141/1961 Sb. ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961 o trestním ízení soudním (trestní ád) Zm na: 57/1965 Sb., 59/1965 Sb. Zm na: 173/1968 Sb. Zm na: 58/1969 Sb. Zm na: 149/1969 Sb., 156/1969 Sb. Zm na: 48/1973 Sb. Zm na: 29/1978 Sb. Zm na: 43/1980 Sb. Zm na: 159/1989 Sb. Zm na: 50/1990 Sb. Zm na: 53/1990 Sb. Zm na: 81/1990 Sb. Zm na: 101/1990 Sb. Zm na: 178/1990 Sb. Zm na: 303/1990 Sb. Zm na: 558/1991 Sb. Zm na: 25/1993 Sb. Zm na: 115/1993 Sb. Zm na: 283/1993 Sb., 292/1993 Sb. Zm na: 154/1994 Sb. Zm na: 214/1994 Sb. Zm na: 8/1995 Sb. Zm na: 152/1995 Sb. Zm na: 150/1997 Sb. Zm na: 209/1997 Sb. Zm na: 148/1998 Sb. Zm na: 166/1998 Sb. Zm na: 191/1999 Sb. Zm na: 29/2000 Sb. Zm na: 227/2000 Sb. Zm na: 30/2000 Sb. Zm na: 77/2001 Sb. Zm na: 144/2001 Sb. Zm na: 265/2001 Sb., 424/2001 Sb. Zm na: 200/2002 Sb. ( ást) Zm na: 226/2002 Sb. Zm na: 320/2002 Sb. Zm na: 218/2003 Sb., 279/2003 Sb. Zm na: 200/2002 Sb., 237/2004 Sb., 257/2004 Sb. Zm na: 283/2004 Sb. Zm na: 539/2004 Sb. Zm na: 539/2004 Sb. ( ást), 587/2004 Sb. Zm na: 239/2005 Sb.
Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm Zm
na: 45/2005 Sb., 394/2005 Sb. na: 413/2005 Sb. na: 79/2006 Sb., 113/2006 Sb. na: 321/2006 Sb. na: 115/2006 Sb., 253/2006 Sb. na: 165/2006 Sb. na: 112/2006 Sb. na: 179/2007 Sb. na: 170/2007 Sb. na: 345/2007 Sb. na: 135/2008 Sb. na: 121/2008 Sb., 177/2008 Sb. na: 384/2008 Sb. na: 90/2008 Sb., 129/2008 Sb., 274/2008 Sb., 457/2008 Sb., 480/2008 Sb. na: 52/2009 Sb. na: 301/2008 Sb., 7/2009 Sb. na: 218/2009 Sb. na: 41/2009 Sb., 272/2009 Sb., 306/2009 Sb. na: 163/2010 Sb. na: 219/2010 Sb. na: 197/2010 Sb. na: 150/2011 Sb. na: 181/2011 Sb. na: 207/2011 Sb. na: 330/2011 Sb. na: 341/2011 Sb., 348/2011 Sb. na: 357/2011 Sb.
Národní shromážd ní eskoslovenské socialistické republiky se usneslo na tomto zákon : ÁST PRVNÍ Spole ná ustanovení HLAVA PRVNÍ Obecná ustanovení §1 Ú el zákona (1) Ú elem trestního ádu je upravit postup orgán inných v trestním ízení tak, aby trestné iny byly náležit zjišt ny a jejich pachatelé podle zákona spravedliv potrestáni. ízení p itom musí p sobit k upev ování zákonnosti, k p edcházení a zamezování trestné innosti, k výchov ob an v duchu d sledného zachovávání zákon a pravidel ob anského soužití i estného pln ní povinností ke státu a spole nosti. (2) Pomáhat k dosažení ú elu trestního ízení je právem a podle ustanovení tohoto zákona i povinností ob an .
§2 Základní zásady trestního ízení (1) Nikdo nem že být stíhán jinak než ze zákonných d vod a zp sobem, který stanoví tento zákon. (2) Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti n muž se vede trestní ízení, hled t, jako by byl vinen. (3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné iny, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nestanoví jinak. (4) Jestliže tento zákon nestanoví n co jiného, postupují orgány inné v trestním ízení z ú ední povinnosti. Trestní v ci musí projednávat co nejrychleji a s plným šet ením práv a svobod zaru ených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je eská republika vázána; p i provád ní úkon trestního ízení lze do t chto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v od vodn ných p ípadech na základ zákona a v nezbytné mí e pro zajišt ní ú elu trestního ízení. K obsahu petic zasahujících do pln ní t chto povinností orgány inné v trestním ízení nep ihlížejí. (5) Orgány inné v trestním ízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákon a za sou innosti stran tak, aby byl zjišt n skutkový stav v ci, o n mž nejsou d vodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obvin ného nezbavuje orgány inné v trestním ízení povinnosti p ezkoumat všechny podstatné okolnosti p ípadu. V p ípravném ízení orgány inné v trestním ízení objas ují zp sobem uvedeným v tomto zákon i bez návrhu stran stejn pe liv okolnosti sv d ící ve prosp ch i v neprosp ch osoby, proti níž se ízení vede. V ízení p ed soudem státní zástupce a obvin ný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provád t d kazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu pot ebném pro své rozhodnutí. (6) Orgány inné v trestním ízení hodnotí d kazy podle svého vnit ního p esv d ení založeného na pe livém uvážení všech okolností p ípadu jednotliv i v jejich souhrnu. (7) Všechny orgány inné v trestním ízení spolupracují se zájmovými sdruženími ob an a využívají jejich výchovného p sobení. (8) Trestní stíhání p ed soudy je možné jen na základ obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Ve ejnou žalobu v ízení p ed soudem zastupuje státní zástupce. (9) V trestním ízení p ed soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; p edseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovn stanoví. Rozhoduje-li v p ípravném ízení soud v prvním stupni, rozhodnutí iní soudce.
(10) Trestní v ci se p ed soudem projednávají ve ejn tak, aby se ob ané mohli projednávání zú astnit a jednání sledovat. P i hlavním lí ení a ve ejném zasedání smí být ve ejnost vylou ena jen v p ípadech výslovn stanovených v tomto nebo zvláštním zákon . (11) Jednání p ed soudy je ústní; d kaz výpov provádí zpravidla tak, že se tyto osoby vyslýchají.
mi sv dk , znalc a obvin ného se
(12) P i rozhodování v hlavním lí ení, jakož i ve ve ejném i neve ejném zasedání smí soud p ihlédnout jen k t m d kaz m, které byly p i tomto jednání provedeny. (13) Ten, proti n muž se trestní ízení vede, musí být v každém období ízení pou en o právech umož ujících mu plné uplatn ní obhajoby a o tom, že si též m že zvolit obhájce; všechny orgány inné v trestním ízení jsou povinny umožnit mu uplatn ní jeho práv. (14) Orgány inné v trestním ízení vedou ízení a vyhotovují svá rozhodnutí v eském jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá eský jazyk, je oprávn n používat p ed orgány innými v trestním ízení svého mate ského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. Spolupráce se zájmovými sdruženími ob an §3 (1) Odborové organizace nebo organizace zam stnavatel a ostatní ob anská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské spole nosti a právnické osoby sledující v p edm tu své innosti charitativní ú ely (dále jen "zájmová sdružení ob an ") mohou p sobit p i zamezování a p edcházení trestné innosti zp sobem uvedeným v tomto zákon . (2) Zájmová sdružení ob an mohou spolup sobit p i výchov osob, u nichž soud rozhodl o podmín ném upušt ní od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmín n zastaveno, u podmín n odsouzených, podmín n odsouzených k trestu odn tí svobody s dohledem a podmín n propušt ných; pomáhají také vytvá et podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu ádným životem. §4 zrušen §5 zrušen §6 (1) Zájmové sdružení ob an m že nabídnout p evzetí záruky a) za chování obvin ného, jehož trestní stíhání bylo podmín n zastaveno, b) za p evýchovu odsouzeného, u n hož bylo podmín n upušt no od potrestání s dohledem, kterému byl uložen trest odn tí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, u podmín n odsouzeného k trestu odn tí svobody s dohledem, nebo
c) za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odn tí svobody, trest zákazu innosti nebo trest zákazu pobytu; v t chto p ípadech m že zájmové sdružení ob an sou asn navrhnout podmín né propušt ní odsouzeného z trestu odn tí svobody nebo podmín né upušt ní od výkonu zbytku trestu zákazu innosti nebo zákazu pobytu. K získání podklad pro takovou žádost se m že se souhlasem odsouzeného informovat o jeho chování a dosavadním pr b hu výkonu trestu. (2) Zájmové sdružení ob an m že také navrhnout, aby vazba u obvin ného byla nahrazena jeho zárukou (§ 73), a podávat za odsouzeného žádost o ud lení milosti a o zahlazení odsouzení. (3) Zájmové sdružení ob an , které p evzalo záruku, je povinno p sobit na obvin ného nebo odsouzeného, aby žil ádným životem, a k tomu p ijmout pot ebná opat ení; zájmové sdružení ob an rovn ž dbá, aby nahradil škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou zp sobil trestným inem, nebo aby vydal bezd vodné obohacení, které získal trestným inem. Sou innost státních orgán , fyzických a právnických osob §7 Orgány inné v trestním ízení jsou povinny si navzájem pomáhat p i pln ní úkol vyplývajících z tohoto zákona. §8 (1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbyte ného odkladu, a nestanoví-li zvláštní p edpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgán inných v trestním ízení p i pln ní jejich úkol . Státní orgány jsou dále povinny neprodlen oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgán m skute nosti nasv d ující tomu, že byl spáchán trestný in. (2) Jestliže je toho v trestním ízení t eba k ádnému objasn ní okolností nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, nebo v ízení p ed soudem též k posouzení pom r obvin ného anebo pro výkon rozhodnutí, m že státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání p edseda senátu požadovat údaje, které jsou p edm tem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papír . V ízení o trestném inu podle § 180 trestního zákoníku m že orgán inný v trestním ízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické ú ely. Podmínky, za nichž m že orgán inný v trestním ízení vyžadovat údaje získané p i správ daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný ú el než pro trestní ízení, v jehož rámci byly vyžádány. (3) Z d vod uvedených v odstavci 2 m že p edseda senátu a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce na ídit sledování bankovního ú tu nebo ú tu u osoby oprávn né k evidenci investi ních nástroj podle zvláštního zákona, a to nejvýše po dobu šesti m síc . Trvá-li ú el, pro který bylo sledování ú tu na ízeno, i po této dob , m že toto sledování prodloužit na základ p íkazu soudce soudu vyššího stupn a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu o dalších šest m síc , a to i opakovan . Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný ú el než pro trestní ízení, v jehož rámci byly získány.
(4) Pln ní povinností podle odstavce 1 lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací chrán ných zvláštním zákonem nebo státem uloženou nebo uznanou povinnost ml enlivosti; to neplatí, a) jestliže osoba, která tyto povinnosti má, by se jinak vystavila nebezpe í trestního stíhání pro neoznámení nebo nep ekažení trestného inu, nebo b) p i vy izování dožádání orgánu inného v trestním ízení o trestném inu, kde dožádaná osoba je sou asn oznamovatelem trestného inu. Za státem uznanou povinnost ml enlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu u in ného na základ zákona. (5) Nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž lze pro ú ely trestního ízení sd lovat informace, které jsou podle takového zákona utajovány, nebo na n ž se vztahuje povinnost ml enlivosti, lze tyto informace pro trestní ízení vyžadovat po p edchozím souhlasu soudce. Tím není dot ena povinnost ml enlivosti advokáta podle zákona o advokacii. (6) Ustanovením odstavc 1 a 5 není dot ena povinnost zachovávat ml enlivost uložená na základ vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána. Poskytování informací o trestním ízení a osobách na n m zú astn ných § 8a nadpis vypušt n (1) P i poskytování informací o své innosti ve ejnosti orgány inné v trestním ízení dbají na to, aby neohrozily objasn ní skute ností d ležitých pro trestní ízení, nezve ejnily o osobách zú astn ných na trestním ízení údaje, které p ímo nesouvisejí s trestnou inností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti n muž se vede trestní ízení, hled t, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V p ípravném ízení nesm jí zve ejnit informace umož ující zjišt ní totožnosti osoby, proti které se vede trestní ízení, poškozeného, zú astn né osoby a sv dka. (2) P i poskytování informací podle odstavce 1 orgány inné v trestním ízení zvláš dbají na ochranu osobních údaj a soukromí osob mladších 18 let. (3) Orgány inné v trestním ízení informují o své innosti ve ejnost poskytováním informací podle odstavce 1 ve ejným sd lovacím prost edk m; poskytnutí informací odep ou z d vod ochrany zájm uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v p ípravném ízení státní zástupce právo poskytnout informace o ur ité trestní v ci, m že je policejní orgán poskytnout jen s jeho p edchozím souhlasem. § 8b (1) Osoby, kterým byly orgány innými v trestním ízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zve ejn ní podle § 8a odst. 1 v ty druhé, pro ú ely trestního ízení nebo k výkonu práv nebo pln ní povinností stanovených zvláštním právním p edpisem, je
nesm jí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným ú el m. O tom musí být tyto osoby pou eny. (2) Nikdo nesmí v souvislosti s trestným inem spáchaným na poškozeném jakýmkoli zp sobem zve ejnit informace umož ující zjišt ní totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo v i n muž byl spáchán trestný in vraždy (§ 140 trestního zákoníku), zabití (§ 141 trestního zákoníku), n který z trestných in , kterým byla zp sobena t žká újma na zdraví, trestný in ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), n který z trestných in proti t hotenství ženy (§ 159 až 162 trestního zákoníku), trestný in obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), n který z trestných in proti lidské d stojnosti v sexuální oblasti (§ 185 až 193 trestního zákoníku), trestný in opušt ní dít te nebo sv ené osoby (§ 195 trestního zákoníku), týrání sv ené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve spole ném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), únosu dít te a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku) nebo nebezpe ného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku). (3) Zve ejn ní obrazových snímk , obrazových a zvukových záznam nebo jiných informací o pr b hu hlavního lí ení nebo ve ejného zasedání, které by umožnily zjišt ní totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno. (4) Pravomocný rozsudek nesmí být zve ejn n ve ve ejných sd lovacích prost edcích s uvedením jména, pop ípad jmen, p íjmení a bydlišt poškozeného uvedeného v odstavci 2. P edseda senátu m že s p ihlédnutím k osob poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného inu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zve ejn ním pravomocného odsuzujícího rozsudku za ú elem p im ené ochrany zájm takového poškozeného. § 8c Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zve ejnit informace o na ízení i provedení odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu podle § 88 nebo informace z n j získané, údaje o telekomunika ním provozu zjišt né na základ p íkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a v cí podle § 158d odst. 2 a 3, umož ují-li zjišt ní totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako d kaz v ízení p ed soudem. § 8d (1) Informace, na které se vztahuje zákaz zve ejn ní podle § 8a až 8c, lze v nezbytném rozsahu zve ejnit pro ú ely pátrání po osobách, pro dosažení ú elu trestního ízení, nebo umož uje-li to tento zákon. Uvedené informace lze také zve ejnit, od vod uje-li to ve ejný zájem, pokud p evažuje nad právem na ochranu soukromí dot ené osoby; p itom je t eba zvláš dbát na ochranu zájm osoby mladší 18 let. (2) Informace, na které se vztahuje zákaz zve ejn ní podle § 8a až 8c, lze také zve ejnit, pokud osoba, jíž se zákaz zve ejn ní týká, ud lila ke zve ejn ní informace výslovný souhlas. Zem ela-li nebo byla-li tato osoba prohlášena za mrtvou, souhlas se zve ejn ním informací je oprávn n ud lit její manžel, partner nebo její d ti, a není-li jich, její rodi e; v p ípad osoby mladší 18 let nebo osoby zbavené zp sobilosti k právním úkon m nebo s omezenou zp sobilostí k právním úkon m její zákonný zástupce. Souhlas se zve ejn ním informací nem že ud lit osoba, která je pachatelem trestného inu spáchaného v i osob , jež zem ela nebo byla prohlášena za mrtvou.
(3) Informace, na které se vztahuje zákaz zve ejn ní podle § 8a až 8c, lze také zve ejnit, pokud osoba, jíž se zákaz zve ejn ní týká, zem ela nebo byla prohlášena za mrtvou a není-li žádné osoby oprávn né ud lit souhlas se zve ejn ním podle odstavce 2. §9 Posuzování p edb žných otázek (1) Orgány inné v trestním ízení posuzují p edb žné otázky, které se v ízení vyskytnou, samostatn ; je-li tu však o takové otázce pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu jsou orgány inné v trestním ízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obvin ného. (2) Orgány inné v trestním ízení nejsou oprávn ny ešit samostatn p edb žné otázky týkající se osobního stavu, o nichž se rozhoduje v ízení ve v cech ob anskoprávních. Jestliže rozhodnutí o takové otázce nebylo ješt vydáno, vy kají jeho vydání. § 9a P edb žné otázky v p sobnosti Soudního dvora (1) Ustanovení § 9 se nepoužije na p edb žné otázky, o nichž rozhoduje výlu n Soudní dv r z ízený p edpisy Evropských spole enství (dále jen "Soudní dv r"). (2) V p ípad , že soud v ízení podle tohoto zákona podává žádost o rozhodnutí o p edb žné otázce Soudnímu dvoru, vydá rozhodnutí o p erušení ízení. (3) P i podávání žádosti Soudnímu dvoru o rozhodnutí o p edb žné otázce se soud ídí p íslušnými p edpisy upravujícími ízení p ed Soudním dvorem. (4) Rozhodnutí Soudního dvora o p edb žné otázce je závazné pro všechny orgány inné v trestním ízení. § 10 Vyn tí z pravomoci orgán
inných v trestním ízení
(1) Z pravomoci orgán inných v trestním ízení podle tohoto zákona jsou vy aty osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva. (2) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je n kdo vy at z pravomoci orgán inných v trestním ízení podle tohoto zákona, rozhodne o tom na návrh dot ené osoby, státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud. § 11 Nep ípustnost trestního stíhání (1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v n m pokra ovat a musí být zastaveno a) na ídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii, b) je-li trestní stíhání proml eno,
c) jde-li o osobu, která je vy ata z pravomoci orgán inných v trestním ízení (§ 10), nebo o osobu, k jejímuž stíhání je podle zákona t eba souhlasu, jestliže takový souhlas nebyl oprávn ným orgánem dán, d) jde-li o osobu, která pro nedostatek v ku není trestn odpov dná, e) proti tomu, kdo zem el nebo byl prohlášen za mrtvého, f) proti tomu, proti n muž d ív jší stíhání pro týž skutek skon ilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávn ného orgánu pravomocn zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v p edepsaném ízení zrušeno, g) proti tomu, proti n muž d ív jší stíhání pro týž skutek skon ilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání, jestliže rozhodnutí nebylo v p edepsaném ízení zrušeno, h) proti tomu, proti n muž d ív jší stíhání pro týž skutek skon ilo pravomocným rozhodnutím o postoupení v ci s podez ením, že skutek je p estupkem, jiným správním deliktem nebo kárným provin ním, jestliže rozhodnutí nebylo v p edepsaném ízení zrušeno, i) je-li trestní stíhání podmín no souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zp t, nebo j) stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána. (2) Týká-li se d vod uvedený v odstavci 1 jen n kterého z díl ích útok pokra ujícího trestného inu, nebrání to, aby se ohledn zbylé ásti takového inu konalo trestní stíhání. (3) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z d vodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo i), se však pokra uje, prohlásí-li obvin ný do t í dn od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání v ci trvá. O tom je t eba obvin ného pou it. (4) Rozhodnutími podle odstavce 1 písm. f), g) a h) jsou i rozhodnutí soud a jiných justi ních orgán lenských stát Evropské unie. § 11a Trestní stíhání proti téže osob a pro týž skutek nelze zahájit, pokud státní zástupce ve zkráceném p ípravném ízení a) rozhodl o schválení narovnání a v c odložil, nebo b) rozhodl o podmín ném odložení podání návrhu na potrestání a podez elý se osv d il, nebo se má za to, že se osv d il. § 12 Výklad n kterých pojm (1) Orgány innými v trestním ízení se rozum jí soud, státní zástupce a policejní orgán.
(2) Policejními orgány se rozum jí a) útvary Policie eské republiky, b) Generální inspekce bezpe nostních sbor v ízení o trestných inech p íslušník Policie eské republiky, p íslušník V ze ské služby eské republiky, celník anebo zam stnanc eské republiky za azených k výkonu práce v Policii eské republiky, nebo o trestných inech zam stnanc eské republiky za azených k výkonu práce ve V ze ské služb eské republiky anebo v Celní správ eské republiky, spáchaných v souvislosti s pln ním jejich pracovních úkol , c) pov ené orgány V ze ské služby eské republiky v ízení o trestných inech osob ve výkonu vazby, trestu odn tí svobody a zabezpe ovací detence, spáchaných ve vazební v znici, v znici nebo v ústavu pro výkon zabezpe ovací detence, d) pov ené celní orgány v ízení o trestných inech spáchaných porušením celních p edpis a p edpis o dovozu, vývozu nebo pr vozu zboží, a to i v p ípadech, kdy se jedná o trestné iny p íslušník ozbrojených sil nebo bezpe nostních sbor , a dále porušením právních p edpis p i umíst ní a po ízení zboží v lenských státech Evropských spole enství, je-li toto zboží dopravováno p es státní hranice eské republiky, a v p ípadech porušení p edpis da ových, jsou-li celní orgány správcem dan podle zvláštních právních p edpis , e) pov ené orgány Vojenské policie v ízení o trestných inech p íslušník ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou innost proti p íslušník m ozbrojených sil ve vojenských objektech, proti vojenským objekt m, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je p íslušné hospoda it Ministerstvo obrany, f) pov ené orgány Bezpe nostní informa ní služby v ízení o trestných inech p íslušník Bezpe nostní informa ní služby, g) pov ené orgány Ú adu pro zahrani ní styky a informace v ízení o trestných inech p íslušník Ú adu pro zahrani ní styky a informace, h) pov ené orgány Vojenského zpravodajství v ízení o trestných inech p íslušník Vojenského zpravodajství, i) pov ené orgány Generální inspekce bezpe nostních sbor v ízení o trestných inech p íslušník Generální inspekce bezpe nostních sbor nebo o trestných inech zam stnanc eské republiky, za azených k výkonu práce v Generální inspekci bezpe nostních sbor . Tím není dot eno oprávn ní státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. b). Není-li dále stanoveno jinak, jsou uvedené orgány oprávn ny ke všem úkon m trestního ízení pat ícím do p sobnosti policejního orgánu. (3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povahy v ci okresní soud, krajský soud, vrchní soud nebo Nejvyšší soud eské republiky (dále jen "nejvyšší soud"). (4) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i obvodní soud, pop ípad jiný soud se stejnou p sobností; kde tento zákon mluví o krajském soudu, rozumí se tím i m stský soud v Praze.
(5) Kde tento zákon mluví o okresním státním zástupci, rozumí se tím i obvodní státní zástupce, pop ípad jiný státní zástupce se stejnou p sobností; kde tento zákon mluví o krajském státním zástupci, rozumí se tím i m stský státní zástupce v Praze. (6) Stranou se rozumí ten, proti n muž se vede trestní ízení, zú astn ná osoba a poškozený a v ízení p ed soudem též státní zástupce a spole enský zástupce; stejné postavení jako strana má i jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se ízení vede nebo která podala opravný prost edek. (7) Pokud z povahy v ci nevyplývá n co jiného, rozumí se obvin ným též obžalovaný a odsouzený. (8) Po na ízení hlavního lí ení se obvin ný ozna uje jako obžalovaný. (9) Odsouzeným je ten, proti n muž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci. (10) Trestním ízením se rozumí ízení podle tohoto zákona, trestním stíháním pak úsek ízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, p ípadn jiného rozhodnutí orgánu inného v trestním ízení ve v ci samé a p ípravným ízením úsek ízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkon trestního ízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkon , které mu bezprost edn p edcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení v ci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání, anebo do rozhodnutí i vzniku jiné skute nosti, jež mají ú inky zastavení trestního stíhání p ed podáním obžaloby, zahrnující objas ování a prov ování skute ností nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, a vyšet ování. (11) Pokra uje-li obvin ný v jednání, pro které je stíhán, i po sd lení obvin ní, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek. (12) Skutkem podle tohoto zákona se rozumí též díl í útok pokra ujícího trestného inu, není-li výslovn stanoveno jinak. HLAVA DRUHÁ Soud a osoby na ízení zú astn né ODDÍL PRVNÍ Pravomoc a p íslušnost soud § 13 Výkon trestního soudnictví Soudnictví v trestních v cech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud. nadpis vypušt n
§ 14 zrušen § 15 zrušen V cná p íslušnost § 16 ízení v prvním stupni koná, jestliže tento zákon nestanoví n co jiného, okresní soud. § 17 (1) Krajský soud koná v prvním stupni ízení o trestných inech, pokud na n zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož dolní hranice iní nejmén p t let, nebo pokud za n lze uložit výjime ný trest. O trestných inech a) neoprávn ného odebrání tkání a orgán , nedovoleného nakládání s tkán mi a orgány, odb ru tkán , orgánu a provedení transplantace za úplatu, nedovoleného nakládání s lidským embryem a lidským genomem, obchodování s lidmi, b) spáchaných prost ednictvím investi ních nástroj , které jsou p ijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo o jejichž p ijetí k obchodování na regulovaném trhu bylo požádáno, nebo jejich pad lk a napodobenin, pokud jejich zákonným znakem je zp sobení zna né škody nebo získání zna ného prosp chu, c) porušení p edpis o pravidlech hospodá ské sout že, manipulace s kurzem investi ních nástroj , zneužití informace a postavení v obchodním styku, poškození finan ních zájm Evropských spole enství, porušení p edpis o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití, porušení povinností p i vývozu zboží a technologií dvojího užití, zkreslení údaj a nevedení podklad ohledn vývozu zboží a technologií dvojího užití, provedení zahrani ního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahrani ní obchod s vojenským materiálem, zkreslení údaj a nevedení podklad ohledn zahrani ního obchodu s vojenským materiálem, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prost edk a d) sabotáže, zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace, vyzv da ství, ohrožení utajované informace, spolupráce s nep ítelem, styk ohrožujících mír, použití zakázaného bojového prost edku a nedovoleného vedení boje, plen ní v prostoru vále ných operací, koná v prvním stupni ízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odn tí svobody nižší. (2) Krajský soud koná v prvním stupni ízení též o díl ích útocích pokra ujícího trestného inu, jestliže postupem podle § 45 trestního zákoníku p ichází v tomto ízení v úvahu rozhodnutí o vin n kterého z trestných in uvedených v odstavci 1. Místní p íslušnost § 18
(1) ízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný in spáchán. (2) Nelze-li místo inu zjistit nebo byl-li in spáchán v cizin , koná ízení soud, v jehož obvodu obvin ný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území eské republiky, koná ízení soud, v jehož obvodu in vyšel najevo. § 19 zrušen Spole né ízení § 20 (1) Proti všem obvin ným, jejichž trestné iny spolu souvisí, o všech útocích pokra ujícího nebo hromadného trestného inu a o všech ástech trvajícího trestného inu se koná spole né ízení, pokud tomu nebrání d ležité d vody. O jiných trestných inech se koná spole né ízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti ízení. (2) Spole né ízení o trestném inu, o kterém by m l konat ízení samosoudce, a o trestném inu, o kterém p ísluší konat ízení senátu, koná senát. § 21 (1) Spole né ízení koná krajský soud, je-li p íslušný konat ízení alespo o jednom z trestných in . (2) Spole né ízení koná soud, který je p íslušný konat ízení proti pachateli trestného inu nebo o nejt žším trestném inu. § 22 P íslušnost n kolika soud Je-li podle p edchozích ustanovení dána p íslušnost n kolika soud , koná ízení z t chto soud ten, u n hož podal státní zástupce obžalobu nebo jemuž byla v c p ikázána nad ízeným soudem. § 23 Vylou ení a spojení v ci (1) K urychlení ízení nebo z jiných d ležitých d vod lze ízení o n kterém z trestných in nebo proti n kterému z obvin ných vylou it ze spole ného ízení. (2) P íslušnost soudu, který v c vylou il, se nem ní; vylou í-li však krajský soud v c, o níž by jinak p íslušelo konat ízení okresnímu soudu, m že ji postoupit tomuto soudu. (3) Jsou-li tu podmínky spole ného ízení, m že soud spojit k spole nému projednání a rozhodnutí v ci, v nichž byly podány samostatné obžaloby. § 24
Rozhodnutí o p íslušnosti soudu (1) Vzniknou-li pochybnosti o p íslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je p íslušný k projednání v ci, soud, jenž je nejblíže spole n nad ízen soudu, u n hož byla podána obžaloba, jemuž byla v c postoupena podle § 295 nebo mu byla p ikázána nad ízeným soudem, a soudu, který má být p íslušný podle rozhodnutí o p edložení v ci k rozhodnutí o p íslušnosti [§ 188 odst. 1 písm. a), § 222 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. a)]. P itom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro ur ení p íslušnosti (§ 16 až 22). Není-li soud, jemuž byla v c p edložena k rozhodnutí, nad ízen soudu podle zákona p íslušnému, postoupí v c k rozhodnutí o p íslušnosti tomu soudu, který je spole n nad ízen soudu v c p edkládajícímu a soudu podle zákona p íslušnému. (2) Soud, který rozhoduje o p íslušnosti soudu, m že sou asn rozhodnout o odn tí a p ikázání v ci z d vodu uvedeného v § 25. nadpis vypušt n § 25 Odn tí a p ikázání v ci Z d ležitých d vod m že být v c p íslušnému soudu od ata a p ikázána jinému soudu téhož druhu a stupn ; o odn tí a p ikázání rozhoduje soud, který je ob ma soud m nejblíže spole n nad ízen. § 26 P íslušnost soudu k úkon m v p ípravném ízení (1) K provád ní úkon v p ípravném ízení je p íslušný okresní soud, v jehož obvod je inný státní zástupce, který podal p íslušný návrh. (2) Soud, u n hož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává p íslušným k provád ní všech úkon soudu po celé p ípravné ízení, pokud nedojde k postoupení v ci z d vodu p íslušnosti jiného státního zástupce inného mimo obvod tohoto soudu. ODDÍL DRUHÝ Pomocné osoby § 27 Zapisovatel K sepsání protokolu o úkonech orgán inných v trestním ízení se p ibere zpravidla zapisovatel vzatý do slibu. Nebyl-li zapisovatel p ibrán, sepíše protokol osoba provád jící úkon. Je-li v ízení p ed soudem o pr b hu úkonu po izován zvukový záznam a v d sledku tohoto p edseda senátu nediktuje protokol, je zapisovatelem, pokud je ho t eba, vyšší soudní ú edník nebo protokolující ú edník. § 27a Vyšší soudní ú edník
Jednoduchá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí o vin a trestu, zpravidla vydává a vykonává a administrativní úkony spojené s ízením provádí vyšší soudní ú edník; zvláštní zákon stanoví jeho p sobnost a ur í, které úkony m že vyšší soudní ú edník provést samostatn a kdy postupuje z pov ení soudce. § 27b Proba ní ú edník (1) Ú edník Proba ní a media ní služby (dále jen "proba ní ú edník") vykonává v trestním ízení dohled nad obvin ným spo ívající jednak v pozitivním vedení a pomoci obvin nému a jednak v kontrole jeho chování a v p ípadech, kdy dohled nebyl uložen, provádí úkony sm ující k tomu, aby obvin ný vedl ádný život, pokud bylo rozhodnuto a) o propušt ní obvin ného z vazby za sou asného vyslovení dohledu, b) o podmín ném zastavení trestního stíhání, c) o podmín ném upušt ní od potrestání s dohledem, d) o podmín ném odsouzení, v etn podmín ného odsouzení s dohledem, e) o podmín ném propušt ní z výkonu trestu odn tí svobody, v etn podmín ného propušt ní z výkonu trestu odn tí svobody za sou asného vyslovení dohledu, nebo f) o uložení trestu obecn prosp šných prací nebo trestu zákazu pobytu za sou asného vyslovení p im ených omezení a p im ených povinností. (2) Proba ní ú edník m že být státním zástupcem a v ízení p ed soudem p edsedou senátu pov en zjiš ováním informací o osob obvin ného a jeho sociálních pom rech a vytvá ením podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmín ném zastavení trestního stíhání. Za podmínek stanovených zvláštním zákonem m že provád t jednotlivé úkony i bez takového pokynu. V ízení p ed soudem m že vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí zejména v p ípadech, kdy byl uložen trest nespojený s odn tím svobody, nebo kdy odsouzený byl z výkonu trestu odn tí svobody podmín n propušt n, anebo p i výkonu jednotlivých druh ochranného opat ení. (3) Bližší podmínky, za nichž proba ní ú edník vykonává svoji p sobnost, stanoví zvláštní zákon. § 27c Asistent soudce Nejvyššího soudu Asistent soudce Nejvyššího soudu iní jednotlivé úkony trestního ízení z pov ení soudce Nejvyššího soudu. Tlumo ník § 28 (1) Je-li t eba p etlumo it obsah písemnosti, výpov di nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obvin ný právo uvedené v § 2 odst. 14, p ibere se tlumo ník; totéž platí, jde-li
o ustanovení tlumo níka osob , s níž se nelze dorozum t jinak než n kterým z komunika ních systém neslyšících a hluchoslepých osob. Tlumo ník m že být zárove zapisovatelem. Neuvede-li obvin ný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk i dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo ú edním jazykem státu, jehož je ob anem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumo ník , ustanoví orgán inný v trestním ízení tlumo níka pro jazyk jeho národnosti nebo ú ední jazyk státu, jehož je ob anem. Jde-li o osobu bez státního ob anství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho p vodu. (2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 je t eba obvin nému písemn p eložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazb , obžalobu, návrh na potrestání, rozsudek, trestní p íkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmín ném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obvin ný po pou ení prohlásí, že po ízení p ekladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obvin ných, p eloží se obvin nému jen ta ást rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze odd lit od ostatních výrok rozhodnutí a jejich od vodn ní. Po ízení p ekladu rozhodnutí a jeho doru ení zajiš uje orgán inný v trestním ízení, o jehož rozhodnutí se jedná. (3) Jestliže s doru ením rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 je spojen po átek b hu lh ty a je t eba po ídit písemný p eklad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doru ené až doru ením písemného p ekladu. § 29 (1) O ustanovení tlumo níka, o zp sobilosti k této funkci a o vylou ení z ní, o právu odep ít provedení tlumo nického úkonu, o slibu a o p ipomenutí povinností p ed provedením tlumo nického úkonu, jakož i o náhrad hotových výloh a odm n za tlumo nický úkon platí zvláštní p edpisy. (2) Výši náhrady a odm ny tlumo níka ur í orgán, který tlumo níka p ibral, a v ízení p ed soudem p edseda senátu bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji do dvou m síc od vyú tování náhrady a odm ny tlumo níka. Nesouhlasí-li ten, kdo tlumo níka p ibral, s výší vyú tované náhrady a odm ny tlumo níka, rozhodne usnesením. Proti usnesení je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (3) Náhradu a odm nu tlumo níka je t eba uhradit bez zbyte ného odkladu po jejich p iznání, nejpozd ji do 30 dn . ODDÍL T ETÍ Vylou ení orgán
inných v trestním ízení
§ 30 (1) Z vykonávání úkon trestního ízení je vylou en soudce nebo p ísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v n m služebn inná, u n hož lze mít pochybnosti, že pro pom r k projednávané v ci nebo k osobám, jichž se úkon p ímo dotýká, k jejich obhájc m, zákonným zástupc m a zmocn nc m, nebo pro pom r k jinému orgánu innému v trestním ízení nem že nestrann rozhodovat. Úkony, které byly u in ny vylou enými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním ízení.
(2) Soudce nebo p ísedící je dále vylou en z vykonávání úkon trestního ízení, jestliže byl v projednávané v ci inný jako státní zástupce, policejní orgán, spole enský zástupce, obhájce nebo jako zmocn nec zú astn né osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby je vylou en z vykonávání úkon trestního ízení soudce, který v projednávané v ci v p ípravném ízení na ídil domovní prohlídku, vydal p íkaz k zat ení nebo rozhodoval o vazb osoby, na niž byla poté podána obžaloba. (3) Z rozhodování u soudu vyššího stupn je krom toho vylou en soudce nebo p ísedící, který se zú astnil rozhodování u soudu nižšího stupn , a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nad ízeného orgánu je vylou en státní zástupce, který napadené rozhodnutí u inil anebo dal k n mu souhlas nebo pokyn. (4) Z ízení o p ezkumu p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu je vylou en soudce, který se zú astnil rozhodování v p edchozím ízení. Soudce, který se ú astnil rozhodování v ízení o p ezkumu p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu, je v dalším ízení vylou en z rozhodování. § 31 (1) O vylou ení z d vod uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto d vody týkají, a to i bez návrhu. O vylou ení soudce nebo p ísedícího, pokud rozhodují v senát , rozhodne tento senát. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. (3) O stížnosti rozhodne orgán bezprost edn nad ízený orgánu, jenž napadené rozhodnutí vydal. § 31a D vody, pro které je z vykonávání úkon trestního ízení vylou en vyšší soudní ú edník nebo proba ní ú edník, a postup p i rozhodování o vylou ení stanoví zvláštní zákon. ODDÍL TVRTÝ Obvin ný § 32 Obvin ný Toho, kdo je podez elý ze spáchání trestného inu, lze považovat za obvin ného a použít proti n mu prost edk daných tímto zákonem teprve tehdy, bylo-li proti n mu zahájeno trestní stíhání (§ 160). § 33 Práva obvin ného (1) Obvin ný má právo vyjád it se ke všem skute nostem, které se mu kladou za vinu, a k d kaz m o nich, není však povinen vypovídat. M že uvád t okolnosti a d kazy sloužící k jeho obhajob , init návrhy a podávat žádosti a opravné prost edky. Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit i b hem úkon provád ných orgánem inným v trestním ízení. S
obhájcem se však v pr b hu svého výslechu nem že radit o tom, jak odpov d t na již položenou otázku. M že žádat, aby byl vyslýchán za ú asti svého obhájce a aby se obhájce ú astnil i jiných úkon p ípravného ízení (§ 165). Je-li ve vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody, m že s obhájcem mluvit bez p ítomnosti t etí osoby. Uvedená práva p íslušejí obvin nému i tehdy, je-li zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena. (2) Osv d il-li obvin ný, že nemá dostatek prost edk , aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odm nu. Vyplývá-li ze shromážd ných d kaz , že obvin ný nemá dostatek prost edk na náhradu náklad obhajoby, m že, je-li to t eba k ochran práv obvin ného, rozhodnout p edseda senátu a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odm nu i bez návrhu obvin ného. V p ípadech uvedených ve v t první a druhé náklady obhajoby zcela nebo z ásti hradí stát. (3) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 jsou oprávn ny podat krom obvin ného a jeho obhájce i osoby uvedené v § 37 odst. 1. Návrh na rozhodnutí podle odstavce 2 v etn p íloh, jimiž má být prokázána jeho d vodnost, podává obvin ný v p ípravném ízení prost ednictvím státního zástupce a v ízení p ed soudem soudu, který koná ízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (4) Pokud byl pravomocným rozhodnutím podle odstavce 2 obvin nému p iznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odm nu a obvin ný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodlen ustanoven. Obhájce ustanoví a, pominou-li d vody pro rozhodnutí podle odstavce 2, ustanovení zruší p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce. Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 odst. 2, § 40 a 40a se použijí obdobn . (5) Všechny orgány inné v trestním ízení jsou povinny vždy obvin ného o jeho právech pou it a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatn ní. § 34 Zákonný zástupce obvin ného (1) Zákonný zástupce obvin ného, který je zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo jehož zp sobilost k právním úkon m je omezena, je oprávn n obvin ného zastupovat, zejména zvolit mu obhájce, init za obvin ného návrhy, podávat za n ho žádosti a opravné prost edky; je též oprávn n zú astnit se t ch úkon , kterých se podle zákona m že zú astnit obvin ný. Ve prosp ch obvin ného m že zákonný zástupce tato práva vykonávat i proti v li obvin ného. (2) V p ípadech, v nichž zákonný zástupce obvin ného nem že vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpe í z prodlení, p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce m že k výkonu t chto práv obvin nému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je p ípustná stížnost. ODDÍL PÁTÝ Obhájce § 35 Obhájce
(1) Obhájcem v trestním ízení m že být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního ízení, s výjimkou ízení p ed krajským soudem jako soudem prvního stupn , p ed vrchním soudem a nejvyšším soudem, se m že obhájce dát zastoupit koncipientem. (2) Obhájcem nem že být advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno trestní stíhání, a v d sledku toho v ízení, ve kterém by m l vykonávat obhajobu, má postavení obvin ného, sv dka nebo zú astn né osoby. (3) V trestním ízení nem že být obhájcem advokát, který v n m vypovídá jako sv dek, podává znalecký posudek nebo je inný jako tlumo ník. Nutná obhajoba § 36 nadpis vypušt n (1) Obvin ný musí mít obhájce už v p ípravném ízení, a) je-li ve vazb , ve výkonu trestu odn tí svobody nebo na pozorování v zdravotnickém ústavu (§ 116 odst. 2), b) je-li zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, nebo c) jde-li o ízení proti uprchlému. (2) Obvin ný musí mít obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v p ípravném ízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k t lesným nebo duševním vadám obvin ného mají pochybnosti o jeho zp sobilosti náležit se hájit. (3) Koná-li se ízení o trestném inu, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice p evyšuje p t let, musí mít obvin ný obhájce už v p ípravném ízení. (4) Obvin ný musí mít obhájce též a) v hlavním lí ení konaném ve zjednodušeném ízení proti zadrženému, b) v ízení, v n mž se rozhoduje o uložení nebo zm n zabezpe ovací detence nebo o uložení nebo zm n ochranného lé ení, s výjimkou ochranného lé ení protialkoholního, c) má-li se vyjád it k tomu, zda se vzdává práva na uplatn ní zásady speciality v ízení po vydání z cizího státu, d) v ízení o vydání do cizího státu nebo o p edání do jiného lenského státu Evropské unie, e) v ízení o dalším p edání do jiného lenského státu Evropské unie, nebo f) v ízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, v ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních, kterým byl uložen
pen žitý trest nebo pokuta, a v ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o propadnutí nebo zabrání majetku. § 36a (1) Ve vykonávacím ízení, v n mž soud rozhoduje ve ve ejném zasedání, musí mít odsouzený obhájce, a) je-li zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, b) je-li ve vazb , nebo c) jsou-li pochybnosti o jeho zp sobilosti náležit se hájit, (2) V ízení o stížnosti pro porušení zákona, v ízení o dovolání a v ízení o návrhu na povolení obnovy musí mít odsouzený obhájce, a) jde-li o p ípady uvedené v § 36 odst. 1 písm. a) nebo b), b) jde-li o trestný in, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice p evyšuje p t let, c) jsou-li pochybnosti o jeho zp sobilosti náležit se hájit, d) jde-li o ízení proti odsouzenému, který zem el. § 37 Zvolený obhájce (1) Neužije-li obvin ný práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho zákonný zástupce, m že mu ho zvolit jeho p íbuzný v pokolení p ímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh, jakož i zú astn ná osoba. Je-li obvin ný zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, mohou tak u init tyto osoby i proti jeho v li. (2) Obvin ný si m že místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávn nou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li zm nu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozum n v zákonem stanovené lh t , orgán inný v trestním ízení ode dne doru ení takového oznámení vyrozumívá nov zvoleného obhájce. V opa ném p ípad je obhájce p edtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vylou en, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobn p evezme pozd ji zvolený obhájce. (3) Jestliže si obvin ný zvolí dva nebo více obhájc a orgánu innému v trestním ízení zárove neoznámí, kterého z t chto obhájc zmocnil k p ijímání písemností a k vyrozumívání o úkonech trestního ízení, ur í jej p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce; své rozhodnutí oznámí všem zvoleným obhájc m. § 37a (1) P edseda senátu a v p ípravném ízení soudce rozhodne i bez návrhu o vylou ení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování
a) z d vod uvedených v § 35 odst. 2 nebo 3, nebo b) jestliže se obhájce opakovan nedostaví k úkon m trestního ízení, p i nichž je jeho ú ast nezbytná, ani nezajistí ú ast svého zástupce, a koliv byl ádn a v as o takových úkonech vyrozum n. (2) O vylou ení advokáta jako zvoleného obhájce p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce rozhodne též tehdy, jestliže obhájce vykonává obhajobu dvou nebo více spoluobvin ných, jejichž zájmy si v trestním ízení odporují. Obhájce, který byl z tohoto d vodu vylou en, nem že v téže v ci dále vykonávat obhajobu žádného z obvin ných. (3) P ed rozhodnutím podle odstavce 1 nebo 2 p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce umožní obvin nému a obhájci, aby se k v ci vyjád ili, a v rozhodnutí k tomuto vyjád ení p ihlédne. Rozhodne-li o vylou ení obhájce, umožní zárove obvin nému, aby si v p im ené lh t zvolil obhájce jiného; jde-li o nutnou obhajobu, postupuje podle § 38 odst. 1. (4) Proti usnesení podle odstavc 1 a 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. Ustanovený obhájce § 38 (1) Jestliže obvin ný nemá obhájce v p ípad , kdy ho musí mít (§ 36 a 36a), ur í se mu lh ta ke zvolení obhájce. Pokud v této lh t nebude obhájce zvolen, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají d vody nutné obhajoby, neprodlen ustanoven. (2) Je-li obvin ných n kolik, ustanoví se t m, jejichž zájmy si v trestním ízení neodporují, zpravidla obhájce spole ný. § 39 (1) Obhájce ustanoví, a pominou-li d vody nutné obhajoby, ustanovení zruší p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce. (2) Pro ú ely ustanovení obhájce soud vede abecedn uspo ádaný po adník advokát (dále jen "po adník"), kte í souhlasí s výkonem obhajoby jako ustanovení obhájci u tohoto soudu a mají v jeho obvodu, pop ípad sídle, své sídlo. U obvodních soud v Praze se za sídlo advokáta považuje hlavní m sto Praha. Nelze-li ustanovit advokáta z tohoto po adníku, ustanoví soud advokáta z po adníku advokát nad ízeného soudu. (3) Advokáti vedení v po adníku jsou ustanovováni jako obhájci jednotlivým obvin ným postupn tak, jak za sebou následují jejich p íjmení v po adníku. Byl-li by tímto zp sobem ustanoven advokát, u kterého jsou dány d vody k vylou ení z obhajoby, nebo nemohl-li by být advokát ustanoven z jiných d vod , ustanoví se první následný advokát, u kterého tyto d vody nejsou. (4) Dojde-li ke spojení v cí ke spole nému projednání a rozhodnutí a obvin nému byl v každé z t chto v cí ustanoven obhájce, p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce zruší ustanovení t ch obhájc , kte í byli ustanoveni pozd ji. Došlo-li k ustanovení obhájc
sou asn , zruší ustanovení t ch obhájc , kte í byli ustanoveni v ízení o mén závažném trestném inu. § 40 Ustanovený obhájce je povinen obhajobu p evzít. Z d ležitých d vod m že však být obhájce na svou žádost nebo na žádost obvin ného povinnosti obhajování zprošt n a místo n ho ustanoven obhájce jiný. Povinnosti obhajování zprostí v ízení p ed soudem p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce. § 40a (1) Z d vod uvedených v § 37a odst. 1 nebo 2 nebo nevykonává-li ustanovený obhájce delší dobu obhajobu, p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce i bez návrhu rozhodne o zprošt ní ustanoveného obhájce povinnosti obhajování; p ed rozhodnutím umožní obvin nému a obhájci, aby se k v ci vyjád ili. (2) Proti usnesení podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 41 Povinnosti a práva obhájce (1) Obhájce je povinen poskytovat obvin nému pot ebnou právní pomoc, ú eln využívat k hájení jeho zájm prost edk a zp sob obhajoby uvedených v zákon , zejména pe ovat o to, aby byly v ízení náležit a v as objasn ny skute nosti, které obvin ného zbavují viny nebo jeho vinu zmír ují, a tím p ispívat ke správnému objasn ní a rozhodnutí v ci. (2) Obhájce je oprávn n již za p ípravného ízení init za obvin ného návrhy, podávat za n ho žádosti a opravné prost edky, nahlížet do spis (§ 65) a zú astnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšet ovacích úkon . S obvin ným, který je ve vazb , je oprávn n mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1. (3) Obhájce je v ízení p ed soudem oprávn n zú astnit se všech úkon , kterých se m že zú astnit obvin ný. (4) Je-li obvin ný zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, m že obhájce oprávn ní uvedená v odstavcích 2 a 3 vykonávat též proti v li obvin ného. (5) Nebylo-li zmocn ní obhájce p i jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká p i skon ení trestního stíhání. I když zmocn ní takto zaniklo, je obhájce oprávn n podat za obžalovaného ješt dovolání a zú astnit se ízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu. (6) Obhájce má právo ve všech stadiích trestního ízení vyžádat si p edem kopii nebo pr pis protokolu (§ 55) o každém úkonu trestního ízení. Orgány inné v trestním ízení (§ 12 odst. 1) jsou povinny mu vyhov t; odmítnout mohou jen tehdy, když to není z technických d vod možné. Náklady s tím spojené je povinen v i státu uhradit.
ODDÍL ŠESTÝ Zú astn ná osoba § 42 (1) Tomu, jehož v c nebo jiná majetková hodnota byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána (zú astn ná osoba), musí být poskytnuta možnost, aby se k v ci vyjád il; m že být p ítomen p i hlavním lí ení a ve ejném zasedání, init p i nich návrhy, nahlížet do spis (§ 65) a podávat v p ípadech tímto zákonem stanovených opravné prost edky. (2) Orgány inné v trestním ízení jsou povinny zú astn nou osobu o jejích právech pou it a poskytnout jí možnost jejich uplatn ní. (3) Je-li zú astn ná osoba zbavena zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li její zp sobilost k právním úkon m omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce. ODDÍL SEDMÝ Poškozený Oprávn ní poškozeného a uplatn ní nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení § 43 (1) Ten, komu bylo trestným inem ublíženo na zdraví, zp sobena majetková nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným inem obohatil škoda (poškozený), má právo init návrhy na dopln ní dokazování, nahlížet do spis (§ 65), zú astnit se hlavního lí ení a ve ejného zasedání konaného o odvolání a p ed skon ením ízení se k v ci vyjád it. (2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným inem moráln nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není zp sobena zavin ním pachatele nebo její vznik není v p í inné souvislosti s trestným inem. (3) Poškozený je oprávn n také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v pen zích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným inem zp sobena, nebo vydat bezd vodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným inem získal. Návrh je t eba u init nejpozd ji u hlavního lí ení p ed zahájením dokazování (§ 206 odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých d vod a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplat uje nebo z jakých d vod a v jakém rozsahu se uplat uje nárok na vydání bezd vodného obohacení. (4) Poškozený se m že rovn ž výslovným prohlášením sd leným orgánu innému v trestním ízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému p iznává. § 44 (1) Oprávn ní poškozeného nem že vykonávat ten, kdo je v trestním ízení stíhán jako spoluobvin ný.
(2) Je-li po et poškozených mimo ádn vysoký a jednotlivým výkonem jejich práv by mohl být ohrožen rychlý pr b h trestního stíhání, rozhodne p edseda senátu a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce, že poškození mohou svá práva v trestním ízení uplat ovat pouze prost ednictvím spole ného zmocn nce, kterého si zvolí. Rozhodnutí oznámí v ízení p ed soudem soud a v p ípravném ízení státní zástupce poškozeným, kte í již uplatnili nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení; ostatním poškozeným rozhodnutí oznámí p i prvém úkonu trestního ízení, ke kterému se p edvolávají nebo o kterém se vyrozumívají. Jestliže by celkový po et zvolených zmocn nc vzrostl na více než šest a poškození se mezi sebou o výb ru nedohodnou, provede výb r s p ihlédnutím k zájm m poškozených soud. Spole ný zmocn nec vykonává práva poškozených, které zastupuje, v etn uplatn ní nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení v trestním ízení. (3) Návrh podle § 43 odst. 3 nelze podat, bylo-li o nároku již rozhodnuto v ob anskoprávním nebo v jiném p íslušném ízení. § 44a (1) Shledá-li orgán inný v trestním ízení, že poškozenému nebo sv dkovi hrozí nebezpe í v souvislosti s pobytem obvin ného nebo odsouzeného na svobod , pou í poškozeného nebo sv dka o možnosti žádat informace o tom, že a) obvin ný byl propušt n z vazby nebo z ní uprchl, b) odsouzený byl propušt n z výkonu trestu odn tí svobody nebo z n j uprchl, c) odsouzený byl propušt n z výkonu ochranného lé ení nebo z jeho výkonu uprchl, nebo d) odsouzený byl propušt n z výkonu zabezpe ovací detence nebo z jejího výkonu uprchl. (2) Poškozený nebo sv dek m že žádost podle odstavce 1 podat u soudu a v p ípravném ízení u státního zástupce. Pokud je odsouzený ve výkonu trestu odn tí svobody, podává se žádost podle odstavce 1 soudu, který rozhodoval v prvním stupni. § 45 (1) Je-li poškozená osoba zbavena zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li její zp sobilost k právním úkon m omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce. (2) V p ípadech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nem že vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpe í z prodlení, p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce ustanoví k výkonu práv poškozenému opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je p ípustná stížnost. (3) Jde-li o uplatn ní nároku na náhradu škody nebo na vydání bezd vodného obohacení (§ 43 odst. 3), p echázejí práva, která tento zákon p iznává poškozenému, i na jeho právního nástupce.
§ 45a Veškeré písemnosti ur ené poškozenému se doru ují na adresu, kterou poškozený uvede. Má-li zmocn nce, doru uje se pouze jemu; to neplatí, jestliže se poškozenému zasílá výzva, aby osobn n co vykonal. § 46 Orgány inné v trestním ízení jsou povinny poškozeného o jeho právech pou it a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatn ní. Zajišt ní nároku poškozeného § 47 (1) Je-li d vodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy zp sobené trestným inem nebo na vydání bezd vodného obohacení získaného trestným inem bude ma eno nebo zt žováno, lze nárok až do pravd podobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravd podobného rozsahu bezd vodného obohacení zajistit na majetku obvin ného. (2) O zajišt ní podle odstavce 1 rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v p ípravném ízení státní zástupce na návrh poškozeného. V p ípravném ízení m že státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájm , zejména hrozí-li nebezpe í z prodlení. (3) Je-li poškozenému známo, že obvin ný je vlastníkem nemovitosti nebo má n kterou movitou v c umíst nu mimo místo jeho trvalého nebo jiného pobytu, uvede podle možností již v návrhu na zajišt ní svého nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení, kde taková v c je. (4) V usnesení o zajišt ní majetku zakáže soud a v p ípravném ízení státní zástupce obvin nému, aby nakládal s v cmi, které jsou uvedeny v usnesení o zajišt ní, nebo které p i výkonu takového rozhodnutí budou sepsány; dále obvin nému zakáže, aby po oznámení usnesení majetek p evedl na n koho jiného nebo ho zatížil a uloží mu, aby soudu do 15 dn od oznámení usnesení sd lil, zda a kdo má k majetku p edkupní nebo jiné právo, s pou ením, že jinak obvin ný odpovídá za škodu tím zp sobenou. (5) Zajiš ovat nelze nárok, který nelze v trestním ízení uplatnit. K zajišt ní nároku nem že být použito v cí, které nelze podle ob anskoprávních p edpis postihnout výkonem soudního rozhodnutí. Zajišt ní nepodléhají pen žité dávky sociální pé e, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory p ísp vek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené obvin nému podle zvláštního zákona jednorázov , a dále a) pohledávky obvin ného na výplatu odm ny z pracovn právního nebo obdobného pom ru, b) pohledávky obvin ného na výplatu výživného, c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a d chodového pojišt ní a d) dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázov
do výše sou tu m sí ních od vodn ných náklad na bydlení stanovených zvláštním právním p edpisem prokázaných obvin ným a ástky životního minima stanovené podle zvláštních právních p edpis na osobu obvin ného a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obvin ný povinen pe ovat, pokud nemají vlastní zdroj p íjm . (6) Pokud trvá zajišt ní, jsou neú inné veškeré právní úkony obvin ného, které se týkají zajišt ného majetku, s výjimkou úkon sm ujících k odvrácení bezprost edn hrozící škody. (7) S majetkem obvin ného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajišt ní podle odstavc 1 a 2, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po p edchozím souhlasu soudu a v p ípravném ízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí provád n k uspokojení pohledávky státu. (8) Práva t etích osob k zajišt nému majetku lze uplatnit podle zvláštního právního p edpisu. (9) Poškozený musí být o zajišt ní jeho nároku vždy vyrozum n s upozorn ním na d vody, pro n ž se zajišt ní podle § 48 odst. 1 zruší. (10) Výkon rozhodnutí o zajišt ní nároku poškozeného a postup p i správ zajišt ného majetku stanoví zvláštní právní p edpis. § 47a (1) Soud a v p ípravném ízení státní zástupce upustí od provedení zajiš ovacích úkon nebo zajišt ní zruší, pokud obvin ný nebo s jeho souhlasem jiná osoba složí na ú et soudu u pen žního ústavu pen žitou jistotu ve výši odpovídající pravd podobnému nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení; jiná osoba musí být seznámena s podstatou obvin ní a se skute nostmi, které vedly nebo by mohly vést k zajišt ní. Byla-li složena pen žitá jistota nižší, soud a v p ípravném ízení státní zástupce provede zajiš ovací úkony na majetku obvin ného v rozsahu, v jakém pravd podobný nárok poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení není zajišt n pen žitou jistotou. (2) Pen žitou jistotu podle odstavce 1 soud a v p ípravném ízení státní zástupce zruší nebo omezí, jestliže pominuly d vody pro zajišt ní nároku poškozeného nebo je z ejmé, že nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení poškozenému v trestním ízení nelze p iznat nebo je podstatn nižší. (3) Nerozhodne-li soud jinak, trvá pen žitá jistota podle odstavce 1 do právní moci odsuzujícího rozsudku. Byl-li takovým rozsudkem p iznán poškozenému nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení, uhradí ji soud z pen žité jistoty. (4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 a 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 48
(1) Zajišt ní se zruší, a) pomine-li d vod, pro který bylo na ízeno, b) bylo-li trestní stíhání pravomocn zastaveno nebo skon ilo-li pravomocným zproš ujícím rozsudkem, nebo c) uplynuly-li dva m síce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla v c postoupena jinému orgánu. (2) Zajišt ní je t eba omezit, ukáže-li se, že ho není t eba v rozsahu, v n mž bylo na ízeno. Jestliže byly zajišt ním postiženy v ci náležející jiné osob než obvin nému, vyjmou se ze zajišt ní. § 49 Proti rozhodnutí podle § 47 a 48 je p ípustná stížnost, jež má, pokud jde o zrušení zajišt ní, jeho omezení nebo vyn tí ze zajišt ní, odkladný ú inek. ODDÍL OSMÝ Zmocn nec zú astn né osoby a poškozeného § 50 (1) Zú astn ná osoba a poškozený se mohou dát zastupovat zmocn ncem. (2) Zmocn ncem zú astn né osoby a poškozeného m že být jen osoba, jejíž zp sobilost k právním úkon m není omezena; p i hlavním lí ení a ve ejném zasedání nem že být zmocn ncem ten, kdo je k n mu p edvolán jako sv dek, znalec nebo tlumo ník. § 51 Zmocn nec zú astn né osoby a poškozeného je oprávn n init za zú astn nou osobu nebo poškozeného návrhy a podávat za n žádosti a opravné prost edky; je též oprávn n zú astnit se všech úkon , kterých se m že zú astnit zú astn ná osoba nebo poškozený. § 51a (1) Osv d í-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení, že nemá dostatek prost edk , aby si hradil náklady vzniklé s p ibráním zmocn nce, rozhodne na jeho návrh p edseda senátu soudu, který koná ízení v prvním stupni, a v p ípravném ízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocn ncem bezplatn nebo za sníženou odm nu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplat ované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo její výši nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezd vodného obohacení by zastoupení zmocn ncem bylo z ejm nadbyte né. (2) Návrh na rozhodnutí podle odstavce 1 v etn p íloh, jimiž má být prokázána jeho d vodnost, podává poškozený v p ípravném ízení prost ednictvím státního zástupce, který k n mu p ipojí své vyjád ení.
(3) Za podmínek uvedených v odstavci 1 ustanoví p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce zmocn ncem poškozeného advokáta. Náklady vzniklé s p ibráním takového zmocn nce hradí stát. (4) Pominou-li d vody, které vedly k ustanovení zmocn nce poškozeného, nebo nem že-li z d ležitých d vod zmocn nec poškozeného nadále zastupovat, rozhodne p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce i bez návrhu o zprošt ní povinnosti zastupovat poškozeného. (5) Proti usnesení podle odstavc 1, 3 a 4 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. ODDÍL DEVÁTÝ P ístup k utajovaným informacím § 51b (1) Jsou-li v trestním ízení projednávány utajované informace, musí být tlumo ník, obvin ný, zákonný zástupce obvin ného, obhájce, zú astn ná osoba, poškozený, zmocn nec poškozeného, zmocn nec zú astn né osoby, d v rník obžalovaného, znalec, osoby podávající odborné vyjád ení, jakož i další osoby, které se podle zákona musí zú astnit trestního ízení, p edem pou eny podle zvláštního právního p edpisu1). (2) Pou ení podle odstavce 1 provede v p ípravném ízení policejní orgán nebo státní zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu. Ten, kdo toto pou ení provedl, založí písemný záznam o pou ení do trestního spisu. (3) Pou ení podle odstavce 1 není pot ebné u t ch osob, které se prokáží platným osv d ením fyzické osoby pro p íslušný stupe utajení utajovaných informací a pou ením, vydanými podle zvláštního právního p edpisu1a). HLAVA T ETÍ Obecná ustanovení o úkonech trestního ízení § 52 Zp sob provád ní úkon trestního ízení P i provád ní úkon trestního ízení se musí jednat s osobami na úkonu zú astn nými tak, jak to vyžaduje význam a výchovný ú el trestního ízení; vždy je nutno šet it jejich osobnosti a jejich ústavou zaru ených práv. ODDÍL PRVNÍ Dožádání § 53 (1) Soud, státní zástupce a policejní orgán vykonávají jednotlivé úkony trestního ízení ve svém obvodu zpravidla sami. Mimo sv j obvod vykonávají jednotlivé úkony trestního
ízení dožádáním okresního soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu, v jehož obvodu má být úkon proveden; jestliže v c nesnese odkladu nebo je-li toho pro ádné posouzení v ci nezbytn t eba, vykonají však úkon i mimo sv j obvod sami. (2) Nejvyšší soud, vrchní soud a krajský soud mohou jednotlivé úkony i ve svém obvodu vykonat dožádáním okresního soudu, v jehož obvodu má být úkon proveden; Nejvyšší soud a vrchní soud to mohou u init též dožádáním krajského soudu. § 54 (1) V dožádání je t eba uvést spisové údaje, jejichž znalost je nutná k ádnému provedení úkonu. Je-li t eba, p ipojí dožadující orgán spisy a poukáže na ty jejich ásti, kde jsou pot ebné údaje obsaženy. Dožádaný orgán je podle povahy v ci a podle toho, co p i provád ní úkonu vyšlo najevo, oprávn n i povinen provést i další nezbytné úkony, zejména vyslechnout další osoby a dotazovat se na okolnosti v dožádání neuvedené, m že-li to p isp t k rychlému a správnému rozhodnutí v ci. (2) Úkony dožádaného soudu koná soudce z povolání; má p itom práva a povinnosti p edsedy senátu. ODDÍL DRUHÝ Protokol § 55 Obecná ustanovení o sepisování protokolu (1) Nestanoví-li zákon jinak, o každém úkonu trestního ízení se sepíše, a to zpravidla p i úkonu nebo bezprost edn po n m, protokol, který musí obsahovat a) pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provád jícího úkon, b) místo, as a p edm t úkonu, c) jméno a p íjmení ú edních osob a jejich funkce, jméno a p íjmení p ítomných stran, jméno, p íjmení a adresu zákonných zástupc , obhájc a zmocn nc , kte í se úkonu zú astnili, a u obvin ného a poškozeného též adresu, kterou uvede pro ú ely doru ování, a další údaje nutné k zjišt ní nebo ov ení totožnosti, v etn data narození nebo rodného ísla, d) stru né a výstižné vylí ení pr b hu úkonu, z n hož by bylo patrné i zachování zákonných ustanovení upravujících provád ní úkonu, dále podstatný obsah rozhodnutí p i úkonu vyhlášených, a byl-li hned p i úkonu doru en opis rozhodnutí, osv d ení o tomto doru ení; pokud se provádí doslovná protokolace výpov di osoby, je t eba to v protokole ozna it tak, aby bylo možné bezpe n ur it po átek a konec doslovné protokolace, e) návrhy stran, ud lené pou ení, pop ípad vyjád ení pou ených osob, f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti pr b hu úkonu nebo obsahu protokolu. (2) Nasv d ují-li zjišt né okolnosti tomu, že sv dku nebo osob jemu blízké v souvislosti s podáním sv dectví z ejm hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpe í porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu sv dka spolehliv zajistit jiným zp sobem,
orgán inný v trestním ízení u iní opat ení k utajení totožnosti i podoby sv dka; jméno a p íjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odd len od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány inné v trestním ízení v dané v ci. Sv dek se pou í o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a p íjmením, pod kterým je pak veden. Je-li t eba zajistit ochranu t chto osob, orgán inný v trestním ízení iní bezodkladn všechna pot ebná opat ení. Zvláštní zp sob ochrany sv dk a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon. Pominou-li d vody pro utajení podoby sv dka a odd lené vedení osobních údaj sv dka, orgán, který v té dob vede trestní ízení, zruší stupe utajení t chto informací, p ipojí uvedené údaje k trestnímu spisu a podoba sv dka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují; to neplatí, je-li utajována totožnost a podoba osob uvedených v § 102a. (3) V protokolu sepsaném o konfrontaci se zapíší výpov di konfrontovaných osob doslovn , stejn tak i zn ní položených otázek a odpov di na n ; také se uvedou všechny okolnosti, které jsou z hlediska ú elu a provád ní konfrontace d ležité. V protokolu sepsaném o rekognici se podrobn uvedou okolnosti, za nichž byla rekognice provád na, zejména po adí, ve kterém byly osoby nebo v ci ukázány podez elému, obvin nému nebo sv dkovi, doba a podmínky jejich pozorování a jejich vyjád ení; o rekognici provád né v p ípravném ízení se zpravidla po ídí též obrazové záznamy. V protokolu sepsaném o vyšet ovacím pokusu, o rekonstrukci a o prov rce na míst je t eba podrobn popsat okolnosti, za nichž byly tyto úkony provád ny, jakož i jejich obsah a výsledky; pokud to okolnosti p ípadu nevylu ují, po ídí se též obrazové záznamy, ná rtky a jiné vhodné pom cky, které se, je-li to možné, p ipojí k protokolu. Obdobn je t eba postupovat i v p ípad provád ní dalších d kaz výslovn v zákon neupravených. (4) V eském jazyce se sepíše protokol o výpov di osoby, i když vyslýchaná osoba vypovídá v jiném jazyce; záleží-li na doslovném zn ní výpov di, zapíše zapisovatel nebo tlumo ník do protokolu p íslušnou ást výpov di také v jazyku, jímž tato osoba vypovídá. (5) Za správnost protokolu odpovídá ten, kdo úkon provedl. § 55a Použití zvláštních prost edk p i protokolaci (1) K zachycení pr b hu úkonu lze podle pot eby využít i t snopisného zápisu, který se pak spolu s p episem do oby ejného písma p ipojí k protokolu, p ípadn zvukového nebo obrazového záznamu, anebo i jiného vhodného prost edku. (2) Byl-li o úkonu po ízen vedle protokolu i zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v n mž se vedle údaj o ase, míst a zp sobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prost edku. Technický nosi záznamu se p ipojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen. § 55b N které zvláštnosti protokolace v ízení p ed soudem (1) O pr b hu hlavního lí ení je, nerozhodne-li z d ležitých d vod p edseda senátu jinak, po izován zvukový záznam.
(2) Je-li jako zapisovatel p ibrán vyšší soudní ú edník nebo protokolující ú edník, protokol se nediktuje, ale samostatn jej podle zvukového záznamu po izuje vyšší soudní ú edník nebo protokolující ú edník. (3) Výpov di osob, které již byly vyslechnuty, se do protokolu o hlavním lí ení nebo ve ve ejném zasedání zapisují jen potud, pokud obsahují odchylky nebo dodatky k d ív jším výpov dím nebo vysv tlením. Státní zástupce nebo obvin ný mohou žádat, aby výpov u in ná v ízení p ed soudem nebo její ást byla doslovn zaprotokolována; p edseda senátu takové žádosti vyhoví, pokud p edm tem výpov di není jen opakování toho, co je již zachyceno v protokolu. (4) Protokol o hlavním lí ení nebo ve ejném zasedání není t eba písemn vyhotovovat, jestliže obvin ný a státní zástupce prohlásí, že se vzdávají opravného prost edku proti rozhodnutí a na písemném vyhotovení protokolu o hlavním lí ení nebo ve ejném zasedání netrvají, anebo žádná z oprávn ných osob nepodá opravný prost edek a rozhodnutí nabude právní moci. V takovém p ípad vyhotoví vyšší soudní ú edník nebo protokolující ú edník stru ný záznam o pr b hu hlavního lí ení nebo ve ejného zasedání, ve kterém uvede místo a dobu trvání hlavního lí ení nebo ve ejného zasedání, p ítomné osoby, výrok rozhodnutí s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, a vyjád ení oprávn ných osob o využití opravných prost edk . (5) Byl-li zvukový záznam po ízen o pr b hu úkonu p ed soudem a není-li dán d vod k postupu podle odstavce 4, zaznamená se jeho podstatný obsah již v pr b hu úkonu nebo bezprost edn po jeho ukon ení do protokolu. (6) V ízení p ed soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní ú edník nebo protokolující ú edník, pokud byl p ibrán jako zapisovatel. (7) Zvukový záznam se uchovává na nosi i informací spolu se spisem, a není-li jeho p ipojení ke spisu možné, poznamená se do protokolu nebo stru ného záznamu místo jeho uložení. Výmaz zvukového záznamu nelze provést p ed skartací spisu. (8) Provádí-li se úkon mimo budovu soudu a zvukový záznam nelze po ídit, p ibere se k úkonu zapisovatel a p edseda senátu mu protokol diktuje. § 56 Podpisování protokolu (1) Protokol o hlavním lí ení a o ve ejném a neve ejném zasedání podpisuje p edseda senátu a zapisovatel; jiné protokoly podepíše ten, kdo úkon vykonal, a osoba, které se úkon týká, pop ípad zapisovatel, tlumo ník, znalec nebo jiná osoba p ivzatá k úkonu. Má-li protokol o výslechu více stránek, musí vyslýchaná osoba podepsat každou stránku protokolu. Odmítne-li vyslýchaný nebo jiná osoba p ivzatá k úkonu protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenáním d vodu odmítnutí. (2) Nem že-li p edseda senátu pro p ekážku delšího trvání podepsat protokol o hlavním lí ení nebo o ve ejném i neve ejném zasedání,podepíše jej jiný len senátu. Je-li tato p ekážka u jiné osoby nebo u samosoudce, poznamená se v protokolu d vod, pro podpis odpadl.
§ 57 Oprava protokolu (1) O oprav a dopln ní protokolu o hlavním lí ení a o ve ejném a neve ejném zasedání a rovn ž o námitkách proti takovému protokolu rozhoduje soud, o jehož protokol jde. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost. (2) Ten, kdo ídil jednání nebo provád ní úkonu, m že i po podpisu protokolu na ídit nebo provést opravu písa ských chyb nebo jiných z ejmých nesprávností. Oprava se provede tak, aby p vodní zápis z stal itelný; opravu podepíše ten, kdo ji na ídil. § 58 Protokol o hlasování (1) V protokolu o hlasování se uvede krom všeobecných náležitostí (§ 55 odst. 1) a) postup p i jednotlivých hlasováních, jejich výsledek a výrok rozhodnutí, b) mín ní odlišné od názoru v tšiny, a to v celém zn ní i se stru ným od vodn ním. (2) Zápis o všech hlasováních, která se vyskytla v pr b hu téhož jednání, pojme se do jediného protokolu o hlasování. (3) Protokol o hlasování podpisují všichni lenové senátu a zapisovatel. (4) Protokol o hlasování se zalepí a p ipojí k protokolu o jednání. Otev ít jej smí jen p edseda senátu u nad ízeného soudu p i rozhodování o opravném prost edku a p edseda senátu Nejvyššího soudu p i rozhodování o stížnosti pro porušení zákona, jakož i soudce pov ený vyhotovením rozsudku; po nahlédnutí jej op t zalepí a otev ení potvrdí svým podpisem. (5) Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí, na kterých se senát usnesl jednomysln a kterým p edcházela porada pouze v jednací síni bez p erušení jednání; v protokole o jednání se v takovém p ípad poznamená, že usnesení bylo u in no bez p erušení jednání. ODDÍL T ETÍ Podání § 59 (1) Podání se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávn ozna eno. Lze je u init písemn , ústn do protokolu, v elektronické podob podepsané elektronicky podle zvláštních p edpis , telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. (2) Ten, kdo iní podání v elektronické podob podle zvláštního právního p edpisu, uvede sou asn poskytovatele certifika ních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát p ipojí k podání. (3) V p ípravném ízení sepisují podání ústn do protokolu policejní orgány a okresní státní zastupitelství; v ízení p ed soudem je sepisují okresní soudy. Jsou-li pro to d ležité
d vody, mohou je výjime n sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupn . Ústn do protokolu nelze podat dovolání. (4) Pokud zákon pro podání ur itého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu innému v trestním ízení je ur eno, kdo jej iní, které v ci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Podání je t eba p edložit s pot ebným po tem stejnopis a s p ílohami tak, aby jeden stejnopis z stal u p íslušného orgánu inného v trestním ízení a aby každá osoba dot ená takovým podáním dostala jeden stejnopis, jestliže je toho t eba. Nespl uje-li tyto požadavky, orgán inný v trestním ízení ho vrátí podateli, je-li znám, k dopln ní s p íslušným pou ením, jak nedostatky odstranit. Sou asn stanoví lh tu k jejich odstran ní. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lh t odstran ny, k podání se dále nep ihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podn t, na jehož podklad lze u init záv r o podez ení ze spáchání trestného inu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prost edek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prost edku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej iní. (5) iní-li se ústn trestní oznámení, je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl in spáchán, o osobních pom rech toho, na n hož se oznámení podává, o d kazech a o výši škody zp sobené oznámeným inem; je-li oznamovatel zárove poškozeným nebo jeho zmocn ncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním ízení o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení. Výslech má být proveden tak, aby byl získán podklad pro další ízení. (6) Jestliže byl protokol o trestním oznámení u in ném ústn sepsán u soudu, zašle jej soud neprodlen státnímu zástupci. ODDÍL TVRTÝ Lh ty § 60 Po ítání lh t (1) Do lh ty ur ené podle dní se nezapo ítává den, kdy se stala událost ur ující po átek lh ty. (2) Lh ta stanovená podle týdn , m síc nebo let kon í uplynutím toho dne, který svým jménem nebo íselným ozna ením odpovídá dni, kdy se stala událost ur ující po átek lh ty. Chybí-li tento den v posledním m síci lh ty, kon í lh ta uplynutím posledního dne tohoto m síce. (3) P ipadne-li konec lh ty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lh ty nejbližší p íští pracovní den. (4) Lh ta je zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lh t a) podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u n hož má být podáno nebo který má ve v ci rozhodnout, b) u in no u soudu nebo u státního zástupce, který má ve v ci rozhodnout,
c) u in no p íslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v inné služb u jeho ná elníka, d) u in no u editele nápravného za ízení, kde je ten, kdo podání iní, ve vazb nebo v trestu, nebo e) u in no ústn do protokolu u kteréhokoli okresního soudu nebo okresního státního zástupce. § 61 Navrácení lh ty (1) Zmešká-li obvin ný nebo jeho obhájce z d ležitých d vod lh tu k podání opravného prost edku, povolí mu, nestanoví-li zákon jinak, orgán, jemuž p ísluší o opravném prost edku rozhodovat, navrácení lh ty. O navrácení lh ty je t eba požádat do t í dn od pominutí p ekážky. Nebyl-li opravný prost edek ješt podán, je t eba jej se žádostí spojit. Jdeli o odvolání proti rozsudku, je možno odvolání od vodnit ješt ve lh t osmi dn od doru ení usnesení o povolení navrácení lh ty. (2) Byl-li opravný prost edek už zamítnut jako opožd ný, zruší orgán p i povolení navrácení lh ty zárove i svoje rozhodnutí o zamítnutí opravného prost edku. (3) Ustanovení odstavc 1 a 2 se užije p im en i tehdy, ukáže-li se, že lh ta k podání opravného prost edku, který byl zamítnut jako opožd ný, zmeškána nebyla. ODDÍL PÁTÝ Doru ování § 62 Obecné ustanovení (1) Nebyla-li písemnost doru ena p i úkonu trestního ízení, doru uje ji orgán inný v trestním ízení do datové schránky1b). Není-li možné doru it písemnost tímto zp sobem, doru uje ji orgán inný v trestním ízení sám nebo prost ednictvím provozovatele poštovních služeb (dále jen „pošta“) a v p ípad , že by takové doru ení nebylo úsp šné, i prost ednictvím orgánu obce. Doru ují-li písemnost soud nebo státní zastupitelství samy, iní tak svými doru ovateli nebo orgány justi ní stráže. Nelze-li takto písemnost doru it, doru í se prost ednictvím p íslušného policejního orgánu. V p ípadech stanovených zvláštními p edpisy doru uje orgán inný v trestním ízení prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti nebo jiného stanoveného orgánu. (2) Má-li obvin ný obhájce a poškozený nebo zú astn ná osoba zmocn nce, doru uje se písemnost pouze obhájci nebo zmocn nci, pokud zákon nestanoví jinak. Má-li však obvin ný, poškozený nebo zú astn ná osoba n co osobn vykonat, doru uje se písemnost i jim. (3) Doru uje-li orgán inný v trestním ízení písemnost prost ednictvím pošty, lze takovou písemnost vyhotovit za její sou innosti; podrobnosti takového postupu stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
§ 63 nadpis vypušt n (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro zp sob doru ování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgán m, státu, advokát m, notá m, obcím a vyšším územn samosprávným celk m p im en p edpisy platné pro doru ování v ob anském soudním ízení. (2) Je-li adresátem obvin ný, doru uje se mu p edevším na adresu, kterou za tím ú elem uvedl [§ 55 odst. 1 písm. c)]. (3) Doru ují-li se obhájci v ízení proti uprchlému písemnosti ur ené pro obvin ného (§ 306 odst. 1), postupuje se zp sobem platným pro doru ování obvin nému. § 64 Doru ování do vlastních rukou (1) Do vlastních rukou se doru uje a) obvin nému obžaloba, návrh na potrestání a p edvolání, b) osobám oprávn ným podat proti rozhodnutí opravný prost edek opis tohoto rozhodnutí, c) jiná písemnost, jestliže to p edseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán z d ležitých d vod na ídí. (2) Nebyl-li adresát zásilky, kterou je t eba doru it do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným zp sobem vyrozumí, kde si ji m že vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dn od uložení, považuje se poslední den této lh ty za den doru ení, i když se adresát o uložení nedov d l, a koliv se v míst doru ení zdržuje, nebo uvedenou adresu ozna il pro ú ely doru ování. (3) Písemnost se ukládá a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doru ení, nebo u soudu, který má sídlo v míst doru ení, jestliže ji doru uje soudní doru ovatel nebo orgán justi ní stráže, b) u státního zastupitelství, v jehož obvodu je místo doru ení, nebo u státního zastupitelství, které má sídlo v míst doru ení, jestliže ji doru uje doru ovatel státního zastupitelství nebo orgán justi ní stráže, c) u pošty, jestliže se doru uje prost ednictvím pošty, d) u orgánu obce, jestliže se doru uje prost ednictvím orgánu obce, e) u p íslušného orgánu policie, jestliže doru uje písemnost sám, anebo ji doru uje soud nebo státní zastupitelství prost ednictvím policejního orgánu. (4) Uložit doru ovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doru uje-li se a) obvin nému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, rozsudek, trestní p íkaz nebo p edvolání k hlavnímu lí ení nebo ve ejnému zasedání,
b) jiná písemnost, jestliže to p edseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z d ležitých d vod na ídí. (5) Je-li uložení doru ované zásilky vylou eno, musí to odesílatel na zásilce nápadn vyzna it. § 64a Odep ení p ijetí (1) Odep e-li adresát, pop ípad osoba oprávn ná za n j písemnost p evzít, písemnost p ijmout, poznamená se to na doru ence spolu s datem a d vodem odep ení a písemnost se vrátí. (2) Uzná-li p edseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán, který písemnost odeslal, že p ijetí bylo odep eno bezd vodn , považuje se písemnost za doru enou dnem, kdy p ijetí bylo odep eno; na tento následek musí být adresát doru ovatelem upozorn n. ODDÍL ŠESTÝ Nahlížení do spis § 65 (1) Obvin ný, poškozený a zú astn ná osoba, jejich obhájci a zmocn nci mají právo nahlížet do spis , s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údaj sv dka podle § 55 odst. 2, init si z nich výpisky a poznámky a po izovat si na své náklady kopie spis a jejich ástí. Totéž právo mají zákonní zástupci obvin ného, poškozeného nebo zú astn né osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jejich zp sobilost k právním úkon m omezena. Jiné osoby tak mohou init se souhlasem p edsedy senátu a v p ípravném ízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho t eba k uplatn ní jejich práv. (2) V p ípravném ízení m že státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spis a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných d vod odep ít. Závažnost d vod , ze kterých tato práva odep el policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odep ení týká, státní zástupce povinen urychlen p ezkoumat. Tato práva nelze odep ít obvin nému a obhájci, jakmile byli upozorn ni na možnost prostudovat spisy. (3) Tomu, kdo m l právo být úkonu p ítomen, nem že být odep eno nahlédnutí do protokolu o takovém úkonu. Obvin nému a jeho obhájci nem že být odep eno nahlédnutí do usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1). (4) Práva státních orgán nahlížet do spis podle jiných zákonných p edpis nejsou ustanovením p edchozích odstavc dot ena. (5) P i povolování nahlížet do spis je nutno u init takové opat ení, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chrán ných zvláštním zákonem a údaj , na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost ml enlivosti. ODDÍL SEDMÝ Po ádková pokuta
§ 66 (1) Kdo p es p edchozí napomenutí ruší ízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážliv nebo kdo bez dostate né omluvy neuposlechne p íkazu nebo nevyhoví výzv , které mu byly dány podle tohoto zákona, m že být p edsedou senátu a v p ípravném ízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán po ádkovou pokutou do 50 000 K . (2) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 p íslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v inné služb , m že se p enechat p íslušnému veliteli nebo ná elníku ke káze skému potrestání. Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody, m že se p enechat editeli v znice k uložení po ádkového opat ení nebo ke káze skému potrestání. P íslušný velitel, ná elník nebo editel je povinen o výsledku vyrozum t orgán inný v trestním ízení. (3) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 obhájce nebo v ízení p ed soudem státní zástupce, p edá se p íslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozum t orgán inný v trestním ízení. (4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 až 3 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. HLAVA TVRTÁ ZAJIŠT NÍ OSOB, V CÍ A JINÝCH MAJETKOVÝCH HODNOT ODDÍL PRVNÍ Vazba § 67 D vody vazby Obvin ný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skute ností vyplývá d vodná obava, a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydlišt anebo hrozí-li mu vysoký trest, b) že bude p sobit na dosud nevyslechnuté sv dky nebo spoluobvin né nebo jinak ma it objas ování skute ností závažných pro trestní stíhání, nebo c) že bude opakovat trestnou innost, pro niž je stíhán, dokoná trestný in, o který se pokusil, nebo vykoná trestný in, který p ipravoval nebo kterým hrozil, a dosud zjišt né skute nosti nasv d ují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného inu, jsou z ejmé d vody k podez ení, že tento trestný in spáchal obvin ný, a s ohledem na osobu obvin ného, povahu a závažnost trestného inu, pro který je stíhán, nelze v dob rozhodování ú elu vazby dosáhnout jiným opat ením. § 68
nadpis neplatil (1) Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazb musí být od vodn no též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce. (2) Vzít do vazby nelze obvin ného, který je stíhán pro úmyslný trestný in, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice nep evyšuje dv léta, nebo pro trestný in spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice nep evyšuje t i léta. (3) Omezení uvedená v odstavci 2 se neužijí, jestliže obvin ný a) uprchl nebo se skrýval, b) opakovan se nedostavil na p edvolání a nepoda ilo se jej p edvést ani jinak zajistit jeho ú ast p i úkonu trestního ízení, c) je neznámé totožnosti a dostupnými prost edky se ji nepoda ilo zjistit, d) již p sobil na sv dky nebo spoluobvin né nebo jinak ma il objas ování skute ností závažných pro trestní stíhání, nebo e) pokra oval v trestné innosti, pro niž je stíhán. § 69 P íkaz k zat ení (1) Jestliže je dán n který z d vod vazby (§ 67) a obvin ného nelze p edvolat, p edvést nebo zadržet a zajistit tak jeho p ítomnost u výslechu, vydá v p ípravném ízení soudce na návrh státního zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu p íkaz, aby byl obvin ný zat en. (2) P íkaz k zat ení musí vedle údaj zajiš ujících, že obvin ný nebude zam n n s jinou osobou, obsahovat stru ný popis skutku, pro n jž je obvin ný stíhán, ozna ení trestného inu, který se v tomto skutku spat uje, a p esný popis d vod , pro které se p íkaz k zat ení vydává. (3) Zat ení provedou na podklad p íkazu policejní orgány, které jsou též povinny, jeli toho k provedení p íkazu t eba, vypátrat pobyt obvin ného. (4) Policejní orgán, který obvin ného na základ p íkazu zatkl, je povinen ho neodkladn , nejpozd ji však do 24 hodin, dodat nejbližšímu v cn p íslušnému soudu. Nemáli nejbližší v cn p íslušný soud úplný a jasný obraz o skute nostech d ležitých pro trestní ízení v dané v ci, prost ednictvím informa ních a komunika ních technologií, je policejní orgán, který obvin ného na základ p íkazu zatkl, povinen dodat soudu, jehož soudce p íkaz vydal. Nestane-li se tak, musí být obvin ný propušt n na svobodu. (5) Soudce, jemuž byl obvin ný dodán, musí obvin ného neprodlen vyslechnout, rozhodnout o vazb a rozhodnutí oznámit obvin nému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obvin ný dodán. Provádí-li výslech obvin ného jiný v cn p íslušný soudce, informuje o jeho
výsledku soudce v cn p íslušného soudu, který p íkaz k zat ení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazb a své rozhodnutí oznámí prost ednictvím soudce provád jícího výslech obvin nému. Není-li obvin nému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od doby, kdy byl dodán soudu nebo soudci provád jícímu jeho výslech, musí být obvin ný propušt n na svobodu. Obvin ný má právo požadovat, aby obhájce byl p ítomen p i jeho výslechu, pokud je v uvedené lh t dosažitelný. (6) V ízení p ed soudem rozhodne o vazb zat eného soudce. (7) Obvin ného, který byl vzat do vazby, dodají do místa výkonu vazby policejní orgány. § 70 Vyrozum ní o vzetí do vazby O vzetí do vazby je t eba bez pr tah vyrozum t n kterého rodinného p íslušníka obvin ného, jakož i jeho zam stnavatele; to neplatí, prohlásí-li obvin ný, že s takovým vyrozum ním nesouhlasí, ledaže jde o vyrozum ní rodinného p íslušníka mladistvého. O vzetí do vazby p íslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru je t eba vyrozum t též jeho velitele nebo ná elníka. Nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, vyrozumí soud o vzetí cizince do vazby též konzulární ú ad státu, jehož je cizinec ob anem. § 70a (1) P íslušnou v znici je t eba bez pr tah vyrozum t o a) vzetí obvin ného do vazby, b) zm n d vod vazby, c) rozhodnutí o dalším trvání vazby, d) rozhodnutí o propušt ní obvin ného z vazby, e) zákonném ozna ení trestných in , pro které je obvin ný stíhán, nebo o jeho zm n , f) jménu, p íjmení a adrese obhájce, který obvin ného zastupuje, g) osobních údajích spoluobvin ného, pokud se nachází ve vazb , h) postoupení v ci jinému orgánu innému v trestním ízení, i) podání obžaloby nebo o pravomocném rozhodnutí o vrácení v ci státnímu zástupci k došet ení, j) podání žádosti poškozeným nebo sv dkem podle § 44a.
(2) Poškozený nebo sv dek, který podal žádost podle § 44a, se vhodným zp sobem vyrozumí o propušt ní obvin ného z vazby nebo o jeho uprchnutí z vazby v den, kdy k této skute nosti došlo. (3) Vyrozum ní podle odstavc 1 a 2 provede orgán inný v trestním ízení, který vede ízení v dob , kdy došlo ke skute nosti, kterou je t eba v znici oznámit; vrácení v ci státnímu zástupci k došet ení oznamuje soud, který takové rozhodnutí v prvním stupni u inil. Trvání vazby § 71 (1) Orgány inné v trestním ízení jsou povinny vy izovat vazební v ci p ednostn s nejv tším urychlením. (2) Vazba m že trvat v p ípravném ízení a v ízení p ed soudem jen nezbytn nutnou dobu. Vazba z d vodu uvedeného v § 67 písm. b) m že trvat nejdéle t i m síce; pokud bylo zjišt no, že obvin ný již p sobil na sv dky nebo spoluobvin né nebo jinak ma il objas ování skute ností závažných pro trestní stíhání, rozhodne v p ípravném ízení o ponechání obvin ného ve vazb na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby soud. Nebyl-li obvin ný, který není ve vazb sou asn i z jiného d vodu, propušt n na svobodu p ed uplynutím této lh ty, musí být z vazby z d vodu uvedeného v § 67 písm. b) propušt n nejpozd ji den následující po uplynutí uvedené lh ty. (3) Jestliže doba trvání vazby v p ípravném ízení dosáhne t í m síc , je státní zástupce povinen do p ti pracovních dn po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obvin ný ponechává i nadále ve vazb , nebo zda se z vazby propouští na svobodu. (4) Rozhodne-li státní zástupce, že obvin ný se ponechává ve vazb , je povinen nejpozd ji do t í m síc od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obvin ný ponechává i nadále ve vazb , nebo zda se obvin ný propouští z vazby na svobodu. Ponechat obvin ného ve vazb lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost v ci nebo z jiných závažných d vod trestní stíhání v této lh t skon it a propušt ním obvin ného na svobodu hrozí, že bude zma eno nebo podstatn ztíženo dosažení ú elu trestního stíhání. (5) Soud je povinen nejpozd ji do 30 dn ode dne, kdy u n j byla podána obžaloba nebo kdy mu byl doru en spis na základ rozhodnutí o postoupení nebo p ikázání v ci obvin ného, který je ve vazb , rozhodnout, zda se obvin ný ve vazb ponechává, nebo zda se obvin ný propouští z vazby na svobodu. (6) Ponechá-li soud obvin ného ve vazb , nebo rozhodne-li soud o vzetí obvin ného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat obdobn , jako je uvedeno v odstavci 4. (7) Jestliže doba trvání vazby stanovená podle odstavce 5 nebo 6 skon í v pr b hu ízení o opravném prost edku p ed nad ízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obvin ného ve vazb nebo o jeho propušt ní na svobodu p íslušný tento nad ízený soud. (8) Celková doba vazby v trestním ízení nesmí p esáhnout
a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný in, o kterém je p íslušný konat ízení samosoudce, b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný in, o kterém je p íslušný v prvním stupni konat ízení senát okresního nebo krajského soudu, nejde-li o trestný in uvedený v písmenech c) a d), c) t i roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvláš závažný zlo in, nejde-li o trestný in uvedený v písmenu d), d) ty i roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zlo in, za který lze podle trestního zákona uložit výjime ný trest. (9) Z doby uvedené v odstavci 8 jedna t etina p ipadá na p ípravné ízení a dv t etiny na ízení p ed soudem. Po uplynutí této doby je t eba obvin ného ihned propustit na svobodu. Je-li obvin ný stíhán pro dva nebo více trestných in , je pro ur ení této doby rozhodující in nejp ísn ji trestný. Jestliže v pr b hu ízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným inem, a délka vykonané vazby již p esáhla dobu ur enou podle p edchozí v ty, obvin ný musí být z vazby propušt n na svobodu nejpozd ji do patnácti dn ode dne, kdy došlo k upozorn ní na zm nu právní kvalifikace skutku, i když n který vazební d vod trvá. (10) Lh ta trvání vazby se po ítá ode dne, kdy došlo k zat ení nebo zadržení obvin ného, anebo nep edcházelo-li zat ení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základ rozhodnutí o vazb k omezení osobní svobody obvin ného. P i vrácení v ci státnímu zástupci k došet ení pokra uje b h lh ty uvedené v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis doru en státnímu zástupci. (11) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, § 275 odst. 3, § 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatn a nezávisle na vazb v p vodním ízení. § 71a Pokud byl soudem vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl obvin ný odsouzen k nepodmín nému trestu odn tí svobody za zvláš závažný zlo in, neplatí lh ty pro trvání vazby podle § 71 odst. 8 a 9 až do na ízení výkonu uloženého trestu odn tí svobody. § 72 (1) Všechny orgány inné v trestním ízení jsou povinny pr b žn zkoumat, zda d vody vazby ješt trvají nebo se nezm nily. Soud tak iní v p ípravném ízení pouze v ízení o stížnosti proti rozhodnutí uvedenému v § 146a odst. 1 písm. a). (2) Obvin ný musí být ihned propušt n na svobodu, jestliže a) pomine d vod vazby, nebo b) je z ejmé, že vzhledem k osob obvin ného a k okolnostem p ípadu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmín ného trestu odn tí svobody, a obvin ný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3.
(3) Obvin ný má právo kdykoliv žádat o propušt ní na svobodu. O takové žádosti musí soud neodkladn , nejpozd ji do p ti pracovních dn , rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, m že ji obvin ný, neuvede-li v ní jiné d vody, opakovat až po uplynutí trnácti dn od právní moci rozhodnutí. (4) Souhlasí-li státní zástupce s propušt ním obvin ného na svobodu, m že v ízení p ed soudem o propušt ní z vazby rozhodnout p edseda senátu. § 73 Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem (1) Je-li dán d vod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), m že orgán rozhodující o vazb ponechat obvin ného na svobod nebo ho propustit na svobodu, jestliže a) zájmové sdružení ob an uvedené v § 3 odst. 1, anebo d v ryhodná osoba schopná p ízniv ovliv ovat chování obvin ného, nabídnou p evzetí záruky za další chování obvin ného a za to, že se obvin ný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy p edem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazb považuje záruku vzhledem k osob obvin ného a k povaze projednávaného p ípadu za dostate nou a p ijme ji, b) obvin ný dá písemný slib, že povede ádný život, zejména že se nedopustí trestné innosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy p edem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazb považuje slib vzhledem k osob obvin ného a k povaze projednávaného p ípadu za dostate ný a p ijme jej, nebo c) s ohledem na osobu obvin ného a povahu projednávaného p ípadu lze ú elu vazby dosáhnout dohledem proba ního ú edníka nad obvin ným. (2) Soud a v p ípravném ízení státní zástupce seznámí toho, kdo nabízí p evzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a spl uje podmínky pro její p ijetí, s podstatou obvin ní a se skute nostmi, v nichž je shledáván d vod vazby. (3) Obvin ný, nad nímž byl vysloven dohled proba ního ú edníka nahrazující vazbu, je povinen se ve stanovených lh tách dostavit k proba nímu ú edníkovi, zm nit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která sm ují k tomu, aby se nedopustil trestné innosti a nema il pr b h trestního ízení. (4) V souvislosti s nahrazením vazby n kterým opat ením uvedeným v odstavci 1 m že orgán rozhodující o vazb sou asn uložit obvin nému omezení spo ívající v zákazu vycestování do zahrani í. V takovém p ípad orgán rozhodující o vazb vyzve obvin ného nebo toho, kdo má cestovní doklad obvin ného u sebe, aby mu cestovní doklad10) ve lh t jím stanovené vydal, jinak mu bude odejmut; na postup p i odn tí cestovního dokladu se § 79 použije p im en . Opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spo ívajícího v zákazu vycestování do zahrani í, které se týká státního ob ana eské republiky, zašle orgán rozhodující o vazb orgánu p íslušnému k vydání cestovního dokladu; tento orgán také vyrozumí o vydání nebo odn tí cestovního dokladu. (5) Obvin ný, kterému bylo v souvislosti s nahrazením vazby uloženo omezení uvedené v odstavci 4, má právo kdykoliv žádat o jeho zrušení. O takové žádosti musí orgán
rozhodující o vazb rozhodnout bez zbyte ného odkladu. Byla-li žádost zamítnuta, m že ji obvin ný, neuvede-li nové d vody, opakovat až po uplynutí t í m síc ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Orgán, který rozhodl o zrušení omezení spo ívajícího v zákazu vycestování do zahrani í, které se týká státního ob ana eské republiky, vyrozumí o této skute nosti bez zbyte ného odkladu orgán p íslušný k vydání cestovního dokladu; tento orgán rovn ž vyrozumí o vrácení cestovního dokladu obvin nému. (7) Neplní-li obvin ný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby n kterým opat ením uvedeným v odstavci 1 a trvají-li d vody vazby, soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazb . § 73a Pen žitá záruka (1) Je-li dán d vod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), m že orgán rozhodující o vazb ponechat obvin ného na svobod nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže p ijme složenou pen žitou záruku, jejíž výši ur il. Je-li však obvin ný stíhán pro trestný in vraždy (§ 140 trestního zákoníku), t žkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), mu ení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), loupeže podle § 173 odst. 4 trestního zákoníku, braní rukojmí podle § 174 odst. 3, 4 trestního zákoníku, znásiln ní podle § 185 odst. 3, 4 trestního zákoníku, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prost edk (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestního zákoníku, získání kontroly nad vzdušným dopravním prost edkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku), zavle ení vzdušného dopravního prost edku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzv da ství (§ 316 trestního zákoníku), spolupráce s nep ítelem (§ 319 trestního zákoníku), vále né zrady (§ 320 trestního zákoníku), genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), p ípravy úto né války (§ 406 trestního zákoníku), styk ohrožujících mír (§ 409 trestního zákoníku), použití zakázaného bojového prost edku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku), vále né krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plen ní v prostoru vále ných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodn uznávaných a státních znak (§ 415 trestního zákoníku), nebo zneužití vlajky a p ím í (§ 416 trestního zákoníku), a je-li dán d vod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze pen žitou záruku p ijmout. Se souhlasem obvin ného m že pen žitou záruku složit i jiná osoba, musí však být p ed jejím p ijetím seznámena s podstatou obvin ní a se skute nostmi, v nichž je shledáván d vod vazby. (2) Na návrh obvin ného nebo osoby, která nabízí složení pen žité záruky, orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že a) p ijetí pen žité záruky je p ípustné, a zárove s p ihlédnutím k osob a k majetkovým pom r m obvin ného nebo toho, kdo za n ho složení pen žité záruky nabízí, k povaze a
závažnosti trestného inu, pro který je obvin ný stíhán, a závažnosti d vod vazby ur í výši pen žité záruky v odpovídající hodnot od 10 000 K výše a zp sob jejího složení, nebo b) vzhledem k okolnostem p ípadu nebo závažnosti skute ností od vod ujících vazbu nabídku pen žité záruky nep ijímá. (3) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že p ijetí pen žité záruky je p ípustné, m že zárove rozhodnout o uložení omezení spo ívajícího v zákazu vycestování do zahrani í. Pro p ípady podle v ty první se § 73 odst. 4 až 6 použijí obdobn . (4) Soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne, že pen žitá záruka p ipadá státu, jestliže obvin ný a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí zm nu svého pobytu, a znemožní tak doru ení p edvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu, b) zavin n se nedostaví na p edvolání k úkonu trestního ízení, jehož provedení je bez jeho p ítomnosti vylou eno, c) opakuje trestnou innost nebo se pokusí dokonat trestný in, který d íve nedokonal nebo který p ipravoval nebo kterým hrozil, nebo d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odn tí svobody nebo pen žitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odn tí svobody za pen žitý trest. (5) Pen žitou záruku zruší nebo zm ní její výši na návrh obvin ného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní zástupce, který v té dob vede ízení, jestliže pominuly d vody, které k jejímu p ijetí vedly, nebo se zm nily okolnosti rozhodné pro ur ení její výše. Rozhodne-li o zrušení pen žité záruky nebo o jejím p ipadnutí státu, p ezkoumá zárove , zda nejsou dány d vody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a p ípadn provede pot ebné úkony. (6) Nerozhodne-li soud jinak, trvá pen žitá záruka u obvin ného, který byl pravomocn odsouzen k nepodmín nému trestu odn tí svobody nebo pen žitému trestu, do dne, kdy obvin ný nastoupí výkon trestu odn tí svobody, zaplatí pen žitý trest a náklady trestního ízení; odstavec 7 tím není dot en. Nezaplatí-li obvin ný pen žitý trest nebo náklady trestního ízení ve stanovené lh t , na jejich zaplacení se použijí prost edky z pen žité záruky. (7) Byla-li odsuzujícím rozsudkem obvin nému uložena povinnost nahradit poškozenému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v pen zích a poškozený o to ve stanovené lh t požádá, pen žitá záruka se poté, co odsouzený splnil své povinnosti uvedené v odstavci 6, použije k úhrad pohledávky poškozeného. Neposta ují-li prost edky z pen žité záruky k uspokojení pohledávek všech poškozených, tyto pohledávky se uspokojí pom rn . (8) Jakmile je možno pen žitou záruku použít k úhrad pohledávky poškozeného podle odstavce 7, soud o tom poškozeného vyrozumí. Nepožádá-li poškozený o využití pen žité záruky k úhrad své pohledávky do t í m síc od tohoto vyrozum ní, pen žitá záruka se vrátí odsouzenému nebo osob , která pen žitou záruku složila. O tom je t eba poškozeného pou it.
(9) Na d vody, pro které pen žitá záruka m že p ipadnout státu, být použita na zaplacení pen žitého trestu nebo náklad trestního ízení nebo k uhrazení pohledávky poškozeného, musí být obvin ný a osoba, která pen žitou záruku složila, p edem upozorn ni.
§ 73b Orgány rozhodující o vazb (1) O vzetí obvin ného do vazby m že rozhodnout pouze soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce. (2) O dalším trvání vazby obvin ného nebo o žádosti o zrušení omezení spo ívajícího v zákazu vycestování do zahrani í, které bylo obvin nému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3, rozhoduje soud a v p ípravném ízení státní zástupce. (3) O propušt ní obvin ného z vazby m že i bez žádosti rozhodnout v p ípravném ízení státní zástupce. Ten rovn ž m že rozhodnout o propušt ní obvin ného z vazby za sou asného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem proba ního ú edníka nebo pen žitou zárukou. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propušt ní z vazby, je povinen ji do p ti pracovních dn od doru ení p edložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby iní uvedená rozhodnutí soud. § 74 Stížnost proti rozhodnutí o vazb (1) Proti rozhodnutí o vazb (§ 68, 69, § 71 odst. 2 až 5, § 72, 73 a 73a) je p ípustná stížnost. (2) Odkladný ú inek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propušt ní obvin ného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o p ipadnutí pen žité záruky státu. Byl-li však státní zástupce p i vyhlášení takového rozhodnutí p ítomen, má jeho stížnost odkladný ú inek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí. § 74a Omezení obvin ného ve výkonu trestu odn tí svobody (1) Je-li vedeno trestní stíhání proti obvin nému ve výkonu trestu odn tí svobody a jeli dán n který z d vod vazby podle § 67, rozhodne o d vodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, která se proti n mu uplatní, soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce. (2) Uložená omezení nesmí být závažn jší než ta, kterým by jinak byl obvin ný podroben ve vazb . (3) Na ízení o omezeních a o jejich trvání se užijí p im en ustanovení § 71, 72. Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. ODDÍL DRUHÝ Zadržení
§ 75 Zadržení obvin ného policejním orgánem Jestliže je tu n který z d vod vazby (§ 67) a pro neodkladnost v ci nelze rozhodnutí o vazb p edem opat it, m že policejní orgán obvin ného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladn ohlásit a p edat mu opis protokolu, který sepsal p i zadržení, i další materiál, který státní zástupce pot ebuje, aby pop ípad mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán tak, aby obvin ný mohl být nejpozd ji do 48 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propušt n na svobodu. § 76 Zadržení osoby podez elé (1) Osobu podez elou ze spáchání trestného inu m že, je-li tu n který z d vod vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých p ípadech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je t eba p edchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže v c nesnese odkladu a souhlasu p edem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba p istižena p i trestném inu nebo zastižena na út ku. (2) Osobní svobodu osoby, která byla p istižena p i trestném inu nebo bezprost edn poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjišt ní její totožnosti, k zamezení út ku nebo k zajišt ní d kaz . Je však povinen tuto osobu p edat ihned policejnímu orgánu; p íslušníka ozbrojených sil m že též p edat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned p edat, je t eba n kterému z uvedených orgán omezení osobní svobody bez odkladu oznámit. (3) Policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v n mž ozna í místo, as a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné d vody zadržení. (4) Policejní orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla podle odstavce 2 odevzdána osoba p istižená p i trestném inu, ji propustí bezodkladn na svobodu v p ípad , že bude podez ení rozptýleno nebo d vody zadržení z jiné p í iny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, p edá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání a další d kazní materiál tak, aby státní zástupce pop ípad mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí policejní orgán podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozd ji do 48 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propušt na na svobodu. (5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je t eba p im en dbát i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v dob , kdy ješt proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). (6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovo it s ním bez p ítomnosti t etí osoby a radit se s ním již v pr b hu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl p ítomen p i jejím výslechu podle odstavce 3, ledaže je obhájce ve lh t uvedené v odstavci 4 nedosažitelný. O t chto právech je t eba podez elého pou it a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatn ní.
§ 77 Rozhodnutí o zadržené osob (1) Nena ídil-li státní zástupce propušt ní zadržené osoby na podklad materiál mu došlých, pop ípad po jejím op tovném výslechu, je povinen odevzdat ji ve lh t 48 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do vazby. K návrhu p ipojí dosud získaný d kazní materiál. (2) Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1) a do 24 hodin od doru ení návrhu státního zástupce rozhodnout o jejím propušt ní na svobodu anebo rozhodnout, že ji bere do vazby. O dob a míst konání výslechu vyrozumí bezodkladn vhodným zp sobem zvoleného nebo ustanoveného obhájce, pokud je dosažitelný a o jeho ú ast zadržená osoba požádala, a státního zástupce. Obhájce a státní zástupce se mohou výslechu zú astnit a klást zadržené osob otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce ud lí slovo. P ekro ení doby 24 hodin od doru ení návrhu státního zástupce na vzetí do vazby je vždy d vodem rozhodnutí o propušt ní obvin ného na svobodu. ODDÍL T ETÍ Zákaz vycestování do zahrani í § 77a (1) Je-li vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný in, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice p evyšuje dv léta, nebo pro trestný in spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice p evyšuje t i léta, m že soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce uložit omezení spo ívající v zákazu vycestování do zahrani í, je-li to nezbytné pro dosažení ú elu trestního ízení. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost. (2) Bylo-li obvin nému uloženo omezení podle odstavce 1, p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce vyzve obvin ného nebo toho, kdo má cestovní doklad obvin ného u sebe, aby mu cestovní doklad10) ve lh t jím stanovené vydal, jinak mu bude odejmut; na postup p i odn tí cestovního dokladu se § 79 použije p im en . (3) Opis usnesení podle odstavce 1, týká-li se státního ob ana eské republiky, zašle p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce orgánu p íslušnému k vydání cestovního dokladu; tento orgán také vyrozumí o vydání nebo odn tí cestovního dokladu. (4) Omezení spo ívající v zákazu vycestování do zahrani í podle odstavce 1 p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce zruší i bez návrhu, pominuly-li d vody pro jeho uložení. Obvin ný, kterému bylo uloženo omezení podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o jeho zrušení. O takové žádosti musí p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce rozhodnout bez zbyte ného odkladu. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost. Byla-li žádost zamítnuta, m že ji obvin ný, neuvede-li nové d vody, opakovat až po uplynutí t í m síc od právní moci rozhodnutí. (5) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce vyrozumí bez zbyte ného odkladu orgán p íslušný k vydání cestovního dokladu o zrušení omezení spo ívajícího v
zákazu vycestování do zahrani í, které se týká státního ob ana eské republiky; tento orgán rovn ž vyrozumí o vrácení cestovního dokladu obvin nému. ODDÍL TVRTÝ Vydání a odn tí v ci, zajišt ní pen žních prost edk na ú tu, zaknihovaných cenných papír , nemovitosti a jiné majetkové hodnoty § 78 Povinnost k vydání v ci (1) Kdo má u sebe v c d ležitou pro trestní ízení, je povinen ji na vyzvání p edložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro ú ely trestního ízení zajistit, je povinen v c na vyzvání t mto orgán m vydat. P i vyzvání je t eba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzv , m že mu být v c od ata, jakož i na jiné následky nevyhov ní (§ 66). (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zprošt ní povinnosti zachovat v c v tajnosti nebo k zprošt ní povinnosti ml enlivosti (§ 99). (3) Vyzvat k vydání v ci je oprávn n p edseda senátu, v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán. § 79 Odn tí v ci (1) Nebude-li v c d ležitá pro trestní ízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, m že mu být na p íkaz p edsedy senátu a v p ípravném ízení na p íkaz státního zástupce nebo policejního orgánu od ata. Policejní orgán pot ebuje k vydání takového p íkazu p edchozí souhlas státního zástupce. (2) Nevykoná-li orgán, který p íkaz k odn tí v ci vydal, odn tí v ci sám, provede je na podklad p íkazu policejní orgán. (3) Bez p edchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 m že být p íkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze p edchozího souhlasu dosáhnout a v c nesnese odkladu. (4) K odn tí v ci se podle možnosti p ibere osoba, která není na v ci zú astn na. (5) Protokol o vydání a odn tí v ci musí obsahovat též dostate n p esný popis vydané nebo od até v ci, který by umožnil ur it její totožnost. (6) Osob , která v c vydala nebo jíž byla v c od ata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o p evzetí v ci nebo opis protokolu. § 79a Zajišt ní pen žních prost edk na ú tu u banky (1) Nasv d ují-li zjišt né skute nosti tomu, že pen žní prost edky na ú tu u banky jsou ur eny ke spáchání trestného inu nebo k jeho spáchání byly užity nebo jsou výnosem z
trestné innosti, m že p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajišt ní pen žních prost edk na ú tu a p ípadn též pen žních prost edk dodate n došlých na ú et, vztahuje-li se d vod zajišt ní i na n , v etn jejich p íslušenství. Policejní orgán k takovému rozhodnutí pot ebuje p edchozí souhlas státního zástupce. P edchozího souhlasu státního zástupce není t eba v naléhavých p ípadech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém p ípad povinen do 48 hodin své rozhodnutí p edložit státnímu zástupci, který s ním bu vysloví souhlas, nebo je zruší. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doru eno bance, která vede ú et, a poté, co banka zajišt ní provedla, i majiteli ú tu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí íslo ú tu a kód banky, a dále pen žní ástka v p íslušné m n , na kterou se zajišt ní vztahuje. Zajišt ní se vztahuje na pen žní prost edky, které byly na ú tu v okamžiku, v n mž bylo bance doru eno rozhodnutí, až do výše ástky uvedené v rozhodnutí o zajišt ní a jejího p íslušenství. P evyšuje-li ástka uvedená v rozhodnutí z statek pen žních prost edk na ú tu, vztahuje se zajišt ní i na pen žní prost edky, které na ú et dodate n došly, a to do výše ástky uvedené v rozhodnutí, v etn jejího p íslušenství. Nestanoví-li orgán inný v trestním ízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doru ení rozhodnutí jakákoliv dispozice s pen žními prost edky, které se na ú tu nacházejí, až do výše zajišt ní, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou p edm tem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se p ednostn použijí pen žní prost edky nedot ené rozhodnutím o zajišt ní. S pen žními prost edky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajišt ní, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po p edchozím souhlasu p edsedy senátu a v p ípravném ízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí provád n k uspokojení pohledávky státu. (3) Jestliže zajišt ní pen žních prost edk na ú tu pro ú ely trestního ízení již není t eba nebo zajišt ní není t eba ve stanovené výši, orgán inný v trestním ízení uvedený v odstavci 1 zajišt ní zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí pot ebuje p edchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajišt ní je t eba doru it bance a majiteli ú tu. (4) Majitel ú tu, jehož pen žní prost edky na ú tu byly zajišt ny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajišt ní. O takové žádosti musí státní zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu neodkladn rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, m že ji majitel ú tu, neuvede-li v ní nové d vody, opakovat až po uplynutí trnácti dn od právní moci rozhodnutí. (5) Proti rozhodnutí podle odstavc 1, 3 a 4 je p ípustná stížnost. § 79b Z d vod , pro které lze zajistit pen žní prost edky na ú tu u banky, lze rozhodnout o zajišt ní pen žních prost edk na ú tu u spo itelního a úv rního družstva nebo jiných subjekt , které vedou ú et pro jiného, blokaci pen žních prost edk penzijního p ipojišt ní se státním p ísp vkem, blokaci erpání finan ního úv ru a blokaci finan ního pronájmu. Na postup p i rozhodování o zajišt ní a na zrušení nebo omezení zajišt ní se p im en užije ustanovení § 79a. § 79c Zajišt ní zaknihovaných cenných papír
(1) Rozhodne-li p edseda senátu nebo v p ípravném ízení státní zástupce o zajišt ní zaknihovaných cenných papír , osoba oprávn ná k vedení evidence investi ních nástroj podle zvláštního zákona nebo eská národní banka z ídí jejich majiteli zvláštní ú et, na kterém tyto cenné papíry vede. (2) V naléhavých p ípadech, které nesnesou odkladu, m že o zajišt ní zaknihovaných cenných papír rozhodnout též policejní orgán. Do 48 hodin je povinen své rozhodnutí p edložit státnímu zástupci, který s ním bu vysloví souhlas, nebo je zruší. (3) Okamžikem doru ení rozhodnutí o zajišt ní se zakazuje nakládání s cennými papíry, na které se zajišt ní vztahuje. Orgán inný v trestním ízení uvedený v odstavcích 1 a 2 m že podle povahy a okolností trestného inu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí stanovit, že v d sledku zajišt ní zaknihovaných cenných papír nelze vykonávat i další práva. (4) Na d vody rozhodnutí o zajišt ní zaknihovaných cenných papír , na postup p i rozhodování o zajišt ní a na zrušení nebo omezení zajišt ní se p im en užije ustanovení § 79a. (5) Postup p i správ zajišt ných zaknihovaných cenných papír stanoví zvláštní právní p edpis. § 79d Zajišt ní nemovitosti (1) Nasv d ují-li zjišt né skute nosti tomu, že nemovitost je ur ena ke spáchání trestného inu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné innosti, m že p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajišt ní takové nemovitosti. Policejní orgán k takovému rozhodnutí pot ebuje p edchozí souhlas státního zástupce. P edchozího souhlasu státního zástupce není t eba v naléhavých p ípadech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém p ípad povinen do 48 hodin své rozhodnutí p edložit státnímu zástupci, který s ním bu vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajišt ní nemovitosti je p ípustná stížnost. (2) V usnesení o zajišt ní nemovitosti se zakáže vlastníkovi nemovitosti, aby nakládal s nemovitostí uvedenou v usnesení; zejména se mu zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost p evedl na n koho jiného nebo ji zatížil a uloží se mu, aby p edsedovi senátu a v p ípravném ízení státnímu zástupci do 15 dn od oznámení usnesení sd lil, zda a kdo má k nemovitosti p edkupní nebo jiné právo, s pou ením, že jinak vlastník nemovitosti odpovídá za škodu tím zp sobenou. Opis usnesení o zajišt ní zašle orgán uvedený v odstavci 1 p íslušnému katastrálnímu ú adu. Státní zástupce zašle p íslušnému katastrálnímu ú adu opis rozhodnutí o zrušení zajišt ní nemovitosti podle odstavce 1. (3) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán provede v p ípad nutnosti ohledání nemovitosti a jejího p íslušenství; o dob a míst ohledání uv domí vlastníka nemovitosti nebo osobu, která s ním žije ve spole né domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovitosti práva. Vlastník nemovitosti nebo osoba s ním žijící ve spole né domácnosti, a dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva, jsou povinni prohlídku nemovitosti a jejího p íslušenství umožnit.
(4) Pravomocné usnesení o zajišt ní nemovitosti doru í orgán inný v trestním ízení uvedený v odstavci 1 osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti p edkupní, nájemní nebo jiné právo; dále je doru í finan nímu ú adu a obecnímu ú adu, v jejichž obvodu se nemovitost nachází a v jejichž obvodu má vlastník nemovitosti trvalý nebo jiný pobyt. Rozhodl-li o zajišt ní nemovitosti p edseda senátu, pravomocné usnesení o zajišt ní nemovitosti se vyv sí na ú ední desce soudu, v p ípravném ízení se vhodným zp sobem uve ejní u p íslušného státního zastupitelství. O nabytí právní moci tohoto usnesení vyrozumí orgán inný v trestním ízení, který rozhodl o zajišt ní podle odstavce 1, p íslušný katastrální ú ad. (5) Vklad vlastnického nebo jiného práva k zajišt né nemovitosti podle zvláštního právního p edpisu lze po vyrozum ní p íslušného katastrálního ú adu podle odstavce 2 provést jen s p edchozím souhlasem orgánu, který rozhodl o zajišt ní podle odstavce 1. Návrh na vklad práva týkajícího se zajišt né nemovitosti podaný podle zvláštního právního p edpisu p ed vydáním usnesení o jejím zajišt ní, o n mž dosud nebylo p íslušným orgánem pravomocn rozhodnuto, pozbývá své právní ú inky ke dni nabytí právní moci usnesení o zajišt ní této nemovitosti. (6) Práva t etích osob k zajišt né nemovitosti lze uplatnit podle zvláštního právního p edpisu. Se zajišt nou nemovitostí lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po p edchozím souhlasu soudce a v p ípravném ízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí provád n k uspokojení pohledávky státu. (7) Jestliže zajišt ní nemovitosti pro ú ely trestního ízení již není nutné, nebo zajišt ní nemovitosti není nutné ve stanoveném rozsahu, orgán inný v trestním ízení uvedený v odstavci 1 zajišt ní zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí pot ebuje p edchozí souhlas státního zástupce. Proti rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajišt ní je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (8) Vlastník nemovitosti, která byla zajišt na, má právo kdykoli žádat o zrušení nebo omezení zajišt ní. O takové žádosti musí státní zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu bezodkladn rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, m že ji vlastník nemovitosti, neuvede-li v ní nové d vody, opakovat až po uplynutí 14 dn od právní moci rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost. (9) Postup p i správ zajišt né nemovitosti stanoví zvláštní právní p edpis. § 79e Zajišt ní jiné majetkové hodnoty (1) Nasv d ují-li zjišt né skute nosti tomu, že jiná majetková hodnota, než která je uvedena v § 78 až 79d, je ur ena ke spáchání trestného inu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné innosti, m že p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajišt ní takové majetkové hodnoty. Policejní orgán k takovému rozhodnutí pot ebuje p edchozí souhlas státního zástupce. P edchozího souhlasu státního zástupce není t eba v naléhavých p ípadech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém p ípad povinen do 48 hodin své rozhodnutí p edložit státnímu zástupci, který s ním bu vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajišt ní jiné majetkové hodnoty je p ípustná stížnost.
(2) V usnesení o zajišt ní jiné majetkové hodnoty se zakáže jejímu majiteli, aby nakládal s majetkovou hodnotou uvedenou v usnesení a aby po oznámení usnesení p evedl jinou majetkovou hodnotu na n koho jiného nebo ji zatížil. V usnesení o zajišt ní jiné majetkové hodnoty lze omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajišt nou majetkovou hodnotou, je-li to zapot ebí pro ú ely zajišt ní. Dále se majiteli jiné majetkové hodnoty uloží, aby p edsedovi senátu a v p ípravném ízení státnímu zástupci do 15 dn od oznámení usnesení sd lil, zda a kdo má k jiné majetkové hodnot p edkupní nebo jiné právo, s pou ením, že jinak majitel jiné majetkové hodnoty odpovídá za škodu tím zp sobenou. V usnesení o zajišt ní jiné majetkové hodnoty se její majitel vyzve k vydání všech listin, jejichž p edložení je nutné k uplatn ní ur itého práva k zajišt né jiné majetkové hodnot , s upozorn ním na následky nevyhov ní takové výzv ve stanovené lh t (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy soudu. (3) Usnesení o zajišt ní jiné majetkové hodnoty oznámí orgán inný v trestním ízení, který rozhodl o zajišt ní podle odstavce 1, rovn ž dlužníku majitele jiné majetkové hodnoty a uloží mu, aby místo pln ní majiteli jiné majetkové hodnoty složil p edm t pln ní do úschovy soudu nebo na místo ur ené orgánem inným v trestním ízení uvedeným v odstavci 1. Složením p edm tu pln ní do úschovy soudu nebo na ur ené místo dlužník sv j závazek v rozsahu poskytnutého pln ní splní. Usnesení o zajišt ní jiné majetkové hodnoty se dlužníku oznámí d íve než jejímu majiteli. (4) Orgán inný v trestním ízení, který rozhodl o zajišt ní podle odstavce 1, vyrozumí o tomto rozhodnutí bezodkladn orgán, který podle zvláštních právních p edpis vede evidenci vlastník nebo držitel jiné majetkové hodnoty, která byla zajišt na, a územní pracovišt Ú adu pro zastupování státu ve v cech majetkových, v jehož obvodu má majitel jiné majetkové hodnoty trvalý nebo jiný pobyt; pokud má majitel jiné majetkové hodnoty takový pobyt v cizin , vyrozumí o zajišt ní jiné majetkové hodnoty územní pracovišt Ú adu pro zastupování státu ve v cech majetkových, v jehož obvodu se zajišt ná jiná majetková hodnota nachází. P íslušný orgán inný v trestním ízení zárove tyto orgány vyzve, aby, pokud zjistí, že se se zajišt nou jinou majetkovou hodnotou nakládá tak, že hrozí zma ení nebo ztížení ú elu jejího zajišt ní, mu tuto skute nost neprodlen oznámily. (5) Je-li k p evodu nebo k z ízení práva k zajišt né jiné majetkové hodnot nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních p edpis , lze po vyrozum ní provedeném podle odstavce 4 takový zápis provést jen s p edchozím souhlasem orgánu, který o zajišt ní podle odstavce 1 rozhodl. Se zajišt nou jinou majetkovou hodnotou lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po p edchozím souhlasu p edsedy senátu a v p ípravném ízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí provád n k uspokojení pohledávky státu. (6) Práva t etích osob k zajišt né jiné majetkové hodnot lze uplatnit podle zvláštního právního p edpisu. (7) Na zrušení nebo omezení zajišt ní jiné majetkové hodnoty se obdobn užije § 79d odst. 7 a 8. (8) Postup p i správ zajišt né jiné majetkové hodnoty stanoví zvláštní právní p edpis. § 79f Zajišt ní náhradní hodnoty
Nelze-li dosáhnout vydání nebo odn tí v ci (§ 78 a 79) nebo nelze-li zajistit pen žní prost edky na ú tu (§ 79a a 79b), zaknihované cenné papíry (§ 79c), nemovitost (§ 79d) nebo jinou majetkovou hodnotu (§ 79e), které jsou ur eny ke spáchání trestného inu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné innosti, m že být místo nich zajišt na náhradní hodnota, která odpovídá, by jen z ásti, jejich hodnot ; p itom se postupuje obdobn podle p íslušných ustanovení upravujících jejich vydání, odn tí nebo zajišt ní (§ 78 až 79e). Vrácení a další nakládání s v cí a jinou majetkovou hodnotou § 80 (1) Není-li v ci, která byla podle § 78 vydána nebo podle § 79 od ata, k dalšímu ízení už t eba a nep ichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla od ata. Jestliže na ni uplat uje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na v c není pochyb.P i pochybnostech se v c uloží do úschovy a osoba, která si na v c iní nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v ízení ve v cech ob anskoprávních. Pokud osoba, která má na v c právo, ji p es opakovanou výzvu nep evezme, bude v c prodána a ástka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije p im en p edpisu o soudním prodeji zabavených movitých v cí. (2) Je-li nebezpe í, že se v c, která nemohla být vrácena nebo vydána podle odstavce 1, zkazí, prodá se a ástka za ni stržená se uloží do úschovy soudu. Na prodej se užije p im en p edpis o soudním prodeji zabavených movitých v cí. (3) Rozhodnutí podle odstavc 1 a 2 iní p edseda senátu, v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti rozhodnutí o vrácení a vydání v ci, jakož i o uložení do úschovy, je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 81 (1) Jestliže byla obvin ným vydána nebo mu od ata v c, kterou získal nebo pravd podobn získal trestným inem, a bu není známo, komu v c pat í, nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se ve ejn popis v ci. Vyhlášení se u iní zp sobem pro vypátrání poškozeného nejú eln jším, a to spolu s vyzváním, aby se poškozený p ihlásil do šesti m síc od vyhlášení. (2) Uplatnil-li ve lh t uvedené v odstavci 1 nárok na v c n kdo jiný než obvin ný, postupuje se podle § 80 odst. 1. Jestliže nárok na v c neuplatnil nikdo jiný, vydá se v c, nebo byla-li zatím pro nebezpe í zkázy už prodána, ástka za ni stržená obvin nému na jeho žádost, pokud nejde o v c, kterou získal trestným inem. Jde-li o v c, kterou obvin ný získal trestným inem, nebo nepožádal-li obvin ný o vrácení v ci a právo na v c neuplatnil n kdo jiný ve lh t šesti m síc po uplynutí lh ty uvedené v odstavci 1 v t druhé, p ipadá v c do vlastnictví státu; tím není dot eno právo vlastníka žádat vydání takové v ci nebo vydání ástky stržené za její prodej. (3) Jde-li o v c bezcennou, lze ji zni it i bez p edchozího vyhlášení popisu. (4) Opat ení a rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 až 3 iní p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti usnesení o vydání v ci nebo o zni ení v ci je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek.
§ 81a Na postup p i vrácení pen žních prost edk na ú tu, zaknihovaných cenných papír , nemovitosti a jiné majetkové hodnoty, které byly zajišt ny podle § 79a až 79e a p i dalším nakládání s nimi, jakož i na postup p i vrácení náhradní hodnoty, která byla zajišt na podle § 79f, a p i dalším nakládání s ní, se p im en užijí § 80 a 81. § 81b (1) Byla-li vydána nebo od ata v c, která ohrožuje bezpe nost lidí nebo majetku, zejména omamná látka, psychotropní látka, p ípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor, jed nebo radioaktivní materiál, ze které byl odebrán p im ený vzorek, a takové v ci již není t eba za ú elem provedení d kazu, zejména nejsou-li pochybnosti o totožnosti vzorku v ci a jejího celku a o celkovém množství v ci, m že p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce rozhodnout o jejím zni ení již v pr b hu trestního ízení, pokud takové v ci již není k dalšímu ízení t eba a nelze-li ji vrátit podle § 80, nebo není známo, komu taková v c pat í, anebo není znám pobyt poškozeného. (2) Proti usnesení podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. ODDÍL PÁTÝ Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemk , vstup do obydlí, jiných prostor a pozemk § 82 D vody domovní prohlídky a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemk (1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li d vodné podez ení, že v byt nebo v jiné prosto e sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je v c nebo osoba d ležitá pro trestní ízení. (2) Z d vod uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemk , pokud nejsou ve ejn p ístupné. (3) Osobní prohlídku lze vykonat, je-li d vodné podez ení, že n kdo má u sebe v c d ležitou pro trestní ízení. (4) U osoby zadržené a u osoby, která byla zat ena nebo která se bere do vazby, lze vykonat osobní prohlídku též tehdy, je-li tu podez ení, že má u sebe zbra nebo jinou v c, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo cizí. § 83 P íkaz k domovní prohlídce (1) Na ídit domovní prohlídku je oprávn n p edseda senátu a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných p ípadech tak m že namísto p íslušného p edsedy senátu nebo soudce (§ 18) u init p edseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. P íkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemn a musí být
od vodn n. Doru í se osob , u níž se prohlídka koná, p i prohlídce, a není-li to možné, nejpozd ji do 24 hodin po odpadnutí p ekážky, která brání doru ení. (2) Na p íkaz p edsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. § 83a P íkaz k prohlídce jiných prostor a pozemk (1) Na ídit prohlídku jiných prostor nebo pozemk je oprávn n p edseda senátu. P íkaz musí být vydán písemn a musí být od vodn n. Doru í se uživateli dot ených prostor nebo pozemk , a nebyl-li zastižen p i prohlídce, bezprost edn po odpadnutí p ekážky, která doru ení brání. (2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemk provede orgán, který ji na ídil, nebo na jeho p íkaz policejní orgán. (3) Bez p íkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 m že policejní orgán provést prohlídku jiných prostor nebo pozemk jen tehdy, jestliže p íkazu nebo souhlasu nelze p edem dosáhnout a v c nesnese odkladu, nebo v p ípad , že uživatel dot ených prostor nebo pozemk písemn prohlásí, že s prohlídkou souhlasí, a své prohlášení p edá policejnímu orgánu. O tomto úkonu však musí bezprost edn uv domit orgán, který je k vydání p íkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1 oprávn n. § 83b P íkaz k osobní prohlídce (1) Na ídit osobní prohlídku je oprávn n p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán. (2) Nevykoná-li osobní prohlídku orgán, který ji na ídil, vykoná ji na jeho p íkaz policejní orgán. (3) Osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví. (4) Bez p íkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 m že policejní orgán vykonat osobní prohlídku jen tehdy, jestliže p íkazu nebo souhlasu p edem dosáhnout nelze a v c nesnese odkladu, anebo jestliže jde o osobu p istiženou p i inu nebo o osobu, na kterou byl vydán p íkaz k zat ení. Bez p íkazu nebo souhlasu lze též provést osobní prohlídku v p ípadech uvedených v § 82 odst. 4. § 83c Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek (1) Policejní orgán m že vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže v c nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení ve ejné bezpe nosti a po ádku.
(2) Policejní orgán dále m že na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v p ípad , že se v nich nachází osoba, a) na kterou byl vydán p íkaz k zat ení nebo p íkaz k dodání do výkonu trestu odn tí svobody, b) kterou je t eba p edvést pro ú ely trestního ízení, nebo c) kterou je t eba zadržet pro ú ely vydání nebo p edání do jiného státu. (3) Po vstupu na místa shora uvedená nesm jí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které slouží k odstran ní naléhavého nebezpe í nebo k p edvedení osoby. § 84 P edchozí výslech Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemk lze jen po p edchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané v ci nebo odstran ní jiného d vodu, který vedl k tomuto úkonu. P edchozího výslechu není t eba, jestliže v c nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžit . Výkon prohlídek a vstup do obydlí, jiných prostor a pozemk § 85 nadpis vypušt n (1) Orgán vykonávající domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor je povinen umožnit osob , u níž se takový úkon koná, nebo n kterému dosp lému lenu její domácnosti nebo v p ípad prohlídky jiných prostor též jejímu zam stnanci ú ast p i prohlídce. O právu ú asti p i prohlídce je povinen tyto osoby pou it. (2) K výkonu domovní a osobní prohlídky je t eba p ibrat osobu, která není na v ci zú astn na. Orgán vykonávající prohlídku prokáže své oprávn ní. (3) V protokole o prohlídce je t eba též uvést, zda byla dodržena ustanovení o p edchozím výslechu, pop ípad ozna it d vody, pro dodržena nebyla. Došlo-li p i prohlídce k vydání nebo odn tí v ci, je t eba pojmout do protokolu také údaje uvedené v § 79 odst. 5. (4) Osob , u které byla prohlídka vykonána, vydá orgán, který takový úkon vykonal, ihned, a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin poté písemné potvrzení o výsledku úkonu, jakož i o p evzetí v cí, které byly p itom vydány nebo od aty, anebo opis protokolu. (5) P i vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemk se užije ustanovení odstavce 1 až 4 p im en . Ú ast osob uvedených v odstavci 1 p i vstupu do obydlí však lze odep ít a osobu uvedenou v odstavci 2 nep ibrat, jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejího života nebo zdraví. § 85a
(1) Osoba, u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemku, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, je povinna tyto úkony strp t. (2) Neumožní-li osoba, v i níž sm uje úkon uvedený v odstavci 1, provedení takového úkonu, jsou orgány provád jící úkon oprávn ny po p edchozí marné výzv p ekonat odpor takové osoby nebo jí vytvo enou p ekážku. O tom u iní záznam do protokolu (§ 85 odst. 3). § 85b nadpis vypušt n (1) P i provád ní domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skute nosti, na n ž se vztahuje povinnost ml enlivosti advokáta, je orgán provád jící úkon povinen vyžádat si sou innost eské advokátní komory (dále jen "Komora"); orgán provád jící úkon je oprávn n seznámit se s obsahem t chto listin pouze za p ítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví p edseda Komory z ad jejích zam stnanc nebo z ad advokát . Stanovisko zástupce Komory je t eba uvést v protokolu podle § 85 odst. 3. (2) Odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 1 ud lit, musí být listiny za ú asti orgánu provád jícího úkon, advokáta a zástupce Komory zabezpe eny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, pop ípad je zni it nebo poškodit; bezprost edn poté musí být p íslušné listiny p edány Komo e. Komora vrátí advokátovi tyto listiny bez odkladu poté, co marn uplyne lh ta k podání návrhu podle odstavce 5. Komora postupuje obdobn , byl-li návrh zamítnut, a to i ohledn n kterých listin; v takovém p ípad Komora vrátí advokátovi jen ty listiny, kterých se zamítnutí návrhu týká. Komora vrátí advokátovi listiny bez odkladu též poté, kdy byla informována o postupu podle odstavce 6. (3) V p ípad uvedeném v odstavci 2 v t první lze souhlas zástupce Komory nahradit na návrh orgánu, který domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor na ídil, rozhodnutím soudce nejblíže nad ízeného soudu, u n hož p sobí p edseda senátu nebo soudce, který je oprávn n podle § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1 na ídit domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor. To platí i tehdy, pokud prohlídka jiných prostor byla provedena policejním orgánem podle § 83a odst. 3; návrh v tomto p ípad podává p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce. (4) Návrh musí krom obecných náležitostí (§ 59 odst. 4) obsahovat ozna ení listin, ohledn kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem, a vylí ení skute ností sv d ících o tom, pro nesouhlas zástupce Komory k seznámení se orgánu provád jícího úkon s obsahem t chto listin má být nahrazen rozhodnutím soudce podle odstavce 3. K návrhu je t eba p ipojit protokol, v n mž je zaznamenán nesouhlas zástupce Komory s tím, aby se orgán provád jící úkon s obsahem listin seznámil. (5) Návrh je t eba podat do 15 dn ode dne, kdy zástupce Komory odmítl ud lit souhlas k seznámení se s obsahem listin, ohledn kterých se navrhovatel podle odstavce 4 domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s jejich obsahem. (6) K návrhu, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neur itý, soudce nep ihlíží; ustanovení § 59 odst. 4 v ta t etí a tvrtá se nepoužije. Obdobn
soudce postupuje, byl-li návrh podán opožd n nebo byl-li podán n kým, kdo k návrhu není oprávn n. O tomto postupu informuje soudce bez odkladu navrhovatele a Komoru. (7) Nepostupoval-li soudce podle odstavce 6, projedná bez zbyte ného odkladu návrh ve ve ejném zasedání a Komo e uloží, aby mu p i n m p edložila listiny, ohledn kterých se navrhovatel domáhá nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení s jejich obsahem. Soudce vedle jiných úkon též prov í, zda nebylo porušeno zabezpe ení listin p edložených Komorou, a seznámí se s jejich obsahem; sou asn u iní opat ení, aby se navrhovatel a ani nikdo jiný o obsahu listin p i ve ejném zasedání nemohl dozv d t. (8) Dojde-li k odro ení ve ejného zasedání, soudce listiny zabezpe í tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, pop ípad je zni it nebo poškodit. (9) Soudce návrhu vyhoví, dojde-li k záv ru, že listina neobsahuje skute nosti, o nichž je dot ený advokát povinen zachovávat ml enlivost; v opa ném p ípad návrh zamítne. (10) Vyhoví-li soudce návrhu alespo z ásti, p edá bez odkladu po právní moci usnesení listiny, ohledn nichž byl nahrazen souhlas zástupce Komory k seznámením se s jejich obsahem, orgánu provád jícímu úkon a uloží mu, aby je Komo e vrátil ihned poté, jakmile se s jejich obsahem seznámí; to neplatí, mají-li být takové listiny použity jako d kaz v trestním ízení. Listiny, ohledn kterých byl návrh zamítnut, soudce vrátí bez odkladu po právní moci usnesení Komo e. (11) V p ípad , že listiny není možné odevzdat orgánu provád jícímu úkon, Komo e nebo jejich zástupc m osobn , doru í se nejpozd ji první pracovní den následující po dni, v n mž nabylo usnesení právní moci, orgánu provád jícímu úkon nebo Komo e prost ednictvím soudního doru ovatele nebo orgán justi ní stráže. (12) Listinou v odstavcích 1 až 11 se rozumí jak písemnost, pop ípad její ást, tak i jiný nosi informací. § 85c Provád ní d kazu v byt , obydlí, jiných prostorách a na pozemku Ustanovení § 83, 83a, 84, 85, 85a a 85b se užije i tehdy, jestliže na místech v t chto ustanoveních uvedených je t eba provést rekonstrukci, rekognici, prov rku na míst nebo vyšet ovací pokus, z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k n mu nedal souhlas. ODDÍL ŠESTÝ Zadržení a otev ení zásilek, jejich zám na a sledování § 86 Zadržení zásilky (1) Je-li k objasn ní skute ností d ležitých pro trestní ízení v konkrétní v ci nutno zjistit obsah nedoru ených poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegram , na ídí p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provád jící jejich p epravu vydaly jemu a v p ípravném ízení bu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
(2) Bez na ízení uvedeného v odstavci 1 m že být p eprava zásilky pozdržena na p íkaz policejního orgánu, pokud v c nesnese odkladu a na ízení nelze p edem dosáhnout. Policejní orgán je povinen o pozdržení zásilky do 24 hodin vyrozum t státního zástupce. Neobdrží-li pošta nebo osoba provád jící dopravu zásilek v takovém p ípad do t í dn na ízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat. § 87 Otev ení zásilky (1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 m že otev ít jen p edseda senátu a v p ípravném ízení se souhlasem soudce státní zástupce nebo policejní orgán. (2) Otev ená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka ur ena do vlastních rukou, n kterému z jeho rodinných p íslušník ; jinak se zásilka vrátí odesílateli. Je-li však obava, že odevzdáním zásilky by mohlo dojít ke zma ení nebo podstatnému ztížení ú elu trestního stíhání, p ipojí se zásilka ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka ur ena do vlastních rukou, u iní se oznámení n kterému z jeho rodinných p íslušník . (3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otev ít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí pošt nebo osob , která ji vydala. § 87a Zám na zásilky (1) V zájmu zjišt ní osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné látky, psychotropní látky, prekursory, jedy, radioaktivní materiál, pad lané peníze a pad lané cenné papíry, st elné nebo hromadn ú inné zbran , st elivo a výbušniny nebo jinou v c, k jejímuž držení je t eba zvláštního povolení, v ci ur ené ke spáchání trestného inu, anebo v ci z trestného inu pocházející, m že p edseda senátu a v p ípravném ízení se souhlasem soudce státní zástupce na ídit, aby byl obsah takové zásilky zam n n za jiný a takto upravená zásilka byla p edána k další p eprav . (2) Zám nu provede policejní orgán, který o tom sepíše záznam a zabezpe í úschovu zam n ných v cí a materiál . Se zam n nými v cmi se nakládá jako s v cmi od atými. § 87b Sledovaná zásilka (1) Státní zástupce m že v p ípravném ízení na ídit, aby zásilka, u níž je d vodné podez ení, že obsahuje v ci uvedené v § 87a, byla sledována, jestliže je to t eba k objasn ní trestného inu nebo odhalení všech jeho pachatel a zjišt ní pot ebných skute ností jiným zp sobem by bylo neú inné nebo podstatn ztížené. Sledování zásilky provede podle pokynu státního zástupce policejní orgán; v i osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, p itom neprovádí žádné úkony sm ující k vydání nebo odn tí v ci. O pr b hu sledování zásilky se sepíše protokol a podle pot eby se po ídí též obrazový nebo jiný záznam. (2) Bez p íkazu podle odstavce 1 m že policejní orgán zahájit sledování zásilky, jestliže v c nesnese odkladu a p íkazu nelze p edem dosáhnout. O tomto úkonu státního zástupce bez odkladu vyrozumí a postupuje dále podle jeho pokyn .
(3) V pr b hu sledování zásilky m že policejní orgán provád t nezbytná opat ení k tomu, aby se s v domím a pod kontrolou celních orgán dostala zásilka v cí uvedených v § 87a odst. 1 nebo v cí je nahrazujících z území eské republiky do ciziny nebo naopak, anebo z ciziny p es území eské republiky do t etího státu. (4) Sledování zásilky ukon í policejní orgán na p íkaz státního zástupce, a je-li z ejmé, že nakládáním se zásilkou vzniká vážné nebezpe í života nebo zdraví, zna né škody na majetku, anebo hrozí-li vážné nebezpe í, že takovou zásilku nebude možné dále sledovat, i bez takového p íkazu. Podle pot eby sou asn s ukon ením sledování zásilky u iní úkon sm ující proti dalšímu držení v cí, které tvo í obsah zásilky; to neplatí, jestliže sledovaná zásilka p echází státní hranici a v rámci mezinárodní spolupráce její sledování p evezme p íslušný orgán cizího státu. § 87c Spole né ustanovení Zásilkou ve smyslu § 86 až 87c se rozumí p edm t dopravovaný jakýmkoliv zp sobem, a již s využitím pošty nebo jiné osoby, v etn dopravy skrytým zp sobem. ODDÍL SEDMÝ Odposlech a záznam telekomunika ního provozu § 88 (1) Je-li vedeno trestní ízení pro zvláš závažný zlo in nebo pro jiný úmyslný trestný in, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, m že být vydán p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu, pokud lze d vodn p edpokládat, že jím budou získány významné skute nosti pro trestní ízení a nelze-li sledovaného ú elu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatn ztížené. Odposlech a záznam telekomunika ního provozu provádí pro pot eby všech orgán inných v trestním ízení Policie eské republiky. Provád ní odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu mezi obhájcem a obvin ným je nep ípustné. Zjistí-li policejní orgán p i odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu, že obvin ný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladn zni it a informace, které se v této souvislosti dozv d l, nijak nepoužít. Protokol o zni ení záznamu založí do spisu. (2) Na ídit odposlech a záznam telekomunika ního provozu je oprávn n p edseda senátu a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce. P íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu musí být vydán písemn a musí být od vodn n, v etn konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v p ípad , že se vede trestní ízení pro úmyslný trestný in, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu musí být stanovena uživatelská adresa i za ízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunika ního provozu provád n, která nesmí být delší než ty i m síce; v od vodn ní musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto p íkazu, v etn doby jeho trvání, od vod ují. P íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu se bezodkladn doru í policejnímu orgánu. V p ípravném ízení opis p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu soudce bezodkladn zašle státnímu zástupci.
(3) Policejní orgán je povinen pr b žn vyhodnocovat, zda i nadále trvají d vody, které vedly k vydání p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu. Pokud d vody pominuly, je povinen odposlech a záznam telekomunika ního provozu ihned ukon it, a to i p ed skon ením doby uvedené v odstavci 2. Tuto skute nost bezodkladn písemn oznámí p edsedovi senátu, který p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu vydal, a v p ípravném ízení rovn ž státnímu zástupci a soudci. (4) Na základ vyhodnocení dosavadního pr b hu odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu m že soudce soudu vyššího stupn a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu dobu trvání odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu prodloužit, a to i opakovan , vždy na dobu nejdéle ty m síc . (5) Bez p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu m že orgán inný v trestním ízení na ídit odposlech a záznam telekomunika ního provozu, nebo jej provést i sám, je-li vedeno trestní ízení pro trestný in obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), sv ení dít te do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), omezování osobní svobody (§ 171 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), únosu dít te a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), násilí proti skupin obyvatel a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku) nebo nebezpe ného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), pokud s tím uživatel odposlouchávané stanice souhlasí. (6) Má-li být záznam telekomunika ního provozu užit jako d kaz, je t eba k n mu p ipojit protokol s uvedením údaj o míst , asu, zp sobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o orgánu, který záznam po ídil. Ostatní záznamy je povinen policejní orgán ozna it, spolehliv uschovat tak, aby byla zajišt na ochrana p ed neoprávn ným zneužitím záznam , a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní v ci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunika ního provozu proveden, lze záznam jako d kaz užít tehdy, pokud je i v této v ci vedeno trestní stíhání pro trestný in uvedený v odstavci 1, nebo souhlasí- li s tím uživatel odposlouchávané stanice. (7) Pokud p i odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu nebyly zjišt ny skute nosti významné pro trestní ízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v p ípravném ízení státního zástupce povinen záznamy bezodkladn zni it po t ech letech od pravomocného skon ení v ci. Byl-li policejní orgán vyrozum n o podání mimo ádného opravného prost edku v uvedené lh t , zni í záznamy o odposlechu po rozhodnutí o mimo ádném opravném prost edku, p ípadn až po novém pravomocném skon ení v ci. Protokol o zni ení záznamu o odposlechu zašle policejní orgán státnímu zástupci, jehož rozhodnutím byla v c pravomocn skon ena, a v ízení p ed soudem p edsedovi senátu prvého stupn , k založení do spisu. (8) Státní zástupce, jehož rozhodnutím byla v c pravomocn skon ena, a v ízení p ed soudem p edseda senátu soudu prvého stupn po pravomocném skon ení v ci, informuje o na ízeném odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje ozna ení soudu, který vydal p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukon ení. Sou ástí informace je pou ení o právu podat ve lh t šesti m síc ode dne doru ení této informace Nejvyššímu soudu návrh na p ezkoumání zákonnosti p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu. Informaci podá p edseda senátu soudu prvého stupn bezodkladn po pravomocném skon ení v ci; státní zástupce, jehož rozhodnutím byla v c
pravomocn skon ena, podá informaci bezodkladn po uplynutí lh ty pro p ezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a. (9) Informaci podle odstavce 8 p edseda senátu nebo státní zástupce nepodá v ízení o zvláš závažném zlo inu spáchaném organizovanou skupinou, v ízení o trestném inu spáchaném ve prosp ch organizované zlo inecké skupiny, v ízení o trestném inu ú asti na organizované zlo inecké skupin (§ 361 trestního zákoníku), nebo pokud se na spáchání trestného inu podílelo více osob a ve vztahu alespo k jedné z nich nebylo trestní ízení doposud pravomocn skon eno, nebo pokud je proti osob , jíž má být informace sd lena, vedeno trestní ízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zma en ú el trestního ízení, v etn ízení uvedeného v odstavci 6, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpe nosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob. § 88a (1) Je-li k objasn ní skute ností d ležitých pro trestní ízení t eba zjistit údaje o uskute n ném telekomunika ním provozu, které jsou p edm tem telekomunika ního tajemství anebo na n ž se vztahuje ochrana osobních a zprost edkovacích dat, na ídí p edseda senátu a v p ípravném ízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunika ní innost, sd lily jemu a v p ípravném ízení bu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. P íkaz k zjišt ní údaj o telekomunika ním provozu musí být vydán písemn a od vodn n. (2) P íkazu podle odstavce 1 není t eba, pokud k poskytnutí údaj dá souhlas uživatel telekomunika ního za ízení, ke kterému se mají údaje o uskute n ném telekomunika ním provozu vztahovat. HLAVA PÁTÁ Dokazování § 89 Obecná ustanovení (1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu t eba dokazovat zejména: a) zda se stal skutek, v n mž je spat ován trestný in, b) zda tento skutek spáchal obvin ný, p ípadn z jakých pohnutek, c) podstatné okolnosti mající vliv na posouzení povahy a závažnosti inu, d) podstatné okolnosti k posouzení osobních pom r pachatele, e) podstatné okolnosti umož ující stanovení následku, výše škody zp sobené trestným inem a bezd vodného obohacení, f) okolnosti, které vedly k trestné innosti nebo umožnily její spáchání.
(2) Za d kaz m že sloužit vše, co m že p isp t k objasn ní v ci, zejména výpov di obvin ného a sv dk , znalecké posudky, v ci a listiny d ležité pro trestní ízení a ohledání. Každá ze stran m že d kaz vyhledat, p edložit nebo jeho provedení navrhnout. Skute nost, že d kaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán inný v trestním ízení, není d vodem k odmítnutí takového d kazu. (3) D kaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být použit v ízení s výjimkou p ípadu, kdy se použije jako d kaz proti osob , která takového donucení nebo hrozby donucení použila. ODDÍL PRVNÍ Výpov obvin ného § 90 P edvolání a p edvedení (1) Nedostaví-li se obvin ný, který byl ádn p edvolán, k výslechu bez dostate né omluvy, m že být p edveden; na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být v p edvolání upozorn n. (2) Obvin ný m že být p edveden i bez p edchozího p edvolání, jestliže je to nutné k úsp šnému provedení trestního ízení, zejména když se skrývá nebo nemá stálé bydlišt . (3) O p edvedení je t eba požádat p íslušný policejní orgán. O p edvedení p íslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v inné služb je t eba požádat jeho velitele nebo ná elníka. Výslech obvin ného § 91 (1) P ed prvním výslechem je t eba zjistit totožnost obvin ného, dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výd lkové pom ry a p edchozí tresty, objasnit mu podstatu sd leného obvin ní a pou it jej o jeho právech. Obsah pou ení se poznamená v protokole. Nelze-li totožnost obvin ného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho výslechu p ipojit takové d kazy, aby tato osoba nemohla být zam n na s jinou. (2) Je-li obvin ných více, vyslýchají se odd len . § 92 (1) Výslech obvin ného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skute nostech d ležitých pro trestní ízení. Obvin ný nesmí být žádným zp sobem donucován k výpov di nebo k doznání. P i výslechu je nutno šet it jeho osobnost. (2) Obvin nému musí být dána možnost se k obvin ní podrobn vyjád it, zejména souvisle vylí it skute nosti, které jsou p edm tem obvin ní, uvést okolnosti, které obvin ní zeslabují nebo vyvracejí, a nabídnout o nich d kazy.
(3) Obvin nému mohou být kladeny otázky k dopln ní výpov di nebo k odstran ní neúplnosti, nejasnosti a rozpor . Otázky musí být kladeny jasn a srozumiteln bez p edstírání klamavých a nepravdivých okolností; nesmí v nich být nazna eno, jak na n odpov d t. § 93 (1) Obvin nému m že být dovoleno, aby d íve než dá odpov , nahlédl do písemných poznámek, jež musí vyslýchajícímu, požádá-li o to, p edložit k nahlédnutí; tato okolnost musí být v protokole poznamenána. (2) Má-li se výslechem zjistit totožnost n jaké osoby nebo v ci, vyzve se obvin ný, aby ji popsal; teprve pak mu má být osoba nebo v c ukázána, a to zpravidla mezi n kolika osobami nebo n kolika v cmi téhož druhu. (3) Je-li toho t eba k zjišt ní pravosti rukopisu, m že být obvin ný vyzván, aby napsal pot ebný po et slov; k tomu však nesmí být žádným zp sobem donucován. Obvin ný je však povinen vždy strp t úkony pot ebné k tomu, aby se zjistila jeho totožnost. § 94 zrušen § 95 (1) Výpov obvin ného se do protokolu zapíše zpravidla podle diktátu vyslýchajícího, v p ímé e i a pokud možno doslova. (2) Nejde-li o protokol o hlavním lí ení nebo o ve ejném zasedání, musí být protokol po skon ení výslechu obvin nému p edložen k p e tení, nebo požádá-li o to, p e ten; obvin ný má právo žádat, aby byl protokol dopln n nebo aby v n m byly provedeny opravy v souhlase s jeho výpov dí. O tomto právu je t eba obvin ného pou it. (3) Protokol o výslechu, který byl provád n bez p ibrání zapisovatele, je nutno vyslýchanému p ed podpisem p e íst nebo k p e tení p edložit v p ítomnosti nezú astn né osoby. Má-li vyslýchaný proti obsahu protokolu námitky, je nutno je projednat v p ítomnosti p ibrané osoby a výsledek projednání pojmout do protokolu. § 96 zrušen ODDÍL DRUHÝ Sv dci § 97 Povinnost sv d it Každý je povinen na p edvolání se dostavit a vypovídat jako sv dek o tom, co je mu známo o trestném inu a o pachateli nebo o okolnostech d ležitých pro trestní ízení. § 98
P edvolání a p edvedení Jestliže se sv dek, a byl ádn p edvolán, bez dostate né omluvy nedostaví, m že být p edveden. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být sv dek v p edvolání upozorn n. Nedostaví-li se p íslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v inné služb , je nutno požádat jeho velitele nebo ná elníka, aby sd lil d vod, pro se p edvolaný nedostavil, pop ípad aby ho dal p edvést. § 99 Zákaz výslechu (1) Sv dek nesmí být vyslechnut o okolnostech, týkajících se utajovaných informací chrán ných zvláštním zákonem, jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti p íslušným orgánem zprošt n; zprošt ní lze odep ít jen tehdy, jestliže by výpov zp sobila státu vážnou škodu. (2) Sv dek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpov dí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost ml enlivosti, ledaže byl této povinnosti p íslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zprošt n. (3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se nevztahuje na sv deckou výpov týkající se trestného inu, stran n hož má sv dek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Rovn ž se nevztahuje na sv deckou výpov o utajovaných informacích klasifikovaných ve zvláštním zákon stupn m utajení D v rné nebo Vyhrazené. § 100 Právo odep ít výpov (1) Právo odep ít výpov jako sv dek má p íbuzný obvin ného v pokolení p ímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obvin ných více a sv dek je v uvedeném pom ru jen k n kterému z nich, má právo odep ít výpov stran jiných obvin ných jen tehdy, nelze-li odlou it výpov , která se jich týká, od výpov di týkající se obvin ného, k n muž je sv dek v tomto pom ru. (2) Sv dek je oprávn n odep ít vypovídat, jestliže by výpov dí zp sobil nebezpe í trestního stíhání sob , svému p íbuznému v pokolení p ímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v pom ru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem poci oval jako újmu vlastní. (3) Odep ít výpov jako sv dek nem že však ten, kdo má stran trestného inu, jehož se sv decká výpov týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona. Výslech sv dka § 101 (1) P ed výslechem sv dka je t eba vždy zjistit jeho totožnost, jeho pom r k obvin nému, pou it jej o právu odep ít výpov , a je-li toho t eba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2, jakož i o tom, že je povinen vypov d t úplnou pravdu a nic nezaml et. Dále musí být pou en o významu sv decké výpov di z hlediska
obecného zájmu a o trestních následcích k ivé výpov di. Je-li jako sv dek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je t eba ji pou it p im en jejímu v ku. (2) Na po átku výslechu musí být sv dek dotázán na pom r k projednávané v ci a ke stranám a podle pot eby též na jiné okolnosti významné pro zjišt ní jeho hodnov rnosti. Sv dkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypov d l vše, co sám o v ci ví a odkud zv d l okolnosti jím uvád né. (3) Sv dkovi mohou být kladeny otázky k dopln ní výpov di nebo k odstran ní neúplnosti, nejasnosti a rozpor . Sv dkovi nesm jí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpov di. (4) Je-li toho t eba ke zjišt ní pravosti rukopisu, m že být sv dkovi p ikázáno, aby napsal pot ebný po et slov. § 101a Neshledá-li policejní orgán d vod k sepsání protokolu o výslechu zp sobem uvedeným v § 55 odst. 2, a koliv se jej sv dek domáhá a uvádí konkrétní skute nosti, které podle n j takový postup sepsání protokolu od vod ují, policejní orgán v c p edloží státnímu zástupci, aby p ezkoumal správnost jeho postupu. Nehrozí-li nebezpe í z prodlení, odloží výslech sv dka do doby, než státní zástupce p ijme opat ení. V opa ném p ípad sv dka vyslechne a do p ijetí opat ení státního zástupce s protokolem nakládá tak, aby totožnost sv dka z stala utajena. § 102 (1) Je-li jako sv dek vyslýchána osoba mladší než patnáct let o okolnostech, jejichž oživování v pam ti by vzhledem k v ku mohlo nep ízniv ovliv ovat její duševní a mravní vývoj, je t eba výslech provád t zvláš šetrn a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším ízení zpravidla už nebylo t eba opakovat; k výslechu se p ibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se z etelem na p edm t výslechu a stupe duševního vývoje vyslýchané osoby p isp la k správnému vedení výslechu. M že-li to p isp t k správnému provedení výslechu, mohou být p ibráni i rodi e. Osoby, které byly takto p ibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozd jší dobu a v pr b hu provád ní takového úkonu navrhnout jeho p erušení nebo ukon ení, pokud by provedení úkonu nebo pokra ování v n m m lo nep íznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpe í z prodlení, orgán inný v trestním ízení takovému návrhu vyhoví. (2) V dalším ízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných p ípadech. V ízení p ed soudem je možno na podklad rozhodnutí soudu provést d kaz p e tením protokolu i bez podmínek uvedených v § 211 odst. 1 a 2. Osoba, která byla k výslechu p ibrána, se podle pot eby vyslechne k správnosti a úplnosti zápisu, k zp sobu, jímž byl výslech provád n, jakož i k zp sobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala. § 102a (1) Má-li být vyslechnuta jako sv dek osoba, která je služebn orgánu nebo je policistou jiného státu,
inná v policejním
a) použitá v trestním ízení jako agent anebo provád jící p edstíraný p evod, nebo b) bezprost edn se podílející na použití agenta nebo provedení p edstíraného p evodu, je vyslýchána jako sv dek, jehož totožnost a podoba jsou utajeny. (2) Ve výjime ném p ípad a za podmínky, že v d sledku výslechu nehrozí újma na život , zdraví nebo další služební innosti osoby uvedené v odstavci 1 anebo k ohrožení života nebo zdraví osoby jí blízké, lze provést její výslech jako sv dka bez utajení totožnosti nebo podoby, a to pouze na návrh státního zástupce na základ vyjád ení p íslušného editele bezpe nostního sboru. § 103 Ustanovení § 93 odst. 1 a 2 a § 95 o výslechu obvin ného se užije p im en i na výslech sv dka. § 104 Sv de né (1) Sv dek má nárok na náhradu nutných výdaj podle zvláštního právního p edpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výd lku (sv de né). Nárok zaniká, neuplatní-li jej sv dek do t í dn po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sd leno, že k výslechu nedojde; na to musí být sv dek upozorn n. (2) Nárok podle odstavce 1 má sv dek nebo jiná osoba, s výjimkou podez elého nebo obvin ného, též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu inného v trestním ízení k provedení jiného úkonu dokazování. (3) Výši sv de ného ur í zpravidla ihned po uplatn ní nároku na sv de né ten, kdo sv dka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 p edvolal, a v ízení p ed soudem p edseda senátu. ODDÍL T ETÍ N KTERÉ ZVLÁŠTNÍ ZP SOBY DOKAZOVÁNÍ § 104a Konfrontace (1) Jestliže výpov obvin ného v závažných okolnostech nesouhlasí s výpov dí sv dka nebo spoluobvin ného, m že být obvin ný postaven sv dkovi nebo spoluobvin nému tvá í v tvá . (2) Jestliže výpov sv dka nesouhlasí v závažných okolnostech s výpov dí obvin ného nebo jiného sv dka, m že být sv dek postaven obvin nému nebo jinému sv dkovi tvá í v tvá . (3) Konfrontace se m že provést až poté, kdy každá z osob, jež mají být konfrontovány, byla již d íve vyslechnuta a o její výpov di byl sepsán protokol. P i konfrontaci se vyslýchaná osoba vyzve, aby druhé osob vypov d la v p ímé e i své tvrzení
o okolnostech, v nichž výpov di konfrontovaných osob nesouhlasí, pop ípad , aby uvedla další okolnosti, které s jejím tvrzením souvisejí a o kterých dosud nevypovídala. Osoby postavené tvá í v tvá mohou si klást vzájemn otázky jen se souhlasem vyslýchajícího. (4) Pro konfrontaci jinak platí ustanovení o výpov di obvin ného a o sv dcích. (5) Osobu mladší než patnáct let lze postavit tvá í v tvá jen zcela výjime n , jestliže to je pro objasn ní v ci nezbytn nutné; v takovém p ípad se užije p im en § 102. Tvá í v tvá nelze postavit sv dka, jehož totožnost se utajuje z d vod uvedených v § 55 odst. 2. (6) Je-li t eba po skon ení konfrontace znovu vyslechnout konfrontované osoby, provede se jejich výslech odd len . (7) Konfrontace se zásadn provádí jen v ízení p ed soudem; p ed podáním obžaloby lze konfrontaci provést jen výjime n , pokud lze o ekávat, že její provedení výrazn ji p isp je k objasn ní v ci a stejného cíle nelze dosáhnout jinými prost edky. § 104b Rekognice (1) Rekognice se koná, je-li pro trestní ízení d ležité, aby podez elý, obvin ný nebo sv dek znovu poznal osobu nebo v c a ur il tím jejich totožnost. K provád ní rekognice se vždy p ibere alespo jedna osoba, která není na v ci zú astn na. (2) Podez elý, obvin ný nebo sv dek, kte í mají poznat osobu nebo v c, se p ed rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo v c vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo v c poznat. Osoba nebo v c, která má být poznána, jim nesmí být p ed rekognicí ukázána. (3) Má-li být poznána osoba, ukáže se podez elému, obvin nému nebo sv dkovi mezi nejmén t emi osobami, které se výrazn neodlišují. Osoba, která má být poznána, se vyzve, aby se za adila na libovolné místo mezi ukazované osoby. Jestliže osoba má být poznána nikoliv podle svého vzez ení, ale podle hlasu, umožní se jí, aby hovo ila v libovolném po adí mezi dalšími osobami s podobnými hlasovými vlastnostmi. (4) Není-li možno ukázat osobu, která má být poznána, rekognice se provede podle fotografie, která se p edloží podez elému, obvin nému nebo sv dkovi s obdobnými fotografiemi nejmén t í dalších osob. Tento postup nesmí bezprost edn p edcházet rekognici ukázáním osoby. (5) Má-li být poznána v c, ukáže se podez elému, obvin nému nebo sv dkovi ve skupin v cí pokud možno téhož druhu. (6) Pro rekognici jinak platí ustanovení o výpov di obvin ného a sv dka. (7) Podle povahy v ci lze rekognici provést tak, aby se poznávající osoba bezprost edn nesetkala s poznávanou osobou. Provádí-li se rekognice za ú asti osoby mladší než patnáct let, užije se p im en § 102. Rekognici za p ítomnosti sv dka, jehož totožnost se utajuje z d vod uvedených v § 55 odst. 2, lze za podmínek utajení jeho podoby a osobních údaj provést, pokud je sv dek poznávající osobou.
(8) Po provedení rekognice se podez elý, obvin ný nebo sv dek vyslechnou znovu, jeli t eba odstranit rozpor mezi jejich výpov dí a výsledky rekognice. § 104c Vyšet ovací pokus (1) Vyšet ovací pokus se koná, mají-li být pozorováním v um le vytvo ených nebo obm ovaných podmínkách prov eny nebo up esn ny skute nosti zjišt né v trestním ízení, pop ípad zjišt ny nové skute nosti d ležité pro trestní ízení. (2) K provedení vyšet ovacího pokusu se nep istoupí, jestliže to je vzhledem k okolnostem p ípadu nebo osob podez elého, obvin ného, spoluobvin ného, poškozeného nebo sv dka nevhodné nebo lze-li ú elu vyšet ovacího pokusu dosáhnout jinak. (3) K vyšet ovacímu pokusu, který je provád n v p ípravném ízení, musí být p ibrána alespo jedna osoba, která není na v ci zú astn na, ledaže by nemožnost zajistit její p ítomnost p i vyšet ovacím pokusu zma ila jeho provedení. Je-li to pot ebné vzhledem k povaze v ci a ke skute nostem, které dosud v trestním ízení vyšly najevo, p ibere se k vyšet ovacímu pokusu znalec, pop ípad podez elý, obvin ný a sv dek. Jejich ú ast p i vyšet ovacím pokusu se ídí ustanoveními, která platí pro jejich výslech. Zú astní-li se vyšet ovacího pokusu osoba mladší než patnáct let, užije se p im en § 102. (4) K úkon m, které souvisejí s vyšet ovacím pokusem, nesmí být podez elý, obvin ný, poškozený nebo sv dek, který má právo odep ít výpov , žádným zp sobem donucován. § 104d Rekonstrukce (1) Rekonstrukce se koná, má-li být obnovením situace a okolnosti, za kterých byl trestný in spáchán nebo které k n mu mají podstatný vztah, prov ena výpov podez elého, obvin ného, spoluobvin ného, poškozeného nebo sv dka, jestliže jiné d kazy provedené v trestním ízení neposta ují k objasn ní v ci. (2) Na postup p i rekonstrukci se p im en užijí ustanovení o vyšet ovacím pokusu. § 104e Prov rka na míst (1) Prov rka na míst se koná, je-li zapot ebí za osobní p ítomnosti podez elého, obvin ného nebo sv dka doplnit nebo up esnit údaje d ležité pro trestní ízení, které se vztahují k ur itému místu. (2) Na postup p i prov rce na míst se p im en užijí ustanovení o vyšet ovacím pokusu. ODDÍL TVRTÝ Znalci
P ibrání znalce § 105 (1) Je-li k objasn ní skute nosti d ležité pro trestní ízení t eba odborných znalostí, vyžádá orgán inný v trestním ízení odborné vyjád ení. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není posta ující, p ibere orgán inný v trestním ízení znalce. V p ípravném ízení p ibírá znalce ten orgán inný v trestním ízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla v c vrácena k došet ení, státní zástupce, a v ízení p ed soudem p edseda senátu. O p ibrání znalce se vyrozumí obvin ný a v ízení p ed soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o p ibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku t eba, aby tato osoba n co konala nebo strp la. (2) P i výb ru osoby, která má být jako znalec p ibrána, je t eba p ihlížet k d vod m, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vylou en. P i vyžadování odborného vyjád ení orgán inný v trestním ízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjád ení vyžaduje, s ohledem na sv j pom r k obvin nému, jiným osobám zú astn ným na trestním ízení nebo pom r k v ci není podjatá. (3) Proti osob znalce lze vznést námitky z d vod , které stanoví zvláštní zákon. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zam ení znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V p ípravném ízení d vodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu soudu, p ed kterým se v dob oznámení námitek vede ízení; jsou-li námitky uplatn ny v rámci opravného prost edku, posoudí je orgán, kterému p ísluší o opravném prost edku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a d vody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, u iní opat ení k vyžádání znaleckého posudku bu jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opa ném p ípad oznámí osob , která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu d vody. Stanovisko k námitkám uplatn ným v rámci opravného prost edku zpravidla tvo í sou ást od vodn ní rozhodnutí o takovém opravném prost edku. (4) Jestliže jde o objasn ní skute nosti zvlášt d ležité, je t eba p ibrat znalce dva. Dva znalce je t eba p ibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitv mrtvoly nesmí být p ibrán jako znalec ten léka , který zem elého ošet oval pro nemoc, která smrti bezprost edn p edcházela. (5) O odborné vyjád ení podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalc , a fyzickou nebo právnickou osobu, která má pot ebné odborné p edpoklady. Státní orgán p edloží orgán m inným v trestním ízení odborné vyjád ení vždy bez úplaty. § 106 Znalec musí být v p edvolání upozorn n na následky nedostavení (§ 66) a na povinnost bez odkladu oznámit skute nosti, pro které by byl vylou en nebo které mu jinak brání být ve v ci inný jako znalec. Znalec musí být též pou en o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích k ivé výpov di a v dom nepravdivého znaleckého posudku; to se vztahuje i na znalce, který podal posudek na základ žádosti n které strany podle § 89 odst. 2.
§ 107 P íprava posudku (1) Znalci, který je pov en úkonem, se poskytnou pot ebná vysv tlení ze spis a vymezí se jeho úkoly. P itom je t eba dbát toho, že znalci nep ísluší provád t hodnocení d kaz a ešit právní otázky. Je-li toho k podání posudku t eba, dovolí se znalci nahlédnout do spis nebo se mu spisy zap j í. M že mu být též dovoleno, aby byl p ítomen p i výslechu obvin ného a sv dk a aby jim kladl otázky vztahující se na p edm t znaleckého vyšet ování. V od vodn ných p ípadech se znalci umožní, aby se zú astnil provedení i jiného úkonu trestního ízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku. Znalec m že též navrhnout, aby byly jinými d kazy nap ed objasn ny okolnosti pot ebné k podání posudku. (2) Znalec p ibraný k podání znaleckého posudku o p í in smrti nebo o zdravotním stavu zem elé osoby je oprávn n vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních p ípadech m že zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených zvláštním zákonem. (3) Znalci se zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemn . Posudek se doru uje též obhájci, a to na náklady obhajoby. § 108 Výslech znalce (1) Vypracoval-li znalec posudek písemn , sta í, aby se p i výslechu na odvolal a jej stvrdil. Nebyl-li posudek vypracován písemn , nadiktuje jej znalec p i výslechu do protokolu. (2) Bylo-li p ibráno více znalc , kte í dosp li po vzájemné porad k souhlasným záv r m, podá za všechny posudek ten z nich, jehož sami k tomu ur ili; r zní-li se záv ry znalc , je t eba vyslechnout každého zvláš . (3) V p ípravném ízení lze od výslechu znalce upustit, nemá-li policejní orgán ani státní zástupce o spolehlivosti a úplnosti písemn podaného znaleckého posudku pochybnosti. § 109 Vady posudku Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysv tlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, p ibere se znalec jiný. § 110 Posudek ústavu (1) Ve výjime ných, zvláš obtížných p ípadech, vyžadujících zvláštního v deckého posouzení, m že policejní orgán nebo státní zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu p ibrat státní orgán, v decký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou innost k podání znaleckého posudku nebo p ezkoumání posudku podaného znalcem.
(2) Ten, kdo byl p ibrán k podání znaleckého posudku nebo k p ezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1, podá posudek písemn . V n m ozna í osobu nebo osoby, které posudek vypracovaly a mohou být v p ípad pot eby jako znalci vyslechnuty; pokud bylo t eba p ibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejmén dv takové osoby. (3) P i výb ru osob uvedených v odstavci 2 je t eba p ihlížet k d vod m, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vylou en. (4) Ustanovení § 105 odst. 3 se p i vyžadování posudku ústavu užije obdobn . § 110a Jestliže znalecký posudek p edložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je v dom následk v dom nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se p i provád ní tohoto d kazu stejn , jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem inným v trestním ízení. Orgán inný v trestním ízení umožní znalci, kterého n která ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi pot ebnými pro vypracování znaleckého posudku. § 111 Použití zvláštních p edpis o znalcích (1) O ustanovení znalce, o zp sobilosti k této funkci a o vylou ení z ní, o právu odep ít provedení znaleckého úkonu, o slibu a o p ipomenutí povinností p ed provedením znaleckého úkonu, jakož i o náhrad hotových výloh a o odm n za znalecký úkon (znale né) platí zvláštní p edpisy. (2) Výši znale ného ur í ten, kdo znalce p ibral, a v ízení p ed soudem p edseda senátu bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji do dvou m síc od vyú tování znale ného. Nesouhlasí-li ten, kdo znalce p ibral, s výší vyú tovaného znale ného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (3) Znale né je t eba uhradit bez zbyte ného odkladu po jeho p iznání, nejpozd ji do 30 dn . ODDÍL PÁTÝ V cné a listinné d kazy § 112 (1) V cnými d kazy jsou p edm ty, kterými nebo na kterých byl trestný in spáchán, jiné p edm ty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skute nost a mohou být prost edkem k odhalení a zjišt ní trestného inu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného inu. (2) Listinnými d kazy jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skute nost vztahující se k trestnému inu nebo k obvin nému. ODDÍL ŠESTÝ Ohledání
§ 113 Ú el ohledání a protokol o n m (1) Ohledání se koná, mají-li být p ímým pozorováním objasn ny skute nosti d ležité pro trestní ízení. K ohledání se zpravidla p ibere znalec. (2) Protokol o ohledání musí poskytovat úplný a v rný obraz p edm tu ohledání; mají se proto k n mu p iložit fotografie, ná rty a jiné pom cky. § 114 Prohlídka t la a jiné podobné úkony (1) Prohlídce t la je povinen se podrobit každý, je-li nezbytn t eba zjistit, zda jsou na jeho t le stopy nebo následky trestného inu. Není-li prohlídka t la provád na léka em, m že ji provést jen osoba téhož pohlaví. (2) Je-li k d kazu t eba provést zkoušku krve nebo jiný obdobný úkon, je osoba, o kterou jde, povinna strp t, aby jí léka nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev nebo u ní provedl jiný pot ebný úkon, není-li spojen s nebezpe ím pro její zdraví. Odb r biologického materiálu, který není spojen se zásahem do t lesné integrity osoby, jíž se takový úkon týká, m že provést i tato osoba nebo s jejím souhlasem orgán inný v trestním ízení. Na požádání orgánu inného v trestním ízení m že tento odb r i bez souhlasu podez elého nebo obvin ného provést léka nebo odborný zdravotnický pracovník. (3) Je-li k d kazu t eba zjistit totožnost osoby, která se zdržovala na míst osoba, o kterou jde, povinna strp t úkony pot ebné pro takové zjišt ní.
inu, je
(4) Nelze-li úkon podle odstavc 1 až 3 pro odpor podez elého nebo obvin ného provést a nejde-li o odb r krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do t lesné integrity, je orgán inný v trestním ízení oprávn n po p edchozí marné výzv tento odpor p ekonat; policejní orgán pot ebuje k p ekonání odporu podez elého p edchozí souhlas státního zástupce. Zp sob p ekonání odporu musí být p im ený intenzit odporu. (5) O povinnosti podle p edchozích odstavc je t eba onu osobu pou it s upozorn ním na následky nevyhov ní (§ 66), podez elý nebo obvin ný se pou í také o možnosti postupu podle odstavce 4. § 115 Prohlídka a pitva mrtvoly a její exhumace (1) Vznikne-li podez ení, že smrt lov ka byla zp sobena trestným inem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. Poh bít mrtvolu lze v takových p ípadech jen se souhlasem státního zástupce. O tom rozhodne státní zástupce s nejv tším urychlením. (2) Exhumaci mrtvoly m že na ídit p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce. Vyšet ení duševního stavu
§ 116 (1) Je-li t eba vyšet it duševní stav obvin ného, p ibere se k tomu vždy znalec z oboru psychiatrie. (2) Nelze-li duševní stav vyšet it jinak, m že soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce na ídit, aby obvin ný byl pozorován ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazb , též ve zvláštním odd lení nápravného za ízení. Proti tomuto usnesení je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (3) Shledá-li znalec u obvin ného p íznaky nasv d ující jeho nep í etnosti nebo zmenšené p í etnosti, vysloví se zárove o tom, zda je jeho pobyt na svobod nebezpe ný. § 117 Pozorování duševního stavu nemá trvat déle než dva m síce; do té doby je t eba podat posudek. Na od vodn nou žádost znalc m že soud a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce tuto lh tu prodloužit, nikoli však více než o jeden m síc. Proti prodloužení lh ty je p ípustná stížnost. § 118 Jestliže jsou závažné pochybnosti, zda není u sv dka, jehož výpov je pro rozhodnutí zvlášt d ležitá, podstatn snížena schopnost správn vnímat nebo vypovídat, je možno vyšet it znalecky i duševní stav sv dka. Pozorování duševního stavu sv dka podle § 116 odst. 2 není však p ípustné. HLAVA ŠESTÁ Rozhodnutí § 119 Zp sob rozhodování (1) Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovn stanoví; v ostatních p ípadech rozhoduje, jestliže zákon nestanoví n co jiného, usnesením. (2) Státní zástupce a policejní orgán rozhodují, jestliže zákon nestanoví n co jiného, usnesením. ODDÍL PRVNÍ Rozsudek Obsah rozsudku § 120 (1) Rozsudek po úvodních slovech "Jménem republiky" musí obsahovat a) ozna ení soudu, o jehož rozsudek jde, i jména a p íjmení soudc , kte í se na rozhodnutí zú astnili,
b) den a místo vyhlášení rozsudku, c) výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, d) od vodn ní, pokud zákon nestanoví n co jiného, a e) pou ení o opravném prost edku. (2) Obžalovaný musí být v rozsudku ozna en údajem svého jména a p íjmení, dne a místa narození, svého zam stnání a bydlišt , pop ípad jinými údaji pot ebnými k tomu, aby nemohl být zam n n s jinou osobou. Jde-li o p íslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se i hodnost obžalovaného a útvar, jehož je p íslušníkem. (3) Výrok, jímž se obžalovaný uznává vinným, nebo jímž se obžaloby zproš uje, musí p esn ozna ovat trestný in, jehož se výrok týká, a to nejen zákonným pojmenováním a uvedením p íslušného zákonného ustanovení, nýbrž i uvedením, zda jde o zlo in nebo p e in, a místa, asu a zp sobu spáchání, pop ípad i uvedením jiných skute ností, jichž je t eba k tomu, aby skutek nemohl být zam n n s jiným, jakož i uvedením všech zákonných znak v etn t ch, které od vod ují ur itou trestní sazbu. § 121 Do rozsudku, jímž se rozhoduje otázka viny, pojme soud také výrok a) o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení, jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení v as uplatn n (§ 43 odst. 3), b) o ochranném opat ení, jestliže o n m bylo v hlavním lí ení nebo ve ve ejném zasedání konaném o odvolání rozhodnuto. § 122 (1) Odsuzující rozsudek musí obsahovat výrok o trestu s uvedením zákonných ustanovení, podle nichž byl trest vym en, nebo podle nichž bylo od potrestání upušt no, a jde-li o podmín né upušt ní od potrestání s dohledem, též výrok o stanovení zkušební doby a jejím trvání. Byl-li nad pachatelem vysloven dohled, musí být z výroku rozsudku z ejmé, zda dohled má být vykonáván v rozsahu stanoveném trestním zákonem nebo zda jsou vedle n j pachateli ukládána další p im ená omezení nebo povinnosti. Byl-li uložen trest, jehož výkon lze podmín n odložit, musí rozsudek obsahovat i výrok o tom, zda byl podmín ný odklad povolen, pop ípad na jaké podmínky je vázán. Byl-li uložen nepodmín ný trest odn tí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o zp sobu výkonu tohoto trestu. Je-li odsouzený pachatelem trestného inu spáchaného ve prosp ch organizované zlo inecké skupiny, je nutno výrok o tom rovn ž pojmout do rozsudku. (2) Ve výroku zproš ujícího rozsudku musí být uvedeno, o který z d vod uvedených v § 226 se zprošt ní obžaloby opírá. § 123
Soud, který rozhoduje znovu ve v ci, v níž d ív jší rozsudek byl na podklad odvolání, stížnosti pro porušení zákona nebo návrhu na obnovu zrušen jen áste n , pojme do nového rozsudku pouze ty výroky, stran nichž v c znovu rozhoduje. Na souvislost t chto výrok s výroky, v nichž z stal d ív jší rozsudek nedot en, p itom poukáže. § 124 V rozsudku, jímž ukládá souhrnný trest, musí soud ozna it ty d ív jší rozsudky, z nichž nový rozsudek zrušuje výrok o trestu a nahrazuje jej výrokem o trestu souhrnném. Ukládá-li se v rozsudku spole ný trest za pokra ování v trestném inu, musí soud ozna it ty d ív jší rozsudky, v nichž zrušuje výrok o vin , o pokra ujícím trestném inu a o trestných inech spáchaných s ním v jedno inném soub hu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vin sv j podklad, a nahrazuje je novými výroky, v etn výroku o spole ném trestu za pokra ování v trestném inu. § 125 (1) Pokud rozsudek obsahuje od vodn ní, soud v n m stru n vyloží, které skute nosti vzal za prokázané a o které d kazy svá skutková zjišt ní op el a jakými úvahami se ídil p i hodnocení provedených d kaz , zejména pokud si vzájemn odporují. Z od vodn ní musí být patrno, jak se soud vypo ádal s obhajobou, pro nevyhov l návrh m na provedení dalších d kaz a jakými právními úvahami se ídil, když posuzoval prokázané skute nosti podle p íslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu. P i od vodn ní uloženého trestu uvede jakými úvahami byl veden p i ukládání trestu, jak posoudil povahu a závažnost trestného inu z hlediska významu konkrétního chrán ného zájmu, který byl inem dot en, zp sobu provedení inu a jeho následk , okolností, za kterých byl in spáchán, osoby pachatele, míry jeho zavin ní a jeho pohnutky, zám ru nebo cíle, jakož i poleh ujících a p it žujících okolností, doby, která uplynula od spáchání trestného inu, p ípadné zm ny situace a délky trestního ízení, trvalo-li nep im en dlouhou dobu, p i zvážení složitosti v ci, postupu orgán inných v trestním ízení, významu ízení pro pachatele a jeho chování, kterým p isp l k pr tah m v ízení; uvede též, jak p ihlédl k osobním, rodinným, majetkovým a jiným pom r m pachatele, k jeho dosavadnímu zp sobu života, k chování pachatele po inu, zejména k jeho p ípadné snaze nahradit škodu i jiné škodlivé následky inu, a pokud byl ozna en jako spolupracující obvin ný též k tomu, jak významným zp sobem p isp l k objasn ní zvláš závažného zlo inu spáchaného leny organizované skupiny nebo ve prosp ch organizované zlo inecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného inu. Jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je t eba je rovn ž od vodnit. (2) V pou ení o odvolání, které musí být obsaženo v každém rozsudku soudu prvního stupn , se uvede lh ta, ve které musí být podáno (§ 248 odst. 1), ozna ení soudu, ke kterému má být odvolání podáno (§ 251), ozna ení soudu, který o podaném odvolání bude rozhodovat (§ 252), rozsah, v kterém mohou rozsudek napadat oprávn né osoby (§ 246), a vymezení nutného obsahu odvolání (§ 249). (3) V pou ení o dovolání, které musí být obsaženo v každém rozhodnutí soudu ve v ci samé u in ném v druhém stupni, se uvedou oprávn né osoby, v etn nutnosti, aby dovolání obvin ného bylo podáno prost ednictvím obhájce (§ 265d), lh ta k podání dovolání, ozna ení soudu, ke kterému má být dovolání podáno (§ 265e), ozna ení soudu, který o podaném dovolání bude rozhodovat, a vymezení nutného obsahu dovolání (§ 265f).
Porada a hlasování o rozsudku § 126 P i porad o rozsudku, jímž se rozhoduje o vin a trestu, posoudí soud zejména, a) zda se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán, b) zda tento skutek má všechny znaky n kterého trestného inu, c) zda tento skutek spáchal obžalovaný, d) zda je obžalovaný za tento skutek trestn odpov dný, e) zda trestnost skutku nezanikla, f) zda a jaký trest má být obžalovanému uložen, g) zda a v jakém rozsahu má být obžalovanému uložena povinnost nahradit poškozenému škodu nebo nemajetkovou újmu v pen zích nebo vydat bezd vodné obohacení, h) zda a jaké ochranné opat ení má být uloženo. § 127 (1) Porad a hlasování nesmí být krom soudc a p ísedících zú astnivších se jednání, jež rozsudku bezprost edn p edcházelo, a zapisovatele p ítomen nikdo jiný. O obsahu porady je nutno zachovat ml enlivost. (2) P i hlasování rozhoduje v tšina hlas . Nelze-li v tšiny dosáhnout, p ipo ítávají se hlasy obžalovanému nejmén p íznivé k hlas m po nich p ízniv jším tak dlouho, až se dosáhne v tšiny. Je-li sporné, které mín ní je obžalovanému p ízniv jší, rozhodne se o tom hlasováním. (3) Každý len senátu musí hlasovat, i když byl v n které p edchozí otázce p ehlasován. P i hlasování o trestu se však mohou hlasování zdržet ti, kdo hlasovali pro zprošt ní obžaloby; jejich hlasy se p i ítají k hlasu pro obžalovaného nejp ízniv jšímu. (4) P ísedící hlasují p ed soudci. P ísedící a soudci mladší hlasují p ed staršími. P edseda senátu hlasuje naposledy. (5) O hlasování se sepíše zvláštní protokol (§ 58). § 128 Vyhlášení rozsudku (1) Rozsudek je nutno vždy vyhlásit; vyhlašuje jej p edseda senátu.
(2) Vyhlašují se úvodní slova "Jménem republiky", plné zn ní výroku, aspo podstatná ást od vodn ní a pou ení o opravném prost edku. Vyhlášení musí být v naprosté shod s obsahem rozsudku, tak jak byl odhlasován. (3) Rozsudek se vyhlásí zpravidla hned po skon ení jednání, které rozsudku p edcházelo; není-li to možné, lze pro vyhlášení rozsudku jednání odro it na dobu nejdéle t í dn . § 129 Vyhotovení rozsudku (1) Každý rozsudek je nutno vyhotovit písemn . Vyhotovení rozsudku musí být ve shod s obsahem rozsudku, tak jak byl vyhlášen. (2) Jestliže nebyl rozsudek písemn vyhotoven již v porad , p edseda senátu nebo jím pov ený soudce, který byl lenem senátu, jej vyhotoví a p edá k doru ení a) v ízení p ed okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupn ve vazebních v cech do p ti pracovních dn a v ostatních v cech do deseti pracovních dn , b) v ízení p ed krajskými soudy jako soudy prvního stupn , vrchními soudy a p ed Nejvyšším soudem ve vazebních v cech do deseti pracovních dn a v ostatních v cech do dvaceti pracovních dn . Výjimky z t chto lh t povoluje na žádost p edsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných d vod , zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost v ci, v jednotlivých v cech p edseda soudu. Prodlouží-li lh tu o více jak dalších dvacet pracovních dn , písemn zd vodní, pro nebylo možné stanovit lh tu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 3. (3) Nem že-li p edseda senátu ani jiný jeho len vyhlášený rozsudek písemn vyhotovit pro p ekážku delšího trvání, vyhotoví jej na p íkaz p edsedy soudu jiný soudce. Jdeli o samosoudce, vyhotoví rozsudek soudce ur ený p edsedou soudu. (4) Vyhotovení rozsudku podepíše p edseda senátu a ten, kdo je vypracoval. Nem želi p edseda senátu podepsat vyhotovení rozsudku pro p ekážku delšího trvání, podpíše je za n ho jiný len senátu; d vod toho se na vyhotovení rozsudku poznamená. § 130 Doru ení rozsudku (1) Rozsudek se v opise doru í obžalovanému, státnímu zástupci, zú astn né osob a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení, a to i když byli p i vyhlášení rozsudku p ítomni. (2) Má-li obžalovaný obhájce nebo zákonného zástupce, doru í se opis rozsudku též jim. (3) Mají-li zú astn ná osoba nebo poškozený zákonného zástupce, doru í se opis rozsudku jen zákonnému zástupci; mají-li zmocn nce, doru í se jen zmocn nci. § 131
Oprava vyhotovení a opisu rozsudku (1) P edseda senátu m že zvláštním usnesením kdykoli opravit písa ské chyby a jiné z ejmé nesprávnosti, k nimž došlo ve vyhotovení rozsudku a jeho opisech, tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shod s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen. Opravu m že na ídit i soud vyššího stupn . (2) Opis usnesení o oprav se doru í všem osobám, jimž byl doru en opis rozsudku. (3) Proti rozhodnutí o oprav podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (4) Po právní moci usnesení o oprav se oprava provede jak ve vyhotovení rozsudku, tak i v opisech, které se od osob, jimž byly doru eny, vyžádají za tím ú elem zp t. § 132 zrušen § 133 Ú inky opravy Jestliže se oprava vyhotovení rozsudku nebo oprava opisu rozsudku podstatn dotkla obsahu n kterého z výrok rozsudku, b ží státnímu zástupci a osob opraveným výrokem p ímo dot ené lh ta k odvolání od doru ení opisu usnesení o oprav , a byla-li proti usnesení o oprav podána stížnost, od doru ení rozhodnutí o stížnosti. O tom je t eba osobu výrokem p ímo dot enou pou it. ODDÍL DRUHÝ Usnesení § 134 Obsah usnesení (1) Usnesení musí obsahovat a) ozna ení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, b) den a místo rozhodnutí, c) výrok usnesení s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, d) od vodn ní, pokud zákon nestanoví n co jiného, a e) pou ení o opravném prost edku. (2) V od vodn ní je t eba, jestliže to p ichází podle povahy v ci v úvahu, zejména uvést skute nosti, které byly vzaty za prokázané, d kazy, o n ž se skutková zjišt ní opírají, úvahy, jimiž se rozhodující orgán ídil p i hodnocení provedených d kaz , jakož i právní úvahy, na jejichž podklad posuzoval prokázané skute nosti podle p íslušných ustanovení zákona.
(3) Ve vykonávacím ízení m že soud prvního stupn vyhotovit zjednodušené usnesení, jestliže se po jeho vyhlášení ve ve ejném zasedání obvin ný nebo jiná oprávn ná osoba a státní zástupce vzdali práva stížnosti. Zjednodušené usnesení neobsahuje od vodn ní. § 135 Vyhlášení usnesení Vyhlásit je nutno jen ta usnesení, která byla u in na p i úkonu provád ném za ú asti osoby, které se usnesení dotýká, jakož i usnesení, která byla u in na v hlavním lí ení, ve ejném zasedání nebo neve ejném zasedání. § 136 Vyhotovení usnesení (1) Není t eba vyhotovovat usnesení, jimiž se jen upravuje pr b h ízení nebo zp sob provedení d kaz anebo jimiž se na izuje nebo p ipravuje jednání soudu. (2) Rovn ž není t eba vyhotovovat usnesení, která jsou zapsána v plném svém zn ní v protokole o úkonu, ledaže by bylo nutno opis takového usnesení n které osob doru ovat. Má-li být doru eno v takovém p ípad pouze státnímu zástupci, lze mu doru it opis protokolu. § 137 Oznamování usnesení (1) Usnesení je t eba oznámit osob , které se p ímo dotýká, jakož i osob , která k n mu dala svým návrhem podn t; usnesení soudu se oznámí též státnímu zástupci. Oznámení se d je bu vyhlášením usnesení v p ítomnosti toho, jemuž je t eba usnesení oznámit, anebo doru ením opisu usnesení. (2) Má-li osoba, jíž je t eba usnesení oznámit, obhájce, pop ípad zmocn nce, sta í, že usnesení bylo vyhlášeno bu oné osob , anebo jejímu obhájci, pop ípad zmocn nci; oznamuje-li se usnesení doru ením opisu, doru í se jen obhájci, pop ípad zmocn nci. Jde-li o osobu zbavenou zp sobilosti k právním úkon m nebo jejíž zp sobilost k právním úkon m je omezena, která obhájce, pop ípad zmocn nce nemá, oznámí se usnesení jejímu zákonnému zástupci. (3) Oznamuje-li se však obvin nému, který je zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo jehož zp sobilost k právním úkon m je omezena, usnesení, proti n muž má stížnost, je t eba je oznámit jak jemu, tak i jeho obhájci a jeho zákonnému zástupci. Je-li obvin ný ve vazb , ve výkonu trestu odn tí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu, je t eba takové usnesení oznámit jak obvin nému, tak i jeho obhájci i tehdy, je-li obvin ný osobou, jejíž zp sobilost k právním úkon m není omezena. (4) Usnesení, jímž bylo rozhodnuto o opravném prost edku, se státnímu zástupci, osob , které se rozhodnutí p ímo dotýká, a osob , která svým návrhem dala k usnesení podn t, vždy v opise doru í. § 138 Použití ustanovení o rozsudku
Jestliže tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na usnesení p im en ustanovení oddílu prvého této hlavy o rozsudku. ODDÍL T ETÍ Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí § 139 Právní moc a vykonatelnost rozsudku (1) Rozsudek je pravomocný, a nestanoví-li tento zákon n co jiného, i vykonatelný, a) jestliže zákon proti n mu odvolání nep ipouští, b) jestliže zákon sice proti n mu p ipouští odvolání, avšak aa) odvolání ve lh t podáno nebylo, bb) oprávn né osoby se odvolání výslovn vzdaly nebo je výslovn vzaly zp t, nebo cc) podané odvolání bylo zamítnuto. (2) Odvolání podané jen poškozeným a odvolání podané jen zú astn nou osobou nebrání tomu, aby ostatní ásti rozsudku nabyly právní moci a byly vykonány. Stejn tak odvolání týkající se jen n kterého z více obžalovaných nebrání tomu, aby rozsudek u ostatních obžalovaných nabyl právní moci a byl vykonán. (3) Jestliže byla lh ta k podání odvolání zmeškána, avšak byla podána oprávn nou osobou žádost o navrácení lh ty, nelze rozsudek vykonat až do pravomocného rozhodnutí o této žádosti. § 140 Právní moc a vykonatelnost usnesení (1) Usnesení je pravomocné a vykonatelné, a) jestliže zákon proti n mu stížnost nep ipouští, b) jestliže zákon sice proti n mu p ipouští stížnost, avšak aa) stížnost ve lh t podána nebyla, bb) oprávn né osoby se stížnosti výslovn vzdaly nebo ji výslovn vzaly zp t, nebo cc) podaná stížnost byla zamítnuta. (2) Usnesení je vykonatelné, i když dosud nenabylo právní moci, jestliže zákon proti n mu sice p ipouští stížnost, avšak nep iznává jí odkladný ú inek. (3) Stížnost, která se týká jen n které z více osob nebo jen n které z více v cí, o nichž bylo rozhodnuto týmž usnesením, nebrání ani v p ípad , že má odkladný ú inek, tomu, aby usnesení nabylo právní moci a bylo vykonáno v ostatních ástech, lze-li je odd lit. (4) Jestliže byla lh ta k podání stížnosti mající odkladný ú inek zmeškána, avšak byla podána oprávn nou osobou žádost o navrácení lh ty, nelze usnesení vykonat až do pravomocného rozhodnutí o této žádosti. HLAVA SEDMÁ
Stížnost a ízení o ní § 141 P ípustnost a ú inek (1) Opravným prost edkem proti usnesení je stížnost. (2) Stížností lze napadnout každé usnesení policejního orgánu. Usnesení soudu a státního zástupce lze stížností napadnout jen v t ch p ípadech, kde to zákon výslovn p ipouští a jestliže rozhodují ve v ci v prvním stupni. (3) Proti usnesení nejvyššího státního zástupce lze podat stížnost pouze tehdy, jestliže podle zákona o stížnosti p ísluší rozhodnout soudu. O stížnosti v t chto p ípadech rozhoduje Nejvyšší soud. O stížnosti proti usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce. (4) Stížnost má odkladný ú inek, jen kde to zákon výslovn stanoví. § 142 Oprávn né osoby (1) Nestanoví-li zákon n co jiného, m že stížnost podat osoba, které se usnesení p ímo dotýká nebo která k usnesení dala podn t svým návrhem, k n muž ji zákon oprav uje; proti usnesení soudu m že podat stížnost též státní zástupce, a to i ve prosp ch obvin ného. (2) Proti usnesení o vazb , o ochranném lé ení a o zabezpe ovací detenci mohou podat stížnost ve prosp ch obvin ného též osoby, které by mohly podat v jeho prosp ch odvolání. § 143 Lh ta a místo k podání (1) Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost sm uje, a to do t í dn od oznámení usnesení (§ 137); jestliže se usnesení oznamuje jak obvin nému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, b ží lh ta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozd ji. (2) Osobám, které podle ustanovení § 142 odst. 2 mohou podat stížnost ve prosp ch obvin ného, kon í lh ta k podání stížnosti týmž dnem jako obvin nému; státnímu zástupci však b ží lh ta vždy samostatn . § 144 Vzdání se a zp tvzetí stížnosti (1) Oprávn ná osoba se m že stížnosti výslovn vzdát. (2) Oprávn ná osoba m že podanou stížnost vzít výslovn zp t, dokud o ní nebylo rozhodnuto. Stížnost státního zástupce m že vzít zp t i státní zástupce nad ízený.
(3) Stížnost podaná ve prosp ch obvin ného jinou oprávn nou osobou nebo za obvin ného obhájcem nebo zákonným zástupcem, m že být vzata zp t jen s výslovným souhlasem obvin ného. Státní zástupce však m že vzít takovou stížnost zp t i bez souhlasu obvin ného. V tomto p ípad b ží obvin nému nová lh ta k podání stížnosti od vyrozum ní, že stížnost byla vzata zp t. (4) Zp tvzetí stížnosti vezme, není-li p ekážek, usnesením na v domí orgán povolaný k rozhodnutí o stížnosti, a nebyla-li v c dosud tomuto orgánu p edložena, orgán, proti jehož rozhodnutí stížnost sm uje; v ízení p ed soudem iní toto rozhodnutí p edseda senátu. § 145 Stížnostní d vody (1) Usnesení lze napadnout a) pro nesprávnost n kterého jeho výroku, nebo b) pro porušení ustanovení o ízení, které usnesení p edcházelo, jestliže toto porušení mohlo zp sobit nesprávnost n kterého výroku usnesení. (2) Stížnost lze op ít o nové skute nosti a d kazy. § 146 ízení p ed orgánem, proti jehož usnesení stížnost sm uje (1) Orgán, proti jehož usnesení stížnost sm uje, m že jí sám vyhov t, nedotkne-li se zm na p vodního usnesení práv jiné strany trestního ízení. Jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s p edchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, m že policejní orgán sám stížnosti vyhov t jen s p edchozím souhlasem státního zástupce. (2) Jestliže lh ta k podání stížnosti již všem oprávn ným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhov no podle odstavce 1, p edloží v c k rozhodnutí a) policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad p ípravným ízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k n muž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prost ednictvím nad ízenému státnímu zástupci, b) státní zástupce nad ízenému státnímu zástupci nebo soudu, c) p edseda senátu okresního soudu nad ízenému krajskému soudu, p edseda senátu krajského soudu nad ízenému vrchnímu soudu a p edseda senátu vrchního soudu Nejvyššímu soudu; p itom doru í, je-li to pot ebné, opis stížnosti státnímu zástupci a osob , která by mohla být rozhodnutím o stížnosti p ímo dot ena, d) státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nejvyššímu státnímu zástupci. § 146a Rozhodování o stížnosti proti rozhodnutím o zajišt ní osob a majetku a o uložení po ádkové pokuty (1) O stížnosti proti rozhodnutí, kterým státní zástupce
a) rozhodl o dalším trvání vazby nebo o žádosti o zrušení omezení spo ívajícího v zákazu vycestování do zahrani í, které bylo obvin nému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3 (§ 73b odst. 2), b) rozhodl o žádosti o zrušení omezení spo ívajícího v zákazu vycestování do zahrani í (§ 77a odst. 4), c) zajistil pen žní prost edky na ú tu u banky, nebo u spo itelního a úv rního družstva nebo jiné instituce, která vede ú et pro jiného, rozhodl o blokaci pen žních prost edk penzijního p ipojišt ní se státním p ísp vkem, blokaci erpání finan ního úv ru a blokaci finan ního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajišt ní nebo blokace, nebo nevyhov l žádosti o zrušení nebo omezení takového zajišt ní nebo blokace (§ 79a odst. 1, 3, 4 a § 79b), d) zajistil zaknihované cenné papíry, rozhodl o omezení takového zajišt ní nebo nevyhov l žádosti o zrušení nebo omezení zajišt ní zaknihovaných cenných papír (§ 79c odst. 4), e) zajistil nemovitost, rozhodl o omezení zajišt ní nemovitosti, nebo nevyhov l žádosti o zrušení nebo omezení takového zajišt ní (§ 79d odst. 1, 7 a 8), f) zajistil jinou majetkovou hodnotu, rozhodl o omezení zajišt ní jiné majetkové hodnoty, nebo nevyhov l žádosti o zrušení nebo omezení takového zajišt ní (§ 79e odst. 1 a 7), g) zajistil náhradní hodnotu, rozhodl o omezení zajišt ní náhradní hodnoty, nebo nevyhov l žádosti o zrušení nebo omezení takového zajišt ní (§ 79f), h) vydal p íkaz k zajišt ní majetku v jiném lenském stát Evropské unie, rozhodl o uznání p íkazu k zajišt ní majetku nacházejícího se na území eské republiky, anebo rozhodl o omezení takového zajišt ní (§ 460b, 460f a § 460h odst. 2), i) zajistil majetek obvin ného k zajišt ní nároku poškozeného nebo rozhodl o omezení zajišt ní (§ 47 a § 48 odst. 2), j) zajistil majetek obvin ného (§ 347), k) rozhodl o uložení po ádkové pokuty (§ 66 odst. 1) nebo l) rozhodl o zni ení v ci ohrožující bezpe nost lidí nebo majetku (§ 81b odst. 1), rozhoduje zpravidla do p ti dn po uplynutí lh ty k podání stížnosti všem oprávn ným osobám soud, v jehož obvodu je inný státní zástupce, který napadené rozhodnutí vydal. (2) O stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu podle § 66 odst. 1, § 79a odst. 1 a 3, § 79b, § 79c odst. 4, § 79d odst. 1 a 7, § 79e odst. 1 a 7 nebo § 79f rozhoduje ve lh t uvedené v odstavci 1 soud, v jehož obvodu je inný státní zástupce, který ve v ci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v p ípravném ízení. V c p edkládá soudu k rozhodnutí státní zástupce. Rozhodnutí nad ízeného orgánu § 147
(1) P i rozhodování o stížnosti p ezkoumá nad ízený orgán a) správnost všech výrok napadeného usnesení, proti nimž m že st žovatel podat stížnost, a b) ízení p edcházející napadenému usnesení. (2) Týká-li se stížnost jen n které z více osob nebo jen n které z více v cí, o nichž bylo rozhodnuto týmž usnesením, p ezkoumá nad ízený orgán jen správnost výrok týkajících se této osoby nebo této v ci a ízení p edcházející p ezkoumávané ásti usnesení. § 148 (1) Nad ízený orgán zamítne stížnost a) není-li p ípustná, b) byla-li podána opožd n , osobou neoprávn nou, osobou, která se jí výslovn vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již p ed tím výslovn vzala zp t, nebo c) není-li d vodná. (2) Jako opožd ná nem že být zamítnuta stížnost, kterou oprávn ná osoba podala opožd n jen proto, že se ídila nesprávným pou ením, které jí bylo dáno p i oznámení usnesení. § 149 (1) Nezamítne-li nad ízený orgán stížnost, zruší napadené usnesení, a je-li podle povahy v ci pot eba nového rozhodnutí, bu a) rozhodne sám ve v ci, nebo b) uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost sm uje, aby o v ci znovu jednal a rozhodl. (2) Soud rozhodující o stížnosti proti usnesení o zastavení trestního stíhání m že též, je-li to pro náležité objasn ní v ci pot ebné, p i zrušení napadeného usnesení vrátit v c státnímu zástupci k došet ení, a to i v tom p ípad , že trestní stíhání bylo zastaveno až po na ízení hlavního lí ení (§ 223 a 231). Ustanovení § 191 platí i tu. (3) Je-li vadná jen ást napadeného usnesení a lze-li ji odd lit od ostatních anebo týkáli se stížnost jen ásti usnesení (§ 147 odst. 2), omezí nad ízený orgán své rozhodnutí podle odstavce 1 jen na onu ást. (4) Záleží-li vada v tom, že v napadeném usnesení n který výrok chybí nebo je neúplný, m že nad ízený orgán, aniž vysloví zrušení napadeného usnesení, bu sám je doplnit, anebo uložit orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost sm uje, aby o chyb jícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil. (5) Soud rozhodující o stížnosti m že, pokládá-li to za nutné, na ídit, aby v c byla znovu v prvním stupni projednána a bylo o ní rozhodnuto v jiném složení senátu anebo jiným soudem téhož druhu a téhož stupn v jeho obvodu.
(6) Orgán, jemuž byla v c vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je p i novém rozhodování vázán právním názorem, který ve v ci vyslovil orgán nad ízený, a je povinen provést úkony, jejichž provedení tento orgán na ídil. § 150 (1) Orgán rozhodující o stížnosti nem že z jejího podn tu zm nit usnesení v neprosp ch osoby, která stížnost podala nebo v jejíž prosp ch byla stížnost podána. (2) Zm ní-li nad ízený orgán usnesení ve prosp ch obvin ného z d vodu, který prospívá také n kterému spoluobvin nému, zm ní usnesení také ve prosp ch tohoto spoluobvin ného. (3) Ustanovení odstavce 1 platí p im en i pro orgán, jemuž byla v c p ikázána k novému projednání a rozhodnutí. HLAVA OSMÁ Náklady trestního ízení § 151 Náklady trestního ízení, jež nese stát (1) Náklady nutné k provedení trestního ízení v etn ízení vykonávacího nese stát; nenese však vlastní náklady obvin ného, zú astn né osoby a poškozeného, ani vydání zp sobená zvolením obhájce a zmocn nce. Stát však nese náklady na nutnou obhajobu, které obvin nému vznikly v d sledku podání stížnosti pro porušení zákona. (2) Obhájce, který byl obvin nému ustanoven, má v i státu nárok na odm nu a náhradu hotových výdaj podle zvláštního p edpisu.2) Nárok je t eba uplatnit do jednoho roku ode dne, kdy se obhájce dozv d l, že povinnost obhajovat skon ila, jinak nárok zaniká; tento nárok obhájce, je-li plátcem dan z p idané hodnoty, se zvyšuje o ástku odpovídající této dani, kterou je obhájce povinen z odm ny za zastupování a z náhrad hotových výdaj odvést podle zvláštního právního p edpisu.3) Ustanovení v ty druhé se použije i v p ípad , kdy obhájce je spole níkem právnické osoby z ízené podle zvláštních právních p edpis upravujících výkon advokacie3a) a plátcem dan je tato právnická osoba. (3) O výši odm ny a náhrad hotových výdaj rozhodne na návrh obhájce orgán inný v trestním ízení, který vedl ízení v dob , kdy obhájci povinnost obhajovat skon ila, a to bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji do dvou m síc od podání návrhu. V ízení p ed soudem rozhodne p edseda senátu soudu prvního stupn . Na návrh obhájce m že orgán inný v trestním ízení p ijmout opat ení, aby obhájci byla poskytnuta ješt p ed skon ením trestního stíhání p im ená záloha na odm nu a náhradu hotových výdaj , jestliže je to od vodn no dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými d vody. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (5) Odm nu a náhradu hotových výdaj je t eba uhradit bez zbyte ného odkladu po jejich p iznání, nejpozd ji do 30 dn .
(6) Ustanovení odstavc 2 až 5 se p im en užijí na rozhodování o výši odm ny a náhrad hotových výdaj zvoleného obhájce obvin ným, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odm nu, a ustanoveného zmocn nce poškozeného. § 151a (1) Obvin ný, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odm nu, a poškozený, který má nárok na ustanovení zmocn nce, mohou žádat, aby p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce rozhodl o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obvin ný nebo poškozený vyžádá. Žádosti nelze vyhov t, jestliže takový d kaz není pro objasn ní v ci z ejm pot ebný nebo stejný úkon k prokázání téže skute nosti již vyžádal orgán inný v trestním ízení. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. Povinnost k náhrad náklad trestního ízení § 152 (1) Byl-li obžalovaný pravomocn uznán vinným, je povinen nahradit státu a) náklady spojené s výkonem vazby, b) odm nu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou, c) náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému p i podmín ném propušt ní z výkonu trestu odn tí svobody, d) náklady spojené s výkonem trestu odn tí svobody a s výkonem trestu domácího v zení a e) paušální ástkou ostatní náklady, jež nese stát. (2) Denní sazbu p ipadající na náklady spojené s výkonem vazby, náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému p i podmín ném propušt ní z výkonu trestu odn tí svobody a náklady spojené s výkonem trestu domácího v zení a zp sob úhrady t chto náklad stanoví Ministerstvo spravedlnosti obecn závazným právním p edpisem. (3) Paušální ástku uvedenou v odstavci 1 písm. e) stanoví obecn závazným právním p edpisem ministerstvo spravedlnosti. (4) Úhradu náklad spojených s výkonem trestu odn tí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odn tí svobody. § 152a U pohledávek vzniklých státu z titulu neuhrazených náklad trestního ízení uvedených v § 152 odst. 1, které stát v rámci ízení uhradil, se úrok z prodlení nevym uje. § 153
(1) Kdo podal zcela bezvýsledn dovolání nebo návrh na obnovu ízení, je povinen státu nahradit náklady ízení o tomto návrhu, a to paušální ástkou, kterou stanoví ministerstvo spravedlnosti obecn závazným právním p edpisem. Dále je povinen nahradit státu odm nu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti s takovým návrhem ustanoven, ledaže obvin ný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odm nu. (2) Povinnost k náhrad podle odstavce 1 nepostihuje státního zástupce a orgán pov ený pé í o mládež. § 154 Povinnost k náhrad náklad poškozeného (1) Byl-li poškozenému alespo z ásti p iznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo k vydání bezd vodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady pot ebné k ú elnému uplatn ní tohoto nároku v trestním ízení, v etn náklad vzniklých p ibráním zmocn nce. (2) Soud m že podle povahy v ci a okolností p ípadu rozhodnout na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo z ásti náklady související s ú astí poškozeného v trestním ízení, a to i v p ípad , že poškozenému nebyl p iznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení ani z ásti. Rozhodování o povinnosti k náhrad náklad trestního ízení a o jejich výši § 155 (1) O povinnosti odsouzeného k náhrad náklad spojených s výkonem vazby a o povinnosti k náhrad odm ny a hotových výdaj uhrazených ustanovenému obhájci státem [§ 152 odst. 1 písm. a), b)] rozhodne po právní moci rozsudku p edseda senátu soudu prvního stupn . (2) O povinnosti odsouzeného k náhrad náklad spojených s výkonem trestu domácího v zení rozhodne po výkonu trestu nebo jeho ásti p edseda senátu soudu prvního stupn .“. (3) O povinnosti odsouzeného, který byl podmín n propušt n z výkonu trestu odn tí svobody, hradit náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému rozhodne p edseda senátu soudu, který odsouzeného z výkonu trestu odn tí svobody propustil. P i tom se p im en použijí zvláštní právní p edpisy upravující náhrady náklad spojené s výkonem trestu domácího v zení a zp sob úhrady. (4) O povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady pot ebné k ú elnému uplatn ní nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení v trestním ízení nebo jiné náklady související s ú astí poškozeného v trestním ízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného p edseda senátu soudu prvního stupn ; nárok je t eba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká.
(5) O povinnosti odsouzeného hradit státu náklady vzniklé ustanovením zmocn nce poškozenému a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku p edseda senátu soudu prvního stupn i bez návrhu. (6) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 až 5 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 156 Jestliže náklady stanovené paušální ástkou [§ 152 odst. 1 písm. e) a § 153 odst. 1] nebyly zaplaceny kolkovými známkami, rozhodne o povinnosti k jejich náhrad po právní moci rozsudku p edseda senátu soudu prvního stupn . ÁST DRUHÁ P ípravné ízení § 157 Obecné ustanovení (1) Státní zástupce a policejní orgán jsou povinni organizovat svou innost tak, aby ú inn p ispívali k v asnosti a d vodnosti trestního stíhání. (2) Státní zástupce m že uložit policejnímu orgánu provedení takových úkon , které je tento orgán oprávn n provést a jichž je t eba k objasn ní v ci nebo ke zjišt ní pachatele. K prov ení skute ností nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, je státní zástupce dále oprávn n: a) vyžadovat od policejního orgánu spisy, v etn spis , v nichž nebylo zahájeno trestní ízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu p i prov ování oznámení, b) odejmout kteroukoliv v c policejnímu orgánu a u init opat ení, aby v c byla p ikázána jinému policejnímu orgánu, c) do asn odložit zahájení trestního stíhání. (3) V závažných a skutkov složitých v cech m že státní zástupce nebo policejní orgán využít odborné pomoci konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru. O návrh na výb r ur ité osoby jako konzultanta m že též požádat správní ú ad, jiný orgán, v deckou nebo výzkumnou instituci. O p ibrání konzultanta sepíše státní zástupce nebo policejní orgán ú ední záznam. Se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu m že konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon jeho funkce nahlížet do spisu a být p ítomen p i provád ní úkon trestního ízení. Do provád ní úkon však nesmí zasahovat. O všech skute nostech, o nichž se konzultant v pr b hu trestního ízení dozv d l, je povinen zachovávat ml enlivost. Na vylou ení konzultanta se p im en užijí zvláštní p edpisy o znalcích a tlumo nících. Ú ast konzultanta nezbavuje státního zástupce a policejní orgán odpov dnosti za zákonný pr b h trestního ízení. § 157a Žádost o p ezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce
(1) Ten, proti n muž se trestní ízení vede, a poškozený mají právo kdykoliv v pr b hu p ípravného ízení žádat státního zástupce, aby byly odstran ny pr tahy v ízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lh tou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned p edložit a státní zástupce ji musí neprodlen vy ídit. O výsledku p ezkoumání musí být žadatel vyrozum n. (2) Žádost o odstran ní pr tah v ízení nebo závad v postupu státního zástupce vy izuje státní zástupce bezprost edn vyššího státního zastupitelství. HLAVA DEVÁTÁ Postup p ed zahájením trestního stíhání § 158 (1) Policejní orgán je povinen na základ vlastních poznatk , trestních oznámení i podn t jiných osob a orgán , na jejichž podklad lze u init záv r o podez ení ze spáchání trestného inu, u init všechna pot ebná šet ení a opat ení k odhalení skute ností nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, a sm ující ke zjišt ní jeho pachatele; je povinen init též nezbytná opat ení k p edcházení trestné innosti. Pov ené orgány V ze ské služby eské republiky neprodlen informují Generální inspekci bezpe nostních sbor , jakmile zahájí takové šet ení. (2) Oznámení o skute nostech nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, je povinen p ijímat státní zástupce a policejní orgán. P itom je povinen oznamovatele pou it o odpov dnosti za v dom nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho m síce od oznámení jej vyrozum t o u in ných opat eních. (3) O zahájení úkon trestního ízení k objasn ní a prov ení skute ností d vodn nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, sepíše policejní orgán neprodlen záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které ízení zahajuje, a zp sob, jakým se o nich dov d l. Opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního ízení státnímu zástupci. Hrozí-li nebezpe í z prodlení, policejní orgán záznam sepíše po provedení pot ebných neodkladných a neopakovatelných úkon . K objasn ní a prov ení skute ností d vodn nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, opat uje policejní orgán pot ebné podklady a nezbytná vysv tlení a zajiš uje stopy trestného inu. V rámci toho je oprávn n, krom úkon uvedených v této hlav , zejména a) vyžadovat vysv tlení od fyzických a právnických osob a státních orgán , b) vyžadovat odborné vyjád ení od p íslušných orgán , a je-li toho pro posouzení v ci t eba, též znalecké posudky, c) obstarávat pot ebné podklady, zejména spisy a jiné písemné materiály, d) provád t ohledání v ci a místa inu, e) vyžadovat za podmínek uvedených v § 114 provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu, v etn odb ru pot ebného biologického materiálu,
f) po izovat zvukové a obrazové záznamy osob, za podmínek stanovených v § 114 snímat daktyloskopické otisky, provád t osobou téhož pohlaví nebo léka em prohlídku t la a jeho zevní m ení, jestliže je to nutné ke zjišt ní totožnosti osoby nebo ke zjišt ní a zachycení stop nebo následk inu, g) za podmínek stanovených v § 76 zadržet podez elou osobu, h) za podmínek stanovených v § 78 až 81 init rozhodnutí a opat ení v t chto ustanoveních nazna ená, i) zp sobem uvedeným v hlav tvrté provád t neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle tohoto zákona jejich provedení nepat í do výlu né pravomoci jiného orgánu inného v trestním ízení. (4) Jednotlivé úkony trestního ízení k objasn ní a prov ení skute ností d vodn nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, mohou na základ dožádání provést i jiné policejní orgány. (5) P i podání vysv tlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysv tlení požadováno od nezletilého, je t eba o úkonu p edem vyrozum t jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozum ní zákonného zástupce nelze zajistit. (6) O obsahu vysv tlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, se sepíše ú ední záznam. Ú ední záznam slouží státnímu zástupci a obvin nému ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysv tlení podala, byla vyslechnuta jako sv dek, a soudu k úvaze, zda takový d kaz provede. Nestanoví-li tento zákon jinak, ú ední záznam nelze v ízení p ed soudem použít jako d kaz. Je-li ten, kdo podal vysv tlení, pozd ji vyslýchán jako sv dek nebo jako obvin ný, nem že mu být záznam p e ten, nebo jinak konstatován jeho obsah. (7) Policejní orgán je oprávn n vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysv tlení ve stanovené dob na ur ené místo; v ízení o zlo inu je osoba povinna výzv vyhov t ihned. Jestliže se osoba, která byla ádn vyzvána k podání vysv tlení, bez dostate né omluvy nedostaví, m že být p edvedena. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být taková osoba upozorn na. (8) Vysv tlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil státem výslovn uloženou nebo uznanou povinnost ml enlivosti, ledaže by byl této povinnosti zprošt n p íslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Osoba podávající vysv tlení, s výjimkou podez elého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezaml et; vysv tlení m že odep ít, pokud by jím zp sobila nebezpe í trestního stíhání sob nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je t eba osobu, od níž je požadováno vysv tlení, p edem pou it. Nasv d ují-li zjišt né okolnosti tomu, že osob podávající vysv tlení bude t eba jako sv dkovi poskytnout ochranu, je t eba p i sepisování ú edního záznamu postupovat podle § 55 odst. 2. (9) Má-li výpov osoby povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, policejní orgán ji vyslechne jako sv dka za podmínek uvedených v § 158a. Jako sv dka
vyslechne i osobu mladší patnácti let a osobu, o jejíž schopnosti správn a úpln vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti. Jestliže lze p edpokládat, že další prov ování trestního oznámení nebo jiného podn tu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjišt na osoba, u níž je dostate n od vodn n záv r, že trestný in spáchala, a v d sledku toho nelze zahájit trestní stíhání a hrozí ztráta d kazní hodnoty výpov di, je možno vyslechnout jako sv dka i osobu, jejíž výpov má podle od vodn ného p edpokladu rozhodující význam pro zahájení trestního stíhání, nasv d ují-li zjišt né skute nosti tomu, že by mohl být na takovou osobu pro její výpov vyvíjen nátlak, anebo hrozí z jiného d vodu, že bude ovlivn na její výpov . Pokud výslechy t chto osob nebyly po zahájení trestního stíhání provedeny znovu podle § 164 odst. 4, lze protokoly o jejich výslechu v hlavním lí ení íst pouze podle § 211 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c); jinak je lze pouze p edest ít podle § 212. (10) Kdo se dostaví na výzvu k podání vysv tlení, má nárok na náhradu nutných výdaj podle zvláštního právního p edpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výd lku za stejných podmínek jako sv dek. Nárok nemá ten, kdo byl vyzván k dostavení se pro své protiprávní jednání. (11) Provádí-li opat ení nebo úkony podle p edchozích odstavc jiný policejní orgán než útvar Policie eské republiky, vyrozumí o p edm tu šet ení neprodlen útvar Policie eské republiky, který by jinak byl p íslušný k ízení. Vznikne-li mezi útvarem Policie eské republiky a jiným policejním orgánem spor o p íslušnost, p edloží v c k posouzení státnímu zástupci. Jeho stanovisko je závazné. (12) Je-li p i prov ování skute ností nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, zjišt no, že p íslušnou k ízení je Generální inspekce bezpe nostních sbor , policejní orgán ji o p edm tu šet ení neprodlen vyrozumí a v c jí p edá. Do doby, než Generální inspekce bezpe nostních sbor v c p evezme, je policejní orgán oprávn n provád t pouze neodkladné a neopakovatelné úkony. Vznikne-li mezi policejním orgánem a Generální inspekcí bezpe nostních sbor spor o p íslušnost, policejní orgán v c p edloží k posouzení p íslušnému státnímu zástupci. Jeho stanovisko je závazné. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije. § 158a Je-li p i prov ování skute ností nasv d ujících tomu, že byl spáchán trestný in, a zjiš ování jeho pachatele t eba provést neodkladný nebo neopakovatelný úkon spo ívající ve výslechu sv dka nebo v rekognici, provede se na návrh státního zástupce takový úkon za ú asti soudce; soudce v takovém p ípad odpovídá za zákonnost provedení úkonu a k tomu cíli m že do pr b hu úkonu zasahovat. Soudci však nep ísluší p ezkoumávat záv r státního zástupce o tom, že úkon je podle zákona neodkladný nebo neopakovatelný.
Operativn pátrací prost edky a podmínky jejich použití § 158b (1) Není-li dále stanoveno jinak, je policejní orgán, pokud k tomu byl pov en p íslušným ministrem, jde-li o útvar Policie eské republiky, policejním prezidentem, jde-li o Generální inspekci bezpe nostních sbor , jejím editelem, jde-li o útvar Vojenského
zpravodajství, jeho editelem, a jde-li o útvar Bezpe nostní informa ní služby, jejím editelem, a jde-li o útvar Ú adu pro zahrani ní styky a informace, jeho editelem, oprávn n v ízení o úmyslném trestném inu používat operativn pátrací prost edky, kterými se rozumí a) p edstíraný p evod, b) sledování osob a v cí, c) použití agenta. (2) Používání operativn pátracích prost edk nesmí sledovat jiný zájem než získání skute ností d ležitých pro trestní ízení. Tyto prost edky je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného ú elu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatn ztížené. Práva a svobody osob lze omezit jen v mí e nezbytn nutné. (3) Zvukové, obrazové a jiné záznamy získané p i použití operativn pátracích prost edk zp sobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona lze použít jako d kaz. § 158c P edstíraný p evod (1) P edstíraným p evodem se rozumí p edstírání koup , prodeje nebo jiného zp sobu p evodu p edm tu pln ní v etn p evodu v ci, a) k jejímuž držení je t eba zvláštního povolení, b) jejíž držení je nep ípustné, c) která pochází z trestného inu, nebo d) která je ur ena ke spáchání trestného inu. (2) P edstíraný p evod lze uskute nit pouze na základ písemného povolení státního zástupce. (3) Nesnese-li v c odkladu, lze p edstíraný p evod provést i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladn dodate n požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen provád ní p edstíraného p evodu ukon it a informace, které se v této souvislosti dozv d l, nijak nepoužít. (4) O p edstíraném p evodu sepíše policejní orgán záznam, který do 48 hodin doru í státnímu zástupci. § 158d Sledování osob a v cí (1) Sledováním osob a v cí (dále jen "sledování") se rozumí získávání poznatk o osobách a v cech provád né utajovaným zp sobem technickými nebo jinými prost edky. Pokud policejní orgán p i sledování zjistí, že obvin ný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zni it a poznatky, které se v této souvislosti dozv d l, nijak nepoužít.
(2) Sledování, p i kterém mají být po izovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskute nit pouze na základ písemného povolení státního zástupce. (3) Pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjiš ován obsah jiných písemností a záznam uchovávaných v soukromí za použití technických prost edk , lze je uskute nit jen na základ p edchozího povolení soudce. P i vstupu do obydlí nesm jí být provedeny žádné jiné úkony než takové, které sm ují k umíst ní technických prost edk . (4) Povolení podle odstavc 2 a 3 lze vydat jen na základ písemné žádosti. Žádost musí být od vodn na podez ením na konkrétní trestnou innost a, jsou-li známy, též údaji o osobách i v cech, které mají být sledovány. V povolení musí být stanovena doba, po kterou bude sledování provád no a která nesmí být delší než šest m síc . Tuto dobu m že ten, kdo sledování povolil, na základ nové žádosti písemn prodloužit vždy na dobu nejvýše šesti m síc . (5) Nesnese-li v c odkladu a nejde-li o p ípady uvedené v odstavci 3, lze sledování zahájit i bez povolení. Policejní orgán je však povinen o povolení bezodkladn dodate n požádat, a pokud je do 48 hodin neobdrží, je povinen sledování ukon it, p ípadný záznam zni it a informace, které se v této souvislosti dozv d l, nijak nepoužít. (6) Bez spln ní podmínek podle odstavc 2 a 3 lze sledování provést, pokud s tím výslovn souhlasí ten, do jehož práv a svobod má být sledováním zasahováno. Je-li takový souhlas dodate n odvolán, sledování se neprodlen zastaví. (7) Má-li být záznam po ízený p i sledování použit jako d kaz, je t eba k n mu p ipojit protokol s náležitostmi uvedenými v § 55 a 55a. (8) Pokud nebyly p i sledování zjišt ny skute nosti d ležité pro trestní ízení, je nutno záznamy p edepsaným zp sobem zni it. (9) Provozovatelé telekomunika ní innosti, jejich zam stnanci a jiné osoby, které se na provozování telekomunika ní innosti podílejí, jakož i pošta nebo osoba provád jící dopravu zásilek jsou povinny bezúplatn poskytovat policejnímu orgánu provád jícímu sledování podle jeho pokyn nezbytnou sou innost. P itom se nelze dovolávat povinnosti ml enlivosti stanovené zvláštními zákony. (10) V jiné trestní v ci, než je ta, v níž bylo sledování za podmínek uvedených v odstavci 2 provedeno, lze záznam po ízený p i sledování a p ipojený protokol použít jako d kaz jen tehdy, je-li i v této v ci vedeno ízení o úmyslném trestném inu nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíž práv a svobod bylo sledováním zasahováno. § 158e Použití agenta (1) Je-li vedeno trestní ízení pro zvláš závažný zlo in, pro trestný in spáchaný ve prosp ch organizované zlo inecké skupiny, pro trestný in p ijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), pro trestný in podplacení (§ 332 trestního zákoníku), pro trestný in nep ímého úplatká ství (§ 333 trestního zákoníku) nebo pro jiný úmyslný trestný in, k jehož stíhání
zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, je policejní orgán, pokud jím je útvar Policie eské republiky nebo Generální inspekce bezpe nostních sbor , oprávn n použít agenta. (2) Agentem je p íslušník Policie eské republiky nebo Generální inspekce bezpe nostních sbor plnící úkoly uložené mu ídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skute ného ú elu své innosti. Je-li to k použití agenta, jeho p íprav nebo k jeho ochran nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné a) vytvo it legendu o jiné osobní existenci a osobní údaje vyplývající z této legendy zavést do informa ních systém provozovaných podle zvláštních zákon , b) provád t hospodá ské innosti, k jejichž vykonávání je t eba zvláštní oprávn ní, povolení i registrace, c) zastírat p íslušnost k Policii eské republiky nebo ke Generální inspekci bezpe nostních sbor . (3) Orgány ve ejné správy jsou povinny poskytnout Policii eské republiky a Generální inspekci bezpe nostních sbor bez odkladu pot ebnou sou innost p i pln ní oprávn ní uvedených v odstavci 2. (4) Použití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu, v jehož obvodu je státní zástupce, podávající návrh, inný. V povolení musí být uveden ú el použití a doba, po kterou bude agent použit, a údaje umož ující identifikaci agenta. Na základ nového návrhu, obsahujícího vyhodnocení dosavadní innosti agenta, lze dobu povolení prodloužit, a to i opakovan . (5) Ke sledování osob a v cí v rozsahu uvedeném v § 158d odst. 2 a k provedení p edstíraného p evodu podle § 158c agent nepot ebuje další povolení. (6) Agent je povinen p i své innosti volit takové prost edky, které jsou zp sobilé ke spln ní jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám zp sobována újma na jejich právech nad míru nezbytn nutnou. Jiné povinnosti podle zvláštního zákona upravujícího postavení p íslušník Policie eské republiky nebo podle zvláštního zákona upravujícího postavení p íslušník Generální inspekce bezpe nostních sbor nemá. (7) Státní zástupce je povinen od p íslušného policejního orgánu vyžadovat údaje pot ebné pro posouzení, zda trvají d vody pro použití agenta a zda je jeho innost v souladu se zákonem. Tyto údaje je povinen pravideln , nejmén jednou za t i m síce, posuzovat, a pominou-li d vody pro použití agenta, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukon ení innosti agenta. Policejní orgán je povinen p edložit státnímu zástupci záznam o výsledku použití agenta. (8) Agent m že plnit své úkoly i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahrani í po p edchozím souhlasu p íslušných orgán státu, na jehož území má p sobit, a na základ povolení soudce uvedeného v odstavci 4 rozhoduje policejní prezident a v p ípad Generální inspekce bezpe nostních sbor její editel, pokud nestanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, jinak; v ostatním platí ustanovení odstavc 1 až 7.
§ 158f Objeví-li se d vod pro použití operativn pátracích prost edk až po zahájení trestního stíhání, postupuje se podle § 158b až 158e; po podání obžaloby o jejich použití rozhoduje p edseda senátu soudu prvního stupn i bez návrhu státního zástupce. nadpis vypušt n nadpis vypušt n nadpis vypušt n Skon ení prov ování § 159 (1) Policejní orgán je povinen prov it skute nosti nasv d ující tomu, že byl spáchán trestný in, a) do dvou m síc od jejich p ijetí, jde-li o v c pat ící do p íslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené p ípravné ízení, b) do t í m síc , jde-li o jinou v c pat ící do p íslušnosti okresního soudu, a c) do šesti m síc , jde-li o v c pat ící v prvním stupni do p íslušnosti krajského soudu. (2) Pokud nebylo oznámení nebo jiný podn t ve lh tách uvedených v odstavci 1 prov eno, policejní orgán státnímu zástupci písemn zd vodní, pro nebylo možné v zákonem stanovené lh t prov ování skon it, jaké úkony je t eba ješt provést a po jakou dobu bude prov ování pokra ovat. Státní zástupce m že pokynem policejnímu orgánu jednak zm nit vý et úkon , které mají být ješt provedeny, jednak stanovit odlišn lh tu, po kterou má prov ování ješt trvat. (3) Neskon í-li policejní orgán prov ování ve lh t prodloužené podle odstavce 2, p edloží spis státnímu zástupci s od vodn ným návrhem na její prodloužení. Státní zástupce postupuje obdobn , jak je uvedeno v odstavci 2. § 159a Odložení nebo jiné vy ízení v ci (1) Nejde-li ve v ci o podez ení z trestného inu, státní zástupce nebo policejní orgán v c odloží usnesením, jestliže není na míst vy ídit v c jinak. Takovým vy ízením m že být zejména a) odevzdání v ci p íslušnému orgánu k projednání p estupku nebo jiného správního deliktu, nebo b) odevzdání v ci jinému orgánu ke káze skému nebo kárnému projednání. (2) Státní zástupce nebo policejní orgán p ed zahájením trestního stíhání odloží usnesením v c, je-li trestní stíhání nep ípustné podle § 11 odst. 1.
(3) Státní zástupce nebo policejní orgán m že p ed zahájením trestního stíhání usnesením odložit v c, je-li trestní stíhání neú elné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b). (4) Státní zástupce m že v c odložit, jestliže z výsledk prov ování vyplývá, že nastaly okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 písm. c). (5) Státní zástupce nebo policejní orgán v c odloží též tehdy, pokud se nepoda ilo zjistit skute nosti oprav ující zahájit trestní stíhání (§ 160). Pominou-li d vody odložení, trestní stíhání zahájí. (6) Usnesení o odložení v ci musí být doru eno poškozenému, pokud je znám. Usnesení o odložení v ci podle odstavc 1 až 5 musí být doru eno do 48 hodin státnímu zástupci. Oznamovatel se o odložení v ci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal. (7) Proti usnesení o odložení v ci m že poškozený uvedený v odstavci 6 podat stížnost, jež má odkladný ú inek. § 159b Do asné odložení trestního stíhání (1) Jestliže to je t eba k objasn ní trestné innosti spáchané ve prosp ch organizované zlo inecké skupiny, nebo jiného úmyslného trestného inu, anebo zjišt ní jejich pachatel , m že policejní orgán se souhlasem státního zástupce do asn odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva m síce. (2) Trvají-li d vody, pro které bylo trestní stíhání do asn odloženo, m že státní zástupce na návrh policejního orgánu vyslovit souhlas s prodloužením lh ty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva m síce, a to i opakovan . (3) O do asném odložení trestního stíhání policejní orgán vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci. (4) Pominou-li d vody pro do asné odložení trestního stíhání, policejní orgán trestní stíhání neprodlen zahájí. HLAVA DESÁTÁ Zahájení trestního stíhání, další postup v n m a zkrácené p ípravné ízení ODDÍL PRVNÍ Zahájení trestního stíhání § 160 (1) Nasv d ují-li prov ováním podle § 158 zjišt né a od vodn né skute nosti tomu, že byl spáchán trestný in, a je-li dostate n od vodn n záv r, že jej spáchala ur itá osoba, rozhodne policejní orgán neprodlen o zahájení trestního stíhání této osoby jako obvin ného, pokud není d vod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 nebo § 159b odst. 1. Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obvin na, aby
nemohl být zam n n s jiným, zákonné ozna ení trestného inu, který je v tomto skutku spat ován; obvin ný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání ozna en stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osob obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2). V od vodn ní usnesení je t eba p esn ozna it skute nosti, které od vod ují záv r o d vodnosti trestního stíhání. (2) Opis usnesení o zahájení trestního stíhání je t eba doru it obvin nému nejpozd ji na po átku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce po íná lh ta k doru ení b žet od jeho zvolení nebo ustanovení. Opis usnesení o zahájení trestního stíhání advokáta je t eba bez odkladu doru it též ministru spravedlnosti a p edsedovi Komory. Opis usnesení o zahájení trestního stíhání p íslušníka Policie eské republiky, p íslušníka V ze ské služby eské republiky anebo celníka nebo zam stnance eské republiky, za azeného k výkonu práce v Policii eské republiky, V ze ské služb eské republiky anebo v Celní správ eské republiky doru í Generální inspekce bezpe nostních sbor též editeli p íslušného bezpe nostního sboru. (3) Policejní orgán provede pot ebné neodkladné nebo neopakovatelné úkony a zahájí trestní stíhání, pokud nelze dosáhnout, aby tyto úkony provedl p íslušný orgán, a nejpozd ji do t í dn od jejich provedení p edá v c tomuto orgánu, který pokra uje v ízení. (4) Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpe í jeho zma ení, zni ení nebo ztráty d kazu nesnese z hlediska ú elu trestního ízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno p ed soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je t eba vždy uvést, na základ jakých skute ností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. (5) Vyjde-li b hem vyšet ování najevo, že se obvin ný dopustil dalšího skutku, který není uveden v usnesení o zahájení trestního stíhání, postupuje se ohledn tohoto skutku zp sobem uvedeným v odstavcích 1 a 2. (6) Vyjde-li b hem vyšet ování najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným inem, než jak byl v usnesení o zahájení trestního stíhání právn posouzen, upozorní na to policejní orgán obvin ného a u iní o tom záznam do protokolu. (7) Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je p ípustná stížnost. ODDÍL DRUHÝ Vyšet ování § 161 Vyšet ovací orgány (1) Vyšet ováním se ozna uje úsek trestního stíhání p ed podáním obžaloby, postoupením v ci jinému orgánu nebo zastavením trestního stíhání, v etn schválení narovnání a podmín ného zastavení trestního stíhání p ed podáním obžaloby. (2) Nestanoví-li zákon jinak, vyšet ování konají útvary Policie eské republiky.
(3) Vyšet ování o trestných inech spáchaných p íslušníky Policie eské republiky, p íslušníky V ze ské služby eské republiky, celníky anebo zam stnanci eské republiky za azenými k výkonu práce v Policii eské republiky a o trestných inech spáchaných zam stnanci eské republiky za azenými k výkonu práce ve V ze ské služb eské republiky anebo v Celní správ eské republiky v souvislosti s pln ním jejich pracovních úkol , koná Generální inspekce bezpe nostních sbor . (4) Vyšet ování o trestných inech spáchaných p íslušníky Generální inspekce bezpe nostních sbor , p íslušníky Bezpe nostní informa ní služby, p íslušníky Ú adu pro zahrani ní styky a informace, p íslušníky Vojenského zpravodajství anebo p íslušníky Vojenské policie a vyšet ování o trestných inech zam stnanc eské republiky, za azených k výkonu práce v Generální inspekci bezpe nostních sbor , koná státní zástupce; p itom postupuje p im en podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšet ování. Ustanovení o souhlasu státního zástupce, který je t eba k provedení úkonu policejním orgánem, se neužijí. P i vyšet ování trestných in spáchaných p íslušníky Generální inspekce bezpe nostních sbor , p íslušníky Bezpe nostní informa ní služby, p íslušníky Ú adu pro zahrani ní styky a informace, p íslušníky Vojenského zpravodajství anebo p íslušníky Vojenské policie a p i vyšet ování trestných in zam stnanc eské republiky, za azených k výkonu práce v Generální inspekci bezpe nostních sbor , m že státní zástupce požádat orgány uvedené v § 12 odst. 2 v rámci jejich p sobnosti o opat ení jednotlivého d kazu nebo provedení jednotlivého úkonu vyšet ování, o sou innost p i opat ování d kazu nebo provád ní úkonu vyšet ování, o p edvedení osoby nebo za podmínek podle § 62 odst. 1 o doru ení písemnosti. Tento orgán je povinen státnímu zástupci urychlen vyhov t. (5) Za spln ní podmínek uvedených v § 20 odst. 1 koná a) Generální inspekce bezpe nostních sbor vyšet ování podle odstavce 3 i proti t m spoluobvin ným, kte í nejsou p íslušníky Policie eské republiky, p íslušníky V ze ské služby eské republiky anebo celníky nebo zam stnanci eské republiky, za azenými k výkonu práce v Policii eské republiky, V ze ské služb eské republiky anebo v Celní správ eské republiky, b) státní zástupce vyšet ování podle odstavce 4 i proti t m spoluobvin ným, kte í nejsou p íslušníky Generální inspekce bezpe nostních sbor , p íslušníky Bezpe nostní informa ní služby, p íslušníky Ú adu pro zahrani ní styky a informace anebo p íslušníky Vojenského zpravodajství anebo p íslušníky Vojenské policie nebo zam stnanci eské republiky, za azenými k výkonu práce v Generální inspekci bezpe nostních sbor . Ustanovení § 23 tím není dot eno. (6) Vyšet ování m že konat i kapitán lodi p i dálkových plavbách o trestných inech spáchaných na této lodi; p itom postupuje p im en podle ustanovení upravujících postup policejního orgánu konajícího vyšet ování. (7) Vyšet ování o trestných inech p íslušník ozbrojených sil spáchaných p i pln ní úkol v zahrani í m že konat i pov ený orgán Vojenské policie. (8) Jednotlivé úkony vyšet ování mohou na základ dožádání provést i jiné policejní orgány.
§ 162 P edání v ci policejnímu orgánu p íslušnému konat vyšet ování (1) Jestliže trestní oznámení nebo jiný podn t k trestnímu stíhání prov oval jiný policejní orgán, než který je uveden v § 161 odst. 2, a zjišt né skute nosti od vod ují zahájení trestního stíhání, tento policejní orgán bez odkladu p edloží v c orgánu p íslušnému konat vyšet ování. Tím není dot ena jeho povinnost na základ dožádání orgánu konajícího vyšet ování opat ovat jednotlivé d kazy, nebo je na základ takového pokynu provád t. (2) Jestliže se policejní orgán uvedený v § 161 odst. 2, kterému byla v c p edána jiným orgánem, nepovažuje za p íslušný, p edloží spisy neprodlen se svým stanoviskem státnímu zástupci; jinak pokra uje v ízení. nadpis vypušt n § 163 Trestní stíhání se souhlasem poškozeného (1) Trestní stíhání pro trestné iny ublížení na zdraví (§ 146 trestního zákoníku), t žkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci (§ 150 trestního zákoníku), neposkytnutí pomoci idi em dopravního prost edku (§ 151 trestního zákoníku), ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 2 trestního zákoníku, vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, porušování domovní svobody (§ 178 trestního zákoníku), poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokument uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, 2 trestního zákoníku, krádeže (§ 205 trestního zákoníku), zpronev ry (§ 206 trestního zákoníku), neoprávn ného užívání cizí v ci (§ 207 trestního zákoníku), neoprávn ného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 208 trestního zákoníku), podvodu (§ 209 trestního zákoníku), podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), lichvy (§ 218 trestního zákoníku), zatajení v ci (§ 219 trestního zákoníku), porušení povinnosti p i správ cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku), porušení povinnosti p i správ cizího majetku z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku), poškození v itele (§ 222 trestního zákoníku), poškození cizí v ci (§ 228 trestního zákoníku), nebezpe ného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku) a nebezpe ného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku) proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, v i níž by m l poškozený jako sv dek právo odep ít výpov (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný in znásiln ní podle § 185 odst. 1, 2 trestního zákoníku proti tomu, kdo je nebo v dob spáchání inu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný in opilství (§ 360 trestního zákoníku), pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty n kterého z t chto trestných in , lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokra ovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem n kolik, posta í souhlas by jen jednoho z nich. (2) Nep edloží-li poškozený své vyjád ení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu písemn , zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním m že poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zp t, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k záv re né porad . Výslovn odep ený souhlas však nelze znovu ud lit. § 163a
(1) Souhlasu poškozeného s trestním stíháním pro n který z trestných in uvedených v § 163 odst. 1 není t eba, pokud a) byla takovým inem zp sobena smrt, b) poškozený není schopen dát souhlas pro duševní chorobu nebo poruchu, pro kterou byl zbaven zp sobilosti k právním úkon m, nebo pro kterou byla jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, c) poškozeným je osoba mladší 15 let, d) z okolností je z ejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zp t v tísni vyvolané výhr žkami, nátlakem, závislostí nebo pod ízeností. (2) Jestliže se poškozený na výzvu orgánu inného v trestním ízení ihned nevyjád í, zda souhlasí s trestním stíháním podle § 163, tento orgán mu poskytne podle povahy v ci k vyjád ení p im enou lh tu, nejvýše však 30 dn . Po marném uplynutí této lh ty již souhlas s trestním stíháním dát nelze. O tom je t eba poškozeného písemn pou it. nadpis vypušt n § 164 Postup p i vyšet ování (1) Policejní orgán postupuje p i vyšet ování z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji v pot ebném rozsahu vyhledány d kazy k objasn ní všech základních skute ností d ležitých pro posouzení p ípadu, v etn osoby pachatele a následku trestného inu (§ 89 odst. 1). P itom postupuje zp sobem uvedeným v § 158 odst. 3 a 5; provádí i další úkony podle hlavy tvrté s výjimkou t ch, které je oprávn n provést pouze státní zástupce nebo soudce. Výslechy sv dk provádí, jestliže se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon nebo jde-li o výslech osoby mladší patnácti let, osoby, o jejíž schopnosti správn a úpln vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti, anebo nasv d ují-li zjišt né skute nosti tomu, že na sv dka by mohl být pro jeho výpov vyvíjen nátlak. Jinak poškozeného a další sv dky vyslechne jen tehdy, jestliže hrozí z jiného d vodu, že bude ovlivn na jejich výpov nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skute nosti nebo schopnost tyto skute nosti reprodukovat, zejména je-li pro složitost v ci od vodn n p edpoklad delšího trvání vyšet ování. Bez t chto podmínek je však možno, jestliže je toho t eba, vyslechnout znalce. (2) Úkony, které byly provedeny p ed zahájením trestního stíhání, nemusí policejní orgán opakovat, byly-li provedeny zp sobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona. (3) Policejní orgán vyhledává a za stanovených podmínek i provádí d kazy bez ohledu na to, zda sv d í ve prosp ch i neprosp ch obvin ného. Obvin ný nesmí být žádným zp sobem k výpov di nebo doznání donucován. Obhajoba obvin ného a jím navrhované d kazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné, musí být pe liv p ezkoumány. (4) Jestliže byly p ed zahájením trestního stíhání provedeny výslechy sv dk podle § 158 odst. 9 a lze-li takový úkon opakovat, policejní orgán jej na návrh obvin ného bu
provede znovu a obvin nému nebo obhájci umožní, aby se takového úkonu ú astnil, nebo jej pou í o právu domáhat se osobního výslechu takového sv dka v ízení p ed soudem. (5) Krom p ípad , kdy je podle tohoto zákona t eba souhlasu státního zástupce, iní policejní orgán všechna rozhodnutí o postupu vyšet ování a o provád ní vyšet ovacích úkon samostatn a je pln odpov dný za jejich zákonné a v asné provedení. nadpis vypušt n § 165 Ú ast obvin ného a obhájce ve vyšet ování (1) Policejní orgán m že p ipustit ú ast obvin ného na vyšet ovacích úkonech a umožnit mu klást otázky vyslýchaným sv dk m. Zejména tak postupuje, jestliže obvin ný nemá obhájce a spo ívá-li úkon ve výslechu sv dka, který má právo odep ít výpov . (2) Obhájce je již od zahájení trestního stíhání oprávn n být p ítomen p i vyšet ovacích úkonech, jejichž výsledek m že být použit jako d kaz v ízení p ed soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozum ní o n m zajistit. M že obvin nému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skon í a ud lí mu k tomu slovo. Námitky proti zp sobu provád ní úkonu m že vznášet kdykoliv v jeho pr b hu. Ú astní-li se obhájce výslechu sv dka, jehož totožnost má být z d vod uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je policejní orgán povinen p ijmout opat ení, která znemož ují obhájci zjistit skute nou totožnost sv dka. (3) Oznámí-li obhájce policejnímu orgánu, že se chce ú astnit vyšet ovacího úkonu uvedeného v odstavci 2, nebo spo ívá-li úkon ve výslechu sv dka, který má právo odep ít výpov , je policejní orgán povinen v as obhájci sd lit, o jaký druh úkonu se jedná, dobu a místo jeho konání, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozum ní obhájce nelze zajistit. Spo ívá-li úkon ve výslechu osoby, policejní orgán obhájci sd lí i údaje, podle nichž lze takovou osobu ztotožnit. Nelze-li tyto údaje p edem ur it, musí být ze sd lení z ejmé, k emu má tato osoba vypovídat. Sd lení o výslechu sv dka, jehož totožnost má být z d vod uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skute nou totožnost sv dka. (4) Jestliže policejní orgán p ipustí podle odstavce 1 p i provád ní vyšet ovacího úkonu ú ast obvin ného, postupuje p i jeho vyrozumívání obdobn jako v odstavci 3. § 166 Skon ení vyšet ování (1) Uzná-li policejní orgán vyšet ování za skon ené a jeho výsledky za posta ující k podání obžaloby, umožní obvin nému a obhájci v p im ené dob prostudovat spisy a u init návrhy na dopln ní vyšet ování. Na tuto možnost upozorní obvin ného a jeho obhájce nejmén t i dny p edem. Uvedenou lh tu lze se souhlasem obvin ného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované dopln ní za nutné, odmítne je. O t chto úkonech u iní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrh na dopln ní vyšet ování vyrozumí obvin ného nebo obhájce.
(2) Nevyužijí-li obvin ný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy, a koliv na ni byli ádn upozorn ni, u iní o tom policejní orgán záznam do spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo. (3) Po skon ení vyšet ování p edloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných d kaz a zd vodn ním, pro nevyhov l návrh m na provedení d kaz dalších, nebo u iní návrh na n které rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309. § 167 nadpis vypušt n (1) Policejní orgán je povinen skon it vyšet ování nejpozd ji a) do dvou m síc od zahájení trestního stíhání, jde-li o v c pat ící do p íslušnosti samosoudce, b) do t í m síc od zahájení trestního stíhání, jde-li o jinou v c pat ící do p íslušnosti okresního soudu. (2) Pokud není vyšet ování ve lh tách uvedených v odstavci 1 skon eno, policejní orgán státnímu zástupci písemn zd vodní, pro nebylo možné v zákonem stanovené lh t vyšet ování skon it, jaké úkony je t eba ješt provést a po jakou dobu bude vyšet ování pokra ovat. Státní zástupce m že pokynem policejnímu orgánu jednak zm nit vý et úkon , které mají být ješt provedeny, jednak stanovit odlišn lh tu, po kterou má vyšet ování ješt trvat. (3) Ve v cech, v nichž nebylo ve lh t stanovené podle odstavce 1 vyšet ování skon eno, je státní zástupce povinen v rámci dozoru nejmén jednou za m síc provést prov rku v ci, a pokud je to t eba, uložit policejnímu orgánu povinnost provést konkrétní úkony. O prov rce sepíše státní zástupce záznam. ODDÍL T ETÍ Zvláštní ustanovení o vyšet ování n kterých trestných in § 168 nadpis vypušt n (1) Ustanovení tohoto oddílu se užije p i vyšet ování trestných in , o nichž koná ízení v prvním stupni krajský soud. (2) Jestliže tento oddíl neobsahuje ustanovení zvláštní, postupuje se p i vyšet ování podle oddílu prvého a druhého této hlavy. § 169 nadpis vypušt n (1) Policejní orgán provádí d kazy v rozsahu, který je nezbytný pro podání obžaloby nebo pro jiné rozhodnutí státního zástupce; podmínkami, za nichž lze provád t výslech sv dk podle § 164 odst. 1, p itom není vázán.
(2) Pro ur ení rozsahu provád ných d kaz je rozhodující právní kvalifikace skutku, pro který je obvin ný v dob provád ní d kazu stíhán. Je-li obvin ný v pr b hu vyšet ování upozorn n, že skutek, pro který je vedeno trestní stíhání, bude nadále právn posuzován jako jiný trestný in, než je uveden v § 168 odst. 1, pokra uje se ve vyšet ování podle oddílu druhého této hlavy. D kazy, p edtím provedené podle odstavce 1, z stávají sou ástí d kaz opat ených v pr b hu vyšet ování; p i posuzování, zda byly provedeny v souladu se zákonem, se nep ihlíží k podmínkám, za nichž lze podle § 164 odst. 1 vyslýchat sv dky. § 170 nadpis vypušt n (1) Policejní orgán je povinen skon it vyšet ování nejpozd ji do šesti m síc od zahájení trestního stíhání. (2) Není-li vyšet ování ve lh t uvedené v odstavci 1 skon eno, postupuje policejní orgán a státní zástupce podle § 167 odst. 2, 3. ODDÍL TVRTÝ Rozhodnutí v p ípravném ízení § 171 Postoupení v ci jinému orgánu (1) Státní zástupce postoupí v c jinému orgánu, jestliže výsledky p ípravného ízení ukazují, že nejde o trestný in, že však jde o skutek, který by mohl být jiným p íslušným orgánem posouzen jako p estupek, jiný správní delikt nebo kárné provin ní. (2) Proti usnesení podle odstavce 1 m že obvin ný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný ú inek. nadpis vypušt n nadpis vypušt n § 172 Zastavení trestního stíhání (1) Státní zástupce zastaví trestní stíhání, a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede, b) není-li tento skutek trestným inem a není d vod k postoupení v ci, c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obvin ný, d) je-li trestní stíhání nep ípustné (§ 11 odst. 1), e) nebyl-li obvin ný v dob f) zanikla-li trestnost inu.
inu pro nep í etnost trestn odpov dný, nebo
(2) Státní zástupce m že zastavit trestní stíhání, a) je-li trest, k n muž m že trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný in byl obvin nému již uložen nebo který ho podle o ekávání postihne, b) bylo-li o skutku obvin ného již rozhodnuto jiným orgánem, káze sky, kárn anebo cizozemským soudem nebo ú adem a toto rozhodnutí lze považovat za posta ující, nebo c) jestliže vzhledem k významu a mí e porušení nebo ohrožení chrán ného zájmu, který byl dot en, zp sobu provedení inu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl in spáchán, a vzhledem k chování obvin ného po spáchání inu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky inu, je z ejmé, že ú elu trestního ízení bylo dosaženo. (3) Proti usnesení podle odstavc 1 a 2 m že obvin ný, a je-li znám, též poškozený, podat stížnost, jež má odkladný ú inek. (4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z n kterého d vodu uvedeného v odstavci 2, se pokra uje, prohlásí-li obvin ný do t í dn od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání v ci trvá. O tom je t eba obvin ného pou it. § 173 P erušení trestního stíhání (1) Státní zástupce p eruší trestní stíhání, a) nelze-li pro nep ítomnost obvin ného v c náležit objasnit, b) nelze-li obvin ného pro t žkou chorobu postavit p ed soud, c) není-li obvin ný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání inu, schopen chápat smysl trestního stíhání, d) navrhuje-li se p edání trestního stíhání do ciziny, nebo byl-li obvin ný vydán do ciziny nebo vyhošt n. (2) P ed rozhodnutím o p erušení trestního stíhání je nutno u init vše, eho je t eba k zabezpe ení úsp šného provedení trestního stíhaní. Pomine-li d vod p erušení, státní zástupce rozhodne, že se v trestním stíhání pokra uje. (3) O p erušení trestního stíhání je t eba vyrozum t poškozeného. § 173a Doru ení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení v ci doru í státní zástupce bezodkladn po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství. ODDÍL PÁTÝ Dozor státního zástupce
§ 174 (1) Dozor nad zachováváním zákonnosti v p ípravném ízení vykonává státní zástupce. (2) Krom oprávn ní uvedených v § 157 odst. 2 je p i výkonu dozoru státní zástupce oprávn n a) dávat závazné pokyny k vyšet ování trestných in , b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných inech za ú elem prov rky, zda policejní orgán v as zahajuje trestní stíhání a ádn v n m postupuje, c) zú astnit se provád ní úkon policejního orgánu, osobn provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšet ování a vydat rozhodnutí v kterékoliv v ci; p itom postupuje podle ustanovení tohoto zákona pro policejní orgán a proti jeho rozhodnutí je p ípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu, d) vracet v c policejnímu orgánu se svými pokyny k dopln ní, e) rušit nezákonná nebo neod vodn ná rozhodnutí a opat ení policejního orgánu, která m že nahrazovat vlastními; u usnesení o odložení v ci m že tak u init do 30 dn od doru ení; jestliže rozhodnutí policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak než na podklad stížnosti oprávn né osoby proti usnesení policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí p ípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí policejního orgánu, f) p ikázat, aby úkony ve v ci provád la jiná osoba služebn
inná v policejním orgánu.
§ 174a Oprávn ní nejvyššího státního zástupce (1) Nejvyšší státní zástupce m že do t í m síc od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupc o zastavení trestního stíhaní nebo o postoupení v ci. (2) Za tím ú elem m že státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství vyžadovat od nižších státních zastupitelství spisy, dokumenty, materiály a zprávy a provád t prov rky. (3) Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokra uje v ízení státní zástupce, který ve v ci rozhodoval v prvním stupni. P itom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a dopln ní, jejichž provedení Nejvyšší státní zástupce na ídil. § 175 (1) Pouze státní zástupce je oprávn n a) rozhodnout o zastavení, podmín ném zastavení nebo p erušení trestního stíhání a o postoupení v ci jinému orgánu, b) podat obžalobu,
c) rozhodovat o prodloužení vazby a o ponechání obvin ného ve vazb , o propušt ní z vazby na svobodu a o žádosti obvin ného o propušt ní z vazby na svobodu, d) na ídit zajišt ní majetku obvin ného a ur it, na které prost edky a v ci se toto zajišt ní nevztahuje, anebo zrušit takové zajišt ní, e) provést zajišt ní nároku poškozeného na náhradu nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení a omezit nebo zrušit takové zajišt ní anebo v c z n ho vyjmout, f) na ídit exhumaci mrtvoly, g) navrhnout vyžádání obvin ného z ciziny, h) provést p edb žné šet ení v ízení o vydání do ciziny. (2) Ve v cech, v nichž vyšet ování koná státní zástupce, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v p ípravném ízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství; tím není dot eno právo státního zástupce, který koná vyšet ování, u init rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309 za podmínek tam uvedených, pokud si toto právo nevyhradil státní zástupce vykonávající dozor. ODDÍL ŠESTÝ Obžaloba § 176 (1) Jestliže výsledky vyšet ování dostate n od vod ují postavení obvin ného p ed soud, státní zástupce podá obžalobu a p ipojí k ní spisy a jejich p ílohy. O podání obžaloby vyrozumí obvin ného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé, a jeli obvin ný advokátem též ministra spravedlnosti a p edsedu Komory. (2) Obžaloba m že být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160). Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný in, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to p ed podáním obžaloby obvin ného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se z etelem na zamýšlenou zm nu vyšet ování doplnit. § 177 nadpis vypušt n Obžaloba musí obsahovat a) ozna ení státního zástupce a den sepsání obžaloby, b) jméno a p íjmení obvin ného, den a místo jeho narození, jeho zam stnání a bydlišt , pop ípad jiné údaje pot ebné k tomu, aby nemohl být zam n n s jinou osobou; jde-li o p íslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se též hodnost obvin ného a útvar, jehož je p íslušníkem, c) žalobní návrh, v n mž musí být p esn ozna en skutek, pro který je obvin ný stíhán, s uvedením místa, asu a zp sobu jeho spáchání, pop ípad s uvedením jiných skute ností, pokud je jich t eba k tomu, aby skutek nemohl být zam n n s jiným a aby bylo od vodn no
použití ur ité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný in obžaloba v tomto skutku spat uje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením p íslušného ustanovení zákon a všech zákonných znak v etn t ch, které od vod ují ur itou trestní sazbu, d) od vodn ní žalovaného skutku s uvedením d kaz , o které se toto od vodn ní opírá, a seznam d kaz , jejichž provedení se v hlavním lí ení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce ídil p i posuzování skute ností podle p íslušných ustanovení zákona. § 178 nadpis vypušt n (1) Státní zástupce navrhne v obžalob , aby soud uložil ochranné lé ení nebo zabezpe ovací detenci nebo ochrannou výchovu anebo zabrání v ci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky. (2) Návrh uvedený v odstavci 1 m že státní zástupce u init též samostatn . § 178a Spolupracující obvin ný (1) V ízení o zvláš závažném zlo inu m že státní zástupce v obžalob ozna it obvin ného za spolupracujícího, jestliže obvin ný a) oznámí státnímu zástupci skute nosti, které jsou zp sobilé významn p isp t k objasn ní takového zlo inu spáchaného leny organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prosp ch organizované zlo inecké skupiny, nebo které pomohou zabránit dokonání takového zlo inu, a zaváže se podat jak v p ípravném ízení, tak i v ízení p ed soudem úplnou a pravdivou výpov o t chto skute nostech, b) dozná se k inu, pro který je stíhán, p i emž nejsou d vodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo u in no svobodn , vážn a ur it , a c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl ozna en jako spolupracující obvin ný, a považuje-li státní zástupce takové ozna ení za pot ebné vzhledem k povaze trestného inu, k jehož objasn ní se obvin ný zavázal, a to i s p ihlédnutím k trestnému inu uvedenému v doznání obvin ného, k osob obvin ného a k okolnostem p ípadu, zejména zda a jakým zp sobem se obvin ný podílel na spáchání trestného inu, k jehož objasn ní se zavázal a jaké následky svým jednáním zp sobil. (2) P ed tím, než státní zástupce obvin ného ozna í jako spolupracujícího vyslechne ho zejména k obsahu oznámení a k jeho doznání. Obvin ného také vyslechne k tomu, zda si je v dom d sledk svého postupu. P ed výslechem státní zástupce obvin ného pou í o jeho právech, o podstat ozna ení za spolupracujícího obvin ného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 a také o tom, že jakmile obvin ný v p ípravném ízení nebo v ízení p ed soudem poruší své závazky nebude nadále považován za spolupracujícího obvin ného. nadpis vypušt n § 179 nadpis vypušt n
(1) K podání obžaloby a k jejímu zastupování p ed soudem je p íslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu p sobí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v p ípravném ízení a v c nep edal nižšímu státnímu zastupitelství. (2) I po podání obžaloby m že státní zástupce požádat policejní orgán uvedený v § 12 odst. 2 o opat ení d kazu, který pot ebuje k zastupování obžaloby v ízení p ed soudem. ODDÍL SEDMÝ Zkrácené p ípravné ízení § 179a (1) Zkrácené p ípravné ízení se koná o trestných inech, o nichž p ísluší konat ízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice nep evyšuje t i léta, jestliže a) podez elý byl p istižen p i inu nebo bezprost edn poté, nebo b) v pr b hu prov ování trestního oznámení nebo jiného podn tu k trestnímu stíhání byly zjišt ny skute nosti, jinak od vod ující zahájení trestního stíhání a lze o ekávat, že podez elého bude možné ve lh t uvedené v § 179b odst. 4 postavit p ed soud. (2) Zkrácené p ípravné ízení konají policejní orgány uvedené v § 12 odst. 2. (3) O trestných inech p íslušník Generální inspekce bezpe nostních sbor , p íslušník Bezpe nostní informa ní služby, p íslušník Ú adu pro zahrani ní styky a informace a p íslušník Vojenského zpravodajství anebo Vojenské policie nebo o trestných inech zam stnanc eské republiky, za azených k výkonu práce v Generální inspekci bezpe nostních sbor , koná zkrácené p ípravné ízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 4 a 5 zde platí p im en . § 179b (1) Orgán konající zkrácené p ípravné ízení provádí úkony podle hlavy deváté. Zp sobem uvedeným v hlav tvrté provádí pouze neodkladné nebo neopakovatelné úkony. (2) Ve zkráceném p ípravném ízení má podez elý stejná práva jako obvin ný (§ 33 odst. 1, 2). Zadržený podez elý má právo zvolit si obhájce a radit se s ním bez p ítomnosti t etí osoby již v pr b hu zadržení. Pokud si podez elý, který nebude propušt n ze zadržení, ale bude p edán s návrhem na potrestání soudu k provedení zjednodušeného ízení (§ 314b odst. 1, 2), ve stanovené lh t obhájce nezvolí, je t eba mu obhájce na dobu, po kterou trvají d vody zadržení, ustanovit (§ 38). O tom je t eba podez elého p ed jeho výslechem pou it a poskytnout mu plnou možnost uplatn ní jeho práv. (3) Podez elého ze spáchání trestného inu je t eba vyslechnout a nejpozd ji na po átku výslechu mu sd lit, ze spáchání jakého skutku je podez elý a jaký trestný in je v tomto skutku spat ován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené p ípravné ízení u iní záznam do protokolu. Opis záznamu doru í podez elému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci. Na postup p i výslechu podez elého se p im en užijí ustanovení o výslechu obvin ného.
(4) Zkrácené p ípravné ízení musí být skon eno nejpozd ji do dvou týdn ode dne, kdy policejní orgán sd lil podez elému, ze spáchání jakého skutku je podez elý a jaký trestný in je v tomto skutku spat ován (§ 179b odst. 3). § 179c (1) Nerozhodne-li po skon ení zkráceného p ípravného ízení policejní orgán o odložení v ci z d vodu uvedeného v § 159a odst. 1 až 4, p edloží státnímu zástupci stru nou zprávu o jeho výsledku, ve které uvede, jaký trestný in je spat ován ve skutku, pro který je sd leno podez ení, a jaké d kazy, jež lze provést p ed soudem, podez ení od vod ují. Ke zpráv policejní orgán p ipojí všechny písemnosti a v ci shromážd né v pr b hu zkráceného p ípravného ízení. (2) Státní zástupce, kterému byl doru en návrh policejního orgánu podle odstavce 1, nebo který sám provedl zkrácené p ípravné ízení, a) podá soudu návrh na potrestání, shledá-li, že výsledky zkráceného p ípravného ízení od vod ují postavení podez elého p ed soud, b) v c odloží, nejde-li ve v ci o podez ení z trestného inu, c) odevzdá v c p íslušnému orgánu k projednání p estupku, d) odevzdá v c jinému orgánu ke káze skému nebo kárnému projednání, e) v c odloží, jestliže je trestní stíhání nep ípustné podle § 11 odst. 1, f) v c odloží, rozhodl-li o schválení narovnání, p i emž použije obdobn ustanovení § 309 a násl., g) v c podmín n odloží podle § 179g, h) v c m že odložit též, jestliže je trestní stíhání neú elné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2, nebo i) opat ením vrátí v c policejnímu orgánu, je-li v rámci zkráceného p ípravného ízení t eba provést další úkon. (3) Neu iní-li státní zástupce žádné rozhodnutí nebo opat ení podle odstavce 1, p edá v c policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání s poukazem na to, že skutek, pro který se vedlo zkrácené p ípravné ízení, má být správn posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej posuzoval policejní orgán, a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené p ípravné ízení konat. (4) O odložení v ci podle odstavce 1 nebo o rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí orgán, který takové rozhodnutí u inil, poškozeného, pokud je znám, a oznamovatele, pokud o to podle § 158 odst. 2 požádal. § 179d
(1) Návrh na potrestání obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou od vodn ní. (2) K návrhu p ipojí státní zástupce všechny písemnosti a další p ílohy, které mají význam pro soudní ízení a rozhodnutí. (3) O podání návrhu na potrestání advokáta státní zástupce bez odkladu vyrozumí ministra spravedlnosti a p edsedu Komory. § 179e Jestliže je státnímu zástupci p edána zadržená podez elá osoba a státní zástupce ji nepropustí na svobodu, p edá ji nejpozd ji do 48 hodin od zadržení soudu spolu s návrhem na potrestání; jinak rozhodne o zahájení trestního stíhání a p edloží soudu návrh na rozhodnutí o vazb obvin ného. § 179f (1) Zkrácené p ípravné ízení nelze konat nebo v n m pokra ovat, jestliže a) je dán d vod vazby a nejsou spln ny podmínky pro p edání zadrženého podez elého spolu s návrhem na potrestání soudu, nebo b) jsou dány d vody pro konání spole ného ízení o dvou nebo více trestných inech, a alespo o jednom z nich je t eba konat vyšet ování. (2) Není-li zkrácené p ípravné ízení skon eno ve lh t uvedené v § 179b odst. 4, státní zástupce s p ihlédnutím k okolnostem p ípadu a) prodlouží lh tu, v níž je t eba zkrácené p ípravné ízení skon it, nejvýše však o deset dn , b) na ídí policejnímu orgánu, který dosud vedl zkrácené p ípravné ízení, aby zahájil trestní stíhání a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté, nebo c) uloží, aby v c byla p edložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 k zahájení trestního stíhání; státní zástupce tak postupuje vždy, je-li dán n který z d vod uvedených v odstavci 1. Podmín né odložení podání návrhu na potrestání § 179g (1) Namísto podání návrhu na potrestání m že státní zástupce za podmínek uvedených v § 307 rozhodnout o tom, že se podání návrhu na potrestání podmín n odkládá, jestliže a) podez elý se k inu doznal, b) nahradil škodu, pokud byla inem zp sobena, nebo vydal bezd vodné obohacení inem získané, c) s podmín ným odložením podání návrhu na potrestání vyslovil souhlas,
a vzhledem k osob podez elého, s p ihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem p ípadu lze d vodn takové rozhodnutí považovat za dosta ující. (2) V rozhodnutí o podmín ném odložení podání návrhu na potrestání se stanoví zkušební doba na šest m síc až jeden rok. Zkušební doba po íná právní mocí tohoto rozhodnutí. (3) Podez elému lze též uložit, aby ve zkušební dob dodržoval p im ená omezení a povinnosti sm ující k tomu, aby vedl ádný život. (4) Proti rozhodnutí o podmín ném odložení podání návrhu na potrestání m že podez elý a poškozený podat stížnost, jež má odkladný ú inek. § 179h (1) Jestliže podez elý v pr b hu zkušební doby vedl ádný život a vyhov l i dalším uloženým omezením, rozhodne státní zástupce, jenž podmín n odložil podání návrhu na potrestání v prvním stupni, že se osv d il. Jinak, a to pop ípad i b hem zkušební doby, postupuje podle § 179f odst. 2 písm. b). (2) Jestliže do šesti m síc od uplynutí zkušební doby nebylo u in no rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom m l podez elý vinu, má se za to, že se osv d il. (3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že podez elý se osv d il, nebo uplynutím lh ty uvedené v odstavci 2 nastávají ú inky uvedené v § 11a odst. 1 písm. b). (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podez elý a poškozený podat stížnost, jež má odkladný ú inek. ÁST T ETÍ ízení p ed soudem HLAVA JEDENÁCTÁ Základní ustanovení § 180 (1) Trestní stíhání p ed soudem se koná jen na podklad obžaloby, kterou podává a p ed soudem zastupuje státní zástupce. V ízení p ed okresním soudem se státní zástupce m že nechat zastoupit právním ekatelem nebo asistentem státního zástupce. (2) P i podání a zastupování obžaloby se státní zástupce ídí zákonem a vnit ním p esv d ením založeným na uvážení všech okolností p ípadu. V ízení p ed soudem vystupuje tak, aby byly objasn ny všechny podstatné skute nosti rozhodné z hlediska podané obžaloby. Za tímto ú elem opat uje z vlastní iniciativy nebo na žádost p edsedy senátu i další d kazy, které nebyly dosud opat eny i provedeny.
(3) P i dokazování v hlavním lí ení a ve ve ejném zasedání státní zástupce navrhuje provedení d kaz , které nebyly navrženy již v obžalob a pot eba je provést vznikla v pr b hu ízení p ed soudem; zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu p edsedy senátu d kazy (§ 203, § 215 odst. 2), které podporují obžalobu. Obhájce nebo obvin ný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu se souhlasem p edsedy senátu provád t d kazy (§ 215 odst. 2) ve prosp ch obhajoby. Spo ívá-li provedení t chto d kaz n kterou ze stran ve výslechu sv dka nebo znalce, provede jeho zákonné pou ení p ed zapo etím výslechu p edseda senátu nebo jiný pov ený len senátu. (4) V hlavním lí ení, ve ve ejném zasedání nebo p i jiném úkonu soudu provád ném za p ítomnosti stran, m že každá ze stran vznášet kdykoliv v jeho pr b hu námitky proti zp sobu provád ní úkonu. § 181 (1) Podanou obžalobu je t eba u soudu nejprve p ezkoumat z toho hlediska, zda pro další ízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména prov it, zda je dána p íslušnost soudu k projednání v ci (§ 16 až 22), zda v p ípravném ízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v ízení p ed soudem, a zda byly v p ípravném ízení objasn ny základní skute nosti, bez kterých není možno hlavní lí ení provést a v n m rozhodnout. K tomu slouží p edb žné projednání obžaloby. (2) Po podání obžaloby soud, nevy kávaje dalších návrh , postupuje tak, aby ízení bez pr tah sm ovalo k rozhodnutí v ci, v etn výkonu rozhodnutí. (3) P edseda senátu je povinen v ízení p ed okresním soudem ve lh t t í týdn a p ed krajským soudem jako soudem prvního stupn ve lh t t í m síc od podání obžaloby na ídit ve v ci hlavní lí ení, p edb žné projednání obžaloby nebo u init jiný úkon sm ující k rozhodnutí v ci, v etn pov ení proba ního ú edníka k úkon m sm ujícím k rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí v ci mimo hlavní lí ení. Nem že-li tak ze závažných d vod u init, p edloží spis p edsedovi soudu, který podle povahy v ci bu uvedenou lh tu na nezbytn nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu u iní jiné vhodné opat ení k zajišt ní plynulosti ízení. § 182 Státní zástupce m že vzít obžalobu zp t až do doby, než se soud prvního stupn odebere k záv re né porad ; po zahájení hlavního lí ení tak m že u init jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokra ování. Zp tvzetím obžaloby se v c vrací do p ípravného ízení. § 183 (1) Kdykoliv v pr b hu ízení p ed soudem m že p edseda senátu požádat policejní orgán o opat ení jednotlivého d kazu, o p edvedení osoby nebo za podmínek § 62 odst. 1 o doru ení písemnosti. Policejní orgán je povinen mu urychlen vyhov t. (2) V závažných a skutkov složitých v cech vyžadujících znalost speciálního oboru m že p edseda senátu p ibrat konzultanta. P itom postupuje p im en podle ustanovení § 157 odst. 3.
§ 183a (1) V ízení p ed soudem m že p edseda senátu nebo jiný pov ený len senátu výjime n z d ležitých d vod vyslechnout obvin ného, sv dka, znalce nebo provést jiný d kaz mimo hlavní lí ení nebo ve ejné zasedání. Státní zástupce i obhájce obvin ného, kterého se takový úkon týká, jsou oprávn ni se takového úkonu zú astnit a o jeho konání být v as vyrozum ni, ledaže nelze provedení úkonu odložit a jejich vyrozum ní nelze zajistit. Ú ast obvin ného na takovém výslechu m že být p ipušt na zejména v p ípadech, kdy nemá obhájce, a jde-li o výslech sv dka, který má právo odep ít výpov . Vyrozum ní o výslechu sv dka nebo o jiném úkonu s takovým sv dkem, jehož totožnost má být z d vod uvedených v § 55 odst. 2 utajena, nesmí obsahovat údaje, podle nichž by bylo možné zjistit skute nou totožnost sv dka. (2) Ú ast osob uvedených v odstavci 1 na úkonu m že být zajišt na, zejména jde-li o úkon, na n mž se ú astní osoba mladší než patnáct let nebo sv dek, jehož totožnost má být z d vod uvedených v § 55 odst. 2 utajena, i prost ednictvím audiovizuální techniky, kdy je jim zajišt na možnost klást vyslýchaným i jinak zú astn ným osobám na úkonu otázky. (3) Má-li takový d kaz pozd ji sloužit k rozhodnutí v hlavním lí ení, ve ejném nebo neve ejném zasedání, musí v n m být v souladu se zákonem proveden. íst protokol o výslechu takového sv dka v hlavním lí ení nebo ve ejném zasedání o odvolání bude možno pouze za podmínek uvedených v § 211, a jde-li o sv dka mladšího než patnáct let, o okolnostech, jejichž oživování v pam ti by vzhledem k v ku mohlo nep ízniv ovliv ovat jeho duševní a mravní vývoj, za podmínek uvedených v § 102 odst. 2. (4) P edseda senátu dbá na ochranu sv dk a osob jim blízkých, kterým v souvislosti s podáním sv dectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpe í, a je-li to t eba i na utajení jejich totožnosti, pop ípad podoby. Pokud je t eba zajistit ochranu t chto osob i po podání sv dectví, p edseda senátu u iní po ukon ení výslechu bezodkladn všechna pot ebná opat ení. V nezbytných p ípadech požádá o ochranu uvedených osob orgány Policie eské republiky. Zp sob zvláštní ochrany sv dk a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon. § 184 (1) Soud je povinen p i projednávání v ci zam it se také na objasn ní p í in, které vedly k trestné innosti nebo umožnily její spáchání. (2) K objasn ní p í in trestného inu a k urovnání sporu mezi obvin ným a poškozeným napomáhá ve stadiu ízení p ed soudem proba ní a media ní služba vykonávaná proba ními ú edníky. (3) Dovoluje-li to povaha v ci a osoba obvin ného, vytvá í proba ní a media ní služba p edpoklady pro rozhodnutí soudu mimo hlavní lí ení, pro projednání v ci v n kterém ze zvláštních druh ízení a pro uložení trest nespojených s odn tím svobody; za tím ú elem podle pokynu p edsedy senátu proba ní ú edník vyžaduje a opat uje pot ebné podklady, zejména k osob obvin ného. HLAVA DVANÁCTÁ
P edb žné projednání obžaloby § 185 Obecné ustanovení (1) Obžalobu u soudu podanou p ezkoumá p edseda senátu a podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posoudí, zda je ji nutno p edb žn projednat v zasedání senátu anebo zda m že na ídit o ní hlavní lí ení. (2) K usnadn ní rozhodnutí m že vyslechnout obvin ného a opat it pot ebná vysv tlení. § 186 D vody k p edb žnému projednání obžaloby P edseda senátu na ídí p edb žné projednání obžaloby, má-li za to, a) že v c pat í do p íslušnosti jiného soudu, b) že má v c být postoupena podle § 171 odst. 1, c) že jsou tu okolnosti od vod ující zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 nebo jeho p erušení podle § 173 odst. 1 písm. a) až d), anebo okolnosti od vod ující podmín né zastavení trestního stíhání podle § 307, d) že skutek, který je p edm tem obžaloby, bude t eba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba, e) že p ípravné ízení nebylo provedeno podle zákona, nebo v n m byly závažným zp sobem porušeny procesní p edpisy, zejména ustanovení zajiš ující právo obhajoby, a takové porušení procesních p edpis nelze napravit v ízení p ed soudem, nebo f) že ve v ci nejsou v pot ebném rozsahu objasn ny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve v ci rozhodnout. § 187 Zp sob p edb žného projednání obžaloby (1) P edb žné projednání obžaloby se koná v neve ejném zasedání. Považuje-li to p edseda senátu pro rozhodnutí soudu za pot ebné, na ídí o p edb žném projednání obžaloby ve ejné zasedání. (2) P i p edb žném projednání obžaloby p ezkoumá soud vždy celou obžalobu; p edseda senátu z tohoto hlediska podá zprávu, p i emž se zam í na otázky, které je t eba ešit. (3) Soud p ezkoumá úplnost d kazního materiálu a opodstatn nost obžaloby na základ spisu. Rozhodnutí
§ 188 (1) Po p edb žném projednání obžaloby soud a) rozhodne o p edložení v ci k rozhodnutí o p íslušnosti soudu, který je nejblíže spole n nad ízen jemu a soudu, jenž je podle n j p íslušný, má-li za to, že sám není p íslušný k jejímu projednání, b) postoupí v c jinému orgánu, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 171 odst. 1, c) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 1, d) trestní stíhání p eruší, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 173 odst. 1 písm. a) až d), e) vrátí v c státnímu zástupci k došet ení, je-li toho t eba k odstran ní závažných procesních vad p ípravného ízení, které nelze napravit v ízení p ed soudem, nebo k objasn ní základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním lí ení ve v ci rozhodnout, a v ízení p ed soudem by takové došet ení bylo v porovnání s možnostmi opat it takový d kaz v p ípravném ízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by z ejm bylo na újmu rychlosti ízení, nebo f) trestní stíhání podmín n zastaví podle § 307 nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309 odst. 1. (2) Po p edb žném projednání obžaloby m že soud také zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) až f) a podle odstavce 2 mohou státní zástupce i obvin ný podat stížnost, jež má, nejde-li o p erušení trestního stíhání, odkladný ú inek. Proti rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání a o schválení narovnání m že podat stížnost, jež má odkladný ú inek, též poškozený. § 189 Rozhodnout o p edložení v ci k rozhodnutí o p íslušnosti soudu podle § 188 odst. 1 písm. a) nem že soud, jemuž byla v c p ikázána podle § 24 nebo § 25 nad ízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení p íslušnosti mezitím podstatn zm nil. § 190 (1) Má-li soud za to, že p i správném použití zákona je nutno skutek, který je p edm tem obžaloby, posoudit podle jiného ustanovení zákona, než podle kterého jej posuzovala obžaloba, vrátí v c státnímu zástupci k došet ení [§ 188 odst. 1 písm. e)], je-li t eba vzhledem k odchylnému právnímu posouzení v c ješt blíže objasnit. (2) Není-li došet ení t eba, upozorní p edseda senátu na možnost odchylného právního posouzení skutku osoby, kterým se doru uje opis obžaloby (§ 196 odst. 1). § 191
(1) Vrátí-li soud v c státnímu zástupci k došet ení, uvede v usnesení, v kterých sm rech je t eba p ípravné ízení doplnit a které skute nosti je t eba objasnit, pop ípad které úkony je t eba provést. (2) Jakmile usnesení o vrácení v ci státnímu zástupci k došet ení nabylo právní moci, vrací se v c do stavu p ípravného ízení. § 192 Je-li obvin ný ve vazb , rozhodne soud p i p edb žném projednání obžaloby vždy také o dalším trvání vazby. § 193 zrušen § 194 zrušen § 195 Nové p edb žné projednání obžaloby (1) Rozhodne-li se státní zástupce ve v ci, která mu byla vrácena k došet ení, op t pro podání obžaloby, p ihlédne v ní i k výsledk m provedeného došet ení. Obžaloba se za podmínek uvedených v § 186 u soudu znovu p edb žn projedná. (2) Za podmínek uvedených v § 186 se obžaloba znovu p edb žn projedná také u soudu, jemuž v c byla p ikázána nad ízeným soudem po p edložení v ci podle § 188 odst. 1 písm. a). HLAVA T INÁCTÁ Hlavní lí ení ODDÍL PRVNÍ P íprava hlavního lí ení § 196 Doru ení obžaloby (1) Neu inil-li soud n které z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 a 2, dá p edseda senátu opis obžaloby doru it obžalovanému a jeho obhájci, a je-li obžalovaný zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, také jeho zákonnému zástupci; opis obžaloby dá doru it poškozenému, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. Bylo-li v obžalob navrženo zabrání v ci náležející jiné osob než obžalovanému, dá p edseda senátu doru it opis obžaloby též této osob . (2) Osoby, jimž se opis obžaloby doru uje, je nutno zárove vyzvat, aby návrhy na provedení dalších d kaz u hlavního lí ení v as soudu sd lily a uvedly okolnosti, které mají být t mito d kazy objasn ny.
(3) Opis obžaloby musí být doru en nejpozd ji s p edvoláním k hlavnímu lí ení nebo s vyrozum ním o n m. § 197 Náhradní soudce (1) Bude-li hlavní lí ení podle o ekávání trvat delší dobu, za ídí p edseda senátu, aby se ho zú astnil jeden nebo dva soudci nebo p ísedící náhradní. (2) Náhradní soudce nebo p ísedící má p i hlavním lí ení postavení lena senátu. Porady a hlasování se však zú astní jen v tom p ípad , je-li p ibrán na místo soudce nebo p ísedícího, kterému zabránila n jaká p ekážka v další ú asti na hlavním lí ení. Soudce nebo p ísedící, za n hož nastoupil náhradní soudce nebo p ísedící, se hlavního lí ení dále již nezú astní. § 198 Na ízení hlavního lí ení (1) Den hlavního lí ení stanoví p edseda senátu tak, aby obžalovaný od doru ení p edvolání, státní zástupce a obhájce od vyrozum ní m li alespo lh tu p ti pracovních dn k p íprav . Tuto lh tu lze zkrátit jen s jejich souhlasem, a pokud jde o obžalovaného, jen tehdy, jestliže se k hlavnímu lí ení dostaví a o jeho provedení výslovn žádá. U ostatních osob, které se k hlavnímu lí ení p edvolávají nebo o n m vyrozumívají, je t eba zachovat zpravidla aspo t ídenní lh tu. (2) O hlavním lí ení se vyrozumí státní zástupce, zákonný zástupce a obhájce obžalovaného, jakož i poškozený a zú astn ná osoba. Mají-li poškozený nebo zú astn ná osoba zmocn nce, vyrozum jí se o hlavním lí ení jen jejich zmocn nci. Poškozeného je t eba ve vyrozum ní upozornit, že nedostaví-li se k hlavnímu lí ení, bude se o jeho nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení rozhodovat na podklad jeho vlastních návrh , jsou-li už obsaženy ve spise nebo dojdou-li soudu d íve, než se p ikro í k dokazování. (3) P i na ízení hlavního lí ení u iní p edseda senátu také všechna opat ení, jichž je t eba k zajišt ní jeho ádného pr b hu a k tomu, aby v c bylo možné projednat a rozhodnout bez odro ení. § 198a zrušen ODDÍL DRUHÝ Ve ejnost hlavního lí ení § 199 (1) Hlavní lí ení koná soud zásadn ve ejn . (2) Má p itom na z eteli, aby ob an m byla poskytnuta v nejširší mí e p íležitost sledovat projednávání v ci soudem a aby se co nejú inn ji projevilo výchovné p sobení trestního ízení na širokou ve ejnost ve smyslu jejího aktivního zapojení do úsilí trestnou
innost zamezovat a jí p edcházet. Ve vhodných p ípadech provádí proto hlavní lí ení p ímo v míst , kde byl trestný in spáchán, anebo na pracovišti, pop ípad v bydlišti obžalovaného. V tom p ípad o konání hlavního lí ení vyrozumí zájmové sdružení, ob an jež m že ú ast ob an zajistit a ú inn p isp t ke spln ní ú elu sledovaného ve ejným konáním hlavního lí ení. § 200 (1) P i hlavním lí ení m že být ve ejnost vylou ena, jestliže by ve ejné projednání v ci ohrozilo utajované informace chrán né zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený pr b h jednání, anebo bezpe nost nebo jiný d ležitý zájem sv dk ; k témuž ú elu m že p edseda senátu u init i jiná p im ená opat ení. Ve ejnost lze vylou it také jen pro ást hlavního lí ení. Vystupuje-li p ed soudem osoba uvedená v § 102a odst. 1 bez utajení totožnosti nebo podoby, ve ejnost se vylou í vždy. (2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy ve ejn . (3) O vylou ení ve ejnosti rozhodne soud po slyšení stran usnesením, které ve ejn vyhlásí. § 201 (1) I když ve ejnost nebyla vylou ena podle § 200, m že soud odep ít p ístup k hlavnímu lí ení nezletilým a t m, u nichž je obava, že by mohli rušit d stojný pr b h hlavního lí ení. M že také u init nezbytná opat ení proti p epl ování jednací sín . (2) I když ve ejnost byla vylou ena podle § 200, m že soud z d ležitých d vod povolit jednotlivým osobám k hlavnímu lí ení p ístup. Na žádost obžalovaného musí být povolen p ístup dv ma jeho d v rník m. Je-li obžalovaných více, má právo na volbu d v rník každý z nich. Jestliže by tak celkový po et d v rník vzrostl na více než šest a obžalovaní se mezi sebou o výb ru nedohodnou, provede výb r soud. Byla-li ve ejnost vylou ena pro ohrožení utajovaných informací chrán ných zvláštním zákonem, p ípadn bezpe nosti nebo jiného d ležitého zájmu sv dk , mohou být za d v rníky zvoleny jen takové osoby, proti nimž nemá soud námitek. (3) Byla-li ve ejnost vylou ena pro ohrožení utajovaných informací chrán ných zvláštním zákonem, upozorní p edseda senátu p ítomné na trestní následky toho, kdyby nepovolaným osobám vyjevili informace, o nichž se p i jednání dov dí; m že též zakázat, aby si p ítomní inili písemné poznámky. ODDÍL T ETÍ Zahájení hlavního lí ení § 202 P ítomnost p i hlavním lí ení (1) Hlavní lí ení se koná za stálé p ítomnosti všech len senátu, zapisovatele a státního zástupce.
(2) V nep ítomnosti obžalovaného m že se hlavní lí ení provést, jen když soud má za to, že lze v c spolehliv rozhodnout a ú elu trestního ízení dosáhnout i bez p ítomnosti obžalovaného, a p itom a) obžaloba byla obžalovanému ádn doru ena a obžalovaný byl k hlavnímu lí ení v as a ádn p edvolán a b) o skutku, který je p edm tem obžaloby, byl obžalovaný už n kterým orgánem inným v trestním ízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§ 160) a obvin ný byl upozorn n na možnost prostudovat spis a u init návrhy na dopln ní vyšet ování (§ 166 odst. 1). (3) Nedostaví-li se obžalovaný bez ádné omluvy k hlavnímu lí ení a soud rozhodne o tom, že se hlavní lí ení bude konat v nep ítomnosti obžalovaného, lze v hlavním lí ení protokoly o výslechu sv dk , znalc a spoluobvin ných p e íst za podmínek uvedených v § 211. (4) Hlavní lí ení v nep ítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody nebo jde-li o trestný in, na který zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice p evyšuje p t let. V p ípadech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní lí ení bez p ítomnosti obhájce. (5) Ustanovení první v ty odstavce 4 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní lí ení bylo konáno v jeho nep ítomnosti. Ustanovení odstavce 3 se tu užije p im en . ízení hlavního lí ení § 203 (1) Hlavní lí ení ídí a, nestanoví-li zákon jinak, dokazování provádí p edseda senátu. Provedením jednotlivého d kazu nebo úkonu m že pov it lena senátu, anebo m že jeho provedení uložit státnímu zástupci za podmínek § 180 odst. 3. Tím není dot eno právo státního zástupce, obžalovaného a jeho obhájce žádat o provedení d kazu podle § 215 odst. 2. (2) Je povinen p itom dbát, aby byla zachována d stojnost a vážnost soudního jednání, aby hlavní lí ení nebylo zdržováno výklady, které nemají vztah k projednávané v ci, a aby bylo zam eno co nejú inn ji k objasn ní v ci. (3) Kdo se cítí opat ením p edsedy senátu p i ízení hlavního lí ení zkrácen, m že žádat, aby rozhodl senát. Takovou žádost i rozhodnutí o ní je t eba zaznamenat v protokole. § 204 (1) Osoby, které ruší po ádek, m že p edseda senátu z jednací sín vykázat. (2) Obžalovaný m že být vykázán jen usnesením senátu po p edchozí výstraze, a to jen na dobu nezbytn nutnou. Jakmile mu byl povolen znovu p ístup do jednací sín , sd lí mu p edseda senátu podstatný obsah jednání konaného v jeho nep ítomnosti, aby se k n mu mohl vyjád it. Po átek hlavního lí ení
§ 205 (1) Hlavní lí ení zahájí p edseda senátu sd lením v ci, která bude projednávána; potom p edseda zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k hlavnímu lí ení p edvolány nebo o n m vyrozum ny, a zjistí jejich totožnost. U osob, u kterých je t eba zachovat lh tu k p íprav , zjistí, zda tato lh ta byla zachována. (2) Jestliže se n která z p edvolaných osob nedostavila, rozhodne soud po slyšení p ítomných stran, zda je možno lí ení p esto provést, i zda je nutno je odro it. § 206 (1) Po provedení úkon uvedených v § 205 p edseda senátu vyzve státního zástupce, aby p ednesl obžalobu. (2) Po p ednesení obžaloby se p edseda senátu dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích zp sobené trestným inem nebo k vydání bezd vodného obohacení získaného trestným inem a v jakém rozsahu. Nedostavil-li se poškozený k hlavnímu lí ení a je-li jeho návrh obsažen už ve spise, p edseda senátu p e te tento návrh ze spisu. (3) Uplat uje-li práva poškozeného osoba, které toto právo z ejm nep ísluší, vysloví soud usnesením, že onu osobu jako poškozeného k hlavnímu lí ení nep ipouští. Takové rozhodnutí nebrání uplatn ní nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení p ed p íslušným orgánem. (4) Podle odstavce 3 postupuje soud také tehdy, brání-li ú asti poškozeného okolnosti uvedené v § 44 odst. 2 a 3. ODDÍL TVRTÝ Dokazování Výslech obžalovaného § 207 (1) Po p ednesení obžaloby a vyjád ení poškozeného vyslechne p edseda senátu obžalovaného k obsahu obžaloby, a byl-li uplatn n nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení, též k tomuto nároku. (2) Protokol o d ív jší výpov di obžalovaného se p e te jen tehdy, když se jedná v nep ítomnosti obžalovaného, když obžalovaný odep e vypovídat anebo když se objeví podstatné rozpory mezi jeho d ív jší výpov dí a jeho údaji p i hlavním lí ení a byl-li výslech proveden po sd lení obvin ní zp sobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona. Na tyto rozpory je t eba obžalovaného upozornit a dotázat se ho na jejich p í inu. § 208
Je-li obžalovaných n kolik, p edseda senátu m že u init opat ení, aby obžalovaný byl vyslýchán v nep ítomnosti spoluobžalovaných. Obžalovaného však je t eba vždy ješt v pr b hu dokazování seznámit s obsahem výpov di spoluobžalovaných, kte í byli vyslýcháni v jeho nep ítomnosti. Provád ní dalších d kaz § 209 (1) P edseda senátu dbá o to, aby sv dek ješt nevyslechnutý nebyl p ítomen p i výslechu obžalovaného a jiných sv dk . Je-li obava, že sv dek v p ítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, p ípadn jde-li o sv dka, jemuž nebo osob jemu blízké z podaného sv dectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpe í, p edseda senátu u iní opat ení vhodné k zajišt ní bezpe nosti nebo utajení totožnosti sv dka, p ípadn vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového sv dka z jednací sín . Po návratu do jednací sín však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpov di sv dka, m že se k ní vyjád it, a aniž by se se sv dkem setkal, m že mu prost ednictvím p edsedy senátu klást otázky. Jde-li o sv dka, jehož totožnost má z stat utajena (§ 55 odst. 2), u iní p edseda senátu opat ení, která znemož ují zjistit skute nou totožnost sv dka. (2) Byl-li v hlavním lí ení vyslechnut sv dek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), u iní soud i bez návrhu všechny pot ebné úkony k ov ení jeho v rohodnosti. § 210 Jestliže znalec nepodal ješt ve v ci písemný posudek anebo se od n ho odchyluje nebo jej dopl uje, m že mu p edseda senátu uložit, aby posudek nebo jeho dopln k nadiktoval do protokolu nebo jej sám napsal. § 211 (1) Místo výslechu sv dka lze v hlavním lí ení íst protokol o jeho výpov di, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí. Jestliže se obžalovaný, který byl k hlavnímu lí ení ádn p edvolán, bez omluvy nedostaví, nebo se bez vážného d vodu z jednací sín vzdálí, souhlas obžalovaného s p e tením takového protokolu o výslechu sv dka není t eba a posta í souhlas státního zástupce. Na tyto skute nosti musí být obvin ný v p edvolání upozorn n. (2) Protokol o výpov di spoluobžalovaného nebo sv dka se p e te také tehdy, byl-li výslech proveden zp sobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a a) taková osoba zem ela nebo se stala nezv stnou, pro dlouhodobý pobyt v cizin nedosažitelnou, nebo onemocn la chorobou, která natrvalo nebo po dohlednou dobu znemož uje její výslech, nebo b) šlo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon provedený podle § 158a. (3) Protokol o d ív jší výpov di sv dka se p e te také tehdy, byl-li výslech proveden zp sobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a sv dek v hlavním lí ení bez oprávn ní odep el vypovídat nebo se v podstatných bodech odchyluje od své d ív jší výpov di a
a) obhájce nebo obvin ný m l možnost se tohoto d ív jšího výslechu zú astnit a klást vyslýchanému otázky, b) bylo-li zjišt no, že taková osoba byla p edm tem násilí, zastrašování, podplácení i p íslib jiných výhod a tak vedena k tomu, aby nevypovídala nebo vypovídala k iv , nebo c) byl-li obsah výpov di ovlivn n pr b hem výslechu v hlavním lí ení, zejména v d sledku chování obžalovaného nebo p ítomné ve ejnosti. (4) Protokol o výpov di sv dka, který v hlavním lí ení využil svého práva odep ít výpov podle § 100, je možno íst jen za p edpokladu, že sv dek byl p ed tímto výslechem o svém právu odep ít výpov ádn pou en a výslovn prohlásil, že tohoto práva nevyužívá, byl-li výslech proveden zp sobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona a obvin ný nebo obhájce m l možnost se tohoto výslechu zú astnit. (5) Místo výslechu znalce lze íst protokol o jeho výpov di nebo jeho písemný posudek, jestliže znalec byl p ed podáním posudku pou en podle § 106, nejsou pochybnosti o správnosti a úplnosti posudku a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí. Ustanovení odstavce 1 v ty druhé a t etí tu platí obdobn . § 212 (1) Odchyluje-li se sv dek nebo spoluobvin ný v podstatných bodech od své d ív jší výpov di a nejde-li o p ípady uvedené v ustanovení § 211 odst. 3 nebo o výpov provedenou jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon podle § 158a, m že mu být protokol o jeho výslechu z p ípravného ízení, u n jž nebyla obhájci poskytnuta možnost, aby mu byl p ítomen, anebo jeho p íslušné ásti n kterou ze stran nebo p edsedou senátu pouze p edest eny k vysv tlení rozpor v jeho výpov dích, aby soud mohl v rámci volného hodnocení d kaz posoudit v rohodnost a pravdivost jeho výpov di u in né v hlavním lí ení. (2) P edest ení d ív jší výpov di podle odstavce 1 spo ívá v reprodukci t ch ástí protokolu o p edchozím výslechu, ke kterým se má vyslýchaná osoba vyjád it a vysv tlit rozpory mezi svými výpov mi. Protokol o výpov di, který byl p edest en, nem že být podkladem výroku o vin obvin ného, a to ani ve spojení s jinými ve v ci provedenými d kazy. § 213 (1) Posudky, zprávy státních a jiných orgán a další listiny a jiné v cné d kazy se p i hlavním lí ení p edloží stranám k nahlédnutí, a pokud je to t eba, p edloží se k nahlédnutí i sv dk m a znalc m. (2) Pokud kterákoli ze stran navrhne p e tení listiny uvedené v odstavci 1, je soud povinen p i hlavním lí ení takovou listinu p e íst. § 214 Obžalovaný musí být po provedení každého d kazu dotázán, zda se chce k n mu vyjád it, a jeho vyjád ení se zapíše do protokolu.
§ 215 Sou innost stran p i dokazování (1) Státní zástupce, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zú astn ná osoba, poškozený a jejich zmocn nci mohou se souhlasem p edsedy senátu klást vyslýchaným otázky, a to zpravidla tehdy, když p edseda senátu své dotazy skon il a když už nemají otázek lenové senátu. (2) Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožn no provést d kaz, zejména výslech sv dka nebo znalce. P edseda senátu jim vyhoví zejména tehdy, jestliže jde o d kaz provád ný k jejich návrhu nebo jimi opat ený a p edložený; není povinen jim vyhov t, jde-li o výslech obvin ného, výslech sv dka mladšího než patnáct let, nemocného nebo zran ného sv dka, anebo jestliže by provedení d kazu n kterou z uvedených osob nebylo z jiného závažného d vodu vhodné. Jestliže je výslech stejného sv dka nebo znalce navrhován jak státním zástupcem, tak i obžalovaným nebo obhájcem, a ob strany žádají o provedení výslechu, rozhodne p edseda senátu po vyjád ení obou stran o tom, která z nich výslech provede. Provád ní výslechu n kterou z uvedených stran m že p edseda senátu p erušit jen tehdy, není-li výslech provád n v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím in n nátlak nebo je výslech jím veden jiným nevhodným zp sobem, anebo p edseda senátu nebo len senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možno odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho ásti. (3) Po provedení výslechu nebo jeho ásti podle odstavce 2 má právo druhá strana klást vyslýchanému otázky. Poslední v ta odstavce 2 platí tu obdobn . (4) Po provedení všech d kaz zjistí p edseda senátu, zda strany ne iní návrhy na dopln ní dokazování. ODDÍL PÁTÝ Záv r hlavního lí ení Záv re né e i § 216 (1) Není-li dalších d kazních návrh nebo bylo-li rozhodnuto, že se další d kazy provád t nebudou, prohlásí p edseda senátu dokazování za skon ené a ud lí slovo k záv re ným e em. (2) Po záv re né e i státního zástupce promluví poškozený, zú astn ná osoba, obhájce obžalovaného, pop ípad obžalovaný. Má-li poškozený nebo zú astn ná osoba zmocn nce, promluví zmocn nec. Je-li t eba, ur í p edseda senátu po adí, v n mž se po záv re né e i státního zástupce ujmou slova jednotlivé oprávn né osoby. Obhájce obžalovaného, pop ípad obžalovaný mluví však vždy poslední. (3) Jestliže se po e i obhájce nebo obžalovaného ujal slova znovu státní zástupce, má obhájce, pop ípad obžalovaný právo na to odpov d t.
(4) Záv re né e i m že p edseda senátu p erušit jen tehdy, vybo ují-li z ejm z rámce projednávané v ci. § 217 Po skon ení záv re ných e í a p ed odchodem k záv re né porad ud lí p edseda senátu obžalovanému poslední slovo. B hem tohoto projevu nesm jí být obžalovanému ani soudem, ani nikým jiným kladeny otázky. § 218 Dopln ní dokazování (1) Shledá-li soud vzhledem k záv re ným e em nebo p i záv re né porad , že je t eba ješt n kterou okolnost objasnit, usnese se, že dokazování bude dopln no, a v hlavním lí ení pokra uje. (2) Po dopln ní dokazování je t eba vždy znovu dát slovo k záv re ným e em. ODDÍL ŠESTÝ Odro ení hlavního lí ení § 219 (1) Soud odro í hlavní lí ení, objeví-li se p ekážka, pro kterou nelze hlavní lí ení provést nebo v n m pokra ovat, p itom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní lí ení; odro it hlavní lí ení na neur ito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu, pro který hlavní lí ení není možné provést nebo v n m pokra ovat. Odpadne-li p ekážka, pro kterou muselo být hlavní lí ení odro eno na neur ito, je t eba bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji ve lh tách uvedených v § 181 odst. 3 po odpadnutí p ekážky, na ídit hlavní lí ení nebo u init jiný úkon sm ující ke skon ení v ci. Nem že-li tak p edseda senátu ze závažných d vod u init, platí tu obdobn § 181 odst. 3 poslední v ta. (2) D íve než hlavní lí ení soud odro í, p edseda senátu zjistí, zda strany nenavrhují další d kazy, které by bylo t eba k p íštímu lí ení opat it. (3) Jestliže není t eba pro podstatnou vadu ízení nebo z jiného d ležitého d vodu provést hlavní lí ení znovu, sd lí p edseda senátu p i pokra ování v odro eném hlavním lí ení podstatný obsah dosavadního jednání. Zm nilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odro ení hlavního lí ení delší doba, p e te se souhlasem státního zástupce a obvin ného p edseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním lí ení, v etn v n m provedených d kaz ; není-li souhlas dán, musí být hlavní lí ení provedeno znovu. ODDÍL SEDMÝ Rozhodnutí soudu v hlavním lí ení § 220 Podklad pro rozhodnutí (1) Soud m že rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu.
(2) P i svém rozhodnutí smí p ihlížet jen ke skute nostem, které byly probrány v hlavním lí ení, a opírat se o d kazy, které strany p edložily a provedly, p ípadn které sám doplnil. (3) Právním posouzením skutku v obžalob není soud vázán. § 221 Vrácení v ci státnímu zástupci (1) Ukazují-li výsledky hlavního lí ení na podstatnou zm nu okolností p ípadu a je-li k objasn ní v ci t eba dalšího šet ení, m že soud vrátit v c státnímu zástupci k došet ení. (2) Soud vrátí v c státnímu zástupci k došet ení také tehdy, ukazují-li výsledky hlavního lí ení, že se obžalovaný dopustil ješt dalšího skutku, který je trestným inem, a státní zástupce o vrácení v ci požádá vzhledem k pot eb spole ného projednání. (3) Ustanovení § 191 platí i pro vrácení v ci podle odstavc 1 a 2. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 222 Postoupení v ci (1) Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný in, k jehož projednání není p íslušný, rozhodne o p edložení v ci k rozhodnutí o p íslušnosti soudu, který je nejblíže spole n nad ízený jemu a soudu, jenž je podle n j p íslušný. Je však povinen rozhodnout v c sám, jdeli toliko o nep íslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl; rovn ž je povinen sám v c rozhodnout, m la-li by v c být p ikázána nejblíže spole n nad ízeným soudem soudu téhož druhu, avšak nižšího stupn . Rozhodnout o p edložení v ci k rozhodnutí o p íslušnosti soudu nem že soud, jemuž byla v c p ikázána nad ízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení p íslušnosti mezitím podstatn zm nil. (2) Soud postoupí v c jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný in, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako p estupek nebo kárné provin ní, o nichž je tento orgán p íslušný rozhodovat. (3) Proti usnesení o postoupení podle odstavce 2 m že státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný ú inek. § 223 Zastavení trestního stíhání (1) Soud zastaví trestní stíhání, shledá-li za hlavního lí ení, že tu je n která z okolností uvedených v § 11 odst. 1. (2) Soud m že zastavit trestní stíhání též tehdy, shledá-li za hlavního lí ení, že tu je n který z d vod uvedených v § 172 odst. 2. (3) Rozhodnutí podle odstavc 1 a 2 m že se týkat také jen n kterého ze skutk , pro které byla podána obžaloba.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 a 2 m že státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný ú inek. § 223a Podmín né zastavení trestního stíhání a schválení narovnání (1) Soud za hlavního lí ení trestní stíhání podmín n zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný ú inek. § 224 P erušení trestního stíhání (1) Soud p eruší trestní stíhání, shledá-li za hlavního lí ení, že tu je n která z okolností uvedených v § 173 odst. 1 písm. b) až d), nebo z d vodu uvedeného v § 9a odst. 2. (2) Soud p eruší trestní stíhání také tehdy, nelze-li obžalovanému doru it p edvolání k hlavnímu lí ení. (3) Pomine-li d vod p erušení, soud v trestním stíhání pokra uje. (4) Proti rozhodnutí, jímž soud trestní stíhání p erušil nebo jímž návrh na pokra ování v n m zamítl, m že státní zástupce podat stížnost. (5) Soud p eruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užití je v dané trestní v ci rozhodné pro rozhodování o vin a trestu, je v rozporu s ústavním po ádkem a p edloží v c Ústavnímu soudu. Rozsudek § 225 (1) Nebude-li v c vrácena státnímu zástupci podle § 221, p edložena k rozhodnutí o p íslušnosti podle § 222 odst. 1 i postoupena jinému orgánu podle § 222 odst. 2 a nedojde-li k zastavení trestního stíhání podle § 223, k podmín nému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání podle § 223a nebo k jeho p erušení podle § 224, rozhodne soud rozsudkem, zda se obžalovaný uznává vinným nebo zda se obžaloby zproš uje. (2) Uznat obžalovaného vinným trestným inem podle p ísn jšího ustanovení zákona, než podle kterého posuzovala skutek obžaloba, m že soud jen tehdy, když obžalovaný byl na možnost tohoto p ísn jšího posuzování skutku upozorn n podle § 190 odst. 2. Nestalo-li se tak, je t eba obžalovaného na onu možnost upozornit ješt p ed vynesením rozsudku, a žádá-li o to, poskytnout mu znovu lh tu k p íprav obhajoby a hlavní lí ení k tomu ú elu odro it. § 226
Soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základ d kaz p edložených v hlavním lí ení státním zástupcem a p ípadn dopln ných soudem, a to i k návrh m ostatních stran, a) nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro n jž je obžalovaný stíhán, b) v žalobním návrhu ozna ený skutek není trestným inem, c) nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný, d) obžalovaný není pro nep í etnost trestn odpov dný, nebo e) trestnost inu zanikla. § 227 Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v d sledku ud lení milosti, amnestie, proml ení nebo proto, že souhlas poškozeného s trestním stíháním nebyl dán nebo byl vzat zp t, anebo z n kterého z d vod uvedených v § 172 odst. 2 a v ízení se pokra ovalo jen proto, že obžalovaný na projednání v ci trval (§ 11 odst. 3, § 172 odst. 4), soud, neshledá-li žádný jiný d vod ke zprošt ní obžalovaného, vysloví sice vinu, trest však neuloží. § 228 (1) Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný in, kterým zp sobil jinému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na úkor poškozeného bezd vodn obohatil, uloží mu v rozsudku, aby poškozenému nahradil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v pen zích nebo aby vydal bezd vodné obohacení, jestliže byl nárok v as uplatn n (§ 43 odst. 3), nestanoví-li tento zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná p ekážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhrad škody nebo k vydání bezd vodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezd vodného obohacení sou ástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezd vodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno. (2) Výrok o povinnosti obžalovaného k náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo k vydání bezd vodného obohacení musí p esn ozna ovat osobu oprávn ného a nárok, který mu byl p isouzen. V od vodn ných p ípadech m že soud vyslovit, že závazek má být spln n ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zárove ur í. (3) Výrok rozsudku o pln ní v pen zích m že být na návrh poškozeného vyjád en v cizí m n , neodporuje-li to okolnostem p ípadu a a) škoda byla zp sobena na pen žních prost edcích v cizí m n nebo na v cech zakoupených za takové pen žní prost edky, nebo b) obžalovaný nebo poškozený je cizozemcem. (4) Odsuzuje-li soud obžalovaného k nepodmín nému trestu odn tí svobody a p iznává-li poškozenému alespo z ásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení, pou í poškozeného o možnosti požádat o
vyrozum ní o konání ve ejného zasedání o podmín ném propušt ní z trestu odn tí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni. § 229 (1) Není-li podle výsledk dokazování pro vyslovení povinnosti k náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo k vydání bezd vodného obohacení podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo k vydání bezd vodného obohacení t eba provád t další dokazování, jež by podstatn protáhlo trestní ízení, soud odkáže poškozeného na ízení ve v cech ob anskoprávních, pop ípad na ízení p ed jiným p íslušným orgánem. (2) Na ízení ve v cech ob anskoprávních, pop ípad na ízení p ed jiným p íslušným orgánem odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli d vodu p izná jen z ásti. (3) Jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení vždy na ízení ve v cech ob anskoprávních, pop ípad na ízení p ed jiným p íslušným orgánem. § 230 (1) Shledá-li soud u obžalovaného d vod k uložení ochranného opat ení, m že je uložit i bez návrhu státního zástupce. (2) Jestliže soud pot ebuje k rozhodnutí o ochranném opat ení provést ješt další dokazování, které nem že být provedeno ihned, vyhradí rozhodnutí o ochranném opat ení ve ejnému zasedání. (3) Postupovat podle odstavce 2 lze i tehdy, jestliže státní zástupce u inil návrh na zabrání v ci nenáležející obžalovanému. ODDÍL OSMÝ Rozhodnutí soudu mimo hlavní lí ení § 231 (1) Vyjde-li najevo mimo hlavní lí ení n která z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho p erušení, o podmín ném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání. (2) Mimo hlavní lí ení soud rozhoduje v neve ejném zasedání. Považuje-li to p edseda senátu za pot ebné, m že k rozhodnutí o schválení narovnání na ídit ve ejné zasedání. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 m že státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o p erušení trestního stíhání, odkladný ú inek. Proti rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obžalovaný a poškozený.
HLAVA TRNÁCTÁ Ve ejné zasedání § 232 Obecné ustanovení Ve ve ejném zasedání rozhoduje soud tam, kde to zákon výslovn stanoví. § 233 P íprava ve ejného zasedání (1) P edseda senátu p edvolá k ve ejnému zasedání osoby, jejichž osobní ú ast p i n m je nutná. O ve ejném zasedání vyrozumí státního zástupce, jakož i osobu, která svým návrhem dala k ve ejnému zasedání podn t, a osobu, která m že být p ímo dot ena rozhodnutím, jestliže tyto osoby nebyly k ve ejnému zasedání p edvolány; vyrozumí též obhájce, pop ípad zmocn nce a zákonného zástupce t chto osob. K p edvolání nebo vyrozum ní p ipojí opis návrhu, kterým byl k ve ejnému zasedání dán podn t. (2) Den ve ejného zasedání stanoví p edseda senátu tak, aby osob , která k ve ejnému zasedání dala svým návrhem podn t, osob , která m že být p ímo dot ena rozhodnutím, obhájci nebo zmocn nci t chto osob, jakož i státnímu zástupci zbývala od doru ení p edvolání k ve ejnému zasedání nebo od vyrozum ní o n m alespo p tidenní lh ta k p íprav . Zkrácení této lh ty je možné jen se souhlasem toho, v jehož zájmu je lh ta dána. U ostatních osob, které se k ve ejnému zasedání p edvolávají nebo o n m vyrozumívají, je t eba zachovat zpravidla t ídenní lh tu. § 234 P ítomnost p i ve ejném zasedání (1) Ve ejné zasedání se koná za stálé p ítomnosti všech len senátu a zapisovatele. (2) Nestanoví-li zákon n co jiného, není ú ast státního zástupce a obhájce p i ve ejném zasedání nutná. Pr b h ve ejného zasedání § 235 (1) Po zahájení ve ejného zasedání podá p edseda nebo jím ur ený len senátu na podklad spisu zprávu o stavu v ci zam enou na otázky, které je t eba ve ve ejném zasedání ešit. Poté osoba, která dala svým návrhem k ve ejnému zasedání podn t, návrh p ednese. Osoba, která m že být p ímo dot ena rozhodnutím, jakož i státní zástupce se k návrhu vyjád í, nejsou-li sami navrhovateli. (2) Jsou-li p i ve ejném zasedání provád ny d kazy, užije se p im en ustanovení o dokazování u hlavního lí ení. Omezení v provád ní d kaz tením protokolu o výpov di sv dka nebo znalce (§ 211 odst. 1 a 5) platí pouze pro ve ejné zasedání konané o odvolání.
(3) Po provedení d kaz ud lí p edseda senátu slovo ke kone ným návrh m. Je-li osobou, která m že být p ímo dot ena rozhodnutím, obvin ný, má právo mluvit poslední. § 236 Rozhodnutí soudu se vždy vyhlásí ve ejn . § 237 Podklad pro rozhodnutí P i svém rozhodnutí smí soud p ihlížet jen ke skute nostem, které byly probrány ve ve ejném zasedání, a opírat se o d kazy, které byly ve ve ejném zasedání provedeny. § 238 Použití ustanovení o hlavním lí ení Na ve ejnost, ízení, po átek a odro ení ve ejného zasedání se užije p im en ustanovení o hlavním lí ení. Ochranné lé ení, zabezpe ovací detence a zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty § 239 nadpis vypušt n (1) Nejde-li o p ípad, kdy si soud rozhodnutí o ochranném lé ení, o zabezpe ovací detenci nebo o zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty vyhradil podle § 230 odst. 2, m že je uložit ve ve ejném zasedání, jen navrhne-li to státní zástupce. (2) Proti rozhodnutí o ochranném lé ení, o zabezpe ovací detenci a o zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 239a (1) Nelze-li v ízení o zabrání v ci spolehliv zjistit vlastníka v ci, jež má být zabrána, nebo není-li jeho pobyt znám, ustanoví mu p edseda senátu opatrovníka. Opatrovník má v ízení o zabrání v ci stejná práva jako její vlastník. (2) Všechny písemnosti ur ené pro vlastníka v ci se doru ují pouze opatrovníku. P edvolání vlastníka v ci k ve ejnému zasedání se vhodným zp sobem uve ejní. Ve ejné zasedání se pak provede i v nep ítomnosti vlastníka v ci, a to bez ohledu na to, zda se vlastník v ci o n m dov d l. (3) Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je p ípustná stížnost. HLAVA PATNÁCTÁ Neve ejné zasedání § 240
V neve ejném zasedání rozhoduje soud tam, kde není zákonem p edepsáno, že se rozhoduje v hlavním lí ení nebo ve ve ejném zasedání. § 241 zrušen § 242 (1) Neve ejné zasedání se koná za stálé p ítomnosti všech len senátu a zapisovatele. (2) zrušen § 243 Je-li t eba p i neve ejném zasedání provést d kazy, d je se tak p e tením protokol a jiných písemností. § 244 Rozhodnutí se vždy vyhlásí. HLAVA ŠESTNÁCTÁ Odvolání a ízení o n m § 245 P ípustnost a ú inek (1) Opravným prost edkem proti rozsudku soudu prvního stupn je odvolání. (2) Odvolání má odkladný ú inek. Oprávn né osoby § 246 (1) Rozsudek m že odvoláním napadnout a) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, b) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho p ímo dotýká, c) zú astn ná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání v ci, d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení. (2) Osoba oprávn ná napadat rozsudek pro nesprávnost n kterého jeho výroku m že jej napadat také proto, že takový výrok u in n nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o ízení
p edcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo zp sobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. § 247 (1) V neprosp ch obžalovaného m že rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo k vydání bezd vodného obohacení, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení. (2) Ve prosp ch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout krom obžalovaného a státního zástupce i p íbuzní obžalovaného v pokolení p ímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. Státní zástupce m že tak u init i proti v li obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, m že i proti v li obžalovaného za n ho v jeho prosp ch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. § 248 Lh ta a místo podání (1) Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku sm uje, a to do osmi dn od doru ení opisu rozsudku. (2) Jestliže se rozsudek doru uje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, b ží lh ta od toho doru ení, které bylo provedeno nejpozd ji. (3) Jiným osobám uvedeným v § 247 odst. 2, s výjimkou státního zástupce, kon í lh ta týmž dnem jako obžalovanému. § 249 Obsah odvolání (1) Odvolání musí být ve lh t uvedené v § 248 nebo v další lh t k tomu stanovené p edsedou senátu soudu prvního stupn podle § 251 také od vodn no tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo ízení, které rozsudku p edcházelo. O tom musí být oprávn né osoby pou eny. (2) Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, by i z ásti, ve prosp ch nebo v neprosp ch obvin ného. (3) Odvolání lze op ít o nové skute nosti a d kazy. § 250 Vzdání se a zp tvzetí odvolání (1) Po vyhlášení rozsudku m že se oprávn ná osoba odvolání výslovn vzdát. (2) Osoba, která odvolání podala, m že je výslovným prohlášením vzít zp t, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k záv re né porad . Odvolání státního zástupce m že vzít zp t i nad ízený státní zástupce.
(3) Odvolání podané ve prosp ch obžalovaného jinou oprávn nou osobou nebo za obžalovaného obhájcem nebo zákonným zástupcem m že být vzato zp t jen s výslovným souhlasem obžalovaného. Státní zástupce m že vzít takové odvolání zp t i bez souhlasu obžalovaného. V tomto p ípad b ží obžalovanému nová lh ta k podání odvolání od vyrozum ní, že odvolání bylo vzato zp t. (4) Zp tvzetí odvolání vezme, není-li p ekážek, usnesením na v domí p edseda senátu odvolacího soudu, a nebyla-li v c dosud tomuto soudu p edložena, p edseda senátu soudu prvního stupn . § 251 ízení u soudu prvního stupn (1) Nespl uje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zú astn nou osobu jejich zmocn nec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, vyzve je p edseda senátu, aby vady odstranili ve lh t p ti dn , kterou jim zárove stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3. Stejn postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zú astn ná osoba, kte í mají zmocn nce. (2) Nemá-li obžalovaný, který podal odvolání nespl ující náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, obhájce, vyzve ho p edseda senátu k odstran ní vad ve lh t osmi dn a poskytne mu k odstran ní vad odvolání pot ebné pou ení. Nevedlo-li to k náprav nebo vyžaduje-li to povaha projednávané v ci, a obžalovaný si sám obhájce nezvolil, ustanoví mu ho za ú elem jen od vodn ní odvolání anebo i obhajování v odvolacím ízení p edseda senátu a dále postupuje podle odstavce 1. U poškozeného a zú astn né osoby, kte í nemají zmocn nce, postupuje p edseda senátu p im en . (3) Jakmile uplynuly lh ty k podání odvolání a lh ty k odstran ní vad odvolání u všech oprávn ných osob, p edseda senátu doru í stejnopis odvolání a jejich od vodn ní ostatním stranám a nevy kávaje jejich vyjád ení p edloží spisy odvolacímu soudu. § 252 Odvolací soud O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nad ízený krajský soud a o odvolání proti rozsudku vojenského obvodového soudu rozhoduje nad ízený vyšší vojenský soud. O odvolání proti rozsudku krajského nebo vyššího vojenského soudu jako soudu prvního stupn rozhoduje nad ízený vrchní soud. *) -------------------*) Pozn. ASPI - v úplném zn ní . 69/1994 Sb. nejsou uvedena ustanovení o vojenských soudech. Rozhodnutí odvolacího soudu § 253
(1) Odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožd n , osobou neoprávn nou nebo osobou, která se odvolání výslovn vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže v ci již p edtím výslovn vzala zp t. (2) Jako opožd né nem že být zamítnuto odvolání, které oprávn ná osoba podala opožd n jen proto, že se ídila nesprávným pou ením soudu. (3) Odvolací soud odmítne odvolání, které nespl uje náležitosti obsahu odvolání. (4) Odmítnout odvolání podle odstavce 3 nelze, jestliže nebyla oprávn ná osoba ádn pou ena podle § 249 odst. 1 nebo nebyla oprávn né osob , která nemá obhájce nebo zmocn nce, poskytnuta pomoc p i odstran ní vad odvolání (§ 251 odst. 2). § 254 (1) Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253, p ezkoumá zákonnost a od vodn nost jen t ch odd litelných výrok rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu ízení, které jim p edcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud p ihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výrok , proti nimž bylo podáno odvolání. (2) Mají-li však vytýkané vady sv j p vod v jiném výroku než v tom, proti n muž bylo podáno odvolání, p ezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který v odvolání napadený výrok navazuje, jestliže oprávn ná osoba proti n mu mohla podat odvolání. (3) Jestliže oprávn ná osoba podá odvolání proti výroku o vin , p ezkoumá odvolací soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vin sv j podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti t mto výrok m podáno odvolání. (4) Byla-li odvoláním napadena ást rozsudku týkající se jen n které z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, p ezkoumá odvolací soud uvedeným zp sobem jen tu ást rozsudku a p edcházejícího ízení, která se týká této osoby. § 255 (1) Odvolací soud p eruší trestní stíhání, vyjde-li za odvolacího ízení najevo, že po vyhlášení napadeného rozsudku nastala n která z okolností uvedených v § 173 odst. 1 písm. b) až d), nelze-li obžalovanému doru it p edvolání k ve ejnému zasedání odvolacího soudu nebo z d vodu uvedeného v § 9a. (2) Odvolací soud p eruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, jehož užil v dané trestní v ci soud prvního stupn p i rozhodování o vin a trestu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má p ednost p ed zákonem; v tomto p ípad p edloží v c Ústavnímu soudu. § 256 Odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není d vodné.
§ 257 (1) Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho ást zruší a v rozsahu zrušení a) rozhodne o p edložení v ci k rozhodnutí o p íslušnosti soudu, který je spole n nad ízený soudu prvního stupn , a soudu, jenž je podle n j p íslušný, m l-li tak už u init soud prvního stupn (§ 222 odst. 1); je-li tímto spole n nad ízeným soudem odvolací soud, rozhodne ihned sám o p ikázání p íslušnému soudu, b) v c postoupí jinému orgánu, m l-li tak u init již soud prvního stupn (§ 222 odst. 2), c) trestní stíhání zastaví, shledá-li, že je tu n která z okolností, jež by od vod ovaly zastavení trestního stíhání soudem prvního stupn (§ 223 odst. 1, 2), d) trestní stíhání p eruší, m l-li tak u init již soud prvního stupn (§ 224 odst. 1, 2 a 5). (2) Shledá-li odvolací soud, že tu je n která z okolností uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), i), která nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku, rozhodne, aniž by napadený rozsudek zrušil, o zastavení trestního stíhání. (3) V odvolacím ízení, v kterém bylo zastaveno trestní stíhání z n kterého d vodu uvedeného v odstavci 2, se však pokra uje, prohlásí-li obvin ný do t í dn od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednání v ci trvá. O tom je t eba obvin ného pou it. § 258 (1) Odvolací soud zruší napadený rozsudek také a) pro podstatné vady ízení, které rozsudku p edcházelo, zejména proto, že v tomto ízení byla porušena ustanovení, jimiž se má zabezpe it objasn ní v ci nebo právo obhajoby, jestliže mohly mít vliv na správnost a zákonnost p ezkoumávané ásti rozsudku, b) pro vady rozsudku, zejména pro nejasnost nebo neúplnost jeho skutkových zjišt ní týkajících se p ezkoumávané ásti rozsudku, nebo proto, že se ohledn takové ásti soud nevypo ádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, c) vzniknou-li pochybnosti o správnosti skutkových zjišt ní ohledn p ezkoumávané ásti rozsudku, k objasn ní v ci je t eba d kazy opakovat nebo provád t d kazy další a jejich provád ní p ed odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat innost soudu prvního stupn , d) bylo-li v p ezkoumávané ásti rozsudku porušeno ustanovení trestního zákona, e) je-li uložený trest v p ezkoumávané ásti rozsudku nep im ený, f) je-li rozhodnutí o uplatn ném nároku poškozeného v p ezkoumávané ásti rozsudku nesprávné. (2) Jestliže je vadná jen ást napadeného rozsudku a lze ji odd lit od ostatních, zruší odvolací soud rozsudek jen v této ásti; zruší-li však, by i jen z ásti, výrok o vin , zruší vždy zárove celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vin sv j podklad.
§ 259 (1) Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo n které jeho ásti nutno u init ve v ci rozhodnutí nové, m že odvolací soud v c vrátit soudu prvního stupn , jen jestliže nelze vadu odstranit ve ve ejném zasedání, zejména jsou-li skutková zjišt ní tak nedostate ná, že je nutno hlavní lí ení opakovat nebo provád t rozsáhlé a obtížn proveditelné dopln ní dokazování. (2) Záleží-li vada jen v tom, že v napadeném rozsudku n který výrok chybí nebo je neúplný, m že odvolací soud, aniž rozsudek zruší, v c soudu prvního stupn vrátit s p íkazem, aby o chyb jícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil. (3) Rozhodnout sám rozsudkem ve v ci m že odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí u init na podklad skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správn zjišt n a pop ípad na základ d kaz provedených p ed odvolacím soudem dopln n nebo zm n n. Odvolací soud se m že odchýlit od skutkového zjišt ní soudu prvního stupn jen tehdy, jestliže v odvolacím ízení a) provedl znovu n které pro skutkové zjišt ní podstatné d kazy provedené již v hlavním lí ení, nebo b) provedl d kazy, které nebyly provedeny v hlavním lí ení. (4) V neprosp ch obžalovaného m že odvolací soud zm nit napadený rozsudek jen na podklad odvolání státního zástupce, jež bylo podáno v neprosp ch obžalovaného; ve výroku o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení tak m že u init též na podklad odvolání poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení. (5) Odvolací soud nem že sám a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro n jž byl napadeným rozsudkem zprošt n, b) uznat obžalovaného vinným t žším trestným inem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupn (§ 225 odst. 2). § 260 Nelze-li po zrušení rozsudku pokra ovat v ízení p ed soudem pro neodstranitelné procesní vady a není-li d vod pro jiné rozhodnutí, odvolací soud vrátí v c státnímu zástupci k došet ení. Ustanovení § 191 a § 264 odst. 2 tu platí obdobn . § 261 Prospívá-li d vod, z n hož rozhodl odvolací soud ve prosp ch n kterého obžalovaného, také dalšímu spoluobžalovanému nebo zú astn né osob , rozhodne odvolací soud vždy též v jejich prosp ch. Stejn rozhodne ve prosp ch obžalovaného, kterému prospívá d vod, z n hož rozhodl ve prosp ch zú astn né osoby. § 262
Rozhodne-li odvolací soud, že se v c vrací k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupn , m že zárove na ídit, aby byla projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu. Z d ležitého d vodu m že také na ídit, aby ji projednal a rozhodl jiný soud téhož druhu a téhož stupn v jeho obvod . § 263 ízení u odvolacího soudu (1) O odvolání rozhoduje odvolací soud ve ve ejném zasedání. Též v neve ejném zasedání m že u init rozhodnutí a) podle § 253, 255 a 257, b) podle § 258 odst. 1, je-li z ejmé, že vadu nelze odstranit ve ve ejném zasedání. (2) Ú ast státního zástupce p i ve ejném zasedání je povinná. (3) P i ve ejném zasedání konaném o odvolání musí obžalovaný mít obhájce ve všech p ípadech, kdy ho musí mít p i hlavním lí ení. (4) V nep ítomnosti obžalovaného, který je ve vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody, lze ve ejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovn prohlásí, že se ú asti p i ve ejném zasedání vzdává. (5) Po zahájení ve ejného zasedání p ednese p edseda senátu nebo jím ur ený len senátu napadený rozsudek a podá zprávu o stavu v ci. Potom p ednese odvolatel své odvolání a od vodní je; není-li odvolatel p ítomen, p e te odvolání v etn od vodn ní p edseda senátu nebo jím ur ený len senátu. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím odvolacího soudu p ímo dot eny, pokud nejsou odvolateli, p ednesou své vyjád ení a návrhy na provedení dokazování; není-li n která z t chto osob p ítomna a je-li vyjád ení obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, p ednese obsah jejich podání p edseda senátu nebo jím ur ený len senátu. (6) Po p ednesení návrh ve ve ejném zasedání provede odvolací soud d kazy pot ebné pro rozhodnutí o odvolání, nejde-li o rozsáhlé a obtížn proveditelné dopln ní dokazování, které by znamenalo nahrazovat innost soudu prvního stupn . Na provád ní d kaz se užije ustanovení o provád ní d kaz v hlavním lí ení. Není-li obvin ný p ítomen, a byl ádn p edvolán, má se za to, že s p e tením protokol o výslechu sv dk a znalc souhlasí. (7) Z hlediska zm ny nebo dopln ní skutkových zjišt ní odvolací soud m že p ihlížet jen k d kaz m, které byly provedeny ve ve ejném zasedání p ed odvolacím soudem; tyto d kazy hodnotí v návaznosti na d kazy provedené soudem prvního stupn v hlavním lí ení. Odvolací soud je vázán hodnocením t chto d kaz soudem prvního stupn s výjimkou t ch d kaz , které odvolací soud sám ve ve ejném zasedání znovu provedl. § 264 ízení u soudu prvního stupn po zrušení rozsudku
(1) Soud, jemuž v c byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí odvolací soud, a je povinen provést úkony a dopln ní, jejichž provedení odvolací soud na ídil. (2) Byl-li napadený rozsudek zrušen jen v d sledku odvolání podaného ve prosp ch obžalovaného, nem že v novém ízení dojít ke zm n rozhodnutí v jeho neprosp ch. § 265 D sledky zrušení výroku o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení Zruší-li odvolací soud napadený rozsudek toliko ve výroku o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení a nerozhodne-li sám ve v ci, odkáže poškozeného na ízení ve v cech ob anskoprávních, pop ípad na ízení p ed jiným p íslušným orgánem. HLAVA SEDMNÁCTÁ DOVOLÁNÍ § 265a P ípustnost dovolání (1) Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve v ci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to p ipouští. (2) Rozhodnutím ve v ci samé se rozumí a) rozsudek, jímž byl obvin ný uznán vinným a uložen mu trest, pop ípad ochranné opat ení nebo bylo upušt no od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obvin ný obžaloby zprošt n, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení v ci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opat ení, f) usnesení o podmín ném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut ádný opravný prost edek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). (3) Dovolání v neprosp ch obvin ného nelze podat jen z toho d vodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b). (4) Dovolání jen proti d vod m rozhodnutí není p ípustné.
§ 265b D vody dovolání (1) Dovolání lze podat, jen je-li tu n který z následujících d vod : a) ve v ci rozhodl v cn nep íslušný soud, nebo soud, který nebyl náležit obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupn , b) ve v ci rozhodl vylou ený orgán; tento d vod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v p vodním ízení známa a nebyla jím p ed rozhodnutím orgánu druhého stupn namítnuta, c) obvin ný nem l v ízení obhájce, a ho podle zákona mít m l, d) byla porušena ustanovení o p ítomnosti obvin ného v hlavním lí ení nebo ve ve ejném zasedání, e) proti obvin nému bylo vedeno trestní stíhání, a koliv podle zákona bylo nep ípustné, f) bylo rozhodnuto o postoupení v ci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmín ném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly spln ny podmínky pro takové rozhodnutí, g) rozhodnutí spo ívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotn právním posouzení, h) obvin nému byl uložen takový druh trestu, který zákon nep ipouští, nebo mu byl uložen trest ve vým e mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákon na trestný in, jímž byl uznán vinným, i) bylo rozhodnuto o upušt ní od potrestání nebo o upušt ní od potrestání s dohledem, aniž byly spln ny podmínky stanovené zákonem pro takový postup, j) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opat ení, aniž byly spln ny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení, k) v rozhodnutí n který výrok chybí nebo je neúplný, l) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí ádného opravného prost edku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly spln ny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v ízení mu p edcházejícím dán d vod dovolání uvedený v písmenech a) až k). (2) Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odn tí svobody na doživotí. § 265c Dovolací soud O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. § 265d
Oprávn né osoby (1) Dovolání mohou podat a) nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prosp ch i v neprosp ch obvin ného, b) obvin ný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprost edn dotýká. (2) Obvin ný m že dovolání podat pouze prost ednictvím obhájce. Podání obvin ného, které nebylo u in no prost ednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, by bylo takto ozna eno; o tom musí být obvin ný pou en (§ 125 odst. 3). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho v závislosti na jeho obsahu bu p íslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy ízení nebo ministru spravedlnosti jako podn t ke stížnosti pro porušení zákona, pop ípad ho vrátí obvin nému s pou ením, že dovolání m že podat pouze prost ednictvím obhájce. Obdobn postupuje u podání osob, které by mohly podat v jeho prosp ch odvolání. Je-li obvin ný zbaven zp sobilosti k právním úkon m nebo je-li jeho zp sobilost k právním úkon m omezena, m že i proti v li obvin ného za n ho v jeho prosp ch dovolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce. § 265e Lh ta a místo podání (1) Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve v ci v prvním stupni, do dvou m síc od doru ení rozhodnutí, proti kterému dovolání sm uje. (2) Jestliže se rozhodnutí doru uje jak obvin nému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, b ží lh ta od toho doru ení, které bylo provedeno nejpozd ji. (3) Lh ta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lh t u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve v ci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lh t na poštu a adresováno soudu, u n hož má být podáno nebo který má ve v ci rozhodnout. (4) Navrácení lh ty k podání dovolání není p ípustné. § 265f Obsah dovolání (1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí sm uje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých d vod napadá a eho se dovolatel domáhá, v etn konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prosp ch nebo v neprosp ch obvin ného. (2) Rozsah, v n mž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a d vody dovolání lze m nit jen po dobu trvání lh ty k podání dovolání. § 265g
Zp tvzetí dovolání (1) Osoba, která dovolání podala, m že je výslovným prohlášením vzít zp t, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k záv re né porad . V ízení o dovolání se však pokra uje, vzal-li nejvyšší státní zástupce zp t dovolání podané jen ve prosp ch obvin ného, pokud obvin ný trvá na pokra ování dovolacího ízení; v takovém p ípad Nejvyšší soud rozhoduje v rozsahu, jakoby takové dovolání podané nejvyšším státním zástupcem podal sám obvin ný. Zp tvzetí dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem jen ve prosp ch obvin ného, který zem el, je neú inné. (2) Zp tvzetí dovolání vezme, není-li p ekážek, usnesením na v domí p edseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li v c dosud tomuto soudu p edložena, p edseda senátu soudu prvního stupn . Vzal-li nejvyšší státní zástupce zp t dovolání podané jen ve prosp ch obvin ného a obvin ný trvá na pokra ování ízení o dovolání, uvede to p edseda senátu Nejvyššího soudu v usnesení, jímž rozhoduje o zp tvzetí dovolání. § 265h ízení u soudu prvního stupn (1) Nespl uje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obvin ného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1, vyzve je p edseda senátu, aby vady odstranili ve lh t dvou týdn , kterou jim zárove stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d). (2) P edseda senátu soudu prvního stupn doru í opis dovolání obvin ného státnímu zástupci a opis dovolání státního zástupce obhájci obvin ného a obvin nému s upozorn ním, že se mohou k dovolání písemn vyjád it a souhlasit s projednáním dovolání v neve ejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c)]. Jakmile lh ta k podání dovolání uplyne všem oprávn ným osobám, p edloží spisy Nejvyššímu soudu. (3) Dosp je-li p edseda senátu na podklad dovolání a obsahu spis k záv ru, že by m l být odložen nebo p erušen výkon rozhodnutí, p edloží bez zbyte ného odkladu spisy s p íslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozd ji do trnácti dn po obdržení spis , a nebylo-li v mezidobí již dokon eno ízení u soudu prvního stupn , vrátí mu spisy k dokon ení ízení. Rozhodnutí dovolacího soudu § 265i (1) Nejvyšší soud dovolání odmítne, a) není-li p ípustné, b) bylo-li podáno z jiného d vodu, než je uveden v § 265b, c) bylo-li podáno opožd n , osobou neoprávn nou, osobou, která ho znovu podala, když ho p edtím výslovn vzala zp t, d) nespl uje-li náležitosti obsahu dovolání,
e) jde-li o dovolání zjevn neopodstatn né, f) je-li zcela z ejmé, že projednání dovolání by nemohlo zásadn ovlivnit postavení obvin ného a otázka, která má být z podn tu dovolání ešena, není po právní stránce zásadního významu. (2) V od vodn ní usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stru n uvede d vod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému d vodu odmítnutí. (3) Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1, p ezkoumá zákonnost a od vodn nost t ch výrok rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z d vod , uvedených v dovolání, jakož i ízení napadené ásti rozhodnutí p edcházející. K vádám výrok , které nebyly dovoláním napadeny, Nejvyšší soud p ihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výrok , proti nimž bylo podáno dovolání. (4) Jestliže oprávn ná osoba podá d vodn dovolání proti výroku o vin , p ezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vin sv j podklad, bez ohledu na to, zda bylo i proti t mto výrok m podáno dovolání. (5) Byla-li dovoláním napadena ást rozhodnutí týkající se jen n které z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, p ezkoumá Nejvyšší soud uvedeným zp sobem jen tu ást rozhodnutí a p edcházejícího ízení, která se týká této osoby. § 265j Dovolací soud dovolání zamítne, shledá-li, že není d vodné. § 265k (1) Shledá-li Nejvyšší soud, že podané dovolání je d vodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho ást, pop ípad též vadné ízení mu p edcházející. (2) Jestliže je vadná jen ást napadeného rozhodnutí a lze ji odd lit od ostatních, zruší Nejvyšší soud rozhodnutí jen v této ásti; zruší-li však, by i jen z ásti výrok o vin , zruší vždy zárove celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vin sv j podklad. Sou asn zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí nebo jeho zrušenou ást obsahov navazující, pokud vzhledem ke zm n , k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ustanovení § 261 se užije p im en . § 265l (1) Je-li po zrušení napadeného rozhodnutí nebo n kterého jeho výroku nutno u init ve v ci nové rozhodnutí, p ikáže Nejvyšší soud zpravidla soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby v c v pot ebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. (2) Záleží-li vada jen v tom, že v napadeném rozhodnutí n který výrok chybí nebo je neúplný, m že Nejvyšší soud, aniž rozhodnutí zruší, p ikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chyb jícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil.
(3) P ikazuje-li Nejvyšší soud v c podle odstavce 1 nebo 2 k novému projednání a rozhodnutí, m že zárove na ídit, aby ji soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu. Z d ležitých d vod m že také v c p ikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci. (4) Vykonává-li se na obvin ném trest odn tí svobody uložený mu p vodním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zárove o vazb . § 265m (1) Nejvyšší soud m že p i zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve v ci rozsudkem. Nejvyšší soud nem že však sám a) uznat obvin ného vinným skutkem, pro n jž byl obžaloby zprošt n nebo pro n jž bylo trestní stíhání zastaveno, b) uznat obvin ného vinným t žším trestným inem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem, c) uložit obvin nému trest odn tí svobody nad dvacet až do t iceti let nebo trest odn tí svobody na doživotí, nebyl-li mu již uložen p ezkoumávaným rozhodnutím, p ípadn ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupn . (2) Zruší-li Nejvyšší soud rozsudek toliko ve výroku o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení, užije p im en § 265. § 265n Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy ízení opravný prost edek p ípustný. ízení u dovolacího soudu § 265o (1) P ed rozhodnutím o dovolání m že p edseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo p erušit výkon rozhodnutí, proti n muž bylo podáno dovolání. (2) Je-li pro rozhodnutí o dovolání t eba objasnit n jakou okolnost, provede pot ebné šet ení p edseda senátu Nejvyššího soudu, anebo na jeho žádost n který jiný orgán inný v trestním ízení, který je povinen mu bez zbyte ného odkladu vyhov t. Pro takové šet ení platí ustanovení hlavy páté. Ve zvláš naléhavých p ípadech lze k zajišt ní d kazního materiálu použít i prost edk uvedených v hlav tvrté. Zajistit osobu obvin ného vydáním p íkazu k zat ení a vzetím do vazby lze však jen tehdy, navrhne-li to nejvyšší státní zástupce v dovolání podaném v neprosp ch obvin ného a považuje-li to Nejvyšší soud za nezbytné vzhledem k závažnosti trestného inu a naléhavosti vazebních d vod . § 265p
(1) V neprosp ch obvin ného m že Nejvyšší soud zm nit napadené rozhodnutí jen na podklad dovolání nejvyššího státního zástupce, jež bylo podáno v neprosp ch obvin ného. (2) Dovolání v neprosp ch obvin ného je vylou eno, jestliže a) obvin ný zem el, b) na in se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým na ídil, aby se v trestním stíhání nepokra ovalo. (3) Bylo-li podáno dovolání pouze ve prosp ch obvin ného, nep ekáží jeho smrt provedení ízení na podklad dovolání; trestní stíhání tu nelze zastavit proto, že obvin ný zem el. § 265r (1) O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ve ve ejném zasedání. V neve ejném zasedání m že u init a) rozhodnutí o odmítnutí dovolání (§ 265i), b) rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí (§ 265k) a p ikázání v ci k novému projednání a rozhodnutí (§ 265l odst. 1 a 2), je-li z ejmé, že vadu nelze odstranit ve ve ejném zasedání, nebo c) jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neve ejném zasedání nejvyšší státní zástupce i obvin ný. (2) Ú ast státního zástupce inného u Nejvyššího státního zastupitelství ve ve ejném zasedání je povinná. (3) P i ve ejném zasedání konaném o dovolání musí mít obvin ný obhájce v p ípadech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až c). (4) V nep ítomnosti obvin ného, který je ve vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody, lze ve ejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obvin ný výslovn prohlásí, že se ú asti p i ve ejném zasedání vzdává. (5) Nelze-li vyrozum ní o ve ejném zasedání doru it osob , která rozhodnutím o dovolání m že být p ímo dot ena, sta í o konání ve ejného zasedání vyrozum t jejího obhájce, pop ípad zmocn nce. Nemá-li tato osoba obhájce, pop ípad zmocn nce, je t eba jí ho k tomu ú elu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobn . (6) Po zahájení ve ejného zasedání p ednese p edseda senátu nebo jím ur ený len senátu napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu v ci. Potom p ednese dovolatel své dovolání a od vodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu p ímo dot eny, pokud nejsou dovolateli, p ednesou své vyjád ení; není-li n která z t chto osob p ítomna a je-li vyjád ení obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, p ednese obsah jejich podání p edseda senátu nebo jím ur ený len senátu.
(7) D kazy se ve ve ejném zasedání p ed Nejvyšším soudem zpravidla neprovád jí. Jen výjime n m že Nejvyšší soud ízení doplnit d kazy nezbytnými k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout. § 265s ízení po p ikázání v ci (1) Orgán inný v trestním ízení, jemuž v c byla p ikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a dopln ní, jejichž provedení Nejvyšší soud na ídil. (2) Bylo-li napadené rozhodnutí zrušeno jen v d sledku dovolání podaného ve prosp ch obvin ného, nem že v novém ízení dojít ke zm n rozhodnutí v jeho neprosp ch. HLAVA OSMNÁCTÁ Stížnost pro porušení zákona a ízení o ní § 266 (1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo u in no na podklad vadného postupu ízení, m že ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona p ípustná. (2) Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve z ejmém nepom ru k povaze a závažnosti trestného inu nebo k pom r m pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v z ejmém rozporu s ú elem trestu. (3) Týká-li se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 více osob, lze stížnost pro porušení zákona podat také jen proti té ásti rozhodnutí, která se týká n které z t chto osob. (4) Stížnost pro porušení zákona v neprosp ch obvin ného proti pravomocnému rozhodnutí soudu nelze podat jen z toho d vodu, že soud postupoval v souladu s § 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 273 nebo § 289 písm. b). (5) Ustanovení odstavce 4 se užije p im en i na rozhodnutí soudu nebo státního zástupce u in né v souladu s § 150 odst. 1 nebo 3. (6) Ministr spravedlnosti m že vzít zp t stížnost pro porušení zákona, kterou podal, a to až do doby, než se soud rozhodující o stížnosti pro porušení zákona odebere k záv re né porad . Zp tvzetí stížnosti vezme usnesením na v domí p edseda senátu tohoto soudu. § 266a (1) Podanou stížnost pro porušení zákona, která nebyla od vodn na, je ministr spravedlnosti povinen od vodnit do 14 dn od jejího podání. (2) Stížnost pro porušení zákona a dovolání podané v téže v ci projedná Nejvyšší soud ve spole ném ízení. To nevylu uje postup podle § 23.
§ 267 (1) Ve stížnosti pro porušení zákona musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí sm uje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých d vod napadá a eho se ministr spravedlnosti domáhá, v etn konkrétního návrhu na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti je povinen ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prosp ch nebo v neprosp ch obvin ného. (2) Podanou a ve lh t uvedené v § 266a odst. 1 též od vodn nou stížnost pro porušení zákona již nelze v pr b hu ízení p ed Nejvyšším soudem m nit. (3) Nejvyšší soud p ezkoumá zákonnost a od vodn nost t ch výrok rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z d vod v ní uvedených, jakož i ízení napadené ásti rozhodnutí p edcházející. K vadám výrok , které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud p ihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výrok , proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona. (4) Jestliže ministr spravedlnosti podá d vodn stížnost pro porušení zákona proti výroku o vin , p ezkoumá Nejvyšší soud v návaznosti na vytýkané vady vždy i výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vin sv j podklad, bez ohledu na to, zda byla i proti t mto výrok m podána stížnost pro porušení zákona. (5) Byla-li stížností pro porušení zákona napadena ást rozhodnutí týkající se jen n které z více osob, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozhodnutím, p ezkoumá Nejvyšší soud uvedeným zp sobem jen tu ást rozhodnutí a p edcházejícího ízení, která se týká této osoby. § 268 (1) Nejvyšší soud zamítne stížnost pro porušení zákona, a) není-li p ípustná, b) byla-li podána opožd n , nebo c) není-li d vodná. (2) Shledá-li Nejvyšší soud, že zákon porušen byl, vysloví rozsudkem, že napadeným rozhodnutím, pop ípad jeho ástí (§ 266 odst. 3) nebo v ízení, jež takovému rozhodnutí p edcházelo, byl porušen zákon. § 269 (1) Výrok podle § 268 odst. 2 se nedotýká právní moci rozhodnutí, o n ž jde. (2) Byl-li však porušen zákon v neprosp ch obvin ného, zruší Nejvyšší soud zárove s výrokem uvedeným v § 268 odst. 2 napadené rozhodnutí nebo jeho ást, pop ípad též vadné ízení mu p edcházející. Je-li nezákonný jen n který výrok napadeného rozhodnutí a lze-li jej odd lit od ostatních, zruší Nejvyšší soud jen tento výrok. Zruší-li však, by i jen z ásti, výrok o vin , zruší vždy zárove celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o
vin sv j podklad. Zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahov navazující, pokud vzhledem ke zm n , k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ustanovení § 261 se užije p im en . § 270 (1) Je-li po zrušení napadeného rozhodnutí nebo n kterého jeho výroku nutno u init ve v ci rozhodnutí nové, p ikáže Nejvyšší soud zpravidla orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby v c v pot ebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. (2) Záleží-li porušení zákona jen v tom, že v napadeném rozhodnutí n který výrok chybí nebo je neúplný, m že Nejvyšší soud, aniž rozhodnutí zruší, p ikázat orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chyb jícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil. (3) P ikazuje-li Nejvyšší soud v c podle odstavce 1 nebo 2 k novému projednání a rozhodnutí, m že zárove na ídit, aby ji soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu. Z d ležitých d vod m že také v c p ikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu nebo jinému státnímu zástupci. (4) Orgán, jemuž byla v c p ikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve v ci nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení nejvyšší soud na ídil. § 271 (1) Nejvyšší soud m že p i zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve v ci, je-li možno rozhodnutí u init na podklad skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správn zjišt n. Nejvyšší soud nem že však sám a) uznat obvin ného vinným skutkem, pro n jž byl napadeným rozsudkem obžaloby zprošt n nebo pro n jž bylo trestní stíhání zastaveno, b) uznat obvin ného vinným t žším trestným inem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem, c) uložit obvin nému trest odn tí svobody nad dvacet až do t iceti let nebo trest odn tí svobody na doživotí. (2) Zruší-li Nejvyšší soud rozsudek toliko ve výroku o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení, užije p im en § 265. § 272 zrušen § 273 Jestliže Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprosp ch obvin ného, nem že v novém ízení dojít ke zm n rozhodnutí v jeho neprosp ch. Jde-li o jiné rozhodnutí, platí ustanovení § 150 p im en . § 274
O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud ve ve ejném zasedání za ú asti státního zástupce inného u Nejvyššího státního zastupitelství. Považuje-li to ministr spravedlnosti nebo p edseda senátu za pot ebné, ú astní se ve ejného zasedání též pov ený zástupce ministra spravedlnosti. Rozhodnutí podle § 268 odst. 1 m že Nejvyšší soud u init též v neve ejném zasedání. § 275 (1) Byl-li zákon porušen v neprosp ch obvin ného, nep ekáží jeho smrt provedení ízení na podklad stížnosti pro porušení zákona; trestní stíhání nelze tu zastavit proto, že obvin ný zem el. Byl-li zákon porušen jen v neprosp ch obvin ného, doba od právní moci napadeného rozhodnutí do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona se do proml ecí doby nezapo ítává. (2) Nelze-li vyrozum ní o ve ejném zasedání doru it osob , která rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona m že být p ímo dot ena, sta í o konání ve ejného zasedání vyrozum t jejího obhájce, pop ípad zmocn nce. Nemá-li tato osoba obhájce, pop ípad zmocn nce, je t eba jí ho k tomu ú elu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobn . (3) Vykonává-li se na obvin ném trest odn tí svobody uložený mu p vodním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zárove o vazb . (4) Ministr spravedlnosti m že odložit nebo p erušit výkon rozhodnutí, proti n muž podal stížnost pro porušení zákona, až do rozhodnutí o této stížnosti. Po podání stížnosti pro porušení zákona tak m že u init i nejvyšší soud. § 276 Je-li pro rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona t eba objasnit n jakou okolnost, provede pot ebné šet ení p edseda senátu Nejvyššího soudu anebo na jeho žádost n který jiný orgán inný v trestním ízení, pop ípad i policejní orgán. Pro takové šet ení platí ustanovení hlavy páté. Ve zvláš naléhavých p ípadech lze k zajišt ní d kazního materiálu použít na podklad usnesení senátu i prost edk uvedených v hlav tvrté. HLAVA DEVATENÁCTÁ Obnova ízení § 277 Obecné ustanovení Skon ilo-li trestní stíhání vedené proti ur ité osob pravomocným rozsudkem, pravomocným trestním p íkazem, pravomocným usnesením o zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o podmín ném zastavení trestního stíhání, pravomocným usnesením o schválení narovnání nebo pravomocným usnesením o postoupení v ci jinému orgánu, lze v trestním stíhání téže osoby pro týž skutek pokra ovat, pokud nebylo takové rozhodnutí zrušeno v jiném p edepsaném ízení, jen byla-li povolena obnova trestního ízení.
P ed povolením obnovy lze k zajišt ní d kazního materiálu a k zajišt ní osoby obvin ného provád t vyšet ovací úkony jen v mezích ustanovení této hlavy. Podmínky obnovy § 278 (1) Obnova ízení, které skon ilo pravomocným rozsudkem nebo trestním p íkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skute nosti nebo d kazy soudu d íve neznámé, které by mohly samy o sob nebo ve spojení se skute nostmi a d kazy známými už d íve od vodnit jiné rozhodnutí o vin nebo o p iznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by p vodn uložený trest byl ve z ejmém nepom ru k povaze a závažnosti trestného inu nebo k pom r m pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve z ejmém rozporu s ú elem trestu. Obnova ízení, které skon ilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmín ném upušt ní od potrestání s dohledem, se povolí, a to i d íve, než nastaly skute nosti uvedené v § 48 odst. 6 a 7 trestního zákoníku, také tehdy, vyjdou-li najevo skute nosti nebo d kazy soudu d íve neznámé, které by mohly samy o sob nebo ve spojení se skute nostmi a d kazy známými už d íve od vodnit rozhodnutí o trestu. (2) Obnova ízení, které skon ilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, v etn schválení narovnání, o postoupení v ci jinému orgánu nebo o podmín ném zastavení trestního stíhání, a to i v p ípad , jestliže ješt nenastaly skute nosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skute nosti nebo d kazy soudu d íve neznámé, které by mohly samy o sob nebo ve spojení se skute nostmi a d kazy známými už d íve vést k záv ru, že d vody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na míst v ízení pokra ovat. (3) Obnova ízení, které skon ilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, v etn schválení narovnání, o postoupení v ci jinému orgánu nebo o podmín ném zastavení trestního stíhání, a to i v p ípad , jestliže ješt nenastaly skute nosti uvedené v § 308 odst. 3, se povolí, vyjdou-li najevo skute nosti nebo d kazy státnímu zástupci d íve neznámé, které by mohly samy o sob nebo ve spojení se skute nostmi a d kazy známými už d íve vést k záv ru, že d vody k takovému rozhodnutí tu nebyly a že je na míst podat proti obvin nému obžalobu. (4) Obnova ízení, které skon ilo n kterým ze zp sob uvedených v p edchozích odstavcích, se povolí též tehdy, bude-li pravomocným rozsudkem zjišt no, že policejní orgán, státní zástupce nebo soudce v p vodním ízení porušil svoje povinnosti jednáním zakládajícím trestný in. § 279 Obnova v neprosp ch obvin ného je vylou ena, jestliže a) trestnost inu zanikla, b) uplynula lh ta v délce jedné poloviny proml ecí doby trestného inu, o kterém se vedlo trestní stíhání,
c) na in se vztahuje rozhodnutí presidenta republiky, kterým na ídil, aby se v trestním stíhání nepokra ovalo, nebo d) obvin ný zem el. § 280 Osoby oprávn né k návrhu na povolení obnovy (1) Obnovu lze povolit jen na návrh oprávn né osoby. (2) V neprosp ch obvin ného m že návrh na povolení obnovy podat jen státní zástupce. (3) Ve prosp ch obvin ného mohou návrh na povolení obnovy podat krom obvin ného též osoby, které by mohly podat v jeho prosp ch odvolání. Jestliže by tak mohly u init i proti v li obvin ného, mohou proti jeho v li podat i návrh na povolení obnovy. Takový návrh mohou u init i po smrti obvin ného. (4) Osoba, která návrh na povolení obnovy ízení podala, m že jej výslovným prohlášením vzít zp t, a to až do doby, než se soud prvního stupn odebere k záv re né porad . Návrh na povolení obnovy ízení podaný ve prosp ch obvin ného jinou oprávn nou osobou nebo za obvin ného obhájcem nebo zákonným zástupcem m že být vzat zp t jen s výslovným souhlasem obvin ného; to neplatí, pokud takový návrh podal státní zástupce nebo byl-li takový návrh podán oprávn nou osobou po smrti obvin ného. Zp tvzetí návrhu na povolení obnovy ízení vezme usnesením na v domí p edseda senátu soudu prvního stupn . Takové rozhodnutí nebrání pozd jšímu op tovnému podání návrhu na povolení obnovy ízení. (5) Doví-li se soud nebo jiný státní orgán o okolnosti, která by mohla od vodnit návrh na povolení obnovy, je povinen oznámit ji státnímu zástupci. Jestliže jde o okolnost, která by mohla od vodnit návrh na povolení obnovy ve prosp ch obvin ného, je státní zástupce povinen zpravit o ní neprodlen obvin ného, anebo není-li to možné, jinou osobu oprávn nou k podání návrhu, pokud takový návrh nepodá sám. § 281 P íslušnost soudu k rozhodnutí o obnov (1) O návrhu na povolení obnovy ízení, které skon ilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, v etn schválení narovnání, o postoupení v ci jinému orgánu nebo o podmín ném zastavení trestního stíhání, rozhoduje soud, který by byl p íslušný rozhodovat o obžalob . (2) O návrhu na povolení obnovy ízení, které skon ilo pravomocným rozsudkem nebo trestním p íkazem, a ízení, které skon ilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, v etn schválení narovnání, o postoupení v ci jinému orgánu nebo o podmín ném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (3) P estože ve v ci v prvním stupni rozhodoval okresní soud, rozhodne o návrhu na povolení obnovy krajský soud, navrhne-li to státní zástupce s od vodn ním, že vzhledem ke
skute nostem nebo d kaz m, které nov vyšly najevo, jde o trestný in náležející do p íslušnosti krajského soudu. ízení o návrhu na povolení obnovy § 282 (1) Je-li pro rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy k prov ení jeho d vodnosti t eba n kterou okolnost p edem objasnit, provede pot ebné šet ení p edseda senátu nebo na jeho žádost n který jiný orgán inný v trestním ízení, pop ípad i policejní orgán. Pro takové šet ení platí ustanovení hlavy páté. (2) V p ípadech zvláš naléhavých lze k zajišt ní d kazního materiálu na podklad usnesení senátu použít i prost edk uvedených v hlav tvrté. Zajistit osobu obvin ného vydáním p íkazu k zat ení a vzetím do vazby lze však p ed povolením obnovy jen tehdy, navrhne-li to státní zástupce podávaje návrh na obnovu v neprosp ch obvin ného a považujeli to soud za nezbytné vzhledem k povaze skute ností a d kaz , jež nov vyšly najevo, závažnosti trestného inu a naléhavosti vazebních d vod . (3) Byl-li podán návrh na povolení obnovy ízení ve prosp ch obvin ného, m že soud vzhledem k povaze skute ností a d kaz , jež nov vyšly najevo, odložit nebo p erušit výkon trestu pravomocn uloženého v p vodním ízení. § 283 Soud návrh na povolení obnovy zamítne, a) byl-li podán osobou neoprávn nou, b) sm uje-li jen proti rozhodnutí nebo výroku, stran n hož obnova není p ípustná, c) je-li obnova vylou ena podle § 279, nebo d) neshledá-li d vody obnovy podle § 278. § 284 (1) Vyhoví-li soud návrhu na povolení obnovy, zruší napadené rozhodnutí zcela nebo v ásti, v níž je návrh d vodný. Zruší-li, by i jen z ásti výrok o vin , zruší vždy zárove celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vin sv j podklad. Zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahov navazující, pokud vzhledem ke zm n , k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. (2) Jestliže soud povolí obnovu ízení, které skon ilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání v etn schválení narovnání, o postoupení v ci jinému orgánu nebo o podmín ném zastavení trestního stíhání, nebo jestliže povolí v otázce viny obnovu ízení, které skon ilo pravomocným rozsudkem, m že zárove se zrušením rozhodnutí v c vrátit státnímu zástupci k došet ení, považuje-li to za pot ebné pro objasn ní v ci. Krajský soud, který podle § 281 odst. 3 povolil obnovu ízení, v n mž v prvním stupni rozhodl okresní soud, vrátí v c vždy státnímu zástupci. Ustanovení § 191 platí i tu.
(3) Jestliže soud povolí obnovu toliko ve výroku o p iznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení, odkáže poškozeného p i zrušení tohoto výroku na ízení ve v cech ob anskoprávních, pop ípad na ízení p ed jiným p íslušným orgánem. § 285 Jestliže soud povolí obnovu ve prosp ch obvin ného z d vod , které prospívají také n kterému spoluobvin nému nebo zú astn né osob , povolí zárove obnovu též v jejich prosp ch. § 286 (1) O návrhu na povolení obnovy rozhoduje soud ve ve ejném zasedání. (2) Zamítnout návrh z d vod uvedených v § 283 písm. a) až c) m že i v neve ejném zasedání. Z d vodu uvedeného v § 283 písm. d) m že návrh zamítnout v neve ejném zasedání pouze v tom p ípad , že návrh op ený o tytéž skute nosti a d kazy byl již d íve pravomocn zamítnut a návrh nov podaný je jen jeho opakováním. (3) Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. ízení po povolení obnovy § 287 Vykonává-li se na obvin ném trest odn tí svobody uložený mu p vodním rozsudkem, rozhodne soud po právní moci usnesení, jímž spolu s povolením obnovy zrušil výrok o tomto trestu, neprodlen o vazb . § 288 (1) Byla-li pravomocn povolena obnova ízení, které skon ilo pravomocným usnesením státního zástupce o zastavení trestního stíhání, v etn schválení narovnání, o postoupení v ci jinému orgánu nebo o podmín ném zastavení trestního stíhání, pokra uje se v p ípravném ízení. (2) V ostatních p ípadech pokra uje soud po pravomocném povolení obnovy v ízení na podklad p vodní obžaloby, jestliže nebylo vysloveno, že se v c vrací státnímu zástupci k došet ení (§ 284 odst. 2). (3) Jestliže byla povolena obnova jen pokud jde o n který z trestných in , za n ž byl pravomocn uložen úhrnný nebo souhrnný trest a soud vrátil v c státnímu zástupci k došet ení, stanoví po právní moci usnesení povolujícího obnovu ve ve ejném zasedání rozsudkem p im ený trest za zbývající trestné iny. § 289 Byla-li povolena obnova jen ve prosp ch obvin ného,
a) doba od právní moci p vodního rozsudku do právní moci usnesení povolujícího obnovu se do proml ecí doby nezapo ítává, b) nesmí mu být novým rozsudkem uložen trest p ísn jší, než jaký mu byl uložen p vodním rozsudkem, c) nep ekáží jeho smrt provedení dalšího ízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obvin ný zem el. HLAVA DVACÁTÁ Zvláštní zp soby ízení § 290 Obecné ustanovení Jestliže tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se i na ízení podle této hlavy obecných p edpis . ODDÍL PRVNÍ ízení ve v cech mladistvých § 291 Právní úprava ízení ízení v trestních v cech mladistvých upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle tohoto zákona. § 292 zrušen § 293 zrušen nadpis vypušt n § 294 zrušen § 295 zrušen § 296 zrušen § 297 zrušen § 298 zrušen
§ 299 zrušen § 300 zrušen § 301 zrušen ODDÍL DRUHÝ ízení proti uprchlému § 302 ízení podle ustanovení tohoto oddílu lze konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu ízení pobytem v cizin nebo tím, že se skrývá. § 303 (1) V ízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doru ením usnesení o zahájení trestního stíhání obvin ného obhájci. Nebyl-li mu obhájce zvolen (§ 37 odst. 1), je t eba ho ustanovit. (2) Vyvstal-li d vod pro konání ízení proti uprchlému až po doru ení usnesení o zahájení trestního stíhání obvin nému do podání obžaloby, státní zástupce o tom u iní záznam, ve kterém uvede, od kterého dne je proti obvin nému konáno ízení proti uprchlému; záznam se doru í obhájci. § 304 Obvin ný musí mít v tomto ízení vždy obhájce. Ten má stejná práva jako obvin ný. § 305 O konání ízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu. Návrh m že státní zástupce u init už v obžalob . § 306 (1) Všechny písemnosti ur ené pro obvin ného se doru ují toliko obhájci. (2) P edvolání k hlavnímu lí ení a k ve ejnému zasedání se také vhodným zp sobem uve ejní. Hlavní lí ení, pop ípad ve ejné zasedání se pak provede i v nep ítomnosti obvin ného, a to bez ohledu na to, zda se obvin ný o n m dov d l. § 306a (1) Pominou-li d vody ízení proti uprchlému, pokra uje se v trestním ízení podle obecných ustanovení. Požaduje-li to obvin ný, provedou se v ízení p ed soudem znovu
d kazy v p edchozím soudním ízení provedené, u nichž to jejich povaha p ipouští, nebo jejichž opakování nebrání jiná závažná skute nost; v opa ném p ípad se obvin nému protokoly o provedení t chto d kaz p e tou a umožní se mu, aby se k nim vyjád il. (2) Skon ilo-li ízení proti uprchlému pravomocným odsuzujícím rozsudkem a poté pominuly d vody, pro které se ízení proti uprchlému vedlo, na návrh odsouzeného podaný do osmi dn od doru ení rozsudku soud prvního stupn takový rozsudek zruší a v rozsahu stanoveném v odstavci 1 se hlavní lí ení provede znovu. O právu navrhnout zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku musí být p i doru ení rozsudku odsouzený pou en. P im en soud postupuje, vyžaduje-li to mezinárodní smlouva, jíž je eská republika vázána. (3) Doba od právní moci odsuzujícího rozsudku do jeho zrušení podle odstavce 2 se do proml ecí doby nezapo ítává. (4) V novém ízení nem že dojít ke zm n rozhodnutí v neprosp ch obvin ného. ODDÍL T ETÍ Podmín né zastavení trestního stíhání § 307 nadpis vypušt n (1) V ízení o p e inu m že se souhlasem obvin ného soud a v p ípravném ízení státní zástupce podmín n zastavit trestní stíhání, jestliže a) obvin ný se k inu doznal, b) nahradil škodu, pokud byla inem zp sobena, nebo s poškozeným o její náhrad uzav el dohodu, anebo u inil jiná pot ebná opat ení k její náhrad , c) vydal bezd vodné obohacení inem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzav el dohodu, anebo u inil jiná vhodná opat ení k jeho vydání, a vzhledem k osob obvin ného, s p ihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem p ípadu lze d vodn takové rozhodnutí považovat za dosta ující. (2) V rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest m síc až dva roky. Zkušební doba po íná právní mocí tohoto rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání. (3) Obvin nému, který uzav el s poškozeným dohodu o zp sobu náhrady škody nebo dohodu o vydání bezd vodného obohacení, se v rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání uloží, aby škodu v pr b hu zkušební doby nahradil nebo aby v této dob bezd vodné obohacení vydal. (4) Obvin nému lze též uložit, aby ve zkušební dob dodržoval p im ená omezení a povinnosti sm ující k tomu, aby vedl ádný život. (5) Proti rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání m že obvin ný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný ú inek. Rozhodne-li o podmín ném zastavení trestního stíhání soud, má toto právo též státní zástupce.
§ 308 (1) Jestliže obvin ný v pr b hu zkušební doby vedl ádný život, splnil povinnost nahradit zp sobenou škodu nebo vydat bezd vodné obohacení a vyhov l i dalším uloženým omezením, rozhodne orgán, jenž trestní stíhání v prvním stupni podmín n zastavil, že se osv d il. Jinak rozhodne, a to p ípadn i b hem zkušební doby, že se v trestním stíhání pokra uje. (2) Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo u in no rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom m l obvin ný vinu, má se za to, že se osv d il. (3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že obvin ný se osv d il, nebo uplynutím lh ty uvedené v odstavci 2 nastávají ú inky zastavení trestního stíhání [§ 11 odst. 1 písm. f)]. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou obvin ný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný ú inek. U iní-li takové rozhodnutí soud, má toto právo též státní zástupce. ODDÍL TVRTÝ Narovnání nadpis vypušt n § 309 (1) V ízení o p e inu, m že se souhlasem obvin ného a poškozeného soud a v p ípravném ízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže a) obvin ný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou d vodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo u in no svobodn , vážn a ur it , b) uhradí poškozenému škodu zp sobenou p e inem nebo u iní pot ebné úkony k její úhrad , p ípadn jinak od iní újmu vzniklou trestným inem, c) vydá bezd vodné obohacení získané p e inem nebo u iní jiná vhodná opat ení k jeho vydání, a d) složí na ú et soudu nebo v p ípravném ízení na ú et státního zastupitelství pen žní ástku ur enou konkrétnímu adresátovi k obecn prosp šným ú el m, a tato ástka není z ejm nep im ená závažnosti p e inu, a považuje-li takový zp sob vy ízení v ci za dosta ující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného inu, k mí e, jakou byl p e inem dot en ve ejný zájem, k osob obvin ného a jeho osobním a majetkovým pom r m. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 m že obvin ný, poškozený a v ízení p ed soudem i státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný ú inek. § 310
(1) P ed rozhodnutím o schválení narovnání soud a v p ípravném ízení státní zástupce vyslechne obvin ného a poškozeného, zejména k zp sobu a okolnostem uzav ení dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla u in na dobrovoln a zda souhlasí se schválením narovnání. Obvin ného vyslechne také k tomu, zda rozumí obsahu obvin ní a zda si je v dom d sledk schválení narovnání. Sou ástí výslechu obvin ného musí být i prohlášení, že spáchal skutek, pro který je stíhán. (2) P ed výslechem je t eba obvin ného i poškozeného pou it o jejich právech a o podstat institutu narovnání. (3) Je-li poškozenou právnická osoba, lze místo výslechu statutárního zástupce nebo jiné osoby oprávn né jednat jejím jménem opat it její písemné prohlášení k okolnostem uvedeným v odstavci 1. § 310a Práva poškozeného podle § 309 a 311 nep ísluší tomu, na koho pouze p ešel nárok na náhradu škody nebo na vydání bezd vodného obohacení. § 311 (1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhrad byly provedeny pot ebné úkony, rozsah bezd vodného obohacení, který byl vydán nebo k jehož vydání byly provedeny pot ebné úkony p ípadn zp sob jiného od in ní újmy vzniklé p e inem, pen žní ástku ur enou k obecn prosp šným ú el m s uvedením jejího p íjemce, v etn ástky odevzdané státu na pen žitou pomoc ob tem trestné innosti, a výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spat ován p e in, jehož se narovnání týká. (2) P i ur ení p íjemce pen žité ástky k obecn prosp šným ú el m je soud vázán obsahem dohody o narovnání mezi obvin ným a poškozeným. § 312 (1) Za pen žní ástku ur enou k obecn prosp šným ú el m se považují ástky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území eské republiky na financování v dy a vzd lání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zví at, na ú ely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské spole nosti, t lovýchovné a sportovní, a ástky odevzdané státu na pen žitou pomoc ob tem trestné innosti. (2) Z pen žní ástky k obecn prosp šným ú el m musí obvin ný ur it nejmén 50 % státu na pen žitou pomoc ob tem trestné innosti poskytovanou podle zvláštního zákona. § 313 Rozhodnutí o schválení narovnání se eviduje jako skute nost významná pro trestní ízení podle zvláštního zákona.
§ 314 nadpis vypušt n Nebylo-li narovnání soudem nebo v p ípravném ízení státním zástupcem schváleno poté, co obvin ný u inil prohlášení podle § 309 odst. 1, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším ízení p ihlížet jako k d kazu. ODDÍL PÁTÝ ízení p ed samosoudcem § 314a (1) Samosoudce koná ízení o trestných inech, na které zákon stanoví trest odn tí svobody, jehož horní hranice nep evyšuje p t let. (2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, jestliže má být uložen souhrnný trest nebo spole ný trest a d ív jší trest byl uložen v ízení p ed senátem. § 314b (1) V ci, v nichž se konalo zkrácené p ípravné ízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném ízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doru en soudu. (2) Byl-li soudu s doru ením návrhu p edán zadržený podez elý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obvin ného, zejména k okolnostem zadržení a d vod m vazby, dále k tomu, které skute nosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skute nosti nebyly v hlavním lí ení dokazovány. Podle povahy v ci bu vydá rozhodnutí, jež m že vydat mimo hlavní lí ení, nebo obvin nému doru í p edvolání k hlavnímu lí ení, které se m že se souhlasem obvin ného konat ihned po jeho výslechu. Sou asn rozhodne o vazb , a vezme-li do vazby obvin ného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lh t obhájce (§ 38), a pokud tak neu iní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1). (3) Nebyl-li podez elý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podez elého posoudí, zda je t eba obvin ného p edvolat k výslechu nebo je možné ihned na ídit hlavní lí ení. (4) Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho p edseda. (5) Neve ejné zasedání samosoudce nekoná. § 314c (1) Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání p edb žn neprojednává, p ezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledk p ezkoumání samosoudce a) u iní n které z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f), b) m že zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
c) nejsou-li spln ny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného ízení, návrh na potrestání odmítne. (2) Ustanovení § 189 až 195 se užijí i na ízení p ed samosoudcem. O schválení narovnání m že samosoudce rozhodnout ve ve ejném zasedání. (3) Je-li obvin ný ve vazb , rozhodne samosoudce po p ezkoumání obžaloby vždy také o dalším trvání vazby, pokud nena ídí hlavní lí ení. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce a obvin ný podat stížnost, jež má, nejde-li o p erušení trestního stíhání, odkladný ú inek. Proti rozhodnutí o podmín ném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obvin ný a poškozený. (5) Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se v c vrací do p ípravného ízení a státní zástupce na ídí konat vyšet ování. § 314d (1) Neu iní-li samosoudce žádné z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1, na ídí hlavní lí ení. (2) P i hlavním lí ení ve zjednodušeném ízení samosoudce vyslechne obvin ného; na p e tení protokolu o výslechu podez elého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobn . Poté m že rozhodnout o upušt ní od dokazování t ch skute ností, které státní zástupce a obvin ný ozna ily za nesporné a s ohledem na ostatní zjišt né skute nosti není závažného d vodu o t chto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem státního zástupce a obvin ného m že p e íst i ú ední záznamy o vysv tlení osob a o provedení dalších úkon (§ 158 odst. 3 a 6). (3) Jestliže se po vyhlášení rozsudku státní zástupce i obvin ný vzdali odvolání nebo prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, u inili ve lh t , kterou jim samosoudce stanovil, m že samosoudce vyhotovit zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje od vodn ní. ODDÍL PÁTÝ Trestní p íkaz § 314e (1) Samosoudce m že bez projednání v ci v hlavním lí ení vydat trestní p íkaz, jestliže skutkový stav je spolehliv prokázán opat enými d kazy, a to i ve zjednodušeném ízení konaném po zkráceném p ípravném ízení. (2) Trestním p íkazem lze uložit a) trest odn tí svobody do jednoho roku s podmín ným odkladem jeho výkonu, b) domácí v zení do jednoho roku,
c) trest obecn prosp šných prací, d) trest zákazu innosti do p ti let, e) pen žitý trest, f) trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, g) vyhošt ní do p ti let, h) zákaz pobytu do p ti let, i) trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce do p ti let. (3) Trest obecn prosp šných prací m že být trestním p íkazem uložen pouze po p edchozím vyžádání si zprávy proba ního ú edníka obsahující zjišt ní o možnostech výkonu tohoto trestu a o zdravotní zp sobilosti obvin ného, v etn stanoviska obvin ného k uložení tohoto druhu trestu. Trest obecn prosp šných prací je ukládán s p ihlédnutím k této zpráv . (4) Náhradní trest odn tí svobody za pen žitý trest nesmí ani s uloženým trestem odn tí svobody p esahovat jeden rok. Ukládá-li se trest domácího v zení vedle pen žitého trestu, nesmí souhrn náhradních trest ukládaných v souvislosti s t mito tresty p esahovat jeden rok. (5) Trestní p íkaz nelze vydat a) v ízení proti osob , která je zbavena zp sobilosti k právním úkon m nebo jejíž zp sobilost k právním úkon m je omezena, b) jestliže má být rozhodováno o ochranném opat ení, c) jestliže má být uložen souhrnný trest nebo spole ný trest a p edchozí trest byl uložen rozsudkem. (6) Trestní p íkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Ú inky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doru ením trestního p íkazu obvin nému. § 314f (1) Trestní p íkaz obsahuje a) ozna ení soudu, který trestní p íkaz vydal, b) den a místo vydání trestního p íkazu, c) ozna ení obvin ného (§ 120 odst. 2), d) výrok o vin (§ 120 odst. 3) a uloženém trestu (§ 122 odst. 1),
e) výrok o náhrad škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo o vydání bezd vodného obohacení (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení ádn uplatn n (§ 43 odst. 3), f) pou ení o právu podat odpor, v etn upozorn ní, že v p ípad , kdy obvin ný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání v ci v hlavním lí ení. (2) Trestní p íkaz se doru uje obvin nému, státnímu zástupci a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezd vodného obohacení. Obvin nému se doru uje do vlastních rukou (§ 63 odst. 1 a 3). Má-li obvin ný obhájce, doru í se trestní p íkaz též jemu. § 314g (1) Obvin ný, osoby, které jsou oprávn ny podat v jeho prosp ch odvolání, a státní zástupce mohou podat proti trestnímu p íkazu odpor. Odpor se podává u soudu, který trestní p íkaz vydal, a to do osmi dn od jeho doru ení. Osobám, které mohou podat odvolání ve prosp ch obvin ného, s výjimkou státního zástupce, kon í lh ta týmž dnem jako obvin nému. Jestliže se trestní p íkaz doru uje jak obvin nému, tak i jeho obhájci, b ží lh ta od toho doru ení, které bylo provedeno pozd ji. Na navrácení lh ty se obdobn užije ustanovení § 61. Po doru ení trestního p íkazu m že se oprávn ná osoba odporu výslovn vzdát. (2) Byl-li podán proti trestnímu p íkazu oprávn nou osobou ve lh t odpor, trestní p íkaz se tím ruší a samosoudce na ídí ve v ci hlavní lí ení; p i projednání v ci v hlavním lí ení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a vým rou trestu obsaženými v trestním p íkazu. Jinak se trestní p íkaz stane pravomocným a vykonatelným. (3) Je-li obvin ný stíhán pro trestný in uvedený v § 163a, m že poškozený vzít souhlas s trestním stíháním zp t až do doby, než je trestní p íkaz doru en n které z osob uvedených v odstavci 1. Zp tvzetím souhlasu se trestní p íkaz ruší a samosoudce trestní stíhání zastaví. (4) Byl-li vydán trestní p íkaz, m že státní zástupce vzít obžalobu zp t do doby, než je trestní p íkaz doru en n které z osob uvedených v odstavci 1. Zp tvzetím obžaloby se trestní p íkaz ruší a v c se tím vrací do p ípravného ízení. ODDÍL ŠESTÝ ízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu § 314h (1) Po doru ení nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí orgánu inného v trestním ízení nebo jeho ásti, pokra uje tento orgán v tom stadiu ízení, které bezprost edn p edcházelo vydání zrušeného rozhodnutí, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak. P itom je vázán právním názorem, který vyslovil ve v ci Ústavní soud, a je povinen provést úkony a dopln ní, jejichž provedení Ústavní soud na ídil. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije p im en , pokud Ústavní soud nálezem zakázal n kterému orgánu innému v trestním ízení, aby pokra oval v porušování ústavn
zaru eného základního práva nebo svobody, a p ikázal mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav p ed jejich porušením. § 314i Bylo-li nálezem Ústavního soudu zrušeno rozhodnutí orgánu inného v trestním ízení pouze ve prosp ch obvin ného, a) doba od právní moci p vodního rozhodnutí ve v ci samé do doru ení nálezu Ústavního soudu se do proml ecí doby nezapo ítává, b) nem že v novém ízení dojít ke zm n rozhodnutí v jeho neprosp ch; jde-li o jiné rozhodnutí, platí ustanovení § 150 p im en , c) nep ekáží jeho smrt provedení dalšího ízení a trestní stíhání nelze zastavit proto, že obvin ný zem el. § 314j Jestliže nález Ústavního soudu zrušil rozsudek, jen pokud jde o n který z trestných in , za n ž byl pravomocn uložen úhrnný nebo souhrnný trest, stanoví p íslušný soud neprodlen po doru ení nálezu ve ve ejném zasedání rozsudkem p im ený trest za zbývající trestné iny. § 314k (1) Vykonává-li se na obvin ném trest odn tí svobody uložený mu rozsudkem, rozhodne p íslušný soud neprodlen po doru ení nálezu Ústavního soudu, kterým byl zrušen výrok o tomto trestu, o vazb . P i tom postupuje podle § 67 a 68. (2) Vykonává-li se jiné rozhodnutí zrušené nálezem Ústavního soudu, rozhodne p íslušný orgán inný v trestním ízení po doru ení nálezu, nestanoví-li zákon nebo nález Ústavního soudu jinak, o zastavení nebo p erušení jeho výkonu, pop ípad u iní jiné vhodné opat ení. Oddíl sedmý ízení o p ezkumu p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu § 314l Na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 Nejvyšší soud v neve ejném zasedání p ezkoumá zákonnost p íkazu k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu. § 314m (1) Shledá-li Nejvyšší soud, že p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu byl vydán nebo jeho provedení bylo v rozporu se zákonem, vysloví usnesením porušení zákona. (2) Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek.
§ 314n (1) Shledá-li Nejvyšší soud, že p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunika ního provozu byl vydán a jeho provedení bylo v souladu s podmínkami § 88 odst. 1, vysloví usnesením, že zákon nebyl porušen. (2) Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek. HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ Vykonávací ízení § 315 P íslušnost ve vykonávacím ízení (1) Rozhodnutí vykonává, pop ípad jeho výkon za izuje ten orgán, který rozhodnutí u inil; v ízení p ed soudem rozhodnutí senátu vykonává nebo jeho výkon za izuje p edseda senátu. (2) Rozhodnutí souvisící s výkonem trest a ochranných opat ení iní, není-li dále stanoveno n co jiného, soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (3) Opat ení nutná k výkonu trest a ochranných opat ení a k vymáhání náklad trestního ízení, zejména vyrozumívání jiných orgán a osob, jimž p ísluší spolup sobení p i výkonu uvedených rozhodnutí, iní, není-li dále stanoveno n co jiného, p edseda senátu soudu, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. ODDÍL PRVNÍ nadpis vypušt n § 316 zrušen § 317 zrušen § 318 zrušen § 319 zrušen ODDÍL DRUHÝ Výkon trestu odn tí svobody § 320 Obecná ustanovení (1) Zp sob výkonu trestu odn tí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odn tí svobody.
(2) U osob, které jsou ve výkonu trestu odn tí svobody, iní rozhodnutí souvisící s výkonem tohoto trestu soud, v jehož obvodu se trest odn tí svobody vykonává. (3) Je-li u trest odn tí svobody postupn uložených stanoven r zný zp sob výkonu trestu, ur í spole ný zp sob výkonu postupn uložených trest soud, v jehož obvodu se trest odn tí svobody vykonává. § 321 Na ízení výkonu trestu (1) Jakmile se rozhodnutí, podle n hož se má vykonat nepodmín ný trest odn tí svobody, stalo vykonatelným, p edseda senátu p íslušné v znici zašle na ízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobod , aby trest ve stanovené lh t nastoupil. Stal-li se výrok o uložení trestu odn tí svobody vykonatelným rozhodnutím odvolacího soudu, na ídí výkon tohoto trestu u odsouzeného, který je ve vazb , p edseda senátu odvolacího soudu hned po vyhlášení rozhodnutí; p edseda senátu odvolacího soudu tak m že u init i u odsouzeného, který není ve vazb , je-li z konkrétních skute ností zjišt no, že jeho pobyt na svobod je nebezpe ný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skute ností vyplývá d vodná obava, že odsouzený uprchne nebo se bude skrývat. (2) Nebylo-li z konkrétních skute ností zjišt no, že pobyt odsouzeného na svobod je nebezpe ný, nebo nevyplývá-li z jeho jednání nebo dalších konkrétních skute ností d vodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, a není tak dán d vod pro okamžité na ízení výkonu trestu odn tí svobody, m že p edseda senátu k nastoupení trestu poskytnout odsouzenému p im enou lh tu, aby si mohl obstarat své záležitosti. Tato lh ta nesmí být delší než jeden m síc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1. (3) Nenastoupí-li odsouzený trest ve lh t , která mu byla poskytnuta, nebo bylo-li z konkrétních skute ností zjišt no, že jeho pobyt na svobod je nebezpe ný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skute ností vyplývá d vodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, na ídí p edseda senátu, aby byl do výkonu trestu dodán. Není-li známo místo pobytu odsouzeného, užije se na p íkaz k jeho dodání do výkonu trestu p im en ustanovení § 69 odst. 3. Je-li místo pobytu odsouzeného známo, lze použít k jeho dodání do výkonu trestu ustanovení § 83c odst. 2. V p íkazu p edseda senátu vždy požádá policejní orgán o neprodlené podání informace o tom, zda byl odsouzený do výkonu trestu dodán, pop ípad jaké okolnosti dodání do výkonu trestu brání. (4) P íkaz podle odstavce 3 se vydá i v p ípad , nesplní-li odsouzený svou povinnost uvedenou v § 322 odst. 1 poslední v t , nebo za podmínek uvedených v § 322 odst. 3 v t druhé. (5) Podal-li poškozený žádost podle § 44a, zašle p edseda senátu spolu s na ízením výkonu trestu p íslušné v znici informace o poškozených, které je t eba o propušt ní nebo uprchnutí odsouzeného vyrozum t. V p ípad , že poškozený podal žádost v dob , kdy je odsouzený ve výkonu trestu odn tí svobody, zašle soud v znici, v níž odsouzený vykonává trest odn tí svobody, p íslušné informace dodate n . V znice je povinna písemn vyrozum t poškozeného bezodkladn , nejpozd ji však v den následující po skute nosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. b).
Odklad výkonu trestu § 322 (1) P edseda senátu odloží na pot ebnou dobu výkon trestu odn tí svobody, jestliže z léka ské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v l žkovém zdravotnickém za ízení nebo z jiných skute ností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví. (2) Požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu odn tí svobody z d vod uvedených v odstavci 1, avšak p edseda senátu má za to, že takové d vody nejsou z ejm dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozd ji p i nástupu výkonu trestu odn tí svobody p edložil zprávu o svém zdravotním stavu p íslušné v znici. Zjistí-li v znice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumož uje podrobit se výkonu trestu odn tí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo p erušení. (3) Výkon trestu odn tí svobody na t hotné žen a na matce novorozeného dít te p edseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu. (4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 a 3 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 323 (1) Výkon trestu odn tí svobody nep evyšujícího jeden rok m že p edseda senátu z d ležitých d vod odložit, a to na dobu nejvýše t í m síc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v § 321 odst. 1. (2) Další odklad výkonu takového trestu nebo jeho odklad na dobu delší než t i m síce m že povolit p edseda senátu, a to jen výjime n ze zvláš d ležitých d vod , zejména mohlli by výkon trestu mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimo ádn t žké následky. Odklad lze však povolit nejdéle na dobu šesti m síc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v § 321 odst. 1. (3) Je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného odkladu, p edseda senátu odklad odvolá. (4) Proti rozhodnutí, jímž byl povolen odklad výkonu trestu podle odstavce 2, m že státní zástupce podat stížnost. § 324 Rozhodování o zm n zp sobu výkonu trestu (1) O zm n zp sobu výkonu trestu odn tí svobody rozhoduje ve ve ejném zasedání na návrh státního zástupce nebo editele v znice, a nejde-li o rozhodování o p e azení mladistvého do v znice pro ostatní odsouzené, též na žádost odsouzeného nebo i bez takového podn tu okresní soud, v jehož obvodu se trest odn tí svobody vykonává. (2) P ed rozhodnutím o zm n zp sobu výkonu trestu odn tí svobody musí být odsouzený vyslechnut.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. P erušení výkonu trestu § 325 (1) Je-li odsouzený, na n mž se vykonává trest odn tí svobody, stižen t žkou nemocí, m že p edseda senátu výkon trestu na pot ebnou dobu p erušit; p edseda senátu vždy p eruší výkon trestu na t hotné žen nebo matce dít te mladšího jednoho roku. (2) Je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného p erušení, p edseda senátu p erušení výkonu trestu odvolá. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. § 326 zrušen § 327 nadpis vypušt n (1) Ministr spravedlnosti m že upustit od výkonu trestu odn tí svobody nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do cizího státu nebo p edán jinému lenskému státu Evropské unie na základ evropského zatýkacího rozkazu. (2) Soud m že upustit od výkonu trestu odn tí svobody nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhošt n. (3) Nedojde-li k vydání odsouzeného do cizího státu, k jeho p edání podle odstavce 1 nebo k vyhošt ní podle odstavce 2, anebo vrátí-li se v t chto p ípadech vydaný, p edaný nebo vyhošt ný, rozhodne soud, že se trest odn tí svobody nebo jeho zbytek vykoná. (4) Soud m že upustit od výkonu trestu odn tí svobody nebo jeho zbytku též tehdy, zjistí-li, že odsouzený onemocn l nevylé itelnou životu nebezpe nou nemocí nebo nevylé itelnou nemocí duševní. (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 328 Odklad a p erušení výkonu trestu a upušt ní od jeho výkonu u voják (1) P edseda senátu odloží nebo p eruší výkon trestu odn tí svobody nep evyšujícího šest m síc , je-li odsouzený povolán k výkonu základní vojenské služby. (2) Jestliže odsouzený ve výkonu této služby nespáchal žádný trestný in a konal ádn vojenskou službu, upustí soud od výkonu trestu nebo jeho zbytku; jinak rozhodne, že se trest nebo jeho zbytek vykoná. Bylo-li upušt no od výkonu trestu nebo jeho zbytku, pokládá se trest za vykonaný dnem, kdy byl jeho výkon odložen nebo p erušen. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek.
Podmín né odsouzení § 329 (1) V p ípadech, kdy je to s ohledem na povahu uložených omezení a zp sob kontroly chování podmín n odsouzeného nutné, zašle p edseda senátu ihned po právní moci rozsudku ukládajícího trest odn tí svobody, jehož výkon byl podmín n odložen, jeho opis proba nímu ú edníkovi k výkonu kontroly nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení. Požádá jej zárove , aby v pravidelných termínech, které zárove stanoví, mu podával zprávu o zp sobu života odsouzeného, a v p ípad , že by zjistil d vody k na ízení výkonu trestu, aby to ihned oznámil soudu. Kontrolu nad chováním odsouzeného a nad dodržováním uložených omezení m že na základ dožádání adresovaného okresnímu soudu, v jehož obvodu odsouzený bydlí, pracuje nebo se zdržuje, provád t proba ní ú edník inný mimo obvod soudu, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (2) Jestliže p edseda senátu nepov í výkonem kontroly proba ního ú edníka, v pravidelných termínech, nejpozd ji jedenkrát za šest m síc , zjiš uje, zda podmín n odsouzený vede ádný zp sob života a dodržuje omezení, která mu byla rozsudkem uložena. (3) Zájmové sdružení ob an inné na pracovišti odsouzeného nebo v jeho bydlišti m že p edseda senátu požádat o výchovné spolup sobení, pokud nabídlo záruku za p evýchovu odsouzeného. § 330 (1) O tom, zda se podmín n odsouzený osv d il nebo zda se na ídí výkon podmín n odloženého trestu, rozhodne soud ve ve ejném zasedání. Ve ve ejném zasedání rozhodne soud i o ponechání podmín ného odsouzení v platnosti podle § 83 odst. 1 trestního zákoníku. (2) P i rozhodování o osv d ení podmín n odsouzeného se soud opírá též o vyjád ení zájmového sdružení ob an . (3) Proti rozhodnutím podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (4) Rozhodnutí, že se podmín n odsouzený osv d il, m že se souhlasem státního zástupce u init též p edseda senátu. § 330a (1) Jestliže bylo rozhodnuto o podmín ném odsouzení k trestu odn tí svobody s dohledem, soud po právní moci rozsudku opat ením pov í proba ního ú edníka, v jehož obvodu má odsouzený bydlišt nebo pracovišt , aby sledoval jeho chování a dodržování uložených omezení a povinností zp sobem stanoveným zvláštním zákonem. Podle povahy v ci požádá o spolup sobení orgány ve ejné správy, zájmová sdružení ob an a další orgány, instituce a osoby. P i výkonu dohledu nelze podmín n odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku.
(2) Na rozhodnutí o tom, zda se osv d il podmín n odsouzený, u n hož byl vysloven dohled, nebo zda se na ídí výkon podmín n odloženého trestu, se obdobn užije ustanovení § 330. Podmín né propušt ní § 331 (1) O podmín ném propušt ní z trestu odn tí svobody rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo editele v znice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve ve ejném zasedání. Soud vyrozumí o konání ve ejného zasedání i poškozeného, který o to požádal (§ 228 odst. 4). Žádost o podmín né propušt ní z trestu odn tí svobody podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku m že obvin ný podat jen, pokud k ní p ipojí kladné stanovisko editele v znice, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a pln ním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není t eba; jinak soud o takové žádosti nerozhoduje a vrátí ji obvin nému s pou ením o nutnosti p ipojit k ní uvedené stanovisko editele v znice. Byla-li žádost odsouzeného o podmín né propušt ní zamítnuta, m že ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí jednoho roku od zamítavého rozhodnutí, ledaže by žádost byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula lh ta stanovená v zákon pro podmín né propušt ní. (2) Podmín né propušt ní m že navrhnout též zájmové sdružení ob an , nabídne-li p evzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, m že zájmové sdružení ob an p ed podáním návrhu na podmín né propušt ní požádat editele v znice, v níž se vykonává trest, aby mu sd lil stav p evýchovy odsouzeného. (3) Navrhne-li podmín né propušt ní editel v znice, v níž odsouzený vykonává trest, nebo se k takovému návrhu p ipojí, m že rozhodnutí o tom, že odsouzený se podmín n propouští, u init se souhlasem státního zástupce též p edseda senátu. (4) Na dožádání zájmového sdružení ob an o spolup sobení p i výchov podmín n propušt ného se užije p im en ustanovení § 329. (5) Jestliže bylo rozhodnuto o podmín ném propušt ní za sou asného vyslovení dohledu nad odsouzeným nebo rozhodl-li soud o podmín ném propušt ní odsouzeného a sou asn mu uložil p im ená omezení nebo p im ené povinnosti sm ující k tomu, aby vedl ádný život, užije se na postup p i výkonu dohledu a kontrole chování odsouzeného p im en ustanovení § 330a odst. 1. Bylo-li rozhodnuto, aby se podmín n propušt ný odsouzený ve zkušební dob zdržoval ve svém obydlí užije se na postup p i výkonu této povinnosti p im en ustanovení § 334b až 334e. Jestliže bylo rozhodnuto, aby podmín n propušt ný odsouzený ve zkušební dob vykonal práce ve prosp ch obcí, státních nebo jiných obecn prosp šných institucí užije se na postup p i výkonu této povinnosti p im en ustanovení § 336 až 339. Pokud bylo rozhodnuto, aby podmín n propušt ný odsouzený složil na ú et soudu ástku ur enou na pen žitou pomoc ob tem trestné innosti, m že p edseda senátu na žádost odsouzeného z d ležitých d vod a) odložit složení této ástky, a to na dobu nejvýše šesti m síc ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, nebo
b) povolit splácení této ástky v m sí ních splátkách tak, aby byla celá zaplacena nejpozd ji do konce stanovené zkušební doby. § 332 (1) O tom, zda se podmín n propušt ný osv d il nebo zda se zbytek trestu vykoná, jakož i o tom, zda se vykoná zbytek trestu anebo ponechá v platnosti podmín né propušt ní p i odvolání záruky zájmovým sdružením ob an , rozhoduje soud ve ve ejném zasedání. Rozhodnutí, že se podmín n propušt ný osv d il, m že se souhlasem státního zástupce u init též p edseda senátu. (2) P i rozhodování o osv d ení podmín n propušt ného se soud opírá též o vyjád ení zájmového sdružení ob an . § 333 (1) Rozhodnutí podle § 331 iní okresní soud, v jehož obvodu se trest odn tí svobody vykonává. Nebrání-li tomu d ležité d vody, je t eba o návrhu nebo žádosti rozhodnout nejpozd ji do 30 dn od jejich doru ení soudu. Rozhodnutí podle § 332 iní soud, který odsouzeného z trestu podmín n propustil. (2) P ed rozhodnutím o podmín ném propušt ní nebo o výkonu zbytku trestu musí být odsouzený vyslechnut; to neplatí, postupuje-li soud podle § 331 odst. 3. (3) Proti rozhodnutí podle § 331 odst. 3 je p ípustná stížnost proti výroku o stanovení délky zkušební doby. Proti ostatním rozhodnutím podle § 331 a 332 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 333a Pokud byl obvin ný pravomocn odsouzen k trestu odn tí svobody, m že p edseda senátu odsouzenému uložit omezení spo ívající v zákazu vycestování do zahrani í, které trvá až do doby, kdy odsouzený vykoná trest nebo nastane jiná skute nost, s níž je spojen zánik výkonu trestu. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost. Pro p ípady podle v ty první se § 77a odst. 2 až 5 použijí obdobn . § 334 Zapo ítání vazby a trestu (1) O zapo ítání vazby a trestu rozhodne p edseda senátu usnesením, a to zpravidla zárove s na ízením výkonu trestu. Vazba se zapo ítává podle stavu ke dni na ízení výkonu trestu, a to od doby, kdy osobní svoboda obvin ného byla omezena. (2) Proti usnesení podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. (3) O návrhu státního zástupce, aby se do výkonu trestu odn tí svobody nezapo ítala doba, po kterou byl odsouzenému p erušen výkon trestu odn tí svobody za ú elem lé ebné pé e ve zdravotnickém za ízení mimo v znice, stalo-li se tak v d sledku toho, že si odsouzený zp sobil újmu na zdraví úmysln , rozhoduje soud ve ve ejném zasedání. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek.
ODDÍL T ETÍ Výkon trestu domácího v zení § 334a Na ízení výkonu trestu domácího v zení (1) Jakmile se rozhodnutí, podle n hož se má vykonat trest domácího v zení stalo vykonatelným, p edseda senátu zašle odsouzenému a p íslušnému st edisku Proba ní a media ní služby na ízení výkonu tohoto trestu, v kterém ur í a) po átek výkonu tohoto trestu a b) místo výkonu tohoto trestu. (2) Po átek výkonu trestu domácího v zení stanoví p edseda senátu tak, aby si odsouzený mohl obstarat své záležitosti. (3) Místo výkonu trestu stanoví p edseda senátu v obydlí odsouzeného v míst trvalého pobytu nebo v míst , kde se odsouzený zdržuje, a to s p ihlédnutím k jeho osobním a rodinným pom r m; je-li odsouzený zam stnán, p ihlédne i k místu výkonu zam stnání a k možnostem dopravy do zam stnání. § 334b Kontrola výkonu trestu domácího v zení Kontrolu výkonu trestu domácího v zení zajiš uje Proba ní a media ní služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umož uje detekci pohybu odsouzeného nebo namátkovou kontrolou provád nou proba ním ú edníkem; za tímto ú elem je odsouzený povinen proba nímu ú edníkovi umožnit vstup do místa výkonu trestu. § 334c Nedodržování podmínek výkonu trestu domácího v zení Nedodržuje-li odsouzený stanovené podmínky domácího v zení a uložená p im ená omezení a p im ené povinnosti, sd lí tuto skute nost provozovatel elektronického kontrolního systému nebo proba ní ú edník vykonávající kontrolu bezodkladn soudu, který výkon trestu na ídil. § 334d Odklad a p erušení výkonu trestu domácího v zení (1) P edseda senátu m že z d ležitých d vod na pot ebnou dobu odložit nebo p erušit výkon trestu domácího v zení. (2) Pominou-li d vody odkladu nebo p erušení, p edseda senátu odklad nebo p erušení odvolá. (3) Doba, po kterou byl výkon trestu domácího v zení odložen nebo p erušen, se nezapo ítává do doby výkonu trestu.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 a 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 334e Zm na trestu domácího v zení (1) Na návrh odsouzeného, státního zástupce nebo proba ního ú edníka nebo i bez takového návrhu rozhodne p edseda senátu z d ležitých d vod o zm n místa výkonu trestu domácího v zení, doby, kdy se zde má odsouzený zdržovat, a p im ených omezení a p im ených povinností stanovených odsouzenému; p itom nesmí v neprosp ch odsouzeného zm nit po et hodin v týdnu, po které se má odsouzený zdržovat v obydlí, a rozsah p im ených omezení a p im ených povinností. O zm n trestu domácího v zení rozhodne p edseda senátu bez zbyte ného odkladu i po vykázání ze spole ného obydlí podle jiného právního p edpisu. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 334f Upušt ní od výkonu trestu domácího v zení (1) Ministr spravedlnosti m že upustit od výkonu trestu domácího v zení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do ciziny nebo p edán jinému lenskému státu Evropské unie na základ evropského zatýkacího rozkazu. (2) Soud m že upustit od výkonu trestu domácího v zení nebo jeho zbytku, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhošt n. (3) Nedojde-li k vydání odsouzeného do ciziny, k jeho p edání podle odstavce 1 nebo k vyhošt ní podle odstavce 2, anebo vrátí-li se v t chto p ípadech vydaný, p edaný nebo vyhošt ný, rozhodne soud, že se trest domácího v zení nebo jeho zbytek vykoná. (4) Soud m že upustit od výkonu trestu domácího v zení nebo jeho zbytku též tehdy, zjistí-li, že odsouzený onemocn l nevylé itelnou životu nebezpe nou nemocí nebo nevylé itelnou nemocí duševní nebo z jiných obdobn závažných d vod . (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 334g P em na trestu domácího v zení v trest odn tí svobody (1) O p em n trestu domácího v zení v trest odn tí svobody rozhodne p edseda senátu na návrh proba ního ú edníka nebo i bez takového návrhu ve ve ejném zasedání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 334h Ministerstvo spravedlnosti m že vyhláškou stanovit podrobnosti kontroly výkonu trestu domácího v zení.
ODDÍL TVRTÝ Výkon trestu obecn prosp šných prací § 335 Obecné ustanovení Trest obecn prosp šných prací odsouzený vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. Se souhlasem odsouzeného m že být trest vykonáván i mimo tento obvod. nadpis vypušt n Na ízení výkonu trestu § 336 (1) Jakmile se rozhodnutí, podle n hož se má vykonat trest obecn prosp šných prací, stane vykonatelným, p edseda senátu zašle jeho opis proba nímu ú edníkovi. (2) O druhu a míst výkonu obecn prosp šných prací rozhodne okresní soud, který trest obecn prosp šných prací uložil, na návrh proba ního ú edníka. Proba ní ú edník v návrhu vychází z pot eby výkonu t chto prací v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a p ihlíží k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu, kde bydlí; p i stanovení druhu a místa výkonu obecn prosp šných prací postupuje v sou innosti se st ediskem Proba ní a media ní služby v obvodu soudu, ve kterém má být trest obecn prosp šných prací vykonáván. Má-li být trest obecn prosp šných prací vykonáván mimo obvod okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, je sou ástí návrhu proba ního ú edníka také písemný souhlas odsouzeného s tímto výkonem. (3) V rozhodnutí podle odstavce 2 soud odsouzeného zárove pou í o jeho povinnosti dostavit se do 14 dn od oznámení tohoto rozhodnutí na st edisko Proba ní a media ní služby v obvodu okresního soudu, v n mž má být trest obecn prosp šných prací vykonán, za ú elem projednání podmínek výkonu trestu obecn prosp šných prací a o jeho povinnosti dostavit se v den stanovený proba ním ú edníkem pov eným kontrolou nad výkonem tohoto trestu na obecní ú ad nebo instituci, u nichž má obecn prosp šné práce vykonávat, za ú elem nástupu výkonu trestu. Zárove jej upozorní na následky nespln ní t chto povinností. (4) O rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci st edisko Proba ní a media ní služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být trest obecn prosp šných prací vykonán, a zárove pov í opat ením proba ního ú edníka inného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecn prosp šných prací. (5) O zm n druhu a místa výkonu obecn prosp šných prací rozhodne okresní soud, který trest obecn prosp šných prací uložil, na návrh odsouzeného nebo proba ního ú edníka provád jícího kontrolu nad výkonem trestu obecn prosp šných prací. O tomto rozhodnutí vyrozumí soud po nabytí jeho právní moci st edisko Proba ní a media ní služby v obvodu okresního soudu, ve kterém má být trest obecn prosp šných prací nebo jeho zbytek vykonán, a zárove pov í opat ením proba ního ú edníka inného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu obecn prosp šných prací.
(6) P i projednání podmínek výkonu trestu obecn prosp šných prací, stanovení dne nástupu jeho výkonu a p i výkonu kontroly tohoto trestu postupuje proba ní ú edník pov ený kontrolou výkonu trestu obecn prosp šných prací v sou innosti s p íslušným obecním ú adem nebo institucí, u nichž jsou obecn prosp šné práce vykonávány. § 337 Nesplní-li odsouzený povinnosti stanovené v § 336 odst. 3, nebo bez závažného d vodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecn prosp šných prací, zavin n nevykonává ve stanovené dob uložený trest nebo jinak ma í výkon tohoto trestu, proba ní ú edník pov ený kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo jeho prost ednictvím obecní ú ad nebo instituce, u nichž jsou obecn prosp šné práce vykonávány, tuto skute nost bezodkladn sd lí soudu, který výkon trestu na ídil. Rovn ž soudu bez odkladu sd lí, kdy odsouzený uložený trest obecn prosp šných prací vykonal. § 338 nadpis vypušt n (1) Považuje-li soud výchovné spolup sobení zájmového sdružení ob an za prosp šné, postupuje p im en podle § 329. (2) Obecní ú ady a obecn prosp šné instituce sd lují své požadavky na vykonání obecn prosp šných prací st edisku Proba ní a media ní služby v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být obecn prosp šné práce provád ny. Zárove jsou povinny mu sd lit každou podstatnou zm nu týkající se takového požadavku, aby st edisko m lo pr b žný p ehled o pot eb t chto prací. Proba ní ú edník informuje soud na jeho žádost o pot eb obecn prosp šných prací v požadovaném obvodu. (3) P i získávání požadavk na provedení obecn prosp šných prací vhodných pro odsouzené a p i výkonu trestu obecn prosp šných prací proba ní ú edník pov ený kontrolou nad výkonem trestu obecn prosp šných prací spolupracuje s obcemi a s obecn prosp šnými institucemi a provádí úkony sm ující k tomu, aby obvin ný vedl ádný život. § 339 Odklad a p erušení výkonu trestu (1) P edseda senátu na pot ebnou dobu odloží nebo p eruší výkon trestu obecn prosp šných prací, jestliže z léka ských zpráv p edložených odsouzeným nebo vyžádaných s jeho souhlasem vyplývá, že v d sledku p echodného zhoršení zdravotního stavu není odsouzený schopen trest vykonat. (2) Výkon trestu obecn prosp šných prací na t hotné žen a matce novorozeného dít te p edseda senátu odloží nebo p eruší na dobu jednoho roku po porodu. (3) Z jiných d ležitých d vod m že p edseda senátu výkon trestu obecn prosp šných prací odložit na dobu nejvýše t í m síc ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen, nabylo právní moci. Je-li d vodem odložení nebo p erušení výkonu trestu obecn prosp šných prací poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního právního p edpisu, p edseda senátu odloží nebo p eruší výkon trestu obecn prosp šných prací do doby
ukon ení poskytování zvláštní ochrany a pomoci. P íslušný orgán poskytující zvláštní ochranu a pomoc neprodlen vyrozumí p edsedu senátu o ukon ení jejich poskytování. (4) Pominou-li d vody odkladu nebo p erušení, p edseda senátu odklad nebo p erušení odvolá. (5) Doba, po kterou byl výkon trestu obecn prosp šných prací odložen nebo p erušen, se nezapo ítává do lh ty jednoho roku, v níž má být trest vykonán. (6) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 až 4 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 340 Odklad a p erušení výkonu trestu u voják (1) P edseda senátu odloží nebo p eruší výkon trestu obecn prosp šných prací, je-li odsouzený povolán k výkonu vojenské inné služby. (2) Ustanovení § 339 odst. 4 a 5 se užije obdobn též u odsouzených, jimž byl výkon trestu odložen nebo p erušen podle odstavce 1. (3) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 a 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 340a Upušt ní od výkonu trestu (1) P edseda senátu upustí od výkonu trestu obecn prosp šných prací nebo jeho zbytku, jestliže je odsouzený v d sledku zm ny svého zdravotního stavu dlouhodob neschopen tento trest vykonat. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 340b P em na trestu obecn prosp šných prací v trest domácího v zení nebo odn tí svobody (1) O p em n trestu obecn prosp šných prací nebo o p em n jeho zbytku v trest domácího v zení nebo v trest odn tí svobody, jakož i o ponechání trestu obecn prosp šných prací v platnosti p i stanovení dohledu nebo dalších dosud neuložených p im ených omezení, p im ených povinností nebo p ípadn výchovných omezení, rozhodne bez zbyte ného odkladu p edseda senátu na návrh proba ního ú edníka pov eného kontrolou nad výkonem tohoto trestu nebo na návrh obecního ú adu nebo instituce, u nichž jsou obecn prosp šné práce vykonávány, podaný prost ednictvím tohoto proba ního ú edníka, nebo i bez takového návrhu ve ve ejném zasedání. O t chto rozhodnutích p edseda senátu vyrozumí st edisko Proba ní a media ní služby v obvodu soudu, v n mž je trest obecn prosp šných prací vykonáván. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek.
ODDÍL PÁTÝ Výkon n kterých dalších trest Výkon pen žitého trestu § 341 Jakmile se stal vykonatelným rozsudek, podle n hož je odsouzený povinen zaplatit pen žitý trest, vyzve p edseda senátu odsouzeného, aby jej zaplatil do patnácti dn , a upozorní ho, že jinak bude zaplacení vymáháno. § 342 (1) Na žádost odsouzeného m že p edseda senátu z d ležitých d vod a) odložit výkon pen žitého trestu, a to na dobu nejvýše t í m síc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, nebo b) povolit splácení pen žitého trestu po ástkách tak, aby byl celý zaplacen nejpozd ji do jednoho roku ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci. (2) Pominou-li d vody, pro které byl výkon pen žitého trestu odložen, nebo nedodržuje-li odsouzený bez závažného d vodu splátky, m že p edseda senátu povolení odkladu nebo splátek odvolat. § 343 (1) P edseda senátu na ídí, aby pen žitý trest byl vymáhán, nezaplatí-li jej odsouzený a) do patnácti dn poté, co byl k zaplacení vyzván, b) do patnácti dn poté, co mu bylo oznámeno rozhodnutí, jímž povolený odklad nebo povolené splácení byly odvolány, nebo c) do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen. (2) Pen žitý trest smí být vymáhán, jen pokud tím nebude zma eno uspokojení p iznaného nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v pen zích nebo na vydání bezd vodného obohacení. Nep ikro í-li poškozený k vymáhání svého nároku do t í m síc ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl pen žitý trest uložen, m že být pen žitý trest vymáhán bez ohledu na nárok poškozeného. § 344 (1) Soud upustí od výkonu pen žitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v d sledku okolností na jeho v li nezávislých stal dlouhodob neschopným pen žitý trest zaplatit nebo by výkonem trestu byla vážn ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pe ovat. (2) Nebyl-li pen žitý trest zaplacen, nep ichází-li v úvahu postup podle odstavce 1 nebo § 342 odst. 1 a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu mohl být zma en, na ídí soud
výkon náhradního trestu odn tí svobody nebo jeho pom rné ásti; p itom rozhodne o zp sobu výkonu náhradního trestu. (3) Odsouzený m že kdykoliv odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho pom rné ásti tím, že trest pen žitý nebo jeho pom rnou ást zaplatí. O tom, jakou ást náhradního trestu je t eba vykonat, rozhodne p edseda senátu. (4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 až 3 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. Výkon trestu propadnutí majetku § 345 Stal-li se rozsudek, jímž byl uložen trest propadnutí celého majetku nebo jeho ásti, vykonatelným, zašle p edseda senátu organiza ní složce státu, které podle zvláštního zákona p ísluší hospoda ení s majetkem státu, opis rozsudku bez od vodn ní k provedení tohoto trestu. § 346 (1) Vzniknou-li p i provád ní trestu propadnutí majetku pochybnosti, zda se tento trest na ur ité prost edky nebo v ci vztahuje vzhledem k tomu, že je jich nezbytn t eba k ukojení životních pot eb odsouzeného nebo osob, o jejich výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pe ovat, rozhodne o tom p edseda senátu na návrh organiza ní složky státu, které podle zvláštního zákona p ísluší hospoda ení s majetkem státu, anebo na žádost odsouzeného nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu jde. Takovouto žádost je možno podat jen do t í m síc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, a jde-li o prost edky nebo v ci, které byly provád ním trestu propadnutí majetku postiženy teprve pozd ji, do jednoho m síce od doby, kdy se tak stalo. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (3) Opis pravomocného usnesení uvedeného v odstavci 1 zašle p edseda senátu organiza ní složce státu, které podle zvláštního zákona p ísluší hospoda ení s majetkem státu. (4) Vlastnické právo t etí osoby k prost edk m a v cem postiženým p i provád ní trestu propadnutí majetku nelze uplatnit podle odstavce 1, nýbrž toliko podle p edpis ob anskoprávních. Zajišt ní výkonu trestu propadnutí majetku § 347 (1) Je-li obvin ný stíhán pro trestný in, za který vzhledem k povaze a závažnosti inu a pom r m obvin ného t eba o ekávat uložení trestu propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zma en nebo ztížen, m že soud a v p ípravném ízení státní zástupce majetek obvin ného zajistit. Soud zajistí majetek obvin ného vždy, uložil-li trest propadnutí majetku rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci.
(2) Proti rozhodnutí o zajišt ní je p ípustná stížnost. § 348 (1) Zajišt ní postihuje veškerý majetek obvin ného, p ír stky a výt žky, které ze zajišt ného majetku plynou, jakož i majetek, kterého obvin ný nabude po zajišt ní. Nevztahuje se však na prost edky a v ci, na které se podle zákona nevztahuje propadnutí majetku. (2) Na rozhodování o zajišt ní majetku podle odstavce 1 a postup p i zajišt ní se jinak užije § 47 odst. 4 až 10. § 349 P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce zruší zajišt ní, pomine-li d vod, pro který byl majetek zajišt n. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 349a zrušen § 349b Výkon trestu propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty nebo výkon propadnutí náhradní hodnoty Opis rozsudku, jímž byl vysloven trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, nebo jímž bylo vysloveno propadnutí náhradní hodnoty, zašle p edseda senátu organiza ní složce státu, které podle zvláštního zákona p ísluší hospoda ení s majetkem státu. Byla-li v c nebo jiná majetková hodnota, na kterou se vztahuje trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty anebo na kterou se vztahuje vyslovení propadnutí náhradní hodnoty, zajišt na, u iní p edseda senátu opat ení, aby bylo takové organiza ní složce sv eno nakládání s ní, pokud taková organiza ní složka doposud správu zajišt né v ci nebo jiné majetkové hodnoty nebo náhradní hodnoty nevykonává. § 350 Výkon trestu zákazu innosti (1) P edseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu innosti, o zapo tení doby, po kterou bylo odsouzenému p ed právní mocí rozsudku oprávn ní k innosti, která je p edm tem zákazu, v souvislosti s trestným inem od ato podle zvláštních p edpis , nebo na základ opat ení státního orgánu nesm l již tuto innost vykonávat, do doby výkonu uloženého trestu zákazu innosti. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost. (2) Na ízení o podmín ném upušt ní od výkonu zbytku trestu zákazu innosti, jakož i na ízení o na ízení výkonu zbytku tohoto trestu se užije p im en ustanovení § 331 až 333. Všechna rozhodnutí však iní soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni (§ 315 odst. 2). § 350a Výkon trestu zákazu pobytu
(1) O uložení zákazu pobytu uv domí p edseda senátu obecní ú ad a policejní orgán, na jejichž obvod se zákaz vztahuje, jakož i obecní ú ad a policejní orgán, v jejichž obvod má odsouzený trvalé bydlišt . (2) Jestliže odsouzený pracuje v obvod , na který se vztahuje zákaz pobytu, uv domí p edseda senátu též organizaci, u které je obvin ný v pracovním pom ru. (3) Z d ležitých d vod m že policejní orgán v míst jeho bydlišt nebo pobytu povolit odsouzenému návšt vu místa nebo obvodu, na který se vztahuje zákaz pobytu. (4) Po dobu, po kterou odsouzený vykonává innou vojenskou službu, se trest zákazu pobytu nevykonává. Jestliže odsouzený nespáchal ve výkonu této služby žádný trestný in a konal ádn vojenskou službu, soud od výkonu trestu zákazu pobytu nebo jeho zbytku upustí. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (5) Na ízení o podmín ném upušt ní od výkonu zbytku trestu zákazu pobytu, jakož i na ízení o na ízení výkonu zbytku tohoto trestu se obdobn užije ustanovení § 331 až 333. (6) Rozhodnutí o uložení p im ených omezení osob , které byl trest zákazu pobytu uložen vedle nepodmín ného trestu odn tí svobody, iní ve ve ejném zasedání soud, v jehož obvodu byl trest odn tí svobody naposledy vykonáván. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. Výkon trestu vyhošt ní § 350b (1) Jakmile nabyde právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest vyhošt ní, p edseda senátu zašle na ízení výkonu trestu Policii eské republiky a vyzve zárove odsouzeného, aby z eské republiky neprodlen vycestoval. (2) Nehrozí-li obava, že odsouzený, který je na svobod , se bude skrývat nebo jinak ma it výkon trestu vyhošt ní, m že mu p edseda senátu poskytnout p im enou lh tu k obstarání jeho záležitostí. Tato lh ta nesmí být delší než jeden m síc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci. (3) Lh tu uvedenou v odstavci 2 m že p edseda senátu na žádost odsouzeného i opakovan prodloužit, nejdéle však na 180 dn ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, jestliže odsouzený prokáže, že u inil všechny úkony pot ebné k obstarání cestovních doklad a dalších náležitostí pot ebných k vycestování, avšak dosud nem že z eské republiky vycestovat. (4) Požádal-li odsouzený k trestu vyhošt ní o ud lení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního p edpisu4), a nejde-li o žádost zcela zjevn ned vodnou, p edseda senátu na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti odloží výkon trestu vyhošt ní. O odložení výkonu trestu vyhošt ní z tohoto d vodu p edseda senátu vyrozumí orgán p íslušný k ízení o ud lení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního p edpisu4) a zárove jej požádá, aby mu neprodlen po ukon ení ízení oznámil, jakým zp sobem bylo o žádosti rozhodnuto.
(5) Byla-li odsouzenému k trestu vyhošt ní ud lena dopl ková ochrana podle zvláštního právního p edpisu4) nebo zvláštní ochrana a pomoc podle zvláštního právního p edpisu, p edseda senátu odloží výkon trestu vyhošt ní na dobu jejího ud lení. O odložení výkonu trestu vyhošt ní z tohoto d vodu p edseda senátu vyrozumí orgán p íslušný k ud lení dopl kové ochrany podle zvláštního právního p edpisu4) nebo orgán p íslušný k poskytování zvláštní ochrany a pomoci podle zvláštního právního p edpisu a zárove je požádá, aby mu neprodlen oznámily skute nost, že dopl ková ochrana odsouzenému zanikla nebo mu byla od ata nebo že poskytování zvláštní ochrany a pomoci bylo ukon eno. (6) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 je p ípustná stížnost. § 350c Vyhoš ovací vazba (1) Hrozí-li obava, že odsouzený se bude skrývat nebo jinak ma it výkon trestu vyhošt ní, m že p edseda senátu rozhodnout o vzetí odsouzeného do vyhoš ovací vazby, nerozhodne-li o jejím nahrazení zárukou, slibem nebo pen žitou zárukou. (2) Nevyplývá-li z odstavce 1 jinak, na ízení o vyhoš ovací vazb a její nahrazení zárukou, slibem nebo pen žitou zárukou se užijí ustanovení hlavy tvrté oddílu prvního. (3) Byl-li odsouzený vzat podle odstavce 1 do vyhoš ovací vazby, požádá p edseda senátu, pokud je to t eba, o zajišt ní cestovních doklad pot ebných k výkonu trestu vyhošt ní Policii eské republiky. § 350d Jestliže se na odsouzeném, kterému byl pravomocn uložen trest vyhošt ní, vykonává trest odn tí svobody, vyrozumí p edseda senátu o na ízení výkonu trestu vyhošt ní též p íslušnou v znici. Policii eské republiky v na ízení výkonu trestu podle § 350b odst. 1 zárove požádá, pokud je to t eba, o zajišt ní cestovních doklad pot ebných k výkonu trestu vyhošt ní tak, aby tento trest bezprost edn navazoval na výkon trestu odn tí svobody. § 350e Jestliže soud rozhodne o upušt ní od výkonu trestu odn tí svobody nebo jeho zbytku, o podmín ném propušt ní z výkonu trestu odn tí svobody nebo o ú asti na amnestii, jíž se promíjí zbytek trestu odn tí svobody u odsouzeného, kterému byl uložen trest vyhošt ní, vyrozumí ihned bez ohledu na právní moc takového rozhodnutí soud p íslušný k výkonu trestu vyhošt ní a Policii eské republiky; stejn postupuje Ministerstvo spravedlnosti v p ípad , že o upušt ní od výkonu trestu odn tí svobody nebo jeho zbytku rozhodl ministr spravedlnosti. § 350f (1) Byl-li odsouzený vzat do vyhoš ovací vazby nebo vykonává-li trest odn tí svobody, zajistí jeho vycestování z území eské republiky Policie eské republiky, která po dohod s p edsedou senátu odsouzeného ve v znici p evezme.
(2) Náklady spojené s výkonem vyhošt ní, pokud je neuhradí odsouzený, s výjimkou náklad výkonu vazby, hradí Policie eské republiky. § 350g (1) Jestliže v dob , kdy soud p istoupí k na ízení výkonu trestu vyhošt ní, se odsouzený již na území eské republiky nenachází, p edseda senátu zašle na ízení výkonu trestu Policii eské republiky a další úkony neprovádí. (2) Nebyl-li ob an Evropské unie anebo jeho rodinný p íslušník5) bez ohledu na státní p íslušnost vyhošt n do dvou let od pravomocného uložení trestu vyhošt ní, p edseda senátu ov í, zda nenastaly skute nosti, pro které trest vyhošt ní nelze uložit. § 350h Upušt ní od výkonu trestu vyhošt ní (1) Od výkonu trestu vyhošt ní nebo jeho zbytku soud upustí, jestliže po vyhlášení rozsudku, kterým byl tento trest uložen, nastaly skute nosti, pro které trest vyhošt ní nelze uložit. Je-li odsouzený ve vyhoš ovací vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody, vyrozumí p edseda senátu o pravomocném upušt ní od výkonu trestu vyhošt ní p íslušnou v znici. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. Výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce § 350i (1) Jakmile rozhodnutí, podle n hož se má vykonat trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce, nabude právní moci, p edseda senátu zašle jeho opis st edisku Proba ní a media ní služby v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, a nemá-li stálé bydlišt , v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, a zárove pov í opat ením proba ního ú edníka inného v obvodu tohoto soudu kontrolou nad výkonem trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce. (2) Proba ní ú edník pov ený kontrolou výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce vyzve odsouzeného, aby se dostavil v jím stanoveném termínu na p íslušné st edisko Proba ní a media ní služby za ú elem projednání podmínek výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce. Ve výzv jej upozorní i na následky nespln ní t chto povinností bez d ležitého d vodu. (3) Proba ní ú edník pov ený kontrolou výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce s odsouzeným projedná podmínky výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce. Považuje-li za pot ebné stanovit odsouzenému povinnost dostavovat se podle jeho pokyn k ur enému útvaru Policie eské republiky, stanoví konkrétní podmínky po dohod s Policií eské republiky. P i stanovení a kontrole podmínek výkonu tohoto trestu postupuje proba ní ú edník v sou innosti s p íslušným útvarem Policie eské republiky, k n muž se má odsouzený v ur ené dob dostavovat.
§ 350j Na ízení o podmín ném upušt ní od výkonu zbytku trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné spole enské akce, jakož i na ízení o na ízení výkonu zbytku tohoto trestu, se obdobn užijí ustanovení § 331 až 333. ODDÍL ŠESTÝ Výkon ochranného lé ení a zabezpe ovací detence § 351 Na ízení výkonu ochranného lé ení (1) Výkon ochranného lé ení na ídí p edseda senátu zdravotnickému za ízení, v n mž má být ochranné lé ení vykonáno. Jestliže však ochranné lé ení bylo uloženo vedle nepodmín ného trestu odn tí svobody a ve v znici jsou k výkonu takového lé ení dány podmínky, m že p edseda senátu na ídit, aby ochranné lé ení bylo vykonáváno b hem výkonu trestu odn tí svobody. (2) Je-li osoba, u níž bylo uloženo ochranné lé ení, p i pobytu na svobod nebezpe ná pro své okolí, za ídí p edseda senátu bezodkladn její dodání do zdravotnického za ízení; jinak jí m že poskytnout p im enou lh tu k obstarání jejích záležitostí. (3) Jde-li o p íslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v inné služb , požádá p edseda senátu p íslušného velitele nebo ná elníka, aby za ídil jeho dopravení do zdravotnického za ízení. (4) P edseda senátu požádá zdravotnické za ízení, aby oznámilo soudu, který ochranné lé ení uložil, kdy bylo s výkonem ochranného lé ení zapo ato. Zárove požádá zdravotnické za ízení, aby okresnímu soudu, v jehož obvod se ochranné lé ení vykonává, podalo neprodlen zprávu, jestliže pominou d vody pro další trvání ochranného lé ení. (5) K na ízení výkonu ochranného lé ení p edseda senátu pro pot eby zdravotnického za ízení p ipojí znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis léka ské zprávy o zdravotním stavu odsouzeného, pokud v pr b hu trestního ízení byly opat eny. § 351a Zm na ochranného lé ení (1) O zm n zp sobu výkonu ochranného lé ení na návrh zdravotnického za ízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné lé ení, anebo i bez takového návrhu rozhoduje ve ve ejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je zdravotnické za ízení, ve kterém se ochranné lé ení vykonává; tento soud rozhoduje na návrh zdravotnického za ízení nebo státního zástupce i o zm n ústavního ochranného lé ení na zabezpe ovací detenci. Ústavní ochranné lé ení m že za podmínek stanovených v trestním zákoníku soud zm nit na zabezpe ovací detenci, jestliže na základ návrhu nebo zprávy zdravotnického za ízení, ve kterých popíše pr b h a výsledky dosavadního lé ení, vykonávané ochranné lé ení nevedlo ke spln ní jeho ú elu pro chování osoby, na níž se ochranné lé ení vykonává, a tuto p em nu vyžaduje ú inná ochrana spole nosti a nutnost p sobení na osobu, na níž se ochranné lé ení vykonává, prost edky zabezpe ovací detence.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 352 Upušt ní od výkonu ochranného lé ení O upušt ní od výkonu ochranného lé ení p ed jeho zapo etím rozhodne soud, který ochranné lé ení uložil, a to ve ve ejném zasedání na návrh státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné lé ení, anebo i bez takového návrhu. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 353 Propušt ní z ochranného lé ení a jeho ukon ení (1) Jakmile bylo dosaženo ú elu ochranného lé ení, podá zdravotnické za ízení, ve kterém je ochranné lé ení vykonáváno, návrh na propušt ní z ochranného lé ení okresnímu soudu, v jehož obvodu se ochranné lé ení vykonává; návrh na ukon ení ochranného lé ení podle § 99 odst. 6 trestního zákoníku podá zdravotnické za ízení, jakmile zjistí, že jeho ú elu nelze dosáhnout. Nebude-li ochranné lé ení vykonáno tak, aby do dvou let od jeho zapo etí bylo rozhodnuto o propušt ní z ochranného lé ení nebo o jeho ukon ení, podá zdravotnické za ízení nejmén dva m síce p ed uplynutím lh ty dvou let od po átku výkonu ochranného lé ení návrh na jeho prodloužení. V návrhu na propušt ní z ochranného lé ení, na jeho ukon ení nebo v návrhu na prodloužení ochranného lé ení zdravotnické za ízení popíše pr b h a výsledky ochranného lé ení a uvede d vody navrhovaného postupu v etn návrhu na p ípadné uložení dohledu nad chováním osoby, na níž je vykonáváno ochranné lé ení. O tom je t eba zdravotnické za ízení pou it. (2) O propušt ní z ochranného lé ení, o jeho ukon ení v etn p ípadného uložení dohledu nebo o prodloužení ochranného lé ení rozhodne na návrh zdravotnického za ízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné lé ení, anebo i bez takového návrhu ve ve ejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se ochranné lé ení vykonává. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (4) Podal-li poškozený nebo sv dek žádost podle § 44a, zašle p edseda senátu spolu s na ízením ochranného lé ení p íslušnému zdravotnickému za ízení informace o poškozeném nebo sv dkovi, kterého je t eba o propušt ní nebo uprchnutí odsouzeného z ochranného lé ení vyrozum t. V p ípad , že poškozený nebo sv dek podal žádost v dob , kdy je odsouzený ve výkonu ochranného lé ení, zašle soud zdravotnickému za ízení, v n mž odsouzený vykonává ochranné lé ení, p íslušné informace dodate n . Zdravotnické za ízení je povinno písemn vyrozum t poškozeného nebo sv dka bezodkladn , nejpozd ji však v den následující po skute nosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. c). § 354 Na ízení výkonu zabezpe ovací detence a její výkon (1) Jakmile se rozhodnutí, podle n hož se má vykonat zabezpe ovací detence, stalo vykonatelným, p edseda senátu zašle p íslušnému ústavu pro výkon zabezpe ovací detence, v n mž má být zabezpe ovací detence vykonána, na ízení výkonu zabezpe ovací detence a sou asn vyzve osobu, které byla zabezpe ovací detence uložena, je-li na svobod , aby výkon zabezpe ovací detence nastoupila. Stal-li se výrok o uložení zabezpe ovací detence, která
nebyla uložena vedle nepodmín ného trestu odn tí svobody, vykonatelným rozhodnutím odvolacího soudu, na ídí výkon zabezpe ovací detence u obvin ného, který je ve vazb , p edseda senátu odvolacího soudu ihned p i vyhlášení rozhodnutí. O na ízení výkonu zabezpe ovací detence vždy vyrozumí okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpe ovací detence, ve kterém bude zabezpe ovací detence vykonávána. (2) Je-li osoba, které byla uložena zabezpe ovací detence, p i pobytu na svobod nebezpe ná pro své okolí, nebo je-li obava, že taková osoba, která je na svobod , uprchne, anebo je-li zde jiný d ležitý d vod, za ídí p edseda senátu bezodkladn její dodání do ústavu pro výkon zabezpe ovací detence; jinak jí m že poskytnout p im enou lh tu k obstarání jejích záležitostí, která však nesmí být delší než jeden m síc ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v odstavci 1. (3) Jde-li o p íslušníka ozbrojených sil nebo bezpe nostního sboru v inné služb , požádá p edseda senátu p íslušného velitele nebo nad ízeného, aby za ídil jeho dopravení do ústavu pro výkon zabezpe ovací detence. (4) P edseda senátu požádá ústav pro výkon zabezpe ovací detence, aby oznámil soudu, který zabezpe ovací detenci uložil, kdy bylo s výkonem zabezpe ovací detence zapo ato. Zárove požádá ústav pro výkon zabezpe ovací detence, aby okresnímu soudu, v jehož obvod se zabezpe ovací detence vykonává, podal neprodlen zprávu, jestliže pominou d vody pro další trvání zabezpe ovací detence. (5) K na ízení výkonu zabezpe ovací detence p edseda senátu p ipojí pro pot eby ústavu pro výkon zabezpe ovací detence znalecký posudek, opis protokolu o výslechu znalce nebo opis léka ské zprávy o zdravotním stavu osoby, které byla uložena zabezpe ovací detence, pokud v pr b hu trestního ízení byly opat eny, a žádost, aby byla podávána okresnímu soudu, v jehož obvodu se zabezpe ovací detence vykonává, v jím stanovených lh tách, zpráva o pr b hu a výsledcích výkonu zabezpe ovací detence, se zam ením na hlediska uvedená v § 100 odst. 4 trestního zákoníku. § 355 Zm na výkonu zabezpe ovací detence na ochranné lé ení O zm n výkonu zabezpe ovací detence na ochranné lé ení rozhoduje ve ve ejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpe ovací detence, ve kterém se zabezpe ovací detence vykonává; proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 356 Upušt ní od výkonu zabezpe ovací detence (1) O upušt ní od výkonu zabezpe ovací detence p ed jejím zapo etím rozhodne soud, který zabezpe ovací detenci uložil, a to ve ve ejném zasedání na návrh státního zástupce nebo osoby, které byla zabezpe ovací detence uložena, anebo i bez takového návrhu. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (2) Ministr spravedlnosti m že upustit od výkonu zabezpe ovací detence, jestliže odsouzený byl nebo má být vydán do cizího státu nebo p edán jinému lenskému státu Evropské unie na základ evropského zatýkacího rozkazu.
(3) Soud m že upustit od výkonu zabezpe ovací detence, jestliže odsouzený byl nebo má být vyhošt n. (4) Nedojde-li k vydání odsouzeného do cizího státu, k jeho p edání podle odstavce 2 nebo k vyhošt ní podle odstavce 3, anebo vrátí-li se v t chto p ípadech vydaný, p edaný nebo vyhošt ný, rozhodne soud, že se zabezpe ovací detence vykoná. § 356a zrušen § 357 Trvání zabezpe ovací detence a propušt ní ze zabezpe ovací detence (1) Okresní soud, v jehož obvodu je ústav pro výkon zabezpe ovací detence, ve kterém se zabezpe ovací detence vykonává, na podklad vyžádaných zpráv sleduje výkon zabezpe ovací detence a nejmén jednou za dvanáct m síc , a jde-li o mladistvého, nejmén jednou za šest m síc od zapo etí výkonu zabezpe ovací detence nebo od p edchozího rozhodnutí o jejím trvání, p ezkoumá, zda d vody pro její další pokra ování trvají. (2) O dalším trvání zabezpe ovací detence nebo o propušt ní ze zabezpe ovací detence rozhodne na návrh ústavu pro výkon zabezpe ovací detence, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává zabezpe ovací detence, anebo i bez takového návrhu, ve ve ejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se zabezpe ovací detence vykonává. Byla-li žádost osoby, na níž se vykonává zabezpe ovací detence, zamítnuta, m že ji tato osoba, neuvede-li v ní jiné d vody, opakovat až po uplynutí šesti m síc od právní moci rozhodnutí. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (4) Podal-li poškozený nebo sv dek žádost podle § 44a, zašle p edseda senátu spolu s na ízením zabezpe ovací detence p íslušnému ústavu pro výkon zabezpe ování detence informace o poškozeném nebo sv dkovi, kterého je t eba o propušt ní nebo uprchnutí odsouzeného z výkonu zabezpe ovací detence vyrozum t. V p ípad , že poškozený podal žádost v dob , kdy je odsouzený ve výkonu zabezpe ovací detence, zašle soud ústavu pro výkon zabezpe ovací detence, v n mž odsouzený vykonává zabezpe ovací detenci, p íslušné informace dodate n . Ústav pro výkon zabezpe ovací detence je povinen písemn vyrozum t poškozeného nebo sv dka bezodkladn , nejpozd ji však v den následující po skute nosti uvedené v § 44a odst. 1 písm. d). § 358 nadpis vypušt n Na výkon zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty se p im en užije § 349b. ODDÍL SEDMÝ Výkon n kterých jiných rozhodnutí § 359 zrušen
§ 359a Podmín né upušt ní od potrestání s dohledem Není-li dále stanoveno jinak, na postup p i výkonu dohledu nad odsouzeným, u n hož bylo podmín n upušt no od potrestání s dohledem, a na rozhodnutí o tom, zda se podmín n odsouzený osv d il, nebo zda se mu ukládá trest, se p im en užije ustanovení § 330a. O uložení trestu odsouzenému, u n hož bylo podmín n upušt no od potrestání s dohledem, soud rozhodne ve ve ejném zasedání rozsudkem. § 360 Výkon vazby Podmínky výkonu vazby stanoví zvláštní zákon. § 361 Vymáhání po ádkové pokuty a náklad trestního ízení (1) Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž byla uložena po ádková pokuta, vyzve policejní orgán, státní zástupce nebo p edseda senátu, který pokutu uložil, osobu, jíž byla uložena, aby pokutu zaplatila do patnácti dn , a upozorní ji, že jinak bude zaplacení vymáháno. Zaplacená po ádková pokuta p ipadá státu. (2) Náklady trestního ízení stanovené paušální ástkou vymáhají orgány státní správy soud . § 362 Opat ení v ízení o schválení narovnání (1) Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž soud schválil narovnání, p edseda senátu zajistí, aby pen žní ástka složená obvin ným k obecn prosp šným ú el m byla poukázána adresátovi uvedenému v rozhodnutí. (2) Nelze-li pen žní ástku podle odstavce 1 p edat nebo odmítne-li ten, komu je ur ena, ji p ijmout, p edseda senátu rozhodne o jejím p edání jiné obci nebo jiné právnické osob na n kterou z inností uvedených v § 312. (3) Jestliže soud nerozhodne o schválení narovnání, p edseda senátu zajistí, aby pen žní ástka složená k obecn prosp šným ú el m byla vrácena obvin nému. (4) Proti usnesení podle odstavce 2 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (5) V p ípravném ízení iní úkony uvedené v odstavcích 1 až 3 místo p edsedy senátu státní zástupce. HLAVA DVACÁTÁ DRUHÁ Zahlazení odsouzení § 363
O zahlazení odsouzení rozhoduje soud na žádost odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení uvedeného v § 3 odst. 1, a nejde-li o p ípad upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též na žádost osob, které by mohly ve prosp ch odsouzeného podat odvolání. § 364 (1) O zahlazení odsouzení rozhoduje p edseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v dob podání návrhu má nebo naposledy m l bydlišt . (2) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 364a P edseda senátu okresního soudu uvedeného v § 364 odst. 1 též rozhoduje o zahlazení odsouzení cizozemským soudem, které je zaznamenáno v evidenci Rejst íku trest na základ uznání rozhodnutí cizozemského soudu nebo na základ rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního p edpisu, nebo na které se na základ rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního p edpisu hledí jako na odsouzení soudem eské republiky; ú inky v cizin m že mít takové rozhodnutí pouze tehdy, stanoví-li tak mezinárodní smlouva. § 365 (1) Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí p edseda senátu odsouzeného, navrhovatele a orgán, který vede rejst ík trest ; zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejst íku trest . (2) Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, m že být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost p esto podanou zamítne soud bez šet ení. ÁST TVRTÁ N které úkony souvisící s trestním ízením HLAVA DVACÁTÁ T ETÍ Ud lení milosti a použití amnestie § 366 Ud lení milosti (1) President republiky na základ práva daného mu ústavou ud luje milost. (2) Prezident republiky stanoví, v kterých p ípadech m že ministr spravedlnosti ízení o žádosti o milost provést a bezd vodnou žádost zamítnout.
(3) Na ídí-li to v ízení o ud lení milosti prezident republiky, trestní ízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním ízení nepokra uje a obvin ný se propustí z vazby, anebo se výkon trestu odloží nebo p eruší. § 367 ízení o ud lení milosti V p ípadech uvedených v § 366 odst. 2 koná ízení a bezd vodnou žádost zamítá ministr spravedlnosti. M že též na ídit, aby a) se trestní stíhání nezahajovalo, v zahájeném trestním stíhání se nepokra ovalo a obvin ný byl propušt n z vazby, nebo b) výkon trestu byl odložen nebo p erušen, a to až do doby, kdy bude žádost o milost vy ízena. § 368 Rozhodnutí o použití amnestie Rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je osoba, jíž byl pravomocn uložen trest, ú astna amnestie, u iní soud, který rozhodl v prvním stupni. Odpykává-li si taková osoba v dob rozhodování trest odn tí svobody, u iní rozhodnutí soud, v jehož obvodu se trest vykonává. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 369 Podmín né ud lení milosti Byl-li trest nebo jeho zbytek p i ud lení milosti prominut jen pod stanovenými podmínkami, pln ní podmínek a p evýchovu odsouzeného sleduje soud, který ve v ci rozhodoval v prvním stupni. Ustanovení § 329 o spolupráci se zájmovými sdruženími ob an se tu užije p im en . § 370 Zm na vým ry trestu (1) Byl-li amnestií zcela nebo z ásti prominut trest jen za n který z trestných in , za n ž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, který nebyl dosud zcela vykonán, stanoví soud podle vzájemného pom ru závažnosti p im ený trest za trestné iny amnestií nedot ené. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 iní ve ve ejném zasedání soud, který trest uložil v prvním stupni. § 370a zrušen HLAVA DVACÁTÁ TVRTÁ zrušena § 371
zrušen § 372 zrušen § 373 zrušen § 374 zrušen HLAVA DVACÁTÁ PÁTÁ Právní styk s cizinou Oddíl první Obecná ustanovení § 375 nadpis vypušt n (1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje jen tehdy, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, jinak. (2) Podle této hlavy se postupuje i v ízení o dožádáních mezinárodního trestního soudu ustanoveného na základ vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, nebo mezinárodního trestního tribunálu ustanoveného rozhodnutím Rady bezpe nosti Organizace spojených národ vydaným podle kapitoly VII Charty Organizace spojených národ , kterým je eská republika vázána, (dále jen "tribunál"), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 376, 377 a § 432 odst. 1 se neužijí. (3) Na ízení a rozhodování o p edání osoby mezinárodnímu trestnímu soudu nebo tribunálu se p im en použije postup podle druhého oddílu této hlavy o vydávání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 392, § 393 a § 399 odst. 2 se neužijí. (4) Na ízení a rozhodování o pr vozu osoby územím eské republiky pro ú ely ízení p ed mezinárodním trestním soudem nebo tribunálem nebo pro ú ely výkonu trestu uloženého mezinárodním trestním soudem nebo tribunálem se p im en použije postup podle tvrtého oddílu této hlavy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (5) Na výkon rozhodnutí mezinárodního trestního soudu nebo tribunálu se p im en použije postup podle sedmého oddílu této hlavy o uznávání a výkonu cizozemských rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Takovým rozhodnutím se rozumí i rozhodnutí mezinárodního trestního soudu nebo tribunálu o restituci majetku nebo odškodn ní ob tí. Trestnost inu podle právního ádu eské republiky (§ 449) se nevyžaduje. Ustanovení § 450 odst. 1 písm. d) až g) a § 451 odst. 1 se nepoužijí. nadpis vypušt n § 376 Vzájemnost
(1) Není-li právní styk mezi eskou republikou a dožadujícím státem upraven mezinárodní smlouvou, orgány inné v trestním ízení eské republiky vyhoví takové žádosti, poskytne-li dožadující stát záruku, že vyhoví obdobné žádosti orgánu eské republiky. (2) Podmi uje-li dožádaný stát v právním styku uvedeném v odstavci 1 vyhov ní žádosti orgánu inného v trestním ízení eské republiky zárukou vzájemnosti, m že ji poskytnout Ministerstvo spravedlnosti, anebo, jde-li o p ípravné ízení, Nejvyšší státní zastupitelství. (3) Postup podle odstavc 1 a 2 je vylou en, je-li vy ízení takové žádosti podmín no podle ustanovení této hlavy existencí mezinárodní smlouvy. § 377 Ochrana zájm státu Žádosti orgánu cizího státu nelze vyhov t, jestliže by jejím vy ízením byla porušena Ústava eské republiky nebo takové ustanovení právního ádu eské republiky, na kterém je t eba bez výhrady trvat, anebo jestliže by vy ízením žádosti byl poškozen jiný významný chrán ný zájem eské republiky. § 378 Ochrana a použití informací (1) Na poskytování informací orgány eské republiky o jejich postupu podle ustanovení této hlavy se užijí ustanovení § 8a až 8d p im en . (2) Orgány eské republiky nezve ejní ani neposkytnou bez výslovného souhlasu p íslušného orgánu cizího státu informace nebo d kazy získané od n j na základ žádosti p ijaté nebo zaslané podle ustanovení této hlavy anebo v souvislosti s ní, jestliže je k tomu zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, anebo jestliže informace nebo d kazy byly poskytnuty pouze pod podmínkou dodržení t chto omezení. § 378a Schengenský informa ní systém (1) Orgány inné v trestním ízení mohou pro ú ely trestního ízení získávat prost ednictvím Policie eské republiky údaje z informa ního systému vytvo eného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstra ování kontrol na spole ných hranicích a s nimi souvisejícími p edpisy Evropské unie (dále jen "Schengenský informa ní systém"). (2) Národní len eské republiky v Evropské jednotce pro soudní spolupráci (dále jen "národní len v Eurojustu") a jeho asistent mají prost ednictvím Evropské jednotky pro soudní spolupráci (dále jen "Eurojust") p ístup k záznam m po ízeným v Schengenském informa ním systému o a) osobách hledaných za ú elem zat ení a p edání na základ evropského zatýkacího rozkazu nebo vydání, b) poh ešovaných osobách,
c) osobách, po jejichž pobytu se pátrá pro ú ely doru ování písemností v trestním ízení, d) v cech a majetkových hodnotách a d kazních prost edcích hledaných za ú elem jejich zajišt ní, propadnutí nebo zabrání. (3) Pokud jsou údaje zjiš ované národním lenem v Eurojustu nebo jeho asistentem zaznamenány v Schengenském informa ním systému, vyrozumí národní len v Eurojustu bez zbyte ného odkladu o této skute nosti stát, který záznam po ídil. (4) Národní len v Eurojustu a jeho asistent jsou v rámci své innosti oprávn ni zjiš ovat údaje uvedené v odstavci 2 a nakládat s takto zjišt nými údaji v rozsahu pot ebném k pln ní svých úkol ; tyto údaje nesmí použít k jinému ú elu, než ke kterému byly zjiš ovány. Do státu, který není vázán mezinárodními smlouvami o odstra ování kontrol na spole ných hranicích, m že zjišt né údaje p edat pouze se souhlasem státu, který záznam v Schengenském informa ním systému po ídil. Ochrana osobních údaj § 378b (1) Vyžaduje-li to povaha osobních údaj p edávaných do jiného lenského státu Evropské unie nebo státu p idruženého mezinárodní smlouvou k provád ní schengenských p edpis (dále jen „p idružený stát“), a je-li to proveditelné, je t eba k nim p ipojit dostupné informace umož ující tomuto státu zhodnotit jejich p esnost. (2) Zjistí-li orgán eské republiky, který p edal osobní údaje do jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu, že p edané osobní údaje jsou nep esné nebo nebyly p edány v souladu s tímto nebo zvláštním zákonem, vyrozumí o této skute nosti p íslušný orgán státu, kterému takové údaje p edal. (3) Považuje-li to za pot ebné z hlediska ochrany osobních údaj , m že orgán eské republiky spolu s p edáním osobních údaj do jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu požadovat, aby byly dodrženy lh ty pro uchovávání osobních údaj stanovené právním ádem eské republiky. (4) Z d vodu ohrožení spln ní ú elu trestního ízení, ochrany života nebo zdraví osob nebo z jiných závažných d vod m že orgán eské republiky spolu s p edáním osobních údaj do jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu požádat orgán tohoto státu, aby osoba, jíž se tyto údaje týkají, byla o jejich p edání nebo jiném zpracování informována pouze s p edchozím souhlasem orgánu eské republiky. (5) Žádost p íslušného orgánu jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu o použití osobních údaj , jež mu byly p edány z eské republiky, k jinému ú elu, než pro který byly p edány, posuzuje orgán eské republiky, který tyto osobní údaje do takového státu p edal. Souhlas vysloví, bylo-li by takové použití možné i podle právního ádu eské republiky; tím není dot eno ustanovení § 430 odst. 2 a § 434. § 378c
(1) Omezil-li orgán jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu nebo orgán Evropské unie p i p edání osobních údaj do eské republiky dobu jejich uchovávání nebo požádal-li o dodržení jiných omezení stanovených jeho právním ádem ve vztahu k takovým osobním údaj m, takové omezení je nezbytné dodržet, s výjimkou p ípad , kdy jsou poskytnuté osobní údaje i nadále pot ebné pro ú ely trestního ízení, pro výkon trestu nebo ochranného opat ení anebo k jiným zákonem stanoveným ú el m uvedeným v odstavci 3. (2) Požádal-li orgán jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu p i p edání osobních údaj orgánu eské republiky o to, aby osoba, jíž se tyto údaje týkají, nebyla o jejich p edání nebo o jiném zpracování informována, lze tuto osobu informovat pouze s p edchozím souhlasem orgánu tohoto státu. (3) Osobní údaje p edané orgánem jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu lze použít pro jiný ú el, než pro který byly poskytnuty, pouze, jde-li o použití pro ú ely a) p edcházení, vyhledávání, odhalování trestné innosti a stíhání trestných in , nebo pro výkon trestu anebo ochranného opat ení, b) soudního nebo správního ízení, která s p edcházením, vyhledáváním, odhalováním trestné innosti a stíháním trestných in , nebo s výkonem trestu anebo ochranného opat ení p ímo souvisejí, c) p edcházení nebo odstran ní bezprost edního závažného ohrožení ve ejné bezpe nosti, nebo d) státní statistické služby, pro ú ely v decké a pro ú ely archivnictví. (4) Nejde-li o n který z p ípad uvedených v odstavci 3, lze osobní údaje p edané orgánem jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu použít pro jiný ú el, než pro který byly p edány, pouze se souhlasem tohoto orgánu nebo osoby, jíž se týkají. Jsouli osobní údaje poskytovány mimo rámec trestního ízení jinému subjektu než orgánu ve ejné moci nebo organiza ní složce státu, lze mu osobní údaje p edané orgánem jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu poskytnout pouze, pokud a) p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu s takovým poskytnutím vyslovil souhlas, b) takovému poskytnutí nebrání jiná zvláštní práva osoby, jíž se osobní údaje týkají, stanovená právním ádem eské republiky a c) takové poskytnutí je pot ebné pro ú ely uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), pro spln ní zákonné povinnosti nebo k p edcházení závažnému porušení práv fyzických osob. (5) P íslušný orgán eské republiky pou í subjekt, kterému poskytuje osobní údaje podle odstavce 4, o ú elu, k n muž mohou být poskytnuté osobní údaje použity. Považuje-li to za pot ebné pro ú ely ochrany osobních údaj , m že p íslušný orgán eské republiky kdykoli požádat tento subjekt o informaci, jakým zp sobem poskytnuté osobní údaje použil.
§ 378d (1) Osobní údaje, jež byly p edány orgánu eské republiky orgánem jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu, lze dále p edat jinému státu, který není lenským státem Evropské unie nebo p idruženým státem, nebo mezinárodnímu orgánu, který není orgánem Evropské unie, pouze za podmínky, že a) osobní údaje jsou do jiného státu nebo mezinárodnímu orgánu p edávány za ú elem p edcházení, vyhledávání, odhalování trestné innosti a stíhání trestných in , nebo pro výkon trestu i ochranného opat ení a b) stát, který osobní údaje p edal do eské republiky, s jejich dalším p edáním souhlasí; takový souhlas se nevyžaduje, je-li další p edání pot ebné pro p edcházení nebo odstran ní bezprost edního a závažného ohrožení ve ejné bezpe nosti nebo podstatných zájm lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu, anebo pro p edcházení nebo odstran ní bezprost edního a závažného ohrožení ve ejné bezpe nosti jiného státu, a souhlas nelze v as získat. (2) O dalším p edání osobních údaj bez souhlasu státu podle odstavce 1 písm. b) je t eba tento stát bez zbyte ného odkladu informovat. (3) Mají-li být osobní údaje, jež byly p edány orgánu eské republiky orgánem jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu, dále p edány jinému státu, který není lenským státem Evropské unie nebo p idruženým státem, nebo mezinárodnímu orgánu, který není orgánem Evropské unie, na základ vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, vyžádá si p íslušný orgán eské republiky stanovisko státu, který takové údaje p edal do eské republiky, k jejich dalšímu p edání; ledaže jsou dány d vody uvedené v odstavci 1 písm. b). (4) V žádosti o ud lení souhlasu jiného státu s dalším p edáním osobních údaj podle odstavce 1 nebo v žádosti o jeho stanovisko podle odstavce 3 se stanoví p íslušnému orgánu jiného státu p im ená lh ta, ve které má zaslat své vyjád ení, a upozorní se, že pokud ve stanovené lh t své vyjád ení nezašle, bude se mít za to, že s dalším p edáním osobních údaj souhlasí. § 378e (1) Ministerstvo spravedlnosti uhradí na žádost jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu, kterému byly postupem podle této hlavy p edány nep esné osobní údaje, nebo mu byly osobní údaje p edány v rozporu s tímto nebo zvláštním zákonem, ástku, kterou tento stát vyplatil v souladu se svým právním ádem jako náhradu škody, a to v rozsahu, v jakém byla vzniklá škoda zp sobena postupem orgán eské republiky. (2) V p ípad , že žádost jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu neobsahuje pot ebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti p íslušný orgán tohoto státu k jejímu dopln ní a stanoví mu k tomu p im enou lh tu. P itom jej vždy upozorní, že nevyhoví-li p íslušný orgán tohoto státu výzv ve stanovené lh t , aniž by uvedl podstatné d vody, pro které tak nemohl u init, Ministerstvo spravedlnosti žádost odmítne.
(3) Ministerstvo spravedlnosti m že žádat po jiném lenském státu Evropské unie nebo p idruženém státu, který do eské republiky p edal nep esné osobní údaje, nebo který osobní údaje p edal v rozporu se svým právním ádem, úhradu ástky, kterou vyplatilo jako náhradu škody podle zvláštního právního p edpisu v rozsahu, v jakém byla vzniklá škoda zp sobena v d sledku postupu tohoto státu. (4) Nárok na úhradu vyplacené náhrady škody podle odstavce 3 se uplat uje formou žádosti k p íslušnému orgánu jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu v souladu s právním ádem a požadavky tohoto státu. § 378f (1) Ustanovení § 378b až 378e se nevztahují na p edávání osobních údaj s Evropským policejním ú adem, Eurojustem nebo prost ednictvím Schengenského informa ního systému. Ustanovení § 378b, 378c, § 378d odst. 1 a 2 a § 378e se nevztahují na p edávání osobních údaj na základ vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je eská republika vázána. (2) K p edání osobních údaj podle této hlavy do cizího státu se nevyžaduje povolení Ú adu pro ochranu osobních údaj podle zvláštního právního p edpisu. nadpis vypušt n § 379 Doru ování žádostí a vým na informací (1) Orgány eské republiky mohou zahájit ízení podle této hlavy na základ žádosti orgánu cizího státu, která jim byla doru ena telefonem, faxem nebo elektronicky podle zvláštních právních p edpis , nemají-li pochybnosti o její hodnov rnosti a nesnese-li v c odkladu. Originál žádosti musí být následn p edložen ve lh t stanovené dožádaným orgánem. (2) Žádosti podle této hlavy lze do cizího státu zasílat nebo z cizího státu p ijímat i prost ednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie (dále jen "Interpol") nebo Policejního prezidia eské republiky, zejména nesnese-li v c odkladu. (3) Prost ednictvím Interpolu nebo Policejního prezidia eské republiky je možno rovn ž vym ovat údaje a informace o dob a dalších podrobnostech p edávání, p ebírání a p evozu osob nebo v cí podle § 380. § 380 P evzetí a p edávání osob a v cí (1) Osobu vydávanou nebo p edávanou z cizího státu na základ žádosti podle této hlavy nebo osobu, na kterou byl soudem eské republiky vydán zatýkací rozkaz (§ 384), evropský zatýkací rozkaz (§ 405), p íkaz k zat ení (§ 69) nebo p íkaz k dodání do výkonu trestu (§ 321 odst. 3) a která je z cizího státu vyhoš ována i jinak p edávána podle práva tohoto cizího státu, p evezme od orgán cizího státu Policie eské republiky. Tuto osobu p edá Policie eské republiky nejbližší vazební v znici nebo jiné v znici nebo soudu, pokud dosud nebylo rozhodnuto o její vazb (§ 69 odst. 4, § 387 odst. 1). O umíst ní této osoby do
v znice informuje v znice, která ji p evzala, bez odkladu p íslušný soud a státního zástupce, který vykonává ve v znici dozor. (2) Osobu vydávanou nebo p edávanou do cizího státu na základ žádosti podané podle ustanovení této hlavy p evezme Policie eské republiky od vazební v znice nebo v znice a p edá ji orgán m cizího státu. (3) Pr voz osoby územím eské republiky podle § 422 až 424 provede Policie eské republiky. (4) Policie eské republiky provede rovn ž p edání nebo vrácení v ci podle § 441 a p evzetí nebo vrácení v ci p edané z cizího státu na žádost orgán eské republiky, pokud v c není možné nebo vhodné zaslat poštou, jakož i pr voz v ci územím eské republiky na žádost orgán cizího státu. (5) Osoby, které se podle ustanovení této hlavy p edávají orgán m cizího státu anebo které se od orgán cizího státu p ebírají, nemusí být vybaveny pro ú ely p ekro ení státních hranic cestovními doklady. § 381 Zp sob rozhodování soudu V ízení podle této hlavy rozhoduje soud usnesením, nestanoví-li ustanovení této hlavy jinak. § 382 Náklady (1) Náklady, které vznikly orgánu eské republiky p i vy izování žádosti orgánu cizího státu podle této hlavy, nese stát. (2) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, umož uje úhradu náklad uvedených v odstavci 1 nebo jejich ásti od dožadujícího státu, anebo i bez takové mezinárodní smlouvy, je-li to ve vzájemném styku státu dožadujícího a dožádaného obvyklé, p edloží orgán, kterému náklady vznikly, Ministerstvu spravedlnosti vy íslení t chto náklad , jejich od vodn ní a údaje o bankovním spojení za ú elem uplatn ní jejich úhrady u dožadujícího státu. (3) Náklady, které vznikly cizímu státu v souvislosti se žádostí orgánu eské republiky a jejichž úhradu dožádaný stát uplatnil v souladu s vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je eská republika vázána, nebo i bez takové mezinárodní smlouvy, je-li to ve vzájemném styku státu dožadujícího a dožádaného obvyklé, nese stát. Náklady, které vznikly cizímu státu p i pr vozu osoby nebo v ci územím jeho státu z jiného státu na území eské republiky v souvislosti se žádostí orgánu eské republiky a jejichž úhradu tento stát žádá, nese stát. Oprávn ní požadovat úhradu t chto náklad po odsouzeném v rámci náhrady náklad trestního ízení tím není dot eno. § 382a zrušen
Oddíl druhý Vydávání Vyžádání z ciziny § 383 nadpis vypušt n (1) Orgánem oprávn ným vyžádat obvin ného z cizího státu je Ministerstvo spravedlnosti. iní tak na žádost soudu, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz podle § 384. (2) Lze-li d vodn p edpokládat, že obvin ný nebude z cizího státu vydán, Ministerstvo spravedlnosti informuje o této skute nosti neprodlen soud, který vydal mezinárodní zatýkací rozkaz, s uvedením d vod , pro které lze o ekávat, že obvin ný nebude z cizího státu vydán. (3) Na základ informace podle odstavce 2 m že soud po p ezkoumání d vod , pro které lze o ekávat, že obvin ný nebude z cizího státu vydán, mezinárodní zatýkací rozkaz zrušit. Rozhodnutí u iní v neve ejném zasedání. (4) Nejde-li o ízení o vydání pro ú ely výkonu trestu odn tí svobody, m že státní zástupce proti rozhodnutí podle odstavce 3 podat stížnost, která má odkladný ú inek. nadpis vypušt n § 383a zrušen § 383b zrušen § 383c zrušen nadpis vypušt n § 384 (1) Zdržuje-li se obvin ný v cizím stát nebo je-li d vodné podez ení, že se v n m zdržuje, a je-li t eba ho vyžádat, vydá p edseda senátu nebo soudce p íslušného soudu mezinárodní zatýkací rozkaz (dále jen "zatýkací rozkaz"). V p ípravném ízení tak u iní na návrh státního zástupce. (2) Zatýkací rozkaz musí obsahovat a) název, adresu, íslo telefonu, faxu a elektronickou adresu orgánu, který zatýkací rozkaz vydal, b) jméno a p íjmení obvin ného, další osobní údaje umož ující jeho identifikaci a údaje o státní p íslušnosti, pop ípad i jeho popis, fotografii a otisky prst , c) vylí ení skutkového d je s p esným vyzna ením doby, místa a zp sobu spáchání,
d) zákonné pojmenování trestného inu s doslovným zn ním p íslušných zákonných ustanovení, v etn stanovené trestní sazby pro daný trestný in, e) ustanovení o proml ení a popis úkon ovliv ujících plynutí proml ecí doby, pokud od spáchání trestného inu do vydání zatýkacího rozkazu uplynula doba delší než 3 roky. (3) Zatýkací rozkaz pro ú ely vyžádání odsouzeného z cizího státu k výkonu trestu odn tí svobody musí krom údaj uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) obsahovat též údaj, kterým soudem a k jakému trestu byl odsouzen, a údaje o zp sobu zajišt ní práv obhajoby obvin ného v ízení, pokud byl rozsudek vydán v ízení proti uprchlému nebo v jeho nep ítomnosti, s p ipojením zn ní § 306a. Zatýkací rozkaz musí obsahovat také ustanovení o proml ení a dále popis úkon ovliv ujících plynutí proml ecí doby, pokud od právní moci rozsudku do vydání zatýkacího rozkazu uplynula doba delší než 5 let. K zatýkacímu rozkazu se p ipojí originál nebo opis rozsudku s doložkou právní moci. (4) Zatýkací rozkaz musí být opat en podpisem soudce, který ho vydal, a otiskem kulatého razítka soudu. Je-li dožádanému státu nutno doru it i p eklad zatýkacího rozkazu do cizího jazyka, p ipojí k n mu soud p eklad vyhotovený tlumo níkem. Totéž platí i pro p eklad rozsudku, pokud jde o vyžádání odsouzeného k výkonu trestu odn tí svobody. (5) Zatýkací rozkaz pozbývá platnosti a) jeho zrušením, b) dodáním vydané osoby soudu, který zatýkací rozkaz vydal, nebo c) p edáním vydané osoby jinému orgánu v eské republice, který je oprávn n ji p ijmout. (6) Soud, který zatýkací rozkaz vydal, ho zruší, pokud zanikly d vody, pro které jej vydal, nebo zjistí-li se dodate n d vody, pro které jej nelze vydat (§ 385). O zrušení zatýkacího rozkazu neprodlen informuje Ministerstvo spravedlnosti, jemuž též doru í usnesení o zrušení zatýkacího rozkazu. Ministerstvo spravedlnosti zajistí provedení nezbytných opat ení. nadpis vypušt n § 384a zrušen § 384b zrušen § 384c zrušen § 384d zrušen § 384e zrušen § 384f
zrušen nadpis vypušt n § 384g zrušen nadpis vypušt n § 385 Soud zatýkací rozkaz nevydá, jestliže a) p edpokládá uložení jiného trestu než nepodmín ného trestu odn tí svobody anebo nepodmín ného trestu odn tí svobody kratšího než ty i m síce, b) trest odn tí svobody, který má být vykonán, nebo jeho zbytek je kratší než ty i m síce, c) vydáním by eské republice vznikly náklady nebo d sledky zjevn nep im ené ve ejnému zájmu na trestním stíhání anebo výkonu trestu odn tí svobody osoby, o jejíž vydání jde, d) vyžádáním z cizího státu by byla osob , o jejíž vydání jde, zp sobena újma zjevn nep im ená významu trestního ízení anebo následk m trestného inu, zejména s ohledem na její v k, sociální postavení anebo rodinné pom ry. § 386 (1) Nesnese-li v c odkladu, m že Ministerstvo spravedlnosti na žádost p edsedy senátu nebo soudce soudu p íslušného pro vydání zatýkacího rozkazu požádat orgány cizího státu o uvalení p edb žné vazby na obvin ného. V p ípravném ízení tak soud u iní na návrh státního zástupce. Žádost musí obsahovat údaje uvedené v § 384 odst. 2 písm. a) až e), jakož i prohlášení, že proti obvin nému byl anebo bude vydán zatýkací rozkaz a bude následn požádáno o jeho vydání. (2) Zaslání žádosti o uvalení p edb žné vazby na obvin ného orgán m cizího státu nahrazuje záznam po ízený v Schengenském informa ním systému za ú elem zat ení a vydání nebo p edání obvin ného. (3) Soud zašle zatýkací rozkaz vyhotovený podle § 384 odst. 2 až 4 a opat ený p ekladem do p íslušného jazyka Ministerstvu spravedlnosti dodate n , nejpozd ji však ve lh t 10 dn ode dne, kdy Ministerstvu spravedlnosti byla doru ena žádost soudu podaná podle odstavce 1. § 387 (1) Obvin ného, jehož cizí stát vydal, p evezme Policie eské republiky a dodá jej bez odkladu soudu, jehož p edseda senátu zatýkací rozkaz vydal. Jestliže je obvin ný vydáván na základ zatýkacích rozkaz více soud , odevzdá se soudu ur enému Ministerstvem spravedlnosti. Je-li pro ú ely dodání obvin ného p íslušnému soudu zapot ebí požádat jiný než vydávající cizí stát o umožn ní pr vozu obvin ného jeho územím, žádost o povolení pr vozu zasílá p íslušnému orgánu takového státu Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Nejde-li o vydání k výkonu trestu, p edseda senátu je povinen obvin ného do 24 hodin od odevzdání vyslechnout a rozhodnout o vazb . Na ízení o vzetí do vazby se p im en užijí ustanovení § 67 až 74. (3) Doba strávená p evozem obvin ného do eské republiky se nezapo ítává do lh t podle § 71; tato doba se však zapo te do délky výkonu trestu vykonávaného v eské republice. § 388 (1) Byl-li obvin ný vydán cizím státem s výhradou, je nutno výhrad vyhov t. (2) Jestliže byla osoba vyžádána nebo vydána k výkonu trestu odn tí svobody jen pro n který z trestných in , za které byl d íve uložen úhrnný anebo souhrnný trest, soud ve ve ejném zasedání stanoví p im ený trest za trestné iny, na které se vydání vztahuje. (3) Jestliže dožádaný stát vydá k výkonu trestu odn tí svobody osobu, které byl trest uložen pravomocným rozsudkem, s výhradou v i ízení, které vydání p edcházelo, soud ve ve ejném zasedání vydanou osobu vyslechne a a) jestliže vydaná osoba souhlasí s výkonem uloženého trestu, soud rozhodne, že se rozsudek vykoná, nebo b) jestliže vydaná osoba s výkonem uloženého trestu nesouhlasí, soud v pot ebném rozsahu zruší rozsudek a sou asn rozhodne o vazb ; v dalším ízení postupuje p im en podle § 306a. (4) K ízení podle odstavc 2 a 3 je p íslušný soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (5) Proti rozhodnutí podle odstavc 2 a 3 písm. b) je p ípustná stížnost, která má, jestliže nejde o rozhodnutí o vazb , odkladný ú inek. § 389 Zásada speciality (1) Obvin ný m že být stíhán jen pro trestné iny, pro které byl vydán, ledaže a) po svém propušt ní z vazby anebo výkonu trestu odn tí svobody se zdržuje na území eské republiky více než 45 dní, p estože ho mohl opustit, b) opustil území eské republiky a dobrovoln se vrátil zp t anebo byl na území eské republiky dopraven z t etího státu zákonným zp sobem, c) dožádaný stát se vzdal uplatn ní zásady speciality anebo ud lil dodate ný souhlas k trestnímu stíhání pro další trestné iny, nebo d) se v ízení o jeho vydání výslovn vzdal práva na uplatn ní zásady speciality všeobecn nebo ke konkrétním trestným in m spáchaným p ed jeho vydáním.
(2) Jestliže se vydaná osoba nevzdala uplatn ní zásady speciality podle odstavce 1 písm. d) a pokud to p ipouští vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nebo to p ipouští právo dožádaného státu, soud, který vydal zatýkací rozkaz, takovouto osobu vyslechne za p ítomnosti jejího obhájce a pou í ji o možnosti vzdát se práva na uplatn ní zásady speciality, jakož i o d sledcích tohoto prohlášení. Do protokolu soud uvede trestné iny, kterých se toto prohlášení týká, a to jejich zákonným pojmenováním, íselným ozna ením a popisem skutku tak, aby nemohly být zam n ny s jiným trestným inem. (3) Za dodate ný souhlas podle odstavce 1 písm. c) se považuje rovn ž žádost dožádaného státu o p evzetí trestního stíhání vydané osoby pro trestné iny spáchané na jeho území p ed jejím vydáním. To platí i ohledn trestního oznámení podaného dožádaným státem. (4) Na podání žádosti o dodate ný souhlas dožádaného státu s trestním stíháním pro jiný trestný in, než který byl p edm tem p vodní žádosti o vydání, se p im en použijí § 383 a 384. (5) Do doby, než dožádaný stát vydá dodate ný souhlas se stíháním pro další trestné iny, lze v ízení o t chto trestných inech provád t jen neodkladné nebo neopakovatelné úkony. (6) Odstavce 1 až 4 se p im en použijí rovn ž na výkon trestu odn tí svobody, který byl vydané osob uložen soudem eské republiky p ed jejím vydáním a který nebyl p edm tem p vodní žádosti o vydání. § 389a zrušen § 390 Do asné p evzetí vydávané osoby (1) Jestliže dožádaný stát po povolení vydání nep edá vydanou osobu na území eské republiky z d vodu, že je trestn stíhána orgány tohoto státu nebo má vykonat trest odn tí svobody uložený jeho orgány v souvislosti s jiným trestným inem, než který byl p edm tem žádosti o vydání, p edseda senátu nebo soudce, který vydal zatýkací rozkaz, m že požádat Ministerstvo spravedlnosti o zajišt ní do asného p evzetí vyžádané osoby na území eské republiky za ú elem provedení úkon nezbytných pro ukon ení trestního stíhání. V p ípravném ízení tak u iní na návrh státního zástupce. (2) Soud v žádosti, kterou p edloží Ministerstvu spravedlnosti, uvede, pro které úkony je p ítomnost vyžádané osoby pot ebná, s uvedením dne nebo asového období, na které je t eba její p ítomnost zajistit. (3) Na ízení o zajišt ní do asného p evzetí vyžádané osoby se p im en použije ustanovení § 440. Vydání do ciziny § 391
(1) Pro p ijetí žádosti orgán cizího státu o vydání osoby z eské republiky do cizího státu je p íslušné Ministerstvo spravedlnosti. Ú inky doru ení má i doru ení žádosti Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které žádost p edá p íslušnému státnímu zástupci k provedení p edb žného šet ení podle § 394; kopii žádosti vždy doru í Ministerstvu spravedlnosti. Není-li p íslušný státní zástupce znám, postoupí žádost Ministerstvu spravedlnosti. (2) K žádosti cizího státu o vydání musí být p ipojen a) originál nebo ov ená kopie odsuzujícího rozsudku, zatýkacího rozkazu nebo jiného rozhodnutí se stejným ú inkem, b) popis skutku, pro který se vydání žádá, v etn uvedení doby a místa jeho spáchání a jeho právní kvalifikace, c) zn ní použitých právních p edpis dožadujícího státu. (3) Jestliže k žádosti nebyly p ipojeny listiny a údaje uvedené v odstavci 2 anebo informace poskytnuté dožadujícím státem nejsou dostate né, vyžádá Ministerstvo spravedlnosti, neumož uje-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, p ímý styk justi ních orgán , dopl ující informace. V takovém p ípad m že stanovit lh tu pro jejich p edložení. § 391a zrušen § 391b zrušen § 392 Trestné iny podléhající vydávání (1) Vydání osoby do cizího státu je p ípustné, jestliže skutek, pro který se vydání žádá, je podle trestního zákona eské republiky trestným inem a horní hranice trestu odn tí svobody, který je možné za tento trestný in uložit podle trestního zákona eské republiky, je nejmén jeden rok. (2) Vydání osoby do cizího státu k výkonu již uloženého trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení spo ívajícího ve zbavení svobody (dále jen "ochranné opat ení") pro trestný in podle odstavce 1 je p ípustné, jestliže uložený trest nebo ochranné opat ení, které mají být vykonány, anebo jejich zbytek, iní nejmén ty i m síce. Více uložených trest nebo ochranných opat ení anebo nevykonané zbytky takových trest i ochranných opat ení se s ítají, je-li to podle povahy trestu nebo ochranného opat ení možné. (3) Jestliže cizí stát požádal o vydání osoby pro n kolik trestných in , z nichž alespo jeden spl uje podmínky uvedené v odstavci 1, vydání je p ípustné i pro trestní stíhání vedené pro jiné trestné iny anebo za ú elem výkonu jiných trest , pro které by jinak z d vodu vým ry trestu anebo zbytku trestu nebylo p ípustné. § 393
Nep ípustnost vydání Vydání osoby do cizího státu je nep ípustné, jestliže a) jde o státního ob ana eské republiky, b) jde o osobu, které byla v eské republice ud lena mezinárodní ochrana, v rozsahu ochrany poskytnuté této osob zvláštním právním p edpisem nebo mezinárodní smlouvou, c) trestní stíhání nebo výkon trestu odn tí svobody jsou podle právního ádu eské republiky proml eny, d) trestní stíhání je nep ípustné v d sledku ud lení milosti i amnestie, e) trestný in, pro který se vydání žádá, má výlu n politický anebo vojenský charakter, f) trestný in spo ívá v porušení da ových, celních, devizových p edpis anebo v porušení jiných finan ních práv státu, není-li zaru ena vzájemnost, g) trestný in byl spáchán na území eské republiky nebo se v eské republice proti vyžádané osob vede trestní ízení pro týž skutek, krom p ípad , kdy s ohledem na zvláštní okolnosti spáchání trestného inu je t eba dát p ednost provedení trestního stíhání v dožadujícím stát z d vod náležitého zjišt ní skutkového stavu a z d vod týkajících se vým ry trestu anebo jeho výkonu, h) za trestný in, pro který se vydání žádá, je možné v dožadujícím stát uložit trest smrti, krom p ípadu, kdy dožadující stát zaru í, že trest smrti nebude uložen, i) dožadující stát žádá o vydání k vykonání trestu smrti, j) vyžádaná osoba nebyla za trestný in podle právního ádu eské republiky v dob jeho spáchání trestn odpov dná anebo jsou dány jiné d vody vylu ující její trestní odpov dnost, k) je d vodná obava, že by trestní ízení v dožadujícím stát neodpovídalo zásadám lánk 3 a 6 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, anebo trest odn tí svobody uložený nebo p edpokládaný v dožadujícím stát by nebyl vykonán v souladu s požadavky lánku 3 této Úmluvy, l) je d vodná obava, že vyžádaná osoba by v dožadujícím stát byla vystavena pronásledování z d vodu svého p vodu, rasy, náboženství, p íslušnosti k ur ité národnostní nebo jiné skupin , státního ob anství nebo pro své politické názory, nebo že by se zhoršilo její postavení v trestním ízení anebo p i výkonu trestu odn tí svobody, m) vydáním do dožadujícího státu by osoba byla vzhledem ke svému v ku a osobním pom r m p i zohledn ní závažnosti trestného inu, ze kterého je obvin na, z ejm nep im en postižena, n) trestný in, pro který se o vydání žádá, není trestným inem podléhajícím vydání (§ 392),
o) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti vyžádané osob v n kterém z cizích stát skon ilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávn ného orgánu pravomocn zastaveno nebo skon ilo jiným rozhodnutím se stejným ú inkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo v p edepsaném ízení zrušeno a jestliže trest, pokud byl vyžádané osob uložen, byl již vykonán, nebo p) trestní stíhání pro týž skutek vedené proti vyžádané osob v eské republice skon ilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo státního zástupce pravomocn zastaveno nebo skon ilo jiným rozhodnutím se stejným ú inkem, jestliže takové rozhodnutí nebylo v p edepsaném ízení zrušeno. § 394 P edb žné šet ení (1) Státní zástupce krajského státního zastupitelství, jemuž Ministerstvo spravedlnosti nebo Nejvyšší státní zastupitelství zaslalo žádost cizího státu o vydání nebo který se dozv d l o trestném inu, pro který by cizí stát mohl žádat o vydání, provede p edb žné šet ení. P edb žné šet ení je zahájeno zadržením osoby podle § 395 nebo vyžádáním pot ebných zpráv. Ú elem p edb žného šet ení je zejména zjistit, zda vydání osoby do cizího státu nebrání skute nosti uvedené v § 393. (2) Postup podle odstavce 1 se neuplatní, nejsou-li známy dostate né informace o a) osob , o jejíž vydání se žádá nebo m že být žádáno, b) existenci odsuzujícího rozsudku, zatýkacího rozkazu nebo jiného rozhodnutí se stejným ú inkem vydaném v cizím stát na osobu, o jejíž vydání se žádá nebo m že být žádáno, c) skutku, pro který se vydání žádá nebo pro který m že být o vydání žádáno, v etn uvedení doby a místa jeho spáchání a jeho právní kvalifikace, v etn horní hranice trestu, který za tento in m že být v cizím stát uložen, nebo výše trestu, který za tento in byl v cizím stát uložen. (3) Státní zástupce takovou osobu vyslechne a seznámí ji s d vodem vydání, pokud tak již neu inil v pr b hu zadržení podle § 395 odst. 1. Jestliže tato osoba uvádí okolnosti vyvracející podez ení a nabízí o nich d kazy, které mohou být bez zna ných pr tah provedeny, vztahuje se p edb žné šet ení i na n . (4) Státní zástupce ukon í p edb žné šet ení, pokud a) cizí stát, který by mohl žádat o vydání, p es opakované výzvy nedoru il žádost o vydání, b) osoba, o jejíž vydání se žádá, zem ela, c) osoba, o jejíž vydání se žádá, není podle právního ádu eské republiky vzhledem ke svému v ku trestn odpov dná, d) osobu, o jejíž vydání se žádá, nelze zadržet pro imunitu i výsadu vyplývající ze zákona nebo mezinárodního práva,
e) osoba, o jejíž vydání se žádá, se zdržuje mimo území eské republiky nebo místo jejího pobytu není známo, f) nebyl dán souhlas podle § 389 odst. 1 písm. c) a d), g) ve vyžadujícím stát došlo k proml ení trestního stíhání nebo výkonu trestu odn tí svobody, nebo h) vyžadující stát vzal zp t žádost o vydání i jiným zp sobem informoval, že o vydání osoby již nemá zájem. (5) P edb žné šet ení je ukon eno také podáním návrhu podle § 397 odst. 1 nebo návrhu podle § 398 odst. 1. (6) O ukon ení p edb žného šet ení podle odstavce 4 státní zástupce neprodlen vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti a obhájce. § 395 Zadržení (1) Je-li dán d vod p edb žné vazby podle § 396 odst. 1 a jsou-li známy informace uvedené v § 394 odst. 2, m že státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán zadržet osobu, o jejíž vydání jde. Policejní orgán je oprávn n zadržení takové osoby provést i bez p edchozího souhlasu státního zástupce, jestliže v c nesnese odkladu a souhlas státního zástupce nelze p edem opat it. Je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladn ohlásit a p edat mu opis protokolu, který sepsal p i zadržení, i další materiál, který státní zástupce pot ebuje, aby pop ípad mohl podat návrh na vzetí do p edb žné vazby. Návrh musí být podán tak, aby zadržená osoba mohla být nejpozd ji do 48 hodin od zadržení odevzdána soudu, jinak musí být propušt na na svobodu. (2) Státní zástupce nebo policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o výslechu sepíše protokol, v n mž ozna í místo, as a bližší okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné d vody zadržení. Zadrženou osobu pou í již v pr b hu zadržení o možnosti souhlasit se svým vydáním do cizího státu a o podmínkách a následcích vyslovení takového souhlasu, v etn toho, že s vyslovením souhlasu s vydáním je spojeno vzdání se uplatn ní zásady speciality. Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovo it s ním bez p ítomnosti t etí osoby a radit se s ním již v pr b hu zadržení; má též právo požadovat, aby obhájce byl p ítomen výslechu p i jejím zadržení, ledaže je obhájce ve lh t v protokolu uvedené nedosažitelný. O t chto právech je t eba podez elého pou it a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatn ní. (3) Nena ídí-li státní zástupce na podklad dalšího šet ení propušt ní takové osoby ze zadržení, je povinen ji nejpozd ji do 48 hodin od zadržení odevzdat krajskému soudu s návrhem na vzetí do p edb žné vazby (§ 396 odst. 1). § 396 P edb žná vazba (1) Jestliže zjišt né skute nosti od vod ují obavu z út ku osoby, o jejíž vydání jde, m že p edseda senátu krajského soudu, v jehož obvodu má tato osoba pobyt nebo byla
zadržena, na návrh státního zástupce provád jícího p edb žné šet ení a po podání návrhu na rozhodnutí podle § 397 odst. 1 i bez takového návrhu rozhodnout o jejím vzetí do p edb žné vazby. Proti rozhodnutí o vzetí do p edb žné vazby je p ípustná stížnost. Na rozhodování o zadržené osob se p im en užije ustanovení § 77 odst. 2. (2) Na rozhodování o propušt ní z p edb žné vazby a její nahrazení zárukou, dohledem, slibem nebo pen žitou zárukou se p im en užijí ustanovení § 72 odst. 1 v ta první, § 72 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 3 a 4, § 73, § 73a odst. 1 až 6, § 73a odst. 9, § 73b odst. 3, § 74 s tím, že kde tato ustanovení hovo í o p ípravném ízení, rozumí se tím p edb žné šet ení. (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být ihned propušt na z p edb žné vazby, jestliže p edb žné šet ení bylo zahájeno bez žádosti cizího státu o vydání a tato žádost nebyla eské republice doru ena do 40 dn ode dne vzetí do p edb žné vazby. Propušt ní z p edb žné vazby v takovém p ípad nevylu uje nové vzetí do p edb žné vazby, pokud je žádost o vydání doru ena dodate n . § 397 Rozhodnutí o p ípustnosti vydání (1) Po skon ení p edb žného šet ení rozhodne na návrh státního zástupce ve ve ejném zasedání krajský soud, v jehož obvodu má osoba, o jejíž vydání jde, pobyt nebo byla zadržena, zda je vydání p ípustné. Ustanovení § 188 odst. 1 písm. e) o vrácení v ci státnímu zástupci k došet ení se nepoužije. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, která má odkladný ú inek. Byla-li osoba vydána do eské republiky z cizího státu, m že soud rozhodnout o tom, že vydání je p ípustné pouze v p ípad , že vydávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. Byla-li tato osoba do eské republiky p edána na základ evropského zatýkacího rozkazu, m že soud rozhodnout o tom, že vydání je p ípustné pouze v p ípad , že p edávající stát s vydáním do dalšího státu souhlasí. (2) Vysloví-li soud, že vydání není p ípustné, a osoba, o jejíž vydání jde, je v p edb žné vazb , rozhodne zárove o jejím propušt ní z p edb žné vazby. Proti tomuto rozhodnutí je p ípustná stížnost, která má odkladný ú inek; stížnost státního zástupce má odkladný ú inek pouze tehdy, byla-li podána okamžit po vyhlášení rozhodnutí. (3) Po právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nebo 2 p edseda senátu krajského soudu p edloží v c Ministerstvu spravedlnosti. Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu, m že v c p edložit Nejvyššímu soudu k p ezkoumání nejpozd ji do t í m síc ode dne, kdy byla v c Ministerstvu spravedlnosti p edložena. (4) Nejvyšší soud po p ezkoumání v ci postupuje p im en podle odstavc 1 až 3. § 398 Zjednodušené vydání (1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, p ed p edsedou senátu za p ítomnosti obhájce prohlásí, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu, ustanovení § 393 písm. c) až f) a n) až p), § 397 a 399 se nepoužijí a státní zástupce po skon ení p edb žného šet ení podá návrh krajskému soudu uvedenému v § 397 odst. 1 na vzetí této osoby do vydávací vazby nebo na
p em nu p edb žné vazby na vazbu vydávací, anebo podá návrh na odložení vydání. Shledá-li státní zástupce, že je dán n který z d vod nep ípustnosti vydání podle § 393 písm. a), b) nebo g) až m), postupuje, jako by osoba souhlas se svým vydáním nevyslovila. (2) Pokud osoba, o jejíž vydání jde, vysloví souhlas se svým vydáním až v pr b hu ve ejného zasedání konaného o p ípustnosti vydání, státní zástupce vezme sv j návrh podle § 397 odst. 1 zp t a postupuje podle odstavce 1. Návrh m že vzít zp t nejpozd ji do doby, než se soud odebere k záv re né porad . (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být p ed vyslovením souhlasu se svým vydáním pou ena p edsedou senátu za p ítomnosti obhájce o významu takového souhlasu, zejména o tom, že vydání bude provedeno bez rozhodnutí o p ípustnosti a povolení vydání, a rovn ž o následcích, které jsou s ním spojeny, v etn vzdání se uplatn ní zásady speciality. Souhlas s vydáním nelze vzít zp t. (4) Státní zástupce neprodlen prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti vyrozumí cizí stát, který by mohl žádat nebo který žádá o vydání, o souhlasu osoby, o jejíž vydání jde, s jejím vydáním. § 399 Povolení vydání (1) Vydání do cizího státu povoluje ministr spravedlnosti. M že tak u init jen tehdy, jestliže soud podle § 397 rozhodl, že vydání je p ípustné. (2) I když soud vysloví, že vydání je p ípustné, m že ministr spravedlnosti rozhodnout, že vydání nepovolí. Vydání nepovolí vždy, jestliže rozhodl o p ednosti vykonání evropského zatýkacího rozkazu podle § 420 odst. 3. (3) Rozhodne-li soud podle § 397, že vydání není p ípustné, oznámí Ministerstvo spravedlnosti cizímu státu, který žádá o vydání, že vydání nelze povolit. (4) Ministr spravedlnosti ukon í ízení o vydání, nastane-li poté, co mu byla v c p edložena podle § 397 odst. 3, d vod pro ukon ení p edb žného šet ení podle § 394 odst. 4 písm. b), d), e), g) nebo h). (5) Propušt ní osoby, jejíž vydání ministr spravedlnosti nepovolil podle odstavce 2 v ty první nebo ohledn níž ukon il ízení o vydání podle odstavce 4, z p edb žné vazby na ídí p edseda senátu krajského soudu, který ve v ci rozhodoval. § 400 Odložení vydání (1) Je-li nezbytná p ítomnost osoby, o jejíž vydání jde, v eské republice v souvislosti s jiným trestným inem, než který je p edm tem žádosti o její vydání do cizího státu, pro ú ely trestního ízení vedeného v eské republice nebo výkonu trestu pravomocn uloženého soudem eské republiky, m že p edseda senátu krajského soudu uvedeného v § 397 odst. 1 rozhodnout o odložení vydání takové osoby do dožadujícího státu. Rozhodnutí o odložení vydání m že p edseda senátu u init poté, co ministr spravedlnosti povolil vydání osoby, anebo po vyslovení souhlasu osoby, o jejíž vydání jde, p i zjednodušeném vydání (§ 398 odst.
1) až do p edání osoby orgán m dožadujícího státu (§ 400b odst. 3). P i rozhodování o odložení vydání p edseda senátu vezme v úvahu zejména závažnost trestného inu, pro který má být osoba vydána, závažnost trestného inu, v souvislosti s nímž je navrhováno odložení vydání, možnost p edání i vydání této osoby z dožadujícího státu zp t do eské republiky, jakož i možnost do asného p edání osoby do dožadujícího státu. (2) O odložení vydání m že p edseda senátu rozhodnout na návrh a) Ministerstva spravedlnosti, b) státního zástupce uvedeného v § 394 odst. 1, c) soudu a v p ípravném ízení státního zástupce p íslušných k vedení trestního ízení v eské republice, d) soudu, který pravomocn uložil osob , o jejíž vydání jde, trest odn tí svobody, nebo e) osoby, o jejíž vydání jde. Pokud návrh na odložení vydání nepodal státní zástupce nebo soud, p edseda senátu si p ed rozhodnutím o odložení vydání vyžádá jejich stanoviska. (3) Je-li osoba v p edb žné nebo vydávací vazb , p edseda senátu sou asn s rozhodnutím o odložení jejího vydání rozhodne o jejím propušt ní z takové vazby. (4) Pomine-li d vod odložení vydání, p edseda senátu krajského soudu, který o odložení vydání rozhodl, rozhodne o vzetí osoby do vydávací vazby podle § 400b. (5) P edseda senátu krajského soudu, který rozhodl o odložení vydání, ukon í ízení o vydání, nastane- li d vod pro ukon ení p edb žného šet ení podle § 394 odst. 4 písm. b), d), e), g) nebo h). Stejn p edseda senátu postupuje, pokud ministr spravedlnosti s ohledem na zm nu okolností zm nil své rozhodnutí o povolení vydání a vydání nepovolil. § 400a Do asné p edání (1) P edseda senátu krajského soudu uvedeného v § 397 m že rozhodnout, že povolí do asné p edání osoby, o jejíž vydání jde, do dožadujícího státu k vykonání nezbytných procesních úkon trestního ízení. V rozhodnutí stanoví p im enou lh tu, jež nesmí být delší než šest m síc , ve které musí být do asn p edaná osoba vrácena na území eské republiky. (2) Lh tu uvedenou v odstavci 1 lze po dohod s p íslušným orgánem dožadujícího státu prodloužit pouze ke stejnému ú elu, pro který bylo do asné p edání osoby povoleno. Do asné p edání osoby lze provést i opakovan . (3) Provedení do asného p edání zajiš uje soud uvedený v odstavci 1. (4) Pokud byla v dob do asného p edání osoba, o jejíž vydání jde, na území dožadujícího státu pravomocn odsouzena pro trestný in, pro který bylo vydání povoleno, m že p edseda senátu krajského soudu, který povolil do asné p edání, na návrh dožadujícího státu rozhodnout o odkladu jejího návratu na území eské republiky do doby, dokud neukon í
výkon trestu odn tí svobody na území dožadujícího státu. Tento postup je vylou en, jestliže trestní stíhání osoby, o jejíž vydání jde, v eské republice nebylo pravomocn skon eno. (5) Doba, po kterou byla do asn p edaná osoba ve vazb v cizím stát , se zapo ítává do doby výkonu trestu vykonávaného v eské republice jen v rozsahu, ve kterém nebyla zapo ítána do výkonu trestu uloženého na území dožadujícího státu. Doba strávená ve výkonu trestu uloženého na území dožadujícího státu se do doby výkonu trestu vykonávaného v eské republice nezapo ítává. § 400b Vydávací vazba a provedení vydání (1) Po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání a p i zjednodušeném vydání na základ návrhu státního zástupce podle § 398 odst. 1 nebo i bez takového návrhu rozhodne p edseda senátu krajského soudu uvedeného v § 397 odst. 1 o vzetí této osoby do vydávací vazby, nerozhodl-li o odložení vydání. Vazebními d vody podle § 67 není p itom vázán. Nelze- li p ítomnost osoby, o jejíž vydání jde, p i rozhodování o vydávací vazb zajistit jinak, použije se p im en § 69. Nachází-li se osoba, o jejíž vydání jde, v p edb žné vazb , p edseda senátu rozhodne o p em n této vazby na vazbu vydávací. O svém rozhodnutí soud neprodlen vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti. (2) Na vydávací vazbu se p im en užijí ustanovení § 72 odst. 1 v ta první, § 72 odst. 2 písm. a) a § 72 odst. 3 a 4. (3) Po vyrozum ní soudem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti dohodne s p íslušnými orgány dožadujícího státu termín vydání osoby. Vydání osoby p íslušným orgán m dožadujícího státu a s tím související propušt ní osoby, o jejíž vydání jde, z vydávací vazby za ídí p edseda senátu krajského soudu, který rozhodl o vydávací vazb . (4) Vydávací vazba m že trvat nejdéle t i m síce. Osoba, o jejíž vydání jde, musí být z vydávací vazby propušt na na svobodu ihned po uplynutí této lh ty. Pokud vydání nemohlo být provedeno vzhledem k nep edvídatelným okolnostem, m že p edseda senátu, který rozhodl o vydávací vazb , p ed uplynutím této lh ty rozhodnut na návrh Ministerstva spravedlnosti o jejím prodloužení až o t i m síce. Celková délka vydávací vazby nesmí p ekro it šest m síc . To nevylu uje vzetí osoby do vydávací vazby na základ nové žádosti cizího státu o její vydání pro stejný trestný in. (5) U inila-li osoba, o jejíž vydání jde, po povolení svého vydání prohlášení o mezinárodní ochran podle jiného právního p edpisu4), doba, po kterou se na takovou osobu hledí jako na žadatele o ud lení mezinárodní ochrany, se nezapo ítává do lh ty uvedené v odstavci 4. (6) P edseda senátu, který rozhodl o vydávací vazb , osobu z vydávací vazby neprodlen propustí a ukon í ízení o vydání, nastane-li d vod pro ukon ení p edb žného šet ení uvedený v § 394 odst. 4 písm. b), d), g) nebo h). Obdobn p edseda senátu postupuje, pokud ministr spravedlnosti s ohledem na zm nu okolností zm nil své rozhodnutí o povolení vydání a vydání nepovolil. P edseda senátu ukon í ízení o vydání také v p ípad , že nastane d vod pro ukon ení p edb žného šet ení uvedený v § 394 odst. 4 písm. e). § 401
Vy ízení žádostí více cizích stát o vydání (1) Jestliže byly orgán m eské republiky doru eny žádosti více cizích stát o vydání téže osoby, podmínky p ípustnosti vydání se posoudí ve vztahu ke každé z t chto žádostí samostatn . (2) Jestliže soud rozhodl, že vydání je p ípustné do více cizích stát , anebo jestliže vyžádaná osoba vysloví souhlas s vydáním do více cizích stát , rozhodne ministr spravedlnosti spolu s povolením vydání i o tom, kterému státu bude vyžádaná osoba vydána. Sou asn m že ud lit souhlas s vydáním této osoby do dalšího státu, který o její vydání požádal. § 402 Rozší ení vydání na jiný trestný in (1) Ustanovení tohoto oddílu se p im en užijí na ízení o žádosti cizího státu, jemuž byla ur itá osoba vydána, o ud lení souhlasu a) ke stíhání pro jiný trestný in spáchaný p ed vydáním, než pro který bylo vydání povoleno, b) k vykonání trestu uloženého za jiný trestný in, než pro který bylo vydání povoleno, nebo c) k vydání t etímu státu k trestnímu stíhání anebo k výkonu trestu odn tí svobody. (2) P íslušnými k ízení jsou orgány, které byly inné ve v ci p vodní žádosti o vydání této osoby do cizího státu. (3) Souhlasu podle odstavce 1 není t eba, pokud prob hlo zjednodušené vydání, nebo pokud se osoba p ed soudem v eské republice nebo p ed cizozemským soudem v dob po svém vydání vzdala uplatn ní zásady speciality. Oddíl t etí Zvláštní ustanovení pro p edávání osob mezi lenskými státy Evropské unie na základ evropského zatýkacího rozkazu § 403 Obecné ustanovení (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí ve stanovených p ípadech pro p edávání osob mezi lenskými státy Evropské unie (dále jen " lenské státy") na základ evropského zatýkacího rozkazu a pro související úkony. (2) eská republika m že p edat vlastního ob ana jinému lenskému státu Evropské unie pouze za podmínky vzájemnosti. (3) Ustanovení oddílu druhého se na p edávání osob mezi lenskými státy užijí jen tehdy, pokud ustanovení oddílu t etího nestanoví jinak. § 404 Evropský zatýkací rozkaz
(1) Evropským zatýkacím rozkazem se rozumí zatýkací rozkaz vydaný v souladu s p edpisy Evropské unie. (2) Evropský zatýkací rozkaz m že vydat justi ní orgán lenského státu (dále jen "vyžadující stát") proti osob , která se zdržuje v jiném lenském stát (dále jen "p edávající stát"), je-li t eba vyžádat její p edání za ú elem trestního stíhání nebo k výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení spojeného s omezením svobody, a) je-li stíhána pro trestný in, za který podle právních p edpis vyžadujícího státu m že být odsouzena k trestu odn tí svobody s horní hranicí trestní sazby nejmén dvanáct m síc nebo jí m že být uloženo ochranné opat ení spojené s omezením svobody v délce nejmén dvanáct m síc , nebo b) byla-li odsouzena k trestu odn tí svobody v délce nejmén ty m síc , anebo jí bylo uloženo ochranné opat ení spojené s omezením svobody v délce nejmén ty m síc . § 404a Po ízení záznamu v Schengenském informa ním systému Záznam po ízený na žádost p íslušného justi ního orgánu lenského státu v Schengenském informa ním systému za ú elem zat ení a p edání osoby, který obsahuje údaje uvedené v § 405, má pro ú ely p edávacího ízení stejné ú inky jako evropský zatýkací rozkaz; po ízení takového záznamu zárove nahrazuje zaslání evropského zatýkacího rozkazu státu, v n mž se nachází osoba, o jejíž p edání se žádá. P edání z jiného lenského státu do eské republiky § 405 (1) Zdržuje-li se obvin ný v p edávajícím stát nebo je-li d vodné podez ení, že se v n m zdržuje, a je-li t eba jej vyžádat, vydá za podmínek podle § 404 v p ípravném ízení soudce na návrh státního zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu evropský zatýkací rozkaz. (2) Evropský zatýkací rozkaz musí obsahovat a) jméno a p íjmení obvin ného, další osobní údaje umož ující jeho identifikaci a údaje o státní p íslušnosti, jeho popis, p ípadn fotografii a otisky prst , b) název, adresu, íslo telefonu a faxu a elektronickou adresu orgánu, který vydal evropský zatýkací rozkaz, c) údaj o tom, zda existuje vykonatelný rozsudek, p íkaz k zat ení podle § 69, mezinárodní zatýkací rozkaz podle § 384 nebo jiné vykonatelné rozhodnutí mající týž ú inek, které se týká téhož inu, pro n jž je evropský zatýkací rozkaz vydán, d) zákonné pojmenování trestného inu s doslovným zn ním p íslušných zákonných ustanovení, v etn stanovené trestní sazby pro daný trestný in podle právních p edpis vyžadujícího lenského státu, e) vylí ení skutkového d je s p esným vyzna ením doby, místa, zp sobu spáchání, míry ú asti obvin ného na trestném inu a následky trestného inu, pokud je možno je uvést, a
f) ustanovení o proml ení a dále popis úkon ovliv ujících plynutí proml ecí doby, pokud od spáchání trestného inu do vydání evropského zatýkacího rozkazu uplynula doba více jak 3 roky. (3) Evropský zatýkací rozkaz pro ú ely vyžádání odsouzeného k výkonu trestu odn tí svobody musí krom údaj uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) obsahovat též údaj, kterým soudem a k jakému trestu byl odsouzen, a dále údaje o zp sobu zajišt ní práv obhajoby obvin ného v ízení, pokud byl rozsudek vydán v ízení proti uprchlému nebo v jeho nep ítomnosti, s p ipojením zn ní § 306a. Evropský zatýkací rozkaz musí obsahovat také ustanovení o proml ení a dále popis úkon ovliv ujících plynutí proml ecí doby, pokud od právní moci rozsudku do vydání evropského zatýkacího rozkazu uplynula doba více jak 5 let. (4) Pokud n který z trestných in , pro které je vyžadováno p edání, je trestným inem podle § 412, soud tuto skute nost na evropském zatýkacím rozkazu ozna í. (5) Evropský zatýkací rozkaz doru í soud, který jej vydal, Policejnímu prezidiu eské republiky k po ízení záznamu v Schengenském informa ním systému za ú elem zat ení a p edání osoby, stejnopis evropského zatýkacího rozkazu sou asn doru í Ministerstvu spravedlnosti. Je-li známo, kde se osoba nachází, doru í soud evropský zatýkací rozkaz p íslušnému orgánu p edávajícího státu v souladu s právním ádem p edávajícího státu v ú edním nebo v jednom z ú edních jazyk p edávajícího státu i v jiném jazyce, v n mž je p edávající stát ochoten evropský zatýkací rozkaz p ijmout. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou vzor evropského zatýkacího rozkazu. (6) Ustanovení § 384 odst. 4 až 6, § 387 a 388 se v tomto ízení užijí obdobn . Byl-li evropský zatýkací rozkaz zrušen, vyrozumí soud o jeho zrušení neprodlen Policejní prezidium eské republiky za ú elem provedení nezbytných opat ení.Byl-li obvin ný do eské republiky p edán z lenského státu, jehož je ob anem nebo tam má trvalý pobyt, s výhradou, že v p ípad , že nevysloví souhlas s výkonem trestu nebo ochranného opat ení v eské republice, bude pro výkon trestu nebo ochranného opat ení, které budou v eské republice p ípadn uloženy, vrácen zp t do tohoto lenského státu, p edseda senátu v p ípad odsuzujícího rozsudku tomuto lenskému státu doru í rozsudek ve lh t do 30 dn od jeho právní moci s p ekladem do ú edního jazyka p edávajícího státu. (7) Byl-li obvin nému, který byl do eské republiky p edán z jiného lenského státu, uložen trest odn tí svobody i ochranné opat ení spojené s omezením osobní svobody, soud zapo ítá do celkové doby odn tí svobody dobu vazby vykonané v souvislosti s výkonem evropského zatýkacího rozkazu. § 406 Zásada speciality (1) Osobu, která byla p edána z jiného lenského státu, nelze stíhat, omezit její osobní svobodu i ji osobní svobody zbavit pro jiný trestný in spáchaný p ed p edáním než ten, pro který byla p edána; to neplatí, jestliže a) p edaná osoba po svém propušt ní z vazby, z výkonu trestu odn tí svobody nebo z ochranného opat ení spojeného s omezením i zbavením osobní svobody neopustila do 45
dn území eské republiky, p estože ho mohla opustit nebo se na území eské republiky vrátila poté, co ho opustila, b) za tento jiný trestný in nelze uložit trest odn tí svobody nebo ochranné opat ení omezující osobní svobodu, nebo vydat zatýkací rozkaz, c) p edané osob hrozí uložení pouze pen žitého trestu nebo trestu obecn prosp šných prací, p estože je lze za zákonem stanovených podmínek p em nit na tresty odn tí svobody, d) p edaná osoba souhlasila s p edáním do eské republiky a vzdala se práva na uplatn ní zásady speciality, e) p edaná osoba se po svém p edání výslovn vzdala práva na uplatn ní zásady speciality v i ur itým trestným in m spáchaným p ed svým p edáním, f) p íslušný orgán p edávajícího státu, který osobu p edal, ud lil souhlas se stíháním p edané osoby pro další trestný in spáchaný p ed jejím p edáním. (2) Prohlášení podle odstavce 1 písm. e) u iní osoba p ed soudem do protokolu za p ítomnosti obhájce. Toto prohlášení nelze vzít zp t. Soud je povinen pou it p edanou osobu o d sledcích vzdání se práva na uplatn ní zásady speciality podle odstavce 1. P íslušným k ízení podle odstavce 1 písm. e) je soud, který vydal evropský zatýkací rozkaz, v p ípravném ízení na návrh státního zástupce. Soud o obsahu tohoto prohlášení informuje p íslušný orgán p edávajícího státu. (3) Má-li být osoba stíhána pro jiný trestný in spáchaný p ed p edáním než ten, pro který byla p edána, a nejsou zde d vody podle odstavce 1, podá v p ípravném ízení soudce na návrh státního zástupce a v ízení p ed soudem p edseda senátu žádost o souhlas se stíháním pro jiné trestné iny. Pro žádost se použije § 405 obdobn . § 407 Do asné p evzetí osoby z jiného lenského státu (1) P edseda senátu a v p ípravném ízení na návrh státního zástupce soudce, který vydal evropský zatýkací rozkaz, m že požádat orgán p edávajícího státu o výslech nebo do asné p evzetí osoby, na kterou vydal evropský zatýkací rozkaz, na území eské republiky pro ú ely trestního stíhání. (2) V žádosti podle odstavce 1 je t eba uvést úkony, pro jejichž provedení je p ítomnost vyžádané osoby pot ebná, s uvedením dne nebo asového období, na které je t eba její p ítomnost zajistit. (3) Na ízení o zajišt ní do asného p evzetí vyžádané osoby se p im en použije ustanovení § 440. P edání z eské republiky do jiného lenského státu § 408
(1) Evropský zatýkací rozkaz se doru í krajskému státnímu zastupitelství, v jehož obvodu má osoba, o jejíž p edání jde, (dále jen "vyžádaná osoba"), pobyt nebo byla zadržena (pro ú ely tohoto oddílu dále jen "p íslušné státní zastupitelství"). (2) Byl-li evropský zatýkací rozkaz doru en státnímu zastupitelství, které není p íslušné podle odstavce 1, doru í toto státní zastupitelství evropský zatýkací rozkaz p íslušnému státnímu zastupitelství a informuje o tom orgán vyžadujícího státu. Stejn se postupuje, byl-li evropský zatýkací rozkaz doru en Ministerstvu spravedlnosti nebo Nejvyššímu státnímu zastupitelství. (3) Soudem p íslušným k rozhodnutí o p edání do vyžadujícího státu je krajský soud, u n hož p sobí krajské státní zastupitelství p íslušné podle odstavce 1 (dále jen "p íslušný soud"). § 408a Nejvyšší státní zastupitelství m že za ú elem p i azení záznamu zakazujícího zadržení osoby k záznamu po ízenému vyžadujícím státem v Schengenském informa ním systému za ú elem zat ení a p edání vymezit pokynem pro Policejní prezidium eské republiky p ípady stejného druhu, u nichž je p edání osoby na základ evropského zatýkacího rozkazu vylou eno z d vodu zákonné p ekážky. § 409 P edb žné šet ení (1) Ú elem p edb žného šet ení je zjistit, zda jsou dány podmínky pro p edání na základ evropského zatýkacího rozkazu. (2) Státní zástupce vyžádanou osobu vyslechne, pokud tak již neu inil v rámci zadržení podle § 410, a seznámí ji s obsahem evropského zatýkacího rozkazu, s možností souhlasit s p edáním a s podmínkami a následky vyslovení takového souhlasu, v etn toho, že s vyslovením souhlasu s p edáním je spojeno vzdání se uplatn ní zásady speciality. (3) Státní zástupce ukon í p edb žné šet ení, pokud a) lenský stát, který by mohl žádat o p edání, p es opakované výzvy nedoru il evropský zatýkací rozkaz, b) došlo k úmrtí vyžádané osoby, c) vyžádaná osoba není podle právního ádu eské republiky vzhledem ke svému v ku trestn odpov dná za jednání, pro které je evropský zatýkací rozkaz vydán, d) vyžádanou osobu nelze zadržet pro imunitu i výsadu vyplývající ze zákona nebo mezinárodního práva, e) vyžádaná osoba se zdržuje mimo území eské republiky nebo místo jejího pobytu není známo,
f) evropský zatýkací rozkaz byl doru en po právní moci rozhodnutí o p edání vyžádané osoby nebo rozhodnutí o jejím vydání, g) nebyl dán souhlas lenského státu podle § 421 odst. 1, h) nebyl dán souhlas státu, který není lenským státem (dále jen „t etí stát“), podle § 421 odst. 3, i) ve vyžadujícím stát došlo k proml ení trestního stíhání nebo výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení, nebo j) vyžadující stát odvolal evropský zatýkací rozkaz i jiným zp sobem informoval, že o p edání vyžádané osoby již nemá zájem. (4) P edb žné šet ení je ukon eno také podáním návrhu podle § 411. (5) Státní zástupce neprodlen vyrozumí o ukon ení p edb žného šet ení podle odstavce 3 p íslušný orgán vyžadujícího státu, Policejní prezidium eské republiky, obhájce a Ministerstvo spravedlnosti. § 410 Zadržení a p edb žná vazba Pro zadržení a p edb žnou vazbu vyžádané osoby se užijí ustanovení § 395 a 396 obdobn . § 411 Rozhodnutí soudu a p edávací vazba (1) O p edání rozhodne po skon ení p edb žného šet ení na návrh státního zástupce ve ve ejném zasedání p íslušný soud. Na žádost orgánu vyžadujícího státu, který vydal evropský zatýkací rozkaz, soud ve ve ejném zasedání vyžádanou osobu vyslechne s p ihlédnutím k podmínkám stanoveným dohodou s orgánem vyžadujícího státu. O p edání informuje soud p íslušný útvar Policie eské republiky, aby mohlo být ve stanovené lh t zorganizováno p edání osoby. (2) Na žádost orgánu cizího státu, který vydal evropský zatýkací rozkaz, soud umožní p ítomnost zástupc tohoto cizího orgánu u ve ejného zasedání. Pro možnost zástupce tohoto orgánu cizího státu položit vyslýchané osob dopl ující otázky platí ustanovení § 432 odst. 4 obdobn . (3) Rozhodne-li p íslušný soud o tom, že vyžádaná osoba p edána nebude, a vyžádaná osoba je ve vazb , rozhodne zárove o jejím propušt ní, pokud nejde o p ípad podle odstavce 6 písm. e) nebo omezení osobní svobody této osoby nevyplývá z jiného zákonného d vodu. (4) Rozhodne-li p íslušný soud o tom, že vyžádaná osoba p edána bude, vezme vyžádanou osobu do p edávací vazby, pokud tak již neu inil podle § 410. Vazebními d vody podle § 67 není p itom vázán. Pokud obvin ný již v dob rozhodování podle odstavce 1 byl v p edb žné vazb podle § 410, soud rozhodne o p em n této vazby na vazbu p edávací. Pro p edávací vazbu se použije ustanovení § 397 obdobn .
(5) Proti rozhodnutí podle odstavc 1, 3 a 4 je p ípustná stížnost, jež má v p ípad rozhodnutí podle odstavc 1 a 3 odkladný ú inek. Proti rozhodnutí o propušt ní vyžádané osoby z vazby má stížnost státního zástupce odkladný ú inek pouze tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí. (6) Soud zamítne p edání vyžádané osoby pouze tehdy, jestliže a) in není trestný podle práva obou stát , pokud nejde o jednání podle § 412; to neplatí v p ípad daní, poplatk , cel nebo m ny, kdy nelze odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu z toho d vodu, že právní p edpisy eské republiky neukládají tentýž druh daní a cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, cel a m ny jako právní p edpisy vyžadujícího státu, b) na trestný in, pro který je evropský zatýkací rozkaz vydán, se vztahuje amnestie, která byla ud lena v eské republice, anebo trestní stíhání i výkon trestu jsou v eské republice proml eny, jestliže stíhání tohoto trestného inu spadá do p sobnosti trestních právních p edpis eské republiky, c) vyžádaná osoba byla v eské republice nebo cizím stát za tentýž skutek již pravomocným rozhodnutím odsouzena a trest byl již vykonán nebo je práv vykonáván nebo ho již nelze vykonat anebo trestní ízení bylo v eské republice nebo jiném lenském stát pravomocným rozhodnutím skon eno, nebyla-li taková rozhodnutí v p edepsaném ízení zrušena, d) vyžádaná osoba je v eské republice trestn stíhána za stejný in, pro který byl evropský zatýkací rozkaz vydán, e) tato osoba je státním ob anem eské republiky nebo má v eské republice trvalý pobyt, její p edání se vyžaduje k výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného lé ení nebo ochranné výchovy a osoba p ed p íslušným soudem do protokolu prohlásí, že se odmítá podrobit výkonu tohoto trestu nebo ochranného opat ení ve vyžadujícím stát ; toto prohlášení nelze vzít zp t. (7) Je-li p edáván státní ob an eské republiky nebo osoba, která má trvalý pobyt v eské republice, do vyžadujícího státu k trestnímu stíhání, soud podmíní p edání tím, že tato osoba bude vrácena k výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného lé ení nebo ochranné výchovy do eské republiky, pokud jí bude uložen takový druh trestu nebo ochranného opat ení a tato osoba po vynesení rozsudku ve vyžadujícím stát nevysloví souhlas s výkonem trestu nebo ochranného opat ení ve vyžadujícím stát . Takto soud postupuje pouze v p ípad , že vyžadující stát poskytl záruku, že osobu p edá do eské republiky k výkonu trestu nebo ochranného opat ení. Není-li vyžadujícím státem záruka poskytnuta, soud p edání vyžádané osoby zamítne. (8) Je-li p edávána do vyžadujícího státu osoba k výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení, které byly uloženy rozhodnutím vyneseným v nep ítomnosti, aniž tato osoba byla ádn informována o dnu a místu jednání, soud podmíní p edání tím, že vyžadující stát poskytne této osob možnost požádat o obnovu ízení a umožní jí p ítomnost u soudního jednání.
(9) Je-li to nezbytné ke spln ní ú elu trestního stíhání nebo výkonu trestu odn tí svobody uloženého osob , která má být p edána, za jiný trestný in než ten, který je uveden v evropském zatýkacím rozkazu, m že soud povolit p edání takové osoby s odkladem do doby, kterou sou asn stanoví. P itom p ihlédne k od vodn nému požadavku vyžadujícího státu na p edání osoby ve lh t , v níž je nezbytné v i ní ve vyžadujícím stát vykonat úkony, pro které má být osoba p edána. (10) Je-li p edávána do vyžadujícího státu osoba, které byl v trestním ízení na území eské republiky uložen trest odn tí svobody, soud podmíní p edání tím, že tato osoba bude vrácena k výkonu trestu odn tí svobody nebo jeho zbývající ásti, a stanoví k tomu p im enou lh tu. Tato lh ta nesmí být delší, než kolik iní délka dosud nevykonaného trestu odn tí svobody nebo jeho ásti. Doba, po kterou bude p edaná osoba držena ve vazb ve vyžadujícím stát na základ tohoto evropského zatýkacího rozkazu, se po navrácení této osoby zp t na území eské republiky zapo ítá do dosud nevykonaného trestu odn tí svobody nebo jeho ásti. (11) Soud rozhodne o evropském zatýkacím rozkazu do 60 dn od zadržení vyžádané osoby. Rozhodnutí soud neprodlen oznámí p íslušnému orgánu vyžadujícího státu a Policejnímu prezidiu eské republiky, následn také Ministerstvu spravedlnosti. Dojde-li k p edání, soud poskytne p íslušnému orgánu vyžadujícího státu informace o délce trvání vazby v pr b hu p edávacího ízení na území eské republiky. Odmítne-li soud p edání podle odstavce 3, p íslušnému orgánu vyžadujícího státu sd lí d vody tohoto odmítnutí. (12) Nelze-li ve výjime ném p ípad rozhodnout ve lh t podle odstavce 11, rozhodne soud o evropském zatýkacím rozkazu ve lh t prodloužené o dalších 30 dn . O tomto postupu informuje orgán vyžadujícího státu s uvedením d vod . (13) Nem že-li soud rozhodnout o p edání vyžádané osoby ani ve lh t prodloužené podle odstavce 12, informuje o této skute nosti p íslušný orgán vyžadujícího státu a Eurojust. Eurojust informuje prost ednictvím národního lena v Eurojustu. O p edání rozhodne neprodlen po odstran ní p ekážky bránící rozhodnutí. § 412 Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti (1) V p ípad , kdy je p edání požadováno pro trestné iny, za které je možno ve vyžadujícím stát uložit trest odn tí svobody s horní hranicí trestní sazby nejmén t i roky nebo na ídit ochranné opat ení spojené s omezením svobody v délce nejmén t i roky a které spo ívají v jednání, které orgán vyžadujícího státu ozna í v evropském zatýkacím rozkazu jako jedno nebo více z jednání uvedených v odstavci 2, soud nezjiš uje, zda jde o in trestný podle práva eské republiky. (2) Jednáním podle odstavce 1 se rozumí a) ú ast na zlo inném spol ení, b) terorismus, c) obchod s lidmi,
d) pohlavní zneužívání d tí a d tská pornografie, e) nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, f) nedovolený obchod se zbran mi, st elivem a výbušninami, g) korupce, h) podvody v etn podvod postihujících zájmy Evropských spole enství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. ervence 1995 o ochran finan ních zájm Evropských spole enství, i) legalizace výnos z trestné innosti, j) pad lání m ny, k) po íta ová trestná innost, l) trestná innost proti životnímu prost edí, v etn nedovoleného obchodu s ohroženými živo išnými a rostlinnými druhy a jejich plemeny a odr dami, m) napomáhání p i nedovoleném p ekro ení státní hranice a p i nedovoleném pobytu, n) vražda, t žká újma na zdraví, o) nedovolený obchod s lidskými orgány a tkán mi, p) únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí, q) rasismus a xenofobie, r) organizovaná nebo ozbrojená loupež, s) nedovolený obchod s kulturními statky, v etn starožitností a um leckých d l, t) podvodná jednání, u) vydírání a vymáhání pen z za ochranu, v) pad lání a pirátství výrobk , w) pad lání ve ejných listin a obchod s ve ejnými listinami, x) pad lání platebních prost edk , y) nedovolený obchod s hormony a jinými r stovými stimulátory, z) nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály, aa) obchod s odcizenými vozidly,
bb) znásiln ní, cc) žhá ství, dd) trestné iny, jejichž stíhání a trestání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, ee) únos letadla nebo plavidla, ff) sabotáž. § 413 Zkrácené p edávací ízení (1) Vyžádaná osoba m že p ed p edsedou senátu p íslušného soudu za p ítomnosti obhájce do protokolu prohlásit, že souhlasí se svým p edáním do vyžadujícího státu. (2) Vyžádaná osoba musí být p ed vyslovením souhlasu se svým p edáním pou ena p edsedou senátu za p ítomnosti obhájce o významu takového souhlasu a o následcích, které jsou s ním spojeny, v etn vzdání se uplatn ní zásady speciality. Souhlas s p edáním nelze vzít zp t. (3) Jestliže vyžádaná osoba u iní prohlášení podle odstavce 1, užije se ustanovení § 411 p im en . Soud zamítne p edání vyžádané osoby pouze v p ípadech uvedených v § 411 odst. 6 písm. c), d) a e). (4) Rozhodnutí o p edání podle odstavce 1 soud vydá do 10 dn od souhlasného prohlášení vyžádané osoby podle odstavce 1. Pro prodloužení lh ty se užije ustanovení § 411 odst. 12. § 414 Do asné p edání do lenského státu (1) Byl-li evropský zatýkací rozkaz vydán za ú elem trestního stíhání, na podklad žádosti orgánu vyžadujícího státu p íslušný soud na návrh státního zástupce rozhodne o tom, že se vyžádaná osoba do asn p edá do vyžadujícího státu k vykonání nezbytných procesních úkon trestního ízení. V rozhodnutí stanoví p im enou lh tu, jež nesmí být delší než t i m síce, ve které musí být do asn p edaná osoba vrácena na území eské republiky. (2) Lh tu uvedenou v odstavci 1 lze po dohod s p íslušným orgánem dožadujícího státu prodloužit. Tohoto prodloužení nesmí být využito k jinému ú elu, než pro který bylo p vodn do asné p edání povoleno. Do asné p edání je možno provést opakovan . (3) Provedení do asného p edání zajiš uje soud uvedený v odstavci 1. (4) Žádost podle odstavce 1 se doru í p íslušnému státnímu zastupitelství. Ustanovení § 408 odst. 2 a 3 se zde užije obdobn . (5) Doba, po kterou byla vyžádaná osoba v dob do asného p edání ve vazb v cizím stát , se nezapo ítává do lh t uvedených v § 411 odst. 11 a 12 a § 413 odst. 4.
§ 415 Lh ty (1) Požívá-li osoba výsady nebo imunity podle zákona nebo podle mezinárodního práva, po ínají lh ty uvedené v § 411 odst. 11 a v § 413 odst. 4 b žet ode dne, kdy p íslušnému orgánu byla doru ena informace o tom, že vyžádaná osoba byla této výsady nebo imunity zbavena. (2) Je-li ke zbavení výsady nebo imunity p íslušný orgán eské republiky, požádá p íslušný státní zástupce o to, aby tento orgán osobu výsady nebo imunity zbavil. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity p íslušný orgán jiného státu, mezinárodní organizace nebo Evropské unie, informuje neprodlen p íslušný státní zástupce o této skute nosti orgán vyžadujícího státu, který evropský zatýkací rozkaz vydal. (3) Podala-li osoba stížnost na postup p íslušných orgán eské republiky v rámci p edávacího ízení k Ústavnímu soudu, po ínají lh ty uvedené v § 411 odst. 11, § 413 odst. 4 a v § 416 odst. 2 b žet ode dne, kdy p íslušnému orgánu bylo doru eno rozhodnutí Ústavního soudu o této stížnosti. § 416 P edání (1) P edání osoby po povolení a s tím související propušt ní této osoby z vazby za ídí p edseda senátu krajského soudu. (2) Rozhodne-li soud o p edání vyžádané osoby, je vyžádaná osoba p edána neprodlen , nejpozd ji do 10 dn poté, co nabude právní moci rozhodnutí o p edání, nejde-li o rozhodnutí o p edání podle § 411 odst. 9. (3) Brání-li p edání vyžádané osoby ve lh t stanovené v odstavci 2 okolnosti vyžadujícím a p edávajícím státem neovlivnitelné, dohodnou se p íslušné orgány na nové dob p edání. P edání se musí uskute nit nejpozd ji do 10 dn od takto stanovené nové doby p edání. (4) Výjime n lze do asn odložit p edání z humanitárních d vod , zejména ohroziloli by p edání život nebo zdraví vyžádané osoby. P edání se uskute ní ve lh t 10 dn od okamžiku, kdy tyto d vody pominou. (5) Nelze-li lh ty podle odstavc 2 až 4 dodržet, soud rozhodne o propušt ní vyžádané osoby z vazby. § 417 Výkon trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení uloženého v lenském stát (1) Je-li p edání vyžádané osoby zamítnuto z d vodu podle § 411 odst. 6 písm. e), vyzve p íslušný soud orgán vyžadujícího státu, aby mu ve lh t 30 dn od doru ení výzvy doru il ov enou kopii vykonatelného rozhodnutí, na jehož základ byl vydán evropský zatýkací rozkaz, a jeho ú ední p eklad do eského jazyka.
(2) Nejsou-li ve lh t ov ená kopie vykonatelného rozhodnutí, na jehož základ byl vydán evropský zatýkací rozkaz, a jeho ú ední p eklad do eského jazyka doru eny a osoba je ve vazb , rozhodne p íslušný soud o jejím propušt ní. (3) P ed vrácením p edané osoby do eské republiky k výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného lé ení nebo ochranné výchovy podle § 411 odst. 7 vyzve p íslušný soud orgán vyžadujícího státu k doru ení ov ené kopie p íslušného vykonatelného rozhodnutí a jeho ú edního p ekladu do eského jazyka. (4) Poté, co orgán vyžadujícího státu doru í vykonatelné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 3 p íslušnému soudu, uzná p íslušný soud rozhodnutí orgánu vyžadujícího státu tak, že trest, který jím byl uložen, p em ní na trest, který by mohl uložit, jestliže by v ízení o spáchaném trestném inu rozhodoval. Takto p im en postupuje i v p ípad uložení ochranného lé ení nebo ochranné výchovy. V ízení o uznání rozhodnutí orgánu vyžadujícího státu postupuje obdobn podle oddílu sedmého. § 418 Rozší ení p edání na jiný trestný in a souhlas s p edáním nebo vydáním do dalšího státu (1) Ustanovení tohoto oddílu se p im en užijí na ízení o žádosti jiného lenského státu, jemuž ur itá osoba byla p edána, o souhlas, aby ji mohl a) stíhat pro jiný trestný in spáchaný p ed p edáním, vykonat na ní trest odn tí svobody i ochranné opat ení spojené s omezením osobní svobody uložené pro jiný trestný in než pro ten, pro který bylo povoleno p edání na základ evropského zatýkacího rozkazu, b) p edat do dalšího lenského státu k trestnímu stíhání, výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení, nebo c) vydat do t etího státu k trestnímu stíhání anebo výkonu trestu odn tí svobody. (2) P íslušný soud rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 30 dn poté, co mu byla tato žádost doru ena. (3) V ízení podle odstavc 1 a 2 nelze užít ustanovení § 413. (4) Souhlasu podle odstavce 1 není t eba, pokud se osoba p ed soudem v dob p ed svým p edáním nebo po svém p edání vzdala uplatn ní zásady speciality nebo pokud byla p edána ve zkráceném p edávacím ízení. § 419 Soub h více evropských zatýkacích rozkaz (1) Je-li do právní moci rozhodnutí o p edání na tutéž vyžádanou osobu doru eno více evropských zatýkacích rozkaz , rozhodne p íslušný soud na návrh státního zástupce o tom, který evropský zatýkací rozkaz bude vykonán. Zváží p itom okolnosti, závažnost a místo spáchání trestných in , data vydání evropských zatýkacích rozkaz a zda byly vydány za ú elem trestního stíhání nebo výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení spojeného s omezením svobody. Orgán m ostatních vyžadujících stát zašle své rozhodnutí na v domí.
(2) Lh ty podle § 411 odst. 11 a § 413 odst. 4 po ínají b žet od data doru ení posledního evropského zatýkacího rozkazu. § 420 Soub h evropského zatýkacího rozkazu se žádostí o vydání (1) Je-li do právní moci rozhodnutí o p edání na tutéž vyžádanou osobu doru ena rovn ž žádost o vydání, rozhodne p íslušný soud na návrh státního zástupce nejprve o p edání podle § 411 a o tom, zda je vydání p ípustné podle § 397. V p ípad rozhodnutí o p edání podle § 411 odst. 1 a zárove o p ípustnosti vydání podle § 397 odst. 1 p edseda senátu krajského soudu p edloží v c Ministerstvu spravedlnosti k rozhodnutí, zda bude vykonán evropský zatýkací rozkaz nebo zda bude vyhov no žádosti o vydání. O soub hu evropského zatýkacího rozkazu a žádosti o vydání, o rozhodnutí podle § 397 a o p edložení v ci Ministerstvu spravedlnosti p edseda senátu krajského soudu informuje neprodlen p íslušný orgán vyžadujícího státu. (2) Ministr spravedlnosti p i rozhodování o tom, zda bude vykonán evropský zatýkací rozkaz nebo zda bude vyhov no žádosti o vydání, zváží okolnosti, závažnost a místo spáchání trestných in , data vydání evropského zatýkacího rozkazu a žádosti o vydání a zda byly vydány za ú elem trestního stíhání nebo výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení spojeného s omezením svobody. (3) Jestliže ministr spravedlnosti rozhodne o p ednostním vykonání evropského zatýkacího rozkazu, ihned tuto skute nost sd lí p íslušnému krajskému soudu, který dále postupuje podle § 416. Lh ta podle § 416 odst. 2 po íná b žet od data doru ení sd lení ministra spravedlnosti o p ednostním vykonání evropského zatýkacího rozkazu. (4) Jestliže ministr spravedlnosti rozhodne o p ednostním vyhov ní žádosti o vydání, ihned tuto skute nost sd lí krajskému soudu, který rozhodl o p edání podle § 411 odst. 1, a p íslušnému orgánu vyžadujícího státu. Dále se postupuje podle oddílu druhého. (5) Rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 4 je d vodem pro zrušení rozhodnutí podle § 411 odst. 1. O tom rozhodne krajský soud neprodlen poté, co obdrží sd lení ministra spravedlnosti podle odstavce 4, v neve ejném zasedání usnesením, proti kterému není stížnost p ípustná. Usnesení doru í státnímu zástupci a orgánu vyžadujícího státu, který evropský zatýkací rozkaz vydal. § 421 Další p edání z eské republiky do jiného lenského státu (1) Osoba, která byla do eské republiky p edána, m že být dále p edána jinému lenskému státu pouze se souhlasem p edávajícího státu, není-li dále stanoveno jinak. (2) Bez souhlasu p edávajícího státu m že být vyžádaná osoba dále p edána jinému lenskému státu pro trestný in spáchaný p ed p edáním v p ípad , že a) vyžádaná osoba souhlasí s p edáním do jiného lenského státu; toto prohlášení musí být u in no dobrovoln do protokolu za p ítomnosti obhájce a p íslušný soud musí tuto osobu p edem pou it o d sledcích z jejího prohlášení vyplývajících,
b) se pro vyžádanou osobu uplatní ustanovení § 406 odst. 1 písm. a), d) a e) a odst. 2. (3) Byla-li vyžádaná osoba vydána do eské republiky ze t etího státu a nem že být dále p edána bez souhlasu tohoto t etího státu, informuje o tom p íslušné státní zastupitelství neprodlen Ministerstvo spravedlnosti, které provede nezbytné úkony k zajišt ní souhlasu t etího státu s p edáním. Lh ty uvedené v § 411 odst. 11 a v § 413 odst. 4 za ínají b žet ode dne, kdy p íslušný státní zástupce obdržel informaci od Ministerstva spravedlnosti o tom, že t etí stát souhlas s p edáním ud lil. Pr voz pro ú ely p edání § 422 (1) Jestliže má být na žádost jiného lenského státu povolen pr voz osoby pro ú ely trestního ízení, o p edání a zajiš ovacích opat eních rozhodne Nejvyšší soud, pokud žádost jiného lenského státu o pr voz bude obsahovat informace o a) totožnosti a státní p íslušnosti p edávané osoby, b) vydání evropského zatýkacího rozkazu, c) povaze a kvalifikaci trestného inu a d) okolnostech spáchání trestného inu, v etn doby a místa. (2) Povolení pr vozu osoby pro ú ely uvedené v odstavci 1, které p edpokládají zp tný pr voz p es území eské republiky po provedení úkonu v cizím stát , je sou asn i povolením pro tento zp tný pr voz. (3) Povolení pr vozu není t eba v p ípad letecké p epravy bez plánovaného p istání na území eské republiky. Pokud k neplánovanému p istání na území eské republiky dojde a eské republice nebyla doru ena žádost lenského státu o povolení pr vozu obsahující informace uvedené v odstavci 1, osoba m že být vzata do vazby až na 96 hodin. O vzetí osoby do vazby rozhodne Nejvyšší soud na návrh státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. (4) Nejvyšší soud rozhodne o zamítnutí žádosti o povolení pr vozu, je-li požadován pr voz státního p íslušníka eské republiky nebo osoby s trvalým pobytem na území eské republiky za ú elem výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranného opat ení. (5) Je-li požadován pr voz státního p íslušníka eské republiky nebo osoby s trvalým pobytem na území eské republiky za ú elem trestního stíhání, Nejvyšší soud rozhodne o povolení pr vozu s výhradou ve smyslu § 411 odst. 7. Oddíl tvrtý Pr voz pro ú ely ízení v cizin § 423 (1) O povolení pr vozu osoby územím eské republiky pro ú ely trestního ízení v cizím stát nebo výkonu trestu odn tí svobody v cizím stát na žádost orgán cizího státu
rozhoduje Nejvyšší soud. Na rozhodování o p ípustnosti pr vozu a zajiš ovacích opat eních se p im en užijí ustanovení oddílu druhého. (2) Povolení pr vozu osoby pro ú ely uvedené v odstavci 1, které p edpokládají zp tný pr voz p es území eské republiky po provedení úkonu v cizím stát , je sou asn i povolením pro tento zp tný pr voz. (3) Povolení pr vozu není t eba v p ípad letecké p epravy bez plánovaného p istání na území eské republiky. Pokud k neplánovanému p istání na území eské republiky dojde a eské republice nebyla doru ena žádost cizího státu o povolení pr vozu, osoba m že být vzata do vazby až na 96 hodin. O vzetí osoby do vazby rozhodne Nejvyšší soud na návrh státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. § 424 Pr voz pro ú ely vydání do lenského státu Pro pr voz osoby, která má být do jiného lenského státu vydána z t etího státu anebo do t etího státu vydána z jiného lenského státu, se užije ustanovení § 423 obdobn . Oddíl pátý Dožádání § 425 Dožádáním se rozumí úkony, které po zahájení trestního ízení v eské republice mají být na žádost orgán eské republiky provedeny v cizím stát , anebo úkony, které mají být v trestním ízení na žádost orgán cizích stát provedeny na území eské republiky. Dožádání do ciziny § 426 Pokud mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nestanoví jinak, dožádání státního zástupce se zasílají do cizího státu prost ednictvím Nejvyššího státního zastupitelství a dožádání p edsedy senátu se zasílají prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti. § 427 Obsah a forma dožádání (1) Dožádání musí obsahovat a) ozna ení dožadujícího orgánu a den sepsání žádosti, b) p esný popis požadovaného úkonu v trestním ízení, c) popis skutku, kterého se dožádání týká, a jeho právní kvalifikaci s doslovným zn ním zákonných ustanovení, d) údaje o obvin ném, p ípadn poškozeném nebo sv dkovi, pokud se žádá jejich výslech, a
e) další údaje pot ebné k ádnému poskytnutí požadované právní pomoci. (2) Dožádání musí být opat eno podpisem oprávn ného orgánu, který ho vydal, a otiskem kulatého razítka tohoto orgánu. (3) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nestanoví jinak, k dožádání a p ipojeným materiál m p ipojí dožadující orgán p eklad do cizího jazyka vyhotovený p ibraným tlumo níkem. (4) Doru ení písemnosti osob v cizím stát poštou je možné, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána. (5) Je-li pro ú ely doru ení písemnosti v trestním ízení osob v cizím stát t eba pátrat po míst pobytu této osoby, požádá soud a v p ípravném ízení státní zástupce Policii eské republiky o po ízení záznamu v Schengenském informa ním systému za tímto ú elem. § 428 Platnost úkon Doru ení i d kazy provedené na žádost orgánu eské republiky orgánem cizího státu jsou ú inné, pokud byly provedeny v souladu s právním ádem dožádaného státu nebo pokud byly provedeny v souladu s právním ádem eské republiky. § 428a Použití d kaz získaných dožádáním do ciziny Orgány inné v trestním ízení nepoužijí bez výslovného souhlasu p íslušného orgánu cizího státu d kazy získané dožádáním do ciziny pro jiné ú ely, než pro které byly poskytnuty, jestliže je k tomu zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nebo jestliže byly poskytnuty pod podmínkou dodržení t chto omezení. § 429 P edvolání osob z ciziny (1) Pokud je p i dokazování v eské republice pot ebná p ítomnost osoby, která se zdržuje v cizím stát , je t eba jí doru it p edvolání formou dožádání. P ítomnost této osoby není možné vynucovat použitím donucovacích prost edk ani hrozby sankcí. (2) Osoba, která se na území eské republiky dostaví na základ p edvolání, nesmí být trestn stíhána, odsouzena nebo její osobní svoboda omezena pro trestný in, který spáchala p ed vstupem na území eské republiky. (3) Trestní stíhání nebo omezení osobní svobody p edvolané osoby je však p ípustné a) pro trestný in, pro který byla osoba p edvolána jako obvin ná, b) pokud se p edvolaná osoba po vykonání úkonu dokazování zdržuje na území eské republiky po dobu delší než 45 dní, p estože ho mohla opustit, nebo c) pokud se p edvolaná osoba po opušt ní území eské republiky dobrovoln vrátí zp t anebo je na území eské republiky dopravena z cizího státu zákonným zp sobem.
§ 429a P íslušný orgán m že vydat rozhodnutí o úkonech uvedených v hlav tvrté oddílu tvrtém až sedmém i v p ípad , že úkon má být proveden mimo území eské republiky a jeho provedení nelze dosáhnout bez tohoto rozhodnutí. Dožádání z ciziny § 430 (1) Orgány inné v trestním ízení vykonávají právní pomoc požadovanou orgány cizího státu zp sobem upraveným v tomto zákon , pokud mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nestanoví jinak. (2) K použití d kaz poskytnutých cizímu státu na základ dožádání pro jiný ú el, než pro který byly poskytnuty, je zapot ebí výslovného souhlasu státního zástupce nebo soudu, který vy izoval dožádání cizího státu, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, jinak. Na tuto skute nost musí být orgán cizího státu upozorn n p i poskytnutí t chto d kaz . (3) Na žádost orgánu cizího státu je možné postupovat podle právního p edpisu jiného státu, pokud požadovaný postup není v rozporu se zájmy eské republiky uvedenými v § 377. (4) Pokud o to orgán cizího státu požádá, je možné sv dky a znalce vyslechnout pod p ísahou. (5) P ísaha pro sv dky zní: "P ísahám na svoji est, že vypovím úplnou a istou pravdu a nic nezaml ím." (6) P ísaha pro znalce zní: "P ísahám na svoji est, že posudek podám podle svého nejlepšího v domí a sv domí." § 431 P íslušnost k provedení dožádání (1) Pro stanovení p íslušnosti k provedení dožádání orgánu cizího státu se p im en užijí ustanovení § 16 až 26. (2) Je-li k provedení dožádání sou asn p íslušných více soud , m že na podn t Ministerstva spravedlnosti soud, který je nejblíže spole n nad ízen soud m, které by jinak byly k vykonání t chto úkon p íslušné, ur it p íslušnost n kterého z nich k vykonání všech nebo n kterých úkon právní pomoci. Ustanovení § 24 a 25 se zde užijí p im en . (3) Je-li k provedení dožádání sou asn p íslušných více státních zastupitelství, m že Nejvyšší státní zastupitelství ur it p íslušnost n kterého z nich k vykonání všech nebo n kterých úkon právní pomoci. Nejvyšší státní zastupitelství je v ízení o dožádání o právní pomoc p íslušné i k rozhodování o odn tí a p ikázání v ci.
(4) Pokud mají soud nebo státní zastupitelství p i provád ní úkon právní pomoci na základ dožádání orgánu cizího státu provést úkon trestního ízení mimo sv j obvod, postupují podle § 53 a 54. (5) Orgán p íslušný podle odstavce 1 k provedení žádosti o právní pomoc m že výkon této žádosti odložit, pokud by její provedení mohlo ohrozit trestní ízení vedené v eské republice. Odmítnout provedení žádosti o právní pomoc m že pouze tehdy, nespl uje-li žádost požadavky mezinárodní smlouvy nebo její provedení by bylo v rozporu s § 377. V p ípad odložení nebo odmítnutí, by i jen áste ného, provedení žádosti je orgán p íslušný podle odstavce 1 povinen orgánu cizího státu sv j postup od vodnit. § 432 Úkony orgán cizího státu (1) Orgány cizího státu nemohou na území eské republiky samostatn vykonávat úkony právní pomoci. (2) Nejde-li o p ípad uvedený v § 411 odst. 2, § 442 a § 443 odst. 1, p ítomnost orgán cizího státu p i úkonu právní pomoci vykonávaném na území eské republiky v p ípravném ízení je p ípustná pouze se souhlasem Nejvyššího státního zastupitelství a v ízení p ed soudem se souhlasem Ministerstva spravedlnosti. (3) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, umož uje p ímý právní styk justi ních orgán , je p íslušným k ud lení souhlasu podle odstavce 2 soud, v p ípravném ízení státní zástupce. (4) Ú astní-li se orgán cizího státu na základ svého dožádání výslechu v eské republice, m že požádat o možnost položit vyslýchanému dopl ující otázky prost ednictvím orgánu inného v trestním ízení, který výslech provádí. Orgán inný v trestním ízení provád jící výslech je povinen takové žádosti vyhov t, ledaže by položení i formulace takové otázky odporovalo právnímu ádu eské republiky. § 433 Doru ování písemností (1) Pokud je písemnost, která má být doru ena adresátovi v eské republice, vyhotovena v eském jazyce nebo v jazyce, o kterém je p edpoklad, že vzhledem ke všem okolnostem p ípadu mu adresát rozumí, anebo je k ní p ipojen p eklad do tohoto jazyka a orgán cizího státu nežádá osobní doru ení, doru í se písemnost adresátovi podle ustanovení tohoto zákona upravujícího doru ování do vlastních rukou (§ 64). Doru it zásilku uložením je možné pouze po marném pokusu o doru ení p i opakovaném doru ení téže zásilky. (2) Pokud písemnost není vyhotovena v jazyce za podmínek odstavce 1 a není k ní p ipojen ani p eklad do tohoto jazyka, p i emž dožadující orgán nebyl povinen podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, zajistit p eklad, vyhotovení p ekladu do tohoto jazyka zajistí orgán vykonávající právní pomoc a následn písemnost doru í postupem podle odstavce 1. P eklad není t eba vyhotovovat, pokud adresát po pou ení o možnosti odmítnout p evzetí písemnosti prohlásí, že je ochoten písemnost p evzít.
(3) Pokud dožadující orgán žádá o doru ení písemnosti do vlastních rukou adresáta, doru í se písemnost adresátovi osobn . P evzetí písemnosti adresát potvrdí podpisem na doru ence dožadujícího orgánu nebo do protokolu doru ujícího orgánu. Jestliže adresát odmítne písemnost p evzít, uvede doru ující orgán tuto skute nost s uvedením d vod , pro které adresát odmítl zásilku p evzít, v protokolu i pr vodním dopise, jímž dožádání vrátí dožadujícímu orgánu. Doru ení zásilky postupem podle odstavce 1 je v takovém p ípad vylou eno. Nepoda í-li se ani opakovan písemnost doru it adresátu do jeho vlastních rukou, doru ující orgán vrátí dožádání zp t dožadujícímu orgánu s uvedením d vod , pro které se nepoda ilo zásilku doru it. § 434 Souhlas s použitím informací (1) Informace získané v rámci policejní spolupráce z jiného lenského státu Evropské unie nebo p idruženého státu mohou být použity jako d kaz v trestním ízení jen na základ souhlasu p íslušného orgánu tohoto státu. K vyžádání takového souhlasu je oprávn n státní zástupce a po podání obžaloby soud; p itom postupuje p im en podle ustanovení tohoto oddílu o dožádání do ciziny. Vyžádání souhlasu není t eba, jestliže p íslušný orgán cizího státu souhlas poskytl již v okamžiku p edání informací, nebo jestliže vnitrostátní právo daného cizího státu takový souhlas nepožaduje. (2) K použití informace poskytnuté v rámci policejní spolupráce jinému lenskému státu Evropské unie nebo p idruženého státu jako d kazu v trestním ízení je t eba souhlasu státního zástupce nebo soudu. K ud lení souhlasu je místn p íslušné státní zastupitelství, nebo byla-li v dožadujícím stát podána obžaloba, soud, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který žádost o policejní spolupráci vy izoval; ke stanovení v cné p íslušnosti se p im en použijí ustanovení § 16 a 17. Na ud lení souhlasu se p im en použijí ustanovení tohoto oddílu o dožádání z ciziny. (3) Souhlas podle odstavce 2 nelze ud lit, pokud a) použití takové informace jako d kazu by bylo v trestním ízení v eské republice vylou eno, nebo b) hrozí, že by použitím takové informace jako d kazu bylo zma eno trestní ízení vedené v eské republice nebo by byl vážn ohrožen jiný d ležitý zájem. Zvláštní druhy dožádání § 435 P eshrani ní pronásledování (1) V souladu s podmínkami vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, mohou p íslušníci policejních orgán p i pronásledování vstoupit na území cizího státu a pokra ovat v pronásledování osoby i na území tohoto státu a stejn tak orgány cizího státu mohou p i pronásledování vstoupit na území eské republiky a pokra ovat zde v pronásledování osoby. P i provád ní t chto úkon na území eské republiky jsou orgány cizího státu vázány právním ádem eské republiky a pokyny policejního orgánu eské republiky.
(2) Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, jinak, orgán cizího státu p i provád ní pronásledování na území eské republiky není oprávn n provád t domovní prohlídku (§ 82), prohlídku jiných prostor a pozemk (§ 83a), ani vstupovat do obydlí, jiných prostor a na pozemky, jakož i pronásledovanou osobu zadržet a vyslýchat. (3) Pokud byla pronásledovaná osoba zadržena na území cizího státu na základ pronásledování podle odstavce 1 a není státním p íslušníkem tohoto státu, státní zástupce požádá o její p edb žné zadržení za ú elem vydání nebo p edání do 6 hodin od jejího zadržení na území cizího státu. Hodiny mezi p lnocí a devátou hodinou ranní se nezapo ítávají. (4) Pronásledovaná osoba, která byla na území eské republiky dopadena na základ pronásledování podle odstavce 1 orgány policie cizího státu, pokud není státním p íslušníkem eské republiky i osobou bez státní p íslušnosti, která má na území eské republiky povolen trvalý pobyt, bude propušt na do 6 hodin od jejího zadržení, ledaže p íslušný orgán cizího státu v této lh t doru í žádost o vzetí této osoby do p edb žné vazby za ú elem vydání nebo p edání. Hodiny mezi p lnocí a devátou hodinou ranní se nezapo ítávají. § 436 P eshrani ní sledování (1) V souladu s podmínkami vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, mohou p íslušníci policejních orgán p i sledování vstoupit na území cizího státu a pokra ovat ve sledování osoby a v cí i na území tohoto státu a stejn tak orgány cizího státu mohou p i sledování vstoupit na území eské republiky a pokra ovat zde ve sledování osoby a v cí. P i provád ní t chto úkon na území eské republiky jsou orgány cizího státu vázány právním ádem eské republiky a pokyny policejního orgánu eské republiky. (2) Nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, jinak, orgán cizího státu p i provád ní sledování na území eské republiky není oprávn n provád t domovní prohlídku (§ 82), prohlídku jiných prostor a pozemk (§ 83a), ani vstupovat do obydlí, jiných prostor a na pozemky, jakož i sledovanou osobu zadržet a vyslýchat. (3) K povolení sledování a provád ní úkon p ímo souvisejících se sledováním osob a v cí na území eské republiky podle odstavce 1 je p íslušné Krajské státní zastupitelství v Praze. Povolení platí rovn ž pro p íslušné orgány eské republiky, pokud od orgán cizího státu p evezmou v téže v ci sledování na území eské republiky. (4) Nesnese-li v c odkladu, mohou orgány cizího státu provád t sledování na území eské republiky i bez p edchozího povolení uvedeného v odstavci 3. Orgán cizího státu je však povinen o povolení požádat bezodkladn , nejpozd ji však v okamžiku p ekro ení státní hranice. Pokud je do 5 hodin neobdrží, je povinen sledování ukon it. (5) K podání žádosti o provád ní sledování na území cizího státu je oprávn n p íslušný státní zástupce. § 437 Skryté vyšet ování
(1) V souladu s podmínkami vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, na žádost p íslušných orgán cizího státu nebo na žádost orgánu inného v trestním ízení m že na území eské republiky p sobit jako agent ve smyslu § 158e nebo provést p edstíraný p evod podle § 158c též policista cizího státu. (2) K podání návrhu Vrchnímu soudu v Praze na povolení innosti policisty cizího státu jako agenta podle § 158e a k povolení p edstíraného p evodu podle § 158c je p íslušné Vrchní státní zastupitelství v Praze. § 437a P eshrani ní odposlech (1) Umož uje-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, aby byl z cizího státu provád n odposlech telekomunika ního provozu na území eské republiky bez její technické pomoci, je k rozhodování o ud lení souhlasu s provedením odposlechu nebo s jeho pokra ováním a k souvisejícím úkon m p íslušný Krajský soud v Praze; je-li v cizím stát provád jícím odposlech trestní ízení ve stadiu p ed podáním obžaloby, rozhodne na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze. Souhlas s provedením odposlechu nebo s jeho pokra ováním lze ud lit pouze p i spln ní podmínek uvedených v § 88. (2) Umož uje-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, aby byl z eské republiky provád n odposlech telekomunika ního provozu na území cizího státu bez jeho technické pomoci, státní zástupce a po podání obžaloby soud informuje cizí stát o p edpokládaném nebo provád ném odposlechu. Do asné p edání do ciziny za ú elem provedení procesních úkon § 438 (1) Na žádost orgánu cizího státu je možné osobu nacházející se ve vazb nebo ve výkonu trestu odn tí svobody na území eské republiky do asn p edat do cizího státu pro ú ely dokazování. (2) Osobu uvedenou v odstavci 1 je možné do asn p edat jen tehdy, jestliže a) s do asným p edáním souhlasí, b) nemá v ízení v cizím stát postavení obvin ného, c) její p ítomnost na území eské republiky není nezbytná z d vodu dokazování v trestním ízení, d) její nep ítomností se nezm ní ú el vazby anebo výkonu trestu vykonávaného na území eské republiky, e) do asné p edání nep im en neprodlouží trvání vazby, která je vykonávána na území eské republiky, a f) do asné odevzdání nep im en neprodlouží výkon trestu odn tí svobody, který je vykonáván na území eské republiky.
(3) Do asné p edání osoby povoluje a jeho provedení zajiš uje, a) jde-li o vazbu v p ípravném ízení, soud p íslušný podle § 26 na návrh státního zástupce, b) jde-li o vazbu v ízení po podání obžaloby, soud, c) jde-li o výkon trestu odn tí svobody, okresní soud, v jehož obvodu se trest odn tí svobody vykonává. Soud p íslušný k povolení do asného p edání osoby stanoví lh tu, v níž musí být tato osoba vrácena do eské republiky. Tuto lh tu lze po dohod s p íslušným orgánem cizího státu prodloužit pouze ke stejnému ú elu, pro který bylo do asné p edání osoby povoleno. Do asné p edání osoby lze provést i opakovan . (4) Doba, po kterou byla osoba ve vazb v cizím stát , se nezapo ítává do lh t podle § 71; tato doba se však zapo ítává do délky výkonu trestu vykonávaného na území eské republiky. § 439 Ustanovení § 438 se p im en užije na do asné p edání osoby do cizího státu k ú asti na úkonu právní pomoci vykonávaného na území cizího státu na žádost orgán eské republiky. § 440 Do asné p evzetí osoby z ciziny za ú elem provedení procesních úkon (1) Jestliže je v trestním ízení na území eské republiky pot ebná ú ast jiné osoby než obvin ného pro ú ely dokazování a tato osoba je v cizím stát ve vazb anebo ve výkonu trestu odn tí svobody, požádá v ízení p ed soudem p edseda senátu Ministerstvo spravedlnosti nebo v p ípravném ízení státní zástupce Nejvyšší státní zastupitelství o zajišt ní do asného p evzetí této osoby na území eské republiky. V žádosti uvede, k jakým úkon m a v jaké trestní v ci je p ítomnost této osoby pot ebná a ozna í den nebo asové období, na které je pot ebné p ítomnost této osoby zabezpe it. (2) Jestliže dožádaný stát povolí do asné odevzdání osoby na území eské republiky, rozhodne v ízení p ed soudem p edseda senátu nebo v p ípravném ízení soudce na návrh státního zástupce, že tato osoba bude po dobu do asného odevzdání na území eské republiky ve vazb ; vazebními d vody podle § 67 p i tom není vázán. V usnesení se vždy uvede, že vazba za íná dnem p evzetí této osoby na území eské republiky. (3) Vrácení této osoby do státu, který ji na území eské republiky do asn p edal, a s tím související propušt ní této osoby z vazby za ídí v ízení p ed soudem p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce, k jejichž žádosti byla osoba na území eské republiky do asn p edána. (4) Ustanovení odstavc 1 až 3 se p im en užijí rovn ž na p edání osoby z cizího státu k ú asti na úkonu právní pomoci provád ného na území eské republiky na žádost orgán cizího státu.
(5) Podá-li do asn p evzatá osoba na území eské republiky žádost o propušt ní z vazby, p edá soudce nebo v p ípravném ízení státní zástupce tuto žádost p íslušnému orgánu cizího státu. (6) Na ídí-li p íslušný orgán cizího státu, že má být do asn p evzatá osoba propušt na z vazby na svobodu ješt v dob , kdy se nachází na území eské republiky, za ídí její propušt ní z vazby na svobodu v ízení p ed soudem p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce, k jejichž žádosti byla osoba na území eské republiky do asn p edána, a to ve lh t p ti pracovních dn ode dne, kdy obdržel rozhodnutí p íslušného orgánu cizího státu o propušt ní osoby z vazby. O propušt ní této osoby z vazby informuje orgán cizího státu, který propušt ní na ídil. § 441 Zajišt ní a p edání v cí, zajišt ní jiné majetkové hodnoty a zajišt ní majetku (1) Na základ žádosti orgánu vyžadujícího státu rozhodne orgán p íslušný podle odstavce 3 o zajišt ní a p edání v cí nebo o zajišt ní jiných majetkových hodnot nebo majetku i jeho ásti, které mohou sloužit jako d kaz nebo které byly získány trestným inem, nebo toho, co za takovou v c, jinou majetkovou hodnotu nebo majetek bylo opat eno. (2) Na zajišt ní v ci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku i jeho ásti na základ žádosti orgánu cizího státu se p im en použijí ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy tvrté oddílu tvrtého a hlavy dvacáté první oddílu tvrtého. P i výkonu zajišt ní majetku nebo jeho ásti se postupuje podle zvláštního právního p edpisu. (3) O zajišt ní v ci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku i jeho ásti podle odstavce 1 rozhoduje v ízení p ed soudem okresní soud a v p ípravném ízení státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná ást. (4) Orgán p íslušný podle odstavce 3 rozhodne o zajišt ní v ci, jiné majetkové hodnoty nebo majetku i jeho ásti i v p ípad , nelze-li vyžádanou osobu p edat pro její úmrtí nebo jde-li o uprchlého. Tímto ustanovením není dot eno vlastnické právo t etích osob. (5) Orgán p íslušný podle odstavce 3 m že p edání v cí do asn odep ít nebo je p edat cizímu státu pod podmínkou, že budou vráceny, je-li jich t eba pro trestní ízení vedené v eské republice. (6) P i p edání zajišt né v ci v ízení p ed soudem p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce požádá orgán cizího státu o její vrácení. Tohoto práva se však m že výslovn vzdát nebo souhlasit s tím, aby v c byla vrácena p ímo vlastníkovi. (7) Tato ustanovení se p im en užijí rovn ž na p edání v ci, která byla zajišt na u vydávané nebo p edávané osoby. Pokud je to možné, tato v c se p edá orgán m cizího státu sou asn s vydávanou nebo p edávanou osobou. § 441a P edb žné zajišt ní v ci (1) Lze-li na základ zjišt ných skute ností d vodn o ekávat, že cizí stát požádá o zajišt ní a p edání ur ité v ci nacházející se na území eské republiky podle § 441, nebo
vydá p íkaz k jejímu zajišt ní jako d kazního prost edku nebo pro ú ely jejího propadnutí i zabrání podle § 460e nebo 460i, a vzhledem k její povaze hrozí nebezpe í, že její pozd jší zajišt ní bude zma eno nebo ztíženo, m že policejní orgán vydat p íkaz k p edb žnému zajišt ní této v ci. Pro p edb žné zajišt ní v ci platí p im en § 79. (2) O vydání p íkazu k p edb žnému zajišt ní v ci vyrozumí policejní orgán bez zbyte ného odkladu státního zástupce nebo soud p íslušný k vy ízení žádosti o zajišt ní a p edání v ci podle § 441 nebo k uznání p íkazu k jejímu zajišt ní podle § 460e a 460i. (3) P edb žné zajišt ní v ci trvá nezbytn nutnou dobu, nejdéle však 10 dn od vydání p íkazu k p edb žnému zajišt ní v ci. O této skute nosti je t eba neprodlen vyrozum t cizí stát, v jehož zájmu byla v c zajišt na, za ú elem neprodleného zaslání žádosti o zajišt ní a p edání této v ci nebo za ú elem zaslání p íkazu k jejímu zajišt ní. (4) Nedoru í-li ve stanovené lh t cizí stát žádost o zajišt ní a p edání v ci podle § 441 nebo p íkaz k jejímu zajišt ní podle § 460e nebo 460i, policejní orgán vrátí p edb žn zajišt nou v c osob , u níž byla zajišt na, pokud ji nezajistí pro ú ely jiného trestního ízení. O vrácení takové v ci nebo o jejím zajišt ní pro ú ely jiného trestního ízení vyrozumí policejní orgán bez zbyte ného odkladu p íslušného státního zástupce nebo soud. Spole ný vyšet ovací tým § 442 (1) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, lze pro pln ní úkol v trestním ízení s p íslušnými orgány jednoho nebo více cizích stát uzav ít dohodu o vzniku spole ného vyšet ovacího týmu. (2) Žádost o uzav ení dohody podle odstavce 1 podává p íslušný státní zástupce prost ednictvím Nejvyššího státního zastupitelství p íslušnému orgánu cizího státu. V žádosti uvede a) v jaké trestní v ci má být spole ný vyšet ovací tým ustanoven, v etn popisu skutku a jeho právní kvalifikace, b) cíl spole ného vyšet ovacího týmu a dobu, na kterou by m l být ustanoven, s možností prodloužení doby jeho trvání, c) které policejní i jiné složky se za eskou republiku práce spole ného vyšet ovacího týmu zú astní, d) vý et pravomocí zú astn ných policejních složek eské republiky a jiných ú astník týmu, e) pou ení o p ípadné trestní i ob anskoprávní odpov dnosti len týmu, f) ustanovení o ochran osobních údaj , g) pracovní jazyk spole ného vyšet ovacího týmu, h) ustanovení procesního práva eské republiky, která budou p i práci týmu aplikována, a
i) zp soby velení a komunikace. (3) Dohodu podle odstavce 1 za eskou republiku uzavírá vždy Nejvyšší státní zastupitelství, a to jak na žádost p íslušného státního zástupce, tak na žádost p íslušného orgánu cizího státu. Pro náležitosti dohody platí odstavec 2 obdobn . (4) Má-li spole ný vyšet ovací tým p sobit na území eské republiky, je vedoucím týmu vždy osoba služebn inná v policejním orgánu eské republiky. (5) D kazy provedené kterýmkoli lenem spole ného vyšet ovacího týmu na území stát , kde tento tým p sobí, pokud byly provedeny v souladu s právním ádem tohoto státu nebo s právním ádem eské republiky, jsou ú inné v trestním ízení vedeném v eské republice. (6) O úkony, které mají být provedeny ve stát , jehož policejní orgány nebyly vyslány do spole ného vyšet ovacího týmu, je t eba vždy požádat dožádáním (§ 425). (7) Pro ur ení p íslušnosti jednoho z více jinak p íslušných státních zastupitelství pro úkony trestního ízení provád né p íslušníky Policie eské republiky vyslanými do spole ného vyšet ovacího týmu, pokud je toho t eba v zájmu urychlení ízení nebo v jiném d ležitém zájmu, se obdobn užije ustanovení § 431 odst. 3. (8) Pokud má p íslušné státní zastupitelství provést úkon trestního ízení mimo sv j obvod, postupuje podle § 53 a 54. § 443 (1) Jestliže byla uzav ena dohoda o spole ném vyšet ovacím týmu podle § 442, pracovníci p íslušných orgán cizího státu vyslaní do tohoto týmu se mohou v rámci spole ného vyšet ovacího týmu na území eské republiky pod velením osoby služebn inné v policejním orgánu eské republiky ú astnit a) vydání a odn tí v ci (§ 78 a 79), b) domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemk podle hlavy tvrté oddílu pátého, c) ohledání (§ 113 a 114), d) vyšet ovacího pokusu (§ 104c), e) rekonstrukce (§ 104d), f) prov rky na míst (§ 104e). (2) P i provád ní úkon podle odstavce 1 na území eské republiky jsou pracovníci p íslušných orgán cizího státu vázáni právním ádem eské republiky a pokyny policejního orgánu eské republiky. (3) Pracovníci p íslušných orgán cizího státu vyslaní do spole ného vyšet ovacího týmu mohou být p ítomni výslech m obvin ných (§ 90 až 94), sv dk (§ 97 až 104),
konfrontaci (§ 104a), rekognici (§ 104b) nebo podání vysv tlení podle § 158. Dopl ující otázku mohou položit pouze se souhlasem orgánu inného v trestním ízení, který provádí výslech. Orgán inný v trestním ízení provád jící výslech otázku položí, jen pokud je v souladu s právním ádem eské republiky. (4) Vedoucí spole ného vyšet ovacího týmu je oprávn n v souladu s právním ádem eské republiky pov it provedením jednotlivých úkon v cizím stát pracovníky p íslušných orgán cizího státu vyslané do spole ného vyšet ovacího týmu. § 444 Výslech prost ednictvím videotelefonu a telefonu (1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, umožní p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce orgánu cizího státu na jeho žádost provést výslech podez elého, obvin ného, sv dka nebo znalce prost ednictvím videotelefonu. Výslech podez elého nebo obvin ného prost ednictvím videotelefonu lze provést jen tehdy, jestliže podez elý nebo obvin ný s provedením takového výslechu souhlasí. Na to je t eba se jej výslovn dotázat. Vyjád ení podez elého nebo obvin ného o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu, který zašle orgánu cizího státu. (2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce umožní orgánu cizího státu na jeho žádost provést výslech sv dka nebo znalce prost ednictvím telefonu. Výslech sv dka nebo znalce prost ednictvím telefonu lze provést pouze tehdy, jestliže sv dek nebo znalec s výslechem provád ným prost ednictvím telefonu souhlasí. Na to je t eba se jej výslovn dotázat. Vyjád ení sv dka nebo znalce o tom, zda s provedením tohoto výslechu souhlasí, poznamená vyslýchající do protokolu, který zašle orgánu cizího státu. (3) Na p edvolání sv dka nebo znalce se vztahují p im en ustanovení tohoto zákona. P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce p ibere, je-li toho t eba, k výslechu tlumo níka. O výslechu vždy sepíše protokol. Protokolace se ídí ustanoveními tohoto zákona. V protokolu o výslechu je t eba krom údaj uvedených v § 55 uvést i technické podmínky, za kterých byl výslech provád n. (4) P ed zapo etím výslechu p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce ov í totožnost vyslýchané osoby a pou í ji podle ustanovení tohoto zákona. Pak umožní orgánu cizího státu, aby sám provád l výslech prost ednictvím videotelefonu nebo telefonu. (5) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce dbají na to, aby v pr b hu výslechu nebyly porušeny základní zásady trestního ízení podle tohoto zákona a zájmy eské republiky uvedené v § 377. V p ípad jejich porušení p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce výslech p eruší a upozorní vyslýchající orgán cizího státu na toto porušení. (6) Pokud vyslýchaná osoba odmítne vypovídat, a koli je podle tohoto zákona povinna výpov podat, užijí se proti ní opat ení podle ustanovení tohoto zákona p im en . (7) Ochrana vyslýchaným osobám se v p ípad pot eby poskytne za podmínek a zp sobem stanoveným tímto zákonem (§ 55 odst. 2) a zvláštním právním p edpisem. § 445
(1) Nelze-li p edvolat k výslechu do eské republiky podez elého, obvin ného, sv dka nebo znalce, nebo není-li to z d vod hodných z etele vhodné, p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce m že, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, požádat p íslušný orgán cizího státu o zajišt ní výslechu podez elého, obvin ného, sv dka nebo znalce prost ednictvím videotelefonu. Výslech podez elého nebo obvin ného prost ednictvím videotelefonu lze provést jen tehdy, jestliže podez elý nebo obvin ný s takovým výslechem souhlasí. (2) Nelze-li p edvolat k výslechu do eské republiky sv dka nebo znalce, nebo není-li to z d vod hodných z etele vhodné, p edseda senátu a p ípravném ízení státní zástupce m že, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, požádat p íslušný orgán cizího státu o zajišt ní výslechu sv dka nebo znalce prost ednictvím telefonu. Výslech sv dka nebo znalce po telefonu lze provést jen tehdy, jestliže sv dek nebo znalec s takovým výslechem souhlasí. (3) Žádost o provedení výslechu podle odstavc 1 a 2 musí obsahovat krom údaj uvedených v § 427 i jméno osoby, která bude provád t tento výslech na území eské republiky, a d vod, pro není možné, aby se vyslýchaná osoba dostavila k výslechu do eské republiky. (4) Po ov ení totožnosti vyslýchané osoby orgánem cizího státu provádí výslech p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce; postupuje p itom podle ustanovení hlavy páté. Námitkám vzneseným orgánem cizího státu, které se týkají zp sobu provád ní výslechu vzhledem k základním zásadám trestního ízení tohoto státu, je nutno vyhov t. § 446 Informace z Rejst íku trest K vy ízení žádosti orgánu cizího státu, který není lenským státem Evropské unie, o poskytnutí údaj z Rejst íku trest je p íslušné v p ípravném ízení Nejvyšší státní zastupitelství a v ízení po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, p ímý styk justi ních orgán . Oddíl šestý P evzetí a p edávání trestních v cí § 447 P evzetí trestní v ci z ciziny (1) O návrhu orgánu cizího státu, aby trestní ízení vedené proti ob anu eské republiky, který na území tohoto státu spáchal soudn trestný in, p evzaly p íslušné orgány eské republiky, rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství. Rozhodne-li o tom, že se trestní ízení p ebírá, dá bezodkladn podn t v cn a místn p íslušnému orgánu k trestnímu ízení podle tohoto zákona. (2) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, umož uje p ímý styk justi ních orgán ohledn p evzetí trestního ízení, rozhoduje o p evzetí
trestního ízení státní zástupce, který by jinak byl ve v ci p íslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v p ípravném ízení. (3) Procesní úkony provedené orgány dožadujícího státu v souladu s právním ádem tohoto státu lze využít v trestním ízení vedeném v eské republice stejn , jako kdyby ho provedly orgány eské republiky, je-li dodržena zásada, že jejich využití nedá takovým úkon m v tší d kazní hodnotu, než kterou by m ly v dožadujícím stát . § 448 P edání trestního ízení do ciziny (1) Trestní ízení pro trestný in spáchaný na území eské republiky, z jehož spáchání je podez elá osoba, která je ob anem cizího státu, nebo pro trestný in spáchaný touto osobou na území cizího státu, lze p edat do cizího státu, jehož je podez elá osoba ob anem nebo na jehož území m l být trestný in spáchán. (2) P edání trestního ízení do cizího státu je možné pouze na základ žádosti státního zástupce a po podání obžaloby na základ žádosti soudu. Žádost o p evzetí trestního ízení p edloží státní zástupce Nejvyššímu státnímu zastupitelství, po podání obžaloby soud Ministerstvu spravedlnosti. (3) Nejvyšší státní zastupitelství žádost státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti žádost soudu o p evzetí trestního ízení p ezkoumají zejména s ohledem na podmínky a náležitosti vyplývající z tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy a požadavky vyplývající z dosavadního vzájemného styku a zašlou ji do cizího státu, pokud ji nevrátí spolu s uvedením d vod , ze kterých ji nebylo možné do cizího státu zaslat. V souvislosti s p ezkoumáním žádosti o p evzetí trestního ízení m že Nejvyšší státní zastupitelství požádat státního zástupce a Ministerstvo spravedlnosti soud o nezbytné opravy a dopln ní. (4) Stanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, p ímý styk justi ních orgán p i p edávání trestního ízení, m že žádost o p evzetí trestního ízení orgánu cizího státu zaslat p ímo státní zástupce nebo po podání obžaloby soud. (5) Rozhodl-li orgán dožádaného státu o p evzetí trestního ízení, nelze na území eské republiky pokra ovat v trestním ízení pro trestný in, pro který bylo trestní ízení p edáno, nebo na ídit výkon trestu uloženého za in, pro který bylo trestní ízení p edáno. (6) Orgány eské republiky však mohou v trestním ízení pokra ovat nebo na ídit výkon trestu, jestliže dožádaný stát a) oznámí, že ve v ci nebude konat ízení, b) dodate n odvolá své rozhodnutí o p evzetí trestního ízení, c) oznámí, že v ízení nebude pokra ovat, nebo ízení ukon í, nebo d) p es opakované dotazy a p es upozorn ní, že orgány eské republiky mohou v trestním ízení pokra ovat nebo na ídit výkon trestu, neoznámí své rozhodnutí, zda trestní ízení p ebírá.
Oddíl sedmý Výkon rozhodnutí ve vztahu k cizin Uznávání a výkon cizozemských rozhodnutí § 449 Cizozemské rozhodnutí Cizozemským rozhodnutím se pro ú ely tohoto oddílu rozumí rozhodnutí vydané soudem jiného státu pro in trestný podle právního ádu eské republiky, kterým a) byla vyslovena vina, ale uložení trestu bylo podmín n odloženo, b) byl uložen trest odn tí svobody nebo podmín ný trest odn tí svobody, c) byl uložen pen žitý trest nebo zákaz innosti, d) bylo uloženo ochranné opat ení, e) byl p em n n podmín ný trest nebo pen žitý trest na trest odn tí svobody, f) bylo vysloveno p edb žné zajišt ní majetku nebo jeho ásti, anebo g) bylo vysloveno propadnutí majetku nebo jeho ásti nebo bylo vysloveno propadnutí v ci anebo její zabrání (dále jen "cizozemské rozhodnutí o majetku"). § 450 Podmínky uznání (1) Cizozemské rozhodnutí je možno uznat na území eské republiky, jestliže a) tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, b) rozhodnutí bylo vydáno v ízení, které odpovídá zásadám uvedeným v l. 6 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, c) osoba nebyla odsouzena za trestný in, který má výlu n politický anebo vojenský charakter, d) výkon trestu není podle právního ádu eské republiky proml en, e) osoba nebyla pro tento skutek již odsouzena eským soudem, f) nebylo na území eské republiky uznáno cizozemské rozhodnutí jiného státu v i téže osob pro tentýž skutek a g) uznání neodporuje chrán ným zájm m podle § 377. (2) Cizozemské rozhodnutí je možné výjime n uznat na území eské republiky bez spln ní podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), jestliže je zaru ena vzájemnost. Podmínky vzájemnosti ov í p íslušný soud u Ministerstva spravedlnosti.
§ 451 P em na trestu (1) Cizozemské rozhodnutí se uzná tak, že v n m uložený trest p íslušný soud p em ní na trest, který by mohl uložit, jestliže by v ízení o spáchaném trestném inu sám rozhodoval. Soud nesmí uložit trest p ísn jší, než byl trest uložený p em ovaným cizozemským rozhodnutím, ani ho p em nit na jiný druh trestu. (2) Pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, lze v eské republice provést výkon trestu ve vyšší vým e, než jakou p ipouští její zákon. (3) Jestliže druh trestu odn tí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím a délka jeho trvání jsou slu itelné s právním ádem eské republiky, soud v rozhodnutí o uznání sou asn rozhodne, že se bude ve výkonu trestu uloženého cizozemským rozhodnutím pokra ovat bez jeho p em ny podle odstavce 1. Tento postup je vylou en, jestliže soud uzná cizozemské rozhodnutí jen pro n který z více trestných in , kterých se cizozemské rozhodnutí týká. § 452 ízení o uznání cizozemského rozhodnutí (1) Návrh na uznání cizozemského rozhodnutí na území eské republiky p edloží na základ žádosti orgánu cizího státu Ministerstvo spravedlnosti p íslušnému krajskému soudu, v jehož obvodu má obvin ný trvalý pobyt. Pokud obvin ný nemá na území eské republiky trvalý pobyt, je k ízení p íslušný Krajský soud v Praze. Jde-li o cizozemské rozhodnutí o majetku, je k ízení p íslušný krajský soud, v jehož obvod se nachází majetek nebo v c, kterých se cizozemské rozhodnutí týká. (2) Krajský soud rozhodne po písemném vyjád ení státního zástupce ve ve ejném zasedání rozsudkem, který doru í odsouzenému, státnímu zástupci a Ministerstvu spravedlnosti. Je-li odsouzený v dob uznávacího ízení ve výkonu trestu odn tí svobody v cizím stát , doru uje mu soud rozsudek vždy prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti. (3) Proti tomuto rozsudku je odvolání p ípustné. Odvolací soud v neve ejném zasedání rozhodne, zda se cizozemské rozhodnutí uznává i nikoli. § 453 Ú inky uznaného cizozemského rozhodnutí (1) Uznané cizozemské rozhodnutí má stejné právní ú inky jako rozsudek soudu eské republiky. (2) Týká-li se cizozemské rozhodnutí více odsouzených, ú inky uznání nastávají pouze v i tomu z odsouzených, kterého se týkal návrh na uznání. § 454 Vazba (1) P ed rozhodnutím o uznání cizozemského rozhodnutí m že soud uvedený v § 452 odst. 1 na základ žádosti cizího státu postoupené Ministerstvem spravedlnosti nebo i bez
takové žádosti rozhodnout o vzetí osoby odsouzené cizozemským rozhodnutím, o jehož uznání se jedná, do vazby, pokud se taková osoba nachází na území eské republiky. Vazebními d vody podle § 67 není tento soud vázán. (2) Odsouzeného, jehož cizí stát na základ rozhodnutí o uznání cizozemského rozhodnutí p edal k výkonu trestu odn tí svobody, p evezmou orgány V ze ské služby. Do 24 hodin od p edání rozhodne soudce soudu uvedeného v § 452 odst. 1 o jeho vzetí do vazby; vazebními d vody podle § 67 není vázán. (3) Proti rozhodnutí o vzetí do vazby je p ípustná stížnost, která nemá odkladný ú inek. § 455 Vykonávací ízení (1) Bylo-li cizozemské rozhodnutí podle § 452 uznáno, m že Ministerstvo spravedlnosti vyslovit souhlas s p evzetím odsouzeného k výkonu trestu nebo požádat stát, jehož soud vynesl rozhodnutí, aby odsouzeného p edal. (2) O výkonu uznaného cizozemského rozhodnutí (§ 452) rozhodne p íslušný soud (§ 16 až 18) ve ve ejném zasedání rozsudkem. (3) Výkon uznaného cizozemského rozhodnutí týkajícího se majetku [§ 449 písm. f), g)] na ídí okresní soud, v jehož obvod se nachází majetek nebo v c, kterých se rozhodnutí týká. (4) Soud p íslušný podle odstavc 2 a 3 rozhoduje i o všech souvisejících otázkách vykonávacího ízení v etn návrhu na zahlazení odsouzení. (5) Jestliže se odsouzený nachází ve výkonu trestu odn tí svobody v cizím stát na základ uznaného cizozemského rozhodnutí, soud na ídí výkon takového rozhodnutí p ed stanovenou dobou odevzdání odsouzeného k výkonu trestu odn tí svobody na území eské republiky. Pokud k odevzdání odsouzeného na území eské republiky nedošlo a odsouzený v cizím stát vykonal celý trest odn tí svobody anebo byl z jeho výkonu podmín n propušt n, je výkon uznaného cizozemského rozhodnutí na území eské republiky nep ípustný. (6) Sou asn s na ízením výkonu trestu odn tí svobody, anebo v p ípad uvedeném v odstavci 5 po odevzdání odsouzeného na území eské republiky, soud rozhodne o zapo ítání vazby podle § 454, jakož i vazby už zapo tené a trestu odn tí svobody už vykonaného v cizím stát a doby p evozu odsouzeného do trestu, který má být vykonán. (7) Soud u iní úkony sm ující k upušt ní od výkonu trestu z uznaného cizozemského rozhodnutí, jakmile ho stát, o jehož rozhodnutí jde, informoval o amnestii, milosti nebo jiném rozhodnutí i opat ení, v jehož d sledku se uznané cizozemské rozhodnutí stalo nevykonatelným. Jestliže amnestií, milostí anebo jiným rozhodnutím anebo opat ením byl trest zmírn n anebo prominut jen z ásti, soud rozhodne o tom, jaký trest odsouzený má ješt vykonat. Proti rozhodnutí soudu je p ípustná stížnost. (8) Pokud není v tomto ustanovení stanoveno jinak, na výkon uznaného cizozemského rozhodnutí se použije p im en ustanovení hlavy dvacáté první.
§ 455a Sdílení propadlého nebo zabraného majetku (1) Umož uje-li takový postup vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, m že eská republika s cizím státem uzav ít dohodu o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán na základ uznaného cizozemského rozhodnutí o majetku. K uzav ení dohody je za eskou republiku p íslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzav ení takové dohody m že Ministerstvu financí podat i soud, který cizozemské rozhodnutí o majetku uznal. (2) Obdobn podle odstavce 1 se postupuje p i sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v cizím stát na žádost eské republiky. (3) Sdílený majetek z cizího státu p ebírá a do cizího státu p edává organiza ní složka státu, které podle jiného právního p edpisu p ísluší hospoda ení s majetkem státu. § 456 Náklady ízení (1) Odsouzený, kterého s jeho souhlasem p edal cizí stát k výkonu cizozemského rozhodnutí do eské republiky, je povinen nahradit státu paušální ástkou náklady, které stát v souvislosti s jeho p edáním vynaložil. (2) Paušální ástku uvedenou v odstavci 1 stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (3) O povinnosti k náhrad náklad podle odstavce 1 rozhodne p edseda senátu p íslušného soudu (§ 455 odst. 2) po právní moci rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o výkonu cizozemského rozhodnutí. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 3 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. P edání výkonu rozsudku do ciziny § 457 (1) Jestliže se odsouzený, který má podle pravomocného rozsudku soudu eské republiky vykonat trest nebo jeho dosud nevykonaný zbytek, nachází na území cizího státu a nebyl vydán, m že soud, jenž je p íslušný k zajišt ní výkonu takového rozsudku, prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti požádat p íslušný orgán tohoto státu o zajišt ní výkonu rozsudku na jeho území, a to za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou závaznou pro eskou republiku i stát, na jehož území se odsouzený nachází, a není-li takové mezinárodní smlouvy, za podmínek stanovených právním ádem státu, na jehož území se odsouzený nachází. (2) Na žádost soudu ov í Ministerstvo spravedlnosti podmínky, za nichž cizí stát m že p evzít výkon rozsudku soudu eské republiky. P evzetí a p edání výkonu podmín ného trestu odn tí svobody
§ 458 P evzetí výkonu podmín ného trestu odn tí svobody (1) Jestliže podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je eská republika vázána, spo ívá výkon cizozemského rozhodnutí pouze v p evzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobod , aniž by eská republika sou asn p ebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodne o uznání cizozemského rozhodnutí v tomto rozsahu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje. Soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje, je p íslušným též k zajišt ní výkonu dohledu a kontroly nad odsouzeným. (2) Proti usnesení podle odstavce 1 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 459 Žádost o p edání výkonu podmín ného trestu odn tí svobody do ciziny Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, m že soud, který uložil podmín ný trest odn tí svobody osob , jež má trvalý pobyt v cizím stát , anebo který takovou osobu podmín n propustil z výkonu trestu odn tí svobody, požádat prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti p íslušný orgán státu, ve kterém má odsouzený trvalý pobyt, aby rozhodl, že jeho orgány budou sledovat chování odsouzeného ve zkušební dob . § 460 D sledky odevzdání výkonu podmín ného trestu odn tí svobody Vyhov l-li orgán dožádaného státu žádosti podle § 459, je soud nadále oprávn n rozhodnout o tom, zda se odsouzený ve zkušební dob osv d il anebo zda se trest vykoná. Pravomocné rozhodnutí o tom, že se trest vykoná, p edloží v p ípad pot eby Ministerstvu spravedlnosti spolu s žádostí podle § 457 odst. 1. Oddíl osmý Zvláštní ustanovení o uznávání a výkonu rozhodnutí o zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku mezi lenskými státy Evropské unie § 460a (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí na zajišt ní a) majetku nebo jeho ásti, v cí nebo jiných majetkových hodnot, u kterých je podez ení, že byly ur eny ke spáchání trestného inu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné innosti nebo svou hodnotou odpovídají, by i jen z ásti, takovému výnosu (dále jen "majetek"), nebo b) d kazního prost edku uvedeného v § 112 (dále jen "d kazní prost edek"), jestliže se nacházejí na území lenského státu Evropské unie (dále jen "vykonávající stát") na základ p íkazu k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku vydaného v jiném lenském stát Evropské unie (dále jen "vydávající stát").
(2) P íkazem k zajišt ní se rozumí p íkaz p íslušného justi ního orgánu vydávajícího státu vydaný v souladu s právním p edpisem Evropské unie, kterým má být zabrán no zni ení, pozm n ní, p evodu nebo prodeji majetku, který m že být p edm tem propadnutí nebo zabrání, nebo d kazního prost edku. (3) Nestanoví-li ustanovení tohoto oddílu jinak, použijí se na zajišt ní majetku nebo d kazních prost edk ustanovení oddílu tvrtého hlavy tvrté a ustanovení oddílu prvního a pátého této hlavy. Zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku v jiném lenském stát § 460b (1) Je-li t eba zajistit majetek nebo d kazní prost edek nacházející se ve vykonávajícím stát , vydá p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce p íkaz k jeho zajišt ní. P íkaz k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku musí obsahovat a) název, adresu, íslo telefonu a faxu a elektronickou adresu orgánu, který p íkaz vydal, b) den a místo vydání p íkazu, c) popis skutkového d je s p esným vyzna ením doby, místa a zp sobu spáchání trestného inu, d) zákonné pojmenování trestného inu s doslovným zn ním p íslušných zákonných ustanovení, e) ozna ení a popis majetku nebo d kazního prost edku a místo, kde se v cizin nachází, a f) pou ení o opravném prost edku podle odstavce 6. (2) K p íkazu se p ipojí osv d ení o vydání p íkazu k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku s p ekladem do ú edního jazyka nebo jednoho z ú edních jazyk vykonávajícího státu nebo do jazyka, v n mž je vykonávající stát ochoten p íkaz k zajišt ní p ijmout. Vzor osv d ení o vydání p íkazu k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (3) V p ípad zajišt ní d kazního prost edku se p ipojí k p íkazu podle odstavce 1 žádost o p edání d kazního prost edku do eské republiky. V p ípad zajišt ní majetku se p ipojí žádost o uznání a výkon rozhodnutí o propadnutí majetku nebo o propadnutí i zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty neprodlen po vydání tohoto rozhodnutí. (4) K p íkazu k zajišt ní d kazního prost edku m že být p ipojena žádost, aby justi ní orgán vykonávajícího státu p i výkonu tohoto p íkazu zohlednil v žádosti uvedená ustanovení trestního ádu, pokud to není v rozporu se základními právními zásadami vykonávajícího státu. (5) Nelze-li p ipojit žádost podle odstavce 3, obsahuje osv d ení podle odstavce 2 pokyn, aby zajišt ní trvalo až do doby p edložení této žádosti v etn p edpokládaného termínu jejího p edložení.
(6) Proti p íkazu k zajišt ní majetku podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. § 460c P íkaz k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku v etn osv d ení podle § 460b odst. 2 zašle p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce bez zbyte ného odkladu po jeho vydání p ímo p íslušnému justi nímu orgánu vykonávajícího státu. Zaslání prost ednictvím Ministerstva spravedlnosti v p ípad p íkazu vydaného p edsedou senátu nebo prost ednictvím Nejvyššího státního zastupitelství v p ípad p íkazu vydaného státním zástupcem, není vylou eno. Osob p ímo dot ené p íkazem k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku se p íkaz doru í až poté, co p íslušný justi ní orgán vykonávajícího státu zajistil výkon tohoto p íkazu ve vykonávajícím stát . § 460d P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce, který vydal p íkaz k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku, je povinen bez odkladu informovat p íslušný justi ní orgán vykonávajícího státu o zrušení tohoto p íkazu. Uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem jiného lenského státu a zajišt ní výkonu rozhodnutí o uznání tohoto p íkazu § 460e (1) K rozhodování o uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu a k zajišt ní výkonu rozhodnutí o uznání tohoto p íkazu je p íslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek, kterého se toto rozhodnutí týká; je-li sou asn p íslušných více státních zástupc , postupuje se podle § 431 odst. 3. (2) Byl-li p íkaz k zajišt ní majetku vydaný justi ním orgánem vydávajícího státu zaslán státnímu zástupci, který není k rozhodování o uznání takového p íkazu p íslušný, postoupí jej tento státní zástupce neprodlen p íslušnému státnímu zástupci; o tomto postoupení vyrozumí justi ní orgán vydávajícího státu, který mu takový p íkaz zaslal. (3) K provád ní úkon podle hlavy tvrté, u nichž je dána pravomoc soudu, je v tomto ízení p íslušný okresní soud podle § 26. § 460f (1) Státní zástupce rozhodne o uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu, s výjimkou p ípad uvedených v odstavcích 2 a 3, a bez odkladu zajistí výkon tohoto rozhodnutí zajišt ním majetku podle oddílu tvrtého hlavy tvrté, s výjimkou p ípad uvedených v odstavci 4 v t druhé a § 460g odst. 1. O uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu rozhodne státní zástupce nejpozd ji do 24 hodin, pokud je možné v této lh t opat it dostatek podklad k jeho rozhodnutí. Pokud státní zástupce nerozhodne o uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu v uvedené lh t , rozhodne o tomto uznání neprodlen
po opat ení dostate ných podklad pro své rozhodnutí. V od vodn ní usnesení uvede d vody, pro které nebylo možné ve lh t rozhodnout. (2) Státní zástupce rozhodne o neuznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu, pokud a) k p íkazu k zajišt ní majetku není p ipojeno osv d ení podle § 460b odst. 2, nebo je toto osv d ení neúplné nebo zjevn neodpovídá obsahu p íkazu, ledaže údaje uvedené v p íkazu nebo jiném dokumentu justi ního orgánu vydávajícího státu jsou dostate né pro rozhodnutí o uznání p íkazu k zajišt ní majetku, anebo je tento orgán na výzvu a ve lh t podle odstavce 3 doplnil, opravil nebo osv d ení dodate n p edložil, b) in není trestný podle práva obou stát , pokud nejde o jednání podle § 412; v p ípad trestných in týkajících se daní, poplatk , cel nebo m ny nelze uznání p íkazu justi ního orgánu vydávajícího státu odmítnout pouze z toho d vodu, že právní p edpisy eské republiky neukládají tentýž druh daní, poplatk a cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatk , cel a m ny jako právní p edpisy vydávajícího státu, c) trestní stíhání je nep ípustné z d vod podle § 11 odst. 1 písm. f), g), h) a odstavce 4, d) majetek uvedený v p íkazu nem že být p edm tem zajišt ní podle zvláštního právního p edpisu, e) p íkaz nebyl vydán v rámci trestního ízení ve vydávajícím stát , nebo f) p íkaz je v rozporu se zájmy eské republiky chrán nými v § 377. (3) Jestliže údaje uvedené v p íkazu k zajišt ní majetku, vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu, nebo v osv d ení podle § 460b odst. 2, nejsou dostate né pro rozhodnutí státního zástupce o uznání tohoto p íkazu nebo zjevn neodpovídají obsahu p íkazu nebo osv d ení, anebo osv d ení není p ipojeno, vyzve státní zástupce justi ní orgán vydávajícího státu k zaslání osv d ení nebo k dopln ní p íkazu nebo osv d ení o pot ebné údaje nebo k jejich oprav , a stanoví k tomu p im enou lh tu. (4) Státní zástupce neprodlen informuje justi ní orgán vydávajícího státu o uznání i áste ném uznání jeho p íkazu k zajišt ní majetku a o zajišt ní výkonu rozhodnutí o uznání p íkazu. Stejn tak neprodlen informuje tento orgán o neuznání jeho p íkazu k zajišt ní majetku, jakož i o tom, že zajišt ní nelze provést, nebo majetek, který je p edm tem zajišt ní, se ztratil, byl zni en nebo jej není možné nalézt na míst uvedeném v osv d ení podle § 460b odst. 2. (5) Proti usnesení o uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu podle odstavce 1 je p ípustná stížnost. Stížností nelze napadnout d vody, pro které byl p íkaz k zajišt ní majetku vydán justi ním orgánem vydávajícího státu. Státní zástupce vyrozumí justi ní orgán vydávajícího státu o podání stížnosti a o výsledku ízení o této stížnosti. § 460g Odklad výkonu rozhodnutí o uznání p íkazu k zajišt ní majetku
(1) Uzná-li státní zástupce p íkaz k zajišt ní majetku vydaný justi ním orgánem vydávajícího státu, m že rozhodnout o odložení výkonu rozhodnutí o uznání tohoto p íkazu, jestliže a) by jeho výkon mohl narušit trestní ízení probíhající v eské republice, nebo b) majetek uvedený v p íkazu k zajišt ní vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu již byl zajišt n v rámci jiného trestního ízení probíhajícího v eské republice nebo v jiném stát . (2) Státní zástupce neprodlen informuje justi ní orgán vydávajícího státu o odložení výkonu rozhodnutí o uznání p íkazu podle odstavce 1 v etn d vod pro toto odložení, a lzeli ji odhadnout, i o p edpokládané délce trvání tohoto odložení. Dále informuje justi ní orgán vydávajícího státu o dalších omezeních, která se vztahují na majetek uvedený v p íkazu k zajišt ní vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu, pokud jsou mu známa. (3) Jakmile pomine d vod odložení výkonu rozhodnutí o uznání p íkazu podle odstavce 1, státní zástupce zajistí výkon rozhodnutí o uznání p íkazu k zajišt ní majetku podle § 460f a neprodlen o tom vyrozumí justi ní orgán vydávajícího státu. § 460h Trvání, omezení a zrušení zajišt ní majetku (1) Zajišt ní majetku podle § 460f trvá až do doby výkonu rozhodnutí o uznání p íkazu justi ního orgánu vydávajícího státu, kterým bylo vysloveno propadnutí nebo zabrání majetku uvedeného v p íkazu k zajišt ní majetku nebo jeho ásti, anebo do doby zrušení zajišt ní majetku státním zástupcem podle odstavce 3. (2) Státní zástupce, který rozhodl o uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu a zajistil výkon tohoto rozhodnutí, rozhodne o omezení zajišt ní majetku, byl-li vyrozum n justi ním orgánem vydávajícího státu o tom, že rozsah zajišt ní majetku uvedený v p íkazu k zajišt ní byl ve vydávajícím stát omezen. (3) Státní zástupce, který rozhodl o uznání p íkazu k zajišt ní majetku vydaného justi ním orgánem vydávajícího státu a zajistil výkon tohoto rozhodnutí, rozhodne bezodkladn o zrušení zajišt ní majetku, jakmile byl vyrozum n justi ním orgánem vydávajícího státu o tom, že p íkaz k zajišt ní majetku byl ve vydávajícím stát zrušen. Proti rozhodnutím podle odstavc 2 a 3 je p ípustná stížnost, která má odkladný ú inek. Stížností nelze napadnout d vody, pro které byl rozsah zajišt ní majetku ve vydávajícím stát omezen nebo zrušen. Zajišt ní a p edání d kazního prost edku uvedeného v p íkazu k zajišt ní d kazního prost edku vydaném justi ním orgánem jiného lenského státu § 460i (1) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce bez odkladu zajistí d kazní prost edek uvedený v p íkazu k zajišt ní vydaném p íslušným justi ním orgánem vydávajícího státu, s výjimkou d vod uvedených v odstavcích 4 a 5 v t druhé a v § 460k odst. 1. P itom postupuje obdobn podle ustanovení oddílu tvrtého hlavy tvrté.
(2) Pokud je zapot ebí k zajišt ní d kazního prost edku použít opat ení podle § 82 až 85b, § 86 až 87c, § 88, § 88a nebo § 158b až 158f, zajistí p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce d kazní prost edek za podmínek uvedených v t chto ustanoveních a s výjimkou jednání uvedených v § 412 i za podmínky oboustranné trestnosti. (3) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce p ihlédne na žádost justi ního orgánu vydávajícího státu k procesním požadavk m tohoto orgánu týkajícím se zajišt ní d kazního prost edku, pokud nejsou v rozporu se základními zásadami trestního ízení podle tohoto zákona a se zájmy eské republiky uvedenými v § 377. (4) Jestliže údaje uvedené v p íkazu k zajišt ní d kazního prost edku, vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu, nebo v osv d ení podle § 460b odst. 2, nejsou dostate né pro zajišt ní d kazního prost edku nebo zjevn neodpovídají obsahu p íkazu nebo osv d ení, anebo osv d ení není p ipojeno, vyzve p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce justi ní orgán vydávajícího státu k zaslání osv d ení nebo k dopln ní p íkazu nebo osv d ení o pot ebné údaje nebo k jejich oprav , a stanoví k tomu p im enou lh tu. (5) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce neprodlen informuje justi ní orgán vydávajícího státu o zajišt ní d kazního prost edku uvedeného v p íkazu tohoto orgánu. Stejn tak neprodlen informuje tento orgán o nezajišt ní d kazního prost edku z d vod uvedených v § 460f odst. 2, jakož i o tom, že zajišt ní nelze provést, nebo d kazní prost edek, který je p edm tem zajišt ní, se ztratil, byl zni en, nebo jej není možné nalézt na míst uvedeném v osv d ení podle § 460b odst. 2. § 460j (1) Na základ žádosti justi ního orgánu vydávajícího státu p edá p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce d kazní prost edek do vydávajícího státu. P i p edání d kazního prost edku vydávajícímu státu p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce požádá p íslušný justi ní orgán tohoto státu o jeho vrácení; tohoto práva se však m že výslovn vzdát. (2) Pokud byl požadovaný d kazní prost edek již zajišt n v jiném trestním ízení vedeném v eské republice, m že p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce tento d kazní prost edek do asn p edat vydávajícímu státu pod podmínkou, že bude vrácen, a to ve lh t , kterou stanoví, je-li ho zapot ebí pro trestní ízení vedené v eské republice nebo tak stanoví zvláštní právní p edpis. (3) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce p edá justi nímu orgánu vydávajícího státu d kazní prost edek s upozorn ním, že v jiné trestní v ci, než ve které byl vyžádán, m že být použit pouze s jeho souhlasem. § 460k Odklad zajišt ní d kazního prost edku (1) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce m že odložit zajišt ní d kazního prost edku uvedeného v p íkazu k zajišt ní vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu, jestliže a) by jeho zajišt ní mohlo narušit trestní ízení probíhající v eské republice, nebo
b) d kazní prost edek uvedený v p íkazu justi ního orgánu vydávajícího státu již byl zajišt n v rámci jiného trestního ízení probíhajícího v eské republice nebo jiném stát . (2) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce neprodlen informuje justi ní orgán vydávajícího státu o odložení provedení zajišt ní d kazního prost edku podle odstavce 1, v etn d vod pro toto odložení, a lze-li ji odhadnout, i o p edpokládané délce trvání tohoto odložení. (3) Jakmile pomine d vod odložení, p edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce provede zajišt ní d kazního prost edku podle § 460i a neprodlen o tom informuje justi ní orgán vydávajícího státu. § 460l Trvání, omezení a zrušení zajišt ní d kazního prost edku (1) Zajišt ní d kazního prost edku podle § 460i trvá až do doby jeho p edání podle § 460j justi nímu orgánu vydávajícího státu nebo do doby zrušení zajišt ní d kazního prost edku p edsedou senátu nebo v p ípravném ízení státním zástupcem podle odstavce 3. (2) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce, který zajistil d kazní prost edek uvedený v p íkazu k zajišt ní vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu, omezí zajišt ní d kazního prost edku, byl-li vyrozum n justi ním orgánem vydávajícího státu o tom, že rozsah zajišt ní d kazního prost edku uvedený v p íkazu k zajišt ní byl ve vydávajícím stát omezen. (3) P edseda senátu a v p ípravném ízení státní zástupce, který zajistil d kazní prost edek uvedený v p íkazu k zajišt ní vydaném justi ním orgánem vydávajícího státu, zruší zajišt ní d kazního prost edku, byl-li vyrozum n justi ním orgánem vydávajícího státu o tom, že tento p íkaz k zajišt ní byl ve vydávajícím stát zrušen. Regresní nárok ve vztahu k lenským stát m Evropské unie § 460m (1) Ministerstvo spravedlnosti uhradí za podmínky vzájemnosti na žádost vykonávajícího státu, který uznal a provedl p íkaz k zajišt ní podle § 460b, jím požadovanou ástku vyplacenou jako náhradu škody za podmínek, že a) dojde k pravomocnému zrušení p íkazu k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku vydaného podle § 460b p edsedou senátu nebo v p ípravném ízení státním zástupcem, b) škoda, kterou vykonávající stát uhradil podle svých vnitrostátních p edpis takové osob , byla zp sobena zrušeným p íkazem vydaným podle § 460b, c) žádost vykonávajícího státu o proplacení jím uhrazené škody nebo dokumenty k ní p ipojené obsahují výši vyplacené náhrady škody, jejíž uhrazení je požadováno, její od vodn ní a údaje o orgánu p íslušném k p ijetí úhrady, v etn bankovního spojení za ú elem poukázání požadované ástky nebo požadavku na jiný zp sob provedení úhrady, a
d) k žádosti podle písmene c) je p ipojeno pravomocné rozhodnutí p íslušného orgánu vykonávajícího státu o náhrad škody. (2) V p ípad , že žádost vykonávajícího lenského státu neobsahuje pot ebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti p íslušný orgán vykonávajícího státu k jejímu dopln ní a stanoví mu k tomu p im enou lh tu. P itom jej vždy upozorní na d sledky nevyhov ní této výzv . Nevyhoví-li p íslušný orgán vykonávajícího státu této výzv ve stanovené lh t , aniž by uvedl d vody, ze kterých tak nemohl u init, Ministerstvo spravedlnosti žádosti nevyhoví. (3) Ministerstvo spravedlnosti neproplatí vykonávajícímu státu náhradu škody, která byla zp sobena nesprávným postupem orgán vykonávajícího státu. § 460n (1) Ministerstvo spravedlnosti je oprávn no žádat po vydávajícím stát za jím stanovených podmínek úhradu ástky, kterou vyplatilo jako náhradu škody v p ípad , že a) státní zástupce podle § 460f uznal p íkaz k zajišt ní majetku vydaný justi ním orgánem vydávajícího státu a zajistil výkon tohoto rozhodnutí o uznání, b) justi ní orgán vydávajícího státu, který vydal takový p íkaz, oznámil státnímu zástupci, že tento p íkaz byl ve vydávajícím stát pravomocn zrušen, a c) Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osob , jejíž majetek byl na základ zrušeného p íkazu zajišt n, náhradu škody podle zvláštního právního p edpisu a tato škoda byla zp sobená p íkazem k zajišt ní majetku justi ního orgánu vydávajícího státu. (2) Nárok na proplacení vyplacené náhrady škody podle odstavce 1 se uplat uje formou žádosti k p íslušnému orgánu vydávajícího státu podle právních p edpis vydávajícího státu. V žádosti nebo k ní p ipojených dokumentech se uvede výše vyplacené náhrady škody a její od vodn ní, údaje o orgánu p íslušném k p ijetí úhrady, v etn bankovního spojení za ú elem poukázání požadované ástky nebo požadavku na jiný zp sob provedení úhrady, a další údaje podle požadavk vydávajícího státu. (3) Ministerstvo spravedlnosti není oprávn no žádat úhradu vyplacené náhrady škody, která byla zp sobena výlu n nesprávným postupem orgán eské republiky. (4) Ustanovení odstavc 1 až 3 se obdobn použijí na náhradu škody zp sobenou zajišt ním d kazního prost edku podle § 460i provedeného na základ p íkazu k zajišt ní d kazního prost edku vydaného vydávajícím státem. Oddíl devátý Zvláštní postup p i uznání a výkonu rozhodnutí o pen žitých sankcích a jiných pen žitých pln ních s lenskými státy Evropské unie § 460o (1) Ustanovení tohoto oddílu se použijí na postup p i uznání a výkonu pravomocného odsuzujícího rozhodnutí za trestný in nebo jiný delikt nebo rozhodnutí vydaného na jeho základ , pokud bylo vydáno v souladu s právním p edpisem Evropské unie6),
a) kterým byl uložen pen žitý trest nebo pokuta, b) kterým byla poškozenému p iznána náhrada škody v i odsouzenému, c) kterým bylo rozhodnuto o povinnosti odsouzeného k náhrad náklad odsuzujícímu rozhodnutí za trestný in nebo za jiný delikt, nebo
ízení vedoucího k
d) kterým bylo uloženo odsouzenému zaplatit pen žitou ástku do ve ejného fondu nebo ve prosp ch organizace na podporu ob tí, pokud bylo vydáno soudem eské republiky v trestním ízení (dále jen "rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních"), nebo soudem jiného lenského státu Evropské unie v trestním ízení anebo správním orgánem takového státu za p edpokladu, že proti rozhodnutí správního orgánu o trestném inu nebo jiném deliktu je p ípustný opravný prost edek, o kterém rozhoduje soud s pravomocí i ve v cech trestních (dále jen "rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních"). (2) Ustanovení tohoto oddílu se neužijí na uznání a výkon rozhodnutí, kterými byla p iznána náhrada škody poškozenému v ob anskoprávním ízení, ani na rozhodnutí, kterým bylo vysloveno propadnutí majetku nebo jeho ásti, propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, anebo její zabrání. (3) Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se na postup p i uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních a na postup p i p edání rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních z eské republiky do jiného lenského státu Evropské unie pro ú ely jeho uznání a výkonu p im en ustanovení oddílu sedmého. Uznání a výkon rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních § 460p (1) Rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních lze na území eské republiky uznat a vykonat, pokud má odsouzený na území eské republiky obvyklé bydlišt nebo majetek. P i ov ování, zda je dána p íslušnost soud eské republiky se vychází ze skute ností uvedených v osv d ení7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1 a z vlastního provedeného šet ení, p ípadn též z dodate ných informací poskytnutých státem žádajícím o uznání a výkon takového rozhodnutí. (2) K ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních je p íslušný krajský soud, v jehož obvodu má odsouzený majetek. Pokud se majetek odsouzeného nachází v obvodech více soud , je z t chto soud k ízení p íslušný soud, který jako první obdržel rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá. Pokud odsouzený nemá na území eské republiky majetek, je k ízení p íslušný krajský soud, v jehož obvodu má odsouzený obvyklé bydlišt . (3) Krajský soud p íslušný podle odstavce 2 rozhoduje i o všech souvisejících otázkách vykonávacího ízení.
(4) Bylo-li rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k ízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí p íslušný, postoupí je neprodlen p íslušnému krajskému soudu; o tomto postoupení nep íslušný orgán vyrozumí p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie, který takové rozhodnutí vydal. (5) Pokud krajský soud, kterému bylo zasláno nebo postoupeno rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních, na základ provedeného šet ení podle odstavce 1 zjistí, že soudy eské republiky nejsou p íslušné k uznání a výkonu takového rozhodnutí, neprodlen o této skute nosti vyrozumí p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie, který o uznání a výkon takového rozhodnutí požádal, a zaslané rozhodnutí mu vrátí. Zárove mu oznámí, že z tohoto d vodu nelze zaslané rozhodnutí na území eské republiky uznat a vykonat. (6) Pokud krajský soud zjistí, že odsouzený, v i n muž sm uje rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních, o jehož uznání a výkon se žádá, zem el nebo byl prohlášen za mrtvého, postupuje obdobn podle odstavce 5. Nelze-li ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních zahájit nebo v n m nelze pokra ovat z jiných obdobných d vod , které nejsou d vodem pro odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí, krajský soud o této skute nosti vyrozumí p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie, který takové rozhodnutí vydal, a požádá jej o vyjád ení, zda na uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí trvá. § 460q Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti Krajský soud uzná a vykoná rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních i v p ípad , že jednání, pro které bylo takové rozhodnutí vydáno, není trestným inem podle práva eské republiky, jde-li o a) jednání uvedená v § 412 odst. 2, b) porušení pravidel silni ního provozu, v etn porušení p edpis o dob ízení, bezpe nostních p estávkách a dob odpo inku a p edpis o p eprav nebezpe ných v cí, c) pašování zboží, d) porušování práv k duševnímu vlastnictví, e) vyhrožování nebo použití násilí v i osobám, v etn násilí p i sportovních událostech, f) poškození cizí v ci, g) krádež, h) jednání ozna ená podle právních p edpis státu, který žádá o uznání a výkon svého rozhodnutí, jako trestný in nebo jiný delikt, k jejichž trestnímu postihu zavazuje lenské státy Evropské unie právní akt Evropských spole enství nebo Evropské unie. § 460r
Podmínky uznání a výkonu (1) Krajský soud rozhodne po písemném vyjád ení státního zástupce ve ve ejném zasedání rozsudkem o tom, zda se rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních, které mu bylo zasláno p íslušným orgánem tohoto státu, uzná a vykoná, nebo zda se jeho uznání a výkon odmítne. Rozsudek doru í odsouzenému a státnímu zástupci. (2) Odsouzený musí mít v tomto ízení vždy obhájce, pokud se v n m rozhoduje o tom, zda se uzná a vykoná rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedené v § 460o odst. 1 písm. a). (3) Krajský soud rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeného v odstavci 1, pokud a) v eské republice již bylo pravomocn rozhodnuto v téže v ci pro tentýž skutek v i téže osob , nebo bylo takové rozhodnutí vydáno a vykonáno v jiném stát , b) in není trestným inem podle práva eské republiky, pokud nejde o jednání uvedená v § 460q; v p ípad trestných in týkajících se daní, poplatk , cel nebo m ny nelze uznání a výkon takového rozhodnutí odmítnout pouze z toho d vodu, že právní p edpisy eské republiky neukládají tentýž druh daní, poplatk a cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatk , cel a m ny jako právní p edpisy státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, c) nárok na pln ní nebo na výkon sankce uložené rozhodnutím je podle právního ádu eské republiky proml en a takové rozhodnutí bylo vydáno pro trestný in nebo jiný delikt, jejichž postihování je podle právního ádu eské republiky v pravomoci orgán eské republiky, d) rozhodnutí bylo vydáno pro trestný in nebo jiný delikt spáchaný na území eské republiky nebo mimo území eské republiky na palub lodi nebo letadla, které jsou registrovány v eské republice, nebo v Antarktid , e) rozhodnutí bylo vydáno pro trestný in nebo jiný delikt spáchaný mimo území eské republiky a státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, a podle právního ádu eské republiky nemají orgány eské republiky pravomoc takový trestný in nebo jiný delikt postihovat, f) rozhodnutí bylo vydáno pro trestný in nebo jiný delikt, jejichž pachatelem je osoba, která požívá výsad a imunit podle právního ádu eské republiky nebo mezinárodního práva, g) rozhodnutí bylo vydáno pro trestný in nebo jiný delikt, jejichž pachatelem je osoba, která podle právního ádu eské republiky není odpov dná za spáchání trestného inu nebo jiného deliktu pro nedostatek v ku, h) uložený pen žitý trest nebo pln ní nep esahuje ástku 70 eur; ástka uvedená v jiné m n se p epo te z cizí m ny na euro podle kursu devizového trhu vyhlášeného eskou národní bankou ke dni, kdy bylo takové rozhodnutí vydáno,
i) uznání a výkon rozhodnutí je v rozporu se zájmy eské republiky chrán nými v § 377, nebo j) ze strany státu, který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, není zaru ena vzájemnost. (4) Je-li dán d vod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedený v odstavci 3 písm. c) nebo i), krajský soud si p ed rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu takového rozhodnutí vyžádá stanovisko p íslušného orgánu státu, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, zejména za ú elem opat ení si všech pot ebných informací pro své rozhodnutí; v p ípad pot eby m že krajský soud požádat tento p íslušný orgán o neprodlené zaslání pot ebných dodate ných podklad a dopln ní. § 460s (1) Krajský soud dále rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních, které mu bylo zasláno podle § 460r odst. 1, pokud k tomuto rozhodnutí není p ipojeno osv d ení7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1, toto osv d ení je neúplné nebo zjevn neodpovídá obsahu rozhodnutí, k n muž je p ipojeno, anebo vyplývá-li z osv d ení p ipojeného k rozhodnutí, že a) osoba odsouzená za trestný in nebo jiný delikt, na jejichž základ bylo vydáno takové rozhodnutí, nebyla pou ena o svém právu podat proti takovému rozhodnutí opravný prost edek nebo o lh t , v jaké lze takový opravný prost edek podat, nebo b) ízení vedoucí k vydání takového rozhodnutí se konalo v nep ítomnosti osoby, která spáchala trestný in nebo jiný delikt, ve vztahu k n muž bylo takové rozhodnutí vydáno, a tato osoba bu o ízení nebyla ádn vyrozum na, nebo se nevzdala opravného prost edku proti takovému rozhodnutí, nevzala jej zp t, nebo jiným zp sobem nevyjád ila, že opravný prost edek nepodá. (2) Pokud k rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních není p ipojeno osv d ení7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1, toto osv d ení je neúplné nebo zjevn neodpovídá obsahu rozhodnutí, k n muž je p ipojeno, nebo je dán d vod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedený v odstavci 1, krajský soud si p ed rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu takového rozhodnutí vyžádá stanovisko p íslušného orgánu státu, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, zejména za ú elem opat ení si všech pot ebných informací pro své rozhodnutí; krajský soud m že požádat tento p íslušný orgán o neprodlené zaslání osv d ení 7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1, jeho opraveného zn ní nebo jiných pot ebných dodate ných podklad a dopln ní. (3) Není-li zaslané osv d ení p eložené do eského jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osv d ení podle prohlášení eské republiky8) p ijmout, krajský soud vyzve p íslušný orgán státu, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, aby mu ve lh t jím stanovené zaslal p eklad osv d ení do p íslušného jazyka, a zárove jej upozorní, že pokud p eklad osv d ení nezašle bez ádného d vodu ve stanovené lh t , krajský soud rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních.
§ 460t Uznání a výkon (1) Nejde-li o p ípad podle § 460p odst. 5 a 6, nebo nejsou-li dány d vody pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedené v § 460r odst. 3 nebo § 460s, krajský soud rozhodne o uznání takového rozhodnutí a zárove rozhodne, že se uznané rozhodnutí vykoná. (2) Byl-li rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. a) uložen pen žitý trest, krajský soud rozhodnutí uzná a v n m uložený pen žitý trest vykoná jako pen žitý trest pouze v p ípad , že byl uložen soudem jiného lenského státu Evropské unie za jednání, které je trestným inem i podle právního ádu eské republiky. V p ípad , že byl pen žitý trest uložen za jednání uvedené v § 460q, které není trestným inem i podle právního ádu eské republiky, nebo byl uložen jiným orgánem než soudem, krajský soud rozhodnutí uzná a v n m uložený pen žitý trest p em ní na pokutu. (3) Byla-li rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. a) uložena pokuta, krajský soud ji nesmí p em nit na pen žitý trest. (4) Krajský soud p i uznání rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních ponechá v n m uloženou pen žitou sankci nebo jiné pen žité pln ní v nezm n né výši. Pokud však bylo uznávané rozhodnutí vydáno pro trestný in nebo jiný delikt, který nebyl spáchán na území státu, o jehož rozhodnutí jde, a podle právního ádu eské republiky mají orgány eské republiky pravomoc takový trestný in nebo jiný delikt postihovat, uznají se rozhodnutí uvedená v § 460o odst. 1 písm. a) tak, že krajský soud sníží vým ru v nich uloženého pen žitého trestu nebo pokuty na nejvyšší možnou vým ru, ve které by mohly být uloženy, jestliže by se o spáchaném trestném inu nebo jiném deliktu rozhodovalo podle právního ádu eské republiky, pokud je takto zjišt na vým ra nižší než vým ra uvedená v uznávaném rozhodnutí. (5) Pen žitý trest, pokutu, náhradu škody, náhradu náklad ízení nebo pen žitou ástku do ve ejného fondu nebo ve prosp ch organizace na podporu ob tí uložené rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních krajský soud p epo te z cizí m ny na eskou m nu podle kursu devizového trhu vyhlášeného eskou národní bankou ke dni, kdy byla uvedená rozhodnutí vydána. (6) Pokud byla rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. d) uložena povinnost zaplatit pen žitou ástku do ve ejného fondu nebo ve prosp ch organizace na podporu ob tí, krajský soud uloží odsouzenému, aby uznanou pen žitou ástku složil ve lh t jím stanovené na ú et krajského soudu. (7) Náhradní trest odn tí svobody za nevykonaný pen žitý trest m že soud stanovit pouze v p ípad , že stát, který o uznání a výkon rozhodnutí požádal, v zaslaném osv d ení7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1 takovou možnost p ipouští, p i emž trestní sazba uloženého náhradního trestu odn tí svobody nesmí p esáhnout výši, která je v osv d ení7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1 tímto státem uvedena, zárove nejvyšší trestní sazbu náhradního trestu odn tí svobody uvedenou v trestním zákon .
§ 460u (1) Pokud tento oddíl nestanoví jinak, postupuje krajský soud p i a) výkonu pen žitého trestu uloženého uznaným rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. a) p im en podle ustanovení hlavy dvacáté první upravujících výkon pen žitého trestu, b) vymáhání pokuty uložené uznaným rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. a) podle ob anského soudního ádu, c) vymáhání náklad ízení státu stanovených uznaným rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. c) p im en podle ustanovení hlavy dvacáté první upravujících vymáhání náklad trestního ízení stanovených paušální ástkou. (2) V p ípad , že odsouzený nesplní povinnost zaplatit pen žitou ástku do ve ejného fondu nebo ve prosp ch organizace na podporu ob tí uloženou uznaným rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. d) ve lh t stanovené krajským soudem, postupuje krajský soud p i výkonu rozhodnutí podle ob anského soudního ádu. (3) Uznaný nárok na náhradu škody a na náhradu náklad ízení p iznaný poškozenému nebo jiné osob uznaným rozhodnutím jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeným v § 460o odst. 1 písm. b) a c) uplat uje poškozený nebo jiná osoba v ob anskoprávním ízení. (4) Prokáže-li odsouzený, že pen žitou sankci nebo pln ní uložené v rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních áste n nebo úpln uhradil v jakémkoli stát , krajský soud rozhodne v p ípad uhrazení celé pen žité ástky o upušt ní od výkonu takového rozhodnutí nebo v p ípad uhrazení pom rné ásti uložené pen žité ástky o výkonu takového rozhodnutí ve zbylé výši pen žitého trestu, pokuty, nebo zbylé povinnosti k náhrad škody, náhrad náklad ízení nebo povinnosti zaplatit pen žitou ástku do ve ejného fondu nebo ve prosp ch organizace na podporu ob tí. P ed rozhodnutím si krajský soud v této v ci vyžádá stanovisko p íslušného orgánu státu, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá; v p ípad pot eby m že krajský soud požádat tento p íslušný orgán o neprodlené zaslání pot ebných dodate ných podklad a dopln ní. Proti rozhodnutí krajského soudu je p ípustná stížnost. (5) Krajský soud u iní úkony sm ující k upušt ní od výkonu uznaného rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních, byla-li odsouzenému v eské republice ud lena milost nebo amnestie nebo jakmile ho p íslušný orgán státu, o jehož rozhodnutí jde, informoval o v tomto stát ud lené amnestii, milosti nebo jiném rozhodnutí, opat ení i skute nosti, v jejichž d sledku se uznané rozhodnutí stalo nevykonatelným. Jestliže amnestií, milostí, jiným rozhodnutím nebo opat ením anebo v d sledku jiné skute nosti byly pen žitý trest, pokuta, povinnost k náhrad škody nebo náklad ízení nebo povinnost zaplatit pen žitou ástku do ve ejného fondu nebo ve prosp ch organizace na podporu ob tí zmírn ny anebo prominuty jen z ásti, krajský soud rozhodne o
výkonu rozhodnutí ohledn jejich zbytku. Proti rozhodnutí krajského soudu je p ípustná stížnost. § 460v Informa ní povinnost (1) Krajský soud bez zbyte ného odkladu vyrozumí p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, o a) odmítnutí uznání a výkonu takového rozhodnutí z d vod uvedených v § 460r a 460s, v etn uvedení d vodu odmítnutí, b) snížení vým ry uloženého pen žitého trestu nebo pokuty podle § 460t odst. 4, c) zastavení nebo upušt ní od výkonu uznaného rozhodnutí podle právních p edpis eské republiky upravujících výkon rozhodnutí, v etn uvedení d vodu takového postupu, d) úplném nebo áste ném upušt ní od výkonu uznaného rozhodnutí podle § 460u odst. 4 nebo 5, e) provedení výkonu uznaného rozhodnutí, f) na ízení výkonu náhradního trestu odn tí svobody stanoveného podle § 460t odst. 7. (2) Uzná-li to za pot ebné, m že krajský soud vyrozum t p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie, který vydal rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, o dalších významných skute nostech neuvedených v odstavci 1, které mají nebo mohou mít vliv na ízení o uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí. Postup p i p edání rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních do jiného lenského státu Evropské unie za ú elem jeho uznání a výkonu § 460w (1) Je-li to zapot ebí pro zajišt ní ádného výkonu rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních, m že soud, který takové rozhodnutí vydal, p edat toto rozhodnutí p íslušnému orgánu jiného lenského státu Evropské unie za ú elem jeho uznání a výkonu, pokud má odsouzený v tomto jiném lenském stát Evropské unie majetek nebo obvyklé bydlišt . Jde-li o rozhodnutí, kterým byla poškozenému p iznána náhrada škody v i odsouzenému nebo kterým byla poškozenému nebo jiné osob p iznána náhrada náklad ízení, p edá soud toto rozhodnutí jinému lenskému státu Evropské unie na základ žádosti poškozeného nebo této jiné osoby o jeho p edání. (2) Je-li p íslušných k p evzetí výkonu rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních více lenských stát , soud takové rozhodnutí p edá do toho státu, ve kterém lze vzhledem k majetku odsouzeného v tomto stát , a p ípadn též vzhledem k podmínkám uznání a výkonu takového rozhodnutí stanoveným právním ádem jiného lenského státu Evropské unie, nejspíše p edpokládat, že rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních bude úsp šn vykonáno.
(3) Do jiného lenského státu Evropské unie, který je žádán o uznání a výkon rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních, je t eba zaslat rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, spolu s osv d ením7) o vydání rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1 p eloženým do ú edního jazyka nebo jednoho z ú edních jazyk jiného lenského státu Evropské unie, který je žádán o uznání a výkon takového rozhodnutí, nebo do jazyka, v n mž je tento stát ochoten rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních p ijmout. (4) Na žádost p íslušného orgánu jiného lenského státu Evropské unie, který je žádán o uznání a výkon rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních, poskytne soud dodate né informace a dopln ní pot ebná pro ú ely uznání a výkonu tohoto rozhodnutí. (5) Soud neprodlen informuje p íslušný orgán jiného lenského státu Evropské unie, který je žádán o uznání a výkon rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních, byla-li odsouzenému v eské republice ud lena milost nebo amnestie, nebo o jiném rozhodnutí, opat ení i skute nosti, v jejichž d sledku se uznané rozhodnutí stalo nevykonatelným nebo vykonatelným jen áste n , v etn skute nosti, že odsouzený již uhradil celou pen žitou ástku, jejíž zaplacení mu bylo uloženo rozhodnutím o pen žitém trestu a pln ních, nebo její ást. § 460x (1) Bylo-li rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních p edáno z eské republiky do jiného lenského státu Evropské unie podle § 460w za ú elem jeho uznání a vykonání, nelze takové rozhodnutí v eské republice vykonat, s výjimkou p ípadu, kdy byl soud, který takové rozhodnutí p edal do jiného lenského státu Evropské unie, informován p íslušným orgánem tohoto státu o tom, že a) zaslané rozhodnutí nebylo v tomto jiném lenském státu Evropské unie uznáno a vykonáno; právo na výkon rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních však na eskou republiku nep echází v p ípad , že takové rozhodnutí nebylo p íslušným orgánem jiného lenského státu Evropské unie uznáno z d vodu, že v tomto jiném lenském stát již bylo vydáno rozhodnutí v i téže osob v téže v ci pro tentýž skutek, nebo bylo takové rozhodnutí vydáno a vykonáno v jiném stát , nebo b) zaslané rozhodnutí nebylo v tomto jiném lenském státu Evropské unie vykonáno, nebo bylo vykonáno jen áste n z d vodu ud lené amnestie, milosti nebo jiného rozhodnutí, opat ení i skute nosti, v jejichž d sledku se uznané rozhodnutí nebo jeho ást staly v tomto jiném lenském státu nevykonatelnými. (2) Právo na výkon rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních p echází z d vod uvedených v odstavci 1 na eskou republiku v rozsahu, v jakém toto rozhodnutí nebylo vykonáno jiným lenským státem Evropské unie, který byl požádán o jeho uznání a výkon. § 460y Spole né ustanovení (1) V ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních a p i p edání rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních do jiného lenského státu Evropské unie za ú elem uznání a výkonu m že krajský soud požádat Ministerstvo spravedlnosti o sou innost p i zjiš ování pot ebných informací, zejména o
zjišt ní p íslušného orgánu jiného lenského státu, kterému má být zasláno rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních, nebo o ov ení podmínek stanovených právním ádem tohoto jiného lenského státu pro uznání a výkon rozhodnutí o pen žitém trestu a pln ních. (2) Pen žní prost edky získané výkonem rozhodnutí uvedeného v § 460o odst. 1, které náležejí státu, p ipadají státu, který rozhodnutí uvedené v § 460o odst. 1 vykonal, není-li mezi p íslušnými státy dohodnuto jinak. Pen žní prost edky získané výkonem uznaného rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeného v § 460o odst. 1 písm. b) náležejí poškozenému. Nejde-li o náhradu náklad ízení státu, náležejí pen žité prost edky získané výkonem uznaného rozhodnutí jiného lenského státu Evropské unie o pen žitých sankcích a pln ních uvedeného v § 460o odst. 1 písm. c) osob , které byla náhrada t chto náklad p iznána. (3) Dohodu uvedenou v odstavci 2 je oprávn no uzav ít Ministerstvo spravedlnosti. Soud p íslušný podle § 460p a 460w m že podat Ministerstvu spravedlnosti návrh na uzav ení takové dohody. (4) Náklady vykonávacího ízení hradí stát, který rozhodnutí uvedené v § 460o odst. 1 uznal a vykonal. Oddíl desátý Uznání a výkon rozhodnutí ukládajících propadnutí nebo zabrání majetku, v cí nebo jiných majetkových hodnot s jinými lenskými státy Evropské unie § 460z (1) Podle tohoto oddílu lze zaslat jinému lenskému státu Evropské unie (dále jen „jiný lenský stát“) k uznání a výkonu pravomocné rozhodnutí soudu, a) kterým byl uložen trest propadnutí majetku (§ 66 trestního zákoníku), b) kterým byl uložen trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 70 trestního zákoníku) nebo propadnutí náhradní hodnoty za výnos z trestné innosti (§ 71 trestního zákoníku), nebo c) kterým bylo vysloveno zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty (§ 101 trestního zákoníku) nebo zabrání náhradní hodnoty za výnos z trestné innosti (§ 102 trestního zákoníku). (2) Podle tohoto oddílu se postupuje p i uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného lenského státu vydaného v trestním ízení, a) kterým bylo uloženo propadnutí nebo zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty, jež byla získána trestným inem nebo jako odm na za n j, anebo byla, by jen z ásti, nabyta za v c nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným inem nebo za odm nu za n j, anebo je náhradní hodnotou za v c nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou soud m že prohlásit za propadlou nebo zabranou, nebo b) kterým bylo uloženo propadnutí nebo zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla ur ena nebo užita ke spáchání trestného inu8a).
(3) Podle tohoto oddílu se také postupuje p i uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného lenského státu vydaného v trestním ízení, kterým bylo uloženo propadnutí majetku pachateli odsouzenému za jednání napl ující znaky trestného inu teroru (§ 312 trestního zákoníku) nebo teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku) anebo za jednání spáchaná v rámci zlo inného spol ení spo ívající v a) pad lání m ny nebo platebních prost edk , b) legalizaci výnos z trestné innosti a podílnictví, c) obchodu s lidmi, d) napomáhání p i nedovoleném p ekro ení státní hranice, nedovolené p eprav p es území státu a p i nedovoleném pobytu, e) pohlavním zneužívání d tí a d tské pornografii, f) nedovoleném obchodu s omamnými a psychotropními látkami, pokud t mito jednáními pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prosp ch a za tato jednání lze podle právního ádu lenského státu, který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, uložit trest odn tí svobody s horní hranicí trestní sazby nejmén p t let; u jednání uvedeného v písmenu b) posta í horní hranice trestní sazby nejmén ty i roky8a). (4) Podle tohoto oddílu se postupuje také p i uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného lenského státu ukládajícího propadnutí nebo zabrání majetku neuvedeného v odstavcích 2 a 3, pokud by bylo možné vyslovit propadnutí takového majetku v trestním ízení i podle právního ádu eské republiky. (5) Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, použijí se na postup p i p edání rozhodnutí soudu uvedeného v odstavci 1 (dále jen „rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání“) k uznání a výkonu do jiného lenského státu a na postup p i uznání a výkonu rozhodnutí soudu jiného lenského státu uvedeného v odstavcích 2 až 4 (dále jen „rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání“) p im en ustanovení oddílu sedmého. P íslušnost k uznání a výkonu § 460za (1) K ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání je dána p íslušnost soud eské republiky, pokud osoba, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, má na území eské republiky požadovaný majetek, anebo má na území eské republiky obvyklé bydlišt , nebo, jde-li o právnickou osobu, sídlo. P i ov ování, zda je dána p íslušnost soud eské republiky, se vychází ze skute ností uvedených v osv d ení8b) o vydání rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání a z vlastního provedeného šet ení, p ípadn též z dodate ných informací poskytnutých státem žádajícím o uznání a výkon takového rozhodnutí. (2) K ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání je p íslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází majetek, kterého se toto
rozhodnutí týká. Pokud se majetek nachází v obvodech více soud , je z t chto soud k ízení p íslušný krajský soud, který jako první obdržel nebo mu bylo postoupeno rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá. Pokud není z ejmé, kde na území eské republiky se nachází majetek odsouzeného nebo jiné osoby, který podléhá propadnutí nebo zabrání, je k ízení p íslušný krajský soud, v jehož obvodu je místo, na kterém se má majetek nacházet podle osv d ení8b) o vydání rozhodnutí, a není-li takové místo v osv d ení dostate n p esn uvedeno, je k ízení p íslušný krajský soud, v jehož obvodu má tato osoba obvyklé bydlišt nebo sídlo. (3) Byla-li do eské republiky soub žn zaslána dv nebo více rozhodnutí jiných lenských stát o propadnutí nebo zabrání týkající se téže osoby nebo totožného majetku, je k ízení o všech takových rozhodnutích p íslušný soud, který zahájil ízení o uznání a výkonu n kterého z takových rozhodnutí jiných lenských stát jako první. (4) Soud p íslušný podle odstavc 2 a 3 rozhoduje a iní opat ení i o všech souvisejících otázkách vykonávacího ízení. § 460zb (1) Bylo-li rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání zasláno soudu nebo jinému orgánu, který není k ízení o jeho uznání a výkonu p íslušný, postoupí je neprodlen p íslušnému soudu a sou asn o postoupení vyrozumí justi ní orgán jiného lenského státu, který mu rozhodnutí zaslal. (2) Pokud soud, kterému bylo zasláno nebo postoupeno rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, zjistí, že soudy eské republiky nejsou p íslušné k ízení o uznání a výkonu takového rozhodnutí, neprodlen o této skute nosti vyrozumí justi ní orgán jiného lenského státu, který mu takové rozhodnutí zaslal, a rozhodnutí mu vrátí. Zárove mu oznámí, že z tohoto d vodu nelze zaslané rozhodnutí na území eské republiky uznat a vykonat. (3) Nelze-li ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání zahájit nebo v n m nelze pokra ovat z d vodu, který není d vodem pro odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí, soud o této skute nosti vyrozumí p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu a požádá jej o vyjád ení, zda na uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí trvá. § 460zc Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti Pro ú ely ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání soud nezjiš uje, zda jde o in trestný podle práva eské republiky, bylo-li takové rozhodnutí vydáno pro jednání uvedené v § 412 odst. 2, za které lze ve stát , který takové rozhodnutí vydal, uložit trest odn tí svobody s horní hranicí trestní sazby nejmén t i roky. § 460zd Podmínky uznání a výkonu (1) Soud rozhodne bez zbyte ného odkladu ve ve ejném zasedání rozsudkem o tom, zda rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání uzná a vykoná, nebo zda
jeho uznání a výkon odmítne. Nejde-li o p ípad uvedený v § 460zb, nebo není-li dán d vod pro odmítnutí nebo odložení uznání a výkonu takového rozhodnutí, soud rozhodne o jeho uznání a zárove rozhodne, že se uznané rozhodnutí vykoná. O svém rozhodnutí soud bez zbyte ného odkladu vyrozumí p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu; v p ípad odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí uvede d vody odmítnutí. Rozhodne-li soud o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, spolu se zasláním svého rozhodnutí požádá p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu, aby jej bez odkladu informoval, který orgán je p íslušný ke sdílení propadlého nebo zabraného majetku. (2) Rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání soud doru í odsouzenému nebo jiné osob , jejíž majetek na základ uznaného rozsudku podléhá propadnutí nebo zabrání, a státnímu zástupci. Odvoláním nelze napadnout d vody, pro které bylo rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání vydáno. O podání odvolání a o výsledku ízení o odvolání soud vyrozumí p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu. (3) Soud rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud a) skutek vedoucí k vydání takového rozhodnutí není trestným inem podle právního ádu eské republiky, pokud nejde o jednání uvedená v § 460zc; v p ípad trestných in týkajících se daní, poplatk , cel nebo m ny nelze uznání a výkon takového rozhodnutí odmítnout pouze z toho d vodu, že právní p edpisy eské republiky neukládají tentýž druh daní, poplatk a cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatk , cel a m ny jako právní p edpisy státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, b) trestní stíhání je nep ípustné z d vod uvedených v § 11 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 4, c) majetek, jehož propadnutí nebo zabrání je požadováno, nepodléhá podle jiných právních p edpis propadnutí nebo zabrání, d) rozhodnutí bylo vydáno pro skutek, jehož pachatelem je osoba, která požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, e) výkonu takového rozhodnutí brání práva t etích osob, které dot ený majetek získaly v dobré ví e, f) z osv d ení vyplývá, že ízení vedoucí k vydání takového rozhodnutí se konalo v nep ítomnosti osoby, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, jakož i v nep ítomnosti jejího právního zástupce, a tato osoba bu nebyla osobn nebo prost ednictvím svého právního zástupce o ízení vyrozum na, nebo se nevzdala opravného prost edku proti takovému rozhodnutí, nevzala jej zp t, nebo jiným zp sobem nevyjád ila, že opravný prost edek nepodá, g) propadnutí nebo zabrání majetku je požadováno na základ jiného rozhodnutí než rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání uvedeného v § 460z odst. 2 až 4, h) majetek, jehož propadnutí nebo zabrání je požadováno, již propadl nebo byl zabrán, ztratil se, byl zni en nebo jej nelze nalézt na míst uvedeném v osv d ení 8b) o vydání takového
rozhodnutí nebo takové místo není v osv d ení uvedeno dostate n p esn ,
i) trest nebo ochranné opat ení týkající se propadnutí nebo zabrání majetku, jež byly uloženy rozhodnutím jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání majetku, již byly zcela vykonány v jiném stát nebo osoba, v i níž rozhodnutí sm uje, požadovanou ástku v jiném stát dobrovoln uhradila, j) osob , jejíž majetek má propadnout nebo být zabrán, byla ve stát , který žádá o uznání a výkon rozhodnutí, ud lena milost, amnestie, nebo v tomto jiném státu bylo vydáno jiné rozhodnutí nebo opat ení i nastala skute nost, v jejímž d sledku se rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, stalo nevykonatelným, nebo k) uznání a výkon takového rozhodnutí by byl v rozporu se zájmy eské republiky chrán nými v § 377. (4) Soud m že rozhodnout o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí a zabrání, jde-li o rozhodnutí a) vydané pro skutek spáchaný na území eské republiky nebo mimo území eské republiky na palub lodi nebo letadla, které jsou registrovány v eské republice, b) vydané pro skutek spáchaný mimo území eské republiky a státu, který o uznání a výkon rozhodnutí žádá, a podle právního ádu eské republiky nelze takový skutek trestn stíhat, c) uvedené v § 460z odst. 3, a to v rozsahu, v jakém nelze vyslovit propadnutí takového majetku v obdobném trestním ízení vedeném v eské republice, nebo d) uvedené v § 460z odst. 4. (5) Je-li dán d vod pro odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání uvedený v odstavci 3 písm. b), e), f), g), h) nebo i) nebo v odstavci 4 písm. a) nebo b), soud si p ed rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu takového rozhodnutí vždy vyžádá stanovisko p íslušného justi ního orgánu jiného lenského státu, zejména za ú elem opat ení si všech pot ebných informací pro své rozhodnutí; v p ípad pot eby jej m že požádat o neprodlené zaslání dodate ných podklad a dopln ní. P ed vydáním rozhodnutí o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání z jiného d vodu si soud m že vyžádat stanovisko p íslušného justi ního orgánu jiného lenského státu nebo jiné podklady, pokud je považuje za pot ebné pro ú ely rozhodnutí. (6) V p ípad , že je soud p ed uznáním rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání informován o tom, že trest nebo ochranné opat ení týkající se propadnutí nebo zabrání majetku uložené rozhodnutím, o jehož uznání a výkon se žádá, byly již áste n vykonány v jiném stát , nebo o jiné skute nosti, v jejímž d sledku se rozhodnutí, o jehož uznání a výkon se žádá, stalo z ásti nevykonatelným, rozhodne soud o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud jde o zbylou výši trestu nebo ochranného opat ení. P ed rozhodnutím si soud vyžádá stanovisko p íslušného justi ního orgánu jiného lenského státu; v p ípad pot eby m že soud požádat o neprodlené zaslání pot ebných dodate ných podklad a dopln ní.
§ 460ze Osv d ení Soud dále rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud k tomuto rozhodnutí není p ipojeno osv d ení 8b) o vydání takového rozhodnutí, toto osv d ení je neúplné, zjevn neodpovídá obsahu rozhodnutí, k n muž je p ipojeno, nebo není p eložené do eského jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osv d ení podle prohlášení eské republiky8c) p ijmout. P ed rozhodnutím o odmítnutí uznání a výkonu zaslaného rozhodnutí soud vždy vyzve p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu, aby mu ve lh t jím stanovené zaslal osv d ení8b), jeho opravené zn ní nebo p eklad osv d ení do p íslušného jazyka. Zárove jej upozorní, že pokud osv d ení nezašle ve stanovené lh t , aniž by uvedl podstatné d vody, pro které tak nemohl u init, rozhodne o odmítnutí uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání. § 460zf M nový p epo et Je-li p edm tem propadnutí nebo zabrání pen žitá ástka, soud v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání její výši p epo te z cizí m ny na eskou m nu podle kursu devizového trhu vyhlášeného eskou národní bankou ke dni, kdy bylo uznané rozhodnutí vydáno. § 460zg Soub h rozhodnutí jiných lenských stát (1) Vede-li soud soub žn ízení o uznání a výkonu dvou nebo více rozhodnutí jiných lenských stát požadujících propadnutí nebo zabrání téže v ci nebo jiné majetkové hodnoty nebo požadujících propadnutí nebo zabrání pen žité ástky téže osoby, jejíž majetek není dostate ný k výkonu všech rozhodnutí jiných lenských stát , soud rozhodne, které rozhodnutí jiných lenských stát o propadnutí nebo zabrání uzná a vykoná a které odmítne. O svém rozhodnutí vyrozumí p íslušné justi ní orgány jiných lenských stát . (2) P ed rozhodnutím podle odstavce 1 soud zváží všechny rozhodné okolnosti, jež jsou mu známy, zejména práva poškozených, závažnost a místo spáchání trestných in a data vydání a doru ení rozhodnutí jiných lenských stát o propadnutí nebo zabrání. P i rozhodování dále p ihlédne zejména k tomu, zda dot ený majetek byl zajišt n v n kterém z trestních ízení, pro jejichž ú ely je žádáno o uznání a výkon rozhodnutí. § 460zh Odklad uznání a výkonu (1) Soud m že odložit uznání a výkon rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, pokud a) získané informace nasv d ují tomu, že vzhledem k soub žnému výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání ve více státech by celková pen žitá ástka získaná výkonem uznaného rozhodnutí ve více státech mohla p evýšit ástku uvedenou v takovém rozhodnutí, b) jeho uznání a výkon by mohly narušit trestní ízení vedené v eské republice, nebo
c) v eské republice již je vedeno jiné ízení, o kterém lze p edpokládat, že povede k propadnutí, zabrání, exekuci nebo k jinému trvalému odn tí majetku, jehož propadnutí nebo zabrání je jiným lenským státem požadováno. (2) Jakmile pomine d vod odložení uznání, soud pokra uje v ízení o uznání rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání. (3) Soud neprodlen informuje p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu o odložení uznání a výkonu rozhodnutí podle odstavce 1, jakož i o d vodech a p edpokládané délce trvání tohoto odložení, stejn jako o tom, že d vody k odložení výkonu pominuly a rozhodnutí bylo uznáno a vykonáno. § 460zi Výkon trestu a ochranného opat ení (1) P i výkonu trestu nebo ochranného opat ení uloženého v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání se postupuje obdobn podle ustanovení hlavy dvacáté první. Není-li to z ejmé z rozsudku, vyrozumí p edseda senátu organiza ní složku státu, které podle jiného právního p edpisu p ísluší hospoda ení s majetkem státu, o tom, že se jedná o majetek propadlý nebo zabraný na žádost jiného lenského státu, a uvede, kdy rozsudek nabyl právní moci. Zárove tuto organiza ní složku informuje o tom, kterému orgánu jiného lenského státu má organiza ní složka p íslušnou ást sdíleného majetku podle § 460zj zaslat. (2) Soud bez zbyte ného odkladu vyrozumí p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu o všech skute nostech, které brání výkonu trestu nebo ochranného opat ení uloženého v rozsudku o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání. (3) Soud dále neprodlen vyrozumí p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání požadovaného majetku a zárove jej upozorní, že nebude-li ve lh t t í m síc od právní moci rozhodnutí o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu informován o d vodu bránícímu propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho ásti, s takovým majetkem bude dále nakládáno jako s majetkem eské republiky v souladu s jejím právním ádem a v p ípad , že by došlo k vyplacení náhrady škody vzniklé odsouzenému nebo jiné osob propadnutím nebo zabráním požadovaného majetku, bude eská republika požadovat úhradu ástky, kterou vyplatila jako náhradu škody takové osob . (4) Informuje-li p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu v t ím sí ní lh t uvedené v odstavci 3 o d vodu bránícímu propadnutí nebo zabrání majetku nebo jeho ásti, zejména že trest nebo ochranné opat ení, jež byly uloženy rozhodnutím jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání majetku, již byly zcela nebo z ásti vykonány v jiném stát nebo osoba, v i níž rozhodnutí sm uje, požadovanou ástku dobrovoln uhradila, soud o této skute nosti neprodlen informuje organiza ní složku státu uvedenou v odstavci 1. Následn soud rozsudkem zruší sv j p edchozí rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání. V p ípad , že se uvád ný d vod vztahuje jen na ást propadlého nebo zabraného majetku, soud po zrušení svého p edchozího rozhodnutí rozhodne o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání ve zbylém rozsahu. Zrušující rozsudek a p ípadn též nový rozsudek o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání ve zbylém rozsahu soud doru í
odsouzenému nebo jiné osob , jejíž majetek na základ uznaného rozsudku propadl nebo byl zabrán, státnímu zástupci, organiza ní složce státu uvedené v odstavci 1 a p íslušnému justi nímu orgánu jiného lenského státu. (5) Vyrozumí-li p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu soud ješt p ed skon ením t ím sí ní lh ty uvedené v odstavci 3 o tom, že není dán d vod bránící propadnutí nebo zabraní takového majetku nebo jeho ásti, soud o této skute nosti neprodlen informuje organiza ní složku státu uvedenou v odstavci 1. § 460zj Sdílení propadlého a zabraného majetku s jiným lenským státem (1) Propadly-li nebo byly-li zabrány na základ uznaného rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání pen žní prost edky v ástce do 10 000 EUR, tato ástka z stává eské republice. (2) Propadly-li nebo byly-li zabrány na základ uznaného rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání pen žní prost edky v ástce vyšší než 10 000 EUR, polovina této ástky z stává eské republice a polovina p ipadá jinému lenskému státu, který vydal rozhodnutí, jež bylo uznáno a vykonáno. (3) V c nebo jiná majetková hodnota neuvedená v odstavcích 1 a 2, která propadla nebo byla zabrána na základ uznaného rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, se prodá, pokud není sou ástí národního kulturního pokladu eské republiky nebo jiného státu. Ohledn ástky získané prodejem se postupuje obdobn podle odstavc 1 a 2. (4) Pokud v c nebo jinou majetkovou hodnotu nelze vzhledem k její povaze nebo z jiných d vod prodat, z stává eské republice. S v cí, která je kulturním statkem jiného lenského státu, se naloží podle jiného právního p edpisu. (5) Náklady ízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání hradí eská republika. (6) Ustanovení odstavc 1 až 5 se užijí, nedohodne- li se eská republika s jiným lenským státem ohledn sdílení majetku nebo úhrady náklad ízení jinak. K uzav ení dohody je za eskou republiku p íslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzav ení takové dohody m že Ministerstvu financí podat i soud, který uznal a vykonal rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání. (7) S propadlým nebo zabraným majetkem, který je p edm tem sdílení, nakládá, zejména jej zasílá p íslušnému orgánu jiného lenského státu, organiza ní složka státu, které podle jiného právního p edpisu p ísluší hospoda ení s majetkem státu. § 460zk Zaslání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jiného lenského státu (1) Je-li to zapot ebí pro zajišt ní ádného výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, m že soud, který takové rozhodnutí vydal, zaslat toto rozhodnutí p íslušnému justi nímu orgánu jiného lenského státu za ú elem jeho uznání a výkonu, pokud lze d vodn p edpokládat, že osoba, jejíž majetek podléhá propadnutí nebo zabrání, má v tomto stát
požadovaný majetek. Není-li známo, ve kterém stát má dot ená osoba takový majetek, lze rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zaslat do jiného lenského státu, ve kterém má tato osoba obvyklé bydlišt nebo sídlo. (2) Soud m že rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zaslat do více lenských stát , pokud takové rozhodnutí a) ukládá propadnutí nebo zabrání v cí nebo majetkových hodnot, o nichž lze d vodn p edpokládat, že se nacházejí ve více lenských státech, b) ukládá propadnutí nebo zabrání v ci nebo jiné majetkové hodnoty, o které se vede soudní ízení ve více státech, c) ukládá propadnutí nebo zabrání v ci nebo majetkové hodnoty, o které lze d vodn p edpokládat, že se nachází v jednom z více lenských stát , nebo d) ukládá propadnutí nebo zabrání pen žních prost edk a pen žní prost edky v p íslušné výši nebyly pro tyto ú ely v jiném lenském státu zajišt ny. (3) Rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání zašle soud p íslušnému justi nímu orgánu jiného lenského státu spolu s osv d ením8b) p eloženým do ú edního jazyka nebo jednoho z ú edních jazyk jiného lenského státu, který je žádán o uznání a výkon takového rozhodnutí, nebo do jazyka, v n mž tento stát osv d ení podle svého prohlášení8c) p ijímá. Soud zárove uvede, jaké organiza ní složce státu, které podle jiného právního p edpisu p ísluší hospoda ení s majetkem státu, má být p edána ást sdíleného majetku, bude-li rozhodnutí v jiném lenském stát uznáno a vykonáno. Zasílá-li soud rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání za ú elem jeho uznání a výkonu do více lenských stát , vyrozumí o této skute nosti všechny dot ené státy. (4) Zaslání rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jiného lenského státu nebrání výkonu takového rozhodnutí v eské republice. § 460zl Informa ní povinnost (1) Na žádost p íslušného justi ního orgánu jiného lenského státu poskytne soud dodate né informace a dopln ní pot ebné pro ú ely uznání a výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. (2) Zaslal-li soud rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání do jednoho nebo více lenských stát a na základ zjišt ných informací se d vodn domnívá, že takové rozhodnutí již bylo nebo v nejbližší dob bude zcela nebo z ásti vykonáno v eské republice nebo v jiném lenském stát , neprodlen o této skute nosti vyrozumí p íslušné justi ní orgány ostatních lenských stát , v etn p edpokládaného rozsahu výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. Tyto státy soud neprodlen informuje i o skute nosti, že k p edpokládanému výkonu rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání v eské republice nebo uvedeném lenském stát nedošlo nebo k n mu došlo v jiném rozsahu. (3) Soud neprodlen informuje p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu, jemuž zaslal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání za ú elem uznání a výkonu, o tom, že
odsouzenému byla v eské republice ud lena milost nebo amnestie, nebo o jiném rozhodnutí, opat ení i skute nosti, v jejichž d sledku se takové rozhodnutí stalo nevykonatelným nebo vykonatelným jen áste n . § 460zm Sdílení majetku propadlého nebo zabraného v jiném lenském stát (1) Majetek, který propadl nebo byl zabrán v jiném lenském stát na základ rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, sdílí eská republika s tímto státem zp sobem stanoveným právním ádem tohoto jiného lenského státu, pokud se nedohodnou jinak. (2) K uzav ení dohody s jiným lenským státem o sdílení majetku, který propadl nebo byl zabrán v tomto stát na základ rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, je za eskou republiku p íslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzav ení takové dohody m že Ministerstvu financí podat i soud, který vydal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání. (3) Jakmile p íslušný justi ní orgán jiného lenského státu vyrozumí soud o tom, že jeho rozhodnutí uznal a vykonal, soud tuto skute nost neprodlen sd lí organiza ní složce státu, které podle jiného právního p edpisu p ísluší hospoda ení s majetkem státu. Tato organiza ní složka p evezme majetek sdílený s jiným lenským státem. Spole ná ustanovení § 460zn (1) Ministerstvo spravedlnosti uhradí na žádost lenského státu, který uznal a vykonal rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, jím požadovanou ástku vyplacenou jako náhradu škody za podmínek, že a) škoda, kterou lenský stát uhradil podle svých vnitrostátních p edpis takové osob , byla zp sobena v d sledku vydaného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, b) žádost lenského státu o proplacení jím uhrazené škody nebo dokumenty k ní p ipojené obsahují výši vyplacené náhrady škody, jejíž uhrazení je požadováno, její od vodn ní a údaje o orgánu p íslušném k p ijetí úhrady, v etn bankovního spojení za ú elem poukázání požadované ástky nebo požadavku na jiný zp sob provedení úhrady, c) k žádosti lenského státu je p ipojeno pravomocné rozhodnutí p íslušného orgánu tohoto lenského státu o náhrad škody. (2) V p ípad , že žádost lenského státu neobsahuje pot ebné údaje, vyzve Ministerstvo spravedlnosti p íslušný orgán lenského státu k jejímu dopln ní a stanoví mu k tomu p im enou lh tu. P itom jej vždy upozorní, že nevyhoví-li p íslušný orgán lenského státu této výzv ve stanovené lh t , aniž by uvedl podstatné d vody, pro které tak nemohl u init, Ministerstvo spravedlnosti žádost odmítne. (3) Ministerstvo spravedlnosti neproplatí lenskému státu náhradu škody, která nebyla ani z ásti zp sobena nesprávným ú edním postupem orgán eské republiky. § 460zo
(1) Ministerstvo spravedlnosti m že žádat po jiném lenském státu, jehož rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání bylo v eské republice uznáno, úhradu ástky, kterou vyplatilo jako náhradu škody v p ípad , že a) vzniklá škoda byla zp sobena v d sledku vydaného rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, b) Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo osob , v i níž sm ovalo uznané rozhodnutí jiného lenského státu o propadnutí nebo zabrání, náhradu škody podle jiného právního p edpisu. (2) Nárok na proplacení vyplacené náhrady škody podle odstavce 1 se uplat uje formou žádosti k p íslušnému orgánu jiného lenského státu v souladu s právními p edpisy a požadavky tohoto státu. Nejsou-li požadavky jiného lenského státu ohledn náležitostí žádosti známy, uvede se v žádosti nebo k ní p ipojených dokumentech výše vyplacené náhrady škody a její od vodn ní, údaje o orgánu p íslušném k p ijetí úhrady, v etn bankovního spojení za ú elem poukázání požadované ástky nebo požadavku na jiný zp sob provedení úhrady, a p ípadn další údaje pot ebné k úhrad . (3) Po jiném lenském stát nelze požadovat úhradu vyplacené náhrady škody, pokud byla zp sobena výlu n nesprávným postupem orgán eské republiky. § 460zp Ministerstvo spravedlnosti poskytne na základ žádosti soudu sou innost p i zjiš ování pot ebných informací, zejména p i zjišt ní p íslušného justi ního orgánu jiného lenského státu, kterému má být zasláno rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, nebo p i ov ení podmínek stanovených právním ádem tohoto jiného lenského státu pro uznání a výkon takového rozhodnutí. ÁST PÁTÁ P echodná a záv re ná ustanovení § 461 Od 1. ervence 1990 lze p edpis o trestním ízení platných p ed tímto dnem užít jen v mezích ustanovení této ásti. § 462 (1) Na ízení o p e inu ve v cech, v nichž byl soudu doru en návrh na potrestání p ed 1. ervencem 1990, se užije p edpis platných p ed tímto dnem. (2) Na výkon trestu nápravného opat ení uloženého p ed 1. ervencem 1990 se užije p edpis platných p ed tímto dnem. (3) Trestní p íkazy vydané p ed 1. ervencem 1990 se ídí dosavadními p edpisy. § 463
(1) Na ízení o obnov trestního ízení, které bylo pravomocn skon eno p ed po átkem ú innosti tohoto zákona, užije se ustanovení tohoto zákona. Podmínky pro povolení obnovy se však v takovém p ípad posuzují podle zákona, který je pro obvin ného p ízniv jší. (2) Jestliže rozhodnutí, proti n muž sm uje návrh na obnovu, vydal v prvním stupni soud již neexistující, rozhoduje o návrhu na obnovu ten soud, který by byl podle tohoto zákona v cn a místn p íslušný; jestliže rozhodoval v prvním stupni bývalý státní soud, rozhoduje o návrhu na obnovu krajský (vyšší vojenský) soud, který by byl podle tohoto zákona ve v ci místn p íslušný.*) -------------------*) Pozn. ASPI - v úplném zn ní . 69/1994 Sb. nejsou uvedena ustanovení o vojenských soudech. § 464 (1) Krajský soud je p íslušný konat v prvním stupni ízení též o inech trestných podle p edpis d íve ú inných, které svou povahou a závažností odpovídají trestným in m uvedeným v § 17. (2) Rozhodnutí a opat ení týkající se výkonu rozsudk vyhlášených Nejvyšším soudem jako soudem prvního stupn iní krajský soud v Praze a v oboru vojenského soudnictví ten vyšší vojenský soud, jejž ur í ministr spravedlnosti.*) -------------------*) Pozn. ASPI - v úplném zn ní . 69/1994 Sb. nejsou uvedena ustanovení o vojenských soudech. § 465 (1) Rozhodnutí o tom, že se nevykoná trest uložený za in, který v d sledku zm ny trestního zákona již není trestným inem, u iní soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (2) Rozhodnutí o tom, že se pom rn zkrátí úhrnný nebo souhrnný trest uložený za in, který v d sledku zm ny trestního zákona již není trestným inem, a jiný sbíhající se trestný in, u iní ve ve ejném zasedání soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (3) Byl-li trest smrti uložený p ed 1. ervencem 1990 zm n n v trest odn tí svobody, rozhodne o zp sobu jeho výkonu ve ve ejném zasedání soud, který ve v ci rozhodl v prvním stupni. (4) Proti rozhodnutí podle odstavc 1 až 3 je p ípustná stížnost, jež má odkladný ú inek. § 466
Státní zastupitelství prošet uje podn ty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošet ení je p íslušné státní zastupitelství bezprost edn nad ízené státnímu zastupitelství, které bylo v p vodním ízení ve v ci inné v posledním stupni. Po prošet ení státní zastupitelství p edloží ministru spravedlnosti stanovisko, v n mž navrhne bu podn t odložit, nebo podat stížnost pro porušení zákona. § 467 Zákon . 64/1956 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), se zrušuje. § 468 Ministr spravedlnosti m že stanovit, které jednoduché úkony sv ené podle tohoto zákona p edsedovi senátu m že vykonávat jiný pracovník soudu. § 468a Jednoduchá rozhodnutí a úkony sv ené státnímu zástupci m že v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem9) vydávat, provád t a init v souvislosti s nimi p íslušná administrativní opat ení vyšší ú edník státního zastupitelství. Za podmínek stanovených zákonem m že init jednotlivé úkony asistent státního zástupce. § 469 Ministerstvo spravedlnosti se zmoc uje, aby vyhláškou vydalo jednací ád pro okresní a krajské soudy. § 470 zrušen § 471 Tento zákon nabývá ú innosti dnem 1. ledna 1962. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Široký v. r. Vybraná ustanovení novel l.II zákona . 265/2001 Sb. Záv re ná a p echodná ustanovení k ásti první 1. P íslušnost k ízení ve v cech, v nichž byla podána obžaloba p ed ú inností tohoto zákona, se posoudí podle dosud platných p edpis ; to neplatí pro další ízení v takové v ci, jestliže ji soud za ú innosti tohoto zákona pravomocn vrátil státnímu zástupci k došet ení.
2. Trestní stíhání zahájené p ed ú inností tohoto zákona má stejné ú inky, jako trestní stíhání zahájené podle tohoto zákona. 3. Protokolujícím ú edníkem je zam stnanec soudu s nejmén jednoletou praxí p i protokolaci, který složil odbornou zkoušku stanovenou pro protokolujícího ú edníka ur enou Ministerstvem spravedlnosti. Od 1. ledna 2004 m že v hlavním lí ení a ve ejném zasedání provád t protokolaci jen vyšší soudní ú edník nebo protokolující ú edník s využitím zvukového záznamu. 4. Ve v cech, kde vazba zapo ala p ede dnem ú innosti tohoto zákona, za nou b žet lh ty, v nichž je t eba rozhodnout o dalším trvání vazby, až ode dne ú innosti tohoto zákona; tím není dot eno ustanovení o p ípustném trvání vazby. 5. Z vykonávání úkon trestního ízení je vylou en soudce, jestliže byl v projednávané v ci inný jako vyšet ovatel. 6. Stížnost pro porušení zákona m že ministr spravedlnosti podat za podmínek stanovených trestním ádem i proti pravomocnému rozhodnutí vyšet ovatele u in nému p ede dnem ú innosti tohoto zákona. 7. Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou výši odm ny za odborné vyjád ení podané na žádost orgán inných v trestním ízení. 8. Pravomoc k vyšet ování trestných in p íslušník Policie eské republiky a p íslušník Bezpe nostní informa ní služby (§ 161 odst. 3 a 4, § 179a odst. 3) ve v cech, kde trestní stíhání bylo zahájeno p ede dnem ú innosti tohoto zákona, se ídí dosavadní právní úpravou. l. II zákona . 283/2004 Sb. P echodné ustanovení Lh ta šesti m síc uvedená v § 81 odst. 2 trestního ádu, ve zn ní tohoto zákona, po ne b žet od prvního dne kalendá ního m síce následujícího po dni nabytí ú innosti tohoto zákona. l. II zákona . 539/2004 Sb. P echodná ustanovení k ásti první 1. ízení o vydání do ciziny zahájená p ede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona se dokon í podle oddílu druhého hlavy dvacáté páté, ve zn ní tohoto zákona. 2. Ustanovení oddílu t etího hlavy dvacáté páté se nepoužijí na p edání ob ana eské republiky z eské republiky do jiného lenského státu Evropské unie, pokud spáchal trestný in p ed dnem nabytí ú innosti tohoto zákona. V t chto p ípadech se postupuje podle ustanovení § 391 až 402, ve zn ní tohoto zákona.
3. Ustanovení § 403 až 422 se nepoužijí pro p edání osob z Francouzské republiky pro trestné iny spáchané p ed 1. listopadem 1993 a pro p edání osob z Italské republiky a Rakouské republiky pro trestné iny spáchané p ed 7. srpnem 2002. V t chto p ípadech se postupuje podle ustanovení § 383 až 390. l.II zákona . 253/2006 Sb. P echodné ustanovení ízení v eské republice o zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku v jiném lenském stát Evropské unie, nebo ízení o uznání p íkazu k zajišt ní majetku nebo d kazního prost edku na území eské republiky, který vydal justi ní orgán jiného lenského státu Evropské unie, zahájená a neskon ená p ed dnem nabytí ú innosti tohoto zákona, se dokon í podle oddílu osmého hlavy dvacáté páté. l. III zákona . 170/2007 Sb. P echodné ustanovení Do doby, než bude možné prost ednictvím Schengenského informa ního systému p edávat všechny údaje odpovídající náležitostem evropského zatýkacího rozkazu uvedeným v § 405 trestního ádu, má záznam po ízený na žádost vystavujícího justi ního orgánu lenského státu v Schengenském informa ním systému za ú elem zat ení a p edání osoby stejné ú inky jako evropský zatýkací rozkaz. Záznam má tyto ú inky pouze do doby doru ení písemného originálu evropského zatýkacího rozkazu státu, v n mž se nachází osoba, jež má být p edána. § 62 zákona . 129/2008 Sb. P echodné ustanovení k ásti t etí Výkon dosud nevykonaného ochranného lé ení, které bylo uloženo p ed nabytím ú innosti tohoto zákona, se dokon í podle dosavadních právních p edpis . l. II zákona . 457/2008 Sb. P echodná ustanovení 1. ízení o vydání do ciziny zahájená p ed dnem nabytí ú innosti tohoto zákona se dokon í podle zákona . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní ú inném do dne nabytí ú innosti tohoto zákona; na odložení vydání, do asné p edání, p edb žnou a vydávací vazbu se i v t chto ízeních použijí ustanovení zákona . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní ú inném ode dne nabytí ú innosti tohoto zákona. 2. Nachází-li se osoba, o jejíž vydání jde, ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona, ve vydávací vazb a ministr spravedlnosti dosud nerozhodl o povolení vydání této osoby do cizího státu podle § 399 zákona . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní ú inném do dne nabytí ú innosti tohoto zákona, vydávací vazba se ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona p em uje na vazbu p edb žnou.
3. Nachází-li se osoba, o jejíž vydání jde, ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona, ve vydávací vazb a ministr spravedlnosti již rozhodl o povolení vydání této osoby do cizího státu podle § 399 zákona . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní ú inném do dne nabytí ú innosti tohoto zákona, lh ta pro trvání vydávací vazby podle § 400b odst. 4 zákona . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní ú inném ode dne nabytí ú innosti tohoto zákona, po íná b žet ode dne nabytí ú innosti tohoto zákona. 4. Bylo-li p ed dnem nabytí ú innosti tohoto zákona rozhodnuto o odložení vydání osoby do cizího státu, takové rozhodnutí pozbývá své právní ú inky ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona. 5. ízení o p edání do jiného lenského státu Evropské unie na základ evropského zatýkacího rozkazu zahájená p ed dnem nabytí ú innosti tohoto zákona, se dokon í podle zákona . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním (trestní ád), ve zn ní ú inném do dne nabytí ú innosti tohoto zákona. ____________________ 1) § 58 odst. 5 zákona . 412/2005 Sb., o ochran utajovaných informací a o bezpe nostní zp sobilosti. 1a) Zákon . 412/2005 Sb. 1b) Zákon . 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokument . 2) Vyhláška ministerstva spravedlnosti eské republiky . 270/1990 Sb., o odm nách advokát a komer ních právník za poskytování právní pomoci, ve zn ní pozd jších p edpis . 3) Zákon . 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty. 3a) § 11 odst. 1 a § 15 zákona . 85/1996 Sb., o advokacii, ve zn ní pozd jších p edpis . 4) Zákon . 325/1999 Sb., o azylu a o zm n zákona . 283/1991 Sb., o Policii eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis , (zákon o azylu), ve zn ní pozd jších p edpis . 5) § 15a zákona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na území eské republiky a o zm n n kterých zákon , ve zn ní zákona . 217/2002 Sb., zákona . 161/2006 Sb. a zákona . 428/2005 Sb. 6) Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplat ování zásady vzájemného uznávání pen žitých trest a pokut. 7) P íloha rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplat ování zásady vzájemného uznávání pen žitých trest a pokut. 8) lánek 16 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplat ování zásady vzájemného uznávání pen žitých trest a pokut.
8a) lánky 2 a 3 rámcového rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnos a majetku z trestné innosti a nástroj trestné innosti. 8b) P íloha rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. íjna 2006 o uplat ování zásady vzájemného uznávání p íkaz ke konfiskaci. 8c) lánek 19 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. íjna 2006 o uplat ování zásady vzájemného uznávání p íkaz ke konfiskaci. 9) Zákon . 121/2008 Sb., o vyšších soudních ú ednících a vyšších ú ednících státního zastupitelství a o zm n souvisejících zákon . 10) Zákon . 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o zm n zákona . 283/1991 Sb., o Policii eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis , (zákon o cestovních dokladech), ve zn ní pozd jších p edpis .
