

O TT

LT

K S D ŘE V O

0 U

DOPRAVA

KOKS

H

Paliva, energie

HU

KO

DOPRAVA

ČU

ČU

Paliva, energie

Účel použití

Spotřeba GJ/rok

Topení TUV Technologie Osvětlení

121 764 26 092 695 794 26 092

43


Účel použití energií v sektoru dopravy

Osvětlení 3% Topení 14%

Technologie 80%

TUV 3%

2.3.2.3. Prognóza vývoje Dominantní složku sektoru tvoří paliva. Pro sektor dopravy existují pouze dlouhodobé prognózy v oblasti spotřeby elektřiny, která bude představovat hlavní druh bilancovaných energií. Scénáře vývoje spotřeby elektřiny v ČR, var. 08/2002 Doprava GWh 3 400 Vysoký

3 300 3 200 3 100

Referenční

3 000 2 900

;

Nízký

2 800 2 700 2 600 2 500 2 400 2 300 1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2015

2017

2019

Zdroj:MPO

44


2.3.3. Terciální sféra (služby, zdravotnictví, školství, soc.služby, kultura) Do sektoru terciální sféry jsou zahrnuty objekty nemocnic, poliklinik a dalších zdravotnických zařízení, dále školy, školky a školská zařízení, ústavy sociální péče, domovy důchodců, dětské domovy, ubytovací zařízení, kulturní a sportovní zařízení. Tento sektor odpovídá rámcově subjektům zařazeným dle OKEČ do oddílů 55 a 80 – 93. Pro další zpracování terciální sféry je opět použita databáze REZZO. 2.3.3.1. Analýza Zdravotnictví Úroveň zdravotní péče v kraji je územně diferencovaná - zatímco intenzitní parametry Jihomoravského kraje jsou na vyšší úrovni než celostátní, což je způsobeno zejména úrovní Brna jako druhého největšího centra lékařského školství s jeho fakultními nemocnicemi, úroveň ostatních okresů je výrazně nižší. Okresní nemocnice pokrývají základní medicínské obory, rovněž síť ambulantní péče je dostačující, dlouhodobě však místy chybějí někteří specialisté. Vybrané ukazatele zdravotnictví Nemocnice počet lůžek Odborné léčebné ústavy počet lůžek Ostatní zdravotnická zařízení

Rok 2000

Rok 2001

25 8 240 9 1 432 375

24 8 226 8 1 432 380

Školství Síť zařízení pro předškolní a školní výchovu je v kraji dostačující. Existence některých škol je ohrožena v důsledku nepříznivého demografického vývoje, a proto bude třeba provádět jejich optimalizaci. Školství všech stupňů v kraji trpí nedostatkem kvalifikovaných pedagogických pracovníků. Podporovat je třeba další vzdělávání pracovníků školství, koordinovat nabídku studijních oborů na pedagogických školách s potřebami školství a vytvářet podmínky pro zlepšení situace, aby nedošlo ke snižování úrovně výuky ve všech typech škol v důsledku nedostatku kvalifikovaných učitelů. Nepříznivou skutečností je špatný stavebně technický stav některých škol a jejich nedostatečné technické vybavení, zejména moderními informačními technologiemi, a proto je nutno zajišťovat jejich rekonstrukce a zlepšování vybavení. Síť středních škol a odborné školství procházejí optimalizací, je však v zájmu proporční nabídky vzdělání v celém kraji zachovat školy i mimo velká města. Školy Mateřské školy Základní školy Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Vyšší odborné školy Vysoké školy

Rok 1999 729 462 43 88 58 16 5

Rok 2000 703 460 43 85 56 16 7

Rok 2001 692 458 43 82 57 16 9

45


Sociální služby V kraji existuje síť sociálních zařízení, která však není schopna pokrýt poptávku po těchto službách. Vzhledem k demografickým trendům bude třeba řešit sociální péči pro obyvatele v poproduktivním věku, a to různými formami a územně diferencovaně. Kapacitní problémy jsou i v péči o zdravotně a mentálně postižené obyvatele. Jako nedostatečné se ukazuje propojení zdravotní a sociální péče u stávajících sociálních a zdravotnických služeb. Je potřeba vytvoření a provázání jednotlivých oborů, léčeben dlouhodobě nemocných a zařízení hospicové péče, krizových pobytů, ústavů sociální péče a stacionářů s různým podílem zdravotní a sociální péče. Dále je třeba vytvořit systém zabývající se pomocí sociálním rizikovým skupinám. Zařízení sociální péče

Ústavy sociální péče pro dospělé místa Ústavy sociální péče pro mládež místa Domovy důchodců místa Domovy - penziony místa Domy a pečovatelskou službou bytové jednotky Ostatní zařízení sociální péče místa Dětské domovy místa

Rok 1999

Rok 2000

11 934 16 1 205 25 3 457 26 1 929 49 1 625 21 599 11 329

11 940 16 1 238 27 3 519 26 1 927 49 1 761 24 643 11 332

Rok 2001 11 959 16 1 303 25 3 592 26 1 928 54 1 927 28 800 11 372

Kultura, sport Intenzita kulturního života je v rámci kraje nevyrovnaná. Významné postavení i v rámci České republiky má město Brno se svými kulturními institucemi i akcemi, z nichž některé mají význam nejen nadregionální, ale i mezinárodní. Podobně lze hodnotit i zachované tradice a folklór zejména jihovýchodních okresů, včetně národopisných slavností. V kraji je rovněž množství muzeí a galerií. Kulturní a sportovní zařízení Stálá kina Veřejné knihovny Muzea Galerie Divadla Koupaliště a bazény z toho kryté bazény Hřiště Tělocvičny Stadiony vč. krytých Zimní stadiony vč. krytých

Rok 1999 72 760 74 87 15 109 26 1 228 679 82 16

Rok 2000 69 751 76 90 16 111 27 1 240 684 84 15

Rok 2001 69 749 76 85 16 111 27 1 237 684 84 15

46


2.3.3.2. Struktura paliv a energií Pro její určení je uvažováno s energií obsaženou v daném palivu. Jejich suma představuje spotřebu primárních energetických zdrojů na území a společně s elektřinou představuje celkovou spotřebu paliv a energií v terciální sféře. DŘEVO

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok GJ/rok

270

218 829

60 610

28 681

4 378

LIGNIT

JKP

JTP

GJ/rok

GJ/rok

0

0

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

162

5 693 706

0

15 992

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

0

0

6 022 627

3 158 640

9 181 267

Struktura spotřeby paliv a energií sektor terciál TJ/rok 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000

Účel použití Topení TUV Technologie Osvětlení

JT Zv P lá št El ní ek tř i na

IT

JK P

N

BP

LI G

B P-

ZP

O

O TT

LT

K S D ŘE V O

0 U

TERCIÁL

KOKS

H

Paliva, energie

HU

KO

TERCIÁL

ČU

ČU

Paliva, energie

Spotřeba GJ/rok 4 957 884 1 652 628 2 019 879 734 501

47


Účel použití energií v sektoru terciál TUV 18%

Technologie 22%

Topení 52%

Osvětlení 8%

2.3.3.3. Prognóza vývoje

Scénáře vývoje spotřeby elektřiny v ČR, var. 08/2002 Služby GWh 19 000 18 000 Vysoký

17 000 16 000

Referenční

15 000 14 000

Nízký

13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2015

2017

2019

Zdroj: MPO

Pro celkovou prognózu vývoje poptávky sektoru po energií platí obdobné scénáře, jako pro sektor bydlení. V střednědobém horizontu bude jeho poptávka vykazovat největší meziroční nárůst a celkové zvýšení poptávky se odhaduje na cca 40%.

48


2.3.4. Sektor průmyslu Pro upřesnění je třeba specifikovat, že pod pojem průmysl budou v tomto dokumentu zahrnuty subjekty zařazené podle OKEČ v oddílech 10-41, případně i 45 (což se ztotožňuje s pojmem sekundární sektor). Pro vlastní bilanci však byly použity údaje z databáze REZZO. 2.3.4.1. Analýza Rozhodující ekonomickou základnou Jihomoravského kraje je i přes značný pokles zaměstnanosti a objemu výroby v posledním desetiletí, průmysl. V roce 2001 bylo v kraji registrováno dle údajů CSÚ 236 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Podíl zaměstnanců v průmyslu k celkovému počtu zaměstnanců (dále podíl) činí více než 34 %. Nejvýznamnějším odvětvím průmyslu zůstává strojírenství. Strojírenství má všechny předpoklady pro moderní rozvoj. Určitým negativním jevem je však skutečnost, že pokles zaměstnanosti většinou postihl zejména vývojovou, konstrukční a projektovou část strojírenství, což může nadále ohrožovat konkurenceschopnost a vytváření potřebné úrovně přidané hodnoty v odvětví. Z ostatních odvětví došlo k útlumu těžby lignitu na Hodonínsku, kožedělného průmyslu na Znojemsku, textilního, oděvního a nábytkářského průmyslu. Naopak se zvyšuje podíl odvětví elektrotechnického a polygrafického průmyslu a především odvětvové skupiny rozvodu energie a vody. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (ČR=100%) v roce 2001

Zdroj: ČSÚ

Přesto, že z pohledu celkové tvorby HDP na 1 obyvatele patří kraj k nejvýznamnějším, postavení průmyslu tomuto faktu neodpovídá, jak je zřejmé z dalších porovnání. Je to potvrzením skutečnosti, že restrukturalizace sektoru, zejména pak největších subjektů (podle počtu zaměstnanců i tradice výroby) není ukončena nebo nebyla provedena nejlépe. Dokončení restrukturalizací s předpokládaným růstem produktivity práce, bude zřejmě doprovázeno také poklesem zaměstnanosti.

49


Následující srovnání, které vychází z údajů Českého statistického úřadu, potvrzuje skutečnost, že výkonnost průmyslu v regionu neodpovídá celkovému hospodářskému postavení kraje a je třeba jeho podpoře věnovat maximální pozornost.

ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Průměrný počet podnikatelských subjektů 2 218 208 221 164 144 93 159 116 157 121 150 236 140 135 174

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách celkem v mil.Kč 1 635 838 205 537 321 016 87 466 91 362 32 009 173 640 67 038 72 688 64 936 73 405 103 121 57 495 67 332 218 793

na 1 zaměstnance v tis. Kč 1 792 2 308 3 185 1 490 1 732 1 042 2 565 1 314 1 293 1 546 1 444 1 200 1 151 1 315 1 734

Průměrný počet zaměstnanců fyzické osoby 913 017 89 048 100 780 58 705 52 758 30 711 67 695 51 028 56 206 41 994 50 825 85 936 49 970 51 205 126 158

Postavení sektoru průmyslu JmK (ČR=100 %) % 20,0

tržby

HDP

15,0 10,0 5,0 0,0

a ý ký čin ecký cký ecký ický s ký ský s ký cký s ký raha zský esk rs e n v u e ň o č b r í a e t d P č a l e o l s o u v o . z ys be om hra Z Ú mor os řed lo rd m V Pl Li é Jih l t ar sk l. o Pa O lov S v K h H a Ji or rá K M

Situaci průmyslové základny kraje formálně dokládá také umístění jednotlivých firem v pravidelném celostátním hodnocení z hlediska obratu, zisku, či dalších ukazatelů v soutěži TOP 100, kde až na energetické podniky ostatní krajské podniky již delší období prakticky nebodují.

50


Pořadí TOP 2002 2001 24 24

Název firmy

OKEČ

JME, a.s.

Výroba a rozvod elektřiny, vody, plynu a páry (40, 41) Výroba a rozvod elektřiny, vody, plynu a páry (40, 41) Stavebnictví (45) Hutnictví a zpracování kovů (27, 28)

29

25

JMP, a.s.

60 72

55 -

ŽS Brno, a.s. ALSTOM Power, s.r.o.

Tržby [ tis.Kč] 2002 2001

Zaměstnanci 2002

15 098,6 14 298,4

1 859

12 958,0 13 689,2 6 396,9 6 520,8 5 309,3 4 336,8

1 342 2 027 1 556

Zdroj:www.czechtop 100.cz

Tržby z průmyslové činnosti na 1 zaměstnance v 2001

Zdroj:ČSÚ

Tržby z průmyslové činnosti na 1 zaměstnance tis. Kč 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

ý na ký ký ký ký a ský ký ký ký ký ký ký ěr i s c c ck s s s s m ah c c s rů . Pr oče oče zeň var ste ere ade ubi ys oč rav ou lín slez p b hr Z d ih Pl - m d o o m Ú i o l r e V m J L vé lo ar sk o ČR Hl. Stř Pa O K av lo Jih or rá K M

51


V regionu je největší počet podnikatelských subjektů, zaměstnávajících více jak 100 zaměstnanců, zařazených dle OKEČ do skupin 10 - 45, které představují sektor průmyslu. Také v celkovém počtu zaměstnanců pracujících v sektoru je kraj na 4. místě. Tržby jak celkové, tak na 1 zaměstnance, ani odhadovaný podíl HDP tomuto postavení neodpovídají.

Břeclav

Brno-venkov

Blansko

Pro podrobnější obraz sektoru průmyslu v Jihomoravském kraji jsou v následující části uvedeny nejvýznamnější průmyslové podniky z pohledu počtu zaměstnanců a tržeb v členění po jednotlivých okresech.

Název podniku

OKEČ

METRA BLANSKO, a.s. CELESTICA RÁJEČKO, s.r.o. ADAMOVSKÉ STROJÍRNY, ADAMOV MINERVA, a.s., BOSKOVICE P-D REFRACTORIES CZ, a.s. ČKD BLANSKO STROJÍRNY, a.s. ALPS ELECTRIC CZ, BLANSKO NOVIBRA, s.r.o., BOSKOVICE MORAVSKÉ KERAMICKÉ ZÁVODY, RÁJEC ROLNICKÉ MLÉKAREN. DRUŽSTVO, OLEŠNICE TYLEX, a.s., LETOVICE

332000 300200 295690 295400 262600 291100 321000 295400 262600 155100 175420

TYCO ELECTRONICS CZECH HARTMANN- RICO, a.s. , VEVERSKÁ BITÝŠKA TOS KUŘIM-OS, a.s., KUŘIM KOVOLIT, a.s., MODŘICE SLÉVÁRNA, a.s., KUŘIM LANATEX, a.s., IVANČICE JULI MOTOR., MORAVANY BRNĚNSKÉ PAPÍRNY, s.p., PŘEDKLÁŠTEŘÍ SEM DRÁSOV, s.r.o. REMET, PRŠTICE WALTER, s.r.o., KUŘIM

GUMOTEX, a.s., BŘECLAV OTIS, a.s., BŘECLAV TRANZA, a.s. , BŘECLAV MORAVIAPRESS, BŘECLAV FIRMA SIGNUM, HUSTOPEČE FRUTA, a.s., PODIVÍN WORTHINGTON CYL., HUSTOPEČE OTIS ESCALATORS, BŘECLAV NERIA, a.s., HUSTOPEČE FOSFA, a.s., BŘECLAV VÍNO, a.s., MIKULOV

∑tržeb [tis.Kč]

∑ zaměstnanců

13 312 077

8 138

5 811 969

6 959

8 145 487

4 930

316100 175400 294000 275300 275100 172300 311000 211200 311000 371000 294000

252100 292200 292200 221300 285100 153300 282100 292200 282200 241300 159300

52

Brno-město

Znojmo

Vyškov

Hodonín


Název podniku

OKEČ

PLOMA, a.s., HODONÍN KORDÁRNA, a.s., VELKÁ n/VĚLIČKOU VETROPACK MORÁVIA, a.s., KYJOV JIHOMORAVSKÁ ARMATURKA, s.r.o., HODONÍN TPK, s.r.o., HODONÍN UNIKOV, s.r.o., VRACOV LIGNIT, s.r.o., HODONÍN ŠROUBÁRNA KYJOV VARMUŽA, HODONÍN MOR.NAFT.DOLY, a.s., HODONÍN ZZN POMOR., a.s., HODONÍN

202000 172400 261310 291300 155100 361100 102000 287400 152000 111000 157100

TUSCULUM, a.s., ROUSÍNOV LOHMANN & RAUS., s.r.o., SLAVKOV ROSTEX VYŠKOV, s.r.o., VYŠKOV GHW CZECH R.,s.r.o., VYŠKOV BIOVETA, a.s., IVANOVICE FISCHER, s.r.o., VYŠKOV MAGNUM PARKET, s.r.o., VYŠKOV BAJER, s.r.o., BUČOVICE NELI, A.S.,VYŠKOV BKR ČR, s.r.o., VYŠKOV

MORAVSKÉ CUKROVARY, a.s., ÚNANOV ELEKTROKOV, a.s., ZNOJMO TOS ZNOJMO, ZNOJMO PROIMPEX, MORAVSKÝ KRUMLOV PEGAS, a.s., ZNOJMO DŘEVOTVAR v.d., ZNOJMO OBALEX, ZNOJMO SKLÁŘSKÉ STROJE, ZNOJMO METAL, a.s., ZNOJMO KERAMICKÉ ZÁVODY, ZNOJMO ZENZA ZNOJMO, a.s., ZNOJMO

PENAM s.r.o., BRNO JIHOMORAVSKÁ ENERGETIKA, a.s., BRNO DELTA PEKÁRNY, a.s., BRNO ALSTOM POWER, s.r.o., BRNO ZETOR, a.s., BRNO VODÁRENSKÁ, a.s., BRNO JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a.s., BRNO KRAS HAKA, a.s., BRNO NOVÁ MOSILANA, a.s. , BRNO POVODÍ MORAVY, s.p., BRNO TEPLÁRNY, a.s., BRNO TEPELNÉ ZÁSOBOVÁNÍ BRNO, a.s., BRNO

∑tržeb [tis.Kč]

∑ zaměstnanců

8 405 808

5 379

3 113 542

4 097

1 973 588

2 419

18 390 077

8 138

361400 175400 286300 316200 244200 285100 203000 151000 158900 361000

158300 311000 291400 316100 175300 361400 287200 295600 285100 262200 157000

158100 401000 158100 283000 293100 410020 402000 182200 172300 410010 403000 403000

53


2.3.4.2. Struktura paliv a energií Pro její určení je uvažováno s energií obsaženou v daném palivu. Jejich suma představuje spotřebu primárních energetických zdrojů na území a společně s elektřinou představuje celkovou spotřebu paliv a energií v sektoru na posuzovaném území. Paliva, energie

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

2 990

3 168

PRŮMYSL

279 099 309 783 330 688 680 384

6 800

Paliva, energie

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

44 660

726 530 404 215

0

16 650 351

4 936 680

21587 031

Struktura spotřeby paliv a energií sektor průmyslu TJ/rok 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

áš t El ní ek tř i na

JT P

Zv l

T

JK P

NI

BP

LI G

B P-

ZP

O

O TT

LT

K S D ŘE V O

O K

H

U

0 ČU

PRŮMYSL

2 051 406 11 810 628

Účel použití energií v sektoru průmyslu

Osvětlení 2%

Technologie 58%

Topení 35% TUV 5%

54



Spotřeba GJ/rok 7 555 461 1 079 352 12 520 478 431 741

2.3.4.3. Prognóza vývoje Strategie Průmyslové politiky je formulována v dlouhodobém časovém horizontu do roku 2010. Ve střednědobém horizontu pak, v souladu s plánovacím obdobím EU, byla na období let 2000 až 2006 konkretizována v Sektorovém operačním programu Průmysl (dále SOP), v němž jsou formulovány v podobě konkrétních opatření a iniciativ i krátkodobé cíle na léta 2002 až 2003. Historicky patří ČR k průmyslově vyspělým státům s vysokým podílem průmyslové výroby na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Českou ekonomiku lze označit za tržní s převážně liberalizovanými cenami. Podstatnou část HDP tvoří soukromý sektor. Podíl nestátní sféry na tvorbě HDP vzrostl od roku 1990, kdy činil pouze 12,3% na 75,1% v roce 2000. V průběhu let 1990 až 2000 se zásadně změnila struktura české ekonomiky. Zvýšil se podíl terciálního sektoru (služeb) na úkor primární (zemědělství a dobývání surovin) i sekundární sféry (průmysl, energetika a stavebnictví).

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP Název sektoru Rok Primární sektor Sekundární sektor Terciální sektor

Podíl sektorů na tvorbě HDP (%) ze stálých cen 1989 2000 15 7 47 37 38 56 Zdroj: ČSÚ

Znamená to sice, že průmysl ztratil svoje dominantní postavení, ale stále je a bude významným zdrojem tvorby HDP. Vývoj HDP a podíl průmyslových odvětví na tvorbě HDP Ukazatel

Měrná jednotka

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

HDP (běžné ceny)

mld. Kč

1182,8

1381,1

1567,0

1679,9

1837,1

1887,3

1959,5

%

33,6

33,3

35,3

34,1

32,6

31,8

32,8

%

24,4

26,0

28,8

30,6

27,0

26,3

27,8

Podíl průmyslu (OKEČ C+D+E) na HDP (v běžných.cenách) Podíl OKEČ D* na HDP (v běžných cenách.)

Zdroj: ČSÚ ; * OKEČ D = Okeč 15 - 37

55


Ve střednědobém horizontu tj. pro období předcházející předpokládanému připojení ČR k EU je základní prioritou průmyslové politiky vytvoření takové pozice průmyslu, aby vlastní akt připojení nebyl doprovázen nepřiměřeným hospodářským a sociálním šokem. To předpokládá v průběhu let 2001 až 2006 výrazné zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu, což představuje: • • •

výrazné zvýšení produktivity práce v průmyslu, jakosti a efektivnosti produkce a přiblížení výkonových ukazatelů k průměru EU; dosažení tempa inovací výrobkového sortimentu, obvyklého v průmyslově vyspělých zemích; dokončení klíčových strukturálních změn transformačního procesu průmyslu.

Cílem je připravit sektor průmyslu na využívání strukturálních fondů v období po vstupu ČR do EU. Dlouhodobým cílem pro zpracovatelský průmysl je vytvořit přibližně do roku 2010 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU, a to jak svým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR okolo roku 2010 pravděpodobně překoná hranici 75% průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů. V oblasti energetické náročnosti průmyslové výroby se v období let 2000 až 2010 projeví dva protichůdné trendy. Růst produkce bude působit na zvyšování objemu spotřebované energie a technologický vývoj bude působit na jeho snižování. Ve struktuře energie spotřebované průmyslovou produkcí se nejvýrazněji projeví odklon od pevných paliv (snížení z 57% na cca 44%) a nárůst spotřeby kapalných paliv (z 9% na cca 15%) a plynných paliv (z 25% na cca 31%). Nejvíce vzroste podíl elektrické energie ve struktuře energetické spotřeby. Pro období let 2000 až 2010 se odhaduje, že se bude jednat o absolutní nárůst spotřeby elektrické energie ve výrobním procesu cca do 20%. Scénáře vývoje spotřeby elektřiny v ČR, var. 08/2002 Průmysl

GWh 34 000

32 000 Vysoký

30 000 Referenční

28 000 Nízký

26 000

24 000

22 000 1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2015

2017

2019

Zdroj: MPO

56


U průmyslového odběru plynu se očekává stagnace až mírný pokles, způsobený snižováním energetické náročnosti technologických odběrů spolu s tlakem na snižování nákladů na energie ze strany majitelů. Nepředpokládá se úbytek zákazníků. V porovnání se současným stavem lze odhadovat budoucí roční objemy energie spotřebované průmyslovou produkcí v mezích ± 2 %.

Znamená to, že spotřeba energií v sektoru průmyslu je ovlivňována vývojem tvorby HDP (jehož růst se v odhadech pohybuje v řádu 2-3%) a je současně regulována tlaky na snížení energetické náročnosti.

57


2.3.5. Sektor zemědělství Do sektoru jsou zahrnuty subjekty zařazené dle OKEČ do oddílů 01-05 tj. zemědělství, myslivost, lesní hospodářství a rybolov včetně souvisejících činností. Pro další zpracování jsou použita data z REZZO. 2.3.5.1. Analýza Více jak 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, ze které zejména orná půda představuje 51 % celkové rozlohy kraje. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno na obiloviny, řepku, cukrovku, brambory a luskoviny. Specializací zemědělské výroby v kraji je orientace na ovocnářství a vinohradnictví. V kraji je téměř 90 % výměry všech vinic v ČR a více jak pětina výměry ovocných sadů. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. Kromě produkční jsou důležité i mimoprodukční funkce zemědělství, zejména krajinotvorná a environmentální. Zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a v rybnikářství v kraji činí 6,6 % (ČR 5,5 %), podíl zemědělství a lesnictví na HDP je 5,1 %. Cesta k vyšší efektivnosti zemědělské produkce je, vedle provázání se zpracovatelským průmyslem, ve specializaci výroby, zejména zeleniny, ovocnářství a vinohradnictví.

Počet subjektů zapsaných v RES (registru ekonomických subjektů)

Počet subjektů celkem

Znojmo

Vyškov

Hodonín

Břeclav

Brno-venkov

Brno-město

JM kraj

Blansko

v tom okresy

1995 2000 2001

153 835 220 691 231 492

z toho podle převažující činnosti: v zemědělství, lesnictví a rybolovu celkem 1995 2000 2001

15 833 16 937 16 876

1 573 1 639 1 612

30 1 022 1 087

1 960 2 126 2 144

4 287 4 435 4 457

3 870 3 587 3 479

1 791 1 591 1 533

2 322 2 537 2 564

1995 2000 2001

10,3 7,7 7,3

13,5 9,9 9,3

0,0 1,1 1,1

10,5 7,8 7,5

25,2 18,8 18,2

18,7 12,8 12,0

17,6 11,3 10,5

18,2 13,2 12,8

1995 2000 2001

24 184 18 913 17 776

3 076 2 397 2 157

1 174 870 776

2 979 2 232 2 076

3 354 3 388 3 254

4 551 3 500 3 383

3 116 2 297 1 997

5 934 4 229 4 133

v%

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybolovu*

*bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců

11 652 62 942 18 626 17 030 20 654 10 149 12 782 16 611 91 770 27 379 23 572 28 057 14 034 19 268 17 265 97 582 28 600 24 446 28 944 14 636 20 019

Zdroj:ČSÚ

58


Ekonomické subjekty s činností v zemědělství 5 000 1995

2000

2001

4 000 3 000 2 000 1 000 0 Blansko

Brnoměsto

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

Průměrný počet zaměstnanců v zemědělství 6 000 1995

2000

2001

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Blansko

Brnoměsto

Brno venkov

Břeclav

Hodonín

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) ČR, kraje

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

celkem

podíl na ČR v%

celkem

3 121 673 467 811 299 601 187 935 176 885 90 004 229 387 130 307 171 991 153 440 160 790 332 985 182 946 174 595 362 996

100,0 15,0 9,6 6,0 5,7 2,9 7,3 4,2 5,5 4,9 5,2 10,7 5,9 5,6 11,6

150 413 1 448 18 422 17 153 12 887 2 698 6 546 3 369 10 140 10 974 19 077 17 776 13 351 6 499 10 073

Vyškov

Znojmo

z toho v zemědělství, lesnictví a rybolovu podíl v % na ČR (kraji) ČR celkem 4,8 100,0 0,3 1,0 6,1 12,2 9,1 11,4 7,3 8,6 3,0 1,8 2,9 4,4 2,6 2,2 5,9 6,7 7,2 7,3 11,9 12,7 5,3 11,8 7,3 8,9 3,7 4,3 2,8 6,7 Zdroj: ČSÚ

59


Podíl zaměstnanců pracujících v zemědělství % 16

počet zaměstnanců-celkem

14

z toho v zemědělství

12 10 8 6 4 2

oč es J ih k ý oč es ký Pl ze ňs K ký ar lo va rs ký Ú ste ck ý Li K b er rá ec lo ký vé hr ad ec Pa ký rd ub ic ký V ys oč Jih om ina or av sk O ý lo m ou ck ý M Z or lín av sk sk ý os le zs ký

ře d

St

H

l.

m .P

ra ha

0

Pro podrobnější obraz sektoru zemědělství v Jihomoravském kraji jsou v následující části uvedeny nejvýznamnější podniky z pohledu „souhrnného příspěvku na úhradu“. Jedná se o finanční ukazatel vyjadřující ekonomickou sílu podniku.

6201 Blansko

Adresa

AGRODRUŽSTVO Brťov-Lipůvka AGROPODNIK,a.s., SKALICE AGROSPOL,DRUZS.,KNÍNICE LEDEKO, a.s. ,LETOVICE VOS ZEMED.,V.OPATOVICE VSP GROUP, a.s., OLEŠNICE ZEAS LYSICE a.s. ZEMSPOL, a.s., SLOUP V MK ZEPO BOŘITOV, DRUŽSTVO ZERA RÁJEC, a.s., RÁJEC

Brťov-Jeneč Skalice nad Svitavou Knínice u Boskovic Letovice Velké Opatovice Olešnice Lysice Sloup Bořitov Rájec-Jestřebí

6203 Brno-venkov

Název podniku

AGRO MONET, MOUTNICE AGRO, a.s., OŘECHOV AGROPODNIK, a.s. AZOS, s.r.o., ZAKŘANY BONAGRO, a.s., BLAŽOVICE CEZAVA, a.s., BLUČINA POJIHLAVÍ, NĚMČIČKY POOSLAVÍ Nová Ves ZD SOKOLNICE ZEM.SPOL.,DOMAŠOV

Moutnice Ořechov Podolí Zakřany Blažovice Blučina Němčičky Nová Ves Sokolnice Domašov

Poznámka

60


6204 Břeclav

AGROMORAVIA, a.s. MIKROS -VÍN, kom.spol. MOR.AGRA,V.PAVLOVICE PATRIA, a.s., KOBYLÍ PPS AGRO, a. s. STATEK POHOŘELICE, s.r.o. VINOFRUKT, D.DUNAJOVICE ZEMAX, a.s. ZEMOS, a.s., VELKÉ NĚMČICE ZVOS HUSTOPEČE

Moravská Nová Ves Mikulov Velké Pavlovice Kobylí Strachotín Pohořelice Dolní Dunajovice Šitbořice Velké Němčice Hustopeče

6205 Hodonín

AGRO KRÁSNO, s.r.o. AGROPODNIK RATÍŠKOVICE PODCHŘIBÍ, a.s. JEŽOV SVORNOST TĚMICE, a.s. V S V, a.s.,VRACOV ZEMAS, a.s., ČEJČ ZEMĚDĚLSKÁ, a.s. ZERA, a.s., Ratíškovice ZP MIKULČICE, a.s. ŽEROTÍN, a.s., Strážnice

Hodonín Ratíškovice Skalka Těmice Vracov Čejč Čejkovice Ratíškovice Mikulčice Strážnice

6206 Vyškov

Adresa

AGRIA, a.s., NÍŽKOVICE AGROKLAS, a.s., SLAVKOV AGRONET NESOVICE AGROS, a.s., DĚDICE BAJER, s.r.o., BUČOVICE MORAVA, PUSTIMĚŘ RAKOVEC, a.s., VELEŠOVICE ROSTĚNICE, a.s., ROSTĚNICE ZD KOJAL KRÁSENSKO ZOD HANÁ

Nížkovice Slavkov u Brna Nesovice Vyškov Bučovice Pustiměř Velešovice Rostěnice-Zvonovice Krásensko Švábenice

6207 Znojmo

Název podniku

AGRA, a.s., OLBRAMOVICE AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE AGRODRUŽSTVO, VRBOVEC AGRODRUŽSTVO, BLÍŽKOVICE AGROPODNIK, a.s., ZNOJMO AGROSERVIS, a.s., VIŠŇOVÉ STATEK MIROSLAV, a.s. ZD JIŘICE U MIROSLAVI ZD HODONICE ZEA, a.s., HOSTĚRADICE

Olbramovice Jevišovice Vrbovec Blížkovice Znojmo Višňové Miroslav Jiřice u Miroslavi Hodonice Hostěradice

Poznámka

61


2.3.5.2. Struktura paliv a energií Pro její určení je uvažováno s energií obsaženou v daném palivu. Jejich suma představuje spotřebu primárních energetických zdrojů na území a společně s elektřinou představuje celkovou spotřebu paliv a energií v sektoru zemědělství na posuzovaném území. Paliva, energie

ZEMĚDĚLSTVÍ

Paliva, energie

ZEMĚDĚLSTVÍ

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

2 160

9 300

8 443

16 066

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

0

0

0

0

599 667

813 960

1 413 627

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

1 998

557 271

828

3 602

0

Struktura spotřeby paliv a energií sektor zemědělství TJ/rok 1 000 800 600 400 200

lá št El ní ek tř i na

JT P

Zv

JK P

T NI

BP

G LI

B P-

ZP

O

O TT

O

LT

V

K S D

ŘE

U

O

H

K

ČU

0

Účel využití energií v sektoru byl stanoven odborným odhadem. Spotřeba paliv určená z databáze REZZO se týká pouze tepelných zdrojů a nezahrnuje spotřebu pohonných hmot. Technologií v sektoru se rozumí zařízení typu sušárny, sila obilí a pod.


Spotřeba GJ/rok 650 268 169 635 508 906 84 818

62


Účel použití energií v sektoru zemědělství

TUV 12%

Topení 46%

Technologie 36%

Osvětlení 6%

2.3.5.3. Prognóza vývoje

Scénáře vývoje spotřeby elektřiny v ČR, var. 08/2002 Zemědělství GWh 1 800

1 700

1 600

1 500 Vysoký

1 400

Referenční

1 300 Nízký

1 200

1 100 1993

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2015

2017

2019

Zdroj: MPO

Z pohledu ostatních sektorů lze očekávat v zemědělství nejmenší meziroční nárůsty poptávky po energií a to jak u elektřiny, tak i u zemního plynu.

63


2.3.6. Sektor energetiky Pro určení bilance konečné spotřeby paliv byl použit samostatný sektor energetiky. Neodpovídá třídění dle OKEČ. Do sektoru energetika byly zařazeny pouze tyto následující podniky: Teplárny Brno, a.s., SAKO Brno, Energzet, a.s., ČEZ-Elektrárna Hodonín, Teplárna Kyjov, a.s. Jedná se o největší spotřebitelé paliv a největší distributory tepla jako síťové energie. Tento postup byl zvolen také proto, že celková bilance území zahrnuje i Statutární Město Brno. Právě jeho spotřeba energií je srovnatelná se zbytkem území kraje a jeho sektorová struktura je specifická. 2.3.6.1. Struktura paliv a energií Paliva, energie

ENERGETIKA

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

0

0

0

0

38 675

0

0

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Elektřina

Konečná spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

4 561 846

0

0

1 141 985

847 800

15 472 306

Paliva, energie

ENERGETIKA

1 477 359 7 404 641

Struktura spotřeby energií v sektoru energetika TJ/rok 8 000 6 000 4 000 2 000

št El ní ek tř i na

JT P

lá

Zv

JK P

IT N

BP

G LI

B P-

ZP

O

O TT

LT

K S D ŘE V O

U H

KO

ČU

0

Vzhledem k specifickému charakteru spotřeby energií v tomto sektoru nemá další dělení spotřeby podle účelu použití smysl.

64


2.3.7. Souhrnná bilance kraje Rekapitulací předcházející analýzy je určení konečné spotřeby energií a paliv na území Jihomoravského kraje, a to jak se zahrnutím statutárního města Brna, tak bez něho. Detailní analýza území města Brna je součástí samostatné Územní energetické koncepce, jejíž zpracování bylo zahájeno v roce 2003. Pro ucelený pohled na energetické potřeby území Jihomoravského kraje jsou některé výsledné bilance zpracovávány alternativně pro obě členění.

2.3.7.1. Struktura paliv a energií

Paliva, energie

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

1 421 304 646 608 1 791 127

63 453

3 528 927

41 186 952

18 262

22 762

1 347 446 446 298 1 758 198

50 830

2 051 568

24 145 104

15 364

22 762

JmK včetně 354 279 Brna JmK bez 330 125 Brna Paliva, energie

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

726 530

404 215

1 141 985

55 912 909

15 404 040

71 316 946

726 530

404 215

0

35 904 946

10 117 325

46 022 271

JmK včetně 4 606 507 Brna JmK bez 4 606 507 Brna

Struktura spotřeby paliv a energií v Jihomoravském kraji TJ/rok 45 000

30 000

15 000

0

ČU

U H

S O O O K O EV LT TT K DŘ

ZP

JmK včetně Brna

B P-

BP NIT G LI

P JK

a P ní JT lášt ktřin v e Z El

JmK bez Brna

65


Roční spotřeba paliv a energií na území JmK v GJ

Spotřebitelský sektor

včetně Brna -města Bydlení Doprava Terciální sféra Průmysl Zemědělství Energetika

22 792 975 869 743 9 181 267 21 587 031 1 413 579 15 472 306

bez Brna-města 16 081 339 566 430 3 648 521 18 113 676 1 031 748 6 580 507

Sektorové členění spotřeby energií v Jihomoravském kraji - včetně Brna

Energetika 21,7%

Zemědělství 2,0%

Bydlení 32,0%

Průmysl 30,3% Terciální sféra 12,9%

Doprava 1,2%

Sektorové členění spotřeby energií v Jihomoravském kraji - bez Brna

Zemědělství 2,2%

Energetika 14,3%

Bydlení 34,9%

Průmysl 39,4%

Terciální sféra 7,9%

Doprava 1,2%

66


2.3.7.2. Konečná spotřeba paliv a energií na území Vzhledem k určitým rozdílům mezi spotřebami zjištěnými z databáze REZZO a údaji distribučních společností jsou do konečné spotřeby paliv a energií celého území použity skutečné spotřeby zjištěné od distribučních společností (jedná se především o spotřeby plynu a elektřiny).

Paliva, energie

ČU

HU

KOKS

DŘEVO

LTO

TTO

ZP

P-B

BP

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

JmK včetně 354 279 Brna JmK bez 330 125 Brna Paliva, energie

1 421 304 646 608 1 791 127

62 433 3 529 899 50 894 144

18 262

22 762

1 347 446 446 298 1 758 198

49 811

15 364

22 762

2 052 540

24 145 104

LIGNIT

JKP

JTP

Zvláštní

Celkem PEZ

Elektřina

Celková spotřeba

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

GJ/rok

TJ/rok

726 530

404 215

1 141 985

65 620 053

15 062 260

80 682

726 530

404 215

0

35 904 898

10 117 325

46 022

JmK včetně 4 606 507 Brna JmK bez 4 606 507 Brna

Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji včetně Brna -města BP 0,0%

P-B 0,0%

LIGNIT 5,7%

ZP 63,1%

JKP 0,9% JTP 0,5% Zvláštní 1,4% Elektřina 18,7%

TTO 4,4%

LTO 0,1%

DŘEVO 2,2%

ČU 0,4% KOKS 0,8%

HU 1,8%

67


Struktura paliv a energie v Jihomoravském kraji bez Brna -města

BP 0,0%

ZP 60,2%

P-B 0,0%

LIGNIT 8,4%

JKP 1,3% JTP 0,7%

Elektřina 18,4%

TTO 3,7%

LTO 0,1%

DŘEVO 3,2%

KOKS 0,8%

HU 2,4%

ČU 0,6%

2.3.7.3. Prognóza vývoje Z celkové analýzy vyplývá, že dominantní postavení v nárůstu spotřeby jednotlivých sektorů bude představovat elektřina. Zemní plyn dle odhadů distributorů, který koresponduje s celorepublikovým předpokladem vývoje, bude růst velmi zvolna, v některých obdobích může dojít i ke stagnaci. U pevných paliv lze předpokládat pokles celkové spotřeby. Závěrečná tabulka hodnotí procentuální nárůst spotřeb elektřiny v jednotlivých sektorech. Tyto údaje korespondují s obecně platnými prognózami růstu elektřiny. V hrubých rysech tyto meziroční nárůsty představují i celkové nárůsty a požadavky na ostatní paliva a energie. V průměru jde o meziroční nárůsty spotřeby o cca 1,4 %. To znamená, že v sektoru bydlení a především terciální sféře lze očekávat největší nárůsty. Tyto závěry potvrzuje i analýza spotřeby, kde právě terciální sektor v Jihomoravském kraji zaostává, a proto zde lze čekávat výrazný nárůst poptávky.

Odvětví

spotřeba [ GWh] 2002

2020

Bydlení Doprava Terciál (služby) Průmysl Zemědělství

14 373 2 623 10 933 24 722 1 142

17 541 3 145 15 966 29 925 1 328

Celkem

54 100

68 280

nárůst [% ] průměrný celkový meziroční 22,0 1,2 19,9 1,1 46,0 2,5 21,1 1,2 16,3 0,9 26,2

1,4

68


2.4. PROGNÓZA SPOTŘEBY PALIV A ENERGIÍ 2.4.1. Prognóza vývoje energetické poptávky Předcházející energetické bilance, které vycházely ze skutečně zjištěných spotřeb hlavních druhů paliv a energií, popisovaly časové období let 1999-2001. Z hlediska dlouhodobých prognóz a výhledů se jedná o zanedbatelný interval, ve kterém navíc celkové spotřeby energií fakticky stagnovaly. Je proto třeba odvodit prognózu spotřeby území z obecně vytvořených dlouhodobých scénářů zpracovávaných na úrovni orgánů EU a ČR. Podle prognózy IEA (International Energy Agency) má celosvětová spotřeba energií do roku 2030 vzrůst takto: Rok Celková spotřeba [Mtoe] z toho spotřeba v [%] ropy zemního plynu uhlí jaderné energie obnovitelných zdrojů

1977 5 000

2000 9 200

2030 15 300

49,0 17,6 29,1 0,8 3,5

39,3 22,7 25,7 7,3 5,0

37,8 27,5 23,6 4,6 6,5

Prognóza EU-30 (členské i přidružené země EU) má obdobný charakter a předpokládá celkový nárůst spotřeby primárních energií.

Zdroj: Green paper

69


Prognóza růstu spotřeby (poptávky po energiích) vychází z předpokládaného energeticky intenzivního růstu ekonomiky všech zemí a je odhadována na každoroční zvýšení spotřeby o cca 1-2 %. Na tomto růstu se bude podílet především sektor bydlení a s ním souvisejících služeb a také oblast dopravy. Následující graf ukazuje odhad poptávky po energiích v jednotlivých základních sektorech hospodářství států EU.

Prognóza poptávky po energií v jednotlivých sektorech - EU-30

Zdroj: Green paper

Celková energetická bilance - EU-30

Zdroj: Green paper

70


Celková spotřeba energií předpokládá růst, který však nebude možno zajistit vlastními zdroji. Pokles vlastní produkce bude způsobem jak klesajícími zásobami surovin v zemích EU, tak jejich několikanásobně většími cenami oproti celosvětovým cenám. Tento deficit bude kryt především zvýšeným dovozem energií z oblastí mimo EU. Tak poroste závislost zemí Evropy na vnějších zdrojích.

2.4.2. Postavení ČR v oblasti energií Vzhledem ke skutečnosti, že ČR bude v době platnosti této koncepce jednou z členských zemí EU, lze z předcházejících prognóz vycházet jak pro stanovení trendů vývoje poptávky po energií v České republice, tak i přeneseně při aplikaci místních specifik také pro odhad trendů pro potřeby Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje. Pro odhady trendů poptávky po energiích v jednotlivých spotřebitelských sektorech je však třeba také vycházet z demografických údajů území a jeho rozvojových plánů. Vývoj v těchto sektorech se obecně orientuje na pružnější, komfortnější a čistší formy energií, což se projevuje i růstem podílu síťově distribuovaných energií (elektřina, plyn, teplo). Rámce všech odhadů jsou však tvořeny řadou legislativních opatření, rozvojových plánů i specifickými podmínkami České republiky. Mezi nástroje které ovlivňují a především budou v následujících letech ovlivňovat vývoj energetického hospodářství patří především: Státní energetická koncepce (dále SEK) Liberalizace trhu s energiemi v Evropě Přístup EU k zajištění dodávek energií a paliv Mezinárodní závazky ČR Všechny tyto dokumenty a strategie však v současné době prodělávají rozsáhlý proces rekonstrukce a přehodnocení dlouhodobých cílů. Zpracovatel však musí vycházet pouze z návrhů a dílčích závěrů vzhledem k tomu, že v horizontu zpracování této koncepce nebude k dispozici ani oficiální schválená a přepracovaná Energetická politika státu. Postavit však závěry Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje dogmaticky na stávajících platných dokumentech by mohlo vést k chybným závěrům především v návrhové části materiálu. Pro obecné závěry byl proto použit návrh scénářů možného vývoje energetiky v ČR, ze kterého vzejde po připomínkovém řízení konečná podoba SEK. Předložení návrhu k projednání vládě se předpokládá na přelomu roku 2003 a 2004.

2.4.3. Návrh aktualizace Státní energetické koncepce Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a udržitelný rozvoj. Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce dosáhnout při ovlivňování rozvoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let v tržně koncipované ekonomice. Na základě analýz vývoje a současného stavu energetického hospodářství České republiky, s přihlédnutím k postupům a standardům Evropské unie a mezinárodních závazkům v oblasti energetiky se aktualizuje EPS z roku 2000. Stanovuje se komplexnější soubor priorit a dlouhodobých cílů, které bude Česká republika v energetickém hospodářství sledovat. K jejich naplnění budou použity vhodné nástroje a opatření. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů státní energetické koncepce byla

71


respektována nejen hlediska energetická, ale rovněž hlediska ekonomická, ekologická a sociální. Zpracovatel vychází ze skutečnosti, že bez ohledu na konkrétní vládou přijatý scénář vývoje energetiky zůstanou základní principy t.j. vize, cíle a nástroje uvedené v návrhu zachovány, a proto je převzal i do Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje.

2.4.4. Prognóza vývoje spotřeby paliv a energií v ČR dle návrhu SEK 2.4.4.1. Analýza a zpracování podkladů Návrh Státní energetické koncepce jako jediný dokument komplexně hodnotí současný stav i předpokládaný dlouhodobý vývoj energetiky v jednotlivých oblastech. Následující prognózy v řadě případů přejímají údaje z tohoto materiálu včetně komentářů. Na základě scénářů možného vývoje energetiky v ČR předložených v návrhu SEK, zvolil zpracovatel pro posouzení trendů následující metodu. U primárních zdrojů, kde se konečné hodnoty předpokládaných spotřeb v cílovém roce příliš nemění, byl použit tzv. průměrný referenční scénář, který je vytvořen z průměrné hodnoty spotřeb jednotlivých scénářů v daném časovém období. (Podkladem pro následující grafy jsou použity údaje uvedené v předloženém návrhu možných scénářů vývoje energetiky.) U zdrojů, kde konečné spotřeby jednotlivých scénářů vykazovaly výrazný rozptyl, byly kromě průměrného referenčního scénáře použity pro názornost i scénáře představující maximální a minimální předpokládané spotřeby. Tyto prognózy odhadují možné směry vývoje spotřeby primárních energetických zdrojů.

Tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů PJ 1900 1850

1826

1800

1779

1790

1778

1775

1750 1731

1700 1672

1650 1600 scénář 4

1550 2000

2005

2010

scénář 6

2015

refer-průměr

2020

2025

2030

72


Celková tuzemská spotřeba energií a paliv referenční průměr

PJ

1250 1206 1183

1200

1203

1165

1150

1130

1100

1074

1050 1027

1000 950 900 2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

2.4.4.2. Elektřina vývoj spotřeby Tuzemská spotřeba elektřiny brutto se v roce 2002 proti roku 1990 zvýšila jen o 5%, výroba brutto však vzrostla o 22%. Vývoj obou ukazatelů mezi oběma krajními roky probíhal s řadou výkyvů. K výraznému nárůstu výroby dochází po roce 1999, v důsledku počátku výrazného exportu elektřiny (a salda import-export elektřiny). V letech 2000 a 2001 bylo exportováno kolem 18% netto výroby, v roce 2002 již téměř ¼ netto výroby. ČR se stala druhým největším exportérem elektřiny v Evropě (po Francii s vyšším rozsahem instalovaných výkonů). Struktura výroby elektřiny je ve srovnání se strukturou TSPEZ méně diverzifikovaná, převládá výraznější orientace na ekonomicky výhodnější domácí uhlí. Zastoupení uhlí ve struktuře výroby elektřiny v ČR je vyšší než je průměr v EU15, má však pozitivní vliv na konkurenceschopnost elektřiny na evropských trzích a na stabilní ekonomické podmínky její výroby (ceny hnědého uhlí pro energetiku se již několik let nezvyšují). Vliv JE Temelín na struktuře výroby elektřiny se v roce 2002 již projevil. Po jeho plném náběhu klesne ve střednědobém horizontu výroba elektřiny z tuhých paliv na cca 60%, z jádra vzroste na 31-32%, ze zemního plynu na 4%, z obnovitelných zdrojů na cca 4 - 5%. Srovnatelnou strukturu výroby elektřiny lze nalézt např. u Řecka 65,6%, SRN 51,9% a Dánska s 51,6%.

73


prognóza (Zdroj: Energetika 4/2003- J.Škarda, internetové stránky MPO) Charakteristickým rysem ve vyspělých zemích je trvalý růst spotřeby elektřiny, a to i při celkovém poklesu spotřeby z primárních zdrojů. Vzhledem ke své univerzálnosti je elektřina vhodná pro všechny účely spotřeby. Můžeme očekávat zejména zvyšování spotřeby u skupiny odběratelů ze sítí nn (širší využití klimatizace, vytápění, příprava TUV, rozvoj informační a sdělovací techniky, spotřebiče pro novou bytovou výstavbu atd.). Údaje o všech charakteristických parametrech v oblasti elektroenergetiky, a to jak v sektoru odběrů, tak i dodávek včetně elektrizační soustavy jsou systematicky sledována a evidována. Tato skutečnost umožňuje oproti jiným druhům energií a paliv poměrně objektivně prognózovat spotřeby elektřiny. Každého půl roku je prováděna aktualizace scénářů spotřeby elektřiny v ČR. Do použitého modelu vstupují údaje o tvorbě HDP, o počtu obyvatel, o reálné spotřebě v předchozím období, o klimatických podmínkách a další makroekonomické ukazatele. Pro naše úvahy použijeme, scénáře zpracované 08/2002 vzhledem k tomu, že v době zpracování poskytovaly nejkomplexnější údaje. Pouze pro upřesnění připomínáme, že prognóza zpracovaná v 03/2003 reaguje na některé skutečnosti, které všechny scénáře posunují níže. Jedná se zejména o a) snížené tempo růstu HDP b) nižší predikované počty obyvatel c) vyšší růst „ostatní“ spotřeby v oblasti bydlení (mimo tepla a TUV) ad a) Důvodem revize byla léta přijímaná hypotéza, že česká ekonomika musí stabilně růst minimálně o 4-5 % ročně, aby měla šanci dosáhnout úrovně vyspělých států západní Evropy. Historie ukázala, že růst HDP v těchto zemích není tak vysoký a že i v rámci EU mohou spolehlivě fungovat ekonomiky s nižším růstem HDP. Ten byl proto do modelu pro rok 2003 snížen na 3-4 %. ad b) Původní predikce vývoje počtu obyvatel z odhadu ČSÚ byla nahrazena vlastním odhadem, který ani ve vysokém scénáři neroste, ale stagnuje. Důvodem revize byla

74


skutečnost, že počet obyvatel trvale klesá a nelze očekávat, že se tento trend v budoucnu změní. ad c) Tempo růstu spotřeby v sektoru bydlení předpokládá, že po přechodnou dobu bude převládat extenzivní rozvoj (zvyšování vybavenosti) nad úsporami plynoucími z menší energetické náročnosti elektrospotřebičů. Scénáře vývoje HDP v ČR, var. 08/2002 Roční tempa (%) 6%

5%

4%

3%

2%

1%

0% 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

2015

2017

2019

-1%

-2% CELKEM HDP-V

CELKEM HDP-R

CELKEM HDP-N

Zdroj: MPO

Scénáře vývoje spotřeby elektřiny v ČR, var. 08/2002 Netto spotřeba celkem po přepočtu na normální klimatické podmínky

GWh 74 000

70 000

66 000

62 000

58 000

54 000

50 000

46 000 1993

1995

1997

1999

CELKEM NETTO-V

2001

2003

2005

CELKEM NETTO-R

2007

2009

2011

CELKEM NETTO-N

2013

2015

2017

2019

bez přepočtu

Zdroj: MPO

Závěrečná tabulka hodnotí procentuální nárůst spotřeb elektřiny v jednotlivých sektorech. Tyto údaje korespondují s obecně platnými prognózami růstu elektřiny. V ČR pouze sektor dopravy nezaujímá takovou pozici jako v prognózách EU. Sektoru bydlení a především služeb (terciální sféra) je i v ČR přisuzováno dominantní postavení.

75


Odvětví

spotřeba [ GWh] 2002

Průmysl Zemědělství Doprava Služby Bydlení Celkem

24 722 1 142 2 623 10 933 14 373 54 100

2020 29 925 1 328 3 145 15 966 17 541 68 280

nárůst [% ] celkový 21,1 16,3 19,9 46,0 22,0 φ 26,2

cca meziročně 1,2 0,9 1,1 2,5 1,2 φ 1,4

2.4.4.3. Zemní plyn vývoj spotřeby Zemní plyn byl v období po roce 1990 palivem s největší dynamikou spotřeby v důsledku výrazné státní podpory. Jeho všeobecná dostupnost byla umožněna státem podporovanou plošnou plynofikací. Po roce 1996 spotřeba zemního plynu začala stagnovat. Podpora plynárenství v 90. letech přispěla ke zlepšení celkové energetické účinnosti a k celkovému zlepšení ekologických parametrů energetického hospodářství ČR. ČR je téměř stoprocentně závislá na importu zemního plynu. Exportní ceny plynu a vývoj kurzu rozhodujícím způsobem ovlivňují konečné ceny zemního plynu pro spotřebitele (jejich výši a kolísání). Rozhodujícími spotřebiteli zemního plynu, podle současného podílu na spotřebě, jsou průmysl, domácnosti, dále transformační procesy (teplárny a výtopny) a obchod a služby. Malá spotřeba zemního plynu je při výrobě elektřiny, v zemědělství a v dopravě. ČR má v současné době dostatečně dimenzovanou a moderní síť plynovodů, přes ČR jde tranzit zemního plynu do evropských zemí (max. přepravní kapacitou cca 59 mld. m3/rok). Tranzitní poloha ČR je faktorem posilujícím bezpečnost jeho zásobování energií. Zemní plyn se dostal v řadě oblastí na srovnatelnou úroveň s Evropou.

76


prognóza V souvislosti s dokončením privatizace se očekává nový rozvoj. Předpokládá se další uplatnění zemního plynu v dopravě a v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Rovněž se očekává, že rozvoj průmyslové výroby povede k vyšší spotřebě plynu pro technologické účely.

EU-15: referenční scénář - zemní plyn Mtoe

1 Mtoe=41,8 PJ

700 Spotřeba 600 500 Dovoz 400 300 Produkce

200 100 0 1990

2000

2010

2020

2030

Tuzemská spotřeba zemního plynu referenční průměr

PJ

450

400

383 384 363

357

350

368 354

316

300

250 2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

77


JMP, a.s. Prognóza vývoje prodeje zemního plynu pro distribuční společnost JMP, a.s. a Jihomoravský kraj vychází ze skutečnosti, že posuzované území je prakticky plně plynofikováno. Lze proto předpokládat, že celková spotřeba bude spíše stagnovat případně může zaznamenat i mírný pokles. Tato prognóza vychází ze skutečnosti, že případné mírné nárůsty počtu odběratelů budou kompenzovány realizací úsporných opatření v oblasti spotřeby tepla. Výrazný nárůst spotřeby by bylo možno očekávat pouze v souvislosti s případným vznikem významného průmyslového podniku nebo teplárenského zdroje.

2.4.4.4. Pevná paliva vývoje spotřeby (zdroj: návrh SEK) Spotřeby a těžby tuhých paliv v ČR po roce 1990 klesaly, s výkyvem v letech 2000 a 2001. I přes absolutní pokles celkové spotřeby i pokles podílu v energetické bilanci zůstala tuhá paliva dominantním primárním zdrojem energie v energetickém hospodářství. Současná výše jejich roční spotřeby představuje stále cca 50% z celkové TSPEZ. Tuhá paliva zůstala rozhodujícím zdrojem především pro výrobu elektřiny a jejich podíl na výrobě elektřiny poklesne až po najetí JE Temelín.

Snižování těžeb hnědého uhlí, které probíhalo po celá devadesátá léta, se v letech 2000 a 2001 zastavilo, především díky nárůstu exportů elektřiny (vč. aktivního ZO salda) i oživení domácí poptávky po elektřině. V roce 2002 se již začal projevovat vliv najíždění JE Temelín a dočasně zastavený pokles těžeb se obnovil. K poklesu přispělo i ukončení vývozů hnědého uhlí do Německa. Pokles poptávky a těžeb nevyrovnalo ani historicky nejvyšší dosažené aktivní saldo v zahraničním obchodě s elektřinou (11,3 TWh). K dalšímu poklesu těžeb dojde v roce 2003. V roce 2004 lze očekávat dosažení dna poklesu a celkový pokles

78


těžeb, vztažený k roku 2001, by mohl činit až 20 %. Poté by mělo dojít ke stabilizaci situace až do roku 2010. Trh hnědého uhlí se výrazně restrukturalizoval. Na zúženém trhu vzrostla váha jeho využití ve velkých elektrárnách a teplárnách (dnes 85 – 90% z celkové těžby), ostatní užití (domácnosti, střední zdroje) se stále snižuje. Klesá export (v roce 2002 jen 1,771 mil.tun HU a 178 tis. tun briket). Citlivost celkové poptávky po hnědém uhlí na vývoji tuzemské spotřeby elektřiny a na jejím exportu se zvýšila. Další osud hnědouhelného průmyslu bude záviset především na rozsahu obnovení uhelných elektráren po roce 2010. Odhady rozsahu této obměny se různí, záležet bude mj. na dlouhodobé disponibilitě zásob hnědého uhlí. Těžba černého uhlí rovněž klesla, jeho spotřeba a těžba jsou ale stabilizovanější. Příčiny poklesu spočívají především v redukci hutního průmyslu. Černé uhlí a koks jsou ve velké míře exportovány (v roce 2002 celkem 5,689 mil tun černého uhlí, v tom 3,390 mil.tun koksovatelného uhlí a 946 tis. tun koksu). Ochranu před dumpingovými dovozy dosud plní limitování dovozů černého uhlí (1,223 mil.tun/rok). Udržení dovozních limitů po vstupu do EU nebude možné a důsledky zrušení ochrany domácího trhu černého uhlí dosud nelze spolehlivě odhadnout, všeobecně se však očekává zvýšení dovozů černého uhlí. Snížené, ale stále vyšší zastoupení tuhých paliv v energetickém hospodářství ČR než je obvyklé v EU, je odůvodněným národním specifikem. Je vyjádřením odpovědného zacházení (subsidiarity) s národními zdroji energie. Na jedné straně sice ovlivňuje nižší účinnost energetického hospodářství (díky nižší účinnosti uhelných spotřebičů), uhelné spotřebiče jsou ale již ekologizované a legislativa ochrany ovzduší je plně kompatibilní se standardy EU. Rostoucím problémem tuzemských tuhých paliv bude jeho ekonomická konkurenceschopnost na otevřeném trhu (černé uhlí) a snižující se disponibilita a krátká životnost zásob (hnědé uhlí).

prognóza

Tuzemská spotřeba pevných paliv (HU+ČU+koks) PJ

1000 877 755

800

726

746

672

640

600

567

400

200 scénář 1

0 2000

2005

2010

scénář 6

2015

refer.průměr

2020

2025

2030

79


2.4.4.5. Prognóza vývoje spotřeby ropy a ropných produktů (zdroj: návrh SEK) Celková dodávka ropných produktů na trh v ČR je ustálená a pohybuje se kolem 6 mil. tun/rok (v roce 2001 6,069 a v roce 2002 6,238 mil.tun). Celosvětovým trendem ve zpracování ropy, který se projevuje plně i u nás, je posilování produkce především pohonných hmot a surovin pro chemii. Význam kapalných paliv v energetickém hospodářství ČR se trvale snižuje, zdroje na topné oleje přecházejí na plyn, ve zbývající produkci se zvyšuje význam olejů s nízkým obsahem síry. Zatímco v roce 1996 činil podíl topných olejů na celkové produkci zpracování ropy 21,9%, v roce 2001 jen 9,4%. ČR má v současné době dostatečně dimenzovanou, diverzifikovanou a modernizovanou síť ropovodů (s max. přepravní kapacitou 20 mil.tun/rok). Dostatečně dimenzované jsou rovněž rafinérské kapacity. ČR, v souladu s postupy EU, vytváří strategické zásoby ropy (zásoby na 90 denní spotřebu budou vytvořeny koncem roku 2005). Výše strategických zásob ropy bude pravděpodobně zvýšena, diskutuje se rovněž o jejich zavedení u zemního plynu. EU-15: referenční scénář - ropa 1 Mtoe=41,8 PJ

Mtoe 1000

Spotřeba 800 Dovoz 600

400

Produkce

200

0 1990

2000

2010

2020

2030

Tuzemská spotřeba ropy referenční průměr

PJ

300 250 222

217

239

200

180

150

153 139

128

100 50 0 2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

80


2.4.4.6. Prognóza vývoje spotřeby jaderného paliva Těžba a úprava uranu (zdroj: Energetika 5/2003- Analýza MPO) Útlum těžby a úpravy uranových rud v ČR je zajišťován v souladu s příslušnými usneseními vlády. Byl zahájen v roce 1989 a představuje velmi složitý soubor problémů, vyžadující současné řešení řady závažných ekonomických, technických, technologických a ekologických otázek a také zákonných sociálních dávek pracovníků dotčených útlumem. Útlumový program zajišťuje státní podnik DIAMO ve Stráži pod Ralskem. V současné době probíhá hlubinná těžba pouze na dole Dolní Rožínka, který produkuje 330 tun uranového koncentrátu ročně a plně kryje potřebu JE Dukovany. Dalších 130 tun uranového koncentrátu se získává ze sanace po chemické těžbě ve Stráži pod Ralskem. Určité množství uranového koncentrátu (asi 30 tun za rok) pochází z čisticích stanic v sanovaných lokalitách, kde v rámci čištění důlních vod získává DIAMO kromě jiných prvků i uran. Veškerou produkci odebírá akciová společnost ČEZ. Nejpozději k 1.lednu 2006 bude těžba uranu v lokalitě Dolní Rožínka ukončena. Po tomto datu bude probíhat pouze sanace negativních důsledků po těžbě a zpracování uranové rudy, a to po dobu asi 30 let. V období vstupu ČR do EU bude toto odvětví jednoznačně utlumeno. Státní dotace jsou určeny na útlum těžby a zahlazování následků těžby uranu.

Tuzemská spotřeba jaderného paliva PJ 700 600 500 400

390 330 286

300

375

286 293

200 148

100 scenář 1

scénář 6

refer-průměr

0 2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

Jihomoravský kraj Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území netěží ani neupravuje uranová ruda a nevyskytuje se zde ani zdroj využívající jaderné palivo, nebude se ÚEK podrobněji zabývat prognózou vývoje spotřeby této komodity.

81


2.4.4.7. Prognóza vývoje podílu obnovitelných zdrojů na krytí spotřeby (zdroj: návrh SEK) Obnovitelné zdroje energie jsou perspektivním energetickým oborem. Expertní odhady uvádějí současný podíl OZE na krytí tuzemské spotřeby primárních zdrojů energie 1,5 - 2% (tj. kolem 25 PJ), když v roce 1990 činil tento podíl cca 1 % (cca 20 PJ). Ve struktuře OZE v primárních zdrojích energie dominuje biomasa (17-18 PJ), vodní energie (6,8 PJ). Obnovitelné zdroje energie se uplatňují především při výrobě tepla (73 – 75% celkové energetického využití OZE). Jde především o biomasu a spalitelné odpady. Podíl energíí z obnovitelných zdrojů PJ

%

250

12,0 10,0

200 7,7%

9,1%

10,4

7,5%

8,0

7,9%

150 5,9%

6,0 100 4,0

2,7%

50

2,0 podíl z celkové spotřeby

0 2000

2005

2010

podíl z celkové spotřeby elektřiny

2015

2020

0,0 2030

2025

Rovněž u výroby elektřiny z OZE jsou uváděny různé informace. Pro ilustraci vývoje výroby elektřiny z OZE po roce 1990 jsou použity statistiky MPO o výrobě elektřiny z OZE. Následující graf znázorňuje podíl jednotlivých zdrojů na celkové netto výrobě elektřiny. Vývoj struktury výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% 1990

1991

1992

1993 VE

1994 MVE

1995 Bioplyn

1996

1997

Biomasa

1998

1999

2000

2001

Ostatní

Zdroj: MPO

82


2.4.5. Rekapitulace vývoje energetického hospodářství ČR (převzato z návrhu SEK) Celková spotřeba energie v ČR se po roce 1990 významně snížila, trhy jednotlivých druhů paliv a energie se kvalitativně i kvantitativně měnily. V tržní orientaci spotřebitelů se prosadily komparativní výhody paliv při konkrétním užití. Hnědé uhlí uhájilo pozice v dodávkách do elektráren a velkých tepláren, zemní plyn se prosadil v dodávkách do zdrojů malého a středního výkonu a v domácnostech, dochází k renesanci využití dřeva a biomasy a k růstu významu obnovitelných zdrojů energie. Změny ve struktuře primárních energií budou v ČR pokračovat i nadále, a to v tendencích popsaných ve scénářích možného vývoje energetického hospodářství. Pro všechny energetické trhy v ČR je v současné době charakteristické plné pokrytí tuzemské poptávky a převaha nabídky nad poptávkou, s různou intenzitou a řešením tohoto převisu. Dílčí nedostatky se v posledních cca dvou letech projevovaly pouze na trhu černého uhlí a otopového koksu. Exportní řešení převisu existuje u černého uhlí a koksu a u elektřiny. Na trhu hnědého uhlí se v souvislosti s najetím JE Temelín a snížením exportů ve střednědobém horizontu otvírá výraznější a skokový převis jeho nabídky, který se protáhne i do uhelných elektrárenských kapacit. Vznikající nerovnováhy bude muset státní energetická koncepce pomoci řešit. Jako u všech energetických problémů je nutné na tento jev pohlížet z dlouhodobějšího hlediska a hledat jeho řešení mj. v dočasné kompenzaci přebytku kapacit ve výrobě elektřiny pro export. Nůžky mezi nabídkou a poptávkou se otvírají i na trhu tepla, což ohrožuje především systémy centrálně vyráběného tepla. Poptávka po všech druzích energie bude v příštích letech v zesilující míře tlumena úsporami paliv a energie a bude se dále racionalizovat. Tento proces je nezbytný, bude dlouhodobějšího charakteru a je nutné s ním počítat ve všech variantách energetického výhledu. Preferovaným směrem se stanou, vzhledem k celkové strategii EU, obnovitelné energetické zdroje. Jejich potenciál v ČR je upřesňován a jejich rozvoj bude podporován. Prostor pro růst celkové výše spotřeby primárních energetických zdrojů ve střednědobém (ani dlouhodobém) horizontu objektivně není. Vysoká celková spotřeba zdrojů energie na hlavu v ČR z počátku 90. let, vyvolaná energeticky náročnou ekonomikou se snížila, klesla za 11 let o 18% a ČR se již vyrovnala průměru EU15. Aktuálním úkolem je především zvýšení kvality hospodaření se zdroji energie. Spotřeba a výroba elektřiny však naopak porostou a ČR se bude přibližovat spotřebě elektřiny na obyvatele v zemích EU. Současný odstup ČR ve spotřebě elektřiny na hlavu od průměru EU15 se pohybuje kolem 16%. 2.4.5.1. Závislost ČR na dovozech energie Bezpečnost a spolehlivost zásobování energií jsou dnes novým fenoménem energetických politik. Jsou spojovány především s potenciálním nebezpečím, spojeným s rostoucí závislostí národních energetik na dovážených zdrojích energie z rizikových regionů světa, ale rovněž s hrozbami katastrof velkých rozměrů (povodně, velké havárie, teroristické činy apod.). Česká republika je plně závislá na dovozech kapalných, plynných paliv a jaderného paliva, má ale vzhledem k velikosti svého energetického hospodářství poměrně značné vývozy energie. Exportní energetický potenciál je však dnes plně využit (elektřina, černé uhlí, koks, produkty zpracování ropy). 83


Podíl dovozů na celkové spotřebě energetických zdrojů vzrostl v letech 1990 - 2001 z 32% na 41,4%. Dovozní energetická závislost (podíl salda dovoz-vývoz na spotřebě energetických zdrojů) vzrostla z 13,4% na 21,3% (při zahrnutí jaderného paliva z 20% na 32,5%). S růstem dovozů se zvýšila teritoriální diverzifikace zdrojů. Diverzifikované jsou dovozy obou hlavních dovážených komodit, ropy i zemního plynu, vč. řešení sítí a dlouhodobých smluv. V současné době (2002) je dovozem pokryta prakticky celá spotřeba ropy, zemního plynu a jaderného paliva, 11% spotřeby černého uhlí, 7,4% elektřiny. I přes velké dovozy energie je ČR významným evropským exportérem energie, především černého uhlí (v roce 2002 5,7 mil. tun tj. 39% odbytové těžby), koksu (945 tis. tun, tj. 27% výroby), elektřiny (16,6 TWh tj. 23,7% netto výroby), vyváží se rovněž uranový koncentrát pro výrobu jaderného paliva. Na malý rozměr energetického hospodářství ČR tyto velké vývozy energie, vzhledem k jejich dočasnosti, vytvářejí zdání nízké dovozní energetické závislosti a zastiňují skutečnost vysoké dovozní závislosti( a tím i zranitelnosti) ČR. Ukazatel dovozní závislosti v naturálním vyjádření (PJ), i přes trvalý růst v devadesátých letech je dosud poměrně nízký 20 – 23% (s jaderným palivem kolem 32%) a je značně pod dnešním průměrem EU 15 (50%). V budoucím období lze očekávat rychlé zhoršování dovozní energetické závislosti (v PJ), jak díky růstu dovozů energetických zdrojů, tak především díky snižování vývozů energie. Dovozní energetická závislost % 70 63,7%

60 58,9% 53,1%

50

47,8% 43,7% 41,2%

40

32,1%

30 2000

scénář 2

2005

2010

scénář 6

2015

refer-průměr

2020

2025

2030

Hodnotová stránka vývozů a dovozů paliv a energie je jen zčásti ovlivňována hmotným objemem, silnější vliv mají změny světových cen energetických komodit a vývoj směnného kurzu. Nepředvídatelný souběh obou faktorů velmi významně zasahuje do obchodní bilance a vyvolává v ní výrazné skokové změny. V hodnotovém vyjádření, v důsledku zvýšené diverzifikace zdrojů energie, vývoje světových cen a směnného kurzu schodek ZO bilance energetických komodit trvale rostl a je dnes hlavním zdrojem celkového schodku celé obchodní bilance (rok 2002 dosud není 84


zařazen pro nespolehlivá data celní statistiky). Na dovozy energie ekonomika stále obtížněji vydělává. Pro informaci uvádíme, že součet schodků bilance energetických komodit od roku 1995 činí 378 mld. Kč (cca 18 % celého HDP v roce 2001). Podíl energetických komodit na celkovém exportu (v Kč) trvale klesá (z 5,5% v roce 1993 na 3,4% v roce 2001), podíl energetických komodit na celkovém importu se dlouhodobě pohybuje mezi 8 – 10% (v roce 2000 10,1 % v roce 2001 9,1 %). Důsledkem je růst podílů schodku obchodní bilance s energetickými komoditami na celkovém schodku bilance.

2.4.5.2. Stav reformy energetického hospodářství Před rokem 1990 bylo celé energetické hospodářství pod plnou kontrolou státu. V průběhu 10 let se systém zcela změnil a otevřel. Prováděná reforma EH v ČR byla založena na deregulaci liberalizaci, na postupném vytváření trhu energie, vč. nápravy cen paliv a energie, na vytváření konkurenčního prostředí, na finanční reformě, a na restrukturalizaci, na zavádění tržních institucí, v organizačních a insticionálních změnách a v privatizaci. Systémové změny byly zakotveny v legislativě. Energetické hospodářství se podařilo tržně orientovat. V zásadě byly plněny požadavky direktiv EU. Tržní a otevřený systém je základem zajištění veškeré potřebné energie. Nová úloha státu spočívá ve formulaci všeobecných a dlouhodobých cílů vývoje energetického hospodářství. Stát zasahuje do EH jen na základě zákonů a vymezených pravidel. Rozsáhlé investice do sektoru byly především domácí záležitostí, byly plně podnikového charakteru. Byly vytvořeny podmínky pro příliv zahraničních investic do energetického hospodářství a k těmto investicím v rozsáhlé míře došlo. Investice měly charakter investic do akcií společností i do rozvoje výrobní základny, a to především v teplárenství. Státní financování se zaměřilo především na řešení důsledků minulých akcí a ekologických závazků. restrukturalizace v energetickém sektoru K energetickým sektorům určených k dokončení restrukturalizace patří hnědouhelný průmysl a elektroenergetika. Opatření k dokončení restrukturalizace musí přihlédnout k intenzivnímu restrukturalizačnímu a integračnímu procesu v těchto oborech ve světě. Jeho výsledkem je zakládání multiutilitních společností, zapojování národních energetik do nadnárodních společností. Tento směr musí sledovat i energetická politika. Nebude-li cílem státní energetické koncepce rychlá privatizace, je nezbytné zpracovat restrukturalizační programy pro oba uvedené sektory v režii státu. liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem V roce 2002 byla provedena první etapa otevření trhu s elektřinou (možnost volby dodavatele pro oprávněné zákazníky s roční spotřebou 40 GWh a více), od 1.1.2003 je tato volba rozšířena na zákazníky s roční spotřebou nad 9 GWh. Před schválením jsou novely směrnic EU na zrychlení a úplné otevření celého trhu elektřiny a zemního plynu. Požadavky obou novel směrnic bude nutné promítnout do české legislativy (v energetickém zákonu a v prováděcích vyhláškách) a přehodnocením celého procesu otvírání trhu. vyladění činnosti regulačních mechanismů Systém regulace trhů elektřiny, plynu a tepla byl institucionálně a legislativně vytvořen - Energetický regulační úřad byl zřízen k 1.1.2002. Vylaďování jeho činnosti bude dále probíhat, na základě vlastních zpětnovazebních informací, nových požadavků státní

85


správy i požadavků z EU. Procesu vylaďování regulační činnosti je nutné ve státní energetické koncepci dát nezbytný prostor. řešení sociálních dopadů reformy energetického hospodářství Proces snižování stavů pracovníků v energetických sektorech bude pokračovat, pravděpodobně však nižším tempem, než v 90. letech. K největším propadům by mělo dojít v uhelném průmyslu, především v oboru černého uhlí. Opatření, která byla na tento proces dosud aplikována, budou muset být doplněna dalšími opatřeními v oblasti zaměstnanosti (orientace na celoživotní vzdělávání a změny kvalifikace), zvýšením prostředků na aktivní a pasivní politiku nezaměstnanosti, příspěvky na důsledky restrukturalizačních kroků, podporou mobility pracovních sil. Tato opatření je nutné spojit s dlouhodobým energetickým výhledem, jehož orientace musí rovněž přihlédnout k sociální průchodnosti (dopady energetických scénářů do sociální oblasti byly jedním z hodnotících kritérií možného vývoje). závěr Provedené stručné zhodnocení stavu energetického hospodářství ČR a plnění cílů energetické politiky v zásadě potvrzuje vývoj energetického hospodářství, předurčený oběma energetickými politikami a postupné přibližování energetického hospodářství ČR profilu, obvyklému v zemích EU. Vývoj však nebyl jednoznačný, a relace mezi základními parametry ekonomiky a energetiky nejsou dosud ustálené, jak ukazuje souhrnné porovnání základních ukazatelů.

86


2.4.6. Liberalizace trhu s energiemi (zdroj: Energetika 5/2003, D. Špelina – Liberalizace energetiky v ČR) Za rozhodnutím liberalizovat trhy s elektřinou a plynem v Evropě stojí snaha snížit ceny elektřiny a plynu jako důležité vstupy do průmyslové výroby, a tím významně přispět k oživení hospodářského růstu a zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Evropská komise vydala známé směrnice 96/92/EC a 98/30/EC, které předepisují postupné kroky otvírání trhů s elektřinou a plynem, v letech 1996 a 1998 (jak napovídá jejich označení). Neméně důležitá jsou ale i další ustanovení směrnice, která předepisují oddělení činnosti (tzv. unbundling) pro přenosovou soustavu, tedy vytvoření nezávislého provozovatele přenosové soustavy, metodu přístupu k sítím (regulovaný přístup nebo sjednávaný přístup třetích stran) a rámec organizace obchodu (organizovaný obchod nebo metoda jednoho kupujícího). 2.4.6.1. Postup liberalizace trhu elektřinou ve státech EU Směrnice 96/92/EC stanoví postupné minimální kroky otevření trhů s elektřinou takto: Od roku 1999 se oprávněnými zákazníky stanou všichni odběratelé s roční spotřebou vyšší než 40 GWh, od února 2000 pak se spotřebou vyšší než 20GWh a od února 2003 se spotřebou vyšší než 9 GWh. V roce 2006 bude otvírání trhu dále revidováno. Směrnice, která vznikla jako kompromis návrhu všech evropských států, ponechává značný prostor pro politické rozhodování státních orgánů a je zřejmé, že i když se jednalo o rozhodnutí v podstatě velmi radikální, tempo otevírání trhu které předepisuje, není nijak převratné. Vlastně zůstává na půli cesty např. tím, že neuvádí oddělení činnosti distribuce nebo se nezabývá úplným otevřením trhu pro domácnosti. Po vyhodnocení zkušeností z prvotního otevření trhu zpracovala Evropská komise novelu směrnice, která uvedené oblasti řeší důsledně. V hodnocení postupu otvírání trhu a plnění směrnice jednotlivými státy Evropská komise konstatovala, že většina států postupuje v liberalizaci podstatně rychleji, než stanoví minimální limity, ale přesto některé státy poněkud zaostávají za ostatními. Země Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie

Deklarované otevření trhu [%] 52 35 100 30 40 45 57 100 63 45 100 34 55 100 100

Termín úplného otevření trhu 2003/2007 2003 1997 2005 2004-bez domácností 1999 2003 2003 2001 2003 1998 1998

Podíl tří největších výrobců na trhu [%] 96 78 45 92 97 69 64 59 82 45 97 83 90 36

87


Český energetický zákon je v tomto ohledu jasnější a mnohem liberálnější. Jak již bylo uvedeno, trh pro spotřebitele s roční spotřebou nad 9 GWh se otevřel již letos (tedy o více než jeden rok dříve, než předepisuje směrnice EU). Zákon také jasně hovoří o povinnosti odděleného účtování pro držitele licencí na distribuci i obchod, což je možné považovat za první krok k oddělení činnosti. Otvírání trhu je jasně předepsáno až do fáze úplného otevření pro domácnosti od 1.ledna 2006. Je zvolen regulovaný přístup třetích stran k sítím, který je v současnosti jednoznačně upřednostňován před sjednávaným a trh je koncipován jako organizovaný. V tomto ohledu by ČR vyšla ze srovnání se státy EU velmi dobře – kroky k otevření trhu jsou plněny rychleji, než stanoví minimum směrnice a energetický zákon předepisuje i plné otevření trhu. 2.4.6.2. Postup liberalizace trhu s plynem ve státech EU Ačkoli směrnice 98/30/EC stanovuje postup liberalizace podstatně pomalejší než u elektřiny, ve všech ve všech státech EU jsou již trhy s plynem alespoň částečně otevřeny. Velká Británie, Německo a Rakousko již své trhy otevřely úplně.

Země Belgie Dánsko Finsko* Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko* Rakousko Řecko* Španělsko Švédsko Velká Británie

Deklarované otevření trhu [%] 59 35 20 82 96 72 100 60 100 79 47 100

Termín úplného otevření trhu

Podíl tří největších výrobců na trhu [%]

2003/2007 2003 1997 2005 2004-bez domácností 1999 2003 2003 2001 2003 1998 1998

* Finsko, Portugalsko a Řecko má na základě vyjednávání přechodných opatření otevírání trhu s plynem pomalejší

ČR oproti tomuto trendu poněkud zaostává. Energetický zákon stanoví zahájení liberalizace až na rok 2005, o plném otevření trhu nehovoří vůbec. V přístupových jednáních ČR as EU bylo při projednávání kapitoly o energetice vyjednáno přechodné opatření oproti citované směrnici. Evropská komise připravila i novelu směrnice o trhu s plynem. Smyslem je opět urychlení liberalizace tak, aby trhy s elektřinou a plynem byla otevřeny současně. Dřívější liberalizace elektroenergetiky dává totiž plynárenským společnostem možnost obchodovat s plynem i s elektřinou, čímž je zvýhodňuje oproti elektrárenským společnostem. I když české plynárenství v této oblasti ještě vyčkává (žádný z plynárenských podniků v ČR prozatím na trhu s elektřinou neobchoduje), je to také jeden z důvodů, proč je třeba sblížení obou oblastí řešit v podobě revize současné legislativy.

88


2.5. VAZBA ÚEK NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY KRAJE Územní energetická koncepce kraje musí především v návrhové části řešení energetického hospodářství respektovat existující strategické dokumenty. Současně musí u připravovaných dokumentu hledat společné výchozí body a zajistit tak soulad těchto dokumentů. Jedná se o následující materiály které představují rámce ve kterých jsou formulovány varianty budoucího rozvoje energetického hospodářství: Program rozvoje Jihomoravského kraje Program odpadového hospodářství Program rozvoje zemědělství

2.5.1. Program rozvoje Jihomoravského kraje Dokument je členěn do následujících problémových okruhů: A – Průmysl, obchod, výrobní služby, trh práce a zaměstnanost B – Zemědělství a venkov C – Lidské zdroje D – Technická infrastruktura E – Životní prostředí a přírodní zdroje F – Cestovní ruch G – Meziregionální vztahy V těchto okruzích jsou určeny problémové oblast a cíle a následně definovány opatření k dosažení těchto cílů. V následující části budou uvedeny globální cíle a opatření jednotlivých problémových okruhů, které souvisejí s ÚEK, především s návrhy variantního řešení energetického hospodářství kraje.

PROBLÉMOVÝ OKRUH A: Problémová oblast A1:

PRŮMYSL, OBCHOD A VÝROBNÍ SLUŽBY

Cíl 1: Růst ekonomiky kraje srovnatelný s ukazateli EU, opírající se o příznivé podnikatelské prostředí a intenzifikaci vlastních rozvojových zdrojů a rozhodujících ekonomických aktivit. Opatření 1.2:

Podpora budování rozvojových průmyslových zón, revitalizace starých průmyslových areálů

Stručná charakteristika: Podpora urychlené přípravy a realizace pozemkových úprav. Vypracování kvalitní územně plánovací dokumentace a její pružná nebyrokratická aktualizace. Územně technická, předprojektová a projektová příprava území. Investiční příprava rozvojových zón. Podpora revitalizace starých průmyslových areálů. Prohlubování systému finančních pobídek a daňových úlev s preferencí jednotlivých oblastí definovaných rozvojovými regionálními

89


programy. Podpora získání dlouhodobých úvěrových zdrojů pro financování nemovitostních projektů. Aktivity naplňující opatření: • • • • • • •

*Pozn:

Využití programu investičních pobídek na podporu rozvoje průmyslových zón a revitalizaci průmyslových areálů. Územně technická příprava území. Vyřešení pozemkových úprav, vyřešení vlastnických vztahů. Vyhodnocení příležitosti a proveditelnosti rozvojového záměru. Projektová příprava a vybudování průmyslové zóny.* Projektová příprava a realizace úprav průmyslového areálu, s dílčím využitím pro vznik podnikatelských inkubátorů.

Zajištění následné péče o zahraniční investory. Oblasti, které disponují výkonovou rezervou elektrické energie a je možno je okamžitě pro účely průmyslových zón využít jsou specifikovány v kapitole 3.2.2.11. Předpokládaný rozvoj

PROBLÉMOVÝ OKRUH B: Problémová oblast B1:

ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

Cíl 1: Podporovat rentabilní a trvale udržitelné hospodaření diverzifikovaného a multifunkčního zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetické a environmentální rozvojové politiky s využitím specifického potenciálu kraje.

Opatření 1.3:

Rozvoj specifických odvětví zemědělské výroby

Stručná charakteristika: Podpora koncepční obnovy vinic a sadů v příhodných přírodních podmínkách. Obnova tradiční zelinářské výroby a příměstského zahradnictví. Podpora rozvoje ovocnářství a místního vinařství. Podpora semenářství, osivářství, školkařství a zlepšování genofondu. Podpora regionálních tradičních plodin a revitalizace skladovacích kapacit zeleniny a ovoce. Pěstování nepotravinářských technických a energetických plodin. Podpora produkce biopotravin dle evropských standardů. Aktivity naplňující opatření: • • • • • • •

Podpora koncepční obnovy vinic a sadů v příhodných přírodních podmínkách. Obnova tradiční zelinářské výroby a příměstského zahradnictví. Podpora rozvoje ovocnářství a místního vinařství. Podpora semenářství, osivářství, školkařství a zlepšování genofondu. Podpora regionálních tradičních plodin a revitalizace skladovacích kapacit zeleniny a ovoce. Pěstování nepotravinářských technických a energetických plodin. Rozvoj živočišné výroby. 90


PROBLÉMOVÝ OKRUH D: Problémová oblast D3:

OSTATNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Cíl 3: Plná dostupnost telekomunikačních služeb a informačních sítí v celém regionu v technické úrovni plně kompatibilní s EU. Dostatečné zásobování energiemi a kvalitními rozvodnými sítěmi. Rozvoj infrastruktury pro integrované záchranné systémy. Opatření 3.2:

Podpora obnovy a rekonstrukce zastaralých a málo kapacitních energetických rozvodných zařízení. Vypracování koncepce rozvoje energetického hospodářství kraje.

Stručná charakteristika: Provádění systematické obnovy a rekonstrukce energetických rozvodných zařízení. Vypracování koncepce rozvoje zásobování obyvatelstva a ekonomické struktury elektrickou energií, plynem a teplem. Energetické generely větších sídel. Aktivity naplňující opatření: • • • •

Zpracování koncepce rozvoje energetického hospodářství JmK. Provádění systematické obnovy a rekonstrukce energetických rozvodných zařízení. Vypracování koncepce rozvoje zásobování obyvatelstva a ekonomické struktury elektrickou energií a teplem. Vypracování energetických generelů větších sídel.

Opatření 3.3:

Podpora vývoje a využití alternativních zdrojů energie

Stručná charakteristika: Nalezení nástrojů a prostředků pro podporu vyššího využití AOZ (sluneční kolektory a fotočlánky, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, biomasa) na úrovni kraje. Zvýšení podílu AOZ na dodávce energie pro ohřev teplé užitkové vody a vytápění v objektech státního sektoru a v lokalitách s rodinnou zástavbou. Vypracování koncepce rozvoje energetického hospodářství kraje. Aktivity naplňující opatření: • • •

Využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie (AOZ) – sluneční kolektory a fotočlánky, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny, biomasa. Zvýšení podílu OAZ na dodávce energie pro ohřev TUV a vytápění v objektech státního sektoru a v bytové zástavbě. Využití geotermální energie.

91


PROBLÉMOVÝ OKRUH E: Problémová oblast E1:

REVITALIZACE ÚZEMÍ

Cíl 1: Zavedení systému trvale udržitelného rozvoje v ochraně a tvorbě kulturní krajiny eliminováním dopadů vlivů lidské činnosti na životní prostředí. Opatření 1.4:

Snižování emisí do ovzduší.

Stručná charakteristika: Podpora zavádění technologií neznečišťující ovzduší a zavádění účinných výstupních odhlučňovacích zařízení k technologiím, zdrojům emisí, podpora zvyšování účinnosti stávajících zařízení jejich modernizací či rekonstrukcí. Rozvoj technických a organizačních opatření, omezující negativní působení emisí na obytné zóny v území. Napojení dostatečného počtu monitorovacích stanic do krajské a celostátní sítě. Aktivity naplňující opatření: • • • • •

Podpora projektů zaměřených na snížení specifických emisí u rizikových zdrojů Podpora rozvoje hromadné dopravy jako hlavního směru omezení zatížení ovzduší ve městech a v obcích na základě vyhodnocení zatížení silniční sítě. Podpora projektů využívání alternativních zdrojů energie. Rozvoj technických a organizačních opatření omezujících negativní působení emisí na obytné zóny. Napojení lokálních monitorovacích systémů na krajskou a celostátní síť.

Opatření 1.6:

Podpora opatření k ochraně půdy, odstranění ekologických zátěží a zlepšení nakládání s odpady.

Stručná charakteristika: Rozvoj zemědělských a lesnických činností k ochraně půdy. Podpora zavádění biologických postupů při odstraňování znečištění půdy. Podpora technologií omezujících nároky na skládkování odpadů a obalů. Podpora odstraňování starých ekologických zátěží, rekultivace starých skládek a prostorů po vytěžených ložiscích nerostných surovin. Revize rozsahu CHLÚ s následnou iniciací případného odpisu zásob a zrušení ochrany v oblastech s neperspektivní možností těžby k zajištění možnosti rozvoje území. Aktivity naplňující opatření: • • •

Rozvoj zemědělských a lesnických činností v souladu s udržitelným rozvojem. Podpora projektů zavádějících biodegradační postupy při dekontaminaci půd. Podpora projektů omezování, třídění, sběru a recyklace TKO a omezování vzniku PO.

92


• • • • •

Podpora projektů na snížení surovinové a energetické náročnosti a omezování vzniku odpadů. Zpracování registru starých ekologických zátěží se stanovením prioritně rizikových lokalit. Programy na podporu přednostního umisťování staveb do zastavěných částí území. Zpracování sanačních a rekultivačních projektů včetně analýzy rizik a studie proveditelnosti vzhledem k charakteru a záměru využití území. Realizace sanačních opatření ve vybraných lokalitách.

Problémová oblast E2: Opatření 2.4:

ROZVOJ ÚZEMÍ

Podpora úspor energií a surovin, využívání obnovitelných a alternativních zdrojů, podpora minimalizace odpadů z výroby.

Stručná charakteristika: Podpora rozvoje a zavádění energeticky a surovinově úsporné technologie. Preferovat ekologicky šetrné využití existujících zbytkových zdrojů surovin na území JmK. Podpora řešení úspor tepelné energie u stavebních objektů. Podpora zavádění a uplatnění recyklačních a maloodpadových (bezodpadových) technologií. Podpora rozvoje a využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Podpora zavádění technologií, zaměřených na energetickém využívání zemědělské a lesnické produkce. Aktivity naplňující opatření: • • • • • •

Využití produkční biomasy k energetickým účelům. Využití odpadní biomasy k energetickým účelům. Využití solární a geotermální energie. Zavedení bezodpadových nebo maloodpadových technologií. Zavedení technologií s nižší energetickou náročností. Přehodnocení rozsahu chráněných ložiskových území a zrušení dobývacích prostorů.

Rekapitulace Všechny výše uvedené aktivity jsou v souladu se záměry a způsoby řešení energetického hospodářství kraje tak, jak jsou uvedeny v Územní energetické koncepci.

93


2.5.2. Plán odpadového hospodářství Tento materiál je ve fázi projednávání a přípravy podkladů pro vydání závazně platných předpisů. Základním problémovým okruhem majícím souvislost s ÚEK je způsob nakládání se směsným komunálním odpadem (SKO), především množství uvažované ke spálení a množství biodegradabilního odpadu určeného ke kompostování. ÚEK kvantifikuje v souladu s tímto plánem množství a energetický obsah odpadů obou těchto složek jako celek. Konkrétní způsob využití je ponechán na řešení, které vzchází z Koncepce odpadového hospodářství Jihomoravského kraje.

2.5.3. Plán rozvoje zemědělství Tento dokument se teprve připravuje. ÚEK reaguje na jeho částečné výstupy především v oblasti, která se týká využívání potenciálu biomasy z cíleně pěstovaných zemědělských plodin. V části IV ÚEK ukazuje způsob kvantifikace tohoto potenciálu. Jeho využití především v oblasti výroby bioetanolu je zde naznačeno.

94

2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

Recommend Documents