Drážní úřad Wilsonova 300/8 121 06 Praha 2
*crdux008fqbj*
Č. j.: DUCR-20808/15
CRDUX008FQBJ
Metodický pokyn Drážního úřadu pro uplatňování Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009 Obsah: Část I.
Úvodní ustanovení
Čl. 1
1 1
Čl. 2
Základní pojmy
1
Část II.
Aplikace nařízení navrhovatelem
4
Čl. 3
Základní ustanovení
4
Čl. 4
Kategorie změn železničního systému
4
Čl. 5
Výjimky , kdy se nařízení neaplikuje
5
Část III.
Aplikace nařízení pracovníky Drážního úřadu
5
Čl. 6
Postup při zpracování podání týkajících se změn železničního systému
5
Část IV.
Závěrečná ustanovení
6
Přílohy: Příloha 1 - Aktuální seznam akreditovaných/uznaných subjektů pro posuzování Příloha 2 - Osnova Zprávy o posouzení bezpečnosti Příloha 3 - Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti – typ A Příloha 4 - Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti – typ B Příloha 5 - Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti – typ C Příloha 6 - Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti – typ D Příloha 7 - Doporučené stupně významnosti jednotlivých charakteristik a) - f) Gesce/zpracoval: Odbor drážních vozidel, RID a ECM/RNDr. Jan Karnolt, Aleš Pokorný Schválil: Ing. Jiří Kolář, Ph.D. v. r., ředitel Drážního úřadu Platnost od: 01.05.2015 Účinnost od: 21.05.2015
Část I. Úvodní ustanovení Čl. 1 1.
Účelem tohoto metodického pokynu je stanovit postupy pro navrhovatele týkající se uplatňování Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009 (dále jen „nařízení“).
2.
Toto opatření platí pro uvádění strukturálních subsystémů a vozidel do provozu, jejich změn a modernizací a rovněž se vztahuje na změny organizační a provozní. Nařízení se v rámci přechodných ustanovení nevztahuje na systémy, vozidla a změny, které jsou ke dni vstupu nařízení v účinnost v pokročilé fázi vývoje. Na tyto se nadále použije zrušené nařízení č. 352/2009.
3.
Nařízení je platné od 21. května 2013, a ukládá navrhovatelům za určitých podmínek aplikovat proces řízení rizik, který je definován v jeho Příloze I. Změny v aplikaci procesu řízení rizik oproti zrušenému nařízeni č. 352/2009 jsou minimální, a proto postup v této oblasti zůstává totožný. Navrhovatel odpovídá za použití nařízení včetně posouzení významnosti změny podle čl. 4 nařízení. Nařízení i nadále určuje, že správnost uplatňování uvedeného procesu navrhovatelem a jeho výsledek, tj. dosažení shody s bezpečnostními požadavky, posuzuje podle čl. 6 nařízení nezávislý subjekt pro posuzování.
4.
Oblasti působnosti nařízení jsou dráhy celostátní, regionální a vozidla provozovaná na těchto drahách a organizační a provozní změny týkající se těchto drah.
5.
Nařízení vstupuje v účinnost 21. května 2015, do tohoto data platí nařízení č. 352/2009. Obě nařízení se plynule vzájemně nahradí tak, aby nebyla nabourána kontinuita zajištění bezpečnosti v daném rozsahu a použijí se na jakoukoli technickou, organizační a provozní změnu železničního systému v členském státě,
6.
Evropská železniční agentura vydala k nařízení č. 352/2009 Průvodce pro uplatňování nařízení CSM a Soubor příkladů posuzování rizik a některých možných nástrojů podporujících nařízení CSM, které jsou na webových stránkách Drážního úřadu www.ducr.cz. Součástí tohoto je i připojený diagram „Příklad popisu aplikace Procesu řízení rizik (ŘR) navrhovatelem” vypracovaný Drážním úřadem. Tyto dokumenty v hlavních bodech zůstávají nadále aktuální. Čl. 2 Základní pojmy
1.
Systém – jakákoliv část železničního systému na které dochází ke změně, přičemž tato změna může mít technickou, provozní nebo organizační povahu
2.
Technická změna – technickou změnou železničního systému se rozumí změna jakéhokoliv strukturálního subsystému nebo vozidla nebo uvedení strukturálního subsystému nebo vozidla do provozu.
3.
Provozní změna – je změnou železničního systému, která se dotýká jakékoli změny týkající se provozu na železnici a která vyvolá změnu vnitřních předpisů zejména u dopravce (RU), provozovatele dráhy (IM) nebo subjektu pro údržbu (ECM).
-1-
4.
Organizační změna – je změnou železničního systému která se týká řídících a provozních resp. výkonných struktur dopravce (RU), provozovatele dráhy (IM) nebo subjektu pro údržbu (ECM) a to zejména u funkcí řídících a provozních pracovníků, na které se vztahují vnitřní předpisy, na základě kterých jim bylo vydáno národním bezpečnostním úřadem bezpečnostní osvědčení, bezpečnostní autorizace či certifikáty pro údržbu atd.
5.
Pokročilá fáze vývoje technické změny - taková etapa plánování nebo realizace změny, v níž by jakákoli změna v technické specifikaci byla pro dotyčný členský stát nepřijatelná. Tato překážka může být právní, smluvní, hospodářské, finanční, sociální nebo environmentální povahy a musí být řádně odůvodněna (čl. 2 písm. t) směrnice 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství). Drážní úřad uzná pokročilou fázi vývoje u takových změn, u kterých byla výrobní dokumentace nebo dokumentace pro stavební řízení vyprojektovaná před vstupem nařízení v účinnost.
6.
Navrhovatel – subjekt, který připravuje, resp. provádí, resp. uskutečnil změnu železničního systému. Může jím být provozovatel infrastruktury, dopravce (železniční podnik), výrobce, smluvní subjekt nebo žadatel o povolení k uvedení vozidla do provozu.
7.
Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti může mít pro konkrétní případy následující formy: -
prohlášení, že organizační změna železničního systému nemá dopad na provozní postupy či postupy údržby – Typ A (viz příloha 3)
-
prohlášení, že změna železničního systému nemá dopad na bezpečnost – Typ B (viz příloha 4)
-
prohlášení, že změna, která má dopad na bezpečnost, není na základě vyhodnocení podle čl. 4, odst. 2 nařízení významná. Prohlášení obsahuje Odborné posouzení změny dle bodu 9 toho článku – Typ C (viz příloha 5)
-
prohlášení, že u významné změny byla veškerá zjištěná nebezpečí a s nimi spojená rizika usměrněna na přijatelnou úroveň. Přílohou Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti je Zpráva o posouzení bezpečnosti dle bodu 8 tohoto článku – Typ D (viz příloha 6)
8.
Zpráva o posouzení bezpečnosti – (dále jen „ZPB“) je dokument, kterým uznaný/akreditovaný subjekt pro posuzování po provedeném prověření potvrzuje, že navrhovatel na technickou, provozní nebo organizační změnu aplikoval proces řízení rizik popsaný v Příloze I nařízení, že identifikoval všechna nebezpečí, že proces aplikoval správně, tj. zvolil vhodnou metodu pro hodnocení přijatelnosti rizik a že usměrněním rizik na přijatelnou úroveň dospěl u předmětné změny ke shodě s bezpečnostními požadavky. Její osnova je uvedena v Příloze 2 tohoto opatření. Drážní úřad jako NSA na základě čl. 15, čl. 16, čl. 5.3 přílohy I nařízení nebude pro schvalovací proces akceptovat v rámci CSM žádné jiné typy zpráv než ZPB. Proto např. inspekční certifikáty, inspekční protokoly nebo inspekční zprávy vydávané akreditovanými inspekčními orgány nemohou nahrazovat ZPB. ZPB navrhovatel přikládá jako přílohu k Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti typu D dle bodu 7 tohoto článku.
9.
Odborné posouzení změny – navrhovatelem vypracované odůvodnění nevýznamnosti změny, která má dopad na bezpečnost, za použití čl. 4 odst. 2 nařízení s ohodnocením jednotlivých charakteristik změny podle písm. a) - f) tohoto odstavce. Toto odborné -2-
posouzení změny je součástí Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti typu C dle bodu 7 tohoto článku. Jak vyplývá z prohlášení typu C vlastní hodnocení má formu tabulky, ve které bude každá charakteristika změny uvedená pod písmeny a) - f) výše uvedeného článku nařízení ohodnocena váhou od 0 do 1 („váha významnosti“). Nulová váha významnosti značí, že uvedená charakteristika má na celkovou významnost změny nulový vliv, hodnota váhy významnosti 1 značí, že tato charakteristika má na významnost změny vysoký vliv. Tabulka musí rovněž obsahovat navrhovatelovo odůvodnění/relevantnost přiřazené váhy významnosti každé charakteristiky. Celková váha významnosti změny je rovna součtu vah významnosti jednotlivých charakteristik změny. V příloze 7 je uvedena tabulka doporučených stupňů významnosti jednotlivých charakteristik a) - f). 10.
Zpracovatel – je oprávněná úřední osoba určená vedoucím zaměstnancem útvaru Drážního úřadu, do jehož kompetence na základě Organizačního řádu spadá zpracování vyřizujícího dokumentu podání, případně vedení správního řízení ve věci žádosti o schválení změny1. Do jeho kompetence rovněž spadá posouzení správnosti navrhovatelovy volby kategorie předmětné změny železničního systému dle čl. 4 tohoto opatření. vyhodnocením dokumentu Prohlášení navrhovatele viz čl. 7.
11.
Hodnotitel - oprávněná úřední osoba určená ředitelem Drážního úřadu prověřující u změn železničního systému, zda předložená ZPB je dokladem splňujícím podmínky nařízení a vypracovává stanovisko k předložené ZPB pro zpracovatele2.
12.
Subjekt pro posuzování – je takový subjekt, který byl podle čl. 7 nařízení a)
akreditován vnitrostátním akreditačním orgánem (ČIA) nebo
b)
uznán uznávacím subjektem (Drážní úřad),
v obou případech za použití kritérií definovaných v Příloze II nařízení. 13.
Podání - žádost o schválení změny železničního systému, - oznámení o změně železničního systému (týká se to zejména povinnosti provozovatele dráhy (IM) podle § 23a odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách v aktuálním znění (dále jen „zákon o dráhách“) oznámit Drážnímu úřadu změny údajů, které předložil v žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, a povinnosti dopravce (RU) podle § 34h odst. 6 zákona dráhách oznámit Drážnímu úřadu změny údajů, které předložil při podání žádosti o vydání osvědčení dopravce).
1 2
za schválení změny se považuje i vydání kolaudačního souhlasu. Hodnotitel neprověřuje, neposuzuje ani neeviduje dokumenty Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti konstatující, že změna železničního systému nemá dopad na bezpečnost, provozní postupy či postupy údržby nebo že změna, která má dopad na bezpečnost, není na základě vyhodnocení podle čl. 4, odst. 2 nařízení významná. Hodnocení těchto Prohlášení je plně v kompetenci zpracovatele. -3-
Část II. Aplikace nařízení navrhovatelem Čl. 3 Základní ustanovení 1.
Aby mohl navrhovatel vyhodnotit, zda se jedná ve smyslu nařízení o změnu významnou či nikoli, musí k dosažení přijatelného výsledku použít společnou bezpečnostní metodu (CSM) popsanou v nařízení. Z toho vyplývá, že jakýkoli subjekt pohybující se v železničním sektoru je automaticky povinen integrovat aplikaci nařízení do svých vnitřních předpisů. Toto se týká ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) čl. 3 zejména provozovatelů infrastruktury, železničních podniků a subjektů odpovědných za údržbu, které mají na základě zavedeného Systému řízení bezpečnosti (Safety Management System – SMS) vydané Drážním úřadem bezpečnostní autorizaci(RUs)/osvědčení(IMs)/uznání(ECMs). Tato aplikace CSM musí být zcela automatická a nezávislá na povinnosti dodat důkazy o tomto hodnocení regulačním či bezpečnostním orgánům. Subjekty musí mít systém bezpečnosti dle nařízení zavedený a být vždy připraveny doložit důkazní materiál o aplikaci nařízení v případě kontroly či požadavků regulačních či bezpečnostních orgánů, jakým způsobem bylo dosaženo konkrétních závěrů týkajících se bezpečnosti každé změny železničního systému. Toto se týká technických, provozních či organizačních změn. Čl. 4 Kategorie změn železničního systému
1.
Z hlediska bezpečnosti lze rozdělit změny do následujících kategorií: a) Organizační změny, které nemají dopad na provozní postupy či postupy údržby Navrhovatel je zodpovědný za dokumentaci těchto změn, včetně odůvodnění, proč změna nemá dopad na provozní postupy nebo postupy údržby. V rámci oznamovací povinnosti nebo v souvislosti s žádostí o schválení změny železničního systému předkládá navrhovatel Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti (typ A) konstatující, že změna železničního systému nemá dopad na provozní postupy či postupy údržby b) Změny, které nemají dopad na bezpečnost Navrhovatel je zodpovědný za dokumentaci těchto změn, včetně odůvodnění, proč změna nemá dopad na bezpečnost. V rámci oznamovací povinnosti nebo v souvislosti s žádostí o schválení změny železničního systému předkládá navrhovatel Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti (typ B) konstatující, že změna železničního systému nemá dopad na bezpečnost. c) Změny, které mají dopad na bezpečnost ca) Nevýznamné změny Nevýznamnou změnou je taková změna, u které navrhovatel pomocí Odborného posouzení změny na základě procesu řízení rizik doloží, že celková váha významnosti změny zjištěná při vypracování odborného posouzení je nižší než jedna. Navrhovatel přitom rozhoduje podle charakteristik změny uvedených -4-
v článku 4 odstavci 2 nařízení. V rámci oznamovací povinnosti nebo v souvislosti s žádostí o schválení změny železničního systému předkládá navrhovatel. Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti (typ C), že změna, která má dopad na bezpečnost, není na základě vyhodnocení podle čl. 4, odst. 2 nařízení významná. V takovém případě obsahuje Prohlášení Odborné posouzení změny cb) Významné změny Významnými změnami jsou všechny ostatní změny a je na ně nutné aplikovat úplný proces řízení rizik, včetně posouzení subjektem pro posuzování. Subjekt pro posuzování uvede závěry z posouzení do ZPB, kterou navrhovatel přiloží k Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti (typ D). Za výběr vhodného akreditovaného/uznaného subjektu pro posuzování bezpečnosti, tzn. splňujícího kritéria Přílohy II nařízení je zcela odpovědný navrhovatel. V některých případech může v sobě změna železničního systému obsahovat ve smyslu čl. 4 nařízení větší množství dílčích změn zařazených navrhovatelem do různých kategorií (změny nemající dopad na bezpečnost, změny mající dopad na bezpečnost významné/nevýznamné). Aby nedocházelo ke zbytečnému navyšování dokladujících dokumentů, akceptuje Drážní úřad možnost, že v případě, kdy celková změna kromě dílčích nevýznamných změn zahrnuje alespoň jednu dílčí významnou změnu, může nezávislý subjekt pro posuzování do své ZPB zahrnout a posoudit i všechny ostatní změny vyhodnocené navrhovatelem jako nevýznamné a tedy nepodléhající procesu řízení rizik dle Přílohy I nařízení. V takovém případě, již nemusí navrhovatel deklarovat změny, které nemají dopad na bezpečnost, resp. mají dopad na bezpečnost, ale jsou nevýznamné, dalšími výše uvedenými formami Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti. Čl. 5 Výjimky, kdy se nařízení neaplikuje 1.
Nařízení není třeba aplikovat v případě, že systém, resp. jeho změny byly ke dni vstupu nařízení v účinnost, tj. ke dni 21. května 2015 v pokročilé fázi vývoje. V takovém případě se použijí ustanovení nařízení ES č. 352/2009. Tato povinnost však nevzniká, jestliže systém, resp. jeho změny byly v pokročilé fázi vývoje již ke dni vstupu nařízení ES č. 352/2009 v platnost, tj. ke dni 19. května 2009. Při uplatnění výše uvedených výjimek je navrhovatel povinen doložit splnění podmínek pokročilé fáze vývoje. Část III. Aplikace nařízení pracovníky Drážního úřadu Čl. 6 Postup při zpracování podání týkajících se změn železničního systému
1.
Zpracovatel po obdržení žádosti o schválení změny resp. oznámení o změně železničního systému postupuje standardním způsobem. To znamená, že posuzuje předložené doklady a dále zjišťuje (pokud se na změnu nevztahuje výjimka podle čl. 5 tohoto opatření), zda-li je součástí předložených dokladů jedno z výše uvedených typů Prohlášení navrhovatele o bezpečnosti, dále jen PNB. Jaký typ PNB navrhovatel musí přiložit je popsáno v čl.4 tohoto opatření. Zpracovatel tento dokument prověřuje a to jak z hlediska jeho fyzické přítomnosti v předané dokumentaci, tak z hlediska jeho obsahu ve vztahu ke kategorii změny železničního systému. Znamená to, že pokud např. navrhovatel doloží k žádosti o schválení změny resp. k oznámení změny železničního systému PNB vztahující se ke změně kategorie a) resp. b), má zpracovatel právo nesouhlasit s takovým hodnocením -5-
bezpečnosti a požadovat po navrhovateli PNB dokládající bezpečnost změny kategorie ca) resp. cb) ve smyslu výše uvedeného čl. 4. 2.
Zda je některé z výše uvedených typů PNB pro kategorii změn železničního systému dle čl. 4 tohoto opatření pro schvalovací řízení akceptovatelný, rozhoduje zpracovatel.
3.
Pokud se podání týká významné změny železničního systému (přílohou PNB musí být ZPB), pak: 3.1 Hodnotitel prověří ZPB subjektu pro posuzování a vypracuje stanovisko. 3.2 Stanovisko hodnotitele slouží zpracovateli jako podklad pro další postup. 3.3 Pokud závěr hodnotitele je, že podklady nejsou úplné, případně zpracovatel zjistí, že ZPB není předložena (přestože předložena být měla), pak zpracovatel dále postupuje dle ustanovení správního řádu, tj. přeruší předmětné řízení3, a žadatele vyzve k doplnění podkladů určených hodnotitelem ve svém stanovisku, resp. k doplnění podkladů, jejichž absenci zjistil zpracovatel při posuzování předložených podkladů k žádosti. 3.4 I v případě neúplných podkladů k vydání kolaudačního souhlasu podle § 122 stavebního zákona (za předpokladu, že nebylo vydáno povolení uvedení do provozu podle § 49b zákona o dráhách) stanoví zpracovatel termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky podle § 122 odst. 2 stavebního zákona. Jelikož však neúplné podklady lze považovat za závadu bránící bezpečnému užívání stavby, bude zpracovatel po výkonu závěrečné kontrolní prohlídky postupovat v souladu s § 122 odst. 3 stavebního zákona.
4.
V případě, že není postup navrhovatele akceptován zpracovatelem popř. hodnotitelem, vyzve zpracovatel navrhovatele k doplnění předané dokumentace. Část IV. Závěrečná ustanovení
1.
Ustanovení správního řádu a postupy uvádění staveb a zařízení do provozu podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto metodickým pokynem dotčeny.
2.
Tímto metodickým pokynem se ruší „Metodický pokyn pro uplatňování nařízení komise (ES) č. 352/2009 o přijetí společné bezpečnostní metody pro hodnocení a posuzování rizik“ ze dne 13. března 2014..
3.
Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dne 21. května 2015.
V Praze dne 17. února 2015
Ing. Jiří Kolář, Ph.D. ředitel Drážního úřadu
3
Netýká se sekce stavební v případě vydání kolaudačního souhlasu. -6-
