14.2. Pracovní rehabilitace Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené jako součást motivace

OBSAH OBSAH........................................................................................................................3 0. Úvod .......................................................................................................................5 1. Charakteristika mentálního postižení .....................................................................6 2. Snaha o integraci ...................................................................................................7 3. Právo lidí s mentálním postižením na práci ............................................................7 4. Klasifikace mentální retardace ...............................................................................9 4.1. Lehká mentální retardace (IQ 69 - 50) .............................................................9 4.2. Středně těžká mentální retardace (IQ 49 - 35)...............................................10 4.3. Těžká mentální retardace (IQ 34 - 20) ...........................................................11 4.4. Hluboká mentální retardace (IQ 19 - 0)..........................................................11 4.5. Jiná mentální retardace .................................................................................12 4.6. Nespecifikovaná mentální retardace..............................................................12 5. Psychické vlastnosti lidí s mentálním postižením – .............................................13 snižující možnosti jejich pracovního uplatnění .....................................................13 5.1. Porucha myšlení ............................................................................................13 5.2. Postižení řeči .................................................................................................13 5.3. Omezená schopnost učení ............................................................................13 5.4. Emoční prožívání ...........................................................................................14 5.5. Odlišnost motivace a stimulace poznávání ....................................................14 5.6. Nápadnosti v chování ....................................................................................15 5.7. Sebehodnocení a seberealizace....................................................................15 6. Vzdělavatelnost jako předpoklad zaměstnatelnosti ..............................................15 7. Další faktory komplikující pracovní zařazení ........................................................16 8. Příprava občanů s mentálním postižením na budoucí povolání ...........................17 8.1. Zvláštní škola.................................................................................................17 8.2. Pomocná škola ..............................................................................................18 8.3. Praktická škola...............................................................................................18 8.4. Odborné učiliště.............................................................................................19 8.5. Úloha speciálně pedagogické poradny ..........................................................20 9. Předpracovní příprava ..........................................................................................21 10. Tranzitní program ...............................................................................................21 11. Pracovní uplatnění mentálně postižených .........................................................23 12. Možnosti zaměstnávání občanů s mentálním postižením ..................................24 12.1. Podporované zaměstnávání .........................................................................24 12. 1. 1. Charakteristika podporovaného zaměstnávání ...................................24 12. 1. 2. Znaky podporovaného zaměstnávání .................................................24 12. 1. 3. Cílová skupina.....................................................................................25 12. 1. 3. Pracovní asistence ..............................................................................25 12. 1. 7. Podporované zaměstnávání v praxi ....................................................26 12. 1. 8. Pomoc uživateli služby i zaměstnavateli .............................................27 12.2. Chráněná pracoviště.....................................................................................28 12.3. Chráněné dílny .............................................................................................30 12.4. Pracovně - tréninkový program.....................................................................31 12.5. Rehabilitační dílny.........................................................................................32 12.6. Camphill........................................................................................................32 13. Okolnosti ztěžující zaměstnávání mentálně postižených ...................................34 14. Právní hledisko zaměstnávání mentálně postižených ........................................34 14.1. Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat zdravotně postižené......................35

3

14.2. Pracovní rehabilitace ....................................................................................35 14.3. Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené jako součást motivace ...................................................................................................36 14. 3. 1. Slevy na dani.......................................................................................36 14. 3. 2. Příspěvky ÚP.......................................................................................36 15. Akce cihla ...........................................................................................................39 16. Mezinárodní projekty ..........................................................................................40 16.1. Equal.............................................................................................................40 16.2. Phare ............................................................................................................42 16. 2. 1. Palmif ...................................................................................................43 16. 2. 1. 1. Ověření komplexu služeb podporovaného zaměstnávání v ČR ...43 16. 2. 2. Projekt Vlaštovky..................................................................................44 16.3. Leonardo da Vinci .........................................................................................45 16. 3. 1. QUIP ....................................................................................................45 16. 3. 2. Stepping stones....................................................................................46 17. Organizace zastřešující zaměstnávání MP v ČR ..............................................46 17.1. DOBROMYSL...............................................................................................46 17.2. SPMP............................................................................................................47 17.3. Česká unie pro podporované zaměstnávání.................................................47 17.4. NRZP ............................................................................................................47 17.5. QUIP – Společnost pro změnu .....................................................................48 18. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................49 18.1. Kvalitativní výzkum .......................................................................................49 18. 1. 1. Metodika..............................................................................................49 18. 1. 1. 1. Dotazník.......................................................................................50 18. 1. 1. 2. Emailové kontakty........................................................................51 18. 1. 1. 3. Telefonické rozhovory..................................................................53 18. 1. 1. 4. Osobní rozhovory ........................................................................53 18. 1. 2. Charakter sledovaného souboru .........................................................54 18. 1. 3. Výběr a vyhledávání respondentů .......................................................54 18. 1. 4. Zpracování a vyhodnocení dat z dotazníku.........................................56 18. 1. 4. 1. Faktografické údaje ......................................................................56 18. 1. 4. 2. Zkušenosti z podporovaného zaměstnávání ................................59 18. 1. 4. 3. Získané kontakty na chráněné pracovní dílny a pracovní místa ...64 18. 1. 5. Zmapování moravskoslezského a olomouckého kraje .......................67 18. 1. 5. 1. Moravskoslezský kraj....................................................................67 18. 1. 5. 2. Olomoucký kraj .............................................................................68 18. 1. 6. Výsledky a diskuse..............................................................................69 18.2. Projekt WWW stránek..................................................................................72 18. 2. 1. Obecné informace o možnostech zaměstnávání MP ...........................73 18. 2. 2. Umístění dotazníku ..............................................................................73 18. 2. 3. Odkazy na vlastní vytvořené databáze.................................................74 18. 2. 4. Odkazy na vyhledávače MPSV a MŠMT..............................................75 18. 2. 5. Odkazy na organizace zabývající se problematikou osob s MP...........75 19. Závěr ..................................................................................................................76 20. Použitá literatura ................................................................................................77 21. Přílohy ................................................................................................................83

4

0. ÚVOD „Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jak se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy…“ Adrian D. Ward Mezinárodní liga společnosti pro osoby s mentálním postižením Ve světě spěchajícím kupředu s novými technologiemi, novými konflikty a ekologickými pastmi, jež jsme na sebe společně připravili, přežijí jen ti nejsilnější jedinci – tak jsme pochopili základ evoluční teorie. Kolik z nás je však opravdu silnými a nakolik je tento pojem relativní? Můžeme přehlížet slabší, postavit je na okraj společenského života, jen proto, že se cítíme být silnějšími? Kolik takových slabších nakonec bude? Pokusy o vytvoření elitní společnosti již v minulosti ztroskotaly… Teď máme příležitost přežít společně, pokud využijeme svého potenciálu a naučíme i ty slabší býti silnějšími. S naší pomocí se mohou naučit starat sami o sebe, „nebýt závislý“ tak pro ně může znamenat „být užitečný“. Tak jak to zní vašim uším? Příliš poeticky? Ano proces to může být dlouhý, ale ne věčný, tak jako je věčné přehlížení a ubírání společenských příležitostí i sil… Jednou ze skupin lidí, kteří pro své omezené možnosti nemohou vést život podobný představám jiných, jsou lidé s mentálním handicapem a ve své diplomové práci se zabývám možnostmi zaměstnávání takto postižených. Dalo by se říci, že zaměstnání jednotlivce s mentálním postižením je až poslední fází, předchází dlouhodobý proces výchovy, učení sebeobsluze, samostatnosti, schopnostem zvládat vlastní bydlení, domácnost, cestování dopravními prostředky, pochopení základních pravidel etikety a společenských norem atd. Služby podporovaného zaměstnávání, chráněných

pracovišť

či dílen a realizace tranzitních programů umožňují začlenění do

pracovního procesu v určitém rozsahu i této skupině postižených. Existuje však řada faktorů (např. těžké postižení), které jejich pracovní umístění ztěžují nebo mohou i znemožnit. Nalézáním pracovních příležitostí, předpracovní přípravou, prostředky i komplikacemi zaměstnávání lidí s mentální retardací, ale také právní stránkou zaměstnávání lidí se zdravotním postižením se zabývám ve své diplomové práci. Součástí diplomové práce je také vytvoření www prezentace k dané problematice. Její informační náplň by měla přispět k orientaci ve službách a prostředcích, které jsou mentálně postiženým k dispozici - pro ně samotné, pro pomáhající pracovníky i veřejnost.

5

1. CHARAKTERISTIKA MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ Lidé s mentálním postižením tvoří specifickou skupinu mezi zdravotně postiženými občany a představují mezi nimi jednu z nejpočetnějších skupin. Rozdíly v mentální úrovni jednotlivců s mentální retardací jsou větší než rozdíly mezi nepostiženou populací.

Mezi osoby s mentálním postižením patří jak lidé

s lehkou mentální retardací, z nichž mnozí dokončí školu, vyučí se učebnímu oboru a nezřídka si založí i vlastní rodinu, tak i lidé s hlubokým postižením, kteří jsou sotva schopni sebeobsluhy a samostatného pohybu a jsou tudíž odkázáni na cizí pomoc. „Mentální

retardace

je

souhrnné

označení

vrozeného

postižení

rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Můžeme ji definovat jako neschopnost jedince dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože byl k tomu výchovně stimulován.“ (Vágnerová, 2003, str. 17) Příčinou mentální retardace je porucha CNS, hranicí mentální defektivity je IQ 70. (Vágnerová,1999) Mentální retardace může však být i získaná (po 2.roce života), tzv. demence, jde o proces zastavení, rozpadu normálního intelektového vývoje vlivem poruchy, úrazu či nemoci – nejčastější příčiny jsou zánět mozku (encephalitis), zánět mozkových blan (meningitis), úrazy mozku, intoxikace, degenerační onemocnění mozku, duševní poruchy. „Porucha může mít progresivní tendenci nebo se může zastavit a nevede k dalšímu zhoršení stavu“. (Pipeková, 1998, str.172) Objevují se i jedinci vykazující projevy shodné s mentální retardací, ale příčinu nacházíme v oblasti výchovné či sociální. (Kubíče, Kubíčová, 1997) Důvodem bývá obvykle zanedbání péče o dítě, málo stimulující či nevhodné prostředí výchovy, nevěnování pozornosti důležitým vývojovým aspektům - jde o zdánlivou mentální retardaci, tzv. pseudooligofrenii. Při včasném zásahu, změně sociálního prostředí, vhodném výchovném a vzdělávacím působení může dojít ke zlepšení stavu a přiblížení na normální úroveň rozumových schopností.

6

Představy ostatních lidí o mentálně postižených jsou však velmi nejasné a doprovází je předsudky a často neopodstatněné obavy. „Stále se ještě někteří lidé domnívají, že všichni postižení by měli být umístěni do specializovaných zařízení, aby nebyli ostatním - dosud zdravým - na očích“. (Švarcová, 2000, str. 11)

2. SNAHA O INTEGRACI V současné době se však stále častěji setkáváme také s jiným pohledem na tuto problematiku, a tím je snaha o integraci lidí s postižením. „Integrace představuje postoj společnosti k handicapovaným občanům, který je neodmítá, nesegreguje, ale naopak se snaží vytvářet optimální podmínky pro jejich začlenění do společenského života“. (Švarcová, 2000, str. 12) Integrace představuje především snahu o normalizaci a humanizaci. Normalizací rozumíme umožnit lidem s postižením žít pokud možno normálním životem, tj

žít v rodině, navštěvovat školu, věnovat se svým zájmům a sportu,

připravovat se na určité profesní uplatnění a v dospělosti si najít zaměstnání odpovídající jeho schopnostem. Humanizace

znamená

respektovat

handicapované

spoluobčany

jako

rovnoprávné členy a poskytnout jim potřebnou péči. Projevuje se postojích k těmto lidem, ale především v jednání a zacházení s nimi. (Švarcová, 2000, str. 12 - 13 ) „Mentální postižení není svou povahou absolutní, nýbrž relativní vůči očekávání hodnot a výkonu u skupiny, resp. společnosti, ke které člověk přísluší.“ (Dörner a Plog, 1999 )

3. PRÁVO LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA PRÁCI (Švarcová, 2000, str. 14 - 18)

Lidé s mentálním handicapem mají stejná lidská práva jako jiné skupiny lidí ať už zdravých či postižených, tak jak jsou deklarována v Listině základních práv a svobod ČR (1993) či v mezinárodním dokumentu Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté po 2. sv. válce OSN. Mají tedy právo i na přijatelné vzdělání a právo pracovat.

7

Hlas volání po uznání práv mentálně postižených se objevil v 60. letech minulého

století,

kdy

byla

ustavena

Evropská

liga

společností

mentálně

handicapovaných. Za svůj cíl si formulovala hájit zájmy mentálně handicapovaných bez ohledu na národnost, rasu či přesvědčení a hlavní snahou bylo zabezpečit péči v oblasti léčebné, bytové, vzdělávací, přípravy na povolání, zaměstnání a sociálních služeb. Důležitým požadavkem bylo, aby společnost poskytovala potřebné služby mentálně postiženým nikoli na bázi dobročinnosti ale na základě jejich práv. V r. 1961 byla přijata Evropská sociální charta upozorňující na postižené osoby jako nositele lidských práv. Vyznívá zde snaha uplatnit práva tělesně nebo mentálně handicapovaných osob na odbornou přípravu na povolání a rehabilitaci. Z jejího konceptu vyplývá požadavek na budování speciálních vzdělávacích zařízení pro lidi s postižením a potřeba přijmout přijatelná opatření pro zaměstnávání těchto osob, uvádí např. specializované umísťovací služby, chráněné zaměstnání, podpůrná opatření pro zaměstnavatele přijímajícího do zaměstnání osoby s postižením. (In Sborník mezinárodní konference K97, 1998)

Deklarace o právech mentálně postižených osob byla vyhlášena na Valném shromáždění OSN v prosinci 1971. Zhruba ve stejné době se ve Švédsku zaktivizovala skupina mladých lidí s mentálním postižením, aby hájili svá práva, mohli se zabývat řešením záležitostí bezprostředně se týkajících jich samotných. Organizováním podobných skupin sebeobhájců se často zabývali odborní pracovníci nebo dobrovolníci respektující právo lidí s mentálním handicapem na jejich vlastní názor a rozhodnutí. V roce 1993 byla OSN schválena Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Jak uvádí Švarcová, „nemají tato pravidla platnost mezinárodního práva, představují však politický a morální závazek států podnikat akce pro vyrovnání příležitostí lidí se zdravotním postižením“. (2000, str. 17) U nás výše zmíněná pravidla vydalo Sdružení zdravotně postižených v ČR v roce 1997. V září 1997 se v Praze také konala mezinárodní konference K 97 „Lidská práva pro osoby s mentálním postižením“. 8

4. KLASIFIKACE MENTÁLNÍ RETARDACE Od roku 1992 vstoupila v platnost 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí zpracovaná WHO (Světovou zdravotnickou organizací) v Ženevě, která rozděluje mentální retardaci do 6 základních kategorií: -

Lehká mentální retardace (dříve debilita)

-

Středně těžká mentální retardace (dříve imbecilita)

-

Těžká mentální retardace

-

Hluboká mentální retardace (dříve idiocie)

-

Jiná mentální retardace

-

Nespecifikovaná mentální retardace

4.1. Lehká mentální retardace (IQ 69 - 50) Lidé s tímto stupněm postižení jsou schopni: -

užívat řeč v běžném životě (i když její osvojení je opožděné),

-

zvládnout sebeobsluhu,

-

vykonávat domácí práce,

-

dosáhnout určitého stupně samostatnosti,

-

učit se.

Stupeň uvažování odpovídá úrovni dětí středního školního věku, tj. respektují některá pravidla logiky, ale nesou

schopni uvažovat abstraktně, užívají jen

konkrétních označení. (Vágnerová, 1999) Do 3 let se projeví jen lehké opoždění nebo zpomalení psychomotorického vývoje, nápadněji působí problémy mezi 3 – 6 rokem odrážející se v malé slovní zásobě, opožděném vývoji řeči, stereotypu ve hře, nedostatku zvídavosti, vadách řeči. (Pipeková, 1998) Hlavní potíže se objevují při teoretické práci ve škole, často se lehce mentálně postižené děti potýkají se specifickými poruchami – problémy se čtením a psaním. Většinu jedinců s lehkou mentální retardací je možné zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti, včetně práce manuální.

9

V sociální oblasti nemusí lehký stupeň mentální retardace působit závažnější problémy, pokud postižený není zároveň také emočně a sociálně nezralý – pak může mít problémy se vyrovnat s požadavky manželství a výchovy dětí, problémy udržet si ekonomické zajištění (zaměstnání, bydlení aj.). Přidruženými chorobnými stavy u lehkého mentálního postižení mohou být např. epilepsie, autismus, poruchy chování a tělesné postižení. (Švarcová, 2000) Dříve byl tento stupeň mentálního postižení diagnostikován jako lehká oligofrenie či debilita.

4.2. Středně těžká mentální retardace (IQ 49 - 35) U jedinců zařazených do této kategorie je opožděn rozvoj chápání a užívání řeči, a dále omezena schopnost sebeobsluhy a zručnost. (Švarcová, 2000) Uvažování středně těžce mentálně postiženého lze přirovnat ke stupni myšlení předškolního dítěte. Verbální projev bývá chudý, agramatický. Učí se mechanicky na praktické

úrovni,

což

znamená,

že

ne

vždy

respektují

pravidla

logiky.

K zapamatování čehokoliv je třeba četnosti opakování. (Vágnerová,1999) Pod vytrvalým pedagogickým vedením jsou středně těžce mentálně postižení schopni si osvojit základy čtení, psaní a počítání. Ve schopnostech středně retardovaných se však vyskytují značné výkyvy: někteří jedinci jsou celkem zruční, ale mají omezené verbální schopnosti, zatímco jiní jsou značně neobratní, ale v sociální interakci a jednoduché konverzaci si lépe poradí. Někteří se nenaučí mluvit vůbec, přesto však mohou porozumět jednoduchým instrukcím, a dokáží nahradit řečové dorozumívání gestikulací a nonverbální komunikací. (Švarcová, 2000) Jsou schopni si osvojit běžné návyky a získat základní dovednosti (především v sebeobsluze). V dospělosti mohou vykonávat jednoduché pracovní úkony, pokud nevyžadují přesnost a rychlost - musí mít však zajištěn odborný dohled. (Vágnerová, 2003)

10

U tohoto stupně mentálního postižení se vyskytují často doprovodné poruchy jako autismus či jiné pervazivní vývojové poruchy, zpravidla bývají mobilní (mohou chodit bez pomoci), ale tělesná postižení a neurologická onemocnění (zejména epilepsie) nejsou výjimkou. (Švarcová, 2000) V minulosti byl tento stupeň mentálního postižení označován jako středně těžká oligofrenie či imbecilita.

4.3. Těžká mentální retardace (IQ 34 - 20) Klinický obraz této kategorie postižených je v mnohém podobný předchozímu stupni postižení, snížená úroveň schopností je však výraznější. Ve většině případů se k těžkému mentálnímu postižení přidává značná porucha motoriky a přidružené vady (smyslové aj.), jde tedy o postižení kombinované. (Švarcová, 2000) Takto postižení chápou základní souvislosti a vztahy, osvojení řeči je však obtížné, obvykle používají jen několik slov – generalizovaně a se špatnou artikulací. Učení je značně omezeno, výsledkem je i poté zvládnutí jen základní sebeobsluhy a vykonávání některých činností na pokyn či příkaz. (Vágnerová, 1999) Těžce mentálně postižení jsou závislí na péči druhých. (Vágnerová, 2003) Přesto zkušenosti ukazují, že včasná kvalifikovaná rehabilitační, výchovná a vzdělávací péče přispívá k rozvoji motoriky, rozumových schopností, komunikace a zlepšení kvality jejich života. (Švarcová, 2000) Diagnóza těžké mentální retardace zahrnuje těžkou oligofrenii.

4.4. Hluboká mentální retardace (IQ 19 - 0) Většinou je tento stupeň retardace doprovázen pohybovým defektem, bývají imobilní či výrazně omezeni v pohybu, přidávají se epilepsie, poškození zraku a sluchu, nejtěžší formy pervazivních vývojových poruch (atypický autismus).

11

Mají velmi omezenou nebo nulovou schopnost pečovat o své základní potřeby, objevuje se inkontinence, chápání se omezuje na vyhovění jednoduchým požadavkům. (Švarcová, 2000) Artikulovaná řeč není zvládnuta, postižení dovedou rozeznat známe a neznámé podněty a na ně reagovat libostí či nelibostí. Poznávací schopnosti se na tomto stupni dále příliš nerozvíjí. (Vágnerová,1999) Při vhodném vedení lze dosáhnout nejzákladnějších prostorově orientačních dovedností a malým dílem sebeobslužných úkonů. (Švarcová, 2000) Jedinci s tímto stupněm postižení jsou komplexně závislí na péči jiných lidí, obvykle bývají umísťováni do ústavů sociální péče. (Vágnerová, 2003) Tato diagnóza bývala označována jako hluboká oligofrenie či idiocie.

4.5. Jiná mentální retardace Použití této kategorie souvisí s nesnadností či nemožností určení stupně intelektové retardace. Obvykle je důvodem přidružené těžké senzorické (nemluvící, neslyšící, nevidomí jedinci) nebo somatické poškození, výrazné poruchy chování, artismus. (Švarcová, 2000)

4.6. Nespecifikovaná mentální retardace Zařazení do této kategorie nastává v případech, kdy není dostatek informací k zařazení jedince do jedné z výše zmíněných kategorií, přestože mentální retardace je prokázána. (Švarcová, 2000)

12

5. PSYCHICKÉ VLASTNOSTI LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM – SNIŽUJÍCÍ MOŽNOSTI JEJICH PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ (Vágnerová, 2003, str. 28 - 35)

5.1. Porucha myšlení Úroveň myšlení mentálně postižených může dospět nanejvýš do fáze konkrétních logických operací, a to u jedinců s lehkým mentálním postižením. Jejich uvažování bude vždy svázáno s realitou, s konkrétní situací, jelikož se nedokáží odpoutat od vlastních pocitů a svého pohledu, které do určité míry zkreslují jejich poznávání. Myšlení mentálně postiženého charakterizuje značná stereotypnost a rigidita (ulpívání na určitém způsobu řešení), absence nadhledu se pak projeví sníženou kritičností a vysokou sugestibilitou. Ulpívavostí se brání novým, jim nesrozumitelným podnětům, v řešení problémů jsou pasivní, rezignují na ně nebo očekávají pomoc druhých lidí.

5.2. Postižení řeči Řeč mentálně postižených je nápadná především jednoduchostí vyjádření a nepřesnou výslovností (buď z důvodu nedostatků v motorické koordinaci mluvidel nebo zhoršené sluchové diferenciace). Vzhledem k omezenější slovní zásobě, mohou mít problém s pochopením celkového kontextu, složitější slovní obraty jako ironii, žert či metaforu nejsou schopni chápat vůbec. Jazyková necitlivost se projevuje četnými agramatismy v řeči.

5.3. Omezená schopnost učení Schopnost učení je omezena, nejen ve ztížené schopnosti porozumění, ale i vlivem nedostatků v koncentraci pozornosti. Učení je převážně mechanické, tj. asociační. Efektivitu učení mnohdy snižuje neochota těchto lidí se učit z důvodu rezignace na svůj další rozvoj.

13

5.4. Emoční prožívání V oblasti emočního prožívání mají lidé s mentálním postižením větší sklony k afektivním reakcím, mrzuté náladě a celkově se vyznačují zvýšenou dráždivostí. V uspokojování psychických potřeb jsou závislejší na okolí, mají však tendence k neodkladnému a okamžitému uspokojení nastálé potřeby. Velice výrazná je u mentálně postižených potřeba citové jistoty a bezpečí, odráží se v potřebě trvalého citového vztahu s blízkým člověkem, stabilního prostředí, v němž mentálně postižený žije. Emoční opora je zdrojem rovnováhy, která je narušována obtížnějším porozuměním okolnímu světu. Potřeba citové jistoty se v dospělosti projevuje přetrvávající infantilitou

–

nenastává klasická pubertální změna citových vazeb a postojů k jednotlivým členům rodiny. V tomto směru nedojde nikdy k úplnému osamostatnění, tito jedinci zůstávají fixováni na rodinu a osoby jim blízké.

5.5. Odlišnost motivace a stimulace poznávání V oblasti učení mají mentálně postižení sklony k pohodlnosti, primárně jsou motivováni emočně či materiálně. Např. jsou ochotni se učit novým věcem za podpory člověka, k němuž mají pozitivní vztah (nezáleží na tom, co se učí, chtějí potvrdit náklonnost k dané osobě, potěšit svou snahou) nebo s příslibem odměny. Tendence porozumění nejbližšímu okolí však existuje, informace je třeba předávat v rozumné míře, v systému učení musí být jednoduchý řád

a musí

docházet k častému opakování. Míra stimulace by měla být přiměřená možnostem mentálně postiženého, příliš pestrý či nadměrný přísun podnětů by mohl způsobit až afektivní reakci (vztek, tendence vyhnout se nepříjemné situaci). Podobná reakce je projevem nezvládnuté situace, vysoké míry subjektivního zatížení – preferencí mentálně postižených je proto stereotypnější, jednodušší a jednoznačnější stimulace.

14

5.6. Nápadnosti v chování V

chování

k bezprostřednímu

osob

s mentálním

způsobu

postižením

reagování.

Mohou

je mít

rozpoznatelný problémy

sklon

s aplikací

společenských pravidel v nových situacích a za rozdílných okolností. Schopnost sebeovládání není natolik rozvinuta, což se projevuje zvýšenou tendencí k afektivním a impulzivním reakcím, v období adolescence až agresivnímu jednání. Příčinou mohou být zvýšené sociální požadavky kladené na dospělého jedince, negativní postoje okolí (ponižování, odmítání), omezení, jejichž smysl postiženému uniká,

ale v neposlední řadě má vliv také organické poškození mozku, které

dráždivost a sklon k impulzivním reakcím zvyšuje.

5.7. Sebehodnocení a seberealizace Sebehodnocení osob s mentální retardací je charakteristické nekritičností a sugestibilitou, jinak řečeno je zkreslené,

ovlivněné okolím, závislé na názorech

druhých lidí. Sebepojetí je rigidní, mentálně postižený člověk těžko odhaduje své nové možnosti, životním změnám neumí přizpůsobit své chování, tj. chová se stále stejně. Pokud spokojenost se sebou samým neodpovídá skutečnosti, v očích ostatních tak může snadno působit směšně. V oblasti seberealizace se spokojí s pozitivní reakcí ostatních lidí, kterou chápou jako potvrzení jejich vlastní hodnoty. Svou budoucnost neplánují z důvodu chybějícího hypotetického uvažování, žijí převážně v přítomnosti. Potlačená potřeba životní perspektivy

je výsledkem

obtížného chápání pojmu času a diferenciace minulosti, přítomnosti a budoucnosti. 6. VZDĚLAVATELNOST JAKO PŘEDPOKLAD ZAMĚSTNATELNOSTI Pokud chceme mluvit o možnostech zaměstnávání mentálně postižených, je třeba skupinu osob, které mohou být zaměstnatelné, zúžit na jednotlivce s lehkou mentální retardací. V některých případech by se mohlo podařit zaměstnat pracovní činností (např. v chráněné dílně) středně těžce mentálně postižené, avšak se zajištěním osobní asistence.

15

Vzdělavatelnost,

tedy

schopnost

učit

se,

je

hlavním

předpokladem

zaměstnatelnosti. Mentálně postižený musí splňovat určité předpoklady uchazeče o práci, tj. musí umět užívat řeč v běžných životních situacích, musí se naučit porozumět pracovním pokynům, pochopit náplň pracovní činnosti (i když to může déle trvat), dosáhnout určitého stupně samostatnosti, zvládnout sebeobsluhu. Měl by být schopen také učit se novým věcem potřebným k výkonu práce. V tomto směru i se zvládáním prvotních obtíží zařazení se do pracovního kolektivu pomůže osobní asistent, snahou však je, aby postižený dosáhl soběstačnosti při práci, dohled se omezil a větší důraz byl kladen spíše na poradenství. Takové podmínky

splňují

ve větší či menší míře lidé s lehkou mentální

retardací, částečně pak s retardací středně těžkou, jejich umístění je však již komplikované. V případech těžké a hluboké mentální retardace o možnosti pracovního zařazení uvažovat nemůžeme. 7. DALŠÍ FAKTORY KOMPLIKUJÍCÍ PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Jak uvádí Langer ve své typologii lehce mentálně postižených, nejčastěji vyskytující se typ těchto osob je také nejlépe pracovně zařaditelný. Mohou se vyučit na odborném učilišti či praktické škole a tak se při vhodném vedení i pracovně uplatnit. U tohoto typu je postižen pouze intelekt, sociální adaptabilita je v normálu (tj. jsou schopni akceptovat základní etické normy chování) a není zde postižena hrubá ani jemná motorika. Svou motoriku mohou tito lidé také postupně zlepšovat a při dobrých výchovných podmínkách mohou dosáhnout takové manuální zručnosti jako průměrný jedinec v populaci. (Langer, 1996, str. 197 - 203) Obtížněji zařaditelní jsou lehce mentálně postižení, u nichž je v defektu sociální adaptabilita (tj. mají poruchy chování, jsou nepřizpůsobiví, afektivní) nebo se přidává postižení motoriky (jemné, hrubé nebo celkové hybnosti) nebo smyslové postižení. Mohou se přidat také další poruchy CNS jako syndrom nepozornosti s hyperaktivitou (ADHD), specifické poruchy učení či epilepsie.

16

A v neposlední řadě ovlivní pracovní uplatnění také faktory jako pracovní spolehlivost, dochvilnost / nedochvilnost, stálost / nestálost, pracovní motivace, hodnotová orientace takto postižených. (Langer, 1996, str. 207)

8. PŘÍPRAVA OBČANŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ Proces vzdělávání mentálně postižených probíhá jinak než v běžné škole – vyžaduje speciální učební metody, vhodný výběr učiva a individuální přístup učitele, tyto nároky podmiňuje také snížení počtu žáků ve třídě. (Krejčířová, 2002) Stupně vzdělávání související s přípravou mentálně postižených na budoucí povolání (zák. 28/1984 Sb. o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol; část IV. Speciální školy) zahrnují zvláštní školu, pomocnou školu, praktickou školu

a odborné učiliště.

8.1. Zvláštní škola Podle §31 zák. 28/1984 Sb. je určena žákům s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole. Příprava na zvláštní škole je devítiletá. Jde o typ speciální školy, která vzdělává žáky se specifickými vzdělávacími potřebami - od neúspěšného žáka základní školy s podprůměrným intelektem až po děti mentálně postižené. Učební plán je volnější - dává možnost integrovat některé předměty do jednoho celku a umožnit tak komplexnější pohled na danou látku. V učebním plánu je zařazeno více hodin pracovního vyučování, logopedická péče a doplňovací hodina určená k doplnění či opakování učiva, které žáci nezvládli nebo s ním měli potíže. (Kubíče, Kubíčová, 1997) Celkově je výuka zaměřena více na praktickou stránku učiva, neocenitelnou úlohu má asistent učitele, který je v hodinách učiteli po ruce, individuálně se věnuje žákům a pomáhá jim zvládnout zadané úkoly přiměřeně jejich tempu.

17

8.2. Pomocná škola Podle § 33 zák. 28/1984 Sb. vychovává a vzdělává pomocná škola obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, avšak jsou schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání - zaměřené

především na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní

hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby. Pomocná škola má 10 ročníků. Pomocná škola má připravit žáky pro zapojení se do praktického života, důraz je kladen na výchovnou oblast, především na rozvoj smyslové, rozumové, pracovní složky. Žáci si osvojují základy vzdělání – trivium, absolvent pomocné školy by měl být schopen přečíst jednoduchý text, zvládnout přepis jednoduchého textu a základy počítání do 100. Zvýšená hodinová dotace pracovního vyučování umožňuje připravit žáky na systematickou práci, kterou později mohou vykonávat např. v chráněných dílnách. (Kubíče, Kubíčová, 1998) Součástí výuky v pomocné škole jsou nácviky sebeobsluhy, učení se pracím v domácnosti, pěstitelským pracím, práce s drobným materiálem, práce se dřevem a papírem, výtvarná výchova, práce v dílně, montážní a demontážní práce, péče o zevnějšek a okolní prostředí apod. (Švarcová, 1996) Žákům se závažným mentálním postižením, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní či pomocné škole, jsou určeny rehabilitační třídy pomocné školy. Zde si v přizpůsobených podmínkách osvojují alespoň základní znalosti, dovednosti a návyky k rozvoji jejich motoriky, nalezení vhodné formy komunikace s okolím a umožnění částečné soběstačnosti. (Krejčířová, 2002)

8.3. Praktická škola Podle § 32a zák. 28/1984 Sb. připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností, příprava trvá 1 - 3 roky. 3letá připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností se zaměřením odpovídajícím jednotlivým skupinám povolání

18

nebo se zaměřením na vedení

domácnosti; přednostně jsou přijímáni žáci, kteří ukončili zvláštní školu a žáci, kteří ukončili docházku v nižším než 9. ročníku zvláštní školy (jen v odůvodněných případech žáky, kteří neukončili úspěšně 9. roč. základní školy) 2letá

připravuje

žáky

pro

získání

základních

dovedností

pro

výkon

jednoduchých činností v oblastech praktického života. Mnohdy se uplatní v profesích, které trvale vykazují nedostatek pracovníků pro jednotvárnost a malou podnětnost vykonávaných činností, např. pomocný kuchař/ka, pomocný zdravotnický pracovník/ce, pomocný pracovník/ce v zahradnictví. (Švarcová, 1996)

1letá připravuje žáky pro výkon jednoduchých konkrétních činností (podle regionálních potřeb) a je určena také absolventům pomocných škol. Mentálně postižení s 1letou praktickou profesní přípravou zpravidla nacházejí uplatnění v chráněných pracovištích nebo také v zařízeních sociální péče (domovy důchodců, ÚSP), školství (mateřské, speciální školy) a zdravotnických zařízeních, kde mají pro lidi s těžším mentálním postižením pochopení a lépe s nimi komunikují. Nejčastěji vykonávají pomocné práce spojené s úklidem, pomoc ve školních či ústavních kuchyních, na zahradách apod. (Švarcová, 2000) Praktická škola s 2letou a 1letou p přípravou přijímá žáky, kteří splnili povinnou docházku na zvláštní nebo pomocné škole.

8.4. Odborné učiliště Podle § 32 zák. 28/1984 Sb. poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány. Připravuje tak pro výkon povolání odpovídajícímu příslušnému učebnímu oboru, příprava trvá 2 - 3 roky, ukončuje se závěrečnou zkouškou, dokladem o absolvování je výuční list. Odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami. Tato příprava trvá 1 rok, uskutečňuje se v samostatné třídě odborného učiliště a neukončuje se výučním listem, ale pouze vydáním vysvědčení. Na odborné učiliště mohou být přijati žáci, kteří ukončili 9. ročník zvláštní školy.

19

Odborná učiliště jsou zaměřena nejčastěji na řemeslnou výrobu (sklářství, strojní práce, keramická, kožedělná, dřevařská výroba), potravinářskou (cukrářská, pekařská práce), zemědělské, stavební práce (zedník, malíř, pokrývač, podlahář, zámečník), práce ve zdravotnictví apod. (Langer, 1996)

8.5. Úloha speciálně pedagogické poradny V oblasti profesní orientace a pracovního zařazení mládeže s mentálním postižením do povolání sehrává důležitou úlohu SPP (speciálně pedagogická poradna). Zabývá se především těmito okruhy činností (Langer, 1996, str.223 - 228): -

vypracování návrhu na správné zařazení do škol, učilišť a ústavů (tj. poradna průběžně sleduje žáky ve zvláštních školách, odborných učilištích prostřednictvím výchovných poradců, mistrů, učitelů; v úvahu bere také rodinnou anamnézu)

-

pomoc výchovným poradcům na školách při diagnostikování a výchovném vedení z hlediska profesní orientace

-

zpracování statistických údajů o osobách zařazených do různých povolání a jejich následné sledování z hlediska vhodnosti zařazení

-

plní náborové plány do odborných učilišť a do pomocných prací

-

spolupracují s výrobními podniky, dorostovými lékaři a odbory sociální péče

-

pořádají besedy s mistry a pracovníky přicházejícími do styku s mentálně postiženými

-

zjišťují pracovní náplň (profesiogramy) různých prací a oborů, které by mohly být vhodné také pro lidi s mentálním handicapem

-

vedou seznamy různých povolání jak pro normální, tak pro zdravotně postiženou mládež

-

ve spolupráci s výchovnými poradci provádí propagaci pracovních možností v podnicích a regionech

20

9. PŘEDPRACOVNÍ PŘÍPRAVA Zařazení mentálně postiženého člověka do pracovní činnosti předchází dlouhodobější příprava konkrétního uchazeče na práci, zaměřuje se především na následující oblasti:

-

mapování a stanovení cílů člověka s mentálním postižením

-

podpora volby a podporování klienta v jeho vlastním životě

-

zvýšení respektu

-

chráněné bydlení jako předstupeň pracovního uplatnění

-

posílení participace klienta v životě komunity

-

zvládání vlastní domácnosti a bydlení

-

hospodaření s penězi

-

orientace v čase a prostoru, v dopravních prostředcích a MHD

-

učení sebeobsluze

-

komunikační dovednosti

-

schopnost využití běžných i speciálních služeb

-

příprava na možnou krizovou situaci (modelové situace, spolupráce s policií)

-

organizace času

-

zařazení do tranzitního programu

(ÚSP Klíč, 2005, in: VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami)

10. TRANZITNÍ PROGRAM „Tranzitní program je určen pro budoucí absolventy pomocných, praktických aj. speciálních škol, u kterých je předpoklad, že budou po ukončení studia potřebovat individuální podporu, aby byli schopni si najít a udržet vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce.“ (Mesada Písek, 2005, dostupné z: http://www.mesada.org) Tranzit se zaměřuje na pracovní integraci, tj. podporuje samostatný způsob života lidí s mentálním handicapem. Pracovní integrace jim tak dává možnost stát se finančně nezávislým na svém okolí nebo alespoň být závislým v menší míře, z pohledu sociálního být přijat za platného člena komunity. (Máme otevřeno, 2004, dostupné z: http://www.mameotevreno.cz)

21

Cílem programu je pomoci při přechodu ze školy do práce mladým lidem s mentálním a kombinovaným postižením, jejichž věkový průměr je kolem 20 let. Po ukončení školy je pro tyto mladé lidi obtížné se pracovně zařadit - většinou odchází do stacionářů či ústavů nebo zůstávali doma (Spolu Olomouc, 2003, dostupné z: http://www.volny.cz/spolu).

„Základem tranzitního programu je individuální praxe na pracovištích běžných subjektů otevřeného trhu práce. Probíhá jednou až třikrát týdně za podpory pracovního asistenta - s cílem získat po ukončení školy odpovídající místo pro účastníka programu.“ (Valenta, Müller, 2003, str. 266) Praxe jsou bezplatné a žáci mohou praktikovat i ve více firmách. Pracovní asistent dohlíží na to, že práce bude odvedena v potřebné míře a kvalitě a v prvních fázích pomáhá mladému člověku s postižením adaptovat se na nové prostředí. (Spolu Olomouc, 2003, dostupné z:http://www.volny.cz/spolu) „Program také umožňuje získat znalosti a dovednosti, které jsou potřebné pro získání a udržení si práce v nechráněných podmínkách, tj. u běžných zaměstnavatelů.“ (Máme otevřeno, 2004, dostupné z: http://www.mameotevreno.cz) Účastník tranzitního programu se učí např. těmto dovednostem: 1. Vytipovat vhodné pracovní místo odpovídající jeho schopnostem 2. Vyhledat vytipované pracovní místo (v inzerátech, na internetových stránkách, úřadech práce aj.) a posoudit důvěryhodnost inzerátu 3. Umět odpovědět na inzerát, tj. - zatelefonovat na inzerát + získat informace ohledně nabízené práce - domluvit si schůzku 4. Napsat svůj životopis 5. Připravit se na pohovor se zaměstnavatelem 6. Získat základní znalosti pracovně-právních vztahů (např. co to je smlouva, pracovní náplň), ale také kam se obrátit v případě , že se mi práce nedaří, něčemu nerozumím apod. Pracovní asistent pomáhá MP v rámci tréninku pracovních dovedností zvládnout požadované úkoly, získat pracovní návyky a začlenit se do pracovního 22

kolektivu. Součástí nácviku dovedností spojených s prací je např. telefonování, dojíždění MHD, omlouvání se v případě nepřítomnosti na pracovišti, řešení krizových situací atd. (Mesada Písek, 2005, dostupné z: http://www.mesada.org)

11. PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH Mentálně postižený může vykonávat práci odpovídající jeho rozumové úrovni a schopnosti koncentrace pozornosti, tj. nejlépe se uplatní v oblastech, kde nejsou vyžadovány rychlé reakce a častá změna pracovních operací. Vhodné je prostředí s malým množstvím mentálně postiženému neznámých lidí. (Vágnerová, 1999) Okolo 87% lidí s mentální retardací je mírně postiženo, při přijímání nových informací a zvládání nových dovedností jsou pomalejší než je průměr, v dospělosti jsou však schopní uplatnit se v řadě zaměstnání. Mentálně postižení lidé potřebují delší čas ke zvládnutí úkolů s jejich prací spojených. V prvních dnech nebo týdnech v novém zaměstnání je zapotřebí věnovat těmto pracovníkům více času. Po zaškolení však efektivita práce lidí s mentálním postižením stoupá a po čase se produktivita vyrovná průměru. Navíc lidé s mentálním handicapem jsou typicky stálí pracovníci, nemění své zaměstnání. Odměňují své zaměstnavatele loajalitou a snaživostí, s docházkou jsou nadřízení

většinou

spokojeni.

(Společenství

Dobromysl,

2002,

dostupné

z:

http://www.dobromysl.cz)

Výhodou pro zaměstnavatele je, že mentálně postiženým stereotyp vyhovuje, mohou je tedy zaměstnat opakujícími se pracovními činnostmi menší náročnosti a své kvalifikované pracovníky efektivněji využít. Stejně tak se uplatní v pracovních činnostech, které jsou pro běžné uchazeče o práci málo atraktivní, např. pomocné práce. Optimální pracovní činnost je pro mentálně postiženého přínosem, rozvíjí jeho schopnosti a dává mu pocit užitečnosti a náplň životu. Přijetí profesní role, zvládnutí vlastní domácnosti a bydlení jsou nejdůležitější kroky k alespoň částečné samostatnosti mentálně postiženého.

23

12. MOŽNOSTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

12.1. Podporované zaměstnávání 12. 1. 1. Charakteristika podporovaného zaměstnávání Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. (Zelenková, Rytmus Chrudim, 2005, in: VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami)

Časová omezenost služby je v České republice 2 roky. Jde o komplex služeb, kde cílem je poskytnout člověku podporu, aby si našel a udržel místo na otevřeném trhu práce za odpovídajících platových podmínek. Je určeno lidem znevýhodněným na trhu práce, kteří pro získání a udržení pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu i po uzavření pracovní smlouvy, např. pracovní asistence. (Mesada Písek, 2005, dostupné z: http://www.mesada.org)

12. 1. 2. Znaky podporovaného zaměstnávání Mezi hlavní znaky podporovaného zaměstnávání patří: -

okamžité umístění na pracovní místo

-

trénink pracovníka přímo na pracovišti

-

placená a konkurence schopná práce

-

zaměstnání v běžném pracovním prostředí

-

průběžná podpora podle individuálních potřeb klienta (až po dobu 2 let)

-

aktivní přístup uživatele služeb

(Zelenková, Rytmus Chrudim, 2005, in: VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami)

Okamžitým umístěním na pracovní pozici a následným tréninkem přímo na pracovišti se mění tradiční pořadí poskytování služeb zaměstnanosti, kde je prvotní příprava (vzdělání, praxe, rekvalifikace) a následuje zařazení do pracovní činnosti. Podporované zaměstnávání vychází ze stávajících možností zájemce o práci, na

24

základě nich se vyhledává vhodné pracovní místo a k tréninku dochází až po nástupu do práce. Konkurenceschopnou prací máme na mysli, že za stejnou práci dostane postižený pracovník obdobnou odměnu jako člověk bez postižení, zároveň pracovní doba odpovídá běžnému rozsahu, tj. pracuje na plný či zkrácený úvazek. (Dobromysl, 2003, dostupné z: http://www.dobromysl.cz)

12. 1. 3. Cílová skupina Cílovou skupinu podporovaného zaměstnávání tvoří lidé, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti získání a zachování vhodného zaměstnání, a proto potřebují odbornou individuální podporu. (Zelenková, Rytmus Chrudim, 2005, in: VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami)

Je to např. z důvodu: zdravotního postižení (nejčastěji mentální, tělesné a zrakové), problémů zapříčiněných zneužíváním návykových látek, návratu z výkonu trestu, bezdomovectví, psychického onemocnění aj.

12. 1. 3. Pracovní asistence Pracovní asistent pomáhá svému klientovi tj. člověku s postižením (nejčastěji mentálním nebo kombinovaným), který nastupuje do zaměstnání, osamostatnit se v docházce do práce – naučit se cestu do práce a zpátky, dále se zvládnutím pracovních dovedností a návyků, se začleněním do pracovního kolektivu, zorientovat se na pracovišti, umět si říci o radu apod. Jedná se o podporu přímo na pracovišti. Slouží také ke kontaktům mezi zprostředkovatelem zaměstnání (agentura podporovaného zaměstnávání nebo jiná organizace poskytující podobné služby), zaměstnavatelem, zaměstnancem a jeho spolupracovníky. (Valenta, Müller, 2003) 12. 1. 5. Vznik podporovaného zaměstnávání „Podporované zaměstnávání vzniklo v USA jako alternativa postupného přechodu člověka se společenským handicapem z méně náročného do náročnějšího prostředí.“ (Valenta, Müller, 2003, str. 266)

25

S pomocí Americké vládní agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) se tato alternativa zaměstnávání handicapovaných lidí dostala ve 2. polovině 90. let 20. století do České republiky. První projekt uskutečnilo občanské sdružení Rytmus Praha. V rámci snahy o rozšíření této metody u nás vznikl pilotní projekt „Ověření komplexu služeb podporovaného zaměstnávání v ČR“, kam se pak začlenily další agentury PZ, např. olomoucké SPOLU nebo Koník České Budějovice, Agentura Pondělí v Děčíně. (Valenta, Müller, 2003) 12. 1. 6. Agentury podporovaného zaměstnávání Agentury podporovaného zaměstnávání začaly vznikat teprve nedávno za účelem zprostředkovat pracovní příležitost lidem společensky znevýhodněným např. lidem s postižením (mentální, tělesné, zrakové aj.) nebo lidem v nepříznivé životní situaci, tj. s problémy na jejichž zvládnutí sami nestačí.

12. 1. 7. Podporované zaměstnávání v praxi (Zelenková, Rytmus Chrudim, 2005, in: VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami)

Cílem podporovaného zaměstnávání je nalézt pro znevýhodněného uchazeče placené zaměstnání na běžném trhu práce, tak aby odpovídalo jeho přáním, schopnostem a dovednostem a aby se stal plnohodnotným členem pracovního kolektivu. V praxi se podporované zaměstnání skládá ze dvou základních fází, těmi jsou hledání práce a následně udržení si práce. Do fáze hledání práce patří: - vytipování vhodné práce s přihlédnutím k přání uchazeče o pracovní místo - seznámení s různými druhy prací - podpora při hledání práce (klient se učí např. psát životopis, vyplňovat formuláře a dotazníky, telefonovat, účastnit se pohovoru se zaměstnavatelem) - vyhledání a vyhodnocení možných pracovních míst - podpora zaměstnavatele Následuje fáze udržení si práce: 26

- zácvik na pracovišti - možnost nácviku a dalšího učení mimo pracoviště - přiměřená podpora zaměstnance, zaměstnavatele a spolupracovníků po nezbytně nutnou dobu - reflexe všech zúčastněných – řešení vzniklých potíží Před nalezením zaměstnání i v jeho průběhu zajišťuje podporu pracovní konzultant. Na pravidelných konzultacích se jedná především o rady v legislativních otázkách, pomoc s návštěvou různých institucí (mediace), dále spolupráci s rodinou, lékařem aj., umožnění práce na zkoušku, JOB kluby. JOB kluby slouží setkávání zaměstnaných klientů, případně klientů čekajících na zprostředkování práce za účelem výměny zkušeností. (Valenta, Müller, 2003, str. 266)

Podporované zaměstnávání je financováno z dotací státní správy (MPSV, krajské úřady, obce), z příspěvků úřadů práce, nadací, případně z přiznaných grantů z fondů Evropské unie (musí předcházet vypracování projektu, jež je součástí žádosti o grant).

12. 1. 8. Pomoc uživateli služby i zaměstnavateli (Máme otevřeno, o. s., 2005, dostupné z: http://www.mameotevreno.cz)

Uživatelům služby PZ pracovní konzultant pomáhá: -

najít vhodné pracovní místo na otevřeném trhu práce

-

zprostředkovat pracovní příležitost

-

s úpravou pracovního prostředí a pracovních podmínek

-

při jednání se zaměstnavatelem

-

při jednání s úřadem práce a se správou sociálního zabezpečení

-

při vyřizování formalit při nástupu do práce

-

při prosazování práv zaměstnance s postižením

27

Pracovní asistent dále poskytuje pomoc: -

při nástupu do práce a zaučení se

-

řešit pracovní obtíže, které vznikly při vstupu na nové pracoviště, ale i takové, které se vyskytnou v průběhu pozdější pracovní činnosti

Pomoc zaměstnavateli je spojená: -

se zaučením nového pracovníka

-

s vyřizováním potřebných formalit při nástupu do zaměstnání

-

rozptýlení obav a mylných představ spojených s otázkou poskytnutí zaměstnání mentálně postiženému

-

s účetnictvím týkajícím se zaměstnávání lidí s postižením – administrativní záležitosti

-

řešení problémů, které se vyskytnou při přijímání nového zaměstnance na pracoviště

-

řešení obtíží, které mohou nastat během práce

12.2. Chráněná pracoviště Chráněná pracoviště a chráněné dílny představují pracovní prostředí vytvořená zaměstnavateli dobrovolně (tj. nejsou nucení právními předpisy) za účelem zaměstnávání osob se zdravotním postižením v jim přizpůsobených pracovních podmínkách. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost ve vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popř. vybrané pracovní náplni, kterou obvykle vykonává zaměstnanec s těžším zdravotním postižením za pracovních podmínek upravených podle jeho fyzických a psychických schopností. (Jouza, 2003, dostupné z: http://modernirizeni.ihned.cz/1-10005770-13534450-600000_detail-1e)

Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je v části III., §75, odst. 1 je charakterizováno Chráněné pracovní místo takto: „Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce.

28

Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.“ Na vytvoření a částečně i na provoz chráněného pracovního místa může být úřadem práce poskytnut zaměstnavateli příspěvek (viz kapitola Právní hledisko zaměstnávání MP). U chráněných pracovišť a dílen jsou nutné jisté technické úpravy zaměřené jednak na zařízení jako celek, především umístění budovy a přístup k pracovišti, dále uspořádání pracovního prostoru s ohledem na používání osobních pomůcek, a konečně také na individuální úpravy jednotlivých pracovních stanovišť, např. stolů, manipulačních desek, sedaček, ovládačů, uchopovacích zařízení s přihlédnutím k užívání osobních a pracovních pomůcek. Chráněným pracovištěm může být také pracoviště zřízené v domácnosti občana se zdravotním postižením. (Jouza, 2003, dostupné z: http://modernirizeni.ihned.cz/1-10005770-13534450-600000_detail-1e)

Při

realizaci

chráněné

práce

je

požadavkem

individuální

přístup

k

zaměstnancům při instruktáži, vysvětlení pracovních postupů, nácviku činností, pracovním tempu. Žádoucí je také odborný dohled, např. zdravotních rehabilitačních zaměstnanců, sociálního pracovníka, pracovního asistenta, má význam jako psychická podpora při adaptaci na nové pracovní a společenské podmínky i pomoc při řešení případných sociálních či pracovních problémů . (Jouza, Právní rádce 1/2005) Cílová skupina: Chráněná pracoviště poskytují pracovní příležitost lidem se ztíženou možností uplatnění na běžném trhu práce (např. lidé s mentálním, tělesným a zrakovým postižením, lidé s psychickou poruchou). „Soubor více pracovišť přiměřeně upravených k chráněné práci ve vymezeném prostoru nebo samostatném celku tvoří chráněnou dílnu.“ (Jouza, Právní rádce 1/2005)

29

12.3. Chráněné dílny Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti je dále v části III., § 76, odst. 1 charakterizována Chráněná pracovní dílna takto: Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 procent těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Zaměstnavateli provozujícími chráněnou dílnu mohou být jak právnické tak fyzické osoby, včetně soukromých podnikatelů. Na vytvoření i provoz chráněné pracovní dílny může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek (viz níže: kapitola Právní hledisko zaměstnávání MP).

Chráněné pracovní dílny zaměstnávají především osoby s těžším zdravotním nebo mentálním postižením, u kterých je předpoklad, že mohou podávat jen zmenšený pracovní výkon a nemohou si nalézt pracovní místo na otevřeném trhu práce. Pracují zde však také zdravotně postižení občané po dobu přípravy k práci. (Jouza, 2003, dostupné z: http://modernirizeni.ihned.cz/1-10005770-13534450600000_detail-1e)

Zřízení chráněné dílny se vyhlašuje vydáním statutu chráněné dílny. Uvádí se zde, kterým dnem se dílna zřizuje, za jakým účelem a pro jaký okruh zaměstnanců - s případným vyznačením míst vyhrazených občanům s těžším zdravotním

postižením,

dále

se

zmiňují

odlišnosti

v

provozu,

pracovních

podmínkách, povinnostech zaměstnavatele a zaměstnanců. (Jouza, Právní rádce 1/2005)

Cílová skupina: V chráněných dílnách mohou najít uplatnění lidé s mentálním postižením, kteří se neuplatní na otevřeném trhu práce (podporované zaměstnávání) či chráněném pracovišti, např. z důvodu vícečetného znevýhodnění (přidružené tělesné postižení, věk, chybějící vzdělání aj.)

30

12.4. Pracovně - tréninkový program Příkladem

pracovně

-

tréninkového

programu

je

kavárna

Vesmírna,

provozovaná od roku 2002 občanským sdružením Máme otevřeno v centru Prahy. Tréninková kavárna má působit jako přirozené integrační prostředí, kde se denně setkávají lidé s postižením a bez. Cílem programu je poskytnout lidem s mentálním postižením placenou pracovní zkušenost v relativně nechráněných podmínkách, kde si navyknou na pracovní prostředí, pravidla a požadavky na ně kladené. Tréninkový program je stanoven na dobu určitou – max. na 2 roky, má však návaznost na tranzitní program, do kterého absolventi pracovně - tréninkového programu mohou vstoupit a využít získané zkušenosti v rámci praxí. Můžeme tedy říci, že pracovně – tréninkový program je předstupněm tranzitního programu, který se již orientuje na zařazování lidí s mentálním postižením na nechráněná pracovní místa. Uživatelé tréninkového programu v kavárně Vesmírna pracují od pondělí do pátku ve 4hodinových směnách a za odváděnou práci dostávají finanční odměnu. Pracovní náplň kavárny zahrnuje obsluhu hostů, přípravu nápojů, mytí nádobí a úklidové práce. Součástí pracovně – tréninkového programu jsou: - pracovní asistence - poskytovaná pracovními terapeuty, s růstem pracovních kompetencí uživatele míra poskytované pracovní podpory se postupně snižuje. - individuální plán uživatele - zaměřený na rozvoj v pracovní a sociální oblasti, sestavuje ho terapeut společně s postiženým, na pravidelných setkáních pak hodnotí průběh a plnění plánu. - rozvoj sociálních dovedností - konají se pravidelné schůzky, kde mohou účastníci programu vyjadřovat své názory k probíraným tématům, jsou vedeni k odpovědnosti za svá rozhodnutí a na modelových příkladech se učí týmové spolupráci a vhodnému způsobu komunikace. - rozvoj pracovních dovedností - na pravidelných schůzkách účastníci ve skupinách trénují zvládání obtížných pracovních situací, které se na pracovišti vyskytly. (Máme otevřeno, 2005, dostupné z: http://www.mameotevreno.cz)

31

12.5. Rehabilitační dílny Rehabilitační dílny se od chráněných pracovních dílen liší v tom aspektu, že lidem v těchto dílnách pracujících není poskytováno řádné zaměstnání (tzn. nedostávají za odvedenou pracovní činnost mzdu), nýbrž jde o tzv. pracovní terapii (ergoterapii) či rebabilitaci. (Charita Opava, 2005) S podobnými dílnami je možno se setkat ve většině ústavů sociální péče či stacionářů pro mentálně postižené, kteří se zde učí základním pracovním návykům. Práce např. ve stolařských, keramických, výtvarných, textilních dílnách napomáhá postiženým zlepšit jejich jemnou motoriku (práci rukou), jejich dovednosti a schopnosti, sebeobsluhu, umožňuje sociální kontakty, naplňuje pocit užitečnosti a uplatnění se. Cílová skupina: V rehabilitačních dílnách pracují ti klienti ÚSP, denních center či stacionářů, kteří nemohou nalézt řádné pracovní uplatnění na běžném trhu práce ani v chráněných dílnách či pracovištích. Důvodem je obvykle chybějící: schopnost samostatnosti a sebeobsluhy, schopnost organizace času a hospodaření s penězi, nízká rozumová úroveň a schopnost sociální komunikace, schopnost zvládat každodenní běžné činnosti (domácnost, cestování) či přidružené tělesné či smyslové postižení. (Charita Opava, 2005) Mnohdy však bývá důvodem umístění v rehabilitační dílně nedosažitelnost jiných prostředků či možností pracovního uplatnění (jako je chráněná pracovní dílna, či chráněné pracoviště) nebo také neochota zaměstnavatelů na běžném trhu práce lidi s tímto postižením zaměstnávat.

12.6. Camphill (Hradil, 2002, dostupné z: http://www.regenerace.cz/Archiv/2002/02/pomoc.htm)

Camphill je označením pro komunitu představující soužití zdravých a mentálně postižených lidí inspirované antroposofickou filosofií 1), domovem, kde postižení žijí v rodinách pečovatelů, starají se společně o domácnost, pracují s nimi, je jim 1)

Antroposofie je samostatnou duchovní vědou o nadsmyslovém poznání světa a určení člověka. V r. 1913 se oddělila od theosofie, obsahuje prvky okultismu, věří v karmickou kauzalitu a reinkarnaci (Valenta, 1995). Více na: http://www.camphill.cz/cz/deskripta041.html

32

poskytnuta výchova a vzdělávání založená na pedagogických základech Rudolfa Steinera 2), stolují, společně se baví. První komunita vznikla ve 40. letech ve Skotsku, kde ji ve městě Camphill založil Dr. Karel König, rakouský Žid, který do Skotska uprchl z Hitlerem okupované Vídně. Město, kde se König usadil, dalo název dalším komunitám založeným na antroposofických principech, dnes fungují především v Británii, ve skandinávských zemích, v Nizozemí, Německu, Švýcarsku a Rakousku. Na základě Königova podnětu vzniká tzv. camphillské hnutí. První český camphill se začal budovat v roce 1998 ve vesnici s příznačným názvem České Kopisty (kopist = měsidlo), nedaleko Litoměřic, asi 1 km od terezínské Malé pevnosti. Zakladatelem je rodák Ing. Petr Nejtek, který se s tímto hnutím seznámil v Norsku, kam v roce 1969 emigroval a seznámil se zde s antroposofií a camphillským hnutím. Mezi norskými přáteli získal počáteční finanční podporu, díky níž mohl být zakoupen statek pro budoucí český camphill. V roce 1999 bylo založeno občanské sdružení Camphill České Kopisty, které záměr vybudovat domov a pracovní podmínky pro lidi s mentálním postižením realizuje. Záštitu mu poskytl svaz ekologických zemědělců PRO-BIO Šumperk, kde sdružení sídlilo až do poloviny roku 2003, než se přemístilo do rekonstruované budovy (po následcích povodní října 2002) v Českých Kopistech. Pojetí camphillské péče o postižené je založeno na integraci, tj. lidé v komunitě se nedělí na „normální“a postižené, ale společně tvoří velké rodiny jako základ vzájemné pomoci. V camphillech jde především o umožnění postiženému žít smysluplný, užitečný život. Součástí camphillu jsou proto vždy nejrůznější dílny (stolárna, tkalcovna, hrnčířská dílna apod.), ale také zemědělská farma nebo zahradnictví, kde hospodaří tzv. biologicko-dynamickým způsobem podle Steinerových metod. 2)

Waldorfská pedagogika Rudolga Steinera je pedocentricky orientována, učitelé upřednostňují "pedagogiku prožitku" před "pedagogikou paměti", žák je veden receptivně i aktivně k umění a k rukodělné činnosti. Waldorfská škola nemá tradiční učební osnovy, učebnice a vysvědčení, nepoužívá trestů, vyučuje se v tzv. epochách (blocích). Zvláštností waldorfské školy je užívání "forem" (kreslení tvarů, tvarování, formování), které slouží jako vhodný prostředek v období počátečního psaní a navíc plní terapeutickou funkci. „Formování“ vychází z antroposofického učení o lidských temperamentech. (Valenta, 1995). Více na: http://www.camphill.cz/cz/deskripta043.html

33

13. OKOLNOSTI ZTĚŽUJÍCÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH Z praxe ústavů sociální péče či stacionářů pro dospělé a mládež mentálně postiženou vyvstávají na povrch časté okolnosti, které zaměstnávání těchto lidí ztěžují. Podle informací od ÚSP Klíč, z VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami konané v Olomouci 15. a 16. března 2005, sem řadím např.:

-

nízkou škálu schopností takto postižených

-

podcenění jejich schopností ze strany rodičů (nedovolí ucházet se o práci)

-

absenci sebeobslužných návyků

-

obavu ze ztráty invalidního důchodu 3)

-

nedůvěru ve schopnosti „udržet si místo“

-

neochotu a nepochopení okolí

-

příliš ochraňující přístup rodiny

-

chybějící pracovní morálku

-

nositele invalidního důchodu typu A není možné zaregistrovat na ÚP (Johnová, RYTMUS, 1996)

-

samotní lidé s postižením nechtějí pracovat - jsou vychováni v představách, že jsou invalidé, tj. lidé neschopní práce (Johnová, RYTMUS, 1996)

14. PRÁVNÍ HLEDISKO ZAMĚSTNÁVÁNÍ MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH Nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. věnuje větší pozornost pracovní rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Prováděcí předpisy uvádí

kupříkladu

formy

příspěvků

poskytovaných

v rámci

aktivní

politiky

zaměstnanosti, obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace a formy poradenské činnosti úřadů práce. 3)

Lidé s mentálním postižením mohou mít plný invalidní důchod typu A, který jim nedovoluje

pracovat na více než třetinu úvazku (jejich zbytkový potenciál). Pracovat je pak možné na základě dohod o provedení práce či pracovní činnosti nebo přezkoumat typ důchodu.(Spolu Olomouc, 2006) Rodiče se však obávají posudkové komise, neboť by rodinný příjem mohl být ochuzen o příplatek na bezmocnost nebo i samotný důchod. (Johnová, RYTMUS, 1996).

34

14.1. Povinnost zaměstnavatele zaměstnávat zdravotně postižené Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci je povinen zaměstnat nejméně 4% osob se zdravotním postižením, tj. na 25 zaměstnaných osob připadá 1 osoba se ZP. Do povinného podílu se započítává každý těžce zdravotně postižený zaměstnanec třikrát. (§81 zák. č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) Povinnost zaměstnávat tyto občany zaměstnavatel splní: -

jejich zaměstnáváním v pracovním poměru ve výši uvedeného podílu

-

odebíráním výrobků nebo zadáváním výrobních programů zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením nebo odebíráním výrobků či zadáváním výrobních programů chráněným dílnám (odebírání výrobků či zadávání zakázek je tzv. náhradním plněním, jeho výpočet upravuje zákon)

-

odvodem do státního rozpočtu (výše činí za každého občana se ZP, o kterého nesplnil zaměstnavatel povinný podíl, 2,5 násobek průměrné mzdy)

(Jouza, 2005, str. 36)

14.2. Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je souvislá péče poskytovaná osobě se zdravotním postižením s cílem umožnit jí získat a zachovat si vhodné zaměstnání a usnadnit její zapojení nebo opětovný návrat na trh práce. (§ 69 zák. č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) Může se uskutečňovat různými formami s ohledem na zdravotní stav osoby s postižením, jako např. studiem, teoretickou a praktickou přípravou k práci, vyhledáním vhodného zaměstnání úřadem práce aj. Vyhláška

517/2004

Sb.

k zákonu

o

zaměstnanosti

upravuje

obsah

individuálního plánu pracovní rehabilitace jako základního dokumentu, na základě kterého bude uskutečňována souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením.

35

Fyzickým osobám se zdravotním postižením se pracovní rehabilitace poskytuje na základě jejich žádosti, náklady s ní spojené hradí úřad práce. Úřad práce může zaměstnavateli, který připravuje k práci osobu zdravotně postiženou, uhradit mzdové náklady na zaměstnance, který tuto osobu k práci připravuje. Pokud fyzická či právnická osoba připravuje k práci osobu se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, v chráněné pracovní dílně nebo vzdělávacích zařízeních státu, úřad práce může navíc hradit náklady na osobní ochranné prostředky, dopravu na místo přípravy, ubytování, stravné a pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osoby se ZP. (Jouza, 2005, str. 33 - 34)

14.3. Výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené jako součást motivace 14. 3. 1. Slevy na dani Podle § 35 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, si zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením mohou daň z příjmu snížit. Za každého zaměstnance se zdravotním postižením může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani ve výši 18 tisíc ročně, za pracovníka s těžším zdravotním postižením 60 tisíc korun ročně (podle předpisů platných v roce 2005). 14. 3. 2. Příspěvky ÚP O poskytnutí příspěvku, jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, uzavírá úřad práce se zaměstnavateli písemnou dohodu. Zaměstnavatel, který zřídil nové pracovní místo pro mentálně postiženého může od úřadu práce dostat příspěvek: - pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené - na zřízení chráněného pracoviště - na zřízení chráněné pracovní dílny - na provoz chráněné pracovní dílny - na částečnou úhradu provozu chráněného pracoviště - příspěvek na zapracování postiženého zaměstnance

36

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Tento příspěvek poskytují úřady práce na základě § 78 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, části III., zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením jako částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Náklady se týkají především organizačních, technických a personálních opatření, přizpůsobování pracoviště, organizaci výroby, které mají napomoci zmírnění důsledků vyšší nemocnosti těchto zaměstnanců.(Práce a mzda 7-8/2005) Výše příspěvku činí měsíčně 0,66násobek průměrné měsíční mzdy

4)

za první

až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou osobu s těžším zdravotním postižením a 0,33násobek průměrné měsíční mzdy za každou další osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování je novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Příspěvek se poskytuje jednorázově na žádost zaměstnavatele a může činit nejvýše polovinu minimální mzdy (tj. 3593 Kč v roce 2005). Příspěvek na zřízení chráněného pracoviště Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, části III., §75, odst. 2 může Úřad práce zaměstnavateli poskytnout „Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa“ pro osobu se zdravotním postižením, který může činit maximálně osminásobek

a

pro

osobu

s

těžším

zdravotním

postižením

maximálně

dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. 4)

37

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření 1 chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit max. desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením max. čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Příspěvek na provoz chráněného pracoviště Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, části III., §75, odst. 10 může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem poskytnout i „Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo“. Roční výše příspěvku může činit max. trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Hrazeny jsou např. náklady na nájemné a služby, palivo a energii, vodné a stočné, odvoz a likvidace odpadu, doprava do zaměstnání, údržba objektu.( Práce a mzda 7-8/2005)

Příspěvek na zřízení chráněné dílny Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, části III., § 76, odst. 2 může Úřad práce zaměstnavateli poskytnout „Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny“, ten může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Příspěvek na provoz chráněné dílny Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, části III., § 76, odst. 7 může Úřad práce na základě dohody se zaměstnavatelem zaměstnavateli poskytnout i „Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny“.

38

Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet 5).

15. AKCE CIHLA „Akce cihla“, takový dostala název pravidelná kampaň na pomoc mentálně postiženým lidem na cestě k samostatnosti „mimo ústavy“ konaná od roku 2000. Připravilo ji sdružení Portus, jehož cílem je umožnit mentálně postiženým lidem chráněné bydlení. Od roku 2002 se na organizaci akce podílí také sdružení Máme otevřeno, které má za cíl poskytnout lidem s mentálním postižením zaměstnání. "To bydlení je přesně polovina života i pro každého z nás, druhá polovina je potřeba mít nějakou smysluplnou práci. Tato potřeba je možná ještě citelnější po lidi s handicapem, kteří jsou neustále na někoho odkázáni a proto je pro ně velmi důležité, aby sami zažili ten pocit, že něco vytvářejí. Takže vlastně polovina té kampaně je věnována podpoře zaměstnávání a druhá polovina podpoří rozšiřování chráněného bydlení.“ (Kuchyňová, 2002, dostupné z: http://www.radio.cz/cz/clanek/31701)

Akce spočívá v prodeji benefičních cihel ve stáncích v pražských ulicích, od r. 2005 také ve vybraných městech severních a jižních Čech. Lidé si mohou zakoupit cihlu v ceně 100 Kč obvykle po dobu dvou měsíců konání akce a napsat na ni svůj vzkaz. Ze zakoupených cihel je zvykem stavět u stánků symbolické věže. 5)

Roční přepočtený počet zaměstnanců se vypočte jako podíl celkového počtu hodin

odpracovaných všemi zaměstnanci, zvýšený za neodpracované hodiny (v důsledku

dovolené,

překážek v práci, nemocenské), a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance (tj. 40 h týdně x 52 týdnů = 2080 h) (Práce a mzda 7/8 2002)

39

Peníze ze sbírky z prvních dvou ročníků byly použity k vybudování chráněné domácnosti pro lidi s mentálním postižením ve Slapech, peníze z kampaně v letech 2002 -2003 na vybudování chráněné dílny na výrobu nakládaných hermelínů ve Slapech a na dokončení a provoz tréninkové kavárny Vesmírna a Dobrovolnického centra sdružení Máme otevřeno v Praze. Hlavním cílem akce 2004 je rekonstrukce druhého domu na Slapech a zprovoznění

chráněné

„hermelínové“

dílny,

mezi

další

neústavní

projekty

podporované „Akcí cihla“ patří také zemědělská farma Camphill. Od r. 2004 si mohou zájemci koupit fiktivní cihlu i na internetu (na stránkách http://www.akcecihla.cz) nebo mohou přispět prostřednictvím mobilního telefonu.

V r. 2005 se přidává k organizaci Akce cihla občanské sdružení Proutek pořádající kampaň v jižních Čechách a

sdružení Jurta mající na starost severní

Čechy, cílem je rozšiřování chráněného bydlení ve Slapech a dalších regionech.

16. MEZINÁRODNÍ PROJEKTY Problémy

obecního,

krajského

a

celostátního

charakteru

v oblasti

zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně programů mezinárodních a programů Evropské unie. Programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob uplatnit se na trhu práce. Součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. (Jouza, 2005, str. 38) Mezi nejznámější mezinárodní programy realizované v ČR patří EQUAL, LEONARDO DA VINCI a PHARE.

16.1. Equal Společenství EQUAL je iniciativou EU v programovém období 2000 - 2006 spolufinancovanou z Evropského sociálního fondu (ESF). Slouží jako nástroj k dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ). EQUAL se v rámci mezinárodní spolupráce snaží prosazovat nové prostředky boje s diskriminací a nerovnostmi na pracovním trhu – tj. podporuje skupiny

40

znevýhodněné na trhu práce (dlouhodobě nezaměstnaní, nízkokvalifikovaní, absolventi škol, starší občané, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, ženy, azylanti apod.) Každý členský stát EU, který se chce zapojit do programu EQUAL, musí vypracovat Programový dokument (tzv. CIP EQUAL) a Dodatek programového dokumentu, ve kterých je vytyčena strategie (cíle, priority a opatření), implementační struktura a financování Programu. Realizace programu je založena na podpoře projektů vybraných prostřednictvím výzev k předkládání návrhů projektů. Druhé kolo výzev proběhlo v polovině roku 2004. Všechny předložené projekty musí obsahově odpovídat některé z tematických oblastí vyhlášených Evropskou komisí. Témata se vztahují ke 4 pilířům Evropské strategie zaměstnanosti. (Národní rada zdravotně postižených ČR, 2005, dostupné z: http://nrzp.cz/upload/zakladni_informace.doc)

Vyhlášenými tématickými oblastmi II. kola Equal jsou: I. pilíř ESZ = Zlepšování zaměstnatelnosti: - Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně začlenitelné; - Překonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce; II. pilíř ESZ = Rozvoj podnikání: - Poskytování nástrojů potřebných pro zakládání podniků a pro využívání nových příležitostí k rozvoji zaměstnanosti v městských a venkovských oblastech; - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb; III. pilíř ESZ = Podpora adaptability: - Podpora celoživotního učení a postupů k zaměstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce; - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a nových technologií; IV. pilíř ESZ = Rovné příležitosti mužů a žen: - Slaďování rodinného a pracovního života a reintegrace mužů a žen do trhu práce, rozvoj účinnějších forem organizace práce; - Snižování rozdílů mezi uplatňováním mužů a žen na trhu práce;

41

Samostatně vymezené téma: - Pomoc žadatelům o azyl v jejich integraci na trhu práce. Projekty jsou realizovány prostřednictvím tzv. rozvojových partnerství, tj. na základě spolupráce organizací různého druhu (např. regionální, místní úřady, úřady práce, nestátní organizace, podniky ad.). Rozvojová partnerství se vytváří buď podle příslušnosti k určitému geografickému území nebo příslušnosti k určitému sektoru. Důraz je kladen na mezinárodní spolupráci – rozvojová partnerství z různých zemí spolu spolupracují za účelem výměny zkušeností. (Národní vzdělávací fond, 2005, dostupné z: http://www.nvf.cz/equal/dokumenty/equal_strucne.pdf)

Jako příklad realizovaného projektu EQUAL uvádím projekt Charity Opava: „Zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce převážně na ekologických činnostech“. Více informací o projektu naleznete na adrese: http://www.charita.opava.cz/eprojekty.php?projekt=equal.

16.2. Phare Phare je programem Evropské unie, vytvořeným v roce 1989 na podporu ekonomické restrukturalizace a politických změn v Polsku a Maďarsku. Postupně byl rozšířen na všechny kandidátské země EU a od roku 2000 i na země východního Balkánu. Poslední prostředky alokované pro Českou republiku jsou z rozpočtu Phare 2003 a bude je možno využívat až do roku 2006. (Národní vzdělávací fond. Dostupné z: http://www.nvf.cz/phare)

Jako jeden z nástrojů programu investic Phare 2000 byl definován fond Rozvoje

lidských

zdrojů

(RLZ),

finančně

podpořil

projekty

Severozápad a Moravskoslezsko. Phare 2000 vycházel ze 4 opatření: 1. Udržitelná zaměstnanost a adaptabilita lidských zdrojů 2. Sociální integrace a rovné příležitosti 3. Rozvoj celoživotního vzdělávání 4. Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu (Národní vzdělávací fond. Dostupné z: http://www.nvf.cz/phare/info2000.htm)

42

v

regionech

V rámci rozpočtu Phare 2003 byly z fondu RLZ vyčleněny prostředky pro 7 cílových regionů - Severozápad , Severovýchod, Střední Čechy (není určen regionu hl. m. Prahy), Jihozápad, Jihovýchod, Moravsko-Slezsko a Střední Moravu. Phare 2003 vychází ze 2 opatření: 1. Posílení aktivní politiky zaměstnanosti a 2. Integrace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením. (Národní vzdělávací fond. Dostupné z: http://www.nvf.cz/phare/info2003.htm)

16. 2. 1. Palmif PALMIF znamená „fond aktivních opatření na trhu práce“ (Pro-Active Labour Market Intervention Fund) a označuje jednu z komponent programů Phare zaměřenou na podporu trhu práce a politiky zaměstnanosti. Programy PALMIF byly ukončeny v roce 2002. Projekty se obsahově orientovaly na: - tvorbu pracovních míst a jejich obsazení uchazeči o zaměstnání z registrů úřadů práce - rekvalifikační a školicí aktivity pro uchazeče o zaměstnání evidované na ÚP - podporu pracovního uplatnění občanů znevýhodněných na trhu práce (především občanů se zdravotním postižením a absolventů škol) - tvorbu pracovních míst v sociální sféře - podporu pracovní integrace skupin občanů, ohrožených sociální exkluzí - podporu rozvoje testovacích a diagnostických metod - podporu sebezaměstnání uchazečů z registrů ÚP - ověření účinnosti nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (Národní vzdělávací fond, 2003, Dostupné z: http://www.nvf.cz/archiv/palmif/index.htm)

16. 2. 1. 1. Ověření komplexu služeb podporovaného zaměstnávání v ČR Pilotní projekt "Ověření komplexu služeb podporovaného zaměstnávání v ČR", financovaný z dotace PALMIF v rámci programu EU Phare byl zahájený v prosinci 2000 a ukončený v červnu 2002. Projekt měl v podmínkách České republiky ověřit

43

norskou metodiku podporovaného zaměstnávání a na jejím základě vytvořit metodiku pro ČR. Projekt byl realizován celkem v sedmi regionech, a to občanským sdružením RYTMUS Praha ve spolupráci s o. s. Spolu Olomouc a o. s. Koník České Budějovice. V rámci projektu dále vznikly čtyři nové agentury pro podporované zaměstnávání, jedná se o Agenturu Pondělí ve Šluknově, Rytmus Litvínov, Rytmus Chrudim a Rytmus Písek. Za hlavní cíle projektu můžeme pokládat zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením zapojením na otevřený trh práce a směřování k prosazení podporované práce mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a vyškolení odborníků pro oblast podporovaného zaměstnávání a rozvoj spolupráce s úřady práce. (Rytmus Praha, dostupné z: http://www.rytmus.org/palmif.htm)

16. 2. 2. Projekt Vlaštovky Právě probíhající projekt „Vlaštovky do ústavů“ je financován z prostředků PHARE 2003 RLZ, předložila a řídí ho Česká unie pro podporované zaměstnávání a dále na projektu spolupracuje o. s. QUIP - Společnost pro změnu a o. s. Rytmus. Smyslem projektu je posílit míru pracovního a sociálního začlenění obyvatel ústavů sociální péče. Doba trvání projektu je duben 2005 – červenec 2006. Projekt se zaměřuje na: - analýzu současných podmínek pro pracovní uplatnění klientů ústavů sociální péče - vytvoření praktických pomůcek pro pracovníky ÚSP k podpoře pracovního začlenění obyvatel ústavů na běžný trh práce - školení pracovníků ÚSP - návrhy řešení zjištěných problémů ústavní péče - návrhy na opatření vedoucí k sociálnímu začlenění klientů ústavů do přirozeného pracovního prostředí -

spolupráce s institucemi, které mohou podmínky pracovního uplatnění lidí v ústavní péči ovlivnit (QUIP, 2006, dostupné z: http://www.quipcz.cz/pic/projekt/proj1/9.pdf)

44

16.3. Leonardo da Vinci Leonardo da Vinci je evropským programem zaměřeným na podporu odborného a celoživotního vzdělávání . Mezi hlavní cíle programu patří: - zlepšovat dovednosti a kompetence osob procházejících počátečním odborným vzděláváním ve středních, vyšších a vysokých školách ke zvýšení zaměstnatelnosti a uplatnění mladých lidí na evropském trhu práce; - zdokonalit a zpřístupnit další odborné a celoživotní vzdělávání ke zlepšení adaptability lidí na technologické a organizační změny; - zvyšovat

konkurenceschopnost

a

rozvíjet

podnikání

prostřednictvím

spolupráce institucí odborného vzdělávání a podniků (Národní vzdělávací fond, Dostupné z: http://www.nvf.cz/leonardo/info2.htm)

16. 3. 1. QUIP Projekt QUIP (Quality in Practice), který proběhl v ČR v letech 2001 – 2002, představoval hodnotící projekt Evropské komise „Kvalita v praxi“ v rámci programu Leonardo da Vinci. Cílem projektu bylo vylepšit metody PZ v různých evropských zemích, určit kritéria kvality podporované práce z pohledu různých skupin (lidé s postižením, jejich pracovní asistenti a konzultanti, státní správa, zaměstnavatelé atd.) a vytvořit nástroje k průběžnému hodnocení úrovně podporovaného zaměstnávání. (Rytmus Praha, dostupné z: http://www.rytmus.org/quip.htm)

Výstupem projektu je nástroj k sebehodnocení agentur PZ. V roce 2003 byla založeno v ČR občanské sdružení QUIP - Společnost pro změnu. Vzniklo za účelem podpory rozvoje kvality, dobré praxe a šíření vzdělanosti v sociálních službách. (QUIP, 2005, dostupné z: http://www.quipcz.cz/index.php)

45

16. 3. 2. Stepping stones Stepping stones neboli „krok za krokem“ – jde o projekt, financovaný programem Leonardo da Vinci, zaměřený na přípravu lidí s mentálním postižením ke hledání vhodného zaměstnání. Cílem projektu bylo vytvořit software s minimálním množstvím textu, s použitím symbolů a animovaných obrázků formou interaktivní názorné hry a pomocí tohoto nástroje zvýšit dovednosti a kompetence lidí s mentálním postižením. Výstupem projektu je kreslená postava Pepa, která řídí celý tento uživatelsky snadný program. Uživateli poradí při vytváření jeho životopisu, při zvažování vhodného typu práce a umožní najít organizaci, která mu při hledání práce a poskytnutí výcviku pomůže. Tento projekt v ČR realizovala agentura podporovaného zaměstnávání Rytmus. (Rytmus Praha, dostupné z: http://www.rytmus.org/stepping_stones.htm)

17. ORGANIZACE ZASTŘEŠUJÍCÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ MP V ČR

17.1. DOBROMYSL Dobromysl, tedy www.dobromysl.cz, je internetový server poskytující komplexní informace o problematice zdravotního postižení - konkrétně různých forem mentálního postižení a autismu. Projekt Dobromysl.cz byl spuštěn v říjnu 2002 prostřednictvím o. s. Máme otevřeno a má sloužit jako moderní informační prostředek dosažitelný z celé ČR. Primární cílovou skupinou tohoto projektu tvoří rodiny lidí s mentálním postižením a lidé z pomáhajících profesí. Informační náplň tematicky pokrývá hlavní oblasti života jako jsou rodina, vztahy, škola, práce, bydlení, zájmy, zdraví či právo, a zaměřuje se přitom na možnosti začlenění člověka s postižením do běžného života. Za cíl si Dobromysl klade poskytovat rodinám lidí se speciálními potřebami, lidem z pomáhajících profesí a odborníkům aktuální informace z oboru, poradit, dát prostor pro vyjádření názoru a sdílení zkušeností.

46

Kromě toho zprostředkovává kontakty na konkrétní organizace a služby pro lidi s mentálním postižením. (Máme otevřeno, 2004, dostupné z: http://www.mameotevreno.cz)

17.2. SPMP Sdružení pro pomoc mentálně postiženým ČR je dobrovolnou organizací, jejímž cílem je pomáhat osobám s mentálním postižením a jejich rodinám a provádět osvětovou činnost na veřejnosti. Sdružení bylo založeno už v roce 1969 a ve své činnosti vychází z Deklarace práv mentálně postižených, vyhlášenou OSN v roce 1971, a

poznatků Světové

zdravotnické organizace. Působí na celém území republiky, má své krajské a místní organizační jednotky. Od roku 1990 provozuje více než dvě desítky speciálních zařízení, která jsou převážně vzdělávací s denním či týdenním režimem. V menším rozsahu nabízí chráněné bydlení a možnost pracovního zapojení v chráněných dílnách, individuálně také na běžném trhu práce v rámci podporovaného zaměstnávání. (Skok do života, 2005, dostupné z: http://www.skokdozivota.cz/spmp)

17.3. Česká unie pro podporované zaměstnávání Česká unie pro podporované zaměstnávání, která je od r. 2001 členem Evropské unie podporovaného zaměstnávání, má poslání formulovat, šířit a podporovat podporované zaměstnávání v České republice. Sdružuje poskytovatele (agentury podporovaného zaměstnávání aj.) a obhájce služeb podporovaného zaměstnávání, vytváří metodiku a formuluje principy PZ, podněcuje vznik a rozvoj nových poskytovatelů služeb podporované práce, v současnosti se zabývá návrhem standardů kvality podporovaného zaměstnávání. (Rytmus Praha, 2005, www.rytmus.org/podporovane_zamestnavani.htm)

17.4. NRZP Národní rada zdravotně postižených ČR vznikla v r. 2000 za účelem nalezení efektivního způsobu spolupráce organizací pro zdravotně postižené na území ČR.

47

Vystupuje jako koordinační orgán v otázce prosazování a naplňování práv a zájmů lidí se zdravotním postižením. Spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy v ČR, mezinárodními organizacemi a má celostátní působnost. Specifické problémy jednotlivých skupin zdravotně postižených řeší 6 komor pro duševně nemocné, mentálně postižené, sluchově postižené, tělesně postižené, vnitřně nemocné a zrakově postižené. Řešením životních otázek společným všem skupinám se pak zabývají odborné komise - sociální, legislativní, pro zaměstnávání, pro životní prostředí, pro problematiku zdravotně postižených dětí. (NRZP ČR, 2000 - 2006, dostupné z: http://www.nrzp.cz/index.php?path=1&Menu_path=nrzp.html)

17.5. QUIP – Společnost pro změnu Občanské sdružení QUIP - Společnost pro změnu bylo založeno v roce 2003 a má působnost na území celé České republiky. Účelem sdružení je podporovat rozvoj kvality a dobré praxe v sociálních službách, dále šířit vzdělanost v této oblasti. Organizace pořádá vzdělávací akce zaměřené na změnu přístupu k uživatelům sociálních

služeb,

zprostředkovává

informace

a

konzultace

poskytovatelům

sociálních služeb, podporuje vytváření metodik poskytování sociálních služeb. (QUIP, 2005, dostupné z: http://www.quipcz.cz/index.php)

O. s. QUIP - Společnost pro změnu je partnerem na zmíněném „Projektu Vlaštovky“.

48

18. PRAKTICKÁ ČÁST

18.1. Kvalitativní výzkum Základem výzkumu zaměřeného na problematiku zaměstnávání mentálně postižených je dotazníkové šetření na kvalitativní úrovni. Nesrovnávám, nýbrž se snažím především zmapovat dostupnost služeb v jednotlivých krajích ČR, získat kontakty na konkrétní organizace zabývající se zaměstnáváním lidí s mentálním handicapem a shromáždit zkušenosti z podporovaného zaměstnávání. Pro bližší zmapování jsem se rozhodla v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, kde mám trvalé a přechodné bydliště, organizace z těchto oblastí jsem kontaktovala také telefonicky. Informace získané z dotazníku mají sloužit také k vytvoření databází např. chráněných dílen a chráněných pracovních míst, organizací zabývajících se podporovaným zaměstnáváním aj. Tyto databáze naleznete na www stránkách vytvořených v souvislosti s diplomovou

prací

a

umístěných

na adrese:

http://zamestnatmp.czweb.org.

Zmíněná webová prezentace má usnadnit vyhledávání informací o možnostech zaměstnávání mentálně postižených a o organizacích, které je možno za tímto účelem kontaktovat.

18. 1. 1. Metodika Jako základní výzkumnou metodu jsem použila dotazník v elektronické podobě (jen v několika vyžádaných případech jsem zaslala kopii dotazníku v papírové formě poštou). Z důvodu očekávané nízké návratnosti dotazníku jsem využila některých podpůrných prostředků, např. telefonický či emailový kontakt, vyhledání informací prostřednictvím internetu. Informace jsem získávala na nominální úrovni, tedy přiřazováním odpovědí bez kvantitativního významu. To znamená, že získaná data nesloužila k porovnávání (nevypočítávala jsem rozdíl - o kolik, ani poměr - kolikrát), nezjišťovala pořadí ani nepoužívala intervalových měření. Zjišťovala jsem pouze četnost nominálních dat u faktografických údajů a v případě realizovaného podporovaného zaměstnávání respondentem. Jediným

49

statistickým výstupem jsou procentuální zastoupení významných zjištěných odpovědí zpracovaná v grafech. Ostatní otázky jsou zaměřeny na získání kontaktů a kvalitativních informací prostřednictvím otevřených otázek.

18. 1. 1. 1. Dotazník Cíl dotazníku: - získat informace o neziskových organizacích zabývajících se problematikou podporovaného zaměstnávání osob s mentálním postižením - zjistit, zda a kde tyto organizace spolupracují s agenturami pro podporované zaměstnávání a ÚP - zmapovat, kde jsou zřizovány chráněné dílny či chráněná pracoviště a jaká činnost je zde vykonávána - ověřit výskyt a funkčnost tranzitních programů - získat názory na motivaci potencionálních zaměstnavatelů - rozlišení podle jednotlivých krajů je směrodatné pro zmapování pokrytí jednotlivých služeb v ČR Struktura dotazníku: - kontaktní otázky (typ organizace, kraj) - zjišťovací otázky (otevřené, uzavřené – dichotomické, výběrové, výčtové) - kontrolní otázky – otevřené otázky doplňující dichotomické slouží v dotazníku zároveň jako kontrolní (např. Organizace, která zřídila chráněnou pracovní dílnu, měla by znát kontakt na ni a činnost jakou zde provádí.) - filtrační otázky – použité dichotomické otázky mají částečně filtrační funkci, tj. třídí organizace, které se zabývají či nezabývají danou službou V dotazníku jsem využila kombinací otázek uzavřených s otevřenými. Nejčastěji pak kombinaci otázek uzavřených dichotomických s odpověďmi ano – ne, které doplňují otázky otevřené (nejčastěji určené k získání kontaktu, ale také k zjištění druhu činnosti či typu organizace, projektu). Samostatnou

otevřenou

otázku

jsem

uplatnila

zaměstnavatelů k zaměstnání mentálně postiženého.

50

v dotazu

na

motivaci

Jednou

jsem

použila

kombinaci

otázky

výběrové

týkající

se

reakce

zaměstnavatele na oslovení ze strany organizace s volbou jedné odpovědi ze tří: ochota - neochota - neurčitá reakce. V případě, že respondent zvolí možnost neochota či neurčitá reakce následuje otevřená otázka: „Co si myslíte, že je důvodem takové reakce?“ Výčtové otázky s výběrem max. 3 možností naleznete ve 4 otázkách – 3 z nich se týkají podporovaného zaměstnávání (kontaktování zaměstnavatele, kategorizace organizací zaměstnávajících mentálně postižené a pracovních odvětví, kde má člověk s mentálním handicapem největší šanci na uplatnění) a 1 otázka zaměřená na tranzitní program (spolupráce při realizaci tranzitu). Obsahovou stránku tvoří otázky zjišťujících fakta a postoje respondentů. Dotazník naleznete v Příloze č. 1.

18. 1. 1. 2. Emailové kontakty 1) Samotný dotazník jsem rozesílala prostřednictvím emailového průvodního dopisu, v jehož těle byl obsažen internetový odkaz. Kliknutím na odkaz http://zamestnatmp.czweb.org/dotazy.htm byl respondent přesměrován přímo k dotazníku ve formě elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách, které jsem k problematice zaměstnávání mentálně postižených vytvořila. Email kromě žádosti o vyplnění dotazníku obsahoval také vysvětlení sledované problematiky a využitelnosti údajů získaných z dotazníku. 2) Prostřednictvím emailových dotazů jsem také kontaktovala zaměstnavatele

zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Znění dotazu bylo strukturováno takto: „Získala jsem na Vás kontakt jako na chráněné pracovní místo (popř. chráněnou pracovní dílnu) – chtěla bych se zeptat, zda zaměstnáváte nebo je možné zaměstnat ve Vašich podmínkách také osoby s mentálním postižením. Jde o informaci k diplomové práci, na stránkách http://zamestnatmp.czweb.org, které jsem ke zmíněné problematice vytvořila, se snažím umístit kontakty na chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny vhodné také pro mentálně postižené.“

51

3) Dotaz na „formu zaměstnávání mentálně postižených vzhledem k nároku na invalidní důchod“ jsem směřovala na slečnu Zuzanu Kmentovou, vedoucí Centra pracovní činnosti Slezské diakonie v Krnově. V pojetí veřejnosti totiž převládá představa, že při plném invalidním důchodu postižený nemůže pracovat. Mé představy o rozdělení důchodů na určité typy byly poněkud nejasné, tak jsem se zeptala, jakou formou je možné mentálně postiženého zaměstnat, aby neztratil nárok na důchod. Tedy, jaká je šance zaměstnat takto postiženého v běžném pracovním poměru (vzhledem k jednotlivým typům důchodů) nebo zda situaci řeší např. zaměstnáním na dohodu (o provedení práce či pracovní činnosti) apod. Odpověď zněla takto: „Zdravotní způsobilost občana se posuzuje na základě zákona o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., prováděcí vyhlášky 182/1991 Sb. (prováděcí orgán dle §1 je OSSZ) a hlavně přílohy č.2 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. (odst.3). OSSZ navrhuje invalidní důchody a SSSZ v Praze pak posílá ROZHODNUTÍ O PŘIDĚLENÍ ID (invalidního důchodu), v němž stanoví i tzn. "typ" důchodu v návaznosti na § 39 odst.1/a zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém zabezpečení. Citace § 39: (1) Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, nebo b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Obecně platí že ti, co mají plný invalidní důchod typu a) nepracují. V praxi to pak znamená, že úřad práce je nepřijímá do registrace. Pokud je zaměstnáte v chráněné dílně, nejsou chápáni jako OZP (osoby zdravotně postižené) a pokud přesto mají pracovní smlouvu, neměl by jejich úvazek přesáhnout 0,33 (což je podle zákona jejich "zbytkový pracovní potenciál" - protože práceschopnost klesla pod 66%). Ti, kteří mají plný invalidní důchod typu b) mohou pracovat, co snesou. Nikdo je nekontroluje a svůj důchod si přivýdělkem neohrožují. Dokonce se mohou registrovat jako uchazeči na úřad práce a v chráněných dílnách jsou chápáni jako OZP, resp. OTZP. U osob s částečným invalidním důchodem (§ 43 z.č.155/1995 Sb.) se od 1.1.2006 výše přivýdělku už taky nehlídá, jak tomu bylo dříve.

52

Co se týče nás, tak my v chráněné dílně zaměstnáváme 2 OTZP - plný ID typu b), 1 částečný ID a 1 OZP - bez důchodu. Přes agenturu podporovaného zaměstnávání získali zaměstnání OZP s plným ID b), částečným ID, i bez důchodu. Zatím nemáme případ, že by o zaměstnání stál OZP s plným ID a). Měli jsme tento případ pouze jednou a tam jsme doporučili přehodnocení důchodu na plný ID b) – protože uživatelky měly nastoupit do chráněné dílny. Přehodnocení proběhlo bez problémů, byla to v podstatě jen papírová formalita.“

18. 1. 1. 3. Telefonické rozhovory Souběžně s dotazníkovým šetřením jsem se rozhodla telefonicky kontaktovat asi 50 organizací v Olomouckém a Moravskoslezském kraji za účelem bližšího zmapování a zajištění ucelenějšího souboru respondentů v těchto oblastech. Uskutečnila jsem řízený standardizovaný telefonický rozhovor, jehož základ tvořily 2 otázky na zúčastněné organizace: 1) „Zabýváte se také možnostmi zaměstnávání Vašich klientů?“ + případné upřesnění alternativ zaměstnávání, které v dotazníku sleduji => podporované zaměstnávání, chráněné pracovní dílny, chráněná pracoviště a tranzitní program. 2) „Mohu Vám ke zmíněné problematice poslat dotazník?“ Otázkám předcházelo představení mé osoby a tématu „Alternativních možností zaměstnávání mentálně postižených“, kterým se zabývám v diplomové práci i v dotazníku.

Další telefonické hovory jsem uskutečnila v zájmu doplnění informací zjištěných z dotazníků nebo prostřednictvím internetu, případně ověření získaných dat. V tomto případě šlo o částečně standardizovaný rozhovor týkající se konkrétní sledované oblasti korespondující s obsahovou náplní dotazníku.

18. 1. 1. 4. Osobní rozhovory V květnu 2005 jsem uskutečnila osobní rozhovor v Charitě Opava s Mgr. Ivou Burianovou koordinující projekty zaměstnávání osob zdravotně postižených a jinak znevýhodněných na trhu práce. Šlo o řízený částečně standardizovaný rozhovor

53

týkající se především oblastí zaměstnávání zdravotně postižených v chráněných dílnách, realizace projektu EQUAL a základních informací k orientaci v dané problematice. Začátkem března 2006 jsem navštívila SPOLU Olomouc za účelem rozhovoru s Mgr. Petrou Poslušnou. Cílem rozhovoru bylo utřídit si již nabyté informace o podporovaném zaměstnávání a tranzitním programu o zkušenosti z praxe, dále pak objasnit otázku formy zaměstnávání mentálně postižených vzhledem k invalidním důchodům. Opět šlo o řízený částečně standardizovaný rozhovor odvíjející se od oblastí obsažených v dotazníku.

18. 1. 2. Charakter sledovaného souboru Dotazník je určen ústavům sociální péče, denním stacionářům, agenturám pro podporované zaměstnávání aj. organizacím, jejichž klienty jsou lidé s mentálním postižením. Žádost o vyplnění dotazníku byla směřována na vedoucího pracovníka dotázané

organizace

nebo

pracovníka,

který

má

na

starost

problematiku

zaměstnávání mentálně postižených. Emailové dotazy na vhodnost vybraného pracoviště k zaměstnání osoby s mentálním postižením byly směřovány na zaměstnavatele zaměstnávající převážně osoby zdravotně postižené uvedené v katalogu zveřejněném portálem Ministerstva práce a sociálních věcí. Kontaktovala jsem převážně vybrané zaměstnavatele z Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

18. 1. 3. Výběr a vyhledávání respondentů Vzhledem ke specifiku zkoumané skupiny nepřipadá v úvahu možnost náhodného oslovení respondentů. Rozhodovala jsem, které organizace je vhodné oslovit, což znamená, že jsem využila záměrného výběru. Bylo nutné zjistit složení základního souboru organizací pro zdravotně postižené, na jehož základě jsem dále vytřídila a vyhledávala organizace pracující s lidmi s mentálním postižením. Pracuji tedy s výběrovým souborem. Zároveň jsem uplatnila v další fázi stratifikovaný výběr – soubor potencionálních respondentů není homogenní, skládá se z podskupin (ústavy sociální péče, stacionáře pro mentálně postižené, agentury

54

podporovaného zaměstnávání a jiné organizace), přičemž jednotlivé podskupiny nejsou zastoupeny ve stejné míře. Největší účast ve výzkumu mají ústavy sociální péče pro mentálně postižené, což odpovídá četnosti zastoupení těchto organizací v ČR, tj. v určité míře jde také o výběr kontrolovaný. Ve fázi bližšího mapování Olomouckého a Moravskoslezského kraje jsem zvolila vícestupňový výběr – nejprve jsem vybrala Olomoucký a Moravskoslezský kraj, protože zde mám trvalé a přechodné bydliště, v dalším stupni vytřídila organizace věnující se problematice lidí s mentálním postižením v těchto oblastech a nakonec oslovila vedoucí pracovníky vybraných organizací. Vyhledávání respondentů probíhalo především prostřednictvím internetu. První informační zdroje jsem získala účastí na „VI. Mezinárodní konferenci k problematice osob se specifickými potřebami“ se zaměřením na uplatnění

osob

s mentálním

postižením

–

chráněné

dílny,

možnosti

podporované

zaměstnávání etc., konané 15. a 16. března 2005 v Olomouci na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Další informační základ mi přinesl rozhovor s Mgr. Ivou Burianovou, zabývající se problematikou zaměstnávání osob zdravotně postižených a jinak znevýhodněných na trhu práce, v Charitě Opava v květnu 2005. Od těchto zdrojů jsem se odrazila a pomocí vyhledávače Seznam a odkazů na internetových

stránkách organizací,

např.

České

unie

pro

zaměstnávání, Dobromyslu, Národní rady zdravotně postižených,

podporované České rady

humanitárních organizací, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, Neziskovek.cz, Ústavu pro informace ve vzdělávání jsem vyhledávala kontakty na organizace zabývající se zaměstnáváním mentálně postižených. Seznam ústavů sociální péče pro mentálně postižené jsem vytřídila ze zdrojů Asociace ústavů sociální péče a databáze ÚSP na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Seznam stacionářů pro mentálně postižené jsem získala prostřednictvím emailového dotazu zaslaného ÚSP Klíč v Olomouci. Tento zdroj byl však neúplný, takže jsem vyhledávala kontakty prostřednictvím vyhledávačů a odkazů z různých stránek např. Charity, Slezské diakonie, Diakonie ČCE, občanských sdružení apod.

55

18. 1. 4. Zpracování a vyhodnocení dat z dotazníku Dotazník jsem vyhodnocovala pomocí: - tabulek četnosti – pro zpracování faktografických dat a praktických zkušeností z podporovaného zaměstnávání - třídění prvního stupně – procentuální vyjádření, tedy relativní míra četnosti odpovědí (poměr absolutních četností vůči celkovému počtu odpovědí) - kategorizace otevřených odpovědí - u vyhodnocení zkušeností z podporovaného zaměstnávání také určení modální kategorie (nejvyššího počtu četnosti jednotlivých odpovědí) a výpočet variačního poměru pomocí vzorce

1−

nm n , kde nm = četnost

v modálních kategoriích a n = celková četnost. Malá variabilita udává, že

odpovědi jsou velice podobné, respondenti se drží jednoho názoru, naopak vysoká míra variability ukazuje na odlišnost názorů. Faktografické údaje a praktické zkušenosti z podporovaného zaměstnávání jsou zpracovány pomocí grafického vyjádření významných odpovědí v procentech. Užívám především grafu koláčového a sloupcového diagramu (histogramu).

18. 1. 4. 1. Faktografické údaje Prostřednictvím emailu s dotazníkem jsem oslovila asi 230 organizací, přičemž se mi vrátily odpovědi jen od cca 80 respondentů, návratnost dotazníku tedy byla 35%. Soubor organizací, které se zúčastnily výzkumu, nebyl homogenní: z 60% byly zastoupeny ústavy sociální péče

pro mentálně postižené, 16% tvořily jiné

organizace (např. centra pro pomoc mentálně postiženým, občanská sdružení, Slezská diakonie, Diakonie ČCE, charity), 14,5 % denní stacionáře pro mentálně postižené a 9,5 % agentury podporovaného zaměstnávání. Mezi zúčastněnými organizacemi bylo 36 % z Moravskoslezského kraje a 19% z Olomouckého kraje. Zastoupení jednotlivých typů organizací znázorňuje graf č. 1.

56

Graf č. 1: % zastoupení jednotlivých typů organizací

16% ÚSP

10%

denní stacionář agentura PZ 59%

15%

jiné

Z dotázaných organizací 19% zřídilo chráněnou dílnu a 43% mi dalo kontakt na nějaké chráněné pracoviště v okolí. Podporované zaměstnávání realizuje 40% z organizací,

které

se

zúčastnily

výzkumu,

ať

už

vlastními

silami

nebo

prostřednictvím agentury podporovaného zaměstnávání či ve spolupráci s úřadem práce. S agenturou podporovaného zaměstnávání spolupracuje 36% z organizací realizujících podporované zaměstnávání. Tranzitní program uskutečňuje 24% z respondentů zúčastněných výzkumu a mezinárodní projekt související se zaměstnáváním zdravotně postižených realizuje taktéž 24% respondentů . Procentuální vyjádření míry realizace jednotlivých služeb či programů vyjadřuje graf č. 2: Míra realizace jednotlivých služeb/programů v % Míra realizace v %

mezinárodní projekt

24

tranzitní program

24 36

spolupráce s agenturou PZ

40

podporované zaměstnávání

43

chráněné pracoviště 19

chráněná dílna 0

5

10

15

57

20

25

30

35

40

45

50

Podrobněji bych chtěla zmínit způsob realizace tranzitního programu a zastoupení jednotlivých druhů mezinárodních projektů. Tranzitní program je v převážné míře (z 53%) realizován ve spolupráci s praktickou školou nebo odborným učilištěm, ve 20 % spolupracují s konkrétním pracovištěm a v 18% realizují program prostřednictvím agentury podporovaného zaměstnávání. Spolupráce s úřady práce je minimální (3%) a zbylých 6% připadá na jiný způsob realizace tranzitu (konkrétně byla zmíněna spolupráce se speciální školou a Centrum pracovní činnosti Ninive v rámci Slezské diakonie Krnov uvedlo realizaci prostřednictvím vlastního rehabilitačního oddělení). Míru

spolupráce

škol,

konkrétních

pracovišť,

agentur

podporovaného

zaměstnávání a úřadů práce při realizaci tranzitu je možno vyčíst z grafu č. 3:

Míra spolupráce na tranzitním programu v %

3%

odborné učiliště/praktická škola

6%

konkrétní pracoviště

18%

agentura PZ 53%

úřad práce 20%

jiná*

* Pozn: Jako jiná byla uvedena spolupráce se speciální školou a rehabilitačním oddělením Slezské diakonie Krnov

Mezi zmíněnými projekty se objevily tyto: Equal, Projekt „Vlaštovky“, Phare, Rovná šance a Zpět do společnosti. Přičemž Equal realizují převážně agentury podporovaného zaměstnávání a některé charity. Projektu „Vlaštovky“ se účastní ústavy sociální péče, kterým je tento projekt primárně určen. Projekt Rovná šance uskutečňují organizace Slezské diakonie. Míru zastoupení uvedených projektů zobrazuje graf č. 4.

58

Graf č. 4: Mezinárodní projekty v % zastoupení

6% 11%

Equal Projekt "Vlaštovky"

39%

11%

Phare Rovná šance * Zpět do společnosti 33%

* Pozn: Informace o projektu Rovná šance je možno nalézt na adrese: www.rovnasance.cz

18. 1. 4. 2. Zkušenosti z podporovaného zaměstnávání Způsob vyhledávání zaměstnavatele Ve způsobech vyhledávání potenciálních zaměstnavatelů v otázce zaměstnání mentálně postiženého převažuje oslovení svépomocí organizace (tedy pověřený pracovník osobně vyhledává zaměstnavatele) z 42%, ve 25% procentech se obracejí na agentury podporovaného zaměstnávání, v 15% procentech se nabídne zaměstnavatel a jen ve 13% kontaktují úřady práce. 5% tvořila jiná odpověď (např. spolupráce s obecním úřadem, či osobní kontakty).

Míra variability je 1 −

22 = 0,58; kde 53 53

je celková četnost kombinací

vyhledávání zaměstnavatele uvedených respondenty, přičemž

22 z organizací

vyhledává zaměstnavatele svépomocí. Míra variability je na hranici, neodráží jednoznačný soulad odpovědí, ale zároveň poukazuje na vyšší zastoupení (42%) vyhledávání zaměstnavatele prostřednictvím vlastního pracovníka. Situaci znázorňuje Graf č. 5 na následující stránce.

59

Graf č. 5: Způsob vyhledání zaměstnavatele v % odpovědí 42

45 40 35 30

%

kontaktujeme ÚP pověřený pracovník vyhledává

25

25 20

13

15 10

kontaktujeme agenturu PZ

15

nabídne se zaměstnavatel 5

5 0

jiné způsob vyhledání

Rozdílný je poměr způsobů vyhledávání zaměstnavatele u

agentur

podporovaného zaměstnávání a u ostatních organizací, tj. ÚSP, stacionářů a jiných organizací (např. občanská sdružení, diakonie, charity). U agentur podporovaného zaměstnávání

můžeme

předpokládat

výrazně

vyšší

podíl

vyhledávání

zaměstnavatelů svépomocí. Zastoupení jednotlivých způsobů vyhledávání zaměstnavatele vyjádřené v procentech u agentur podporovaného zaměstnávání jsou patrné z grafu č. 6:

Agentury podporovaného zaměstnávání

9% 27% kontaktujeme ÚP pověřený pracovník vyhledává nabídne se zaměstnavatel 64%

60

Zastoupení jednotlivých způsobů vyhledávání zaměstnavatele vyjádřené v procentech u ostatních organizací (ÚSP, stacionáře, jiné) jsou patrné z grafu č. 7:

Ostatní organizace (ÚSP, stacionáře, jiné )

7%

14%

kontaktujeme ÚP

12%

pověřený pracovník vyhledává kontaktujeme agenturu PZ

31%

36%

nabídne se zaměstnavatel jiné*

*Pozn: Jako jiný způsob kontaktu organizace uvedly spolupráci s obecním úřadem a osobní kontakty.

Motivace zaměstnavatelů Kategorizované odpovědi (v pořadí od nejčetnějších až po nejméně časté): 1. Finanční zvýhodnění státem (dotace pracovního místa, příspěvky, finanční podpora, daňové úlevy aj. výhody dané zákonem) 2. Osobní a pracovní asistence 3. Příklady dobré praxe 4. Informovanost zaměstnavatele (o možnostech, schopnostech mentálně postiženého, výhodách pro zaměstnavatele) 5. Společenská prestiž (především u zahraničních firem) 6. Povinnost zaměstnávat zdravotně postižené u podniků s více než 25 zaměstnanci 7. Politické a legislativní změny (jednodušší legislativa, pružnější politika úřadů práce a MPSV) 8. Prosociální nastavení (chuť pomoci, soucit, empatie) 9. Nižší mzdové náklady na ZP zaměstnance (z důvodu pokleslého pracovního výkonu možno vyplácet 50 - 75 % minimální mzdy) 10. Propagace, reklama zaměstnávající organizace 61

Výskyt názorů na Motivace zaměstnavatelů v % znázorňuje graf č. 8:

Zastoupení jednotlivých odpovědí v %

Finanční zvýhodnění státem Osobní a pracovní asistence

6% 3%

Příklady dobré praxe

6%

Informovanost zaměstnavatele

6%

37%

6%

Společenská prestiž Povinnost zaměstnávat ZP Politické a legislativní změny

6%

Prosociální nastavení

9%

Nižší mzdové náklady na ZP zaměstnance Propagace, reklama zaměstnavatele

12%

9%

Pracovní odvětví, ve kterém mají mentálně postižení největší šanci na uplatnění

V tomto bloku otázek převládala „jiná odpověď“, kde respondenti uváděli v převážné míře (21%), že odvětví, kde se mentálně postižení mohou uplatnit nelze kategorizovat, že mohou pracovat ve všech uvedených formách dle stupně postižení a že služba je uchazeči „šita na míru“. V těsné blízkosti se vyskytla odpověď uplatnění ve službách (úklidové práce, gastronomie) (19%) a následovalo uplatnění v zemědělství/zahradnictví (16%) a řemeslné/textilní výrobě (14%). Neziskový/sociální sektor byl zastoupen 8%. Každé z těchto tří odvětví: výrobní podniky, zdravotnictví/školství, stavební práce je zastoupeno 4%. Nikdo neuvedl uplatnění v obchodní sféře a navíc byly zmíněny domácí práce (2%). Zbylých 8% připadá na „jinou odpověď“, kde organizace uvedly, že nejsou schopni

jednoznačně

říci

(buďto

z důvodu

přenechání

iniciativy

agentuře

podporovaného zaměstnávání nebo nedostatku zkušeností vzhledem k tomu, že jejich program je v počáteční fázi). Míru předpokládaného uplatnění v jednotlivých pracovních odvětvích vyjadřuje graf č. 9.

62

Graf č. 9: Míra uplatnění v jednotlivých odvětvích v % nedá se kategorizovat

2%

služby

8%

zemědělství/farmy/zahradnictví

21%

4%

řemeslná/textilní výroba

4%

neziskový/sociální sektor

4%

výrobní podniky

8%

stavební práce

19% 14%

domácí práce

16%

Míra variability je 1 −

zdravotnictví/školství

nemůžeme jednoznačně říci

11 = 0,78; kde 51 je celková četnost vybraných odvětví, 51

přičemž 11 organizací uvedlo, že odvětví, kde mají mentálně postižení větší šanci na uplatnění, se nedají kategorizovat. Míra variability je vyšší, odráží větší variabilitu odpovědí. Zároveň však převažuje názor, že se takto postižení mohou uplatnit stejnou měrou ve všech odvětvích (21%) a

často také v neziskovém/sociálním

sektoru (19%). Jací zaměstnavatelé nejčastěji zaměstnají mentálně postiženého

Podobně jak tomu bylo v případě pracovního odvětví, i v oblasti potencionálních zaměstnavatelů se v 18% případů objevila „jiná odpověď“, uvádějící, že nelze specifikovat zaměstnavatele, kteří více zaměstnávají mentálně postižené, nýbrž všichni zaměstnavatelé přicházejí v úvahu stejnou měrou. Ve stejné míře (18%) však respondenti uvedli jako často zaměstnávající „neziskové organizace“. Menší podniky (do 25 zaměstnanců) byly zastoupeny 16%, společnosti s více než 25 zaměstnanci pak 12%, stejně tak (12%) osoby samostatně výdělečně činné (soukromí podnikatelé). Zemědělským družstvům/farmářům odpovídalo 6% odpovědí a rodinným podnikům jen 2%.

63

Pod volbou „jiná odpověď“ se objevily obce (4%) a příspěvkové organizace (4%), zbývajících 8%, podobně jako v předchozí otázce týkající se pracovního odvětví, připadlo na volbu „nemůžeme jednoznačně říci“ ze stejných důvodu zmíněných výše. Zastoupení

zaměstnavatelů,

kteří

nejčastěji

zaměstnají

postiženého

s mentálním handicapem, vyjadřuje graf č. 10: nelze specifikovat zaměstnavatele

Typy organizací zaměstnávající mentálně postižené v %

2%

neziskové organizace malé firmy (do 25 zam.)

8%

18%

4%

společnosti nad 25 zam.

4%

osoby samostatně výdělečně činné

6%

zemědělská družstva/farmáři

18% 12%

obce příspěvkové organizace rodinné podniky

12%

Míra variability je 1 −

16%

nemůžeme jednoznačně říci

9 = 0,82; kde 50 je celková četnost vybraných odvětví, 50

přičemž 9 organizací uvedlo, že zaměstnavatele nejčastěji zaměstnávající mentálně postižené není možno specifikovat. Míra variability je celkem vysoká, naznačuje odlišnost názorů. V 18% se však objevuje názor, že připadají v úvahu všechny typy organizací a ve stejné míře (18%) byly vybírány neziskové organizace. Reakce ze strany oslovených zaměstnavatelů

V 73 % hodnotili organizace (respondenti) reakce zaměstnavatelů na oslovení jako neurčité, 17% označilo

potencionální zaměstnavatele za ochotné a 10%

vnímalo neochotu ze strany osloveného zaměstnavatele.

64

Míru reakcí zaměstnavatelů názorně zobrazuje Graf č. 11: Reakce zaměstnavatelů na oslovení ze strany organizace

neurčitá reakce

73

Reakce

neochota

10

ochota

17

0

10

20

30

40

50

60

70

80

%

Míra variability je 1 −

22 = 0,27; kde 30 je celkový počet organizací realizujících 30

podporované zaměstnávání, které se účastnily výzkumu a 22 z nich volilo odpověď „neurčitá reakce“. Nízká míra variability poukazuje na velmi podobné postoje respondentů odrážející se v této volbě (73% soulad). Jako důvody neurčité reakce či neochoty uváděli respondenti následující: (odpovědi jsou kategorizované a řazené od nejčetnějšího výskytu odpovědi po nejméně častý)

1. Obavy z výkonu (produktivita, kvalita práce a zvládání pracovních úkonů) 2. Neznají problematiku osobnosti, života mentálně postiženého 3. Chybí zkušenosti se zaměstnáváním mentálně postižených 4. Neví, jak se k mentálně postiženému chovat 5. Záleží na člověku, tj. založení konkrétního zaměstnavatele (rozdíl, zda je zaměřen prosociálně – na lidi nebo na výkon, na zisk apod.) 6. Neznalost možností dotací 7. Obavy z problémů s ČSSZ a Finančního úřadu 8. Neví, jak s mentálně postiženým komunikovat 9. Nedostatek informací o možnostech zaměstnávání mentálně postižených 10. Nemají představu, jaké pracovní zařazení MP dát 11. Obavy z komplikací 12. Málo vhodné práce 13. Vysoká nezaměstnanost v daném kraji

65

Důvody neurčitých či negativních reakcí zaměstnavatelů v % zastoupení jednotlivých odpovědí znázorňuje graf č. 12: Obavy z výkonu

Zastoupení jednotlivých odpovědí v %

5%

Neznají problematiku osobnosti Chybí zkušenosti se zaměstnáváním MP

5%

Neví, jak se k MP chovat

17%

5%

Záleží na založení konkrétního zaměstnavatel

5% 5% 5%

13%

Nedostatek informací o možnostech zaměstnávání MP Neznalost možností dotací

5% Obavy z problémů s ČSSZ a FÚ

9%

8% 9%

Neví, jak s MP komunikovat

9% Nemají představu, jaké pracovní zařazení MP dát Obavy z komplikací Málo vhodné práce Vysoká nezaměstnanost v kraji

18. 1. 4. 3. Získané kontakty na chráněné pracovní dílny a pracovní místa Prostřednictvím dotazníku a emailových dotazů, částečně i dohledáním ve vyhledávači Seznam a pomocí odkazů z www stránek organizací zabývajících se zaměstnáváním zdravotně postižených jsem shromáždila kontakty na chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa (vhodná k zaměstnání mentálně postižených) podle příslušnosti k jednotlivým krajům. Kontakty naleznete v Příloze č. 3

66

18. 1. 5. Zmapování moravskoslezského a olomouckého kraje

Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na bližší zmapování Moravskoslezského a Olomouckého kraje – a to především na

získání kontaktů na chráněné dílny a

chráněná pracovní místa (vhodná pro zaměstnávání osob s mentálním handicapem) zde fungující, a dále kontaktů na místní organizace realizující podporované zaměstnávání a tranzitní program.

18. 1. 5. 1. Moravskoslezský kraj Chráněné dílny či chráněná pracoviště vhodná pro mentálně postižené v Moravskoslezském kraji – viz tab. č. 1 (pozn.: Bližší kontakty v Příloze č. 3) Organizace

Lokace

Typ

Ninive, Slezská diakonie

Krnov

CHD

VIZ centrum

Ostrava

CHD

ÚSP Havířov

Havířov

CHD

ÚSP Ostrava-Muglinov

Ostrava

CHD

Charita Hlučín

Hlučín

CHD

Ergon, Slezská diakonie

Český Těšín

Gobi, s.r.o. Charita Opava (CHD

Havířov

CHD CHPM

Opava

CHD

primárně určena lidem s jiným než mentálním postižením)

Činnost výroba drobných uměleckých předmětů a reklamních předmětů profesní příprava a zaměstnávání osob se ZP v prádelenském provozu a šicí dílně košíkářská, tkalcovská, šicí, zahradnická dřevařská, rukodělná, keramická dílna košíkářská, textilní, dřevoobráběcí, knihařská a kovodílna tvůrčí, šicí, zámečnická a kompletační dílna montážní dílna zahrad. nářadí, úklidy, prádelna, balení a kompletace regálů (Kovona) balení a kompletace igelitových tašek šicí, tkalcovská, keramická, stolařská dílna, malba na hedvábí, drobné kompletační práce, výroba kartáčů

Tranzitní program pro mentálně postižené v Moravskoslezském kraji realizuje – viz tab. č. 2 (Bližší kontakty v Přílohách č. 2, č. 4 a č. 5): Organizace

Lokace

Ve spolupráci – kontakt

Ninive - Slezská diakonie Stacionář Benjamín ÚSP Ostrava-Muglinov ÚSP Ostravice Kolovrátek-Diakonie ČCE

Krnov Krnov Ostrava Frýdek Místek Ostrava-Vítkovice

Rehabilitační odd. Slezské diakonie Krnov (SDK) Prostřednictvím Ninive a rehabilitačního odd. SDK Odborné učiliště a Praktická škola Hlučín SOU technické Frýdek Místek, Pionýrů 2069 ÚP Ostrava, Speciální škola CCE Ostrava-Vítkovice

Podporované zaměstnávání pro osoby s mentálním handicapem v Moravskoslezském kraji uskutečňují – viz tab. č. 3 (Bližší kontakty v Přílohách č. 2, č. 4, č. 5 a č. 6): 67

Tab. č. 3 Organizace APZ Ninive – SDK Stacionář Benjamín Sagapo – centrum MP APZ – Slezská diakonie Stacionář Eden Stacionář Hosana ÚSP Komorní Lhotka ÚSP Havířov ÚSP Hlučín ÚSP Hošťálkovy ÚSP Ostravice

Lokace

Kontakt

Oslovení zaměstnavatele

Krnov

www.sdk.cz/ninive

vlastní pracovník

Krnov

www.sdk.cz/benjamin

prostřednictvím APZ Ninive

Bruntál

www.sagapo.cz

Český Těšín

www.slezskadiakonie.cz

Český Těšín

www.slezskadiakonie.cz

vlastní pracovník + kontakt APZ Ninive + kontakt ÚP Bruntál vlastní pracovník + kontakt ÚP Třinec prostřednictvím APZ Český Těšín

Karviná

www.slezskadiakonie.cz

prostřednictvím APZ Český Těšín

Frýdek-Místek

tel. 558 694 239

prostřednictvím APZ Český Těšín

Havířov Hlučín Bruntál Frýdek-Místek

www.usphavirov.org www.usphlucin.cz tel. 554 649 015 www.uspm.cz

konkrétní pracoviště GOBI Havířov vlastní pracovník + ÚP vlastní pracovník spolupráce s Obecním úřadem

Zkratky použité v tabulkách: APZ= agentura podporovaného zaměstnávání, SKD= Slezská diakonie Krnov, ČCE= Českobratrská církev evangelická, ÚSP= ústav sociální péče, CHD= chráněná pracovní dílna, CHPM= chráněné pracovní místo, ÚP= úřad práce

18. 1. 5. 2. Olomoucký kraj Chráněné dílny či chráněná pracoviště vhodná pro mentálně postižené v Olomouckém kraji – viz tab. č. 4 (Bližší kontakty v Příloze č. 3) Organizace

Lokace

Typ

Činnost

DC 1990 Topolany Kovodružstvo Přerov Marie Zatloukalová - TRIO Charita Javorník Sdružení Most k životu

Olomouc Hlubočky Olomouc Javorník Přerov

CHD CHD CHPM CHD CHD

Charita Olomouc - Betánie

Olomouc

CHPM

keramické a zahradnické dílny kompletace a výroba součástek (př. pastičky) kadeřnické a kosmetické potřeby šicí a knihařská dílna keramické, stolařské, šicí a tkalcovské dílny restaurace, kavárna ( pozn. určeno primárně lidem s duševním onemocněním)

Tranzitní program pro mentálně postižené v Olomouckém kraji realizuje - viz tab. č. 5 (Bližší kontakty v Příloze č. 2) : Organizace

Lokace

Ve spolupráci – kontakt

APZ SPOLU

Olomouc

agentura má kontakt se všemi speciálními školami (tj. praktické školy, odborná učiliště, zvláštní a pomocné školy) v Olomouci; žáci škol pak mohou využít tranzitní program agentury SPOLU

68

Podporované zaměstnávání pro osoby s mentálním handicapem v Olomouckém kraji uskutečňují - viz tab. č. 6 (Bližší kontakty v Přílohách č. 2, č. 4, č. 5 a č. 6): Organizace

Lokace

Kontakt

Oslovení zaměstnavatele

APZ SPOLU ÚSP Klíč ÚSP Jitro

Olomouc Olomouc Olomouc

www.volny.cz/spolu [email protected] tel. 585 427 041

ÚSP Nové Zámky

Litovel

www.volny.cz/usp.novezamky

vlastní pracovníci kontaktují APZ SPOLU kontaktují APZ SPOLU vlastní pracovník + kontakt APZ + kontakt ÚP

Zkratky použité v tabulkách: DC= dětské centrum, APZ= agentura podporovaného zaměstnávání, ÚSP= ústav sociální péče, CHD= chráněná pracovní dílna, CHPM= chráněné pracovní místo, ÚP= úřad práce

18. 1. 6. Výsledky a diskuse

Potvrzené hypotézy Potvrdily se mi dvě má očekávání. První, že reakce zaměstnavatelů na oslovení ze strany organizací v otázce umožnění práce osobě s mentálním postižením bude převážně neurčitá (73%), tj. nejistá, ať už z důvodu nízké informovanosti, neznalosti osobnosti mentálně postiženého, obav z výkonu postiženého, nutnosti asistence, případných komplikací nebo ztížené komunikace. Druhým mým předpokladem bylo, že jednou z nejúčinnějších motivací zaměstnavatelů bude finanční podpora státu (slevy na daních, dotace pracovního místa, příspěvky aj. zákonné výhody). Respondenti finanční motivaci uváděli z 37 %, vzhledem k nižšímu zastoupení jiných motivačních činitelů (variace od 12 % do 3%) , považuji i tuto hypotézu za potvrzenou. Částečně potvrzené hypotézy V oblasti pracovního uplatnění mentálně postižených v jednotlivých odvětvích jsem odhadovala větší šanci na uplatnění v neziskovém/sociálním sektoru, službách, výrobní sféře a řemeslné/textilní výrobě.

Služby uváděli respondenti z 19%,

řemeslnou/textilní výrobu ze 14%, převládla však „jiná odpověď“ (21%), kde se organizace shodovaly v mínění, že není možná kategorizace v této oblasti, že v úvahu připadají všechna odvětví a uživateli je služba šita na míru. Uplatnění v neziskové/sociální sféře zmínily organizace v 8% a výrobní podniky dokonce jen ve 2%, v těchto dvou případech se tedy mé očekávání nepotvrdilo.

69

Za

zaměstnavatele

nejčastěji

zaměstnávající

mentálně

postižené

jsem

pokládala neziskové organizace a společnosti s více než 25 zaměstnanci. V případě neziskových organizací se mi hypotéza potvrdila, organizace tuto možnost uvedly v 18%, což odpovídá stejné míře volby „jiné odpovědi“ (18%) , kde podobně jako u pracovního

odvětví

organizace

zdůraznily,

že

není

možné

specifikovat

zaměstnavatele, který nejčastěji zaměstnává mentálně postižené a že v úvahu připadají všechny formy zaměstnavatelů. Zastoupení společností

s více než 25 zaměstnanci bylo 12% stejně jako

zastoupení OSVČ (soukromých podnikatelů), menší podniky do 25 zaměstnanců byly dokonce zastoupeny 16%. Očekávání, že větší firmy (nad 25 zaměstnanců) budou mít větší tendenci zaměstnat, protože tuto povinnost mají danou zákonem, se tedy nepotvrdilo. Předpokládám, že důvodem bude specifikum mentálního postižení. Větší firmy „jedoucí“ na výkon a kladoucí důraz na flexibilitu zaměstnanců možná raději zaměstnají člověka s tělesným či sluchovým postižením, pokud jim to podmínky dovolují. Vyvrácené hypotézy Naopak jsem očekávala alespoň 40% spolupráci úřadů práce na tranzitních programech, což výsledná 3% účast zcela vyvrátila. Tranzitní programy jsou z 53% realizovány ve spolupráci s praktickou školou nebo odborným učilištěm. Stejně tak mým předpokladem bylo, že jednou z častých možností vyhledávání zaměstnavatele v rámci služby podporovaného zaměstnávání bude kontaktování úřadu práce, tohoto způsobu organizace však využívají jen z 13% procent. Dokonce případy, kdy se nabídl sám zaměstnavatel byly častěji zmíněny (15%). Možnou příčinou může být fakt, že lidé s mentálním postižením nejsou na úřadech práce často evidováni a na základě dohod s ÚP jsou zřizovány v převážné míře chráněné dílny a pracoviště určená pro lidi s jiným druhem postižení (tělesné, smyslové). Zmapování Olomouckého kraje V Olomouci

služby

zaměstnávání

mentálně

postižených

zabezpečuje

především Agentura podporovaného zaměstnávání SPOLU Olomouc, se kterou spolupracují ÚSP Klíč, Jitro a Nové Zámky. SPOLU realizuje systematicky tranzitní program ve spolupráci se všemi speciálními školami v Olomouci.

70

Chráněné dílny provozuje Dětské centrum 1990 v Topolanech, Charita Javorník, Sdružení Most k životu v Přerově a Kovodružstvo v Hlubočkách. V Olomouci funguje chráněné pracoviště TRIO Marie Zatloukalové, a v úvahu přichází také kavárna a restaurace Betánie (i když primárně je určena zaměstnávání lidí s duševním onemocněním). Zmapování Moravskoslezského kraje Přesto, že je na bruntálsku vysoká nezaměstnanost, existují zde propracované služby v oblasti zaměstnávání mentálně postižených. Hlavní zásluhu má na tom Slezská diakonie působící v Krnově realizující podporované zaměstnávání, tranzit a provozující chráněné dílny. Naopak na opavsku tyto specifické služby téměř chybí, v úvahu zde přichází jen chráněné dílny Charity Opava, které však jsou primárně zaměřeny na lidi s jiným druhem postižení než mentálním. Agentura podporovaného zaměstnávání Slezské diakonie funguje také v Českém Těšíně a svými službami pokrývá oblasti těšínska, třinecka a frýdeckomístecka a karvinska. V Ostravě zaměstnávání realizuje ÚSP Ostrava-Muglinov a ÚSP Havířov, dále zde funguje chráněná dílna ostravského VIZ Centra. Tranzit nezávisle realizuje v Ostravě ÚSP Ostrava-Muglinov a Středisko Diakonie ČCE Kolovrátek, ve Frýdku-Místku pak ÚSP Ostravice. Nová zjištění Novým zjištěním

pro mne byla existence projektu „Vlaštovky do ústavů“, o

kterém jsem se dozvěděla až z dotazníků a telefonických hovorů s ústavy sociální péče. Tomuto právě probíhajícímu projektu věnuji kapitolu 16. 2. 2. v této diplomové práci. Dalším projektem, o kterém jsem do vyhodnocení výzkumu nevěděla, je projekt Rovná šance, informace je možno nalézt na http://www.rovnasance.cz.

71

18.2. Projekt WWW stránek Webové stránky vznikly v souvislosti se zpracováváním mé diplomové práce, celkově se tedy věnují tématu: „Alternativních možností zaměstnávání mentálně postižených“. Snažím se o projekt vytvoření funkčních internetových stránek, které jsou určeny především rodině a opatrovníkům dětí a dospělých s mentálním postižením, ale také sociálním pracovníkům, poradcům, speciálním pedagogům aj. lidem zajímajícím se o možnosti vzdělávání a zaměstnávání mentálně postižených. WWW stránky by měly sloužit jako celorepublikový informační rozcestník v otázce zaměstnávání lidí s mentálním postižením. Kromě obecných informací je zde možno nalézt např. databáze ústavů sociální péče a stacionářů pro MP, chráněné dílny a chráněná pracovní místa vhodná pro mentálně postižené, organizace zabývající se podporovaným zaměstnáváním, úřady práce, dále je možno zde dohledat školy pro MP a speciálně pedagogická centra aj. Vše je možno nalézt v menu „Odkazy“. Obr. 1 - Úvodní strana www prezentace http://zamestnatmp.czweb.org

72

Internetové stránky byly vytvořeny pomocí programu Microsoft Front Page, což je HTML editor typu WYSIWYG („What you see is what you get“). To znamená, že pracujete s grafickou podobou stránek (nikoli se zápisem v HTML jazyce) – to co vytváříte také vidíte. Editory tohoto typu zjednodušují práci s HTML kódem, jehož přesnou syntaxi nemusí uživatel vždy znát. Navíc práce ve Front Page je podobná práci v jiných aplikacích Microsoft Office, které je většina uživatelů zvyklá používat. Svou

webovou

prezentaci

jsem

umístila

na

server

Webzdarma

(www.webzdarma.cz) , který je jedním ze serverů, které poskytují prostor pro umístění osobních www stránek zdarma. Tedy ne zcela – jako protislužbu musíte umístit na své stránky reklamní bannery služby Webzdarma. Umístěné stránky naleznete na adrese: http://zamestnatmp.czweb.org, kde „czweb“ je zvolená doména 2. řádu. 18. 2. 1. Obecné informace o možnostech zaměstnávání MP

Základní informační náplň stránek tvoří obecné informace o možnostech zaměstnávání podporovaného

mentálně

postižených.

zaměstnávání,

Naleznete

zákonem

danou

zde

stručný

charakteristiku

popis

služby

chráněných

pracovních dílen a chráněných pracovních míst, vysvětlení pojmu tranzitní program a typy škol určené profesní přípravě lidí s mentálním postižením. Informace zobrazíte kliknutím na odpovídající položku v horním menu www stránek. 18. 2. 2. Umístění dotazníku

Dalším účelem stránek je umístění dotazníku v elektronické podobě. Pod výběrovým menu „Dotazník“ je umístěn odkaz na dotazník ve formě elektronického formuláře, který lze odeslat přímo z internetových stránek pomocí tlačítka „Odeslat dotazník“ na konci formuláře. Kromě odkazu na formulář dotazníku v menu „Dotazník“ naleznete také vysvětlení, k čemu dotazník slouží, jaké cíle sleduji, o jaký druh výzkumu jde a jak budou využity informace získané z dotazníku. Pro odesílání dat z dotazníku jsem využila služby Mailform (www.mailform.cz), která používá vlastních serverových skriptů pro odesílání údajů z formulářů.

73

Důvodem byla především nespolehlivost odesílání dat pomocí běžného poštovního klienta emailem (např. Outlook), navíc tuto aplikaci nemusí mít uživatelé na svém počítači zprovozněnu či ji nepoužívají.

Dalším důvodem je spektrum

doplňkových služeb, které Mailform poskytuje, např. velice si cením možnosti vlastního nastavení vzhledu výpisu odeslaných dat (odpovědí). Odpovědi z dotazníků jsou tak odeslány v přehlednější formě pro pozdější vyhodnocování. Obrovskou výhodou Mailformu je poskytování této internetové služby uživatelům zdarma. Obr. 2 – Dotazník v internetové podobě http://zamestnatmp.czweb.org/dotazy.htm

18. 2. 3. Odkazy na vlastní vytvořené databáze

Specifické informace naleznete v menu „Odkazy“. Vytvořila

jsem dvě databáze „Seznamů ÚSP pro mentálně postižené“

vytříděním z internetových zdrojů portálu MPSV a Asociace ústavů sociální péče.

74

Vyhledáváním kontaktů v odkazech na stránkách organizací zabývajících se problematikou socializace, vzdělávání a zaměstnávání lidí s mentálním postižením, stránkách týkajících se neziskových a humanitárních organizací, ale i vyhledávačích (před. Seznam, Altavista, Centrum) či prostřednictvím emailových dotazů vznikly databáze „Organizací zabývajících se zaměstnáváním mentálně postižených“ a „Denních stacionářů pro mentálně postižené“. Informace získané z dotazníků byly podkladem pro vytvoření databáze „Chráněných dílen a chráněných pracovních míst“ vhodných k zaměstnávání lidí s mentálním postižením. Tato databáze byla dále doplněná o kontakty získané prostřednictvím emailových dotazů zaslaných zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% osob se ZP (kontakty z katalogu dostupného na portálu MPSV) v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. 18. 2. 4. Odkazy na vyhledávače MPSV a MŠMT

V menu „Odkazy“ naleznete také hypertextové odkazy na Úřady práce ČR a Katalog organizací ZOZP oboje umístěné na stránkách portálu Ministerstva práce a

sociálních věcí. Odkazuji také na Rejstřík škol Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, kde je možno pomocí vyhledávače najít požadovanou speciální školu určenou vzdělávání mládeže s mentálním postižením (praktickou školu, odborné učiliště, zvláštní školu, pomocnou školu). Odkaz na Speciálně pedagogická centra vás přesměruje na stránky Asociace pracovníků speciálně pedagogických center v ČR, kde je možno vyhledat SPC pro mentálně postižené v požadovaných krajích. 18. 2. 5. Odkazy na organizace zabývající se problematikou osob s MP

Jak na hlavní stránce v levém rámu www, tak v menu „Odkazy“ jsou umístěny odkazy na významné organizace zabývající se

problematikou zaměstnávání

mentálně postižených. Stránky těchto organizací mi byly zdrojem informaci při tvorbě databází a diplomové práce samotné. Mezi tyto organizace patří Národní rada zdravotně postižených, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, Slezská diakonie (která mi poskytla fotografie na horní rám www stránek), Dobromysl, Společnost Duha, Česká unie pro podporované zaměstnávání, Česká rada humanitárních organizací a Centrum služeb pro zdravotně postižené. 75

19. ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se snažila postihnout všechny alternativy zaměstnávání mentálně postižených uplatňované v České republice. V teoretické části se tedy zabývám podporovaným

zaměstnávání,

tranzitním

programem,

charakteristikou

chráněných

pracovních dílen a chráněných pracovních míst. Zmiňuji však také iniciativu Camphill, pracovně-tréninkový program pražské kavárny Vesmírna realizovaný o. s. Máme otevřeno a pracovně-rehabilitační význam terapeutických dílen, které jsou s chráněnými pracovními dílnami často zaměňovány. Nastiňuji záměrně právní úpravu zaměstnávání lidí se zdravotním (tedy i mentálním) postižením a popisuji výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby zdravotně postižené jako hlavní motivační činitel. Jelikož umístění člověka s mentálním postižením na pracovní místo předchází dlouhodobá výchova a příprava, některé kapitoly věnuji také vzdělávání a předpracovní přípravě. Za účelné jsem dále pokládala přiblížit okolnosti a faktory ovlivňující (ztěžující) zaměstnávání této specifické skupiny osob. Kvalitativní výzkum (praktická část diplomové práce) byl zaměřen především na získání informací, kontaktů na chráněné pracovní dílny a chráněná pracoviště, zkušeností z podporovaného zaměstnávání, ověření výskytu tranzitu a mezinárodních projektů uplatňovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a týkajících se osob se zdravotním postižením. Dále bylo mou snahou zmapování dostupnosti služeb v oblasti zaměstnávání osob s mentálním postižením v České republice. Návratnost dotazníků byla přes uplatnění podpůrných prostředků (telefonické kontakty a emailové dotazy) nízká – jen 35%, větší soubor zúčastněných organizací by pravděpodobně přinesl více utříděné, možná i jednoznačnější výsledné informace s větší vypovídací hodnotou. Avšak kontaktování dalších organizací, popř. opětovné oslovení respondentů pomocí telefonu, jako jediného prostředku s okamžitou zpětnou vazbou, by představovalo vysokou finanční a časovou náročnost. Rozhodla jsem se proto blíže zmapovat a Moravskoslezský a Olomoucký kraj, tedy oblasti mého trvalého bydliště a studijního pobytu. V každém případě mi výzkum i samotné psaní diplomové práce přinesl mnohá zjištění a nové informace, které bych nějakou formou chtěla

předat dál. Proto v souvislosti

s diplomovou prací vznikly internetové stránky komplexně se věnující problematice zaměstnávání

mentálně

postižených,

které

http://zamestnatmp.czweb.org.

76

si

můžete

prohlédnout

na

adrese:

20. POUŽITÁ LITERATURA

Monografické publikace LANGER, S. Mentální retardace: etiologie, diagnostika, profesiografie, výchova. 3. vyd. Hradec Králové: Kotva, 1996.s. 273. ISBN 809002548x. VALENTA, M., MÜLLER, O. Psychopedie: teoretické základy a metodika. 1. vyd. Praha: Parta, 2003. s. 443. ISBN 8073200392. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. s.184. ISBN 8071785067. ŠVARCOVÁ, I. Příprava mládeže s těžším mentálním postižením n a trhu práce. Praha: Tech-Market, 1996. s. 89. ISBN 8090213448. KUBÍČE, J., KUBÍČOVÁ, Z. Máme mnoho společného. 1.vyd. Praha: Tech-Market, 1997. s. 40. ISBN 8086114082. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. s. 239. ISBN 8085931656. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. vyd. 3. Praha: Portál, 1999. s. 444. ISBN 8071786780. VÁGNEROVÁ, M. Úvod do vývojové psychopatologie III: Vzdělávací handicap – postižení schopností nezbytných k učení. Liberec: TU v Liberci, 2003. s. 100. ISBN 8070836695. KREJČÍŘOVÁ, O. Psychopedie. In Kolektiv autorů. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Olomouc: Univerzita palackého, 2002. str. 12 - 20. CHRÁSKA, M. Základy výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: UP v Olomouci, 1998. s. 257. ISBN 8070677988. KUBÁTOVÁ, H. Sociologický výzkum: Studijní texty pro distanční studium. Olomouc: UP v Olomouci, 2004. s. 14.

77

Sborníky JOHNOVÁ, M. Podporované zaměstnávání. In: Kvalita života zdravotně postižených a starších občanů: sborník příspěvků z pracovní konference s mezinárodní účastí. Praha: Univerzita Karlova,1996. str. 33 - 35.

Diplomová práce MACHÁČKOVÁ, J. Vliv podporovaného zaměstnávání a tranzitního programu na sociální dovednosti u osob s mentální retardací. Olomouc, 2005. 100 s. Diplomová práce na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí diplomové práce Dana Štěrbová.

Seriálové publikace JOHNOVÁ, M. - VONDRÁČKOVÁ, M. K podporovanému zaměstnávání v ČR.

Sociální

politika. 2001, č. 27/10, str. 19 - 20. ŠAFROVÁ, J. – VONDRUŠKOVÁ, I. K zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Národní pojištění. 2003, č. 8 - 9, str. 6 -17. Vyhláška č. 242/2002 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí. Příspěvky zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené. Práce a mzda. 2002, č. 50/7-8, str. 42 – 53.

JOUZA, L. Zaměstnávání zdravotně postižených. Právní rádce - měsíčník Hospodářských novin. 2005, č.1, str. 32 - 39.

Co umožňují nové předpisy o zaměstnanosti. Práce a mzda. 2005, roč. LIII, č. 7 - 8, str. 28 - 31.

Osobní účast VI. Mezinárodní konference k problematice osob se specifickými potřebami: Možnosti uplatnění osob s mentálním postižením – chráněné dílny, podporované zaměstnávání etc. Řídila: PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D. Olomouc: PdF Univerzity Palackého, březen 2005

78

15. a 16.

Zákony Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. [online]. c 2005. [cit. 2005-04-17]. Dostupné z:

Internetové zdroje SPOLU Olomouc. Program Tranzit [online]. c 2003. [cit. 2005-12-21]. Dostupné z: MESADA Písek. Podporované zaměstnávání [online].c 2005. [cit. 2005-02-15]. Dostupné z: MESADA Písek. Tranzitní program [online].c 2005. [cit. 2005-02-15]. Dostupné z: MÁME OTEVŘENO. Tranzitní program [online]. c 2004. [cit. 2005-03-20]. Dostupné z: MÁME OTEVŘENO. Pracovně – tréninkový program [online]. c 2004. [cit. 2005-03-20]. Společenství DOBROMYSL. Podporované zaměstnávání [online]. c 2003. [cit. 2005-12-21]. Dostupné z: Společenství DOBROMYSL. Zaměstnávání lidí s mentálním postižením [online]. c 2002. [cit. 2005-12-21]. Dostupné z: JOUZA, L. Zaměstnání zdravotně postižených osob. Právní rádce [online]. 2003, č. 10.[cit. 2005-12-21]. Dostupné z: HRADIL, R. Pomoc mentálně postiženým: Camphill České Kopisty [online]. c 2002. [cit. 2005-04-16]. Dostupné z: Camphill České Kopisty. První český camphill [online]. c 2003. [cit. 2006-03-02] Dostupné z:

79

VALENTA, M. Camphillské hnutí a německý výchovně vzdělávací systém [online]. c 1995. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Kuchyňová, Z. Občanská sdružení připravila pravidelnou akci na pomoc mentálně postiženým lidem

[online]. Publikováno 27. 8. 2002. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z:

Kuchyňová, Z. Akce cihla vynesla pro mentálně postižené 1,5 miliónu korun [online]. Publikováno 9. 7. 2003. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Kuchyňová, Z. Akce cihla pomáhá mentálně postiženým [online]. Publikováno 5. 5. 2004. Dostupné z: Portus

Praha.

Akce

cihla

[online].

c

2004.

[cit.

2006-01-30].

Dostupné

z:

Národní rada zdravotně postižených. Iniciativa společenství Equal: Základní informace o Equal [online]. Publikováno 7. 9. 2005. [cit. 2006-03-03]. Dostupné z: Národní vzdělávací fond. Equal: Stručné informace [online]. c 2005. [cit. 2006-03-04], dostupné z: Národní vzdělávací fond. Leonardo da Vinci [online]. c 2005. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Národní vzdělávací fond. Phare [online]. c 2005. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Národní vzdělávací fond. Phare 2000 - Fond rozvoje lidských zdrojů [online]. c 2003. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Národní vzdělávací fond. Phare 2003 RLZ [online]. c 2005. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: Národní vzdělávací fond. Palmif [online]. c 2003. [cit. 2006-03-02]. Dostupné z:

80

RYTMUS Praha. Pilotní projekt: Ověření komplexu služeb podporovaného zaměstnávání v ČR [online]. c 2003. [cit. 2006-02-03]. Dostupné z: QUIP - Společnost pro změnu. Projekt Vlaštovky [online]. c 2006. [cit. 2006-03-06]. Dostupné z: RYTMUS Praha. Stepping stones [online]. c 2005. [cit. 2006-02-03]. Dostupné z: RYTMUS Praha. Kvalita v praxi [online]. c 2003. [cit. 2006-02-03]. Dostupné z: MÁME OTEVŘENO. Dobromysl [online]. c 2004. [cit. 2005-03-20]. Dostupné z: SKOK DO ŽIVOTA. Sdružení pro pomoc mentálně postiženým ČR [online]. c 2004 - 2005. [cit. 2005-04-18]. Dostupné z: RYTMUS Praha. Česká unie pro PZ [online]. c 2005. [cit. 2006-02-06]. Dostupné z: Národní rada zdravotně postižených. O NRZP ČR [online]. c 2000 - 2006 [cit. 2006-02-26]. Dostupné z: < http://www.nrzp.cz/index.php?path=1&Menu_path=nrzp.html > QUIP- Společnost pro změnu. O nás [online]. c 2006. [cit. 2006-03-06]. Dostupné z: Asociace ústavů sociální péče ČR. Aktuální přehled (ze dne 8. 12. 2005) členů AÚSP ČR [online]. c 2005. [cit. 2005-12-15]. Dostupné z: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Adresář zařízení sociální péče [online]. c 2005.[cit. 2006-01-06]. Dostupné z: Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Informace z úřadů práce [online]. c 2005. [cit. 2006-01-08]. Dostupné z:

81

Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Katalog organizací zaměstnávajících převážně osoby se zdravotním postižením [online]. c2005. [cit. 2006-02-10]. Dostupné z:

Národní rada zdravotně postižených. Členské organizace NRZP [online]. c 2000 - 2005 [cit. 2005-04-22]. Dostupné z: Asociace pracovníků speciálně pedagogických center. Přehled speciálně pedagogických center pro mentálně postižené [online]. c 2003. [cit. 2006-03-08]. Dostupné z: Sdružení zdravotně postižených v ČR. Centrum služeb pro zdravotně postižené [online]. c 2006. [cit. 2006-03-30]. Dostupné z: < http://www.vilik.cz/centrumsluzeb> Ústav pro informace ve vzdělávání. Výběr z adresáře škol [online]. c 2005. [cit. 2005-12-20]. Dostupné z: Další odkazy:

82

21. PŘÍLOHY

Příloha 1 Dotazník – Alternativní možnosti zaměstnávání mentálně postižených

Příloha 2 Organizace zabývající se zaměstnáváním MP

Příloha 3 Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa vhodná pro MP

Příloha 4 Denní stacionáře pro MP

Příloha 5 Seznam ÚSP pro MP, které jsou členy Asociace ústavů sociální péče

Příloha 6 Seznam ÚSP pro MP (vytříděno z údajů MPSV)

Seznam zkratek: MP=mentálně postižený, ÚSP= ústav sociální péče

83