15

SBOROVÉ LISTY ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5 04/15

MÝDLOVÝ KRUCIFIX Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění. (Žd 9,22) Rumunský občan, sotva uměl česky, ale dovedl jiné věci. Kromě páchání trestné činnosti dokázal ze zbytků mýdel různých barev vymodelovat v prostředí pankrácké cely vazební věznice mýdlový krucifix. Malou a velice křehkou postavičku Ježíše pověšeného na kříži. Nechyběly detaily hřebů, tváře ani záhyby bederní roušky – doslova umělecké dílo. Bylo léto a v parném horku kříž s korpusem taktak držel pohromadě. Předal jsem dar pateru Františkovi s vědomím, že v katolické zbožnosti je takto pojatý symbol vnímán jinak než u nás reformovaných. Nicméně prohodil jsem s kolegou „pár neuctivých vět“ o tom, že bychom si mohli krucifixem z mýdla o velikosti deseti centimetrů umýt ruce. V ten moment se naše dvě křesťanské tradice dokonale propojily v jednu. Shodli jsme se, že by to bylo více než symbolické, protože Kristus byl dán pro naše očištění, třebaže by to v tomto konkrétním případě znamenalo, že se Ježíš i se svým křížem úplně vymydlí, nezůstane po něm jediná relikvie, bude zničen a spolu s naší špínou spláchnut do vězeňské kanalizace. Přesně to se totiž stalo o Velikonocích, kdy lidé poprvé zvažovali, co udělají s Ježíšem, zda k němu zachovají alespoň primární úctu jako ke člověku, nebo ho poníží, zbaví lidské důstojnosti a zabijí? Rozhodli se pro to druhé. Rozhodli se špatně, ale přitom paradoxně nejlépe, jak mohli! Nejen Jidáš, velekněží a Pilát vydali Ježíše na smrt, ale především Otec, kterého Ježíš nazýval Tatínkem, odevzdal Krista katům jako Božího beránka k ukřižování, k zániku, a tedy k našemu očištění. Dilema bylo vyřešeno, ale vrací se dodnes. Kromě lhostejnosti máme i dnes na výběr pouze dvě možnosti, jak naložit s Ježíšem – uchovat ho na věčnou památku v neporušeném stavu, anebo vymydlit. Což se projeví buď v pojetí křesťanství jako svátostně nedotknutelného náboženství, uloženého a obdivovaného ve vitríně církve, anebo jako následování Krista na jeho cestě „vymydlení“ a smrti. Buď budeme praktikovat zbožnost, která se klaní svým kamenným chrámům, dřevěným sochám, reformačním chorálům či soudobým worshipům, na které se nesmí kriticky sáhnout, anebo jako užitkové a užitečné křesťanství, které nemá zalíbení samo v sobě, ale vším, čím je, slouží druhým. Buď křesťanství, které si je vědomo svých kvalit, obdivuje samo sebe a touží po bezbolestné neporušenosti, případně moci, respektu či uznání, anebo křesťanství, které má zalíbení v Kristu, který sám sebe zmařil a přijal úděl mýdlového krucifixu. Buď křesťanství, které se bude varovat hříšného světa a ani se ho nedotkne, anebo křesťanství, které na sebe naváže špínu světa, protože právě to je údělem i úkolem mýdla. Netuším, co se stalo s umělcem z Rumunska ani s mýdlovým krucifixem. I nadále je mi bližší zbožnost bez zobrazeného Ježíše na kříži, ale na druhé straně jen díky pravoslavnému křesťanovi, který ve svém životě zřejmě velmi pochybil, a díky jeho výtvoru jsem si mohl nově uvědomit, že jenom zmařený a dokonale vymydlený Kristus přinesl spásu všem lidem. Abychom, jak píše Jan, v Kristu mohli vyprat a vybílit svá roucha, byli očištěni jeho krví a mohli Bohu sloužit dnem i nocí. Bronislav Matulík

TAKOVÁ DLOUHÁ CESTA Svědectví sestry Jaromíry Dolejšové Před více než rokem jsem musela jít na operaci nohy, po níž mně lékař předepsal rehabilitaci. Součástí ní byly i koupele ve vaně s vířivou vodou. Vždycky mě doprovázela sestra, ale když zjistila, že to zvládám, nechala mě jednou jít samotnou. Šla jsem bosky, najednou jsem na kachličkách uklouzla, spadla na záda a udeřila se silně do hlavy. To byl moment, který mě v mých zhruba osmdesáti letech zastavil a přiměl k tomu, abych dala svůj život s Bohem do pořádku. Byl to dlouhý život, v něčem krásný a v mnohém těžký. - - Narodila jsem se v Praze v roce 1933, tatínek byl katolík a maminka evangelička. Tatínek ale svou víru nepraktikoval. Maminka mě však vodila do Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici, kde jsem byla pokřtěna a konfirmována. Větší dopad to však na můj život nemělo, přestala jsem do kostela chodit a žila si bez ohledu na to, co jsem se učila a v čem jsem byla konfirmací utvrzována. Tatínek byl nejprve kožešník a později pracoval na silnici, maminka byla sekretářkou u advokáta Dr. Vorla poblíž nádraží. Mám ještě sestru o šestnáct let mladší. Rodiče se ale rozvedli. Maminka pak pracovala ve Fondu národní obnovy, kde potkala svého druhého muže, bývalého legionáře. Po základní škole jsem studovala nejprve na gymnáziu, ale po kvartě jsem musela dělat znovu zkoušky. Komise mi ale nedovolila jít dál, protože tatínek byl dříve živnostník-kožešník a maminka pracovala u advokáta, usoudili, že jsme prý byli na peníze… Vyučila jsem se tedy prodavačkou, ale na obchod jsem nebyla. Absolvovala jsem proto kurz jako nemocniční ošetřovatelka. Chtěla jsem pracovat v Karlových Varech v lázeňství, ale nebylo to možné. Nastoupila jsem proto do nemocnice a pak šla pracovat do Jáchymovských dolů jako zdravotnice. Tam jsem dělala ošetřovatelku v ordinaci továrny pro zpracování uranu. Moc se mi to líbilo, ale po roce a půl jsem se vrátila do Prahy. Chtěla jsem jít do Borůvkova sanatoria, kde později zemřel Jan Palach. To mi ale nebylo umožněno, z čehož jsem hodně nešťastná. Přijala jsem však nabídku pracovat v Masném průmyslu a dálkově studovat ekonomickou školu. Pracovala jsem tam pak jako účetní celých patnáct let. Od šsetnácti let jsem měla známost a v roce 1956 jsem se v únoru vdávala. V říjnu 1957 se nám narodil syn Petr. S manželem jsme se však po čase rozvedli, protože nejen on, ale i jeho otec i dědeček inklinovali k alkoholu, což mně vadilo. Sice absolvoval léčení U Apolináře, ale neúspěšně, nechtěl přestat pít. Manželství skončilo kvůli alkoholu. V roce 1972 jsem se znovu provdala za kolegu, zamiloval se do mě můj šéf. Mně se mi nelíbil, byla jsem z toho nesvá, ale on byl vytrvalý. Sice jsem do něho nebyla nikdy zamilovaná, ale měla jsem ho nakonec ráda. Žili jsme však spolu jen devět let, zemřel na rakovinu. Manželství bylo spokojené, moc mi pomáhal. Pak už jsem se znovu nevdala. Po celou tu dobu jsem si na Pána Boha moc nevzpomínala, a když jsem občas Bibli otevřela, vždycky jsem u ní usnula. Ale za to, že jsem uvěřila, může můj syn. Sice jsme ho doma křesťansky nevychovávali, i když byl pokřtěn v katolickém kostele, ale on si našel Krista sám, respektive Kristus našel jeho. V práci se setkal s člověkem, který mu vydal o Ježíši svědectví, to už mu bylo více než čtyřicet let. Začal chodit po bytech a do různých křesťanských shromáždění. Já jsem s ním začala pro jistotu chodit taky, abych se ujistila, že nechodí do nějaké sekty. Poslouchala jsem kázané slovo a svědectví. Sice jsem se uklidnila, že nenavštěvuje sektu, ale nikde mě to osobně nezaujalo a nepřimělo, abych dala svůj život s Bohem do pořádku. Nějak mi nešlo uvěřit.

- -A pak se stalo, že jsem měla úraz hlavy a zad na rehabilitaci. Říkala jsem si, že to je můj konec. Sestřička mně honem pomáhala se posadit, ale mě hrozně bolela hlava a především záda. Zavolali mého syna, ten mě odvezl domů. Tam se bolesti začaly stupňovat, že jsem dokonce dvakrát spadla z gauče a nedokázala se ani zvednout. Ale říkala jsem si, že to mně Pán Bůh dal ještě šanci přijmout Krista a spásu, když mi ještě přidal života. A tak jsem vyznala svou víru nejprve před synem, pak i před dalšími křesťany a nyní i před vámi. Kristus se nade mnou smiloval a odpustil mně všechny moje hříchy i to, že jsem žila skoro celý život bez Boha. Syn mě pak jednou přivedl do smíchovského sboru Církve bratrské, kde jsem se seznámila s Emilií Trnkovou. Velmi mě zde oslovuje každé kázání a našla jsem tu svou rodinu víry. Podle vyprávění Jaromíry Dolejšové zapsal Bronislav Matulík

VELIKONOČNÍ PROGRAM Velký Pátek – 3. 4. 2015 10.00 hod. – dopolední celopražské shromáždění v Soukenické 15, zvěstováním evangelia bude sloužit předseda Rady CB Daniel Fajfr. 17.00 hod. – odpolední shromáždění v Berouně s večeří Páně, na niž naváže společná večeře. 18.30 hod. – večerní shromáždění na Smíchově v 18.30 hod.

Velikonoční neděle – 5. 4. 2015 9.30 hod. – na Smíchově i v Berouně budeme zvěstovat největší událost dějin, vzkříšení Ježíše Krista. Na Smíchově bude slavena večeře Páně a do sboru budou přijaty sestry Jaromíra Dolejšová a Judita Košťáková ml.

Ozvěny Velikonoc v duchovní hudbě – 12. 4. 2015 17.00 hod. – jsme pozváni na Žižkov k povelikonočnímu zpívání a programu. Zpívat budou sbory: ekumenický smíšený sbor Cantate, pěvecký sbor KVAS a sbory CB Žižkov a CB Smíchov. Bronislav Matulík

EPIŠTOLA FILIPSKÝM – JARO 2015 Každé pondělí počínaje 30. 3. 2015 v 18.00 hodin Kdy: Kde: Zahájení: Výjimka: Způsob:

Vždy v pondělí večer od 18.00 hod. (pokud nebude dohodnuto jinak) V místnosti vedle kanceláře kazatele sboru V pondělí 30. 3. 2015 Nebude se konat na Velikonoční pondělí 6. 4. 2015 Vzhledem ke krátkosti epištoly (4 kapitoly) se tentokráte věnujeme celému textu a ne jen vybraným částem (jako Marek 2014). Podobně jako 2014 obdrží účastnící týden dopředu poznámky s nadějí, že najdou chvilku si přečíst text, případné další odkazy a zamyslí se nad otázkami.

Rozpis:

30. 3. 2015 Úvod: Sk 16,6-40; 20,1-6; 1Te 2,2 Pavel a Filipští, datování listu, charakteristika, dělení 13. 4. 2015 Vstupní pozdrav a díkuvzdání: 1,1-11

Pavel a Timoteus; „Pavlův modlitební program“ 20. 4. 2015 Osobní situace Pavlova: 1,12-30 Vězení; kázání; osobní příklad a napomenutí 27. 4. 2015 Věrnost: 2,1-30 Hymnus chvály; rady; dva příklady věrnosti 4. 5. 2015 Pravá cesta ke spáse: 3,1-3; 15-21 Obrana proti svodům; naděje 11. 5. 2015 Pavlovo osobní svědectví: 3,4-14 Postoj k minulosti; co je cenné v životě 18. 5. 2015 Rady a povzbuzení: 4,1-9 Osobní (jednota); obecné (radost, mírnost) 25. 5. 2015 Víra v Boží pomoc: 4,10-23 Pavel Chráska

ZLOČIN A TREST Panelová diskuse 16. 4. 2015 v 18.30 hod. Na pozvánce čteme, že v roce 2014 bylo v České republice zjištěno 160 vražd, 16 949 násilných činů, 2 205 mravnostních činů, k nimž se řadí znásilnění, pohlavní zneužívání, sexuální nátlak atp. Dále bylo zjištěno 103 708 krádeží, 6 028 podvodů, 11 158 ohrožení pod vlivem návykové látky aj. Celkově bylo zjištěno 288 660 kriminálních činů, z toho bylo 126 236 těchto činů. Co způsobuje, že je člověk schopen i těch nejhorších činů, a jak naložit s viníkem? Jaké jsou přiměřené tresty a jak rozumět slovu milost? Na takové i jiné otázky budou odpovídat naši hosté: Mgr. Ondřej Kubů (1979) – právnickou fakultu vystudoval v letech 1999-2004 na ZČU v Plzni. Dva roky pracoval v advokátní kanceláři, teprve poté se stal justičním čekatelem. Soudcem byl jmenován v roce 2010 a je jím až do současnosti. Působil jako civilní soudce a v posledních letech je soudcem trestním. Pracuje jako soudce (na trestním úseku) u Okresního soudu v Táboře. Jak sám říká, trestní právo si nevybral, ale v rámci manažerských změn byl přesunut na trestní úsek. Za změnu je vděčný, protože mu to přináší úplně jiný pohled na soudcovskou práci. V současnosti je také předsedou spolku Křesťanští právníci a je členem Rady ETS. Je členem Církve bratrské v Chýnově. JUDr. Jan Luhan (1948) – v letech 1966-1971 vystudoval právnickou fakultu UK v Praze. Od roku 1971 až dosud pracuje v advokacii v Lysé nad Labem. Trestnímu právu (obhajobám i zastupování poškozených) se věnoval průběžně po dobu 40 let. V posledních letech se pak zvláště specializuje na převody nemovitostí a dědické právo. V advokacii se podílí také na profesním vedení a výchově advokátních koncipientů. Působí v současné době jako předseda zkušební komise České advokátní komory a zkušební komisař oboru ústavního a správního práva u advokátních zkoušek. Je členem spolku Křesťanští právníci a členem sboru CB v Čelákovicích. Mgr. Bc. Martin Škoda (1963) – v roce 2006 absolvoval specializaci v pedagogice na PF Univerzity Hradec Králové v oboru Náboženská výchova. V roce 2007 dokončil dvousemestrální postgraduální studium na KTF UK v Praze „Etika konfliktních situací“. V

roce 2010 dokončil studium teologie na KTF UK. Diplomová práce byla zaměřena na využití pastorace a katecheze při resocializaci vězněných osob. V roce 2010 dokončil sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik, zaměřený na kognitivně behaviorální psychoterapii a práci s komunitou odsouzených ve výkonu trestu. Od roku 1995 je členem Vězeňské duchovenské péče a dlouholetým členem jejího výkonného výboru. Od roku 1998 je kaplanem Vězeňské služby ČR. V letech 2004 až 2009 byl metodickým asistentem Hlavního kaplana VS ČR a od roku 2010 pracuje jako zástupce Hlavního kaplana VS ČR. Je ordinovaným diákonem Církve bratrské. Diskusi bude moderovat Pavel Chráska ml. Modleme se, přijďme a pozvěme své přátele. Bronislav Matulík

KAVÁRNA NEJEN PRO SENIORY Opět jsme pozvali Janu Fajfrovou, tentokrát na středu 29. 4. 2015 Milí bratři a sestry, před dvěma měsíci jsme pozvali do naší kavárny sestru Janu Fajfrovou. Její návštěva byla pro nemoc odložena a přesunuta na duben, konkrétně na středu 29. 4. 2015 v 16.00 hod. Jen pro připomenutí, je to dcera Vlada a Jiřiny Fajfrových a ženy s tímto jménem můžeme v církvi nalézt hned tři, a to manželku předsedy Rady Církve bratrské Daniele, manželku jeho bratra Marka a ještě právě naši pozvanou sestru. Jana Fajfrová k nám přijede z Ústí nad Labem, kde je členkou místního sboru Církve bratrské. Také ji jsme požádali, aby nahlédla ke svým kořenům života i víry. A není bez zajímavosti, co o ní tvrdí její mladší bratr Daniel: „Jana by byla lepší kazatelka než my dva bratři kazatelé dohromady.“ Dejme se tedy překvapit. Srdečně vás zveme, a jako vždy nejen „na hosta“, ale také na kávu, čaj, něco slaného i sladkého. Jana Matulíková

STŘÍPKY Z IZRAELE Letos v březnu jsem se zúčastnila desetidenního zájezdu do Izraele. Organizoval jej Doc. ThDr. Tomáš Novotný a jako další průvodce byl s námi ThDr. Jiří Lukl, bývalý kazatel Církve bratrské a rovněž dlouholetý ředitel České biblické společnosti. Oba dva se při společných výkladech výborně doplňovali, takže díky tomu byl pobyt nejen poučný, ale i zábavný. Po přistání v Tel Avivu jsme zamířili do Jeruzaléma na Olivovou horu, odkud se nám otevřel nádherný pohled na město v záři zapadajícího slunce. Potom jsme odjeli do Betléma, kde jsme měli ubytování na pět nocí. Hned první noc, asi okolo čtvrté hodiny, nás probudila doslova „tklivá píseň moslemína“, jak se cituje v jednom filmu pro pamětníky, což se opakovalo po celý pobyt v tomto městě. Potom jsme se na zbytek pobytu přesunuli do města Tiberias, které je židovské, takže v noci byl klid. V Jeruzalémě jsme navštívili mimo jiné i ultra ortodoxní židovskou čtvrť Mea Šhearim. Při pohledu na Židy v černém oblečení s plnovousy a pejzy se jen těžko věřilo, že žijeme ve 21. století. Tito Židé působí velmi uspěchaným dojmem, při chůzi si pomáhají i rukama, takže doslova „pádlují“. Bylo nám řečeno, že o svátku (šabatu) spěchají do synagogy, i když mají dost času, protože chtějí ukázat, že se nemohou dočkat bohoslužby. Při všech modlitbách pak stojí, ale při poslední si sednou, aby zase ukázali, že nespěchají domů. Další zajímavé místo pak byla Izraelská biblická společnost, kam nás vzal Dr. Lukl. Přestože naše návštěva nebyla předem naplánovaná, velice mile nás přivítali, nabídli čaj a kávu a potom nám místní ředitel vyprávěl o misijní práci, kterou konají mezi ortodoxními Židy.

Kromě Jeruzaléma bylo dalším zajímavým místem město Jericho, které je nejníže položeným městem naší planety a zároveň je i nejstarším souvisle osídleným městem na světě. Po příjezdu nás přivítali místní obchodníci čerstvými datlemi, fíky, mandarinkami… Chuť tamního ovoce se nedá srovnat s tím, které se dováží do Čech. Někteří si také vyfotili památnou moruši, na kterou kdysi vylezl Zacheus, aby se setkal s Pánem Ježíšem. Procházka národním parkem En Gedi, který je široko daleko jedinou oázou s dostatkem sladké vody, byla příjemná. Viděli jsme i jeskyni, kde král David uřízl kus Saulova pláště. Nutno podotknout, že při vstupu na určitá místa platí jistá omezení v oblékání – ženy nesmějí mít odkrytá ramena, muži musí mít pokryté hlavy… Jako ilustrace slouží níže uvedení fotografie tabulky se všemi možnými omezeními, kterou jsme viděli ve městě Kafarnaum. Aspoň je každému jasné, co vzít či nevzít na sebe i s sebou. Zvláštní bylo také to, že jsme denně viděli příslušníky izraelské armády – mladé muže i ženy. Sloužit v armádě je pro každého Izraelce velikou ctí. Kdo sloužil v armádě, zvláště pak v elitních jednotkách, má po skončení vojenské služby lepší šanci na získání dobrého zaměstnání. Za zmínku stojí také počasí. Sice jsem slyšela, že tam prší málokdy a pokud ano, pouze „pár“ kapek. Proto nás při výletu na Golanské výšiny překvapil celodenní déšť, místy i dost silný a pokles teploty na pouhých 8 °C (z obvyklých 21 – 28 °C). Nikdo si ale nestěžoval, protože v zemi, kde je nedostatek vody, déšť znamená požehnání. Další den, těsně před odjezdem z Tiberias, byla ještě jako „přídavek“ krátká průtrž mračen a pak v Tel Avivu už jen modrá obloha s teplotou 21 °C. Následovala návštěva místní tržnice, nákup kosmetiky z Mrtvého moře, zakončený čerstvou šťávou z granátového jablka, krátké brouzdání ve Středozemním moři a pak už cesta na letiště a domů. Navštívili jsme mnohem více míst, uvedla jsem pouze několik. A můj celkový dojem? Izrael je nádherná země, je tam stále co objevovat. Poprvé jsem tam byla před sedmi lety na podzim, kdy již bylo všechno vyprahlé a spálené sluncem. Tentokrát jsem se doslova kochala nádherným pohledem na zeleň, kvetoucí poušť, dozrávající obilí chystající se k brzké žni. Připomnělo mi to verš proroka Izajáše 35,1: Poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím. Pořád existuje mnoho krásných míst, která jsem ještě neviděla. Takže snad někdy do třetice? Hana Vysloužilová

SBOROVÁ DOVOLENÁ 2015 Letošní sborovka se bude konat od soboty od 18. do 25. července v šumavské obci Zadov, která se nachází na svahu vrchu Churáňov v nadmořské výšce 1000 metrů. Ubytování budeme ve dvou velmi blízkých objektech: horské chatě Cihelny (cca 85 lidí) a penzionu Lucie (od 86. člověka výše) (http://www.chatacihelny.cz/; http://www.luciehotel.cz/informace--br-openzionu/). Areál se nachází na území CHKO Šumava, těsně před hranicí Národního parku, takže minimálně z přírodního hlediska je na co se těšit. Horská chata Cihelny má v zásadě společná sociální zařízení, zatímco v penzionu Lucie má opět v zásadě každý pokoj vlastní sociální zařízení. Cihelna ovšem bude naše hlavní ubytovací místo, kde se budeme i stravovat. Ceny za týdenní pobyt s plnou penzí budou cca o 11% nižší než loni. Samozřejmě bude zachována možnost zvolit si vlastní výši platby tak, aby cena pobytu nebyla pro nikoho důvodem se nezúčastnit.

Přihlášení se k pobytu je možné provést na webových stránkách našeho sboru a pak také osobně u Tomáše Chrásky a Pavla Chrásky mladšího, a to optimálně ve lhůtě do poloviny května. Protože chápeme, že pro někoho může být společné sociální zařízení již problém, tak prosíme, abyste při přihlášení k pobytu směle uvedli, jak silně preferujete přítomnost sociálního zařízení přímo na vašem pokoji, nebo eventuálně zda to pro vás není podstatné. Před koncem května by měly být sděleny detaily platby (přesná cena, variabilní symbol, účet). Celá sborová dovolená je samozřejmě otevřena i pro vaše známé a blízké všech druhů a věků, které mezi sebou rádi uvítáme. Kapacitu máme otevřenou do cca 150 lidí, tak se zvaní nebojme. Modleme se požehnání pro celý pobyt a můžeme těšit. (Pozn. pro zvědavé a nedočkavé, na rok 2016, tedy ten další, máme rezervované místo v RZ Olšina u Lipna – http://www.vls.cz/olsina/olsina – čirá krása ) Tomáš a Pavel Chráskovi

LETNÍ POBYT MLÁDEŽE V Písařově 14. 8. - 30. 8. 2015 Toto léto se již tradičně uskuteční výjezd mládeže. Protentokrát v Písařově, v místní faře Římskokatolické církve. Obec Písařov je asi 20km od Záhřebu na Moravě. Doufáme, že se k nám připojí ještě mládež z jiného sboru. Nicméně krásná krajina v Jeseníkách je jistě dobrým lákadlem. V plánu máme pokud možno zasportovat, s těmi méně zdatnými podniknout pár vycházek. V neposlední řadě se také chceme bavit o Bohu a o problémech, které prožíváme. Pobyt bude probíhat od pátku 14. 8. do čtvrtka 20. 8. Cena předběžně 70 Kč/noc a 130Kč/jídlo na den. Bližší informace u vedoucích mládeže (Jan Macek, Michaela Žiklová) či Davida Košťáka. David Košťák

INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Rozhovor s Juditou Košťákovou ml. – po ukončené přípravě na vstup do sboru staršovstvo s radostí přijalo sestru do našeho opbecenství. Přijetí se uskuteční spolu se setrou Jaromírou Dolejšovou na Velikonoční neděli 5. 4. 2015. Letní příměstský tábor – staršovstvo se rozhodlo, že letos žádný organizovat nebudeme. Nepřijedou hosté z USA, se kterými jsme chtěli původně spolupracovat. Výroční členské shromáždění – dopolední shromáždění se třemi kázajícími bylo trochu dlouhé, forma zpěvu s předzpěvákem a vestoje byla vnímána kladně. Pro příště bude vhodné, aby kandidáti na konferenci i na volební komisi byli zařazeni do brožury se zprávami, anebo aby členské shromáždění bylo se jmény seznámeno hned na začátku členského shromáždění, aby měli členové čas si jména promyslet a dávat další návrhy. Volební komise pro Beroun bude nominována berounským staršovstvem a zvolena na členském shromáždění stanice v Berouně. Kazatelé v našem sboru – intenzivně hledáme kazatele pro Beroun a očekáváme, zda dostaneme spouhlas ke konkrétnímu jednání. Staršovstvo dále oslovuje vytipované kazatele, se kterými by chtělo jednat o případné službě na Smíchově. Noc kostelů a Dny víry – Na Noc kostelů 29. 5. budou v Praze navazovat Dny víry. Oslovíme zástupce katolické a evangelické církve na Smíchově a budeme s nimi hovořit o možnostech, jak se společně zúčastnit.

První panelová diskuse o pschologii a víře – návštěvnost byla 67 lidí. Zúčastněným se líbila. Po diskusi zůstali mnozí účastníci dlouho do večera na občerstvení. Členů našeho sboru přišlo ale minimum. Pokusíme se dostat informaci o dubnové a květnové panelové diskusi do Pražské pětky. Spolupráce s MČ Prahy 5 – proběhlo setkání se zástupci Klubů důchodců, Město dokonce nabízí granty na určité akce. Taková setkání jsou vhodnou příležitostí pro navazování kontaktů. Beroun – v souvislosti s hledáním kazatele se znovu dostává do popředí otázka modlitebny pro Beroun. Staršovstvo se v květnu na Smíchově sejde se staršími z Berouna ke společnému jednání. Připravíme opět celosborové shromáždění v Berouně – sborový den uspořádáme na den Letnic 24. 5. 2015. Bohoslužebné čtení – při čtení z Bible při bohoslužbách se čte z různých překladů. Staršovstvo rozhodlo, že bude vhodné oznamovat, z jakého překladu se čte. Příští jednání – 14. dubna 2015 Daniel Pokorný

PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov Neděle 8:45 modlitební chvíle 9:30 shromáždění 18:00 modlitební chvíle první neděli v měsíci Úterý 18:00 mládež Čtvrtek 18:30 biblická hodina Pátek 16:15 dorost

Beroun 9:30 shromáždění

16:30 dorost 18:30 biblická hodina

Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257319839; E-mail: [email protected]; www.cb.cz/praha5 - Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická a technická spolupráce: Adam Wichterle, Ondřej Košťák