Město Sázava – protipovodňová opatření
Posudek dle § 45i zák č.114/1992 Sb., v platném znění
Vlašim, 20.2.2007
Posudek je zpracován na základě objednávky Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5, 150 24. Posudek je zpracován za účelem doplnění dokumentace pro územní řízení na základě stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, který ve svém stanovisku ze dne 14.8.2006 nevyloučil významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, konkrétně na evropsky významnou lokalitu CZ0213068 Dolní Sázava, zařazenou do Národního seznamu evropsky významných lokalit ČR. Při zpracování posudku bylo vycházeno z technických údajů předložených objednatelem, doplňující informace byly podány v ústní formě a e-mailem. Dále bylo vycházeno z vlastního šetření a průzkumu na lokalitě. Dílčí údaje byly získány z odborné literatury, z veřejně přístupných údajů o soustavě Natura 2000 na Internetu a odborných konzultací. Seznam podkladů je uveden v závěru posudku.
Zpracovatel posudku: Ing. Mgr. Martin Klaudys ZO ČSOP Vlašim Pláteníkova 264 258 01 Vlašim
[email protected] tel./fax. 317845169 Odborný konzultant: RNDr. Luboš Beran, Ph.D
1
Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Předmět posudku Popis současného stavu a projektu Evropsky významná lokalita Dolní Sázava Vyhodnocení vlivu projektu na evropsky významnou lokalitu Dolní Sázava Možné kumulativní vlivy s jinými projekty Závěr Doporučení, nedostatky Literatura, podklady
1. Předmět posudku Předmětem posudku je posouzení vlivu projektu „Město Sázava – protipovodňová opatření“ na evropsky významnou lokalitu CZ0213068 Dolní Sázava, resp. na evropsky významné druhy živočichů, rostlin a biotopů, které se v této lokalitě vyskytují. Účelem posudku je naplnění požadavku vyplývajícího z §45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších změn a předpisů, a čl. 6 Směrnice 92/43 EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
2. Popis současného stavu a projektu Obsahem projektu je vybudování systému protipovodňových opatření v městě Sázava. Cílem projektu je prevence povodňových škod, ochrana zdraví osob a majetku. Současný stav Řešený úsek řeky zahrnuje velký esovitý meandr Sázavy. V prvním oblouku meandru je strmější levý břeh tvořen zástavbou města Sázava, kterou následně střídá velký lesní komplex dubohabřin a suťových lesů na strmých svazích. Pravý, pozvolnější břeh je tvořen zástavbou čtvrti Sázava – Černé Budy, která je od řeky oddělena nezastavěným pásem. V druhém oblouku meandru je pravý břeh tvořen velmi strmými skalami (Krkavčí skály) s acidofilními teplomilnými doubravami, střídanými v pozvolnějších místech dubohabřinami. Levý, pozvolnější břeh je využit chatovou zástavbou. Po levém břehu vede železnice, po pravém silnice. Obě komunikace tvoří morfologicky významné tvary v okolí řeky. Lokalita leží v Psázavském bioregionu, řeka Sázava je součástí nadregionálního biokoridoru Štěchovice – Chotěbořský les. Koryto řeky je štěrkovité až písčité. Do Sázavy se v řešeném úseku vlévá Dojetřický potok, který má v ústí písčitý náplavový kužel. V prostoru města Sázava se od řeky odpojuje několik slepých ramen, dnes většinou zanesených. Řeka je doprovázena vegetací říčních rákosin (svaz Phalaridion arundinaceae). Dominantní travou je zde chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), doprovázená rdesnem peprník (Persicaria hydropiper), šťovíkem tupolistým (Rumex obtusifolius) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Značně rozšířeným neofytem je v řešeném úseku toku netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Rákosiny přechází místy ve vegetaci vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů (svaz Salicion albae). Roste zde vrba bílá (Salix alba) a vrba křehká (Salix fragilis), keřového i stromového vzrůstu. V podrostu nalezneme bršlici kozí nohu (Aegopodium podagraria), svízel přítulu (Galium aparine), chrastici rákosovitou (Phalaris arundinacea), kostival lékařský (Symphytum officinale) a kopřivu dvoudomou (Urtica dioica). Opět je značně rozšířena netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Kapacita koryta Sázavy v obci Sázava je cca 100-150 m3/s. Při vyšších průtocích dochází k vybřežení z koryta a zaplavení přilehlých pozemků. Ke škodám na zaplavených
2
pozemcích začne docházet při průtocích nad cca 350 m3/s. Na pravém břehu dochází k zaplavení prostor starého pivovaru nad mostem a obytné zóny a sportovišť pod mostem. Na levém břehu jsou za velkých vod zaplaveny odpočinkové plochy školky a zástavba podél Dojetřického potoka.
Řešený úsek toku Sázavy s vyznačením hranic evropsky významné lokality Dolní Sázava (zdroj: CENIA, portal.gov.cz) Návrhový stav Protipovodňová ochrana města bude navržena na průtok Q100. Bude tvořena následujícími opatřeními: 1) PROHRÁBKA KORYTA - ř.km 51,30-53,70 - současný stav: koryto Sázavy je štěrkovité až písčité, vodní vegetace sporadická. Koryto je v některých úsecích opevněno kamenem, mimo zástavbu je většinou bez opevnění. V řešeném úseku není umístěn jez, v úseku není ani voda nadržena jezem po proudu. - návrhový stav: prohrábka koryta toku naváže na již provedenou prohrábku pod jezem Černé Budy-ústí Dojetřického potoka a bude od ústí Dojetřického potoka pokračovat až ke konci vzdutí zdrže jezu Pyskočely. Délka je 2,4 km. Mocnost prohrábky je 20 - 80 cm. Celkový odtěžený objem včetně kubatury rozšíření koryta je 75 tis. m3. Větší balvany budou při prohrábce ponechány v korytě. 2) ROZŠÍŘENÍ KORYTA - ř.km 51,40 -51,87 - současný stav: břeh je osídlen vegetací říčních rákosin přecházející ve vegetaci vrbových křovin. Plocha je místy využívána místními chataři jako přístupové místo k řece. - návrhový stav: koryto bude rozšířeno do levého břehu v oblouku toku u „Krkavčí skály" v délce 470 m. Rozšíření bude provedeno tak, aby byla dosažena minimální šířka ve dně 40 m, tj. šířka kterou má koryto v přiléhajících úsecích toku nad a pod tímto úsekem.
3
Maximální posun břehové hrany je 15 m od současné břehové hrany. Svahy břehu budou provedeny v proměnlivém sklonu v rozmezí 1:3 + 1:8. Odstraněné břehové porosty budou nahrazeny novými. Při návrhu jejich skladby bude dbáno požadavků příslušných orgánů ochrany přírody. 3) ROZŠÍŘENÍ KORYTA - ř.km 52,57 - 53,50 - současný stav: břeh je osídlen vegetací říčních rákosin doplňovanou keřovými vrbami. Ve vegetaci silně zastoupena netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Plocha dále od řeky navazuje na volné plochy, průmyslové areály a sklady. - návrhový stav: koryto bude rozšířeno do pravého břehu v délce 930 m. Rozšíření bude provedeno tak, aby byla dosažena minimální šířka ve dně 40 m, tj. šířka kterou má koryto v přiléhajících úsecích toku nad a pod tímto úsekem. Maximální posun břehové hrany je 15 m od současné břehové hrany. Svahy břehu budou provedeny v proměnlivém sklonu v rozmezí 1:3 - 1:8. Odstraněné břehové porosty budou nahrazeny novými. Při návrhu jejich skladby bude dbáno požadavků příslušných orgánů ochrany přírody. 4) OBNOVA STARÉHO KORYTA - ř.km 53,65 - 54,20 - současný stav: Plocha je osídlena vegetací vrbových křovin, která je velmi bohatá a vyvinutá. Vyskytují se keřové i stromové vrby, značné je bohužel zastoupení i netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Při řece je pás říčních rákosin. Na konci úseku (po proudu) je krátké slepé rameno, dnes značně zanesené. Staré koryto toku je v terénu patrné jako zamokřená sníženina, více v dolní části úseku. V horní části úseku (u mostu) je plocha parkově upravena. - návrhový stav: v úseku mezi lávkou a sportovním areálem bude na pravém břehu obnoveno staré koryto toku. Délka koryta bude 570 m. Příčný profil koryta v horním úseku, kde je koryto zcela zrušeno, bude složený s kynetou pro stálý průtok a bermou zvyšující kapacitu toku při povodňových průtocích. Šířka koryta v břehových hranách bude 25 m. Šířka kynety bude 2 m ve dně a hloubka 0,5 m.. Sklony svahů kynety budou proměnlivé v rozmezí hodnot 1:1,25 - 1:5. Sklony svahů bermy budou l : 3. V dolním úseku bude pročištěno stávající slepé rameno toku. 5) OCHRANNÁ HRÁZ - Levý břeh ř.km 53,72 - 53,93 - současný stav: břeh je poměrně strmě nesvahován, na koruně vede vycházková cesta lemována vzrostlými lipami. Svah je porostlý úzkým pásem říčních rákosin přecházející v poloruderální vegetaci (většinou kopřivy). Ve vyústění Dojetřického potoka do Sázavy písčitý náplavový kužel. - návrhový stav: Ochrana území „Na Závrtku" bude provedena zvýšením úrovně stávající zemní hráze na levém břehu Sázavy na kótu hladiny Q100 + 50 cm v délce 230 m. V úseku podél parku, kde má koruna hráze šířku 4 m bude hráz dosypána na požadovanou úroveň na koruně. Jedná se o násyp max. 60 cm v délce 100 m. Podél zástavby, kde je hráz v koruně široká 2 m, bude zvýšení na požadovanou úroveň provedeno dosypáním na návodním svahu hráze. Navýšení bude mít svahy ve sklonu l : 2 a korunu šířky 2 m. Podél Dojetřického potoka bude ochrana území proti velkým vodám ze Sázavy řešena mobilním hrazením. Terén zde bude dorovnán na minimální kótu 286,50 m n.m. v úseku délky 20 m mezi Sázavou a mostem Dojetřického potoka. To poskytne ochranu území na průtok v Sázavě Q50. Potřebná kóta 287,35 m n.m. pro ochranu území na Q100 + 50 cm pak bude zajištěna mobilním hrazením výšky 85 cm v délce 70 m. Stávající břehový porost na koruně hráze bude zachován. 6) OCHRANNÁ HRÁZ - Pravý břeh ř.km 53,67 - 54,03
4
- současný stav:. Plocha je osídlena v části rovnoběžné s řekou vegetací vrbových křovin, která přechází v poloruderální až ruderální vegetaci ve větvi kolmé na řeku. - návrhový stav: Ochrana sportovního areálu a zastavěného území pod silničním mostem bude provedena zemní hrází na kótu hladiny Q100 + 50 cm v délce 580 m. Hráz bude mít sklony svahů l : 2 a šířku koruny 2 m. Maximální výška hráze bude 2,6 m. 7) OCHRANNÁ HRÁZ - Pravý břeh ř.km 54,44 - 54,66 - současný stav:. Plocha přiléhá ze západní strany k hospodářskému areálu, z východní strany sousedí se slepým ramenem. V současné době je plocha osídlena ruderální vegetací, roste zde několik jasanů (Fraxinus excelsior) a akátů (Robinia pseudoacacia). - návrhový stav: Ochrana prostor bývalého pivovaru a území mezi mostem a lávkou navazuje na stávající zemní hráz mezi mostem a lávkou a pokračuje od lávky podél odpadu od elektrárny kolem budovy mlýna ke svahu pod zámkem. Ochrana bude řešena kombinací zemní hráze a mobilního hrazení. Zemní hráz má délku 90 m, sklony svahů l : 2 a šířku koruny 3 m. Mezi lávkou a hospodářskými budovami pivovaru bude v délce 40 provedena na kótu hladiny Q100 + 50 cm. Výška hráze je zde 2,6 m. Mezi odpadem od elektrárny a hospodářskými budovami pivovaru bude výška hráze l m nad stávající terén. To poskytne ochranu území na průtok v Sázavě Q10. Ochrana území na Q100 + 50 cm bude zajištěna mobilním hrazením výšky 1,4 - 1,6 m v délce 50 m. Zbylá část hráze v délce 80 m bude zajištěna mobilním hrazením výšky 2,2 m. 8) PROČIŠTĚNÍ SLEPÉHO RAMENE - Levý břeh ř.km 52,87 - 52,93 - současný stav: Plocha je osídlena vegetací vrbových křovin, která je velmi bohatá a vyvinutá. Vyskytují se keřové i stromové vrby, značné je bohužel zastoupení i netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Při řece je pás říčních rákosin. Slepé rameno, dnes značně zanesené, je v terénu patrné jako zamokřená sníženina. - návrhový stav: Bude pročištěno stávající slepé rameno v délce 60 m. Na konci slepého ramene bude dno zahloubeno tak, aby byla vytvořena tůň s minimální hloubkou 1 m. Mocnost nánosů je cca l m. Celkový objem odtěženého materiálu je cca 1,2 tis. m3. Průběh stavby Stavební úpravy budou prováděny dle možností a vybavení dodavatele stavebních prací, v projektu není exaktně stanoveno.
3. Evropsky významná lokalita Dolní Sázava Lokalita Dolní Sázava je zařazena do Národního seznamu evropsky významných lokalit. Zahrnuje úsek řeky Sázavy od ústí Blanice (vlašimské) do Sázavy k ústí Sázavy do Vltavy. Lokalita má rozlohu 398 ha, je vymezena na vlastním toku řeky a výjimečně zahrnuje i břehy řeky. Řeka Sázava je v chráněném úseku větší řeka tekoucí často v hluboce zaříznutém údolí, je jen málo regulovaná, nicméně je do ní vloženo větší množství jezů. Tok nabízí velké množství typů stanovišť, většinou dochází ke střídání proudných úseků s kamenitým a štěrkovým dnem a delších pomalu proudících úseků v nadjezí.
5
Evropsky významná lokalita Dolní Sázava (hranice zeleně) (zdroj: CEIA, portal.gov.cz) Evropsky významné druhy: Kód Natura: 1032 Název český: velevrub tupý Název latinský: Unio crassus Skupina: Měkýši Prioritní: Ne Vyhláška 395/92 Sb. silně ohrožený Velevrub tupý obývá vodní toky od potoků po největší řeky. Druh se živí filtrací sestonu z vody. Je odděleného pohlaví a samice v létě vypouští do vody velké množství glochidií. Jejich hostiteli jsou perlín ostrobřichý, jelec tloušť, ježdík obecný, střevle potoční a vranka obecná. Velevrubi se dožívají obvykle 10 až 15 let, přičemž v méně úživných tocích mohou dosáhnout věku až kolem 50 let. Jeho výskyt je ovlivněn několika negativními příčinami. Jeden z hlavních negativních vlivů představuje znečištění toků, dalším závažným faktorem jsou vodohospodářské zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta a tím i negativní vliv nejen na mlže samotné, ale i rybí hostitele glochidií. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. V neposlední řadě je velkým problémem přehrazení toků vodními stupni či jezy, které zamezují protiproudové migrace ryb.
6
Rozšíření velevruba tupého v ČR (zdroj: AOPK ČR, www.natura2000.cz) Evropsky významné lokality v ČR, ve kterých je velevrub tupý hlavním předmětem ochrany: CZ0213009 Vlašimská Blanice CZ0213068 Dolní Sázava CZ0214008 Lánská obora CZ0313106 Lužnice a Nežárka CZ0423510 Ohře CZ0523264 Bystřice CZ0523273 Javorka a Cidlina - Sběř CZ0523279 Lukavecký potok CZ0623819 Řeka Rokytná CZ0624119 Soutok - Podluží CZ0714082 Bečva - Žebračka CZ0724089 Beskydy CZ0814092 Poodří
Kód Natura: 1134 Název český: hořavka duhová Název latinský: Rhodeus amarus Skupina: Kruhoústí a ryby Prioritní: Ne Vyhláška 395/92 Sb. Ne Jedná se o krátkověkou rybu (výjimečně se dožívá pátého roku), může měřit maximálně 10 centimetrů. Obývá mozaikovitě lokality všech hlavních povodí, ale nikde se neobjevuje masově na větším území. Osidluje především stojaté či pomalu proudící vody nižších poloh (ramena, kanály, zemníky aj.), a to často lokálně v hojném počtu. V tocích se v zimním období přesouvá do proudných úseků. Zdržuje se v hejnech, za potravu jí slouží řasy, rozsivky a rostlinný detrit. 7
Podmínkou výskytu hořavky duhové je přítomnost vodních mlžů – škeblí a velevrubů, jimž klade jikry do žaberní dutiny v dlouhém období od dubna do června (v několika dávkách). Plůdek opouští schránku mlže až když je chopen samostatně plavat a přijímat potravu. Vzhledem k vazbě na vodní mlže je hořavka ohrožována ztrátou možnosti tření při úbytku hostitelů nejranějších vývojových stádií i ohrožením druhu jako takového. Ohrožení představuje znečištění vodního prostředí a jeho okolí, vysoká eutrofizace a nevhodné technické zásahy do biotopu vedoucí často k jeho zániku (např. rušení slepých ramen v aluviu).
Rozšíření hořavky duhové v ČR (zdroj: Hanel, Lusk, 2005) – černě ověřený výskyt, žlutý výskyt dle údajů Českého rybářského svazu Evropsky významné lokality v ČR, ve kterých je hořavka duhová hlavním předmětem ochrany: CZ0213039 Labe - Liběchov CZ0213048 Mydlovarský luh CZ0213068 Dolní Sázava CZ0313132 Tůně u Špačků CZ0624071 Očov CZ0624095 Údolí Dyje CZ0624099 Niva Dyje CZ0624119 Soutok - Podluží CZ0723007 Čerťák CZ0723012 Insel CZ0724107 Nedakonický les CZ0724120 Kněžpolský les CZ0813464 Pilíky CZ0813471 Stonávka - nádrž Halama CZ0814093 Meandry Dolní Odry
8
Průzkum prokázal na lokalitě výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů: Název český: velevrub malířský Název latinský: Unio pictorum Vyhláška 395/92 Sb. kriticky ohrožený Velký mlž se silnostěnnou lasturou. Obývá řeky, tůně i rybníky, preferuje klidné vody. Živí se filtrací sestonu z vody. Hostiteli glochidií jsou plotice, lín, jelec tloušť, perlín ostrobřichý, okoun říční, hrouzek obecný. Délka života se pohybuje mezi 5 až 15 lety.
4. Vyhodnocení vlivu projektu na evropsky významnou lokalitu Dolní Sázava (předměty ochrany, zvláště chráněné živočichy) 4.1. Velevrub tupý Na základě průzkumu lokality provedeného ve dnech 16. a 17.9.2006 byla ze zjištěných výsledků odhadnuta velikost populace v úseku řeky dotčeném prohrábkou koryta na 200-3000 jedinců velevruba tupého. Dále byl zjištěn výskyt velevruba v úseku 300m pod jezem v Sázavě – Černých Budech. 4.1.1. Negativní vlivy Populace velevruba tupého v úseku dotčeném projektem bude ovlivněna těmito negativními vlivy: 1) Prohrábka koryta Zásah zlikviduje většinu populace velevruba tupého (a dalších velkých mlžů) v úseku 2,4 km. Odhadovaná velikost populace velevruba tupého v tomto úseku je 200 – 3000 jedinců. 2 a 3) Rozšíření koryta Zásah zlikviduje část populace v části koryta, kde bude provedeno navázání nově vytvořeného rozšíření koryta na současný břeh. 4) Obnova starého koryta Zásah zlikviduje část populace v dolní části ramene. Zde však převažuje velevrub malířský. Velevrub tupý se vykytuje pouze na rozhraní Sázavy a odstaveného ramene. 5, 6 a 7) Stavba ochranných hrází Opatření nemá negativní vliv. 8) Pročištění slepého ramene Zásah nemá negativní vliv. 4.1.2. Pozitivní vlivy Populace velevruba tupého v úseku dotčeném projektem bude ovlivněna těmito pozitivními vlivy: 1) Prohrábka koryta Zásah nemá žádný pozitivní vliv.
9
2 a 3) Rozšíření koryta Rozšířením koryta dojde ke zvětšení vodní plochy, což bude mít málo významný pozitivní vliv na populaci velevruba tupého a dalších velkých mlžů. 4) Obnova starého koryta Obnova starého koryta v dnes již neexistující části bude mít mírně pozitivní vliv. Esovité vedení kynety by mělo pomoci navodit prostředí s rozdílnými hloubkami, rychlostí proudění a typem sedimentů. 5, 6 a 7) Stavba ochranných hrází Zásah nemá pozitivní vliv. 8) Pročištění slepého ramene Zásah bude mít pozitivní vliv spočívající jednak ve vytvoření vhodného biotopu pro ryby (včetně úkrytu při povodních) a zároveň alespoň částečně ve vytvoření nového biotopu vhodného pro velké mlže. V průběhu stavby V průběhu stavby může dojít vlivem práce stavebních mechanismů k usmrcení jedinců velevruba tupého. Ve vytěženém materiálu rovněž mohou být jedinci velevrubů, s odvozem materiálu uhynou. Po dokončení stavby Vzhledem k charakteru prací lze předpokládat, že řeka svou činností obnoví sedimenty potřebné pro život velevrubů. Horizont obnovy sedimentů lze odhadnout v časovém horizontu do 1 roku (závislé na velikosti průtoku a obsahu plavenin). Diskuse významnosti vlivu Hledisko integrity lokality: Celková délka lokality Dolní Sázava je 78,5 km, úsek dotčený prohrábkou měří 2,4 km. Úsek dotčený prohrábkou činí 3% délky lokality. Úsek leží přibližně v druhé třetině délky lokality (od ústí do Vltavy), existuje tedy značná pravděpodobnost, že populace velevruba znovuosídlí prohrábnuté dno řeky, neboť zde existuje teoretická možnost migrace. Hledisko populační: Prohrábka koryta a další úpravy významně oslabí populaci velevruba v daném úseku. Významnost toho vlivu bude tím menší, čím účinnější budou doporučovaná preventivní opatření. Hledisko biotopové: Řeka Sázava je v současnosti přehražena mnoha jezy, takže neregulované úseky, resp. úseky s vodou nenadrženou jezy, jsou vzácné. Řešený úsek ve městě Sázavě je jedním z nich. Význam těchto úseků pro populaci velevruba je možnost využití přirozeného toku, populace neregulovaných úseků mohou být vitálnější, pozorování populací na neregulovaných úsecích nejsou zatíženy vlivem nadržení vody. Z hlediska biotopu se jedná o zásah významný. Hledisko celostátní: Velevrub tupý je „předmětem ochrany“ na 15 evropsky významných lokalitách v ČR Tento údaj může být ovšem poněkud zavádějící, protože velikost populací na jednotlivých tocích je různá a toky nejsou osídleny rovnoměrně.
10
4.2. Hořavka duhová Početnost populace hořavky duhové se do data zpracování posudku nepodařilo zjistit. Na základě poskytnutých ústních informací je existence populace v daném úseku nejistá, může se jednat o max. desítky jedinců. 4.2.1. Negativní vlivy Populace hořavky duhové v úseku dotčeném projektem bude ovlivněna těmito negativními vlivy: 1) Prohrábka koryta 2 a 3) Rozšíření koryta 4) Obnova starého koryta 5, 6 a 7) Stavba ochranných hrází 8) Pročištění slepého ramene Opatření samotná nemají negativní vliv. Přeneseným negativním vlivem je snížení populace velevrubů a škeblí, kteří jsou s hořavkou reprodukčně svázáni. Snížení počtu velevrubů a škeblí může snížit i početnost hořavky. 4.1.2. Pozitivní vlivy Populace hořavky duhové v úseku dotčeném projektem bude ovlivněna těmito pozitivními vlivy: 1) Prohrábka koryta Zásah nemá žádný pozitivní vliv. 2 a 3) Rozšíření koryta Rozšířením koryta dojde ke zvětšení vodní plochy, což bude mít málo významný pozitivní vliv na populaci hořavky duhové. 4) Obnova starého koryta Obnova starého koryta v dnes již neexistující části bude mít pozitivní vliv. Vytvoření klidnější vody v sousedství proudného úseku hlavního koryta může vytvořit dobré podmínky pro populaci hořavky a v případě dostatečné hloubky i velkých mlžů (velevrub malířský, škeble říční), kteří jsou s hořavkou reprodukčně svázáni. 5, 6 a 7) Stavba ochranných hrází Zásah nemá pozitivní vliv. 8) Pročištění slepého ramene Pročištění slepého ramene bude mít pozitivní vliv. Vytvoření klidnější vody v sousedství proudného úseku hlavního koryta může vytvořit dobré podmínky pro populaci hořavky. V průběhu stavby Zásah může ohrozit přítomné jedince hořavky pohybem stavebních mechanismů. Vzhledem k pohyblivosti ryb není riziko velké. Potenciálně může dojít ke znečištění vody únikem např. ropných látek ze stavebních mechanismů. Krátkodobé zakalení vody při pracích korytě by nemělo mít negativní vliv.
11
Diskuse významnosti vlivu Hledisko populační: Velikost populace hořavky v daném úseku není přesně známa. Po možném snížení bezprostředně po realizaci projektu může hořavka osídlit nově vzniklé vodní plochy. Hledisko celostátní: Hořavka duhová je „předmětem ochrany“ na 16 evropsky významných lokalitách v ČR. Tento údaj může být ovšem poněkud zavádějící, protože velikost populací na jednotlivých tocích je různá a toky nejsou osídleny rovnoměrně. 4.3. Celkové hodnocení Při hodnocení byla použita následující stupnice: Vliv na předmět Popis záporného vlivu Hodnota ochrany Velmi malý Nepatrný nebo obtížně -1 prokazatelný rušivý vliv na populaci druhu; velmi málo rušivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu
Malý
Střední
Významný
Velmi významný
Prokazatelně rušivý vliv na populaci druhu; málo významně rušivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu Prokazatelný, významně rušivý vliv na populaci druhu; významně rušivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu
Popis kladného vlivu Nepatrný nebo obtížně prokazatelný kladný vliv na populaci druhu; velmi málo pozitivní zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu Prokazatelně kladný vliv na populaci druhu; málo významně kladný zásah do biotopu nebodo přirozeného Prokazatelný, významně kladný vliv na populaci druhu; významně kladný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu velmi Zjevný, významně kladný vliv na populaci druhu; velmi významně kladný zásah do přirozeného vývoje druhu Zachraňující vliv na populaci druhu; mimořádně kladný zásah do přirozeného vývoje druhu
-2
-3
Zjevný, velmi významně rušivý vliv na populaci druhu; velmi významně rušivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu Devastující až likvidační vliv na populaci druhu; destruktivně rušivý zásah do přirozeného vývoje druhu
-4
-5
Bez vlivu
0
12
Hodnota 1
2
3
4
5
Zhodnocení pozitivních a negativních vlivů projektu na jednotlivé předměty ochrany EVL Sázava (v řešeném úseku toku) Druh odhad Vliv prohrábka rozšíření obnova hráze pročištění populace koryta koryta v dotčeném úseku Velevrub 200-3000 negativní -5 -3 -2 0 0 tupý jedinců Velevrub 200-3000 pozitivní 0 +2 0 +2 +1 tupý jedinců Hořavka ? max. negativní -2 -1 -1 0 0 duhová stovky Hořavka ? max. pozitivní 0 +1 +2 0 +3 duhová stovky Při hodnocení je nutné přihlédnout tomu že: • Řešený úsek představuje relativně přirozený biotop, resp. není ovlivněn nadržením vody jezy (-) • Řešený úsek řeky leží uvnitř evropsky významné lokality Dolní Sázava, je jen malou částí lokality Dolní Sáazava (+) • Úsek navazuje na již realizovanou prohrábku (-) Celkové zhodnocení pozitivních a negativních vlivů ve výsledku zhruba odpovídá významnosti -3 – střední negativní vliv.
5. Možné kumulativní vlivy s jinými projekty Projekt řeší úpravy pouze na části toku, technická zpráva uvádí ve stati o prohrábce:„ prohrábka koryta toku naváže na již provedenou prohrábku pod jezem Černé Budy-ústí Dojetřického potoka“. Projekt tedy navazuje na již realizovanou prohrábku v roce 2005. V tomto případě se jedná o kumulativní vliv, zvyšující negativní vliv prohrábky koryta, tento fakt byl zohledněn při hodnocení.
6. Závěr Projekt řeší protipovodňová opatření v městě Sázava, která jsou kombinací úprav koryta řeky (prohrábka, pročištění ramen) a objektů na březích (hráze). Projekt bude mít vliv na předměty ochrany evropsky významné lokality Sázava. Byly identifikovány negativní vlivy zejména vzhledem k populaci velevruba tupého, projekt má i pozitivní vlivy. Projekt „Město Sázava – protipovodňová opatření“ bude mít negativní vliv na evropsky významnou lokalitu CZ0213068 Dolní Sázava, zařazenou do Národního seznamu evropsky významných lokalit ČR. Významnost negativního vlivu je vyhodnocena jako střední (-3), vzhledem k velikosti lokality a porušení charakteru zachovalého biotopu toku. Realizací níže navržených opatření lze významnost snížit. Projekt je zpracován jako jednovariantní, je otázkou, zda byly vyčerpány všechny možnosti protipovodňové ochrany a zda je dlouhodobě efektivní ochrana některých objektů v zátopové oblasti (např. chatová osada Plužiny).
13
7. Navržená opatření K realizaci projektu navrhuji následující opatření: 1. Opatření zaměřená na zmírnění negativního vlivu na přímo zasaženou část populace velevruba (a dalších velkých mlžů): • Přemístění co největšího počtu jedinců velevruba mimo prostor prohrábky a jejich návrat do toku. Tím bude eliminováno snížení populace. K tomu je třeba provedení podrobného průzkumu a vysbírání (ideálně při nízkém průtoku) co největšího množství jedinců velevruba tupého (a dalších velkých mlžů, při sběru netřeba mlže důsledně rozlišovat) z řeky v úseku prohrábky, a to zejména v těchto úsecích: 52,4 – 52,6 km (jemné sedimenty pod vyústěním čističky, zejména při pravém břehu) 53,4 – 53,7 km (jemné sedimenty u ústí starého ramene, zejména při pravém břehu, dále vč. náplavového kuželu Dojetřického potoka v ř.km. 53,7) 51,3 – 52,1 km - levý břeh (odtěžované sedimenty pro rozšíření koryta) 52,6 – 53,4 km – pravý břeh (odtěžené sedimenty pro rozšíření koryta) Mlže přemístit do vhodných lokalit s jemnozrnným sedimentem pod i nad úsek prohrábky, případně do bezzásahových pruhů při březích. • Před obnovou starého ramene Sázavy v ř.km. 53,65 provést podrobný průzkum stávajícího zvodnělého zbytku ramene a vysbírání co největšího množství jedinců mlžů a jejich přemístění (ideální by bylo zajistit značný pokles hladiny vody před sběrem). • Při přípravě staveniště a stavbě dbát prevenci rizika znečištění vod ze stavebních strojů. • Vlastní stavební práce provádět již za běžných průtoků tak, aby byl zachován průtok celým korytem, aby se části nezasažené prohrábkou neoctly na suchu. • Práce na jednotlivých úsecích koryta (SO2, SO3) neprovádět současně, ale postupně. 2. Úprava projektu snižující dopad na biotop velevruba a umožňující opětovné rozšíření populace v úseku prohrábky: • Při realizaci prohrábky ponechat bez zásahu pruh o šíři minimálně 5 m alespoň při jednom břehu, Ve středu koryta je možné provést odstranění větší vrstvy sedimentů. Tato úprava umožní dosažení požadovaného průtočného profilu a omezí narušení biotopu velevrubů. Vyznačení bezzásahových pruhů je nutné vyznačit v projektové dokumentaci, aby nedošlo k jejich poškození např. pojezdem techniky dodavatelské firmy. Návrh bezzásahových úseků v šíři 5 metrů od břehu (ř.km.): 51,6 – 52,4 – pravý břeh 52,1 – 52,25 – levý břeh 52,9 – 53,6 – levý břeh V úsecích 51,3 – 51,6 – pravý břeh a 52,25 – 52,9 – levý břeh prohrábka v projektu nezasahuje až břehům (s výjimkou napojení slepého ramene v ř.km. 52,86), proto nejsou úseky ve výčtu uvedeny – měly by zůstat bez zásahu.. 3. Navržená opatření ke kompenzaci negativního vlivu – umožňují zlepšení životních podmínek populace velevruba (a dalších velkých mlžů) a hořavky duhové tím, že umožní migrační prostupnost jezu: • Vybudování rybího přechodu na jezech (pod dotčeným úsekem – jez Pyskočely a nad dotčeným úsekem – jez Černé Budy) pro ryby a to především jelce tlouště, který je hostitelem glochidií (larválního stadia) velevruba tupého.
14
8. Literatura, podklady: • •
• • • • • • • • • • •
Město Sázava – Protipovodňová opatření. Technická zpráva, projekt pro územní řízení. Vypracoval Ing. Pavel Filip, srpen 2006. Beran L., 2002: Vodní měkkýši České republiky - rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. [Aquatic molluscs of the Czech Republic – distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List]. – Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Beran L., 1998: Vodní měkkýši ČR. ZO ČSOP Vlašim. Hanel L., 1995: Ochrana ryb a mihulí. ZO ČSOP Vlašim. Hanel L., Lusk S., 2005: Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. ČSOP Vlašim. Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy NATURA 2000. Edice PLANETA 2004, č.1/2004, MŽP, Praha, 2004. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. MŽP a AOPKČR (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA 8/2004. Péče o lokality soustavy NATURA 2000. Edice PLANETA 2001, č.4/2001, MŽP, Praha, 2001. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (úplné znění zák. č.460/2004), vyhláška č. 395/92 Sb. www.natura2000.cz – údaje o Národním seznamu evropsky významných lokalit, Ptačích oblastech a předmětech ochrany Šetření a průzkumy na lokalitě v září 2006 Výsledky průzkumu konzultanta na lokalitě v září 2006 a návrh posudku
Ing. Mgr. Martin Klaudys autorizovaná osoba k provádění posouzení podle §45i zákona 114/92 Sb. rozhodnutím č.j. 630/325/04 Ministerstva životního prostředí České republiky
15
Pohled po proudu Sázavy na ústí Dojetřického potoka. Levý břeh bude zvýšen.
Tok Sázavy pod Krkavčími skalami. Levý břeh bude částečně odtěžen.
16
Pohled proti proudu na vyústění starého ramene. V tomto úseku je zvýšená koncentrace mlžů.
Prostor budoucího obnoveného starého ramene.
17
