16 Maďarsko

19. 09. 2016 19:49

1/16

Maďarsko

Maďarsko

ÚVOD

Oficiální název je Maďarská republika (Magyar Koztarsasag). Vznikla v roce 1918. Na území maďarské republiky žije kolem 10 miliónů obyvatel. Hlavní město je Budapešť (1 909 000 obyvatel). Úředním jazykem je maďarština. Maďarsko je členem následujících organizací: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD. Maďaři jsou původem kočovnický národ patřící k uralským a ugrofinským národům. Většina z nich ovládá maďarštinu jako svůj mateřský jazyk, která je velmi odlišná od okolních jazyků. Maďarštinou se mluví v následujících zemích: Maďarsko, Rumunsko (hlavně Sedmihradsko), Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16

minority-mad http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=minority-mad

Slovensko, Srbsko (hlavně Vojvodina), Ukrajina (hlavně Zakarpattia), Kanada, Izrael, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko. Maďarsky mluvící obyvatele můžeme najít také v těchto zemích: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Kanada, Česká republika, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie, Švýcarsko, Spojené království, USA, Venezuela a v ostatních částech světa přibližně milión mluvčích. webové stránky maďarské vlády: http://www.mfa.gov.hu

Důležité kontakty: Velvyslanectví Maďarské republiky Pod Hradbami 658/17, Praha 6 nemá své webové stránky Maďarské kulturní středisko v Praze Rytířská 25-27, Praha 1 http://www.magyarintezet.hu/cities/openpage.jsp?HomeID=12&lang=CZE Svaz Maďarů žijících v českých zemích K Botiči 2, Praha 10 www.csmmsz.org

Historie menšin v Maďarsku Rozpadem historických Uher dochází k rozdrobení dříve jednotného politického a ekonomického prostoru. Tento rozpad se stal především díky národním a emancipačním snahám nemaďarských národností, změnami po první světové válce a nakonec i politikou vládnoucí většiny maďarské elity. Všechny nově vzniklé státy měly na svém území kromě svých národů i početné národnostní menšiny. A tento fakt i nadále ovlivňuje a ovlivňoval jejich vývoj - jak vnitropolitický, tak i jejich mezinárodní postavení. Poměrně málo národnostních menšin mělo Maďarsko a Rakousko, nejvíce bývalé Československo. Podle výsledků sčítání lidu z roku 1920 žilo v Maďarsku celkem 833 000 obyvatel hlásící se k jiné národnosti než maďarské (národnost se zjišťovala pomocí dotazu na mateřský jazyk), to bylo 10,4 % všeho obyvatelstva. V letech 1919 a 1923 byla deklarována rovnost všech občanů před zákonem bez rozdílu rasového, národnostního, náboženského i poměrně rozsáhlá menšinová práva: používání jazyka menšin v úředním styku v obcích s více než 20% menšinovým obyvatelstvem. Ale postoj úřadů a provádění těchto nařízení v praxi rozvoji menšin naopak škodily a omezovaly jejich práva. Počátkem 30. let se postavení menšin opět o něco zhoršilo. Menšinám bylo zabráněno vytvářet své politické organizace, nebylo to obtížné, jelikož většina obyvatel příslušící menšinám byla www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

3/16

Maďarsko

nejslabší vrstva ve společnosti. Po druhé světové válce se problém menšin v Maďarsku opět dostal do popředí. Roku 1946 podepsala maďarská vláda pod nátlakem smlouvu o výměně obyvatelstva (spojována s „divokým odsunem“). V rámci této smlouvy přesídlilo z Maďarska na Slovensko 60 257 osob a opačným směrem 76 616. Výměna vážně poškodila obě komunity. Téhož roku Maďarsko v rámci poválečného vysídlování nedobrovolně opustilo na 200 000 Němců. Poválečná menšinová politika v Maďarsku se vyznačovala velkou lhostejností a s nástupem komunismu se Maďarsko uchýlilo k myšlence, že se menšinové problémy vyřeší „samy“ během budování socialismu. Naopak v 50. letech bylo zlepšením (jediným) zrušení některých diskriminačních opatření vůči Němcům (znovu vycházely německé časopisy, obnovila se výuka v němčině, rozhlasové vysílání v němčině…). Následky maďarského „přístupu“ k řešení problémů menšin se dostavily při sčítání lidu v roce 1970. Toto sčítání zaznamenalo velký pokles národnostních menšin (kromě Srbů a Romů). Z toho si vzalo Maďarsko poučení a roku 1972 byla rozšířena část ústavy, jež se zabývala právy menšin. A rozhodování v menšinových záležitostech se konečně začalo dostávat k rukám odborníků, často menšinového původu. Jediné co se nezměnilo bylo postavení Romů, kterým i nadále byl odepírán statut národnostní menšiny včetně práv. Také Židé nebyli uznáni jako národnost. Nakonec velká koncentrace Židů v Budapešti umožnila existenci několika židovských institucí. Roku 1980 při dalším sčítání obyvatel bylo národnostních menšin v Maďarsku opět podstatně více než roku 1970. Dalším rozkvětem práv menšin v Maďarsku se stalo období protikomunistické opozice. Boj o práva menšin byl chápán jako součást boje o lidská práva a demokratizaci poměrů. Po sčítání lidu z roku 1990 se k jiné než maďarské národnosti hlásilo 142 683 Romů, 30 824 Němců, 13 570 Chorvatů, 10 549 Slováků atd. Roku 1993 byl maďarským parlamentem přijat Zákon o právech národnostních a etnických menšin. Vycházel z předpokladu, že jediným obecně přijatelným kritériem příslušnosti k menšině je svobodná volba jedince vyjádřená zájmem o záležitosti jedincovi menšiny. V současnosti lze říci, že politika maďarských stran vůči menšinám v Maďarsku je poměrně jednotná a liberální.

Národnostní menšiny v Maďarsku

Instituce pro menšiny v Maďarsku V Maďarsku funguje Nadace pro národnostní a etnické menšiny v Maďarsku se sídlem v Budapešti. Jejich webové stránky jsou: http://www.mnekk.hu/. Také je zde Úřad pro národní a etnické menšiny. http://www.magyarorszag.hu. Na těchto internetových stránkách lze najít informace o Maďarsku nebo se informovat o volných pracovních místech, také tu jsou kontakty na maďarská ministerstva.

Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


Menšiny obecně Podle demografických údajů získaných na základě sčítání lidu žije na území Maďarské republiky 10 222 529 osob (což je srovnatelné s naší republikou) a z toho 98,5 % Maďarů. Počet národnostních menšin je poměrně nízký. Dělí se na:

Přehled národnostních menšin v Maďarsku

Podle oficiálních informací vnímá Maďarská republika i maďarský národ pozitivně všechny menšiny, které se aktivně podílejí na rozvoji ekonomiky a kultury země. Listina základních práv a svobod zajišťuje všem občanům rovnocennost a svobodné užívání mateřského jazyka. V roce 1990 vznikl v Maďarsku oficiální Úřad pro národnostní a etnické menšiny. A dne 7.7. 1993 ustanovil parlament Zákon o právech národnostních a etnických menšin.

Romové Historie Romové jsou v Maďarsku usedlí už nejméně tři století. Sídlili v osadách u vesnic a u měst. Nejvíce maďarských Romů se živilo hudbou. Hudba byla jejich tradiční profesí, hudbou se proslavili po celém světě. Dříve hráli i maďarským šlechticům. Za II. SV bylo Maďarsko spojencem nacistického Německa. Na Romy se vztahovaly válečné zákony. Romští muži byli odváděni do armády podobně jako ostatní a posíláni na ruskou frontu proti Rusům. Když se na konci války zmocnil vlády fašisté, začali posílat www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

5/16

Maďarsko

Romy do koncentračních táborů. Podle odhadů byly z Maďarska za druhé světové války do nacistických vyhlazovacích táborů odvezeny desítky tisíc Romů, z nichž se vrátila jen malá část. Nejvíce Romů zemřelo v koncentračním táboře Dachau. Romové žijící v maďarských městech se živili prací v průmyslu. V současné době kdy stoupá v Maďarsku nezaměstnanost, se většina Romů, která v průmyslu vykonávali převážně nekvalifikovanou práci, snaží zabezpečit si obživu znovu v zemědělství nebo nelegální činností a alespoň tímto způsobem si zajistit nějakou životní jistotu. Postavení Romů Reálné číslo Romů v Maďarsku je sporná otázka. Roku 1990 bylo na území Maďarska 142 683 Romů. V roce 2001 při sčítání lidu jen 190 000 lidí se hlásilo k romskému původu, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5-10 procent veškerého obyvatelstva). Od druhé světové války množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce 2050 15-20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové. Maďarsko patří mezi ty evropské státy, kde se Romům daří nejméně. Je na to všemožně upozorňováno zejména mezinárodními organizacemi. Vláda se brání tím, že zlepšení postavení Romů se nepodařilo zlepšit ani socialistickým předchůdcům a že se nyní proto musí potýkat s daleko většími potížemi. Hlavní snahou maďarské vlády je poskytnutí vzdělání romským dětem. Jediným pokrokem maďarské vlády v této otázce je romské gymnázium v Pécsi, které je možná jediným zařízením svého druhu ve Evropě.

Fotka romského gymnázia Vztahy mezi Maďary a Romy se postupně obrušují. Důkazem toho byly povodně v okolí řeky Tisy kdy Maďaři spolu s Romy spolupracovali při záchraně měst a vesnic.

Němci Vlajka německé menšiny v Maďarsku


Last update: 06. 06. 2016 10:16


Dnes jsou druhou nejpočetnější národnostní menšinou v Maďarsku. Historie Největší přísun Němců do Maďarska byl mezi lety 1700 až 1750. Ke konci 18. století Maďarsko obsahovalo přibližně kolem 1 miliónu německy mluvících obyvatel. V tomto období začínala německá kultura ovlivňovat maďarskou a vyskytuje se i německá literatura, časopisy a noviny na území Maďarska. A v Budapešti vzniklo německé divadlo. V 19. století se německá menšina stává velmi silná i ekonomicky (zabývá se zednářstvím, foukáním skla…), naopak v polovině tohoto století roste maďarské národní cítění a maďarská politika předpokládá udržení německé menšinové ekonomiky k asimilaci Němců mezi maďarskou kulturu a obyvatel. To znamenalo, že byla němčina postupně nahrazena maďarštinou. Mezi roky 1918 a 1945 mnohé faktory zredukovali německou menšinu tak moc, že po II. SV opustila Maďarsko jenom 1/3 z původní velké německé menšiny. Po druhé světové válce se německá menšina v Maďarsku stala „obětním beránkem“, na kterého bylo všechno svalováno a byla ze všeho viněna. Mnoho z maďarských Němců bylo posláno do pracovních táborů v Rusku. Asi 220 000 tisíc Němců v Maďarku bylo po válce vyhnáno a nebo dáno do pracovních táborů.

Bulhaři Vlajka bulharské menšiny

První Bulhaři přišli na území Maďarska v 17. století. Největší vlna bulharských emigrantů do Maďarska byla koncem 19. století a v první polovině století 20. Celkový počet se odhaduje na 7 000 Bulharů. Větší část z bulharské menšiny je dokonale asimilována a považuje se za právoplatné Maďary. Jen www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

7/16

Maďarsko

málo lidí se stále prohlašuje za Bulhary, ale najdou se i tací, kteří mají „rozdvojenou identitu“ tzn. považují se jak za Maďary, tak Bulhary. Díky velké asimilaci mluví většina Bulharů lépe maďarsky než svou rodnou řečí.

Slováci Slováci jsou třetí největší národnostní menšinou v Maďarsku. Školství Vytvoření slovenského školského systému v Maďarsku začalo po II. světové válce. Před rokem 1945 neprobíhala jednotná výuka ve slovenském jazyce. Roku 1948 přišla myšlenka na vytvoření uceleného systému vzdělávání od mateřských škol po vysoké školy. Dosud existovalo pouze pár škol kde se vyučovala slovenština. Roku 1961 se tyto školy přeměnily na dvojjazyčné Maďarsko-slovenské instituce, kde začala výuka jak ve slovenštině tak v maďarštině. V současnosti v Maďarsku existuje 130 škol označovaných jako slovenské národní. Jsou zde 2 slovenská gymnázia a slovenština se vyučuje na 5 vysokých školách. Kultura Regionální centra slovenské kultury jsou v 8 maďarských městech, nejvýznamnější je v Budapešti. V Maďarsku existuje i mnoho slovenských folklórních skupin. Také vyšlo mnoho publikací o Slovácích v Maďarsku. Slovákům také vychází jejich vlastní noviny L´udové noviny odkaz: http://www.luno.hu. Také zde funguje Slovenské osvětové a Slovenské dokumentační centrum (oboje se sídlem v Budapešti), Slovenské pedagogické a metodické centrum a Slovenský výzkumný ústav v Maďarsku. Slovenská samospráva v Maďarsku: http://www.slovaci.hu.

Židé Historie Židovská menšina žila na území Maďarska už od středověku a její vztahy s většinovou společností byly více méně dobré. V letech kdy byla země součástí habsburské monarchie, se mnoho Židů ztotožnilo s bojem Maďarů za sebeurčení, například během revoluce v roce 1848 se jich do uherské armády přihlásilo na 20 000. Po porážce v první světové válce sehráli významnou roli také v politice. Maďarsko se obrátilo radikálně doprava. Fašizující síly začaly nabírat na síle. Už od roku 1920 byly budovány internační tábory, do nichž vláda v rámci boje proti komunistům poslala také mnoho Židů. Maďarsko navazuje vztahy s fašistickým Německem. Ideologické spříznění však nebylo jediným důvodem tohoto spojenectví. Kromě řešení ekonomických problémů to byla také snaha o revizi trianonské dohody (po první světové válce Maďarsku odebrány dvě třetiny území a s nimi 60 % obyvatelstva. Před vypuknutím války žilo v Maďarsku asi 500 000 Židů. Situace maďarských Židů se postupně zhoršovala. Na jaře 1938 byl přijat první protižidovský zákon, který omezoval podíl Židů na národní ekonomice na 20 %, druhým zákonem byl podíl snížen na 5 %. Třetí zákon z roku 1941, který Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


definoval židovství na rasovém základě, byl obdobou norimberských zákonů (ovšem přísnější). V rámci mobilizace vláda zřídila tzv. pracovní jednotky jejichž příslušníci (Židé, Slováci, Romové a další nepřátelé Maďarska), byli využíváni na otrockou práci převážně na stavbách. Část z nich byla poslána na východní frontu přímo do týlu protivníka, kde za neustálého týrání a mučení veliteli vykonávali nebezpečnou práci. 5. dubna 1944 vstoupilo v platnost nařízení o povinném označování Židů žlutou hvězdou, od 28. dubna platí nařízení o soustřeďování obyvatel venkova do ghett vytvořených ve více než 55 obcích. Ve strašných podmínkách stráví lidé v ghettu jen pár týdnů než budou nahnáni do nákladních vagónů a odvezeni do plynových komor v Osvětimi. Těchto deportací bylo v průběhu války v Maďarsku ještě několik.

Maďarsko je v současné Evropě výjimečné tím, že má stále poměrně početnou židovskou populaci i rušný židovský život. V současné době je židovská populace v Maďarsku největší ve středo-východní Evropě a čítá zhruba 100 000 obyvatel. V roce 1930 bylo v Maďarsku více než 5 % obyvatelstva židovského vyznání. V Budapešti byl podíl Židů mnohem větší: jednalo se o pětinu obyvatelstva. Dnes je Budapešť jedním z mála měst v Evropě, která mají velký počet činných synagog i s vlastním rabínským seminářem. V Budapešti stojí největší synagoga v Evropě – Velká synagoga, která je zároveň čtvrtou největší synagogou na světě.

www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

9/16

Maďarsko

Židovské aktivity v Maďarsku V hlavním městě jsou tři židovské školy a také jedna střední škola. V Budapešti dvakrát měsíčně vychází noviny a jednou měsíčně časopis, zaměřující se na současné události týkající se místního židovstva. V hlavním městě se nachází i židovské restaurace. Maďarsko také exportuje židovské „košer“ potraviny (maso). Jedním z hlavních problémů je zde asimilace. V 90. letech byl stále problémem antisemitismus a radikální nacionalistická uskupení. V letech 1992 a 1993 proběhly rasově motivované útoky na Židy.

Maďarská menšina ve světě

Počet Maďarů se stanovuje na 14,5 miliónů, ale v Maďarsku samotném žije pouze 10 miliónů obyvatel. Čtvrtina všech Maďarů žije v okolních státech, kde na četných územích tvoří většinu obyvatel. Za hranicemi Maďarské republiky žije více než 3 milióny Maďarů, kteří emigrovali v roce 1920, kdy vstoupila v platnost Trianonská dohoda o míru (dohoda stanovila hranice maďarského státu jakožto Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


nástupce Uherska po konci 1. světové války, Maďarsko touto dohodou ztratilo asi 70 % svého území, tuto smlouvu považovali za nespravedlivou). Další vlnu emigrace ovlivnil nástup komunistické vlády. Mnoho Maďarů emigrovalo do USA, Kanady a také Francie. Největší procento maďarských emigrantů žije v Rumunsku - části nazývané Erdély. Na druhém místě je jižní a východní Slovensko (vyskytují se i na celém území Slovenské republiky, ale již méně). V období mezi roky 1918 a 1919 došlo ke dvěma pokusům o zásadní změnu maďarské zahraniční a menšinové politiky. V prvním případě šlo o uznání kulturních i politických práv menšin, přidělení velké autonomie s orientací na státy Dohody. A v druhém případě o orientaci na bolševické Rusko. První návrh ztroskotal, jelikož neměl podporu Dohody. Během 20. let chtělo Maďarsko získat zpět území většinově obývané Maďary. Pomoc Maďarsko čekalo od Německa a Anglie, dalším ze spojenců Maďarska se stala Itálie. Další z možností by pro Maďarsko byly dohody se sousedními státy o omezené kontrole hranic, ale jako předchozí plán i tento ztroskotal. Maďarská menšinová politika se proto rozhodla v rámci své nové politiky zachovat silné maďarské menšiny v sousedních zemích. Dosáhnout zlepšení situace těchto menšin se Maďarsko snažilo trojím způsobem: 1. mnohostranná podpora zahrnující finanční příspěvky menšinovým politickým, školským a kulturním institucím. 2. snaha o průběžná jednání a dohody se státy o právech maďarských menšin. 3. v rámci mírových smluv se i poválečné Maďarsko zavázalo k respektování práv menšin na jeho území.

Maďaři v Rumunsku V Rumunsku žije skoro 1,5 miliónu Maďarů (přesně 1 431 807). Mají zde i svou politickou stranu Demokratická unie Maďarů v Rumunsku které náleží 22 z celkových 331 mandátů. V první polovině roku 2007 po dohodě s rumunským ministrem MCTI a maďarským ministrem dopravy a ekonomiky odstartoval program, který zahrnuje podporu podnikání v obou státech (Rumunsko bude podporovat Maďarské firmy na svém území a naopak), také všechny důležité informace týkající se Maďarska a Rumunska budou dostupné v obou jazycích, mimo jiné má být zveřejněn Rumunsko-maďarský a Maďarsko-rumunský slovník na internetu. Nyní žádá maďarská menšina v Rumunsku, Srbsku a Slovensku autonomii. Rada pro autonomii Karpatské kotliny bude žádat Severoatlantickou alianci (NATO) i Evropskou unii o pomoc při snaze o sebeurčení maďarských menšin na Slovensku, Rumunsku a Srbsku.

www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

11/16

Maďarsko

stránky rumunské vlády: http://www.gov.ro/

Maďaři na Slovensku rozlozeni.doc

Historie Na území dnešního Slovenska žilo podle posledního uherského sčítání roku 1910 celkem 2 926 824 obyvatel, mezi nimiž bylo 896 271 (30,6 %) Maďarů. Při prvním československém sčítání roku 1919 žilo na tomtéž území pouze 692 831 Maďarů (23,5 %) a při druhém sčítání roku 1921 už jen 650 597 (21,7 %). Práva menšin v nástupnických státech Rakouska-Uherska měla být zaručena a chráněna předpisy připojenými k mírovým smlouvám, pro území ČSR konkrétně smlouvou kterou v Saint-Germain v roce 1919 podepsali ministerský předseda Karel Kramář a ministr zahraničí Edvard Beneš. Za První republiky roku 1918 při jednání mezi československou vládou a politiky vítězných velmocí Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


z I SV byla ve Versailles určena nová hranice mezi Československem a Maďarskem, která výrazně přesahovala na jih (tedy v neprospěch Maďarska). Všechny dosavadní dohody byly prohlášeny za neplatné a do konce ledna 1919 museli maďarští státní zaměstnanci i maďarská armáda opustit toto území. Definitivně pak určila hranice mezi ČSR a Maďarskem Trianonská mírová dohoda, podepsaná roku 1920 ve Francii. V únoru 1920 byla přijata finální verze Ústavní charty, která byla velmi tolerantní k jazykům používaným menšinami, podle které je oficiální jazyk československý. Přesto jazykem výuky v menšinových školách a používaným v menšinových institucích zůstala maďarština. Osobám patřícím k národnostním menšinám bylo povoleno při oficiálním kontaktu užívat mateřštinu v těch lokalitách, ve kterých jejich podíl přesáhl 20 % obyvatelstva. Zajištěno bylo právo studovat v maďarštině, pro vojáky maďarské národnosti byla i výcvikovým jazykem na vojně, a to i tehdy když sloužili v Praze či jinde v Čechách. Dalším znakem jazykové tolerance bylo, že na bankovkách byla jejich hodnota vyznačena ve všech jazycích užívaných na území ČSR. Dalším opatřením (ovšem hrubě diskriminačním) bylo vytvoření nových okresů tak, aby těch kde procento Maďarů přesáhne právě 20 %, zůstalo co nejméně. Tím procentuální zastoupení Maďarů v jednotlivých okresech klesalo. Poválečné období Po relativním útlumu způsobeném II. Světovou válkou se dostal problém menšin v slovensko-maďarském vztahu znova do popředí v roce 1945. Poválečná československá politická elita se snažila využít porážku Německa a Maďarska k vytvoření státu bez neslovanských menšin. V Košickém vládním programu z roku 1945 bylo uvedeno, že Maďaři jsou kolektivně spoluodpovědní za válečný osud Československa a neslovanské elementy je třeba vyloučit z hospodářského života. Tyto úkoly byly konkretizovány v Benešových dekretech. V srpnu 1945 vyhlásil Beneš dekret s celostátní platností, podle nějž Němci a Maďaři ztratili občanství, a tedy i všechna občanská práva: právo na zdravotní ošetření, penzi atd. Dalším dekretem byla nařízena kompletní konfiskace maďarského majetku, a tím měl být připraven totální odsun maďarské menšiny. Maďarská vláda pod vlivem dekretů podepsala v únoru roku 1946 dohodu o vzájemné výměně obyvatelstva, podle níž mohlo být z ČSR odsunuto tolik Maďarů, kolik Slováků dobrovolně přesídlí z Maďarska na Slovensko. ČSR a Maďaři za komunismu V roce 1948 začaly v Bratislavě vycházet po dlouhé odmlce maďarské noviny Új Szó. V březnu 1949 vznikl Kulturní spolek maďarských pracujících v Československu – Csemadok. V roce 1949 podepsali zástupci ČSR a Maďarska v Budapešti Smlouvu o přátelství a spolupráci, což byl krok k formálnímu ukončení poválečné nacionalistické politiky vůči maďarské menšině. Ústava z roku 1960 uznávala existenci menšin a bylo v ní uvedeno, že stát zajišťuje maďarské, ukrajinské a polské menšině výuku v jejich mateřštině a všechny podmínky i prostředky jejich kulturního rozvoje. Přesto ale někdy realizace usnesení zaostávala. V menšinové politice přinesl určité změny rok 1968, ovšem spíše negativní. Znovu se ozývaly protimaďarské hlasy, v říjnu roku 1968 byl přijat zákon o postavení národností a právech menšin. Stanovil, že národnosti mají být přiměřeně zastoupeny v zastupitelských orgánech, mají právo na vzdělávání ve svém jazyce, právo používat svůj jazyk v úředním styku v oblastech obývaných příslušnou národností, právo na všestranný kulturní rozvoj, právo na tisk a informace v jazyce své národnosti. Znamenal nesporný pokrok, bohužel vzhledem k politické situaci nedokázal problém menšin řešit. Po roce 1978 vznikl jako občanská iniciativa Výbor na ochranu práv maďarské menšiny v Československu s cílem upozornit veřejnost na újmy dotýkající se Maďarů žijících na Slovensku a otevřeně vyvíjet politickou činnost. www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

13/16

Maďarsko

Postkomunistické období Změna režimu na konci roku 1989 znamenala pro maďarské společenství na Slovensku významnou změnu především v politickém životě. Poprvé po padesáti letech mohla maďarská menšina organizovat a sama se podílet na politickém dění. Vznik samostatné Slovenské republiky 1. ledna 1993 podstatným způsobem změnil charakter národnostního složení obyvatelstva. Přibližně 14 % obyvatel se hlásilo (dle výsledku sčítání lidu v roce 1991) k jiné než slovenské národnosti. Tím se Slovensko zařadilo mezi evropské země s největším podílem národnostních menšin. Maďarská menšina tvoří přibližně 11 % celkového počtu obyvatelstva (přes 550 tisíc). V roce 1995 podepsali premiéři Slovenské a Maďarské republiky v Paříži Základní smlouvu mezi SR a MR v rámci konference o Paktu stability. Slovenský premiér Mečiar se tím snažil rozptýlit obavy EU ze stupňování napětí v menšinové otázce. Smlouva garantuje Slovensku neporušitelnost hranic výměnou za závazek respektovat práva národnostních menšin na svém území. Odstranění největšího deficitu vůči menšinám představuje zákon o používání menšinových jazyků z 1. září 1999, podle nějž se menšinový jazyk může používat v úředním styku v obcích, kde procentuální podíl menšinového obyvatelstva přesahuje 20 %. Též umožňuje používat menšinový jazyk na úředních formulářích, v označování ulic, názvů obcí, veřejných míst apod. V lednu 1999 bylo také obnoveno vydávání dvojjazyčných vysvědčení na školách s vyučovacím menšinovým jazykem. V únoru 2001 byla podepsána Evropská charta na ochranu menšinových jazyků, a tím Slovensko podalo důkaz že respektuje práva minoritních národů. Roku 2004 byla zřízena 1. maďarská univerzita na Slovensku v Komárně. Rozložení Slováků a Maďarů na Slovensku


Last update: 06. 06. 2016 10:16


webové stránky vlády Slovenské republiky s odkazem na menšiny: http://www.mensiny.vlada.gov.sk

Maďaři v Čechách K maďarské národnosti v České republice se podle posledního sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 14 672 osob, vlastní odhad zástupců menšiny je však vyšší (cca 19-20 tisíc). Významná vlna přílivu Maďarů do českých zemí se uskutečnila po 2. světové válce v rámci tzv. výměny obyvatelstva (nedobrovolné přesídlení do českého pohraničí), ale také byla uskutečněna dobrovolnou migrací většinou do větších měst především za studiem a za prací. Příslušníci maďarské menšiny žijí rozptýleně po celém území České republiky, největší zastoupení mají v Severočeském a Moravskoslezském kraji, v Praze, následuje Plzeňský, Východočeský, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Aktivity příslušníků maďarské národnostní menšiny v České republice organizuje zastřešující občanské sdružení Svaz Maďarů žijících v českých zemích http://www.csmmsz.org. Nejvýznamnějším projektem této organizace jsou každoročně pořádané Dny maďarské kultury, kdy je maďarská kultura formou různých kulturních akcí prezentována v několika městech v ČR. Časopis „českých“ Maďarů, Prágai Tükör v překladu Pražské zrcadlo, vychází pětkrát ročně již od roku 1993. Lze si ho prohlédnout na internetu i v české verzi na stránce: http://www.pragaitukor.com. Jeho vydavatelem je již zmíněný Svaz Maďarů žijících v Českých zemích. Dlouhou tradici má v ČR Maďarská reformovaná církev; i v současnosti působí v Praze maďarská obec reformované církve. Také Maďaři katolického vyznání mají své pravidelné bohoslužby v maďarštině.

www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

19. 09. 2016 19:49

15/16

Maďarsko

Maďaři v Srbsku V Srbsku žije 7 950 000 obyvatel, z toho 293,299 obyvatel tvoří maďarskou menšinu. Soužití Srbů s Maďary bylo velmi komplikované. Z blízké minulosti (od roku 2003) byly páchány zločiny na národnostních menšinách v Srbsku (fyzické násilí, útoky na náboženské a kulturní instituce a znesvěcování hřbitovů). Reakce srbské vlády na tyto útoky byla neadekvátní. Úřady se snažily co nejvíce minimalizovat incidenty, policie občas nezvládla chránit mešity a firmy vlastněné menšinami před útoky, justice byla pomalá při vyšetřování útoků a odsouzení byli často potrestáni podmíněnými tresty či malými pokutami. Často také docházelo k útokům na Maďary a Chorvaty v provincii Vojvodina. V březnu roku 2006 se setkal srbský předseda vlády a maďarský ministr zahraničních věcí a konstatovali, že přátelství mezi Maďary a Srby jsou velmi dobré a jejich obchodní vztahy se slibně vyvíjí. Dále souhlasili, že statut maďarské menšiny ve Vojvodině se velmi zlepšil. Vlajka maďarské minority v Srbsku schválená roku 2005

webové stránky srbské vlády: http://www.srbija.sr.gov.yu/

Rozdíl mezi maďarskými menšinami ve světě a menšinami v Maďarsku Tento rozdíl je dodnes nejvíce patrný mezi maďarskou menšinou na Slovensku a slovenskou menšinou v Maďarsku. Největší z rozdílů je počet obou menšin a jejich procentuální poměr k většinovému obyvatelstvu. Dalším z rozdílů je že maďarská menšina se na území Slovenska (a jiných států) ocitla ve velmi krátkém časovém úseku a stalo se tak proti vůli maďarských menšin, z tohoto si maďarské menšiny dodnes nesou pocit ukřivděnosti a nespravedlnosti („o nás, bez nás“). Maďarská komunita v Československu byla nahlížena jako uměle odtržená součást národně i politicky uvědomělého státu, která byla nuceně připojena. Naopak slovenská menšina v Maďarsku vznikla v důsledku ekonomicky a sociálně motivovaných migračních pohybů v 18. a 19. století (osidlovala území vylidněné po tureckých válkách). Tato skupina (menšina) ještě nebyla brána jako uměle odtržená součást jako to bylo u maďarské, ale jako skupina vyčleněná z ještě národně neuvědomělého a politicky neorganizovaného společenství, které má velmi nízké povědomí Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

Last update: 06. 06. 2016 10:16


národnostní sounáležitosti a od počátku je slovenská menšina roztroušena po Maďarsku (zvláště v jihovýchodní části). Také prošla silnou asimilační politikou již před rokem 1918. Následkem toho, na rozdíl od maďarské menšiny na Slovensku je jejich národnostní cítění až na výjimky velmi nepatrné. Tyto rozdíly (doba usidlování, počet menšin, rozložení v dané zemi, asimilace) rozhodovaly o dalším vývoji těchto menšin, o jejich schopnosti prosazení se, organizace i odolávání asimilačním tlakům.

Perličky z Maďarska PRVNÍ Maďarsko není známé jenom jako země lázeňství a vín, proslavila ho též píseň přezdívaná jako „hymna sebevrahů“ v originále je název Szomorú Vasárnap (Ponurá neděle), ale mnozí asi tuto píseň znají v anglickém znění jako Gloomy Sunday, k ní se váže následující příběh: Rezsô Seress - autor písně se narodil v roce 1899. Živil se skládáním barových písní, sám se naučil hrát na piano a vystupoval po budapešťských kabaretech. Na konci roku 1932 se rozešel se svou přítelkyní, která si přála, aby se živil nějakým seriózním zaměstnáním. Krátce nato Rezsô složil píseň Ponurá neděle, pravděpodobně tu nejdepresivnější píseň která byla kdy napsána. Rezsô v písni vyjádřil své životní neúspěchy a zvláštním způsobem do ní zakódoval pocity mnoha ztracených, nešťastně zamilovaných a osamocených lidí. Jeho bývalá láska krátce nato spáchala sebevraždu a údajně po sobě nechala lístek s nápisem Ponurá neděle. Nebyla jediná. V roce 1936 byla vyšetřována sebevražda Josefa Kellera, který v dopise na rozloučenou citoval několik veršů z této skladby. Krátce nato spáchalo sebevraždu mnoho dalších lidí, mnozí z nich se zastřelili přímo při poslechu písně, jiní se utopili v Dunaji, jeden místní šlechtic si Ponurou neděli nechal na přání zahrát v baru, vyšel ven a prostřelil si hlavu. Policie zpozorněla a byla snaha píseň zakázat. Na některých rádiových stanicích se to sice podařilo, ale píseň se brzy vydala na svou pouť do zahraničí. V Berlíně se oběsila mladá prodavačka, nechala po sobě text Ponuré neděle, v New Yorku se udusila plynem mladá typistka, jejím posledním přáním bylo, aby jí na pohřbu zahráli právě Ponurou neděli, mladík v Římě slyšel na ulici žebráka, jak si zpívá tuto píseň, věnoval mu všechny své úspory a skočil z nedalekého mostu. V Americe údajně píseň zavinila na dvě stč dalších sebevražd. Sám autor ukončil svůj život dobrovolně. V roce 1968 ve věku 69 let skočil z okna svého bytu. Spousta lidí se snažila účinek této písně vědecky vysvětlit, ale nikdy to nedávalo smysl a mýtus skladby žije dál. Píseň se dočkala obrovské řady hudebních verzí. Nejznámější je například od zpěvačky Björk, Sarah Brightman, Diamandy Galás a nebo naší Ivy Bittové. Odkaz na píseň v maďarském originále: http://youtube.com/watch?v=HAzJ_7CeWbc&feature=related

From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=minority-mad Last update: 06. 06. 2016 10:16

www.hks.re

Tisk 19. 09. 2016 19:49

16 Maďarsko

Recommend Documents