1992 Sb

Zhotovitel (kontakt): RNDr. Věra Koutecká Dvořákova 2265/24 702 00 Ostrava Tel: 731 483 241 E-mail:[email protected]

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JISTEBNÍK

Poptávka ze dne 17. 08. 2009

POSOUZENÍ PODLE § 45i ZÁK. Č. 114/1992 SB.

Zakázka EU0933

(vyhodnocení vlivů na EVL a PO Poodří)

Strana 1 (celkem 22)

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JISTEBNÍK Posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. VLIVY KONCEPCE NA EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU A PTAČÍ OBLAST POODŘÍ OBJEDNATEL: A T E L I E R A R C H P L A N O S T R A V A s. r. o. se sídlem: Ostrava-Martinov, Martinovská 3168/48, PSČ 723 00 ZHOTOVITEL: RNDr. Věra K O U T E C K Á se sídlem: Ostrava, Dvořákova 2265/24, PSČ 702 00 IČ: 60995556 Autorizace k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. udělena rozhodnutím MŽP ČR č. j. 630/3251/04 ze dne 30. 11. 2004 ŘEŠITELÉ: RNDr. Věra KOUTECKÁ Zdeněk POLÁŠEK (zoologie)

Ostrava prosinec 2009 Směrodatné jsou pouze autorizované výtisky. Rozdělovník autorizovaných výtisků: pare č. 1–3: Objednatel pare č. 4: Zhotovitel

Podpis zhotovitele:

Věra KOUTECKÁ

-1-





Zakázka EU0933



OBSAH SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................. 3 1. CÍL POSOUZENÍ ................................................................................................................................... 3 2. POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ A VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ ... 3 3. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 3 4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI .................................................................................................... 4 5. ÚDAJE O LOKALITÁCH V SOUSTAVĚ NATURA 2000................................................................ 5 5.1. EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) POODŘÍ ..................................................................... 5 5.1.1. Identifikace a popis ................................................................................................................................... 5 5.1.2. Stanoviště a druhy, jež jsou v EVL předmětem ochrany .......................................................................... 8 5.2. PTAČÍ OBLAST (PO) POODŘÍ .............................................................................................................. 9 5.2.1. Identifikace a popis ................................................................................................................................... 9 5.2.2. Předměty ochrany ..................................................................................................................................... 9 6. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVL A PO .................................................................... 9 6.1. ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY PODLE OVLIVNĚNÍ KONCEPCÍ........................................ 9 6.1.1. Lokalizace koncepce ................................................................................................................................. 9 6.1.2. Vliv na stanoviště...................................................................................................................................... 9 6.1.3. Vliv na bezobratlé, obratlovce a ptáky.................................................................................................... 10 7. ÚDAJE O POTENCIÁLNĚ OVLIVNĚNÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY ............................... 10 8. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY DLE DÍLČÍCH ZÁMĚRŮ ÚPD......... 12 9. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA CELISTVOST EVL A PO ........................................ 18 10. VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ ......................................................... 18 11. VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ..................................................................................... 19 11.1. NÁVOD K VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ PODLE METODIKY................................. 19 11.2. ROZBOR VÝZNAMNOSTI VLIVŮ NÁVRHU ÚP OBCE JISTEBNÍK............................................. 19 12. ZÁVĚR................................................................................................................................................... 20 12.1. ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ........................................................................................................... 20 12.2. ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ..................................................................................................................... 20 13. PODKLADY A LITERATURA .......................................................................................................... 21 13.1. PODKLADY........................................................................................................................................... 21 13.2. LITERATURA........................................................................................................................................ 22 14. PŘÍLOHA .............................................................................................................................................. 22

-2-





Zakázka EU0933



SEZNAM ZKRATEK Zkratka (symbol) EVL CHKO kód předmětu ochrany označený * P PO PR RD S, J, V, Z a kombinace ÚP ÚPD Z

1.

Slovní vyjádření evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast prioritní předmět ochrany přestavbová plocha ptačí oblast přírodní rezervace rodinný dům světové strany územní plán územně-plánovací dokumentace zastavitelná plocha

CÍL POSOUZENÍ

Posouzení podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb. je vypracováno z důvodu zjištění, zda lze, nebo nelze vyloučit významný negativní vliv návrhu územního plánu obce Jistebník na Evropsky významnou lokalitu Poodří a Ptačí oblast Poodří. 2.

POSTUP PŘI VYPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ A VYHODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ

Posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. návrhu územního plánu (ÚP) obce Jistebník bylo zadáno v srpnu roku 2009. Zadavatelem byly postupně předány podklady 13.1.A.1–4 a řešená problematika byla se zadavatelem průběžně konzultována. Terénní šetření bylo provedeno po předání finálních podkladů v prosinci 2009. Uvedené podklady lze považovat za dostatečné pro objektivní vyhodnocení vlivů koncepce na EVL a PO. 3.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název koncepce

Územní plán obce Jistebník Městský úřad Bílovec, odbor životního prostředí a územního Pořizovatel plánování Kraj Moravskoslezský, okres Nový Jičín, obec Jistebník, Lokalizace k. ú. Jistebník 1) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního Orgán ochrany přírody oprávněný prostředí a zemědělství, 28. října 117, 702 18 Ostrava podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. 2) Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří, ul. 2. května 1, 742 13 Studénka Atelier Archplan Ostrava s. r. o., Martinovská 3168/48, 723 00 Zpracovatel Ostrava-Martinov Zpracovatel hodnocení EIA ENVIROAD s. r. o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava Předpokládaný termín projednání ÚP 2010

-3-


4.




Zakázka EU0933



ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI

Převážná část záměrů v rámci hodnocené ÚPD je situována mimo území EVL a PO. Návrh ÚP obsahuje 32 číslovaných zastavitelných ploch (Z1–Z32) a jednu plochu přestavby (P1): PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH (Z) A PŘESTAVBOVÝCH (P) PLOCH VYMEZENÝCH V ÚZEMNÍM PLÁNU JISTEBNÍK označení plochy

převládající způsob využití

výměra [ha]

bilanční odhad počtu RD [m2/1RD]

Z1

bydlení (B)

1,68

11 (1527)

Z2

bydlení (B)

0,63

5 (1260)

Z3

bydlení (B)

0,89

7 (1271)

Z4

bydlení (B)

0,83

6 (1383)

Z5

bydlení (B)

0,51

4 (1275)

Z6

bydlení (B)

2,15

16 (1344)

Z8

bydlení (B)

11,56

77 (1501)

Z9

bydlení (B)

1,76

13 (1353)

Z10

smíšené obytné (SB)

0,38

2 (1900)

Z11


0,47

3 (1567)

Z12


0,21

1 (2100)

Z13


0,50

4 (1250)

Z14


0,12

2 (600)

Z15


0,98

6 (1633)

Z16


0,52

2 (2600)

Z17


0,12

1 (1200)

Z18


1,39

9 (1544)

Z19


0,23

1 (2300)

Z20


0,71

5 (1420)

Z21


0,15

1 (1500)

Z22


1,90

12 (1580)

Z23


0,42

2 (2100)

Z24


0,73

5 (1460)

Z25


0,36

2 (1800)

-4-





Zakázka EU0933



PŘEHLED ZASTAVITELNÝCH (Z) A PŘESTAVBOVÝCH (P) PLOCH VYMEZENÝCH V ÚZEMNÍM PLÁNU JISTEBNÍK označení plochy

převládající způsob využití

výměra [ha]

bilanční odhad počtu RD [m2/1RD]

Z26


0,16

1 (1600)

Z27


0,13

1 (1300)

Z28


0,40

4 (1000)

Z29

hřbitov (OH)

0,45

–

Z30

sport (OS)

3,39

–

Z31

veřejná zeleň (PZ)

2,23

–

Z32

technická infrastruktura (T)

0,23

–

P1


1,68

11 (1527)

celkem z toho bydlení

–

37,87 ha 31,57 ha

214 (1475)

Z dalších záměrů, které by mohly ovlivnit předměty ochrany EVL a PO, se jedná zejména o: - návrhy tras cyklostezek (částečně zasahují do území EVL a PO); - rozšíření přírodních (NP) a lesních ploch (NL) převážně v rozsáhlém komplexu zemědělských pozemků v extravilánu obce (mimo EVL a PO). 5.

ÚDAJE O LOKALITÁCH V SOUSTAVĚ NATURA 2000

5.1.

EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA (EVL) POODŘÍ

5.1.1.

Identifikace a popis Kód lokality: CZ0814092 Rozloha: 5235,0293 ha

Kategorie chráněného území: chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka. Geografické vymezení: Nejzachovalejší části údolní nivy řeky Odry JV od Ostravy po obec Mankovice, včetně některých říčních teras (nad rámec CHKO Poodří zahrnuje i PR Rezavka v Ostravě-Svinově a část nivy Bílovky s terasami; nezahrnuje méně zachovalé části CHKO převážně navazující na zástavbu okolních obcí).

-5-





Zakázka EU0933



Krajinná charakteristika: Specifický charakter lužní parkové krajiny, v níž se kolem meandrujícího toku řeky Odry střídají lužní lesy s loukami s bohatou rozptýlenou zelení remízků a solitérních stromů, zachovány jsou trvalé i periodické tůně a ramena. Významné pro vodní režim, charakter i vzhled krajiny jsou rybniční soustavy. Do Odry ústí řada přítoků (v nivě převážně meandrujících), údolí je protkáno i sítí uměle vytvořených vodotečí (strouhy, náhony, mlýnky napájející rybniční soustavy ap.). Biota: Pro biotu Poodří je podstatný přirozeně zachovalý hydrologický systém řeky Odry s unikátní délkou neregulovaného toku. Charakter samotného vodního prostředí ovlivňuje mimo jiné rybí společenstva řeky a jejich velkou druhovou pestrost (přes 30 druhů). Horní bystřinný tok se štěrkovým dnem obsazují reofilní druhy ryb lipanového pásma, níže protékající řeka prohlubuje své koryto a vytváří táhlé proudy s tišinami vhodnými pro druhy parmového pásma. V nivě se uplatňují především společenstva lužních lesů, představující primární vegetaci zaplavovaných a podmáčených poloh (z fytocenologického hlediska asociace Carici acutiformis-Alnetum, Pruno-Fraxinetum, Stellario-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum, Querco-Ulmetum, SaliciPopuletum, Salicetum albae, Salicetum triandrae). Svahy říčních teras a částečně také starých vysokých rybničních hrází jsou porostlé dubohabrovými a dubolipovými lesy (rostlinná společenstva asociace Tilio-Carpinetum, Carici pilosae-Carpinetum), s velmi vzácným výskytem suťových a roklinových listnatých lesů (Tilio-Acerion). Epigeická fauna bezobratlých v lužních lesích vykazuje jak po kvalitativní i kvantitativní stránce vysokou diverzitu a abundanci řádů Oniscidea, Chilopoda. Vysoká biodiverzita arachnofauny s výskytem reliktních druhů svědčí o zachovalosti bioty lužních lesů. Kromě lesních společenstev jsou významně zastoupena společenstva vodní a mokřadní, zařazená z botanického hlediska především do svazů Lemnion minoris, Utricularion vulgaris, Nymphaeion albae, Magnopotamion, Parvopotamion, Batrachion aquatilis, Phragmition communis, Oenanthion aquaticae, Bidention tripartitae, Senecionion fluviatilis, Phalaridion arundinaceae, Sparganio-Glycerion fluitantis, Caricion gracilis. Někde se lze setkat i se společenstvy parožnatek (třída Charetea fragilis). Fytocenózy letněných rybníků zastupuje např. svaz Eleocharition ovatae. Z pohledu zoologického jsou stojaté vody preferovány společenstvy vodních měkkýšů (ekoelement Stagnicolae), obývajících vedle bažin i mokřadní biotopy periodické povahy. Významnou bioindikační skupinou vážek (Odonata), které se objevují na stojatých vodách jsou Erythromma-Anax imperator cenózy, případně Lestes-Sympetrum-Aeschna mixta cenózy. Polopřirozenou vegetaci různých typů vlhkých, podmáčených a mokrých luk představují rostlinná společenstva zejména svazů Arrhenatherion, Alopecurion pratensis, Calthion. Křoviny z hlediska botaniky prezentují v nivě řeky mokřadní vrbiny svaz Salicion cinereae, vrbové křoviny asociace Salicetum triandrae, Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis. Na vysychavých místech nivy (nad kolmými hlinitými břehy meandrů řeky) a říčních terasách v okrajích lesních porostů a na mezích se pak nacházejí mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion. Kvalita a význam: Botanika: Mozaika společenstev vodních toků, lužních lesů, luk, rybníků, trvalých i periodických tůní a močálů vytváří velmi příznivé podmínky pro trvalou existenci celé řady chráněných a ohrožených druhů rostlin, mj. nepukalka plovoucí (Salvinia natans), vyskytující se u nás pouze na severní Moravě, má v tomto území nejpočetnější populace. Velmi početné populace tvoří i kotvice plovoucí (Trapa natans) a silné populace (zvláště na rybnících v NPR Polanská niva, na rybníku Sítinový k.ú. Jistebník a na rybnících v k.ú. Studénka n/ O) má též řečanka menší (Najas minor). Význam lokality podtrhuje i výskyt úporu kuřičkovitého (Elatine alsinastrum). Z kriticky ohrožených rostlin se zde dále nachází např. plavín štítnatý (Nymphoides peltata). Mezi silně ohrožené pak patří např. růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), sítina Gerardova (Juncus gerardii), kruštík polabský (Epipactis albensis), druh rostoucí na četných lokalitách. K vzácnějším rostlinám náleží rovněž např. rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides), skřípina kořenující (Scirpus radicans) či kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia).

-6-





Zakázka EU0933



Zoologie: Unikátní přirozený hydrologický režim řeky Odry ovlivňuje na něj vázaná mokřadní společenstva s výskytem četných druhů obratlovců i bezobratlých, z nichž některé patří k zvláště chráněným. Díky vysoké samočisticí schopnosti řeky se v toku trvale vyskytují rak říční (Astacus astacus), velevrub tupý (Unio crassus) a chráněné nebo naturové druhy ryb – ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus), hořavka duhová (Rhodeus sericeus) nebo střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Vysoce rozmanitá jsou společenstva periodických i neperiodických tůní a mrtvých ramen zastoupená z korýšů žábronožkou sněžní (Siphonophanes grubii), z plžů pak např. svinutcem tenkým (Anisus vorticulus). Obojživelníky zastupují čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Triturus vulgaris, dnes jako Lissotriton vulgaris), s. zelený (R. esculenta = Pelophylax kl. esculenta), skokan krátkonohý (Rana lessonae = Pelophylax lessonae), s. skřehotavý (R. ridibunda = Pelophylax ridibundus), s. ostronosý (R. arvalis), s. štíhlý (R. dalmatina), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka ohnivá (Bombina bombina), k. žlutobřichá (B. variegata), ropucha zelená (Bufo viridis = Pseudepidalea viridis), r. obecná (B. bufo), vzácně se vyskytuje též blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Dobře prosvětlené a na vodní vegetaci bohaté tůně vytvářejí příznivé podmínky pro naturový druh EVL Poodří piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). Na podmáčených loukách zůstala zachována pestrá společenstva motýlů (Lepidoptera) s významnými druhy ohniváčkem černočárým (Lycaena dispar) a modráskem bahenním (Maculinea nausithous) a zástupci rovnokřídlých (Orthoptera) např. Stetophyma grossum, které představují významné bioindikátory vyváženosti lučních společenstev. Vysoce diverzifikované dutinové druhy netopýr stromový (Nyctalus leisleri), netopýr večerní (Eptesicus serotinus) a netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) jsou vázány na lužní lesy s přirozenou druhovou dřevinnou skladbou, které se dochovaly v Poodří v několika ucelených fragmentech. Různověká rozptýlená zeleň, solitérní stromy a doprovodné břehové porosty nabízejí pestrá stanoviště pro dutinové druhy bezobratlých jako je páchník (Osmoderma eremita s.l.) nebo roháče obecného (Lucanus servus). Velmi cennými biotopy jsou bezesporu desítky rybníků o celkové výměře téměř 700 ha, které představují významné hnízdiště pro motáka pochopa (Circus aeruginosus) a tahové shromaždiště pro vodní ptactvo během jarních a podzimních migrací. V tomto období se zdržují na vodních plochách až tisíce jedinců racka chechtavého (Larus ridibundus), kachny divoké (Anas platyrhynchos) nebo lysky černé (Fulica atra). V současné antropogenně pozměněné krajině vykazuje Poodří vysokou relativní zachovalost přírodních aluviálních ekosystémů s refugiem pro řadu vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Územní ochrana: Území EVL Poodří převážně spadá do CHKO Poodří a většina jeho plochy se překrývá s mezinárodně významným mokřadem Poodří chráněným od roku 1993 Ramsarskou úmluvou. V územních systémech ekologické stability je část EVL součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a dále také nadregionálního biokoridoru. V rámci Natury 2000 je většina plochy EVL Poodří současně též Ptačí oblastí Poodří. Zranitelnost: Nejzávažnější ohrožení představují snahy o prosazení trasy kanálu Odra – Dunaj v nivě Odry a na navazující pravobřežní říční terase. Koryto kanálu by ohrozilo hydrologický režim mokřadů, pramenišť a drobných vodních toků v patě terasy, případně by je úplně zničilo. Ohrožením pro hydrologický režim mokřadů a pramenišť v patě terasy jsou rovněž snahy o rozšíření rozvojových zón v oblasti kolem letiště Mošnov, obzvláště v katastrech Nové Horky, Albrechtiček a Petřvaldíku. Velkým nebezpečím jsou snahy o budování nádrží na horním toku Odry nebo jejích přítocích. Ekosystémy údolní nivy jsou závislé na zachování přirozeně rozkolísaného vodního režimu, tj. kombinace minimálních průtoků a rozsáhlých plošných rozlivů jedno- až dvouletých vod (desítky km2), které zde nastávají v různou roční dobu a s různou intenzitou, v závislosti na klimatických odchylkách jednotlivých sezón. Rozkolísané průtoky jsou důležité pro zachování lužních lesů, aluviálních luk, periodických tůní a periodicky protékaných ramen, izolovaných říčních ramen s trvalou vodní hladinou, pro udržení živého procesu změn a vývoje meandrů atd.. Kvalita lučních porostů a v nich nacházejících se tůní může být dále místy negativně ovlivněna nevhodným hnojením a vůbec celkovým způsobem hospodaření na loukách. Složení a kvalita společenstev rybníků a mrtvých ramen jsou pak závislé na hospodaření rybníkářském a rybářském.

-7-





Zakázka EU0933



Vzhledem k blízkosti sídlišť, velké četnosti komunikací pro motorová vozidla a souběhu hranice CHKO s frekventovanou železniční tratí je zde prokazatelný antropogenní vliv, zejména kumulace migračních bariér, hlukové, světelné aj. znečištění. Poodří zasahuje do okraje Ostravy, třetího největšího města v ČR. Enormně narůstá návštěvnost turistů, cyklistů, sportovních rybářů, apod., kapacita únosnosti chráněného území je však vzhledem k jeho rozloze a ke snadné přístupnosti většiny lokalit jen velmi malá.

5.1.2.

Stanoviště a druhy, jež jsou v EVL předmětem ochrany Kód1)

Stanoviště

3130

Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Přechodová rašeliniště a třasoviště Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

3140 3150 6440 6510 7140 9170 91E0* 91F0

Kód

Rostliny nejsou předmětem ochrany

Kód

Bezobratlí

4056 1060 1061 1084* 1032

svinutec tenký (Anisus vorticulus) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) páchník hnědý (Osmoderma eremita) / nyní páchník O. barnabita velevrub tupý (Unio crassus)

1)

2)

* jsou označeny prioritní stanoviště nebo druhy S využitím molekulárně genetických metod bylo zjištěno, že páchník hnědý není jediným druhem páchníka, který žije v Evropě. Podle nových poznatků patří páchníci obývající území ČR druhu Osmoderma barnabita. Z hlediska ochrany se však status druhu nijak nemění. 2)

-8-





Zakázka EU0933



Kód

Obratlovci

1188 1145 1166

kuňka ohnivá (Bombina bombina) piskoř pruhovaný (Misgurnus fosilis) čolek velký (Triturus cristatus)

5.2.

PTAČÍ OBLAST (PO) POODŘÍ

5.2.1.

Identifikace a popis Kód lokality: CZ0811020 Rozloha: 8042,5882 ha Vyhlašovací předpis: nařízení vlády 25/2005 Sb.

Lokalizace: Území mezi Ostravou-Jih Polankou n/O a Mankovicemi. Hranice ptačí oblasti jsou totožné s hranicemi CHKO Poodří, která zaujímá stěžejní část nivy Odry v daném prostoru i část říčních teras (cca 32 x 0,5–4,5 km). 5.2.2.

Předměty ochrany Kód

Druh

A021 A081 A229 A051

bukač velký (Botaurus stellaris) moták pochop (Circus aeruginosus) ledňáček říční (Alcedo atthis) kopřivka obecná (Anas strepera)

6.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA EVL A PO

6.1.

ROZDĚLENÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY PODLE OVLIVNĚNÍ KONCEPCÍ

6.1.1.

Lokalizace koncepce

Posuzovaná koncepce je situována převážně mimo území EVL a PO; do jejich prostoru zasahují pouze některé plánované trasy cyklostezek. 6.1.2.

Vliv na stanoviště

Z důvodu lokalizace převážné části koncepce mimo území EVL jsou všechna stanoviště považována za koncepcí neovlivněná.

-9-


6.1.3.




Zakázka EU0933



Vliv na bezobratlé, obratlovce a ptáky

Vzhledem k charakteru záborů (převážně zemědělské pozemky navazující na zástavbu nebo jednotlivé drobnější enklávy v obci, některé se vzrostlými stromy) jsou za potenciálně ovlivněné považovány následující předměty ochrany: 1084 A081

páchník hnědý (Osmoderma eremita) – nyní páchník O. barnabita moták pochop (Circus aeruginosus)

Vlivy koncepce na ostatní předměty ochrany lze považovat za náhodné (zanedbatelné) nebo nulové. 7.

ÚDAJE O POTENCIÁLNĚ OVLIVNĚNÝCH PŘEDMĚTECH OCHRANY Páchník Osmoderma barnabita Údaje o výskytu, ekologii a ohrožení

Brouk větší velikosti, který patří do podčeledi zlatohlávků (Cetoniinae). Vyznačuje se typickou vůní. Je druhem evropských listnatých lesů, u něhož došlo v průběhu odlesňování k roztříštění areálu výskytu a k vymizení na velké části známých lokalit. V současnosti se u nás vyskytuje jen lokálně až vzácně (nejvíce zjištění pochází z jižní Moravy a Třeboňska, z ostatního území ČR je známo přes 200 lokalit, a to včetně těch, které již zanikly). Těžiště výskytu je v přírodně zachovalých oblastech nížin (např. Hůrka 2005), vystupuje však do výšky až 600 m n. m. Vzhledem k současnému zbytkovému zastoupení přirozených stanovišť listnatých lesů se páchník v České republice vyskytuje v původním biotopu jen na několika lokalitách (např. v oblasti lužních lesů v EVL CZ0624119 Soutok – Podluží na jižní Moravě). Naprostou většinu známých stanovišť tvoří druhotné biotopy – parky, aleje, obory a sady, v nichž se zachovaly porosty starých listnatých stromů. Páchník je saproxylofág – larvy i dospělci (imaga) obývají stromové dutiny. Několikaletý vývoj larev zde probíhá v trouchu, a to převážně ve střední a horní části kmene v nezastíněných partiích (to souvisí s výskytem v rozvolněných porostech starých lužních lesů, parků, v alejích či solitérních stromech). V období května až září je možné se setkat s dospělými brouky, kteří však opouštějí dutinu jen zřídka navečer a po setmění a létají jen neradi. Skutečnost, že se brouci přemisťují jen na krátké vzdálenosti v dosahu svého biotopu, způsobila, že lokální populace jsou izolované a jsou tak daleko více ohroženy při likvidacích porostů se starými stromy. K ohrožení dochází rovněž při nešetrných zásazích do jednotlivých stromů, např. při odstraňování hlavních větví a sanaci dutin.

- 10 -





Zakázka EU0933



Opatření při zásahu do biotopu V případě prokázání nezbytně nutného kácení stromu, který je osídlen páchníkem (např. z bezpečnostních důvodů), je třeba ponechat části kmene se zjištěnými vývojovými stadii v dostatečně dlouhých kusech (několik metrů) a ty uložit do vhodného (polostinného) místa, aby mohl být ukončen larvální vývoj brouka. Jelikož je páchník druhem, který se ani jako dospělec nepohybuje ve větším prostoru, je třeba kmen uložit nedaleko vhodného živého stromu s trouchnivějící dutinou, na nějž by se mohli dospělí brouci přemístit. Ochrana v ČR Páchník Osmoderma barnabita je druhem zvláště chráněným v kategorii druhy silně ohrožené (zatím je veden pod názvem páchník hnědý – O. eremita). Druh je předmětem ochrany v 53 EVL, z nichž 7 je situováno v Moravskoslezském kraji. Moták pochop (Circus aeruginosus) Ekologie a biologie Dravec dosahující téměř velikosti káně. Odlišuje se způsobem letu a postavením křídel. Samice je tmavě hnědá s žlutavou hlavou, samec má světlý ocas. Hnízdním prostředím jsou rákosiny, mokřadní vegetace, pole a louky. Stále častěji bývá hnízdo umístěno v poli s obilím nebo na lesních pasekách. Loví drobné savce a ptáky. Obsazuje většinu vhodných lokalit až do cca 700 m. n. m. Celkové rozšíření Široce rozšířený druh v nížinách Evropy a Asie. Chybí na severu Skandinávie a britských ostrovů. Větší část populace obývá východní a střední Evropu. Po přijetí opatření na ochranu druhu v 70. letech začala početnost narůstat v téměř polovině zemí. Mezi významné ohrožující faktory patří odvodňování, vysušování mokřadů a lov. Rozšíření v ČR V České republice hnízdí od roku 1940. Tento druh má v ČR vzestupný trend početnosti. Je rozšířen na většině území republiky, méně jen hraničních pohořích na jihozápadě a severozápadě. Ochrana v ČR Moták pochop je druhem zvláště chráněným v kategorii druhy ohrožené. Je předmětem ochrany v 6 PO, v Moravskoslezském kraji pouze v CHKO Poodří. Ohrožení Nelegální odstřel a ničení hnízd pro předpokládané škody na drobné zvěři. Zábory zemědělských pozemků (důležitá trofická stanoviště), fyzická likvidace a plašení v rámci leteckého provozu.

- 11 -





Zakázka EU0933



Ohrožení v rámci PO Poodří (včetně souvislostí s ÚP obce Jistebník) Některé záměry v rámci koncepce zasahují do ploch aktivně využívaného loviště druhu, který hnízdí v přilehlé v PO (hnízda zde staví nejčastěji ve vegetaci na rybnících a v mokřadech, zejména v rákosinách – nutno zmínit, že nejbližší stabilizované hnízdní lokality se nacházejí ve vzdálenosti méně než 1 km od řešené plochy koncepce) a na zemědělské pozemky v okolí Jistebníka zaletuje zcela pravidelně lovit. Počet párů v PO se recentně pohybuje mezi 25 až 35, ohrožující faktory populace v PO jsou poměrně dobře známy – jejich vyhodnocením se zabývali NĚMEČKOVÁ & MRLÍK, (2008 – viz podklad č. 13.1.B.2) a jsou uvedeny v závěrečné SWOT analýze díla těchto autorů. Mezi několik nejzásadnějších ohrožujících faktorů náleží: • destabilizace vodního režimu; • fragmentace prostorové niky druhy – prázdné potravní zóny; • nepředvídatelné rozvojové aktivity antropogenního charakteru (komunikace, průmyslové či obytné zóny; • ochrana vzdušného prostoru letiště Mošnov.3) Z hlediska posuzované koncepce je podstatná skutečnost, že se autoři nezabývali jen výskytem druhu ve vymezené PO, ale do zhodnocení prostorové niky pochopů hnízdících v PO zahrnuli jejich skutečný rozptyl v krajině v hnízdní době. To znamená, že prostorová nika byla autory zhodnocena z hlediska reálných ekologických nároků předmětu ochrany a nebyla omezena jen dílčími poznatky o plochách využívaných druhem v rámci vymezené PO. Z poznatků autorů vyplývá, že těžiště trofických stanovišť leží v polních biotopech, ty jsou plošně rozmístěny zejména v krajině kolem PO – pochopem jsou přitom nejčastěji využívány plochy do 3 km od hnízdišť. Dle grafického zákresu v příloze díla spadají do trofického areálu populace hnízdící v PO rovněž otevřené polní plochy bezprostředně navazující na současnou zástavbu Jistebníka. 8.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA PŘEDMĚTY OCHRANY DLE DÍLČÍCH ZÁMĚRŮ ÚPD Z1–6, 8, 9

Lokalizace: Zastavitelné plochy Z1–6, 8 a 9 jsou situovány v JV části obce, navazují na stávající zástavbu. Popis záměru: Celkově se jedná o nejrozsáhlejší zábor v rámci ÚPD (o výměře cca 20 ha) – předpokládá se výstavba 155 RD. Současný stav lokality: Jedná se o zemědělské pozemky (ornou půdu); nejnápadnějším krajinotvorným prvkem je linie zeleně – převážně akátová alej s cestou upravenou jako pěší zóna souběžná s východním okrajem plochy. Zastavitelné plochy jsou podél ní situovány oboustranně.

3)

Ochrana spočívá v plašení i v aplikaci ostré střelby na ptáky a jejich usmrcování, včetně dravců jako je pochop.

- 12 -





Zakázka EU0933



Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Záměry Z1–6, 8 a 9 se nacházejí u jižního cípu rozsáhlé potravní plochy motáka pochopa, která byla v podkladu č. 13.1.B.2 vymezena mezi Jistebníkem a Polankou (anebo do ní přímo zasahují – zejména záměry Z3–5 a 9). Pochop však loví i v okolí Bezručovy osady (JV okraj Jistebníka) mimo vymezenou plochu (Z6 a 8 – vlastní poznatky). Tímto okrajovým záborem potravních ploch v blízkém okolí PO sice může dojít k negativnímu ovlivnění populace hnízdící v PO, které však nebude mít zásadní význam pro úspěšnost hnízdění konkrétního páru(ů) v PO – lovící ptáci jsou zvyklí překonávat zástavbu Jistebníka a zalétají raději na otevřené plochy vzdálenější od současné zástavby. Realizací záměru dojde k prodloužení této vzdálenosti v řádu desítek metrů (ve vztahu k údajům z podkladu č. 13.1.B.2) – vliv -1. Obr. 1)

• Zábor zemědělských pozemků u Bezručovy osady v Jistebníku • • •

Nejrozsáhlejší zábor zemědělských pozemků se v rámci návrhu ÚP předpokládá pro zastavitelné plochy Z1–6, 8 a 9 (cca 20 ha). Prostor okrajově zasahuje do potravního areálu motáka pochopa. Význačný liniový prvek na východním okraji území tvoří akátová alej.

Foto: V. KOUTECKÁ

- 13 -





Zakázka EU0933



Z10 Lokalizace: Zastavitelná plocha Z10 je situována v severní části obce u silnice do Olbramic. Popis záměru: Zábor cca 0,40 ha, 2 RD. Současný stav lokality: Ovocný sad na svahu se stromy v řídkém sponu, s travnatým bylinným patrem. U silnice rostou dvě velké olše lepkavé (Alnus glutinosa). Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří. Doporučení: Zachování olší. Z11–14, 16, 17, 21, 25–28 Lokalizace: Zastavitelné plochy Z11–14, 16 a 17 jsou situovány v severní části obce uvnitř (12, 14) a na okraji zástavby, Z21 a 27 ve střední části uvnitř zástavby , Z25, 26 a 28 ve střední a jižní části na okraji zástavby. Popis záměru: Jedná se převážně o drobnější zábory (pod 0,5 ha nebo menší). Celkový počet RD je 22. Současný stav lokalit: Na většině ploch probíhá příprava na výstavbu nebo i výstavba včetně kácení dřevin. Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Převážně není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří, vyjma potenciálního vlivu na páchníka Osmoderma barnabita (v případě kolonizace některého ze starších stromů tímto druhem) – vliv -1. Doporučení: Obecně respektování vzrostlých dřevin, na ploše Z14 zvlášť upozorňujeme na skupinu dřevin u kapličky. Z15, 18–20 Lokalizace: Zastavitelné plochy Z15, 18–20 jsou situovány na východním okraji obce, navazují okraj zástavby. Popis záměrů: Jedná se o zábory od cca 0,75 ha do 1,5 ha, Z19 je menší – 0,23 ha. Celkový počet RD je 22. Současný stav lokalit: Zábor zemědělských pozemků nebo zahrad, lokálně převážně na kraji u cesty větší stromy nebo jejich skupiny. Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Převážně není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří, vyjma potenciálního vlivu na páchníka Osmoderma barnabita (v případě kolonizace některého ze starších stromů tímto druhem) – vliv -1. Doporučení: Zachování vzrostlých dřevin, např. na ploše Z15 jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), Z18 – skupiny jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior) a jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), Z20 – jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior).

- 14 -





Zakázka EU0933



P1, Z22, 23 Lokalizace: Přestavbová plocha P1 a zastavitelné plochy Z22 a 23, které na sebe navazují, jsou situovány SZ od centra obce na okraji zástavby. Popis záměrů: Celkový zábor je 4 ha, předpokládaný počet RD je 24. Současný stav lokalit: Bývalý zemědělský areál a volná plocha, mohutné solitérní vzrostlé stromy – lípa srdčitá (Tilia cordata), 3 duby letní (Quercus robur) – krajinářsky hodnotné, mj. kolonizované xylofágním hmyzem. Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Převážně není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří, nelze ale vyloučit vliv na páchníka hnědého (v případě kácení některého ze vzrostlých stromů kolonizovaného tímto druhem) – vliv -1. Doporučení: Zachování uvedených dřevin. Z24 Lokalizace: Zastavitelná plocha Z24 je situována u místní komunikace na východním okraji obce. Popis záměru: Zábor 0,73 ha, navržena je výstavba 5 RD. Současný stav lokality: Zábor zemědělských pozemků podél cesty, jež je lemována převážně mladými jabloněmi domácími (Malus domestica) a vzrostlejšími jasany ztepilými (Fraxinus excelsior). Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří. Doporučení: Stromořadí podél cesty pokud možno nenarušovat. Z29 Lokalizace: Zastavitelná plocha Z29 je situována u místní komunikace na východním okraji obce (navazuje na plochu Z1). Popis záměru: Zábor 0,45 ha pro hřbitov. Současný stav lokality: Zahrada. Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří. Z30 Lokalizace: Zastavitelná plocha Z30 je situována do proluky v zástavbě na jižním okraji obce (navazuje na rozsáhlou plochu Z8). Popis záměru: Zábor 3,4 ha; plocha pro sport. Současný stav lokality: Zemědělské pozemky bez zeleně, navazují na stávající hřiště. Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří.

- 15 -





Zakázka EU0933



Z31 Lokalizace: Zastavitelná plocha Z31 je situována poblíž centra obce na okraji zástavby. Popis záměru: Zábor 2,23 ha; plocha určená pro veřejnou zeleň (park). Současný stav lokality: Zemědělské pozemky, kterými protéká drobná upravená vodoteč lemovaná břehovým porostem s ochuzeným společenstvem jasanovo-olšového luhu (stanoviště L2.2). Vyhodnocení vlivů záměrů na vybrané předměty ochrany EVL a PO: Není nutno předpokládat vliv na předměty ochrany EVL a PO Poodří. Doporučení: Zakomponování liniové zeleně do budoucího parku, revitalizace vodoteče. Cyklostezky Navržené trasy cyklostezek využívají stávající komunikace. Úprava vozovky (rozšíření) se předpokládá v úseku vedoucím v PO a EVL po východní hrázi rybníka Bezruč (cyklostezka republikového významu v souběhu se stávající silnicí III. třídy). Hráz je osázena oboustranně vrbami křehkými (Salix fragilis), které jsou převážně ve stádiu rozpadu, některé se vyvracejí a převážně byly ořezány (mají zkrácené kmeny s četnými dutinami ap.). Rozšíření komunikace není reálné bez zásahu do části dřevin. Nelze vyloučit jejich kolonizování páchníkem Osmoderma barnabita – vliv -1 Územím PO a EVL prochází také trasa cyklostezky vedená SV okrajem jistebnické rybniční soustavy (kolem areálu Chov ryb Jistebník, s.r.o.) směrem do Polanky n/O – trasa nemění stávající stav ve využívání komunikací. Hranici EVL lemuje také trasa cyklostezky navržená po cestě na hrázích rybníků v JZ okraji území (Střelný, Grišův, Malý a Velký Roh). Výsadby zeleně, zatravnění Návrh ÚP předpokládá zkvalitnění prostředí v intravilánu obce (mimo území EVL a PO), který je převážně odlesněný a intenzivně zemědělsky využívaný, a to jednak doplněním zeleně v rámci segmentů ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky), ale také i mimo ně – doplnění stromořadí podél cest, výsadby v erozí ohrožených lokalitách, např. bývalé zemníky nebo pískovny, údolí vodotečí (i periodických) ap. Nejrozsáhlejší výsadby se předpokládají na severním okraji území v návaznosti na rybniční soustavu – zalesnění na ploše cca 10 ha. I když dojde k záboru volné zemědělské půdy pro zeleň (s dřevinným i bylinným patrem – v některých lokalitách se přepokládá zatravnění) v prostoru využívaném motákem pochopem pro lov potravy, je třeba vliv zvýšení množství zeleně v krajině hodnotit pozitivně, protože dojde k celkovému zkvalitnění prostředí – lze předpokládat vzrůst biodiverzity území a tím i potravní nabídky pro hodnocený druh – vliv +1.

- 16 -





Zakázka EU0933



Obr. 2)

• Zalesnění u rybníků na severním okraji katastrálního území Jistebník • •

Návrh ÚP předpokládá zlepšení stavu krajiny zvýšením rozlohy ozeleněných ploch (okolí obce mimo EVL a PO Poodří je převážně odlesněné, využité zemědělsky). Nejrozsáhlejší zalesnění (cca 10 ha) je navrženo v návaznosti na rybniční soustavu na severním okraji k.ú. Jistebník.

Foto: V. KOUTECKÁ

- 17 -


9.




Zakázka EU0933



VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA CELISTVOST EVL A PO

Posuzované záměry se převážně nacházejí mimo území EVL a PO Poodří – v případě jejich realizace tedy nemůže být narušena jejich územní celistvost. Jelikož nedojde ani k významnému ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO Poodří, nemůže dojít ani k narušení časové celistvosti těchto naturových území.

10.

VYHODNOCENÍ MOŽNÝCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ

V souvislosti s odstraňováním starých listnatých dřevin i nad rámec řešené koncepce, které jsou potenciálním stanovištěm páchníka Osmoderma barnabita v okolí PO, lze očekávat, že bude docházet k větší izolaci populace druhu v EVL ve vztahu k okolí. Jak bylo uvedeno výše v souvislosti s realizací záměrů Z3–5 a 9, bude druh nucen překonávat větší vzdálenost k potravním stanovištím za Bezručovou kolonií, a to v řádu desítek metrů, což nepředstavuje významnou změnu oproti současnému stavu. V rámci kumulování zástavby nad rámec řešené koncepce (zejména s ohledem na očekávaný rozvoj obcí v okolí CHKO – např. Mošnova) však lze do budoucna oprávněně očekávat, že bude docházet ke snížení atraktivnosti hnízdišť těch párů motáka pochopa (Circus aeruginosus), jež v PO hnízdí do 3 km od ploch souvisejících s rozvíjející se výstavbou v okolí a možnému následnému snížení počtu párů. Tento vliv je pak nutno hodnotit jako nepřímý a nelze jej nijak změnit aktivitami v rámci PO, která byla pro ochranu motáka pochopa a jeho ekologických nároků po dobu jeho pobytu na hnízdištích vymezena. Negativní vliv v důsledku záboru volných ploch se známými potravními stanovišti v okolí PO (včetně řešeného území) nelze tedy vyloučit, je však ve vztahu k vymezenému území PO, jež má zajistit uspokojení ekologických nároků lokální hnízdní populace po dobu jejího pobytu u nás srovnatelný s úrovní nepřímých vlivů, které na ni působí např. na vzdálených zimovištích. Jediným rozdílem je přitom možnost změny stavu na administrativní úrovni, kdy kvalitu celé prostorové niky lokální populace lze ovlivňovat v rámci území kraje, naproti tomu řešení problematiky ochrany pochopů z Poodří zimujících na vzdálených lokalitách nespadá do přímé působnosti administrace ČR.

- 18 -





Zakázka EU0933



11.

VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ

11.1.

NÁVOD K VYHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ PODLE METODIKY

Podle podkladu č. 13.1.C.3 se provádí vyhodnocení významnosti vlivů koncepce na EVL a PO podle následujících kritérií: Hodnota

Popis

-2

Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

+1

Mírně pozitivní vliv

?

Vliv nelze hodnotit

11.2.

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené záměry (koncepci je možno schválit pouze v případech podle odst. 9 a 10 §45i zákona č. 114/1992 Sb.) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce. nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího záměru). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí části nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

ROZBOR VÝZNAMNOSTI VLIVŮ NÁVRHU ÚP OBCE JISTEBNÍK Přehled záměrů v rámci koncepce, u nichž nelze vyloučit vliv na vybrané předměty

ochrany: Záměr Z1–6, 8, 9 Z11–14, 16, 17, 21, 25–28 Z15, 18–20 P1, Z22, 23 cyklostezky ozelenění v krajině

Moták pochop Circus aeruginosus -1 0 0 0 0 (-1 – rušení) +1

Páchník Osmoderma barnabita 0 0 až -1 0 až -1 0 až -1 0 až -1 +1

Z přehledu uvedeného v tabulce plyne, že lze předpokládat buď žádný nebo mírný negativní vliv koncepce (resp. jejích dílčích částí) na předměty ochrany EVL a PO Poodří. V případě ozelenění v krajině lze předpokládat pozitivní ovlivnění prostředí a tím i předmětů ochrany EVL a PO (pro páchníka zajistí výsadby nových dřevin vytvoření či udržení jeho biotopu v budoucnosti).

- 19 -





Zakázka EU0933



12.

ZÁVĚR

12.1.

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ

Návrh územního plánu obce Jistebník nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Poodří. 12.2.

ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ • Zachování vzrostlých stromů (pro páchníka zvl. duby, lípy, jasany aj.) včetně jejich stanoviště (nezvyšovat terén a nezpevňovat alespoň v prostoru vymezeném šířkou korun). Neprovádět nadměrné ořezy vedoucí k podstatné redukci korun – v obci došlo (dochází) k masivnímu kácení a ořezávání vzrostlých stromů a jejich poškozování v rámci stavební činnosti. • Při nezbytně nutném kácení stromu kolonizovaného páchníkem4) je třeba provést opatření dle kap. 7 (uložení několikametrových úřezů do polostinného místa nedaleko vhodného živého stromu s trouchnivějící dutinou). • Záměr zalesnění u rybniční soustavy na severním okraji obce – stromy nevysazovat až těsně k nádržím (jejich stínění z jihu). Využívat dřeviny přirozené druhové skladby (dubohabřiny, u vodotečí a nádrží jasanovo-olšový luh) – platí obecně pro celé zájmové území. • V rámci ozelenění a zlepšení funkčnosti ÚSES revitalizace alespoň některých úseků vodotečí. • Cyklostezka na hrázi rybníka Bezruč – rozšíření komunikace provést jednostranně, na druhé straně zachování a doplnění vrb křehkých (Salix fragilis), možno i vrbou bílou (Salix alba), na rozšířené straně doporučujeme výsadbu dlouhověkých stromů, zvl. dubů letních (Quercus robur).

4)

V případě kácení stromu s dutinou s trouchem doporučujeme možnost kolonizace dřeviny páchníkem ověřit entomologem – jedná se o silně ohrožený ZCHD.

- 20 -





Zakázka EU0933



Obr. 3)

• Hráz rybníka Bezruč s vrbovou alejí • • •

Pro výstavbu cyklostezky je na hrázi navrženo rozšíření stávající komunikace. Stromy, jež tvoří potenciální biotop páchníka hnědého, budou zřejmě podél jedné strany hráze skácené. Nejen z důvodu zachování stanoviště tohoto předmětu ochrany na lokalitě bude třeba v daném prostoru provést náhradní výsadbu.

Foto: V. KOUTECKÁ 13.

PODKLADY A LITERATURA

13.1.

PODKLADY A. Podklady zadavatele 1) Poptávka zadavatele – Atelier Archplan Ostrava s. r. o. 2) Územní plán Jistebník – zadání. 3) Návrh územního plánu obce Jistebník – textová a mapová část.

- 21 -





Zakázka EU0933



4) Vyhodnocení projednávání návrhu zadání ÚPD obce Jistebník dle § 47 zákona 183/2006 (stavební zákon), dle něhož: • Krajský úřad Moravskoslezského kraje nevyloučil vliv územního plánu obce Jistebník na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Součástí řešení územního plánu obce Jistebník v dalším stupni ÚPD bude také vyhodnocení vlivů dle § 45 i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy ÚPD na...Evropsky významnou lokalitu a Ptačí oblast Poodří. • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Poodří v dopise č.j. 0663/PO/2009 ze dne 28. 5. 2009 konstatuje, že koncepce „Návrh zadání územního plánu obce Jistebník“ nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani na ptačí oblasti. B. Odborné podklady a studie 1) Internetové stránky AOPK ČR http://www.ochranaprirody.cz/. 2) NĚMEČKOVÁ I. & MRLÍK V. (2008): Podmínky zachování lokální populace motáka pochopa (Circus aeruginosus) v Ptačí oblasti Poodří a analýza faktorů ovlivňujících její stabilitu. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & Slezská ornitologická společnost, pobočka ČSO, Ostrava]. C. Legislativaní podklady 1) Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 2) Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v platném znění. 3) Metodika č. 15/2007 MŽP ČR hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 13.2.

LITERATURA CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 304 pp. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha, 341 pp.

14.

PŘÍLOHA 1) Návrh územního plánu obce Jistebník, hlavní výkres (Atelier Archplan Ostrava s.r.o.).

- 22 -

1992 Sb

Recommend Documents