2. číslo prosinec 2013 leden 2014

2. číslo

prosinec 2013 leden 2014

Recyklovat může každý. Každý může přispět k lepšímu zítřku. Ve středověku se odpadem nikdo nezabýval. Bylo běžné vyhazovat oknem zbytky jídla, odpadky, ale i výkaly. Jeden z prvních kroků v dějinách recyklace se objevil už ve starověkém Řecku a Římě. Tam přišli s nápadem shromažďovat odpadky mimo město. Po celá staletí se vyvíjely myšlenky, jak nejlépe nakládat s odpadem. Tím se dostáváme k recyklaci v dnešní podobě. Co to vlastně recyklace je? Jedná se o opakované využití odpadů. V tomto procesu se vždy recyklovaný materiál (recyklát) stává surovinou pro další použití. Prostřednictvím recyklace by mělo docházet k ochraně životního prostředí, protože nedochází jednak ke shromažďování odpadu a současně není třeba surovin v tak vysoké míře pro následnou výrobu. Roztříděný odpad podle základních druhů odnášíme nejčastěji do barevných kontejnerů. Někde se třídí do pytlů nebo se odváží na sběrné dvory. Třídit se dá skoro vše. Plasty, sklo, papír, nápojové kartony, kovy, elektroodpad, baterie nebo bioodpad, ale také objemný odpad, jako je starý nábytek nebo textil.

Rozvoj kompetencí žáků pro udržitelný rozvoj reg. č.: CZ.1.07/1.1.28/02.0024

Které společnosti s recyklací souvisí? EKO KOM je nezisková akciová společnost, která vytvořila a efektivně provozuje celorepublikový systém, který zajišťuje třídění, recyklaci a využití obalového odpadu na kvalitní evropské úrovni. ASEKOL je neziskově hospodařící společnost, která v zastoupení výrobců a dovozců elektrozařízení organizuje celostátní systém zpětného odběru. Při zajišťování chodu systému odběru úzce spolupracuje s městy, prodejci a servisy, svozovými společnostmi a zpracovateli elektrozařízení. http://www.jihocesketrideni.cz. Http://www.jihocesketrideni.cz [online]. 2007 [cit. 20140120]. http://www.jihocesketrideni.cz/jtc3213grapod.php

Odhalte tajemství recyklačních značek aneb stručný průvodce

Většina lidí se domnívá, že dokáže rozeznat pouhým okem druh materiálu, ze kterého je výrobek nebo obal zhotoven, ale zdání může klamat. Naštěstí jsou na obalech uvedeny značky, které nám pomáhají správně třídit. Pro každý druh plastu existuje jiná značka. PET lahve a polyesterové tkaniny jsou označeny recyklačním trojúhelníkem a nápisem PET nebo číslem 1. Tvrdé plasty, jako jsou obaly od šamponů, čisticích prostředků, sprchových gelů se označují HDPE nebo číslem 2. Do měkkých plastů, označených LDPE nebo číslem 3, patří igelitové tašky, sáčky, fólie a obaly od sušenek. Značkou PP a číslem 5 se označují obaly od zubních past. Klasický bílý pěnový polystyren, tácky od masa, plastové misky a kelímky jsou pod značkou PS nebo číslem 6. Pozor si dávejte na PVC, gumu a molitan, které nepatří do tříděného odpadu. Pokud třídíte papír, není potřeba odstraňovat kovové sponky. Obyčejný papír se značí PAP.


Pod čísly 20 a 21 se skrývá papírová lepenka. Číslo 22 nesou ostatní výrobky z papíru, které lze recyklovat. Do modrého kontejneru s papírem nevhazujte mastný papír, kopírák a celofán. Všeobecnou značkou pro sklo je GL. Dále se třídí dle barev; bílé – číslo 70 a barevné (např. lahve od piva a minerálek) – čísla 71 a 72. Avšak nepatří sem plexisklo, autosklo, zrcadla a porcelán. Speciálním druhem odpadu jsou nápojové kartóny se značkou C/PAP a čísly 81 a 84. Lze je vhazovat do modrého kontejneru s papírem. Na závěr ještě dodáváme, že třídit se může i hliník, který je označen písmeny ALU a odevzdáváme ho do sběrného dvora. http://odpady.plzen.eu/mestoaodpady/prehledrecyklacnichznacek.aspx

Proč a jak třídíme odpady?

Když dáme například petku od Kofoly do směsného odpadu, nedáme jí tak šanci, aby se stala něčím užitečnějším než jen dalším odpadkem na skládce. Proto třiďme odpad. Pokud nevíte jak na to, tady máte menší návod: Modré kontejnery Patří sem: noviny, časopisy, reklamní letáky a další produkty z papíru Nepatří sem: mokrý, mastný, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby

Zelené a bílé kontejnery Patří sem: barevné sklo, láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy tabulové sklo, čiré sklo Nepatří sem: keramika, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla Žluté kontejnery Patří sem: patří PET láhve od nápojů (nejlépe sešlápnuté), kelímky, sáčky, fólie, výrobky a obaly z plastů, polystyrén Nepatří sem: trubky, obaly od nebezpečných látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.)


Sběrné dvory • je místo, kde můžete odevzdat odpady, které se nevejdou do běžných kontejnerů • dvory mají stanovenu provozní dobu i vymezené druhy sbíraných odpadů • odvážet sem můžete kovy, kompostovatelný odpad, objemné odpady, elektrotechniku nebo stavební suť. Nebezpečné odpady • jsou sbírány na dvorech vybavených speciálními ekosklady • mezi nejčastější druhy nebezpečných odpadů patří: léky, zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články (baterky), ledničky mrazničky, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné atd.

Interview s panem profesorem Wiltschem

1) Co je to ekologie? „Je to věda, která se zabývá vztahy mezi organismy a jejich životním prostředím.“ 2) Jak je to s tříděním odpadu na naší škole? „Na naší škole se třídí několik druhů odpadu například papír, pet lahve, elektrozařízení a baterie. U školy jsou přistavené kontejnery na sklo a na směsný odpad. Ty jsou zde díky smlouvě, kterou má naše škola s MU Jevíčko.“ 3) Co dělá gymnázium pro ekologii a co by mohlo být lepší? „Sázíme stromy a promlouváme v hodinách ke studentům. Ekologicky na tom nejsme tak špatně, ale pokud bychom měli přemíru financí, tak by se do školy nakoupilo více předmětů z ekologických materiálů (např. lavice) anebo by se mohla vyměnit okna, která bohužel moc netěsní, a tak se hodně protopí, zvláště pak v zimě.“ Podle pana profesora by se mohla zlepšit hromadná doprava, díky které by se zredukovala vlastní doprava auty. Ekologií se zabývají především profesoři Wiltsch, Jirásková, Sedláčková, Müller, Grimmerová a Nováková. 4) Víte, kde končí odpad ze školní jídelny? S touto otázkou nás pan profesor Wiltsch raději poslal za panem ředitelem Janečkem, protože by nerad uváděl nepřesné informace. Ten nám poskytl tuto odpověď – „Zbytky ze školní jídelny se dávají do speciálních kontejnerů, které odvážejí kafilerní vozy na určené místo.“


5) Jaké jsou osnovy pro výuku ekologie? „Pouze ty, které si gymnázium stanovilo v dokumentech ŠVP a RVP.“ 6) Účastní se škola nějakých EKO projektů? A jakých? „V současné době třeba projekt Baťůžky, který má na starost pan Müller.“ 7) Jaká je historie ekologie na gymnáziu? Za pomyslného „zakladatele“ bychom mohli považovat pana profesora Adama Wiltsche, který se o samotnou propagaci ekologie na gymnáziu zasloužil velkou měrou. Wiltsch: „Do mého příchodu se zde ekologie moc neprosazovala.“ 8) Jaké je základní moto ekologie? „Mysli globálně, jednej lokálně.“ (Adam Wiltsch) 9) Jaký vliv má třídění odpadu na životní prostředí? „Nejvýznamnější vliv je rozhodně možnost odpad znovu recyklovat, a tak z něj vyrobit nový výrobek. Například sklo se vyrábí z písku, ale pokud se sklo zrecykluje, tak se jen přetaví a vznikají nové skleněné výrobky (není potřeba tolik těžby). U vratných lahví platí, že se některé z nich jen vyčistí a vymyjí (pokud nejsou nějak poškozené) a používají se dál. Jsem pro používání vratných lahví. Plast se dá také recyklovat – stejně jako baterky atd. Při recyklaci najde práci hodně lidí, takže nezmizí pracovní místa.“ 10) Jak by šlo ostatní motivovat ke třídění odpadu? Největší motivace je podle pana profesora to, aby si každý, kdo vyhazuje odpadky do přírody, vyzkoušel alespoň na dva dny práci potřebnou pro úklid lesa. A kdo hází do kontejneru věci, které tam nepatří – ať si vyzkouší práci v nějaké třídící lince, jelikož to není zrovna příjemná práce. Lidé by si pro příště rozmysleli, jestli odpadky vyhodí, kam nemají, nebo použijí kontejner. 11) Co je ekologičtější kupovat (kyselku v plastu, skle nebo plechu)? „Každý z těchto tří materiálů má své klady a zápory. Nejekologičtější je sklo, protože ze skla se neuvolňuje tolik škodlivin, jako třeba z plastu anebo hliníkových plechovek. Nejvíce škodlivé jsou pet lahve, které uvolňují tzv. ftáláty. A tyto ftaláty už pro lidský organismus škodlivé jsou. Ačkoli se pet lahve dají recyklovat, pomohlo by, kdyby byly zálohovatelné – jako je tomu jinde v Evropě. Ekologii neprospívá také hliník, protože je složitý na výrobu. Vyrábí se při vysokých teplotách, při kterých se spotřebuje velké množství energie, a navíc má vliv i na nervovou soustavu.“


12) Co všechno můžeme udělat pro životní prostředí? „Na tuto otázku by si měl každý odpovědět sám. Pokud ovšem chceme chránit životní prostředí, měli bychom třídit odpad a neměli bychom bezdůvodně zabíjet zvířata, jezdit v nadměrné míře autem (i když v tomto regionu to moc nejde), omezit používání špatně odbouratelných chemických látek a jiných škodlivin…“

Třídění odpadu v Jevíčku Otázky pro pana Mgr. Miroslava Šafáře, místostarostu města Jevíčka 1. Kolik míst s kontejnery je v Jevíčku? 77 kontejnerů – cca 20 míst.

2. Jak často se vyváží kontejnery a popelnice? 1x týdně popelnice v Jevíčku, 1x za 14 dní Zadní Arnoštov, kontejnery každý týden, nejvíc se plní plasty.

3. Myslíte si, že lidé v Jevíčku třídí odpad? A vy sám třídíte odpad? Třídím a myslím, že lidé v Jevíčku také. Jevíčko je nadprůměrem v třídění odpadu v Pardubickém kraji. Jsme zapojeni do systému Ekokom. Jevíčko od Ekokomu dostává asi 230 000 ročně za třídění odpadu. 4. V čem vidíte hlavní bariéru při rozhodování třídit/netřídit odpad? (smích) Občan může na sběrném dvoře odevzdat úplně všechno, takže je to na jeho rozhodnutí. Musí být uvědomělý, bariéra je v něm samým.

5. Jak si myslíte, že to bude vypadat s tříděním odpadu v budoucnu? Posuneme se k lepšímu, nebo lidé zleniví a nebudou v tom už vidět smysl? Věřím, že se posuneme k lepšímu.

6. Kdy se s tříděním odpadu začalo v Jevíčku? Jevíčko je do systému Ekokom zapojeno asi od r. 2000/2001.

7. Má třídění odpadu význam i pro samotné město? To jsem už řekl, město dostává cca 230 000Kč ročně za výsledky v třídění.

8. Myslíte si, že se v okolní třídí více než v Jevíčku? Ne. (smích) Jak jsem řekl, my jsme nadprůměrem Pardubického kraje, srovnatelní s Moravskou Třebovou nebo Svitavami.

9. Kam se odváží odpad z Jevíčka a kolik to stojí? Město platí asi 2 miliony korun. Tříděný odpad stojí ročně 361 000, nebezpečný 50 000, bioodpad 18 000, popelnice 1 320 000, objemový odpad ze sběrného dvoru 230 000, údržba míst s kontejnery 13 400.


Sběrný dvůr v Jevíčku

Sběrný dvůr slouží občanům dané obce a blízkého okolí. Lidé sem mohou odvážet větší množství vytříděného odpadu z domova. Vytříděným odpadem se rozumí: nebezpečný odpad, elektrospotřebiče, oblečení, železo, nábytek, papír , plasty, sklo, atd. . Díky sběrným dvorům se omezuje počet černých skládek, které jsou věčným problémem České Republiky. Černé skládky vznikaly nejvíce v období komunismu, kdy se tolik nedbalo na životní prostředí. V dnešní době si více lidí uvědomuje potřebu třídit odpad , jehož množství se zvyšuje každým dnem. V mnoha konspiračních teoriích se hovoří o tom,že náš svět bude zahlcen naším vlastním odpadem. Vody v řekách a mořích začínají být kontaminovány .

Na otázky spojené s místním sběrným dvorem jsme se proto zašli zeptat místostarosty Jevíčka pana Mgr.Miroslava Šafáře. Po vřelém uvítání od pana místostarosty jsme se tedy zeptali na pár otázek: Kdy byl založen sběrný dvůr? Sběrný dvůr byl založen v září 2008. Jak moc lidé třídí odpad? Lidé u nás v Jevíčku třídí nadprůměrně v kraji, jak lze vidět na tomto grafu:


Zlepšilo se okolí Jevíčka po tom, co byl založen sběrný dvůr? Město likviduje černé skládky, ale lidé i nadále vyhazují odpad do volné přírody. Jak můžete vidět, z následující tabulky, nabízí Jevíčko všem svým obyvatelům dostatečnou možnost likvidace odpadů. I přes to však vznikají černé skládky. Proto vybízíme k zamyšlení se nad těmito činy. Je totiž jasné, že takovéto jednání nikomu neprospívá, a to v žádném městě.

Kam se odváží odpad ze sběrného dvora? Velkoobjemové kontejnery se odvážejí na skládku do Březinky. Ostatní tříděný odpad si odvážejí firmy ASEKOL, EKOKOM, ELEKTROWIN. Co se vyrábí z vytříděného odpadu? Vytříděný odpad si výše zmíněné firmy rozebírají a dále recyklují. Jak často se odpad odváží? Popelnice se svážejí každé pondělí. Odpady ze sběrného dvora se odvážejí podle potřeby.


Vydělává město Jevíčko na sběrném dvoře? Z této tabulky z roku 2012 je patrné, že i když se od občanů vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu, město musí dále doplácet poměrně značnou částku peněz.

(Kontejnery na třídění odpadu.)

(Vjezd do sběrného dvora)

Dostáváte dotace na provoz sběrného dvora? Město dostává dotace pouze na zvelebení sběrného dvora v řádu 20000.


Anketa o recyklaci v městě Jevíčku:

Celkem dotázaných obyvatel (i okolních vesnic): 93 Otázka č. 1:

Třídíte doma odpad? Ano – 72 (77,42 %) Ne – 21 (22,58 %) Otázka č. 2:

Využíváte sběrný dvůr k odvozu většího množství odpadu? Ano – 54 (58,06 %) Ne – 39 (41,94 %) Otázka č. 3:

Máte pocit, že jsou ve vašem městě popelnice či kontejnery často přeplněné? Ano – 51 (54,84 %) Ne – 42 (45,16 %)

Výroba ručního papíru

Papír je jeden z nejpoužívanějších materiálů, najdete ho všude a v různých formách. Papír si můžete taky vyrobit s dětmi doma. Vyrobený ruční papír můžete použít třeba pro vlastní výrobu originálních přání. Budete k tomu potřebovat tyto pomůcky: • Mixér a mísa • Váleček • Lžičky (25) • Hadříky • Mističky a vykrajovátka • Papír (Nedoporučuje se novinový papír potištěný tiskařskou barvou, lze však použít papír z tiskárny.) • Káva, vanilka, koření, temperové barvy,…


Postup:

1. Nachystáme si všechny pomůcky.

2. Natrháme si papír na malé kousky, které vložíme do mísy, zalijeme vodou a necháme 2 hodiny nasáknout. Poté namočený obsah rozmixujeme. (Během mixování je často třeba dolévat vodu, protože hmota zhoustne.)

3. Hmotu vložíme do utěrky a vymačkáme přebytečnou vodu. (Dle libosti můžeme použít k obarvení temperové barvy nebo papír provonět přidáním kávy, vanilky, koření…)

4. Hmotu bez přebytečné vody vkládáme na tvrdou desku zakrytou savým hadrem.


5. Válečkem válíme, čímž papírovou placku vysušujeme a zároveň ztenčujeme.

6. Papír necháme uschnout a můžeme na něj psát.


2. číslo prosinec 2013 leden 2014

Recommend Documents