Návrh územního plánu Města Litoměřice (se zaměřením na lokalitu č.3 Bílé stráně)
Posudek dle § 45i zák č.114/1992 Sb., v platném znění
Vlašim, 20. 4. 2007
Posudek je zpracován na základě objednávky firmy Ing. Milena Morávková, projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie, Nevanova 1069/37, 163 00 Praha – Řepy, IČO: 15924378. Posudek je zpracován jako příloha dokumentace SEA ke koncepci „Návrh územního plánu Města Litoměřice“ za účelem splnění požadavku Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří, která jako příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku ze dne 4.10.2006 (č.j.04849/CS/D/06-XII/Šá) k návrhu zadání územního plánu Města Litoměřice nevyloučila v části lokalita č.3 – Bílé stráně možný významný vliv na evropsky významnou lokalitu Bílé stráně (kód lokality: CZ0424035), čímž bylo stanoveno nutné posouzení koncepce z hlediska možných vlivů na evropsky významnou lokalitu. Při zpracování posudku bylo vycházeno z dokumentace předložené objednatelem, která byla dostatečná. Byla předložena textová i mapová část, doplňující informace byly podány ve formě konzultace. Dále bylo vycházeno z vlastního šetření na lokalitě, z odborné literatury a z veřejně přístupných údajů o soustavě Natura 2000 na internetu. Metodicky bylo postupováno podle materiálu Chvjkové a Volfa (2007), nikoli zcela přesně, neboť materiál byl zveřejněn v průběhu zpracování. Seznam podkladů je uveden v závěru posudku.
Zpracovatel posudku: Ing. Mgr. Martin Klaudys ČSOP Vlašim Pláteníkova 264 258 01 Vlašim
[email protected] tel./fax. 317845169 1
Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Úvod Údaje o koncepci Předměty ochrany EVL Bílé stráně Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany Závěr Literatura, podklady Přílohy
1. Úvod Předmětem posudku je posouzení vlivu koncepce „Návrh územního plánu Města Litoměřice“ na evropsky významnou lokalitu Bílé stráně, resp. na předměty ochrany dané lokality. Účelem posudku je naplnění požadavku vyplývajícího z §45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších změn a předpisů, a čl. 6 Směrnice 92/43EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Počáteční fáze zpracování posouzení bylo studium dostupných podkladů literárních i poskytnutých dodavatelem. Lokalita byla následně navštívena, bylo provedeno terénní šetření a s pracovníky Správy CHKO České středohoří byl konzultován management a ochrana lokality. Důležitým podkladem byl plán péče o NPP Bílé stráně. Z uvedených podkladů byly vyhodnoceny vlivy na lokalitu, míra vlivů působená novou zástavbou byla částečně vyhodnocena v prostředí GIS (ArcView).
2. Údaje o koncepci Koncepce zahrnuje správní území Města Litoměřice, které je tvořeno katastrálním územím Litoměřice a katastrálním územím Pokratice (celkem 1 799,8 ha) Litoměřice jsou významným prvkem sídelního systému ČR. Patří mezi města střední velikosti s funkcí regionálního centra. Město je sídlem obecního úřadu I., II. a III. stupně, sídlo Katastrálního a Finančního úřadu a Úřadu práce a dalších orgánů a institucí. Město Litoměřice je součástí polabského sídelního pásu. Spolu s městy Terezín a Lovosice a s okolními venkovskými sídly vytváří sídelní celek – region Litoměřicko. Město je situované v exponované krajinné poloze na jižních svazích Českého středohoří přecházejících v rovinaté území Polabí. Má výhodnou polohou mezi Prahou a ústecko-teplickou aglomerací. Město má přímé napojení na nadřazenou dopravní síť vnitrostátního i evropského významu. Území na levém břehu Labe má ráz ploché erozní sníženiny, území na pravém břehu Labe má ráz členité pahorkatiny, stoupá od jihu směrem k severu a od Pokratického potoka směrem na východ a západ. Nejnižší místo leží na Labi, v místě, kde řeka opouští katastr Litoměřic - 145 m n.m., nejvyšší místo je v oblasti Mentaurova - 455,2 m n.m. Část území patří k chráněné krajinné oblasti České středohoří, jejíž předmětem ochrany je rozsáhlá oblast třetihorních vulkanitů zabírající území od Loun po Nový Bor a charakteristický ráz středohorské krajiny s mnoha stavbami lidové architektury a řadou kulturních památek. Do řešeného území zasahují 3 evropsky významné lokality navržené v rámci soustavy NATURA 2000: CZ0423225 Radobýl - 19,12 ha; jedna ze sedmi lokalit sarančete Stenoborthus eurasius v ČR (v Českém středohoří), významná lokalita termofiního hmyzu vázaného na lesostepní společenstva. Předmětem ochrany jsou přástevník kostivalový a saranče. CZ0423510 Ohře - 506,66 ha; dolní tok Ohře od ústí do Labe až po soutok s Libočanským potokem a některé její kanály, okres Litoměřice a Louny. Jedna z nejrozsáhlejších lokalit bolena dravého Unio crassus v ČR. Předmětem ochrany jsou bolen dravý a velevrub tupý.
2
CZ0424035 Bílé stráně - 17,39 ha; teplomilné trávníky s reprezentativní ukázkou rostlinných a živočišných společenstev tzv. bílých strání; bohatý výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou: stanoviště - panonské šípákové doubravy, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) (*význačná stanoviště vstavačovitých), smíšené jasanovo-olšové lesy temperátní a boreální Evropy, živočichové - přástevník kostivalový, rostliny - střevičník pantoflíček.
Obr. 1 Přehledná mapa správního území Města Litoměřice. Zelenou šrafou jsou znázorněny evropsky významné lokality: vlevo CZ0423225 Radobýl, nahoře CZ0424035 Bílé stráně, dole CZ0423510 Ohře. Zcela nahoře pak CZ0424038 Holý vrch u Hlinné a zcela vpravo CZ0423224 Ploskovice (obě posledně jmenované lokality jsou již mimo správní území Města Litoměřice), zdroj: mapmaker.cenia.cz Počet obyvatel města se pohybuje okolo 25 000. Populační vývoj města je dán především dvěma hlavními faktory, kterými jsou obecné tendence populačního vývoje a možnosti rozvoje obytného území. Populační vývoj předpokládající úbytky v regionu bude zřejmě místně kompenzován řadou dílčích faktorů jako je podpora výstavby nových objektů pro bydlení a možnosti zaměstnání. Město Litoměřice má pro své správní území platný územní plán obcí Litoměřice – Mlékojedy, který byl schválen Zastupitelstvem Města Litoměřice dne 12.11.1998. Odbor územního rozvoje Městského úřadu v Litoměřicích, jakožto orgán územního plánování, v rámci pravomocí svěřených mu v ustanovení § 30 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, došel k závěru, že v řešeném území došlo k významným změnám podmínek, na základě kterých byla tato dokumentace schválena a Zastupitelstvu Města Litoměřice byl předložen návrh na rozhodnutí o pořízení nového územního plánu, který byl dne 4.11.2004 schválen. Hlavním cílem nového územního plánu je stanovit dlouhodobě platnou urbanistickou koncepci kvalitativního rozvoje území. Vychází z principů udržitelného rozvoje, z potřeby ochrany stávajících přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a vytváří podmínky pro vznik hodnot nových. Koncepce obsahuje komplexní návrh prostorové struktury a funkční skladby organismu města, slouží ke koordinaci všech jevů a činností ve správním území. Územní plán Města Litoměřice je zpracován jako jednovariantní. 3
Vzhledem k požadavku zadavatele a stanovisku příslušného orgánu ochrany přírody bylo posouzení zaměřeno pouze na část územního plánu - na lokalitu č.3 Bílé stráně. Lokalita č. 3 - RD pod „Bílou strání“ Plocha je v územním plánu určena pro bytovou výstavbu a technickou vybavenost (návrh NTL plynovodu, návrh vodovodního řadu, návrh splaškové stoky, návrh záchytného dešťového příkopu). Návrh vychází ze změny č. 2 ÚP Litoměřice, která byla stanovena obecně závaznou vyhláškou Města Litoměřice č. 5 /2004, o vymezení závazné části změny č. 2 územního plánu obcí Litoměřice – Mlékojedy ze dne 20.12.2004. Funkční a prostorové uspořádání - Čistá obytná zóna (ČOB) přípustné využití: trvalé bydlení individuální, zařízení školní a předškolní výchovy, obchod a služby, sociální a zdravotní zařízení, parkové i užitkové zahrady, liniová i plošná veřejná zeleň, lokální sportoviště, bezkonfliktní „malé podnikání“, nezbytná komunikační síť s trasami MHD, pěší chodníky a stezky, plochy dopravy v klidu, odpovídající systémy tech. infrastruktury. nepřípustné: vše ostatní Návrh regulativů - výskyt sesuvného území v lokalitě RD č. 3 - pro lokalitu č. 3 vybudování záchytného dešťového příkopu - pitný vodovod bude zároveň plnit funkci požárního vodovodu ve smyslu ČSN 730873 - veškerá nově navrhovaná kanalizace bude řešena jako oddílná, popř. splašková Veřejně prospěšné stavby P 27 nízkotlaký plynovodní řad pro rozvojovou lokalitu č. 3 V2 zásobní řad pitné vody pro lokalitu č. 3 K 11 splašková stoka pro lokalitu č. 3 K 12 záchytný dešťový příkop pro lokalitu č. 3 Lokalita č.3 posouvá hranici zastavěného území směrem na východ. Zábor zemědělské půdy zde tvoří 2,2 ha. V severní části lokalita přímo navazuje na hranici EVL Bílé stráně. V současné době je plocha tvořena ladem s neustálenou vegetací tvořenou ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), smetánkou lékařskou (Taraxacum officinale sect. ruderalia), jitrocelem kopinatým (Plantago lanceolata), jetelem lučním (Trifolium pretense) a pelyňkem černobýlem (Artemisia vulgaris). Plocha vznikla zřejmě zatravněním orné půdy nebo z intenzivně obdělávané kulturní louky, vzhledem k upuštění od sečení se do plochy šíří růže šípková (Rosa canina) a jasan (Fraxinus excelsior). Na části plochy se již objevily ploty ohraničující zahrady budoucích stavebních pozemků. Plocha evropsky významné lokality Bílé stráně je v návrhu územního plánu zahrnuta jako Regionální biocentrum 1269 „Bílé stráně“. Biocentrum plošně překrývá vyhlášenou NPP i EVL.
3. Předměty ochrany EVL Bílé stráně Lokalita Bílé stráně je zařazena do Národního seznamu evropsky významných lokalit pod kódem lokality CZ0424035 s rozlohou 17,3929 ha. Lokalitu tvoří strmá opuková stráň s převažující JZ. expozicí, na levé straně Pokratického potoka, cca 2 km severně od centra Litoměřic s nadmořskou výškou 280 - 300 mm.n.m. Sklon svahu se pohybuje od 15° do 20°. V části lokality je vyhlášena Národní přírodní památka Bílé stráně (vyhlášena 1954, lokalita chráněna již od 30. let 20.století).
4
Lokalita je klasickou ukázkou společenstev tzv. bílých strání, vzniklých na erozních svazích a těžkých půdách. Vegetace lokality je tvořena teplomilnými trávníky s výskytem orchidejí, lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům teplomilných doubrav. Lokalita je velmi bohatá na vzácné druhy rostlin a živočichů. Z rostlin mj. Cypripedium calceolus (jedna z mála relativně bohatých lokalit v sev. Čechách), Platanthera bifolia, Ophrys insectifera (jedna z mála lokalit v ČR), Orchis purpurea, Gymnadenia conopsea, Listera ovata, Dictamnus albus, Clematis recta, Anemone sylvestris, Melittis melissophyllum, Linum flavum (jedna z mála lokalit v ČR), Linum tenuifolium (jedna z mála lokalit v ČR), Gentiana cruciata, Globularia bisnagarica (jedna z mála lokalit v ČR) aj. Lokalita je velmi významná entomologicky, z brouků jsou významní mj. Bruchidius pauper, Apion flavimanum, Aphtona atrovirens aj., z motýlů jsou významní mj. Dichrorampha obscuratana, Callimorpha quadripunctaria, Helcystogramma triannulella, Maculinea alcon aj., rovněž malakofauna je pozoruhodná: Oxychilus inopinatus, Cepaea vindobonensis aj., z plazů je významná mj. Vipera berus, z ptáků např. Locustella luscinioides, Dendrocopos minor aj. První "úředně" ochranářské záměry byly uskutečněný v roce 1929, kdy bylo nebezpečí, že svahy budou pokusně zalesněny. Proto byla v roce 1929 (11. října) zakoupena vlastivědným spolkem - Anpflanzungs und Verschónerungsverein v Litoměřicích část svahu včetně přístupové cesty. V minulosti byly plochy využívány částečně jako sady a pastviny. S upuštěním od hospodaření je lokalita v současnosti ohrožena zarůstáním a zahušťováním křovin (jasan ztepilý, topol osika). Potenciálně ohrožujícím faktorem je aplikace pesticidů v okolí a hromadění stařiny zanedbáním sečení v některých místech. Plán péče o lokalitu uvádí i další historické i současné ohrožující faktory: 1. Neřízené vypálení v r. 1969, 1976, 1980 - zjištěné ochuzení hmyzí fauny 2. V březnu 1984 vyhořela část stráně nad rybníkem (děti zde založily oheň) 3. Občasné snahy pro využívání lokality pro motokros 4. Vysoká návštěvnost, lokalita je v docházkové vzdálenosti obyvatel litoměřických sídlišť, lokalita je využívána ke krátkodobé rekreaci Cílený management lokality je prováděn nahodile od roku 1978 (odstraňování křovin), pravidelně od roku 1993 ve formě odstraňování křovin a jejich výmladků, snižování hustoty zastínění a občasného odstraňování stařiny. Z doporučovaných zásad hospodaření je pro lokalitu uváděno: • nešířit geograficky nepůvodní druhy • odstraňovat nepůvodní invazní druhy • do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby • klást důraz na přirozenou obnovu lesů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření • dostatečná ochrana proti zvěři • preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů • upravovat druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání • ponechání jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby na dožití, do úplného rozpadu dřevní hmoty. Současně jsou hledány možnosti a cesty dalšího směřování managementu a osvětového využití lokality. Určitý návod dává např. práce R.Hrůzy (2005). Při terénním šetření bylo konstatováno značné rekreační využití ploch kolem Pokratického rybníka s doprovodnými negativními jevy – vjezdy automobilů, odpadky. Pohyb veřejnosti ve vlastní EVL lze dokumentovat vyšlapanými pěšinami, z nichž některé se
5
stávají erozními rýhami. Viditelnými doprovodnými negativními jevy (i mimo hlavní sezónu) jsou poničené informační tabule a odpadky. Předmětem ochrany na lokalitě jsou: Stanoviště a biotopy Kód: 6210 Název: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia) (* význačná naleziště vstavačovitých ) Prioritní: Ano Kód: T3.4C Název: Širokolisté suché trávníky, s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce Zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), v nižší vrstvě zpravidla s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). Jsou druhově bohaté, s větším množstvím širokolistých vytrvalých bylin. Kód: T3.4D Název: Širokolisté suché trávníky, bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce Druhově chudší varianta výše uvedeného biotopu. Kód: 6510 Název: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis ) Prioritní: Ne Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Velká proměnlivost druhového složení odráží poměrně široké ekologické spektrum a místní způsob hospodaření. Kód: T1.1 Název: Mezofilní ovsíkové louky Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) nebo podhorské louky, ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu (např. Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra s. lat. a Trisetum flavescens). Z trav se dále vyskytují např. Dactylis glomerata, Holcus lanatus a Poa pratensis s. lat., hojné jsou i širokolisté, na živiny náročné byliny (Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Pastinaca sativa, Trifolium pratense, s menší pokryvností také Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis aj.). Kód: 91E0 Název: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Prioritní: Ano Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Kód: L2.2A Název český: Údolní jasanovo-olšové luhy Třípatrové až čtyřpatrové porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí dalších listnáčů (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Prunus padus subsp. padus, v nižších polohách též Quercus robur a Tilia
6
cordata), případně jehličnanů (Picea abies na dočasně zbahnělých půdách). Keřové patro je často husté a druhově bohaté, s převahou zmlazených dřevin stromového patra. Kód: 91H0 Název český: Panonské šipákové doubravy Prioritní: Ano Nejxerofilnější dubové lesy, které se vyskytují na výslunných svazích v teplých a suchých oblastech, nejčastěji na karbonátových a bazických horninách. Osidlují nejextrémnější reliéfy s mělkými půdami typu rendzinů a rankerů. Kód: L6.1 Název: Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy Světlé lesy s šipákem (Quercus pubescens s. lat.), na méně suchých půdách nebo v makroklimaticky vlhčích oblastech také s dubem zimním (Q. petraea s. lat.). Bohatě je vyvinuto keřové patro s Cornus mas, Crataegus monogyna, Ligustrum vulgare a dalšími druhy. Duby jsou nižšího vzrůstu, zatímco keře na porostních světlinách někdy dosahují až výšky stromového patra. Bylinné patro je druhově bohaté. Druhy Kód: 1902 Název: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) Střevíčník roste obvykle ve světlých lesích a jejich lemech. Vyskytuje se však i na nelesních biotopech – ve vlhčích variantách širokolistých trávníků, ve střídavě vlhkých bezkolencových loukách aj. Dává přednost mírně vlhkým, přes léto vysychajícím půdám, chudým na dusík a bohatým na zásadité látky (hlavně vápník). Reakce půd kolísá od zásaditých přes neutrální až po mírně kyselé. Vyhovuje mu polostín, ale může růst i na plně osluněných stanovištích. V lesích se nachází obvykle na místech s řídkým bylinným podrostem. Střevíčník je vytrvalá a dlouhověká bylina, která může žít i několik desítek let. Kvete v květnu a červnu, opylení obstarává hmyz (většinou samotářské včely). Rozmnožuje se buď generativně velmi drobnými semeny, která dozrávají v tobolkách, nebo vegetativně rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen není možné bez přítomnosti symbiotických hub. Druh je nejvíce ohrožen v lesních porostech, kde probíhá holosečný způsob hospodaření. Změna ekologických podmínek stanoviště nebo jeho destrukce již způsobila zánik mnoha lokalit v minulosti. Negativním faktorem je i vyšší stupeň zastínění nebo zalesnění nepůvodními dřevinami, který vede ke snížení počtu květonosných lodyh i snížení početnosti populace. Střevíčník je dekorativní rostlina a stále ještě mizí z přírody díky vyrýpávání trsů nebo oddenků. Nevyhovuje mu ani příliš časné nebo dvojí kosení luk. Rostliny mohou být poškozovány i okusem nebo hrabáním a rytím zvěře. Některé lokality jsou ohroženy ukládáním odpadu, případně chemizací a kontaminací znečisťujícími látkami. Kód: 1078 Název: přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Druh skalnatých lesostepí (nejlépe s vápencovým podkladem) a listnatých lesů. Často je však zjištěn i na zcela odlišných typech biotopů. V ČR rozšířen především v nižších vegetačních stupních. Je to typický motýl pozdního léta, imaga létají ve dne. Přezimuje housenka, jejími hostitelskými rostlinami jsou hluchavky, kopřivy, vrbovky aj. Druh není v České republice ohrožen. Typická místa jeho výskytu - skalní lesostepi jsou však ohrožena zarůstáním a absencí aktivní péče.
7
4. Vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany Jak vyplývá z biologických charakteristik, pro další existenci biotopů a populací druhů na lokalitě Bílé stráně je třeba zachovat existující podmínky, ideální by pak byla obnova tradičního hospodaření – pastva, seč po malých plochách, mýcení křovin. Dostupné podklady uvádí dva základní negativní vlivy návštěvnosti na lokalitu: Pohyb osob a domácích zvířat Pohybující se osoby na lokalitě způsobují erozní nebezpečí na stezkách, sešlap v okolí výskytu střevíčníků. S pobytem osob na lokalitě jsou spojené odpadky, nebezpečí požárů, vjezdů na kolech a motocyklech. Nová výstavba přináší do území nové obyvatele a tak přispěje k zvýšení těchto negativních jevů. Rozšiřování nepůvodních druhů Druhy rostlin pěstované na zahrádkách se mohou samovolně rozšiřovat i mimo zahrady a ohrozit tak původní společenstva. Přímé ohrožení druhů Populace střevíčníků i dalších širokolistých bylin na lokalitě je ohrožena vyrýpáváním zahrádkáři a sběrateli. Nová výstavba a noví obyvatelé přispějí k zvýšení tohoto negativního jevu. Míru zvýšení negativních jevů je velmi nesnadné odhadnout, neboť nelze již předem predikovat chování obyvatel nových domů jako negativní. Naopak zde může vzniknout „lokální patriotismus“ s kladným vztahem k lokalitě. Jako orientační míra „příspěvku nové zástavby“ k negativním vlivům proto bylo vzato zvýšení procenta zastavěné plochy v obalové zóně kolem EVL Bílá stráň ve vzdálenosti dané lokalitou nové výstavby. Před realizací nové výstavby je podíl zastavěného území v 500m pásmu okolo EVL 11,6% pásma (cca 24,2ha), s novou výstavbou činí 12,7% pásma (cca 26,4ha). Přírůstek zástavby činí tedy 1,1%. Obr. 2
Vyhodnocení „příspěvku nové zástavby“ k negativním vlivům na EVL Bílé stráně, zeleně hranice EVL Bílé stráně, modře hranice obalové zóny 500m od hranice EVL, červeně hranice lokality č.3. Mapový podklad ZM ČR - wms.nature.cz, digitalizace hranic EVL a zastavěného území vlastní.
8
Při hodnocení byla dále použita následující stupnice: Vliv na předmět Popis záporného vlivu Hodnota Popis kladného vlivu ochrany Nepatrný nebo obtížně Velmi malý Nepatrný nebo obtížně -1 prokazatelný rušivý vliv prokazatelný kladný vliv na populaci druhu; velmi na populaci druhu; málo rušivý zásah do velmi málo pozitivní biotopu nebo do zásah do biotopu nebo přirozeného vývoje druhu do přirozeného vývoje druhu Prokazatelně rušivý vliv na Prokazatelně kladný populaci druhu; málo vliv na populaci významně rušivý zásah do druhu; málo Malý -2 biotopu nebo do významně kladný přirozeného vývoje druhu zásah do biotopu nebodo přirozeného Prokazatelný, významně Prokazatelný, rušivý vliv na populaci významně kladný vliv druhu; významně rušivý na populaci druhu; Střední -3 zásah do biotopu nebo do významně kladný zásah přirozeného vývoje druhu do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu velmi Zjevný, velmi významně Zjevný, rušivý vliv na populaci významně kladný vliv druhu; velmi významně na populaci druhu; Významný rušivý zásah do biotopu -4 velmi významně nebo do přirozeného vývoje kladný zásah do druhu přirozeného vývoje druhu Devastující až likvidační Zachraňující vliv na -5 Velmi vliv na populaci druhu; populaci druhu; významný destruktivně rušivý zásah mimořádně kladný zásah do přirozeného vývoje do přirozeného vývoje druhu druhu Bez vlivu
• •
Hodnota 1
2
3
4
5
0
Současně je třeba si uvědomit: Nová zástavba daleko více ovlivní bezprostředně navazující plochy EVL než plochy vzdálenější. Zvýšením procenta zástavby v okolí EVL se zvyšuje „ostrovní efekt“. EVL Bílé stráně je poměrně izolovaným biocentrem i v rámci ÚSES, lokalita sama má ostrovní charakter díky geologickému podkladu a morfologickým podmínkám. Žádoucí by bylo spíše snaha o propojení lokality s dalšími pomocí biokoridorů (více např. v Primack, 2001).
S ohledem na výše uvedená fakta vliv nové výstavby (realizace výstavby v lokalitě č.3 územního plánu Města Litoměřice) hodnotím jako negativní - malý (-2), zejména vzhledem k malé ploše nové výstavby a blízkosti výstavby k vlastní EVL Bílé stráně.
5. Závěr Na základě výše uvedených faktů konstatuji, že koncepce „lokalita č.3 Návrhu územního plánu Města Litoměřice“ nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokality Národního seznamu evropsky významných lokalit pro ČR Bílé stráně.
9
Doporučená zmírňující opatření Vzhledem k charakteru vyhodnocených vlivů lze jen obtížně (pokud vůbec) nalézt možná zmírňující opatření pro vlastní EVL. Zmírňující opatření je nutné hledat pro všechna negativní působení na lokalitu, včetně výše uvedených vlivů. Zmírňující opatření by měla být součástí managementových zásahů a opatření. Možné řešení naznačuje např. práce R.Hrůzy (2005), kde autor řeší zpřístupnění lokality za současného uchování přírodních hodnot. Autor navrhuje úpravu zejména skupin keřů tak, aby usměrňovaly návštěvníky mimo nejcennější partie lokality. U Pokratického rybníka navrhuje autor výsadby pro odclonění značného letního ruchu od zbytku lokality. V souladu s touto myšlenkou je možné jako zmírňující opatření navrhnout realizaci úpravy návštěvnosti na lokalitě spočívající v úpravě (redukce + dosadby) stromů a keřů, doplnění informačního systému a úpravy stezek pro návštěvníky tak, aby byly ochráněny nejcennější části lokality. Pro Město Litoměřice toto znamená: • realizovat (např. ve spolupráci se Správou CHKO České středohoří) osvětovou činnost informující občany o významu lokality, • usilovat o realizaci prvků úpravy návštěvnosti na lokalitě minimálně na pozemcích v majetku Města. Zvyšování zastavěného území, rozšiřování obcí na úkor volné krajiny je nedílnou součástí rozvoje obcí. Při územním plánování je třeba nejen vymezovat nové plochy výstavby, ale nositel koncepce – Město - by také měl přijmout odpovědnost za důsledky, které tato nová výstavba přináší, zvláště pokud je to ohrožení hodnot nadregionálního významu.
6. Literatura, podklady: • • • • • • • • •
Návrh územního plánu Města Litoměřice, Průzkumy a rozbory. Ing.arch. Pavel Koubek, urbanistický atelier Plán péče na období 1999 - 2008 národní přírodní památka Bílé stráně (depon. In. Správa CHKO České středohoří) R.Hrůza: Návrh revitalizace Národní přírodní památky Bílé stráně v katastru obce Litoměřice, části Pokratice. Dipl. práce, depon.in. Správa CHKO České středohoří, 2005. Chvojková E., Volf O.,2007: Metodika posouzení vlivů podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (pracovní verze) Primack, R.B., Kindlmann, P., Jersáková, J.: Biologické principy ochrany přírody. Portál Praha, 2001. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (úplné znění zák. č.460/2004) EK: Péče o lokality soustavy NATURA 2000. Edice PLANETA 2001, č.4/2001, MŽP, Praha, 2001. EK: Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy NATURA 2000. Edice PLANETA 2004, č.1/2004, MŽP, Praha, 2004 www.natura2000.cz – údaje o Národním seznamu evropsky významných lokalit a mapování biotopů
Přílohy • • •
Kopie stanoviska Správy CHKO České středohoří Fotografická a mapová dokumentace Návrhy na úpravu koncepce Ing. Mgr. Martin Klaudys autorizovaná osoba k provádění posouzení podle §45i zákona 114/92 Sb. rozhodnutím č.j. 630/325/04 Ministerstva životního prostředí České republiky 10
Mapa1. Znázornění hranic EVL Bílé stráně (zelená) a lokality č.3 (červená) na podkladu ZM ČR (zdroj mapového podkladu: wms.nature.cz)
Mapa2. Znázornění hranic EVL Bílé stráně (zelená) a lokality č.3 (červená) na podkladu leteckého snímku (zdroj mapového podkladu: wms.nature.cz)
11
Foto1. Pohled na lokalitu, patrná je hrana spodního okraje budoucích parcel, tvořená keři. V popředí roztroušené keře na úhoru.
Foto2. a 3. Pohled na stezku nad Pokratickým rybníkem, vyšlapanou návštěvníky – význačná erozní rýha. Na malém snímku zničená informační tabule.
12
Návrhy na úpravu koncepce směřující k snížení negativních vlivů •
•
V prvé řadě by bylo vhodné zachovat 50m pásmo od první stavební parcely k hranici EVL. Toto nárazníkové pásmo by mělo tlumit negativní vlivy lidské činnosti, resp. při vhodném osázení by mohlo eliminovat vstup do EVL po bočních stezkách. Zástavbu situovat spíše do dolní části parcel, při silnici, aby v zadní části parcel byly plochy zahrad, vytvářející přechod do volné krajiny.
13