12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27

Výroba základních kovů a hutních výrobků

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ

12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví Hutnictví je považováno za základní průmyslové odvětví, jelikož výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha odvětví vyrábějících investiční zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví) a spotřební zboží. Současně se jedná o odvětví s extrémní fondovou náročností vyžadující alokaci velkého objemu finančních prostředků při realizaci marketingových strategických rozhodnutí. Jsou nutné rozsáhlé investice do technologií a vybavení, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně nejméně 20-30 let), proto investiční rozhodnutí potřebují podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Výrobní proces těchto odvětví vyžaduje velmi vysokou spotřebu energie. Náklady na energii obecně představují více než 10 % ve struktuře nákladů vyrobeného kovu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví. Hutní výroba je z hlediska OKEČ tvořena těmito obory: z z z z z

27.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla; 27.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek; 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli; 27.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů; 27.5 Odlévání kovů - slévárenství.

Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky. Výroba v ČR je koncentrována do tří dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava a.s., Třinecké železárny, a.s, a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. V oboru hutnictví neželezných kovů je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky. Hutnictví neželezných kovů je co do technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program obstarává v ČR z 90 % deset kovohutnických společností. Slévárenský obor zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Výroba je materiálově i energeticky náročná s nepříznivým vlivem na životní prostředí a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů.

153

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 7% 27.2 Výroba litinových a ocelových trub 9%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

27.4 Výroba a zpracování neželezných kovů 10 % 27.5 Odlévání kovů 16 %

27.1 Výroba a válcování železa a oceli 58 %

Graf 12.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007

12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Ve vztahu k růstu průmyslové výroby měřené indexem průmyslové produkce (IPP), se odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků vyvíjelo v uplynulém období poměrně nerovnoměrně. Po výrazně vyšším růstu v roce 2004 nastal v roce 2005 útlum (vysoký stav zásob a snaha o udržení cen). V roce 2006 se tempo růstu odvětví opět meziročně zvýšilo o 9,7 %. Výsledky roku 2007 znamenaly opětovný téměř 12% meziroční pokles, což lze vysvětlit i vysokou základnou srovnatelného období. Pokles se koncentroval zejména do oblasti produkce neželezných kovů a byl zároveň doprovázen 8,5% průměrným meziročním růstem cen v odvětví. K růstu průmyslové výroby v roce 2007 nejvíce přispěla výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, dále výroba a opravy strojů a zařízení. Nové zakázky ve vybraných odvětvích za rok 2007 meziročně vzrostly o 9,8 %. K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, výroba a opravy strojů a zařízení (příspěvek 2,4 p.b., růst o 18,2 %) a výroba elektrických strojů a zařízení (příspěvek 1,7 p.b., růst o 18,4 %). Pokles nových zakázek byl zjištěn u výroby základních kovů a hutních výrobků (příspěvek -0,5 p.b., pokles o 3,7 %). Poptávka je při mírně vyšším podílu vývozu českých výrobců stále ve větší míře uspokojována rostoucím dovozem. V rámci zpracovatelského průmyslu se obor výroby základních kovů a hutních výrobků v roce 2007 podílel 7,2 % na tržbách za produkci vlastních výrobků a služeb a 6,1 % na tvorbě účetní přidané hodnoty. Tržby celého zpracovatelského průmyslu (ZP) v roce 2007 meziročně rostly o 11,5 %, tržby odvětví OKEČ 27 meziročně klesly o 3,4 %. Přidaná hodnota ZP také meziročně zrychlila své tempo oproti odvětví OKEČ 27, a to o 4 %. Zvýšení přidané hodnoty se promítlo příznivě rovněž do ukazatelů rentability. Průměrný počet pracovníků v roce 2007 činil 56 563 osob, tedy 4,1% podíl ze ZP celkem (v r. 2000 činil 5,4 %). Pokles počtu pracovníků v odvětví OKEČ 27 ovlivnila snaha o dosažení ukazatelů životaschopnosti cestou zvýšení produktivity práce zejména v rámci restrukturalizace ocelářství.

12.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Rozhodující postavení zaujímají vlivem hutnictví železa velké podniky, soustředěné v Moravskoslezském kraji, zhruba 3/4 výroby a výrobních kapacit, což představuje cca 70 % tržeb, 66 % přidané hodnoty a téměř 50 % pracovníků. Jedná se převážně o velké ocelářské podniky, tedy hromadnou výrobu o vyšší produktivitě práce a nižším podílu nákladů na jednotku produkce. 154

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 27 (mil. Kč, pracovníků)

0–9

Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet pracovníků

1 259,4 600,3 707

10 – 49 8 262,4 1 312,2 1 883

50 – 249

250 – 999

více než 1000

29 718,9 6 254,2 12 470

69 596,9 13 390,6 18 121

111 853,2 28 044,2 24 011

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

U menších podniků se jedná především o slévárny a společnosti, zaměřující se na obchodně-technický servis. Téměř 65 % sléváren má počet pracovníků do 250 osob a jen 3,5 % více než 1000 pracovníků. U neželezných kovů dominují střední a velké společnosti (viz graf 12.2). Meziročně lze vysledovat následující tendence: z z z z

mírný růst tržeb, tak i přidané hodnoty se projevuje u středních výrobců od 50 do 250 pracovníků, výrazně roste podíl tržeb a přidané hodnoty v kategorii velkých (do 1000 pracovníků) při úměrném zvýšení počtu pracovníků, u největších podniků dochází ke snižování tržeb, a to při zachování současného trendu poklesu stavu pracovníků, mírně klesá podíl tržeb u malých výrobců, naproti tomu je patrné výrazné zlepšení u nejmenších firem.

Růst podílu středních výrobců svědčí o pokračující integraci výrobců do větších produkčních celků, což se projeví v úspoře nákladů na jednotku produkce a ve vyšším růstu přidané hodnoty. Oboru dominují tři velké společnosti v Moravskoslezském kraji, Arcelor Mittal Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., podílející se téměř 80 % na tržbách, 85 % na tvorbě přidané hodnoty, při 68% podílu počtu pracovníků v rámci odvětví (27.1 - 27.3). 60 %

50 40 30 20 10 0 0- 9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000 Počet pracovníků

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 12.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006

12.4. Hlavní ekonomické ukazatele 12.4.1. Cenový vývoj V letech 2000 - 2003 hutní průmysl kopíroval makroekonomický trend vývoje výrobních cen. Od druhé poloviny roku 2003 se situace změnila zejména v ocelářství. V roce 2005 se ceny tohoto odvětví snížily proti vysoké základně roku 2004 o 10,4 % (viz tab. 12.2). V roce 2006 byl zaznamenán meziroční růst cen ve všech oborech. Ceny oboru základních kovů a hutních výrobků stoupaly průběžně po celý rok 2007, i když tempo růstu koncem roku 2007 bylo již znatelně nižší. Zatímco ceny průmyslových výrobců 155

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

celkem se v roce 2007 v průměru meziročně zvýšily o 4,1 %, ceny v rámci OKEČ 27 stouply meziročně o 1,7 %. Růst byl ovlivněn nejen téměř 8 % meziročním růstem cen výrobků z neželezných kovů ale i v oboru železných kovů nejvíce 13,3% meziročním růstem cen v sortimentu trubek zejména svařovaných, ovlivněným konjunkturou v oblasti dodávek pro energetiku. Ceny v oboru 27.1 meziročně vzrostly o 0,8 % a v oboru ostatních hutních výrobků o 1,9 %. Na růst cen ocelářských výrobků působila, kromě konjunkturálních a kurzových vlivů, i skutečnost cca 9,5% meziročního růstu cen železných rud, téměř 25% průměrného meziročního růstu cen šrotu a cca 9% růstu cen el. energie. U výrobků z neželezných kovů činil průměrný meziroční cenový růst v roce 2003 pouze 0,2 %, po poklesu v letech 2001 a 2002. Od roku 2004, kdy se ceny zvýšily v průměru o 10,4 %, především jako odraz růstu burzovních cen neželezných kovů a cen surovin, dochází k dalšímu cenovému růstu i v roce 2005 a zejména v roce 2006. Téměř 30% meziroční růst cen v uplynulém roce (viz tab. 12.2) lze přičíst na vrub růstu cen mědi a hliníku, v menší míře pokračujícímu růstu cen drahých kovů, především zlata. Růst cen v důsledku úrovně světových nákupních možností polotovarů neželezných kovů a surovin pokračoval i v roce 2007 o dalších 7,9 %. Ceny výrobků oboru 27.5 meziročně vzrostly v roce 2006 o 5,4 % a v roce 2007 o další téměř 2 %. Tabulka 12.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2007 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP

27.1 27.2 27.3 27.4

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

99,0 101,8 102,9 87,9

94,4 93,3 97,2 91,1

105,6 100,9 101,6 100,2

160,0 135,6 142,6 110,4

84,9 96,7 93,2 105,5

104,7 113,7 102,4 129,7

100,8 101,6 100,1 107,9

105,4

101,9

107,3

101,7

SKP 27.5

nevykazuje se

SKP 27

98,6

94,9

103,9

145,0

89,6

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Po přechodném poklesu v roce 2005 ceny od počátku roku 2006 ceny znovu rostly, i když v roce 2007 již v daleko nižším tempu. K udržení cenové úrovně hutních výrobků přispívá i vyšší míra globalizace odvětví, která umožňuje rozhodujícím výrobcům pružněji reagovat na změnu spotřebitelské poptávky. 12.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují přiložené tab. 12.3 až 12.6. Tabulka 12.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000 74 8 13 14 18

2001

410,6 488,8 005,2 323,4 440,4

79 9 11 15 23

701,6 072,3 699,9 211,5 186,4

2002 69 8 11 13 20

708,0 562,4 182,8 243,1 771,0

2003 85 8 13 14 20

110,9 921,9 438,5 693,1 266,5

2004 140 13 13 16 23

543,2 759,5 211,5 525,9 700,8

2005 133 16 13 17 24

790,0 787,2 062,7 073,2 166,6

2006 137 18 15 20 28

900,0 125,0 280,7 387,9 997,2

2007* 124 18 14 21 33

660,5 720,9 608,7 686,9 592,4

128 668,4

138 871,7

123 467,3

142 430,9

207 740,9

204 879,7

220 690,8

213 269,4

x

107,9

88,9

115,4

145,9

98,6

107,8

96,6

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Po obnovení růstu odběratelské poptávky po hutních materiálech v letech 2003 a 2004 (což se projevuje v opětovném růstu tržeb ve všech rozhodujících segmentech odvětví OKEČ 27), zaznamenal rok 2005 meziroční pokles produkčních charakteristik odvětví. Za tento rok se tržby snížily o 1,4 %, pokles výroby odvětví se postupně zpomaloval. Ve 4. čtvrtletí roku se však trend zcela obrátil. V roce 2006 došlo k opětovnému obnovení růstu výroby a tržeb, za celé odvětví o 7,8 %. Rok 2007 navázal meziročním snížením 156


tržeb za prodej VV a S v b.c. o 3,4 %. Rovněž objem finální produkce (27.1-27.3) se za r. 2007 snížil meziročně o 2,4 %. V roce 2007 meziročně klesly dodávky finální produkce na tuzemské trhy o 6,8 %, z toho dodávky válcovaného materiálu se snížily o 8 %. Dodávky na zahraniční trhy se meziročně naopak mírně zvýšily o 1,4 %. Tabulka 12.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000 16 1 2 2 5

2001

517,7 724,9 679,4 461,5 905,2

15 2 2 2 7

862,3 248,7 594,2 739,2 864,1

2002 12 2 2 2 7

524,3 143,5 313,3 313,4 113,4

2003 18 1 2 2 6

329,8 946,2 577,4 826,1 440,5

2004 31 2 2 3 7

002,5 714,9 633,2 245,3 113,2

2005 26 3 2 3 6

548,1 083,6 536,1 012,2 699,8

2006 31 3 3 3 8

482,0 396,5 240,8 220,2 262,0

2007* 34 3 3 4 9

220,5 915,7 575,7 173,1 701,0

29 288,7

31 308,5

26 407,9

32 120,0

46 709,1

41 879,8

49 601,5

55 586,0

x

106,9

84,3

121,6

145,4

89,7

118,4

112,1


Rok 2003 znamenal podle dosažených ekonomických výsledků také předěl ve vývoji přidané hodnoty. Výsledky roku 2004, a částečně i roku 2005, v tomto pozitivním trendu pokračovaly. V letech 2006 a 2007 zůstávají ukazatele přidané hodnoty nadále na velmi solidní úrovni, když přidaná hodnota v b.c. vzrostla v průměru o 18,4, resp. o 12,1 %. Tempo růstu přidané hodnoty převyšuje tempo růstu tržeb. Růst souvisí především s úsporami nákladů a vyšší efektivností hospodaření. Tabulka 12.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2007 (pracovníci)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35 889 5 037 7 310 4 900 20 514

31 5 6 5 24

25 5 5 4 23

106 335 953 992 776

26 669 4 727 5 237 4 441 19 438

25 5 4 4 19

23 5 4 4 19

23 5 4 4 19

73 650

72 800

65 162

60 512

59 275

57 662

57 191

56 562

x

98,8

89,5

92,9

98,0

97,3

99,2

98,9

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27 meziroční index

289 341 662 087 421

036 964 351 467 457

947 562 535 528 090

199 280 856 677 179

2007* 22 5 4 4 19

172 297 682 738 673

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Vývoj oboru je od začátku 90. let zároveň doprovázen výraznou redukcí počtu pracovníků (o 23,3 %). Hlavím důvodem je zejména restrukturalizační proces ocelářského průmyslu. Ve vztahu k růstu průmyslové výroby měřené indexem průmyslové produkce (IPP), se odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků (SKP 27) vyvíjelo v uplynulém období poměrně nerovnoměrně. Po výrazně vyšším růstu v r. 2004 nastal v r. 2005 útlum (otázka vysokých zásob a snaha o udržení cen). V r. 2006 se tempo růstu odvětví opět meziročně zvýšilo o 9,7 %. Výsledky roku 2007 signalizují opětovný téměř 12% meziroční pokles, což lze vysvětlit i vysokou základnou srovnatelného období. Shrnutí vývoje produkčních charakteristik celého odvětví OKEČ 27 v kontextu s celým zpracovatelským průmyslem je provedeno v grafu 12.4. Zvýšení cen vstupů od roku 2004, částečně utlumené v cenách hutních výrobků, ovlivnilo vývoj přidané hodnoty v roce 2004. Pokles v roce 2005 pak souvisel spíše s poklesem produkce v rozhodujících sektorech. Naopak pro vývoj v letech 2006 a 2007 je příznačný rychlejší meziroční růst přidané hodnoty při prakticky stagnujícím růstu tržeb tohoto odvětví. Vývoj nákladů je nutno hodnotit v souvislosti s vývojem tržeb. Vedle výše tržeb, snižující jednotkové náklady přes fixní náklady, je hlavním pozitivním faktorem růst produktivity práce. Podmínkou udržení konkurenceschopnosti hutních producentů při cenové stagnaci v letech 2002 2003, bylo dosažení potřebné rentability při snižování cen výrobků. Naopak v roce 2004 byli hutní výrobci nuceni utlumit v cenách svých výrobků růst cen vstupních surovin a materiálů. To se projevilo v růstu podílu materiálových nákladů a v nižší míře zisku u rozhodujících výrobců. Boom na trhu hutních výrobků 157

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 105 %

200 %

100

180

95

160

90

140

85

120

80

100 80

75

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Počet pracovníků OKEČ 27

Tržby za VV a S OKEČ 27

Počet pracovníků ZP

Tržby za VV a S ZP

200 % 180

160 140 120 100 80 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 Účetní přidaná hodnota OKEČ 27 * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 12.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2007

se v závěru roku 2004 zpomalil. To vedlo k nahromadění zásob u výrobců a odběratelů. Nižší dynamika růstu na trzích EU spojená s růstem dovozu z třetích zemí se promítla i v růstu dovozu hutních výrobků do ČR. Podíl dovozu na zjevné domácí spotřebě dosáhl v roce 2004 již podílu 60 % a v roce 2007 se pohybuje na úrovni 67,8 %. Vyskladnění zásob vedlo k poklesu výroby v roce 2005 diktovaném snahou o udržení cen. Na nižší tržby mělo v roce 2005 vliv i zhodnocování koruny. Obnovení růstu výroby v roce 2006 se projevilo v poklesu nákladovosti a zvýšení rentability. V roce 2007 se meziročně v průměru mírně zvýšily světové ceny koksovatelného uhlí o 2,3 %, ceny železných rud se v průměru zvýšily o 9,5 % a ceny šrotu vzrostly výrazně o 24,8 %. Tím dále dochází k tlaku na růst světových cen hutní produkce. Pokles jednotkových zpracovacích a materiálových nákladů se i vlivem fixních nákladů promítl ve výrazném meziročním růstu přidané hodnoty o 12,1 %. Tržby v b.c. se v roce 2007 meziročně snížily o 3,4 % a přesto i při snížení nákladů jen o 1,1 % byl zaznamenán opětovný růst účetní přidané hodnoty a zvýšení produktivity práce (viz tabulky 12.4 a 12.8). Tabulka 12.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000 112 10 17 16 22

950,0 642,9 961,3 028,7 219,2

100 12 15 18 28

162,8 064,8 824,9 307,6 115,0

2002 85 11 14 14 27

820,9 364,7 420,0 557,8 022,7

2003 96 12 14 15 24

709,1 059,0 759,1 083,9 239,5

2004 150 16 13 17 27

188,3 807,9 695,8 574,9 707,8

2005 154 18 13 18 28

436,6 713,1 435,7 257,0 926,6

2006 150 19 16 23 34

159,9 881,8 354,1 140,6 234,0

2007* 142 20 15 24 38

123,3 961,1 594,1 222,6 113,5

179 802,1

174 475,1

153 186,1

162 850,6

225 974,7

233 769,0

243 770,4

241 014,6

x

97,0

87,8

106,3

138,8

103,4

104,3

98,9


158

2001


V globálním měřítku může zpomalení dynamiky hutní výroby pokračovat i v roce 2008 a souviset se snížením dynamiky výroby u hlavních odběratelů, s dopady hypoteční krize zejména do stavební výroby, vyvolané finanční krize na trhu USA ale i EU i s nižší dynamikou hospodářství v některých zemích Asie (Japonsko apod.). Určující pro odbyt hutních materiálů bude nadále dynamický vývoj hospodářství v Číně. Tabulka 12.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003


9 939,1 1 231,5 1 713,9 1 243,9 4 176,5

9 1 1 1 5

8 1 1 1 5

224,0 494,2 595,0 462,9 512,9

9 250,9 1 331,3 1 491,1 1 359,8 4 830,2

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

747,4 378,5 694,9 441,4 353,9

2004 10 1 1 1 5

718,0 785,6 307,7 490,8 174,9

2005 9 1 1 1 5

472,7 800,6 406,0 529,1 249,5

2006 10 1 1 1 5

443,6 827,3 606,1 597,3 837,5

2007* 9 1 1 1 5

766,1 767,3 561,4 629,2 885,6

18 304,9

19 616,1

18 289,0

18 263,3

20 477,0

19 457,9

21 311,8

20 609,6

x

107,2

93,2

99,9

112,1

95,0

109,5

96,7


12.4.3. Produktivita práce a osobní náklady V roce 2007 se naopak projevuje meziroční cenový nárůst při stagnaci, resp. mírném poklesu hmotných výrob. Tempo růstu produktivity klesá (produktivita v absolutních hodnotách stále roste), zatímco tempo růstu průměrných výdělků se mírně v porovnání s rokem 2006 zvyšuje. Vývoj počtu pracovníků hutní výroby byl doprovázen i v roce 2007 jeho redukcí (viz tabulka 12.5). Snížení počtu pracovníků se týká především hutnictví železa, v oborech 27.4 a 27.5 je patrný mírný růst pracovníků, a to v souvislosti s růstem hmotných výrob. V roce 2007 pokračoval růst průměrných výdělků diferencovaně podle jednotlivých oborů, přičemž nižší růst produktivity (viz. tab.8) znamenal zdůvodněný růst výdělků a pokles osobních nákladů celkem (viz tabulka 12.7). Při průměrné inflaci (2,8 %, což je o 0,3 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2006) znamenalo toto tempo i růst reálných výdělků. Zvýšení produktivity práce v roce 2007 o 13,3 % bylo diferencováno podle dílčích oborů. Nejvýrazněji vzrostla zejména u oboru 27.4 (27,9 %). Od roku 2003 roste produktivita práce odvětví OKEČ 27 rychleji než za celý zpracovatelský průmysl a tento trend byl výrazný zvláště v roce 2004. Výjimkou je rok 2005, kdy pokles výroby i tržeb znamenal i pokles přidané hodnoty. V roce 2006 se trend znovu obrátil a pokračoval též v roce 2007. Pro odvětví hutnictví je do budoucna rozhodující trvalý tlak na zvyšování produktivity práce na úroveň vyspělých západních trhů cestou nových investic, s minimálními nároky na obsluhu. Růst produktivity se přitom bude vyvíjet v souladu s tendencí k vyrovnávání průměrných výdělků a ve vazbě na cenovou úroveň vnitřního trhu. Kritériem bude dosahovaná míra rentability, která zajistí potřebnou míru investic. Vedle investic bude do budoucna významně působit cenový faktor. Pohybům cen základních surovin se bude přizpůsobovat strategie nasazování jednotlivých technologií. Tabulka 12.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2007 (tis. Kč/prac.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


460,2 342,4 366,5 502,3 287,9

507,0 421,0 389,4 538,5 322,0

498,9 401,8 388,6 463,4 299,2

687,3 411,8 492,1 636,3 331,3

1 238,3 455,2 605,2 726,6 365,6

1 108,6 554,4 559,3 665,2 351,0

1 357,0 643,3 667,4 688,4 430,8

1 543,4 739,3 763,7 880,7 493,1

397,7

430,1

405,3

530,8

788,0

726,3

867,3

982,7

x

108,1

94,2

131,0

148,5

92,2

119,4

113,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27 meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

159

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2007 (-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

OKEČ 27

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

0,602 0,714 0,640 0,505 0,707

0,615 0,613 0,653 0,526 0,681

0,657 0,697 0,689 0,632 0,775

0,505 0,684 0,579 0,481 0,750

0,346 0,658 0,497 0,459 0,728

0,357 0,584 0,554 0,508 0,784

0,332 0,538 0,496 0,496 0,707

0,285 0,451 0,437 0,390 0,607

0,625

0,627

0,693

0,569

0,438

0,465

0,430

0,371

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

260

110

%

%

230

95

200

80

170 140

65

110 80

50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 27 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Podíl osobních náklad na ú etní PH OKE

27

Podíl osobních náklad na ú etní PH ZP

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 12.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2007

12.5. Zahraniční obchod 12.5.1. Vývoj zahraničního obchodu U SKP 27 dochází k trvalému růstovému trendu objemu vývozu. V roce 2007 došlo k nárůstu objemu vývozu v b.c. o 15,5 %, přestože v hmotném vyjádření se vývoz zvýšil jen o 6,7 %. Rozdíl je dán sortimentní skladbou výrobků, růstem vývozních cen, ale také kursovými vlivy. Téměř 80% podíl na celkovém objemu vývozu mají ocelářské výrobky, z toho nejvíce válcované výrobky. Ty se také nejvíce podílejí na meziročním nárůstu celkového objemu vývozu v b.c. s nárůstem o 18,2 %, zbývající výroba hutnictví železa rostla o 11,1 %. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu objemu vývozu došlo v roce 2004 (o 42 %), tj. po vstupu ČR do EU. Celkově se objem vývozu za sledované období (2000 - 2007) zvýšil o 135 %. Celkový objem dovozu výrobků SKP 27 se v roce 2007 meziročně zvýšil o 21,6 %; v hmotném vyjádření je to o 16 %. Rozdíl je dán, vedle sortimentní skladby, především vývojem dovozních cen, zejména neželezných kovů. Podíl ocelářských výrobků na celkovém objemu dovozu roku 2007 tvoří 63,7 %. U výrobků z neželezných kovů byl dosažen nižší 17% meziroční růst dovozu (06/05 dosáhl 38 %). K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu objemu dovozu, obdobně jako u vývozu, došlo v roce 2004 (o 43 %). Celkově se objem dovozu za období 2000 - 2007 zvýšil o 153,5 %. V průběhu roku 2007 se saldo zahraničního obchodu ocelářských výrobků v hmotnostním vyjádření poprvé dostalo do své pasivní podoby a z hlediska hodnotového vyjádření se pasivní saldo zahraničního obchodu ocelářskými výrobky dále silně prohloubilo. Tuto skutečnost ovlivňuje především skupina výrobků SKP 27.4 a také skupiny výrobků SKP 27.1 a 27.3.

160

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12..10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2000 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

31 9 9 17

2001

558,3 918,7 146,0 188,4 x

35 11 8 16

976,7 698,3 941,4 926,4 x

2002 36 9 6 16

566,5 241,0 322,4 030,5 x

2003 42 9 7 17

242,7 344,3 224,3 647,5 x

2004 63 13 11 20

217,2 892,9 144,8 574,9 x

2005 65 18 11 20

298,3 785,5 566,4 583,0 x

2006 73 21 12 30

488,3 340,6 844,4 308,3 x

2007 86 25 14 32

857,6 564,1 267,5 705,1 x

67 811,4

73 542,8

68 160,4

76 458,8

108 829,8

116 233,2

137 981,6

159 394,2

x

108,5

92,7

112,2

142,3

106,8

118,7

115,5

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2000 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

33 8 11 35

2001

305,2 762,4 304,8 587,1 x

2003 060,1 199,7 213,4 853,4 x

2004 61 12 13 45

340,4 384,7 143,9 463,0 x

2005 69 13 15 48

862,1 521,6 007,4 243,6 x

2006 82 16 17 70

696,9 251,7 386,5 601,7 x

2007

155,1 425,1 300,5 334,6 x

34 133,4 8 631,8 8 246,6 34 787,3 x

38 9 9 35

88 959,5

93 215,3

85 799,1

92 326,6

132 332,0

146 634,7

186 936,8

227 262,0

x

104,8

92,0

107,6

143,3

110,8

127,5

121,6

meziroční index

35 9 11 37

2002

101 20 21 82

993,4 720,8 942,4 605,4 x

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2000 27.1 27.2 27.3 27.4 27.5

SKP 27

2001

2002

746,9 156,3 158,8 398,7 x

821,6 2 273,2 -2 359,1 -20 408,2 x

2 433,1 609,2 -1 924,2 -18 756,8 x

4 182,6 144,6 -1 989,1 -18 205,9 x

1 1 -1 -24

-21 148,1

-19 672,5

-17 638,7

-15 867,8

-23 502,2

-1 1 -2 -18

2003

2004 876,8 508,2 999,1 888,1 x

2005 -4 5 -3 -27

563,8 263,9 441,0 660,6 x

-30 401,5

2006 -9 5 -4 -40

208,6 088,9 542,1 293,4 x

-48 955,2

2007 -15 4 -7 -49

135,8 843,3 674,9 900,3 x

-67 867,8

Pramen: ČSÚ

12.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska hodnotového vyjádření má vzrůstající aktivní podobu salda ZO pouze obchod se zeměmi EU-11. Na prohlubování celkového pasivního salda ZO ocelářských výrobků v roce 2007 v hodnotovém vyjádření má výrazný vliv silné prohloubení pasivního salda ZO se zeměmi EU-15. Potvrzuje to již dříve konstatovanou skutečnost, že struktura našeho vývozu na toto teritorium je zaměřená na výrobky s nižší užitnou hodnotou (dlouhé výrobky, výrobky z nelegovaných ocelí), zatímco struktura dovozu z tohoto teritoria je tvořena především plochými výrobky s vyšší užitnou hodnotou (za studena válcované a povrchově upravené) a také výrobky z legovaných ocelí.

161

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2007

Slovensko 12 %

Itálie 6%

Rakousko 5%

Polsko 13 %

Maďarsko 4% USA 3% Francie 3% Ostatní 24 %

Německo 30 %

Dovozní teritoria v roce 2007 Rakousko Rusko 5% Itálie 4% 6% Polsko 12 % Slovensko 12 %

Francie 4% Švédsko 3%

Ostatní 27 %

Německo 27 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 12.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 27

12.6. Investice Největší část investic v hutním průmyslu měla v minulosti charakter přímých zahraničních, akvizičních investic. Investiční pobídky se uplatňují pouze v omezeném rozsahu a v sortimentu, který není pokryt tuzemskými výrobci. Rozhodující část investic byla realizována v několika největších ocelářských společnostech ArcelorMital Ostrava a.s., Válcovny plechu, a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Tato byla specifikována v investiční části Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, včetně programů likvidace a útlumu kapacit. Všechny tři uvedené společnosti v září 2008 splnily veškeré plánované a neodvratné závazky, které byly prezentovány Evropské komisi a jí schváleny. Zabezpečení potřebné míry investování ve velkých hutních konglomerátech vyžaduje soustředění finančních prostředků. Současné výsledky samotného ocelářského průmyslu však vedou k vytváření dostatečných finančních zdrojů. To vytváří možnosti pro investování do technologie i do akvizic. 12.6.1. Přímé zahraniční investice V návaznosti na privatizaci dochází k růstu přímých zahraničních investic do odvětví OKEČ 27, přičemž dynamika tohoto růstu je výraznější než v případě celého zpracovatelského průmyslu. Obojí souvisí se stále větší globalizací trhu, kdy dochází k významné koncentraci kapitálu v rukou největších světových společností. V posledních letech tvořil největší podíl přímých zahraničních investic v tuzemsku reinvestovaný zisk. V porovnání s výší zahraničních investic jsou investice tuzemských společností odvětví v zahraničí nevýznamné, ale jejich podíl roste relativně i ve vztahu k ZP celkem (graf 12.6). 162

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 27 (v mil. CZK)

k 1.12.2000

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

9 960,2 13,8

k 1.12.2001

k 1.12.2002

11 957,0 122,8

12 598,7 1,5

k 1.12.2003 26 918,8 75,3

k 1.12.2004 k 31.12.2005 36 917,8 580,9

42 506,2 355,2

2001

2003 2004

k 1.12.2006 31 207,1 652,8

Pramen: ČNB

500

5 000 %

% 400

4 000

300

3 000

200

2 000

100

1 000

0

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2000

2002

2005

Přímé zahraniční investice OKEČ 27

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 27

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

2006

Pramen: ČNB

Graf 12.6 Tuzemské a zahraniční investice

12.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Hutní průmysl má z pohledu intenzity spotřeby základních hutních výrobků v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli zůstávají trvale strojírenství a automobilový průmysl, následované stavebnictvím. S rozšiřováním kapacit výroby automobilů v ČR se také ocelářský průmysl připravuje na rozšíření dodávek. V oblasti výrobkového sortimentu bude pokračovat posun směrem k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou jako nezbytné opatření k udržení životaschopnosti. V důsledku privatizace globálními investory se výrobkové i technologické portfolio bude stále více podřizovat globální strategii těchto investorů. Nejnaléhavějším a nejzávaznějším problémem hutnictví je způsob, jakým EU bude řešit obchodování skleníkovými plyny (EU ETS) po roce 2012. Další vývoj ocelářství je možno charakterizovat takto: z z z

v období od roku 2004 nastartován dynamický vývojový růst poptávky, realizace „Programu restrukturalizace“ vede tuzemské ocelářství k dosažení života schopnosti ve standardech EK, zcela liberální a otevřená situace pro ocelářství, např. objemy výroby v kapacitách 7 mil. tun/rok. Ocelářství je nutné chápat jako součást evropského hutnictví (vývozy a dovozy v rozsahu 1000 km jsou zcela racionální a bez vlivu dopravného).

„Konjunktura“ vrcholí v roce 2007, podstatná je struktura produkce: a) rychlejší „náběh“ u profilů (dlouhé výrobky) a následně u plochých výrobků. b) s určitým zpožděním (10 - 15 měsíců) je vývoj u sofistikovaných výrob (ušlechtilé materiály, vysoká finalita ...). To samé obdobně platí i při končící konjunktuře. Predikce pro ocelářství: z

růst výroby v roce 2009 - max. do 2 %, v roce 2010 - 2-3 %. 163

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

V současné době pokles poptávky o 15-20 %, z důvodů: z z z z

vysokých zásob hutních výrobků i u odběratelů, umělého vlivu finanční krize (projevuje se u některých odběratelských oborů výrazněji, jako automobilový průmysl apod.), finanční krize přináší stagnaci v investování a tím vyvolává u odběratelů nižší poptávku, rovněž tak i u ocelářských podniků (klesá rentabilita, provozní zisk v roce 2008 je 40% ve srovnání s rokem 2007). výrazný růst cen vstupů pro ocelářství (uhlí, koks, železná ruda, feroslitiny) a výrazný růst cen energií všeho druhu. Snižuje se rentabilita, krátí finanční zdroje pro investování:

z z z z

do nejlepších technologií, do ekologizace nutné pro další vývoj ocelářství, zhoršená dostupnost financování - vliv finanční krize, lze očekávat i pokles stavební výroby, zejména útlum nové výstavby a z toho plynoucí snížení poptávky po hutních materiálech a stavební oceli. Celková predikce:

z z

rok 2008 - pokles oproti roku 2007 (zejména provozního hospodářského výsledku), rok 2009 - nízká dynamika (až stagnace) do určité míry ovlivnitelná i vývojem v odběratelských oborech. Zpracovatelský průmysl bude proto závislejší na flexibilitě světového trhu s ocelí.

164

12. Výroba základních kovů a hutních výrobků - OKEČ 27

Recommend Documents