1992 Sb

Zhotovitel (kontakt): RNDr. Věra Koutecká Dvořákova 2265/24 702 00 Ostrava Tel: 731 483 241 E-mail:[email protected]

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOŠAŘISKA POSOUZENÍ PODLE § 45i ZÁK. Č. 114/1992 SB.

SOD ze dne: 19. 02. 2008 Dodatek SOD ze dne 19. 5. 2008

(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy)

Strana 1 (celkem 38)

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOŠAŘISKA Posouzení podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb. VLIVY NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU A PTAČÍ OBLAST BESKYDY OBJEDNATEL: A T E L I E R A R C H P L A N O S T R A V A s. r. o. se sídlem: Ostrava-Martinov, Martinovská 3168/48, PSČ 723 00 ZHOTOVITEL: RNDr. Věra K O U T E C K Á se sídlem: Ostrava, Dvořákova 2265/24, PSČ 702 00 IČO: 60995556 Autorizace k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. udělena rozhodnutím MŽP ČR č. j. 630/3251/04 ze dne 30. 11. 2004 ŘEŠITELÉ: RNDr. Věra KOUTECKÁ Zdeněk POLÁŠEK (zoologie) Ostrava červenec 2008 Směrodatné jsou pouze autorizované výtisky. Rozdělovník autorizovaných výtisků: pare č. 1–4: Objednatel pare č. 5: Zhotovitel Podpis zhotovitele:

Věra KOUTECKÁ

-1-


NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOŠAŘISKA POSOUZENÍ PODLE § 45i ZÁK. Č. 114/1992 SB. (vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy)

SOD ze dne: 19. 02. 2008 Dodatek SOD ze dne 19. 5. 2008 Strana 2 (celkem 38)

OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.2. 5.2.1. 5.2.2. 6. 6.1. 6.1.1. 6.1.2. 6.2. 6.2.1. 6.2.2. 6.2.3. 6.2.4. 6.2.5. 6.3. 6.3.1. 6.3.2. 6.3.3. 6.3.4. 6.3.5. 6.3.6. 6.3.7. 6.3.8. 6.3.9. 6.3.10. 6.3.11. 6.3.12. 6.3.13. 7. 8. 9. 9.1. 9.2. 9.2.1. 10. 10.1. 10.2. 10.2.1. 10.2.2. 11. 11.1. 11.2. 11.3. 12.

CÍL POSOUZENÍ ................................................................................................................................... 3 POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ A VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ ... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE..................................................................................................................... 3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBSAHU NÁVRHU ÚP ................................................................................ 4 ÚDAJE O LOKALITÁCH V SOUSTAVĚ NATURA 2000) ............................................................... 5 EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) BESKYDY ................................................................. 5 Identifikace a popis ................................................................................................................................... 5 Stnoviště a druhy, jež jsou v EVL předmětem ochrany .......................................................................... 10 Další stanoviště a druhy, jež jsou v EVL zastoupeny ............................................................................. 11 PTAČÍ OBLAST (PO)............................................................................................................................ 11 Identifikace a popis ................................................................................................................................. 11 Předměty ochrany ................................................................................................................................... 12 VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE (NÁVRHU ÚP) NA EVL A PO ....................................... 12 ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY PODLE OVLIVNĚNÍ KONCEPCÍ...................................... 12 Předměty ochrany, které nebudou dotčeny ............................................................................................. 12 Předměty ochrany potenciálně ovlivněné................................................................................................ 13 ÚDAJE O POTENCIÁLNĚ OVLIVNĚNÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY) ..................................... 14 Stanoviště ................................................................................................................................................ 14 Hmyz....................................................................................................................................................... 15 Obojživelníci (EVL)................................................................................................................................ 15 Ptáci (ptačí oblast)................................................................................................................................... 17 Savci........................................................................................................................................................ 19 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY DLE JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ ÚP) .... 19 Zastavitelná plocha Z1, Z4, Z14, Z19 ..................................................................................................... 19 Plocha přestavby P1 ................................................................................................................................ 20 Zastavitelná plocha Z2, Z3...................................................................................................................... 21 Zastavitelná plocha Z5 ............................................................................................................................ 21 Zastavitelná plocha Z6 ............................................................................................................................ 22 Zastavitelná plocha Z17 .......................................................................................................................... 22 Zastavitelná plocha Z18 .......................................................................................................................... 23 Zastavitelná plocha Z7 ............................................................................................................................ 23 Zastavitelná plocha Z8, Z9...................................................................................................................... 23 Zastavitelná plocha Z10 ..................................................................................................................... 24 Zastavitelná plocha Z15, Z20 ............................................................................................................. 24 Zastavitelná plocha Z11, Z16 ............................................................................................................. 25 Zastavitelná plocha Z12, Z13 ............................................................................................................. 25 VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA CELISTVOST EVL A PO ........................................ 26 VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ ......................................................... 26 VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ..................................................................................... 27 NÁVOD K VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ PODLE METODIKY................................. 27 ROZBOR VÝZNAMNOSTI VLIVŮ NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA ..................................................... 28 Odůvodnění............................................................................................................................................. 28 ZÁVĚR................................................................................................................................................... 32 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ........................................................................................................... 32 ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ..................................................................................................................... 32 Opatření v rámci ploch identifikovaných v projektové dokumentaci................................................. 32 Další opatření ..................................................................................................................................... 33 PODKLADY A LITERATURA .......................................................................................................... 36 POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................................... 36 LITERATURA........................................................................................................................................ 37 SEZNAM ZKRATEK............................................................................................................................. 37 PŘÍLOHY .............................................................................................................................................. 38

-2-


1.



CÍL POSOUZENÍ

Posouzení podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb. je vypracováno z důvodu zjištění, zda lze, nebo nelze vyloučit významný negativní vliv návrhu územního plánu obce Košařiska na evropsky významnou lokalitu Beskydy a ptačí oblast Beskydy. 2.

POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ A VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ

Posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. návrhu územního plánu obce Košařiska bylo zadáno v únoru roku 2008, v květnu t. r. byl podepsán dodatek vzhledem ke změně záměrů (vypuštění sjezdovky). Podklady byly předávány zadavatelem postupně – nejprve (v době podepsání smlouvy) podklady č. 2, 3a, 3d, 4c, následně (podle uvedených termínů předání) podklady č. 3b a 3c. Terénní šetření bylo provedeno opakovaně, a to po předání podkladů 3b a 3c. Nejproblematičtější lokality s výskytem cenných stanovišť, která jsou předměty ochrany EVL, případně tvoří biotopy pro některého z živočichů, jenž je předmětem ochrany EVL nebo PO, byly konzultovány na Správě CHKO Beskydy. Pro vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na jednotlivé předměty ochrany byly využity podklady uvedené v 11. kap. posouzení. Uvedené podklady lze považovat za dostatečné pro objektivní vyhodnocení vlivů návrhu ÚP Košařiska jak na EVL, tak PO. 3.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název koncepce Pořizovatel Lokalizace Orgán ochrany přírody oprávněný k řízení podle ust. § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Zpracovatel Zpracovatel hodnocení SEA Předpokládaný termín projednání změny ÚP

Návrh územního plánu obce Košařiska Městský úřad Třinec, odbor stavebního řádu a územního plánování Kraj Moravskoslezský, okres Frýdek-Místek, obec Košařiska, k. ú. Košařiska 1) Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm 2) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava Atelier Archplan Ostrava s. r. o., Martinovská 3168/48, 723 00 Ostrava-Martinov ENVIROAD s. r. o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava 2008

-3-


4.



ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBSAHU NÁVRHU ÚP

Návrh ÚP obsahuje 20 číslovaných zastavitelných ploch (Z1–Z20) a jednu plochu přestavby (P1):

PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH PLOCH VYMEZENÝCH V NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA Plocha

Převládající způsob využití

Výměra [ha]

Počet RD

Lokalizace (místní název)

Součást EVL/PO/ zóna CHKO

Předběžný souhlas ) SCHKOB1

Z1

největší plocha bydlení vč. nových komunikací, cca 1 500 m2/ 1 RD

4,12

26

Do Durďoka Bahna

ano/II,III

ano (severní část)

Z2

bydlení

0,48

3

SV od centra LB Kopytné

ano/III

ano (1/3)

Z3

bydlení

0,15

1

SV od centra u přítoku Kopytné

ano/III

ne

Z4

bydlení

0,46

3

Do Durďoka Bahna

ano/ II,III

ano

Z5

bydlení

0,22

1

Louka

ano/II

ne

Z6

bydlení

0,31

1

U Šmeka

ano/II

ne

Z7

bydlení

0,17

1

Vršek

ano/III

ano

Z8

bydlení

0,34

1

Tomínová

ano/II

ano

Z9

bydlení

0,32

1

Tomínová

ano/II

ano

Z10

bydlení

0,11

1

Banát

ano/III

ano

Z11

bydlení

0,15

1

Sobulanka

ano/II

ano

Z12

bydlení

0,64

4

Do Řepy

ne

ano

Z13

bydlení

0,26

1

Do Řepy

ne

ano

Z14

občanské vybavení – nový obecní úřad, domov důchodců n. domov s pečovatelskou službou

0,78

–

Do Durďoka Bahna

ano/III

ne

Z15

občanské vybavení – restaurace, maloplošná sportoviště (tenis, volejbal, dětské hřiště)

0,15

–

Milíř

ano/II,III

ne

Z16

jízdárna, jezdecký klub (bez udání počtu chovaných koní) vč. příjezdové komunikace

0,34

–

Sobulanka

ano/II

ne

Z17

rozšíření hřbitova

0,21

–

u hřbitova

ano/III

ne

Z18

technická infrastruktura – plocha pro zemní vodojem

0,03

–

Břízky

ano/II

ne

Z19

dopravní infrastruktura – parkoviště

0,37

–

Do Durďoka

ano/III

ne

1)

Na základě podkladu 3d) – viz kap. 11. -4-






PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH PLOCH VYMEZENÝCH V NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA Plocha

Převládající způsob využití

Výměra [ha]

Počet RD

pro cca 60 automobilů vč. příjezdové komunikace

Lokalizace (místní název)


Předběžný souhlas ) SCHKOB1

Bahna (u Z14)

Z20

dopravní infrastruktura – parkoviště pro cca 40 automobilů

0,09

–

Milíř (u Z15)

ano/II,III

ne

∑

–

9,70 ha

45 RD

–

–

–

PŘEHLED PLOCH PŘESTAVBY VYMEZENÝCH V NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA Plocha

Převládající navrhovaný způsob využití

Výměra [ha]

Lokalizace


Předběžný souhlas SCHKOB

P1

občanské vybavení – restaurace, penzion (bez udání kapacity), maloplošná sportoviště (tenis, volejbal, dětské hřiště), parkoviště max. 30 automobilů

0,59

centrum obce – LB Kopytné

ano/III

ne

∑

–

0,59 ha

–

–

–

5.

ÚDAJE O LOKALITÁCH V SOUSTAVĚ NATURA 20002)

5.1.

EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) BESKYDY

5.1.1.

Identifikace a popis Kód a název lokality: CZ0724089 Beskydy Rozloha: 120 387,00 ha Kategorie chráněného území: chráněná krajinná oblast

Geografické vymezení: Rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Je vymezeno hranicí CHKO Beskydy. Na východě kopíruje státní hranici se Slovenskou republikou a na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku. Zájmové území leží na východním okraji EVL – téměř celý katastr obce náleží do EVL, tzn. také do CHKO Beskydy (do II. a III. zóny odstupňované ochrany) – viz mapa EVL (příloha č. 1) a tabulka v kap. 4. 2)

Vypracováno podle podkladů ad 4a, 4b, 6, 7. -5-




Geologie: Území náleží k flyšovému pásmu Západních Karpat, které je budováno horninami paleogénu, případně křídy – převážně pískovci a jílovci, méně slepenci, prachovci, slínovci, slíny a jíly. K typickým projevům náleží rytmické střídání vrstev (gradační zvrstvení) a sesuvy (turbiditní proudy). Území se vyznačuje štěrkonosnými vodními toky a také pseudokrasovými jeskyněmi (beskydský pseudokras). Geomorfologie: EVL náleží do úseku Vnějších Západních Karpat – geomorfologické jednotky: Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Rožnovská brázda (část). Zájmové území spadá do geomorfologického celku Moravskoslezské Beskydy. Reliéf: Morfologicky je území různorodé, je převážně tvořeno členitou hornatinou s hlavním hřebenem a řadou postranních údolí. Rozkládá se v 350–1324 m n. m. Reliéf zájmového území: Převážná část záměrů (Z1–Z20, P1) je lokalizována v nadmořské výšce 400–600 m n. m. Do katastru obce spadá také několik význačných vrcholů jablunkovské části Moravskoslezských Beskyd dosahujících výšky kol. 1000 m n.m: nejvyšší je Ostrý (1 044 m n.m), následují Kalužný a Kozubová. Dalšími vyššími body jsou Velká Kýčera (907 m) a Velká Kykula (812 m). Pedologie: V EVL převažují hnědé půdy kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: Beskydy zahrnují převážně hornatou a lesnatou krajinu – zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu. I v současné době je jádro Beskyd jen řídce osídleno; převažuje pastevecký horský typ hospodaření. Obec Košařiska má v mnoha aspektech zachován ráz horské obce s rozptýlenou zástavbou se zachovalými prvky lidové architektury na odlesněných enklávách (podle návrhu ÚP a projektanta označovaných jako „paseky“) obklopených lesy (s druhovou skladbou do značné míry ovlivněnou hospodařením – preference smrku). Některé usedlosti jsou v současnosti využívány jako rekreační objekty. Koncentrovaná zástavba je lokalizována zvl. v údolí potoka Kopytná na jihovýchodním okraji katastru, kde je i centrum obce. Největší stavební rozvoj obce se předpokládá v návaznosti na tuto zástavbu, a to v levobřežní části údolí Kopytné v místní části Do Durďoka (Bahna) západně od centra. V obci se dosud místy tradičně hospodaří (kosení, pastva ovcí a hovězího dobytka). Některé odlesněné enklávy (nebo jejich části) ale nejsou obhospodařovány. V důsledku absence kosení nebo pastvy podléhají travní porosty postupné degradaci a zarůstání náletovou zelení. Celkově lze ale zachovalost krajinného rázu v katastru obce hodnotit jako vysokou.

-6-




Biota: Lesní vegetaci nižších a středních poloh EVL tvoří především květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-Fagetum (L5.1)3), které zvláště na svazích přecházejí do dubohabřin asociace Carici pilosae-Carpinetum (L3.3B). Podstatně méně jsou zastoupeny acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion (L5.4) a údolní jasano-olšové luhy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (L2.2A,B). V pestrém zastoupení travino-bylinných společenstev (tzn. převážně náhradní přirozená společenstva po odlesnění) dominují ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (T1.1) a poháňkové pastviny asociace Lolio-Cynosuretum i Anthoxantho-Agrostietum (T1.3). Na vlhkých stanovištích se vyskytují pcháčové louky podsvazu Calthenion (T1.5) a tužebníková lada podsvazu Filipendulenion (T1.6), v menší míře vegetace vlhkých narušovaných půd (T1.10). Dále zde nalezneme širokolisté suché trávníky, a to i s výskytem jalovce a orchidejí (T3.4A-C). Maloplošně se vyskytují podhorské a horské smilkové trávníky (T2.3A,B), štěrbinová vegetace skal (S1.1, S1.2), prameniště (R1.1, R1.3, R1.4), slatiniště (R2.1, R2.2, R2.3) a mokřadní vegetace (M1.1, M5, V1F). Poměrně rozšířené jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (K3). Ve vyšších polohách převládají podhorské a horské typy acidofilních bučin svazu Luzulo-Fagion (L5.4), v některých partiích také klenové bučiny svazu Fagion, podsvazu Acerenion (L5.2) či květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion (L5.1) s bohatým bylinným patrem – roztroušeně se zde vyskytuje např. kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) – karpatský subendemit. Na prudkých svazích se v polohách horských klenových bučin maloplošně vyvinuly suťové lesy svazu Tilio-Acerion (L4). Objevují se na mezotrofních rankerech, často sycených svahovou vodou, i na jemně skeletnatých půdách na hranách svahů. V horských typech acidofilních a klenových bučin rostou druhy vázané na horské polohy, jako pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius) (lok.), oměj pestrý (Aconitum variegatum), oměj tuhý moravský (A. firmum subsp. moravicum) (lok.) – karpatský subedemit (jen v Beskydech), šťovík áronolistý, syn. horský (Rumex arifolius, syn. Acetosa alpestris), devětsil bílý (Petasites albus), papratka horská (Athyrium distentifolium) (lok.), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), čarovník alpský (Circaea alpina), čistec alpínský (Stachys alpina) aj. Bučiny střídají v nejvyšších partiích horské třtinové smrčiny svazu Piceion excelsae, asociace Calamagrostio villosae-Piceetum nebo Dryopterido dilatatae-Piceetum (L9.1). – tento typ vegetace se přirozeně vyskytuje pouze na třech nejvyšších vrcholech Beskyd, a to Lysé hoře, Smrku a Kněhyni. V polohách původních smrčin, často však acidofilních bučin se smrkem, se lze setkat s náhradními porosty smrčin blízkých asociaci Dryopterido dilatatae-Piceetum. Druhově je lze jen stěží odlišit od původních porostů, a proto byla část z nich přiřazena k přírodním biotopům L9.3 – Papratkové smrčiny asociace Athyrio alpestris-Piceetum. Nalézají se v nejvyšších polohách mlžných chráněných svahů SZ, méně též SV expozic. Místy jsou narušeny imisemi, avšak smrk zde relativně lépe zmlazuje nežli v jiných typech smrčin. Dosti velká část smrčin byla ovšem vytěžena. Roste v nich v Beskydech jinak vzácná podbělice alpská (Homogyne alpina).

3)

Kódy a názvosloví společenstev: Chytrý et al. 2001, názvosloví rostlin: Kubát et al. 2002. -7-




V nejvyšších polohách na mlžných závětrných svazích severozápadní, méně také severovýchodní expozice se vyvíjí klimaxová vegetace papratkových smrčin svazu Athyrio alpestris-Piceion, asociace Athyrio alpestris-Picetum (L9.3). Ve vytěžených imisních smrčinách a v rozvolněných porostech papratkových smrčin a horských klenových bučin se jako náhradní společenstvo vyvinuly porosty kapradinových niv s papratkou horskou (Athyrium distentifolium) svazu Dryopteridi-Athyrion asociace Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris (A4.3). Primárně jsou zřejmě vázány na strmé soliflukční svahy v zářezech potoků. Maloplošně jsou podél potoků vyvinuty liniové porosty devětsilových lemů svazu Petasition officinalis (M5). Roztroušeně a maloplošně se objevují pískovcové skalní výchozy. Bezlesé enklávy, tzv. polany, reprezentuje vegetace podhorských až horských smilkových trávníků svazu Violion caninae (T2.3). Zejména na horský typ lesa jsou vázány některé vzácné a ohrožené druhy rostlin. Ve vysokobylinných nivách, horských smrčinách a horských klenových bučinách roste oměj pestrý (Aconitum variegatum), čarovník alpský (Circaea alpina), srha laločnatá slovenská (Dactylis glomerata subsp. slovenica), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), česnek hadí (Allium victorialis). Karpatský endemit oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum) je v ČR vázán na horské polohy Beskyd. V květnatých bučinách a suťových lesích se roztroušeně vyskytují další vzácnější druhy: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kapraď rezavá (Dryopteris affinis, syn. Dryopteris pseudomas), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii), čarovník alpský (Stachys alpina), rozrazil horský (Veronica montana). Z karpatských druhů je roztroušeně zastoupena kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Po celém území je hojně rozšířený hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Na horských smilkových trávnících rostou některé alpínské druhy, např. jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), mochna zlatá (Potentilla aurea) a bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum). Mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) roste v oblasti na 4 lokalitách. Na jedné z nich se vyskytuje v současné době nejbohatší známá populace tohoto druhu v ČR a je velice pravděpodobné, že se v Beskydech nachází ještě větší míře, než bylo zjištěno. V rámci České republiky se pouze na území EVL Beskydy vyskytují současně všechny tři středoevropské velké šelmy, a to rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk (Canis lupus).

-8-




Biota zájmového území Potenciální přirozenou vegetaci4) zájmového území v nejníže ležících rovinatých částech představuje podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou asociace Carici brizoidis-Quercetum (L5.4). V katastru obce se téměř nezachovala – je nahrazena náhradními lesy – převážně s dominantním smrkem. Prvky přirozených formací se udržují zvl. v bylinném patru. Převládajícím přirozeným společenstvem území je karpatská bučina s kyčelnicí žláznatou (Dentario enneaphyli-Fagetum) (L5.1). Na svazích vyšších vrcholů se formovaly acidofilní smrkové bučiny asociace Calamagrostio villosae-Fagetum (L5.4). Také tato společenstva jsou značně poznamenána hospodařením. Pouze vrcholové partie nejvyšších hor dosahující nadmořské výšky kol. 1000 m vegetačně spadají do společenstev klimaxových smrčin, a to třtinová smrčina as. Calamagrostio villosae-Piceetum a podmáčená rohozcová smrčina as. Mastigobryo.Piceetum (L9.1) (Neuhäslová 1998). Podél vodních toků a ploch (v území je několik menších rybníků) a na prameništích se formují lužní lesy, které mají charakter liniových břehových porostů nebo vytvářejí drobnější enklávy na podmáčených místech, a to potoční a prameništní luh – střemchová jasenina as. Pruno-Fraxinetum (L2.2) a ostřicová jasenina as. Carici remotae-Fraxinetum – místy v kombinaci mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae (L1). Ve vyšších nadmořských výškách se formují další typy olšin odpovídající danému stanovišti s horskými prvky rostlin. V náhradní přirozené vegetaci (louky, pastviny) v prostoru lokalizace jednotlivých záměrů ÜP převládají zvl. ovsíkové louky svazu Arrhenatherion (T1.1) a poháňkové pastviny svazu Cynosurion (T1.3). Na podmáčených stanovištích se vyvinuly vlhké pcháčové louky svazu Calthenion palustris (T1.5), které při absenci údržby přecházejí do tužebníkových lad podsvazu Filipendulenion (T1.6). Pcháčové louky byly s velkou pravděpodobností dříve plošně zastoupeny v údolí Kopytné (Do Ďurďoka, Bahna). Zřejmě vlivem dřívějších melioračních úprav zde momentálně převládá společenstvo, které lze nejspíš zařadit mezi společenstva pastvin T1.3 či degradované stádium ovsíkových luk T1.1. Podmáčené plochy jsou zachovány zvl. na východním a západním okraji lokality, kde lze předpokládat i výskyt vzácnějších druhů rostlin. Vzácně se vyskytují i horské a podhorské smilkové trávníky svazu Violion caninae, některé s jalovcem obecným (Juniperus communis) (T2.3A), společenstva pramenišť R2.2 aj. převážně maloplošně rozšířené formace.

4)

Vegetace, která by se formovala v případě, že by přestal působit vliv člověka. -9-


5.1.2.

POSOUZENÍ PODLE § 45i ZÁK. Č. 114/1992 SB. (vyhodnocení vlivů na EVL a PO Beskydy)


Stnoviště a druhy, jež jsou v EVL předmětem ochrany Kód5)

Stanoviště

6230*:

9410:

Druhově bohaté smilkové louky (Nardus spp.) na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) – rozloha 48,2987 ha; Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně – 9,3214 ha; Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) – 254,7667 ha; Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) – 0,02 ha; Jeskyně nepřístupné veřejnosti – 0,012 ha; Bučiny asociace Luzulo-Fagetum – 1712,5576 ha; Bučiny asociace Asperulo-Fagetum – 1266,0426 ha; Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem – Acer a šťovíkem horským – Rumex arifolius) – 76,6419 ha; Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích – 75,1785 ha; Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) – 10,2416 ha; Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) – 281,0205 ha.

Kód

Rostliny

1386: 4109:

Šikoušek zelený Buxbaumia viridis Oměj tuhý moravský Aconitum firmum subsp. moravicum

Kód

Bezobratlí

1032: 1086: 4014: 4026:

Velevrub tupý Lesák rumělkový Střevlík hrbolatý Rýhovec pralesní

Kód

Obratlovci

1193: 1324: 1352*: 1354*: 1355: 1361: 2001:

Kuňka žlutobřichá Netopýr velký Vlk Medvěd hnědý Vydra říční Rys ostrovid Čolek karpatský

6430: 6510: 7220*: 8310: 9110: 9130: 9140: 9170: 9180*: 91E0*:

5)

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOŠAŘISKA

Unio crassus Cucujus cinnaberinus Carabus variolosus Rhysodes sulcatus

Bombina variegata Myotis myotis Canis lupus Ursus arctos Lutra lutra Lynx lynx Triturus montandoni

* jsou označeny prioritní druhy nebo stanoviště - 10 -


5.1.3.



Další stanoviště a druhy, jež jsou v EVL zastoupeny V Beskydech se nacházejí okrajově následující stanoviště (společenstva):

8150: Středoevropské silikátové sutě 8220: Chasmofytická vegetace (rostliny kořenící ve skalních štěrbinách) silikátových skalnatých svahů 9190: Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních. Oficiálně nejsou uváděny žádné jiné druhy rostlin a živočichů kromě těch, které tvoří předměty ochrany. 5.2.

PTAČÍ OBLAST (PO)

5.2.1.

Identifikace a popis Kód a název lokality: CZ0811022 Beskydy Rozloha: 41 906,91 ha Kategorie chráněného území: ptačí oblast

Popis: Ptačí oblast Beskydy6) se nachází na severovýchodě České republiky. Nejvyšším bodem je Lysá hora – 1324 m n. m. Lesy pokrývají asi 90 % území. V minulosti (přirozeně) zde převládaly zejména bučiny; výskyt původních smrčin je vázán na vyšší nadmořské výšky. V současnosti tvoří fragmenty pralesovitých porostů malý zlomek celkové rozlohy lesů. Zbývající plochu pokrývají hlavně pastviny. Zastavěných oblastí, vodních toků apod. je v ptačí oblasti nepatrné procento. Z ornitologického hlediska patří mezi nejvýznamnější druhy strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), puštík bělavý (Strix uralensis) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Početné jsou populace lejska malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oenas), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopos martius) a jeřábka lesního (Bonasa bonasia). Stabilní je populace čápa černého (Ciconia nigra). Až na holuba doupňáka jsou všechny uvedené druhy zařazeny do přílohy 1 směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (dále jako směrnice o ptácích) a jejich populace jsou natolik významné, že tvoří předměty ochrany v ptačí oblasti. Kromě nich se v ptačí oblasti vyskytuje kolem dalších 15 druhů z přílohy 1, z nichž některé zde i hnízdí. Lokalizace návrhu ÚP v PO – viz příloha č. 2.

6)

Pro informaci uvádíme, že na rozdíl od EVL, která zaujímá celou CHKO Beskydy, jsou na území Beskyd zastoupeny dvě ptačí oblasti: severní, kam spadá i zájmové území, se nazývá Beskydy, jižní Horní Vsacko. - 11 -


5.2.2.



Předměty ochrany Druhy Čáp černý Jeřábek lesní Tetřev hlušec Kulíšek nejmenší Puštík bělavý Žluna šedá Datel černý Strakapoud bělohřbetý Datlík tříprstý Lejsek malý

Ciconia nigra Bonasa bonasia Tetrao urogallus Glaucidium passerinum Strix uralensis Picus canus Dryocopus martius Dendrocopos leucotos Picoides tridactylus Ficedula parva

kód

počet párů

A030 A104 A108 A217 A220 A234 A236 A239 A241 A320

10–15 100–110 5-10 jedinců 30–40 12-15 35–50 70-120 50–80 15–35 140–180

6.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE (NÁVRHU ÚP) NA EVL A PO

6.1.

ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY PODLE OVLIVNĚNÍ KONCEPCÍ

6.1.1.

Předměty ochrany, které nebudou dotčeny

Z předmětů ochrany uváděných pro EVL Beskydy a ptačí oblast Beskydy je možno na základě současného stavu znalostí vyloučit negativní dotčení, ať již přímým, či nepřímým vlivem vyplývajícím z návrhu ÚP, pro následující z nich:

PŘEDMĚTY OCHRANY NEOVLIVNĚNÉ STANOVIŠTĚ Druhově bohaté smilkové louky (Nardus spp.) na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) Jeskyně nepřístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Středoevropské subalpínské bučiny (s javorem – Acer a šťovíkem horským – Rumex arifolius) Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

- 12 -

KÓD

6230* 6430 7220* 8310 9110 9130 9140 9170 9180* 9410




PŘEDMĚTY OCHRANY NEOVLIVNĚNÉ ROSTLINY Šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp.moravicum) BEZOBRATLÍ Velevrub tupý (Unio crassus) Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) Rýhovec pralesní Rhysodes sulcatus OBRATLOVCI Obojživelníci Ptáci Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) Datel černý (Dryocopus martius) Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) Lejsek malý (Ficedula parva) Savci Netopýr velký (Myotis myotis) Rys ostrovid (Lynx lynx) Vlk (Canis lupus) Medvěd hnědý (Ursus arctos) 6.1.2.

KÓD 1386 4109 1032 1086 4026

A108 A217 A236 A239 A241 A320 1324 1361 1352* 1354*

Předměty ochrany potenciálně ovlivněné

Předměty ochrany, u kterých je možno předpokládat určitou míru ovlivnění vyplývající z návrhu ÚP, jsou uvedeny v následující tabulce:

PŘEDMĚTY OCHRANY OVLIVNĚNÉ STANOVIŠTĚ Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) BEZOBRATLÍ Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) OBRATLOVCI Obojživelníci Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Čolek karpatský (Triturus montandoni)

- 13 -

KÓD

6510 91E0* 4014 1193 2001



PŘEDMĚTY OCHRANY OVLIVNĚNÉ


KÓD

Ptáci Čáp černý (Ciconia nigra) Puštík bělavý (Strix uralensis) Žluna šedá (Picus canus) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia)

A030 A220 A234 A104 Savci

Vydra říční (Lutra lutra)

1355

6.2.

ÚDAJE O POTENCIÁLNĚ OVLIVNĚNÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY7)

6.2.1.

Stanoviště

6510: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) – T1.1 Orientační základní informace Podhorské louky s mezofilními trávami a širokolistými bylinami. Podle podkladu č. 4b) je stanoviště 6510 zařazeno mezi plošně rozsáhlá stanoviště s nedostatkem informací o míře jejich ohrožení. Předpokladem pro jeho udržení je pravidelná údržba – kosení (dvousečné louky). V rámci záměru se spolu s pastvinami T1.3 jedná o plošně nejrozšířenější nelesní stanoviště. Identifikace ohrožujících faktorů • plošné zábory pro zástavbu • zalesnění • degradace v důsledku absence údržby (změna druhové skladby travního porostu, zarůstání nálety dřevin) 91E0: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae) (prioritní stanoviště) Lužní lesy jsou v zájmovém území zastoupeny zvl. společenstvy L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy. Jedná se o vícepatrové porosty s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), k nimž přistupují další listnáče (např. olše šedá – Alnus incana, střemcha obecná – Prunus padus, vrba křehká – Salix fragilis aj.). Bohaté je také stromové a bylinné patro (Chytrý et al. 2001).

7)

Podle podkladů 4b) a dalších uvedených v textu. - 14 -




Podle podkladu 4b je stanoviště 91E0 zařazeno v EVL Beskydy mezi prioritní stanoviště ve špatném stavu. Dlouhodobým cílem je zlepšení stavu společenstev při zachování minimálně stávající výměry – zvl. je třeba vyloučení negativních zásahů do porostů a zachování vodního režimu na lokalitách výskytu. V zájmovém území se vyskytuje roztroušeně, a to jako liniová doprovodná zeleň podél některých úseků vodních toků a vzácně také rybníků. Lokálně (v nejvíce podmáčených místech) přechází do bažinných olšin L1. Identifikace ohrožujících faktorů • plošné zábory • úpravy vodních toků (mokřadních lokalit s olšinami) vč. změny vodního režimu 6.2.2.

Hmyz 4014 Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Orientační základní informace

Hygrofilní druh obývající především horské lesy, jehož výskyt je podmíněn existencí pramenišť a vodních toků. Jeho typickým biotopem jsou v Beskydech vesměs užší toky nejlépe se štěrkovými, často prosluněnými břehy. Vyskytuje se u vodotečí protékajících přes lesní paseky, postačuje mu i erozí zahloubená lesní cesta, zvláště je-li protékaná vodou (STANOVSKÝ in litt.). V EVL je na některých místech poměrně běžný. Správou CHKOB registrováno rozložení lokalit jádrových populací druhu (podklad 4b), z nichž jedna se nachází v masivu Ostrého. Identifikace potenciálních ohrožujících faktorů • • • • 6.2.3.

změna vodního režimu; znečištění vody; úbytek podmáčených biotopů (odstínění stanovišť následkem kácení); riziko fyzické likvidace při realizaci.

Obojživelníci (EVL) Orientační základní informace

Ze dvou druhů obojživelníků, které jsou předmětem ochrany v EVL, se v řešeném území prokazatelně vyskytuje kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), výskyt čolka karpatského (Triturus montandoni) nebyl aktuálně prokázán.8) Vzhledem k obecně nedostatečnému stavu znalostí o stavu populace čolka v Beskydech a v Podbeskydí nelze v prostoru Košařisek výskyt jednoznačně vyloučit, proto je tomuto významnému druhu věnována pozornost.

8)

Druhý z řešitelů se podílel od druhé poloviny osmdesátých let na zjišťování lokalit s výskytem kuňky a čolka karpatského v Beskydech i v okolí (podklad č. 6). - 15 -




Výskyt obou druhů je v Beskydech limitován existencí drobných vodních ploch – vesměs periodického charakteru (tedy závislých na sezónních změnách počasí) a k prověření jejich přítomnosti v území je zpravidla nutno provést více návštěv v různých letech. Jedná se o taxony, které jsou mimo místa rozmnožování obtížně zjistitelné – při přesunech mezi stanovišti zcela unikají pozornosti běžného pozorovatele (např. JUSZCZYK, 1987). Možný výskyt obou druhů je v území limitován především nedostatkem vhodných vodních ploch, negativně působí zábor volných ploch se zastoupením drobných akvatických stanovišť. 2001 Čolek karpatský (Triturus montandoni) Orientační základní informace Nejcennější druh obojživelníka v EVL z hlediska zachování populace druhu v ČR. Jeho výskyt je zde podmíněn existencí vhodných akvatických a mokřadních stanovišť v lesích i na otevřených plochách. Populace vykazuje výrazný klesající trend a druh se řadí mezi nejvíce ohrožené předměty ochrany v EVL. Území spadá do oblasti Jablunkovska, odkud jsou známy dřívější nálezy druhu v rámci Slezských Beskyd. Z Košařisek sice není spolehlivý doklad o aktuálním výskytu populace (KŘENEK in verb. a vlastní podklady – POLÁŠEK in litt.), výskyt však dosud nelze jednoznačně vyloučit. Identifikace ohrožujících faktorů • • • •

změna vodního režimu; znečištění vody; úbytek vodních a mokřadních stanovišť; riziko fyzické likvidace při realizaci staveb.

1193 Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Výskyt v EVL a okolí je podmíněn přítomností drobnějších akvatických stanovišť, a to včetně periodických vodních ploch (nezřídka kolem komunikací). EVL je obývána početnou populací, která je jednou z nejvýznamnějších v ČR, druh se vyskytuje rovněž v posuzovaném území. Identifikace ohrožujících faktorů • změna vodního režimu; • zábor i fragmentace biotopu – úbytek drobných vodních stanovišť a lokalit, na kterých dochází ke vzniku periodických vodních ploch; • přechodný nárůst drobných vodních ploch v souvislosti s disturbancí; • riziko fyzické likvidace jednak při realizaci, jednak na komunikacích (dojde ke zvýšení všeobecné potřeby přemisťování vozidel v území).

- 16 -


6.2.4.





Ptáci (ptačí oblast) A030 Čáp černý (Ciconia nigra) Orientační základní informace

Hnízdí na stromech v lesích, potravu loví především ve vodních stanovištích, ale také při procházení volných ploch (louky apod.). Hnízdící páry mají rozsáhlý trofický areál – za potravou mohou létat i 10 a více km od hnízda (HUDEC et al. 1994). Za hnízdní areál, k jehož ochraně je bezpodmínečně nutno přihlédnout v rámci každého posouzení, však postačí považovat okruh do 1,5 km od hnízda, v případě záboru loviště mezi hnízdem a vzdálenějšími potravními biotopy pak až do vzdálenosti 3 km od hnízdiště (KOČVARA & POLÁŠEK in litt.). Pokud je zjištěno loviště ve vzdálenosti více než 3 km, pak je nutný důkaz, že jde o nosnou potravní lokalitu pro konkrétní posuzovaný pár (POLÁŠEK in litt.). Druh se u nás nevyskytuje v zimě, doba návratu prvních jedinců ze zimovišť se zdá překrývat s vrcholem rozmnožovacích aktivit skokana hnědého, který představuje v době brzkého jara snadno dostupnou potravu (vlastní poznatky). Řešené území je součástí hnízdního i trofického areálu malé populace hnízdící v území ptačí oblasti, současně se zde zastavují migrující ptáci v době tahu. Identifikace ohrožujících faktorů • změna vodního režimu; • znečištění vody; • úbytek vodních a mokřadních stanovišť; • zábor volných ploch se známými lokalitami výskytu a potravními stanovišti; • riziko zvýšení ruchů a hluku v areálu výskytu (jedná se o poměrně plachý druh) do 3 km od hnízdišť. A220 Puštík bělavý (Strix uralensis) Hnízdí v rozsáhlejších listnatých a smíšených lesích nejlépe pralesovitého charakteru, kde se celoročně vyskytuje v odlehlých klidových partiích. Má poměrně rozlehlý areál, na lov zaletuje i na vzdálenější otevřené plochy mimo lesní prostory. V ČR je velmi vzácný, ochrana malých populací obývajících Beskydy a Šumavu je zcela prioritní pro udržení druhu v naší republice. Výskyt druhu v masivu Ostrého registruje Křenek (in verb.). Je nutno přihlédnout k tomu, že lokality s otevřenými plochami v závěru údolí Košařisek a v okolí představují součást trofické základny. Identifikace potenciálních ohrožujících faktorů ve vztahu k charakteru záměru • neuvážené zásahy do trofických stanovišť; • zvýšení ruchů a hluku v důsledku zvýšené návštěvnosti území;

- 17 -




A234 Žluna šedá (Picus canus) Orientační základní informace Hnízdí v dutinách stromů v lesních porostech všeho druhu (nejlépe však ve smíšených či listnatých lesích) a ve skupinách rozptýlené zeleně, živí se převážně mravenci, které vyhledává rovněž na otevřených nelesních plochách. Ptačí oblast Beskydy obývá malá populace, přičemž druh hnízdí rovněž v řešené oblasti – horské masivy Kozubové i Ostrého spadají do areálu druhu, který je obýván celoročně. V posuzované oblasti jej lze pozorovat v porostech rozptýlené zeleně i na otevřených plochách s loukami a pastvinami, kde žluna s oblibou navštěvuje mraveniště. Identifikace potenciálních ohrožujících faktorů • zábor a fragmentace trofického biotopu, který s sebou přinese zahuštění zástavby; • likvidace hnízdních stanovišť není očekávána. A104 Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) Orientační základní informace Hnízdí na zemi v lesnatých oblastech, kde obývá lokality se staršími až pralesovitými porosty, jež jsou prostoupeny světlinami – vyžaduje přítomnost keřového a bylinného patra se zastoupením bobulovin (především brusnicovité – Vacciniaceae). V zimě při vysoké sněhové pokrývce zaletuje k samotám (např. k lokalitě Břízky). Celoročně obývá jen malé teritorium, jež nepřesahuje výrazně 0,5 km2 (např. HUDEC et ŠŤASTNÝ, 2005, SNOW et PERRINS, 1998, ŠŤASTNÝ et al, 1996). Beskydy jsou jedním ze tří center výskytu v ČR, v ptačí oblasti se nepříliš početná jádrová populace soustřeďuje kolem zalesněných vrcholů hor. V řešeném území se dnes vyskytuje jen ve vyšších partiích – výskyt populací zahrnuje klidové části v masivu Ostrého a Kozubové – druh nesestupuje do výrazně odlesněných prostor se zástavbou. Identifikace ohrožujících faktorů • zásahy do biotopu (zásadní změna skladby porostů – v území jde především o výsadbu smrků do cenných lokalit s výskytem jalovce a bohatými porosty borůvčí); • zábor volných ploch pro zástavbu ve vyšších polohách; • zvýšení ruchů a hluku v areálu výskytu (v okolí hnízda spojeno s rizikem opuštění snůšek).

- 18 -


6.2.5.



Savci 1355 Vydra říční (Lutra lutra) Orientační základní informace

Obývá téměř všechny typy vodních biotopů, lovecký okrsek dosahuje až tří desítek km úseku vodního toku, v noci mohou dospělí jedinci urazit bez problémů 10 km. Druh se vyznačuje značnou plachostí, dokonce i v místech trvalého výskytu ji lze zjistit nejspíše jen podle pobytových značek, navíc jde o šelmu s výrazně noční aktivitou především v územích obydlených lidmi. V potravě výrazně převažují ryby, doplňkově též obojživelníci, korýši, drobní savci, vodní hmyz a další. Na Kopytné v řešeném území probíhají migrace místních populací, ale rovněž tudy migrují jedinci ze vzdálenějších lokalit – propojení populací z EVL Beskydy a EVL Olše, kde je rovněž vydra jedním ze dvou předmětů ochrany (Kopytná je levobřežním přítokem Olše). Identifikace ohrožujících faktorů • změna vodního režimu a zábor pozemků v okolí vodotečí; • znečištění vody; • snížení zastoupení klidových partií vodotečí a úbytek vodních stanovišť; • zvýšení ruchů v okolí vodotečí vedoucí až k riziku kolizí s vozidly na komunikacích. 6.3.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ ÚP9)

6.3.1.

Zastavitelná plocha Z1, Z4, Z14, Z19

PŘEDMĚTY

OCHRANY

DLE

Lokalizace: Místní část Do Durďoka (Bahna) v JV okraji obce jihozápadně od centra. Levobřežní část údolí Kopytné a navazující svahy. Záměry jsou lokalizovány poblíž sebe a navazují na stávající zástavbu, která je v prostoru Z1 více rozptýlená. Popis záměrů: Nejrozsáhlejší plocha určená pro bydlení vč. nových komunikací, občanské vybavení, parkoviště. Z1: výměra 4,12 ha, 26 rodinných domů o průměrné výměře pozemku 1 500 m2. Z4: výměra 0,46 ha, 3 rodinné domy Z14: výměra 0,75 ha, nový obecní úřad, domov důchodců (dům s pečovatelskou službou) Z19: výměra 0,37 ha, parkoviště pro 60 automobilů, komunikace Současný stav lokality: JV část záboru (cca 3/5) je lokalizována v levostranné části údolí Kopytné na plošině terasy, která je zde výrazně vyvinuta (prům. šířka 80–120 m). Louky, které rovinaté území porůstají, jsou ovlivněné odvodněním a jejich složení inklinuje ke společenstvům pastvin T1.3. Podmáčená místa, zvl.. na SV okraji v prostoru Z14, si zachovala zřejmě původní skladbu před odvodněním, tzn. vlhké pcháčové louky T1.5. 9)

Záměry jsou řazeny podle pozice v rámci ÚP, ne podle chronologického číslování. - 19 -




Na rovinu terasového stupně navazuje úpatí jižně orientovaných svahů, na nichž je předpokládaný zábor lokalizován zvl. do volných ploch navazujících na stávající zástavbu. Převažují společenstva pastvin T1.3 dosud takto využívaná (pastva je provozována i v části záměru na terase). V prostoru západního okraje záměru Z1 lemuje okraj terasy linie zeleně L2.2 v délce 130 m. Další výrazná linie zeleně (listnaté stromy) odděluje stávající zástavbu od SZ okraje záměru Z1. Význačný solitérní strom (bříza) roste ve východní části záměru poblíž lomu budoucí komunikace. Periodické louže jsou biotopem kuňky žlutobřiché. Nelze vyloučit výskyt přežívající zbytkové populace čolka karpatského, kterého se však nepodařilo při průzkumech prokázat. Místa rozmnožování nebyla na ploše zjištěna. Otevřené plochy jsou součástí loviště (spadají do teritoria) min. 1 páru čápa černého. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z1, Z4, Z14, Z19 Kód 91E0 4014 1193 2001 A030 A220

6.3.2.

Předmět ochrany Způsob dotčení Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy ohrožení linie 130 m v prostoru záboru temperátní a boreální Evropy (AlnoZ1 vykácením nebo poškozením Padion, Alnion incanae, Salicion albae) potenciální riziko nahodilé fyzické likvidace jedinců mimo jádrovou Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) populaci; Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) zánik stanoviště v areálu výskytu; potenciální riziko fyzické likvidace Čolek karpatský (Triturus montandoni) jedinců mimo místa rozmnožování. Čáp černý (Ciconia nigra) zmenšení trofické10) části areálu Puštík bělavý (Strix uralensis) Zábor části trofického areálu

Vliv -1 0 až -1 -1 0 až -1 -1 -1

Plocha přestavby P1

Lokalizace: Východně od Z1 poblíž současného centra obce v levobřežní části nivy Kopytné. Výměra: 0,59 ha Popis záměru: Občanské vybavení (restaurace, penzion), maloplošná sportoviště, parkoviště 30 automobilů. Současný stav lokality: 3/5 zaujímá vlhčí louka s nevyhraněnou druhovou skladbou s druhy T1.5 (ale i T1.1, T1.3). Jižní část je porostlá mladším lesem s převahou smrku, který je na kontaktu s loukou lemován linií smíšeného porostu s druhy L2.2. Od potoka je porost oddělen svážnicí souběžnou s tokem. Břehový porost má nevyhraněnou druhovou skladbu smíšeného lesa. Přibližně ve středu louky je chata s kůlnou, břehový porost v tomto prostoru je ovlivněn úpravami – např. výsadbou mladých modřínů ap. Západní okraj plochy je lemován linií listnatých dřevin na svahu, nad nímž vede silnice do centra obce. 10)

trofický – potravní - 20 -




VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO P1 Kód 1355

6.3.3.

Předmět ochrany

Způsob dotčení zábor migrační trasy, zpevnění plochy, zástavba až do blízkosti toku, rušení rekreačními ap. aktivitami


Vliv -1

Zastavitelná plocha Z2, Z3

Lokalizace: SV od centra obce na hranici k.ú. Levobřežní část údolí Kopytné. Z2: na kraji zástavby Z3: proluka mezi zahradami. Výměra: Z2: 0,48 ha Z3: 0,15 ha Popis záměrů: Bydlení,Z2 – 3 RD, Z3 – 1 RD. Současný stav lokality: Enklávy menších pastvin (T1.3) a zahrad v návaznosti na stávající osídlení s rozptýlenou zelení (ovocné i další listnaté dřeviny, zvl. Z2). VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z2 Kód 1355

6.3.4.

Předmět ochrany

Způsob dotčení zábor migrační trasy, zástavba až do blízkosti toku, zmenšení rozsahu volných ploch v bezprostřední blízkosti toku


Vliv -1

Zastavitelná plocha Z5

Lokalizace: SZ od centra obce na JV okraji rozsáhlejší enklávy luk na svahu s rozptýlenou zástavbou na okrajích (Louka, U Šmeka). Záměr je situován u cesty, která jej odděluje od okraje výběžku lesa. Výměra: 0,22 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: Kvalitní kosená ovsíková louka T1.1 s pestrou druhovou skladbou, která je součástí obdobného rozsáhlého komplexu. V dalších částech odlesněné enklávy i jiná společenstva vč. rozptýlené (liniové) zeleně. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z5 Kód 6510

Předmět ochrany Způsob dotčení Extenzivní sečené louky nížin až podhůří zábor 0,22 ha pro výstavbu RD (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion a zahradu nemoralis)

Vliv -1

Upozornění: Podél přístupové cesty na lokalitu od hřbitova jsou v části za serpentinou nad hřbitovem zachovány již zarůstající enklávy smilkových luk s jalovci L2.3A (prioritní stanoviště 6230).

- 21 -


6.3.5.




Lokalizace: SZ od centra obce na západním okraji stejné enklávy jako Z5 (U Šmeka). Záměr je situován v návaznosti na současnou zástavbu. Výměra: 0,31 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: V prostoru záměru je malé pole, pastvina (T1.3), část je zruderalizována, včetně několika ovocných stromů (švestky, velká třešeň). Jižní hranici tvoří mez (remíz), s velkými listnatými stromy, který odlesněnou enklávu rozděluje na 2 přibližně stejné části. Krajinářsky hodnotná lokalita. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z6 Kód

6.3.6.

Předmět ochrany není předpokládán vliv na EVL a PO

Způsob dotčení

Vliv


Lokalizace: SZ nad centrem obce v návaznosti na stávající hřbitov. Výměra: 0,21 ha Popis záměru: Rozšíření hřbitova. Současný stav lokality: Trojúhelníkovitý pozemek je vymezen oplocením současného hřbitova, cestou lemovanou protější straně vzrostlými stromy a okrajem lesa. Na pozemku je menší pole, převládá ruderální vegetace. Na straně u lesa jsou vymlazující pařezy stromů a keřů (zbytky náletů) prorůstající ruderálními bylinami. Mraveniště mravenců r. Formica (ZCHD) u cesty. Upozornění: Podle podkladu 3b je na loukách (pastvinách) S a SZ od hřbitova záměr zalesnění. Ve skutečnosti je plocha ležící SZ již zalesněná zřejmě v plném rozsahu a plocha situovaná S horní části, v obou případech smrky. To je zcela nevhodné mj. vzhledem k druhové skladbě zdejší přirozené vegetace – květnaté bučiny –, která je dosud ve velké míře zachována v navazujícím lesním porostu. Zbylá travnatá enkláva na S straně je pastvina s keři s pestrou druhovou skladbou – je k pastvě také aktuálně využívaná. Zalesnění zde nepůvodní smrkovou monokulturou degradující prostředí je nevhodné nejen z důvodů ochuzování biotopů pro předměty ochrany EVL a PO, ale i krajinářského ap. – dále viz opatření. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z17 Kód

Předmět ochrany

A234

Žluna šedá (Picus canus)

Způsob dotčení Dotčení trofického stanoviště druhu (potrava – mravenci)

- 22 -

Vliv -1


6.3.7.




Lokalizace: Severně od enklávy s Z6 na výše situované odlesněné enklávě (Břízky) v návaznosti na dřevěnici. Výměra: 0,03 ha Popis záměru: Plocha pro zemní vodojem (pro zásobování obce). Současný stav lokality: Plocha přímo navazuje zastavěný prostor, v okolí jsou také vzrostlé stromy. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z18 Kód


Způsob dotčení

Vliv

Upozornění: 1) Vodovodní řady budou vedeny jednak v místních komunikacích, jednak volnou krajinou (dvě větve – viz opatření). 2) Louky nad Z18 zarůstají náletovou zelení a borůvčím (brusnice borůvka – Vaccinium myrtillus). Fragmentárně se zachovaly i smilkové louky T2.3A s jalovcem (Juniperus communis) – prioritní stanoviště 6230. Podle informace člena místního mysliveckého sdružení náleží lokalita do teritoria jeřábka lesního (Bonasa bonasia). Ještě výše je enkláva nezarostlá, jsou zde mokré louky (T1.5) s výskytem mečíku střechovitého (Gladiolus imbricatus) (ZCHD – SO). Podle podkladu 3b v horní části enklávy záměr zalesnění – dosud nezrealizováno) a také odlesnění (cca 20 let stará smrková monokultura) – viz opatření. 6.3.8.


Lokalizace: Severní okraj enklávy Vršek v návaznosti na stávající zástavbu. Výměra: 0,17 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: Lokalita je součástí rozsáhlého komplexu luk, převážně kulturních. V místě záměru zůstala zachována pastvina T1.3. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z7 Kód

6.3.9.

Předmět ochrany není předpokládán vliv na PO

Způsob dotčení

Vliv

Zastavitelná plocha Z8, Z9

Lokalizace: Severní část enklávy Tominová, v návaznosti na stávající zástavbu. Výměra: Z8: 0,34 ha Z9: 0,32 ha Popis záměru: Z8, Z9: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokalit: V obou případech se jedná o oplocenou kvalitní ovsíkovou louku T1.1

- 23 -




VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z8, Z9 Kód 6510

Předmět ochrany Způsob dotčení Extenzivní sečené louky nížin až podhůří zábor 0,66 ha pro výstavbu RD (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion a zahrady nemoralis)

Vliv -1

Upozornění: Na severním okraji lokality (mimo prostor záměru) se fragmentárně se zachovaly smilkové louky T2.3A s jalovcem (Juniperus communis) – prioritní stanoviště 6230. 6.3.10. Zastavitelná plocha Z10 Lokalizace: V údolí Kopytné v lok. Banát v návaznosti na stávající zástavbu. Od nivy oddělen cestou, proti toku je lokalita vyvýšená. Výměra: 0,11 ha Popis záměru: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokality: Lokalita navazuje na zahradu, je zde řemenovité pole a kosený úhor s převládajícími lučními druhy, společenstvo není dosud ustálené (T1.1, T1.3). VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z10 Kód


Způsob dotčení

Vliv

6.3.11. Zastavitelná plocha Z15, Z20 Lokalizace: U křižovatky cest v lok. Milíř v údolí Kopytné. Záměry na sebe přímo navazují. Výměra: Z15: restaurace, maloplošná sportoviště (tenis, volejbal, dětské hřiště) Z20: parkoviště pro cca 40 automobilů Současný stav lokalit: Lokalita se nachází přímo u toku Kopytné (mezi břehovým porostem a silnicí), v současnosti je poblíž bufet a zastřešený přístřešek, vlastní plocha je oproti toku nadvýšená a porostlá ruderální bylinnou vegetací (např. komonice bílá – Melilotus albus). Břehový porost je složen jak z druhů olšin L2.2, tak náletové zeleně (vrba jíva – Salix cqprea), vtroušeně i smrku aj. Na protější straně silnice je odstavné parkoviště s asfaltovým povrchem. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z15, Z20 Kód


- 24 -

Způsob dotčení

Vliv




6.3.12. Zastavitelná plocha Z11, Z16 Lokalizace: Severní okraj lok. Sobulanka, poblíž sebe, Z11 přímo v návaznosti na stávající výstavbu. Výměra: Z11: 0,15 ha Z16: 0,34 ha Popis záměru: Z11: Bydlení, 1 RD. Z16: Jízdárna (koně), příjezdová komunikace Současný stav lokalit: Enkláva ovsíkových luk T1.1 s přechody do pastvin T1.3 se zástavbou zvl. v jižní části. JZ od ní (u okraje enklávy) remízek s břízami (Betula pendula). Záměr Z11 má být situován mezi něj a zástavbu. Z16 je lokalizován severně od remízu, kde je enkláva mokré louky T1.5 s prameništěm R2.2 s výskytem vzácných druhů (např. suchopýr úzkolistý – Eriophorum angustifolium, prstnatec májový – Dactylorhiza majalis (ZCHD – O), mečík střechovitý – Gladiolus imbricatus (ZCHD – SO). Záměr sice nezasahuje do stanoviště jako předmětu ochrany EVL, ale biotop je součástí areálu výskytu ohrožené herpetofauny, přičemž kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je předmětem ochrany. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z11, Z16 Kód 6510 1193

Předmět ochrany Způsob dotčení Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Z11: zábor 0,15 ha pro výstavbu RD (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion a zahradu nemoralis) Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) ovlivnění stanoviště v areálu výskytu

Vliv -1 -1

6.3.13. Zastavitelná plocha Z12, Z13 Lokalizace: Jediné dva záměry lokalizované mimo CHKO, tzn. také mimo EVL a PO. Na tento prostor byla zpracována krajinářská studie (podklad č. 4c) umisťující sem 8 objektů. Současný záměr je pro zásah do lokality příznivější, protože je menšího rozsahu. Výměra: Z12: 0,64 ha Z13: 0,26 ha Popis záměru: Z12: Bydlení, 5 RD. Z13: Bydlení, 1 RD. Současný stav lokalit: Enkláva středně vlhkých až mokrých luk (T1.1, T1.5) s rozptýlenou zelení, dvěma menšími rybníky a několika drobnými potoky místy s liniemi či skupinami olšin L2.2. Kolem vodních ploch také společenstva rákosin a vysokých ostřic M1, další formace v drobnějších fragmentech. Oba záměry jsou lokalizovány v návaznosti na stávající zástavbu, která je situována zvl. v SZ (převážně) a SV části lokality. Záměr sice nezasahuje do stanoviště jako předmětu ochrany EVL, ale biotop na lokalitě Do Řepy je součástí areálu výskytu ohrožené herpetofauny, přičemž kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je předmětem ochrany.

- 25 -




VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY PRO Z12, Z1311) Kód 1193

7.

Předmět ochrany Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)

Způsob dotčení ovlivnění stanoviště v areálu výskytu

Vliv -1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA CELISTVOST EVL A PO

Z hlediska vlivu návrhu ÜP na celistvost EVL a PO lze konstatovat, že vyjma plošného záboru v lokalitě Do Durďoka a přilehlých plochách, jsou předpokládané záměry (záborové plochy) plošně málo rozsáhlé, takže není nutno předpokládat narušení celistvosti EVL a PO v případě jejich realizace. Území Košařisek je dosud krajinářsky i biologicky zachovalé – navržené záměry neznamenají zásadní ohrožení kvalitních stanovišť či biotopů předmětů ochrany. Negativní vlivy lze kompenzovat opatřeními (viz závěr). Výstavba v lokalitě Do Durďoka (Bahna) představuje nejproblematičtější záměry, byť stanoviště na terasovém stupni je nutno kvalifikovat jako degradované stádium dřívějších mokrých luk (o dřívějším podmáčení lokality svědčí i místní název – Bahna). Celý prostor záboru i s přilehlými enklávami na svazích a v nivě má dosud potenciál relativně kvalitních stanovišť pro několik předmětů ochrany. Jeho zánik v důsledku zástavby bude mít na území největší negativní vliv – bude znamenat přeměnu dosud volné krajiny na zastavěné území, navíc z více než poloviny lokalizované v nivě a na terase vodního toku. Vzhledem k nereprezentativnosti převažujících biotopů ale nelze kvalifikovat tento negativní vliv vyšším stupněm než -1. 8.

VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ Negativní kumulativní vlivy je třeba rozdělit na: • vlivy v rámci dané koncepce (územního plánu); • vlivy v rámci dalších záměrů nebo koncepcí lokalizovaných na území EVL a PO; Vlivy plynoucí z dané koncepce spočívají: • v záboru ploch v prostoru daného územního plánu s obdobnými stanovišti; • v ovlivnění konkrétních předmětů ochrany (živočichů) několika záměry.

Z pozice záboru stejného typu stanoviště se jeví nejzávažnější zábor stanoviště T1.1, tzn. ovsíkové louky 6510 – v návrhu ÚP Košařiska byl tento vliv identifikován v rámci 4 záměrů. Z pozice záboru biotopů předmětů ochrany – živočichů – se jeví jako nejzávažnější vliv záměrů v prostoru místní části Do Ďurďoka, kde dochází k nejrozsáhlejšímu plošnému záboru volné krajiny, na niž je vázáno více předmětů ochrany, a to zvl. z řádu obojživelníků. Výskyt kuňky žlutobřiché je sporadický v rámci celého území obce, takže jakékoliv zásahy do biotopů mohou vážně ovlivnit existenci celé zdejší populace – vliv byl identifikován u 8 záměrů.

11)

Vzhledem k lokalizování území mimo EVL nelze hodnotit vliv na stanoviště, pouze na předměty ochrany – živočichy, kteří jsou mobilní – navíc je území lokalizováno bezprostředně v návaznosti na EVL i PO. - 26 -




V posledním desetiletí se nedaří potvrdit výskyt čolka karpatského. Jednou z příčin jsou s největší pravděpodobností změny v krajině, které způsobují fragmentaci (zánik) jeho biotopů v rámci stavebních aktivit. Negativní kumulativní vlivy v rámci celé EVL se dle zkušeností zpracovatelů posouzení projevují nejzávažněji na tytéž předměty ochrany jako v případě území Košařisek, tzn. vlivem plošných záborů ubývá nejvíce ovsíkových luk a mezi aktuálně nejohrožovanější předměty ochrany – živočichy – náležejí obojživelníci.

9.

VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ

9.1.

NÁVOD K VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ PODLE METODIKY

Podle podkladu č. 5c se provádí vyhodnocení významnosti vlivů koncepce na EVL a PO podle následujících kritérií: Hodnota

-2

Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

+1

Mírně pozitivní vliv

?

Vliv nelze hodnotit

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené záměry (koncepci je možno schválit pouze v případech podle odst. 9 a 10 §45i zákona č. 114/1992 Sb.) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce. nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího záměru). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí části nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

- 27 -


9.2.



ROZBOR VÝZNAMNOSTI VLIVŮ NÁVRHU ÚP KOŠAŘISKA

Významnost vlivů jednotlivých částí návrhu ÚP Košařiska (20 zastavitelných ploch a 1 plocha přestavbová) je nutno hodnotit v rozmezí od 0 (žádný prokazatelný vliv) po -1 (mírný negativní vliv). 9.2.1.

Odůvodnění Předměty ochrany – stanoviště

Vliv na stanoviště je dostatečně rozebrán v rámci jednotlivých záměrů (zastavitelných ploch). Vyjma záměrů v místní části Do Durďoka (Bahna) a navazujících se jedná o plošně málo rozsáhlé zábory (do 0,5 ha, převážně ale menší). Tyto zábory nezpůsobí závažný úbytek daných stanovišť jak v rámci území Košařisek, tak celé EVL. V katastru Košařisek v blízkosti záměrů se vyskytují další stanoviště, jež jsou předměty ochrany v EVL Beskydy. V souvislosti s návrhem ÚP nebyly hodnoceny, protože vliv na ně nebyl prokázán. Jedná se zejména o: 6230*: Druhově bohaté smilkové louky (Nardus sp.) 6430: Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 9110: Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Předměty ochrany – druhy 1193 Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Kuňka je v území zjišťována lokálně a četnost již nenasvědčuje výskytu silnější populace, která se zde vyskytovala v minulosti. Je nutno se zabývat přítomností druhu v terasách potoka Kopytná na lokalitách Do Durďoka (Bahna). Jiné záměry situované do dalších lokalit se zastoupením mokřadních prvků (Sobulanka, Do Řepy) nepřispívají tak výrazně k fragmentaci krajiny se stanovišti druhu. Vyhodnocení významnosti vlivů Realizací záměru v předkládaném rozsahu dojde k okrajovému zásahu do stanoviště druhu v EVL, lze očekávat dílčí změny vodního režimu, záborem ploch dosud volné krajiny bude negativně ovlivněna migrační prostupnost, je nutno předpokládat riziko fyzické likvidace jedinců (včetně vývojových stadií). Významnost identifikovaných vlivů: -1. 1355 Vydra říční (Lutra lutra) V řešeném území zahrnutém do EVL nebyl prováděn tak komplexní průzkum, jenž by umožnil v plné míře stanovit parametry stávajícího výskytu druhu ve vztahu k záměru – vydra se však v koridoru Kopytné vyskytuje při migracích, proto byla zařazena mezi druhy potenciálně ovlivněné.

- 28 -




Vyhodnocení významnosti vlivů Dojde k zásahu do biotopů populace druhu zahrnující tok Olše a významnější levobřežní přítoky (Kopytná). Významnost identifikovaných vlivů: -1. 2001 Čolek karpatský (Triturus montandoni) Byl zařazen mezi taxony potenciálně ovlivněné, ačkoliv jeho přítomnost na řešených lokalitách nebyla aktuálně doložena (prověření přítomnosti mimo místa rozmnožování je obtížné). Výskyt druhu je však znám z okolí. Vyhodnocení významnosti vlivů Vzhledem k ústupu druhu z níže položených území ve Slezských Beskydách, k němuž zřejmě dochází v důsledku zastavování území a změn v hydrologickém režimu krajiny, je nutno věnovat zvýšenou pozornost potenciálnímu ovlivnění při stavebních záměrech situovaných do svahů nad Olší v širší oblasti Jablunkovska. V řešeném území jsou potenciální biotopy představovány podmáčenými stanovišti a nezastavěné plochy v okolí vodních toků, která jsou dosud zachována v rozsáhlejších migračně prostupných plochách. Vzhledem k tomu, že nelze zodpovědně vyloučit možnost ovlivnění jedinců v potenciálních místech výskytu, kde nebylo možno provést dostatečně rozsáhlé průzkumy, je významnost vlivů hodnocena v rozsahu 0 až -1. 4014 Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Jádrová populace druhu ve vyšších polohách masivu Ostrého nebude ovlivněna. V níže položených místech nelze vyloučit riziko ovlivnění jedinců jednotlivými záměry (spojeno např. s fyzickou likvidací při realizaci stavebních prací v okolí vodních toků), riziko vlivu na populaci druhu a její další prosperování v EVL by však bylo v případě zjištění výskytu jednotlivých exemplářů v řešeném území zanedbatelné. Vyhodnocení významnosti vlivů Z hodnocených podkladů nevyplývá, že by mělo v souvislosti s realizací záměru dojít k negativnímu ovlivnění populací s aktuálně známým výskytem. Vzhledem k tomu, že nelze zodpovědně vyloučit možnost ovlivnění jedinců v místech s vodními a mokřadními stanovišti, které jsou potenciálními místy výskytu, je významnost vlivů hodnocena v rozsahu 0 až -1. A030 Čáp černý (Ciconia nigra) Vyhodnocení vlivu na lokalitě Údolí Kopytné a svahy mezi Ostrým a Kozubovou leží v hnízdním areálu jednoho páru. Ptáci jsou zde pozorováni jak na přeletech, tak při sběru potravy.

- 29 -




Vyhodnocení významnosti vlivů Z uvedeného vyplývá, že záměr zasahuje do hnízdního areálu populace hnízdící v ptačí oblasti. Přináší s sebou riziko ohrožujících faktorů, jež byla výše identifikována. Z hlediska hodnocení je podstatné přihlédnout k rozsahu záboru trofických stanovišť a k navýšení ruchů a hluků, jež budou vyvolány v důsledku realizace záměru ve výše položených klidových místech horských masivů. Významnost vlivů v úhrnné kumulaci s dalšími záměry situovanými do údolí Slezských Beskyd činí: -1. A104 Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) V masivu Ostrého je výskyt populace druhu registrován ve vyšších polohách (KŘENEK in verb.). Jeřábek sestupuje do nižších partií jen na klidových lokalitách a v zimním období. Dosah výskytu trvalé populace v nízko položených odlesněných částech území v údolí Kopytné nepředpokládáme. Z hlediska výskytu jeřábka jako zástupce plachých lesních kurů (z masivu Ostrého jsou rovněž údaje o výskytu tetřeva hlušce – KŘENEK in litt.) je tedy nutno se zabývat jednak rozsahem záborů volných ploch pod trvalým areálem výskytu (lokalita Břízky) ale vždy i do budoucna koncepčně řešit nepřímé vlivy ve vyšších polohách (Ostrý). Nepřímé vlivy na lesní kury mohou být vyvolány zvýšením počtu lidí (souvisí s problematikou výstavby komunikací, parkovišť a navyšováním rekreačních kapacit v nižších polohách atp.). Vyhodnocení významnosti vlivů Z hodnocených podkladů vyplývá, že realizací záměru v předkládaném rozsahu dojde jen k okrajovému zásahu do stanoviště druhu v ptačí oblasti, nelze ani zcela vyloučit riziko rušení v důsledku vyvolaných nepřímých vlivů – zvýšení pohybu lidí (cílem záměru je mimo jiné přispět k nárůstu návštěvnosti území), které by v kumulaci zamezily snahám o udržitelný rozvoj populací lesních kurů (tedy včetně tetřeva hlušce). Významnost vlivu činí: -1. A220 Puštík bělavý (Strix uralensis) V souvislosti se záměrem je především nutno se zabývat rozsáhlejšími zábory a zásahy na plochách s trofickými stanovišti druhu a koncepčně řešit nepřímé vlivy ve vyšších polohách, které budou vyvolány zvýšením počtu lidí. Obdobně jako u lesních kurů je spojeno rovněž s problematikou výstavby rekreačních center s navazující dopravní infrastrukturou, které by mohly vést ve finálním efektu ke zvýšení tlaku na zábory dalších ploch ve vyšších partiích horských masívů Ostrého. Vyhodnocení významnosti vlivů Z hodnocených podkladů vyplývá, že dojde k okrajovému zásahu do oblasti s trofickými stanovišti druhu. Významnost vlivu činí: -1.

- 30 -




A234 Žluna šedá (Picus canus) Dotčeny budou lokality s porosty dřevin jak v okolí vodních toků, tak na okrajích volných ploch se zastoupením starších dřevin. Záborem nezastavěných ploch dojde k ovlivnění z hlediska sběru potravy – v okolí rozšíření hřbitova (Z17) jsou mraveniště lesních mravenců rodu Formica (všichni zástupci rodu patří mezi ZCHD). Vyhodnocení významnosti vlivů Je pravděpodobné, že záborem ploch dosud volné krajiny bude mírně snížena trofická základna v místech pravidelného výskytu. Významnost vlivu činí: -1. Další předměty ochrany Stejně jako v případě stanovišť, tak i mezi předměty ochrany – druhy – se mohou na katastru Košařisek náhodně nebo více méně pravidelně vyskytovat další z předmětů ochrany. Především se jedná o velké šelmy, z nichž např. rys dle dostupných informací zachází na některé posuzované lokality pravidelně. Koncentrace záměrů v pro rysa vhodných biotopech (mimo centrální část obce, zvl. výše ležící enklávy) je ale natolik malá, že ohrožení jeho teritoriálních nároků nepředpokládáme. Totéž lze konstatovat o medvědu a vlku, jejichž výskyt je zde podstatně méně častý.

- 31 -






10.

ZÁVĚR

10.1.

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ

Hodnocená koncepce „Návrh územního plánu obce Košařiska“ nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významné lokality Beskydy a ptačí oblasti Beskydy.

10.2.

ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ

10.2.1. Opatření v rámci ploch identifikovaných v projektové dokumentaci

ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ PRO ZASTAVITELNÉ PLOCHY A PLOCHU PŘESTAVBY Plocha

Využití

Výměra [ha]

Lokalizace

Opatření

Z1

bydlení, komunikace – 26 RD

4,12

na zbylé volné ploše v lok. Bahna vytvoření několika přírodních ploch – min. 3 – stanovišť pro obojživelníky Do Durďoka a skupiny zeleně (druhy olšin), kosení nebo pastva, Bahna nečlenění mimo zástavbu ploty, zachování linií zeleně a solitérních stromů (zvl. L2.2 na Z, mez na SV, bříza)

Z2

bydlení - 3 RD

0,48

ponechat volný prostor kolem toku 6-8 m (viz podklad SV od centra č. 2), umožnit rozvoj kvalitního břehového porostu LB Kopytné (L2.2)

Z3

bydlení - 1 RD

0,15

SV od centra

–

Z4

bydlení - 3 RD

0,46

Do Durďoka Bahna

viz Z1

Z5

bydlení - 1 RD

0,22

Louka

–

Z6

bydlení - 1 RD

0,31

U Šmeka

–

Z7

bydlení - 1 RD

0,17

Vršek

–

Z8

bydlení - 1 RD

0,34

Tomínová

–

Z9

bydlení - 1 RD

0,32

Tomínová

–

Z10

bydlení - 1 RD

0,11

Banát

–

Z11

bydlení - 1 RD

0,15

Sobulanka

zachování remízku bez zásahu

Z12

bydlení - 1 RD

0,64

Do Řepy

Z13

bydlení - 1 RD

0,26

Do Řepy

zachování vodotečí a vodních ploch bez zásahu (včetně doprovodné a rozptýlené zeleně a extenzivního charakteru rybníka JV od Z12), a to i v případě změny rozmístění zástavby dle podkladu č. 4c

Z14

obecní úřad, domov důchodců, dům s pečovatelskou službou

0,78

výsadba doprovodné zeleně odpovídající druh. skladby Do Durďoka (dub letní , buk lesní, javory, lípa srdčitá a velkolistá, Bahna habr obecný, jedle bělokorá)

- 32 -




ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ PRO ZASTAVITELNÉ PLOCHY A PLOCHU PŘESTAVBY Plocha

Využití

Výměra [ha]

Lokalizace

Opatření

Z15

restaurace, sportoviště

0,15

Milíř

ponechat volný prostor kolem toku 6-8 m (viz podklad č. 2), umožnit rozvoj kvalitního břehového porostu (L2.2)

Z16

jízdárna, jezdecký klub, příjezdová komunikace

0,34

Sobulanka

zachování remízku (viz Z11), ohrazení prameniště a mokré louky západně od záměru – lokalizace mimo biotopy T.5.1 a R2.2

Z17

rozšíření hřbitova

0,21

u hřbitova

při případných úpravách cesty nad hřbitovem nepoškodit mraveniště v její blízkosti (proti Z17)

Břízky

vodovodní řady – po uvedení terénu do původního stavu neprovádět osev nepůvodní travní směsí, ale pohozem sena z okolních ploch; stromy, které by mohly být při stavbě poškozeny, chránit bedněním

Z18

zemní vodojem

0,03

Z19

parkoviště. - 60 stání, příjezdová komunikace

0,37

Do Durďoka povrchová úprava ze zatravňovacích dlaždic, výsadba Bahna zeleně – viz Z14

0,09

Milíř

zmenšit rozsah zpevněných ploch – povrchová úprava ze zatravňovacích dlaždic (lokalita je u potoka, za cestou je již parkoviště s asfaltovým povrchem), dále viz Z15

LB Kopytné

území je situováno v nivě, realizace přesto nesmí vyvolat požadavek na úpravu Kopytné; maximálně šetřit zeleň (kromě smrkové monokultury), zábor pouze po svážnici souběžné s potokem (ochrana břehového porostu a podmínka podle podkladu č. 4c)

Z20

parkoviště - 40 stání

P1

restaurace, penzion sportoviště, parkoviště 30 stání

0,59

10.2.2. Další opatření Zalesňování, zatravňování Uvedené záměry realizovat až na základě posouzení biology (biologické hodnocení) nebo správním orgánem (SCHKOB). Může dojít k záměně ekologicky i krajinářsky cennějších stanovišť (včetně biotopů ZCHD, tzn. i předmětů ochrany EVL nebo PO) za stanoviště méně (či podstatně méně) hodnotná, jak je prezentováno i zde zmíněnými příklady v poznámce 6.3.6. Odlesnění (zatravnění) dle poznámky 6.3.7. a náhrada tohoto nepůvodního stanoviště za louku (pastvinu) je přípustná (likvidace nepůvodní smrkové monokultury), zalesnění louky v horní části lokality Břízky je třeba komplexně vyhodnotit. Obecně je nutno konstatovat, že i sukcesní stádia přirozeného zarůstání bývalých travnatých ploch jsou ekologicky i krajinářsky hodnotnější, než uměle založená monokultura dřevin (většinou smrku) a v některých případech i cennější než travnatá plocha (viz např. lokalita Břízky s porosty borůvky). Zalesnění je přípustné (za výše uvedených podmínek odborného vyhodnocení) pouze směsí v okolí přirozeně rostoucích dřevin (viz 5.1.1. – rámeček Biota zájmového území). - 33 -




Pastva Podle podkladu č. 2 se předpokládá „zavedení chovu ovcí využitelného i k agroturistickým účelům v blízkosti turistické chaty Ostrý a v lokalitě Břízky“. Podle sdělení projektanta má být na travnatých enklávách označených jako „paseky“ toto využití přípustné (pastevní chov dobytka) včetně pastvinářského oplocení. Pastva je jedním z tradičních způsobů udržování a využívání travnatých ploch na území Košařisek. Nově zavedené chovy doporučujeme lokalizovat na základě biologického průzkumu budoucích (nebo i stávajících) pastvin, jímž bude určena: - intenzita pastvy (množství zvířat ve stádu); - lokalizace nocoviště (košáru, přístřešku). Případné prostorové omezení, tzn. vyjmutí potřebných partií daného území z pastvy a návrh managementu vyjmutých ploch (např. ohrazení lokalit s výskytem vzácných druhů nesnášejících disturbanci sešlapem a eutrofizací výkaly, případně její časové omezení, interval kosení ap.). Čistírna odpadních vod Centrum obce včetně nové výstavby a stavebně dostupné rozptýlené zástavby je třeba odkanalizovat (nejspíš centrální ČOV). Vzdálené objekty pak řešit individuálně. Při tradičním hospodaření bez využívání chemických pracích a čistících prostředků, splachovacích WC ap. docházelo k podstatně menší míře kontaminace prostředí cizorodými látkami. Ty mj. narušují prostředí pro nejcitlivější předměty ochrany na změnu kvality vody, tzn. obojživelníky, ale i bezobratlé (střevlík hrbolatý – Carabus variolosus). V podkladu č. 2 – vodní hospodářství – je tato problematika řešena požadavkem „návrhu systému odvádění a čištění odpadních vod v obci“. Umisťování staveb Zásady pro umisťování staveb vůči lesu (vzdálenosti od porostů) jsou dány podkladem č. 2. Obdobně je doporučujeme uplatnit i vůči mimolesní zeleni. U solitérních stromů je třeba respektovat jejich kořenový systém (přibližně vymezený okrajem koruny). Doupné stromy mohou být z hlediska předmětů ochrany stanovišti letních kolonií netopýrů. Jejich ochrana (např. u nejvýznačnějších, kterých je v obci několik – např. duby letní) by měla být řešena formou zvláštní ochrany – vyhlášení památných stromů. Údržba prioritního stanoviště 6230 (T2.3A) – Smilkové louky s jalovci Toto stanoviště bylo identifikováno na několika lokalitách (viz kap. 6.3), ale s velkou určitostí se zachovalo i v jiných částech katastru obce. Jedná se o stanoviště vytvářející typický ráz pasekářské krajiny, proto je v zájmu zachování tohoto cenného společenstva i krajinného rázu jeho správný a účelný management. Prvořadě lze provádět údržbu pastvou ovcí. Pokud je stav stanoviště degradovaný (zvl. zarůstáním nálety), je třeba nálety odstranit a poté obnovit pastvu. Možná je také údržba kosením (min. 2x ročně).

- 34 -




Využití pasek V podkladu č. 2 je vznesen požadavek „návrhu ochrany horských pasek a možnosti jejich využití“. Využití travnatých enkláv musí respektovat jak ochranu podle ust. §45i, tak dalších ustanovení zákona č.114/1992 Sb., týkajících se obecné a zvláštní ochrany přírody a krajiny – viz dále. Doplnění průzkumů, biologické hodnocení V rámci průzkumů pro vypracování posouzení dle §45i byl na území Košařisek zjištěn výskyt více zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, případně cenných biotopů, které nenáleží mezi předměty ochrany. Nastavení jejich správného managementu, případně zmírnění míry dotčení v souvisejících se záměry v rámci návrhu ÚP není náplní tohoto posouzení. Je tedy nutné, aby tato problematika byla řešena podle příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., které se týkají jak obecné, tak zvláštní ochrany (upozornit je nutno na potřebu udělení výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů).

- 35 -



11.

PODKLADY A LITERATURA

11.1.

POUŽITÉ PODKLADY


1) Objednávka zadavatele – Atelier Archplan Ostrava s. r. o. 2) Zadání územního plánu obce Košařiska (2007), v jehož části N – Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území – je vznesen požadavek na provedení vyhodnocení vlivů dle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, zpracované fyzickou osobou, která je držitelem zvláštní autorizace podle §45i odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to na základě stanoviska dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody, který nevyloučil významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 3) Mapové podklady předané zadavatelem: -

3a) Problémový výkres pro zpracování ÚP obce Košařiska (Atelier Archplan 2006)

-

3b) Pracovní verze mapové přílohy ÚP s lokalizací zastavitelných ploch (bez označení) (Atelier Archplan, nedatováno, předáno v 05/2008)

-

3c) Aktualizovaná pracovní verze mapové přílohy ÚP s lokalizací zastavitelných ploch Z1–Z20 a plochy přestavby P1 (Atelier Archplan, nedatováno, předáno v 07/2008)

-

3d) Vymezení ploch pro výstavbu RD v lokalitách Sobulanka (Z11), Do Řepy (Z12, Z13), Do Durďoka (Z1 – severní část, Z4,), Vršek (Z7), Tomínová (Z8, Z9), Banát (Z10), Hrádková (není součástí návrhu), SV od centra (Z2 – cca 1/3 plochy dle aktuálního návrhu) – 3 mapky upřesňují rozlohu a umístění zastavitelných ploch pro bydlení, se kterými CHKO souhlasí (zpracovatel: Správa CHKOB při projednání zadání územního plánu)

4) Odborné podklady a studie: -

4a) Internetové stránky AOPK ČR http://www.ochranaprirody.cz/

-

4b) Kolektiv pracovníků SCHKOB (2005): Podkladové informace pro nastavení managementu lokalit soustavy NATURA 2000. – Ms., 62 pp. + 15 suppl. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm].

-

4c) Sklenička P. (2007) Krajinářská studie plánované výstavby v enklávě „Do Řepy.“ – Ms., 32 pp. [Depon. in: Centrum pro krajinu, Praha].

5) Legislativní podklady:

- 36 -




-

5a) Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

-

5b) Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v platném znění.

-

5c) Metodika č. 15/2007 MŽP ČR hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

6) Vlastní terénní průzkum 7) Konzultace s odborníky. 11.2.

LITERATURA

Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 304 p. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha, 341 p. 11.3.

SEZNAM ZKRATEK Zkratka (symbol)

Slovní vyjádření

kód předmětu ochrany označený * CHKO CHKOB LB, PB RD S, J, V, Z a kombinace ÚP ZCHD - KO - SO -O

prioritní předmět ochrany chráněná krajinná oblast chráněná krajinná oblast Beskydy levý a pravý břeh toku rodinný dům světové strany územní plán zvláště chráněný druh - kategorie kriticky ohrožený - silně ohrožený - ohrožený

- 37 -


12.



PŘÍLOHY 1) Mapa EVL Beskydy (zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/) se zákresem prostoru návrhu ÚP. 2) Mapa PO Beskydy (zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/) se zákresem prostoru návrhu ÚP. 3) Územní plán Košařiska – schéma koordinačního výkresu (zdroj: Atelier Archplan Ostrava s. r. o.).

- 38 -

1992 Sb

Recommend Documents