Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 28. září Léta Páně 2007
Kalendář akcí na říjen 3. 10. /st/
15:00
5. 10. /pá/
19:30 8:45 18:30 19:00
8. 10. /po/
18:00
10. 10. /st/ 11. 10. /čt/ 13. 10. /so/
19:30 17:30 13:50
4. 10. /čt/
18. 10. /čt/
prohlídka paláce Kinských - sraz před palácem /Simona Pišlová/ setkání studentů vysokých škol setkání farníků při čaji „Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ příležitost ke svátosti smíření pro studenty středních a vysokých škol přednáška z cyklu Životopis křesťanství /Míla Muller/ setkání studentů středních škol farní výbor prohlídka Břevnovského kláštera - sraz před klášterem „Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ redakční rada Vinice ekonomická rada pastorační rada obnova pro seniory „Radosti stáří“
18:30 18:30 23. 10. /út/ 19:00 24. 10. /st/ 19:30 27. 10. /so/ 9:00 - 12:00 28. 10. /ne/ 16:00 loutkové divadlo /P. Pavel Kuneš/ Řádná dovolená P. Stanislawa: 15. 10. – 22. 10.
FAR FAR FAR FAR
KAP
Ř ÍJ EN FAR FAR FAR FAR FAR FAR
Přehled bohoslužeb Neděle
Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota
8:30 hod. 10:30 hod. 19:00 hod. 18:00 hod. 18:00 hod. 8:00 hod. 18:00 hod. 8:00 hod.
10
FAR FAR
kostel sv. Václava kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/ kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava /nejen pro mládež/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava kostel sv. Mikuláše
__________________ Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice. Fara: tel. 271 742 523 Náklady na vytištění jednoho exempláře jsou cca 15,- Kč. Lze na ně přispět do kasičky u tisku. Vydání dalšího čísla Vinice je plánováno na neděli 28. 10. Příspěvky je třeba dodat do 18. 10. Kontakt:
[email protected] , případně osobně nebo „vinný box“ v kostele sv. Václava vzadu Šéfredaktor: Miloslav Müller ml. (MiM), Praha 10, Pod Sychrovem 28, tel. 272 765 083, 732 736 728
má své pojmenování tentokrát dvojnásob trefně, neboť její říjnové číslo vychází na svátek jednoho z patronů naší farnosti. Tento český kníže žil v období počátků českého státu, které je zároveň i obdobím počátku písemnictví na našem území. Omezený rozsah pramenů o životě světce a jejich charakter tak stále znovu svádějí k různým spekulacím. Lze se vůbec dopátrat skutečného Václavova životního příběhu? V souvislosti se státním svátkem 28. září jsem zaznamenal hlasy, že „Den české státnosti“ by měl být spojen spíše s mladším Václavovým bratrem Boleslavem I., který má být považován za pravého zakladatele českého státu. Čistě technicky vzato na tom něco je. Boleslav totiž české knížectví centralizoval, když zlikvidoval
další knížata na území Čech, jakým snad byl i Radslav Zlický, kterého vidíme v pravé části velké vitráže v našem presbytáři. Boleslav dále vytvořil systém státní správy, několikanásobně rozšířil vojsko apod. – tedy budoval stát. Nenechme se však zmást. Státnost je přeci něco jiného než úřady a armáda. Jde především o vtisknutí silné ideje, na níž stát i společnost stojí (viz výrok T.G.Masaryka, že státy se udržují těmi idejemi, na nichž vznikly). A v této věci je Václavova pečeť nezpochybnitelná: usiloval o to, aby jeho (a naše) země byla nejen pokřtěna, ale i pokřesťanštěna. Přijetí Krista jako Spasitele, to je idea, na níž naše země stojí. Stojí? Nedívejme se škarohlídsky kolem, užitečnější je pohled na naše vlastní nohy. MiM
OHLÉDNUTÍ za uplynulým měsícem nebo i dál Zprávy o uplynulých událostech v naší farnosti shromažďuje Markéta Řečinská. Neváhejte a vzpomínejte!
Zasedání ekonomické rady farnosti Dne 11. 9. 2007 se sešla ke svému jednání doplněná ekonomická rada farnosti ve složení Stanislaw Góra farář, Hana Rechnerová, Jana Jeništová, Martin Bouček, Jiří Rechner, Jiřina Haaszová a Eva Hrubá (host). Z programu jednání: J. Rechner seznámil ER se situací ve financování oprav v kostele svatého Václava. Dále byla projednána finanční situace farnosti a stanoveny kroky vedoucí k úsporám výdajů. (Údaje o stavu hospodaření naší farnosti uvedeme v některém z příštích čísel Vinice – pozn. red.) Byly přijaty i návrhy pro zajištění pravidelných příjmů farnosti. P. Stanislaw informoval ER o úpravách fary, s ohledem na finanční situaci farnosti použil vlastní prostředky na nákup materiálu, práce zdarma a s láskou provedli farníci z minulých působišť P. Stanislawa – Dobříše, Stodůlek i z Polska. Vřelé díky za jejich obětavou a nezištnou pomoc. Jiřina Haaszová – místopředseda ER
Zasedání pastorační rady farnosti Na zasedání 13. 9. byli nejprve zvoleni místopředseda PR (L. Jeništa) a tajemník (Z. Váchová). PR poté probrala pravidelné akce konané ve farnosti. P. Stanislaw má každé pon-
dělí volný den – pokud záležitost počká do druhého dne, je žádoucí se tak zařídit. P. Pavel Kuneš má ve farnosti 3 aktivity (eucharistie v neděli v 19:00, náboženství pro dospělé ve středu v 18:00 a loutkové divadlo poslední neděli v měsíci od 16:00). PR souhlasí, že v případě nepřítomnosti P. Stanislawa není nutno ve všední den shánět kněze na zástup a místo mše sv. proběhne bohoslužba slova s podáváním sv. přijímání. P. Stanislaw plánuje pozvat kněze – bývalé farníky P. Kotase a P. Semelu mladšího. Jednou do roka by se měl konat den nemocných, a to nejspíše někdy před Velikonocemi. Adventní obnova proběhne 15. 12. od 16:00 (hodinová přednáška K. Lachmanové, po ní svátost smíření, pozváni i cizí kněží). Rozsáhlejší postní obnova bude mít formu deseti setkání vždy v úterý večer (26. 2. až 29. 4.). J. Nagy navrhnul na čtvrtky večer společné rozhovory nad Písmem. Po druhé nedělní mši sv. se tak jako dosud bude podávat káva a čaj. Zpovědní místnost dostane nové dveře a výstavní panely budou přesunuty na druhou stranu kostela, aby nedocházelo k rušení zpovídajících se. Zmíněna byla problematika mříží u kostela sv. Václava – v současnosti nebude řešena, je třeba se zabývat naléhavějšími úkoly. Simona Pišlová hledá námět na další výstavu v kostele sv. Václava. P. Stanislaw má dovolenou 15. - 22. 10. Příští setkání PR se koná 24. 10. od 19:30 opět na faře. Zuzana Váchová - tajemnice PR
Týdenní program Pondělí 17:00 – 19:30 řezbářský kroužek /Václav Novák/ 18:00 – 19:30 (2.m) přednáška z cyklu Životopis křesťanství /Míla Müller/ Úterý 16:00 – 17:30 Barevný kroužek /Simona Pišlová/ 18:00 – 20:00 dramatický kroužek dospělých /Dana Vacková/ 17:00 – 18:00 Biblická hodina /Jozef Nagy/ 19:00 modlitební setkání /Václav Novák/ 19:00 – 21:00 cvičení pro radost Středa 9:00 – 11:00 setkání maminek s miminky a předškoláky /Zdena Čiháková/ 15:00 návštěvy galerií /Simona Pišlová/ 15:00 – 16:45 možnost setkání s knězem 16:00 Euroskaut /Lukáš Alexa/ 16:45 – 18:00 otevřena farní kancelář 18:00 náboženství pro dospělé / P. Pavel Kuneš/ 18:45 úklid kostela sv. Václava 18:45 setkání mladých 19:00 pěvecký sbor /Olga Polanská/ 19:30 (1.m) setkání VŠ mládeže 19:30 (2.m) setkání SŠ mládeže Čtvrtek 8:45 (1.m) setkání farníků při čaji 8:45 Mariina legie /Marie Pokorná/ 16:00 – 16:45 náboženství pro mladší děti /Jarka Nagyová/ 16:45 – 17:30 náboženství pro starší děti /Hana Rechnerová/ 17:30 dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/ 18:30 „Rozhovory“ /Jozef Nagy/ 19:00 zkouška Kapela Missa 20:00 – 21:00 tichá adorace před Eucharistií /Jiří Vyšohlíd/ Sobota 10:00 – 12:00 modelářský kroužek /Petr Hříbek/ 14:00 (jednou měsíčně) procházky Prahou Neděle 9:30 – 10:30 prodej knih /Alena Králová/ 9:30 – 10:30 farní knihovna /Jana Stibůrková/ 16:00 (posl.m) loutkové divadlo /P. Pavel Kuneš/ 1.m = první v měsíci posl.m = poslední v měsíci BOH – Bohdalec FAR – fara
BOH KAP KLU KLU FAR KAP BOH FAR různé FAR BOH FAR FAR VAC VAC KAP FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR MIK BOH různé VAC VAC FAR
KAP – kaple kostela sv. Václava KLU – klubovna kostela sv. Václava MIK – kostel sv. Mikuláše VAC – kostel sv. Václava
POZVÁNÍ
VÝHLED
OSOBNÍ
k akcím v naší farnosti i mimo ni
na následující měsíc nebo i trochu dál
zprávy o lidech z našeho středu
Nábor nových členů do divadelního kroužku se týká dětí i dospělých! Kroužek dětí se schází ve čtvrtek od 17:30 na faře, dospělí pak v rámci Tvořivých setkání v úterý od 18:00 v klubovně kostela sv. Václava. Dana Vacková
Informace o chystaných akcích v naší farnosti shromažďuje Eva Hrubá, která vypomáhá ve farní kanceláři. Zprávy tohoto druhu nám proto prosím předávejte jejím prostřednictvím, případně na emailovou adresu Vinice.
Požehnání pamětní desky F. Noska Tento významný katolický činitel meziválečné doby se nyní dočkal desky, umístěné na domě v Peckově ulici č. 3 v Praze 8 – Karlíně, kde Nosek žil a zemřel. Na desce je nápis: „V tomto domě žil v létech 1905 – 1935 JUDr. František Nosek, františkánský terciář, křesťanský politik, národohospodář“. V sobotu 6. října 2007 v 15 hodin bude za F. Noska obětována mše svatá v kostele sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí. Hlavním celebrantem bude otec Antonín Klaret Dabrowski OFM. Všechny srdečně zve Národní rada Sekulárního františkánského řádu (dříve III. řád sv. Františka). Po mši sv., tj. asi v 16h, odejdeme k pamětní desce (asi 200 m) a otec Antonín ji požehná. Na závěr vás zveme ke kratšímu posezení a rozhovoru na karlínskou faru v Křižíkově ulici. Miloslav Müller st.
Pro příští čísla Vinice je zapotřebí: • snížit náklady na tisk zakoupením kvalitní tiskárny, která bude využívána i pro další potřeby farnosti: rozhodnete-li se přispět, předejte dar P. Stanislawovi nebo ve farní kanceláři paní Evě Hrubé • posílit redakční radu: hlaste se šéfredaktorovi, práce je dost :)) • postarat se o zkompletování a sešití výtisků
Ověřené informace o významných jubileích či podstatných momentech v životě farníků shromažďuje Alena Králová. Dobrovolné „přiznání se“ dotyčných osob i „bonzování“ na ostatní je vítáno!
Gratulace panu Maršíkovi (93 let) Milý pane Maršíku! Svátek Václava i narozenin více než devadesátých... Čas nezastavíš, ten se žene dál a dál. Ale každý den má hodně krás, / vůni květů, svit slunce i jen najít si pro někoho čas. Přát i v den sváteční člověku blízkému, / člověku láskyplnému člověku obdivuhodnému. Dnes sbírám své vzpomínky / jak drahocenné kamínky. Když začnu tvořit mozaiku svého života, / tu na mne zazáří veliká Boží dobrota. Já vidím i vím, jaké divy v mém žití / Pán Bůh činil i činí. Kolik mi toho jenom dal /více než by si člověk přál. Ať na cestu mi dále svítí / do časů dalších jíti! To Vám náš oblíbený a všemi ctěný příteli Václave do dalších let všichni přejeme. J. Nováková
Rozhovor s P. Pavlem Kunešem MiM: Pavle, odešel jsi do důchodu – jak vypadá v Tvém pojetí? Pavel: Někdy si připadám skutečně jako důchodce, tedy člověk, který nemá vůbec žádný čas, poněvadž mám neustále něco před sebou. Všelijací lidé mě navštěvují, leckdo něco chce.
MiM: Lidé se na Tebe obracejí... (Připomínám Tvůj telefon 731 625 978) Jsi dál nějak vázán službou v Církvi nebo jsi „kněz na volné noze“? Pavel: Byl jsem jmenován výpomocným duchovním. Takže zastupuji kněze, kde je potřeba. Nevím, zda mi uvěříš, ale zatím jsem nenašel čas pro žádné své koníčky. MiM: Které Tvé současné aktivity Ti nejvíce dělají radost? Pavel: Obecně řečeno, dělám s radostí skoro úplně všechno. Těší mě rozhovory s pacienty v nemocnici v Měšicích, besedy s důchodci, vyučování na Arcibiskupském gymnáziu, mešní setkávání v neděli večer atd. MiM: Proč jsi se vlastně rozhodl do důchodu odejít? Pavel: Důvodů jsem měl více. Začal jsem uvažovat o odchodu před několika lety. Tehdy někteří členové naší farní rady usoudili, že způsobuji úpadek vršovické farnosti. Podle jedněch jsem nebyl dost duchovní, podle druhých mně chyběly manažerské schopnosti. V jiných kostelích lidé přibývali, zatímco u nás ubývali. Řekl jsem tedy, aby to se mnou vydrželi do sedmdesáti. Vím, že to nebyla ta správná reakce, ale jak už nějaké slovo vyslovíš, začne žít svým vlastním životem jako skutečné a potom už se všechno jenom vrší dál. V zásadě jsem však přesvědčen o tom, že vedoucí místa mají obsazovat lidé, kteří jsou mladí a schopní. Sami vidíte, co všechno se tu změnilo za dva měsíce, např. na faře, k čemuž já bych
se byl nikdy neodhodlal. Další z důvodů je krásně vyjádřen v jednom z posledních KT v Perspektivách (KT č. 34, pozn. red.), kde je na úvodní straně celostránkový rozklad o dvou druzích kněží, korintských a pavlovských. Autor toho článku cituje vídeňského teologa Zulehnera, který to odborně a velmi krásně rozkládá. (Korintští kněží by byli důvěryhodní členové farnosti, jejichž skupina by společně vykonávala dobrovolnou kněžskou službu ve své farnosti – pozn. red.) Velice se mi to líbilo, protože to je to, co si myslím už dvacet let, neustále se tím zaměstnávám a mluvil jsem o tom vícekrát na kněžské radě i s biskupy. MiM: Dobře, ale jak to souvisí s Tebou? Pavel: Článek v Perspektivách jsem uvedl kvůli řešení nedostatku kněží. U nás se tzv. řeší obnovou farností, která žel s sebou nese jejich likvidaci, ale jsou zjevně i jiné možnosti. Jak říká můj přítel, když si s přístrojem nevíš rady, tak v nouzi nejvyšší si přečti návod. Zulehner ve své knize připomíná návod, který máme v Bibli. Rád bych podpořil tento názor, protože se mi zdá, že naše situace je mnohem bližší prvním křesťanům než těm, kteří žili ve století šestnáctém. MiM: Byl bych rád, abys měl touto formou příležitost našemu farnímu společenství něco sdělit – aby Tvůj důchod nebyl náhlým umlknutím, protože takové ticho nebývá příjemné...
Pavel: Byl jsem tu déle než moji předchůdci s výjimkou Jiřího Hájka, který tu byl sedmnáct let. Zažil jsem tu mnoho krásných chvil, na které nezapomenu. Ranní mše u sv. Mikuláše a rozhovory při nich zůstanou jistě i v paměti účastníků. Mládež se svou starostí o děti i o provoz kostela ….nechtěj po mě, abych všechno vyjmenoval. Proto se nemohu a nechci k nikomu otočit zády. Ale tady najednou vzniká problém. Přišel nový kněz, P. Stanislaw, s jinými přednostmi a představami a mohlo by působit těžkosti, kdybychom byli spolu srovnáváni a posuzováni. Vždyť víte, jak tomu bylo v Korintě. Nejsnadnější pro život farnosti bývá, když se minulý farář docela ztratí. Postavení nás obou je tedy trochu obtížné a čas ukáže, jak a zda to oba zvládneme. V žádném případě nechci narušovat Stanislawovo úsilí. Mám-li ještě něco dodat, pak je to poděkování Zdeně Lomové. Blíží se také k sedmdesátce a denně chodila na faře mockrát nahoru dolů, aby nakrmila bezdomovce, vyhledávala v matrikách doklady pro žadatele, vyplňovala formuláře pro opravy a starala se o včasné zaplacení všech položek, kontrolovala řemeslníky, dbala, aby záchody na faře voněly čistotou a měsíčně dávala skoro třetinu svého důchodu do farní pokladny. Kdo ji znáte, víte, že toho dělala ještě mnohokrát víc. MiM: Řekl bys nám něco o svém dudáctví? Mnozí z nás si všimli Tvé fotografie v KT, kterak v ornátě a
KOUTEK aneb Vinička pro viňátka i neviňátka O tuto sekci se stará Simona Pišlová. Sebeztřeštěnější nápady na rozšíření náplně určitě realizuje!
s dudami na ramenou kráčíš v průvodu na Svatém Vavřinečku. Pavel: K dudám mám blízko od dětství, líbily se mi vzhledem i zvukem. Možná i proto, že dědeček pocházel z Chodska. Dudy provázejí lidstvo velmi dlouho, nejstarší zachované dudy pocházejí z Abrahamova rodiště a jsou staré 5300 let. Ty moje jsou staré pět let a učil jsem se na ně podle učebnice. Moje hraní tomu odpovídá. Za tu dobu jsem se už seznámil s některými dudáky. Letos poprvé jsem byl v neděli na slavné chodské pouti u sv. Vavřinečka. Moji spolucelebranti mě tam přemluvili, abych zahrál u oltáře Ha ty svatyj Vavřinečku. Ostatní už víte. MiM: Zpívání koled na Vánoce a při Tříkrálové sbírce v Tvém doprovodu bylo nezapomenutelné. Můžeme se těšit i letos? Pavel: U sv. Mikuláše jsem každoročně hrával aspoň Narodil se Kristus Pán a při sbírce s dětmi také. Bude-li třeba, půjdu podpořit Charitu opět. MiM: Pavle, moc děkuji.
Pár vtipů pro dobrou náladu (nebo i k zamyšlení? :)) Ptá se kudlanka nábožná jetele: "Jeteli, proč se nemodlíš?" "Nechci být spasen.“ Jde misionář po poušti a najednou se před ním zjeví lev. Misionář se začne modlit: "Pane bože, dej tomu lvovi křesťanské city." A ten lev se postaví na zadní, sepne ruce a říká: "Děkuji ti Hospodine za jídlo, které teď přijmu." Včera jsem se stal Svědkem Jehovovým. Ne kvůli té víře, ale aby mi přestali otravovat u dveří. "Pane Bože, co je to pro tebe tisíc let?" "Chvilička." "A Pane Bože, co je to pro tebe tisíc dolarů?" "Penízek." "Pane, prosím tě, dej mi penízek." "Jistě, počkej chviličku."
PROSTOR pro sdílení myšlenek, zážitků apod.
Světec v tomto měsíci: Sv. Kryšpín a Kryšpián, bratři mučedníci „Mrtvým modlám se klanět nebudeme, jsme křesťané a přišli jsme sem, abychom vedli lid ke Kristu.“ Tak odpověděli, když byli nuceni císař-
ským náměstkem k zapření Krista a k obětování modlám. Kdo byli tito muži? Byli to rodní bratři a pocházeli z urozené římské rodiny, v níž se narodili ve 3. století. Společně se svatým biskupem Dionýsem se odebrali do Francie, aby zde hlásali Krista. Usadili se v Soissons v severní Francii, kde si zřídili obuvnickou dílnu. Při své práci mluvili se zákazníky o Bohu a Kristu, a svými slovy, ale hlavně skutky si získali lásku a úctu obyvatel, z nichž se mnozí obrátili ke křesťanství. Bratři totiž pracovali pilně, chudým lidem šili obuv zdarma. Ale ne všichni měli „kadeřávky“ jak se bratrům někdy říkalo, v oblibě (latinské crispus znamená kadeřavý). Zejména místní obuvníci nebyli takovou konkurencí právě nadšeni.
Když vypuklo pronásledování křesťanů, byli oba bratři udáni, zatčeni, a jak bylo zmíněno výše, nuceni k odpadu od víry. Po jejich odpovědi místodržící soptil vzteky a dal oba krutě mučit. Byli nataženi na skřipec, ze zad jim stahovali pruhy kůže, v kotli byli vařeni, ale vše jako zázrakem přežili. Podle legendy místodržící spáchal sebevraždu a oba stateční bratři byli setnuti mečem. Jejich památku si připomínáme 25 října. Bývají znázorněni v občanském oděvu, obvykle s ševcovským náčiním, někdy mají jako atribut mučitelské nástroje: meč, mlýnský kámen, kotel s olejem, nůž, hranici... Jsou patrony především ševců, ale též sedlářů, koželuhů, rukavičkářů. Svatí bratři získali pro víru mnoho lidí, nejen slovy, ale zejména skutky. I my jsme posláni hlásat Krista. Slovy i skutky – po vzoru svatých bratří Kryšpína a Kryšpiána. Alena Králová
M. Parodi: Najdi v sobě sílu radosti Milí čtenáři Vinice, v poslední době mě zaujala tato kniha italského autora Marina Parodiho. V lecčems ovlivnila cestu mého duchovního rozvoje, proto vám informaci o ní zde předkládám. Možná si někdy kladete otázku, proč – když jste hluboce věřící křesťané – nejste vlastně stále naplněni radostí. Možná, že právě nyní máte v srdci pocity akutní či chronické zádumči-
vosti, sklíčenosti, frustrace nebo hluboké deprese. Autor sice doporučuje naši víru, která nám „nedodává“ radostný náboj, podrobit důkladnému kritickému zkoumání, ale zároveň s velmi chápajícím přístupem bere v úvahu všechny možné životní rány, jež nás radosti mohly zbavit. Těžká nemoc, zdravotní postižení, smrt někoho blízkého včetně smrti vlastního dítěte, ztráta zaměstnání či jiné životní perspektivy – to vše jsou tak závažné skutečnosti s mnohdy nezměnitelným koncem, že je pochopitelný hluboký smutek, zoufalství a bolest. Parodi nás svým textem „bere“ kolem ramen a s pochopením říká: Ano, rozumím tomu, ale přesto je třeba v sobě najít sílu radosti. Každý to navíc musí dokázat sám, i když dobře vyzbrojen – vírou v křesťanskou zvěst, opřen o výroky a činy Ježíše Krista a také o vědomí, že „Bůh nás stvořil silnější, než je jakákoli událost, která nás může potkat“. Autor s námi ovšem jen tak v textu nad různými situacemi nefilozofuje. Předkládá nám velmi přehledně koncipovanou cestu k životu v radosti. Kromě toho je publikace obohacena četnými výroky západních i východních myslitelů, duchovních, filozofů, psychologů, lékařů, a dále zde najdeme také mnoho autentických příkladů z životní praxe. Jednotlivé kameny naší cesty k radosti reprezentují již názvy jednotlivých kapitol: Vůle, Víra, Modlitba, Vytrvalost, Odpuštění, Procitnutí, Svoboda, Vděčnost, Slovo a Čin. Pavla Králová
Národní knihovna ČR v loňském roce koupila v pařížské dražbě neznámý zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky. Fragment obsahuje mj. řadu obrázků, které věrně ilustrují život našeho patrona sv. Václava, jak ho uchovala lidová tradice. Malby na pergamenu se dochovaly v podivuhodné svěžesti. Nahoře: sv. Václav a jeho sluha přinášejí vdovám dřevo z lesa. Dole: sv. Václav se v noci modlí, za ním krvavé stopy; sv. Václav učí své sluhy; jeden ze sluhů ho bičuje; sv. Václav zouvá boty svému sluhovi Podivenovi. (v.s.)
