1.Úvod....................................................................................................................................8 2. Literární rešerše .................................................................................................................9 2.1. Podnikatel ...................................................................................................................9 2.2. Živnost ........................................................................................................................9 2.3. Podnik .......................................................................................................................10 2.4. Všeobecné podmínky pro provozování živnosti.......................................................10 2.5. Zvláštní podmínky pro provozování živnosti ...........................................................11 2.6. Druhy živností...........................................................................................................13 2.6.1. Živnosti ohlašovací ............................................................................................13 2.6.2. Živnosti koncesované.........................................................................................14 2.7. Živnost provozovaná průmyslovým způsobem ........................................................14 2.8. Živnostenský rejstřík.................................................................................................15 2.9. Odpovědný zástupce .................................................................................................16 2.10. Živnostenská kontrola a pokuty ..............................................................................17 2.11. Neoprávněné podnikání ..........................................................................................17 2.12. Porušení jiných ustanovení zákona.........................................................................17 2.13. Zaměstnanci ............................................................................................................18 2.14. Podnikatelský plán ..................................................................................................19 3. Cíl práce a metodika práce...............................................................................................20 4. Vlastní práce ....................................................................................................................21 4.1. Úvod do vlastní práce ...............................................................................................21 4.2. Zákonné povinnosti podnikatele ...............................................................................22 4.2.1. Živnostenské oprávnění .....................................................................................22 4.2.2. Registrace na finančním úřadě...........................................................................23 4.2.3. Registrace u zdravotní pojišťovny .....................................................................24 4.2.4. Registrace u správy sociálního zabezpečení ......................................................26 4.3. Podnikatelský projekt................................................................................................29 4.3.1. Plán projektu ......................................................................................................29 4.3.2. Ekonomické zhodnocení projektu......................................................................30 4.3.3. Možné zdroje financování..................................................................................33 4.3.4. Možná rizika projektu ........................................................................................35 6. Závěr ................................................................................................................................37 7. Seznam použité literatury ................................................................................................39 8. Seznam příloh ..................................................................................................................40
1.Úvod Zahájení podnikání je velmi důležité rozhodnutí a nemělo by být bráno na lehkou váhu. Lidé začínají podnikat z různých důvodů. Některé motivuje touha po zbohatnutí, nezávislosti a úspěchu, jiní začínají podnikat například proto, že nejsou spokojeni ve svém zaměstnání a nemohou najít lepší práci. Když se někdo rozhoduje, zda začít podnikat, musí udělat spoustu rozhodnutí. Prvním rozhodnutím je v jakém oboru podnikat. Lidé si vybírají obor podnikání podle oblasti vzdělání či vyučení, které se jim dostalo, nebo se pouze rozhodnou dělat to, co dělali doposud v zaměstnání. Častým motivem může být i snaha napodobit úspěšný model podnikání nebo uvést na trh novinku, kterou jsme vymysleli. Mezi další otázky patří, kolik peněz budeme potřebovat do začátku a kde bychom tyto peníze mohli získat. Začátek podnikání však vyžaduje mnohem víc, než jen mít představu jaké činnosti se budeme věnovat a mít potřebné finanční prostředky. Důležitou otázkou také je, zda má podnikatel potřebné osobní vlastnosti a schopnosti. Mezi ty nejdůležitější patří odvaha, sebedůvěra, sebekázeň, rozhodnost a zodpovědnost. Při podnikání podstupuje podnikatel riziko a malou firmu může špatné rozhodnutí silně poškodit nebo způsobit její zánik. Podnikatelé se každý den setkávají s problémy a překážkami a je nezbytné, aby se dokázali racionálně rozhodovat i ve stresových situacích. Pokud udělají špatné rozhodnutí, musí být schopni přijmout následky a začít pracovat na nápravě. Pokud člověk tyto vlastnosti nemá a chce podnikat, je třeba si je vypěstovat. Mezi velmi důležité schopnosti v kterékoliv oblasti podnikání patří schopnost prodávat a přesvědčovat. Tyto schopnosti jsou třeba nejen při prodeji zboží zákazníkům, ale i při představování svých záměrů případným investorům a bankám nebo pro získání a motivaci zaměstnanců. Celá oblast podnikání, nejenom živnostenského, je upravena mnoha zákony, proto je nezbytné si hned na začátku zjistit, co vše musíme splnit, než začneme podnikat. Velkou pomoc v této oblasti nabízí živnostenský úřad.
-8-
2. Literární rešerše 2.1. Podnikatel Je více způsobů, jak můžeme definovat, kdo je to podnikatel: Obecně můžeme podnikatele charakterizovat jako člověka, který objeví příležitost a soustředí potřebné peníze a ostatní prostředky, potřebné k využití této příležitosti. Převezme na sebe část nebo všechna rizika spojená s realizací plánů, aby využil této příležitosti. [1]
Podle platných právních norem v ČR definuje obchodní zákoník podnikatele jako osobu, která je zapsána v obchodním rejstříku a která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění podle zvláštních předpisů. Případně je to osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
2.2. Živnost Živností je ve smyslu § 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Aby činnost měla charakter živnosti, musí splňovat všechny tyto znaky současně. Soustavnost je třeba chápat jako stálý výkon určité činnosti, trvající nepřetržitě určité časové období, nebo činnosti pravidelně opakované, byť jednou ročně, ale každý rok. Samostatnost je důležitým rysem podnikání, odlišujícím se od zaměstnaneckého vztahu. Znamená především samostatné rozhodování podnikatele o jeho činnosti, jejím organizování a rozsahu. Provozování činnosti vlastním jménem vyjadřuje povinnost provozovat živnost a činit právní úkony při výkonu podnikatelské činnosti pod svou obchodní firmou, jménem a příjmením nebo názvem bez ohledu na to, zda příslušnou činnost vykonává podnikatel osobně, nebo prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu. Provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje odpovědnost podnikatele jak za dodržování právních předpisů
-9-
a převzatých závazků, tak odpovědnost za výsledky podnikatelské činnosti. V podstatě se tím rozumí provozování živnosti na vlastní účet a vlastní nebezpečí. Riziko nese podnikatel, který za závazky vzniklé z podnikání, odpovídá celým svým majetkem. Provozování
živnosti za účelem
dosažení
zisku je podstatou všech
činností
podnikatelského charakteru. Přitom není podstatné, zda zisku bylo nebo nebylo dosaženo. Rozhodující je, že podnikatel zisku chtěl dosáhnout. Za živnost lze považovat jakoukoliv podnikatelskou činnost, která není živnostenským zákonem ze živností vyjmuta.
2.3. Podnik V Obchodním zákoníku je podnik definován jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají k tomuto účelu sloužit.
Podnik jednotlivce vlastní, řídí a za podnikové závazky ručí fyzická osoba – podnikatel. Výhodou podniku jednotlivce je pružnost při vedení podniku a jeho přizpůsobivost různým změnám, jež doba přináší. Nevýhodou je jejich úzké sepětí s osudem podnikatele, neomezené ručení veškerým svým majetkem, limitovaný přístup k dalším finančním zdrojům při růstu podniku, limitované schopnosti a dovednosti podnikatele. [3]
2.4. Všeobecné podmínky pro provozování živnosti Základním předpokladem živnostenského podnikání je splnění podmínek provozování živnosti. Ty živnostenský zákon v § 6 označuje jako všeobecné a jejich splnění je nezbytné u všech živností. Všeobecnými podmínkami způsobilosti k podnikání jsou dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči státnímu rozpočtu nedoplatky. Tato podmínky musí podnikatel splňovat vždy, jejich splnění nelze jako u zvláštních podmínek provozování živnosti nahradit ustanovením odpovědného zástupce.
- 10 -
Požadavek na dovršení předepsaného věku nelze zaměňovat za požadavek zletilosti podnikatele, které lze za určitých podmínek nabýt i před dovršením věku 18 let. Způsobilost k právním úkonům, vznikající u fyzické osoby zletilostí, musí být absolutní. Fyzická osoba zbavená této způsobilosti rozhodnutím soudu, stejně jako fyzická osoba, jíž soud jen způsobilost k právním úkonům omezil, požadavek způsobilosti k právním úkonům nesplňuje. Bezúhonnost se pro tyto účely dokládá výpisem z rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce. Bezúhonnost je vymezena negativně a to tak, že trestné činy spáchané úmyslně, za něž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku, jsou překážkami ze zákona, kdežto jiné trestné činy jsou překážkou tehdy, jestliže jde o trestný čin spáchaný
úmyslně a
jehož skutková podstata souvisí s
podnikáním nebo se jedná o trestný čin spáchaný z nedbalosti jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání.
2.5. Zvláštní podmínky pro provozování živnosti Zvláštní podmínky (§ 7 živnostenského zákona) provozování živnosti se vztahují k osobě podnikatele, který musí již při vstupu do podnikání prokázat odbornou nebo jinou způsobilost pro provozování určité živnosti, nebo pokud tuto způsobilost nemá, ustanovit odpovědného zástupce a odbornou způsobilost tak splnit jeho prostřednictvím. Zvláštní podmínky jsou stanoveny pouze u vybraných živností řemeslných, vázaných a koncesovaných jako předpoklad představující určitou garanci řádného provozování živnosti, zejména s ohledem na nezbytnou ochranu veřejných zájmů. Pokud podnikatel zvláštní podmínky nesplňuje, je možné ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti a který pak odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Jako důkaz odborné způsobilosti se požaduje zejména splnění určitých kvalifikačních předpokladů, zejména odborného vzdělání a
odborné praxe. Jinou způsobilostí se rozumí splnění jiných zákonem
stanovených podmínek, především pokud jde o různá oprávnění, osvědčení a jiné srovnatelné průkazy, dokumentující splnění speciálních podmínek, předepsaných pro výkon určité činnosti zvláštními předpisy a vydané k tomu zmocněným orgánem. Tato jiná
- 11 -
způsobilost již nemusí být vázána pouze na osobu podnikatele a jeho odbornou způsobilost, ale i na odborné, technické, technologické, personální nebo jiné zázemí nezbytné pro řádný výkon příslušné činnosti. U živností volných nejsou zvláštní podmínky provozování živnosti předepsány, podnikatel u těchto živností musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování živnosti.
Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se v zásadě prokazuje: •
Výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru
•
Vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru
•
Vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru
•
Diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru
•
Dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace
Doklady o odborné způsobilosti (uvedené výše) mohou být nahrazeny: •
Výučním listem z příbuzného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příbuzného tříletého učebního oboru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru živnosti
•
Vysvědčením o ukončení studia příbuzného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než čtyři roky, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru Vysvědčením o maturitní zkoušce v příbuzném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru
- 12 -
•
Diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příbuzné oblasti studijních oborů a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru
•
Osvědčením o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o odborné způsobilosti vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru
•
Dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců příslušného živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru
•
Dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru
2.6. Druhy živností Živnosti podle způsobu získání oprávnění k podnikání dělíme na: - živnosti ohlašovací - živnosti koncesované
2.6.1. Živnosti ohlašovací Ke vzniku ohlašovací živnosti stačí pouze ohlášení podnikatele na místně příslušném živnostenském úřadě. Ohlašovací živnosti se dále rozdělují na řemeslné, vázané a volné. Podmínkou pro provozování řemeslných živností, mezi něž patří především běžná řemesla je prokázání odborné způsobilosti. Seznam řemeslných živností je v příloze č. 1 živnostenského zákona. U živností vázaných je podmínkou provozování živnosti prokázání odborné způsobilosti stanové zvláštními předpisy. Seznam vázaných živností je v příloze č. 2 živnostenského zákona.
- 13 -
Pro výkon živností volných není stanovena odborná způsobilost. K získání živnostenského oprávnění pro živnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky. Seznam oborů živností volných je součástí přílohy k nařízení vlády č. 140/2000 Sb.
2.6.2. Živnosti koncesované Mezi živnosti koncesované, patří živnosti uvedené v příloze č. 3 živnostenského zákona. Tyto živnosti je možné provozovat na základě koncese udělené živnostenským úřadem. Pro jejich získání musí žadatel prokázat nejen svou odbornou způsobilost, ale i morální spolehlivost. Koncesovaná živnost může být omezena různými podmínkami, například určitým územím nebo může být vydáno jen na dobu určitou. Na vydání koncese není právní nárok.
2.7. Živnost provozovaná průmyslovým způsobem Definici živností provozovaných průmyslovým způsobem nalezneme v § 7a živnostenského zákona. Tato kategorie živností byla uvedena do živnostenské praxe datem 1. ledna 1996. Zavedení průmyslového způsobu provozování živnosti zohledňuje specifické podmínky činnosti velkých, zejména výrobních podniků s výrobním programem zasahujícím do velkého množství výrobních oborů nebo využívajícím řadu nejrůznějších technologií, představujících v režimu živnostenského zákona samostatné živnosti, jsou však zkombinovány do jediného výrobního procesu. Nezbytným předpokladem je oddělení jednotlivých fází činnosti - výzkumu, vývoje, konstrukce, technologické přípravy, výroby a ověřování výrobků od činností řídících, organizačních a obchodních (tuto skutečnost ve svém návrhu podnikatel dokládá předložením organizačního schématu firmy, doklady o technologiích výroby a pod.). Živnostenským úřadům je svěřeno rozhodování o tom, zda předložený návrh vyhovuje ustanovením zákona o provozování živnosti průmyslovým způsobem. Podnikatel, který prokáže naplnění charakteru provozování živnosti průmyslovým způsobem a získá příslušný průkaz, není povinen prokazovat při ohlášení živnosti splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (tzn. odborné či jiné způsobilosti), a tedy ani
- 14 -
ustanovit odpovědného zástupce, a to ani v případě, že podnikatel (fyzická osoba) sám nesplňuje zvláštní podmínku způsobilosti. Tato volnost se však váže pouze k povinnostem vztahujícím se k okamžiku ohlášení živnosti. Právnické osoby i u tohoto způsobu provozování živnosti mají povinnost ustanovit odpovědného zástupce nebo jinou osobu, ta však nemusí splňovat zvláštní podmínku způsobilosti. Rovněž v tomto případě však tzv. volnost končí v okamžiku zahájení podnikání, neboť platí, že podnikatelský subjekt po celou dobu provozování živnosti plně odpovídá za zabezpečení provozování konkrétních činností osobami, které splňují zvláštní podmínky provozování konkrétní živnosti. Jinými slovy - při ohlašování živnosti provozované průmyslovým způsobem nemusí podnikatel (žadatel o živnost) prokazovat odbornou způsobilost, avšak jestliže týden po zahájení provozování této živnosti provedou pracovníci živnostenského úřadu živnostenskou kontrolu na dodržování podmínek živnostenského podnikání u této průmyslové živnosti, má povinnost doložit u výkonu všech dílčích činností vyžadujících odbornou způsobilost jejich zabezpečení odborně způsobilou osobou. Správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění k provozování živností průmyslovým způsobem činí u živností ohlašovacích 10 000 Kč, u živností koncesovaných 20 000 Kč.
2.8. Živnostenský rejstřík Živnostenské úřady vedou živnostenský rejstřík. Je to seznam podnikatelů, kteří mají v územní působnosti živnostenského úřadu své sídlo, bydliště nebo pobyt u zahraničních osob, případně místo podnikáni či organizační složku. Do živnostenského rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn: a) u fyzické osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, u zahraniční osoby též místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, identifikační číslo, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též adresu organizační složky podniku umístěné v České republice a u vedoucího organizační složky podniku umístěné v České
- 15 -
republice jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území české republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození; u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, u odpovědného zástupce a u vedoucího organizační složky podniku zahraniční osoby jméno, příjmení, stání občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále adresa organizační složky podniku umístěné v České republice, b) předmět podnikání, c) druh živnosti, d) provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich, e) doba platnosti živnostenského oprávnění, f) datum vzniku živnostenského oprávnění, g) datum zahájení provozování živnosti, h) pozastavení nebo přerušení provozování živnosti, i) datum zániku živnostenského oprávnění, j) provozování živnosti průmyslovým způsobem a údaje o rozsahu živnostenského oprávnění, k) prohlášení a zrušení konkurzu, l) vstup právnické osoby do likvidace, m) překážky provozování živnosti, n) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním s výjimkou blokových pokut, o) další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění.
2.9. Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která zodpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti. Je s podnikatelem ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce musí splňovat jak všeobecné tak zvláštní podmínky k provozování činnosti, a může vykonávat funkci
- 16 -
maximálně u dvou podnikatelů. Povinnost ustanovit odpovědného zástupce mají fyzické osoby, které nesplňují zvláštní podmínky pro provozování živnosti.
2.10. Živnostenská kontrola a pokuty Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání,
poskytování
služeb a na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností. Zaměstnanci živnostenských úřadů mohou při kontrole pořizovat zvukové a obrazové záznamy. Mohou si též pozvat zástupce dalších orgánů a osob určených zvláštními právními předpisy. Podnikatel je oprávněn si k průběhu kontroly pozvat jím zvolenou třetí osobu, ale její nepřítomnost není důvodem přerušení kontroly.
2.11. Neoprávněné podnikání Neoprávněným podnikáním je provozování činnosti která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost. Pokuta za neoprávněné podnikání může dosáhnout až 200 000 Kč u fyzické osoby nebo až 1 000 000 Kč u právnické osoby. Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
2.12. Porušení jiných ustanovení zákona Živnostenský úřad
může uložit podnikateli pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže
podnikatel: a) neustanoví v případech, kdy je k tomu povinen, odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo nepředloží jeho ustanovení ke schválení živnostenskému úřadu nebo neoznámí ukončení jeho funkce odpovědného zástupce,
- 17 -
b) nedodržuje podmínky stanovené pro provozování živnosti koncesované, c) porušuje povinnosti stanovené pro provozování živnosti zvláštními právními předpisy, d) předloží nepravdivé prohlášení.
Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, jestliže podnikatel porušuje povinnosti stanovené v § 31. Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, jestliže podnikatel: a) neustanoví v případech, kdy je k tomu povinen, odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo neoznámí jeho ustanovení živnostenskému úřadu nebo neoznámí ukončení jeho funkce odpovědného zástupce, b) neoznámí zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně živnostenskému úřadu. Živnostenský úřad může podnikateli uložit pokutu až do výše 20 000 Kč, jestliže podnikatel: a) neohlásí živnostenskému úřadu, že ustanovil odpovědného zástupce, ač k tomu nebyl povinen, b) neoznámí změny nebo doplnění údajů obsažených v ohlášení nebo v žádosti, na jejímž základě bylo rozhodnuto o udělení koncese.
Živnostenský úřad může uložit podnikateli, který oznámil přerušení provozování živnosti a začal živnost opětovně provozovat před uplynutím lhůty, aniž by oznámil tuto skutečnost předem písemně živnostenskému úřadu, pokutu až do výše 10 000 Kč.
2.13. Zaměstnanci Vzhledem k tomu, že zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavateli povinnost zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, představuje pracovní poměr nejčastější formu pracovněprávních vztahů.
- 18 -
Zaměstnavatelé mohou ve výjimečných případech také uzavírat s fyzickými osobami dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti), jestliže jde o práci: -
jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné.
-
jejíž výkon by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů.
2.14. Podnikatelský plán Pro začínající podnikatele nebo při zakládání nového podniku má rozhodující význam zpracování podnikatelského plánu. Začínajícímu podnikateli nebo podnikateli připravujícímu
zahájení
nového
podnikatelského
projektu
pomůže
příprava
podnikatelského plánu ujasnit si a kriticky přezkoumat cíle a strategii vlastního podnikání, precizovat podnikatelský záměr (produkt, předmět podnikání) a jeho přednosti, promyslet personální zajištění realizace podnikatelského záměru, vymezit vlastní trh, identifikovat cílové skupiny i konkurenty, formulovat představu o dalších krocích budování podniku a jeho růstových fázích a při tvorbě jednotlivých finančních plánů (plánování obratu, hospodářského výsledku a financování) mu poskytne příležitost zamyslet se také nad zásadními finančními aspekty nového podnikatelského záměru. [4]
- 19 -
3. Cíl práce a metodika práce Cílem bakalářské práce je zpracování problematiky související se zahájením podnikatelské činnosti. Práce usiluje o zachycení jednotlivých úkonů, které je nutné podstoupit pro získání podnikatelského oprávnění a bezprostředně po získání tohoto oprávnění. Problematika zahájení podnikatelské činnosti je poměrně komplexní a pro podnikatele je nutné, aby dané povinnosti znal a dokázal podle nich v praxi postupovat. Podnikatel, který získá od živnostenského úřadu oprávnění podnikat se musí registrovat u finančního úřadu k plnění daňových povinností, u okresní správy sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění a u zdravotní pojišťovny ke zdravotnímu pojištění. Dalším cílem práce je sestavit finanční rozpočet a analýzu podnikatelské příležitosti a na jejich základě rozhodnout, zda má podnikatelský záměr ekonomický smysl a zda se vyplatí ho uskutečnit.
Metodika zpracování bakalářské práce spočívala nejdříve ve sběru informací, které jsem získal studiem odborné literatury, článků a zákonů. Dalšími zdroji byly internetové stránky věnující se podnikatelské problematice. Výsledky práce byly konzultovány s vedoucí bakalářské práce a dle potřeby upravovány. Teoretická část práce se zabývá základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání, tak jak je vymezuje živnostenský zákon. Vlastní práce se věnuje procesu získání živnostenského oprávnění, nezbytnými registracemi na finančním úřadě, u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. V další části je hodnocen podnikatelský záměr z hlediska ekonomického efektu.
- 20 -
4. Vlastní práce 4.1. Úvod do vlastní práce V prosinci 2005 dostal pan Petr nabídku od svého kamaráda na zajištění stravování hudebních koncertů, které tento kamarád hodlá v budoucnu pořádat. Podmínkou pro další dlouhodobou spolupráci je proto úspěšné zvládnutí stravování na prvním koncertě pořádaném v květnu 2006 v Brně. Rozhodnout se, zda bude pan Petr zajišťovat stravování na koncertu, musel do konce ledna 2006, protože termín konání koncertu byl stanoven na 5. a 6. května 2006. Půjde o dvoudenní rockový koncert, na kterém vystoupí známé skupiny. Koncert bude propagován pomocí letáků a reklamy v rozhlase. Bude to první velký rockový koncert v roce 2006 spojený s prezentací předních českých pivovarů. Očekává se účast 10 000 návštěvníků každý den. Vstupenky budou nabízeny za sníženou cenu v předprodeji, takže bude možné lépe předem odhadnout počet návštěvníků. Pan Petr je vyučený řezník, který získal praxi při práci v kuchyni na vojně a zabýval se v minulosti i stánkovým prodejem. Dnes pracuje v dopravní firmě, kde mezi jeho povinnosti patří rovněž vedení podřízených zaměstnanců. Jeho základní představa pro splnění cíle projektu – zabezpečit stravování účastníků je, že bude nutné postavit 6 stánků. Každý stánek budou obsluhovat dva pracovníci, prodávat budou smažené řízky, horké klobásy a guláš. Další dva pracovníci budou zabezpečovat zásobování stánků a další organizační záležitosti. Než pan Petr učiní rozhodnutí, zda uskuteční tento podnikatelský záměr, musí se nejdříve seznámit s povinnostmi, které předchází realizaci podnikatelského záměru do praxe. Dále musí zjistit, kolik finančních prostředků na podnikání bude potřebovat a kde je může získat. Velmi důležité je též stanovit, jaký ziskový potenciál tento projekt má a naopak, jaká rizika se mohou objevit.
- 21 -
4.2. Zákonné povinnosti podnikatele 4.2.1. Živnostenské oprávnění Fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna ohlásit tuto skutečnost živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště. V ohlášení živnosti uvede fyzická osoba své jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo. Dále přiloží prohlášení, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti, zda u ní trvá překážka v provozování živnosti nebo zda mu bylo v posledních třech letech zrušeno živnostenské oprávnění, protože podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení oprávnění. Pokud podnikatel provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvede též předchozí informace týkající se odpovědného zástupce. Také je povinen uvést místo podnikání, předmět podnikání, identifikační číslo, pokud mu již bylo přiděleno, provozovnu nebo provozovny, kde bude provozování živnosti zahájeno. Též uvede, zda hodlá podnikání provozovat průmyslovým způsobem. Fyzická osoba přikládá k ohlášení výpis z evidence rejstříku trestů, ne starší než tři měsíce, výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce, pokud bude ustanoven. Dále doklady potvrzující odbornou způsobilost podnikatele, popřípadě odpovědného zástupce, pokud jí zákon vyžaduje. Pokud se místo podnikání liší od bydliště podnikatele, je třeba přiložit doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání. Hodlá-li podnikatel provozovat živnost průmyslovým způsobem, musí toto prokázat a přiložit vymezení činností. Pokud podnikatel ustanoví odpovědného zástupce, je třeba přiložit prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce a převzetím odpovědnosti. Odpovědný zástupce přiloží též seznam podnikatelů, u kterých funkci odpovědného zástupce vykonává. Mezi další doklady, které musí podnikatel předložit patří doklad o zaplacení správního poplatku, doklad, že podnikatel nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Má-li ohlášení všechny náležitosti a podnikatel splňuje podmínky stanovené zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list.
- 22 -
Předmět živnostenského podnikání byl konzultován s pracovníky živnostenského úřadu. Ti nám sdělili, že se jedná o získání oprávnění k provozování hostinské činnosti patřící mezi řemeslné živnosti. Pro výkon této živnosti musí být splněna podmínka vyučení v oboru kuchař, číšník nebo servírka a získání tří let praxe. Výuční list není třeba, pokud má žadatel šest let praxe. Pan Petr je vyučený řezník a rovněž také nesplňuje potřebnou praxi. Aby pan Petr mohl získat živnostenský list, pro nějž nemá dostatečnou kvalifikaci, musí podle §11 živnostenského zákonu ustanovit odpovědného zástupce. Tento odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky pro provozování dané živnosti. Vhodným kandidátem na místo odpovědného zástupce byl kamarád pana Petra pan Jan, který je vyučen jako kuchař a má pět let praxe. Svou kvalifikaci dokládá výučním listem a potvrzením o praxi. Za výkon této funkce na základě smlouvy o provedení práce byla dohodnuta odměna ve výši 2000 Kč. Pan Jan nevykonává funkci odpovědného zástupce pro jinou osobu a nejsou překážky pro výkon funkce. Před získáním živnostenského listu je též třeba předložit na živnostenském úřadě výpis z rejstříku trestů. Za výpis z rejstříku trestů se platí poplatek 50 Kč. Další správní poplatek ve výši 1 000 Kč je nutné uhradit za vydání živnostenského listu. Jakmile pan Petr oprávnění získá, vznikají mu další povinnosti a to především povinnost registrovat se u místně příslušného správce daně a to do 30 dnů od získání oprávnění. Ve lhůtě do osmi dnů od zahájení činnosti musí přihlásit sebe a své zaměstnance u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny.
4.2.2. Registrace na finančním úřadě Živnostník, který začne provozovat samostatně výdělečnou činnost je povinen přihlásit se ke správci daně, kterým je místně příslušný finanční úřad. Místní příslušnost je dána místem bydliště u fyzických osob nebo místem sídla u právnických osob. Termín registrace je do třiceti dnů od vzniku živnostenského oprávnění. Živnostník sdělí finančnímu úřadu své plné jméno, bydliště, místo podnikání, rodné číslo, identifikační číslo
- 23 -
organizace a osvědčení či oprávnění podnikat. Tyto údaje se předkládají na tiskopise Přihláška k registraci FO vydaným ministerstvem financí. Pokud se živnostník daňově registruje poprvé, přidělí mu úřad daňové identifikační číslo. Jakékoliv změny týkající se údajů uvedených v Přihlášce k registraci je třeba neprodleně oznámit finančnímu úřadu a to do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Veškeré změny je třeba doložit příslušnými doklady.
Podnikatel se podáním Přihlášky k registraci může přihlásit například k těmto daním:
spotřební daň
daň z přidané hodnoty
silniční daň
daň z nemovitosti
daň z příjmu fyzických osob
Finanční úřad přidělí podnikateli DIČ - daňové identifikační číslo, které podnikatel používá při každém jednání s finančním úřadem. Registrací u finančního úřadu se pan Petr stává daňovým subjektem. Pan Petr se bude vzhledem k oboru a rozsahu podnikatelské činnosti registrovat pouze k dani z příjmu fyzických osob. Pokud se pan Petr nezaregistruje na finančním úřadě, zaregistruje ho správce daně sám, a to neprodleně poté, co zjistí, že registrační povinnost nastala. Tuto skutečnost zjistí správce daně od živnostenského úřadu, který má zákonnou povinnost o této skutečnosti finanční úřad informovat.
4.2.3. Registrace u zdravotní pojišťovny Osoba samostatně výdělečně činná má povinnost do 8 dnů od zahájení podnikání oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je registrovaná. Za zahájení podnikání se považuje zahájení aktivit v podnikání, např. inkaso peněz, fakturace, nikoliv získání živnostenského oprávnění.
- 24 -
Sazba pojistného na zdravotní pojištění je stanovena na 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ u OSVČ pro rok 2006 je 50 % rozdílu příjmů a nákladů vynaložených na podnikání. Minimální vyměřovací základ pro rok 2006 je polovina dvanáctinásobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo průměrnou měsíční mzdu za rok 2004 ve výši 18 035 Kč. Z toho vyplývá minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2006 ve výši 9 017,50 Kč a minimální měsíční záloha ve výši 1 218 Kč. Minimální vyměřovací základ OSVČ se snižuje poměrnou částí o ty kalendářní měsíce, po které OSVČ byla současně zaměstnancem a odváděla zdravotní pojištění z tohoto zaměstnání ve výši minimálního vyměřovacího základu. V prvním roce podnikání platí OSVČ zálohy ve výši minimální měsíční zálohy. OSVČ, které jsou současně zaměstnanci a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmu, nemusí platit zálohy na pojistné. Pojistné zaplatí do 8 dnů od podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Osoba samostatně výdělečně činná dále musí do 8 dnů od podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období, nebo ode dne, kdy měla daňové přiznání podat, předložit přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za uplynulý kalendářní rok a úhrnu záloh na pojistné za toto období a případný nedoplatek ve stejné lhůtě uhradit.
V měsících, kdy nemá OSVČ příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojištění stát, je minimálním vyměřovacím základem minimální mzda.
Pokud je podnikatel zaměstnavatelem, je povinen se registrovat u každé zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Do 8 dnů od vstupu zaměstnance do zaměstnání jej musí nahlásit na jeho pojišťovnu. Za zaměstnance odvádí zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy zaměstnance.
- 25 -
4.2.4. Registrace u správy sociálního zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje: -
důchodové pojištění
-
nemocenské pojištění
-
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
OSVČ je povinna platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné. Osoba samostatně výdělečně činná má povinnost do osmého dne kalendářního měsíce následujícího od zahájení podnikání oznámit tuto skutečnost místně příslušné správě sociálního zabezpečení. OSVČ, která vykonávala alespoň část roku samostatně výdělečnou činnost, má povinnost podat na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích. Tento přehled je povinna podat nejpozději do jednoho měsíce od podání daňového přiznání. Přehled podávají i OSVČ, které v daném roce měli nulový příjem. Na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích provede SSZ vyúčtování pojistného na důchodové pojištění. Pokud po vyúčtování poskytnutých záloh vzniká nedoplatek, je OSVČ povinna jej doplatit do 8 dnů od podání přehledu a příjmech a výdajích. Případný přeplatek bude OSVČ vrácen.
Pro účely sociálního zabezpečení je výdělečná činnost rozlišena na hlavní a vedlejší.
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce: a) byla zaměstnancem a její příjem ze zaměstnání přesáhl dvanáctinásobek minimální mzdy, stanovené k 1. 1. daného kalendářního roku b) měla nárok na invalidní nebo starobní důchod c) vykonávala vojenskou službu nebo byla ve vazbě déle než tři měsíce d) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu
- 26 -
e) byla nezaopatřeným dítětem podle $ 20, zákona č. 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění V ostatních případech se považuje za činnost hlavní, kdy vzniká povinnost účastnit se důchodového pojištění a platit měsíční zálohy. Osoba samostatně výdělečně činná se povinně účastní důchodového pojištění v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud příjem z této činnosti po odpočtu vynaložených nákladů dosáhne v kalendářním roce alespoň rozhodné částky.
Rozhodná částka je 2,4 násobkem částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předcházel kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje a přepočítávacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ nevykonávala svou samostatnou výdělečnou činnost a za každý kalendářní měsíc, kdy OSVČ měla po celý měsíc nárok na nemocenskou nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství.
Pan Petr je zaměstnancem a jeho roční mzda přesahuje dvanáctinásobek minimální mzdy, proto jeho samostatně výdělečná činnost je považována za vedlejší. Povinnost účastnit se důchodového pojištění může panu Petrovi vzniknout, pokud zisk z jeho samostatně výdělečné činnosti přesáhne rozhodnou částku pro daný rok. K přihlášení použije předepsaný tiskopis Přihláška k účasti na důchodovém pojištění OSVČ.
Rozhodná částka pro rok 2006 je 42 922 Kč. Pokud by pan Petr podnikal od května 2006 snížila by se pro něj rozhodná částka o čtyři dvanáctiny, tj. na 28 615 Kč.
Sazba pojistného činí 29,6 % z vyměřovacího základu. Skládá se z 28 % pojistného na důchodové pojištění a 1,6 % pojistného na státní politiku zaměstnanosti. Vyměřovací základ si OSVČ stanoví sama, nesmí však být nižší než minimální vyměřovací základ pro daný rok.
- 27 -
Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ hlavní je 50 % z poloviny valorizované průměrné mzdy roku 2005, tj. 50 % z 0,5 * 17 882 Kč * 1,0532 = 4 709 Kč. Minimální roční vyměřovací základ je pak stanoven jako součin minimálního měsíčního základu a počtu měsíců, po které OSVČ vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Minimální vyměřovací základ pro OSVČ vedlejší činí 10 % z valorizované průměrné mzdy roku 2005, tj. 10 % z 17 882 Kč * 1,0532 = 1 884 Kč. Minimální roční vyměřovací základ je pak stanoven jako součin minimálního měsíčního základu a počtu měsíců, po které OSVČ vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pro OSVČ hlavní i vedlejší se do počtu měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství.
Výše záloh na pojistné se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Pro OSVČ hlavní činí minimální měsíční záloha 29,6 % z 4 709 Kč, tj. částku 1 394 Kč. Pro OSVČ vedlejší pak 29,6 % z 1 884 Kč, tj. 558 Kč.
Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné, vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění. OSVČ se může účastnit nemocenského pojištění pouze v měsících, kdy je povinna platit zálohy na důchodové pojištění nebo je z placení záloh osvobozena, když po celý měsíc má nárok na nemocenskou nebo pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Měsíční záloha na nemocenské pojištění činí 4,4 % z vyměřovacího základu, tj. 208 Kč pro SVČ hlavní a 83 Kč pro SVČ vedlejší.
- 28 -
4.3. Podnikatelský projekt 4.3.1. Plán projektu Cílem projektu je zabezpečit stravování přibližně dvaceti tisíc lidí během dvoudenního rockového koncertu. Počet 6 stánků umístěných ve třech stanech představuje určité omezení a proto bude nezbytné zajistit velmi rychlou obsluhu. Proto jsme zvolili jako základ nabídku tří jídel:
Řízky Upustili jsme od možnosti usmažit řízky svépomocí v pronajaté kuchyni. Vzhledem k této skutečnosti
jsme se informovali o nabídkách firem, které se zabývají výrobou jídel.
Požadovali jsme, aby vytvořili tácek s řízkem, okurkou a dvěma krajíci chleba, přebaleném potravinářskou fólií, aby se usnadnila přeprava a prodej. Výsledná cena byla stanovena na 35 Kč. Plánované množství je 6 000 porcí.
Klobásy Dalším jídlem, které bude k dispozici jsou vařené klobásy. Klobásy uvaříme přímo na stánku. Podávány budou na papírovém tácku s chlebem, hořčicí a okurkou. Nákupní cena jedné 100g klobásy je 10 Kč. Plánované množství je 6000 porcí.
Guláš Guláš bude také objednán u dodavatelské firmy. Cena za 100g porci guláše byla dohodnuta ve výši 30 Kč. Dalším nákladem jsou plastové misky a lžičky. Cena misek je 50 Kč za 100 kusů a u lžiček 23 Kč za 100 kusů. Plánované množství je 6 000 porcí.
Pro úspěšné zvládnutí projektu je důležitá správná volba obchodních partnerů a zaměstnanců.
Dodavatelé
- 29 -
Hlavním kritériem při volbě dodavatelů byly dřívější zkušenosti, protože je nutné, aby byl dodavatel schopen splnit naše požadavky s ohledem na množství a čas dodávky. Důležitým faktorem při rozhodování o dodavateli byla dále
možnost poskytnutí
obchodního úvěru, který by usnadnil financování záměru.
Zaměstnanci Pro splnění cíle projektu je důležité personální zabezpečení. Zaměstnanci budou zaměstnáni na dohodu o provedení práce. Počet zaměstnanců byl stanoven na 14 osob. U každého ze šesti stánků zabezpečují stravování dva zaměstnanci, kteří spolupracují tak, aby bylo dosaženo co nejrychlejší obsluhy. Další dva zaměstnanci zajišťují zásobování stánků, případně zastoupí za obsluhu stánku. Z programu vyplývá, že koncert v pátek bude trvat devět a půl hodiny a v sobotu dvanáct hodin. Dalších cca šest hodin bude potřeba na přípravu před koncertem v pátek a na úklid v sobotu po ukončení koncertu. Hodinová mzda byla stanovena ve výši 75 Kč.
Náklady na zaměstnance: Počet - 14 osob Pracovní čas - 28 hodiny Hodinová sazba - 75 Kč Náklady na personální zajištění akce - 14 * 28 * 75 = 29 400 Kč
Doprava K zajištění dopravy stanů, vybavení a zásob na místo koncertu bude potřeba užitkové auto typu Transit. K pronájmu ho nabízí pan Havlík za cenu 5 000 Kč. Doba pronájmu je od pátku do neděle. Náklady na benzín odhadujeme na 1 000 Kč.
4.3.2. Ekonomické zhodnocení projektu Pro rozhodnutí, zda má podnikatelský projekt z ekonomického hlediska smysl je třeba stanovit náklady, tržby a potřebu kapitálu. Za ekonomicky úspěšný lze považovat pouze projekt, při jehož realizaci bude dosaženo zisku, tj. pokud celkové tržby budou vyšší
- 30 -
než celkové náklady. Pokud je projekt ziskový, je třeba stanovit potřebu kapitálu a zda je podnikatel schopen kapitál v této výši opatřit.
Tab. č. 1: Zjištění celkových nákladů projektu Položka Řízky (připravené tácky) Klobásy Guláš Hořčice Chleba – krajíce Tácky Misky Lžičky PB lahve Hořáky Stany pronájem Zaměstnanci – osob Doprava Odpovědný zástupce Poplatky Náklady celkem
Množství 6 000 ks 6 000 ks 6 000 ks 20 litrů 12 000 ks 6 000 ks 6 000 ks 6 000 ks 6 ks 3 ks 3 ks 14 auto a benzín provize
Kč 210 000 60 000 180 000 520 12 000 2 160 3 000 1 380 960 2 850 9 600 29 400 6 000 2 000 21 050 540 920
Tab.č. 2: Výpočet celkových tržeb Položka Prodej řízků Prodej klobás Prodej guláše Tržby celkem
Množství 6000 6000 6000
Cena / ks 45 30 40
Kč 270 000 180 000 240 000 690 000
Z odhadu nákladů a výnosů vyplývá, že záměr bude ekonomicky úspěšný. Při celkových tržbách 690 000 Kč a celkových nákladech 540 920 Kč je předpoklad dosažení zisku ve výši 149 080 Kč.
- 31 -
Stanovení výše potřebného kapitálu na uvažovaný projekt Tab. č. 3: Výdaje prvního dne Položka Řízky (připravené tácky) Klobásy Guláš Hořčice Chleba – krajíce Tácky Misky Lžičky PB lahve Hořáky Stany pronájem Doprava Odpovědný zástupce Poplatky Celkem
Množství 3 000 ks 3 000 ks 3 000 ks 20 litrů 6 000 ks 6 000 ks 6 000 ks 6 000 ks 6 ks 3 ks 3 ks auto a benzín
Kč 105 000 30 000 90 000 520 6 000 2 160 3 000 1 380 960 2 850 9 600 6 000 1 050 258 520
Tab. č. 4: Výdaje na druhý den akce Položka Množství Řízky (připravené tácky) 3 000 ks Klobásy 3 000 ks Guláš 3 000 ks Chleba – krajíce 6 000 ks Celkem
Kč 105 000 30 000 90 000 6 000 231 000
Tab.č. 5: Výdaje splatné po koncertu Položka Zaměstnanci - osob Odpovědný zástupce Poplatky Celkem
Množství 14
Kč 29 400 2 000 20 000 51 400
Tab. č. 6: Tržby za první den Položka Prodej řízků Prodej klobás Prodej guláše Celkem
Množství 3 000 3 000 3 000
- 32 -
Kč 135 000 90 000 120 000 345 000
Tab. 7: Tržby za druhý den Položka Prodej řízků Prodej klobás Prodej guláše Celkem
Množství 3 000 3 000 3 000
Kč 135 000 90 000 120 000 345 000
Z časového rozpisu výdajů a tržeb je vidět, že na realizaci projektu je třeba 258 520 Kč na pokrytí výdajů do prvního dne koncertu. Výdaje na druhý den budou pokryty z tržeb za první den koncertu.
4.3.3. Možné zdroje financování Jako první zdroj finančních prostředků pro realizaci projektu se nabízí vlastní úspory a investice. Proto si začínající podnikatel musí udělat přehled svých bankovních účtů, stavebního spoření, akcií, dluhopisů a dalších účtů, které vlastní. Při volbě, který z těchto zdrojů použít, je třeba porovnat jednotlivé produkty z pohledu výnosnosti. A použít nejméně výnosné produkty. Také je třeba zohlednit likviditu těchto finančních produktů. Zbývá-li podnikateli delší časové období do začátku realizace, má možnost v tomto čase více šetřit a připravovat si peníze na podnikání. V tomto případě je vhodné vycházet ze osobních měsíčních příjmů a výdajů. Znamená to snažit se omezit výdaje nebo naopak zvýšit své příjmy. Pokud vlastní úspory a investice nepokryjí potřebu peněz, může podnikatel zvážit, zda není možné prodat nějaký jeho majetek, případně tento majetek dočasně zastavit v zastavárně.
Pan Petr má na svém bankovním kontě 120 000 Kč, které může použít pro financování svého projektu. Dále je rozhodnut omezit své výdaje, aby uspořil další finanční prostředky potřebné pro financování.
- 33 -
Jako alternativní zdroj, kde je možné získat potřebný kapitál, je rodina a přátelé podnikatele. Než je požádáme, je vhodné mít připravený podnikatelský rozpočet, který je s naším záměrem seznámí a upozorní je na jeho možná rizika. Pan Petr představil svůj podnikatelský záměr svým rodičům a kamarádovi, kteří jsou ochotni mu na tento projekt půjčit celkem 150 000 Kč. Proto je nezbytné, aby obě strany veškeré podmínky půjčky sepsali písemně. Pokud se jedná o větší částku je vhodné, aby smlouva byla potvrzena notářem. Smlouva by měla obsahovat: identifikaci věřitele a dlužníka, výši půjčky, kdy bude obnos podnikateli vyplacen a kdy má být splacen, výši úroků a kdy budou vyplaceny.
Než však požádáme své přátele a rodinu o peníze, je třeba si rozmyslet, jaký by případný podnikatelský neúspěch měl vliv na náš vztah a na jejich životní situaci.
Při financování projektu je třeba uvažovat i s určitou rezervou
a jinými
možnostmi jak získat potřebný kapitál. Proto dalším zdrojem pro zajištění finanční stránky projektu může být obchodní partner. Ten po vzájemné
dohodě může poskytnout obchodní úvěr. Obchodní úvěr
znamená, že dodavatel poskytne určitý čas, než bude požadovat zaplacení za zboží. Tento úvěr poskytují dodavatelé až po delší obchodní spolupráci a získání zkušeností s odběratelem. Začínající firma pro ně představuje velké riziko. Aby si dodavatel zajistil, že mu odběratel zaplatí, může požadovat záruku. V obchodní praxi se nejčastěji objevuje záruka ve formě směnky. Směnka je cenný papír, je to doklad o finančním závazku. Má zákonem stanovenou formu, kterou je třeba dodržet, jinak je směnka neplatná.
Nejrozšířenějším způsobem jak financovat podnikatelskou činnost je stále získání bankovního úvěru. Banky nabízejí mnoho úvěrových produktů. Protože tento projekt potřebuje financování jen na několik dní, bude potřebný krátkodobý úvěr, s nízkými úroky a poplatky za vyřízení. Těmto kritériím nejlépe odpovídá možnost přečerpání účtu neboli kontokorentní účet a kreditní karta. Pro zřízení kontokorentu požaduje banka, aby klient měl u ní účet několik měsíců. Výše kontokorentu závisí na příjmech dlužníka. U většiny bank se platí úrok jen
- 34 -
z vypůjčených peněz a ne z plné výše možného úvěru. Platí se poplatek za vyřízení a za vedení kontokorentu. V případě dodržení podmínek je možné úvěr znovu čerpat. K získání většiny kreditních karet je třeba mít účet u banky, ale existují i instituce vydávající kreditní karty na základě pouhého doložení příjmů. Výhoda kreditní karty je, že pokud je dlužná částka na kartě splacena do určité doby, není účtován úrok. Naopak nevýhodou je, že ne každý dodavatel přijímá platby kreditní kartou. Vystavení kreditní karty je zpoplatněno.
4.3.4. Možná rizika projektu Každý podnikatelský projekt s sebou nese určitá rizika. Proto je v zájmu každého podnikatele zvažujícího realizovat
podnikatelský záměr či jednotlivý
projekt umět
definovat tato rizika a připravit si možná řešení. V případě realizace projektu zabezpečení hudebního koncertu
je možné uvažovat
o následujících rizicích, která jeho úspěšnost mohou ovlivnit:
Riziko konkurence Organizátorům byla nabídnuta exklusivita v oblasti stravování na dvoudenním koncertu. Proto lze za konkurenci pokládat hlavně firmy zabezpečující stravování, které sídlí v blízkosti místa koncertu a také jídlo které si návštěvníci sami přinesou. Koncert se koná na místě, kde nejsou v bezprostřední blízkosti žádné firmy poskytující stravovací služby. Zákazníci, kteří by měli zájem najíst se mimo prostory koncertu, by museli urazit dlouhou cestu. Také by přišli o část vystoupení. Proto se domníváme, že počet návštěvníků, kteří tak učiní bude velmi malý.
Riziko nízkého zájmu a malé účasti na koncertu Vzhledem tomu, že budou
vstupenky nabízeny v předprodeji, lze poměrně přesně
odhadnout, kolik lidí plánuje na koncert přijít. S dodavateli lze tak uzavřít dohodu na upřesnění požadovaného množství jídla několik dní před koncertem. Kdyby i přesto byl zájem o akci menší, je možné snížit nakupované množství jídla pro druhý den koncertu.
- 35 -
Riziko špatného personálního zabezpečení Mohou se vyskytnout i důvody, proč některý zaměstnanec nebude moci pracovat. Ať už je to z důvodu nemoci, úrazu, či z jiné příčiny. Možným řešením je uzavřít dohodu s několika dalšími potenciálními zaměstnanci.
Riziko nedodržení obchodní smlouvy Pokud jeden z dodavatelů nedodá požadované množství potravin je možnost nahradit tento výpadek zvýšením množství u zbývajících dvou produktů. V případě nedodržení termínu dodávky je možné se obrátit na jinou firmu.
Riziko nedostatečných zásob Pokud poptávka překročí očekávání a zásoby budou v prvním dnu nedostatečné, je možné použít zásoby určené na další den. Včasným zjištěním nedostatečných zásob lze doplnit zboží ve velkoobchodech, které dnes mají dlouhé otevírací doby dokonce i o víkendu.
- 36 -
6. Závěr Každý člověk, který se rozhodně začít podnikat potřebuje nejprve získat oprávnění k podnikání. Hostinská činnost patří mezi řemeslné živnosti a pro její získání je nutné mimo splnění všeobecných podmínek splňovat i podmínky zvláštní. Pokud dané podmínky nesplňuje podnikatel, může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí splňovat jak podmínky všeobecné, tak zvláštní. Správní poplatek za vydání živnostenského listu je 1 000 Kč. Pokud podnikatel splní potřebné podmínky, vystaví mu živnostenský úřad do 15 dnů živnostenský list. Po získání podnikatelského oprávnění je podnikatel povinen se ve lhůtě 30 dnů přihlásit na místně příslušný finanční úřad ke svým daňovým povinnostem. Přihlásí se podáním Přihlášky k registraci pro fyzické osoby. K přihlášce je třeba též předložit dokumenty potvrzující údaje v přihlášce. Podnikatel se může kromě dani z příjmu fyzických osob přihlásit i k dalším daním. Pokud podnikatel splní veškeré náležitosti, získá od finančního úřadu Osvědčení o registraci a je mu přiděleno DIČ. Daňové identifikační číslo je podnikatel povinen uvádět při veškeré komunikaci se správcem daně. Po zaregistrování se u příslušného finančního úřadu má podnikatel povinnost zaregistrovat se u místně příslušné správy sociálního zabezpečení. Tuto registraci je povinen provést do osmého dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž bylo podnikání zahájeno. Registrace se provádí na tiskopise Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Podnikatel podnikající jako osoba samostatně výdělečně činná má povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná. Další povinnou registrací je pro OSVČ registrace u příslušné zdravotní pojišťovny. Tuto registraci je třeba provést do osmi dnů od zahájení podnikání. V případě, že má podnikatel zaměstnance, je povinen se registrovat u jejich zdravotních pojišťoven. Předtím, než podnikatel začne podnikat, měl by si vytvořit zakladatelský rozpočet a jistit, zda je podnikatelský záměr či jednotlivý projekt ekonomicky výhodný. Pokud se projekt jeví jako ziskový, je třeba určit způsob jak projekt financovat. Pokud podnikatel nemá
- 37 -
dostatek vlastních zdrojů, musí získat peníze i z cizích zdrojů. Některé cizí zdroje jsou pro malého začínajícího podnikatele těžko dostupné. Z práce vyplývá, že proces zahájení podnikání je náročný a zdlouhavý. Mnoho potenciálních podnikatelů může odradit svoji komplikovaností, především těch, kteří se ve spleti legislativních předpisů méně orientují. Zakladatelský rozpočet by měl být vždy nezbytnou součástí úvah o zahájení podnikání, protože na jeho základě získá podnikatel nejen přehled o potřebě peněžních zdrojů, ale i o některých možných rizicích svého plánu.
Tato práce mi byla velkým přínosem, protože jsem se blíže seznámil se všemi povinnostmi, které má začínající podnikatel. Naučil jsem se hledat potřebné informace. Zjistil jsem důležitost sestavování zakladatelského rozpočtu pro úspěch podnikání.
- 38 -
7. Seznam použité literatury [1] BARROW, C. Základy drobného podnikání. Vydání první. Praha: Grada Publishing, 1996. 198 s. ISBN 80-7169-232-8.
[2] HINGSTON, P. Průvodce drobným podnikáním: Začněte podnikat. 1. vyd. Praha, 2002. 192 s. ISBN 80-242-0838-5.
[3] VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 229 s. ISBN 80-7169-234-4.
[4] WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1 vyd. Praha: Management Press, 2003, 159 s. ISBN 80-7261-075-9.
[5] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
[6] Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník.
[7] http://www.businessinfo.cz/cz/zivotni-situace/zivnost-remeslna-fyzicka-osoba-cr/20/
[8] http://www.zdarns.cz/ozu/pojmyhesla.asp
- 39 -
8. Seznam příloh 1. Ohlášení zahájení provozování živnosti 2. Prohlášení odpovědného zástupce 3. Žádost o schválení odpovědného zástupce
- 40 -
