Vyjádření České republiky k Zelené knize o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží (COM(2013) 37 final, ze dne 31.1.2013)
1) Souhlasíte s výše uvedenou definicí nekalých obchodních praktik? ČR souhlasí s vymezením pojmu „nekalé obchodní praktiky“ v zelené knize. Toto vymezení je dostačující a vhodně vystihuje nejen to, v čem nekalé praktiky spočívají, ale i příčiny jejich vzniku a důvody, proč je nelze jednoduchým způsobem odstranit. Domníváme se, že tato definice může efektivně sloužit jako metodické a jednotné východisko k diskusím o dané problematice. V návaznosti na výsledky diskuse by případně mohlo dojít k úpravám, budou-li shledány jako žádoucí. 2) Je pojem „nekalé obchodní praktiky“ uznán ve Vašem členském státě? Pokud ano, uveďte laskavě jak. V ČR danou problematiku upravuje řada právních předpisů: A. Na prvním místě je třeba uvést zákon č. 395/2009 Sb. ze dne 9. září 2009 o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Zákon upravuje způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Významnou tržní silou rozumí zákon takové postavení odběratele vůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a kdy si odběratel vůči dodavateli může vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky. Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl dodavatele a odběratele, jejich finanční sílu, velikost obchodní sítě odběratele, velikost a umístění jeho jednotlivých prodejen. Není-li prokázán opak, má se za to, že významnou tržní sílu má odběratel, jehož čistý obrat přesáhne 5 miliard CZK. Zákon zakazuje zneužití významné tržní síly vůči dodavatelům. Specifikuje, jaké jednání se zejména považuje za takové zneužití. V zákoně jsou upraveny správní delikty a sankce za ně. Dohled nad dodržováním zákona provádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. B. Dle obchodního zákoníku (§ 265) obecně platí, že výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. C. Pro úplnost lze uvést, že pojem „nekalé obchodní praktiky“ se objevuje i v některých dalších zákonech, mj. v zákoně č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, což už je ovšem jiná problematika. Podle § 4 odst. 1. citovaného zákona je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. 3) Měl by se podle Vašeho názoru pojem „nekalé obchodní praktiky“ omezit na sjednávání smluv, nebo by měl zahrnovat také fázi před uzavřením smlouvy a/nebo po jejím uzavření? ČR se domnívá, že pojem nekalé obchodní praktiky zahrnuje široké spektrum jevů, které nelze v žádném případě omezit pouze na sjednávání smluv. Půjde především o fázi následující 1
po uzavření smlouvy. Řada těchto praktik není vůbec smluvně ošetřena a děje se na základě ústních, telefonických či elektronických „pokynů“. 4) V které fázi dodavatelského řetězce v obchodu mezi podniky může docházet k nekalým obchodním praktikám? K nekalým obchodním praktikám může docházet v celém dodavatelském řetězci, nicméně k rozhodující části tohoto chování dochází ve vztahu mezi dodavateli a maloobchodními řetězci. Tyto praktiky jsou typické zejména pro oblast zemědělských a potravinářských produktů, ale neomezují se jen na ni (viz odpověď na otázku č. 7).
5) Co si myslíte o pojmu „faktor strachu“? Sdílíte v tomto ohledu posouzení nastíněné výše? Vysvětlete, prosím. Pojem „faktor strachu“ v ČR používán není. Dle našeho názoru nejde o termín, který by zapadal do právního jazyka a byl by použitelný v právních předpisech. Jde spíše o označení některých jevů, jež mohou být zkoumány v rámci sociologických, ekonomických nebo psychologických analýz sloužících zákonodárci jako podklad při volbě konkrétních opatření. Samotná právní úprava, do níž se tyto úvahy promítají, by měla být založena na objektivních kritériích. 6) Do jaké míry a jak často se podle Vašich zkušeností vyskytují nekalé obchodní praktiky v potravinářském odvětví? V které fázi obchodního vztahu k nim nejčastěji dochází a jak? ČR se domnívá, že „potravinářství“ je oborem, kde vážnost dopadů a četnost ovlivnění trhu působením nekalých obchodních praktik je největší a nejvýznamnější. Tento závěr vyplývá zejména z následujících okolností: Dodavatelé z tohoto odvětví jsou na obchodních řetězcích více závislí než u jiných zpracovatelských sektorů, kde je vyšší podíl nezávislého obchodu a specializovaných obchodních sítí (textil, elektronika, obuv apod.). Na potravinářském trhu na straně obchodních řetězců a zpracovatelů operují nejsilnější globální hráči. Dochází zde k velkým každodenním obratům se zbožím čerstvé či denní potřeby. Pozornost se na dané odvětví upírá též kvůli ochraně zdraví obyvatel. 7) Vyskytují se nekalé obchodní praktiky také v nepotravinářských obchodních odvětvích? Pokud ano, uveďte prosím konkrétní příklady. Třebaže problém nekalých obchodních praktik je nejcitelnější v potravinářském odvětví, obdobné problémy se mohou vyskytovat i v jiných oblastech. V ČR byly zaznamenány takové jevy např. v rámci obchodu stavebninami a stavebním materiálem či nářadím a stroji. 8) Mají nekalé obchodní praktiky negativní dopad, zejména pokud jde o schopnost Vaší společnosti investovat a inovovat? Uveďte prosím konkrétní příklady a vyčíslete v co největším rozsahu. ČR se domnívá, že dopady na schopnost investovat a inovovat mají nekalé obchodní praktiky z několika důvodů: - Tlak na snižování obchodní marže dodavatelů zhoršuje jejich ekonomické výsledky a tím může i podvazovat schopnost investovat jak z vlastních zdrojů, tak i zhoršit dostupnost 2
bankovních produktů. Na druhou stranu lze mít za to, že v některých případech ostrá konkurence může naopak inovace a efektivitu podněcovat. - Zájem obchodních řetězců pouze o cenu vede k omezování inovačních aktivit, zejména u malých a středních podniků, které nejsou schopny následně tyto nové produkty umísťovat na trh. - Pokud se inovační aktivity u výrobců realizují, zejména formou úspor nákladů na výrobu, vedou tyto kroky ve většině případů ke snižování kvality produktů. - Nové a komerčně úspěšné produkty mohou být velmi často nahrazovány výrobky privátních značek, což opět znehodnocuje investice výrobců do inovací. 9) Mají nekalé obchodní praktiky dopad na spotřebitele (např. prostřednictvím ovlivňování cen, výběru výrobků nebo inovací)? Uveďte prosím konkrétní příklady a vyčíslete v co největším rozsahu. Dle našeho názoru je možné připustit primární i sekundární dopady uplatňování nekalých obchodních praktik na spotřebitele: Primární dopady ve vztahu ke spotřebiteli mohou mít podobu např. krátkodobějšího či dlouhodobějšího snížení cen. Prodejce tímto způsobem usiluje o navýšení počtu zákazníků a zvýšení tržeb. Rovněž tak ale může docházet k vůči spotřebitelům negativním změnám cenových hladin určitých výrobků, případně ke snížení jejich kvality či dostupnosti. Pokud jde o snížení kvality, v praxi může jít např. o používání surovinových náhražek (rostlinné tuky v sýrech, jablečné pyré v marmeládách, strojně oddělené maso v masných výrobcích, koňské maso aj.), a následně ke klamání konečného spotřebitele. Sekundární dopady se mohou projevit v dlouhodobějším horizontu jako důsledek deformace férového tržního prostředí, kdy některý subjekt na trhu je likvidován či soustavně hospodářsky postihován. Zhoršení konkurenčního prostředí se pak nemohou neblaze nedotknout konečného článku řetězce, tedy spotřebitele. Detailnější příklady a vyčíslení by mohly poskytnout reprezentativní organizace podniků a spotřebitelů. Je třeba mít na paměti, že negativní dopady na spotřebitele mohou mít i různá omezení volného obchodu a smluvní volnosti, která mají za cíl boj proti nekalým obchodním praktikám. 10) Mají nekalé obchodní praktiky dopad na přeshraniční obchod v EU? Vedou nekalé obchodní praktiky k roztříštění jednotného trhu? Pokud ano, vysvětlete prosím, do jaké míry mají nekalé obchodní praktiky dopad na schopnost Vaší společnosti realizovat příhraniční obchod. Dopady na vnitřní trh mohou mít teoreticky především rozdílné vnitrostátní úpravy přijaté za účelem boje proti nekalým obchodním praktikám (viz odpověď na otázku č. 16), avšak ČR nemá informace o existenci takových problémů na svém území či v jiných členských státech. Samotné nekalé obchodní praktiky mohou mít přeshraniční vliv. V mnoha případech mohou obchodní řetězce preferovat dodavatele ze svých mateřských zemí nebo od určitých globálních dodavatelů, a tím může docházet k vytváření překážek pro regionální a národní dodavatele.
3
11) Řeší v některých členských státech vnitrostátní regulační nebo vnitrostátní samoregulační rámce dostatečně nekalé obchodní praktiky? Pokud ne, uveďte proč. ČR nemá podrobné informace o právních úpravách v jiných členských státech a o jejich úspěšnosti. Pozitivní ohlasy jsou slyšet ve vztahu k francouzské či polské úpravě. Dosavadní zkušenosti se samoregulací ukazují, že tento přístup má omezené dopady. Převážná většina zemí EU řeší své vlastní specifické problémy s nekalými obchodními praktikami národní legislativou. 12) Je neexistence zvláštních vnitrostátních regulačních nebo vnitrostátních samoregulačních rámců upravujících nekalé obchodní praktiky problémem v právních řádech, v nichž neexistují? ČR se domnívá, že ve velké míře záleží na kultuře podnikatelského prostředí a přístupu státních a dozorových orgánů k dané problematice. S ohledem na rozdílnost podnikatelského prostředí a hospodářských podmínek v každém státě lze mít za to, že primární role v úpravě dané problematiky by měla náležet členským státům, zatímco Unie by se měla zaměřit na otázky, které přesahují jejich možnosti. 13) Mají opatření pro potírání nekalých obchodních praktik dopady pouze na domácí trhy, nebo také na přeshraniční obchod/poskytování služeb? Pokud ano, vysvětlete, prosím, tento dopad na schopnost Vaší společnosti realizovat přeshraniční obchody. Ústí rozdíly mezi stávajícími vnitrostátními regulačními / samoregulačními rámci v roztříštěnost jednotného trhu? ČR se domnívá, že opatření na potírání nekalých obchodních praktik by mělo mít dopad na jednání obchodních řetězců daného členského státu. V případě zahraničních dodavatelů však mohou mít příslušná opatření vliv i na tyto přeshraniční vztahy. Rozdílné vnitrostátní úpravy přijaté za účelem boje proti nekalým obchodním praktikám teoreticky mohou mít dopady na vnitřní trh, avšak ČR nemá informace o existenci konkrétních problémů na svém území či v jiných členských státech. 14) Domníváte se, že by měla být přijata další opatření na úrovni EU? ČR se domnívá, že daná problematika by měla být řešena primárně na úrovni členských států s ohledem na rozdílnost podnikatelského prostředí a hospodářských podmínek v každém státě. Nebráníme se nicméně diskusi o přijetí opatření na úrovni EU v těch oblastech, kde rozdílné vnitrostátní úpravy mohou vytvářet překážky pro fungování vnitřního trhu. Přijetí takového opatření by musela předcházet identifikace a prokázání dostatečně závažných překážek. Dané opatření by muselo být zacíleno na jednotlivé problémové aspekty. V žádném případě není namístě uvažovat o komplexním kodexu upravujícím „dodavatelsko-odběratelské vztahy“. Jakékoli unijní opatření by muselo vyváženě zohlednit smluvní volnost na straně jedné a veřejný zájem na straně druhé. Důležité je rovněž chránit práva konečných spotřebitelů i vlastníků ochranných známek.
4
15) Má právní úprava, byla-li zavedena, v oblasti nekalých obchodních praktik kladný dopad? Existují možné nevýhody/problémy spojené se zavedením právní úpravy v oblasti nekalých obchodních praktik, např. ukládání neodůvodněných omezení smluvní volnosti? Vysvětlete, prosím. Na vnitrostátní úpravu v ČR a její účinky existují různé názory, a to i mezi příslušnými orgány státní správy. Z logiky věci je kritizována velkými obchodními řetězci, ze strany menších dodavatelů se ozývají některé příznivé ohlasy. 16) Existují mezi členskými státy významné rozdíly v právním přístupu k úpravě nekalých obchodních praktik? Pokud ano, představují tyto rozdíly překážku pro přeshraniční obchod? Uveďte prosím konkrétní příklady a vyčíslete dopad v co největším rozsahu. Mezi členskými zeměmi existují významné rozdíly v právním přístupu od minulých etických kodexů (UK, Irsko, Španělsko) přes úpravy v rámci hospodářské soutěže (Německo, Skandinávie) přes zákonná omezení v obecné rovině (Polsko, Maďarsko) až po výčty zakázaných praktik (Francie, Itálie, ČR, Slovensko). Jak již bylo řečeno, ČR nemá informace o existenci konkrétních problémů na svém území či v jiných členských státech. Vliv na přeshraniční obchod je těžké popsat a téměř nemožné kvantifikovat. 17) Do jaké míry by se v případě takových negativních dopadů měl společný přístup EU k prosazování tímto problémem zabývat? ČR se domnívá, že jde o jeden z klíčových aspektů, který by měla případná unijní úprava řešit, pokud by z diskuse vyplynulo, že je taková úprava potřebná. Vedle zájmu na zajištění fungování vnitřního trhu však nelze opomíjet zájem na vyváženém věcném řešení boje proti nekalým obchodním praktikám. Jak již bylo řečeno, jakékoli unijní opatření by muselo vyváženě zohlednit smluvní volnost na straně jedné a veřejný zájem na straně druhé. Důležité je rovněž chránit práva konečných spotřebitelů i vlastníků ochranných známek. 18) Měly by být příslušným orgánům pro prosazování uděleny pravomoci k šetření, včetně oprávnění zahájit řízení z moci úřední, ukládat sankce a přijímat anonymní stížnosti? Udělení pravomoci k šetření a ukládání sankcí je klíčovou podmínkou prosazování právní úpravy regulující nekalé obchodní praktiky, ať již na vnitrostátní či unijní úrovni. Je vhodné zakotvit možnost přijímání anonymních stížností. 19) Jsou ve výše uvedeném seznamu zachyceny nejvýznamnější nekalé obchodní praktiky? Existují jiné druhy nekalých obchodních praktik? V české vnitrostátní úpravě jsou zahrnuty dále praktiky spojené s fakturací (lhůta splatnosti faktur) a její dodržování, automatické přenesení sankcí uložených kontrolním orgánem na dodavatele a problematika vratek zboží.
5
20) Mohlo by být účinným prostředkem k řešení tohoto problému sestavení seznamu zakázaných nekalých obchodních praktik? Musel by se takový seznam pravidelně aktualizovat? Existují možná alternativní řešení? Vycházíme-li z předpokladu, že daná problematika by měla být řešena primárně na úrovni členských států, bude na nich, aby posoudily, jaký přístup zvolit. V případě možného opatření Unie je tato otázka zatím poněkud předčasná, dokud není rozhodnuto o tom, zda je takové opatření třeba, zda by mělo jít o právně závazný akt a jaký by byl jeho rozsah působnosti. V obecné rovině lze říci, že ČR se domnívá, že sestavení seznamu zakázaných praktik může být v jednotlivých úpravách užitečné. Takový výčet by měl být demonstrativní a měl by existovat vedle obecné skutkové podstaty, což by mělo zajistit jistou míru flexibility při posuzování nekalých praktik pro vnitrostátní dozorové orgány. Výčet by měl být spíše úzký, zaměřený na nejzávažnější problémové praktiky. Jednotlivé praktiky uvedené v demonstrativním seznamu by měly být dostatečně podrobně vymezeny. Aktualizace podle vývoje situace na trhu je samozřejmě nezbytná. 21) U každé z výše označených nekalých obchodních praktik a možných odpovídajících poctivých praktik laskavě: a) Uveďte, zda s analýzou Komise souhlasíte, či nikoli. Poskytněte případně doplňující informace. b) Vysvětlete, zda odvětví, v němž působíte, je dotčenou danou nekalou obchodní praktikou. c) Vysvětlete, zda by průřezově v různých odvětvích mohla být uplatňována možná odpovídající poctivá praktika? d) Vysvětlete, zda by se daná nekalá obchodní praktika měla zakázat, nebo zda by se měla posuzovat případ od případu. a) ČR s analýzou EK v obecné rovině souhlasí u všech uvedených praktik. b) Pro oblast potravinářství a zemědělství je problematika nekalých obchodních praktik dotčena velmi významně. c) ČR se domnívá, že zcela výjimečně lze v odvětví potravinářství a zemědělství uplatnit poctivou praktiku. d) ČR se domnívá, že v kontextu odpovědi v písm. c) je mnohem lepším řešením zákaz nekalých praktik jako takových s možností individuálního posouzení příslušným orgánem. 22) Pokud jde o teritoriální omezení nabídky, vysvětlete laskavě: a) Co byste považovali za objektivní důvody efektivity, jež by opodstatňovaly, aby dodavatel nedodával určitému zákazníkovi? Proč? b) Jaké by byly výhody a nevýhody zákazu teritoriálních omezení nabídky (ve smyslu definice uvedené výše)? Jaké praktické dopady by měl takový zákaz na budování distribučních systémů společností v Evropě? Ministerstvo zemědělství ČR se domnívá, že za objektivní důvody lze považovat omezení distribuce národní (místní) a sezonní produkce konkurenčními produkty z Evropy nebo třetích zemí (např. dovozy španělských nebo holandských rajčat nebo okurek v plné sezoně do ČR tam, kde by naopak teritoriální omezení nabídky mělo fungovat). Toto omezení by mělo 6
téměř jistě pozitivní ekonomické i environmentální dopady a podpořilo by místní produkci, zejména na malé a střední podniky. Dále má za to, že ačkoli obecně nelze souhlasit s teritoriálním omezením nabídky, je nutno vzít v úvahu, že evropští nebo celosvětoví hráči v mnoha případech zohledňují v dodavatelských cenách i ekonomickou nebo tržní situaci konkrétní země a jejích obyvatel zejména v méně ekonomicky rozvinutých oblastech. Úplný zákaz tohoto omezení by mohl mít paradoxně za důsledek nikoli snížení, ale zvýšení cen pro konečného spotřebitele. 23) Měly by se výše uvedené možné poctivé praktiky zakotvit do odpovídajícího rámce na úrovni EU? Měl by takový přístup nějaké nevýhody? K problematice vhodnosti činnosti Unie viz odpovědi na otázku č. 14 a 24. 24) Pokud se domníváte, že na úrovni EU by se mělo přijmout další opatření, mělo by se jednat o závazný legislativní nástroj? Nebo o nástroj nezávazný? Nebo o samoregulační iniciativu? Jak již bylo řečeno ČR se domnívá, že daná problematika by měla být řešena primárně na úrovni členských států. Nebráníme se nicméně diskusi o přijetí opatření na úrovni EU v těch oblastech, kde rozdílné vnitrostátní úpravy mohou vytvářet překážky pro fungování vnitřního trhu. V takovém případě připadá v úvahu zejména legislativní nástroj zacílený na konkrétní problematické oblasti. Jinou funkcí EU by mohl být sběr informací o vnitrostátních úpravách a jejich publikace ve strukturované podobě na k tomu určené internetové stránce, a to za účelem zvýšení informovanosti podnikatelů o právním prostředí. Jistou přidanou hodnotu by mohlo být též přijetí doporučení EU pro členské státy. ČR nevylučuje možnost, že určitý přínos by mohla mít též podpora samoregulačních iniciativ, i když jejich dopady nelze přeceňovat. 25) Tato zelená kniha se zabývá nekalými obchodními praktikami a poctivostí ve vztazích mezi podniky v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového i nepotravinového zboží. Domníváte se, že v ní byly některé důležité otázky opomenuty nebo nedostatečně zdůrazněny? ČR se domnívá se, že zelená kniha je jako výchozí materiál k diskusi dostatečně obsažná i dobře strukturovaná. Rozhodně může plnit funkci potřebného jednotícího metodického základu k diskusi, což je neocenitelné a prospěšné. Věříme, že vyhodnocením příspěvků z diskuse bude dán dobrý návod na zásadnější pokrok v dané oblasti směrem k nápravě momentálních kolizí v podnikání v této oblasti.
7
