Dokument sociálního odboru ÚMČ Brno-Královo Pole k naplnění standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí,ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého správního obvodu. Agendu sociálně-právní ochrany dětí vykonávají pracovníci Úřadu městské části Brno-Královo Pole, začleněni do sociálního odboru. Toto odpovídá organizační směrnici 79/13 Organizační řád Úřadu městské části města Brna, Brno-Královo Pole (dále ÚMČ). Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí je vykonávána v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a Statutem města Brna, obecně závaznou vyhláškou. V článku 56 Statutu města Brna jsou přesně vymezeny kompetence v rámci přenesené působnosti městských částí. Na základě tohoto dokumentu je vyčleněno území, pro které výkon sociálně-právní ochrany dětí MČ Brno-Královo Pole vykonává. Jedná se o území městské části Královo Pole, Jehnice a Útěchov ( Příloha č. 2 Statutu města Brna) Odbor sociální ÚMČ Brno-Královo Pole sídlí na ulici Palackého tř. 59, 612 93 Brno ve 3. patře. Úřad městské části Brno-Královo Pole je v centru městské části, snadno dostupný městskou hromadnou i integrovanou dopravou. Občané se mohou se svými podáními obracet osobně, písemně, elektronicky na adresu
[email protected] nebo telefonicky – kontakty na jednotlivé pracovníky jsou uvedeny na webové stránce www.krpole.brno.cz /úřad městské části města Brna /organizační struktura/odbor sociální/oblast péče o dítě. Datová schránka - xyxbwjb. Pracovníci mají případy rozděleny dle počátečního písmene příjmení dětí, vyplývá to z jejich pracovní náplně. Přidělená počáteční písmena příjmení dětí jsou uvedena na dveřích kanceláří pracovníků. V případě nepřítomnosti pracovníka na pracovišti je uveden jeho zástup, který řeší neodkladné záležitosti a předává informace kmenovému pracovníkovi. Seznam pracovníků s čísly jejich kanceláří je vyvěšen na informační tabuli u výtahu ve 3. patře ÚMČ Brno-Královo Pole, Palackého tř. 59 a na webových stránkách úřadu jsou uvedeny telefonické a emailové kontakty, včetně vykonávané agendy. Dalšími informačními zdroji poskytujícími informace o sociálně-právní ochraně dětí jsou stránky Magistrátu města Brna – www.brno.cz, stránky Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz. Pracovníci provádějí místní šetření, zasahují v akutních případech v místě působnosti celé městské části, tato dostupnost je zajištěna MHD, v případě akutního řešení situace klienta lze využít služební automobil.
1b Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob, jímž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen
„cílová skupina“). Osobní výkon sociálně právní ochrany je zajištěn každý pracovní den; mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování ochrany všem dětem (podrobněji uvedeno v § 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochrana dětí) v potřebném rozsahu na celém území městské části Brno-Královo Pole, Jehnice a Útěchov. Místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu dítěte v souladu s ustanovení § 61 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Dále je poskytována všem dětem, které se fakticky na území městské části zdržují a ochranu potřebují. Jedná se zejména děti uvedené v §6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí provádějí místní šetření i na dožádání ostatních městských částí města Brna i v rámci celé České republiky. V kompetenci pracovníků městské části není řešení problematiky dětí spadající do oblasti náhradní rodinné péče. Toto řeší Magistrát města Brna (dle Statutu města Brna článek 55). Provozní doba úřadu Pracovní doba je zakotvena v organizačním řádu (týdenní pracovní doba je 40 hodin). Základní (pevná) pracovní doba je stanovena následovně: Úřední hodiny: Pondělí: 8:00 – 17:00 hod. Středa: 8:00 – 17:00 hod. Neúřední dny: Úterý, čtvrtek, pátek: 8:00 – 13:00 hod. Pružná pracovní doba: Úterý, čtvrtek, pátek: 6:30 – 18:00 hod. Provoz podatelny: Pondělí, středa: 6:30 – 17:00 hod. Úterý, čtvrtek: 6:30 – 16:00 hod. Pátek: 6:30 – 14:00 hod. Pracovníci zvou občany na důležitá pracovní jednání osobně v určený den, případně hodinu, zejména v úřední dny. Mimo úřední dny lze sjednat návštěvu po dohodě pracovníka s občanem s ohledem na terénní sociální práci, kterou pracovníci vykonávají (např. šetření v rodinách, ve školách, u jiných institucí atd.). Neodkladná oznámení, žádosti, podání jsou přijímány denně. Na pracovišti je vždy přítomen některý pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí, případně vedoucí sociálního odboru. Každý odchod pracovníka na služební cestu je zaznamenán v písemné podobě u vedoucí odboru a v elektronické podobě v systému „ Docházka“. Zástupy jsou vyznačeny na dveřích kanceláří pracovníků, hovory jsou podatelnou přepojeny na přítomného pracovníka. Osobní výkon je zajištěn každý pracovní den, mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Kontaktní telefonní číslo je číslo Policie České republiky (dále jen PČR) 158. Na centrálu operačního střediska jsou předávány aktuální seznamy pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří vykonávají pohotovost. Informace o službu konajících
zaměstnancích mají pracovníci PČR – operačního střediska tel. 158, pracovníci MMB – oddělení metodické pomoci a kontroly tel. 542171111 a pracovníci jednotlivých ÚMČ. Pohotovost vykonává pro daný týden jeden pracovník sociálně-právní ochrany dětí pro území celého města Brna dle předem dohodnutého seznamu pohotovostí. Tento pracovník vykonává případný výjezd za účelem provedení neodkladného úkonu v zájmu dítěte. Pohotovost je vykonávána pracovníkem po pracovní době doma, je však v dosahu na služebním pohotovostním telefonu (případně služebním telefonu). Změna pracovníka v době pracovní pohotovosti je možná, avšak musí jí oznámit příslušnému vedoucímu a pracovníkovi MMB, který činí další opatření. V rámci odboru mají pracovníci vykonávající službu možnost telefonické konzultace, v případě složitých případů s vedoucím sociálního odboru. Telefonní číslo na vedoucího odboru má k dispozici každý pracovník. V případě, že službu konající pracovník má pracovní výjezd nebo zásah, má k dispozici na daný týden klíče od budovy (od vedoucí sociálního odboru s přístupovým kódem). Na pracovišti si může vyzvednout materiální zajištění: dětské autosedačky a nezbytné potřeby pro ošetření potřeb dětí. K dispozici má i notebook a záznamovou techniku. V případě výjezdu nebo zásahu hned následující pracovní den písemně informuje místně příslušný úřad, nejlépe sociálního pracovníka, který vede v tomto případě spisovou dokumentaci dítěte. Písemnému sdělení předchází sdělení telefonické. Výkon pohotovostní služby je systémově nastaven Magistrátem města Brna. I. Děti, kterým se sociálně-právní ochrana poskytuje Nejprve je nutné vymezit, co se pro potřeby sociálně právní ochrany míní pod pojmem „dítě“. Zákon o SPO definuje v souladu s Úmluvou o právech dítěte pojem dítě tak, že dítětem je osoba nezletilá. Podle čl. 1 Úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Podle § 8 občanského zákoníku se pak zletilosti nabývá dovršením osmnáctého roku věku; před dosažením tohoto věku lze zletilosti nabýt jen uzavřením manželství (nejdříve od 16 let věku). Sociálně-právní ochrana náleží bez ohledu na státní občanství všem dětem, které se nacházejí na území České republiky. Rozdíl spočívá pouze v rozsahu, v jakém se sociálně právní ochrana poskytuje. Podle § 2 odst. 2 zákona o SPO náleží sociálně-právní ochrana dítěti, které • •
•
• •
má na území ČR trvalý pobyt, podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů, podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR (tzn. o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o azylu“), je oprávněno na území ČR trvale pobývat, nebo pobývá na území ČR s rodičem, který podal žádost o udělení oprávnění pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které již pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
To odpovídá čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, podle kterého se smluvní státy zavazují respektovat a zabezpečit práva stanovená v této Úmluvě každému dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného
smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu. Vedle dítěte s trvalým pobytem je to i dítě s přechodným pobytem, které bude na území České republiky pobývat ode dne hlášení alespoň po dobu 90 dnů, ale i dítě, které podalo návrh na zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a také dítě, které je oprávněno na území České republiky trvale pobývat ve smyslu § 87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto ustanovením se řeší situace dětí cizinců, svěřených do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, za předpokladu, že alespoň jedna fyzická osoba, jíž je dítě svěřeno, je přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky, nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Vedle těchto forem pobytu je to i pobyt na základě uděleného oprávnění k pobytu na základě dočasné ochrany nebo již jen uplatnění žádosti o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky. Zákon o SPO v § 2 odst. 3 ukládá povinnost poskytovat sociálně právní ochranu i dětem, které výše uvedené podmínky nesplňují, s tím rozdílem, že sociálně právní ochrana se poskytne jen v nezbytném rozsahu, vymezeném přímo v § 37 zákona o SPO. Poskytnutí sociálně právní ochrany v tomto ustanovení je uloženo obecnímu úřadu i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (městskému úřadu, v Praze úřadu příslušné městské části) a spočívá v přijetí opatření k ochraně života a zdraví a zajištění uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotní péče. Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany je důležitá situace, v jaké se dítě nachází, kdy důvod poskytnutí spočívá v řešení věcného problému. Zákon o SPO tak vymezuje z věcného hlediska okruh dětí, na které se sociálně právní ochrana vztahuje, ale pouze příkladmo (§ 6), a to zejména proto, že je mnoho situací, do kterých se děti s rodiči dostávají a které nelze taxativním způsobem v zákoně vyjádřit. Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany jsou typické situace, kdy a. rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, b. děti byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, a tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy, c. děti vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, děti mladší 15 let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak narušují občanské soužití, d. opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte, e. děti na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f. děti, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; g. děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h. děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Zákon o SPO tedy k poskytnutí sociálně-právní ochrany nepředpokládá jednorázovou událost či krátkodobé působení, ale naopak předpokládá, že tyto skutečnosti trvají takovou dobu, že je třeba situaci vhodným způsobem řešit. Pokud by se jednalo o jednorázovou záležitost, musela by být takové intenzity, že by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte. II. Kdo zajišťuje poskytování sociálně-právní ochrany dětí Další otázkou, na kterou je třeba odpovědět, je, kdo sociálně-právní ochranu dětem poskytuje či jinak zajišťuje její výkon. K tomu je třeba říci, že ve smyslu hlavních principů jsou obecnými orgány určenými k ochraně dětí soudy a k poskytování sociálně právní ochrany pak specializované orgány. Ty určuje zákon o SPO v § 4 odst. 1 a současně dále vymezuje i jejich působnost. Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou: a. obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti (městské úřady, ve statutárních městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí), b. obecní úřady, újezdní úřady, ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady, c. krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy), d. Ministerstvo práce a sociálních věcí a e. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí f. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu Sociálně-právní ochranu dětí zajišťují také obce a kraje v samostatné působnosti, komise pro sociálně-právní ochranu dětí a další právnické a fyzické osoby, jsou–li výkonem sociálně právní ochrany pověřeny (§ 4 odst. 2 zákona o SPO), které však nejsou orgány sociálně-právní ochrany dětí. Protože především obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady mají možnost bezprostředně sledovat ochranu práv dítěte a včas činit potřebná opatření se znalostí problému a místních podmínek, ukládá jim zákon nejvíce povinností v ochraně dětí a pomoci rodičům a dalším osobám, které jsou odpovědné za výchovu dětí. Na tomto místě je také vhodné uvést i komisi pro sociálně právní ochranu dětí (dále také jen „komise“), která je zřizována starostou obce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obce podle § 106 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 38 zákona o SPO. Je určena pouze k výkonu přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Úkolem komise podle zákona o SPO je například koordinovat výkon sociálně právní ochrany na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, navrhovat a posuzovat sociálně preventivní programy na ochranu dětí, či posuzovat jednotlivé případy provádění sociálně právní ochrany dětí a vydávat k nim stanoviska, pořádat případové konference. Účast členů komise a přizvaných osob na jednání komise se považuje za jiný úkon v obecném zájmu podle § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a podle § 38 odst. 7 zákona o SPO jim náleží náhrada mzdy (platu). Členům komise a přizvaným osobám, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, ale jsou výdělečně činní, náleží náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena komise v jimi prokázané výši, nejvýše však 120 Kč za hodinu nebo 1020 Kč
za jeden den. Členům komise i přizvaným osobám náleží též náhrada jízdních výdajů v prokázané výši. Uvedené náhrady proplácí obecní úřad obce s rozšířenou působností. Do působnosti krajských úřadů vedle kontrolní a metodické činnosti patří téměř celý proces zprostředkování náhradní rodinné péče,rozhodování o udělení pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí fyzickými a právnickými osobami a rozhodování o státním příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ve vztahu k obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností plní krajské úřady funkci nadřízeného kontrolního orgánu a funkci odvolacího orgánu příslušného pro přezkum rozhodnutí vydaných obecními úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností ve správním řízení. Dalším orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), do jehož působnosti patří obecně péče o rodinu a ohrožené děti. Ministerstvo pečuje o náležitou právní úpravu v této oblasti a v rámci zákonu řídí výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí vydáváním právních předpisů a směrnic (§ 92 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích) Ministerstvo rovněž vykonává funkci kontrolního a odvolacího orgánu ve vztahu ke krajským úřadem, vede celostátní evidenci fyzických a právnických osob pověřených výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“) je správním úřadem s celostátní působností, jemuž přísluší řešení otázek ochrany dětí ve vztahu k cizině. Úřad byl zřízen zákonem o SPO a je podřízen ministerstvu (§ 3). Zákon o SPO dává možnost, aby i nestátní subjekty (nadace, občanská sdružení, církve a další právnické a fyzické osoby) na základě pověření vydaného krajským úřadem nebo Magistrátem hl.m. Prahy plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí, přičemž tyto činnosti zákon o SPO přímo vymezuje v § 48. V případě, že právnická nebo fyzická osoba žádá jen o pověření k provozování letního rekreačně výchovného tábora, uděluje toto pověření výše uvedená komise pro sociálně-právní ochranu dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Pověřené osoby nejsou orgány sociálněprávní ochrany. 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Prostory pro výkon sociálně-právní ochrany Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) jsou pracovně zařazeni na sociálním odboru Úřadu městské části Brno-Královo Pole (dále ÚMČ), který se nachází ve třetím patře budovy ÚMČ, Palackého tř. 59, Brno. Vstup do budovy je přizpůsoben také potřebám imobilních občanů, kteří mají možnost s pomocí zvonku u vstupu do budovy kontaktovat pracovníka podatelny, který zprovozní plošinu k překonání schodiště u vstupu a poskytne pomoc při vstupu do výtahu popř. jej doprovodí na pracoviště OSPOD. K zapůjčení je i invalidní vozík k přepravě výtahem. Základní informaci o tom, kde se v budově ÚMČ nachází pracoviště OSPOD podá pracovník podatelny, občan může využít i telefon u vchodu, u kterého je telefonní seznam s kontakty na jednotlivé pracovníky. Pracovník OSPOD může v neúřední dny na vyžádání vyzvednout občana v prostorách podatelny, kde mu podá základní informace nebo jej doprovodí do příslušné kanceláře ve třetím patře. K základní orientaci v budově ÚMČ slouží informační tabule umístěná při vstupu do výtahu.
Pracovníci OSPOD pracují v samostatných kancelářích ve třetím patře. O rozmístění kanceláří se občan informuje na informační tabuli u výtahu, kde jsou uvedena jména pracovníků OSPOD a čísla kanceláří. Jednotlivé kanceláře pracovníků OSPOD jsou označeny tabulkami se jménem, funkcí a rozsahem agendy, přičemž klíčem k rozdělení je příjmení dítěte. Na chodbě jsou rozmístěny v dostatečném počtu sedačky pro čekající, na stěně je nástěnka s aktuálními informacemi pro klienty a klienti mají k dispozici letáky a brožury s informacemi o dostupných službách. Zajištění bezpečného a důvěrného prostředí pro klienta Každý pracovník OSPOD pracuje v samostatné kanceláři, čímž je zaručena diskrétnost při jednání s klientem. Při řešení případu s větším počtem zúčastněných osob má pracovník možnost takové jednání přesunout do malé zasedací místnosti ÚMČ, která je umístěna v prvním patře nebo zasedací místnosti na finančním odboru ve čtvrtém patře. Zde je také možné pořádat případové konference. Jednotlivé kanceláře jsou vybaveny standardním kancelářským nábytkem. Klienti s malými dětmi mají na požádání k dispozici potřeby pro přebalení (podložky, hygienické kapesníčky, plenky atd.) popř. je možnost zajistit klidné místo pro nakrmení kojence. V případě, kdy není v zájmu dítěte, aby bylo jednání přítomno, je hlídání zajištěno jiným pracovníkem v jeho kanceláři. O tomto rozhodne pracovník po domluvě s rodiči. Pro tuto situaci jsou v každé kanceláři k dispozici pastelky, psací potřeby, knížky a hračky.
Zajištění bezpečí pro pracovníky OSPOD Každá kancelář je vybavena bezpečnostním signalizačním zařízením, kterým pracovník v případě ohrožení přivolá pomoc. Centrální signalizace je umístěna v technické místnosti u kanceláře č. 56 a na chodbě nad dveřmi jednotlivých kanceláří je světelná a zvuková signalizace, kterou zapíná pracovník v ohrožení bezpečnostním tlačítkem. V případě, kdy pracovník očekává klienta, se kterým by mohlo dojít ke konfliktu, upozorní na toto přítomné kolegy, kteří budou připraveni zasáhnout. (Pozn. Kanceláře OSPOD jsou umístěny vedle sebe, takže v případě zvýšené hlučnosti mohou přítomní pracovníci pomoci.)
Provoz pracoviště OSPOD (viz Standard číslo 1, Kritérium 1b) V úřední dny je upřednostňováno jednání s klienty na pracovišti v budově ÚMČ, ale v případech nutnosti jedná pracovník mimo budovu ÚMČ – např. pracoviště Policie ČR, soudní jednání, jednání ve škole, akutní terénní práce. V těchto případech je pracovník povinen v souladu s pracovním řádem o své nepřítomnosti na pracovišti informovat vedoucí odboru, svou nepřítomnost zaznamenat do knihy odchodů a příchodů, která je uložena u vedoucí odboru, zajistit u přítomných pracovníků zástup na dobu své nepřítomnosti a pro klienty umístí na štítek u dveří informaci o tom, kdo jej zastupuje včetně čísla kanceláře, kam se může klient obrátit. Při odchodu z budovy označí pracovník v docházkovém systému služební odchod a při návratu služební příchod. Pracovníci zvou klienty k jednání ve stanovený den, v ostatních případech mohou klienti přijít i bez předchozí domluvy. Záležitosti, které vyžadují okamžité bezodkladné jednání, jsou řešeny přednostně.
Mimo úřední dny lze individuálně řešit záležitosti klientů v terénu, mimo budovu ÚMČ. Provozní doba pracoviště je řešena ve SQ č. 1, kritérium 1b a je stanovena v souladu s Organizačním řádem ÚMČ (Organizační směrnice č.79/13 Organizační řád )
3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí ÚMČ Brno-Královo Pole (dále jen OSPOD) zajistili pro klienty základní přehled o činnosti pro snadnou orientaci. Klient je informován o tom, co je pojem sociálně právní ochrana, s důrazem na to, pro koho je poskytována. OSPOD je v písemných i webových materiálech prezentován jako pomáhající organizace, nikoliv organizace sanující. Klienti jsou informováni o výkonu sociálně právní ochrany dětí. Veřejnosti je zřejmé, kdo provádí sociálně právní ochranu dětí, kdy je sociální práce poskytována a na koho se může klient v dané situaci obrátit. Veškeré informace jsou pravidelně aktualizovány a na to OSPOD vyčlenil odpovědnou osobu, která v pravidelných intervalech aktualizuje materiály. Jednotliví pracovníci OSPOD mají na dveřích svých kanceláří informační cedulky se jménem a funkcí. V případě pracovníků OSPOD jsou uvedeny na cedulkách písmena. Tyto písmena odpovídají příjmení nezl. dětí, takže si klient snadno najde koordinátora. Při vstupu do budovy ÚMČ Brno-Královo Pole je vyvěšena informační tabule s rozdělením pater a odborů. V každém patře budovy jsou na informační desce rozepsány jednotlivé odbory s konkrétními pracovníky a číslem jejich dveří. Souběžně jsou tyto informace i na portálu úřadu městské části, a to na www.kralovopole.brno.cz. Veřejnost má povědomí o tom co je sociálně právní ochrana dětí. Pracovníci OSPOD vyhotovili informační materiál v podobě letáčků, které jsou v oběhu městské části Brno-Královo Pole. Konkrétně jsou tyto letáčky u dětských lékařů, ve školách, na policii, v prostorách volnočasových aktivit a ostatních organizacích. Letáčky jsou přizpůsobeny dětským klientům, tak aby pochopili jejich obsah a věděli, že se na pracovníky OSPOD mohou bez obav kdykoliv obrátit. Pracovníci OSPOD zpracovali materiál pro spolupracující subjekty, jako jsou školská zařízení, zdravotní zařízení a poskytovatelé služeb. Kooperující organizace pak mohou lépe klienty nasměrovat k odborné pomoci. Po pracovní době je výkon sociální práce zabezpečen formou pohotovosti. Klienti jsou o tomto informováni např. prostřednictvím svého koordinátora a také je tato informace v aktualitách na webových stránkách ÚMČ Brno-Královo Pole. Pracovníci OSPOD zpracovali manuál k výkonu pohotovosti.
4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. V rámci organizační struktury Úřadu městské části města Brna je stanoven počet pracovních míst a rozsah činnosti pracovníků sociálního odboru, kteří vykonávají sociálně-právní ochranu dětí. Podrobnější informace jsou součástí Organizační směrnice č. 79/13 Organizační řád.
Výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje 7 pracovníků, dle pracovních úvazků se jedná o 6,5 pracovních úvazků. Jedná se o 1 kurátora pro děti a mládež, 5 sociálních pracovníků vykonávajících agendu sociálně- právní ochrany dětí, polovičním úvazkem tuto agendu vykonává vedoucí sociálního odboru. Pracovníci odboru mají pracovní smlouvy uzavřeny na dobu neurčitou, část pracovníků má pracovní smlouvy na dobu určitou, po dobu poskytnutí dotace na výkon sociálněprávní ochrany dětí nebo po dobu zástupu za mateřskou a rodičovskou dovolenou. Pracovníci vykonávající agendu sociálně-právní ochrany dětí jsou zařazeni do sociálního odboru. Výkon jejich činnosti se řídí pracovní náplní, která je pravidelně aktualizovaná. Každý pracovník má zpracovanou náplň s ohledem na činnosti, které vykonává. Pracovní náplň je zpracována ve dvojím vyhotovení a po podpisu je jedno vyhotovení předáno pracovníkovi. Druhé je založeno u vedoucí odboru. Všichni pracovníci jsou podřízeni vedoucí sociálního odboru. Zastupitelnost pracovníků je zajištěna v rámci vykonávané agendy všemi pracovníky. Kurátora pro děti a mládež zastupuje vedoucí odboru (jeho zástupce), případně pracovník pověřený vedoucím odboru. Tento zástup je vyznačen na dveřích příslušných kanceláří, kde je uvedeno jméno zastupujícího pracovníka. Pracovní profily jednotlivých specializací nejsou v době zavádění standardů zpracovány žádným vnitřním předpisem.
4b Počet zaměstnanců je přiměřený spádovému obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany je zohledněno kritérium ovlivňující náročnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní ochrany. Do počtu pracovníků se započítává vedoucí pracovník adekvátně svému zapojení do práce s klienty. Počet pracovníků vykonávající sociálně- právní ochranu dětí vychází z přijaté Organizační směrnice č. 79/13 Organizační řád. Kompetenčně vychází ze Statutu města Brna, kde v článku 56 je popsána činnost, kterou městské části (dále jen MČ) vykonávají v přenesené působnosti a pro které územně správní celky. Sociálně- právní ochrana dětí je vykonávána pro územní celek Královo Pole, Jehnice a Útěchov. Na základě získaných informací z ČSÚ (Sčítání lidu z roku 2011) jsou evidovány počty dětí od 0 – 18 let pro MČ následující: MČ Královo Pole 4.085 dětí, MČ Jehnice 227 dětí, pro MČ Útěchov 194 dětí. Sociální pracovníci řeší - neshody mezi rodiči, rozchod a rozvod rodičů, kontakt dítěte s druhým rodičem - nedostatečnou péči rodičů, případně jiných osob odpovědných za výchovu dítěte - domácí násilí - týrání, zanedbávání a zneužívání dítěte - určování a popírání otcovství - opatrovnictví v majetkových záležitostech dítěte - ukládání výchovných opatření – dohled, ústavní výchova - poradenskou činnost Kurátoři pro děti a mládež řeší - trestnou činnost - přestupkové jednání
-
sociálně-patologické jevy ve školním prostředí záškoláctví, agresivitu, šikanu problematické chování dítěte v rodině konflikty dítěte s rodiči nerespektování a agrese vůči rodičům trávení volného času dětí v závadovém prostředí útěky z domova zneužívání návykových látek prostituci
KONTAKTY Sociální pracovníci OSPOD Mgr. Zdeněk Brázda tel.: 541 588 288
[email protected] Mgr. Michal Lazecký tel.: 541 588 258
[email protected] Bc. Radka Pindryčová tel.: 541 588 259
[email protected] Mgr. Simona Spáčilová tel.: 541 588 291
[email protected] Kristýna Štětinová, DiS. tel.: 541 588 262
[email protected] Vedoucí sociálního odboru Mgr. Marcela Zvonařová tel.: 541 588 257
[email protected] Kurátor pro děti a mládež Tamara Kouřilová, DiS. tel.: 541 588 292
[email protected] Úřad městské části města Brna, Brno - Královo Pole Palackého tř. 1365/59 61293 Brno Tel: 541 588 111 E-mail:
[email protected] ID datové schránky: xyxbwjb
4c Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracována oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Každý pracovník vykonávající agendu sociálně-právní ochrany dětí má rozsah oprávnění stanovený v pracovní náplni a pracovní smlouvě. Pracovníci jsou k výkonu činnosti vybaveni pověřením primátora města Brna. Při práci v terénu se prokazují služebním průkazem, s uvedeným oprávněním plynoucím zejména ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Agendy v rámci sociálně-právní ochrany dětí nejsou kumulované (mimo činnost vykonávanou vedoucí odboru). Specializovanou činností je práce kurátora pro děti a mládež, ostatní pracovníci vykonávají práci terénní i administrativní. Složitější případy (např. dětí týrané a zneužívané, případy s domácím násilím, závislostí atd.) řeší pracovníci společně s vedoucí odboru a jejím zástupcem. Obsah oprávnění a pracovní povinnosti odpovídají funkčnímu zařazení pracovníků dle pracovní smlouvy a jsou v souladu se zákonem a pracovní náplní. 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. Pracovníci orgánu sociální právní ochrany dětí (dále jen pracovníci OSPOD) vyhledávají a monitorují situaci ohrožených dětí při každodenní činnosti. Při práci v terénu pracovníci OSPOD sbírají informace o potenciálně ohrožených dětech. Depistáž probíhá také prostřednictvím spolupráce se školami, kdy na základě probíhající spolupráce pracovníci OSPOD získávají informace nejen o svých klientech, ale také o dalších potenciálně ohrožených dětech. Monitorování situace dále probíhá při pravidelných policejních akcích, kterých se pracovníci OSPOD účastní. Jde především o večerní kontroly heren, hospod, barů a restaurací, které v součinnosti s PČR probíhají každé 3 měsíce a dále o kontroly venkovních prostranství, tedy hřišť a parků v součinnosti s Městskou policií. Monitorování probíhá i prostřednictvím spolupráce s organizací Podané ruce, která vyhledává ohrožené děti, dělají pro děti Peer programy a další aktivity. Podané ruce dělají programy pro děti v základních školách městské části Brno-Královo Pole, a to na základě zadání od pracovníků OSPOD. Podané ruce pravidelně pracovníky OSPOD informují o svých aktivitách na školách a každoročně o své práci podávají písemnou zprávu. Pracovníci OSPOD každoročně pořádají pro děti z Králova Pole vánoční Mikulášskou besídku, kde dochází k depistáži, s ohledem na to, že na besídku přicházejí i děti mimo nám známe klienty. Na podporu, monitoring a prevenci pro ohrožené děti je každoročně vyčleněna částka z finančních prostředků městské části Brno-Královo Pole.
8a OSPOD ÚMČ Brno-Královo Pole postupuje při přijetí oznámení případu i při jeho následné evidenci jednotným způsobem. Oznámení o novém případu Orgán sociálně-právní ochrany dětí ÚMČ Brno-Královo Pole (dále jen OSPOD) přijímá z podnětu soudu, PČR, lékaře, školy, školského zařízení, ale také z podnětu rodinných
příslušníků dítěte, osob z blízkého okolí dítěte nebo na základě anonymního oznámení. Co se týká způsobu přijetí oznámení případu, může OSPOD podněty přijímat poštou, datovou schránkou, e-mailem, telefonicky, osobně od oznamovatele nebo formou vlastní depistážní činnosti, a to buď přímo na svém pracovišti, nebo při práci v terénu anebo v průběhu výkonu pohotovostní služby. Dle §7 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je každý oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti. Stejně tak dle § 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, má každý občan oznamovací povinnost a musí tedy nahlásit jakékoliv jemu známé skutečnosti týkající se zanedbávání dítěte či jiného protiprávního jednání páchaného na dítěti, a to příslušnému orgánu (OSPOD, PČR atd.). Veškerá oznámení, která jsou na OSPOD podávána, musí být zaevidována podatelnou úřadu, kde jsou jednotlivá oznámení zavedena do elektronického systému VERA a následně zaslána na daný odbor. V případě OSPOD jsou veškerá oznámení přidělena v elektronickém systému jednotlivým pracovníkům dle pracovních náplní. Konkrétní postupy při přijímání oznámení přes elektronický systém VERA jsou uvedeny v Uživatelské příručce spisové služby- verze ISRV 14 ze dne 27. února 2012. Při přijímání oznámení případu se pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen pracovníci OSPOD) mimo jiné řídí i Organizační směrnicí č. 33/04, Pravidla pro přijímání, evidování a vyřizování stížností, a to zejména jejím obecným základem, kde jsou vymezena pravidla pro přijímání dokumentů. Při přijetí oznámení postupují pracovníci OSPOD jednotným způsobem, nezávislým na osobě, která oznámení přijala. Po přijetí oznámení případu mají pracovníci OSPOD povinnost jej zaevidovat, založit spisovou dokumentaci a dle naléhavosti jej začít řešit. Při evidování i zakládání spisové dokumentace postupují pracovníci OSPOD jednotným způsobem dle Směrnice MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013, o stanovení rozsahu evidence dětí o obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí. V této směrnici jsou dána konkrétní pravidla a postupy pro účely evidence a vedení spisové dokumentace na OSPOD. Při vyřizování oznámení postupují pracovníci OSPOD dle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který OSPOD ukládá povinnost informovat oznamující osobu do 30 dnů od přijetí oznámení o postupu řešení (pouze v případě, že si o tuto informaci oznamující osoba zažádá). Dále postupují pracovníci OSPOD při vyřizování podání dle zákona č. 500/2004 Sb., Správního řádu a dle zákona č. 106/1999 sb., o svobodném přístupu k informacím. Sociální agenda je na OSPOD ÚMČ Brno-Královo Pole rozdělena abecedně mezi jednotlivé pracovníky, a to dle počátečního písmene příjmení dítěte (konkrétní rozdělení písmen upravují pracovní náplně jednotlivých pracovníků). Výjimku tvoří agenda kurátorská, která není nijak dělena a veškerou ji vykonává jeden pracovník, kurátor pro děti a mládež. Jakmile je tedy přijato oznámení případu a je známo příjmení nezl. dítěte, přidělí se tento případ příslušnému sociálnímu pracovníkovi, popř. kurátorovi pro děti a mládež, který se stává koordinátorem celého případu. Aby bylo možné případ zaevidovat a dále s ním pracovat, potřebují znát pracovníci OSPOD základní informace o nezletilém dítěti. Mezi tyto nezbytné informace patří především jméno dítěte, datum narození/rodné číslo, trvalé bydliště dítěte, jména rodičů a jejich datum narození. Tyto údaje mohou být obsaženy v oznámení, které OSPOD přijímá nebo si je musí pracovníci OSPOD zjistit sami. Pro tyto účely mají pracovníci OSPOD k dispozici registr obyvatel, tzv. systém VERA Viewer. OSPOD ÚMČ Brno-
Královo Pole řeší pouze případy, které spadají do jeho správního obvodu (viz Organizační řád č. 79/13 a Statut města Brna). Pokud pracovník OSPOD zjistí, že k vyřízení případu není OSPOD ÚMČ Brno-Královo Pole místně příslušný, neodkladně věc postoupí příslušnému úřadu k dalšímu řešení. Jakmile mají pracovníci OSPOD základní informace o nezl. dítěti a je jasné, že OSPOD je místně i věcně příslušný k řešení daného případu, přidělí se případ (dle počátečního písmene příjmení dítěte) konkrétnímu koordinátorovi případu, který zakládá spisovou dokumentaci a začíná případ řešit. Pracovníci OSPOD přistupují k zaevidování nového případu bezodkladně a řeší případ tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům. Pracovníci OSPOD mají navzájem přehled o všech evidovaných případech, a to díky kartotéce, která je přístupná všem pracovníkům a jsou v ní založeny veškeré spisy, které OSPOD vede. Pracovník, kterému je případ přidělen a byl stanoven jeho koordinátorem, má povinnost informovat oznamující osobu o způsobu řešení případu a o dalším postupu. Toto však neplatí v případě, kdy se jednalo o anonymní oznámení. Stejně tak jsou ze strany koordinátora případu informováni sami klienti. Těm jsou vysvětleny důvody evidence případu a jsou obeznámeni s dalším postupem v dané věci. 8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. Před samotným řešením každého případu vždy pracovníci OSPOD vyhodnotí jeho naléhavost. Za naléhavou je považována situace, která si vyžaduje bezodkladné a okamžité řešení. Takovéto případy jsou samozřejmě řešeny přednostně. Jako skutečně naléhavé, jsou vyhodnoceny situace, kdy oznamovatelé na OSPOD oznámí, ať už jakoukoliv formou (viz 8a), že se někde nachází nezl. dítě bez zajištění adekvátní péče, které nezbytně potřebuje okamžitou pomoc. Dalším oznámením, které si vyžaduje bezodkladné řešení, je sdělení od oznamovatele, že se někde nachází dítě, jehož zdraví nebo život jsou bezprostředně ohroženy. V takových situacích pracovníci OSPOD ihned vyráží na místo, kde se nezl. dítě nachází, a zjišťují skutečný stav dítěte. Dle zjištěných skutečností pak pracovník OSPOD volí nejvhodnější způsob řešení dané situace. Například: a) pokud se jedná o dítě, které je vážně ohroženo na životě a zdraví nebo kterému bylo nějak fyzicky ublíženo, pak pracovník OSPOD přivolá rychlou záchrannou službu nebo dopraví dítě do nemocnice. Pro tyto účely mají možnost pracovníci OSPOD využít služební automobil, b) pokud se jedná o dítě, jehož návrat do domácího prostředí by jej bezprostředně ohrožoval na životě či na zdraví (fyzickém i psychickém), může pracovník OSPOD dítěti poskytnout intervenci v rámci krizových center nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, c) pokud se jedná o dítě, na kterém se někdo dopustil trestného činu, přivolá pracovník OSPOD další orgány činné v trestním řízení (PČR). Dále pracovník OSPOD zabezpečí dítě po zdravotní i psychické stránce, dle adekvátnosti dané situace může pracovník OSPOD informovat rodiče dítěte a sdělit jim další postup. Vždy je však na prvním místě zabezpečit dítěti veškerý komfort, tzn. zajistit mu zdravotní péči, psychologickou péči, v případě potřeby i ubytování. Obecně tedy platí, že pracovník OSPOD vždy nejprve bezprostředně ošetří potřeby dítěte, tak aby mu nehrozilo žádné ohrožení na zdraví či na životě. Tzn. umístí dítě do adekvátního zařízení, zabezpečí dítěti léčení ve zdravotnickém zařízení, předá dítě do péče jiné příbuzné osoby nebo do předpěstounské péče/pěstounské péče na přechodnou dobu. Jakmile takto pracovník OSPOD akutně „ošetří“ problém dítěte, může na případu pracovat dál. Tzn. zjišťuje veškeré informace o situaci
dítěte, o okolnostech nastalé situace, o rodinných poměrech dítěte, kontaktuje rodiče dítěte, provádí šetření v rodinném prostředí, zjišťuje pověst rodiny od sousedů, ve škole, od lékaře, atd. Na základě všech těchto kroků pracovník OSPOD sbírá potřebné informace a rozhoduje, jak bude v případě dítěte dál postupovat. Pracovník OSPOD pracuje s rodinou dítěte i po dobu, kdy je dítě umístěno v sociálním či zdravotnickém zařízení. Pracovník OSPOD realizuje ve spolupráci s rodinou veškeré kroky, které vedou k úspěšné sanaci rodiny, jejímž cílem je navrácení dítěte do bezpečného rodinného prostředí (práce s rodinou formou mediace, rodinné terapie,…). Pokud jsou vyčerpány veškeré možnosti pro „uzdravení“ rodiny a přesto podmínky v přirozeném prostředí dítěte (i v širší rodině) stále nejsou na takové úrovni, aby zde mohlo dítě bezpečně žít, zvažuje pracovník OSPOD zařízení, které bude pro umístění dítěte nejvhodnější (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, krizová centra, …). V krajním případě je dítě umístěno do ústavní péče. Vždy však pracovníci OSPOD rozhodují v zájmu nezl. dítěte, tak aby byl zajištěn jeho zdárný zdravotní, psychický, sociální i mravní vývoj. Dle výše uvedených postupů pracovníci OSPOD pracují běžně ve své pracovní době. Zvláštním případem jsou situace, kdy pracovníci OSPOD vykonávají pohotovostní službu. Tzv. pohotovost je pracovníky OSPOD vykonávána po jejich běžné pracovní době, tedy ve večerních hodinách, o víkendech a státních svátcích. Služby pohotovosti se každoročně rozdělují mezi jednotlivé pracovníky OSPOD ze všech městských částí Brna. Služby pohotovosti se pravidelně střídají po jednom týdnu a služba probíhá vždy od pondělí odpoledne (po skončení pracovní doby) do následujícího pondělí do rána. Při výkonu pohotovosti má pracovník OSPOD k dispozici tzv. pohotovostní telefon (předává se vždy s ukončením pohotovosti dalšímu pracovníkovi), na který mají kontakt všechny policejní orgány města Brna. V případě, že policejní složky objeví mimo pracovní dobu nezl. dítě, které se nachází v bezprostředním ohrožení života, zavolají na pohotovostní telefon a předají případ pracovníkovi OSPOD, který situaci dítěte řeší. Pracovníci OSPOD postupují stejným způsobem, jako by k této situaci došlo v běžné pracovní době. Rozdíl je pouze v tom, že pokud pracovník OSPOD v době pohotovosti řešil případ v jiné městské části, předává následující pracovní den veškeré záznamy a dokumenty související s řešením případu příslušnému pracovníkovi věcně a místně příslušného orgánu sociálněprávní ochrany. Ten si případ přebírá a nadále jej řeší.
8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Koordinátorem případu je pracovník OSPOD, kterému je daný případ přidělen a který tento případ následně řídí a zodpovídá za průběh poskytování sociálně-právní ochrany. Každý koordinátor případu vykonává přímou sociální práci s rodinou, do níž spadá mimo jiné i provádění pohovorů s klienty, sociální šetření v rodinách klientů, spolupráce se školskými zařízeními, dětskými lékaři, PČR a dalšími organizacemi, vytváření výchovných zpráv pro účely soudních jednání, účast při soudních jednáních atd. Koordinátor dále pomáhá klientům zorientovat se v systému sociálně-právní ochrany včetně pomoci při navazování spolupráce klienta s dalšími subjekty, při vytváření návrhů k soudním jednáním atd. Koordinátor případu také podporuje klienta v pozitivních změnách a v řešení jeho nastalé situace. Celkově koordinátor provází klienta v průběhu celé jeho spolupráce s OSPOD. V kompetenci koordinátora případu je také vyhodnocení aktuální situace dítěte a následná tvorba individuálního plánu ochrany dítěte (dále jen IPOD), a to u dětí, které splňují podmínky dle §6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. V tomto případě koordinátor dále zodpovídá za
naplňování IPOD i za jeho pravidelnou aktualizaci, a to každých 6 měsíců nebo dle aktuální potřeby i dříve (pokud nastanou závažné změny v situaci dítěte). V rámci naplňování IPOD koordinátor spolupracuje s celou sítí zainteresovaných subjektů včetně pořádání případových konferencí ve prospěch řešení situace dítěte. V neposlední řadě koordinátor případu dohlíží, aby poskytovaná podpora a pomoc dítěti v rámci IPOD byla efektivní a splňovala svůj účel. Při řešení konkrétního případu může spolupracovat i více pracovníků OSPOD, avšak koordinátorem je vždy pouze jeden z nich. Například pokud se jedná o případ, kdy rodiče zanedbávají péči o dítě a zároveň se dítě dopouští drobných přestupků, může sociální pracovník při řešení případu spolupracovat s kurátorem pro děti a mládež. V tomto případě je však potřeba určit jednoho z nich, který se stane koordinátorem celého případu. Volba koordinátora bude záležet na charakteru případu, domluvě mezi pracovníky a na posouzení vedoucí odboru. Za standardní situace, kdy je řešení případu jednoznačně v kompetenci sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí či v kompetenci kurátora pro děti a mládež, má OSPOD stanovená jasná pravidla pro určení koordinátora případu. Pokud se jedná o případ, jehož řešení je v kompetencích sociálních pracovníků OSPOD, koordinátor se určuje dle počátečního písmene v příjmení nezl. dítěte. Každý sociální pracovník OSPOD, vyjma kurátora pro děti a mládež, má na základě své náplně práce určeno několik písmenek abecedy, dle nichž jsou mu přidělovány případy. Vzhledem k tomu, že OSPOD ÚMČ Brno-Královo Pole má jednoho kurátora pro děti a mládež, tento se automaticky stává koordinátorem všech případů, které svým charakterem spadají do jeho kompetencí. OSPOD má stanovená i pravidla pro změnu koordinátora případu, která se využívají zejména v době dovolených, pracovní neschopnosti pracovníka či v případě, kdy je nutné změnit koordinátora z důvodu změny charakteru případu nebo z jiného důvodu. Zastupitelnost v době dovolených nebo v době pracovní neschopnosti je určována na základě vzájemné dohody pracovníků mezi sebou, kterou schvaluje vedoucí odboru. Vždy na začátku kalendářního roku je zpracován podrobný plán dovolených, kterým se celoročně všichni pracovníci OSPOD řídí. Plán dovolených je zpracovaný tak, aby byla vždy zajištěna zastupitelnost. Klientům jsou tyto nárazové změny koordinátorů dávány na vědomí prostřednictvím cedulek zastupitelnosti, které jsou umístěny na jmenovkách u jednotlivých dveří kanceláří. Pokud jde o trvalou změnu koordinátora případu, je toto konzultováno s vedoucím odboru, který o změně koordinátora rozhodne, a to vždy ve prospěch nejvhodnějšího řešení dané situace. Vedoucí odboru může případ přidělit jinému pracovníkovi nebo si jej může nechat i on sám. Pokud vedoucí odboru změnil koordinátora případu z důvodu změny agendy, informuje o této změně klienta konkrétní pracovník OSPOD. Pokud vedoucí odboru rozhodl o změně koordinátora z důvodu podjatosti nebo na základě stížnosti na koordinátora, informuje o změně klienty vedoucí odboru. V případě podjatosti postupuje vedoucí pracovník OSPOD dle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Změna koordinátora případu je klientům dána včas a srozumitelně na vědomí spolu s vysvětlením důvodu změny. OSPOD má jasně stanoveny povinnosti, kompetence a odpovědnost koordinátora, a to v rámci náplně práce každého zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany. Každý pracovník OSPOD si je vědom toho, co znamená být koordinátorem případu včetně povinností, které mu z této funkce vyplývají. Vedoucí sociálního odboru vytváří všem koordinátorům potřebné podmínky a zázemí pro efektivní řízení jejich případů, a to v průběhu celého výkonu sociálně-právní ochrany.
Každý pracovník OSPOD má vždy jasný přehled o tom, ve kterých případech je on sám koordinátorem. Kromě toho mají všichni pracovníci OSPOD přehled o tom, ve kterých případech jsou koordinátory jejich kolegové. Každý klient OSPOD je vždy prokazatelně informován o tom, kdo je jeho koordinátorem. Koordinátor předá klientovi na sebe veškeré kontakty a je mu v případě potřeby k dispozici. Informace o tom, kdo je v daném případu koordinátorem, je vždy uvedena i ve spisové dokumentaci. Konkrétně je jméno koordinátora případu vyznačeno v úvodním sociálním záznamu o dítěti a dále se objevuje na každém dokumentu, který je ve spise založen. Vždy je tedy evidentní, kdo je v daném případu koordinátorem. Ve spisové dokumentaci je také zaznamenána případná změna koordinátora případu, která je jednoznačně uvedena v úředním záznamu ke dni, kdy byl spis předán mezi pracovníky. Tento úřední záznam je stejně jako všechny ostatní záznamy obsažené ve spisu přehledně uveden v úvodním „Záznamu o úkonech“.
9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Pracovníci OSPOD využívají při jednání s klienty se specifickými potřebami služeb sítě odborných institucí a pracovišť s tím, že Městská část Brno-Královo Pole poskytuje konkrétním organizacím na jejich činnost finanční dotace. Bližší informace jsou obsaženy na webovém portálu Socio-info centra: http://socialnipece.brno.cz/, kde je nabízena pomoc okruhu níže uvedených osob. Osobám s duševním onemocněním pomáhají organizace, jejichž služby můžete nalézt na odkazu: http://socialnipece.brno.cz/skupina/osoby-s-dusevnim onemocnenim/katalog/ Osobám s mentálním postižením : http://socialnipece.brno.cz/skupina/osoby-s-mentalnimpostizenim/katalog/ Osobám s tělesným postižením: http://socialnipece.brno.cz/skupina/osoby-s-telesnympostizenim/katalog/ Osobám se smyslovým postižením (sluchově a zrakově):http://socialnipece.brno.cz/skupina/osobyse-smyslovym-postizenim/katalog/ Osobám s kombinovaným a jiným zdravotním postižením: http://socialnipece.brno.cz/skupina/osoby-s-kombinovanym-a-jinym-zdravotnimpostizenim/katalog/ Osobám v sociální krizi: http://socialnipece.brno.cz/skupina/osoby-v-socialni-krizi/katalog/ Etnickým menšinám a cizincům: http://socialnipece.brno.cz/skupina/etnicke-mensiny-acizinci/katalog/ Pracovník OSPOD může nabídnout spolupráci s Evropskou školou na ul. Staňkova 14, Brno s odkazem na Informační centrum pro cizince - www.cizincijmk.cz včetně organizace SOZE na ul. Mostecká 5, Brno. U osob hovořících cizím jazykem využije pracovník OSPOD nabídky pomoci k tlumočení na pracovišti v rámci základních znalostí kolegů (angličtina, němčina, francouzština) nebo se může obrátit na odborné tlumočníky příslušného jazyka (arabština a jiné), vč. znakové řeči u neslyšících.
OSPOD má kontakty mimo jiné na bezplatné právní či občanské poradny v Brně a další státní i nestátní organizace. Specifická komunikace probíhá též s dítětem nízkého věku, kdy pracovníkovi OSPOD pomáhají pomůcky (hračky), možnost vyjádření se kresbou, využití neverbální komunikace – pozorování chování klienta – dospělého i dítěte. Lze odkázat na seznam pracovišť či externích pracovníků, kteří jsou schopni v dané situaci pomoci, s odkazem na výše uvedená zařízení. U rodin s dětmi (mimo jiné s poruchou ADHD) spolupracuje OSPOD s psychologem panem Mgr. Petrem Sakařem, Ph.D. (http://www.psychologie-psychoterapie.cz/kontakt/). Klientům je umožněno seznámení se službami s ohledem na různé typy specifických potřeb, též mají možnost nahlédnutí do odborné literatury či zákonných předpisů, informačních brožurek a letáčků (ve více jazycích), k dispozici jsou zdarma na chodbě sociálního odboru, případně jsou informace zveřejněny na nástěnce umístěné před kancelářemi sociálního odboru nebo lze využít vytištění z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věci ČR (dále MPSV). V rámci sociálně-právní ochrany dětí při práci s klienty využívají pracovníci OSPOD na sociálním odboru Městské části Brno-Královo Pole zejména tyto uvedené právní předpisy včetně odborné literatury na téma zásad a principů uplatňovaných v sociální práci: * Listina základních práv a svobod – usnesení ČNR č. 2/1993 Sb. * Úmluva o právech dítěte – sdělení Federálního MZV č. 104/1991 Sb. * zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí * zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník * prováděcí vyhláška MPSV č. 473/2012 Sb. * Speciální techniky sociální terapie rodin - Zakouřilová, Eva, Portál, 2014 Webové stránky: www.mpsv.cz SOCIO-INFO centrum Brno, Koliště 19 : http://socialnipece.brno.cz/
13a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování, a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny klienty. Pracoviště OSPOD, jako součást ÚMČ Brno-Královo Pole má písemně zpracována pravidla pro přijímání, evidování a vyřizování stížností – Organizační směrnice č. 33/04 Pravidla pro přijímání, evidování a vyřizování stížností. Za stížnost je považováno ústní nebo písemné podání, kterým vyjadřuje občan svoji nespokojenost s nevhodným chováním úředních osob nebo s postupem orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Stížnost může být podána ústně nebo písemně, stížnost může být podána také anonymně. Stížnost může podat klient a další osoby, jako např. zaměstnanci jiných orgánů veřejné správy, zástupci neziskových organizací atd. Stížnost může podat také nezletilé dítě – klient OSPOD a to způsobem odpovídajícím jeho věku a schopnostem. Příjem stížností
Příjem stížností přísluší odpovědnému zaměstnanci na sekretariátě tajemníka úřadu městské části (dále jen ÚMČ). Ten následně, dle pokynů tajemníka, zajišťuje předání stížností kompetentním vedoucím odborů ÚMČ. O stížnosti, kterou příjme pracovník přímo od stěžovatele, informuje neprodleně tajemníka a předá ji na podatelnu k přidělení evidenčního čísla a následně k evidenci na sekretariátě tajemníka. Stížnosti, které jsou přímo adresovány starostce /starostovi, místostarostům/místostarostkám a tajemníkovi úřadu, jsou k vyřízení předány na příslušný odbor. Nespadá-li řešení stížnosti do kompetence úřadu, postupuje pracovník toto podání jiné věcně a místně příslušné instituci a neprodleně o tomto postupu informuje sekretariát tajemníka a písemně stěžovatele. Způsob evidence stížností Evidenci stížností zabezpečuje sekretariát tajemníka zapsáním do evidenční knihy a vyplněním evidenčního listu (viz Příloha). Originál stížnosti je uložen na sekretariátě, zaměstnanci, který stížnost vyřizuje je předána fotokopie. Průběžně je tento zaměstnanec povinen předávat na sekretariát kopie veškeré korespondence a zápisy sepsané při osobním jednání, týkající se vyřizování stížnosti. Lhůta pro vyřízení stížnosti Vyřizování stížnosti provádí určený zaměstnanec, který je povinen prošetřit stížnost objektivně a urychleně. Maximální lhůta pro vyřízení stížnosti je 60 dnů ode dne doručení. Ve výjimečném případě musí být stěžovatel písemně informován o důvodu nedodržení stanoveného termínu (zejména zajištění potřebných podkladů), a to před uplynutím této lhůty. Postup při vyřizování stížností Stížnost na zaměstnance řeší vždy jeho nadřízený a je nepřípustné postupovat stížnost kritizovanému zaměstnanci. Stížnost na vedoucí odboru řeší tajemník, stížnost na tajemníka prošetřuje kontrolní výbor zastupitelstva a řeší starosta. Stížnost na starostu nebo místostarostu prošetřuje komise sestavená ze členů rady městské části, která stěžovateli odpovídá po projednání závěrů šetření v zastupitelstvu městské části. Pokud stěžovatel podává tutéž stížnost opakovaně v téže věci a neuvede nové skutečnosti, není nutno ji znovu prošetřovat, pouze bude přezkoumáno, zda původní stížnost byla řádně vyřízena. Stěžovatel se o tomto písemně vyrozumí. Anonymní stížnost se uloží bez prošetření u příslušného útvaru ÚMČ s výjimkou stížnosti, která obsahuje závažné skutečnosti (např. protiprávní jednání, upozornění na hrozící škodu). Je-li stěžovatel přesvědčen, že stížnost, kterou podal, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Způsob seznámení klienta s výsledkem vyřízení stížnosti Stížnost je považována za vyřízenou, jakmile budou po jejím prošetření učiněna příslušná opatření k nápravě nebo bude-li stěžovateli zasláno písemné sdělení s vysvětlením, proč jeho stížnosti nebylo vyhověno.
13b Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám.
Pracoviště informuje klienty o možnostech a způsobech jak podat stížnost prostřednictvím informace na nástěnce umístěné na chodbě pracoviště a také prostřednictvím internetových stránek úřadu.
14a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. Pracovníci zařazení v OSPOD mají k dispozici seznam všech dostupných soc. služeb, které pracují s rodinami a dětmi na území města Brna (k dispozici na www.socialnipece.brno.cz/texty/4/katalogadresar). Dále mají k dispozici informační bulletin města Brna, ve kterém jsou obsaženy kontakty na státní instituce jako např. PČR, soudy, Úřad práce atd. (k dispozici na https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/publikace/ Bulletin_2014_web.pdf) Pracovníci zařazení v OSPOD doporučují klientům využití služeb jiných fyzických a právnických osob, přičemž vycházejí z konkrétního problému v rodině a individuálního plánu ochrany dítěte. Pracovníci se snaží klienta motivovat k tomu, aby jednali samostatně. V případě, že klient samostatného jednání není schopen, můžou mu pracovníci zprostředkovat první kontakt či ho doprovodit. Pracovníci mohou klientovi nabídnout kontakt na konkrétního pracovníka, mají-li ho k dispozici a bude-li to ku prospěchu věci. V případě, že klient odmítá využít služby, které mu byly pracovníkem OSPOD doporučeny a je-li pomoc nezbytná, tak OSPOD postupuje dle §12 a §13 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Pracovník OSPOD v jednotlivých případech působí především jako koordinátor, který zapojuje do řešení klientova problému další vhodné fyzické a právnické osoby. Pracovníci mají možnost se seznámit s činností jiných fyzických a právnických osob např. prostřednictvím dnů otevřených dveří, odborných kurzů, seminářů, informativních setkání atd. Dále mají pracovníci možnost účastnit se projednávání komunitního plánu sociálních služeb na území města Brna, kterého se účastní taktéž zástupci jiných fyzických a právnických osob. Zástupci fyzických a právnických osob, kteří se podílejí na řešení problémů konkrétního klienta, se účastní případových konferencí a jsou zahrnuti do individuálního plánu ochrany dítěte. Klienti mají možnost se seznámit s jinými fyzickými a právnickými osobami prostřednictvím informačních letáků, které jsou k dispozici v prostorách OSPOD.
Ostatní písemně zpracované standardy jsou k nahlédnutí u každého pracovníka OSPOD, ÚMČ BrnoKrálovo Pole, Palackého tř. 59, kanceláře číslo 36, 37, 38, 39, 56, 57, 58.
