Diskriminace 1.V jakých situacích můžete být vy osobně v životě diskriminováni? V životě nalezneme hned několik situací, ve kterých se můžeme setkat s diskriminací. Hlavními důvody jsou:
Rasa Věk Národnost Náboženství Pohlaví Etnikum Zdravotní postižení Politické smýšlení, politická příslušnost Sociální původ Členství v určitých sdružení Rodinný stav
Vzhledem ke svému věku jsme se ve velké míře s osobní diskriminací nesetkaly, ale jistě nalezneme ve svém dosavadním životě několik příkladů.
Věk: Brigáda v sadech je možná až od 16 let, ačkoliv jsme schopni ji zvládnout mnohem dříve. Pohlaví: Kluby občas pořádají akce: vstup pouze pro muže zdarma. Součástí chlapeckého fotbalového družstva mohou být dívky pouze do dorosteneckého věku. Pro muže existuje mnohem více sportovních zařízení a sportovních klubů.
2. Kteří lidé / které skupiny obyvatel byli v minulosti diskriminováni a z jakého důvodu? Uveďte dějinné období, území / stát(y), oběť diskriminace, důvod diskriminace. Dále navrhněte, jak by měl být tento konkrétní případ znevýhodnění jednotlivce či skupiny lidí řešen.
Jakými opatřeními by bylo možné takové situaci včas předejít? Vymyslete alespoň 1 příklad. V historii nalezneme velké množství skupin obyvatel, jež byly společnosti diskriminováni. Důvodem diskriminace mohla být rasa, negramotnost, odlišné názory a jiné. My bychom se chtěli zaměřit na skupinu lidí, jejichž osudy v nás vyvolaly soucit a nepochopení tehdejší doby. Mluvíme o diskriminované skupině zvané židé.
V období 2. Světové války Jedná se nejen o lidi židovského původu, ale i židovského vyznání. Byli považováni za neplnohodnotnou rasu. Strůjcem diskriminace židů- Adolf Hitler Po nástupu Hitlera k moci bylo podporováno individuální násilí jedinců vůči Židům v Německu. Brzy však byl připraven program na likvidaci Židů. V březnu 1933 byl otevřen první koncentrační tábor, Dachau. Na 20 000 Židů bylo odvedeno do koncentračních táborů v Německu. V listopadu 1938 byli Židé vyloučeni za škol a ve vlacích měli samostatné oddělené místo, stejně jako v čekárnách a restauracích. Poté se začal Židům zabavovat jejich majetek. Všichni Židé jsou nuceni nosit Davidovu hvězdu, aby je každý ihned identifikoval. Židé soustřeďováni v ghettech, odkud byli postupně převáženi do koncentračních táborů, kde museli pracovat sedm dní v týdnů s malými příděly stravy, a tak je pochopitelné, že v táborech jich tisíce umírali na přepracování a námahu. Hledání řešení problému je velice obtížné. Jediné východisko z této situace, které nás napadá je vzbouření veškerých národů proti Hitlerovi a nacistickému Německu. Jsme si vědomi, že takový krok by nebyl pravděpodobně možný, jelikož Hitler a všichni jeho spojenci měli obrovskou moc.
3. Uveďte 1 příklad pozitivního opatření (tzv. pozitivní diskriminace) z běžného života. Přemýšlejte např. o prostředí politiky, státní správy, o zaměstnanosti, o bytové politice obcí, o filmu, divadle, školství apod.
Pozitivní diskriminace: Příklad 1: žena dostane místo na úřadě, přestože se na ono místo hlásí i několik mužů s lepšími schopnostmi a vyšší kvalifikací; přesto však neuspějí, neboť je nutné naplnit feministické kvóty Příklad 2: reklamní agentura hledá dívky na propagaci plavek jisté značky, podmínkou je však krása a dokonalá postava. Jedná se o pozitivní diskriminaci krásných dívek.
4. Popište či předveďte, jak je vnímána žena křesťanskou naukou a islámskou naukou 1.) ISLÁM: Ženy v předislámské době byly vnímány za věc vytvořenou pro ponížené služby mužům a byly vnímány jako méněcenné, dříve docházelo k zabíjení novorozenců ženského původu. Neměly právo dědictví, právo na osobní majetek, ženy se nemohly vzdělávat, rozvádět a hlasovat. Islám však vrátil ženám jejich práva, která jim byla odebrána upadající společností. Islám je náboženství, které má několik základních pravidel- pravidla jsou čerpána z posvátné knihy Koránu a to se potom odráží na společenském životě.
2.) KŘESŤANSTVÍ: Pro křesťanství je panenství nejvyšší hodnotou ženy. Roku 1854 papež Pius IX. prohlásil, že pana Marie počala, aniž by zhřešila ,, Počala bez muže, za pomoci Ducha Svatého „ a podle tehdejší morálky panenství ženy patřilo muži, který ji pojal za choť. Dokonce 17. st. Byla svatební noc v Evropě veřejnou záležitostí. Při svatební noci museli novomanželé strpět asistenci příbuzných, později stačilo vyvěsit bíle prostěradlo jako důkaz „čistoty“ ženy. Nyní tento proces probíhá pouze v severní Africe a Islámu. V dnešní době se týká svatební noc pouze novomanželů bez asistence příbuzných. Křesťanský středověk neposkytoval ženám právo a uznával právo muže vládnout ve svém domě. Křesťanství neposkytovalo vzdělání ženám, ale v té době to nebylo ani silnou vlastností mužů. Ženy byly vnímány jako nespolehlivé bytosti a v dnešní době jsou ženy rovnoprávné s muži.
Náš názor: Z dějinného období se ve skutečnosti od sebe tato náboženství až tak neliší, ale přitom je stále poukazováno na Islám jako hlavního odpůrce ženských práv. Dokonce některé národy nejsou schopny přijmout jejich kulturu a zakazují ženám nosit jejich tradiční oděv (burka) – jedná se například o zákaz ve Francii.
5. Napište či zahrajte vtip s diskriminačním podtextem http://www.youtube.com/watch?v=1Uxqj_aQ-2E Blondýna jde ke schránce. Podívá se do ní, zavře ji a jde zpátky do domu. Za chvíli k ní jde zase, podívá se do ní, zavře ji a jde zpátky. Opakuje to asi pětkrát. Sousedovi to už nedá, a tak se jí zeptá: „To asi čekáte nějaký dopis od dalekého přítele, že?”Blondýna řekne: „Ále, chodím se tam koukat, protože na počítači mám napsáno, že v poště mám novou zprávu.” 6.Seznamte se s případem Petra Z. z Břeclavi, který se v neděli 15. dubna 2012 zranil při pádu přes zábradlí osmého patra domu, když předváděl gymnastické cviky. Vymyslel si, že na něj zaútočili tři Romové. Jaká nebezpečí spatřujete v jednání dotyčného mladíka? Jaká nebezpečí spatřujete v reakci celé společnosti? Jaké právní prostředky / zásady mají takovému nebezpečí zamezit?
V danou chvíli si skrze strach z matky a mladistvou nerozvážnost neuvědomil, co vše mohla tato jeho výpověď způsobit. Nejenže podstupoval osobní riziko opravdového napadení Romy, ale i negativní pohled společnosti na jeho rodinu. Kvůli tomuto případu došlo k vyhrocení nestabilní situace v Břeclavi, kde panuje velká nenávist mezi Romy a bílou rasou. Došlo k protestnímu pochodu proti Romům s názvem ,, Pochod za napadeného mladíka“. Vypukla vlna dobročinných akcí, například: koncert Michala Davida, jehož výtěžek putoval na konto zraněného mladíka. Společnost by si ze všeho nejdříve měla ověřit informace a neměla by se nechat tak snadno ovlivnit médii. Důležitou roli by měla hrát i policie, která by neměla dopustit, aby nedostatečně ověřené informace spatřila veřejnost.
