15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Učitel a jeho pedagogická činnost : Role učitele. Učitelská profese. Autorita učitele. Začínající učitel. 5.11.2014

Pavla Zieleniecová, MFF UK

1

Obsah tématu „Učitel a jeho pedagogická činnost“ podle sylabu Role učitele a její proměna, učitelská profese, problém autority. Kompetence učitele, jeho sociální dovednosti, verbální a neverbální komunikace. Vyučování jako činnost učitele v interakci s učícím se žákem. Tradiční vyučování a vyučování orientované na žáka. Zpětná vazba od učitele k žákům. Žákovské a učitelské otázky. Příprava učitele na vyučování. Didaktické chyby začínajících učitelů. Legislativní zakotvení učitele, požadavky na kvalifikaci, přípravné a další vzdělávání. Učitel a škola. Hodnocení a sebehodnocení učitele. 5.11.2014


2

Obsah semináře: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Učitel a jeho role Společenská očekávání vůči učiteli Učitelovo sebepojetí Typologie učitelů Učitelství jako profese Prestiž učitelského povolání Fáze profesní dráhy učitele Začínající učitel - viz doplňkový text Úskalí v práci začínajícího učitele:

9.

Autorita učitele - viz doplňkový text Autorita učitele:

http://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/pedagogika/dopl_texty/Zacinajici%20ucitel.pdf

http://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/pedagogika/dopl_texty/Autorita%20ucitele.pdf

10. Učitel a škola K tématu „Učitel a jeho pedagogická činnost“ viz též stejnojmenný doplňkový text: http://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/pedagogika/dopl_texty/Ucitel%20(M.%20Chval).pdf

5.11.2014


3

Učitel a jeho role „Učitel je jedním ze základních činitelů vzdělávacího procesu, profesionálně kvalifikovaný pedagogický pracovník, spoluzodpovědný za přípravu, řízení, organizaci a výsledky tohoto procesu.“ (Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 2003, s. 261)

Učitelství je sociální role (sociální role = společností očekávaný způsob chování člověka v určitém sociálním postavení). Role učitele je výslednicí společenských očekávání širokého spektra sociálních skupin: rodičů, žáků, pedagogické veřejnosti, užší komunity kolem školy, širší veřejnosti… a vlastní pojetí (pojetí sebe sama, sebepojetí) učitele. 5.11.2014


4

Společenská očekávání: často uváděné charakteristiky dobrého učitele • • • • • • • • • • • •

zájem o žáka širší rozhled komunikativní schopnosti trpělivost spravedlivost a objektivnost důslednost pedagogické mistrovství morální kvality zájem o obor schopnost udržet kázeň profesionalita důkladná znalost oboru

5.11.2014

• • • • • • • •

kultura chování empatie tolerance kultura vyjadřování zájem o práci učitele obecná vzdělanost znalost didaktických postupů znalost pedagogiky a psychologie • vnější vzhled • veřejná aktivita


5

Očekávání žáků vůči učiteli: Výroky žáků ve volné anketě • „Náš učitel je vždycky fér a spravedlivý. Hodně naučí. Je pracovitý. Zažíváme s ním dokonalou srandu. Má velkou autoritu. Učí nás a my přitom často ani nevíme, že se učíme. Náš češtinář umí naslouchat a pomáhat druhým, je přátelský a sympatický. Třídní je hodná, hravá, šikovná, chytrá, ráda hraje na kytaru, pěkně zpívá, krásně kreslí, vymýšlí všelijaké hry, hodně vtipná, trošku přísná, příjemná, srandovní, má nás ráda. Je citlivá osůbka, která nás nevnímá jako něco podřadného. Snaží se z nás vychovat dospělé lidi, kteří budou mít svůj názor a budou schopni ho obhájit. Paní učitelka je pro nás druhá máma.“ (Týdeník školství 13, 2009) 5.11.2014


6

Očekávání žáků Provedena řada výzkumů (některé cituje např. J. Průcha v Moderní pedagogice) s podobnými výsledky.

+ Žáci očekávají, že učitel:

-

-

-

Je spravedlivý Umí učit, hodně naučí Udržuje řád, kázeň, pořádek Je přátelský, vytváří příjemnou atmosféru - Má demokratický styl řízení a jednání - Umí pochválit - Je odborníkem ve svém předmětu 5.11.2014

-

Žáci očekávají, že učitel: Nezesměšňuje je, neironizuje Nevzbuzuje strach Nenudí Nemá nepřiměřené nároky (ani příliš vysoké, ale ani příliš nízké) Není autoritářský, ale na druhé straně ani příliš liberální


7

Sebepojetí (vlastní pojetí, self-concept) učitele  „Self-concept“, vlastní pojetí učitele = myšlenkový model kvality učitele, který ovlivňuje učitelovo rozhodování, praktickou činnost a její reflexi.  Vytvořen na základě osobních názorů, předchozích vlastních zkušeností z dětství, ze škol různých stupňů a zejména z vlastní učitelské činnosti. 5.11.2014


8

Viděno očima učitelů: Vlastnosti, které by měl mít učitel. Anketa, autor: R. Dytrtová, 2004 – 2006, 263 respondentů - učitelů, http://www.kpg.zcu.cz/capv/HTML/70/70.pdf Úkolem každého respondenta bylo seřadit vlastnosti dobrého učitele podle jejich významu a následně vyznačit ty z nich, o nichž se respondent domnívá, že je sám má. Vlastnost Počet preferencí dané vlastnosti (%) / počet učitelů, kteří považují uvedenou vlastnost za vlastní (%) 1. Odbornost 100/94 2. Kladný vztah k dětem 97/93 3. Organizační schopnosti 95/91 4. Smysl pro spravedlnost 81/91 5. Pracovitost 76/70 6. Důslednost 76/45 7. Přirozená autorita 75/67 8. Tvořivost 75/61 9. Pochopení pro druhé 74/60 10. Komunikativnost 74/42 11. Trpělivost 69/80 12. Tolerance 69/66 13. Smysl pro humor 67/70 14. Ekologické myšlení, chování 35/76 15. Společenské vystupování 35/41 16. Upřímnost 35/41 17. Poctivost 33/75 18. Přesnost 30/25 19. Čestnost 32/42 20. Vstřícnost 30/47 21. Srdečnost 30/18 22. Příjemný vzhled 17/10 23. Zdatnost 16/25 24. Šetrnost 16/20 5.11.2014


9

Mnohost očekávání, mnohost rolí učitele Společenská očekávání vůči učiteli jsou velmi komplexní. Dobrý učitel by měl být: - Zprostředkovatelem poznání a kulturních statků - Znalcem - Vychovatelem - Pomocníkem a rádcem - Hodnotitelem, rozhodčím - Organizátorem a manažerem - Tvůrcem, projektantem, plánovačem… - Hercem a režisérem… Tyto role jsou nedělitelné, nelze je vykonávat izolovaně; každá z nich přitom vyžaduje od učitele specifické kompetence a osobnostní předpoklady. 5.11.2014


10

Mnohost rolí - mnohost způsobů, jakým se s nimi učitelé vyrovnávají Způsob, jakým se učitel vyrovnává se svojí rolí, závisí na velmi mnoha okolnostech – vnějších, a především vnitřních. Snahy o typologizaci učitelů – podle různých hledisek, např. podle vztahu k žákům, pojetí výchovy, stylu vyučování, postojů (mj. k inovacím), preferencí. Účelem typologií je popsat, zmapovat, zpřehlednit komplexní skutečnost způsobů výkonu učitelské role. Typologie neznamená, že každého reálného učitele lze zařadit do některé z kategorií; zpravidla se bude nacházet „někde mezi“, blíže či dále od té či oné kategorie.

5.11.2014


11

Typy učitelů kategorizace na základě důrazu, který učitel klade na dva základní prvky výuky: žáka a učivo (Ch. Caselmann) „učitel předmětu“ (logotrop)

„učitel žáků“ (paidotrop)

Vyučovací předmět

Žák

Učitel je zaměřený na vyučovaný předmět, na svůj obor, na vědu; klade důraz na vzdělávání v tomto předmětu, na to, aby si žáci osvojili příslušné vědomosti a dovednosti 5.11.2014

Učitel je zaměřený na žáka, je mu rádcem, pomocníkem; klade důraz na výchovu, na rozvoj žákovy osobnosti


12

Typy učitelů kategorizace na základě stylu vedení, který učitel uplatňuje (K. Lewin) •

•

•

Autoritativní, dominantní: v jednání učitele převažují dominantní prvky, učitel hodně rozkazuje, hrozí, trestá, vyhledává a záporně hodnotí chyby žáka, málo respektuje jeho přání a potřeby, má pro ně málo porozumění, neumožňuje jim projevit samostatnost, tvořivost či iniciativu. Je direktivní, velmi náročný, nepřipouští diskuzi. Skupina či třída vedená tímto stylem se vyznačuje vyšším napětím ve vztazích, vykazuje vysoký výkon, ale pouze za kontroly učitele. Učitel často vyžaduje rychlou a doslovnou reprodukci toho, co žáky učil. Tento styl u slabších typů osobnosti žáků vede k submisivitě, závislosti a často malé iniciativě a u silných typů ke zvýšené asertivitě až agresivitě. Liberální, nezasahující: učitel řídí žáky málo nebo vůbec ne. Neklade přímo požadavky, ale spíše užívá neosobních výzev vůči celé skupině (je třeba, mělo by se). Má často velkou a až neoprávněnou důvěru v žáky. Bývá to učitel vnitřně nejistý, pasivní, ale i takový, který se snaží vyhnout chybám autoritativního postupu a nemá dosud vyváženou koncepci výchovy. Tento postup bývá méně škodlivý než postup autokratický, nedává však žákům normy a požadavky nezbytné pro formování charakteru, nezajišťuje potřebnou organizaci společné činnosti, takže skupina obvykle nedosahuje výsledků, kterých by mohla a chtěla dosáhnout. Žáci jsou nejistí a mají sklon k chaotickým reakcím. Demokratický, integrační, sociálně integrační: prvky vedení obsahují dostatek kontroly a pevného výchovného působení, ale přitom je i prostor pro iniciativu, samostatnost a tvořivost v práci a interpersonálních vztazích. Sankce jsou uplatňovány vyváženě, spravedlivě. Třída má jasný přehled o postupu k cíli. Uvolněné napětí ve třídě umožňuje navázání užší přirozené vazby, lepší spolupráce. Integrační styl nejvíce pomáhá rozvíjet psychosociálně zralou osobnost žáka a je optimální nejen pro utváření kolektivu, ale i pro výchovnou práci vůbec. Je však pro učitele značně obtížný. Málokterý učitel má tak ideální strukturu vlastností, která by vedla ke spontánnímu rozvoji integračního stylu. Zpravidla se tomuto stylu musí učit, upevňovat v sobě vlastnosti výhodné pro tento styl a potlačovat nevýhodné.

5.11.2014


13

Učitelství jako profese Profese – práce, která má zřetelně vymezený soubor odborných znalostí a dovedností, v němž se uplatňují vědecké poznatky. Příprava profesionálů probíhá na základě jasně vymezených a kontrolovatelných požadavků. Přístup do profese je podroben kvalifikačním kritériím. Profesionál je odpovědný za svůj profesní výkon vůči klientům. Profese má etický kód. Učitelství vyhovuje vymezujícím charakteristikám profese jen částečně – někdy proto bývá označováno za semiprofesi: Ani dokonalá práce dokonale připraveného učitele nezaručí úspěch. Výsledek je závislý na žáku a další řadě nepředvídatelných a neopakovatelných vlivů. Na situace, v nichž se učitel ocitá, se vlastně nelze, pro tuto nepředvídatelnost a neopakovatelnost, připravit v průběhu studia. Řadu dovedností poradit si s neočekávanými situacemi učitel získává praxí, a ani bohatá praxe není zárukou, že se nesetká se situací zcela novou, vyžadující zatím nezvládnutou dovednost. S. Freud označil učitelství za „nemožné povolání“ (podle Štech, S.: Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika 1994 (44), č. 4, s. 310320). 5.11.2014


14

Co je pro učitelskou profesi charakteristické: (podle Podlahová, L.: http://www.pedagog.ic.cz/podlahova.materialy.htm) •

komplexní charakter povolání (tedy soubor různorodých aktivit a kompetencí, které učitel musí vykonávat, jako je znalost oborů výuky, jejich didaktické zpracování, dovednost komunikace se žáky, organizace a řízení vyučovacího procesu, řešení konfliktních situací, diagnostika a hodnocení.

•

mnohost rolí a z nich vyplývajících velmi různorodých očekávání (žáků, rodičů, kolegů, nadřízených, široké veřejnosti), které mohou být příčinou vnitřního konfliktu učitele,

•

nároky na psychiku – viz výše + nutnost neustálých interaktivních činností a specifické a intenzivní komunikace s žáky,

•

trvalá kontrola a časté hodnocení práce učitele z mnoha stran, což vyžaduje neustálou koncentraci a sebekontrolu,

•

nutnost neustálé regulace, rychlého rozhodování a zvládání situací vzniklých během výchovně vzdělávacího procesu,

•

stálá, avšak nejednoznačná reflexe vlastní práce a jejích výsledků; nedostatek zpětné vazby,

•

značná časová zátěž učitelů (dle opakovaných výzkumů dosahuje průměrná časová zátěž učitelů 45 – 46 hodin týdně). Nejde totiž jen o přímou vyučovací povinnost, ale i o další časově náročné činnosti (příprava na výuku, kontrola prací žáků, administrativní úkony atd.).

5.11.2014


15

Jaká je prestiž učitelského povolání?? Výzkum CVVM 2013, http://sociopress.cz/infografika-sociopressu-spolecne-scvvm/ Pořadí jednotlivých povolání dle jejich prestiže za rok 2013 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

lékař vědec zdravotní sestra učitel na VŠ učitel na ZŠ soudce soukromý zemědělec projektant programátor policista truhlář majitel malého obchodu starosta

5.11.2014

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

účetní manažer voják z povolání stavební dělník profesionální sportovec bankovní úředník prodavač novinář sekretářka kněz ministr uklízečka poslanec


16

Nízká prestiž učitelského povolání – mýtus? • Vysoká prestiž učitelství se ve výzkumech veřejného mínění potvrzuje opakovaně. • Přitom sami učitelé, jsou-li dotazováni, považují prestiž svého povolání za velmi nízkou. • Důvody nízkého společenského sebevědomí učitelů, sebepodceňování? Otázka k zamyšlení… 5.11.2014


17

Vývoj profesní dráhy učitele • Volba učitelského studia a studium: motivovaný (a někdy nemotivovaný?) student • Vstup do povolání: začínající učitel • Po několika letech: zkušený učitel (učitel expert) • Další směřování - rozcestí:    

Stabilní učitelská dráha s aktivním přístupem k vlastnímu rozvoji Stabilní učitelská dráha s konzervativním přístupem Vzestup v kariéře (vedoucí funkce ve škole nebo ve školských institucích) Přestup do jiného povolání souvisejícího se školstvím a vzděláváním (např. pedagogický výzkum)  Profesní vyhasínání, ztráta zájmu o práci, rutinní přístup, „vyhoření“  Odchod do povolání nesouvisejícího se školstvím a vzděláváním

• Profesní dráha učitele není – s výjimkou zákonného požadavku na počáteční učitelskou kvalifikaci – nijak regulovaná 5.11.2014


18

Začínající učitel Viz též stejnojmenný doplňkový text http://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/pedagogika/dopl_texty/Zacinajici%20ucitel.pdf

Adaptace v povolání, která má rozporuplné aspekty: • ideální představa o výkonu povolání x „šok z reality“ • připravenost z vysoké školy x požadavky praxe • charakter a styl práce vysokoškolského studenta x učitele (střední nebo základní školy) • sociální vztahy studenta v prostředí vysoké školy x učitele ve střední nebo základní škole (žáci, učitelé, vedení školy, rodiče) 5.11.2014


19

Začínající učitel v české škole Nejhorší, ale častý scénář: Začínající učitel je „vhozen do vody a musí plavat“: vykonává všechny činnosti v rozsahu stejném jako všichni ostatní učitelé školy, samostatně a prakticky bez pomoci: • Výuka na plný úvazek, někdy nadúvazek, někdy i výuka předmětu, který není součástí aprobace učitele • Třídnictví, komunikace s rodiči • Další úkoly (kabinet, IT, koordinace některých činností, např. olympiád …)

Míra pomoci začínajícímu učiteli záleží na samotné škole a většinou neexistuje, nebo není systematická a má spíše kolegiální charakter.

5.11.2014


20

Jak se může pracovat se začínajícími učiteli • Např. v Německu po studiu učitelství na vysoké škole nastupuje absolvent do dvouleté přípravy, tzv. Referendariatu. Začínající má statut čekatele na ustanovení učitelem. Účastní se seminářů a praktik, hospituje, vyučuje pod vedením zkušeného učitele s následnými rozbory, skládá další zkoušky (didaktika předmětu, školská legislativa, občansko–politický přehled) a závěrečnou písemnou zkoušku z pedagogiky a psychologie, píše odbornou práci z didaktiky předmětu, skládá druhou státnici. • V některých zemích je zaveden alespoň institut uvádějícího učitele. • U nás určení uvádějícího učitele záleží na řediteli školy. Rovněž odměna za výkon uvádějícího učitele záleží na řediteli školy (a na finančních možnostech školy). 5.11.2014


21

Uvádějící učitel (podle Podlahová, L.: http://www.pedagog.ic.cz/podlahova.materialy.htm) Uvádějící učitel - provází začínajícího učitele prvním rokem praxe. Co se od uvádějícího učitele očekává: • seznámení s provozem školy – –

– –

•

pomoc při přípravě a realizaci výuky: – – – –

•

•

seznámení se školním vzdělávacím programem, s učebnicemi a s dalšími pomůckami, předávání zkušeností při řešení výukových a kázeňských problémů, upozornění na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, pomoc při přípravě na výuku, pomoc při hodnocení výsledků vzdělávání,

seznámení s prací třídního učitele: – – –

•

informace o materiálním zajištění výuky (kabinety, knihovny, výpočetní technika…), seznámení s pravidly života na škole – školním řádem, (práva a povinnosti, žáků a studentů, jejich zákonných zástupců), upravuje vzájemné vztahy s pedagogickými pracovníky…, vedení nezbytné administrativy a dokumentace, konkretizace pracovního řádu v podmínkách dané školy.

činnost třídního učitele na dané škole, spolupráce s ostatními učiteli a s výchovným poradcem při řešení výchovných problémů, vedení dokumentace, za kterou třídní učitel odpovídá, pomoc při vedení třídnických hodin,

rozvíjení vztahů s rodiči – seznámení s obvyklými formami kontaktů s rodiči, upozornění na konkrétní problémy, informace o dalších okolnostech provozu školy, postavení školy na veřejnosti – – – – – –

5.11.2014

image školy, politický a společenský život v obci a jeho zvláštnosti, možnosti dalšího vzdělávání, činnost předmětových komisí na škole, pedagogické a odborné časopisy na škole, vzdělávací aktivity školy vůči vlastním pracovníkům a vůči okolí školy (komunitní škola). Pavla Zieleniecová, MFF UK

22

Úskalí v práci začínajícího učitele (viz též stejnojmenný doplňkový text)

Nejtěžší momenty, jak o nich vypovídají začínající učitelé: • • • • • •

Motivovat žáky Aktivizovat žáky Organizovat práci žáků Udržovat pozornost žáků Udržovat kázeň Reagovat na neočekávané situace ve výuce • Diagnostikovat žáka • Přizpůsobovat se individuálním zvláštnostem žáků • Řešit problémy individuálních žáků 5.11.2014

• Pracovat s neprospívajícími žáky • Hodnotit výsledky žáků • Těžko dostupné nebo nevyhovující pomůcky • Příliš velká zátěž výukou • Rozvíjet vztahy s rodiči • Jednat s rodiči individuálně • Vést schůzky s rodiči • Vztahy s kolegy • Časový stres („nestíhám!“)


23

Autorita učitele viz též stejnojmenný doplňkový text na http://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/pedagogika/dopl_texty.php

• Formální autorita: pravomoc, legitimní moc vyplývající z právního postavení učitele vůči žákům; učitel je formálně pověřený rozhodováním v situacích zahrnujících žáky (plánování a provádění vyučování, hodnocení žáků…) • Neformální autorita: vztah žáků a učitele, v němž žáci dobrovolně přijímají a uznávají vedoucí postavení učitele Neformální autorita není automaticky dána formálním postavením učitele, ale učitel o ni musí neustále usilovat, obnovovat ji v čase a vůči novým žákům. S autoritou učitele je vždy spojena i jeho odpovědnost vůči žákům. 5.11.2014


24

Co je předpokladem neformální autority? Prostředí: • Celkové klima školy, třídy, učitelského sboru • Typ rodiny a povaha vztahů v rodinách žáků, vztah rodičů ke škole a k učiteli • Veřejné uznání učitele – obecné, ale i uznání konkrétního učitele v dané komunitě Žáci: • Jejich motivace k učení, zájem o předmět, postoje žáků ke škole, k jiným lidem, vzdělanostní aspirace – tyto podmínky má ale učitel do určité míry i ve svých rukou Učitel: • vlastnosti podporující neformální autoritu jsou vlastnostmi dobrého učitele – odborná způsobilost (odborná kompetence), pedagogická způsobilost (pedagogická kompetence), vztah učitele k žákům, vztah učitele k vlastnímu předmětu, osobní vlastnosti učitele, všeobecné vzdělání učitele, jeho veřejné působení, komunikační schopnosti a způsob vyjadřování, vystupování, vzhled

5.11.2014


25

• Autorita učitele x jeho autoritativnost – autorita vynucovaná jinými prostředky než jen těmi, které jsou dány právním postavením učitele (časté rozkazy a tresty, potlačování svobodného projevu a iniciativy žáků,; živnou půdou je nezájem učitele o žáky, o jejich potřeby, nedůvěra vůči nim) • Autorita učitele x jeho obliba – je-li učitel u žáků oblíbený, podporuje to jeho autoritu; samotná obliba ale autoritu nezakládá. Učitel je oblíbený zvl. tehdy, vyhovuje-li přání žáků, obliba se ale rychle ztrácí, např. při konfliktech. Častá chyba začínajících učitelů: snaha získat za každou cenu oblibu u žáků, např. kladením nízkých požadavků nebo pomlouváním neoblíbených učitelů před žáky. • Autorita učitele vs. přátelství (partnerství, kamarádství) učitele se žáky – neformální autorita je asymetrický vztah, v němž učitel má vedoucí postavení dobrovolně přijaté žáky, přátelství je symetrický vztah; vztah učitele a žáků může přerůstat z neformální autority v symetričtější formu vztahu, ale učitel se nikdy nemůže vzdát svého právního postavení a s ním spojené odpovědnosti vůči žákům. Častá chyba začínajících učitelů: snaha stavět od počátku na partnerském vztahu se žáky. 5.11.2014


26

*) Šeďová, K.; Švaříček, R.; Šalamounová, Z.: Komunikace ve školní třídě. Portál, Praha 2012. 2. 4. 2014


27

15

Recommend Documents