2.
Kyberšikana a její formy
Cíle kapitoly Tato kapitola vám objasní a vysvětlí, co znamená pojem kyberšikana. Dále se seznámíte s typy kyberšikany.
Kyberšikana Kyberšikana (cyberbullying) je druh šikany, kdy útočník využívá elektronické prostředky (informační a komunikační technologie), jako například mobilní telefony, internet (email, ICQ, chat, Facebook) a další jiná elektronická komunikační zařízení, k poškození oběti. S jakou formou Kyberšikany se nejčastěji setkáváme •
zasílání obtěžujících, urážejících nebo útočných emailů či SMS,
•
vytváření webových stránek nebo blogů s ponižujícím obsahem,
•
vytváření falešného profilu na sociálních sítích,
•
pořizování video záznamů, fotografií nebo zvukových záznamů s cílem poškodit danou osobu,
•
zveřejňování video záznamů, fotografií nebo zvukových záznamů s cílem poškodit danou osobu,
•
ukradení identity – zneužití osobního účtu (např. emailového účtu, účtu na sociálních sítích) cizí osobou. Prakticky to znamená, že útočník se zmocní hesla oběti k těmto účtům a následně jejím prostřednictvím komunikuje za oběť, nebo tak získá osobní údaje uložených na těchto sítích, se kterými dále nakládá. Kybešikana často slouží k posilování klasické šikany, kdy útočník natáčí fyzické nebo
psychické šikanování a zveřejňuje záznam na internetu.
Hlavními rozdíly mezi kyberšikanou a šikanou Útočníci jsou anonymní Útočník (agresor) vystupuje vzhledem k oběti pod přezdívkou nebo pod neznámou emailovou adresou, případně pod neznámým telefonním číslem. Pro agresora není problém tuto identitu měnit a vytvářet nové profily. Použitím určitých postupů lze útočníka vypátrat, ovšem je potřeba vzít v úvahu, že v mnoha případech se oběť nemůže spolehnout na pomoc policie, protože některé projevy kyberšikany nelze zatím trestat.
Fyzické a charakterové vlastnosti útočníka Ve virtuálním světě nezáleží na věku, pohlaví, síle ani postavení v partě. Útočníkem může být kdokoliv, kdo má potřebné znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Místo a čas útoků U klasické šikany lze předpovědět, kde a kdy lze očekávat útoky (např. o přestávkách ve škole). U kyberšikany se útočník s obětí nemusí vůbec potkat a jeho útok může být způsoben kdykoliv (třeba i o půlnoci, kdy oběť spí).
Ve virtuálním světě se někteří lidé chovají jinak než v realitě V internetovém světě se lidé často chovají tak, jak by se ve skutečném světě nechovali. Lidé jsou často agresivnější, méně opatrní, co se týče citlivých témat a odvážnější v komunikaci.
K šíření kyberšikany pomáhá útočníkovi publikum Pořízené záznamy (např. video) se mohou snadno šířit internetem a tím si získávat potřebné publikum. Čím větší je publikum, tím větší je dopad na oběť.
Dopady kyberšikany jsou těžko rozeznatelné Kyberšikana je většinou spojená s psychickým týráním oběti, které není snadné poznat, na rozdíl od fyzického napadání (např. modřiny). Oběti jsou často uzavřeny do sebe a nekomunikují.
Kyberšikana může být způsobena i neúmyslně Kyberšikana může být výsledkem toho, že špatně odhadneme situaci nebo reakci daného člověka. Co připadá mně jako vtip, nemusí být bráno stejně u druhých osob.
Kyberstalking Stalking (čti stólking) (lov, pronásledování) označuje opakované a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pokud toto obtěžování je konáno pomocí informační a komunikační technologie, pak hovoříme o kyberstalkingu (cyber-stalkingu).
Základní (typické) projevy kyberstalkingu Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí informační komunikační technologie. Zde se jedná nejčastěji o využití e-mailové komunikace, SMS zpráv nebo komunikace přes sociální sítě. Obsah těchto zpráv může mít několik podob: od veselých a vtipných až po urážející a zastrašující. Útočník může měnit styl zpráv, může pozvolně přecházet z příjemných zpráv až po zprávy s vyhrožujícím obsahem.
Demonstrace moci a síly stalkera Stalker (útočník) využívá výhrůžek na základě informací o oběti (vím, kde jsi, co děláš, vidím tě, vím, co máš na sobě…). Oběť sleduje při každodenní činnosti (nakupování, venčení psa nebo při cestě do práce).
Destrukce majetku oběti V tomto případě se jedná o zasílání virů e-mailem a následnou ztrátu dat, nebo o využití techniky k získávání osobních údajů oběti či nabourávání se do internetových profilů oběti. Může dojít ke zničení auta, domovních dveří nebo poštovních schránek.
Snaha poškodit reputaci oběti (očernění oběti) Zde patří například šíření nepravdivých informací v okolí oběti (škola, práce, přátelé).
Sexting Co znamená pojem sexting? Především jde o rizikové šíření a sdílení materiálu sexuální povahy prostřednictvím informačních technologií (internetu) a komunikačních technologií (mobilních telefonů). Nejčastěji tyto materiály vznikají v rámci partnerských vztahů. Často se pak při hádce, konfliktu nebo rozchodu stávají předmětem vydírání nebo zesměšňování. Jejich pořízení nás tak uvádí do nebezpečí, že budou zveřejněny a šířeny bez našeho vědomí internetem nebo pomocí mobilních telefonů. Někdy je doporučováno (když už nejde jinak) nezobrazovat na intimních fotografiích, které sdílíme s partnerem, detailní záběr obličeje. Podle jediného českého serveru sexting.cz, který se zabývá výhradně problematikou sextingu, skýtá tento nový fenomén několik druhů rizikového chování: •
potenciálním útočníkům dáváme k dispozici citlivý materiál, který mohou zneužít proti nám,
•
tento materiál může na internetu kolovat několik let nebo může být použit za několik let od svého vzniku,
•
oběť sextingu může být vystavena tzv. harašení či sexuálním útokům.
Kybergrooming Kybergrooming označuje takové chování uživatelů internetu, které se snaží v oběti vyvolat falešnou důvěru a připravit ho na schůzku, jejímž cílem je (ne)zletilou oběť pohlavně zneužít. Častými útočníky bývají pedofilové. Častou obětí kybergroomingu bývají děti a mladiství. V širším pojetí lze za kybergrooming považovat jakékoliv způsoby manipulace dětí a mladistvých prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. ve spojení s terorismem, kdy je dítě přemluveno na bombový útok). Útočníci často využívají sociální sítě, veřejné chaty, seznamky, ICQ a jiné komunikační aplikace a e-maily.
Manipulace obvykle probíhá v několika etapách následujícím způsobem: 1. Kybergroomer (útočník) se u oběti snaží vzbudit důvěru. Informace, které o sobě oběti sděluje (např. věk, pohlaví, zájmy, problémy,…) upravuje tak, aby se oběti co nejvíce přiblížil. Chce si vytvořit s obětí kamarádský vztah. 2. Kybergroomer začíná oběť podplácet dárky či službami, pomocí kterých se snaží od oběti získat různé materiály (především fotografie). Za podplácení můžeme brát například i dělání domácích úkolů nebo pomoc s referátem apod. 3. Kybergroomer se snaží o to, aby se na něm oběť stala závislá. Útočník vydírá svou oběť například, že zveřejní intimní fotografie oběti nebo vyzradí nějaké tajemství apod. Kybergroomer žádá oběť o osobní schůzku. Osobní schůzky se útočník může domáhat různými způsoby, od vzájemné dohody až po vyhrožování nebo vydírání (nejčastěji pomocí fotografií, které útočník získal od oběti). Kybergroomer využívá osobního střetnutí s obětí k sexuálnímu obtěžování, sexuálnímu zneužití nebo fyzickému týrání.
