1. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje

1. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 1.1. ANALÝZA ÚZEMÍ Královéhradecký kraj je dle členění území ČR na statistické jednotky společně s krajem Libereckým a Pardubickým součástí regionu NUTS 2 Severovýchod. Hustota obyvatel v Královéhradeckém kraji činí 116 obyvatel na 1 km2, přičemž průměrná hustota v České republice je 131 obyvatel na 1 km2. Celková rozloha kraje je 4 758 km2, počet obcí v kraji je 448. Základní charakteristiky Královéhradeckého kraje Počet obcí

Rozloha

Počet

v km2

obyvatel

Hustota obyvatelstva na 1 km2

Královéhradecký kraj

448

4 758

550 724

116

Česká republika

6 251

78 864

10 292 933

130

Dle nového správního uspořádání se kraj od 1. ledna 2003 člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jsou to obce Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Nový Bydžov, Nové Město nad Metují, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí. Průmyslově zemědělský charakter hospodářství Královéhradeckého kraje se odrazil ve struktuře bytového fondu, kde převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a tedy i s převahou rodinných domů ve struktuře bytového fondu. Mezi lety 1991-2001 došlo v kraji k nárůstu bytů o 7% tj. absolutně o 15 726 bytů. Od roku 1997 se stavělo v kraji v relativně menším počtu obcí. Za ČR se uskutečnila výstavba alespoň 1 bytu v tomto období ve dvou třetinách obcí, v Královéhradeckém kraji jen v cca 60% obcí. Královéhradecký kraj měl v roce 2001 bytů 241 095 (tj. 6% z celkového počtu bytů v ČR), z toho 85% trvale obydlených a 15% neobydlených. 3 RAEN s.r.o.Praha

2003


Přehled správních obvodů Královéhradeckého kraje (od 1.1.2003)

Správní obvod

Počet obcí

Rozloha

Počet

v km2

obyvatel

Hustota obyvatelstva na 1 km2

Broumov

14

259

17 812

69

Dobruška

25

273

19 627

72

Dvůr Králové n. L.

28

257

27 385

106

Hořice

28

187

18 149

97

Hradec Králové

82

681

145 784

212

Jaroměř

15

138

19 275

139

Jičín

78

601

46 690

78

Kostelec n. Orlicí

22

223

24 641

110

Náchod

36

355

61 908

176

Nová Paka

5

97

13 354

137

Nové Město n. Met.

13

98

14 293

46

Nový Bydžov

23

209

17 099

80

Rychnov n. Kn.

32

479

34 208

16

Trutnov

32

604

66 053

106

Vrchlabí

15

284

28 250

99

Přehled měst a obcí v jednotlivých správních obvodech je uveden v části zprávy „Příloha“.

Základním předpokladem pro zvyšování rozsahu nové bytové výstavby bude i nadále růst ekonomiky a příjmové úrovně obyvatelstva. Dalším předpokladem pak je podpora vstupu investorů do oblasti bytové výstavy, pokračování realizace stimulačních nástrojů zaměřených na podporu výstavby nájemních bytů a postupné zvyšování účasti zaměstnavatelů na investičním procesu. Vedle podpory nové bytové výstavy je nutno zaměřit se v dalším období na větší podporu péče o existující bytový fond a jeho optimální využití.

4 RAEN s.r.o.Praha

2003


V podnikatelské činnosti výrazně převažuje sektor malého a středního podnikání, který na jedné straně dokáže pružněji reagovat na změny ekonomického prostředí, na druhé straně potřebuje dostupné pomocné programy včetně dokonalejší organizovanosti svého sektoru. Královéhradecký kraj v důsledku nenapojení na dálniční síť a poměrně nízkého procenta nezaměstnanosti nepředstavuje zatím příliš atraktivní oblast pro vytváření nových vhodných lokalit a zájem investorů. Zaměření a výrobní obory vycházejí především z původní místní tradice. V současnosti jde hlavně o textilní výrobu, strojní výrobu, nábytkářství, papírnictví, výrobu pryžových a plastických hmot a elektrických přístrojů. Nepředpokládá se vytvoření tzv. strategické průmyslové zóny (v rozsahu 200 ha), neboť její vznik by vyvolal změny v historicky vzniklé sídelní struktuře včetně změn v dopravní síti. V Královéhradeckém kraji je v současnosti ve vybudovaných průmyslových zónách k dispozici cca 175 ha pozemků, které jsou asi z poloviny již obsazeny. Dalších asi 190 ha průmyslových zón se v kraji připravuje. Mezi nejvýznamnější rozvojové lokality v kraji, co do připravenosti, patří lokality u obcí Lipovka a Solnice, u města Jičína, v Červeném Kostelci, ve Vrchlabí, Trutnově, Severní průmyslová zóna v Hradci Králové, v Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou. Do budoucna se v kraji naskýtá podle případných zvýšených potřeb vytvoření nových zón v blízkostí větších měst - zóna u Hradce Králové pro investory strategických služeb, u Dvora Králové nad Labem pro investory orientované na textilní výrobu a u Trutnova pro rozvoj výroby elektrotechniky. Jejich načasovanost bude odvislá od realizace plánovaných rychlostních a dálničních komunikací v kraji. Další rezervy budou vznikat u Jičína, v Opočně, Kopidlně, Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou, Rychnově nad Kněžnou a ve Vrchlabí.

Výroba, výrobní služby Z pohledu kritérií EU, které převzala ČR, jsou velkými podniky myšleny subjekty zaměstnávající 250 a více osob. V rozmezí tří let došlo v Královéhradeckém kraji k poklesu počtu velkých podniků o 10 subjektů. Vedle podniků sídlících v kraji, působí zde některé významné závody v postavení poboček podniků registrovaných mimo Královéhradecký kraj. Příkladem jsou například závody mateřského podniku ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav

5 RAEN s.r.o.Praha

2003


působících v Kvasinách a ve Vrchlabí. Obě výrobní jednotky patřily ve sledovaném období mezi velké podniky z pohledu zaměstnanosti.

K lednu 2002 je možno podniky v členění dle počtu zaměstnanců rozdělit následovně: 3000 - 3999 zaměstnanců - Fakultní nemocnice Hradec Králové; Lesy České republiky, st. p. Hradec Králové, 2000 - 2499 zaměstnanců - Rubena, a.s. Hradec Králové; TIBA, a.s. Dvůr Králové nad Labem, 1500-1999 zaměstnanců - Východočeská energetika, a.s. Hradec Králové; VEBA, Textilní závody, a.s. Broumov; MILETA, a.s. Hořice; JUTA, a.s. Dvůr Králové nad Labem, 1000-1499 zaměstnanců - Petrof s.r.o Hradec Králové; Infineon Technologies Trutnov s.r.o. Trutnov, 500-999 zaměstnanců - ARROW International ČR, a.s. Hradec Králové; ČSAD, st.p. Hradec Králové; Povodí Labe, st.p. Hradec Králové; Východočeská plynárenská, a.s. Hradec Králové; ATAS elektromotory Náchod, a.s. ; KARSIT s.r.o. Jaroměř; STAVOSTROJ, a.s. Nové Město nad Metují; TEPNA, a.s. Náchod;

TEXTONNIA CZECH, s.r.o.

Hronov; AGS Jičín, a.s.; Continental Teves Czech Republic, s.r.o. Jičín; Druhá slévárna Blansko, a.s. ; RONAL ČR s.r.o. Jičín; Dobrušské strojírny, a.s. Dobruška; ESAB VAMBERK s.r.o.; Federal-Mogul Friction Products, a.s. Kostelec nad Orlicí; Sasa Abloy AB FAB, a.s. Rychnov nad Kněžnou; Avon Automotive, a.s. Rudník; BAK, a.s. Trutnov; Krkonošské papírny, a.s. Hostinné; OPTREX Czech, a.s. Vrchlabí; SEBA T, a.s. ; Siemens Nízkonapěťová spínací technika s.r.o. Trutnov; TAKATA - PETRI - PARTS s.r.o. Dolní Kalná; TEXLEN - LENA, a.s. Mladé Buky; TEXLEN - Přádelna, a.s. Trutnov; Tyco Electronics EC Trutnov s.r.o. ; Vánoční ozdoby, DUV - družstvo Dvůr Králové nad Labem,

6 RAEN s.r.o.Praha

2003


250-499 zaměstnanců - Dopravní podnik města HK, a.s. Hradec Králové; FOMA BOHEMIA s.r.o. Hradec Králové; Hradecká pekárna s.r.o. Hradec Králové; IDEA s.r.o. Čěrnožice nad Labem; KONZUM, spotřební družstvo Hradec Králové; Lesní společnost, a.s. Hradec Králové; Marius Pedersen, a.s. Hradec Králové; PML protein. mléko, laktóza, a.s. Nový Bydžov; PROKEŠ & CO. s.r.o. Nový Bydžov; QUELLE s.r.o. Hradec Králové; Radiálka Hradec Králové s.r.o. ; Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s.; ZEM, a.s. Nový Bydžov; ZVU POTEZ, a.s., Hradec Králové; BARTOŇ - textilní závody, a.s. Náchod; ČKD Hronov, a.s. ; ELITEX Červený Kostelec, a.s. ; Kovopol, a.s. Police nad Metují; NOVÝ ELTON, a.s. Nové Město nad Metují; Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. ; Sněžka v.d. Náchod; Zemědělské družstvo Dolany; ZEMKO, k.s. Česká Skalice; AEG components s.r.o. Jičín; Jednota, spotřební družstvo Nová Paka; Krkonošské sýrárny, a.s. Jičín; OSNADO s.r.o. Stará Paka; ZPA Nová Paka, a.s. ; J.Porkert, a.s. - slévárna a strojírna, Skuhrov nad Bělou; MAJA, a.s. Rychnov nad Kněžnou; Eurocase Technology s.r.o. Úpice; HYTOS, a.s. Vrchlabí; Kablo Elektro, a.s. Vrchlabí; PETER - GFK s.r.o. Kocbeře; STROJTEX, a.s. Dvůr Králové nad Labem; ZPA CZ s.r.o. Trutnov.

Podniky se zahraniční majetkovou účastí Na území Královéhradeckého kraje má sídlo 17 velkých podniků se zahraničním vlastnictvím (100% zahraniční vlastnictví) a 14 velkých podniků s mezinárodním vlastnictvím (vlastnictví smíšené tj. české a cizí). Nejsilněji zastoupenými obory u firem se zahraničním nebo mezinárodním vlastnictvím je v současné době velkoobchodní činnost (35%), pohostinství (10%), maloobchod (9%), dále podnikání v oblasti nemovitostí (7%), ve stavebnictví (6%) a ve službách pro podniky (5%).

Malé a střední podniky K roku 2001 bylo v Královéhradeckém kraji 111 767 subjektů malého a středního podnikání. Z toho je 27 592 bez uvedeného počtu zaměstnanců, 81083 velmi malých podniků (0-9 zaměstnanců), 2416 malých (10-49 zaměstnanců) a 577 středních podniků (50-249 zaměstnanců). V uplynulých třech letech nedošlo v žádné skupině k poklesu. Ve skupině s 50-249 zaměstnanci je pozitivním rysem nárůst počtu podniků. 7 RAEN s.r.o.Praha

2003


Zemědělství je pro venkov stále stěžejním odvětvím hospodářství a jeho dobrá úroveň je předpokladem pro zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova. Zemědělci hospodaří v Královéhradeckém kraji na ploše 2808 km2 zemědělské půdy, což je 59% rozlohy kraje. V období 1994 – 2000 došlo v zemědělství vedle změn v majetkových poměrech a výrobních vztazích i ke změnám struktury pěstovaných plodin. Celkově došlo k výraznému omezení ploch cukrovky a ke zvětšení ploch luskovin a technických plodin (řepka). U ostatních plodin je posun ploch diferencován dle místních podmínek. Zemědělská výroba se bude více specializovat podle intenzity a vlastního zaměření výroby. Tato specializace je podmíněna zejména výrobními podmínkami a pořadím důležitosti jednotlivých funkcí zemědělské výroby, které se v území i v čase mění (produkce potravin, produkce technických plodin, produkce ekopotravin, produkce biomasy, údržba krajiny, agroturistika apod.).

1.1.1 Klimatické údaje Území Královéhradeckého kraje leží ve všech klimatických oblastech zastoupených v České republice : - od teplé (A), mírně suché podoblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou (A3) s lednovou teplotou nad -3 0C - až po chladnou klimatickou oblast (C), okrsek studený, horský (C3) s teplotou července pod 10 0C na vrcholech Krkonoš

Přehled maximálních a minimálních teplot vzduchu pro vybraných 6 oblastí kraje v roce 2002 je uvedeno v následující tabulce (dle údajů ČHMU, pobočka Hradec Králové).

Oblast

Teplota vzduchu maximální ve °C

Teplota vzduchu minimální ve °C

Broumovsko Hradecko Velichovsko Jičínsko Rychnovsko Úpicko a Náchodsko

32,6

-22,9

35,5

-21,7

35,1

-19,5

33,7

-26,4

34,1

-24,2

32,4

-22,3

8 RAEN s.r.o.Praha

2003


1.1.2 Geografické údaje Královéhradecký kraj zaujímá severovýchodní část České republiky. Jeho přírodní podmínky jsou charakterizovány přechodem od nížinných poloh v jižní a západní části kraje až po podhorské a horské v severní a východní části. Střední, jižní a západní část Královéhradeckého kraje je nížinná, při hranicích s Polskem jsou převážně hory, zbývající území je pahorkatinného až vysočinného charakteru. Území se rozkládá od nadmořské výšky těsně pod 220 m v místech, kde území opouští řeka Cidlina až po nejvyšší bod Česka 1602 m n.m. (Sněžka). Kraj Královéhradecký sousedí na severozápadě s krajem Libereckým, na jihozápadě s krajem Středočeským a jižní hranice sdílí s krajem Pardubickým. Geografická poloha reprezentovaná rovinou východního Polabí (od cca 230 m.n.m.), pískovcovými skalními městy (Prachovské skály, Broumovské stěny), přes podhorské vrchoviny Orlických hor a Podkrkonoší až po horskou oblast v minulosti zásadně ovlivnila diferenciaci rozvoje celkové sídelní struktury včetně charakteru ekonomického potenciálu (zemědělství, průmysl, rekreace) jednotlivých částí dnešního území kraje a intenzitu jeho kvalitativního i kvantitativního rozvoje. Terénní morfologie a charakteristické možnosti využití území stejně jako v historii i dnes významně ovlivňují vznik a intenzitu socioekonomických vazeb dílčích území i jednotlivých sídel uvnitř i vně kraje včetně hospodářských a sociálních vazeb přeshraničních.

9 RAEN s.r.o.Praha

2003


1.1.3 Demografické údaje Královéhradecký kraj se svojí územní rozlohou 4 758 km2 řadí ke středně velkým krajům České republiky. Z celkové rozlohy ČR zaujímá kraj 6%, tj. z hlediska rozlohy je devátým krajem ČR. Úroveň zalidnění kraje je nerovnoměrná. Například vysoká úroveň zalidnění je na Královéhradecku (184 obyv/km2), Náchodsku (132 obyv/km2) a naopak nízká úroveň zalidnění je na Rychnovsku (79 obyv/km2) a Jičínsku (87 obyv/km2). Průměrná hustota zalidnění České republiky je 130 obyv/km2. Kraj měl k 1.3.2001 celkem 448 obcí, tj. 7% z celkového počtu obcí České republiky. Nejmenší počet obcí v rámci kraje má Náchodsko a Trutnovsko (17%) a naopak nejvíce samostatných obcí je na Jičínsku (24 %). Průměrná rozloha obce je 10,62 km2, obce jsou v kraji menší než v průměru republiky. K datu 1.3.2001 trvale žilo na území Královéhradeckého kraje 550 724 obyvatel, což je 5% z celkového počtu obyvatel České republiky. Nejvíce obyvatel žilo na Královéhradecku (30%) a nejméně pak na Jičínsku a Rychnovsku (14%). Počet trvale žijících obyvatel v Královéhradeckém kraji se v období let 1991-2001 zvýšil absolutně o 1539 obyvatel tj. relativně o 2,8%. Přírůstek obyvatel se projevoval především ve městech s 10 000 a více obyvateli. V dalším období tj. ve výhledu k roku 2010 lze očekávat stabilizaci, případně pouze mírný úbytek (0,5%) trvale žijících obyvatel. V souvislosti s prudkým snížením porodnosti v uplynulých letech a zejména s přechodem silných poválečných ročníků do poproduktivního věku po r. 2005 dojde i při nezměněné úmrtnosti k rychlému stárnutí populace. Ekonomické zatížení obyvatel v produktivním věku spojené s tímto vývojem, které je v současné době zeslabeno vstupem silných ročníků ze 70. let na pracovní trh, se po r. 2005 začne rychle zvyšovat. Předpokládané nepříznivé změny věkové struktury obyvatelstva, jejichž dynamika nemá v dosavadním demografickém vývoji obdoby, budou vyžadovat řešení celé řady praktických a v řadě případů i politicky citlivých problémů.

10 RAEN s.r.o.Praha

2003


Situace v České republice a Královéhradeckém kraji byla v první polovině roku 2002 charakterizována postupným ekonomickým růstem a snižováním nezaměstnanosti. Proti roku 2001 se však míra nezaměstnanosti zvýšila. Nejhůře jsou na tom okresy Trutnov a Jičín, naopak nejlépe Rychnov nad Kněžnou. Meziroční změny (zvýšení nezaměstnanosti) byly nejvyšší u okresů Trutnov, Jičín a Náchod. Nejvíce volných pracovních míst měl okres Hradec Králové. Mezi nejproblémovější mikroregiony jsou zařazeny ty, které mají zároveň velký počet ekonomicky aktivních obyvatel a velký počet nezaměstnaných - Novobydžovsko, Chlumecko, Nová Paka, Broumovsko, Trutnovsko, Královédvorsko, Úpicko. V roce 2002 byla míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji 6,1%. Pokud trh práce ovlivní výrazně nějaké neočekávané události, lze ke konci roku 2003 předpokládat míru nezaměstnanosti v rozmezí 6,5 - 6,8%.

Vývoj nezaměstnanosti

10 9

Míra nezaměstnanosti

8 7

06/01

6

06/02

5 4 3 2 1

Tr ut no v

0

11 RAEN s.r.o.Praha

2003


1.2.

ANALÝZA SPOTŘEBITELSKÝCH SYSTÉMŮ A JEJICH NÁROKŮ V DALŠÍCH LETECH

Kraj celkem Rozdělení celkové spotřeby energie kraje do sféry bytové, průmyslové a terciární bytová sféra

průmyslová sféra

terciární sféra

celkem

(TJ/r)

(TJ/r)

(TJ/r)

(TJ/r)

12 801

15 163

2 793

30 757

Rozdělení spotřeby energie v kraji do jednotlivých sfér

9% 42%

bytová sféra průmysl. sféra terciární sféra

49%

12 RAEN s.r.o.Praha

2003


Pro stanovení spotřeby energie v jednotlivých sférách (teplo a el. energie) byly k dispozici údaje o dodávce tepla z velkých (výkony nad 5 MW) a středních (výkony od 0,2 – 5 MW) zdrojů a údaje o dodávce el. energie v jednotlivých odběrových kategoriích (velkoodběr, maloodběr a domácnosti). Protože se jedná o konečnou spotřebu energie na území kraje byla pro město Hradec Králové respektována dodávka tepla i z Elektrárny Opatovice, i když je situována mimo území kraje. Údaje o dodávce z velkých a středních zdrojů tepla a podíl spotřeby el. energie ve velkoodběru a maloodběru, byly využity pro stanovení spotřeby energie v průmyslové a terciární sféře. Do bytové sféry je však teplo dodáváno nejen z velkých a středních zdrojů (soustavy CZT a blokové kotelny) ale také z velkého počtu malých lokálních zdrojů spalujících plynná, pevná nebo kapalná paliva, nebo pro výrobu tepla využívající el. energii. Protože podíl dodávky tepla z těchto malých zdrojů je významný (především v obcích, kde je navíc vyšší podíl pevných paliv) a tyto zdroje nejsou nikde evidovány, byla spotřeba tepla v bytové sféře stanovena z počtu trvale obydlených bytů (204 000) a měrné spotřeby tepla na byt za rok, která byla stanovena na základě průzkumu v několika lokalitách kraje (48,9 GJ/r). Pro stanovení celkové spotřeby energie v bytové sféře byly navíc využity údaje o spotřebě el. energie v kategorii domácnosti snížené o spotřebu el. energie na vytápění (která je již obsažena ve spotřebě tepla). Celková spotřeba energie v jednotlivých sférách byla proto na základě uvedených faktů stanovena pomocí následujících vztahů.

13 RAEN s.r.o.Praha

2003


Dm = Pb . Msb - Dvb - Dsb - Deopb Sc =

Dv + Ds + Dm + Deop + Ec - Edvyt

Sb = Pb . Msb + Edom Sp = Deopp + Dvsp + Evo + 0,7 . Emo St

=

Sc - Sb - Sp

kde : Sc

celková konečná spotřeba energie v kraji

Sb

spotřeba energie v bytové sféře

Sp

spotřeba energie v průmyslové sféře

St

spotřeba energie v terciární sféře

Pb

počet trvale obydlených bytů v kraji

Msb

měrná spotřeba tepla na byt za rok

Dm

dodávka tepla z malých zdrojů

Dv

celková dodávka tepla z velkých zdrojů

Ds

celková dodávka tepla ze středních zdrojů

Dvb

dodávka tepla z velkých zdrojů do bytové sféry

Dsb

dodávka tepla ze středních zdrojů do bytové sféry

Deop

celková dodávka tepla z Elektrárny Opatovice

Deopb

dodávka tepla z Elektrárny Opatovice pro bytovou sféru

Deopp

dodávka tepla z Elektrárny Opatovice pro průmyslovou sféru

Dvsp

dodávka tepla z velkých a středních zdrojů do průmyslové sféry

Ec

celková spotřeba el. energie ve všech kategoriích

Edom

spotřeba el. energie v kategorii domácnosti (kategorie D) bez el. energie na vytápění

Edvyt

spotřeba el. energie v domácnostech na vytápění

Evo

spotřeba el. energie v kategorii velkoodběr (kategorie A a B)

Emo

spotřeba el. energie v kategorii maloodběr (kategorie C)

14 RAEN s.r.o.Praha

2003


Podklady pro stanovení spotřeby energie v jednotlivých sférách : Počet obyvatel v okresech Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kn. Trutnov Celkem

161 844 78193 113288 79335 121688 554 348

Dodávka tepla z Elektrárny Opatovice pro město Hradec Králové v r. 2002 celkem dodávka

2 279 388 GJ/r

z toho : pro bytovou sféru

1 048 518 GJ/r

pro průmyslovou sféru

911 755 GJ/r

pro terciární sféru

319 115 GJ/r

Dodávka tepla z velkých zdrojů (TJ/r) – bez EOP Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kn. Trutnov Celkem

bytová 0 136 259 325 642 1362

průmyslová 1163 289 1282 1264 3016 7014

terciární 196 149 142 69 281 837

Dodávka tepla ze středních zdrojů (TJ/r) Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kn. Trutnov Celkem

bytová 174 70 202 59 12 517

průmyslová 249 428 263 240 276 1456

terciární 328 260 237 109 124 1058

15 RAEN s.r.o.Praha

2003


Dodávka tepla z velkých a středních zdrojů celkem (TJ/r) okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kn. Trutnov Celkem

bytová 174 206 461 384 654 1879

průmyslová 1412 717 1545 1504 3292 8470

terciární 524 409 379 178 405 1895

Spotřeba el. energie (MWh/r) okres

A

B

C

D

Celkem

Hradec Králové

18 510

256 713

126 297

248 509

650 029

Jičín

0

183 563

78 184

169 508

431 255

Náchod

0

292 795

105 439

235 712

633 946

Rychnov nad Kněžnou

66 243

148 474

88 884

184 253

487 854

Trutnov

9 000

255 151

138 134

222 839

625 124

Celkem

93 753

1 136 696

536 938

1 060 821

2 828 208

A - odběr el. energie ze sítí velmi vysokého napětí B - odběr el. energie ze sítí vysokého napětí C - odběr el. energie ze sítí nízkého napětí D - odběr el. energie do domácností

16 RAEN s.r.o.Praha

2003


Vývoj spotřeby energie v kraji Dle §4 Zákona č.406/2000 Sb. je územní energetická koncepce zpracována na 20 let. Při počátečním roku 2002 je tedy cílovým rokem energetické koncepce rok 2022. Vývoj budoucí spotřeby energie v kraji v tomto časovém období je možno stanovit s pomocí údajů uvedených v „Prognóze rozvoje území Královéhradeckého kraje“ (SURPMO Hradec Králové v r. 2002).

Vývoj spotřeby energie v bytové a terciární sféře V „Prognóze“ je uvedeno, že ve výhledu k roku 2010 lze očekávat pouze stabilizaci stávajícího počtu obyvatel, případně mírný úbytek (0,5%). V období do roku 2022 nedojde tedy v této sféře pravděpodobně k nárůstu spotřeby energie z hlediska nárůstu obyvatel, ale pouze v důsledku zvyšování komfortu bydlení – výstavba nových bytových a rodinných domů (nižší využití bytové plochy stávajících obytných budov) a tomu odpovídající ekvivalentní nárůst spotřeby energie související terciární sféry. V období do roku 2022 lze v kraji předpokládat dle územních plánů jednotlivých správních obvodů výstavbu cca 7500 bytů (v bytových i rodinných domech). Při průměrné spotřebě energie na byt cca 65 GJ/r (teplo a el. energie pro bydlení i související terciární sféru) bude nárůst spotřeby energie v kraji v bytové a terciární sféře cca 488 TJ/r. Zmíněný rozsah nové výstavby je třeba brát dle praxe jako optimistickou variantu. Celkový nárůst spotřeby energie v bytové a terciární sféře je stanoven pro tři hladiny rozvoje s redukcí optimistického rozvoje na 70% (střední) resp. 40% (pesimistický). Odpovídající investiční náročnost na zajištění dodávky energie (zdroje a rozvody energie) byly stanoveny z měrné hodnoty 4 mil. Kč/MW inst. tepelného výkonu (pro využití inst. výkonu 1 800 h/r), v měrné hodnotě je zahrnuta dodávka tepla i el. energie. Rozvoj

Nárůst spotřeby energie

IN na zajištění dodávky energie

(TJ/r)

(mil. Kč)

optimistický

500

320

střední

350

220

pesimistický

200

130

17 RAEN s.r.o.Praha

2003


Vývoj spotřeby energie v průmyslové sféře Z uvedených údajů v „Prognóze“ vyplývá, že v období do cílového roku 2022 je k dispozici pro obsazení výrobními aktivitami celková plocha přibližně 270 ha v průmyslových zónách. Potenciální spotřebu energie pro nové průmyslové aktivity na této ploše lze velmi přibližně stanovit na základě průměrné spotřeby tepla a el. energie a poměrného obsazení zatím volných průmyslových zón. Pro průměrné obsazení cca 60 pracovníků na 1 ha plochy průmyslového závodu a průměrné spotřebě energie na pracovníka 150 GJ/r (tepla a el. energie pro průměrnou výrobní činnost z hlediska měrné spotřeby energie na výrobek) je nárůst spotřeby energie stanoven pro tři úrovně poměrného obsazení průmyslových zón - 70%, 50% a 30%. Rozvoj



(TJ/r)

(mil. Kč)

optimistický

1 700

1 090

střední

1 200

770

pesimistický

700

450

U stávajících průmyslových závodů bude v období let 2002 – 2022 probíhat vývoj v souvislosti se změnou vlastnických vztahů a na základě vnějších vlivů. Důsledkem bude rušení některých stávajících výrob bez náhrady nebo přechod na jinou výrobu. Vliv tohoto vývoje lze, i jen přibližně, velmi obtížně stanovit. Se stoupající finanční náročností energetických vstupů lze však předpokládat orientaci na výroby s nižší měrnou spotřebou energie. Tento efekt je v průběhu období do roku 2022 ohodnocen ve snížení stávající spotřeby primární energie v průmyslové sféře o 3%. Při stávající spotřebě 19 900 TJ/r to tedy představuje snížení spotřeby energie v průmyslové sféře o 600 TJ/r. Celkový nárůst spotřeby energie a investic na její zajištění ve všech sférách k roku 2022 Rozvoj



(TJ/r)

(mil. Kč)

optimistický

1 600

1 410

střední

950

990

pesimistický

300

580

18 RAEN s.r.o.Praha

2003


2.

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

2.1.

ANALÝZA DOSTUPNOSTI PALIV A ENERGIE

Spotřeba energie v kraji v roce 2002 činila : spotřeba paliv v energetických zdrojích na území kraje

36 118 TJ/r

dodávka tepla ze zdroje CZT mimo území kraje

2 371 TJ/r

spotřeba el. energie

10 718 TJ/r

celkem primárních energetických zdrojů

49 207 TJ/r

Podíl jednotlivých druhů paliv v kraji CU

HU

KOKS

DŘEVO

LTO

TTO

PB

ZP

(TJ/r)

1303

19511

310

790

385

205

110

13504

(%)

3,6

54,0

0,9

2,2

1,1

0,6

0,3

37,4

Podíl spotřeby paliv na území kraje CU HU KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP 19 RAEN s.r.o.Praha

2003


Je nutno upozornit na to, že v uvedeném množství paliv spalovaném na území kraje je též zahrnuto palivo spalované ve zdrojích s výrobou el. energie. Při zanedbání malých kogeneračních plynových jednotek v několika městských zdrojích CZT (jejichž výroba el. energie je v rámci kraje zanedbatelná) se jedná o následující velké zdroje s dodávkou el. energie do sítě provozované na území kraje: dodávka el. energie

druh spalovaného

(GWh/r)

paliva

Elektrárna EPO2 v Trutnově

540

hnědé uhlí

Teplána TDK ve Dvoře Králové n. L.

32

hnědé uhlí

Teplárna TNA v Náchodě

32

hnědé uhlí

Teplárna v KRPA v Hostinném

60

zemní plyn

20 RAEN s.r.o.Praha

2003


Stanovení spotřeby paliv Pro stanovení spotřeby jednotlivých druhů paliv v kraji a v okresech je využito údajů o spotřebě paliv ve velkých a středních zdrojích (viz analýza správních obvodů v „Příloze“). Velké a střední zdroje dodávají teplo do sféry bytové, průmyslové i terciární. Do bytové sféry je kromě velkých a středních zdrojů však dodáváno teplo i z malých lokálních zdrojů o instalovaném výkonu nižším než 200 kW. Jak vyplývá z rozboru dodávky tepla do bytové sféry v předchozí kapitole, je podíl dodávky tepla z malých zdrojů dominantní. Malé lokální zdroje spalují zemní plyn, nebo pevná a nebo kapalná paliva, případně pro výrobu tepla používají el. energii. Spotřeba zemního plynu pro kategorii domácnosti je pro jednotlivé okresy známa. Pomocí těchto údajů lze tedy stanovit dodávku tepla z malých plynových zdrojů. Dodávka tepla z ostatních malých zdrojů spalujících pevná nebo kapalná paliva, nebo z malých elektrických zdrojů není nikde evidována (kromě některých zdrojů ve výkonovém rozsahu 50 – 200 kW). Bilance dodávky tepla z malých zdrojů nespalujících zemní plyn a spotřeba paliv v těchto zdrojích, je proto stanovena následujícím způsobem. Od spotřeby tepla bytové sféry v jednotlivých okresech (viz předchozí kapitola) je odečtena dodávka tepla z velkých a středních zdrojů do bytové sféry a dodávka tepla z plynových malých kotlů a dodávka tepla z malých elektrických zdrojů tepla. Dodávka tepla z malých plynových zdrojů tepla je stanovena z celkové spotřeby plynu v domácnostech s uplatněním korekce (0,7) na spotřebu plynu pro vaření a s celoroční účinností plynových kotlů 85%. Dodávka tepla z malých elektrických zdrojů tepla je stanovena z počtu obyvatel a průměrné měrné spotřeby el. energie pro výrobu tepla na obyvatele ve výši 0,5 MWh/r. Uvedeným způsobem zjištěné množství tepla dodané z malých zdrojů nespalujících zemní plyn je přepočteno na množství paliva pomocí střední účinnosti 65%. Toto množství paliva je rozděleno na jednotlivé druhy v poměru (viz předchozí tabulka „Rozdělení paliv“): hnědé uhlí

88 %

černé uhlí

5%

koks a dřevo

3%

propan – butan

1% 21

RAEN s.r.o.Praha

2003


Spotřeba paliv ve velkých zdrojích v okresech (TJ/r) okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn. Trutnov Celkem

CU 0 0 0 0 1007,9 1007,9

HU 718,3 32,8 1510 1043,1 10849,6 14153,8

KOKS 0 0 0 0 0 0

DŘEVO 0 0 0 402,7 0 402,7

LTO 0 61,5 41,9 48,2 6,4 158

TTO 16,9 0 23,4 145,5 6,5 192,3

PB 0 0 0 0 0 0

ZP 1030,1 592,5 1187,9 650,4 2161 5621,9

PB 19,1 2,2 11,9 10,5 14,7 58,4

ZP 563,9 573,7 592,7 259,7 366,6 2356,6

Spotřeba paliv ve středních zdrojích v okresech (TJ/r) okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn. Trutnov Celkem

CU 0,5 7,6 8,8 0 16 32,9

HU 159,5 270,7 119,2 120,3 81 750,7

KOKS 34,3 28,6 29,3 29,9 31 153,1

DŘEVO 66,4 50,1 32,3 76,5 5,3 230,6

LTO 74,8 42,8 35,8 31,6 42,2 227,2

TTO 0 5,8 0 0 7,3 13,1

Podíl spotřeby paliv ve velkých a středních zdrojích ve správních obvodech Správní obvod Broumov Dobruška Dvůr Králové n. Lab. Hořice v Podkrkonoší Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec n. Orl. Náchod Nová Paka Nové Město n. Met. Nový Bydžov Rychnov n. Kněžnou Trutnov Vrchlabí

velké zdroje střední zdroje podíl druhu paliva ( % ) podíl druhu paliva ( % ) pevná kapalná dřevo plynná pevná kapalná dřevo plynná fosilní fosilní fosilní fosilní fosilní fosilní 0 16 0 84 12 10 11 67 50 25 0 25 43 6 2 49 100 0 0 0 41 9 0 50 0 0 0 100 28 2 1 69 61 0 0 39 20 8 8 64 0 0 0 100 33 0 0 67 6 13 0 81 24 7 8 61 31 0 40 29 36 0 19 45 56 1 0 43 22 1 2 75 0 0 0 100 61 3 0 36 68 0 0 32 12 8 1 79 0 3 0 97 27 14 6 53 48 4 18 30 13 17 12 58 99 0 0 1 23 9 2 66 0 0 0 100 13 13 0 74

22 RAEN s.r.o.Praha

2003


Spotřeba zemního plynu s rozdělením do jednotlivých odběrových kategorií (údaje VČP a.s.) 1.4.2000 - 31.3.2001 Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kněžnou Trutnov Celkem

domácnosti počet odběr v m3 42 894 44 297 365 13 326 16 674 677 15 439 22 331 818 4 745 7 390 077 23 504 24 887 829 99 908 115 581766

maloodběr počet odběr v m3 2 758 13 136 574 1 306 6 772 001 1 522 8 851 784 512 4 406 252 2 008 12 405 864 8 106 45 572 475

velkoodběr počet odběr v m3 136 35 601 702 86 33 477 000 131 39 579 321 72 26 474 505 96 68 414 115 521 203 546 643

1.4.2001 - 31.3.2002 Okres Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kněžnou Trutnov Celkem

domácnosti počet odběr v m3 43 828 49 752 346 13 572 18 805 672 15 889 25 488 401 5 213 9 200 452 23 870 27 608 393 102 372 130 855264

maloodběr počet odběr v m3 2 826 15 716 255 1 293 7 897 073 1 577 10 801 107 604 5 907 263 2 076 14 053 783 8 376 54 375 481

velkoodběr počet odběr v m3 130 36 628 110 84 35 756 541 138 46 046 133 70 34 205 692 100 58 714 802 522 211 351 278

Celková spotřeba kraje v období 1.4.2000 – 31.3.2001

364 700 884 m3

Celková spotřeba kraje v období 1.4.2001 – 31.3.2002

396 582 023 m3

Meziroční nárůst spotřeby zemního plynu o 8,7 %

23 RAEN s.r.o.Praha

2003


Spotřeba zemního plynu v kategorii domácnosti Okres

(m3/r)

(TJ/r)

Hradec Králové

49 752 346

1 694

Jičín

18 805 672

640

Náchod

25 488 401

868

Rychnov nad Kněžnou

9 200 452

313

Trutnov

27 608 393

940

Celkem

130 855 264

4 456

Stanovení spotřeby pevných a kapalných paliv v malých zdrojích v bytové sféře

Okres

Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov n. Kn. Trutnov Celkem

celková dodávka dodávka dodávka dodávka tepla spotřeba spotřeba tepla z tepla z tepla z z malých pev. a kap. tepla vel. a stř. malých malých zdrojů na pev. paliv v bytové zdrojů plynových elektrických a kap. paliva malých sféry zdrojů zdrojů zdrojích (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) (TJ/r) 2 913 1223 1008 292 390 600 1 407 206 381 140 680 1047 2 039 461 516 203 859 1321 1 428 384 186 142 716 1101 2 190 654 559 220 757 1165 9 978 2 928 2 651 997 3402 5234

Spotřeba pevných a kapalných paliv dle druhů v malých zdrojích v kraji druh paliva

(TJ/r)

hnědé uhlí

4606

černé uhlí

262

koks

157

dřevo

157

propan - butan

52

24 RAEN s.r.o.Praha

2003


2. 2. ANALÝZA VÝROBNÍCH A DISTRIBUČNÍCH ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ

2.2.1 ZDROJE ENERGIE Přehled velkých zdrojů Lokalita

Název zdroje

Instalovaný

Druh paliva

výkon (MW) Okres Hradec Králové Hradec Králové

Vamberecké maso uzeniny a.s.

5,4

ZP

Hradec Králové

Fakultní nemocnice Hradec Králové

14,6

ZP

Hradec Králové

FOMA BOHEMIA s.r.o. Hradec Králové

26,8

ZP

Hradec Králové

SVBF Praha - kotelna Hradec Králové

9,8

ZP

Hradec Králové

ČKD MOTORY a.s.

27,3

HUTR/ZP

Hradec Králové

SVBF Praha - kotelna 5/503/19 letiště

11,6

HUTR

Hradec Králové

Voseček - VOS s.r.o. Hradec Králové

12,0

ZP

Hradec Králové

RUBENA a.s. Hradec Králové

4,0

ZP

Nový Bydžov

NOBYKO s.r.o. Nový Bydžov

27,0

TTO/ZP

Nový Bydžov

PROMIL - a.s.

31,4

ZP

Nový Bydžov

Okresní nemocnice

8,9

ZP

Třebechovice p. O.

TANEX a.s. Třebechovice pod Orebem

14,0

ZP

Benátky

RCHP BENÁTKY a.s.

3,3

HUTR

Černožice

IDEA s.r.o.

7,7

ZP

Černožice

TEVEX a.s. Černožice nad Labem

48,0

HUPR

251,8 Okres Jičín Jičín

AGS Jičín a.s.

21,3

ZP

Jičín

Krkonošské sýrárny a.s.

10,0

ZP

25 RAEN s.r.o.Praha

2003


Jičín

Městský bytový podnik Jičín

14,0

ZP

Jičín

Okresní nemocnice Jičín

11,5

ZP

Jičín

Ronal ČR s.r.o.

3,2

ZP

Kopidlno

CUKROVAR Kopidlno a.s.

14,8

HUTR

Nová Paka

Lohmann & Rauscher s.r.o.

5,6

ZP

Nová Paka

SILNIČNÍ TECHNIKA a.s.

11,6

ZP

Nová Paka

Správa bytů a budov – tepl. Studénka

6,7

ZP

Cerekvice nad Bystř.

ČEPRO a.s. - obchodní středisko 06

10,8

ZP

Hořice

Městská energetická Hořice s.r.o.

6,1

ZP

Valdice

Vězeňská služba ČR - věznice Valdice

11,2

ZP

Vršce

MAVE Jičín a.s. - závod Vršce

4,9

LTO

131,7 Okres Náchod Náchod

HARPEN a.s. - Teplárna Náchod

115,4

HUTR/ZP/LTO

Náchod

BARTOŇ - textilní závody a.s..

6,5

ZP

Broumov

VEBA a.s. BROUMOV záv.OLIVĚTÍN

15,4

ZP

Broumov

KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s.

5,2

LTO

Česká Skalice

TIBA a.s. - závod 03

9,8

ZP

Česká Skalice

PLATEX s.r.o. Česká Skalice

9,5

ZP

Česká Skalice

ZEMKO K.S. NÁJEMCE a.s. SKALIČAN

17,9

ZP

Hronov

TEXTONNIA CZECH s.r.o. Hronov

8,8

ZP

Hronov

ČKD HRONOV a.s.

15,0

ZP

Velké Poříčí

RUBENA a.s. Hradec Králové

13,2

ZP

Jaroměř

Teplo s.r.o.

49,2

ZP

Jaroměř

Energetika s.r.o. Jaroměř

8,1

ZP

Jaroměř

MIKA a.s. Jaroměř – Josefov

5,5

ZP


DEVA a.s. Nové Město nad Metují

9,8

ZP


STAVOSTROJ a.s.

32,7

HUTR/ZP

Police nad Metují

VEBA a.s. BROUMOV ZÁVOD 08

10,0

ZP

Police nad Metují

KOVOPOL a.s.

8,7

TTO

Hynčice

Broumovské strojírny Hynčice a.s.

5,9

ZP

26 RAEN s.r.o.Praha

2003


Velichovky

Lázně Velichovky a.s.

5,9

ZP

352,5 Okres Rychnov nad Kněžnou Rychnov n. Kněžnou

Orlická nemocnice

9,0

ZP

Rychnov n. Kněžnou

Tepelné hospodářství

26,8

HUPR


KOVEX VD Rychnov nad Kněžnou

15,0

LTO


KDR-Kovodružstvo

6,0

ZP

Častolovice

SAINT - GOBAIN ORSIL s.r.o.

13,4

ZP

České Meziříčí

CUKROVAR České Meziříčí

39,0

HUPR

Dobruška

Centrální zdroj tepla a.s.

13,9

ZP

Dobruška

GRAFITEC a.s.

10,0

TTO/ZP

Kostelec nad Orlicí

Federal-Mogul Friction Products a.s.

10,2

ZP

Kvasiny

ŠKODA AUTO a.s. – závod Kvasiny

6,6

ZP

Opočno

NUTRICIA – mléčná výživa a.s.

17,8

TTO

Rokytnice v Orl. hor.

CENTEP s.r.o.

7,8

DŘEVO/HUTR

Skuhrov nad Bělou

J PORKERT a.s.

4,4

ZP

Solnice

ALFA Solnice a.s. OZ ALFA

23,5

DŘEVO/ZP

Týniště nad Orlicí

TANEX a.s.

5,6

ZP


PIANA s.p.

15,6

DŘEVO/TTO


MONING-ELITEX a.s. Týniště nad Orlicí

16,0

HUPR/ZP

Vamberk

ESAB Vamberk s.r.o.

34,0

HUPR/ZP

Vamberk

VAMBEKON s.r.o.

11,0

ZP

Vamberk

Vamberecké maso uzeniny a.s.

7,8

ZP

293,4 Okres Trutnov Trutnov

Státní oblastní nemocnice

8,4

ZP

Trutnov

ČEZ a.s. OJ EPO 2 – záložní zdroj

6,0

ZP

Trutnov

ČEZ a.s. OJ EPO 2 – Elektrárna Poříčí

600,0

HUPR/CUPR

Dvůr Král. n. Labem

ČEZ a.s. OJ EPO 2 – Teplárna Dvůr K.

124,2

HUPR/ZP/LTO

Vrchlabí

KABLO ELEKTRO a.s. Vrchlabí

20,6

ZP

27 RAEN s.r.o.Praha

2003


Vrchlabí

ŠKO - ENERGO, s.r.o.

46,0

ZP

Vrchlabí

Teplo Krkonoše a.s.

15,6

ZP

Hostinné

Krkonošské papírny a.s.

88,0

ZP/TTO

Janské Lázně

ČEZ a.s. OJ EPO – CV Janské Lázně

14,0

ZP

Mostek

TIBA a.s. - závod 01 Mostek

16,0

HUTR

Pilníkov

ZVU slévárna a strojírna a.s.

3,7

TTO

Rudník

AVON AUTOMOTIVE a.s.

15,9

ZP

Rudník

TEXLEN - LENA a.s.

24,0

ZP

Malé Svatoňovice

Vězeňská služba ČR – věznice Odolov

13,5

HUTR

Černý Důl

MILETA a.s.

8,9

ZP/LTO

1004,8 Celkem velké zdroje

2034,2

Přehled středních zdrojů (Detailní přehled středních zdrojů je uveden v příloze u jednotlivých správních obvodů) Okres

Celkový instalovaný

Celkový počet zdrojů

výkon (MW) Hradec králové

190,8

213

Jičín

179,8

161

Náchod

159,7

193

Rychnov nad kněžnou

108,0

131

Trutnov

102,0

100

Celkem

740,3

796

28 RAEN s.r.o.Praha

2003


2.2.2 DISTRIBUČNÍ SYSTÉMY

Zásobování plynem

Současný stav plynofikace : Královéhradecký kraj je zásobován zemním plynem z vysokotlakých plynovodů, které jsou ve vlastnictví Východočeské plynárenské a.s. v Hradci Králové. Krajem procházejí následující trasy VTL plynovodů : - VTL plynovod Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. -

VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Hořice - Konecchlumí - Jičín, který

pokračuje do okresu Semily. - VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov , z něhož odbočují VTL plynovody : - VTL plynovod Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné - Vrchlabí, z něhož odbočují VTL plynovody do Žacléře, Pece pod Sněžkou a Špindlerova Mlýna a - VTL plynovod Kleny - Červený Kostelec - Trutnov – Vrchlabí a - VTL plynovod Seč - Vamberk - Rychnov nad Kněžnou - Dobruška, z něhož odbočují VTL plynovody do Skuhrova nad Bělou a do Českého Meziříčí a Opočna - VTL plynovod Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Rychnov nad Kněžnou

Královéhradecký kraj má vysoký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje.

29 RAEN s.r.o.Praha

2003


Plynofikace nových lokalit: Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.

Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba těchto plynárenských zařízení :

Okres Hradec Králové : - VTL plynovody - nové trasy ani VTL/STL regulační stanice se v okrese Hradec Králové nenavrhují.

Okres Jičín : - VTL plynovody : - VTL plynovod Jičín - Libáň a odbočka do Kopidlna - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek, především: - Libáň - Kopidlno - Staré Místo - Úlibice - Dřevěnice - Konecchlumí - Kněžnice

30 RAEN s.r.o.Praha

2003


Okres Náchod : - VTL plynovody : - VTL plynovod Dobruška - Nové Město nad Metují - Kleny. - VTL plynovod - jižní obchvat České Skalice (alternativně obchvat severní). - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek, především: - Provodov - Šonov - Olešnice - Dolní Radechová

Okres Rychnov nad Kněžnou : - VTL plynovody - nové trasy VTL plynovodů se nenavrhují - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek, především : - Val - Pohoří - České Meziříčí - Opočno - Bílý Újezd - Černíkovice - Lhoty u Potštejna

Okres Trutnov : - VTL plynovody : - VTL plynovod Dvůr Králové - Doubravice - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek, především : - Doubravice - Stanovice - Mladé Buky 31 RAEN s.r.o.Praha

2003


Zásobování elektrickou energií Provozovatelem elektrické sítě na území kraje je VČE a.s. Hradec Králové prostřednictvím svých Provozních správ Západ se sídlem v Jičíně, Sever se sídlem v Trutnově a Východ se sídlem v České Třebové.

Stávající stav Zásobování Královéhradeckého kraje elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Energetický systém je orientován na nadřazenou přenosovou soustavu 400 kV reprezentovanou elektrickou stanicí pro transformaci (transformovnou – TR) 400/110 kV Neznášov, která výkonově zajišťuje distribuční systém 110 kV regionálního podniku a.s.VČE Hradec Králové. Mimo výše uvedeného energetického bodu, je zásobování Královéhradeckého kraje spojeno s okrajovou dodávkou el. energie z TR 400/110 kV Bezděčín a Krasíkov. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Do sféry 10 kV systému spadá i východní část Krkonoš, která je orientována na TR 35/10 kV Špindlerův Mlýn. V současné době zásobuje řešené území 22 transformoven VVN/VN s úhrnným transformačním výkonem 1190 MVA. Z uvedeného počtu se na přímém zásobování obyvatelstva, služeb a průmyslu zásobovaném ze systému VN podílí 14 transformoven 110/35 kV (1050 MVA). Průmyslový odběr s vyšším nárokem na elektrický příkon včetně drážní trakce, zajišťuje 9 transformoven 110/VN ( 140 MVA), z nichž jedna TR (důl Stachanov) je mimo provoz. Základním zásobovacím bodem energetického systému Královéhradeckého kraje je transformovna 400/110 kV Neznášov. V souvislosti s tímto napájecím bodem prochází řešeným územím vedení 400 kV s celostátní nadřazeností v trase: V 453 Krasíkov - Neznášov V 452 Neznášov - Bezděčín Mimo výše uvedenou transformovnu Neznášov spolupracují se systémem 110 kV tepelné elektrárny Poříčí II (EPO II), elektrárna Opatovice (EOP).

32 RAEN s.r.o.Praha

2003


Dále je realizována mezinárodní spolupráce s polským energetickým systémem vzájemnými dodávkami el. výkonu ve směru TR Náchod - TR Kudowa Zdroj a TR Poříčí TR Bogušov s cílem omezit vliv provozu EPO II z hlediska ekologických požadavků. V systému VN se z výrazných výroben podílí na energetické bilanci teplárny Náchod , Dvůr Králové nad Labem, kogenerační jednotka v KRPA Hostinné a další závodní elektrárny či MVE různých soukromých vlastníků a firem. Dispoziční výkon z těchto zdrojů je pouze lokálního významu. Hlavním nositelem zásobování je celostátní energetický systém. Na území Královéhradeckého kraje se nepředpokládá výstavba další transformovny 400/110 kV, ani realizace výrazného energetického zdroje. Energetický systém a tudíž i výkonová bilance Královéhradeckého kraje bude však výrazně ovlivněna výstavbou velkého energetického zdroje situovaného na rozhraní Středočeského, Královéhradeckého a Pardubického kraje v lokalitě Tetov. V souvislosti s tímto energetickým zdrojem je nutno počítat s rozvojem nadřazené soustavy 400 kV pro vyvedení elektrického výkonu. Koncepčním předpokladem, který se přímo dotýká Královéhradeckého kraje je realizace dvojitého vedení 400 kV ve směru z navrhované lokality Tetov do TR Neznášov. Dalším vedením , které se však nachází mimo řešené území, ale souvisí s výhledovým zdrojem Tetov, je zasmyčkování stávajícího vedení 400 kV TR Týnec nad Labem - TR Krasíkov a realizace vedení 400 kV v trase Tetov - TR Čechy střed. Obě uvedené trasy jsou vedeny mimo území Královéhradeckého kraje. Celkovou výkonovou bilanci kraje může ovlivnit v současné době nespecifikovaný průmyslový odběr u subjektů, které v budoucnu obsadí zatím ne zcela využité průmyslové zóny v jednotlivých městech. Jeho zajištění lze však řešit ze systému VVN nebo VN. Přestože stávající počet a prostorové rozložení transformoven VVN/VN je schopno výkonově vykrýt předpokládané zvýšení odběru elektrické energie, jsou v rámci Královéhradeckého kraje prostory (viz bližší určení v textu u jednotlivých okresů), které z technicko-ekonomických důvodů již v současné době vyžadují realizaci samostatného napájecího bodu VVN/VN včetně vedení 110 kV. Jedná se především o prostor Broumovského výběžku a Jaroměře. Vzhledem k tomu, že Královéhradecký kraj zahrnuje území bývalých pěti okresů spadajících do tří provozních správ a.s.VČE s rozdílnými specifickými problémy, lze zásobování elektrickou energií charakterizovat následovně.

33 RAEN s.r.o.Praha

2003


Okres Hradec Králové Největším problémem, který lze očekávat ve výhledu bude zajištění elektrického výkonu pro východní a západní část města Hradec Králové. Nové průmyslové aktivity a především skokové nárůsty elektrického výkonu, budou vyžadovat realizaci dvou nových transformoven 110/35 kV. Ve výhledových plánech a.s.VČE je jejich realizace předpokládána a rozvodný systém VVN i VN je na tento stav připraven. Termín výstavby předmětných TR lze očekávat v období 2009 – 2015. Rozvoj území v prostoru Nového Bydžova je z hlediska zásobování elektrickou. energií dobře zajištěn a nevyžaduje výrazných investic. Poněkud závažnější situace se jeví v lokalitě města Chlumec nad Cidlinou. Zde by v případě mimořádných výkonových požadavků bylo nutno provést výstavbu další TR 110/35 kV.

Okres Jičín Předpokládaný rozvoj území je především specifikován do lokalit města Jičín, Nová Paka a Hořice. Z hlediska zásobování elektrickou energií je jediným problémem, který bude vyžadovat výstavbu nové transformovny 110/35 kV prostor Hořic v Podkr. Termín realizace není stanoven, výstavba tohoto napájecího bodu bude odvozena z výkonových požadavků území. Předpokládaná podnikatelská aktivita v prostoru mezi Jičínem a Novým Bydžovem, je záležitosti rozvodného systému VN, který je přenosově schopen zajistit zásobování el. energií vzhledem k tomu, že zájmové území se nachází mezi dvěma transformovnami 110/35 kV. Z důvodu provozního zajištění území, bude realizováno nadzemní vedení VVN (2 x 110 kV) TR Staré Místo – TR Nový Bydžov.

Okres Náchod Nejvíce problematická v tomto okresu je oblast Broumovska a jeho výhledové zásobování elektrickou energií. Předmětné území tvořící okraj zásobovací sféry TR Police nad Metují je v současné době zajištěno ze systému VN. Jelikož zásobovací situace vyžadovala okamžité řešení, byla v předstihu provedena výstavba nadzemního vedení 2 x 110 kV v trase TR Police nad Metují – Broumov s provozním systémem 35 kV. Současné řešení je provizorním opatřením s předpokladem uvedení nové TR 110/35 kV Broumov do provozu k roku 2015.

34 RAEN s.r.o.Praha

2003


Pro vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti okresu Náchod bude realizováno nadzemní vedení 2 x 110 kV v trase Neznášov –Náchod. Toto vedení bude součástí výkonového zajištění systému 110 kV ve východní části kraje. Výrazné požadavky podnikatelských aktivit v prostoru města Jaroměř, si vynutí realizaci samostatné transformovny 110/35 kV. V souvislosti s tímto výkonovým nárůstem prověřuje a.s.VČE možnost situovat požadovaný energetický bod do prostoru transfomovny 400/110 kV Neznášov. Tímto řešením by byla docílena prostorová i investiční úspora.

Okres Rychnov nad Kněžnou Zásobování okresu elektrickou energií nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. Jediným prostorem s nárokem na vyšší el. příkon, může být průmyslová lokalita Týniště nad Orlicí. S ohledem na realizovanou drážní měnírnu ČD v okrajové části města bude využito této měnírny k rozšíření o transformaci 110/35 kV a.s.VČE. Na zásobování oblasti Orlických hor elektrickou energií se podílí TR Dobruška a z východní strany transformovna Žamberk.

Okres Trutnov Zásobování předmětného okresu elektrickou energií je z hlediska současných potřeb velmi rozdílné. Jižní část území, která vykazovala nedostatečné zajištění byla v roce 2002 převedena na novou TR 110/35 kV v Lipnici. Vážný stav v zásobování el. energií je očekáván ve východní části horské oblasti Krkonoš, zásobovanou systémem 10 kV, výkonově orientovanou na transformovny 35/10 kV Rudník a Pec pod Sněžkou. Tuto technicky nevýhodnou situaci řeší z části nově vybudované vedení 2x110 kV Poříčí – Horní Maršov, v současné době provozované napětím 35 kV. Ve výhledu převezme zásobování této části Krkonoš nová transformovna 110/35 kV Horní Maršov, na kterou bude napojena oblast Pece pod Sněžkou, Albeřic, Lýsečin, Rýchor a Janských Lázní. V prostoru Žacléřska je situace v systému VN stabilizována. Specifickou záležitostí v zásobování el. energií, jsou střední Krkonoše, které jsou orientovány na rozvodnu 110/35/10 kV ve Vrchlabí a odtud po vedeních 35 a 10 kV veškeré odběry v daném území. Mezi důležité body energetického systému středních Krkonoš patří transformovny 35/10 kV ve Špindlerově Mlýně a ve výše zmíněném Rudníku. Horská část středních Krkonoš a jihovýchodní okraj této oblasti je zásobován systémem 10 kV řešeným převážně zemními kabely. V případě vzniku zcela mimořádného 35 RAEN s.r.o.Praha

2003


výkonového nárůstu ve střední části Krkonoš, bylo by nutné tento požadavek řešit výstavbou nové transformovny

110/35 kV Špindlerův Mlýn. Uvažovaná transformovna byla by

situována do prostoru stávající rozvodny 35/10 kV Špindlerův Mlýn. Termín realizace není stanoven. Rovněž uvažovaný výstavní areál situovaný do prostoru Horního Starého Města u Trutnova s výrazným výkonovým požadavkem bude v případě realizace zásobován ze samostatné TR 110 kV/VN. Termín výstavby nelze v současné době stanovit.

Analýza zásobování el. energií Území Královéhradeckého kraje je z celoplošného hlediska řešeno systémem 35 kV, soustavou páteřních (kmenových) vedení vzájemně propojujících jednotlivé transformace 110/35 kV. Vzhledem k tomu, že systém 35 kV byl budován od roku 1952, jako jediný napěťový rozvod nahrazující mnohačetné napěťové systémy, je řada z těchto vedení na hranici fyzické životnosti. Jejich obnova bude s nárůstem výkonových požadavků odběru provozní nutností. V městských aglomeracích jsou uplatněny rozvodné systémy 6 kV a 10 kV. Především rozvod 10 kV je provozován v městském systému Trutnova, Náchoda, Jičína, Nového Bydžova, Rychnova nad Kněžnou, Hořic, Nové Paky, částečně v centrální části Hradce Králové a především

ve východní a střední části Krkonoš, soustředěné kolem

transformací 35/10 kV Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Systém 6 kV je provozován v rozvodném systému Dvora Králové nad Labem a Smiřic (připravuje se přechod na 35 kV). V souvislosti s provozem výše uvedených napěťových systémů je prováděna obnova, případně realizace nových městských transformací z důvodů výkonových nárůstů nebo dožití původního zařízení. Pro zásobování obyvatelstva a služeb je vybudováno značné množství distribučních trafostanic, které s ohledem na zvýšení spolehlivosti a kvality dodávky elektřiny a v souladu s územním plánem rozvoje kraje, bude nutno zvětšit. Do této problematiky spadá i rozvoj sítí nízkého napětí který patří v současné době k slabším článkům rozvodné soustavy. Příčinou tohoto stavu je především stáří u podstatné části venkovních sítí a dále výrazný nárůst spotřeby elektrické energie. Přestože probíhá obnova rozvodného systému NN, nedaří se žádoucím tempem tyto rekonstrukce realizovat pro velký rozsah zařízení. Zvýšená pozornost ze strany a.s.VČE je věnována průmyslově se rozvíjejícím centrům, jakými je Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem a Jaroměř v zajištění dostatečného el. výkonu výstavbou nových transformací 110/35 kV včetně obnovy rozvodného zařízení v systému VVN, VN a NN. 36 RAEN s.r.o.Praha

2003


Zásobování teplem Vytápění stávajících objektů ve městech a obcích Královéhradeckého kraje se v současné době provádí různým způsobem podle dostupnosti jednotlivých druhů energií a to : - lokálními topidly a nebo malými zdroji ústředního a etážového vytápění do výkonu 50 kW na spalování pevných paliv nebo zemního plynu, v některých případech elektrickou energií (přímotopy, akumulační vytápění, výjimečně tepelná čerpadla) - zdroji tepla středních výkonů (blokových kotelen o výkonech 50 až 200 kW), původně v některých případech provozovaných na spalování pevných a kapalných paliv, současně převážně převedených na zemní plyn - zdroji tepla větších výkonů (městských a průmyslových o výkonech 0,2 až 5,0 MW), původně na pevná a kapalná paliva, v současné době většinou na zemní plyn - velkými soustavami centralizovaného zásobování teplem, se zdroji o výkonu desítek nebo stovek MW, které jsou provozovány v těchto městech Královéhradeckého kraje : -

soustava CZT Hradec Králové, pro níž je zdrojem tepla Elektrárna Opatovice nad

Labem (dále jen EOP), která dodává teplo pro vytápění, ohřev teplé vody užitkové i pro technologickou potřebu do Hradce Králové i dalších míst (EOP je situována mimo území Královéhradeckého kraje).

Centrální zdroj tepla (EOP) je opatřen odpopílkovacím a

odsiřovacím zařízením, dodávka tepla do předávacích stanic ve městě Hradec Králové se uskutečňuje horkovodními rozvody tepla. -

soustava CZT města Náchod zásobuje teplem stávající bytovou, občanskou i průmyslovou

zástavbu ve městě. Zdrojem tepla je teplárna Náchod (TNA), která vyrábí elektřinu a teplo. Rozvod tepla ve městě je zajištěn středotlakými parovody. - soustava CZT města Dvůr Králové nad Labem zásobuje teplem stávající bytovou, občanskou i průmyslovou zástavbu. Zdrojem tepla je teplárna Dvůr Králové (TDK), umístěná prakticky ve středu města. Rozvod tepla ve městě je zajištěn středotlakými parovody. - soustava CZT elektrárna Poříčí u Trutnova (dále jen EPO2). Zdrojem tepla je tepelná elektrárna s odběrem tepla . Soustava CZT dodává teplo jednak parovodem do Trutnova, Svobody nad Úpou, Janských Lázní, Maršova a Radvanic a horkovodem do Trutnova a Úpice.

37 RAEN s.r.o.Praha

2003


2.3

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ZÁSOBOVÁNÍ ÚZEMÍ KRAJE ENERGIÍ

Hodnocení systému zásobování energií

Zásobování energií všeobecně Spotřeba celkové energie tj. tepla (z CZT nebo lokálních zdrojů) a el. energie je nejvyšší v okrese Hradec Králové (včetně dodávky tepla z Elektrárny Opatovice) a v okrese Trutnov. V dalších okresech je podstatně nižší. Z hlediska podílu spotřeby bytové a průmyslové sféry má nejvyšší podíl okres Jičín. Naopak nejvyšší podíl spotřeby průmyslové sféry vůči bytové sféře vykazuje okres Trutnov. Zásobování teplem Celková spotřeba tepla bytové, průmyslové a terciární sféry v jednotlivých okresech má podobný charakter jako dodávka celkové energie. Podíl dodávky tepla z jednotlivých druhů zdrojů je však velmi rozdílný. Kromě okresu Jičín a okresu Náchod jsou dominantní velké zdroje. Ve všech okresech je též podstatný vliv dodávky tepla z malých zdrojů. V dodávce tepla pouze do bytové sféry jsou však dominantní malé lokální zdroje. To platí i pro okres Hradec Králové, i když je respektována dodávka tepla z EOP. Z hlediska podílu v oblasti malých lokálních zdrojů jsou mimo malých plynových zdrojů (domovní kotle a WAW) velmi významné i „ostatní“ malé zdroje, tedy prakticky lokální uhelné zdroje (více než 90% podíl v „ostatních“ zdrojích). Forma zásobování teplem na území kraje je odvozena od plošné hustoty spotřeby tepla v jednotlivých městech a obcích území. Ve městě Hradec Králové a téměř ve všech dalších větších městech v území jsou soustavy centralizovaného zásobování teplem (CZT), které se podílí různou měrou na zásobování bytové, průmyslové a terciární sféry.

38 RAEN s.r.o.Praha

2003


Největší soustavy CZT jsou ve městě Hradci Králové a městech Trutnov, Náchod a Dvůr Králové nad Labem.. Soustava CZT v Trutnově zásobuje teplem nejen město Trutnov, ale i města Janské Lázně, Svoboda nad Úpou a Úpici a mnoho dalších obcí v okolí. Přehled soustav CZT na území kraje (dle správních obvodů) a jejich podíl na zásobování měst, kde je umístěn zdroj CZT, je patrný z tabulky na následující straně. V případech, kdy CZT zásobuje kromě bytové sféry i průmysl nebo terciární sféru, je v tabulce uveden i podíl z celkové dodávky tepla pro tyto tři druhy odběru. Podíl dodávky tepla ze soustav CZT v uvedených lokalitách se do budoucna nebude příliš zvyšovat, uvažuje se pouze zahušťování odběrů. Výjimkou je město Vrchlabí, kde je plánováno rozšíření dodávky tepla ze stávajícího zdroje CZT z dosavadních 30% na cca 50%. Kromě uvedených soustav CZT (velké zdroje tepla) zajišťují v některých městech zásobování teplem též blokové kotelny (střední zdroje tepla) vytápějící vždy několik objektů. Tepelné výkony těchto zdrojů jsou však relativně nízké a rozvody tepla v těchto případech jsou krátké. Podíl CZT a blokových zdrojů tepla na zásobování bytové sféry v rámci celého území kraje není však výrazný. Jak vyplývá z uvedeného grafu, podíl dodávky tepla pro bytovou sféru z CZT (velké zdroje) se pohybuje v rozsahu 10 – 36% a podíl tepla z blokových zdrojů (střední zdroje) dokonce jen v rozsahu 1 – 10%. Zásobování teplem zbývajících objektů v území je decentralizované z lokálních zdrojů (malé zdroje tepla). V obcích se s rozvojem CZT neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

39 RAEN s.r.o.Praha

2003


Přehled soustav CZT na území Královéhradeckého kraje Správní obvod

Lokalita zdroje CZT Podíl CZT na zásobování teplem ve městě

Broumov

Broumov

40% obyvatelstva

Dobruška

Dobruška

50 % obyvatelstva

Dvůr Králové n. Lab.


73 % průmysl, 11% byty, 16% terciál. 30 % obyvatelstva

Hořice v Podkrkonoší Hořice v Podkrkonoší 25 % obyvatelstva Hradec Králové

Hradec Králové

40 % průmysl, 45 % byty, 15% terciál. 70 % obyvatelstva

Jaroměř

Jaroměř

20 % obyvatelstva

Jičín

Jičín

45 % obyvatelstva

Kostelec n. Orl.

Týniště n. Orl.

25 % obyvatelstva

Náchod

Náchod

60 % průmysl, 30% byty, 10% terciál. 60 % obyvatelstva

Nová Paka

Nová Paka

30 % obyvatelstva



30 % obyvatelstva

Nový Bydžov

-

-



25 % obyvatelstva


30 % obyvatelstva

Vamberk

40 % obyvatelstva

Trutnov

60 % průmysl, 35 % byty, 5 % terciál.

Trutnov

70 % obyvatelstva Vrchlabí

Vrchlabí

30 % obyvatelstva

40 RAEN s.r.o.Praha

2003


Zásobování el. energií Celková spotřeba el. energie v jednotlivých okresech je téměř stejná v okrese Hradec Králové, Trutnov a Náchod. V okrese Jičín je téměř poloviční a v okrese Rychnov nad Kněžnou je cca 70%. Nejvyšší podíl z hlediska odběrových kategorií představuje odběr v sazbě B (velkoodběr) a sazbě D (domácnosti). Ve velkoodběru B je dodávána el. energie především do průmyslové sféry, částečně však i pro zdroje CZT (především bytová sféra).

Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno a nevyžaduje v současné době mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR a nadzemních vedení. Do budoucna se však předpokládá výstavba nových TR a nadzemních vedení jak je uvedeno v následující tabulce.

41 RAEN s.r.o.Praha

2003


Předpokládaná výstavba nových trafostanic a el. vedení

Správní obvod

Výstavba TR

Výstavba vedení el. en.

Broumov

110/35 kV, Broumov

ne

Dobruška

ne

ne


ne

ne

Hořice v Podkrkonoší 110/35 kV, Hořice v P.

ne

Hradec Králové

ne

2 x 110/35 kV, Hr. Králové 110/35 kV, Chlumec n. C.

Jaroměř

110/35 kV, Jaroměř

ne

Jičín

ne

VVN 2 x 110 kV Staré Místo – Nový Bydžov

Kostelec n. Orl.

ne

ne

Náchod

ne

VVN 2 x 110 kV Neznašov – Náchod

Nová Paka

ne

ne


ne

ne

Nový Bydžov

ne

ne


ne

ne

Trutnov

110/35 kV, Horní Maršov

ne

(110 kV/VN, Hor. St. Město u Trutnova) Vrchlabí

110/35 kV, Špindlerův Mlýn ne

42 RAEN s.r.o.Praha

2003


Zásobování plynem

V jednotlivých částech území je úroveň plynofikace značně rozdílná, jak je patrné z následující tabulky. V tabulce je kromě úrovně plynofikace též uveden počet měst a obcí, zatím neplynofikovaných, které však má zájem VČP a.s. plynofikovat, a obcí, které plynofikovat nechce (názvy těchto obcí jsou uvedeny v příloze této zprávy).

Správní obvod

Počet měst

Úroveň

Počet měst a obcí které

a obcí

plynofikace

VČP a.s. chce

nechce

plynofikovat plynofikovat Broumov

14

nižší

4

4

Dobruška

25

velmi nízká

14

7*


28

velmi nízká

21

0

Hořice v Podkrkonoší

28

nízká

16

0

Hradec Králové

82

vysoká

5

0

Jaroměř

15

vyšší

4

0

Jičín

78

nízká

56

0

Kostelec n. Orl.

22

střední

13

0

Náchod

36

nižší

16

3

Nová Paka

5

vyšší

2

0


13

velmi nízká

11

1

Nový Bydžov

23

vysoká

0

0


32

nízká

14

0

Trutnov

32

střední

12

7

Vrchlabí

15

střední

6

0

* případně se uvažuje s plynofikací těchto obcí z Polska

43 RAEN s.r.o.Praha

2003


Při budoucí plynofikaci dalších měst a obcí se předpokládá výstavba dalších VTL plynovodů a VTL/STL regulačních stanic jak je uvedeno v následující tabulce.

Plánované plynovody a regulační stanice

Správní obvod

Výstavba VTL plynovodu

Výstavba VTL/STL reg. st.

Broumov

ne

Provodov – Šonov

Dobruška

ne

ne


Dvůr. Kr.n.L. - Doubravice

Doubravice a Stanovice

Hořice v Podkrkonoší ne

ne

Hradec Králové

ne

ne

Jaroměř

ne

ne

Jičín

Jičín – Libáň - Kopidlno

5 regulačních stanic

Kostelec n. Orl.

ne

ne

Náchod

Česká Skalice

Dolní Radechová

Nová Paka

ne

ne


Dobruška – Nové M. n. M.

Provodov – Šonov

Nový Bydžov

ne

ne


ne

ne

Trutnov

ne

Mladé Buky

Vrchlabí

ne

ne

44 RAEN s.r.o.Praha

2003


Hodnocení hospodárného užití paliv a energie Výroba tepla a el. energie Přehled celkových instalovaných tepelných výkonů ve velkých a středních zdrojích a výroby tepla na velkých a středních zdrojích v jednotlivých správních obvodech včetně podílu jednotlivých druhů paliv je patrný z dále uvedené tabulky a přiložených grafů. Množství vyrobeného tepla ve velkých zdrojích ve správním obvodu Hradec Králové je uvedeno bez tepla dodaného z Elektrárny Opatovice, protože tento zdroj leží mimo území kraje. I při respektování dodávky tepla z EOP ( 2 300 TJ/r) by správní obvod Hradec Králové byl až na druhém místě za správním obvodem Trutnov, následován správním obvodem Vrchlabí (vliv Krkonošských papíren v Hostinném). Ve velkých zdrojích vykazuje nejvyšší spotřebu uhlí v absolutním množství elektrárna EPO 2 v Trutnově a teplárny v Náchodě (TNA) a Dvoře Králové nad Labem (TDK). Na rozdíl od bilancí spotřeby tepla a el. energie uvedených v předchozím odstavci, zahrnuje výroba tepla kromě ztrát v rozvodech i teplo na výrobu el. energie. Podíl výroby tepla pro výrobu el. energie je v případě tří největších zdrojů EPO2, TDK a TNA velmi významný. Např. v EPO2 je z celkové výroby tepla využito pro výrobu el. energie 75%,v TNA je podíl tepla na výrobu el. energie nižší, 32%, a v TDK ještě nižší, 26%. Upozorňujeme, že uvedené hodnoty se týkají provozu v roce 2002 a v dalších letech mohou být odlišné v důsledku jiného požadavku na dodávku el. energie. Kromě uvedených tří zdrojů je kombinovaná výroba tepla a el. energie ve velkém měřítku realizována ještě v Krkonošských papírnách v Hostinném (KRPA). Na rozdíl od zmíněných tří zdrojů, které vyrábějí el. energii na parních kondenzačních nebo protitlakých turbosoustrojích, přičemž zdrojem páry jsou uhelné kotle, je el. energie v KRPA vyráběna na paroplynovém zařízení sestávajícím z dvou turbosoustrojí se spalovacími plynovými turbínami a jedním protilakým parním turbosoustrojím, do kterého je dodávána pára vyrobená na spalinovém kotli využitím tepla odpadních spalin z plynových spalovacích turbín. Tímto způsobem je zajištěna podstatně vyšší konverze paliva na el. energii, palivem je ovšem drahý zemní plyn.

45 RAEN s.r.o.Praha

2003


Kromě zmíněných velkých zdrojů je kombinovaná výroba tepla a el. energie realizována ještě v malém měřítku v několika zdrojích CZT. Jedná se o zdroje CZT v těchto městech : Broumov Hořice v Podkrkonoší Jaroměř Jičín Nové Paka Týniště nad Orlicí Vamberk Všechny tyto zdroje tepla a el. energie jsou koncipovány formou kogeneračních jednotek s plynovými motory. Instalovaný el. výkon u jednotlivých jednotek se pohybuje v rozsahu desítek až stovek kW el. výkonu.

Přehled výroby tepla a podílu druhů paliv ve správních obvodech

Správní obvod Broumov Dobruška Dvůr Králové n. Lab. Hořice v Podkrkonoší Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec n. Orl. Náchod Nová Paka Nové Město n. Met. Nový Bydžov Rychnov n. Kněžnou Trutnov Vrchlabí

výroba tepla (TJ/r) 169 422 1186 65 862 103 403 289 1639 106 134 497 947 8087 1772

velké zdroje podíl druhu paliva ( % ) uhlí 0 50 100 0 61 0 6 31 56 0 68 0 48 99 0

olej 16 25 0 0 0 0 13 0 1 0 0 3 4 0 0

výroba tepla dřevo plyn (TJ/r) 0 84 182 0 25 65 0 0 110 0 100 176 0 39 588 0 100 140 0 81 467 40 29 219 0 43 239 0 100 125 0 32 110 0 97 142 18 30 125 0 1 189 0 100 154

střední zdroje podíl druhu paliva ( % ) uhlí 12 43 41 28 20 33 24 36 22 61 12 27 13 23 13

olej dřevo plyn 10 11 67 6 2 49 9 0 50 2 1 69 8 8 64 0 0 67 7 8 61 0 19 45 1 2 75 3 0 36 8 1 79 14 6 53 17 12 58 9 2 66 13 0 74

46 RAEN s.r.o.Praha

2003


Specifikace provozu zdrojů v roce 2002 EPO 2 V elektrárně je provozována kombinovaná výroba tepla a el. energie, tento zdroj je tedy vlastně teplárnou. Množství vyrobeného a dodaného tepla a vyrobené el. energie: výroba tepla na kotlích

7 870 TJ/r

výroba el. energie

2 160 TJ/r (600 000 MWh/r)

dodávka tepla na prahu CZT

1 950 TJ/r

teplo nevyužité (odvedené do kondenzace)

3 760 TJ/r

Z uvedeného rozboru je tedy evidentní, že EPO2 je provozována s vysokým podílem kondenzačního provozu parních turbín. EPO2 provozuje moderní odprášené a odsířené fluidní kotle z let 1996 a 1998 splňující emisní limity. Kromě toho má v průběhu několika let EPO 2 část hnědého uhlí nahradit biomasou – předpokládá se podíl biomasy až 10%.

TNA V teplárně je provozována kombinovaná výroba tepla a el. energie. Množství vyrobeného a dodaného tepla a vyrobené el. energie: výroba tepla na kotlích

1 060 TJ/r

výroba el. energie

137 TJ/r (38 000 MWh/r)


720 TJ/r


203 TJ/r

TNA je provozována s podstatně nižším podílem kondenzačního provozu parních turbín při porovnání s EPO2. Kotle v tomto zdroji jsou staré 17 – 33 let, hlavní granulační kotel spalující hnědé uhlí z roku 1969 o výkonu 50 MW by měl být do roku 2008 vyměněn za nový, nebo rekonstruován pro splnění předpokládaných tvrdších emisních limitů pro SO2. 47 RAEN s.r.o.Praha

2003


TDK V teplárně je provozována kombinovaná výroba tepla a el. energie. Množství vyrobeného a dodaného tepla a vyrobené el. energie: výroba tepla na kotlích

1 186 TJ/r

výroba el. energie

126 TJ/r (35 000 MWh/r)


880 TJ/r


180 TJ/r

TDK je provozována při porovnání s provozem EPO2 a TNA s nejnižším podílem kondenzačního provozu parních turbín. Kotle tohoto zdroje jsou staré 20 – 45 let, v roce 1996 rekonstruované pro splnění emisních limitů. S rozhodnutím o případné další rekonstrukci tohoto zdroje je vhodné počkat až po vyřešení situace s odběrem tepla ve dvou závodech TIBA, která je dominantním odběratelem tepla. V případě, že by odpadla dodávka pro TIBU, je možné uvažovat rekonstrukci zdroje nejen s podstatným snížením instalovaného výkonu, ale i změnou teplonosného media z páry na teplou nebo horkou vodu.

Ostatní velké zdroje Vyšší výroba tepla, nebo vyšší podíl spalování uhlí, je dále ve velkých zdrojích ve správních obvodech Vrchlabí, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Nový Bydžov, Dobruška, Jičín a Nové Město nad Metují. Ve Vrchlabí je však ve velkých zdrojích spalován pouze zemní plyn, v Novém Bydžově je podíl zemního plynu 97% a v Jičíně 81%. Správní obvod Hradec Králové V tomto obvodu je největším výrobcem tepla na hnědouhelných kotlích TEVEX v Černožicích, s instalovaným výkonem 48 MW, avšak s relativně moderními kotli z roku 1989. Další zdroj spalující hnědé uhlí je v ČKD MOTORY o instalovaném výkonu 27,3 MW s dvěma největšími kotli (celkem 26,0 MW) z roku 1942 !! 48 RAEN s.r.o.Praha

2003


Třetí hnědouhelný zdroj je v SVBF – letiště o celkovém instalovaném výkonu 11,6 MW. Kotle tohoto zdroje jsou však relativně nové – z roku 1990. Správní obvod Rychnov nad Kněžnou Zde jsou instalovány dva velké zdroje spalující hnědé uhlí – zdroj Tepelného hospodářství města Rychnov nad Kněžnou a zdroj ESAB ve Vamberku. Zdroj Tepelného hospodářství má instalovaný výkon 26,8 MW a relativně nové kotle z roku 1987. Technický stav tohoto zdroje je velmi dobrý. Zdroj ESAB Vamberk má instalovaný výkon 34,0 MW a ještě novější kotle z roku 1987 - 1992. Kotle jsou odprášené a technický stav tohoto zdroje je také velmi dobrý. Vzhledem k tomu, že instalovaný výkon tohoto zdroje není využit, je možno doporučit zvážení využití jeho výkonu pro dodávku tepla do dvou soustav CZT ve městě Vamberku s plynovými zdroji. Správní obvod Dobruška V tomto obvodu je instalován jen jeden velký zdroj spalující hnědé uhlí. Jedná se o Cukrovar v Českém Meziříčí. Zdroj má instalovaný výkon 39,0 MW a staré kotle z roku 1947. Ve městě Dobrušce je v současné době provozován nový (z r. 2000) plynový zdroj CZT o instalovaném výkonu 13,9 MW. V areálu tohoto zdroje je však zakonzervovaný původní uhelný zdroj s parními kotli (r.v. 1985) o instalovaném výkonu 2 x 16 t/h. Výhledově je uvažován provoz tohoto zdroje na biomasu. Správní obvod Nové Město nad Metují Výroba tepla ve velkých zdrojích je nízká, podíl spalování hnědého uhlí je však relativně vysoký, 68 %. To je způsobeno provozem jediného velkého zdroje s dvěma hnědouhelnými kotli o celkovém instalovaném výkonu 23,2 MW, v závodě STAVOSTROJ v Novém Městě nad Metují. Kotle tohoto zdroje jsou však z roku 1986, tedy relativně moderní konstrukce.

49 RAEN s.r.o.Praha

2003


Střední zdroje Jak vyplývá z tabulky a grafu výroby tepla ve středních zdrojích, je absolutní výroba tepla ve středních zdrojích velmi nízká, kromě správních obvodů Hradec Králové a Jičín. Dominantním palivem v těchto obvodech je však zemní plyn. Podíl spalování hnědého uhlí v obou těchto obvodech je relativně nízký, jen 20 % resp. 24 %. Nejvyšší podíl spalování hnědého uhlí (61%) ve středních zdrojích vykazuje správní obvod Nová Paka. Absolutní množství spalovaného paliva je však nízké.

Rozvody tepla Ve všech větších městech Královéhradeckého kraje, kromě Nového Bydžova, jsou instalovány soustavy CZT. Délka a složitost rozvodů tepla v těchto soustavách je v jednotlivých městech velmi rozdílná. Ve městech Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem, Náchod a Trutnov je soustavami CZT dodáváno teplo nejen pro bytovou sféru, ale též pro sféru průmyslovou a terciární. V ostatních městech dodává CZT teplo jen pro bytovou sféru. Kromě Hradce Králové kde dodávka tepla z CZT pro byty a průmysl je přibližně stejná, je v případě dalších tří velkých soustav CZT dominantní dodávka tepla pro průmysl, 40 % – 60 %. Přesto ale dodávka tepla pro bytovou sféru u těchto velkých soustav představuje pokrytí cca 60 – 70% obyvatelstva těchto měst. Výjimkou je město Dvůr Králové nad Labem, kde je z CZT zásobováno jen 30% obyvatelstva. Podíl dodávky tepla ve zbývajících menších soustavách CZT, s dodávkou tepla jen pro obyvatelstvo, se značně liší – pohybuje se v rozsahu cca 20 – 50%. Teplonosným mediem v primárním potrubí ve většině soustav CZT je teplá voda, v Hradci Králové horká voda. Soustava CZT v Trutnově (EPO 2, s dodávkou tepla nejen pro město Trutnov, ale i okolní města a obce) má dvě větve, parní a horkovodní. V Náchodě a Dvoře Králové nad Labem je primárním teplonosným mediem pára. Dodávka tepla z primárního rozvodu je ke konečným odběratelům zajištěna pomocí výměníkových stanic a teplovodních sekundárních rozvodů. Tyto jsou v některých případech čtyřtrubkové, v některých dvoutrubkové s předávacími stanicemi ve vytápěných objektech.

50 RAEN s.r.o.Praha

2003


Stáří rozvodů a jejich technický stav v jednotlivých soustavách Lokalita zdroje CZT

Stáří rozvodů

Technický stav

Broumov

16 – 30 let

vyžadují rekonstrukci

Dobruška

3 roky

velmi dobrý


až 48 let


Hořice v Podkrkonoší 8 let

dobrý

Hradec Králové

průměrně 30 let

dobrý, průběžně opravovány

Jaroměř

průměrně 10 let


Jičín

10 – 15 let


Týniště n. Orl.

25 – 40


Náchod

průměrně 25 let


Nová Paka

7 – 15 let

dobrý, průběžně opravovány, rekonstrukce plánována v r. 2010


průměrně 5 let

velmi dobrý


průměrně 15 let

dobrý


průměrně 20 let

dobrý

Vamberk

průměrně 10 let

dobrý

Trutnov

až 46 let


Vrchlabí

6 let

velmi dobrý

Podíl tepelných ztrát rozvodů tepla vůči dodávanému množství tepla je závislý nejen na stavu izolace potrubí a teplotě teplonosného media, ale též na dimenzování světlosti potrubí vůči dodávanému tepelnému výkonu. V tomto ohledu jsou lépe dimenzovány soustavy CZT v menších městech, kde je teplo dodáváno jen pro bytovou sféru, a kde se počet obyvatel bydlících v bytových domech zásobovaných z CZT, příliš od doby návrhu soustavy příliš nezměnil. Naopak největší soustava napájená z EPO 2 v Trutnově a velká soustava ve Dvoře Králové nad Labem, dodávající teplo především pro průmysl, byly koncipované již před mnoha desetiletími, kdy průmyslová spotřeba byla vyšší než v současné době.

51 RAEN s.r.o.Praha

2003


To je nejvíce patrné u největší soustavy ve správním obvodu Trutnov, kde od roku 1987 s dodávkou tepla vyšší než 1 900 TJ/r klesla dodávka tepla v současné době pod 1 400 TJ/r. Tomu odpovídají tepelné ztráty, které v současné době přesahují 30% z dodávaného množství tepla. V soustavě CZT ve Dvoře Králové nad Labem došlo v důsledku poklesu dodávky tepla v posledních 10 letech ke zvýšení podílu tepelných ztrát z 15% na 25%. V soustavě CZT ve městě Náchod je situace příznivější, podíl tepelných ztrát na primárních parních rozvodech činí 10%, na sekundárních rozvodech 9 %. Rovněž v soustavě CZT v Hradci Králové je podíl tepelných ztrát z primárního potrubí cca 10%, ze sekundárního cca 15%.

52 RAEN s.r.o.Praha

2003


2.4

ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pro území Královéhradeckého kraje byla jako územní dokumentace vydána

„Prognóza rozvoje území Královéhradeckého kraje“, kterou zpracovala společnost SURPMO Hradec Králové v r. 2002. K jednotlivým kapitolám tohoto dokumentu, týkajících se hospodaření energií na území kraje je možno konstatovat následující : Kapitola „Průmyslové zóny“ Z uvedených údajů nelze ani přibližně stanovit potenciální spotřebu energie pro nové průmyslové aktivity, tento údaj není uveden ani v kapitole Energetika. Budoucí dodávka tepla pro nové průmyslové aktivity v průmyslových zónách bude zajištěna buď ze stávajících CZT (v lokalitách, kde je atraktivní nízká cena tepla) nebo spalováním zemního plynu v nových lokálních zdrojích. Kapitola „Lidské zdroje“ V textu je mimo jiné uvedeno : ………..Počet trvale žijících obyvatel v Královéhradeckém kraji se v období let 19912001 zvýšil relativně o 2,8%. Přírůstek obyvatel se projevoval především ve městech s 10 000 a více obyvateli, ve většině ostatních velikostních skupin se projevila depopulační tendence, přičemž se snižující se velikostní skupinou obcí se zároveň zvyšoval úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Migrační bilance byla v uplynulých letech kladná, i když migrační přírůstek byl nižší než celostátní průměr. V dalším období tj. ve výhledu k roku 2010 lze očekávat stabilizaci, případně pouze mírný úbytek (0,5%) trvale žijících obyvatel…… Vzhledem k těmto údajům není nutno do budoucna uvažovat se zvýšením spotřeby energie pro bytovou sféru z hlediska nárůstu obyvatel. Menší nárůst spotřeby tepla v důsledku výstavby hlavně nových rodinných domů bude převýšen snížením spotřeby tepla v důsledku úsporných opatření – především měření a regulace a zateplování budov.

53 RAEN s.r.o.Praha

2003


Kapitola „Energetika, Zásobování teplem, Netradiční a alternativní zdroje energie“ Se závěry této kapitoly lze souhlasit. Pouze je třeba upozornit na hodnocení tepelných čerpadel – v textu jsou zmiňována mezi ostatními netradičními zdroji jako relativně neekonomická. Je třeba zdůraznit, že kromě využití biomasy pro výrobu energie, vykazují pouze tepelná čerpadla uspokojivou návratnost investic – do cca 10 let, na rozdíl od jiných netradičních zdrojů energie, kde je návratnost delší. Dále je nutno upozornit, že zmíněnou případnou výstavbu přečerpávacích vodních elektráren (Kamenec, Labská a Liščí hora) nelze hodnotit jako využití energie vodních toků (výroba el. energie bez spotřeby jakéhokoliv paliva a bez emisí škodlivých látek), ale jako formu akumulace vyrobené el. energie s nutnými energetickými ztrátami jak při čerpání, tak při zpětném využití.

Kapitola „Ochrana ovzduší“ Údaje o množství emisí v r. 2000 uvedené jako měrné hodnoty (t/r. km2) po vynásobení plochou území kraje se liší 2 – 10 x !!! od dále uvedených hodnot sumárních. V přehledu největších znečišťovatelů na území kraje je pravděpodobně mnoho chybných údajů, např. u některých závodů které v r. 2000 již spalovaly zemní plyn je uvedeno vysoké množství tuhých a SO2 emisí. Kromě toho, aktuální stav v r. 2003 se liší od r. 2000 v již dokončené plynofikaci mnoha větších závodů, které dříve spalovaly uhlí (např. VEBA Olivětín, GEMEC – UNION Žacléř apod.)

54 RAEN s.r.o.Praha

2003


2.5

SOUČASNÝ STAV VLIVU ENERGETIKY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Množství emitovaných škodlivých látek ve spalinách, produkovaných ze zdrojů

spalujících fosilní paliva na území kraje, je stanoveno z množství spalovaných paliv a emisních faktorů dle Přílohy č.5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. V důsledku způsobu stanovení emisních faktorů dle druhu spalovaného paliva, druhu topeniště a výkonu zdroje je celková spotřeba paliv na území kraje (viz kapitola 2.1) rozdělena dle výkonů zdrojů na tyto skupiny : spotřeba uhlí na granulačních a fluidních kotlích spotřeba uhlí, koksu a zemního plynu ve velkých zdrojích kromě granulačních a fluidních kotlů spotřeba uhlí, koksu a zemního plynu ve středních zdrojích spotřeba uhlí, koksu a zemního plynu v malých zdrojích spotřeba dřeva, LTO, TTO a PB ve všech zdrojích Hmotová resp. objemová spotřeba paliv v jednotlivých skupinách (t/r, tis.m3/r) je stanovena z údajů energie v palivech (kapitola 2.1) pomocí střední výhřevnosti jednotlivých druhů paliv. Podklady pro stanovení emisních faktorů druh paliva druh top. HU pevný pásový

CU, KOKS

DŘEVO LTO TTO PB ZP

výkon jakýkoliv <3 MW >3 MW granul. a fluid pevný jakýkoliv pásový <3 MW granul. a fluid < 3 MW

<0,2 MW 0,2 - 5 MW > 5 MW

zdroje malé střední velké největší malé střední největší všechny všechny všechny všechny malé střední velké

tuhé 1,0 Ap 1,9 Ap 1,9 Ap 8,5 Ap 1,0 Ap 1,7 Ap 8,5 Ap 12,5 2,13 2,91 0,45 20 20 20

SO2 19 Sp 19 Sp 19 Sp 19 Sp 19 Sp 19 Sp 19 Sp 1 16 40 0,004 9,6 9,6 9,6

NOx 3 3 3 6 1,5 3 9 3 10 10 2,4 1600 1920 4200

CO 45 5 1 0,5 45 5 0,5 1 0,59 0,53 0,46 320 320 270

Ap 13 25 25 30 5 8 25

Sp 0,7 1 1 1 0,4 0,5 0,5

55 RAEN s.r.o.Praha

2003


Spotřeba paliv na granulačních a fluidních kotlích

EPO2 TDK TNA celkem

HU (TJ/r) 9320 1476 1099 11895

CU (TJ/r) 807

807

HU (t/r) 551 000 92 000 65 000 708000

CU (t/r) 51 000

51000

Spotřeba uhlí, koksu a zemního plynu ve velkých zdrojích kromě granulačních a fluidních kotlů

(TJ/r) (t/r, tis. m3/r)

CU 201 7444

HU 2559 150529

KOKS 0 0

ZP 5622 165350

Spotřeba uhlí, koksu a zemního plynu ve středních zdrojích


CU 33 1222

HU 751 44176

KOKS 153 5667

ZP 2357 69324

Spotřeba uhlí, koksu a zemního plynu v malých zdrojích


CU 262 9704

HU 4606 170593

KOKS 157 5815

ZP 5525 161908

Spotřeba dřeva, LTO, TTO a PB ve všech zdrojích (TJ/r) (t/r)

DŘEVO 790 65833

LTO 385 9167

TTO 205 5125

PB 110 2391

56 RAEN s.r.o.Praha

2003


Množství emisí v jednotlivých skupinách je stanoveno s respektováním : - instalace tkaninových filtrů v největších zdrojích EPO2, TDK, TNA s účinností odprášení 99,9 % - instalace odsiřovacího zařízení v EPO2 s účinností odsíření spalin 93 % - instalace cyklonových odlučovačů ve velkých a středních zdrojích s účinností odprášení 80 %

Množství emisí ve spalinách ze zdrojů na území kraje druh paliva CU

HU

KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP

druh topeniště fluidní pásový rošt pevný rošt fluid.a granul. pásový rošt pevný rošt pevný rošt všechna všechna všechna všechna >5 MW 0,2 - 5 MW <0,2 MW

celkem

množství paliva (t/r, tis. m3/r) 51000 8666 9704 708000 194705 170593 11482 65833 9167 5125 2391 165350 69324 161908

tuhé

SO2

NOx

CO

CO2

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(t/r)

(t/r)

10,8 23,6 48,5 180,5 1849,7 2217,7 57,4 164,6 19,5 14,9 1,1 3,3 1,4 3,2 4596,3

33,9 82,3 73,8 941,6 3699,4 2268,9 87,3 65,8 146,7 205,0 0,0 1,6 0,7 1,6 7608,5

459,0 26,0 14,6 4248,0 584,1 511,8 17,2 197,5 91,7 51,3 5,7 694,5 133,1 259,1 7293,5

25,5 43,3 436,7 354,0 584,1 7676,7 516,7 65,8 5,4 2,7 1,1 44,6 22,2 51,8 9830,7

114750 19499 21834 955800 262852 230301 32839 102699 29059 16257 7221 329047 137955 322197 2582308

57 RAEN s.r.o.Praha

2003


Množství emisí (t/r) dle kategorie zdroje REZZO emise ČU HU tuhé 31,1 1610,6 SO2 104,6 3801,7 1 NOx 481,3 4699,6 CO 62,7 805,6 CO2 131499 1159014 tuhé 3,3 419,7 SO2 11,6 839,3 2 NOx 3,7 132,5 CO 6,1 132,5 CO2 2750 59638 tuhé 48,5 2217,7 SO2 73,8 2268,9 3 NOx 14,6 511,8 CO 436,7 7676,7 CO2 21834 230301 tuhé 82,9 4248 SO2 190 6909,9 celkem NOx 499,6 5343,9 CO 505,5 8614,8 CO2 156083 1448953

KOKS DŘEVO LTO TTO ZP 0 84 8 14 3,3 0 33,6 60,2 192 1,6 0 100,7 37,6 48 694,5 0 33,6 2,2 2,5 44,6 0 52389 11926 15226 329047 28,3 48,1 11,5 0,9 1,4 43,1 19,3 86,5 13 0,7 8,5 57,8 54,1 3,3 133,1 255 19,3 3,2 0,2 22,2 16208 30030 17134 1031 137955 29,1 32,5 0 0 3,2 44,2 13 0 0 1,6 8,7 39 0 0 259,1 261,7 13 0 0 51,8 16631 20280 0 0 322197 57,4 164,6 19,5 14,9 7,9 87,3 65,9 146,7 205 3,9 17,2 197,5 91,7 51,3 1086,7 516,7 65,9 5,4 2,7 118,6 32839 102699 29060 16257 789199

BP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

LPG Celkem 0 1751 0 4193,7 0 6061,7 0 951,2 0 1699101 0,6 513,8 0 1013,5 3 396 0,6 439,1 3808 268554 0,5 2331,5 0 2401,5 2,7 835,9 0,5 8440,4 3413 614656 1,1 4596,3 0 7608,7 5,7 7293,6 1,1 9830,7 7221 2582311

58 RAEN s.r.o.Praha

2003

1. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII

Recommend Documents