Základní škola Dobřany, příspěvková organizace tř. 1. máje 618, 334 41 Dobřany Čj.: 575/16 ŠKOLNÍ ŘÁD I. Práva a povinnosti žáků. Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků. Pravidla vzájemných vztahů mezi žáky, zákonnými zástupci žáků a zaměstnanci školy. 1. Žáci a žákyně (dále jen žáci; příp. žák) mohou vhodnou formou vyjádřit své názory a připomínky k veškerému dění ve škole buď sami, prostřednictvím představitelů třídní samosprávy nebo zákonných zástupců (dále jen rodiče). 2. Kázeň ve škole je zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností. 3. Domnívají-li se žáci, že jsou jejich práva potlačována, mají možnost požádat osobně či prostřednictvím svých rodičů o pomoc kteréhokoli pedagogického pracovníka školy, včetně výchovné poradkyně či ředitele školy, případně jinou školskou či neškolskou instituci. 4. Žáci, rodiče, zaměstnanci a zaměstnankyně školy (dále jen zaměstnanci školy) mezi sebou komunikují zdvořile a dle pravidel slušného chování. Žáci jsou povinni zdravit ve škole jako první všechny dospělé osoby a mimo školu všechny zaměstnance školy. 5. Žáci speciálních tříd při Psychiatrické nemocnici v Dobřanech nejsou tzv. kmenovými žáky školy, tento školní řád se na ně vztahuje po dobu jejich vzdělávání v uvedených třídách. Žák je zařazen do školy dnem přijetí do nemocnice na základě písemného souhlasu zákonných zástupců žáka. Pracovníci nemocnice předají škole informace o žákovi - pokud je to možné - ještě před nástupem žáka do školy. Škola si vyžádá žákovu dokumentaci od jeho kmenové školy. Žákova výuka ve škole končí dnem ukončení jeho hospitalizace. Byl-li jeho pobyt v nemocnici delší než 14 dní, odesílá naše škola kmenové škole žáka osobní záznam.
1. 2.
3.
4. 5. 6. 7. 8. 9.
II. Provoz a vnitřní režim školy a) Výuka. Pobyt žáků ve škole. Žáci jsou povinní účastnit se výuky stanovené rozvrhem, včetně nepovinných předmětů a zájmových útvarů organizovaných školou, pokud se na ně přihlásili. Školou se (pro potřeby školního řádu) rozumí všechny prostory, v nichž probíhá výuka a další činnosti organizované školou (např. stravování, školní družina, zájmové činnosti apod.), a to bez ohledu na jejich provozovatele (např. sportovní hala apod.). Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování a plní úkoly a pokyny zadané vyučujícím v rámci výuky. V případě nepřítomnosti žáka ve škole je jeho povinností doplnit si zameškané učivo, a to bezprostředně po návratu do školy. Při některých činnostech či v některých prostorách a zařízeních školy se žáci řídí dalšími řády či pravidly, s nimiž je seznámí pedagogičtí pracovníci školy. Pro akce pořádané školou (exkurze, školní výlet, lyžařský kurz, kurz plavání, ekokurz apod.) budou vedoucím akce stanovena doplňující pravidla. Žáci jsou povinni při pobytu ve škole a na akcích pořádaných školou respektovat pokyny kteréhokoli zaměstnance školy. Žáci před ukončením výuky / pobytu ve škole neopustí školu bez souhlasu vyučujícího. V době mimo vyučování není žákům povoleno zdržovat se v prostorách a v areálu školy bez souhlasu učitele, který by nad nimi zároveň vykonával dohled. Výuka ve škole pro žáka speciální třídy začíná předáním žáka pracovníkem nemocnice zaměstnanci školy a končí předáním žáka učitelem vychovatelce školní družiny nebo pracovníkovi nemocnice.
b) Způsob omlouvání nepřítomnosti ve výuce. 1. Rodiče žáka jsou povinni omluvit déletrvající nepřítomnost žáka do tří dnů třídnímu učiteli / učitelce (dále jen třídnímu učiteli) a sdělit důvod nepřítomnosti. 2. Žák je povinen omluvit třídnímu učiteli svou nepřítomnost ve škole bezprostředně po návratu do školy omluvenkou v žákovské knížce. Omluvenku potvrdí rodiče podpisem. Při
neomluvení žákovy nepřítomnosti ve škole do 14 dnů po jejím ukončení bude školou považována za neomluvenou. 3. V odůvodněných případech bude škola požadovat od rodičů žáka lékařské či jiné potvrzení žákovy nepřítomnosti ve škole. 4. Vědí-li rodiče o žákově nepřítomnosti předem (lékařská vyšetření, rodinné důvody, účast na soutěžích apod.), jsou povinni sdělit tuto skutečnost třídnímu učiteli a požádat o uvolnění. Třídní učitel rozhodne o uvolnění žáka své třídy na jeden vyučovací den. Pokud rodiče předpokládají nepřítomnost žáka ve škole delší než 1 den, požádají písemně příslušného zástupce / vedoucího učitele speciálních tříd o uvolnění žáka z výuky, a to nejméně 2 týdny předem. Při rozhodnutí o uvolnění žáka bude přihlédnuto k jeho prospěchu a chování. 5. Při náhlé zdravotní nevolnosti požádá žák třídního, příp. jiného, učitele o vyrozumění rodičů. c) Šatny. Odkládání osobních věcí. 1. Šatny 1. a 2. stupně se pro žáky ráno otevírají v 7.25 hodin a uzavírají v 7.40 hodin. Při odpoledním vyučování se tyto šatny otevírají ve 13.10 hodin, uzavírají se ve 13.25 hod. Při jiném čase zahájení a ukončení činnosti žáků ve škole zajistí otevření a zavření školy stanovený zaměstnanec školy. Ve speciálních třídách nejsou budovy školy otevřeny, odchod a příchod žáků se koná vždy v doprovodu zaměstnanců školy. 2. V šatně v budově 1. stupně a v budovách speciálních tříd má žák vyhrazeno místo, kde si může odložit oděvní svršky včetně pokrývky hlavy, bot a přezůvek; v šatně 2. stupně má žák ke stejnému účelu k dispozici uzamykatelnou šatní skříňku. Je zakázáno pohybovat se ve škole ve venkovním oblečení, obutí a s pokrytou hlavou. 3. Za přezůvky se považuje domácí obuv, sportovní obuv je vyhrazena jen pro tělesnou a sportovní výchovu. 4. Je zakázáno ukládat v šatně potraviny a nápoje, peníze, cenné a nebezpečné předměty. 5. V 1. – 5. ročníku a ve speciálních třídách má třídní učitel klíč od šatny uložený ve třídě na stanoveném místě po čas, v který mají žáci uloženy své obutí a venkovní oblečení v šatně. Třídní učitel určí ve třídě zvláštní službu (šatnář), která odpovídá za to, že je šatna po dobu výuky uzamčena, provádí její včasné odemykání a uzamykání, dbá na pořádek v šatně, doprovází během dne do šatny žáky, kteří odcházejí ze školy. V případě, že třída v době výuky odchází z učebny, postará se o její uzamčení. Zjištěné nedostatky hlásí třídnímu učiteli. Žáci 2. stupně mají přidělenu šatní skříňku k uložení obuvi, oděvu, sáčku s přezůvkami, sáčku s tělocvičným úborem a případně učebnic, sešitů a pomůcek na výuku. Je zakázáno jakékoliv poškozování skříňky (včetně polepování, ničení nátěru apod.). Za uzamčení skříňky zodpovídá žák. Žáci dbají na čistotu a úklid skříňky, mokrou a znečištěnou obuv ukládají na odkapávací rošt na dně skříňky po předchozím očištění na rohožce. Každému žáku je oproti vratné záloze zapůjčen jeden klíč od skříňky. Při zapomenutí klíče požádá v kanceláři školy o otevření skříňky. Při opakovaném zapomínání bude kázeňsky potrestán. Při ztrátě klíče nechají žákovi rodiče bez odkladu zhotovit duplikát klíče. Při ztrátě obou klíčů nechá škola vyměnit zámek skříňky na náklady rodičů. Pokud žák nevrátí klíč škole do dne ukončení docházky do školy, bude vratná záloha použita na zhotovení duplikátu klíče a žák ztrácí nárok na její vrácení. 6. V šatně se žáci zbytečně nezdržují, v průběhu vyučování je žákům individuální vstup do šaten zakázán (o výjimkách rozhodne třídní učitel). 7. Žáci 1. a 2. stupně dojíždějící do školy na kole uloží kolo řádně do stojanu a zabezpečí jej proti zcizení. Jízda na kole v areálu školy je zakázána. d) Přestávky. 1. Přechod do jiné budovy v průběhu vyučování se provádí pouze za dozoru vyučujícího. 2. Přechod do jiné učebny provádějí žáci na pokyn učitele samostatně na začátku přestávky, o velké přestávce až po přípravném zvonění. Do odborných (uzamčených) učeben odcházejí žáci samostatně po přípravném zvonění a vyčkají v tichosti před učebnou (příp. v šatně tělocvičny) příchodu učitele.
3. V době malé přestávky se žáci pohybují pouze v poschodí, kde je jejich učebna. 4. O přestávkách jsou ve třídách zavřená okna, větrá se pouze se svolením a za přítomnosti učitele. 5. Svačit (jíst a pít) o přestávce je povoleno jen v učebně, v níž se třída nachází dle rozvrhu; je zakázáno konzumovat potraviny a nápoje mimo tuto učebnu, zejména na chodbách, toaletách, ve školním bufetu apod. 6. Po přípravném zvonění žáci sedí na svých místech a připravují se na výuku. 7. Není dovoleno navštěvovat žáky jiných tříd v jejich učebnách ani vstupovat do jiných tříd.
1. 2. 3. 4.
5. 6.
1. 2.
3.
4.
5. 6. 7. 8.
e) Třídní služba. Třídní službu a její povinnosti určuje třídní učitel. Po skončení vyučování překontroluje třídní služba stav třídy, pořádek ve třídě, úklid lavic a židlí, zjištěné nedostatky napraví a umyje tabuli. Třídní služba dbá, aby o přestávkách a při nepřítomnosti učitele byla ve třídě zavřená okna. Třídní služba v 6. – 9. ročníku kromě dalších povinností stanovených třídním učitelem sleduje: a) stav zařízení třídy a zjištěné závady ihned oznamuje vyučujícímu nebo třídnímu učiteli b) stav žáků ve třídě; oznamuje vyučujícímu nepřítomné žáky k zápisu do třídní knihy Třídní služba na 2. stupni se stará o přenášení třídní knihy do učeben, v nichž probíhá výuka třídy. Pokud se vyučující nedostaví 5 minut po zvonění do třídy na výuku, jde třídní služba oznámit jeho nepřítomnost do sborovny. III. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Zajištění ochrany žáků před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Žáci se chovají tak, aby svým chováním neohrozili zdraví a život svůj či jiných osob. Každé poranění, k němuž dojde ve škole, je žák povinen neprodleně oznámit učiteli, vznik jakékoliv mimořádné události (požár, výbuch, smrtelný nebo hromadný úraz apod.) je nutno okamžitě oznámit vedení školy. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými a plynovými spotřebiči, vypínači a vedením bez dozoru učitele. Dále nesmí žáci otevírat elektrické rozvaděče, skříňky požárních hydrantů a plynových uzávěrů a nesmí snímat z držáků přenosné hasicí přístroje, popř. s nimi jinak manipulovat. Ve všech prostorách školy pro všechny žáky platí přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm a přinášení a používání toxických látek, prostředků zábavné pyrotechniky, hořlavých kapalin, elektrických spotřebičů a dalších nebezpečných předmětů (zbraně apod.). Žákům není povolen vstup bez doprovodu učitele do jiných prostor školy než do těch, které se přímo vztahují k aktuálnímu vyučování žáků. Manipulace s pomůckami a zařízením odborných učeben je všem žákům bez pokynu a dozoru vyučujícího zakázána. Při pobytu ve škole dodržují žáci hygienické zásady. Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky) včetně elektronických cigaret a ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven lékařem. Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen OPL) osobami mladšími 18 let je považováno za nebezpečné chování. Každý žák, který se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně - právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Pokud se škola o takovémto chování dozví, oznámí tuto skutečnost rodičům a OSPOD. Distribuce a šíření OPL jsou považovány za protizákonné jednání, škola je povinna takovému jednání zabránit a oznámit je Policii ČR. Při nálezu látky, u níž je podezření, že se jedná o OPL, či v případě přechovávání takové látky žákem je škola povinna vyrozumět Policii ČR a jednat v součinnosti s ní.
1.
2. 3. 4.
5.
6.
IV. Zacházení s majetkem školy ze strany žáků. Školní a osobní majetek. Žáci zacházejí šetrně se školním majetkem, včetně učebnic a učebních pomůcek, které dostali do užívání. Dojde-li k jeho poškození či zničení, oznámí to neprodleně učiteli, ať už toto poškození a zničení způsobili, nebo byli jeho svědky. Každý žák je odpovědný za škodu, kterou svým jednáním způsobil, ať již úmyslně, nebo z nedbalosti, a škola po něm, příp. po jeho rodičích, bude požadovat náhradu škody. Ztrátu věci hlásí žáci neprodleně učiteli. Pokud žák nalezne věc a nezná jejího majitele, jemuž by nalezenou věc mohl vrátit, odevzdá tuto věc do sborovny školy. Do školy nosí žáci pouze věci potřebné k výuce, nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. V některých případech (např. při tělesné výchově, pracovních činnostech apod.) určí vyučující bezpečné místo k uložení věcí. Škola nezajišťuje dohled nad volně uloženými věcmi (např. v lavicích apod.). Ve škole musí mít žáci po celou dobu pobytu vypnuty mobilní telefony a další digitální paměťová média, pokud nejsou používány pro vzdělávací účely. Přístroje včetně příslušenství mají žáci uloženy v aktovce. Při porušení pravidla může být přístroj přechodně zadržen a vydán poté rodičům. Vyučující může v odůvodněných případech povolit výjimku v užití telefonu. Krádeže jsou protiprávním jednáním a škola takovéto jednání ohlásí orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho rodičům), aby se na tyto orgány obrátil.
V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. 1. Obecné zásady hodnocení prospěchu: pro hodnocení žáků všech ročníků se používá jako forma pětistupňové klasifikační hodnocení prospěchu a třístupňové klasifikační hodnocení chování. V průběhu vyučovacího procesu se využívá i slovního hodnocení, které má ústní formu; žáci jsou vedeni k sebehodnocení. Prospěch žáka v jednotlivých předmětech je klasifikován stupni 1 (výborný), 2 (chvalitebný), 3 (dobrý), 4 (dostatečný), 5 (nedostatečný). 2. Obecná východiska hodnocení prospěchu: znalosti žáků, zpracování domácích úkolů, nadstandardní práce (dobrovolné referáty …), schopnost pracovat samostatně (vlastní kreativní přístup), vztah k práci, zvládnutí účelných způsobů práce (improvizace), sociální aktivity (např. žák se v hodinách hlásí, je iniciativní …), připravenost na výuku (např. žák má pomůcky nezbytné k práci …) 3. Formy získání podkladů k hodnocení prospěchu: písemná práce, ústní zkoušení, domácí příprava, skupinová práce, soustavné sledování výkonů žáka, žákovské portfolio, praktické a pohybové zkoušky, samostatná příprava projektů, kritické myšlení, práce s texty, srovnávací a dovednostní testy (i centrálně zadávané); pozn.: učitel uplatňuje ve svých hodinách ty metody, které vyhovují charakteru vyučovacího předmětu. 4. Kritéria hodnocení prospěchu: míra dosažení jednotlivých výstupů předmětů, schopnost komunikovat, řešení problémových úkolů, práce s informačními a komunikačními technologiemi, spolupráce ve skupině, motivace na výsledku celé skupiny 5. Pravidla hodnocení prospěchu. Na počátku klasifikačního období seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech. Vyučující vedou vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byli schopni podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení. Učitelé dle možností respektují doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka, sledují individuální pokrok žáka. Písemné práce, testy a diktáty jsou vždy včas předem oznámeny žákům tak, aby měli dostatek času se na ně připravit.
V den, kdy žáci píšou kontrolní písemnou práci, nemůže probíhat další písemné zkoušení v rozsahu celé vyučovací hodiny. Kontrolní písemné práce musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Archivují se 1 rok. Žáci se při kooperativním způsobu výuky učí hodnotit individuální výsledek své práce i jeho přínos pro druhé. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků a k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, která mohou mít vliv na hodnocení žáka Autonomní hodnocení (sebehodnocení žáka) se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele ze strany žáka či rodičů. Cílem je ideální shoda obou hodnocení (hodnocení učitele a sebehodnocení žáka) tak, aby byla obě hodnocení pro žáka motivační v dalším období. Vyučující vedou žáky k tomu, aby si uvědomovali, co se jim povedlo a co ne a jak si vedli ostatní. Klasifikace z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování (kromě výše uvedeného). Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Při poskytování zpětné vazby je kladen důraz na vhodnou formulaci – přednost se dává pozitivnímu vyjadřování. 6. Charakteristika stupňů hodnocení prospěchu: Vzhledem k tomu, že se žák vyvíjí a jeho dovednosti, schopnosti a znalosti se proměňují s přibývajícím věkem, jsou stanoveny charakteristiky hodnocení odlišné pro 1. a 2. stupeň. 1. stupeň školy Klasifikace 1 (výborný): ovládá učivo samostatně; uplatňuje znalosti a dovednosti bez pomoci; je tvořivý, pohotový a originální; dobře chápe souvislosti; vyjadřuje se výstižně, souvisle a adekvátně věku; dokáže pracovat s informacemi; spolupracuje aktivně; samostatně se učí; dokáže zorganizovat vlastní práci; je snaživý; grafický projev je přesný, úhledný, čitelný; uvažuje logicky; chyby vyhledá a samostatně odstraní Klasifikace 2 (chvalitebný): ovládá učivo celkem samostatně; vyžaduje drobnou pomoc při uplatňování znalostí a dovedností; je tvořivý a pohotový; chápe souvislosti; vyjadřuje se výstižně a souvisle; dokáže pracovat s informacemi; potřebuje menší snahu s jejich tříděním a interpretací; dokáže spolupracovat; dokáže se učit s drobnou pomocí; práci si zorganizuje s mírnou dopomocí učitele; má snahu; ústní i písemný projev mívá menší nedostatky; při logickém myšlení drobně chybuje; chyby a nedostatky většinou dokáže samostatně odstranit Klasifikace 3 (dobrý): ovládá učivo s mezerami; vyžaduje pomoc při uplatňování znalostí a dovedností; je méně samostatný, tvořivý, pohotový; vesměs napodobuje ostatní; nevyjadřuje se vždy přesně; někdy se vyjadřuje nesouvisle; potřebuje pomoc při práci s informacemi, především s jejich zpracováním a uplatněním; spolupracuje pod vedením ostatních žáků; má problémy se samostatným učením se; práci si zorganizuje s dopomocí učitele; často dělá chyby; grafický projev je méně estetický; má menší nedostatky; v logice se objevují chyby; chyby a nedostatky dokáže odstranit s dopomocí Klasifikace 4 (dostatečný): učivo ovládá se závažnými mezerami; i přes pomoc pracuje se zásadními chybami; je téměř nesamostatný; nechápe dobře souvislosti; vyjadřuje se s obtížemi a nesouvisle; s informacemi pracuje jen s výraznou pomocí; při spolupráci vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc se samostatným učením; při samostatném učení má velké těžkosti; práci si zorganizuje jen pod výrazným vedením učitele; grafický projev je málo estetický a často nečitelný; při logickém myšlení výrazně chybuje; některé nedostatky dovede žák s pomocí učitele odstranit
Klasifikace 5 (nedostatečný): neovládá učivo; i přes výraznou pomoc nezvládá vykonávat požadované vzdělávací činnosti; je nesamostatný; souvislosti vůbec nechápe; neumí se vyjádřit nebo jen kusým způsobem; nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání; jen těžko spolupracuje; bývá pasívní; nedovede se samostatně učit; práci si nedokáže zorganizovat ani s dopomocí; neprojevuje zájem; v ústním i písemném projevu má zásadní nedostatky ve správnosti i přesnosti vyjadřování; není samostatný v myšlení; vyskytují se časté logické nedostatky; chyby a nedostatky nedovede opravit 2. stupeň školy Klasifikace 1 (výborný): pro efektivní učení vybírá a využívá vhodné způsoby, metody a strategie; samostatně vyhledává, třídí, porovnává, propojuje, systematizuje a analyzuje informace; samostatně operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly; zapamatuje si trvale základní poznatky a vědomosti; chápe poznatky a informace ve vzájemných souvislostech; rozpozná a pochopí problém; analyzuje jeho příčiny i důsledky; volí vhodné způsoby řešení; logické, matematické i empirické dovednosti aplikuje v analogických problémových situacích; formuluje a vyjadřuje se v logickém sledu, výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu; účinně se zapojuje do diskusí při vyučování; vhodně a správně argumentuje; rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků a tvořivě je využívá; využívá samostatně a tvořivě informační a komunikační prostředky a technologie; účinně spolupracuje ve skupině; podílí se na vytváření pravidel práce v týmu; pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce; dodržuje vymezená pravidla činností při vyučování; pracuje vytrvale, soustředěně a pečlivě a v přiměřeném tempu; plní příkladně školní i domácí úkoly; dokáže si naplánovat, zorganizovat a řídit vlastní práci Klasifikace 2 (chvalitebný): pro efektivní učení vybírá a využívá vhodné způsoby, metody a strategie; s dílčí pomocí vyhledává, třídí, porovnává, propojuje, systematizuje a analyzuje informace; převážně samostatně operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly; zapamatuje si dlouhodobě základní poznatky a vědomosti; s minimální podporou chápe poznatky ve vzájemných souvislostech; většinou rozpozná a pochopí problém, analyzuje jeho příčiny i důsledky; převážně volí vhodné způsoby řešení; logické, matematické i empirické dovednosti zpravidla aplikuje v analogických problémových situacích; formuluje a vyjadřuje se v logickém sledu; v písemném i ústním projevu má drobné nedostatky; zapojuje se do diskuse při vyučování; vhodně argumentuje; rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků a s dílčí pomocí je využívá; obvykle využívá samostatně informační a komunikační prostředky a technologie; spolupracuje ve skupině; podílí se na vytváření pravidel práce v týmu; pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce; zpravidla dodržuje pravidla činností při vyučování; pracuje soustředěně a pečlivě, v přiměřeném tempu; plní školní i domácí úkoly s drobnými nedostatky Klasifikace 3 (dobrý): pod vedením vybírá a využívá pro učení vhodné způsoby, metody a strategie; v oblasti vyhledání, třídění informací, jejich následného porozumění, propojení a aplikaci má poměrně značné problémy; umí rozpoznat základní obecně užívané termíny, znaky a symboly, jejich vzájemnou souvislost chápe jen s výraznou pomocí; základní poznatky a vědomosti si dobře zapamatuje jen při častém a soustavném opakování a pravidelné přípravě; v propojování znalostí mezi jednotlivými oblastmi je méně samostatný; schopnost vytvářet si komplexnější pohled na rozmanité jevy je omezena; jen pod vedením dospělých nebo v základních případech rozpozná problémové situace; vyhledat informace vhodné pro řešení mu činí potíže, stejně jako hledání příčin a důsledků problému; obtížně aplikuje vědomosti a dovednosti při hledání řešení problému; s obtížemi hledá analogické případy problémových situací; ve většině případů formuluje a vyjadřuje se souvisle a v logickém sledu, ústní i písemný projev má však řadu nedostatků; do diskusí při vyučování se zapojuje málokdy; neumí vždy výstižně argumentovat; nečiní mu zásadní problém porozumět různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů a dalších zdrojů poznání; někdy se podílí na spolupráci ve skupině; nevytváří pravidla
týmové práce, často však pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce; během vyučování nedokáže vždy respektovat pravidla činností při vyučování; výrazněji chybí soustředěnost, pečlivost a vytrvalost; tempo práce mírně zaostává; v plnění školních i domácích úkolů se více projevuje nepořádnost, nedbalost, povrchnost Klasifikace 4 (dostatečný): pouze výjimečně a často náhodně vybírá a využívá pro učení vhodné způsoby, metody a strategie; v osvojování poznatků, dovedností a vědomostí je nesamostatný; neumí využívat základní učební postupy, byť by toho byl schopen; vyžaduje pomoc, dohled a kontrolu; velmi obtížně vyhledává a třídí informace, často je chybně propojuje a systematizuje, jejich uvádění do souvislostí a propojování do širších celků provádí s velmi výraznými potížemi, nahodile, zpravidla bez logického úsudku; základní poznatky a vědomosti si pamatuje jen krátkodobě a většinou v nepřesné či neúplné podobě; operace s obecně užívanými termíny, znaky a symboly téměř nezvládá; činí mu výrazné problémy porozumět různými typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních prostředků; je pro něho velmi obtížné vnímat problémové situace; schopnost pochopit problém s jeho příčinami a důsledky je výrazně omezená; vyhledat informace k řešení problému se mu většinou nedaří; využívat vědomosti a dovednosti v řešení problémových situací je nad jeho síly; nezvládá aplikovat určitý postup v obdobné nebo nové problémové situaci; pouze zřídka formuluje a vyjadřuje se v logickém sledu; ústní projev bývá častěji nesouvislý, nepřesný, nevýstižný; slovní zásoba je omezená; v písemném projevu se více potýká s technikou psaní, nečitelností a neuspořádaností, s velkým množstvím chyb; vyhýbá se diskusím při vyučování nebo se zapojuje sporadicky; jen zřídka dokáže vhodně a správně argumentovat; při práci ve skupině zaujímá vedlejší roli, jeho pomoc skupině je minimální; často nemá potřebu spolupracovat s druhými a negativně ovlivňuje kvalitu společné práce; během vyučování zpravidla nerespektuje nebo zanedbává pravidla činností; výrazně chybí soustředěnost, pečlivost a vytrvalost; tempo práce značně zaostává; v plnění školních i domácích úkolů se soustavně projevuje nepořádnost, nedbalost a povrchnost Klasifikace 5 (nedostatečný): není schopen ani s pomocí vybírat a využívat pro učení vhodné způsoby, metody a strategie; nezvládá zapamatovat si základní poznatky, vědomosti a dovednosti ani při soustavném opakování; neumí samostatně ani s pomocí vyhledávat informace ani s nimi dále pracovat (propojovat, systematizovat, analyzovat apod.); ze získaných informací nevyvodí žádné závěry; operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly mu činí nepřekonatelné potíže, stejně jako uvádění jevů do souvislostí a jejich následné propojování do širších celků; vytváření komplexnějšího pohledu na rozmanité jevy je nad jeho síly; téměř nebo vůbec nerozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních prostředků, nedokáže je správně či v souvislostech využívat; zpravidla nerozpozná a nepochopí problémovou situaci; nepřemýšlí o příčinách či důsledcích; není schopen vyřešit problém s pomocí či využívat vlastní úsudek; nezvládá aplikovat (ani s pomocí) základní postupy řešení problému na novou či analogickou situaci; řešení problému je zpravidla nahodilé, bez logického či empirického úsudku, neumí formulovat a vyjadřovat se v logickém sledu; vyjadřuje se nesouvisle, nekultivovaně, nevýstižně; v písemném projevu se výrazně potýká s technikou psaní, nečitelností a neuspořádaností, s velmi vysokou mírou chybování; diskusím při vyučování se výrazně vyhýbá, nezvládá argumentaci, nespolupracuje a nepomáhá při skupinové práci; nerespektuje pravidla práce ve skupině; často negativně ovlivňuje kvalitu společné práce; během vyučování zpravidla nerespektuje nebo výrazně zanedbává pravidla činností; ruší práci ostatních; i přes pomoc a dohled pracuje nesoustředěně, ledabyle, bez zájmu; v tempu často a velmi výrazně zaostává; není schopen samostatně si naplánovat, zorganizovat a řídit vlastní práci; v plnění školních i domácích úkolů se i přes dohled projevuje trvalá nepořádnost, nedbalost a povrchnost, často ignorace plnění jakýchkoli povinností 7. Hodnocení prospěchu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: Při hodnocení vychází učitel z doporučení a závěrů pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogického centra a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem
na své možnosti a schopnosti. Žáci integrovaní na základě doporučení jsou vzděláváni a hodnoceni na základě plnění individuálního vzdělávacího plánu. Žáci, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého svého vzdělávání hodnoceni z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U žáků s diagnostikovanou dyskalkulií platí totéž pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice lze u žáků se specifickými poruchami učení hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním žákovi i na metodách užívaných při výuce, které mohou některého žáka znevýhodňovat. Jakmile žák překoná výraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Slovní hodnocení musí být vždy převoditelné na hodnocení klasifikačním stupněm. 8. Hodnocení chování: Hodnocení chování žáka se odvíjí od dodržování školního řádu. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích ve škole i mimo ni. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Hodnocení chování je totožné pro oba stupně školy. Využívá se pochval, kázeňských trestů a tří stupňů hodnocení chování. Pochvaly: pochvala, pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy. Výchovná opatření: poznámka (do žákovské knížky), třídní napomenutí, třídní důtka a ředitelská důtka, pak následuje 2. či 3. stupeň hodnocení chování. Udělují se v uvedeném pořadí, při významnějších / závažnějších činech je možno některé pochvaly či kázeňské tresty vynechat. Ředitelskou důtku a 2. / 3. stupeň hodnocení chování je před udělením nutno projednat v pedagogické radě. Hodnocení chování je – podobně jako hodnocení prospěchu – uzavřeno koncem pololetí. Ve speciálních třídách při Psychiatrické nemocnici se chování ve škole nehodnotí, zaměstnanci školy konzultují chování žáků se zaměstnanci nemocnice. 9. Stupně hodnocení chování: Stupeň 1 (velmi dobré): Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští výjimečně. Stupeň 2 (uspokojivé): Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopustil se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustil méně závažných přestupků. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé): Žák se dopustil závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes udělenou důtku ředitele školy dopustil dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. 10. Sebehodnocení: Sebehodnocení žáka je nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Žáci se učí sebehodnocení již na 1. stupni školy, schopnosti sebehodnotit sám sebe se prohlubují na 2. stupni. Zpočátku probíhá sebehodnocení ústní formou v diskusi s učitelem a spolužáky. Později je tato forma sebehodnocení doplněna o písemné formy sebehodnocení. Dále je žákům poskytována zpětná vazba, jak se jeho vlastní hodnocení přibližuje nebo vzdaluje hodnocení učitele. Sebehodnocení probíhá v průběhu celého školního roku a je mu věnováno tolik času, kolik si vyžadují konkrétní situace. Tento školní řád byl projednán pedagogickou radou 22. 6. 2016, tímto dnem pozbývá účinnosti školní řád ze dne 27. 8. 2012. Mgr. Jaroslav Šedivý ředitel školy
