1.
ÚVOD Dendrometrie je nauka o veškerých veli inách používaných v lesnictví
charakterizující jednotlivé stromy,
ásti strom
a celé porosty, jejich vztazích
a používání. Dendrometrie je základním pilí em hospodá ské úpravy les p i ešení všech
produk ních,
ekonomických
i
technických
problém .
Dendrometrie
a dendrometrické metody mají základní význam pro získávání správných informací ve všech oblastech lesnické
innosti. Využití výsledk
dendrometrických metod,
je nezbytné ve všech oborech lesního hospodá ství. V sou asné dob
je na lesní hospodá ství pohlíženo ze dvou hledisek –
produk ní a mimoproduk ní. Les plní d ležité mimoproduk ní funkce jako p doochrannou, vodohospodá skou, rekrea ní atd. Produk ní funkce p ímo souvisí s produkcí d eva. D evo je d ležitá, obnovitelná, technická surovina. Dendrometrické metody slouží k co možná nejp esn jšímu odhadu jeho množství v porostu. K ur ování zásob se používají
ty i základní typy metod. Jsou to metody
objemových tabulek, metoda JOK, relaskopování a taxa ní tabulky. Každá metoda má své specifikum a je vhodná do jiných porost . Cílem práce je posouzení vhodnosti použití jednotlivých metod v r zných typech porost . M ení probíhalo v porostech s rozdílnou v kovou, druhovou a prostorovou skladbou.
8
2.
METODIKA
2.1
Rozd lení m
i ských metod
Postupy ur ené pro m ení zásoby porostu rozd lujeme podle zp sobu jejich využití na metody po izování vstupních venkovních dat a metody jejich zpracování výpo tem. P i po izování vstupních dat postupujeme bu
p ímým m ením v porostu
nebo používáme kvalifikovaný odhad. P i p ímém zjiš ování hodnot je nutno volit mezi rychlostí a efektivností nebo p esností a v rohodností. Hodnoty se dají zjiš ovat na celé ploše, kdy se m í požadované taxa ní veli iny u všech strom v porostu, nebo na tzv. reprezentativních plochách, které by m ly vyjad ovat a vystihovat hodnoty porostu. 2.1.1. Metody kvalifikovaného odhadu Metoda kvalifikovaného odhadu je jist zajímavá, ale k její aplikaci je nutná praxe. P esnost odhadu závisí na zkušenostech a schopnostech m i e. Jak uvádí Štipl : „Odhady porostních zásob slouží jen ke hrubé kontrole výsledk m ení a proto je nelze použít jako údaje pro lesní hospodá ské plánování“. (HÚL Dendrometrie, 2000, s. 112 ). Výsledky odhad jsou srovnatelné pouze s výsledky v taxa ních tabulkách. 2.1.2. Metody p ímého m ení v porostu Metody p ímého zjiš ování porostní zásoby lze rozd lit na m ení na celé ploše porostu a na reprezentativní metody, p i kterých se využívá znalostí matematické statistiky a veli iny se m í jen na malé ásti plochy porostu, na tzv. zkusných plochách (výb rový soubor) a na jejich základ se potom odhaduje zásoba celého porostu. •
Reprezentativní metody
P i použití reprezentativních metod je nutné stanovit velikost výb ru, intenzitu výb ru a zp sob rozmíst ní prvk . 9
Velikost výb ru ( po et zkusných ploch) se stanoví podle vztahu:
tα2 .S x2 n= 2 ∆ Kde platí: Sx..........varia ní koeficient odpovídající stupni rozr zn nosti zásob ………požadovaná p esnost ur ení zásoby, v našich podmínkách je rovna ± 10% t ...........koeficient spolehlivosti, zpravidla se používá spolehlivost P = 95% tedy
= 5%
Z výše uvedeného vzorce je tedy patrné, že po et zkusných ploch (velikost výb ru) p ímo úm rn závisí na požadované spolehlivosti a na variabilit zásoby a nep ímo úm rn na požadované p esnosti ur ení zásoby. Po et zkusných ploch tedy v podstat nezávisí na velikosti porostu. Intenzita výb ru, nebo-li procentické vyjád ení podílu plochy porostu zaujatými zkusnými plochami, slouží jako m ítko efektivnosti metody. Stanoví se ze vzorce :
i=
Kde platí:
n. p p
p……….celková plocha porostu v ha
Rozmíst ní zkusných ploch v porostu je áste n ovlivn no jejich odstupovou vzdáleností, ale jinak je v kompetenci m i e. Ten musí dbát na to, aby bylo rozmíst ní reprezentativní
a
objektivní.
Rozmíst ní
zkusných
ploch
je
rovnom rné
nerovnom rné. Nejlépe vyhovující rozmíst ní je systematické, rovnom rné fiktivní tvercové sít .
10
a
podle
•
Metody m ení na celé ploše porostu
P i m ení taxa ních veli in na celé ploše porostu se využívá pr m rkování naplno. Nevýhodou je
asová náro nost a náro nost na po et m i . Oproti
reprezentativním metodám se zde dosahuje p esn jších výsledk . Tato metoda je hodn náro ná jak na asovou dotaci, tak na po et m i . Optimální složení pracovního týmu je zapisovatel a dva až p t m i . Konkrétní po et m i
závisí na povaze porostu,
(sklon terénu, podrost, po et d evin a aktuální po así). M i ská skupina je vybavena t mito pom ckami: m i ský zápisník, tužka, guma, pr m rky, k ídy. P ed zahájením vlastního terénního m ení je nutno provést p ípravné práce. Zapisovatel si p ipraví pr m rkovací zápisník, do kterého bude provád t zápis. Zápisník musí obsahovat údaje o lokalizaci porostu, v ku, data m ení, tlouš kových intervalech a m ených výškách. M i i p ekontrolují technický stav m i ských pom cek, lokalizují hranice porostu a rozd lí se do pruh . Postupují zvoleným sm rem a hlásí zapisovateli zjišt né hodnoty. P i m ení je nutno dodržovat obecné pravidla zacházení s pr m rkou. M it p esn ve výšce 1,3m (doporu uje se vyzna it na od v m i e), st ídat sm r m ení, správn zm ený
od ítat hodnoty, správn
pr m rky používat. Každý
strom je nutno ozna it k ídou, aby nedocházelo k chyb vzniklé dvojím
m ením. Pro snadn jší kontrolu zna íme stromy ve sm ru opa ném proti sm ru postupu m i ské skupiny. Osv d ilo se ozna ovat stromy p ímo zm eným pr m rem, nebo to usnad uje jejich vyhledávání pro následné m ení výšek. M í se ve dvou nebo ty centimetrovém intervalu.
2.2.M ení 2.2.1. M ení tloušt k
M í se vý etní tlouš ka všech strom v porostu a na jejím základ jsou stromy za azovány do jednotlivých tlouš kových interval . Vý etní tlouš ka se nachází ve výšce 1,3m od paty kmene. Nedodržení vý etní tlouš ky bývá asto zdrojem chyb. Tlouš kové intervaly slouží k zat íd ní strom do skupin s rozmezím vý etních tlouš ek podle zvolené velikosti intervalu. Nej ast ji používaný interval je 2 cm nebo 4 cm. Tato skute nost snižuje pracnost m ení, ale bohužel áste n i p esnost m ení. 11
Tlouš ka se m í pomocí pr m rek. Podle konstrukce rozd lujeme pr m rky na dvouramenné, jednoramenné a digitální. Dvouramenné pr m rky jsou vybaveny jedním pevným ramenem, posuvným ramenem a stupnicí
len nou po centimetrech
(Šindelá ova pr m rka). Jednoramenné pr m rky mají pouze jedno pevné rameno (Švédská kosa). Digitální pr m rky jsou vybaveny procesorem schopným ukládat nam ené hodnoty. Tento typ pr m rek výrazn zrychluje postup m ení. 2.2.2. M ení výšek
Po zm ení vý etních tloušt k všech strom v porostu následuje m ení výšek. Výšky se zjiš ují pro každý tlouš kový interval v porostu, jejich po et závisí na množství stromu v daném tlouš kovém intervalu. V nejširším intervalu se m í 4-6 výšek, v okrajových intervalech o n co mén . Výšky se m í pomocí výškom r . Dle konstrukce se d lí na výškom ry založené na principu podobnosti obecných trojúhelník
a na výškom ry založené
na principu podobnosti pravoúhlých trojúhelník . První typ výškom ru je jednodušší a p i jeho použití není nutné znát odstupovou vzdálenost. P i použití druhého typu je nutné znát odstupovou vzdálenost od m eného stromu.
2.3
Metody výpo tu zásoby porost V praxi nej ast ji používané metody výpo t jsou založeny na dvojím principu.
Jsou to metody vycházející z p ímého zjiš ování všech taxa ních veli in v porostu (objemové tabulky, JOK, relaskopování, metoda zkusných ploch) a metody založeny na ur itém stupni odhadu (r stové a taxa ní tabulky). 2.3.1. Objemové tabulky Metoda je jednou z nejp esn jších m i ských metod. Vstupními daty pro výpo et mohou být data z pr m rkování naplno i z pr m rkování na zkusných plochách.
12
2.3.1.1 Teoretický základ metody
Princip tabulek vychází z toho, že d eviny vyrostlé na stejném stanovišti mají stejnou vý etní tlouš ku, stejnou výšku a výtvarnici. Objemové tabulky udávají pro jednotlivé stromy objem jako funkci výšky a vý etní tlouš ky. Stanoví se ze vztahu: V=g.h.f Kde platí: V…..objem stromu g…..vý etní kruhová základna h…..výška stromu f…..výtvarnice Výtvarnice je bezrozm rné íslo, které vyjad uje pom r mezi objemem kmene a ideálního válce. Hodnota výtvarnice se teoreticky blíží jedné, ale nem že ji nikdy dosáhnout. Kmen a ideální válec mají spole nou výšku a kruhovou základnu. Výtvarnice rozd lujeme podle umíst ní kruhové základny. U výtvarnice nepravé (vý etní) se kruhová základna zjiš uje ve vý etní tlouš ce. Tato výtvarnice je v praxi nejpoužívan jší pro snadnou dostupnost místa m ení. Kruhová základna u výtvarnice absolutní se zjiš uje u paty kmene a výtvarnice pravé (relativní) se zjiš uje v n jaké relativní výšce (1/10). Objem kmene se udává v m3 s k rou. Výšky jsou uvád ny v rozsahu 7 m – 40 m v intervalu jednoho metru. Tlouš ky jsou v rozsahu 10 cm – 90 cm po dvou centimetrech.
2.3.1.2 Vlastní m ení
P i zjiš ování zásoby porostu pomocí objemových tabulek se využívá dat zjišt ných pomocí pr m rkování naplno nebo na zkusných plochách. Tato metoda je hodn náro ná jak na asovou dotaci, tak na po et m i .. Po nam ení tlouš ek následuje zjiš ování výšek. Výšky m íme pomocí výškom rné soupravy, která se skládá z výškom ru a z výškom rné lat . P i m ení výšek se zásadn vyhýbáme m ení strom vyvrácených, suchých, nebo zlomených, které se nepo ítají do zásoby porostu. Rovn ž je nutno dodržovat obecné zásady m ení výšek. Dodržovat odstupovou vzdálenost, nem it za silného v tru, 13
nem it za špatné viditelnosti. Po et výšek závisí na rozvrstvení strom do jednotlivých tlouš kových interval , na
lenitosti terénu (jinou výšku mají porosty rostoucí
na vrcholu nebo na pat svahu). Následn mohou m i i provést p esné zm ení a zakreslení plochy a tvaru porostu, p ípadn provést slovní popis porostu pot ebný pro tvorbu LHP.
2.3.1.3 Výpo et zásoby porostu
Následující operací je zjišt ní objemu jednotlivých strom
a tlouš kových
interval pomocí objemových tabulek. Objem stojícího kmene se zjiš uje na základ vyrovnané výšky a vý etní tlouš ky. Výšky se vyrovnávají pomocí matematických funkcí ( Näslundovy, Levakovi ovy, Michajlovovy ) nebo ru n . Vyrovnání je nutné z d vodu snížení rozptylu hodnot m ených výšek. Näslundova funkce:
h = d2 * (a + bd) -2 + 1,3
Levakovi ova funkce : h = a.( Michajlovova funkce:
d 2 ) + 1,3 1+ d
b h = a. exp .( ) + 1,3 d
P esnost vyrovnání m ených výšek závisí na indexu determinace. Interpretace indexu korelace je stejná jako v p ípad korela ního koeficientu, pouze neplatí rovnost p i p ehození prom nných, tedy platí Iyx ≠ Ixy. Druhá mocnina indexu korelace se nazývá index determinace a stejn jako koeficient determinace vyjad uje, jaká ást celkového rozptylu je vysv tlena regresním modelem ( Drápela 2004 ). Index determinace tedy: • udává kvalitu regresního modelu, p esn ji vyjád eno udává, kolik procent rozptylu vysv tlované prom nné je vysv tleno modelem a kolik z stalo nevysv tleno •
nabývá hodnot od nuly do jedné (teoreticky i v etn t chto krajních mezí), p i emž hodnoty blízké nule zna í špatnou kvalitu regresního modelu; hodnoty blízké jedné zna í dobro kvalitu regresního modelu
•
udává se v tšinou v procentech 14
Index determinace má však vlastnost, která áste n snižuje jeho kvalitu. Závisí totiž na po tu vysv tlujících prom nných a s r stem jejich po tu nar stá i jeho hodnota. Proto se používá tzv. modifikovaný index determinace, který je „penalizovaný“ za nadbyte ný po et vysv tlujících prom nných.
I M2 = I 2 −
Má tvar:
( 1 − I 2 )( p − 1 ) n− p
kde p je po et odhadovaných parametr v modelu. Jeho hodnota je tedy vždy nepatrn menší než hodnota indexu nemodifikovaného. Další možností je také grafické vynesení na milimetrový papír. Objem se stanoví pro všechny v kové t ídy stejn , pouze s výjimkou jedle a borovice, které jsou rozd leny podle v ku na tabulky pro porosty ve v ku 41-80 let, 81-120 let a nad 120 let. Po zjišt ní objemu jednotlivých strom
se daný objem vynásobí po tem strom
v intervalu, hodnoty interval se teme a již známe zásobu jedné d eviny v porostu. Postup opakujeme pro všechny d eviny zastoupené v porostu a následn zjistíme zásobu celého porostu. Díky zjišt ní zásoby porostu m žeme po ítat další taxa ní veli iny porostu jako je st ední tlouš ka, st ední výška, zakmen ní porostu, zastoupení d evin, nebo objem porostu bez k ry.
2.3.1.4 P esnost a použití metody
P i dodržení všech zásad m ení a m i ských postup je metoda objemových tabulek nejp esn jší a nejspolehliv jší m i skou metodou k zjiš ování porostní zásoby. …„P i ur ování objemu jednotlivých strom , se údaje odvozené z objemových tabulek mohou lišit od skute ného objemu o ± 15 %“… (Štipl, 2000, s. 36). Její použití je limitováno Je
vhodná
asovou náro ností, náro ností na po et m i bu
do
porost
malých,
ve
kterých
nelze
a jejich vybavení. uplatnit
n kterou
z reprezentativních metod (do plochy 3 ha), nebo do porost , ve kterých pot ebujeme znát zásobu co nejp esn ji (porostní zbytky, t žby porostu, v decká innost).V b žné 15
praxi nenalézá kv li výše uvedeným d vod m uplatn ní a je nahrazována n kterou z reprezentativních metod.
2.3.2 Relaskopování Relaskopování je m i ská metoda vycházející z p ímého m ení jiných hodnot, než je vý etní tlouš ka nebo výška. Teoreticky je metoda založena na zjišt ní zám rného úhlu vytvo eného pomocí m i ské pom cky.
2.3.2.1 Teoretický základ metody
P i relaskopování je m ena vý etní kruhová základna Gha a vychází se z principu, že pro každý strom se vytvo í myšlený hrani ní kruh, jehož polom r se rovná c-násobku tlouš ky doty ného stromu. Pro každý ode ítaný strom opticky vytvo íme samostatný kruh se spole ným st edem. Velikost, polom r kruhu, závisí na vý etní tlouš ce stromu a na použitém zám rném úhlu. Vyjád ením pomocí vzorce vztah vypadá následovn :
A
R b = d a
b R = ⋅d a
R B
kde platí : A……….1 B………..50 R………..Ø kružnice d………..Ø stromu
16
d
Neznámá Gha se tedy vypo te ze vztahu, kde platí, že : Gz………. d2/4 * n Pz………. r
Gz Gha = 10000. = Pz
10000.
π .d 2 4
π .r 2
.n
=
2
2500.π .d 2 .n a2 = 2500 . .n = N b2 2 b2 π . 2 .d a
Z výše uvedeného vztahu vyplývá, že každý zaujatý strom p edstavuje 1 m2 vý etní kruhové plochy na hektar. Pokud je násobný faktor klínu roven jedné. V p ípad relaskopiské hole platí vztah za p edpokladu, že pom r tlouš ky vý ezu a délky hole je 1 : 50. 2.3.2.2. Relaskopické pom cky Nej ast ji používané relaskopické pom cky jsou relaskopická h l, relaskopický klín a pop ípad telerelaskop. Relaskopická (Bitterlichova) h l má délku 50 cm a desti ku s vý ezem 1 cm. Tyto rozm ry jsou nutné p i násobném faktoru 1 a pro dodržení pom ru 1 : 50. Relaskopickou holí se pomocí vý ezu v desti ce zam uje na stromy. „zaujatost“ strom se posuzuje následovn : Obr. 1: Posouzení zaujatosti strom p o m ení relaskopickou holí
zaujatý 1
hrani ní 1/2
nezaujatý 0
Relaskopický klínek je zhotoven pro zám rný úhel, p i n mž je násobný faktor roven 1. Velikost lomového úhlu hranolu je odvozena ze zákona lomu sv telného paprsku procházejícího z idšího prost edí do prost edí hustšího, sklo o ur itém indexu 17
lomu a z n j op t do prost edí idšího. Lomový úhel odpovídá násobnému faktoru. „Zaujatost“ strom se posuzuje následovn . Obr. 2: Posouzení zaujatosti strom p i m ení relaskopickým klínem
zaujatý 1
hrani ní ½
nezaujatý
P ed vlastním m ením je nutno u relaskopického klínu ur it násobný faktor. Toto se provádí pomocí tvercového ter e o rozm rech 10x10 cm a ší ka ter e je rozm r d. Klínem zamí íme na ter a odstoupíme do vzdálenosti, kdy se jeví jako p esn hrani ní a tuto vzdálenost p esn zm íme. Vzdálenost od ter e ke klínku je R. Násobný faktor se ur í ze vzorce : N = 2500 ×
d2 R2
Telerelaskop je jedna z nejdokonalejších m i ských pom cek. Jeho konstrukce umož uje m ení vý etní kruhové základny, tlouš ek a výšek.
2.3.2.3. Vlastní m ení
Praktické m ení provádí jeden m i , který je vybaven
relaskopickou
pom ckou, výškom rem, pr m rkou, porostní mapou, k ídou, zápisníkem, tužkou, gumou a pásmem. M ení za íná ur ením odstupové vzdálenosti. Pro tento úkon existují dva postupy: 1) Z grafikonu na základ plochy a stupn rozr zn nosti - tento zp sob je vhodn jší pro v tší porosty, které nejsou obnovn rozpracovány.
18
2) Podle nejsiln jšího stromu v okraji porostu - na okraji porostu se okulárn vybere nejsiln jší strom, u n hož se zm í vý etní tlouš ka. Její stonásobek je odstupová vzdálenost. Tento zp sob je vhodný pro porosty, kde je v tší výskyt p esílených strom nebo u porost s menší rozlohou. Pokud je odstupová vzdálenost, zjišt ná podle nejsiln jšího stromu, v tší než odstupová vzdálenost odvozená z grafikonu, musí se použít vzdálenost zjišt ná podle nejsiln jšího stromu. Pro vyty ení prvního stanovišt
se odkrokuje od kraje porostu polovina
odstupové vzdálenosti. Na nejbližší strom sm rem dovnit se napíše íslo porostu. Od tohoto stromu se dva metry na jih zarazí kolík, který ozna uje st ed stanovišt . M ení vý etní kruhové základny se provádí ze st edu stanovišt . P i m ení relaskopickou holí je nad st edem stanovišt oko m i e, p i použití jiné pom cky je nad st edem relaskopická pom cka. Zaujatost strom se zjiš uje vždy od ozna eného stromu. M i se otá í kolem st edu stanoviska a pomocí relaskopické pom cky zjiš uje kruhovou základnu ve vý etní výšce. Pokud je n jaký strom v zákrytu, tak se jeho zaujatost zjistí po ukro ení do strany. M ení vý etní kruhové základny se provádí pro každou d evinu dvakrát, po sm ru a proti sm ru hodinových ru i ek. Pokud se m ení liší o více jak 10% je nutné m ení opakovat. Po zm ení vý etní kruhové základny se pro každou d evinu m í tzv. vzorník. Ze zaujatých a nap l zaujatých strom se zm í nejtlustší a nejslabší strom, jejich sou et se pod lí dv ma a ode te se odpo tová konstanta. Ta závisí na v ku a zp sobu p st ní. Výsledek je roven vzorníku. Poté se hledá strom s co nejpodobn jší vý etní tlouš kou a jeho skute ná tlouš ka se zapíše do zápisníku. U tohoto stromu se poté zm í výška a rovn ž se zaznamená. Vzorník se m í i tehdy, pokud je od jedné d eviny p ítomen pouze jeden strom. Na každém stanovišti je nutno zm it sklon terénu pro pozd jší výpo et. Provádí se pomocí sklonom rné stupnice na výškom ru. Výškom rem se zam í ze st edu stanovišt na strom po spádnici a proti spádnici. Z obou hodnot se vypo te pr m r a zapíše se do zápisníku. Sklon se m í ve stupních. Po zm ení všech pot ebných veli in postupuje m i na další stanovišt podle odstupové vzdálenosti (ov). Na stanovištích u kraje porostu je nutné dbát na dodržení poloviny odstupové vzdálenosti. 19
2.3.2.4. Postup výpo tu zásob porostu
Postup výpo tu zásoby relaskopickou metodou za íná se tením vý etní kruhové základny jednotlivých d evin podle stanoviš . Tato hodnota se vyd lí po tem stanoviš a vypo ítá se pr m rná ú ast d eviny na stanovišti. V p ípad , že je použita relaskopická pom cka s jiným násobným faktorem než jedna, je nutno pr m rnou vý etní kruhovou základnu korigovat. P i m ení v porostu, kde je sklon terénu v tší než 10°, je nutno provést korekci na svah podle grafikonu. K vý etní kruhové základn se p ipo te hodnota zjišt ná v grafikonu. Hodnoty jsou uvád ny na hektar, proto je nutné je p epo ítat na plochu porostu. Sou tem korekce na svah a kruhové základny d eviny upravené násobným faktorem se obdrží upravená hektarová vý etní kruhová základna. Z nam ených vzorník se vypo ítají pr m rné tlouš ky a výšky u jednotlivých d evin a z t chto hodnot se pomocí tabulek ur í výtvarnicové výšky. Pro každou d evinu se nyní vypo ítá zásoba porostu podle vzorce: V=G upr * hf * P Kde platí : Gupr……….upravená vý etní kruhová základna hf…………výtvarnicová výška P………….plocha porostu Dále následují výpo ty tabulkového objemu, redukované plochy d eviny, redukované plochy porostu, zastoupení, zakmen ní, pop ípad objem porostu bez k ry. Po ukon ení práce v porostu se provádí test spolehlivosti a racionalizace práce. Ten slouží k zjišt ní, zda je po et stanovisek dostate ný pro objektivní výpo et. Pokud je zjišt ný pot ebný po et menší než skute ný, tak se chyb jící stanoviska reprezentativn rozmístí do porostu mezi stanoviska stávající. Pro test spolehlivosti je nutno znát pr m rnou vý etní kruhovou základnu a rozdíl mezi stanovisky s nejv tší a nejmenší vý etní kruhovou základnou. Pot ebný po et stanovisek se ode te z grafikonu.
Okrajov jsou používány také modifikace relaskopické metody jako je Stöhrova metoda. Zde se ur uje pro každý strom vlastní zám rný úhel. P i použití Strandovy liniové metody se m í podél linie dlouhé 15,71 metr . 20
U zaujatých strom se m í tlouš ka a G se stanoví na základ vztahu : G/ha= 0,1 * d 2.3.2.5. Možnosti chyb Chyby vzniklé p i relaskopování lze rozd lit do t ech základních skupin: - reprezentativní chyba a chyba z nehomogenity porost - chyby m i e - technologické chyby Reprezentativní chyby je chyba vzniklá nestejnou zásobovou úrovní na r zných místech v porostu. Nabývá hodnot ± 10%. Chyba z nehomogenity porost
vzniká v porostech se silnou tlouš kovou
diferenciací a v porostech se sníženým zakmen ním. Nabývá hodnot ± 8%. Chyby m i e jsou nezapo ítávání strom v zákrytu (podhodnocování zásob), chybné zhodnocení zaujatosti hrani ních strom . Chyba nabývá v tšinou kladných hodnot. Chybu p sobí rovn ž mimost edné držení relaskopických pom cek a to až + 3%. Odsun relaskopické hole od oka zp sobí kladnou chybu až + 8%. Technologické chyby jsou zejména chyby ze slou ení více etážových porost , relaskopování ve smrkových porostech se zdu elou bází kmene a relaskopování v porostech se štíhlostním koeficientem odlišným od tabulkových hodnot.
2.3.2.6. Vhodnost použití metody Relaskopování je vhodné do mýtných porost , kde vý etní tlouš ka dosahuje alespo
15 cm. Pro porosty bez nepr hledného podrostu, kde lze umístit nejmén
3 stanovišt , které mají alespo
0,30 ha a jejichž ší ka nepoklesne pod hodnotu
odstupové vzdálenosti. Relaskopování je nejrychlejší a nejpoužívan jší metoda zjiš ování porostní zásoby. Bohužel je mén p esná než pr m rkování naplno.
21
2.3.3 Jednotné objemové k ivky Metoda jednotných objemových k ivek byla vyvinuta pro usnadn ní práce p i m ení porostu pomocí objemových tabulek. Použitím této metody odpadá nutnost m it v porostu velké množství výšek a jejich následné vyrovnávání pomocí grafikonu.
2.3.3.1 Teoretický základ metody Individuální výškové k ivky byly nahrazeny systémem standardizovaných výškových k ivek, konstruovaných podle dvou základních argument st ední tlouš ky a st ední výšky. Ve stejnov kých porostech je nejv tší po et strom v intervalu kolem tlouš ky st edního kmene. Tomuto intervalu st ední tlouš ky odpovídá p íslušná ást výškové k ivky, jejíž poloha a tvar rozhodují o p esnosti výpo tu objemu porostu. Jednotná výšková k ivka udává pr m rné výšky strom
pro tlouš kové stupn .
Je sestavena na základ mnoha výškových grafikon . K ivky jsou o íslovány trojmístným íslem, kde první íslo zna í tlouš kovou t ídu a další dv
íslice po adové íslo k ivky.
K ur ení ísla JOK je nutno ur it pr m rnou výšku a vý etní tlouš ku vzorníku. Jedna z variant ur ení pr m rné výšky a tlouš ky je pomocí Weisova procenta z celkového po tu strom . Weisova metoda je založena na principu, že vzorník je v tlouš kovém stupni, ve kterém je 60 % všech kmen . Tab. 1: Hodnoty Weiseho procentra D evina Všechny d eviny
Rozd lení stromových etností Soum rné
Levostranné
Pravostranné
Klesající
61%
65%
57%
69%
Pro lepší názornost lze vzájemnou závislost stromových
etností vyjád it
graficky pomocí tzv. polygonu etnosti. Je-li nejv tší po et strom v intervalu, kam spadá aritmetický pr m r vypo tený z nejmenší a nejv tší zm ené tlouš ky u d eviny, jedná se o polygon soum rný. 22
Pokud je interval s nejv tším po tem strom nalevo nebo napravo od hodnoty vzorníku (st edního kmene), jedná se o polygony levostranné nebo pravostranné. Jestliže po ty strom s rostoucí tlouš kou klesají, jedná se o polygon klesající, což je typické pro výb rný zp sob hospoda ení.
2.3.3.2. Vlastní m ení P i praktickém m ení pomocí metody JOK se pr m rkuje ve 4 cm intervalu. Po zpr m rkování porostu je nutno ur it typ polygonu podle pr m ru z nejtlustšího a nejten ího stromu. Ze zjišt ného polygonu se ur í Weisseho procento a jím se vynásobí celkový po et strom v porostu. Tímto se ur í po adí pr m rného kmene. Postupným s ítáním po tu strom v intervalech a použitím troj lenky se zjistí pr m r st edního kmene. Po ur ení st edního kmene je v porostu nutno vyhledat pot ebné množství vzorník s rozp tím tlouš ky ± 2 cm a u nich zm it výšku.
íslo JOK se ur í jako
pr se ík pr m rné tlouš ky a výšky vypo ítané aritmetickým pr m rem z nam ených vzorník s p esností na jedno desetinné místo. Pomocí tabulek ur íme objem jednotlivého kmene (pr se ík pr m ru v cm). Vynásobením po tu strom
ísla JOK a
v jednotlivých intervalech a objemem
jednotlivých kmen v tlouš kovém intervalu získáme objem jedné d eviny v porostu. Po vypo ítání zásoby porostu je možno odvodit další dendrometrické veli iny nap . rozm ry st edního kmene (podle objemu st edního kmene), tabulkový objem, redukovanou plochu d eviny, redukovanou plochu porostu, zastoupení d evin, zakmen ní porostu a objem porostu bez k ry.
2.3.3.3. Vhodnost a použití metody Metoda není vhodná do porost
nestejnov kých, do porost
s velmi
rozkolísanou tlouš kovou strukturou a do porost s extrémními rozm ry strom , které nejsou v tabulkách JOK. Postup zjiš ování porostní zásoby je výrazn rychlejší než pomocí objemových tabulek
23
2.3.4. Taxa ní tabulky P i této metod se odhadem zjistí st ední taxa ní veli iny. Objem a bonita se odvodí pomocí taxa ních tabulek. Tyto tabulky jsou velmi d ležitou pom ckou v hospodá ské úprav lesa, protože stejnov ké porosty u nás p evažují. Používají se ke stanovení objemu zejména p edmýtných porost , pro odvození tabulkových objem pro výpo et redukovaných ploch, pro odvození bonit a pro kontrolu výsledk v porostech s m enými zásobami.
2.3.4.1. Teoretický základ Taxa ní tabulky jsou grafické p ehledy, které vyjad ují adu taxa ních veli in pro porosty stejnorodé a pln zakmen né na ploše 1 ha. Z taxa ních veli in jsou zde uvedeny: objem v m3 hroubí s k rou, vý etní kruhová základna v m2 a hektarový po et strom . Tabulkové hodnoty se vyhledávají na pr se íku st ední tlouš ky a st ední výšky.
2.3.4.2. Postup výpo tu zásob porostu Stanovení porostní zásoby vychází z odhadnutých taxa ních veli in. V porostu se odhaduje zakmen ní, zastoupení d evin, st ední tlouš ka a st ední výška. Podle st ední tlouš ky a st ední výšky se vyhledají tabulkové objemy. V taxa ních tabulkách se stoupáním po 20 m3. Pokud se p i ode ítání
jsou u objemu udány hodnoty
dostaneme mezi tyto hodnoty, tak se objem odhaduje s p esností na 10 m3. Objem porostu se vypo ítá podle vztahu: V = Vtab * z * p * P kde platí: Vtab…………objem tabulkový z………...zastoupení p………...zakmen ní P………..plocha porostu
24
Z vypo ítaného objemu porostu se dále m že vypo ítat, po vynásobení p íslušným koeficientem, objem porostu bez k ry.
2.3.4.3. Vhodnost použití a p esnost Použití taxa ních tabulek je vázáno na stejnov ké porosty.Tato metoda je nejmén p esná. Její praktické využívání vyžaduje praktické zkušenosti a schopnost správného odhadu.
25
3. Výsledky práce 3.1. Výb r porost 3.1.1. Obecná charakteristika oblasti Zvolené porosty se nacházejí v katastrálním území Budišov nad Budišovkou, majetku M stských Les Budišova nad Budišovkou. P evážná ást území leží v mírn teplé klimatické oblasti. Území má relativn
plochý reliéf, který je roz len ný
za íznutými údolími vodních tok . Pr m rná nadmo ská výška je 545 m n.m. P evládajícím p dním typem je kambizem typická, varieta kyselá z b idlic a drob eské vyso iny. P evládající soubory lesních typ jsou : •
4A1 – lipová bu ina bažanková
•
5S1 – sv ží jedlobu ina š avelová
•
5B1 – bohatá jedlobu ina ma inková
•
5B3 – bohatá jedlobu ina s kost avou nejvyšší
•
5B6 – bohatá jedlobu ina je menková
Hospodá ské soubory •
411 – smrkové hospodá ství extrémních stanoviš st edních poloh
•
416 – bukové hospodá ství extrémních stanoviš st edních poloh
•
551 – smrkové hospodá ství živných stanoviš vyšších poloh
Porosty byly voleny v takových v kových stupních, aby byla zachycena co nejširší v ková amplituda.
26
3.1.2. Charakteristika jednotlivých porost Porost 422 E 5 Porost se nachází ve st ední ásti polesí. Jeho jižní strana je napojena na odvozní cestu „ Stará dvorecká“. Celková plocha porostní skupiny je 2,08 ha, SLT 5B5, HS 551. V porostu jsou zastoupeny d eviny smrk ztepilý ( 93% ), javor klen ( 1% ), mod ín opadavý ( 5% ) a borovice lesní ( 1% ). Sklon terénu je 0°. Stá í porostu je 50 let. M ená plocha byla umíst na do východní ásti porostu. Porost 421 E 6 Porost se nachází v nejzápadn jší ásti polesí 100 m od lesní skládky „ tverec“. Celková plocha porostní skupiny je 5,89 ha, SLT 5B3, HS 551. V porostu je podle LHP stoprocentní zastoupení smrku. St ední tlouš ka je 24 cm a st ední výška 24 m. Sklon terénu je 4°. Expozice je východní. Stá í porostu je 59 let. M ená plocha se nachází v jihovýchodní ásti porostu. Taxa ní veli iny jsou ovlivn ny áste ným narušením bo ivým v trem. Porost 421 D 7 Porost je situován do jihozápadní ásti polesí. Celková plocha porostu je 0,92 ha, SLT 5S1, HS 551. Porost se nachází na rovin , jsou v n m zastoupeny d eviny smrk ztepilý (95%) a mod ín opadavý (5%). V k porostu je 67 let. Zvolená m ená plocha se nachází v severovýchodní veli iny
áste n
ásti porostu. M ené
ovlivnil kotlík vzniklý p sobením šk dce lýkožrouta lesklého
( Pityogenes chalcographus ). Porost 422 E 8 Porost leží ve st ední ásti polesí. Plocha porostu je 2,3 ha, SLT 5B5, HS 551. Porost se nachází na mírn svažitém terénu se sklonem 5° a severní expozicí. Podle LHP jsou zde zastoupeny smrk ztepilý (85%), mod ín opadavý (10%) a jedle b lokorá (5%). V k porostu je 89 let. 27
M ená plocha se nachází ve východní ásti porostu. Porost je áste n obnovn rozpracován. Porost 422 F 9 Porost se nachází ve st ední ásti polesí. Celková plocha porostní skupiny je 3,39 ha, SLT 5B1, HS 551. V porostu se nacházejí d eviny smrk ztepilý (92%) a mod ín opadavý (5%). Terén je rovinatý bez sklonu. Stá í porostu je 81 let. M ená plocha leží v jižní ásti porostu. Porost 421 C 10 Porost se nachází v západní ásti polesí poblíž lesní skládky „ tverec“. Plocha porostní skupiny je 2,60 ha, SLT 5B3, HS 551. Terén je rovinatý bez sklonu. Zastoupení d evin je následující smrk ztepilý (90%), jedle b lokorá (5%) a mod ín opadavý (5 %). Stá í porostu je 96 let. Zvolená plocha se nachází ve st ední ásti porostu. Porost je áste n obnovn rozpracován. M ení bylo ovlivn no áste ným poškozením bo ivým v trem. Porost 422 F 11 Porost leží je v majetku L R Lesní Správy Vítkov. Plocha porostní skupiny je 2,32 ha, SLT 5B1,HS 551. Terén je mírn svažitý se sklonem 5° a severovýchodní expozicí. Zastoupení d evin v porostu následující smrk ztepilý (75%), buk lesní (15%), jedle b lokorá (5%) a mod ín opadavý (5%). Stá í porostu je 106 let. M ená plocha je situována do jižní ásti porostu. Porost je rozpracován clonnou se í pro p irozenou obnovu buku a jedle. Porost 423 C 12 Porost se svažuje k b ehu vodní nádrže Kružberk. Celková plocha porostní skupiny je 7,31 ha, SLT 4A1, HS 416. Terén porostu je svažitý se sklonem 20° a severní expozicí. V porostu jsou zastoupeny tyto d eviny smrk ztepilý (20%), jedle b lokorá (3%), buk lesní (75%) a javor klen (2%). V k porostu je 116 let.
28
M ená plocha byla umíst na na horní
ást svahu. Porost je rozpracován
clonnou se í pro p irozenou obnovu buku a jedle. Zastoupení smrku je ovlivn no škodami zp sobeným lýkožroutem smrkovým ( Ips typographus ). 3.1.3 M ení v porostech Porost 422 E 5 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly odhadnuty. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo za slune ného po así dne 5.8.2005.
Tab. 2: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
373
Jednotných objemových k ivek
484
Relaskopování
454
Taxa ních tabulek
481
Porost 421 C 6 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce.
29
Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Sklon terénu byl zm en pomocí výškom ru. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení probíhalo dne 3.8.2005 za slune ného po así.
Tab. 3: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
377
Jednotných objemových k ivek
453
Relaskopování
473
Taxa ních tabulek
418
Porost 421 D 7 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo dne 10.2.2006 za mírného sn žení.
30
Tab. 4: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
310
Jednotných objemových k ivek
328
Relaskopování
290
Taxa ních tabulek
312
Porost 422 E 8 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Sklon byl m en pomocí stupnice na výškom ru. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo dne 11.3.2006 za hustého sn žení.
Tab. 5: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
211
Jednotných objemových k ivek
238
Relaskopování
211
Taxa ních tabulek
266
31
Porost 422 F 9 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo dne 10.3.2006 za jasného po así.
Tab. 6: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
369
Jednotných objemových k ivek
346
Relaskopování
251
Taxa ních tabulek
277
Porost 421 C 10 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo dne 10.2..2006 za jasného po así. 32
Tab. 7: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
432
Jednotných objemových k ivek
431
Relaskopování
368
Taxa ních tabulek
466
Porost 422 F 11 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Sklon terénu byl zm en pomocí stupnice výškom ru. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo dne 12.3.2006. Po así bylo polojasné.
Tab. 8: Výsledky m ení Metoda
Zásoba porostu v m3 b.k.
Objemových tabulek
390
Jednotných objemových k ivek
366
Relaskopování
273
Taxa ních tabulek
333
33
Porost 423 C 12 P i použití objemových tabulek byly vypr m rkovány všechny stromy v porostu. Tlouš ky byly za azeny do 4 cm intervalu. Výšky byly vyrovnány pomocí Michajlovovy funkce. Pro použití metody JOK byly využity hodnoty z pr m rkování naplno. Po ur ení Weiseho procenta byly nam eny vzorníky. U vzorníku se zjiš ovala vý etní tlouš ka a výška. Po et relaskopických stanoviš byl ur en pomocí grafikonu. Jako relaskopická pom cka byl použit relaskopický klín. Sklon terénu byl zm en pomocí stupnice výškom ru. Podklady pro metodu taxa ních tabulek byly stanoveny odhadem. Odhadu p edcházela poch zka porostem. M ení prob hlo dne 3.8.2006 za jasného po así.
Tab. 9: Výsledky m ení Zásoba porostu v m3 b.k.
Metoda Objemových tabulek
349
Jednotných objemových k ivek
363
Relaskopování
199
Taxa ních tabulek
247
34
4. Diskuse 4.1. Porovnání výsledk m ení Výsledky m ení byly srovnány slovn srovnání výsledk
a statisticky. Výchozí hodnota pro
byla stanovena hodnota z objemových tabulek. Pro statistické
srovnání bylo použito funkce Anovy.
4.1.1. Srovnání výsledk m ení v jednotlivých porostech Porost 422 E 5 V tomto porostu byla nejp esn jší metoda relaskopická. Kladná odchylka dosáhla hodnoty +21%. P esnost m ení ovlivnil tvar porostu. Na ší ku porostu nešlo umístit více než jedno stanovišt . P i použití metody JOK vznikla kladná odchylka +29%. M ení ovlivnil odlišný zp sob zjiš ování st ední výšky jednotlivých d evin v porostu. P i použití metody taxa ních tabulek vznikla kladná odchylka +28%. M ení ovlivnily špatn
odhadnuté taxa ní veli iny. Vzájemné postavení nadúrov ového
mod ínu a podúrov ových smrk a borovice budilo dojem tém
pln zakmen ného
porostu.
Porost 421 E 6 V tomto porostu byla paradoxn nejp esn jší metoda taxa ních tabulek. Kladná odchylka dosáhla hodnoty +10% vzhledem k hodnot objemových tabulek. P esnost m ení závisela na tom, že v porostu byl zastoupen tém
ze sta procent smrk. Porost
byl málo výškov diferenciovaný. Nejmén p esnou byla metoda relaskopická. Její kladná odchylka dosahovala hodnoty +25%. P í inu lze spat ovat ve špatn ur ené vý etní kruhové základn . Porost byl hust
zapojen a nižší p ísun sv tla zp sobil chybu v posouzení zaujatosti
jednotlivých strom ..
35
P i použití metody JOK vznikla op t kladná odchylka a to +20%. Chyba patrn vznikla v d sledku zhoršených podmínek pro m ení výšek u jednotlivých vzorník .
421 D 7 P i zjiš ování zásoby metodou JOK vznikla kladná odchylka +6%. Tato hodnota je p íznivá. M eni kladn ovlivnila výšková a tlouš ková struktura porostu. Ur ená st ední výška pom rn p esn vystihovala výškovou strukturu porostu. P i relaskopování vznikla kladná odchylka -7%. Výsledek z ejm ovlivnilo špatné posouzeni hrani ních strom . Tím vznikla chyba p i ur ení vý etní kruhové základny. Op t nejvíce p esnou metodou byla metoda taxa ních tabulek. Nam ená hodnota se lišila o +1%, oproti hodnot zjišt né pomocí objemových tabulek. P í inu lze spat ovat v již zmín né nízké diferenciaci porostu. 422 E 8
V tomto porostu se jako nejmén p esná jevila metoda taxa ních tabulek. Kladná chyba +26% vznikla díky špatnému odhadu zakmen ní porostu. P esnost m ení rovn ž negativn ovlivnilo nadhodnocení pr m rných tloušt k porostu. P i použití metody JOK vznikla kladná chyba +13%. Tato odchylka vznikla díky odlišnému zp sobu ur ování tloušt k a výšek. Hodnota zásoby zjišt ná relaskopováním vykazovala nulovou odchylku od hodnoty zjišt né pomocí objemových tabulek. 422 F 9 Nejvíce p esnou metodou byla metoda JOK. Záporná chyba vzniklá p i porovnání s objemovými tabulkami dosahovala hodnoty -6%. Nejv tší odchylka vznikla p i použití relaskopování. Odchylka -32% vznikla díky špatn
ur enému stupni rozr zn nosti. Výsledek rovn ž negativn
ovlivnila
tlouš ková a výšková diferenciace porostu a po et d evin v porostu. P i použití metody taxa ních tabulek vznikla záporná odchylka -25%. Tato hodnota dokazuje trend z p edcházejících porost a sv d í o nízké p esnosti metody. 36
421 C 10 V tomto porostu op t nastala situace, kdy se hodnota zásoby zjiš ovaná odlišnými metodami shodovala. Metodou JOK bylo dosaženo nulové odchylky. Ob metody využívají stejná vstupní data z pr m rkování naplno. P esnost m že ovlivnit pouze odlišný zp sob zjiš ování výšek. Relaskopováním vznikla záporná odchylka –15%. Chybu zp sobilo špatné ur ení odstupové vzdálenosti. P i použití metody taxa ních tabulek vznikla kladná odchylka +8%. Vzhledem k povaze metody lze tuto hodnotu považovat za p ípustnou.
422 F 11 P i zjiš ování zásoby metodou JOK vznikla záporná odchylka -7%.
Tato
hodnota je, p i porovnání s ostatními metodami, pom rn p esná a vystihuje trend s p edcházejících porost . Nejmén p esnou byla metoda relaskopování. P i výpo tu vznikla odchylka 30%. Tato hodnota je pom rn vysoká. Odchylku zp sobil velký po et hrani ních strom . Zde asto vzniká chyba p i posouzení zaujatosti. M ení rovn ž negativn ovlivnila výšková diferenciace porostu. Hodnota zásoby zjišt ná pomocí taxa ních tabulek dosahovala záporné odchylky -15%. Tato chyba byla patrn zp sobena špatným ur ením st edních tloušt k a výšek u jednotlivých d evin v porostu. Zakmen ní bylo rovn ž špatn ur eno, nebo porost již byl rozpracován clonnou se í.
423 C 12 V tomto porostu byla rovn ž nejp esn jší metoda JOK. Kladná odchylka dosahovala hodnoty +4%. Nejmén p esnou metodou bylo relaskopování. Odchylka -43% je velmi vysoká. Tuto nep esnost zp sobila zna ná tlouš ková diferenciace porostu. Zvolený stupe rozr zn nosti nevystihoval variabilitu porostu. Terén porostu byl velmi lenitý a na 37
n kterých stanovištích bylo obtížné p esn zm it sklon. Relaskopování dále zt žovala p ítomnost náletu z p irozené obnovy. Chybu rovn ž zp sobila velikost porostu. Porost byl na hranici vhodnosti pro relaskopování. P i použití metody taxa ních tabulek vznikla záporná odchylka -29%. Tuto hodnotu ovlivnilo p edevším špatn odhadnuté zakmen ní a zastoupení jednotlivých d evin.
4.1.2. Statistické srovnání výsledk Dvoufaktorová ANOVA bez opakování m ení Tato metoda se používá v p ípadech, kdy m ení pro jednotlivé kombinace faktor nelze replikovat, takže v každé bu ce je jen jedno m ení. I tento p ípad lze statisticky zpracovat, i když zde jsou – oproti metod s vyváženým experimentem s opakováním – jistá omezení, p edevším nem žeme uvažovat s interakcí. Je tomu tak proto, že uvnit bun k není žádná variabilita a tedy nem žeme vypo ítat MR (tj. variabilitu uvnit bun k). K odhadu celkové variability slouží pouze tzv. „zbytková“ variabilita (v anglicky psané literatu e ozna ovaná jako „remainder“), která se získá jako rozdíl celkové variability a aditivn p sobících faktor .
38
Tab. .10: Uspo ádání tabulky pro dvoufaktorovou analýzu rozptylu bez opakování Zdroj variability
Sou et tverc odchylek a
Faktor A
SA =
Faktor B
Variabilita nevysv tlená p sobením faktor
Celková variabilita
SB =
i =1 j=1
x ij −C
b
x ij −C
a
S E = SC − S A − S B
a
b
i =1 j=1
DFA = a − 1
MA =
SA DFA
DFB = b − 1
MB =
SB DFB
DFE = (a-1)(b-1)
x ij2 − C
a b
C=
Pr m rný tverec odchylek (rozptyl)
2
a
j=1 i =1
SC =
volnosti
2
b
b
Po et stup
i =1 j=1
DFC = N - 1 2
x ij a
N
39
N = ab
ME =
SE DFE
Tab. 11: Statistické srovnání výsledk Anova: dva faktory bez opakování Faktor 422 E 5 421 E 6 421 D 7 422 E 8 422 F9 421 C 10 422 F 11 423 C 12
Po et 4 4 4 4 4 4 4 4
Sou et 1792 1721 1240 926 1243 1697 1362 1158
Pr m r 448 430,25 310 231,5 310,75 424,25 340,5 289,5
Rozptyl 2682 1776,917 242,6667 691 3114,917 1670,917 2571 6313
OT
8
2811
351,375
4407,125
JOK REL TAX
8 8 8
3009 2519 2800
376,125 314,875 350
6162,125 11121,55 8566,857
Rozdíl 7 3 21
Hodnota P MS F F krit 24263,64 12,14392 3,96E-06 2,487578 5076,365 2,540714 0,083906 3,072467 1998,007
ANOVA
ádky Sloupce Chyba
SS 169845,5 15229,09 41958,16
Celkem
227032,7 31
Zdroj variability
Z výsledk
vyplývá, že rozdíly ve výsledcích pro jednotlivé metody nejsou
statisticky významné. Statisticky významné jsou pouze rozdíly p i srovnávání výsledk mezi jednotlivými porosty.
4.2.1. Využitelnost jednotlivých metod v praxi Metoda objemových tabulek Metoda objemových tabulek je nejp esn jší metodou pro zjiš ování zásoby porostu. Díky použití vstupních dat z pr m rkování naplno je dokonale vystižena tlouš ková struktura porostu. P i dodržení postupu p i m ení výšek, stanoveného po tu m ených výšek a všech ostatních m i ských zásad je tato metoda nejvíce p esná. P i výpo tu vzniká nejvíce chyb p i vyrovnávání nam ených výšek. Dnešní moderní 40
výpo etní technika tuto innost zjednodušuje a zp es uje. Metoda je vhodná do porost všech v kových t íd. Je ale asov náro ná a náro ná na po et m i . Po et m i p edevším ovliv uje p ítomnost t žko pr chodné bu en , lenitost terénu a celková lenitost porostu. Tato skute nost je p edur uje jen do porost
mýtných. V t chto
porostech je žádoucí znát zásobu velice p esn a po et strom je zde nízký. Rovn ž je vhodná do porost
s velkou tlouš kovou diferenciací, s vysokým po tem d evin a
s podrostem. Limitujícími faktory použití metody jsou rozloha porostu a po et strom v porostu. Metoda se používá v porostech , které nelze relaskopovat.
Metoda jednotných objemových k ivek Metoda využívá stejných vstupních dat jako metoda objemových tabulek. Zna ným zjednodušením je zde nižší po et m ených výšek v porostu. Rovn ž odpadá nutnost vyrovnávání m ených výšek. Toto zjednodušení jde ale na vrub p esnosti. Jednotné výšky ne vždy p esn
vystihují skute nou výškovou strukturu porostu.
Metoda je vhodná do stejných typ porost jako objemové tabulky. Její použití je kompromisem mezi rychlostí a p esností m ení. Metoda relaskopická Tato metoda je nejpoužívan jší metodou p i zjiš ování porostních zásob. Mezi její velké p ednosti pat í nízká asová náro nost. M ení je schopen provád t jen jeden m i . Metoda je vhodná do málo rozr zn ných porost . P esnost nejvíce ovliv uje tlouš ková a výšková struktura porostu, velikost a tvar porostu, po et hrani ních strom v porostu, svah a
lenitost terénu. Pro relaskopování nejsou vhodné porosty
s nepr hledným podrostem, porosty obnovn rozpracované a porosty, ve kterých nelze umístit dostate ný po et stanoviš . Metoda taxa ních tabulek Tato metoda je nejmén p esná. Její použití je vhodné do porost , kde není nutné znát p esn velikost zásoby. Metoda slouží k hrubému odhadu zásob v p edmýtních porostech. Její p esnost závisí na schopnostech a zkušenostech m i e. St ední taxa ní veli iny jsou totiž ur ovány na základ odhadu. 41
5. Záv r
Cílem bakalá ské práce bylo posoudit p esnost, asovou náro nost a vhodnost použití jednotlivých m i ských metod pro zjiš ování zásoby porostu. M ení prob hlo na majetku M stských Les
Budišova nad Budišovkou. Byly vybrány porosty
s výhradním zastoupením smrku ztepilého (Picea abies L.) a buku lesního (Fagus silvatica L.). V k porost byl volen tak, aby byly zaujaty porosty od pátého po dvanáctý v kový stupe . M ení bylo provád no s maximálním d razem na p esnost a na dodržení m i ských postup . Metoda objemových tabulek byla nejp esn jší ze všech zkoumaných metod. Metode má nejv tší nároky jak na asovou dotaci tak na po et m i . Co se tý e v ku porostu je metoda vhodná do všech v kových kategorií.
asová náro nost metodu
p edur uje do porost mýtného v ku. Metoda jednotných objemových k ivek je mén p esná. Její p esnost a rychlost je ovlivn na odlišným zp sobem zjiš ování st edních výšek v porostu. Metoda je vhodná do podobných typ porost jako metoda objemových tabulek. Metoda relaskopická pat í do skupina reprezentativních metod. Její p esnost je a vhodnost použití ovliv uje rozr zn nost a variabilita zásoby. Metoda je nejmén
asov
náro ná a je schopen ji provád t pouze jeden m i . Metoda je vhodná do porost s dostate nou rozlohou, bez podrostu a do porost s nízkou variabilitou zásob. Metoda taxa ních tabulek je nejmén p esná. Její použití a p esnost závisí zcela na zkušenostech m i e. Tato metoda je vhodná do porost s nízkou tlouš kovou a výškovou rozr zn ností. Její podstata ale znemož uje získávat p esné výsledky.
42
6. Seznam použité literatury 1.
Drápela, K, Simon, J.- Zach, J. Dendrometrie cvi ení, VŠZ Brno 1994 166 s.
2.
Drápela, K. Dendrometrie prezentace MZLU Brno 2004
3.
Simon, J. Dendrometrie ( vybrané ásti ) VŠZ Brno 1988 60 s.
4.
Simon, J-Zach, J. Dendrometrie ( cvi ení ) VŠZ Brno 1990 114 s.
5.
Štipl, P. Hospodá ská úprava lesa. Dendrometrie. SLŠ Hranice 2000
6.
Taxa ní pr vodce Brandýs nad Labem 1985
43
7. Souhrn Bakalá ská práce se byla zam ena na srovnávání metod sloužících k zjiš ování zásoby. Byly srovnávány rychlost, p esnost a vhodnost použití jednotlivých metod. M ení bylo provád no v porostech od pátého do dvanáctého v kového stupn .Zvolené porosty jsou sou ástí majetku M stských Les Budišov nad Budišovkou. Porovnávány byly metody objemových tabulek, relaskopická, jednotných objemových k ivek a taxa ních tabulek. Metoda objemových tabulek je nejp esn jší a asov nejnáro n jší. Je vhodná do porost mýtných s malou plochou. Metoda jednotných objemových k ivek je mén
asov náro ná a mén p esná.
Je vhodná do porost stejného typu jako metoda objemových tabulek. Relaskopická metoda je nejrychlejší a asov nejmén náro ná. Je vhodná do porost nediferenciovaných, do porost bez podrostu s mén
lenitým terénem.
Metoda taxa ních tabulek je nejmén p esná a asov nenáro ná. Je postavena na principu odborného odhadu. Její výsledek je zcela závislí na individuálních schopnostech m i e.
This bachelor theses was aimed on comparation of methods for ascertaining of standing volume in forest. There were compared speed, exactness and pertinence of using individual methods. Measuring was processed in forest stands of 5. – 12. age degree. Selected stands are a part of „Forests of town Budišov nad Budišovkou“. There were compared method of stand volume tables, angl count sampling, volume spline method and . tables based on mean diameter and height metod. Method of stand volume tables is the most exact, but it is also the most difficult. It is suitable for old growth stands on small areas. Volume spline method is easier than the firts one, but it is also less exact. It is acceptable in same stands like method of stand volume tables. Angle count sampling is the fastest and one of the simplest. It fit to uniform stands, without undergrowth and with unrugged topography. Tables based on mean diameter and height is the least exact one, but also the simlest one. It is based on qualified estimation. Its result absolutely depends on individual abilities of measurer 44
8. Seznam p íloh Výpo et zásoby porost pomocí OT……………………………….str. 46-66 Výpo et zásoby porost pomocí JOK……………………………...str. 67-82 Výpo et zásoby porost pomocí Relaskopování…………………...str. 83-91 Výpo et zásoby porost pomocí Taxa ních tabulek……………….str. 92-95 Relaskopické zápisníky…………………………………………….str. 96-103 Výsledky m ení…………………………………………………....str. 104-105 Porostní mapy………………………………………………………str. 106-107
45
46
