15

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU M E D L O V - příloha č.3 OOP 1/15

1


OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. POJMY A ZKRATKY

3

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

6

1. Využívání území z hlediska širších vztahů

6

2. Soulad s Politikou územního rozvoje

9

3. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

10

4. Soulad s cíli a úkoly územního plánování

10

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

13

D. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ

14

1. Vymezení zastavěného území

14

2. Základní koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot

14

3. Urbanistická koncepce

32

4. Koncepce veřejné infrastruktury

39

5. Koncepce uspořádání krajiny

53

6. Podmínky využití ploch

61

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, předkupní právo

61

8. Stanovení kompenzačních opatření

62

9. Územní rezervy

62

10. Dohoda o parcelaci

62

11. Územní studie

63

12. Regulační plán

63

13. Etapizace

63

14. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb

64

E. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF PUPFL

65

1. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa(PUPFL

65

2. Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu

69

F. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

79

G. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

79

H. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK

79

I. ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

80

J. SDĚLENÍ O ZRUŠENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

80

K. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

81

L. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A PŘIPOMÍNKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

83

2


A. POJMY A ZKRATKY A.1. POJMY V rámci popisů v textové části územního plánu jsou použity některé pojmy, které jsou pro potřeby práce s územním plánem Medlov vysvětleny takto: Alej: krajinný či městský prvek tvořený dvěma nebo více stromořadími lemujícími z obou stran komunikaci. Alternativní zdroje: na rozdíl od konvenčních zdrojů (plyn, uhlí apod.) obnovitelné. V územním plánu míněny zejména solární zdroje a tepelná čerpadla. Dostatečný (např. profil ulice): výraz chápaný v tom smyslu, aby v dotčeném prostoru (např. v profilu ulice) bylo možno umístit vše, co je stanoveno nebo zobrazeno v ÚP a aby tento prostor (např. chodník, odvodňovací rýha, prvky osvětlení)) měl alespoň minimální parametry určené zákony, vyhláškami nebo normami Hřeben horní hrana šikmé střechy, kde se stýkají většinou dvě střešní plochy Charakter původní zástavby V tomto případě jde o výrazné architektonické tvarosloví hanáckého regionu, hmota objektů a použité stavební materiály. Základními znaky zástavby je jejich půdorysná stopa, tzn. její souvislost, její výška, objekty jsou přízemní s podkrovní sýpkou, která tvoří půl patro, takže římsa objektů je ve výšce cca 4- 5m, objekty mají sedlové střechy se sklonem 40-45 º, s orientací hřebene rovnoběžnou s osou přilehlé komunikace. Režné zdivo a pálená krytina v barvě červené identifikují dochovaný ráz původní zástavby. Charakter rekreační: je vlastnost předmětné plochy, stanovuje převažující využití ploch ve prospěch rekreace na veřejných prostranstvích s případným zastoupením sportovního vybavení Charakter rekreačně přírodní: vlastnost plochy, stanovuje převažující využití ploch ve prospěch rekreace ve volně přístupném přírodním prostředí Izolační zeleň zpravidla vzrostlá zeleň sloužící zejména k odclonění rušivých provozů od okolí z důvodů hygienických a estetických, slouží i jako součást protierozních opatření v krajině Lehký průmysl pro výklad termínu v ÚP Medlov je odvětví chápáno takto: vyrábí převážně spotřební předměty - také někdy nazývaný spotřební průmysl , zahrnuje zejména průmysl potravinářský, oděvní ,obuvnický, kožedělný, nábytkářský, papírenský a polygrafický, sklářský a porcelánový apod. malé provozovny drobných služeb a malé dílny v tomto případě jako vestavěná zařízení v objektu bydlení, sloužící potřebě obyvatel objektu a umožňující realizovat i drobné pracovní aktivity související se způsobem venkovského života. Maximální podíl předmětného prostoru vůči prostoru bydlení nesmí přesahovat jeho polovinu a nemůže omezovat volné využití přilehlého veřejného prostranství. Uvedené provozovny a malé dílny lze využít i pro podnikatelskou činnost obyvatele objektu, pokud jejich provoz nebude negativně ovlivňovat okolí (vícečetná denní dopravní obsluha nákladními auty, hluk, prašnost, zápach). Pozemek izolované zahrady: je pozemek (nebo jeho část nebo soubor pozemků bezprostředně souvisejících) výrazný svou polohou ve volně v krajině nebo v návaznosti na zástavbu, ale není součástí ploch bydlení (není přímým zázemím rodinného domu), je určený převážně k pěstování rostlin, keřů a ovocných stromů, posiluje ekosystém krajiny. Režim funkčního regulativu ZS pro tento případ určuje odlišnou využitelnost proti využití zahrady, která tvoří zázemí RD.

3


Pozemek zahrad, plnících funkci zázemí RD je pozemek bezprostředně navazující na pozemek RD, který může být vymezením funkčních ploch územního plánu určen dvojí funkci. Vymezená plocha zeleně, v tomto případě zahrada s regulativem ZS, slouží (mimo všech ostatních pozitivních aktivit) výhradně jako zázemí RD, je určená převážně k odpočinku a rekreaci obyvatele RD, nelze na ni umísťovat jakékoliv stavby (mimo oplocení). Ty musí být umísťovány pouze na pozemku RD v rozsahu ploch funkce BV. Režim funkčního regulativu ZS pro tento případ určuje odlišnou využitelnost proti využití izolované zahrady. Jedním z cílů urbanistické koncepce je jednoznačné řešení a předurčení směru rozvoje, jde o naplnění cíle odstranění nekoncepční zástavby v tzv. druhé nebo třetí řadě. Vytvořením ucelených ploch čistých vnitrobloků zeleně a čistých prstenců zeleně kolem zástavby vytvoří harmonický celek, který zajistí plochám bydlení maximální pohodu a klid. Proluka nezastavěné místo vzniklé vybouráním některé části v souvislém zastavění nebo ponecháním volné parcely (případně parcel) v zastavěné řadě, včetně nezastavěného nároží. Překryvný prvek, hladina: je překryvná vrstva nad plochou, její částí nebo souborem ploch, jejíž vlastnost podrobněji specifikuje podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití; překryvné prvky jsou součástí koncepce ÚP – viz výkres č.2 a 6 (ÚSES, navržené prvky dopravy D, všechny limity využití území) Negativní vliv: Pod tímto pojmem je chápán souhrn negativních projevů vybraného zařízení (zejména hluk, exhalace, prašnost, zápach atd.), vyplývajících z provozovaných aktivit předmětného zařízení a působících většinou na sousední plochy. Územní plán předurčuje ve své koncepci využitelnost ploch tak, že nepředpokládá vzájemný negativní vliv sousedních ploch. Pokud bude v rámci vymezených výrobních areálů realizována rekonstrukce objektů a měněna jejich využitelnost, je třeba v rámci správního řízení, zejména za pomoci podmínek hygienika zajistit změnou využití objektu nezhoršení kvality ŽP na okolních plochách. Římsa: horní hrana svislé konstrukce stavby zpravidla obíhající okolo celého jejího obvodu Stavební čára: linie, na kterou je předepsáno umístit hlavní část průčelí stavby. Stavba nesmí svým půdorysem tuto linii směrem do veřejného prostranství přesahovat. Kompaktní stavební čára je definována jako plynulá linie s požadavkem řadové výstavby na její hraně, bez odstupu mezi jednotlivými domy. Jednolitá stavební čára je definována jako plynulá linie s možností i solitérní výstavby na její hraně, tj. s odstupy mezi jednotlivými domy Stromořadí: charakterizováno jako liniová výsadba stromů, zpravidla jednoho druhu, často tvořící doprovod liniového prvku nebo stavby Těžký průmysl pro výklad termínu v ÚP Medlov je odvetví chápáno takto: vyrábí převážně výrobní prostředky strojírenství a obrábění kovů, průmysl elektrotechnický (výroba elektrických zařízení , přístrojů, kabelů), těžební, hutnictví železa a neželezných kovů, elektroenergetika (výroba elektrické energie a technologického tepla), chemický průmysla a petrochemie ( rafinerie ropy, výroba plastů), farmaceutický průmysl (výroba léčiv a zdravotnického materiálu), průmysl stavebních hmot

4


A.2. ZKRATKY BC

Biocentrum, prvek územního systému ekologické stability

BK

Biokoridor, prvek územního systému ekologické stability

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

Čerpací stanice

DO

dotčené orgány státní správy

HZS MV CHKO

Hasičský záchranný sbor ministerstva vnitra Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

KN

Katastr nemovitostí

KPÚ

Komplexní pozemkové úpravy

LHP

Lesní hospodářský plán

NRBK

Nadregionální biokoridor, prvek územního systému ekologické stability

OP

ochranné pásmo

OÚ

obecní úřad

OV

Zařízení občanského vybavení

PD

Projektová dokumentace

PHO

Pásmo hygienické ochrany

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PUR

Politika územního rozvoje

RD

rodinné domky

RP

regulační plán

ŘÚ

Řešené území

S

Severní strana

SEA

posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí - v úrovni územního plánu

SZ

Stavební zákon

ÚP

územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPO

Územní plán obce – forma názvu územního plánu do r.2006, týká se platného ÚP obce

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚS

územní studie

ÚSR

Lokalita vymezené zastavitelné plochy s podmínkou zpracování územní studie

V

Východní strana

VI

Zařízení veřejné infrastruktury

VKP

významný krajinný prvek (ve smyslu § 3 a §6 Zák.114/92 Sb.)

VO

Veřejné osvětlení

VPS

veřejně prospěšná stavba

VPO

Veřejně prospěšné opatření

VTL

vysokotlaký plynovod

VN

vysoké napětí - elektrické vedení

VVN

velmi vysoké napětí - elektrické vedení

5


B.

Z

Západní strana

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR OK

Zásady územního rozvoje ol.kraje – nadřazená územně plánovací dokumentace

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Základní údaje o řešeném území: status

Obec

Řešené území

Medlov

Katastrální území obce

Hlivice, Medlov, Králová, Zadní Újezd

Kód obce (ČSÚ)

552372

Plocha řešeného území

3131

Počet obyvatel k 1.1.2014

1563

Nadmořská výška (m.n.m.)

251

Zeměpisné souřadnice(WGS-84):

17° 3' 45'' E , 49° 47' 15'' N

První písemná zmínka (rok):

1315

PSČ:

79391

Obec s rozšířenou působností:

MÚ Uničov

Stavební úřad:

MÚ Uničov

Kraj.

Olomoucký

B.1.VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Územní plán řeší správní území obce Medlov, které sestává z katastrálního území Hlivice, Králová, Medlov a Zadní Újezd. Širší vztahy jsou graficky vyjádřeny ve výkrese č.7 - Širší vztahy, v části odůvodnění, na podkladní mapě v měř. 1:50 000. B.1.1. Postavení obce v systému osídlení Obec leží v okrajové části krajinného celku Haná, v okrese Olomouc a svým územím sousedí s hranicí šumperského okresu. Charakter řešeného území je hodnocen jako otevřená kulturní venkovské krajina s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny). Jižní část řešeného území má vyjímečně vysoký přírodní potenciál, je součástí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Toto území je zařazeno do evropského systému chráněných lokalit Natura 2000, a to jak do ptačí oblasti, tak také z většiny plochy i do systému evropsky významných lokalit (EVL). Zastavěné území obce spolu s okolními zemědělskými plochami tvoří střed a severní část řešeného území. Obec Medlov je složená z místních částí k.ú.Hlivice, Králová, Medlov a Zadní Újezd. Obec vykazuje přirozenou vazbu zejména na sousední město Uničov (cca 3 km) a město Litovel (10 km), ta je dána vzájemnou polohou a vzdáleností obcí hlavně přímou dopravní dostupností po silnici. Vazba na 6


okresní město Olomouc (30 km) je dána nutností krytí potřeb správní administrativy, vyššího školství, zdravotnických zařízení, kultury, sportovních aktivit atd. Správní území, tzn. řešené území obce Medlov v rozsahu 3131 ha. Obec Medlov je členem Sdružení obcí mikroregionu Uničovsko (SOMU), které sdružuje 14 obcí mikroregionu. Spolu spolupracují při prosazování a uskutečňování projektů, které svým významem přesahují hranice jednotlivých obcí. Členské obce tak spojuje nejen společný zájem o prosperitu mikroregionu, ale také o přírodní prostředí, turistickou atraktivitu regionu či kulturní dědictví. Obec je také členem obecně prospěšné společnosti Místní akční skupina Uničovsko o.p.s., na jejímž založení se obec Medlov podílela. Členem MAS Uničovsko o.p.s. je celkem8 obcí a 13 podnikatelských subjektů. Návrh urbanistické koncepce neovlivní přímo územní rozvoj navazujících území, vazby a požadavky na koordinaci jsou zejména v technické infrastruktuře a dále v doplnění kostry územního systému ekologické stability. Sousedící obce: Hranice Kód obce

Kód k.ú.

Obec

Okres Šumperk JZ

540480

Moravičany – Doubravice na Mor.

631302

Z

541222

Úsov

774782

570281

Stavenice

755354

536687

Klopina

666548

505293

Troubelice – Dědinka

768642

505293

Troubelice

768669

505293

Troubelice - Lazce u Troubelic

768651

505587

Uničov - Nová Dědina

644421

V

505587

Uničov

774502

JV

505587

Uničov - Benkov

757454

J

552186

Červenka

621030

500623

Bílá Lhota - Řimice

745626

SZ

Okres Olomouc S SV

B.1.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury Doprava železnice je zastoupena dvěma úrovněmi – vysokorychlostní ve směru Olomouc-Praha a regionální ve směru Olomouc-Šumperk Sousední obce, dotčené trasou celostátní železnice: Stavenice, Moravičany-Doubravice, Červenka silnice II/444, která prochází řešeným územím obsluhuje město Uničov, Medlov a Úsov silnice III.tř.,které prochází řešeným územím obsluhují většinu sousedních obcí: Sousední obce : Troubelice 44412, Lazce 44414, Benkov, Střelice 4494, Uničov 44415, Červenka, Úsov 4496, B.1.3. Širší vztahy technické infrastruktury Vodní toky a plochy Územím obce protékají 2 výrazné vodoteče s přítoky. Medlovský potok, ten do řešeného území vstupuje na jeho severním okraji ve směru od Troubelic-Dědinky, prochází řešeným územím JV směrem přes zastavěné území Medlova a přechází do města Uničova, kde se vlévá do Lukavice a severně nad Dětřichovem 7


Lukavice do Oskavy. Benkovský potok pramení JZ od zastavěného území Hlivice, severně míjí Královou, jižně Benkov, severně Střelice a jihovýchodním směrem dále, na jižním konci CHKO se vlévá do řeky Moravy. Protipovodňová ochrana Na území obce je vybudován systém protipovodňové ochrany, na k.ú. Zadní Újezd jsou to dvě plochy vsakovacích poldrů. Hranice záplavového území není na vodotečích v řešeném území vymezena. Zásobování území pitnou vodou  Medlov má svůj vodovodní systém, není součástí skupinového vodovodu. Dle ZÚR prochází JZ částí řešeného území navržená trasa vodovodu – napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová,Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel.  Dle ZÚR prochází JZ částí řešeného území navržená trasa vodovodu – napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko a propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel. Sousední obce dotčené realizací propojení vodárenského systému: Úsov, Benkov Odkanalizování a čištění odpadních vod  Odkanalizování území a čištění odpadních vod obce Medlov je realizováno přímo v řešeném území na ČOV ve východní části zastavěného území Zásobování území plynem 

Řešené území je napojeno přímo jako STL systém plynovodu z větve VTL plynovodu, která prochází přes k.ú. sousední obce Benkov a Uničov.

Zásobování území elektrickou energií Zásobování území  Řešeným územím prochází el. vedení VVN 110 kV Mohelnice – Úsov – Králová – Střelice Červenka, trasy el.vedení VN 22 kV jsou vedeny všemi částmi obce. Sousední obce dotčené procházejícími trasami el.vedení : Klopina, Dědinka, Nová dědina, Benkov, Úsov Ostatní technická infrastruktura  Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází územím optické kabely dálkové přenosové sítě Radiokomunikací a.s. a a.s. Telefónica O2 a trasa radioreléových spojů. Dále jsou zde provozovány základnové stanice operátorů mobilní sítě O2, T-Mobile a Vodafone. Sousední obce dotčené procházejícími RR trasami : Úsov, Troubelice, Uničov, Benkov Sousední obce dotčené procházející trasou dálkového kabelu: Stavenice, Moravičany Doubravice, Červenka

B.1.4. Širší krajinné vztahy Geomorfologie krajiny , geologie, pedologie a krajinný ráz Severní část území SZ část řešeného území je součástí Mohelnické brázdy, která patří jesenické podsoustavě v rámci geomorfologické provincie Česká vysočina. Vykazuje mírně členitý terén, který postupně přechází do rovinatých ploch. Zastavěné území obcí a jejich bezprostřední okolí se rozkládají již v poměrně rovinatém terénu, tyto plochy jsou již součástí Hanácké pánve. V oblasti kolem zastavěných území jednotlivých částí obcí jsou černozemě černické, černické karbonátové a hnědozemě modální. Zájmové území leží v oblasti čtvrtohorních sedimentů, zastoupených ponejvíce pokryvy spraší a nivními uloženinami s podložím nezahliněných štěrkopískových teras z převážně kyselého materiálu. Podél toků 8


jsou nevápnité nivní uloženiny s výraznými znaky glejového procesu. Vznikly na nich nivní půdy glejové velmi hluboké, omezené místy podložím nezahliněné štěrkopískové terasy. Nevápnité nivní uloženiny se vyskytují podél vodotečí. Jsou to středně těžké až těžké naplavené sedimenty.

Jihozápadní část území Litovelské Pomoraví se rozkládá v údolní nivě řeky Moravy v severní části Hornomoravského úvalu a jižní části Mohelnické brázdy. Výrazný geomorfologický předěl mezi těmito dvěma celky tvoří tzv. Třesínský práh. Hornomoravský úval patří do podsoustavy Vněkarpatských sníženin, geomorfologické provincie Západní Karpaty, zatímco Mohelnická brázda je již součástí jesenické podsoustavy v rámci geomorfologické provincie Česká vysočina. Litovelské Pomoraví leží tedy na styku velmi starého geologického podloží Českého masivu s mladými třetihorními a čtvrtohorními sedimenty. Geologické podloží nivy tvoří převážně mocné vrstvy kvartérních štěrkopísků, v oblasti Třesínského prahu štěrkopísky překrývají devonské vápence. Půdami jsou glejové fluvizemě v širokém pásu táhnoucím se podél řeky Moravy.

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Jižní část řešeného území leží v Chráněné krajinné oblasti LitovelskéPomoraví. V rámci plochy CHKO Litovelské Pomoraví jsou na jižním okraji hranic řešeného území vymezena maloplošná zvláště chráněná území, přírodní rezervace Doubrava a přírodní rezervace U Spálené. Celé území CHKO patří do vymezených ploch Natura, jde o území Evropsky významné lokality (EVL) i ptačí oblast (PO). Území kolem řeky Moravy je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod řeky Moravy. Územní systém ekologické stability zastupují v řešeném území dva stupně, nejnižší a nejvyšší. Většinová plocha území CHKO Litovelské Pomoraví tvoří funkční nadregionální biocentrum (NRBC) Litovelské Pomoraví. Do plochy NRBC vstupují trasy regionálních biokoridorů, jdoucí mimo řešené území, na východní straně ve směru od řešeného území je to RK 909, na JZ straně od řešeného řešeného území jde o RK 905. RK 909 jde ve směru J-S přes regionální biocentrum 1811 (k.ú.Želechovice, Uničov), pokračuje na sever jako RK 908, prochází městem Uničov, vstupuje do biocentra 424 jižně pod Šumvaldským rybníkem (k.ú.Uničov), pokračuje jako RK 907 k biocentru OK 28 (k.ú.Nová Hradečná) a dále jako OK 47 do biocentra 1986 (k.ú.Šumvald), dále jako RK 894 vstupuje do regionálního biocentra RK 434 (k.ú.Oskava), které je součástí nadregionálního biokoridoru. RK 905 jde západně od obce Úsov (k.ú. Úsov) ve směru J-S do biocenra 425 (k.ú.Klopina), pokračuje jako RK 904 do biocentra 429 (k.ú.Rohle), přes RK 903, odbočující západním směrem je přes biocentrum OK 29 napojen na západní část nadregionálního bikoridoru. Závěr: Všechny uvedené záměry jsou do územního plánu Medlov zapracovány. Územní plán Medlov není v rozporu s nadřazenou ÚPD, jsou splněny a respektovány požadavky vymezené v zadání ÚP, navržená koncepce územního plánu Medlov neomezuje využitelnost ploch pozemků sousedních obcí, rozvoj obce Medlov nebude ve svém rozsahu narušovat zájmy okolních obcí.

B.2.SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE

9


Podle Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR) ve znění 1.aktualizace, schválené usnesením vlády č.276 ze dne 15.4.2015, není obec Medlov zařazena do zvlášť vymezené rozvojové oblasti Olomouc. ÚP Medlov není ve své celkové koncepci v rozporu se základními požadavky PÚR.

B.3. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) vydaných Zastupitelstvem Olomouckého kraje pod č. UZ/21/32/2008 dne 22.2.2008 a po 1. aktualizaci vydané zastupitelstvem pod č. UZ/19/44/2011 dne 22.4.2011 vyplývají pro území obce Medlov obecné požadavky, které jsou respektovány v celém rozsahu. Ze ZÚR je v územním plánu obce (výkres č.7 - Širší vztahy, v mapě v měř. 1:50 000. ) zapracována a respektována regionální koncepce  dopravy, železnice Olomouc - Šumperk, koridor vodní cesty jako rezerva území (D-O-L), koridor přeložky silnice II.tř. jako územní rezerva  technické infrastruktury – vazba na okolní obce z hlediska zásobování vodou, plynem, el.vedení 110 kV, včetně ochranných pásem zdrojů  ÚSES regionální a nadregionální  a další principy ochrany přírody, část řešeného území je součástí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, území Natura a to jak EVL, tak i ptačí oblasti  část řešeného území pokrývá ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně a další limity – viz grafická část Soulad územního plánu Medlov s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem a zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy byl potvrzen Krajským úřadem Olomouckého kraje, odborem strategického rozvoje kraje ve svém stanovisku

B.4. SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Hlavním cílem územního plánování, tedy i územního plánu, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot. Územní plán slouží pro rozhodování stavebního úřadu při veškeré investiční činnosti, je výchozím nástrojem samosprávy obce při konkrétním rozhodování u všech investičních záměrů ve správním území obce. Níže jsou uvedeny cíle a úkoly územního plánování tak, jak jsou vyjmenovány v § 18 a § 19 Stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) - kurzíva, k nim je doplněn kolmým textem komentář a vysvětlení – odůvodnění jejich naplnění v Územním plánu Medlov. B.4.1. Cíle územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Řešení ÚP: Územní plán Medlov vytváří vhodné podmínky pro zajištění rozvoje obce, a to především vymezením dostatečných rozvojových ploch pro bydlení, každodenní rekreaci, veřejnou infrastrukturu a podnikatelské aktivity a dále zajištění ochrany stabilizovaných a rozvojových ploch určených pro rozvoj a ochranu krajiny a zeleně na straně druhé. Navržená řešení zajišťují podmínky pro komplexní rozvoj obce v budoucích cca 20 25 letech. (1)

10


(2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

Řešení ÚP: Řešení Územního plánu Medlov vychází ze stávajícího stavu území, který je rozvíjen tak, aby byly respektovány a potvrzeny jeho kvality a případně zdůrazněny jeho slabé stránky. Jednotlivé typy ploch jsou navrhovány v nejvhodnějším situování vzhledem ke stávajícímu využití území i ve vztahu k ostatním navrženým plochám. Rozvoj soukromých zájmů (představovaný především prostřednictvím rozvojových ploch pro bydlení a podnikatelské aktivity) je doprovázen dostatečným rozvojem veřejné infrastruktury (veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně, dopravní a technické infrastruktury). Požadavky na prostorové řešení budoucí zástavby jsou specifikovány tak, aby nebyly dotčeny stávající kulturní dominanty území a nebyl narušen krajinný ráz. (3)

Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veškeré investiční záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Řešení ÚP: Pro řešené území Územního plánu Medlov nejsou další požadavky uplatněny (4)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Řešení ÚP: Územní plán Medlov definuje základní hodnoty území, které určuje k ochraně a rozvoji. Vymezením ploch s rozdílným způsobem využití zajišťuje hospodárné využití zastavěného území i zastavitelných ploch a také ochranu nezastavěného území. Zastavitelné plochy jsou navrženy v rozsahu, který odpovídá umístění obce v systému osídlení, zároveň ale s potřebnou rezervou tak, aby nebylo jejich případné využití blokováno majetkovými vztahy či problémy s jejich zainvestováním.

B.4.2. Úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadíprovádění změn v území (etapizaci), g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, 11


m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů4),12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Řešení ÚP: 

Územní plán určuje koncepci rozvoje obce zejména s cílem zajištění dostatečných možností zejména pro rozvoj bydlení, veřejné infrastruktury a podnikatelských aktivit, a to s ohledem na současný stav území a také jeho historický vývoj.



Zpracování Územního plánu vycházelo ze schváleného Zadání, ve kterém byly specifikovány potřeby obce a požadavky na její rozvoj, včetně požadavků na rozvoj veřejné infrastruktury. V průběhu zpracování ÚP byly prověřeny různé možnosti a varianty řešení (pro volbu nejvhodnějšího řešení rozsahu ploch veřejných prostranství byly zpracovány jednoduché studie pro dispoziční řešení navržených lokalit) tak, aby byly jednotlivé součásti v souladu k sobě navzájem, nebyly v rozporu s požadavky zejména na ochranu veřejného zdraví a ochranu přírody a nevytvářely nadměrné nehospodárné požadavky na rozvoj související veřejné infrastruktury.



Územní plán určuje podmínky pro využití jednotlivých typů ploch, včetně podmínek prostorového upořádání.



Územní plán prostřednictvím vymezení ploch územních rezerv a prostřednictvím podmínek pro využití některých rozvojových ploch stanovuje pořadí provádění změn v území (etapizaci).



Územní plán vytváří podmínky pro realizaci záměrů snižujících nebezpečí přírodních katastrof (zejména povodní a přívalových dešťů).



Územní plán vytváří podmínky pro všechny typy aktivit (bydlení, výroba, rekreace), jejichž rovnováha je základem pro udržení sociální a ekonomické stability území.



Pro zajištění kvalitního bydlení vymezuje ÚP další plochy venkovského bydlení.



Územní plán vytváří příležitosti pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména veřejného vybavení, veřejných prostranství, veřejné zeleně a sportovních a tělovýchovných zařízení), plochy pro tyto aktivity jsou navrženy v rozsahu odpovídajícímu současným potřebám obce a jejímu uvažovanému rozvoji (vyjádřen zejména prostřednictvím rozvojových ploch obytných a smíšených výrobních). Investice do této veřejné infrastruktury mohou být vhodně etapizovány podle aktuálních potřeb celé obce nebo jejích jednotlivých částí.



Územní plán respektuje požadavky civilní ochrany vyplývající z platné legislativy.



Územní plán vymezuje plochy přestavby. Jedná se zejména o změny z důvodu nevhodného funkčního využití ploch.



Územní plán navrhuje doplnění zelených ploch v rámci rozvoje krajiny



Územní plán díky komplexnímu řešení území a koordinaci rozmístění rozvojových záměrů v tomto území vytváří vhodné podmínky pro jeho ochranu před případnými negativními vlivy těchto záměrů (zejména vzhledem k ochraně památek, ochraně přírody, ochraně vod, ochraně nerostných surovin, ochraně veřejného zdraví a ochraně ZPF a PUPFL).



Územní plán stanovuje vhodné podmínky pro ochranu zdrojů nerostných surovin, ale nevytváří podmínky pro jejich využívání.

Zpracovatelé Územního plánu uplatnili při jeho tvorbě poznatky a zkušenosti zejména z oboru územního plánování a architektury, ale i z dalších souvisejících oborů. (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. 12


Řešení ÚP: Odůvodnění Územního plánu Medlov obsahuje kapitolu D, která mimo jiné zhodnocuje i soulad navrženého řešení s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje. Ten je posouzen i stanoviskem Krajského úřadu Olomouckého kraje, v rámci procesu projednávání ÚP. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno.

C.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

ÚP Medlov respektuje požadavky ze schváleného zadání návrhu ÚP v celém rozsahu. Zdůvodnění dílčích částí je obsahem dalších kapitol . Požadavky ze strany vlastníků pozemků na změny funkčního využití ploch byly ze strany projektanta analyzovány a na besedě s občany popsány. Konečný rozsah akceptovatelných změn funkčního využití ploch byl po dohodě zpracovatele se zástupci obce na realizovaných výrobních výborech zahrnut do řešení ÚP. Územní plán byl vypracován původně v souladu se Stavebním zákonem 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a v souladu s prováděcími vyhláškami k uvedenému stavebnímu zákonu, tzn. vyhl.č.500/2006 O územně analytických podkladech, územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci a zemědělská příloha je zpracována dle vyhl.č. l3/94 Sb. Těsně před dokončením zpracování dokumentace v roce 2012 byla uzavřena dohoda projektanta s investorem, že územní plán zahrne do řešení i závěry právě dokončovaných komplexních pozemkových úprav. Toto rozhodnutí vycházelo i ze snahy úspěšného projednávání KPÚ s veřejností. V prosinci r.2012 byly projektantům ÚP předány mapové podklady s provedenými KPÚ. Situace polohopisu mimo zastavěné území nenavazovala na podkladovou mapu, na které byl téměř hotov návrh ÚP, po konzultaci se zpracovatelem KPÚ projektanti dostali nový mapový podklad a celý elaborát územního plánu se překreslil do nového mapového podkladu. Stejná situace se opakovala v roce 2014 při realizaci KPÚ Hlivice. Byly zohledněny i požadavky a závěry DO ze společného jednání. Dokumentace ÚP byla přiměřeně upravena dle nově vydané novely stavebního zákona 350/2012 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 458/2012, kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

13


D.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ D.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území bylo vymezeno k 30.6. 2012 (aktualizováno k datu 30.6.2014) v souladu s § 58 Stavebního zákona, na základě stavu území a nad aktuální digitální katastrální mapou získanou od pořizovatele v dubnu 2012. Hranice zastavěného území je zobrazena ve výkrese č.1 - Výkres základního členění území, ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny ve výkresech č. 3-4 Koncepce technické infrastruktury, ve výkrese č.6 – Koordinační výkres a ve výkrese č.8 – Výkres předpokládaného záboru ZPF a PUPFL.

D.2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT D.2.1. – územní plán a potenciál území obce jako východisko koncepce rozvoje Řešené území představuje plochu v celkové výměře 3131 ha. V řešeném území nejsou zcela v rovnováze základní podmínky pro vyvážený vztah územního rozvoje obce. Limitované množství pracovních příležitostí v obci, existence základní občanské a technické vybavenosti a existence poměrně většího množství limitů využití území značně omezují reálnou možnost většího územního rozvoje obce. ÚP zachovává všechny stávající přírodní, kulturní i civilizační hodnoty v řešeném území. Nové plochy pro rozvoj obce, převážně plochy pro bydlení, jsou navrženy tak, že funkčně, plošně, urbanisticky i strukturálně navazují na stávající zastavěné území obce, nebo jsou uvnitř tohoto území. Územní plán definuje předpoklady pro stabilitu obce tak, aby byly uspokojeny potřeby a požadavky na územní rozvoj jednotlivých funkcí v území. Doplňuje se chybějící technická vybavenost včetně chybějící dopravní obsluhy, rozšiřují se plochy pro bydlení, jsou doplněny plochy pro krátkodobou – denní rekreaci. Vymezené zastavitelné plochy jsou skladebně v území uspořádány tak, aby se vzájemně nerušily, ale posilovaly. Většina objektů a zařízení zastavěného území je ve svém charakteru respektována. Zastoupení jednotlivých funkcí v řešeném území je dána jeho celkovým potenciálem. Stávající počet obyvatel – 1580, velikost obce je stabilizována. Odhad možného rozvoje území do roku 2026 (odvozeno z kapacit rozvojových ploch) je do počtu max. do 1790 obyvatel. Situování řešeného sídla na okraji regionu s nevýraznou terénní konfigurací , navíc s průměrnou dopravní dostupností a bez kapacitního zdroje pracovních příležitostí nepředurčuje obec k extrémnímu rozvoji. Územní plán definuje předpoklady pro stabilitu obce tak, aby byly uspokojeny potřeby a požadavky na územní rozvoj jednotlivých funkcí v území. Doplňuje se chybějící technická vybavenost včetně chybějící dopravní obsluhy, rozšiřují se plochy pro bydlení, občanské vybavení, jsou doplněny plochy výroby, plocha skládky a plochy pro krátkodobou – denní rekreaci. D.2.2. Základní koncepce rozvoje území obce Na základě Zadání Územního plánu Medlov, v souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR, ZÚR OK), na podkladu ÚAP SO ORP Uničov, na základě výsledků probíhajících jednání projektanta se zástupci obce a dalších doplňujících dokumentů a podkladů byly vymezeny zastavitelné plochy

14


takového rozsahu, aby odpovídaly reálným potřebám rozvoje sídla s ohledem na znalost území a možnosti, které dává Územní plán jako zásadní koncepční materiál pro řešené území. Sídelní struktura Medlova je tvořena čtyřmi sídelními jednotkami: vlastní částí a centrem Medlova, které je tvořeno historickým jádrem – návsí s přilehlou zástavbou (a na něho navazující novodobou zástavbou) a částí obce Hlivice, Králová a Zadní Újezd. Pro rozvoj sídla a pro zvyšování standardu bydlení jsou Územním plánem vymezeny především plochy zastavitelné při okrajích zastavěných území všech částí obce, které mají nejlepší předpoklady pro výstavbu (napojitelnost na dopravní a technickou infrastrukturu, v mnoha případech částečně zainvestované pozemky..) Pro rozvoj rekreace a sportu v obci je vymezen Územním plánem stávající areál fotbalového hřiště se sousedící rozvojovou plochou v Medlově a Králové a rovněž systém drobných veřejných prostranství se zastoupením zeleně a rekreačních aktivit. Pro rozvoj pracovních příležitostí v obci jsou Územním plánem potvrzeny stávající plochy výroby a skladování (VS) a dále všechny výrobní plochy zemědělské farmy VZ a navazující plochy VS na jižním okraji zástavby Medlova. Územní plán vymezil další rozvojové plochy ve vazbě na stávající areály v Medlově. Navržená koncepce rozvoje obytné zástavby v současné době logicky a přirozeně pokračuje kontinuálně v historicky založených směrech, zejména na plochách, vymezených dosud platným územním plánem. Další územní rozvoj je vymezen kontinuálně ve vazbě na zastavěné území ve všech částech obce. D.2.3. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce Během historického vývoje sídel se působením přírody a člověka na správním území Medlova i všech jeho částí vytvořily jedinečné hodnoty, které jsou v této podobě a konstelaci neopakovatelné. Tento stav sídla není konečný, stále se rozvíjí. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty dle § 18, odst. 4 Stavebního zákona a jedním z jeho úkolů, dle § 19 Stavebního zákona, je zjišťovat a posuzovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a stanovovat jeho koncepci rozvoje s ohledem na tyto hodnoty, tj. zachovávat rovnováhu mezi jednotlivými jeho složkami. Hodnoty dle Stavebního zákona: - přírodní (hodnoty vzniklé většinou bez aktivit člověka) - civilizační (hodnoty vzniklé činností člověka sloužící veřejnému zájmu, např. síť dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení); - kulturní (výjimečné hodnoty území, krajinných i stavebních celků a souborů poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje - Z hlediska tvorby Územního plánu rozlišujeme dva typy hodnot a.) hodnoty, které jsou stanoveny jinými právními předpisy (např. vyhlášením MK ČR kulturní památky) a jsou pro tvorbu Územního plánu limitem, jsou vymezeny v ÚAP a v Územním plánu jsou vyjmenovány v textové části, Územní plán na ně navazuje; b.) hodnoty, které jsou stanoveny Územním plánem. - viz Koordinační výkres č.6 Územní plán navazuje svým konkrétním řešením na obecné požadavky na ochranu a rozvoj hodnot: zejména vymezuje plochy, kterým stanovuje takové podmínky využití, které umožňují jejich rozvoj v souladu se stanovenou ochranou hodnot území. D.2.3.1 přírodní hodnoty Ochrana a rozvoj přírodních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití včetně stanovení režimu podmínek jejich využití. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot zahrnuje ochranu niv vodních toků, ochranu zemědělské krajiny, ochranu vybraných území, ochranu vybraných druhů rostlin a živočichů, ochranu 15


lesa, to vše zejména těmito zákony: 

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů



zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.



zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

Ochrana a rozvoj stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb je stanovena vymezením územního systému ekologické stability (ÚSES). Plochy biokoridorů a biocenter ÚSES jsou specifikovány v bodě 5.10. výrokové části Územního plánu, včetně podmínek využití, a jsou zobrazeny ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny ve výrokové části ÚP a ve výkrese č.6 – Koordinační výkres v části Odůvodnění Územního plánu. Přestože jsou tedy přírodní hodnoty obecně dostačně chráněny shora zmiňovanými zákony a dalšími limity (viz kap. D 2.4. odůvodnění ÚP), územní plán vyhodnotil a vytknul některé konkrétní zvláště významné hodnoty v řešeném území. Územní plán chrání a rozvíjí tyto hodnoty: a.) Zemědělská krajina: Řešené území se nachází v okrajové části významně úrodné oblasti Hané. Díky své převážné rovinatosti je intenzivně zemědělsky využívaná a významně se podílí na obraze sídla. Územní plán chrání (až na nezbytný zábor ZPF pro rozvoj zástavby) tyto zemědělsky využívané pozemky a nastavuje takové podmínky, které jejich rozvoj nasměrují k vyššímu zastoupení stromořadí a remízů. Tím se zlepší poměry v rámci cíle snížení ohrožení tohoto území vodní i větrnou erozí, ale výsadba zeleně přispěje i k vylepšení estetického obrazu řešeného území v krajině. Pozitivní bude i hledisko biologické. b.) Nivy kolem vodotečí: Část ploch řešeného území se nachází v nivě Dědinkovského potoka, Medlovského potoka, Benkovského potoka a potoka Písečné. Kolem těchto vodotečí se nacházejí pozemky s trvalým travním porostem a nesouvislými plochami břehové zeleně. Územní plán chrání tyto nezastavěné pozemky , navíc nastavuje takové režimy funkčního využití ploch, které jejich rozvoj nasměrují k vyššímu ozelenění a zatravnění zejména kolem vodních toků a ploch. Tím bude posílen dojem estetického obrazu řešeného území v krajině, ale i přispěje to rovněž ke zvýšení rekreační potenciálu krajiny. c.) Stromořadí: Řešené území je intenzivně zemědělsky využívané. Zcelování pozemků a likvidace zeleně v krajině vytvořila během období socializace otevřenou krajinu. Specifické ozelenění krajiny formou velkoplošných sadů , zejména v části Králové, přispělo k jejímu zvýšení biologické i estetické hodnoty. Většina těchto porostů v sadech je udržována. V řešeném území byly realizovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Ze strany obce byla trvale vedena příprava k obnově stromořadí kolem polních cest a KPÚ i územní plán tento trend podporují. Podmínky územního plánu umožňují (a přepodkládají) chránit stávající stromořadí a sázet další vzrostlou zeleň podél cest v zastavěném i nezastavěném území. Samozřejmostí je výsadba stromořadí i v zastavitelných plochách, zejména při cestách, které ukončují zástavbu směrem do krajiny. Tím bude vytvořen plynulý přechod mezi zástavbou a nezastavěnou krajinou. d.) ÚSES: odůvodnění viz kapitolu D5.2. Odůvodnění Územního plánu e.) Vodní plochy, vodní toky – zastoupené Dědinkovským potokem, Medlovským potokem, Benkovským potokem, potokem Písečná a dalšími bezejmennými plochami f.) Ovzduší: Územní plán nastavuje takové podmínky, které umožňují používání takových technických prostředků a alternativních zdrojů, které omezí používání lokálních topenišť. Územní plán nebrání využití solárních zdrojů, tepelných čerpadel i „domácích“ větrných elektráren jako zdroje tepla a přípravy teplé vody pro zásobování jednotlivých staveb, naopak tento trend podporuje. Fotovoltaické elektrárny je dle podmínek využitelnosti ÚP 16


umisťovat na fasádách i střechách jednotlivých staveb (jako technická zařízení staveb). Územní plán zároveň preferuje výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů z důvodu snížení nároků na spotřebu energií. g.) chráněné nevýhradní ložisko NS, konkrétně ložisko rud č. 3130500: ÚP respektuje ložisko v celém rozsahu, s těžbou rud ale v tomto období nepočítá h.) poddolovaná území, Poddolovaná velkoplošná území jsou evidována ve čtyřech lokalitách, největší z nich se rozkládá v ploše od farmy v Králové, přes plochu velkokapacitního vepřína Medlov a pokračuje SV směrem k farmě v Medlově. Druhá největší část poddolovaného území dolu Barbora se téměř dotýká silnice Hlivice -Úsov a pokračuje SSV směrem přes lesní porost , silnici Medlov -Úsov a dále znovu přes lokalitu drobných lesíků směrem k zástavbě Zadního Újezdu. Třetí menší lokalita poddolovaného území sousedí se SV cípem zástavby Zadního Újezdu a pokračuje SV směrem na sousední katastr DědinkyPískova. Čtvrtá menší lokalita poddolovaného území je evidována východně od části Králová a svou větší částí leží na katastru obce Benkov, do k ú.Medlova zasahuje minimálně. i.) Opuštěná díla těžby (zasypaný důlní komín), která mají vymezená ochranná pásma, jsou zakreslena ve výkrese č. 6 (k.ú. Hlivice p.č. 252/1, 252/2) j.) Další přírodní hodnoty jsou limity využití území vycházející ze zákonných předpisů – např. spolu s jeho OP, - viz kap. D 2.6. odůvodnění ÚP. D.2.3.2. Kulturní a civilizační hodnoty Ochrana a rozvoj kulturních a civilizačních hodnot na území obce navazuje na ochranu různých částí životního prostředí, především v urbanizovaném území, stanovenou jinými právními předpisy a je zaručena zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, včetně stanovení režimu jejich podmínek využití. a.) Ochrana a rozvoj struktury zástavby Jedním z úkolů územního plánování je stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území dle § 19, odst. 1, písm. d) Stavebního zákona. Obecně se ochranou struktury zástavby rozumí především zachování logické návaznosti na historicky utvořené stavební čáry, měřítko staveb a charakter zástavby. Lokality nejstarší zástavby byly vymezeny jako plochy stabilizované se specifickými podmínkami v případě přestaveb, nástaveb a přístaveb či řešení vzniklých se specifickými podmínkami v případě přestaveb, nástaveb a přístaveb či řešení proluk. Takovéto zásahy do uvedených struktur by mohly být potenciálním ohrožením zejména urbanistických kvalit celého sídla. Nejvýznamnější strukturou na území obce je zástavba okolo návsi. Její hodnota spočívá v typickém řadovém sevřeném uspořádání obytných stavení – zemědělských usedlostí. Za tímto souvislým zastavěným pásem obytných budov jsou situovány zahrady s nebytovými, hospodářskými objekty, které vytváří klidové zázemí objektů a poskytují určitou míru soukromí jednotlivých pozemků. Tímto tradičním uspořádáním je dána kvalita a hodnota území, vnitrobloky zahrad fungují jako izolační clony mezi řadami zástavby, proti původně hospodářské funkci mají funkci především rekreační. Rozlišení významu lokalit osídlení je graficky zvýrazněno hlavně u ploch bydlení ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny a č.6 Koordinační výkres b.) Ochrana a rozvoj prostupnosti území Jedním z obecných požadavků na územní plánování je zajistit dostatečnou prostupnost územím dle § 3, odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Za ochranu prostupnosti sídla do krajiny se považuje zajištění 17


průchodnosti zejména ploch bydlení v řešeném území a nové vymezení ploch veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury, bez vytváření slepých ulic. Síť ploch veřejných prostranství a dopravní infrastruktury musí zaručit trvalou prostupnost území tak, aby nevznikaly slepé „soukromé“ ulice za branou nebo se závorou. Mimo základní motorovou dopravní obsluhu území je navrženo i pěší propojení stabilizovaného území s plochami rozvojovými. Ochrana a rozvoj prostupnosti území je zaručena Koncepcí prostupnosti krajiny, která v sobě zahrnuje všechny další koncepce vztažené k veřejným prostranstvím, pěší propojením apod. c.) Ochrana a rozvoj dalších kulturních hodnot Územní plán respektuje další kulturní hodnoty vycházející ze zákonných předpisů, respektuje hlavně objekty a areály kulturních památek. Na území obce se nacházejí stavby, které jsou zapsány v Seznamu kulturních památek: viz kapitola D.2.6.6. d.) Ochrana a rozvoj harmonického přechodu zástavby a krajiny Souhrnem ploch zastavěného území a zastavitelných ploch vzniká území umožňující zástavbu, tj. zastavitelné území nebo také budoucí zastavěné území. Hranice tohoto zastavitelného území je důležitým prvkem tvorby krajinného rázu; Územní plán v pásu hranice zastavitelného území požaduje zvlášť citlivý přístup stavebních aktivit ke krajinnému rázu, tj. harmonický přechod mezi zástavbou a nezastavitelnou krajinou doplněný např. plochami zahrad, výsadbou vzrostlé zeleně, ochrana a rozvoj záhumenních cest. D.2.3.3. Hodnoty přispívající ke zvýraznění místní identity, jsou vyznačeny ve výkrese č.6 Koordinační výkres Hodnoty místní identity a jiné H1 H2 H3 H4 H5 H6 H7 H8 H9 H10 H11 H12 H13 H14 H15 H16 H17 H18 H19 H20 H21 H22 H23 H24 H25 H26 H27 H28 H29

lesopark Skalky a okolními loukami areál kostela sv.Petra a Pavla na návrší hřbitov obce prostor před farou a domovem seniorů, dominantní kamenné sousoší parčík s prvky drobné architektury proti MŠ v Medlově sousoší v předzahrádce zem.usedlosti na návsi náves v Medlově Prostor zadní návsi v Medlově Medlovský potok protékající návsí a okolní vzrostlá zeleň objekt boží muka u potoka na křižovatce silnice ke Králové a Troubelicím kříž u silnice do Uničova boží muka v záhumenní u vstupu do výrobního areálu lípa u hospody na konci zadní návsi v Medlově kříž u cesty z Medlova do Úsova prostor návsi, kaple a okolní vzrostlá zeleň Zadní Újezd louka skautských her Zadní Újezd lokalita drobných lesíků nad bývalým dolem Barbora kříž u silnice z Medlova do Úsova kříž u cesty z Hlivic do Medlova prostor návsi, parčík se vzrostlou zelení v Hlivicích kaple jako prostorová dominanta a kříž na návsi v Hlivicích kříž u silnice Králová Medlov kaplička na konci obce Králová u silnice k Medlovu kaple na návsi Králové prostor návsi v Králové Památný strom – Úsovský dub komplex lužních lesů orientační bod na průseku, výrazný strom výrazný strom u kaple sv.Rocha – poutní místo, hranice s k.ú. Úsov

18


D.2.3.4. Nové hodnoty Při posuzování ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot je třeba zdůraznit, že ochrana stávajících hodnot určených v Územním plánu nevylučuje vznik hodnot nových, třeba i v bezprostředním vztahu mezi nimi.

D.2.4. Další požadavky, ovlivňující základní koncepci územního plánu a.) pro zajištění i budoucí komfortní prostupnosti zajišťuje Územní plán dostatečné šířkové vymezení ploch veřejných prostranství , pro dopravní obsluhu navrhuje min. šířku zajišťující možnost obousměrného provozu silničních vozidel v navrhovaných plochách a koridorech veřejných prostranství a dopravní infrastruktury; stanovená minimální šířka vychází z minimální šířky veřejného prostranství (tj. 8 m) s pozemní komunikací zpřístupňující pozemek RD při obousměrném provozu , Vysv. - dle § 22 vyhlášky č. 501/2006. Sb.. Většina nových ulic je tvořena šířkou 16 m, z toho šířkový profil komunikace a chodníku (nebo sloučeně forma obytné ulice) je 6m, prostor vsakovacích pruhů, zelených pásů a nájezdů do RD nebo do garáží v šířce 5m oboustranně. b.) zneškodňovat srážkové vody především na vlastním pozemku v souladu § 20 a 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších změn (vsaky, zdrže apod.); c.) v souladu se zadáním Územního plánu je při realizaci či rekonstrukci vodovodní sítě vhodné preferovat její zaokruhování. Tím vzniká systém odolnější vůči případným havariím; d.) v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, e) může obecní úřad uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné; proto Územní plán stanovuje požadavek, aby po vybudování splaškové kanalizace ukončené na obecní čistírnu odpadních vod, nebyly domovní čistírny odpadních vod již povolovány e.)v souladu se zadáním Územního plánu je při realizaci či rekonstrukci staveb nutné realizovat oddílnou kanalizace, pokud je to technicky možné; f.) Územní plán stanovuje v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. požadavek umisťovat rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací v zastavěném území pod zem; Územní plán ukládá tuto podmínku i na zastavitelné plochy, které se realizací zástavby stávají rovněž zastavěným územím. Překládání či realizace nových sítí v rozvojových lokalitách, jejichž cílový stav je totožný (tj. zastavěnost), tak podléhá obdobnému požadavku jako je určen ve shora zmiňované vyhlášce pro současně zastavěné území s přihlédnutím k místním podmínkám, tj. k účelnosti takového řešení. D.2.5. Nástroje územního plánu D.2.5.1.Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona a v souladu s § 3,odst. 2, písm. a) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití.Graficky jsou odlišeny ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny a č.6 Koordinační výkres a jejich podmínky využitelnosti jsou stanoveny v bodě 6 výrokové části Územního plánu. D.2.5.2. Celé řešené území je v souladu s § 2, odst. 1, písm. g) Stavebního zákona v souladu s § 3, odst. 2, písm. b) vyhlášky 501/2006 Sb. rozděleno rozděleno na plochy podle významu, k nimž se zpravidla vztahují podmínky prostorového uspořádání stanovené v bodě 6 výrokové části Územního plánu. Graficky jsou odlišeny ve výkrese č.1 - Výkres základního členění území D.2.5.3. Územní plán rovněž stanovuje: a.) plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES) v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,graficky jsou vymezeny ve výkrese č.2 - Hlavním výkrese a č.6 19


Koordinační výkres, jejich podmínky jsou stanoveny v bodě 6 výrokové části Územního plánu; b.) trasy veřejné infrastruktury, které jsou grafickým vyjádřením určitých specifických požadavků dopravních prvků a vedení technické infrastruktury (např. vodovodu, plynovodu, elektřiny); D.2.5.4.Pro zajištění specifických podmínek území na budoucím rozhraní zástavby a krajiny se zdůrazňuje požadavek lemování plochou zahrad nebo u veřejných prostranství stromořadím, které leží v souběhu této hranice. Tento způsob vytváření tzv. „zelené hranice“ vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde byla zástavba jasně a zřetelně oddělena od krajiny, buď zdí nebo hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Stromořadí, která budou vysazována , plní mimo estetické stránky zároveň i funkce biologickou, půdoochrannou, vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační. D.2.5.5.Pro stanovení podmínek ochrany krajinného rázu řešeného území jsou Územním plánem v souladu s Přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. určeny nástroje prostorového uspořádání území a tím je zajištěna prostorová ochrana krajinného rázu území; jejich podmínky jsou pro jednotlivé plochy stanoveny v bodě 6; a jsou to zejména maximální výšková hladina a typ struktury zástavby Podrobněji viz kapitolu D 6. Odůvodnění Územního plánu.

D.2.6. Limity využití území Využitelnost jednotlivých ploch v rámci návrhu územního plánu je omezeno – limitováno vybranými limity, vyplývajícími zejména z právních předpisů. Informace o limitech v území byly převzaty zejména z Územně analytických podkladů SO ORP Uničov (2012). Vybrané limity využití území jsou souhrnně zobrazeny ve výkrese č. 6 - Koordinační výkres a ve výkresech Koncepce technické vybavenosti – výkresy č.3-4. D.2.6.1. Územní podmínky pro výstavbu Tyto limity se projevují v dalších správních řízeních (zejména v územním řízení), mají charakter podrobných technických požadavků definovaných dalšími právními předpisy: podmínky pro vymezení stavebního pozemku (tj. požadavky na technické vlastnosti stavebního pozemku); podmínky prostorového uspořádání staveb (tj. technické podmínky umisťování staveb, např. vzájemné odstupy staveb atp.). D.2.6.2. Limity dopravní infrastruktury Ochranné pásmo silnic a železnice Vymezení ochranných pásem u silnic, dálnic a místních komunikací stanovuje zákon číslo 13/1997 Sb o pozemních komunikacích ("Silniční zákon" - v aktuálně platném znění zákona č. 347/2009 Sb.) Ochranné pásmo železnice se vymezuje ve smyslu zákona č. 266/94 sb. – Zákona o dráhách 1. K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. 2. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti – v případě řešeného území: 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. 3. Ochranné pásmo železnice - ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou: 20


u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy; u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy; D.2.6.3. Limity technické infrastruktury Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok řeší Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) § 23 Ochranná pásma vodovodů a kanalizačních stok jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně – 1,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm – 2,5 m u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m Ochranná pásma inženýrských sítí - elektrických zařízení §46 a plynárenství §68 dle zákona č. 458/2000, (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: 10 m pro vodiče budované před rokem 1994 7 m pro vodiče budované mezi léty 1995 a 2001 7 m pro vodiče bez izolace vybudované po roce 2001 2 m pro vodiče s izolací základní vybudované po roce 2001 1 m pro závěsná kabelová vedení vybudovaná po roce 2001 u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně: 12 m pro vodiče bez izolace; 5 m pro vodiče s izolací základní u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně – 15 m u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně – 20 m u napětí nad 400 kV – 30 m u závěsného kabelového vedení 110 kV – 2 m u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence – 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranná pásma elektrických stanic Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: - u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách

21


20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva - u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí - 7 m - u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí – 2 m - u vestavěných elektrických stanic – 1 m od obestavění Ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce – 1 m na obě strany od půdorysu u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek – 4 m na obě strany od půdorysu Ochranné pásmo komunikačního vedení Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. Vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku. U vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejméně v šířce 6 m od břehové čáry. D.2.6.4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek a.) Ochrana před hlukem Hygienické limity hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb, v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru stanovují zvláštní předpisy. (Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví). b.) Ochranná pásma vodních zdrojů K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. V řešeném území se nachází 2 lokality s vymezeným OP vodních zdrojů II. Stupně - SZ okraj k.ú. Medlov a lokalita Skalky. c.) Záplavová území Řešené území je dotčeno vymezeným záplavovým územím řeky Moravy v jeho nejjižnější části, řeka Morava řešeným územím neprotéká.

22


d.) Zranitelné oblasti Celé řešené území je dle Nařízení vlády č. 262/2012 v souladu se zákonem 254/2001, § 33: zahrnuto do zranitelných oblastí. (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. e.) Staré ekologické zátěže Stará zátěž – kontaminace území, půdy, podzemních vod, případně objektů a technologií, která vykazuje vodohospodářské a hygienické závady a omezuje jejich další účelné využívání. V řešeném území nejsou staré ekologické zátěže evidovány. f.) Sesuvná a poddolovaná území Sesuvná území evidována nejsou . Poddolovaná velkoplošná území jsou evidována ve čtyřech lokalitách, největší z nich se rozkládá v ploše, která se táhne od VSV okraje zástavby Králové, přes plochu velkokapacitního vepřína Medlov a pokračuje SV směrem k farmě v Medlově. Druhá největší část poddolovaného území dolu Barbora se téměř dotýká silnice Hlivice -Úsov a pokračuje SSV směrem přes lesní porost , silnici Medlov -Úsov a dále znovu přes lokalitu drobných lesíků směrem k zástavbě Zadního Újezdu. Třetí menší lokalita poddolovaného území sousedí se SV cípem zástavby Zadního Újezdu a pokračuje SV směrem na sousední katastr Dědinky-Pískova. Čtvrtá menší lokalita poddolovaného území je evidována východně od části Králová a svou větší částí leží na katastru obce Benkov, do k ú.Medlova zasahuje minimálně. Podmínky využití poddolovaných ploch: - viz výkres č.6 – Koordinační výkres, Plochy stávající zástavby, které mají evidovaný uvedený limit, jsou ÚP respektovány, ale není z hlediska cílů a záměrů územního plánování doporučena další stavebně investiční činnost. V opačném případě musí stavebník doložit komplexní inženýrskogeologický průzkum daného místa s vyhodnocením vlivu na případnou stavbu. Celý proces územního a stavebního řízení vyjímečně podléhá mimo SZ i dalším předpisům Horního Zákona. Zákon Horní č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákon č.61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Inženýrskogeologický průzkum na poddolovaném území je výchozím podkladem pro návrh opatření proti důlním vlivům. Průzkum musí obsahovat komplexní charakteristiku prostředí, obzvláště popis režimu podzemních vod, úklon vrstev pokryvného útvaru, vlastnosti základové půdy aj. Je vždy nutné uvést prognózu očekávaných změn na lokalitě, které vyvolá přetváření terénu od poddolování. Dle ČSN 73 1001 se považují základové poměry na poddolovaném území vždy za složité. Inženýrskogeologický průzkum je třeba (podle náročnosti stavebních konstrukcí) provádět buď podle zásad 2. geotechnické kategorie nebo podle 3. geotechnické kategorie. Není možné pro poddolované území použít směrných normových hodnot únosnosti základových půd, ale je vždy třeba uvážit vliv přetváření podloží na směrné normové charakteristiky základové půdy dle přílohy 5 normy ČSN 73 1001“.

23


Evidovaný prognózní zdroj NS č.9102100 je mimo řešené území v k.ú. Dědinka. Opuštěná díla těžby – zasypaný důlní komín, která mají vymezená ochranná pásma, jsou zakreslena ve výkrese č. 6 (k.ú. Hlivice p.č. 252/1, 252/2 g.) Radonové riziko Česká republika patří mezi země, ve kterých je díky horninovému podloží zvýšená koncentrace radonu v ovzduší. Radonové riziko v budovách je způsobeno většinou nasáváním radonu z podloží přes nedokonale těsné základy domu. Radon se rozpadá na tzv. dceřinné produkty (polonium, vizmut a olovo), které se ve vzduchu mohou vázat na aerosol. Mohou být vdechovány a následně způsobovat ozařování tkáně v plících. Toto ozáření může být jedním z faktorů vzniku rakoviny plic. Z uvedeného důvodu je velmi důležité řešit systematicky problematiku radonu v bytech na území ČR. V současnosti je v ČR obecně přístupná mapa radonového indexu geologického podloží, která vychází z výsledků získaných v rámci Radonového programu České republiky, který byl realizován od r. 1990 a řízen Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Radonový index uváděný v této mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední v nehomogenních kvartérních sedimentech). Měření byla prováděna Českou geologickou službou a firmami z Asociace Radonové Riziko. Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu v konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům v geologickém podloží. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Z mapy radonového indexu geologického podloží vyplývá, že většina zastavěného území zasahuje střední kategorii (ozn.2). Konkrétní zatřídění jednotlivých pozemků do kategorie radonového rizika provádí celá řada firem rovnoměrně rozmístěných po území ČR. Uváděné orientační zatřídění řešeného území na základě údajů mapy radonového indexu geologického podloží je nutno brát s ohledem na její vypovídací schopnosti jako vstupní informaci o možnostech využití území. h.) Zemědělský půdní fond - ZPF V rámci zachování kvalitního životního prostředí je zdůrazňována kvalitní údržba, ochrana a racionální využívání a zemědělského půdního fondu, který je základním přírodním bohatstvím země, nenahraditelným výrobním prostředkem a jednou z hlavních složek životního prostředí jsou priority . Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Nejvyšší stupně ochrany, tzn. třída ochrany I.a II. jsou zákonem chráněny, v řešeném území jsou zastoupeny ve většinové ploše území. Za zábor půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na kvalitě půdy (na třídě její ochrany). Zohledňují se i případné investice v půdě (např.odvodňovací nebo zavlažovací systém). Struktura a ochrana zemědělského půdního fondu jsou podrobně popsány v kapitole E. Odůvodnění Územního plánu. i) Požární ochrana a civilní ochrana Jde o požadavky požární ochrany pro zajištění vhodných podmínek pro možnost vykonání potřebného hasebného zásahu v případě požáru (zejména požadavky na existenci požárních vodovodů a pokrytí dodávky požární vody, požadavky na provedení budov z pohledu požární bezpečnosti staveb, přístup k objektům hasící technikou atd.). Dále požadavky civilní ochrany zejména s ohledem na nebezpečí povodní, nebezpečí havárií v objektech či zařízeních obsahujících nebezpečné látky, ukrytí obyvatelstva v případě mimořádné události, evakuace obyvatelstva, nouzové zásobování obyvatelstva aj. Požadavky požární ochrany a civilní ochrany jsou podrobněji popsány v následující 24


kapitole D 2.6.8. Odůvodnění Územního plánu.

D.2.6.5. Přírodní hodnoty , ochrana přírody a krajiny Terénní konfigurace řešeného území je rovinatá, severní okraj je mírně zvlněný. Krajina je volná s převažující plochou orné půdy a sadů, místy je proložená drobnými remízy, jinak se kolem vodotečí vyskytuje kvalitní břehová zeleň. Zelené plochy lesů oživují převážně S okraj řešeného území, většinová plocha lesů je pak v jihozápadní části řešeného území a je součástí velkoplošného zvláště chráněného území - Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví. Vyjímečnost a vysoké kvality biologické i estetické tohoto území potvrzuje i zařazení ploch CHKO do evropského systému Natura 2000. Samostatně je vymezena Evropsky významná lokalita (EVL) Litovelské Pomoraví a ptačí oblast (PO) LitovelskéPomoraví. Na jižní straně řešeného území v blízkosti vysokorychlostní železnice se nachází ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, maloplošné zvláště chráněné území přírodní rezervace PR Doubrava a PR U Spálené a Kačení louka. V řešeném území je registrován 1 památný strom U dubu , k.ú. Králová č.p. 311, a.) Ochrana krajinného rázu Ochrana krajinného rázu v daném území nebo oblasti před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků a zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a harmonického měřítka a vztahů v krajině. Územní plán chrání a rozvíjí krajinný ráz stanovením podmínek prostorového uspořádání. b.) Natura 2000 Natura 2000 je kompaktní evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami (dále EVL), které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. Území CHKO Litovelské Pomoraví , které je zahrnuto do územního plánu Medlov, je rovněž součástí ploch Natura - ptačí oblast Litovelské Pomoraví a ploch Natura - EVL Litovelské Pomoraví, graficky je tento limit vyznačen v koordinačním výkrese č.6, v hlavním výkrese č.2 je součástí přírodních ploch. c.) Významný krajinný prvek (VKP) Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Jiné části přírody mohou být VKP po registraci orgánem ochrany přírody. V řešeném území jsou zastoupeny vodním tokem, údolní nivou a plochou lesa. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologickostabilizační funkce si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. V řešeném území je evidován jeden VKP, jde lokalitu „Skalky „ve středu obce, graficky je znázorněn ve výkrese č.6 d.) památné stromy Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možno 25


mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za "památné stromy". Pro zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy je možné, aby orgán ochrany přírody, který vyhlašuje památné stromy, vymezil pro ně ochranné pásmo a stanovil podmínky ochrany, respektive určil činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Rovněž ze zákona vyplývají základní ochranné podmínky v tom smyslu, že v tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost ( § 46, odst. 3, cit.zákona). V řešeném území se nachází 1 památný strom U dubu, Králová č.p. 311, výška 25m,obvod 403 cm,v lese pod úsovskou hájenkou: ve výkrese č.6 Koordinační, ochranné pásmo cca 12m e.) Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. V řešeném území je zastoupena pouze místní úroveň. Vymezení ÚSES je součástí Územního plánu, viz bod 5.10. výrokové části Územního plánu a kapitolu D 5 Odůvodnění Územního plánu. f.) Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Pozemky určené k plnění funkcí lesa představují 28,65 % řešeného území. Tyto pozemky nelze bez povolení využít k jiným účelům. Vlastník lesa je povinen usilovat o zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa a genofondu lesních dřevin. ÚP vymezuje OP lesa do vzdálenosti 50 m od okraje lesa . V případě dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů. V řešeném území nedochází k dotčení lesních ploch. g.) Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví Celková rozloha: 96 km2 Nadmořská výška: Územní vymezení : Zřízena :

218 - 230 m Olomoucký kraj Vyhláška MŽP č. 464/1990 Sb., ze dne 29. října 1990

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví byla zřízena dne 15. listopadu 1990 vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 464/1990 Sb. v údolní nivě řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. Posláním CHKO je zejména trvale zajišťovat zvýšenou ochranu a ekologicky šetrné obhospodařování krajiny údolní nivy řeky Moravy s mimořádně vysokým soustředěním přírodních hodnot. Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým georeliéfem, značným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů a hojným zastoupením dřevin. Pro své přírodní hodnoty je CHKO Litovelské Pomoraví součástí evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 (oblast CHKO je vyhlášena jako tzv. „ptačí oblast“ s předmětem ochrany ledňáčkem říčním (Alcedo atthis), lejskem bělokrkým (Ficedula albicollis) a strakapoudem prostředním (Dendrocopos medius) a zároveň je tato oblast evidována tzv. „evropsky významná lokalita“ pro některé významné druhy živočichů – např. bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra), čolek velký (Triturus cristatus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina), a pro mnohé z významných biotopů). Mokřadní část Litovelského Pomoraví je od roku 1993 zařazena do Seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské konvence. Nejcennější části území jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích , v řešeném území jde o přírodní rezervaci Doubrava, U spálené a Kačení louky.

26


Zonace území CHKO Litovelské Pomoraví K bližšímu určení způsobu ochrany přírody v CHKO jsou vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody a krajiny, přičemž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Zóny navrhla Správa CHKO, po projednání s obcemi a dotčenými orgány státní správy schválilo ministerstvo životního prostředí. Základní ochranné podmínky podle jednotlivých zón stanoví v tzv. ,, Základních podmínkách ochrany“ (§ 26 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění). Podrobnější režim zón CHKO se stanoví při vyhlášení či změně tzv. ,, bližších ochranných podmínek“ obecně závazným právním předpisem (§ 25, odst. 3 a § 27, odst. 1 cit. zákona). Vymezení zonace CHKO se závazně přebírá do územně plánovací dokumentace, lesních hospodářských plánů, směrného vodohospodářského plánu a jiných plánovacích a rozvojových dokumentů, týkající se území CHKO. Zonace je také samozřejmě jedním z významných podkladů pro vlastní návrhovou část Plánu péče o CHKO. Vymezení zón v CHKO Litovelské Pomoraví I. ZÓNA První zóna ( nejpřísněji chráněná ) zahrnuje nejcennější území CHKO, vyžadující nejvyšší stupeň ochrany přírody. Jedná se o vyhlášená nebo připravovaná maloplošná zvláště zvláště chráněná území ( přírodní rezervace, přírodní památky ) a jejich zvláště vyhlášená ochranná pásma. Zároveň jsou tato území nejcennějšími částmi nadregionálních a regionálních biocenter územního systému ekologické stability. Území první zóny CHKO tvoří přirozené nebo přírodě blízké ekosystémy s vysokou biologickou diverzitou, ekologicky šetrně obhospodařované nebo ponechávané zcela samovolnému vývoji (sukcesi) se striktním vyloučením lidských zásahů. Jsou to např. meandrující vodní toky ve stavu blízkém přírodě s navazujícími porosty lužního lesa s převážně přirozenou dřevinnou skladbou a záplavovým režimem, vytvářející fenomén tzv. „ vnitrozemské říční delty“, přírodě blízké porosty chlumních teplomilných doubrav nad údolní nivou, druhově bohaté aluviální louky s rozptýleným solitery listnatých stromů, mokřady, poříční tůně apod. Dlouhodobým cílem je tyto plochy zajistit tak, aby mohly být ponechány člověkem naprosto neovlivňované sukcesi a tím uchovávat přirozená společenstva údolní nivy a jejich charakteristickou druhovou rozmanitost. II. ZÓNA Pozměněná přírodní společenstva hospodářsky využívaná, avšak s vysokou ekologickou stabilitou, druhově bohatá, např. hospodářské etážové listnaté lesy s relativně nenarušenou skladbou, obhospodařované vlhké louky a trvalé travní porosty, vodní toky s břehovými porosty, polní remízy s výskytem vzácných nebo ohrožených druhů, bývalé štěrkopískovny s doprovodnou krajinnou zelení s funkcí biotopů volně žijících organismů apod. Druhá zóna vytváří současně jakési „nárazníkové“ pásmo kolem nejcennější první zóny CHKO a tvoří tak její částečnou ochranu před negativními vlivy antropické činnosti z okolí. Cílem ochrany přírody je uchovat a vytvářet druhově bohatá lesní, luční a mokřadní společenstva prostřednictvím jemných forem lesního a zemědělského hospodaření. III. ZÓNA Převážně okrajové území CHKO, zahrnující ekologicky stabilní zemědělskou kulturní krajinu s rozptýlenou zelení (remízky, aleje), dnes využívanou převážně jako orná půda. Jedná se převážně o zemědělské pozemky, které byly v nedávné minulosti obhospodařovány jako aluviální louky a kde je cílem ochrany přírody udržet nebo postupně obnovit optimální ekologickou stabilitu krajiny při uchování a dotváření malebného krajinného rázu údolní nivy. IV. ZÓNA Zastavěné území obcí, které převážně jen okrajově zasahují do CHKO, a jejich územní rezervy pro výstavbu (rozšiřování zastavěného území obcí), popř. ucelené zahrádkářské kolonie. Dlouhodobým cílem ochrany přírody je v rámci optimalizace vymezení hranice CHKO vyloučit některé tyto plochy současné 4. zóny z CHKO, u zastavěných území, které budou trvale zahrnuty v CHKO, se jedná o území, v nichž je třeba podporovat rozvoj obcí na základě principů trvale udržitelného vývoje (výstavba nenarušující krajinný ráz, rozvoj aktivit 27


cestovního ruchu, údržba a obnova zeleně apod.). Odůvodnění: Návrh ÚP respektuje v celém rozsahu plochu CHKO, její charakter i její danou ochranu. Dostatečná vzdálenost území CHKO od zástavby a rozvojových ploch jednotlivých částí obce, zejména části Králová, je zárukou nekonfliktnosti vzájemných vztahů (ochrana přírody - územní rozvoj), nedochází k žádným střetům v dotčeném území. Územní plán navíc nevymezuje žádné nové funkční plochy , jejichž aktivity by mohly ohrozit nebo narušit stávající biorežim CHKO Litovelské Pomoraví. V ploše CHKO na řešeném území ÚP Medlova (I.zóna) nejsou navrženy žádné změny, stav v území je stabilizován a návrhem ÚP respektován v celém rozsahu a se všemi jeho limity. h.) Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem sídel z hlediska ochrany životního prostředí. Značný vliv na kvalitu ovzduší mají zejména velké zdroje znečištění v řešeném regionu, pro obec Medlov jsou tyto zdroje poměrně vzdálené. V řešeném území má největší negativní vliv na čistotu ovzduší zejména doprava na silnici II/444, částečně zemědělská výroba a aktivity regionální skládky. Podle dostupných dat MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší nepatří řešené území k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, nedochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít existujících možností udržení a eventuálně i dalšího zlepšení kvality ovzduší v řešeném území, zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění nových zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území, dále v řešeném území věnovat pozornost zejména řešení dopravy a údržbě zpevněných ploch (omezení zdrojů prašnosti). i.) Povrchové a podzemní vody Jsou významnou hodnotou každého území. Na k.ú. jsou zaznamenány vodní zdroje, stávající studně s vyhlášeným ochr. pásmem. PHO 2.st zasahuje poměrně značné plochy ve středu řešeného území. Je vyznačeno ve výkresech 4 a 6. V každém případě je třeba chránit kvalitu spodních vod i vod povrchových. Při využívání území je nutno respektovat stávající místní vodní zdroje - vybudované studny. Znečištění vod je však jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Stupeň znečištění vod ovlivňuje především intenzita využití území – zatížení zemědělskou a ostatní výrobou, dopravou a jinými aktivitami. Významný vliv má i hustota osídlení a forma zástavby. Z hydrologických faktorů má největší vliv na znečištění vod především vodnatost toků a rozkolísanost průtoků během roku. Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 Klasifikace jakosti povrchových vod. Kvalita vody v drobných vodotečích (Medlovský a Benkovský potok) je celkově hodnocena I. - II.třídou jakosti (neznečištěná - mírně znečištěná voda). Dle hodnocení s použitím srovnávacích indikátorů je obec Medlov hodnocena indikátorem „1“, což znamená částečně přijatelný stav - na území obce převažují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový. Realizace systému odkanalizování celého řešeného území výrazně přispívá k udržení kvality spodních vod. Aktuální stav odvádění a likvidace odpadních vod v řešeném území je podrobně popsán v kapitole Vodní hospodářství.

28


j.) Nerostné suroviny V řešeném území JV od části Zadní Újezd je evidováno nevýhradní ložisko nerostných surovin,ozn.3130500, jde o netěžený objekt jeho existence je limitem využitelnosti území, graficky je vyznačen v koordinačním výkrese č.6. , s těžbou suroviny se v návrhovém období ÚP nepočítá. D.2.6.6. Ochrana stavebně kulturních hodnot Nemovité kulturní památky: zajištění zachování a údržby kulturní památky a jejího prostředí v souladu s požadavky památkové péče a zabezpečení vhodného společenského uplatnění kulturní památky. A.) památky z Ústředního seznamu kulturních památek ČR: Hlivice 

venkovská usedlost č.p.22, z toho jen brána, náves, parc.č. st.38, číslo rejstříku 18605/8-1838 ÚSKP ČR



krucifix u pěší stezky z Hlivic ke kostelu v Medlově na pozemku 94/5, číslo rejstříku 41095/8-2672 ÚSKP ČR

Medlov: 

kostel sv.Petra a Pavla včetně kamenného kříže z roku 1756, litinového náhrobku Joh.Kotsche, hromadného hrobu obětí odboje, na pozemcích parc.č.198 st. a 429 číslo rejstříku 47203/8-1871 ÚSKP ČR

B.) památky místního významu Medlov: 

smírčí kříž u křižovatky silnic Uničov-Medlov-Benkov, parc.č. 22/1



socha sv. Jana Nepomuckého u ohradní zdi farní zahrady, parc.č. 3157/5



boží muka na konci obce , u silnice do Troubelic, parc.č. 695



boží muka za humny areálu zemědělské farmy, parc.č. 740



boží muka v obci, u silnice do Uničova, parc.č.18



kamenný kříž se sochami sv.Cyrila a Metoděje v předzahrádce domu čp.42,u odbočky doTroubelic, parc.č. 367



kamenný kříž za obcí, u silnice do Úsova, parc.č.763



litinový kříž na hřbitově, u kostela sv.Petra a Pavla, parc.č. 429



hrobka rodiny Coufalovy na hřbitově, parc.č.429



náhrobek rodiny Brosovy na hřbitově, parc.č. 429



kamenný kříž za obcí, u silnice do Troubelic, parc.č. 693 Hlivice



kaple sv.Antonína Paduánského na návsi, parc.č.73



kamenný kříž u silnice Úsov-Králová,parc.č. 182



arkádové náspí u č.p.11, parc.č.61/4



arkádové náspí u č.p.2, parc.č. 65/1



podstavec kamenného kříže na návsi, u kaple Antonína Paduánského, parc.č.269/1

Králová 29




výklenková kaple na konci obce,u silnice do Medlova, parc.č. 58/1



kaple sv.Víta na návsi, parc.č. 15



dům č.p.59 (bývalá škola), parc.č.77



kamenný kříž za obcí, u silnice do Medlova, parc.č. 58/1

Zadní Újezd 

kamenný kříž se sousoším Kalvárie za obcí, u silnice do Medlova, parc.č. 53



boží muka západně za obcí, směrem k lesu, parc.č. 78



kaple Panny Marie na návsi, parc.č. 37

Celé území je nutno považovat za území s archeologickými nálezy D.2.6.7. Zájmová území Ministerstva obrany ČR Jsou vyznačena ve výkrese č.6 – Koordinační výkres v tomto rozsahu: 1.) zájmové území MO pro nadzemní stavby, které je nutno respektovat podle ustanovení §175 odst.1 zákona 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu. Zájmové území je rozčleněno výškově do dvou zón: Zájmové území pro nadzemní výstavbu přesahující 100 m a 150m nad terénem (v tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující tuto výšku nad terénem jen na základě stanoviska Ministerstva obrany (v řešeném území nejsou danou prostorovou regulací stavby uvedených výšek povoleny) 2.) zájmové území elektronického komunikačního zařízení MO, které je nutno respektovat podle ustanovení §175 odst.1 zákona 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže vyjmenované druhy staveb jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany Výškové stavby (např. větrné elektrárny, základnové stanice mobilních operátorů, vysílače, sila aj.) jen na základě stanoviska Výstavba výše uvedených typů staveb může být výškově omezena nebo zakázána, což bude posouzeno podle konkrétního typu stavby a její vzdálenosti od vojenského objektu v Újezdu u Uničova. 3.) Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb. Dle ustanovení § 175 odst.1 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO:  výstavby, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III.třídy  výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů  výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení  výstavba vedení VN a VVN  výstavba větrných elektráren  výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např, základnové stanice...)  výstavba objektů a zařízení vysokých 30m a více nad terénem  výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky)  výstavba objektů tvořících dominanty v území (např.rozhledny) D.2.6.8. Návrh řešení požadavků požární bezpečnosti a civilní ochrany k Územnímu plánu

30


Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno zajistit ve všech rozvojových lokalitách dosažitelnost a možnost případného požárního zásahu, zejména: a.) zajištění příjezdových komunikací v souladu s požadavky požární bezpečnosti staveb zajistit dostupnost lokalit a jednotlivých objektů komunikacemi dostatečných šířek a poloměrů; za přístupové komunikace jsou považovány nejméně jednopruhové silniční komunikace (viz ČSN 73 6100-1) se šířkou jízdního pruhu nejméně 3,0 m. V dalších řízeních (územních a stavebních) musí být brán zřetel i na nástupní plochy před objekty pro vedení případného protipožárního zásahu. U jednopruhových komunikací je nutno brát zřetel i na řešení zajištění zákazu odstavení a parkování vozidel. Rovněž je nutno brát zřetel na rozšíření jednopruhových komunikací v místech požárních hydrantů tak, aby bylo umožněno odstavení požárních vozidel mimo jízdní pruh. Obec má poměrněrně dobrou dopravní obslužnost, z okresního města Olomouce přes Litovel a Uničov po silnici II/444 , jinak po silnicích III. tř. ze sousedních obcí. Dopravu autobusy zajišťují spoje Uničov – Úsov Doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci, při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v1 + v2) / 2 + 6 m, kde v1 a v2 jsou výšky budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. b.) zajištění dostatečného množství vody pro případný požární zásah Voda pro případný požární zásah musí být zajištěna v množství, které odpovídá: u rodinných domů dle ČSN 73 0873 – vodovodní řad min. DN 80 až DN 100 mm nevýrobních objektů (občanské výstavby) dle požadavků ČSN 73 0802 a dále dle ČSN 73 0873 – vodovodní řad min. DN 100 mm; u výrobních objektů dle požadavků ČSN 73 0804 a dále dle dle ČSN 73 0873 – vodovodní řad min. DN 125 mm. Dle požadavku ČSN 73 0873 je doporučeno budovat na vodovodních řadech přednostně nadzemní požární hydranty. V obci je stávající vodovodní řad, na němž jsou osazeny stávající podzemní požární hydranty. Většina starších objektů má vlastní studny, které mohou sloužit jako zdroj užitkové vody, nebo při nouzovém zásobení vodou. Samostatným zdrojem vody se v případě hasebního zásahu stává vodní nádrž u zemědělské farmy v medlově , případně místní vodoteče. Zásobení pitnou vodou probíhá z místního vodovodu. c.) Civilní ochrana Plán ukrytí obyvatelstva není zpracován. Po jeho zpracování budou vyhodnoceny základní principy ochrany obyvatelstva v krizových situacích a vyvolané územní potřeby budou řešeny v rámci povinné aktualizace ÚP.

31


D.3. URBANISTICKÁ KONCEPCE a) Výchozí podklady : Politika územního rozvoje ČR 2008 (MMR ČR,2015); Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje ve znění aktualizace č. 1 (J. Haluza a kol., 2011) Územně analytické podklady SO ORP Uničov ve znění aktualizace z r. 2012 Územní plán obce Medlov (Ing.arch.Karel Zeman Ostrava 1994, Změny č.1-3 Zadání Cílem urbanistické koncepce je vytvoření harmonického celku ploch rozdílných funkcí , při zdůraznění a využití přírodních prvků řešeného území. Jsou vymezeny plochy stabilizované všech přítomných funkcí v území a jsou navrženy zastavitelné plochy bydlení, občanské vybavenosti, rekreace, výroby, plochy skládky, plochy izolační zeleně a plochy veřejných prostranství. Koncepce vychází v územním plánu Medlov zejména z historického vývoje území, který jednoznačně využíval v rámci momentálních možností svého celkového potenciálu. Přírodní podmínky řešeného území zcela zásadně ovlivňovaly i možnost územního rozvoje. Ve všech částech obce tvoří páteř celého zastavěného území a základní článek urbanistické koncepce nejvýraznější územní prvek – procházející silnice. Kolem dopravních tras se postupně formovala zástavba obce, kolem silnice vznikla hanácká náves , k ní se postupně připojovaly další uličky obytné zástavby. Kolem návsi jsou potom soustředěny tzv. hanácké usedlosti, jejichž dispoziční založení patří k významným hodnotám území. Střed návsi je doplněn významnými historickými objekty, většinou kaplí s okolní zelení a křížem (Hlivice, Králová a Zadní Újezd) a dalšími novějšími objekty a prvky drobné architektury, v rámci úprav veřejných prostranství. Dispoziční členění jádra obce Medlova je odlišná od ostatních částí, původní hanácká ulicovka s vodotečí je mimo klasických zemědělských usedlostí vybavena novějšími objekty občanského vybavení, objektem Obecního úřadu, pošty, hasičské zbrojnice, školy, školky, obchodu, restaurace, domova pro seniory atp. Prostorově nejvýraznější dominanta - objekt kostela sv.Petra a Pavla není součásti návsi, kostel je situován na nejvyšším bodě území, na kopci Skalky. Komplex všech budov a zařízení na tomto návrší patří k významným hodnotám obce (kostel, fara, kamenná sousoší, domov pro seniory, hřbitov, lesopark Skalky). Zástavba všech částí obce si zachovává původní charakter a měřítko, na území obce nejsou evidovány objekty, které by výrazně degradovaly identitu prostředí. Vzhledem k faktu, že tento trend se daří udržet v obcích zcela vyjímečně, o to víc je potřeba a povinností všech nových stavebníků tyto hodnoty respektovat a v rámci regulačních podmínek i nadále držet achránit. Potenciál přírodních hodnot tvoří zejména plochy kvalitní zemědělské půdy, drobných lesních ploch a remízků, doprovodné zeleně kolem vodotečí, vodní plochy, komplex sousedních lužních lesů, kvalitních spodních vod a čistoty prostředí. Tato kombinace ploch v daném terénním reliéfu dává řešenému území specifickou identitu. Urbanistická koncepce respektuje přírodní a krajinné hodnoty řešeného území, je postavená na základním požadavku rozvoje území zdůrazněného potřebami bydlení, rozvoje rekreace a cestovního ruchu, ochrany kulturních, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Koncepce ÚP neomezuje rozvoj zemědělské výroby a hospodaření v lesích. Urbanistická koncepce respektuje civilizační hodnoty, je postavená i na hospodárném využívání veškerého stávajícího vybavení území veřejnou infrastrukturou. Je vyjádřená ve skladbě, uspořádání, ve vzájemných vztazích a vymezení ploch s rozdílným způsobem využití a s rozlišnými požadavky na kvalitu vybraného prostředí. Prioritní a prvořadou funkcí v území je, a dle ÚP i nadále zůstane funkce bydlení. Druhou převažující funkcí je funkce výrobní. Stav živočišné výroby je proměnlivý, funkční farmy jsou respektovány a dle požadavků vlastníka a provozovatele jsou navrženy k rozšíření. Plochy ne zcela funkční jsou ponechány vzhledem k poloze, prostorové kapacitě a technickému zajištění svému původnímu účelu. Jsou příležitostí nových pracovních možností . V části Králová je v rámci

32


zemědělské rostlinné výroby provozováno sadovnictví, vzhledem k nerovnoměrnému stavu činností jsou plochy sadů bez rozlišení zahrnuty do zemědělských ploch. Charakter řešeného území a jeho vybavenost předurčuje některé vybrané lokality k možnosti rekreačního využití. ÚP respektuje plochy chatovišť v sousedství k.ú. Úsov, na severní straně k.ú. Zadní Újezd, žádné další plochy individuální rekreace nejsou navrženy. Agroturistice jsou vymezeny dvě lokality, jedna v lokalitě Holubice v Zadním Újezdě , druhá v jižní části obce Hlivice. Výraznou formou rekreačních aktivit je zejména cykloturistika a pěší turistika, jednodenním rekreačním aktivitám slouží i plochy zahrad, navazující na plochy bydlení. Zařízení občanského vybavení jsou respektována v celém rozsahu ve všech částech obce, nové zastavitelné plochy pro jejich rozšíření jsou dle zájmu investorů vymezeny hlavně v části Medlov. Regionální plocha skládky ve východní části katastru Medlova je návrhem územního plánu rozšířena. Celé území je řešeno v rámci bezkolizní dopravy a jsou navrženy chybějící sítě technického vybavení. Vymezené plochy jsou skladebně v území uspořádány tak, aby se vzájemně nerušily, ale posilovaly. Většina objektů a zařízení zastavěného území je ve svém charakteru respektována, na několika místech je navržena možnost přestavby, změny funkčního využití. Zastoupení jednotlivých funkcí v řešeném území je dána jeho celkovým potenciálem. D.3.1. Koncepce bydlení, prognóza předpokládaného vývoje velikosti obce vychází a je odvozována z těchto údajů: vývoj počtu obyvatel odhad odpadu bytů a vývoje druhého bydlení odhad poklesu zalidněnosti bytů Pro vývoj počtu obyvatel v minulosti (evidováno od r.1869) je do roku 1991 charakteristický trvalý pokles obyvatel.K největšímu úbytku obyvatel došlo během 2.světové války, počet obyvatel klesl celkově o 1/3. Od roku 1950 počet obyvatel kolísá, nejnižší stav obyvatelstva je evidován kolem roku 1991 , potom nastává obrat a dochází k trvalému vzestupu počtu obyvatel. V současné době vykazuje obec k roku 2014 cca 1580 obyvatel (údaje ČSÚ se liší v počtu obyvatel k roku 2011 i 2014). Vývoj počtu obyvatel v obci od roku 1869 rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980

počet obyv. 2261 2332 2413 2352 2436 2404 2433 1653 1761 1616 1515

domy 317 336 344 344 348 353 401 410 375 352 357

rok 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

počet obyv. 1424 1525 1568 1560 1553 1558 1548 1580 1601 1580 1578

domy 390 415

Obyvatelstvo podle věku celkem 1496 237 99 195 249 159 218

Z toho ve věku 0-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59

33

muži 731 124 52 105 120 80 103

ženy 765 113 47 90 129 79 115


60-64 65-69 70-79 80 a více let

102 76 104 49

54 31 42 15

48 45 62 34

celkem 694 622 72 732 350 245 70

muži 379 340 39 312 134 116 40

ženy 315 282 33 420 216 129 30

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Ekonomicky aktivní zaměstnaní v tom nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní důchodci v tom žáci, studenti, učni Nezjišt. ekon. aktivita Vyjíždějící do zaměstnání a škol Celkem Vyjíždějící do zaměstnání V tom v rámci obce do jiné obce okresu do jiného okresu kraje do jiného kraje do zahraničí vyjíždějící do škol v tom v rámci obce mimo obec

324 223 46 154 11 9 3 101 21 80

Domovní fond

Domy úhrnem domy obydlené Domy postavené do 1919 1920-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 2001-2011 2012 Bytový fond

Obydlené byty

celkem 439 382

RD 417 360

82 94 52 64 49 38

80 91 47 61 45 33

celkem 536

RD 431

z toho v BD 21 21 2 3 5 3 4 4

z toho v BD 104

ost. 1 1 1

ost. 1

Průměrná obložnost bytů je 2,94 obyv./byt Dle Institutu regionálních informací v Brně jsou (IRI) je pro řešené území předpokládán následující vývoj bydlení do roku bydlení do roku 2026:

34


 Předpokládaná roční intenzita odpadu bytů

0,21 %

 Předpokládaný odpad bytů do cílového roku

16 bytů

 Předpokládaný roční pokles zalidněnosti bytů

0,6 %

 Podíl nových bytů na zastavitelných plochách

80 %

 Podíl nových bytů v rodinných domech

90 %

 Průměrná velikost pozemku rodinného domu

964 m2

 Podíl navýšení velikosti pozemku z hlediska dalších funkčně propojených ploch , vstupní údaj kalkulačky 20 %  Rezerva -nedostupnost pozemků

70 %

 Celková potřeba nových bytů

68 bytů

 Potřeba nových zastavitelných ploch pro bydlení

9,87 ha

Stanovení výhledové velikosti obce pomocí číselných údajů je problémové, rozvoj obce je podmíněn vytvořením podmínek v území a mírou vyváženosti třech základních pilířů územního plánování. Pro dimenzování technické vybavenosti obce je stanoven teoretický možný růst obce, je určen množstvím a kapacitou možných ploch navržených k územnímu rozvoji, nejde o skutečně prokazatelnou momentální a výhledovou potřebu obce. I když má obec v platném územním plánu vymezeny rozvojové plochy v dostačující kapacitě, vlastnické vztahy blokují jejich okamžitou využitelnost. Na území obce se dle statistických údajů vyskytují v malém množství i neobydlené domy (cca 20), nejsou dle přístupných informací dostupné k prodeji a dalšímu využití. Ze strany obce je trvale evidován zájem stavebníků o výstavbu rodinných domů, převážně jde o zájem stavebníků z okolí. I když je nabídka pracovních příležitostí v obci omezená, vybavenost obce a kvalita ŽP v místě rozhoduje o zájmu stavebníků a výstavbu RD i za cenu dojíždění za prací hlavně do Uničova nebo do Litovle. Zastavitelné plochy i plochy přestavby jsou popsány dále, jde o zastavitelné plochy bydlení B1-B23. Kapacita ploch bydlení, nové byty, výhledový počet obyvatel Současný stav obyvatel v roce 2012 : 1580 obyv. Kapacita zastavitelných ploch: 108 míst , obložnost 2,4 Dle IRI 70% nedostupnost pozemků: 76 míst, zůstává 32 bytů Snížení obložnosti: z 2,94 na 2,8 tzn., že další potřeba bytů: (1580 obyv. : 2,8) - 536 = 28 bytů Předpokládaný odpad bytů dle IRI: 16 Vyrovnání nabídky a potřeby bytů: (32+28+16) = cca 76 bytů Možné navýšení počtu obyvatel: 76 bytů. X oblož. 2,8 obyv./byt = + 210 obyv. Kapacita stavebních míst pro možný počet obyvatel v obci k r. 2026: 1580 + 210 = 1790 Odůvodnění návrhu ÚP závěr: D.3.1.1. V rámci řešení jsou vymezeny 2 typy ploch bydlení venkovského, SV – plochy smíšené obytné - venkovské bydlení (vetšinou původní zemědělské usedlosti) a BV – plochy bydlení - příměstský typ . Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. D.3.1.2.Územním plánem byly všechny stávající pozemky pro bydlení vyhodnoceny jako stabilizované (bez ohledu na stavebně technický stav některých rodinných domů). D.3.1.3. Pro zaručení podmínek pro další rozvoj, případně rozvoj jejich hodnot, vymezil Územní plán následující rozvojové plochy většího rozsahu pro bydlení v jednotlivých částech obce: 

Zadní Újezd: plochy bydlení B1 - B2, jako nevyužité se zájmem o výstavbu jsou převzaty 35


z platného ÚP, dochází pouze k upřesnění ploch veřejných prostranství. 

Medlov: plochy bydlení B3 - B4, jako nevyužité se zájmem o výstavbu jsou převzaty z platného ÚP, dochází pouze k upřesnění ploch veřejných prostranství. Podmínka vytvoření dohody o parcelaci) plochy bydlení B5, pro realizaci zástavby musí být splněna rovněž podmínka - vytvoření dohody o parcelaci plochy bydlení B8 - B11, jižní okraj zástavby části Medlov



Hlivice: plochy bydlení B12 - B17



Králová: plochy bydlení B18 - B23

D.3.1.4. Územní plán vymezuje plochy bydlení určené především pro pozemky rodinných domů. Výpočet pro stanovení potřebné výměry rozvojových lokalit pro tuto funkci vychází z těchto východisek: a.) rozvíjet pro bydlení všechny části obce b.) rozvoj bydlení v obci je kromě současného trendu zvyšování kvality bydlení (snižování počtu osob na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele) je ovlivněn zejména blízkostí města Uničova s nedostatkem stavebních míst c.) Z dostupných statistických dat lze odvodit, že bude dále docházet k postupné změně struktury a kvality bytového fondu; můžeme předpokládat, že při zachování nezměněného počtu obyvatel bude docházet k nárůstu počtu bytů (a tedy i potřebu rozvojových ploch pro jejich výstavbu); vzhledem k tendenci zvyšování počtu obyvatel obce v posledních letech lze i v následujících cca 20 letech počítat i s dalším nárůstem počtu obyvatel; d.) Pro zajištění dynamického rozvoje sídla v návrhovém období Územního plánu je vždy nutné vymezit větší množství rozvojových ploch než je reálná potřeba; tato skutečnost je dána tím, že při záměrech o využití navržených ploch může vždy dojít k problémům s jejich dostupností – např. z důvodu vlastnických vztahů, problémům se zainvestováním atd.; pokud by tedy nebyly rozvojové plochy navrženy s dostatečnou rezervou, mohlo by se stát, že rozvoj obce bude až do vyřešení situace (např. změnou Územního plánu) ochromen. e.) hlediska územního plánování se další vývoj v oblasti bydlení bude ubírat dvěma základními způsoby:ve stabilizovaných plochách bydlení bude probíhat kultivace stávající zástavby, tj. zkvalitňování bytového fondu formou rekonstrukcí a zahušťování stávající struktury zástavby tak, aby provoz obce byl co nejšetrnější; budou zastavovány proluky a nezastavěné pozemky v bezprostřední návaznosti na již zastavěné; f.) v rozvojových plochách bydlení bude probíhat zástavba pravděpodobně převážně rodinnými domy D.3.2. Koncepce občanského vybavení D.3.2.1. Koncepce veřejného vybavení Pozemky, stavby a zařízení pro veřejné vybavení jsou situována převážně v jádrové části obce v Medlově. Obec disponuje celým rozsahem základní vybavenosti, která je zastoupena zařízením MŚ, ZŚ, Obecním úřadem s poštou, knihovnou, pracovištěm lékařů, zařízením služeb, kostelem a kaplemi, farou, hasičskou zbrojnicí, hřbitovem atd. Odůvodnění řešení Zařízení občanského vybavení jsou respektována v celém rozsahu ve všech částech obce. Nové zastavitelné plochy jsou samostatně vymezeny v těchto lokalitách: O1 pro realizaci rozšíření zařízení veřejné správy – Medlov, O2, O4, O6, O7 - plochy pro komerční aktivity – Medlov . Vzhledem k tomu, že charakter stávajících zařízení je vyhovující a kapacitně na velikost obce dostačující, nejsou vymezeny další zastavitelné plochy pro zařízení občanské vybavenosti. I z toho 36


důvodu, že zařízení občanské vybavenosti je možno realizovat téměř na všech ostatních funkčních plochách zastavěného území, např. SV, BV, OS, VS...

D.3.3. Koncepce sportovního vybavení Pozemky, stavby a zařízení pro sportovní a rekreační využití jsou dnes v Medlově zastoupena především sportovně - společenským areálem s fotbalovým hřištěm v západní části Medlova, v severní části Hlivic a ve východní části Králové. Sportoviště menšího rozsahu je funkční i v lesoparku Skalky v Medlově. Odůvodnění řešení Sport a rekreace je jednou ze základních urbanistických funkcí sídla, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS). Ty se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro sport a tělovýchovu, případně rekreaci obyvatel. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých podmínek pro zajištění soudržnosti obyvatel obce. Rozšíření sportovních ploch je navrženo v lokalitách: O3 - rozšíření sportovního areálu areálu Medlov, O8 dtto Králová a O5 dětské hřiště Medlov.

D.3.4. Koncepce rekreace Pozemky, stavby a zařízení pro rekreační využití jsou dnes v zastavěném území Medlova zastoupeny pouze omezeně, překrývají se se sportovními plochami, tedy sportovně společenským areálem s fotbalovým hřištěm v západní části Medlova a sportovního hřiště v Hlivicích a Králové a plochami zahrad a ostatní zeleně ve všech částech řešeného území. Odůvodnění řešení Rekreace je další ze základních urbanistických funkcí sídla. V rámci zastavěných ploch řešeného území se specifické plochy rekreace vyskytují pouze omezeně a to na S hranici řešeného území . Využitelnost rekreační funkce je zajištěna plochami sportovními – viz kapitola D.3.2. a dále plochami veškeré zeleně ZP,ZV,ZP, ZS a dále plochou WO. Všechny tyto plochy jsou návrhem ÚP rozšířeny. V rámci rozvoje rekreačních aktivit je vymezena zastavitelná plocha pro aktivity agroturistiky, funkce RH , lokality R2-R3 Medlov, R4 - Zadní Újezd -Holubice, R5 -Hlivice Rekreační funkci plní i cyklotrasy , které prochází obcí a všechny navržené cyklostezky D30-D37.

D.3.5. Koncepce výroby Největší výrobní, skladovací a další podnikatelské areály v současné době na území obce zastupují: areál potravinářské výroby na jižním okraji zástavby Medlova areál zemědělské živočišné výroby na jižním okraji Medlova areál smíšené výroby a skladů, navazující na zařízení zemědělské farmy, v areálu původního ZD farma ŽV na jižním okraji k.ú. Medlov areály zemědělských závodů v Králové a Hlivicích Menší podnikatelské aktivity, které se nacházejí v obytné zástavbě, jsou vymezeny jako jejich součásti, tj. režim funkčních regulativů je v původní zástavbě všech částí obce specifikován jako plochy smíšené obytné, kde mohou za splnění určitých zákonných podmínek nadále fungovat. 37


Jejich případná přeměna na čisté bydlení není na závadu. Proto není účelné je vymezovat jako plochy výroby a skladování. Odůvodnění řešení Výroba je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch výroby a skladování, jejichž podmínky obecně umožňují podnikání. Plochy smíšené výrobní se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro výrobu, skladování, administrativu a zabezpečení priorit v oblasti sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje obce. Území zemědělského areálu i dalších výrobních nebo skladovacích objektů v rámci areálu na jihu obce Medlov je vymezeno jako stabilizovaná plocha výroby a skladování . Její současné využívání je vyhovující. Územní plán vymezil další zastavitelné plochy s návazností na stávající zařízení, jde o lokality: V4-V6 plochy pro drobnější podnikatelské aktivity Medlov, V1,2,7 plochy pro rozšíření zemědělské živočišné výroby, V3 plocha pro rozšíření potravinářského závodu Medlov

D.3.6. Koncepce sídelní zeleně V současné době existuje na území obce několik významnějších ploch veřejné zeleně. Nejvýraznější a největší plochou zeleně je lesopark Skalky ve středu obce Medlova, tvoří spolu s prvky drobné architektury ojedinělý prostor k odpočinku i relaxaci, navazuje na historický areál kolem kostela. Další výraznou plochou zeleně je parková zeleň v prostoru křižovatky u MŠ a dále několik menších ploch zeleně na návsi. Výrazná je i vysoká zeleň doprovázející Medlovský a Benkovský potok v zastavěném území. V ostatních částech obce je veřejná zeleň součástí centrálního prostoru kolem kaple – Zadní Újezd, Hlivice nebo parková zeleň u hostince – Králová. Územním plánem je naplněno ustanovení § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných podmínkách na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, když jsou vymezeny plochy veřejné zeleně Z2-Z6, které zajišťují podmínky pro pozemky veřejných prostranství. Odůvodnění řešení Zeleň je jednou ze základních urbanistických složek v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství – veřejná zeleň, jejichž podmínky obecně umožňují ozelenění, a je doplněna o trasy stromořadí, které vymezují prostory v sídle i krajině pro výsadbu stromořadí, alejí a remízů. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování systému sídlení zeleně. Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro odpočinek a relaxaci obyvatel, případně i návštěvníků obce, zaručení dobrých klimatických podmínek obce a estetické působení zeleně v obraze obce. Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství – veřejnou zeleň, které tvoří „ostrůvky zeleně“ pro každodenní rekreaci obyvatel okolí v příznivé docházkové vzdálenosti. Tyto plochy obsluhují jednak stávající obytnou zástavby, jednak zaručují rekreaci pro obyvatele zástavby navržené. Územní plán navrhuje tři plochy dalších menších parků Z1-Z2 Medlov a plocha Z3 je parková zeleň v Hlivicích. Na hranici zastavitelného území se váže princip osázení okraje navržené zástavby a koridorů dopravní infrastruktury a veřejných prostranství, které leží v souběhu hranice zastavitelného území, po celé jejich délce stromořadím. Tento princip vychází z příkladů historických struktur zástavby, kde sídlo bylo jasně a zřetelně odděleno od krajiny, buď hradbami, nebo záhumenními cestami lemovanými většinou stromořadím. Stromořadí, která je budou lemovat, plní mimo estetické stránky zároveň i funkce půdoochrannou,vodoochrannou, hygienickou a ekostabilizační. D.3.7. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Rozsah zastavitelných ploch a ploch přestavby je obsažen v textové části návrhu územního plánu Medlov, kapitola 3.7. , patří do kategorie schvalovaných principů řešení ÚP.

38


D.4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

D.4.1. Koncepce veřejné infrastruktury Všechny funkční plochy veřejné infrastruktury jsou zobrazeny ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny a jejich podmínky využití dle příslušného funkčního regulativu jsou stanoveny v bodě 6. Stanovení koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury ve smyslu §2 odst.1 písm. k) bod 3SZ – viz kap.D.3.2. D.4.2. - D.4.3.Koncepce veřejných prostranství, prostupnost území Koncepce veřejných prostranství s plochami funkčního regulativu PV zajišťuje prostupnost území, vychází ze současného stavu veřejných prostranství, který tvoří prostory návsí, ulic, uliček, plochy veřejné zeleně a vodní plochy. Vytváří v dispozici zástavby funkční skelet, který propojuje všechny ostatní funkční plochy a umožňuje ve svých plochách situovat veškerou technickou vybavenost. Hlavním veřejným prostranstvím všech částí sídla je náves, v případě Medlova ulicová náves orientovaná ve směru západ-východ. V částech Hlivice, Králová i Zadní Újezd jsou návsi zhruba obdélníkového tvaru s kaplí jako prostorovou dominantou, většinou doplněnou objekty křížů. Kolem návsi Medlova je soustředěna vybavenost obce, jinak jsou všechny návsi lemovány vesnickou obytnou zástavbou, zejména objekty zemědělských usedlostí. Pozemky silnic II. a III.tř. jsou vymezeny mimo zastavěné území jako plochy (respektive koridory) dopravní infrastruktury - DS, aby bylo zaručeno dopravní spojení obce s okolím. Silnice procházející zastavěným územím obce a zbytek uliční sítě jsou součástí ploch veřejných prostranství PV. V současné době je uliční síť obce stabilizovaná a její parametry odpovídají historickému vývoji a pro obsluhu zastavěného území postačují. Odůvodnění řešení Veřejná prostranství, jejichž součástí jsou ulice a návsi, jsou jednou ze základních urbanistických složek v sídle. Tato složka je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury, jejichž podmínky obecně umožňují existenci ulic, návsí apod. Plochy veřejných prostranství, případně dopravní infrastruktury - silniční, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území. Územní plán stabilizuje současnou uliční síť vymezením ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury – silniční. D.4.2.1. Územní plán vymezuje rozvojové plochy veřejných prostranství pro zajištění obsluhy nově navržených ploch smíšených obytných, jde o tyto plochy: VP1-VP12 Medlov, VP13-VP16 Hlivice D.4.4. koncepce dopravní infrastruktury

39


D.4.4.1. Všechny funkční plochy dopravní infrastruktury (DS, DO, PV) jsou zobrazeny ve výkrese č.2 Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny a ve výkrese č.3 – Koncepce technické infrastruktury: doprava, plyn, elektro, jejich podmínky využití dle příslušného funkčního regulativu jsou stanoveny v bodě 6. D.4.4.2. Koncepce pěší dopravy Pěší pohyb je v zastavěném území zajištěn zčásti na vybudovaných chodnících, a to především v zastavěném území podél silnic II. a III. tř. Současný stav je vyhovující, v rámci územního plánu je navržena kompletace sítě. Značená turistická trasa prochází jihozápadním okrajem řešeného území. V nezastavěném území slouží pro pěší pohyb především účelové komunikace, výhledově lze využít i nově budované cyklostezky. Odůvodnění řešení Pěší doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a je doplněna o trasy pěších propojení, které vymezují prostory v sídle pro pěší průchody. Tyto plošné a liniové prvky zaručují fungování pěší dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb pěších v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých podmínek pro soudržnost obyvatel obce. Pěší propojení jsou navržena v místech, kde není potřeba zajišťovat automobilové propojení, avšak je potřeba zajistit průchod zástavbou z důvodu jinak velké docházkové vzdálenosti vymykající se místním poměrům . D.4.4.2.1. Navržené pěší trasy: D 1 chodník v západní části Medlova D 2 chodník v západní části Medlova D 3 chodník u bytovek u silnice II.tř. D 4 chodník v ulici od Lazců D 5 centrum směr Troubelice k mostu D 6 chodník centrum směr Troubelice pravá strana D 7 chodník centrum směr Troubelice levá strana D 8 chodník mezi B3 a B4, propojení lokalit s centrem D 9 chodník Hlivice, východní část obce D 10 chodník střed obce Hlivice D 11 chodník střed-sever obce Králová D 12 chodník střed-SV konec obce Králová D 13 chodník střed- jižní konec Králová D.4.4.3. Koncepce cyklistické dopravy Řešeným územím probíhá cyklotrasa č.6028, probíhá ve směru SZ-JV od Úsova k Benkovu po silnici III/4495 a silnici III/4496. Cyklotrasy 6026 a 6051 vedou po účelových cestách mimo zastavěné území, prochází plochami CHKO Litovelské Pomoraví. Současný stav je z hlediska podmínek pro cyklistickou dopravu (tj. zejména morfologie terénu, hustoty automobilové dopravy a dispozice sídla) vyhovující. Všechny úseky v řešeném území jsou z hlediska obtížnosti charakterizovány jako lehké. Cyklostezka je v řešeném území vybudována od východního konce Medlova podél silnice k Uničovu, navazuje na cyklostezku realizovanou i na k.ú. Uničov. Odůvodnění řešení Cyklistická doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle. Ta je Územním plánem zajištěna koncepcí prostupnosti a obsluhy území (koncepce ulic a návsí) a případně koncepcí silniční dopravy. Hlavním účelem navržené koncepce je zajištění komfortních podmínek pro pohyb cyklistů v sídle i v krajině. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých podmínek pro soudržnost obyvatel 40


obce. Plochy veřejných prostranství PV a případně i plochy dopravní silniční DS zajišťují územní podmínky pro vedení cyklistické dopravy. Územní plán koncepčně vymezuje linie pro realizaci cyklostezek – viz D30-D37. Vzhledem k charakteru terénní konfigurace a polohy obce se přímo nabízí prosazování této formy dopravy jako sportovně relaxační aktivity. Cyklostezka vedená do krajiny je součástí ploch polních cest s funkcí ZP nebo NZ. D.4.4.3.1 . Navržené cyklostezky: D 30 cyklostezka od Uničova, JV část obce záhumenní D 31 cyklostezka přes obec Medlov, souběžná se silnicí II/444, směr Z-V D 32 cyklostezka od D31 podél silnice III/ 44412 směr Troubelice D 33 cyklostezka od D31 podél silnice III/ 44414 směr Lazce D 34 cyklostezka od D31 podél silnice III/ 4494 směr Benkov D 35 cyklostezka od D31 podél silnice III/ 44410 směr Králová D 36 cyklostezka od D31 podél silnice III/ 44410 směr Hlivice D 37 cyklostezka od Z konce zástavby Medlova jako pokračování D31 podél silnice II/444 směr Úsov D.4.4.4. Koncepce železniční dopravy Pro zajištění územních podmínek pro vedení železniční traťě celostátního významu na jižním okraji řešeného území a regionálního významu na jeho severním okraji se vymezují plochy dopravní infrastruktury – železniční DZ. Zařízení jsou respektována, nezajišťují přímou obsluhu řešeného území. Odůvodnění řešení Železniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury – železniční DZ. Plochy dopravní infrastruktury – železniční se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro dopravní spojení regionu s ostatními místy v rámci republiky. D.4.4.5.Koncepce silniční dopravy Plochy dopravní infrastruktury – silniční DS vymezují páteřní silnice zajišťující napojení obce na okolí. Zbytek ploch silniční sítě, procházející zastavěným územím sídel , je vymezen jako plochy veřejných prostranství PV. Katastrálním územím obce procházejí tyto silnice: Silnice II.tř. 444 Mohelnice - Šternberk - Město Libavá Silnice III.tř. 4449 Medlov - Zadní Újezd 44410 Medlov - Králová 44411 Hlivice - spojovací 44412 Medlov - Troubelice - Dolní Libina 44413 Dědinka - spojovací 44414 Medlov - Lazce 44415 Uničov - Benkov 4494 Střelice - Benkov - Medlov 4495 Benkov - Králová 4496 Červenka - Králová - Úsov Stávající místní komunikace jsou upravovány v kat. MO 7/30 nebo 5/30, navržené místní komunikace v místech plánované zástavby v kat. MO 5/30, ve funkční třídě C3 jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, které jsou někdy ukončeny i slepě. Odůvodnění řešení Silniční doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem 41


zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury – silniční DS a ploch veřejných prostranství PV, jejichž podmínky obecně umožňují existenci pozemních komunikací. Plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně veřejných prostranství, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu a prostupnost území automobilovou dopravou. Závady z dopravní zátěže, promítající se do zhoršování kvality ŽP v řešeném území, zejména zatížení středu zastavěného území části Medlova, nelze jednoznačně odstranit. Je navržena rezerva koridoru pro přeložení silnice II/444, přeložka silnice však není součástí návrhu, ZÚR ji vede pouze jako územní rezervu. Územní plán stabilizuje současnou silniční síť na území obce vymezením stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury – silniční. Pro vnitřní obsluhu obce Územní plán vymezuje dopravní stabilizované i rozvojové plochy silniční DS i plochy veřejných prostranství PV, které slouží k obsluze stávajících i navrhovaných obytných lokalit. D.4.4.5.1. Zastavitelná plocha D14 je vymezena pro realizaci dopravního připojení objektu vodojemu Hlivice, který je součástí propojení regionálního vodárenského systému. D.4.4.5.2. Navržené prvky – místní komunikace : D 14 MK k vodojemu Hlivice D 15 MK - vjezd do silnice II.tř. U zaslepené komunikace Z část Medlova D 16 MK - úprava křižovatky u ulice při vjezdu k ZD Medlov D 17 MK - propojení místní komunikace (MK) a silnice u ČSPH Medlov D 18 MK u hospody U lípy, Z strana B3 ve VP 1,Medlov D 19 MK u O7 , Medlov D 20 MK severně od B3, Medlov D 21 MK mezi B3 a B4, Medlov D 22 MK severně od B4, Medlov D 23 MK, kolem V6 k B6, Medlov D 24 MK obsluha B6, Medlov D 25 MK pro B10 a B11 ve VP 10, Medlov D 26 obsluha do B5 ve VP 5, Medlov D 27 MK Hlivice u B12 a B17 ve VP 12 a VP 13 D 28 MK u B14 ve VP 14, Hlivice D 29 MK u B17 ve VP 13, Hlivice D.4.4.6. Koncepce statické dopravy V řešeném území se odstavování a parkování vozidel v převážné míře odehrává na pozemcích rodinných domů. Nedochází tak k obsazování veřejných prostranství vozidly rezidentů a jejich návštěvníků v míře přesahující únosnou míru. Parkování pro potřeby občanského vybavení (obecní úřad, pošta, knihovna, zdravotní středisko, pohostinství, obchod) na návsi při silnici II. a III.tř. je umístěno v bezprostřední návaznosti na objekty. Parkování vozidel u všech sportovních areálů při větších sportovních či společenských akcích nárazově zatěžuje blízká veřejná prostranství parkujícími vozidly. Dopravně náročnější situace u jednorázových akcí není vnímána ze strany občanů výrazně negativně, jsou chápany jako součást pořádané akce, která je přínosem kulturně společenského života obce. Parkování pro potřeby výrobních zařízení a i zemědělského areálu se odehrává v sousedství nebo přímo uvnitř areálu. Nezatěžuje tak okolní veřejná prostranství. Zajištění odstavování a parkování vozidel na stavebních pozemcích je stanoveno vyhláškou č. 501/2006 Sb., která se odkazuje na příslušné české technické normy. Odůvodnění řešení Parkování či odstavování vozidel je jednou z důležitých urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury a případně i ploch veřejných prostranství, jejichž podmínky obecně umožňují existenci veřejných parkovacích stání. Parkování či odstavování umožňují i některé další plochy s rozdílným způsobem

42


využití; tato stání však slouží především pro zajištění obsluhy pozemků, staveb či zařízení dané plochy (např. parkování u hřbitova) nebo jsou přímo vyžadovány zákonnými předpisy (např. parkování na pozemcích rodinných domů). Územní plán nevymezuje v rámci návrhu speciální plochy dopravní infrastruktury DS pro zajištění parkovacích ploch či objektů. Míra četnosti příležitostně odstavených vozidel byla shledána jako přiměřená podmínkám obce, tj. nezatěžující její obsluhu, nesnižující její hodnoty a kvalitu bydlení. Parkování a odstavování vozidel obsluhujících stávající nebo uvažované podnikatelské areály na plochách smíšených výrobních se předpokládá v rámci těchto ploch.

D. 4.4.7.Koncepce zemědělské dopravy Pro zajištění územních podmínek pro maximální vyloučení zemědělské dopravy z obytného území a pro zajištění dopravní obsluhy zemědělských pozemků se v obci se vymezují plochy dopravní infrastruktury DO. ÚP respektuje rozsah sítě účelových komunikací na plochách DO dle zpracovaných KPÚ , jsou chápány jako stavové plochy. Odůvodnění řešení Dopravní obsluha zemědělských ploch je jednou z důležitých urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch dopravní infrastruktury DO. Rozsah sítě účelových komunikací na plochách DO , koncipovaných v KPÚ je dostačující, ÚP ji respektuje. Trasování účelových komunikací mimo zastavěné území přispívá ke zvýšení kvality ŽP. D.4.4.8. Koncepce hromadné dopravy Obsluha území veřejnou hromadnou dopravou je zajištěna autobusovou dopravou. Na území obce se nachází 9 zastávek, z toho 4 na území Medlova, 1 Zadní Újezd, 2 Hlivice a 2 Králová. Docházkové vzdálenosti jsou vyhovující. Autobusy jsou vedeny po linkách všemi směry, zejména s cílovými místy Uničov, Litovel a Úsov. Autobusové zastávky řešeného území: Medlov, Zadní Újezd Medlov, U hřiště Medlov, U parku Medlov, čekárna Medlov, U mostu Medlov, Hlivice náves Medlov, Hlivice VKPP Medlov, Králová náves Medlov, Králová restaurace Obsluha území je zajištěna autobusovou linkou Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje č. 890801 Litovel-Medlov-Uničov Odůvodnění řešení Veřejná hromadná doprava je jednou ze základních urbanistických funkcí v sídle, která je Územním plánem zajištěna koncepcí silniční dopravy . Plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně veřejných prostranství, které především zaručují územní podmínky pro tento druh dopravy, se vymezují za účelem zajištění podmínek zejména pro obsluhu území autobusovou dopravou. Pro zajištění územních podmínek pro kvalitní spojení sídla s okolím autobusovou dopravou, se vymezují stabilizované plochy dopravní infrastruktury – silniční zahrnující silnice III. třídy.

43


Autobusové zastávky nejsou v grafické části fixovány, frekvence spojů je odvislá od zájmu veřejnosti a možností dopravců v regionu. D.4.4.9. Koncepce vodní dopravy V řešeném území je respektována výhledová trasa vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, koridor pro její cestu je vyznačen ve výkrese č.1,2,3,4, 6 a 7, je trasován jižně pod částí Králová.

D.4.5. koncepce technické infrastruktury Územní plán stanovuje koncepci technické infrastruktury na území obce. Do jednotlivých oborových podkoncepcí jsou zahrnuty zpravidla pouze významné jevy daného druhu technické infrastruktury . Některé stávající (tj. existující) jevy, které nejsou v Územním plánu zobrazeny (např. méně významná vedení sítí TI či objekty TI nebo domovní přípojky) nemusí být součástí koncepce Územního plánu a jejich další využívání závisí na podmínkách ploch, ve kterých se nacházejí. Jednotlivé oborové podkoncepce TI se v Územním plánu vymezují těmito nástroji: a.). plochy s rozdílným způsobem využití jsou v ÚP obvykle určeny pro realizaci staveb či areálů technického vybavení většího rozsahu, např. ČOV, sběrný dvůr, apod.); pro objekty technického vybavení menšího rozsahu (např. trafostanice, regulační stanice plynu, čerpací stanice vody) se samostatné plochy s rozdílným způsobem využítí vymezují vyjímečně; podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou uvedeny v bodě 6 výrokové části ÚP; b.) trasy inženýrských sítí , které v ÚP určují vedení liniových sítí technické infrastruktury (podpovrchové či nadzemní), pro jejichž výstavbu nejsou třeba vlastní pozemky, ale zřizují se pouze věcná břemena; podmínky využití a charakteristiky jednotlivých tras jsou uvedeny v jednotlivých oborových podkoncepcích technické infastruktury; nově navrhované trasy, případně trasy určené k rekonstrukci, jsou umísťovány zejména v plochách veřejného prostranství 3.koncepční prvky (např.komunikace, cyklotrasy a cyklostezky, chodníky atd.) , ty v ÚP doplňují zobrazení jednotlivých oborových podkoncepcí technické infrastruktury a slouží pro jejich přehledné znázornění; pokud jsou vymezeny jako rozvojové, pak je území k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel určeno prostřednictvím ploch s rozdílným způsobem využití. Specifické požadavky jednotlivých podkoncepcí TI (např. pro likvidaci dešťových vod na pozemku, pro realizaci domovní ČOV) jsou souhrnně uvedeny v bodě 4.5.4. výrokové části ÚP. D.4.5.1. Koncepce vodních toků a ploch Medlovský potok pramení v SV části území Zadní Újezd a protéká východně od jeho zastavěného území, za sportovním areálem Medlova a prochází středem zastavěného území Medlova. Míjí čistírnu odpadních vod na konci Medlova a východně za ní se ze severní části území připojuje Dědinkovský potok. Asi ve vzdálenosti 1km východně se vlévá do potoka Lukavice, to již mimo řešené území. Západně od zastavěného území Hlivice pramení Benkovský potok, ten protéká mezi obcemi Hlivice a Králová a jižně pod Benkovem do něho přitéká ze západu potok Písečná, který pramení západně od Králové a protéká jejím 44


středem. Benkovský potok pokračuje JV směrem dále přes Střelice, Renoty a východně od Třech Dvorů v lese se vlévá do Oskavy. Uvedené vodní toky jsou stabilizovány, vzhledem k jejich charakteru není vyhlášeno ani jejich záplavové území. Jsou ve správě ZVHS Olomouc, včetně melioračních příkopů. Řeka Morava řešeným územím přímo neprotéká, na jižním konci v části CHKO je evidována pouze část jejího záplavového území. Správcem řeky Moravy je Povodí Moravy. Vodní plochy ve formě malých nádrží jsou na území Zadního Újezdu , jsou ve vlastnictví soukromých osob. Na území části Medlov je vodní nádrž v areálu zemědělské farmy (Mespol), je vlastnictvím tohoto subjektu. Nádrže lze použít jako požární zdroj vody. Vodní toky a plochy jsou graficky vyznačeny ve výkresech 2,4 a 6. Odůvodnění řešení Vodní toky a plochy jsou v Územním plánu chápány jako součást koncepce technické infrastruktury, protože se jejich prostřednictvím reguluje odtok dešťových vod z území (zajišťují odvádění či zadržení dešťových vod). Zároveň jsou ale také součástí koncepce uspořádání krajiny, protože plní významnou krajinotvornou funkci. Vodní toky jsou v Územním plánu téměř v celém rozsahu součástí ploch WP.

a

4.5.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské WP a WO jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých přírodních podmínek, případně i hospodářský rozvoj obce. 4.5.1.2. Pro zajištění bezpečného a plynulého odtoku vody je třeba koryta toku, svodnic, i doprovodnou zeleň udržovat. Dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. § 27 jsou vlastníci pozemků povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů z pozemků, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. Dešťové vody musí být v maximální míře uváděny do vsaku nebo zdrženy. Podle § 49 vodního zákona č. 254/2001 Sb. jsou správci toků po projednání s vlastníky oprávněni užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku - u významných vodních toků nejvýše do šířky 8 m od břehové hrany - u drobných vodních toků nejvýše v šířce 6 m od břehové hrany D.4.5.2. Koncepce protipovodňové ochrany Správní území obce Medlov má téměř obdélníkový tvar, podélná osa probíhá ve směru SVJZ. Nejvyšší bod řešeného území – kopec Holubice leží na severním cípu řešeného území, od tohoto bodu terén klesá JV směrem, kopíruje toky vodotečí. Tato tři přirozená svodnice má různý potenciál pro vznik menších povodní. V rámci programu přípravy protipovodňových a protierozních opatření byla dokončena realizace dvou suchých poldrů v části nad Zadním Újezdem, jsou vyznačeny ve výkr.č.2,4 a 6. Odůvodnění řešení Protipovodňová ochrana je jednou z důležitých součástí územního plánování. Územním plánem je zajištěna vymezením tzv. ploch vodních a vodohospodářských. Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro hospodaření s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a pro regulaci vodního režimu v území. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých přírodních podmínek i hospodářský rozvoj obce. Plochy vodní a vodohospodářské vymezují koridor pro koryto vodního toku v řešeném území a technická opatření (např. hráze, zdi) pro ochranu před záplavami. D.4.5.2.1. Územní plán respektuje realizovaná protipovodňová opatření, v tomto případě plochy suchých poldrů, jsou vymezeny jako plochy WO

45


D.4.5.2.1.Na posílení ochrany před extravilánovými vodami je třeba v řešeném území provést opatření, které zvyšují retenční schopnosti krajiny – například další zatravnění ploch a změnit osevní postupy v rámci protierozních opatření.

D.4.5.3. Koncepce zásobování vodou Hlavním zdrojem vody pro obec je studna v blízkosti zástavby Zadního Újezdu, kapacita 6-8 l/s. Ze studny je voda dopravována do čerpací stanice, která vodu vhání do úpravny vody a následně cca 1 km do objektu vodojemu Zadní Újezd. Dvě podzemní nádrže o objemu 150 m3 jsou založeny na kótě cca 310 m.n.m. Součástí vodojemu je i čerpací stanice, která dopravuje vodu na Holubici. Uvedený vodárenský kopmplex je chráněn pásmem hygienické ochrany – viz výkr.č.4 a 6. Do Medlova, Hlivic a Králové je voda přivedena zásobním řadem DN 200, DN 160 a DN 120. Potrubí okružní rozvodné sítě, ale i větevné, je realizováno z plastových trub PVC. Na hlavní řad jsou připojeny vodovodní přípojky. Vodní zdroj Skalky je v lokalitě západně od kostela, uváděná vydatnost je 3-5 l/s, ponorným čerpadlem je voda dodávána do podzemního vodojemu o objemu 100 m3. Tento zdroj zásobuje výrobní areály. Návrh ÚP respektuje propojení vodovodního řadu z VDJ Skalky k výrobním areálům na rozvodnou síť obce. Uvedený vodárenský kopmplex je rovněž chráněn pásmem hygienické ochrany – viz výkr.č.4 a 6. Vodovodní systém je ve správě Vodohospodářské společnosti Čerlinka -Litovel. Odůvodnění řešení Zásobování vodou je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování vodou. Zásobování vodou pro rozvojové lokality si vyžádá rozšíření stávající sítě o nové vodovodní řady napojené přímo na stávající vedení. Nové řady budou provedeny z plastového potrubí o průměru D 90 mm a D 110 mm. Dimenze vodovodního potrubí budou navrženy v souladu s požadavky požárního zabezpečení (ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) zákona č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů v množství stanoveném ČSN 73 08 73, na řadech budou v potřebných místech osazeny nadzemní či podzemní požární hydranty. Pozemky a stavební objekty budou zásobovány vlastními přípojkami z navržených či stávajících vodovodních řadů, vedených převážně v přilehlých komunikacích, Návrh zásobování pitnou vodou je ve výkresové části vyznačen schematicky. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější dokumentace vyššího stupně s doplněním nových komunikací a parcelací. Navrhované řešení zásobování pitnou vodou je v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací“. V textu dále je uveden popis staveb a opatření doporučených pro zásobování nové výstavby vodou v rozvojových lokalitách a nouzové zásobování vodou Způsob zásobování pitnou vodou v obci je vyhovující, nepředpokládají se žádné změny. D.4.5.3.1. Kapacita dodávek pitné vody s ohledem na vydatnost zdrojů je dostačující. V posledních letech vlivem zvýšení ceny vodného a požadavku na měření individuálních odběrů vody došlo v České republice k postupnému snížení specifické potřeby vody. To způsobilo nižší reálné odběry pitné vody z veřejných vodovodů a 46


zajistilo rezervy v kapacitě stávajících zdrojů vody. Kapacita stavenišť na období cca 15 let může zvýšit počet obyvatel cca o 210, celkový počet obyvatel může být až 1790. Výhledová potřeba vody je počítána podle Směrnice č. 9/73. Směrnicí uváděná specifická potřeba vody je snížena na hodnotu 130 l/obyv. den (včetně základní vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit), k d = 1,4, kh = 1,8 . Předpokládaná potřeba vody bude: maximální denní potřeba 232,7 m3 x 1,4 maximální hodinová potřeba 325,8 x 1,8 : 24 hod roční potřeba: 365 dní x 325,8 m3/d

1790 x 130

= 232,7 m3 /den 325,8 m3 24,43 m3 118917 m3/rok

Zvýšení potřeby vody oproti současnosti pokryje stávající zdroj, který má potřebnou rezervu, rovněž stávající distribuční síť příslušně rozšířená o nové řady, zabezpečí zvýšené nároky na dodávku pitné vody pro rozvojové lokality. Podle zákona č.274/2001 Sb. a jeho novel o vodovodech a kanalizacích nesmí maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa. Stávající studny zůstanou zachovány, je možno je využívat jako zdroj užitkové vody. V případě požáru je možno brát vodu z hydrantů osazených na vodovodu nebo stávajících vodních plochách. D.4.5.3.2. Stávající studny zůstanou zachovány, je možno je využívat jako zdroj užitkové vody. V případě požáru je možno brát vodu z hydrantů osazených na vodovodu nebo stávajících vodních plochách. D.4.5.3.3. Nouzové zásobování vodou V případě přerušení dodávky vody z veřejného vodovodu budou obyvatelé zásobeni individuálně z domovních studní, přistavených cisteren a balenou vodou. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Minimální množství vody v době krizového zásobování pro obec je na první dva dny 7,0 m3/den a na další dny je to 21,0 m3/den, maximální množství dodávané vody je 15 l/os/den D.4.5.3.4.Koridor propojení vodárenského systému Řešeným územím prochází trasa navrženého vodovodu, který je součástí regionálního propojení vodárenského systému, dle ZÚR jde o větev VP1. Pro její vedení je v ÚP vymezen koridor K-V VP1 o šířce 30m, poloměr plochy pro výstavbu vodojemu Hlivice je 50m. Pro realizaci vodojemu Hlivice vymezuje územní plán plochu T1 v rámci plochy uvedeného poloměru. Zásobování řešeného území obce Medlov vodou není závislé na tomto systému.

D.4.5.4. Koncepce odkanalizování Medlov leží v poměrně rovinatém terénu, systém likvidace splaškových vod je vyhovující. Je vybudovaná jednotná kanalizace odvádějící splaškové vody do ČOV na východní straně 47


obce. Pro přečerpávání splaškových vod do hlavních výše položených řadů v části Králová slouží přečerpávací stanice. Dešťové vody odtékají do toku vodního příkopu, který vyúsťuje do vodoteče. Kanalizační síť i zařízení ČOV je v majetku a správě obce. Odůvodnění řešení Odkanalizování je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce odkanalizování. D.4.5.4.1. Navrhované lokality ve všech částech Medlova budou odkanalizovány jednotnou kanalizací, v části Králové vakuovou kanalizací, bude realizováno prodloužení řadů. Rozvody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny v rámci veřejných prostranství. Do kanalizace mohou být zaústěny pouze odpadní vody nezávadné (neobsahující oleje, benzin, metan, chlor, jiné chemikálie nebo vysoké znečištění apod.), jinak musí být předčištěny. Manipulace a skladování benzinu a ropných látek musí být zajištěno tak, aby nedocházelo k únikům do kanalizace. D.4.5.4.2. Splaškové vody Splaškové vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny kanalizačními stokami, které budou zaústěny do kanalizace v obci, která je zaústěna na ČOV. Kapacita ČOV s EO 2500 je dostačující i pro další rozvoj obce. Hydrotechnický výpočet kanalizační sítě není součástí územního plánu. Množství splaškových vod odpovídá spotřebě vody, množství srážkových vod se zvýší jen nepatrně o redukované odtoky z nových komunikací (průlehy, zámková dlažba apod.) a o redukované odtoky z nových nemovitostí (zdrže, vsaky na vlastním pozemku) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. v pozdějším znění. D.4.5.4.3. Dešťové vody Hospodaření s dešťovými vodami z jednotlivých záměrů (RD) bude navrženo dle platné legislativy. Hospodaření s dešťovými vodami bude řešeno pro každou nemovitost zvlášť. Objekty musí mít bezpečnostní přepad do recipientu, popř. kanalizace. Pro odvodnění a dešťových vod ze zpevněných ploch ve veřejném prostranství bude v co největší míře využito vsakovacích průlehů podél zpevněných ploch s bezpečnostním přepadem do recipientu, popř. kanalizace dle platné legislativy. V souladu s ČSN75 9010, TNV 759011 a ČSN75 6101 bude v navrhované území řešeno vsakování dešťových vod, popř. zadržování, s regulovaným odtokem 3 l/s/ha včetně bezpečnsotního přepadu do recipientu, popř. kanalizace. Pokud bude vsakovací průleh kombinován se zadržením pomocí vsakovacích /zadržovacích objektů, není možné umístění aleje do vsakovacího průlehu z důvodu dodržení ochranného pásma kořenového systém i vsakovacích/zadržovacích objektů pod terénem. Pro šířku veřejného prostranství je tedy nutné uvažovat s minimální šířka vsakovacího průlehu 2 m a 1,5 m pro zeleň s alejí.

D.4.5.5. Koncepce odpadového hospodářství Obec Medlov je ve smyslu zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) původcem komunálního odpadu. V obci jsou rozmístěny na pěti sběrných místech nádoby pro tříděný odpad (papír, nápojové kartony, sklo, plast, včetně PET lahví). Sběr papíru a kovů probíhá ve vyhlášených termínech několikrát ročně. Sběr nebezpečného a objemného odpadu je zajištěn formou mobilního svozu dvakrát ročně. Stavební odpad řeší občané podle své potřeby vlastními prostředky. Na zbytkový odpad má každá domácnost vlastní nádobu. V obci je provozu regionální skládka odpadů. Zajišťuje ukládání odpadu z oblasti Uničovska i vzdálenějšího okolí. Provoz skládky nenarušuje život obce, je situována v dostatečné vzdálenosti od zastavěných území obce. Odůvodnění řešení Nakládání s odpady je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním 48


plánem zajištěna stanovením koncepce odpadového hospodářství. Územní plán počítá se zachováním stávajícího systému sběru a likvidace odpadů, tento systém navrhuje pouze doplnit o sběrný dvůr pro shromažďování odpadů (zejména tříděných, velkoobjemových a nebezpečných). Umístění sběrného dvora bude realizováno jako součást technického dvora obce na jižním okraji zástavby. D.4.5.5.1. Vymezení ploch pro rozšíření regionální skládky odpadů – plochy T1 a T2 D.4.5.5.2. Zneškodňování odpadů a nahodilých skládek v CHKO i v ostatních lokalitách Pokud je někde v území, zejména na ploše CHKO monitorovaná skládka, je třeba ji urtychleně zlikvidovat. Geologický podklad na lokalitách většiny ploch v Litovelském Pomoraví tvoří štěrkopískové podloží, což znamená vzhledem k jeho propustnosti značné nebezpečí průsaku škodlivin z odpadů do půdy a degradování kvality (v horším případě i kontaminaci) podzemních vod. Některé skládky se nahodile vyskytují přímo v bývalých říčních ramenech či na březích vodotečí. Přednostně musí být odstraňovány rizikové skládky, které se nachází v přímém kontaktu s vodními toky nebo podzemní vodou, dále skládky v maloplošných zvláště chráněných územích, v PHO vodních zdrojů. Další prioritou jsou skládky a staré zátěže, nacházející se v biocentrech a biokoridorech ÚSES. Odpad z likvidovaných černých skládek a starých zátěží je možno ukládat na řízenou skládku v Medlově , recyklovatelný odpad (např. kovy) z těchto skládek třídit a vracet do výroby. D.4.5.6. Koncepce zásobování elektrickou energií Nadřazený energetický systém: Prostorem řešeného území prochází venkovní vedení VVN 110 kV Mohelnice – Litovel. Napojení obce na energetický systém Napájení distribuční sítě NN obcí je zajišťováno stožárovými a zděnými transformačními stanicemi, které jsou připojené odbočkami z procházejícího venkovního napájecího vedení VN 22 kV Zábřeh-Uničov, vedeného severním okrajemn řešeného území. Ozn. trf poloha typ výkon TS 1

Medlov, za MŠ

stožárová

400 kVA

TS 2

Medlov. u domů čp.60 a 61, Medlov,

stožárová

400 kVA

TS 3

Medlov, u výjezdu na Benkov

stožárová

400 kVA

TS 4

Medlov, ul.Česká

stožárová

400 kVA

TS 5

Medlov, u výjezdu na Troubelice

stožárová

400 kVA

TS 6

Medlov,u školy

stožárová

400 kVA

TS 7

Medlov, na pozemku 3226

stožárová

400 kVA

TS 8

Medlov,za pohostinstvím

kiosková

400 kVA

TS ZD

Medlov, u areálu ZD

stožárová

630 kVA

TS ZD

Medlov,u areálu VKPP

stožárová

160 kVA

TS

Zadní Újezd

stožárová

160 kVA

TS

Zadní Újezd - Holubice

stožárová

160 kVA

TS 1

Králová

stožárová

160 kVA

TS 2

Králová

stožárová

100 kVA

TS zd

Králová

stožárová

100 kVA

49


Kapacita celkem

4670 kVA

Odůvodnění řešení Zásobování elektřinou je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování elektřinou. Při návrhu řešení elektrifikace řešeného území se vycházelo z územní energetické koncepce olomouckého kraje. Plynofikace obce je realizována. Návrh sítí byl proveden tak, aby mohla být zaručena potřebná kvalita dodávky při dodržení potřebné hospodárnosti přenosu. Byly zohledněny současné a výhledové požadavky na elektrický příkon a do jisté míry i fyzický stav současného zařízení a reprodukci stávajících základních prostředků, v souladu s „Pravidly pro elektrizační soustavu č.2“. Ke stanovení maximálního současného příkonu bylo použito informativních realizačních hodnot měrných zatížení pro bytovou výstavbu, výhledové a informativní hodnoty příkonů pro občanskou výstavbu, které byly zpracovány Stavoprojektem Hradec Králové z podkladů JME Brno a VČE Hradec Králové, s přihlédnutím k současným prognózám vývoje odběru elektrické energie. Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v řešeném území následující : 240 bytů – stupeň elektrizace A (vaření plynem) 300 bytů – stupeň elektrizace B (smíšené vaření a příprava plynem + el. energií) 72 bytů – stupeň elektrizace C (vaření el.energií + smíšené vytápění el.energií přímotopné a akumulační) Podílové maximum bytů (Bmax) – podle metodiky ME 41/02 ČEZ Distribuce a.s. je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven pro : pro stupeň elektrizace A na 0,6 kVA/byt pro stupeň elektrizace B na 1,8 kVA/byt pro stupeň elektrizace C na 11,0 kVA/byt Vypočtené podílové maximum bytů - Bmax je pro konec návrhového období následující : Bmax = 240x0,6 + 300x1,8 +72x11 = 1472 kVA (kapacita trf mimo ZD je 3780 kVA) Kapacita trafostanic ZD a ŽD není zohledňována. rámci ploch výrobních aktivit nedochází k navyšování potřeby příkonu. D.4.5.6.1.Nároky na rozšíření a úpravy disribuční sítě a.).Rozšíření ploch bydlení, občanské vybavenosti a drobné výroby - východní část Medlova. Případně chybějící příkon musí být pokryt z nově realizované trafostanice TR1, nově navržená přívodní trasa el.vedení ze zdrojové větve Zábřeh-Uničov bude probíhat jižním směrem k zastavěnému území obce. b.) Výstavba RD bydlení Králová Pro pokrytí eventuelně chybějícího příkonu je třeba realizovat novou trafostanici TR2 na JZ okraji lokality nové výstavby. D.4.5.6.2. Úroveň rozvodů NN vedení je řešena v dalších stupních PD. Při řešení návrhu elektrifikace řešeného území se vycházelo z územní energetické koncepce olomouckého kraje. Plynofikace obce je realizována. Návrh úprav sítě byl proveden tak, aby mohla být zaručena potřebná kvalita dodávky při dodržení potřebné hospodárnosti přenosu. Byly zohledněny současné a výhledové požadavky na elektrický příkon a do jisté míry i fyzický stav současného zařízení a reprodukci stávajících základních prostředků. D.4.5.6.3. Rozvody VO V obci jsou svítidla veřejného osvětlení instalována na stožárech distribuční sítě NN. Napájecí vývody z trafostanic a křižovatky vedení VO se silnicí jsou provedeny zemními kabely AYKY 4x35 mm2. Stávajícím osvětlením je dosaženo potřebné intenzity osvětlení v prostorách soustředěné výstavby i podél průjezdní komunikace a také na křižovatkách, které jsou místem zvýšeného dopravního nebezpečí. Tato síť bude doplňována postupně s uvažovanou výstavbou. Navrhuje se dbát na ekonomický provoz osvětlení cestou snižováním spotřeby elektrické energie. Doporučuje se zavedení dostupných autonomních či centrálního 50


regulačních systémů veřejného osvětlení a neponechávat regulaci osvětlení pouze na odpínání části svítidel. D.4.5.6.4. Místní rozhlas Místní rozhlas v obci je ve vyhovujícím stavu. Je proveden samostatným venkovním vedením po stožárech distribuční sítě NN. Rozšíření stávající sítě místního rozhlasu pro zajištění uspokojivé slyšitelnosti ve všech lokalitách, bude prováděno v návaznosti na novou výstavbu a počítá se s provedením rozvodů venkovním vedením.

D.4.5.7. Koncepce zásobování plynem Obec Medlov má vybudovanou vyhovující středotlakou síť pro zásobování plynem. Kapacita stávajících rozvodů je dostatečná, je třeba počítat s obecným trendem snižování spotřeby energií zejména na vytápění a přípravu TUV v důsledku zateplování a využívání alternativních zdrojů (solární, tepelná čerpadlam, biopaliva, štěpka apod.) Zásobení teplem je ve všech objektech individuální a mění se dle cen za zdroje (plyn, uhlí, dřevo, LTO, elektřina a pod.). Pro novou výstavbu platí zásady snižovat energetickou náročnost objektů dle zákona č.406/2000 Sb. v pozdějším znění, resp. vyhlášky č. 148/2007 Sb. a respektovat životní prostředí (zplodiny spalování). Odůvodnění řešení Zásobování plynem je jednou ze základních podmínek fungování sídla, která je Územním plánem zajištěna stanovením koncepce zásobování plynem. Územní plán vymezil stávající páteřní trasy plynovodu STL pro zajištění zásobování obce plynem. Ostatní vedení není zobrazeno, avšak je zajištěno podmínkami využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zvláště plochami dopravní infrastruktury a plochami veřejných prostranství, jimiž je vedení plynovodů především vedeno. Navrhované lokality ve všech částech Medlova budou zajištěny rovněž i přívodem plynu, bude realizováno prodloužení hlavních řadů a následně budou realizovány domovní přípojky. Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: - rodinné i bytové domy stávající: 536 b.j. - Byty v RD navrhované: 76 b.j. - Celkem 612 bj Za předpokladu plynofikace 70 % stávajících (375)b.j. a 90% budoucích (68,4) b.j. lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstvo: 443 Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstvo - návrh: - vaření jídel 443 b.j x 120 m3 = 53160 m3/rok - příprava teplé užitkové vody 443 b.j x 600 m3 = 265800 m3/rok - vytápění bytů v rodinných domech 443 b.j x 3 000 m3 = 1329000 m3/rok - součet = 1647960 m3/rok D.4.3.10.1.Pro zástavbu v rozvojových plochách postačí jen rozšířit stávající sít STL, a to zejména v navrhované síti ulic, tj. plochami veřejných prostranství, jejichž podmínky využití toto rovněž umožňují. D.4.5.8. Koncepce elektronických komunikací Na území obce Medlov jsou provozovány sítě veřejných elektronických komunikací, ty provozují různí operátoři. Jsou to podzemní a nadzemní komunikační vedení, elektronické komunikační zařízení, rádiové komunikační zařízení, rádiové směrové spoje a zařízení veřejných mobilních komunikačních sítí.

51


Řešené území je pokryto televizním a rozhlasovým signálem z televizních a rozhlasových vysílačů operátora České Radiokomunikace, Obcí prochází a i nadále budou procházet rádiové směrové spoje různých operátorů elektronických komunikací. Pro zajištění provozu rádiových směrových spojů je nutné zajistit přímou viditelnost mezi koncovými body a respektovat je při návrzích nové výstavby, zejména výškových staveb, (ty se v Medlově neuvažují). Řešeným územím prochází jižním okrajem (souběžně s vysokorychlostní železnicí) trasa dálkového kabelu, K zajištění podmínek pro provoz dálkových kabelů elektronických komunikaci se vymezuje trasa elektronického komunikačního vedení. Řešeným územím prochází radioreléové trasy Českých radiokomunikací, a.s. Z vysílače na Holubici (k.ú.Zadní Újezd) vychází radioreléové trasy Českých radiokomunikací, a.s., z toho 2 nad zastavěným územím Medlova a části Hlivice, všechny jsou respektovány. Pro zajištění služeb pro veřejnost je v obci vybudováno komunikační zařízení, komunikační vedení a radiové zařízení. Objekt vysílače na Holubici funguje jako základnová stanice veřejné mobilní komunikační sítě, zařízení je respektováno, objekt chrání vymezené ochranné pásmo o poloměru 50m. Odůvodnění řešení Elektronická komunikace je dnes jednou ze základních podmínek fungování sídel. Provoz a rozvoj veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují jednotliví operátoři komunikačních sítí. Poskytování služeb elektronických komunikací nových účastníků v obci budou zajišťovat operátoři elektronických komunikací na základě žádosti o připojení do veřejné komunikační sítě. Rozvoj a zvyšování kapacity veřejných sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu, a výstavbou mobilních radiokomunikačních systémů nových generací. D.4.5.8.1. Územní plán vytváří vhodné podmínky pro fungování stávající sítě veřejných elektronických komunikací (vymezení hlavních tras elektronických vedení a významných elektronických zařízení) a také pro její rozvoj stanovením vhodných podmínek pro realizaci staveb veřejné technické infrastruktury v plochách s rozdílným způsobem využití. D.4.5.8.2. V řešeném území budou mobilní operátoři uplatňovat princip prvního vstupu do území, tzn. že případný další operátor využije dohodou stávající konstrukce stožáru nebo kostelní věže k umístění svých zařízení.

52


D.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Je dokumentována ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny a ve výkrese č.6 – Koordinační výkres. D.5.1. - D.5.2. Koncepce upořádání krajiny, základní zásady uspořádání krajiny Řešené území leží v okrajové části Hané, v podhůří Nízkého Jeseníku. Jako celek je krajina poměrně pestrá svou strukturou. Řešené území má rozlohu 3131 ha. Zemědělská půda se rozkládá na ploše 2020 ha, z toho 1717 je orná půda (procento zornění je tedy 54,83 %). Lesní pozemky v rozsahu 897 ha činí 28,65 % ploch, pro řešené území typické ovocné sady v rozsahu 154 ha tvoří cca 5% ploch a zahrady v rozsahu 61 ha tvoří cca 2% ploch. Z hlediska ekologické stability lze území rozdělit zhruba do tří odlišných částí. Jižní část řešeného území tvoří lesní porosty souvislého charakteru, jde o jeden územní celek vysoké biologické, estetické ale hlavně ekologicko stabilní kvality, Většina těchto ploch je součástí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, jsou zde zastoupeny všechny tři druhy lesních porostů, v největší míře lesy hospodářské, ekologická stabilita je 4-5. Druhou částí je území mírně členitější, lesní porosty netvoří jeden celek, ale jde o systém drobnějších ploch lesních porostů na SZ straně řešeného území. ekologická stabilita je 2-3. Třetí odlišnou část tvoří bezlesý prostor kolem Medlova, Hlivice a Králové na severní a východní straně řešeného území. Zde jsou zastoupeny plochy velkovýrobně obhospodařované orné půdy. Významné prvky vegetace tvoří remízky, náletová zeleň a doprovodná břehová zeleň, které jsou soustředěny většinou v nivě potoků. Zeleň má remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí (diverzitou) Jmenované území kolem Medlova je vybaveno poměrně hustou sítí komunikací a silnic. Jedná se o zpevněné plochy doplňované pásy izolační zeleně, s keřovými a stromovými výsadbami. Vzhledem k charakteru těchto dopravních ploch je úroveň ekologické stability na souvisejících nezpevněných plochách poměrně nízká , ekologická stabilita je 1-2 . Zastavěné území obce je od bloků orné půdy, trvalých travních nebo lesních porostů většinou odděleno zahradami a drobnými ovocnými sady. Jedná se o urbanizované plochy s větším či menším zastoupením zeleně. K důležitým problémům řešeného území patří vodní i větrná eroze, které významným způsobem snižují půdní úrodnost a kvalitu životního prostředí obecně. Na ekologicky nestabilních plochách agrárních monokultur se pouze v minimální míře uchovaly prvky zpomalující povrchový odtok vod a umožňující jejich vsáknutí, které mají současně i významné ekologicky stabilizující a krajinotvorné funkce (meze, žleby, úvozy, polní komunikace s doprovodnou zelení, zatravněné úpady apod.). V řešeném území v jeho severní, východní a střední části jednoznačně dominují plochy orné půdy s minimálním krajinným inventářem. Doporučuje se diverzifikace půdního fondu, vymezují se nové prvky ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a důsledná ochrana stávajících krajinotvorných prvků. Do územního plánu byl souběžně zapracován plán ÚSES, který je jeho nedílnou součástí. Navržené řešení koncepce územního plánu umožňuje jak budoucí výstavbu a rozvoj území, tak ochranu a tvorbu krajiny a přírodního prostředí v plochách, které nebudou urbanizovány. Budoucí využívání území v nezastavěném prostředí vycházet ze zásad trvale udržitelného rozvoje. Prioritně musí být preferována ochrana stávajících hodnot území a jeho optimální využívání. Je nezbytné 53


dosáhnout vyváženosti mezi rozvojovými požadavky a tendencemi, eliminovat ekologické zátěže a současně je třeba zachovat základní produkční funkce území. Odůvodnění řešení Koncepce krajiny je jednou ze základních funkcí územního plánování, která je Územním plánem zajištěna vymezením ploch, které zajišťují nejkvalitnější využití celého potenciálu krajiny. Každá plocha naplňuje ve svém rozsahu předurčenou funkci. V ÚP jde o vymezení těchto ploch: Plochy zemědělské NZ jsou vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Plochy lesní NL jsou Územním plánem vymezeny ve své funkci, ve větší míře jsou vymezeny jako součást ploch přírodních NP. Územní plán vymezuje plochy k jejich rozšíření v SZ části řešeného území. Plochy přírodní NP, vymezují se samostatně za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, Plochy přírodní zahrnují zpravidla pozemky národního parku, pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků smluvně chráněných, pozemky biocenter 11) a výjimečně pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V Územním plánu jsou základní plochou biocenter územního systému ekologické stability. Jejich rozsah je v Územním plánu rozšířen. Plochy vodní a vodohospodářské WP a WO jsou Územním plánem vymezeny jako jeden ze základních územních prvků koncepce uspořádání krajiny – více viz bod Technická infrastruktura, bod A a B. Plochy zeleně přírodního charakteru ZP doplňují břehy silnic a vodotečí, okolí účelových komunikací, atp. Jde o zatravněné plochy se zelení nízkou i vyšší, Územní plán je vymezuje jako součást stávajících i navržených biokoridorů kostry ÚSES. Plochy zeleně, zeleň izolační a ochranná ZO, odděluje plochy rozdílného funkčního využití, plochy jsou určeny zejména pro doplnění ploch veřejných prostranství, funkce izolační, biologická, estetická, prostorotvorná Plochy nezastavěného území jsou vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. Územní rozvoj - územní plán vymezuje jako zastavitelné plochy (plochy bydlení nebo výroby a skladování) ty pozemky ZPF, které navazují na současně zastavěným územím a jsou dobře napojitelné na infrastrukturu obce. Územní plán zahrnul stávající pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) do zastavitelných ploch bydlení a výroby v rozsahu nutném pro rozvoj obce v následujících cca 20–30 letech, s přihlédnutím k jejich ochraně a potřebám rozvoje bydlení v obci. D.5.3. Koncepce zemědělské a lesní krajiny Zemědělství je jednou ze základních funkcí územního plánování v krajině, která je Územním plánem zajištěna vymezením tzv. ploch zemědělských, jejichž podmínky obecně umožňují hospodaření na zemědělské půdě. Koncepce lesní krajiny je založena na efektivním zhodnocení využitelnosti ploch lesů, zejména jako krajinotvorného prvku s vysokou biologickou, estetickou a rekreační funkcí, ale i z hlediska možného hospodaření na lesních plochách. Pro zajištění kvalitních podmínek pro efektivní využívání krajiny, zajištění její ekologické stability, různorodosti, rekreačního využití a dobré dostupnosti se vymezují plochy zemědělské, funkční regulativ NZ a plochy lesní – funkční regulativ NL. Územní plán respektuje v celém rozsahu členění a využití území pro zemědělskou i lesnickou činnost, dopravní obsluha zemědělských i lesních ploch je realizována po účelových komunikacích a je trasována mimo zastavěné území. V severní části řešeného území je navržena plocha k dalšímu zalesnění.

54


5.3.1. Plochy zemědělské - NZ

5.3.2.

Řešené území má rozlohu 3131 ha. Zemědělská půda se rozkládá na ploše 2020 ha, z toho 1717 ha je orná půda (procento zornění je tedy 85 %). Krajina řešeného území je narušená socialistickým hospodařením, tedy zcelováním pozemků. V řešeném území se v převážné míře nacházejí půdy nejvyšší kvality, s třídou ochrany I a II, takže jsou chráněny zákonem. V malé míře jsou zastoupeny půdy s třídou ochrany III a V, viz kap.E.1.2.3. Investice na zemědělských plochách V řešeném území jsou realizovány ve formě odvodnění ploch, tyto úpravy pozemků byly realizovány během posledních 25 – 35 letech, takže tomuto faktu odpovídá i jejich stav. Jejich rozsah je vyznačen ve č. 3 a 6 – Veřejná infrastruktura (vodní hospodářství a Koordinační výkres, měř.1: 5 000 PUPFL, plochy lesní - NL V řešeném území obce Medlov je vykazována podle sumárního výpisu za katastrální území plocha 898 ha trvalých lesních porostů, což představuje cca 29 % celkové výměry. Lesní porosty se zde vyskytují ve formě několika navzájem oddělených segmentů .Souvislé lesní porosty se nacházejí v jižní části řešeného území , jsou součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Plochy lesní jsou v celém rozsahu územním plánem respektovány, ty které jsou zařazeny do ploch zvýšené ochrany jsou vymezeny jako plochy přírodní NP, jde většinou o součásti ploch ÚSES nebo ploch Natura 2000. Vymezení ochranného pásma lesa ve vzdálenosti 50m od jeho kraje je limitem využití sousední dotčené plochy, viz Koordinační výkres. Na plochách pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) se v několika lokalitách nacházejí objekty individuální rekreace, pokud byly evidovány v KN, jsou vyznačeny samostatně k rekreačnímu využití.

ÚP vymezuje v severní části řešeného území plochu určenou k dalšímu zalesnění, navazuje na chráněné přírodní plochy biocentra Nad Doubravkou, její rozsah je 50540 m2. 5.3.3. Zranitelná oblast Celé řešené území je charakteristické vysokou kvalitou spodních vod, je zranitelnou oblastí dle nařízení vlády č.262/2012. Této skutečnosti musí být přizpůsoben i systém hospodaření na zemědělských plochách. Na řešeném území převažují nejkvalitnější zemědělské půdy s třídou ochrany I a II, jsou ze zákona chráněné. Územní rozvoj je tímto limitem ovlivněn, v rámci řešení koncepce dalšího rozvoje obce nebylo možné najít výhodnější variantní řešení s ohledem na ochranu ZPF. 5.3.4. Komplexní pozemkové úpravy V celém řešeném území jsou KPÚ zpracovány, tzn. v části Zadní Újezd, Medlov, Hlivice a Králová. Situace a závěry řešených úprav návrh územního plánu respektuje. Opatření, navržená v rámci KPÚ ve zbývajících částech obce Medlov ke zpřístupnění pozemků (polní a lesní cesty, mostky, železniční přejezdy apod.), protierozních opatření (meze, průlehy, zasakovací pásy, zatravnění, zalesnění, apod.), vodohospodářských opatření sloužících k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami (svodné záchytné průlehy a příkopy, drobné úpravy toků apod.), opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí (místní územní systémy ÚSES, doplnění, odstranění zeleně apod.), nebudou považována za změnu územního plánu.

D.5.4. Koncepce vodních toků a ploch viz bod D.4.5.1. D.5.5. Koncepce protipovodňové ochrany Vzhledem k charakteru místních vodotečí nebyla dosud vymezena hranice záplavových území. Výjimkou je záplavové území řeky Moravy. Řešeným územím řeka Morava neprotéká, ale zasahuje do něj jeho hranice záplavového území. Jde o lokalitu v nejjižnější části řešeného území. 55


Hranice záplavového území řeky Moravy je vyznačena ve výkrese č.4 a 6, zastavěného území jednotlivých částí obce se nedotýká. D.5.6. Koncepce protierozní ochrany Otevřená krajina bez zastoupení ploch nebo linií vysoké zeleně , spolu s terénní konfigurací, částečně regulovanými vodotečemi, předurčují řešené území k výraznému vlivu větrné a vodní eroze. Protierozní opatření jsou v řešeném území navržena zhruba ve třech formách.  Výsadbou liniové zeleně v rámci revitalizace krajiny  Realizací chybějících prvků územního systému ekologické stability, v rámci řešeného území jsou navrženy k doplnění kostry ÚSES plochy 4 biocenter – BC 4,6,7 a BC8 s liniemi biokoridorů, které tyto plochy vzájemně propojují.  Odvodňování zpevněných ploch co nejvíce přirozenou cestou, jako vsaky v okolních plochách ve formě příkopů nebo přírodních terénních prohlubní, v maximální míře budou užívány zatravňovací dlaždice pro zpevňování ploch.  Dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. § 27 jsou vlastníci pozemků povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny – v zastavěném území není aktuální.  Povinnost hospodařit s dešťovou vodou vyplývá z prováděcí vyhlášky stavebního zákona č.501/2006 „o obecných požadavcích na využívání území.

D.5.7. Koncepce prostupnosti krajiny Stávající prostupnost krajiny zůstává návrhem ÚP neporušena. Cyklostezky navržené v liniích D 30D37 přes obec budou vybudovány a navazují na cyklotrasy regionu. Koncepce ÚP zdůrazňuje nezbytnost zajištění průchodnosti území jak v zástavbě, tak i v krajině. Síť účelových komunikací je stabilizována tak, že umožňuje obsluhu všech zemědělských pozemků, je trasovaná mimo centrum obce. Procházející cyklotrasy č.6026, 6028 a 0651 v řešeném území, viz výkres č.3 – Koncepce technické infrastruktury: doprava, plyn, elektro a výkres č. 6 – Koordinační výkres. D.5.8. Koncepce rekreace v krajině Rekreace krátkodobá - pro každodenní krátkodobou rekreaci obyvatel v jednotlivých částech obce slouží plochy drobných parčíků ve všech částech obce, výrazné postavení pro rekreační aktivity má lesopark Skalky u kostela v Medlově, je využíván všemi věkovými kategoriemi obyvatel obce, zejména seniory v přilehlých zařízeních. K hlavním rekreačním aktivitám budou sloužit i nadále stávající hřiště v obci . Farma na Holubici a její okolí je pro krátkodobou rekreaci i v současné době již využívána, návrh ÚP tyto aktivity podporuje, v návaznosti na farmu je vymezena plocha rekreační louky R4. Dotčené místo nabízí mimo jiné i nádherné výhledy na okolní krajinu. Pro rekreační aktivity slouží stávající i navržené plochy zahrad, pracovní aktivity lze chápat jako přirozenou formu každodenní rekreace. Region je využíván pro turistiku, cykloturistiku a agroturistiku. Agroturistika je podporována i návrhem ÚP, v části Hlivice je vymezena zastavitelná plocha R1 pro rozšíření stávající farmy a v návaznosti na tuto plochu je vymezena plocha rekreační louky R5. Rekreace dlouhodobá Objekty ani zařízení hromadné rekreace se v řešeném území nevyskytují, obyvatelé za dlouhodobou rekreací vyjíždějí mimo region. Rekreace individuální – chatoviště Lokalita v západní části řešeného území na hranici s obcí Úsov je návrhem ÚP respektována. Objekty rekreačních chat jsou techn.infrastrukturou napojeny na techn.infrastrukturu obce Úsov. Chatoviště nejsou návrhem ÚP rozšiřována. Objekty individuální rekreace jako soliterní stavby v krajině. Jsou návrhem respektovány, pokud jsou evidovány v KN.

56


D.5.9. Koncepce dobývání ložisek nerostných surovin Podle evidence dobývacích prostorů vedené Obvodním báňským úřadem v Ostravě v souladu s ustanovením § 29, odst. 3 zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon) v platném znění, není na území obce Medlov evidován dobývací prostor. V řešeném území je evidováno nevýhradní ložisko nerostných surovin, označení ložiska je 3130500, je graficky znázorněno ve výkrese č.6 – Koordinační výkres. Návrh územního plánu s těžbou nerostných surovin neuvažuje. Evidovaný prognózní zdroj NS č.9102100 je mimo řešené území v k.ú. Dědinka. D.5.10.

Územní systém ekologické stability Je graficky znázorněno ve výkrese č.2 - Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny, měř. 1: 5000 a výkres č. 6 – Koordinační výkres – řešené území, měř. 1: 5000 Územní systém ekologické stability (ÚSES) je definován jako vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií. ÚSES vytváří pro ekologickou stabilitu v krajině nezbytné a nesporné prostorové předpoklady, sám však stabilitu nezaručuje. Hierarchicky jsou ÚSES členěny na lokální (nejnižší úroveň), regionální, nadregionální, provinciální, biosférický. Platí vždy, že součástí lokálního ÚSES jsou i prvky vyššího (regionálního, nadregionálního…); hierarchicky nižší stupeň SES nemůže existovat bez trvalých „dotací“ hierarchicky vyšších stupňů. Cílem ÚSES je tedy: uchování a zabezpečení nerušeného rozvoje genofondu krajiny v celé jeho pestrosti a rozmanitosti v rámci jeho přirozeného prostorového rozmístění, jako dlouhodobého stabilizujícího zdroje a rezervy ( toto je úkolem především regionálních a vyšších stupňů SES). Kostra ekologické stability je existující souhrn částí krajiny s nejvyšším stupněm ekologické stability bez ohledu na funkční vztahy. Ŕešené území patří do širší geografické jednotky – sosiekoregionu Hornomoravský úval. Popis a zdůvodnění návrhu kompletace kostry ÚSES Územní systém ekologické stability zastupují v řešeném území dva stupně. Většinová plocha území CHKO Litovelské Pomoraví tvoří funkční nadregionální biocentrum (NRBC) Litovelské Pomoraví. Do plochy NRBC vstupují trasy regionálních biokoridorů, jdoucí mimo řešené území, na východní straně ve směru od řešeného území je to RK 909, na JZ straně od řešeného řešeného území jde o RK 905. RK 909 jde ve směru J-S přes regionální biocentrum 1811 (k.ú.Želechovice, Uničov), pokračuje na sever jako RK 908, prochází městem Uničov, vstupuje do biocentra 424 jižně pod Šumvaldským rybníkem (k.ú.Uničov),pokračuje jako RK 907 k biocentru OK 28 (k.ú.Nová Hradečná) a dále jako OK 47 do biocentra 1986 (k.ú.Šumvald), dále jako RK 894 vstupuje do regionálního biocentra RK 434 (k.ú.Oskava), které je součástí nadregionálního biokoridoru. RK 905 jde západně od obce Úsov (k.ú. Úsov) ve směru J-S do biocenra 425 (k.ú.Klopina), pokračuje jako RK 904 do biocentra 429 (k.ú.Rohle), přes RK 903, odbočující západním směrem je přes biocentrum OK 29 napojen na západní část nadregionálního bikoridoru. Lokální ÚSES - biocentra doplňuje uvedenou kostru, územní plán vymezuje 4 plochy lokálních biocenter ( BC 4, BC 6, BC 7, BC 8) a 4 hlavní trasy lokálních biokoridorů. Část lokálního ÚSES již byla na SZ části řešeného území realizována. Biokoridory: BK 9,10,11 – lokální biokoridory mokré řady prochází po vodním toku Dědinkovského potoka, přirozenou součástí jsou i břehové porosty s přirozenou strukturou dřevin. Dominantně je zastoupena olše, místy s vrbou křehkou a vrbou bílou, jasanem a klenem. Cílové společenstvo: lužní břehový porost. Délka cca 4,2 km. Stupeň ekologické stability 3. Suchá řada biokoridorů - Z navrženého BC 7 pokračuje BK 8 JZ směrem po hranici katastru s

57


Benkovem k navrženému BC 6. Dále pod označením BK 5 prochází přes navržené LBC 4 a končí v BK 4. Ten je veden západní část řešeného území k LBC 3, odtud pokračuje BK3 k BK1. BK 1 spopjuje BC 1 a BC2. Od BC2 vede BK 2 směrem na Troubelice do k.ú. Dědinka. Kostru ekologické stability doplňují interakční prvky, převážně liniová zeleň v krajině podél cest a vodních toků, zejména v zemědělské krajině směrem západním a severním od zastavěné části obce. Doprovodná zeleň bude mít kromě ekologického významu ještě funkci krajinotvornou, půdoochrannou a protierozní. Větrolamy by měly mít keřové i stromové patro, aby ochranná "stěna" byla co nejhustší - nejúčinnější. Podél přeložky sil.II/444 je vymezen jeden plošný interakční prvek (IP1), který bude plnit zároveň funkci ochranné bariéry proti hluku a emisím z dopravy. Všechny prvky ÚSES jsou již na k.ú. Medlov, Zadní Újezd, Králová a Hlivice upřesněny v realizovaných komplexních pozemkových úpravách. V grafické části (výkres č.2 a 6) jsou vyznačeny pozemky, které jsou podle ustanovení § 3, odst.2, zák. č. 218/97 Sb. v platném znění z pozemkových úprav vyloučeny.

D.5.10.1. Popis celé kostry ÚSES řešeného území označení

k.ú.

m2

m2 Popis prvku ÚSES

Plocha funkčního nadregionálního biocentra Litovelské Pomoraví

NRBC

stav

BC 1

stav

ZÚ

66471

Plocha funkčního biocentra BC 1 Nad Doubravkou

BC 2

stav

ZÚ

40527

Plocha funkčního biocentra BC 2 Pod Holubicí

BC 3

stav

H

62486

Plocha funkčního biocentra BC 3 U Barbory

BC 4

návrh

H

BC 5

stav

K

BC 6

návrh

M

30000 Plocha nefunkčního biocentra BC 6 Nad Benkovem

BC 7

návrh

M

30349 Plocha nefunkčního biocentra BC 7 Mezi potoky

BC 8

návrh

M

30000 Plocha nefunkčního biocentra BC 8 Pod Dědinkou

BK 1a

stav

ZÚ

BK 1b

návrh

ZÚ

BK 1c

stav

ZÚ

BK 1d

návrh

ZÚ

2791 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

BK 1e

návrh

ZÚ


BK 1f

návrh

ZÚ


BK 1g

stav

ZÚ

BK 1h

návrh

ZÚ

BK 1ch

stav

ZÚ

BK 1i

návrh

ZÚ

BK 2a

stav

ZÚ

K 8821739

29544 Plocha nefunkčního biocentra BC 4 Na Benkovském potoce 14212

1069

Plocha funkčního biocentra BC 5 Kamenný kopec

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2 4951 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

12885

6233

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC2


1811


13271

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC na k.ú.Troubelice-Dědinka

58


BK 2b

návrh

ZÚ

4522 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC na k.ú.Troubelice-Dědinka

BK 2c

stav

ZÚ

BK 2d

návrh

ZÚ

BK 3a

stav

M

11740

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BK1 a BC3

BK 3b

stav

M

4892


BK 3c

návrh

M

1323 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BK1 a BC3

BK 3d

návrh

H


3804

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC na k.ú.Troubelice-Dědinka 476 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC na k.ú.Troubelice-Dědinka

BK 4

stav

H,K

51225

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BC3 a NRBC Litovelské Pomoraví

BK 5

stav

H,K

61487

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojující BK4 a BC4, dále BC na k.ú.Benkov

BK 6a

stav

M

4672


BK 6b

stav

M

5328


BK 6c

návrh

M

BK 6d

stav

M

1653

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojujícího BK5 a BC5

BK 7a

stav

M

2089

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojujícího BC5 a NRBC Litovelské Pomoraví

BK 7b

návrh

M

2722 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojujícího BC5 a NRBC Litovelské Pomoraví

BK 8a

návrh

M

4966 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojujícího BC6 a BC 7

BK 8b

návrh

M


BK 8c

návrh

M


BK 8d

návrh

M


BK 8e

návrh

M


BK 8f

návrh

M


BK 9a

stav

M

BK 9b

návrh

M

BK 10a

stav

M


8546

Plocha funkčního úseku biokoridoru propojujícího BC 7 ve směru k BC 8 k silnici k Lazcům 4717 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojujícího BC 7 ve směru k BC 8 k silnici k Lazcům

11264

Plocha funkčního úseku biokoridoru v trase od

59


silnice k Lazcům po BC 8 BK 10b

návrh

M

8297 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru v trase od silnice k Lazcům po BC 8

BK 11a

stav

M

BK 11b

návrh

M

3684 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru v trase od BC8 k BC v obci Troubelice

BK 12

návrh

M

1779 Plocha nefunkčního úseku biokoridoru od BK10 k BC v obci Lazce

Plocha funkčního úseku biokoridoru v trase od BC8 k BC v obci Troubelice

4317

D.5.10.2. Kostru ekologické stability doplňují interakční prvky, převážně liniová zeleň v krajině podél cest a vodních toků, zejména v zemědělské krajině všemi směry od zastavěné části obce. Doprovodná zeleň bude mít kromě ekologického významu ještě funkci krajinotvornou, půdoochrannou a protierozní. Větrolamy by měly mít keřové i stromové patro, aby ochranná "stěna" byla co nejhustší a nejúčinnější. D.5.10.3. Zajištění funkce ÚSES, střety v území, možnosti ohrožení

Základním požadavkem funkčního využití ploch ÚSES je uvolnění prostoru v rámci alespoň minimálních prostorových parametrů prvků ÚSES pro průběh spontánních autoregulačních procesů – uchování, reprodukce, migrace genetické informace. Ostatně segmenty krajiny s vysokým stupněm ekologické stability jsou charakteristické právě tím, že pro svou trvalou existenci potřebují minimální nebo žádné vklady dodatkové energie – lidské práce. Vytvořený územní SES je třeba chránit před trvalými nepříznivými vlivy okolí nestabilní krajiny především tím, že: - v maximální míře zabráníme vstupu cizorodých a nepříznivých vlivů (hluk, splachy, spady, přítok znečištěných vod, odpady) ; - Je třeba v případě nezbytnosti technicky co nejlépe vyřešit nutné střety – křížení prvků systému s technickou infrastuktorou a dalšími územní záměry (průchody tras VVN a VN, křížení s významnými komunikacemi.) 5.11. D.5.11. Ochrana krajinného rázu: viz kap. D.2.6.5.a

60


D.6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, Rozsah (počet různých kategorií ) ploch s rozdílným způsobem využití je dán charakterem území. Jejich přehled a režim funkčních regulativů je obsažen v textové části návrhu územního plánu Medlov, kapitola 6, patří do kategorie schvalovaných principů řešení ÚP. Zdůvodnění stanovení ploch* s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhl.č.501/2006 Sb. V souladu s §3 odst.4 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území je v územním plánu Medlov použito jiného druhu plochy s rozdílným způsobem využití než stanovuje vyhláška. Jedná se o plochy zeleně (ZP, ZO, ZS, ZV, ), které umožňují v územním plánu vymezit systém sídelní zeleně (viz požadavek přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.). Podmínky pro tyto plochy zaručují jejich ochranu zejména před zastavěním. Dále v souladu s §3 odst.4 vyhlášky byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Důvodem přidání těchto druhů ploch je umožnit lepší zohlednění specifických podmínek a charakteru území.

D.7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ, PŘEDKUPNÍ PRÁVO Do seznamu VPS a VPO, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit jsou zahrnuty záměry nezbytné pro zlepšení plochy veřejné infrastruktury, tak i pro zlepšení podmínek pro obnovu krajiny - ÚSES. V kapitole 7 str.35 a dále textové části výroku ÚP je dokladovaná tabulka s přehledem případů, kdy je možno VPS i VPO vyvlastnit i uplatnit předkupní právo - patří do kategorie schvalovaných principů řešení ÚP. U všech vybraných případů (na které se vztahuje § 170 i §101) ) lze uplatnit pouze jeden z výše uvedených „institutů (tedy vyvlastnění nebo předkupní právo). Všechny vybrané stavby a veřejně prospěšná opatření jsou zobrazeny ve výkrese č.5 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, jsou označeny popisem (WD,WT, VO..), uvedeným dále v přehledu – viz výrok kap.7.1.str.36 Odůvodnění - vyvlastnění, předkupní právo Předkupní právo k pozemkům určeným pro veřejně prospěšné stavby nebo pro veřejně prospěšná opatření má zajistit pro stát, kraje a obce jejich včasnou a plynulou majetkoprávní přípravu a zamezit spekulacím s pozemky, které následně komplikují zejména realizaci veřejných investic. Institut zákonného předkupního práva vychází z předpokladu, že pokud platný územní plán nebo regulační plán určuje pozemky pro veřejné účely, nemůže je vlastník využít jinak. Předkupní právo má proto zajistit, aby vlastník nejprve nabídl svůj pozemek ke koupi státu, kraji nebo obci. Pro stavbu technické infrastruktury (vodovod, kanalizace), nedojde-li k dohodě a jedná-li se o veřejně prospěšnou stavbu, lze vyvlastnit dle § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Vyvlastnění

61


pro liniové části technické infrastruktury až na výjimky nespočívá ve výkupu pozemků, ale ve zřízení věcného břemene. Není tedy nutno využívat institutu předkupního práva dle § 101 SZ. Z ustanovení § 101 odst. 2 stavebního zákona plyne vlastníku pozemku povinnost, aby v případě, že hodlá svůj pozemek zcizit (převést) třetí osobě, tento pozemek nabídl obci, kraji nebo státu, pokud se na tomto pozemku má realizovat veřejně prospěšná stavba nebo veřejně prospěšné opatření. Zda se na pozemku má taková stavba realizovat, vyplývá z příslušné územně plánovací dokumentace, především z územního plánu nebo regulačního plánu anebo ze zvláštních zákonů [např. zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Je třeba uvést předkupní právo, které náleží pouze obci k pozemku, který je územním plánem nebo regulačním plánem označen jako veřejné prostranství. Veřejné prostranství je definováno v ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, jako „všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. plochy asanací a asanačních úprav – nejsou vymezeny vymezení opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu - nejsou vymezena

D.8. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Kompenzační opatření nejsou územním plánem určena.

D.9. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV Plochy a koridory územních rezerv jsou vymezeny ve výkresech č.1 – Výkres základního členění území, ve výkrese č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny, ve výkresech č.3 a 4 a dále ve výkrese č.6 – Koordinační výkres, v tomto rozsahu: 1.) koridor pro vedení trasy vodovodního řadu v rámci přípravy propojení regionálního vodárenského systému, ze zpracovaných variant byla zvolena varianta tzv.VP1. Návrhem VP1 je zachováno požadované připojení ÚV Dubicko na SV Mohelnice a SV Litovel . Územní plán vymezuje v rámci koridoru i plochu pro umístění vodojemu Hlivice, tato stavba je zařazena i do seznamu VPS. 2.) koridor pro přeložení silnice II/444 mimo zástavbu obce. Jedná se o rezervu ploch, není součástí návrhu ÚP. 3.) koridor pro realizaci vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Jedná se o rezervu ploch, není součástí návrhu ÚP.

62


D.10. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI. Územní plán vymezuje v souladu s § 43, odst. 2 Stavebního zákona plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“). Území dotčené dohodou o parcelaci B3, B4 a B5 zahrnují plochy zastavitelné i plochy přestavby, určené funkci bydlení a plochy veřejných prostranství, včetně ploch veřejné zeleně, popř. přístupové (místní) komunikace. Plochy pro uzavření dohody o parcelaci jsou vymezeny v území tvořených parcelami několika pozemků, kde by jinak bylo možné očekávat neuspořádanou zástavbu kopírující tyto tvary s nejjednodušším a nekoncepčním napojením na inženýrské sítě. To by mělo negativní dopady na utváření urbánního prostředí sídla a krajinného rázu vůbec. Dohodu o parcelaci lze uzavřít na větší území, než je vymezeno v Územním plánu (např. včetně souvisejících částí okolních ploch veřejných prostranstství, apod.). Výše uvedené lokality mají návrhem ÚP předurčeny a vymezeny plochy veřejných prostranství v souladu § 7, odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Šířka veřejného prostoru pro umístění jednosměrné komunikace je min. 6,5 m, pro umístění obousměrné komunikace pak min. 8 m. Požadavek na vymezení veřejných prostranství je uplatněn u rozvojových ploch větších jak 2 ha, podíl veřejných prostranství pak činí min.5% výměry , tzn. min.1000 m2 z této rozvojové plochy. Veřejné prostranství může být společnou plochou či množinou více dílčích ploch. Do požadované výměry se nezapočítávají plochy veřejných prostranství vymezené pro místní komunikace. Dohoda o parcelaci zaručí, že náklady na vybudování tohoto veřejného prostranství se rovnoměrně rozloží na všechny vlastníky v dotčeném území. Veřejné prostranství následně bude zajišťovat možnost každodenní rekreace obyvatel daného území.

D.11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE Územní plán nevymezuje plochy a koridory, ve kterých je zpracování územní studie podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití.

D.12. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Uvedené plochy a koridory nejsou územním plánem Medlov vymezeny.

D.13. ETAPIZACE D.13.1. Pořadí využitelnosti ploch bydlení – etapizace, je určeno závazně, viz dále, pořadí změn ostatních funkcí je odvislé od aktivit a solventnosti investorů a od připravenosti území. Etapizaci využitelnosti ploch bydlení určila následující kriteria:  připravenost plochy, investice v dotčeném území, realizace dopravních prvků nebo inženýrských sítí  investice v projektové přípravě území, kontakt stavebníka se stavebním úřadem  dostupnost pozemků pro výstavbu z hlediska vlastnických vztahů – konkrétní zájem o výstavbu, evidovaný na obci nebo na stavebním úřadě  reálnost koncepční zástavby  limity v území – např.zohlednění budoucí trasy obchvatu obce, silnice II/444 ve vazbě na

63


sousední plochy Zařazení využitelnosti rozvojových ploch B1-B23 je určeno v následujících časových etapách: Etapa I : plochy B1, B2, B5, B7, B10, B13, B14, B15, B16, B18, B19, B20, B22, B23 Etapa II : plochy B8, B9, B11, Etapa III : plochy B3, B4, B6, B12, B17, B21 Využití ploch následující etapy může být zahájeno po naplnění (cca 70-75%) předcházející etapy v jednotlivých částech obce. Míra využitelnosti plochy je doložena udělením Souhlasu nebo Stavebním povolením pro stavbu RD na řešené ploše. D.13.2. Územním plánem nejsou specifikovány žádné podmiňující investice, které by určovaly možné pořadí změn. Prioritou navržených změn v území je zcela jasně řešení technické infrastruktury , zejména vybudování funkčního systému odkanalizování obce. Jde o úpravy a doplnění stávající kanalizace. V pořadí další záměry představují realizaci úprav veřejného prostranství včetně budování místních komunikací rozvojových ploch a dále chodníků a a realizaci prodloužení jednotlivých řadů inženýrských sítí.

D.14. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB Územní plán nevymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt ve smyslu § 17, písm. d) a § 18, písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Autorizačním řádem České komory architektů. Územní plán doporučuje věnovat zvýšenou pozornost kvalitní architektonické přípravě jakýchkoliv investic na objektech a plochách občanského vybavení. Totéž platí i pro plochy veřejných prostranství. Ve všech částech obce je žádoucí komplexní přístup k navržené přestavbě. Jejich charakter a kvalita přestavby může pozvednout význam celého prostoru a kvalitním architektonickým řešením podpořit jeho identitu.

64


E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

E.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL) E.1.1. Struktura půdního fondu Předmětem řešení Územního plánu je správní území obce Medlov, tj. katastrální území Medlov, Hlivice, Králová a Zadní Újezd. . Celková plocha území je 3131 ha, nejvyšší bod území – kopec Holubice má nadmořskou výšku 380 m n. m. na SZ okraji území, nejnižším bodem území na východní straně je místo u Medlovského potoka s nadmořskou výškou 240 m.n.m. Obec leží v Olomouckém kraji, v okrese Olomouc, ve správním území obce s rozšířenou působností Uničov. Řešené území navazuje na katastrální území okr.Šumperk: Moravičany, Úsov, Stavenice a Klopina, v okr. Olomouc: Troubelice, Uničov, Červenka a Bílá Lhota. Západní a JZ hranice tvoří hranici mezi SO ORP Olomouc a SO ORP Šumperk. Řešené území nevykazuje z hlediska svého prostorového uspořádání výraznou druhovost, , viz následující údaje: Celková výměra pozemku (ha)

3131

Z toho %

Orná půda (ha)

1717

54,83

Chmelnice (ha)

0

0

Vinice (ha)

0

0

Zahrady (ha)

61

1,94

Ovocné sady (ha)

154

4,92

Trvalé trávní porosty (ha)

87

2,77

Zemědělská půda (ha)

2020

64,52

Lesní půda (ha)

897

28,65

Vodní plochy (ha)

14

0,44

Zastavěné plochy (ha)

40

1,27

65


Ostatní plochy (ha)

160

Koeficient ekologické stability (%)

0,63

5,11

Obec lze zařadit k zemědělským typům. E.1.1.1. Zemědělská půda - ZPF Řešené území má rozlohu 3131 ha. Zemědělská půda se rozkládá na ploše 2020 ha, z toho 1717 ha je orná půda (procento zornění je tedy 85 %). Krajina řešeného území je narušená socialistickým hospodařením, tedy zcelováním pozemků. Plochy zemědělské NZ jsou v územním plánu vymezeny za účelem zajištění různorodosti nezastavěné krajiny, zajištění jejího hospodářského, případně i rekreačního využití, a její ekologické stability. To zaručuje udržení a rozvoj příznivých přírodních podmínek řešeného území, podmínek pro soudržnost obyvatel a hospodářský rozvoj obce. E.1.1.3. Pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Lesní pozemky jsou zastoupeny v poměrně značné míře, zejména souvislým lesním komplexem na jižní straně řešeného území. Rozsah lesních ploch je celkem 897 ha, je 28,65% z celkové výměry řešeného území.

což

Plochy lesní jsou Územním plánem navrženy zejména jako součást ploch přírodních NP. Nejsou dotčeny návrhem zastavitelných ploch. E.1.2. Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) E.1.2.1. Význam BPEJ Obecně platným systémem charakterizujícím kvalitu a vlastnosti pozemků tvořících součást zemědělského půdního fondu je soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly stanoveny na základní mapovací a oceňovací jednotku. Kódy BPEJ zobrazují všechny charakteristické kombinace základních a v krátkodobém až střednědobém horizontu málo proměnlivých vlastností určitých úseků zemědělského území, které jsou vzájemně odlišné a poskytují i rozdílné produkční a ekonomické efekty. Konkrétní vlastnosti půdy jsou vyjádřeny pětimístným kódem, který označuje příslušnost ke klimatickému regionu a hlavní půdní jednotce, rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice, a to vše podle dohodnutých kritérií. V pětimístném kódu znamená: 1. místo

klimatický region

2.a 3.místo

hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě

4. místo

kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

5. místo

kód kombinace skeletovitosti a expozice

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půd. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy've smyslu zákona č. 334/1992 Sb. E.1.2.2. klimatický region

66


Celé řešené území se rozkládá v klimatickém regionu T3: teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7)8–9°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 550–650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.500–2.800, se středně vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (10–20), se střední vláhovou jistotou

E.1.2.3. Hlavní půdní jednotky HPJ 03 - Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným HPJ 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti HPJ 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší HPJ 11- Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry HPJ 13 - Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období HPJ 14 - Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry HPJ 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry

převážně

HPJ 29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry HPJ 37- Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

E.1.2.4. Struktura BPEJ v řešeném území V řešeném území se v důsledku kombinace podmínek klimatických (klimatický region VT), pedogenetických (výše uvedené HPJ) a pedofyzikálních vyskytují následující bonitované půdně ekologické jednotky. V přehledu je uvedena i jejich třída ochrany, viz bod E.1.3. Třída

BPEJ

67


ochrany I

30 300, 31 000, 51 010

II

31110, 31 400, 50 810,

III

31 300, 50 850, 50840

IV

52 614, 52941

V

52 654, 53 716

V řešeném území se vyskytují téměř výhradně nejkvalitnější půdy I. a II. třídy ochrany, které dohromady tvoří 2/3 ploch zemědělské půdy. Na těchto půdách leží také celé zastavěné území obce. Půdy nižší kvality (III a V. třídy ochrany) se vyskytují pouze v malém rozsahu v okrajových částech území (v nivě vodotečí). E.1.3. Ochrana zemědělského půdního fondu Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Rozdělení BPEJ do jednotlivých tříd ochrany je provedeno na základě vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení třídy ochrany. Za zábor zemědělských půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na třídě ochrany půdy. Třídy ochrany zemědělské půdy I. třída – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo • jen málo sklonitém terénu, bez nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin – možnost odejmout ze ZPF pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu; II. třída – zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti – podmíněně odnímatelné ze ZPF, s ohledem na ÚP jen podmíněně zastavitelné III. třída – půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod – v ÚP možno využít pro eventuelní výstavbu IV. třída – půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními; jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat – využitelné i pro výstavbu V. třída – půdy s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením; většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné – nezemědělské využití je efektivnější, výjimkou jsou zájmy ochrany ŽP (ochranná pásma, chráněná území apod.). E.1.4. Údaje o uskutečněných investicích do půdy V řešeném území jsou realizovány ve formě odvodnění ploch, tyto úpravy pozemků byly realizovány během posledních 25 – 35 letech, takže tomuto faktu odpovídá i jejich stav. Jejich rozsah je vyznačen ve výkresech č. 4 a 6 – Veřejná infrastruktura (vodní hospodářství a koordinační výkres, měř.1: 5 000 E.1.5. Pozemkové úpravy

68


V řešeném území obce byly KPÚ zpracovány. E.1.6. Zdroje nerostných surovin V řešeném území je evidováno nevýhradní ložisko nerostných surovin, označení ložiska je 3130500, je graficky znázorněno ve výkrese č.6 – Koordinační výkres. Návrh územního plánu s těžbou nerostných surovin neuvažuje.

E.1.7. Údaje o areálech a zařízeních zemědělské prvovýroby Chov hospodářských zvířat v k.ú. Medlov je lokalizován na farmě živočišné výroby ve všech čtyřech částech obce Medlov. Ve všech případech je v každé části k chovu využíván jeden stájový oareál, který obhospodařují soukromé subjekty. Rozsah živočišné výroby je redukován, je přizpůsobován poptávce na trhu. Chov vepřů bude výhledově realizován pouze na farmě jižně pod Medlovem na farmě, která je dostatečně vzdálená od zástavby obce. I když je stávající farma situována poměrně v blízkosti obytné zástavby, nejeví se chov zvířat v původních kapacitách a podmínkách problémová. Povinnost vymezení ochranného pásma farmy živočišné výroby byla zrušena změnou legislativy, předpokládá se, že vliv provozu na okolní zástavbu bude redukován v maximální možné míře změnou technologií výroby. Část stávajícího zemědělského areálu VZ byla způsobem využití začleněny do funkce „Výroba a skladovací plochy“ VS. Zemědělská živočišná výroba - je respektována, ve všech třech částech je navrženo její rozšíření na zastavitelných plochách V1,V2 a V7

E.2. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU E.2.1. Úvod Územní plán vymezuje jako zastavitelné plochy (bydlení, ploch sportu, výroby a skladování, technické vybavenosti) ty pozemky ZPF, které leží v doteku se současně zastavěným územím a jsou dobře napojitelné na infrastrukturu obce. Územní plán zahrnul stávající pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) do zastavitelných ploch bydlení a výroby v rozsahu nutném pro rozvoj obce v následujících cca 20–30 letech, s přihlédnutím k jejich ochraně a potřebám rozvoje bydlení v obci. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu na zemědělský půdní fond (ZPF) je provedeno v souladu s následujícími legislativními dokumenty, kterými jsou : - zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; - vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve zněnípozdějších předpisů, a přílohy č. 3 této vyhlášky; - metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; V úvodu je třeba zdůraznit, že ochrana půdního fondu v řešeném území je dána jednoznačně, okolní plochy zastavěného území jsou všechny zařazeny v kategorii nejkvalitnějších půd s třídou ochrany I a II. Tento fakt může být zcela jasně limitní v rozhodování o dalším rozvoji obce. Toto zjištění ale nemohlo zásadeně ovlivnit způsob práce na tvorbě urbanistické koncepce územního plánu. Byly dodrženy normální běžné postupy ochrany zemědělského půdního fondu 69


(rezervy zastavěného území, směry rozvoje vázány na územní souvislosti, ekonomii hospodaření obce atp...) Při odnímání zemědělského půdního fondu vycházeli zpracovatelé Územního plánu ze snahy co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací. Grafická část je zastoupena výkresem č.8 – Výkres předpokládaného záboru ZPF a PUPFL, který je zpracován v měřítku 1 : 5 000 shodném s měřítkem výkresu č.2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny výkresu. Ve Výkrese předpokládaných záborů půdního fondu jsou zobrazeny rozvojové (zastavitelné plochy i plochy přestavby) plochy Územního plánu, plochy půd podle třídy ochrany, průběh hranic BPEJ včetně jejich kódů (s uvedením třídy ochrany za lomítkem), hranice zastavěného území a vymezení prvků územního systému ekologické stability a ploch přírodě blízkých protipovodňových opatření. Všechny údaje o výměrách jsou uvedeny v m2. Podklady použité pro výpočet výměr a pro zpracování grafické části: - struktura půdního fondu (rozložení jednotlivých kultur zemědělských pozemků) podle podkladů digitální katastrální mapy a informací Katastru nemovitostí z roku 2012; - zastavěné území vymezené podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, k datu 30.6.2014 na základě stavu území a podle aktuálních údajů Katastru nemovitostí; - údaje o BPEJ, které byly převzaty z územně analytických podkladů správního obvodu ORP Uničov z roku 2012. E.2.2. Postup vyhodnocení Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu je provedeno pro rozvojové plochy Územního plánu. Tyto plochy jsou podle významu rozlišeny na plochy přestavby, plochy zastavitelné a plochy změn v krajině v podobě doplnění kostry ÚSES 

plochy přestavby jsou určeny pro zástavbu nebo pro související využití, například pro veřejná prostranství; plochy veřejných prostranství jsou uvažovány v kategorii zastavitelných ploch přesto, že možnosti jejich zastavění jsou omezené; je to z toho důvodu, že jsou součástí urbanizované části obce a jejich funkce je důležitá pro fungování sídla (obsluha území, rekreace), jsou situovány v zastavěném území, jsou navrženy především na již zastavěných pozemcích, konkrétně v případu Medlova jde o pozemky zahrad s drobnými nekolaudovanými stavbami, které jsou obklopeny stávající zástavbou. Jedná se tedy o „zahušťování“ zastavěného území, které alespoň částečně snižuje potřebu rozvoje na nově vymezených zastavitelných plochách; - plochy zastavitelné jsou navrženy pro rozvoj obce zejména mmo zastavěné území. Jako plochy přestavby nebo plochy zastavitelné jsou navrženy tyto plochy s rozdílným způsobem využití: SV plochy bydlení smíšené venkovské BV plochy bydlení, bydlení příměstský typ OS plochy občanského vybavení, tělovýchovná a sportovní zařízení DS plochy dopravní infrastruktury, silniční doprava TI plochy technické infrastruktury TO plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady VS plochy výroby a skladování, smíšené výroba a skladování VZ plochy zemědělské výroby a skladování PV plochy veřejných prostranství, ulice, významné prostory obce - plochy změn v krajině: jsou určeny (vyjma ploch DS) pro změny nestavebního charakteru mimo zastavěné území obce (např. změna kultury, vodohospodářské využití) v Územním 70


plánu jsou navrženy tyto plochy zejména pro posílení ekologické stability území a zajištění protipovodňové ochrany. Jako plochy pro změnu využití v nezastavěném území jsou navrženy tyto plochy s rozdílným způsobem využití: DS plochy dopravní infrastruktury, silniční doprava NP plochy přírodní, chráněné ZP plochy zeleně, zeleň přírodního charakteru NL plochy lesní Tabulky vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu jsou umístěny přímo v textové části, kompletní tabulky jsou zařazeny na konci této části Odůvodnění Územního plánu. Jeden z údajů je informace o tom, že rozvojová plocha byla nebo nebyla součástí dosud platného ÚP.

E.2.3. Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu V následující tabulce jsou uvedeny celkové výměry pro jednotlivé typy ploch podle významu, hodnoty jsou uvedeny v m2, uvádí se tyto údaje: celková výměra ploch předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu část předpokládaného záboru ZPF na půdách I. a II. třídy ochrany ZPF označení ploch, převzatých z platného ÚP , převzaté plochy + označení polohy v území – Z=zastavěné, M=mimo zastavěné území Plochy, které mají vliv na celkový rozsah záboru ZPF, jsou rozděleny do tří skupin: zábor pro plochy přestavby – zábor ZPF je reálný ve značném rozsahu, ale dotčené pozemky se nachází uvnitř zastavěného území; zábor pro plochy zastavitelné – zábor ZPF je reálný, výměry jsou minimalizované, zahrady jsou vymezeny samostatně zábor pro plochy změn v krajině – zábor ZPF je reálný, zejména vzhledem k tomu, protipovodňovou ochranu a doplnění kostry ÚSES;

2.3.1.

Souborné tabulky pro vyhodnocení návrhu

Vzhledem ke stávající struktuře zemědělské půdy z hlediska její kvality – viz odst.E.1.2.3., kdy půdy I. a II. třídy ochrany pokrývají 2/3 zemědělských ploch, včetně již zastavěného území, je při tvorbě nového Územního plánu nevyhnutelný zábor těchto půd nejvyšších kvalit. V opačném případě by byl rozvoj obce zcela zastaven. Důraz je tedy nutné klást na efektivní a intenzivní využití pozemků a také na zachování kompaktnosti zastavěného území.

ZASTAVITELNÉ PLOCHY ÚP Medlov – ZÁVĚR VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF A PUPFL označení B

funkce

celkem

BV – BYDLENÍ

Z toho rozsah ploch v platném územním plánu : O

OBČANSKÉ VYBAVENÍ

Z toho rozsah ploch v platném územním plánu : T

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

71

Z toho ZPF 87984

79636

(- 52114)

(- 45313)

17863

13389

(- 7061)

(- 4553)

99038

99038

Z toho PUPFL 0

0


DOPRAVA SILNIČNÍ

D PV V

290

290

0

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

30569

15046

0

VÝROBA A SKLADY CELKEM

35326

35326

0

271070

242725

0

PŘESTAVBOVÉ PLOCHY ÚP Medlov označení

funkce

celkem

B

BV – BYDLENÍ ( PŘESTAVBA)

V

VÝROBA A SKLADY CELKEM ( PŘESTAVBA)

Z toho ZPF

Z toho PUPFL

28710

27707

0

7206

7206

0

35916

34913

0

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY označení BC, BK

funkce

celkem

KOMPLETACE KOSTRY ÚSES

Z toho ZPF 200398

200398

Z toho PUPFL 0

Vzhledem k významnému rozvoji obce v minulých 10 letech, kdy zde díky dobré dostupnosti města Uničova a Litovle a dalším vhodným podmínkám přibylo zhruba 30 RD, což je cca (což činí téměř 78 % původního stavu), lze i do budoucna očekávat velký zájem o bydlení v obci. S nárůstem počtu obyvatel je nutné provázat i rozvoj občanského vybavení a příležitostí pro rekreaci, na kterou se již dnes klade velký důraz a tento trend bude v budoucnosti dále sílit. Pro zachování rovnováhy mezi výjezdem obyvatel do zaměstnání a zaměstnaností v místě je potřebné rozvoj obce doplnit také o odpovídající možnosti pro podnikatelské aktivity. Je zřejmé, že rozvoj obce i v budoucích letech bude probíhat rychlejším tempem, ale i tak se jeví rozsah ploch navržených v Územním plánu v horizontu budoucích 20 až 30 let jako reálný. E.2.4.Odůvodnění záborů zemědělského půdního fondu Ve výkresové části jsou znázorněny hranice zastavěného území vymezené ve smyslu § 2, odst. 1, písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. a navržená hranice zastavitelných ploch. V Hlavním výkrese jsou zároveň znázorněny plochy ZPF bez rozlišení, zda se jedná o velkovýrobně nebo malovýrobně obhospodařované plochy ZPF. Jejich podrobnější rozlišení (vymezení) lze dohledat v grafické části Odůvodnění ÚP Medlov – ve výkrese č.8 .Zemědělské účelové komunikace tvoří síť obsluhující všechny plochy zemědělské půdy. V dokumentaci jsou uvedeny, k úpravám a doplnění zem.komunikací došlo v rámci zpracování KPÚ , stávající skelet vyhovuje. Návrh územního plánu definoval základní územní rozvoj vymezením zastavitelných ploch všech funkcí. Rozsah vymezených ploch byl určen a navržen dle provedené analýzy potřeb rozšíření všech funkčních ploch, v největší míře ploch bydlení. Konečný rozsah zastavitelných ploch je ovlivněn množstvím evidovaných žádostí s požadavky změn vlastníků pozemků. Navrhované plochy určené pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost, výrobu, dopravu a technickou vybavenost vycházejí z koncepce urbanistického řešení celého sídla, závazných územně tech-nických a plánovacích podkladů a z požadavků dotčených orgánů a organizací. Navrhované plochy a trasy technické infrastruktury vycházejí z technických parametrů a není možno zvolit alternativní řešení. Řešení územního plánu Medlov respektuje nadřazenou ÚPD – PUR a ZÚR. Z těchto materiálů vyplývá povinnost respektovat realizaci některých regionálních územních prvků – trasy přeložky

72


silnice II.tř. a trasu vodní cesty D-O-L, oba prvky jako územní rezerva. Obec Medlov má v současnosti téměř vyčerpány veškeré možnosti pro výstavbu nových objektů bydlení (mimo plochy na severním okraji části Medlov, u které není zpracována podrobnější dokumentace pro koncepční výstavbu. Navíc sousedí s budoucím obchvatem obce, takže z tohoto důvodu není příliš preferovaná. I když je na území obce dle statistických údajů evidován vysoký počet neobydlených domů, nejsou tyto dle sdělení zástupců obce dostupné k prodeji a dalšímu využití. Vlastnické vztahy blokují jejich okamžitou využitelnost. Ze strany potenciálních stavebníků je zájem o výstavbu v obci poměrně vysoký. I když je nabídka pracovních příležitostí v obci omezená, kvalita ŽP v místě rozhoduje o zájmu stavebníků a výstavbu RD i za cenu dojíždění za prací hlavně do Uničova nebo do Uničova. současný stav v roce 2010 : 1580 obyv., kapacita zastavitelných ploch pro navýšení počtu o 210 obyv., celkově tedy možný počet obyvatel v obci cca 1790. Funkce občanské vybavení, veřejná prostranství , výroba, rekreace , ÚSES Plochy akoridory jsou navrženy tak a v takovém rozsahu, aby územní celek plnil svou funkci jako jeden organismus, aby nedocházelo ke zhoršení podmínek ŽP – viz grafická část. Realizací dojde k záboru vysokobonitního zemědělského půdního fondu (ZPF), protože se celé zastavěné území obce Medlov i navazující území části Králová, Hlivice i Zadní Újezd nachází na BPEJ s třídou ochrany I a II, zcela vyjímečně na plochách s třídou ochrany III. . Jsou to části obce, které jsou preferovány z mnoha důvodů pro územní rozvoj, jak vyplývá i z požadavků zadání územního plánu. Z toho vyplývá, že nelze zvolit alternativní řešení na plochách s nižší kvalitou ZPF. Výsledné řešení je tedy nutným kompromisem mezi záborem vysokobonitního zemědělského půdního fondu a možným rozvojem obce. V rámci procesu zpracování územního plánu byly prověřeny i další potenciální územní možnosti , přičemž předložené řešení se jeví z pohledu zájmů obce jako optimální. Hranice dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území V řešeném území obce Medlov se nacházejí plochy bývalých dobývacích prostorů, jde o lokalitu v SZ části řešeného území – důl Barbora. Celé území je již ozeleněno, byla zde provedena rekultivace pozemků. Jihozápadně od zastavěného území Zadního Újezdu je vymezeno nevýhradní ložisko nerostných surovin, viz koordinační výkres č.6. V tomto výkresu jsou vymezena i velkoplošná poddolovaná území v části Medlova, Králové a Zadního Újezdu. Územním plánem nejsou navrženy žádné nové plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění. E.2.5. Odůvodnění záborů pozemků k plnění funkce lesa E.2.5.1. Struktura PUPFL: V řešeném území obce Medlov je vykazována podle sumárního výpisu za katastrální území - viz výše, nachází 898 ha trvalých lesních porostů, což představuje cca 29 % celkové výměry. Lesní porosty se zde vyskytují ve formě několika navzájem oddělených segmentů . Souvislé lesní porosty se nacházejí v jižní části řešeného území , jsou součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Na plochách pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) se v několika lokalitách nacházejí objekty individuální rekreace, pokud byly evidovány v KN, jsou vyznačeny samostatně k rekreačnímu využití. E.2.5.2. Zábor PUPFL V rámci koncepce uspořádání krajiny územního plánu nedochází jeho řešením k dotčení plochy lesa. Plochy lesa – jsou vymezeny jako plochy lesní NL nebo jsou územním plánem zařazeny do funkce 73


chráněných přírodních ploch NP. Tvoří součást ploch biocenter v rámci vymezení kostry územní ekologické stability E.2.5.3. Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa. Nejsou zde navrženy žádné stavby. Pozemky, které leží v tomto ochranném pásmu, budou využívány stávajícím způsobem, tj. převážně jako vodní plochy a zemědělský půdní fond. Jsou součástí ÚSES.

E.2.6. Odůvodnění záborů pozemků k plnění funkce lesa K dotčení PUPFL návrhem ÚP nedojde, k dotčení PUPFL dojde pouze při realizací trasy přeložky silnice II.tř. a částečně i při event.realizaci vodní cesty D-O-L. Oba záměry jsou ovšem vedeny jako rezerva vymezená v území, pro realizaci uvedených prvků by bylotřeba aktualizovat ZÚR a následně realizovat změnu územního plánu. E.2.7. TABULKOVÁ ČÁST VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ ÚP NA ZPF FOND

VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF A PUPFL ÚP MEDLOV označení sloupců:

*

1 – označení lokality, převzato z platného ÚP, 2 – k.ú., 3 – popis, 4 – zábor půdy celkem, 5 - z toho ZPF, 6 – z toho les, 7 – poloha vůči zast.území, Z=zú, M=mimo zú, 8 – BPEJ, 9 – tř.ochrany, 10 – investice v půdě, +ano, -ne

BV , BU - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE BYDLENÍ 1

2

3

4

B1*

ZU Lokalita při vjezdu do Zadního újezdu po pravé straně silnice

B2*

ZU Lokalita při vjezdu do Zadního újezdu po levé straně silnice

B3*

M

B4*

5

6

7

8

9

10

I

+

4413

0

0

M 31000

944

944

0

Z

-

-

Lokalita Z záhumenních prostorů zadní návsi přestavba

14293

13290

0

Z

-

-

M

Lokalita V záhumenních prostorů zadní návsi přestavba

9900

9900

0

Z

-

-

B5

M

Lokalita JV pod lesoparkem Skalky

33823

33823

0

M 31300, 31400

III II

-

B6*

M

Lokalita na výchoním okraji zástavby Medlova (část plochy původně v platném ÚP jako plochy podnikání návrh)

6978

5780

0

M 31400

II

+

B7*

M

Dostavba záhumenní části stávajícího bloku zástavby - přestavba

4517

4517

0

Z

B8

M

Dostavba druhé strany záhumenní ulice

4359

4359

0

M 31400

II

-

B9

M

Dostavba druhé strany záhumenní ulice

4814

4814

0

M 31400

II

-

B10

M

Plocha bydlení v prostoru záhumenků stávající zástavby na východním konci obce Medlov

3175

3175

0

Z

B11

M

Plocha bydlení v prostoru záhumenků stávající zástavby na východním konci obce Medlov

4127

4127

0

M 31400

B12

H

Plocha ve stávajících zahradách mezi centrem staré zástavby části Hlivice a zástavby v Chaloupkách,

3633

3633

0

Z

-

-

B13

H

Plocha u silnice v zahradách, jižně od středu obce Hlivice,

1303

1020

0

Z

-

-

B14

H

Plocha u cesty k farmě v jižní části Hlivice v

1253

1000

0

Z

-

-

74

-

-

-

II

-


zahradách B15*

H

Dostavba ulice na východní straně části Hlivice

1267

1080

0

M 31000

I

-

B16*

H

Poslední pozemek v řadě prodloužené ulice v JV části obce Hlivice

1267

1267

0

M 31000 31400

I II

-

B17

H

Lokalita za potokem proti sportovnímu areálu v části Hlivice

3520

3520

0

Z

-

318 5

B18

K

Dostavba nové uliční fronty, vymezené na severní straně bloku zahrad

4300

4300

0

Z

-

-

B19*

K

Proluka na Z straně ulice u silnice k Července v části Králová

967

967

0

M 30300

I

-

B20*

K

Lokalita vymezena pro dostavbu RD na Z straně ulice při silnice k Července v části Králová

3418

3418

0

M 30300

I

-

B21*

K

Lokalita vymezena pro dostavbu RD na V straně ulice při silnice k Července

3185

3185

0

M 30300

I

-

B22

K

Poslední pozemek v řadě prodloužení ulice na V straně silnice k Července

526

526

0

M 30300

I

-

B23*

K

Proluka v zástavbě na konci obce Králové, při silnici k Medlovu, v blízkosti barokní kapličky

965

965

0

Z

116694

107343

CELKEM BYDLENÍ

-

OV - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE OBČANSKÉ VYBAVENÍ 1 2 3 O1 M Pozemek navazující na budovu bývalého obecního úřadu O2 M Pozemek na křižovatce silnice od Hlivic a hlavní návsi, v sousedství zařízení MŚ M Plocha pro potřeby rozšíření zařízení stávajícího O3* sportovního areálu na Z okraji Medlova (původně v platném ÚP plochy bydlení návrh) O4 M Plocha pro realizaci občanské vybavenosti na návrší u kostela O5 M Plocha pro dětské hřiště mezi lokalitami B8 a B9 O6*

M

O7*

M

O8 K

Rozšíření stávajícího zařízení občanského vybavení komerčního charakteru na východním konci obce (přestavba, původně v platném ÚP plochy bydlení stav) Plocha navazující na zařízení hostince U lípy (původně v platném ÚP plochy bydlení stav) Plocha pro rozšíření sportovního areálu v Králové OBČANSKÉ VYBAVENÍ CELKEM

4

5

6

7

8

9

10

566

0

0

Z

-

1400

0

0

Z

-

3061

3061

0

Z

-

3237

3237

0

1160

1160

0

M 31300 31400 M 31400

2508

0

0

Z

-

-

1492

1492

0

Z

-

-

4439

4439

0

M 30300

17863

13389

0

I II II -

II -

D - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE DOPRAVA SILNIČNÍ 1

2

D14

H

3

4

Plocha pro výstavbu přístupové komunikace k vodojemu Hlivice, realizovaného rámci realizace regionálního propojení vodárenského systému

75

5

6

290

290

0

290

290

0

7 M

8

9

10 -


R - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE REKREACE 1 R1

2

3

M Zastavitelná plocha navazující na zemědělskou farmu na JV okraji obce Hlivic, k.ú. Medlov je předurčena k rozšíření zařízení pro agroturistiku

4

5

6

7

8

1836

1836

0

1836

1836

0

4

5

6

1208

1208

0

M

52604

9

M

10 -

T - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE TECHNICKÁ VYBAVENOST 1

2

3

T1

H

T2

M Plocha pro rozšíření skládky, na západní straně stávajícího zařízení

44456

44456

0

M

31400 31300

II III

+

T3

M Plocha pro rozšíření skládky, na jihovýchodnií straně stávajícího zařízení

53374

53374

0

M

30300

I

+

99038

99038

0

4

5

6

8

9

10

Plocha pro výstavbu vodojemu Hlivice

7

8

9 IV

10 -

VS - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE VÝROBA 1

2

3

7

V1

M Rozšíření farmy ŽV na jejím Z okraji, vazba na stájové objekty farmy

6810

6810

0

M

31400

II

V2

M Rozšíření farmy ŽV na jejím J okraji, vazba na stájový objekt farmy

2273

2273

0

M

31400

II

V3

M Plocha rozšíření výrobního areálu v záhumenní v Medlově

1809

1809

0

M

31400

II

+

V4

M Plocha pro drobné podnikatelské aktivity v záhumenní ulici v prostoru před vjezdem do zemědělské farmy, podmíněně přípustná lokalita přestavba

3840

3840

0

Z

31400

II

-

V5

M Plocha pro drobné podnikatelské aktivity v záhumenní ulici na křižovatce v prostoru před vjezdem do zemědělské farmy, podmíněně přípustná lokalita - přestavba

1702

1702

0

Z

31400

II

-

V6

M Plocha pro dobné podnikatelské aktivity, v prostoru záhumenní na východní straně zástavby části \medlov, vazba na stávající provozovnu, podmíněně přípustná lokalita

1664

1664

0

Z

31400

II

-

V7

M Rozšíření farmy chovu vepřů na J okraji k.ú.Medlov, vazba na stávající zařízení

17228

17228

0

M

31400

II

+

35326

35326

8

9

10

PV - ZASTAVITELNÉ PLOCHY FUNKCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 1

2

3

4

76

5

6

7


PV1

M Rozšíření prostoru hlavní ulice k návsi v Zadním Újezdu , vazba na B1

PV2

996

0

0

M 31000

M Prostor nové ulice, propojující zadní náves Medlova s novou ulicí s lokalitami B3 a B4 na severním okraji zástavby

2177

0

0

Z

PV3

M Prostor nové ulice pro plochu bydlení B3, je napojen přes VP2 se západní částí zadní návsi, přes VP4 na silnici k Troubelicím

5091

2560

0 Z,M 31400

II

-

PV4

M Prostor nové ulice pro plochu bydlení B4, je napojen na silnici k Troubelicím

3948

1910

0 Z,M 30300

I

-

PV5

M Prostor nové ulice mezi plochami B4 a B3, pěší propojení přes zástavbu zadní návsi do středu obce

1509

1509

0

Z

PV6

M Záhumenní ulice, zpřístupňuje V6, R14 a VP7 pro B6

1865

680

0

M 31400

II

-

PV7

M Prostor ulice mezi plochami v lokalitě B6

1625

1625

0

M 31400

II

+

PV8

M Rozšíření stávajícího prostoru záhumenní ulice, je vynmezeno pro realizaci výstavby v lokalitě B8

1980

1980

0

M 31400

II

-

PV9

M Rozšíření stávajícího prostoru záhumenní ulice, je vynmezeno pro realizaci výstavby v lokalitě B9

1409

1409

0

M 31400

II

-

PV10

M Prostor nové ulice mezi plochami B10 a B11, napojení na silnici od Králové, je zde vedena i navržená cyklotrasa od Uničova

1744

0

0 Z,M 31400

II

-

PV11

M Rozšíření uličního prostoru pro plochu B5

3346

0

0

M

PV12

M Propojení zástavby v B5 a návrší na kopci u kostela sv. Petra a Pavla v Medlově, vazba i na plochu O4

403

403

0

M 31300

PV13

H

675

675

0

Z

-

-

2471

1380

0

Z

-

-

726

605

0

Z

-

-

604 30569

310 15046

0 0

M 31000

4

5

Ulice před plochou B 17, souběžně s vodotečí

PV14 H

Prostor nové ulice pro propojení ploch bydlení B12 a B17 , jde o SZ okraj zástavby obce Hlivic, je napojen na místní komunikaci vedoucí k Chaloupkám

PV15 H

Předprostor lokality B14, je respektováno OP el.vedení

PV16 H

Rozšíření uličního prostoru před B16 v Hlivicích

I

-

-

-

-

-

-

III

-

I

-

9

10

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 1

2

3

Plocha nefunkčního biocentra BC 4 Na Benkovském potoce

BC4

H

BC6

M Plocha nefunkčního biocentra BC 6 Nad

6

7

8

29544

29544

0

M

31000 35700

I II

-

30000

30000

0

M

31400

II

-

Benkovem BC7

M Plocha nefunkčního biocentra BC 7 Mezi potoky

30349

30349

0

M

není ev.id

-

+

BC8

M Plocha nefunkčního biocentra BC 8 Pod

30000

30000

0

M

35600 31400

I II

-

4951

4951

0

M

50840 52944

III V

-

Dědinkou BK1b ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

77


52941

IV

BK1d ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

2791

2791

0

M

31110 52614

II IV

-

BK1e ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

11196

11196

0

M

31110 52614

II IV

-

ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

595

595

0

M

není ev.id.

-

-

BK1h ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

3080

3080

0

M

není ev.id.

-

-

ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC 2

869

869

0

M

není ev.id.

-

-

BK2b ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC na k.ú.Troubelice-Dědinka

4522

4522

0

M

není ev.id.

-

-

BK2d ZU Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BC1 a BC na k.ú.Troubelice-Dědinka

476

476

0

M

50810 50850

II III

-

BK3c

M Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BK1 a BC3

1323

1323

0

M

51010

I

-

BK3d

H

Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BK1 a BC3

3146

3146

0

M

53756

V

-

BK6c

K

Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojující BK5 a BC5

1158

1158

0

M

31000

I

-

BK7b

K

Plocha nefunkčního úseku biokoridoru propojujícího BC5 a NRBC Litovelské Pomoraví

2722

2722

0

M

31010 32611

II III

-

BK8a

M Plocha nefunkčního úseku biokoridoru

4966

4966

0

M

není ev.id.

-

-

10152

10152

0

M

není ev.id

II

-

3568

3568

0

M

není ev.id

-

-

619

619

0

M

není ev.id

-

-

2421

2421

0

M

není ev.id

-

-

3473

3473

0

M

není ev.id

-

-

4717

4717

0

M

35600

I

+

8297

8297

0

M

35600

I

+

3684

3684

0

M

35600

I

-

1779

1779

0

M

35600

I

+

200398

200398

0

BK1f

BK1i

propojujícího BC6 a BC 7 BK8b


propojujícího BC6 a BC 7 BK8c


propojujícího BC6 a BC 7 BK8d


propojujícího BC6 a BC 7 BK8e


propojujícího BC6 a BC 7 BK8f


propojujícího BC6 a BC 7 BK9b


propojujícího BC 7 ve směru k BC 8 k silnici k Lazcům BK10 b

M Plocha nefunkčního úseku biokoridoru v trase

BK11 b

M Plocha nefunkčního úseku biokoridoru v trase

BK12

M Plocha nefunkčního úseku biokoridoru od

od silnice k Lazcům po BC 8 od BC8 k BC v obci Troubelice BK10 k BC v obci Lazce

78


F.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Projektant prověřil v rámci zpracování nového územního plánu využitelnost zastavitelných ploch z platného územního plánu. Částečná připravenost většiny z nich je předurčila k respektování i v novém územním plánu. Navržené zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, popřípadě vyplňují proluky ve stávající zástavbě. V rámci zpracování územního plánu byla uspořádána beseda projektanta s občany ve všech částech obce . Náplní besedy byla tematika územního plánu a legislativa, ovlivňující proces pořizování ÚPD, byly zodpovídány otázky ze strany veřejnosti a rozebírány připomínané problémy v území, z hlediska tvorby ÚP byly většinou irelevantní. Snaha vedení obce zapojit do procesu pořizování v maximální možné míře veřejnost byla naplněna. Ze strany projektanta bylo navrhováno řešení rozvoje obce tak, že kromě proluk ve stávající zástavbě, byly k rozšíření zástavby rodinných domů využity plochy zahrad v prostorách záhumenků nebo ploch ve vnitroblocích. Z reakcí některých vlastníků pozemků bylo zřejmé, že o tato řešení není zatím zájem, pozemky jsou z hlediska vlastnických vztahů nedostupné. Vzniklá situace tedy přispěla k tomu, že mimo plochy již vymezené v platném ÚPO a respektované novým ÚP, na žádost obce i některých vlastníků pozemků bylo ve všech částech obce úměrně jejich velikosti doplněno několik menších lokalit pro rozšíření ploch bydlení B. Lokality B3 a B4, které jsou vymezeny v platném územním plánu, se z hlediska žádoucí realizace obchvatu silnice II.tř. nejeví svou polohou jako nejvýhodnější pro další územní rozvoj, v návrhu jsou respektovány pouze z důvodů evidovaného zájmu vlastníků dotčených pozemků. Zpracovatel ÚP doporučuje jejich využitelnost až v poslední etapě po vyčerpání ostatních ploch pro výstavbu RD. Kapacita ploch bydlení je ve vztahu k potřebám obce předimenzovaná, zohledňuje případné možné vlivy nepřístupnosti některé z lokalit.

G. SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ G.1. Soulad územního plánu s požadavky stavebního zákona Územní plán je vyhotoven v souladu s zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění novely stavebního zákona 350/2012 Sb. , zejména s cíli a úkoly územního plánování (viz kap. B 4. Odůvodnění územního plánu).

79


G.2. Soulad územního plánu s požadavky prováděcích předpisů stavebního zákona Územní plán je vyhotoven v souladu s prováděcími předpisy stavebního zákona, zejména s: vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012, vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů; vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

H. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÚR OK Změny Územního plánu jsou takového charakteru, že nemusí být promítnuty do řešení ZÚR.

I.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ A VÝKRESŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU

NÁVRH ÚP Textová část ÚP – 39 stran A4 Grafická část ÚP Výkresy č.: 1 – Výkres základního členění území , měř. 1: 10000 2 – Hlavní výkres: urbanistická koncepce, koncepce uspořádání krajiny, měř. 1:10000 3 – Koncepce technické infrastruktury: doprava, plyn, elektro, měř. 1: 5000 4 – Koncepce technické infrastruktury : zásobování vodou, odvodnění území, měř. 1: 5000 5 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, měř. 1: 5000 ODŮVODNĚNÍ ÚP Textová část 84 stran A4 Grafická část, výkresy č.: 6 – Koordinační výkres 6 – Koordinační výkres výřezy částí obce 7 – Širší vztahy 8 – Výkres předpokládaného záboru ZPF a PUPFL

J.

1: 10000 1: 5 000 1: 50000 1: 5000

SDĚLENÍ O ZRUŠENÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

V rámci vydání nového územního plánu formou opatření obecné povahy rozhodlo současně Zastupitelstvo obce Medlov o zrušení dosud platného územního plánu. Ke dni vydání nového ÚP Medlov pozbývá platnost dosud platný ÚP SÚ Medlov.

80


K.

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Pořízení Územního plánu MEDLOV pro celé území obce Medlov, tj. katastrální území Medlov u Uničova, Hlivice, Králová a Zadní Újezd bylo schváleno Zastupitelstvem obce (dále jen „Zastupitelstvo“) usnesením č. 17/14.2.1 ze dne 11.3.2009 a současně tímto usnesením byl určen zastupitel ke spolupráci s úřadem územního plánování při pořizování nového územního plánu obce. Městský úřad Uničov, odbor výstavby a úřad územního plánování v souladu se stavebním zákonem pořídil Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Uničov – Úplná aktualizace 2010, 2012, 2014 v podrobnosti a rozsahu dle § 27 stavebního zákona a § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, tzn. i pro správní území obce Medlov. Před zahájením prací na návrhu zadání Územního plánu MEDLOV byly Městským úřadem Uničov, odborem výstavby a úřadem územního plánování zpracovány doplňující průzkumy a rozbory pro zpracování Územního plánu MEDLOV v rozsahu potřebném pro zpracování Územního plánu MEDLOV. Městským úřadem Uničov, odborem výstavby a úřadem územního plánování, jako příslušným úřadem územního plánování (dále jen „pořizovatel“) podle § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona ve spolupráci s určeným zastupitelem byl zpracován návrh Zadání Územního plánu MEDLOV dle náležitostí stanovených vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“). V návrhu Zadání Územního plánu byly stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu Územního plánu MEDLOV. Pořizovatel v souladu s § 47 odst. 2 stavebního zákona zaslal dne 27.4.2009 oznámení o zahájení projednání zadání Územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím, Krajskému úřadu Olomouckého kraje s možností uplatnění vyjádření a podnětů k návrhu zadání Územního plánu MEDLOV a stanoviska podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Zároveň veřejnou vyhláškou č. j. 6498/VS/ZA/Urb/09 ze dne 27.4.2009 doručil návrh Zadání Územního plánu zveřejněním na úřední desce a elektronické úřední desce Městského úřadu Uničov a Obecního úřadu Medlov v termínu od 4.5.2009 do 4.6.2009 a současně s tímto oznámil možnost každého uplatnit připomínku k návrhu z adání Územního plánu MEDLOV. Na základě projednání zadání pořizovatel obdržel vyjádření a kladná stanoviska : - ČR-STÁTNÍ ENERGETICKÉ INSPEKCE zn. 568/09/71.104/Št ze dne 15.5.2009 - STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVY – pobočka Přerov zn. 1052/PR/09 ze dne 28.5.2009 - Obvodního báňského úřadu v Ostravě zn. 4181/2009-460/Ing.Le/Mc ze dne 2.6.2009 - Ministerstva průmyslu a obchodu zn. 17396/2009/05100 ze dne 22.5.2009 - Ministerstva životního prostředí zn. 570/1062/09-Šs ze dne 25.5.2009 - Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje č.j. M2OL1837S/2009 ze dne 28.5.2009 - ČR-Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy č.j. 1211/2009-1383-ÚP-OL ze dne 7.5.2009 81


-

Centra dopravního výzkumu Brno zn. UP/1785/09 ze dne 28.5.2009 Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje č.j. HSOL-825/OL-STA-2009 ze dne 26.5.2009 Zemědělské vodohospodářské společnosti Olomouc zn. OPM/OL/301/09-Ves ze dne 6.5.2009 Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje č.j. KUOK 42536/20092/7283 ze dne 11.5.2009 Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství č.j. KUOK 42502/09/137 ze dne 27.5.2009 Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Litovelské Pomoraví č.j. S/682/LM/2009683/LM/2009 ze dne 26.5.2009 a dále obdržel připomínku Františka Bartoška, Vítězná 1167, Litovel, Martina a Anny Smyčkových a Jakuba Smyčky, Zadní Újezd.

Pořizovatel a určený zastupitel uvedená stanoviska, vyjádření dotčených orgánů a připomínky vyhodnotili a pořizovatel na jejich základě upravil návrh zadání Územního plánu MEDLOV. Upravené zadání Územního plánu MEDLOV bylo dle § 47 odst. 5 stavebního zákona schváleno usnesením č. 19/5 zastupitelstva obce Medlov dne 12.8.2009. Zpracovatelem Územního plánu MEDLOV byla vybrána na základě výběrového řízení Projekční kancelář URBOL, Ing. arch. Božena Šnyrchová, ČKA 02641. Na základě schváleného zadání Územního plánu MEDLOV, zpracovaných Územně analytických pokladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Uničov a doplňujících průzkumů a rozborů byl zpracovatelem vyhotoven návrh Územního plánu MEDLOV. Dne 9.7.2013 pořizovatel obdržel od obce Medlov návrh Územního plánu MEDLOV. Pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 stavebního zákona oznámil dotčeným orgánům, krajskému úřadu a obci Medlov termín a místo společného jednání na den 6.9.2013 s konáním na Městském úřadě v Uničově, odboru výstavby a úřadu územního plánování. Návrh územního plánu byl doručen veřejnou vyhláškou. Oznámení o společném jednání bylo zveřejněno na úředních deskách Městského úřadu v Uničově od 30.7.2013 do 9.9.2013 a na úředních deskách Obecního úřadu v Medlově od 30.7.2013 do 30.8.2013. Pořizovatel vyzval dotčené orgány k uplatnění stanovisek a sousední obce k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Zároveň upozornil, že k později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. V oznámení dále sdělil, kde je možné nahlédnout do dokumentace návrhu Územního plánu. Pořizovatel dále oznámil možnost každého uplatnit k návrhu Územního plánu připomínku s uvedením termínu, formy a místa podání připomínek. Zároveň upozornil, že k později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Pořizovatel v souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona zároveň Krajskému úřadu Olomouckého kraje předal Návrh Územního plánu pro možnost nahlížení dotčeným orgánů při společném jednání a zároveň pro posouzení podle § 50 odst. 5 až 7 stavebního zákona. Ve stanovené lhůtě pořizovatel obdržel stanoviska a vyjádření: - Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje č.j. KHSOC/16583/2013/OC/HOK ze dne 4.10.2013 - Národního památkového ústavu, pracoviště Olomouc zn. NPÚ-391/56423/2013 ze dne 10.9.2013 - Ministerstva životního prostředí č.j. 53549/ENV/13 1261/570/13 ze dne 21.8.2013 - Ministerstva obrany ČR, Vojenské ubytovací a stavební správy č.j. 3379/2013-1383-ÚP-OL ze dne 5.9.2013 - Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj č.j. SVS/2013/050318-M ze dne 26.7.2013 - Státní plavební správy, pobočky Přerov zn. 2116/PR/13 ze dne 3.9.2013 - Ministerstva zdravotnictví ČR č.j. MZDR 441/2013 ze dne 26.7.2013 - Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství zn. KUOK 73034/2013 ze dne 16.8.2013 - Ministerstva průmyslu a obchodu zn. MPO 32655/2013/31100 ze dne 1.8.2013 - Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje č.j. KUOK 69663/2013 ze dne 5.8.2013 Pořizovatel předal stanoviska a vyjádření zpracovateli územního plánu k zapracování do návrhu územního plánu. Vzhledem k probíhajícím komplexním pozemkovým úpravám v obci Medlov a požadavku na zpracování návrhu územního plánu v metodice MINIS byl proces pořizování územního plánu přerušen. 82


Pořizovatel dne 19.5.2015 obdržel návrh územního plánu v metodice MINIS a se zapracovanými pozemkovými úpravami. Pořizovatel požádal dne 21.5.2015 požádal Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje o stanovisko dle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Krajský úřad Olomouckého kraje vydal dne 5.6.2015 stanovisko k návrhu územního plánu MEDLOV pod č.j. KUOK 53085/2015, ve kterém uvedl, že předložený návrh územního plánu MEDLOV nemá vliv na vazby se sousedními obcemi, je v souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, Politikou územního rozvoje ČR a neobsahuje koncepční záměry nadmístního charakteru, které by nebyly řešeny v platných Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje, a proto dle § 52 stavebního zákona lze Návrh územního plánu MEDLOV veřejně projednat v řízení o územním plánu. Pořizovatel dne 20.8.2015 obdržel kladné závazné stanovisko Regionálního pracoviště Správy CHKO Litovelské Pomoraví k návrhu územního plánu MEDLOV. Upravený a posouzený návrh územního plánu a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručil veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu územního plánu se konalo dne 14.10.2015 v sále Obecního domu v Medlově. K veřejnému projednání pořizovatel přizval jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce. V oznámení pořizovatel uvedl, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Pořizovatel dále upozornil, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby dle § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčení práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány a krajský úřad byly vyzváni k uplatnění stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Oznámení o veřejném projednání návrhu územního plánu bylo zveřejněno na úředních deskách pořizovatele a Obecního úřadu v Medlově ve lhůtě od 10.9.2015 do 30.9.2015 Ve stanovené lhůtě pořizovatel obdržel vyjádření a stanoviska : - Ministerstva obrany ČR, sekce ekonomické a majetkové ze dne 23.9.2015 - Státní plavební správy, pobočky Přerov ze dne 12.10.2015 - Státní veterinární správy ze dne 16.10.2015 - Ministerstva životního prostředí ze dne 21.9.2015 Na základě nesouhlasného stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (orgánu ochrany zemědělského půdního fondu) s rozsahem vymezených rozvojových ploch byla provedena podrobná analýza hodnocení jednotlivých zastavitelných ploch a využitelnost ploch byla rozdělena do 3 etap. V rámci veřejného projednání návrhu územního plánu a ve lhůtě 7 ode dne veřejného jednání pořizovatel obdržel námitky a připomínky, které pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil podle § 53 stavebního zákona výsledky projednání a zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy byly doručeny dotčeným orgánům a krajskému úřadu Olomouckého kraje a výzvou ze dne 4.11.2015 byly dotčené orgány a krajský úřad vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. K vyhodnocení námitek a připomínek pořizovatel obdržel stanoviska: - Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, územního plánování a stavebního řádu ze dne 19.11.2015 - Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 20.11.2015 - Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 3.12.2015 Dotčené orgány neuplatnily k vyhodnocení námitek a připomínek žádné připomínky a vyslovily souhlas s jejich vypořádáním. Na základě veřejného projednání a uplatněných námitek a připomínek nedošlo k podstatné úpravě návrhu územního plánu a nebylo nutné návrh územního plánu přepracovat.

L.

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A PŘIPOMÍNKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ L.1. UPLATNĚNÉ NÁMITKY

83


1. ČEROZFRUCHT s.r.o. , Na výsluní 765/23, 100 Praha 10 - uplatňuje námitku, ve které navrhuje zařadit pozemky parc. . 625, 626, 627, 628 v obci Medlov, katastrální území Králová do kategorie manipulačních a ostatních ploch tak, aby bylo možno na pozemcích vybudovat zpevněné manipulační plochy pro dočasné uskladnění ovoce z okolních sadů a výstavba retenčních nádrží pro akumulaci vod pro plánované závlahy sadů. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Pozemek parc.č. 625 k.ú. Králová je zařazen do plochy NZ – plochy zemědělské. Pozemky parc.č. 626, 627, 628 k.ú. Králová jsou zařazeny do plochy ZP – plochy zeleně, zeleň přírodního charakteru – tyto pozemky budou zařazeny rovněž do plochy NZ – plochy zemědělské. Hlavním využitím plochy NZ je zemědělská prvovýroba a jiné specifické aktivity na orné půdě, podmínečně přípustné v této ploše jsou stavby pro zemědělství a včelařství, které svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících zemědělských pozemků a jsou technologicky přímo vázány na dané stanoviště. 2. Josef Boxan, Králová 85 - uplatňuje námitku k zařazení rodinného domu č.p. 48 na pozemku parc.č. 31 v obci Medlov, katastrální území Králová do ploch výroby. Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Jedná se o stávající rodinný dům, který je užíván k bydlení. Rodinný dům č.p. 48 na pozemku parc.č. 31 v k.ú. Králová bude zařazen do plochy SV – plochy smíšené obytné, venkovské bydlení. 3. INRSCOPE s.r.o. Olšanská 54/3 a)- uplatňuje námitku, ve které nesouhlasí se zařazením pozemku parc.č. 4045 k.ú. Hlivice do plochy RN – plochy rekreace, rekreace na plochách přírodního charakteru (rekreační louky) z důvodu využití pozemku pro výrobu a skladování zemědělské živočišné a rostlinné produkce, pro stavby a zařízení pro chov dobytka se zázemím (administrativní stavby, vodohospodářské stavby, stavby související dopravní a technické infrastruktury). Námitce se částečně vyhovuje. Odůvodnění: Pozemek parc.č. 4045 k,ú. Hlivice je zařazen do plochy RN – plochy rekreace, rekreace na plochách přírodního charakteru, část pozemku parc. . 4045 o výměře cca 2300 m2 navazující na stávající areál je zařazena do plochy RH – plochy staveb pro hromadnou rekreaci, kde jsou přípustné stavby a zařízení pro chov domácích a hospodářských zvířat a to pouze v rozsahu, který je úměrný provozu zařízení, poskytující služby agroturistiky. Zařazení celého pozemku parc. 4045 do ploch VZ – plochy výroby a skladování, zemědělská výroba by bylo v kolizi s obytnou zástavbou ve vzdálenosti 200 m na okraji místní části Hlivice. Regulativ plochy RN – plochy rekreace, rekreace na plochách přírodního charakteru bude v kategorii podmínečně přípustném využití doplněn o účelové stavby a zařízení pro chov domácích a hospodářských zvířat a to pouze v rozsahu, který je úměrný provozu zařízení. L.1. UPLATNĚNÉ PŘIPOMÍNKY Připomínky nebyly uplatněny. Připomínky a podmínky dotčených orgánů byly v návrhu územního plánu zapracovány.

84


85

15

Recommend Documents