HMJA DVO ŘÁ KOV A. f

1

HMJA DVO ŘÁ KOV A

f
a

Alberta Ginaste.I.Y_

č.l

latinskoamerické

hudební k ultu ře

Závěrečná aspirantská písemná prá c e

Úvo d em

Ještě

20.stoleti až do skončení druhé

první polovině

v

světové války byla hudební ku l tura Latinské pany

téměř neznámá oblast a víceméně jen

záležjtost. a

Indiánů topisů

l

a

(1860-1932)

,

jako

z

četby

O Jižní

a

Střední Americe,

nebo byla

způsobem

vážné hudby

naučného.

V

I.dílu,

eást v ě c ná ,

Brazílie na

životě odlesk8m

nové j ší evropské

už

zcela

pocentricky věci. se

Už

str.36:

vydaném roku

1929

hudby německé a zvl.

šlo o dost

unáhlený

zaujatfch

hudebníkó,

p r am en ící

samotná tvor b a IDO.výročí

.

Heitora

originalitu výrazu

217

Brně,

fran

dod�vat.

n�zor mnohých euro z

neznalo s t i

celé

V il la - L obos e ( v lo�ském roce

jeho narozeni)

zilského s klad a t e l e .

v

11Brazílíe je v hudebním

že

lou ž i vo t n os t ,

a pf eh l í �en a

Snad n e ní tfeba dnes k tomu výroku něc o

jasné,

oslavovalo

se věd ělo

Pazdírkova hudebního slovníku

se píše v h e sl e

atd.

zemích.

L at i nské Ameriky

hudebníky a kritiky v elmi podc e �ov�n a

jeho

Stanko

tato hudba často co do kvality a významu

nás o tom c i t a ce z

Je

Enrique

ale

j eden z prvních našich cestovatelů, kte

Přesvědčí

c ouzsk é ''

č e sky

dostupných ces

a eský c h lidi o mimoevropských

Zato o existenci

evropskými

exotická

,

většinou

psal poutavým

rý rozšířil obzory

pramálo,

otrok ů

naučnÝch přednášek.

Africe a Asii,

Vráz

o kr a jov á

Něco málo bylo známo ve ř ejno s t i o původní hudbě

černošských z

Ameriky pro Evro

a

do k um e n tu j e

světov�

svou

stá

v9znam tohoto bra

K hlubšímu pochopení vzniku a vývoj e hudební kultury v La

I

I

tinské Americe je 3amozřejmě třeba znát jej i specifické podmínky a všechny souvislosti, které nebyly pro plynulý vývoj

I

'I

1'

t1udby tak příznivé,

jako tomu bylo napf. v Evropě.

Po neoby

éejně vyspělé kultuře Aztéků, Mayů, Toltéků v Mexiku a Peru ánské říše Inků (cca v letech 1021-1525)

.byla příchodem Špa-

,

nělů valná �ást této kultury zničena a na jej ích troskách se de facto vytvotila kultura téměř úplně j iná.

Béhem necelých

500 let od obj evení Ameriky se míšením různých ras, Indiánů (mesticů),

6ernochů (mulatů),

bělochů (kreolů) většinou Špa

nělů, ale i jiných Evropanů, také Číňanů a dalsích národností rodí zcela nové kulturní

. specifikum, odpovídaj ící pod-

mínkám j ihoamerického životního prostředí.

Není tedy divu,

že

leccos v tak krátkém vjvoji ve srovnání s několikatisíciletou kulturou Evropy,

Egypta nebo Eíny bylo převzato a časem pře

taveno z předcházejícího vývoje Evropy,

A s i e a Afriky.

Nic

mér1ě i pfes tyto zřejmé vlivy se podařilo vytvořit svébytnou a

přitom atraktivní lidovou hudbu, která nese typické znaky

jihoamerického charakteru.

Na ni postupem času navázala

i sféra umělé (v�žné) hudby. Latinská Amerika měla to štěstí,

že v době vývoje j ejí

hudební kultury neměla nouzi o erudované hudebníky,

kteří sem

přicházeli už od 16.století z nej různějších pohnutek, v�etně snahy

pomoci

život.

vytvořit zde podmínky pro systematičtější hudební

Zpotátku tuto funkci plnili misionáři,

jezuité, členové

různých řádů, pozdě j i učitelé hudby, sbormistři,

kapelníci i

skladatelé nej různějších národností, hlavně ovšem Španělé Portugalci.

a

Také italští hudebníci svým podílem významně při

spěli k rozvoji opery a instrurnenťélní i vokélní hudby. Pfes 300 let dlouhá doba španělské koloniální nadvl�dy je zatátkem 19.stol. definitivně ukončena.

Jihoamerické státy

sérií revolucí se osamostatňují a vznikaj í republiky. bezprostfední ohlas a vliv na v9voj hudby.

To mělo

Vytváří se pocit

vlastenectví a v hudbě se zdůrazňu j e národní a lidový charak li

ter, na způsob národních skladatelských škol v době romantismu

2US.

v Evropě. Nelze popřít (Chopina!

Schuberta,

skladatelť'..1

Caturla

Wagnera aj.)

vlivy evrnpskýGh mistr6

na tvorbu

ji hoamer i ckých

19.stol. P.řesto měla Latinská Amerika nakonec své

bytné hudební (Mex i ko),

jisté potátetni

představitele jako jsou např.

Heitor Villa-Lobos (Brazílie),

(Kuba),

Alberto

ve své tvorbě spojili

Ginastera

Carlos Chavez

Alejandro García

(Argent i na) a

vlastní národní cítění

další,

ktefí

novými hudebně

s

výrazovými prostředky evropské avantgardy. Po vítězné revoluci v

ragui

r.1979

na Kubé v r.1959

svržením Somozovy diktatury

a

později i v a

kratického rež i mu se navázané kulturní styky rikou stále

prohlubují.

kontinentu není I

dřív.

A tak hudební

Nika

nastolením demo Latinskou Ame

s

kultura jihoamer i ck�ho

už d�vno zcela nezném�m pojmem jako tomu bylo

když je nutno dodat,

že ještě uniká pozornosti leccos,

co by mohlo obohatit repertoár evropských interpretů a orches trů.

1.

.l\rgenti n�.

- stručná charakteristika j_�jího hudebního

života

Z Latinské Ameriky zaujímá Argentina vedle Brazíl i e, Mexika a

Kuby

jedno z předních míst v hudbě,

dobrých hudebníků i skladatelů, dobfe organizovaného hudebního tí se Buenos Aires,

v hudebním

životě ostatním

v poměrr1ě dlouhé

života.

jako hlavni

středem hudebního života země

tak

jak v po�tu

Už v průběhu

město Argentiny,

Původní divadlo

ji s i ce v�hofelo, de,

stávalo také směr

lat i nskoamerickým ·n�rodům. instrumentální

Teatro de la Rancheria

z r.1778 pozdě

ale bylo vybudováno brzy nově

pojmenované od r.1908

18.stole

a leckdy dávalo podněty i

Bylo tomu tak zejména v oblasti operní a hudby.

tradic i

jako Teatro Col6n,

Coliseo

Gran

které vyni klo ve

světě šífi svého repertoáru a dokonalým provedením oper. se také ob�as pořádaly a dodnes potádaji koncerty. 1821 existuje

v

Argent i ně

Filharmonické

stituci hudebního vzdělávání

-

od r.

společnost a první

byla Škola hudby

21 9

Ut

V něm

a

zpěvu

(Es-

in

cuella de m�sica y canto), založená v Ouenos Aires v r.1822. Hudební konzervatoř (nazývaná obvykle Konzeťvatoř Williams, podle jejiho zakladatele) v r.1893.

.byla

Buenos Aires otevřena

v

Později vznikaly konzervatoře také v ostatních pro

vinciích, stejně jako další hudební spolefnosti a instituce. Oproti bohaté indiánské tradici Mexika je lidová .hudba Argentiny převážně kreolského (španělského) púvod�; někdejší indiánská hudba. Araukánů, Aymarů a Ketuénců příliš neovlivni la pozdější v�voj argentinské hudby. Skladatelé se inspirova li a více vycházeli z nápěvů a rytmů argentinského venkova, tj.

z tradice hudby pastevců dobytka, zvaných gaučové. Ti vy

tvořili různé charakterlstické tance a písně, obvykle za do provodu španělské kytary, sami také veršovali a vytvořili oso bitou poezii argentinských pamp.

Nejvíce pod vlivem tohoto ar

gentinského folkl6ru tvofili skladatelé Alberto Williams (1862-1952) a Arturo Berrutti (1862-1938). let minulého století, např.

Také generace BO.

Lopez Suchardo (1881-1948) a Floro

Ugarte (1884) pokratují v této národní hudební tradici.

Poně

kud jinou pozici zaujímají argentinští skladatelé, narození na začátku ZO.století. skladatelů v tzv.

Tehdy se sdružuje několik mladých

Grupo Renovaci6n (Skupina obnovy),

l
v třicátých letech zpočátku sice navazuje na hudební odkaz intonaci argentinského venkova, ale dospiv� soutasně k nověj ším skladebným technikám, které se tehdy nově objevily v Evro pě a USA. Z ejména se využívá dvanáctit6nová technika a neo klasicismus, později i další směry. José Castro-(1895),

Členy této skupiny byl(:

Juan Carlos Paz (1897),

Carlos Guastavino

(1914) a Alberto Ginastera (1916). Tato skupina svým podnětným životním dilem i pedagogic kými schopnostmi přispěla nemálo k tomu, že argentinská hudba se vymanila z někdejšího výrazového konzervatismu

a

v sou

časné době je dobře obeznámena s evropským i celosvětovým debním děním.

hu

Dokonce někteří soudobí skladatelé Argentiny

získali i ve světovém hudebním měřítku významnou pozici.

Jako

např. Mario Davidowsky (1935), Mauricia Kagel (1931), nebo

- 22:0

ž�ci Alberta (1940),

2.

Ginaster�:

Alcides Lanza

�1.h�fto

Luis Arias (1940), Armando Krieger

(1929),

Antonio

Tauriello

a d a lši.

(1931)

Ginastera - jeho život a dílo - soupis děl

Narodil se v argentinské metropoli Buenos Aires 11.dubna 1916.

Hudební nadáni

sedmi

let hrál

14

Williams.

První

mimofádně přijat

sklad�telské pokusy spadají do

znalosti si doplnil

José Andréh o v kompozici.

dráhy

studiem na Národní

Téměř na zatátku své skl�datelské

se pustil rovnou do psaní baletu

Panambí

r.1936) a první úspěch se zanedlouho dostavil. v listopadu

1936 byl balet proveden

ty a tamtéž

v

Už následujícího

stalo známým. dalšího baletu

l e t C a ravan.

ve formě orchestrální sui

cen a jeho jméno se rázem roku byl požádán o kornpozici

N a zval z

jej Estancia

(Statek)

tradic argentinského

uvedení tanců z tohoto baletu 12.května

životní problémy. skladby na

venkova.

Po koncertnim

1943 byl balet prove

Ginasterovi zatínají také první větší

I když už v

r.1941 dostal místo profesora

Národní konzervatoři a později i místo na Lyceu vo

akademie, po r.1945, v době Peronova nástupu k moci,

byl odvolán ze svých funkci.

Nakonec je nucen v prosinci 1945

se svou

rodinou emigrovat do USA.

skladby

u

Aarona Coplanda a

Tam nav�těvuje kurs moderní

poř�daji se koncerty jeho skladeb.

r.1947 se vrací do Buenos Aires a pokračuje zde vs

dební činnosti.

Zakládá Ligu argentinsk9ch skladatelů

221

L

balet námětem

divadla.

Bohužel skladateli

V

a

Bal

v Teatro Col6n 19.srpna 1952 a udržel se n ad louho

repertoáru

jenské

V Teatro ColÓn

argentinským námětem pro soubor American

s

i hudbou vychází

celý

(dokon6en

v_jevištni podobě. Za hudbu tohoto baletu

r.1940

mladý Ginastera obdržel několik

den

kon

(1936-1938), kde byl žákem Athose Palmy v h armonii

zervatofi

v

Od

let jeho věku, ale později tyto prvotiny autokriticky zni

�il. Své hudebr1i

a

Alberto již v útlém věku.

klavír a ve dvanácti byl

na

na Konzervator

p r oje v ov a l

své hu jako

sekci

ISCM

a

stává se v r.1948 ředitelem

cie B.Aires v La Plata.

konzervatoře

pro vin

V té době se na mnoha hudebních festi

valech v západní

Evropě i v Americe provádějí jeho skladby.

V r.1952

znovu z politických důvodů

je však

ta v I.a Plata. že

Ginastera

teprve v zátí

zbaven svého mís

1955 po svržení

vlády

Per6na mů

V r.1958 se mu dost�

opět nerušeně pracovat dál.

vá konečně odpovědněj�ího místa děkana fakulty hudebního umě ní

a věd Argentinské katolické university.

Má sou6asně možnost

přímého pokrokového vlivu na organizaci hudebního života v B. Aires i ostatních provinciích země. le roste i ve světě,

zejména po úspěšném provedení

vého kvartetu v dubnu 1958 gica v r.1961

a skladby Cantata para América mé

Na objednávku města B.Aires r.1962

psát svou první operu Don Rodrigo.

ditelem nově

Rol
vytvořené významné instituce

ho střediska vyšších hudebních studií pfi di Tella v

Každoročně tu spolu s

S.Aires.

-

o stat n ích

byla tu hudby.

jihoamerick9ch mladých

ře

Latinskoamerické

Institutu Tercuato přizvanÝmi zahra argentinských

nadaných skladatel�;

také k dispozici laboratoř ke komponováni I v této záslužně pedagogické

Ginaster�:

za

1953 se stává

ničními odborníky školil celou fadu stipendistů,

i

II.smyčco

na prvním a druhém Meziamerickém hudebním fes

tivalu ve Washingtonu. čal

Jeho hudební autorita stá

činnosti

elektro nické

spočívá význam

přispěl svým dílem k roz§ířeni hudebních obzorů

mladé skladatelské

generace Argentiny

i ostatní

Latinské Ame

riky. Mezitím premiéra o per D o n Rodrigo v Teatre Colcin v r. 1964 a Bomarze v r.1972

představily Ginasteru

skladatele velké opery.

To už

ně,

Ginastera

kde se střídaji vojenské diktatury,

v USA

a

v r.1969

hé oženil

o dc h

a se svou

á zí do

ženou,

rorou Natolou se usadil

v

Evropy.

provedena se tfi

věnoval

opět nežije v Argenti ale

po bývá

od

r.1968

Za dva roky nato se podru

argentinskou vio l o ncellistkou Au Ženevě.

Jeho třetí a poslední opera ,I

jako úspěšného

Beatrix

Cenci

je v r.1971

Kennedyho středisku pro umění ve Washingtonu.

v

již

klavírní

v�luaně instrumentálním skladbá�:

koncert

6.2 a

napf.

ko ncert pro violoncello

222

-

Pak

sem pa

a orchestr

č.2, který hrála jako scilistka jeho žena Aurora. skutečnost,

Zvláštní je

že mez i poslední G i nasterova díla patří skladby

urteně pro klavi�: druhá (op.53) a tfeti klavírní sonáta (op.

54), která je jednovětá. Zanedlouho po jejím dokončení koncem r.1982 skon�ila G inasterova životní poui. Zemřel 25.června 1983. Ve svém skladebném vývoji prošel v podstatě třemi období mi, jak se o tom sám jednou vyjádřil_: jeho objektivní nacio nalismus jako první skladebné období je charakterizován pří klonem k trad i čním melodickým a rytmickým elementům lidov� hudby Argentiny.

V raných dílech tu byl i nesporný vliv Fally,

Bart6ka a Strav i nského. mus,

zač.íná

Druhé období, subjektivní nacional i s

smyčcovým kvartetem č. l, op.20

(1948), kdy sám

jako autor vn i třně cítí hudebrí výraz a náladu argentinské pam py,

ale

posluchači může tento záměr autora zůsta t utajený,

skladba nemusí tak na něj při poslechu působit.

Poslední, tře

tí období neoexpresion i smu začíná smytcovým kvartetem č.2, op.26 (1958) a je určeno přísnou skladebnou konstrukci v kom b i naci se subjekti vním cítěním skladatele.

Vystřidává přitom

různé další techniky: 12tit6novou řadu, používáni etvrtt6nů, polytonalitu, aleatoriku, rozšífení vokálních a instrument�l ních prostředků.

Nicméně Ginastera respektuje některé tra d i č ní

formy (sonátovou, vari ační apod.), usi luje o to, aby je kompo z i tním přístupem oživil, nikoliv odstranil. Mezi

poctami, kterých se Albertu G i nasterov i za jeho ž i

vota dostalo, j e tlenstvi v mnoha význačných kulturních insti tucích Jižní a Severní Ameriky. mu

v

Známá ameri cká univerz i ta Y a le

r.1968 udělila čestný dokto r á t a ve své vlasti obdržel

v r.1971

Velkou národní cenu za umění, kterou převzal od ar

gentinského min � s �ra umění a v�chovy.

Není proto přehnané

tvrzeni, že se svým celoživotním dilem stal skladatelem, je hož význam přerostl .hrani ce Argentiny a je trvalým přínosem i pro evropskou a světovou hud b u.

2·23

Soupis 'I

..

děl (chronologicky)

Piezas infantiles (1934), pro klavír Im presiones se la Puna (1934), pro flétnu a smy čcové kvarteto První argentinský koncert (1935), pro klavír a malý orchestr Panambí, op.l (1935-1937), jednoaktový balet Danzas Argentinas (Argentinské tance),

op.2 (1937), pro klavír

Dos Canciones (Dvě písně), op.3 /1938), pro klavír a zpěv Milonga (1938), tanec pro klavír Cantos del Tucumán, op.4 (1938) pro zpěv,

flétnu, housle,

har-

fu a 2 indiánské bubínky Žalm, op.5 (1938) pro smíš. sbor, dětský sbor a arch. Tř.i kusy (Tres Piezas), op. 6 (1940) pro klavír Malambo, op. 7 (1940),

tanec pro klaví r

Estancia (Statek), op. 8 (1941), jednoaktový balet I.symfonie .( Porte�a, 1942) pro symf. arch. (později stažena) Obertura para el Fausta Criollo, op.9 (1943), předehra pro symf .otch.

11 I

li

Pět lidových písní argentinských, op. 10 (1943) Las horas de una estancia, op.11 (1943) pro zpěv a klavír Dvanáct amerických preludií, op. 12 (1944) pro klaví r II.symfonie (Elegická,

1944) pro symf. arch. (později stažena)

Duo, op.13 (1944) pro flétnu a hoboj Hieremiae prophetae lamentaticines, op.14 (1946) pro smíš. sbor . a cappella Suita kreolsk�ch tanců, op. 15 (1946) pro klaví r Pampeana č. l, op.16 (1947) pro housle a klavír Ollantay, op.17 (1947), tři syrnf. skizzy pro velký arch. Toccata,

Villancico a Fuga, op.18 (1947) pro varhany

Rando na dětské argentinské motivy, op.19 (1947) Smyčcový kvartet č.l, op.20 (1948) Pampeana č. 2, op.21 (1950) pro violoncello a klavír Klavírní sonáta č. l, op. 22 (1952) Koncertantní variace, op.23 (1953) pro komorní orchestr Pampeana č. 3, op.24 (1954), pastorale pro symf. orchestr Koncert pro harfu a orchestr, op. 25 (1956, revize 1965)

224

-

1

I l

Smytcuv� kvar t e t f.2, op . 2 6 (19 5 8 , re v ize 19 6 8 ) Caritata para Amér i ca Mágica, 3

op.27

(19 6 0),

k an t á t a pr o soprán

orche5tr b icích nástr ojů na pfed kolum b o v ské t ex t y

Koncert pro k la v í r a o�ches t r t.l, op.2B (19 61) Kvintet1

op.29

(19G3) pro klav ír a sm yčco v é k v arte t o

Ko ncert pro h o usle a o r ches t r , Don R o d r igo,

op. 3 1 (196 4),

Kantáta Bomarzo,

o p.32

op.30 (1 9 6 3 )

o pe r a o třech d ějstvích

(19 6 4) pro v y p r a v ěče , b aryton a ko-

m o rní arch. Ko n ce r te p er co rde, Bomarzo,

op.33 (19 65) pr o smyčco v ý o rches t r

o p.34 (19 6 6 -1967),

opera o dv ou d ějs t v ich

S y m f o n ické s t u d ie , o p . 35 (1 9 6 7) ,

šest studií p r o o r ches t r

Koncert p r o violoncello a o rchest r č.l, .

op.36 (19 6 8 ,

r e v ize

1 9 7 1-19 7 2)

M il e n a,

op.37

Bea t r ix

(19 7 7),

kantdta p r o soprán a o r ch e s t r

Cenc i , op.38 (19 7 1), opera o d v o u dějs t v ích

Koncert pro klavír a orches t r č.2, Sm yčcový k v artet č.3 ,

op.39 (19 7 2)

op.40 (19 7 3 ) pr o soprán a smyčco vé kvar

teto Pune�a č.l, op.41 S e r en ád a,

(19 7 3) , skladba p r o s ólo v o u f létnu

op.42 (19 7 3 ) pr o v ioloncello,

b a r yt on a kom o r n í

soubor. Toccata (19 7 3) p r o klavír podle var h a n n í sklad b y D . Z ipoli h o Tu r b ae a d Passionern Gregor ianam ,

op . 43 (1974) p r o tři zpěváky,

dět ský smíše n ý sb o r a o r c h e s t r Pune �a č.2 Hommage a Paul Sacher,

op.45 (19 7 6 ) p r o v iolo ncello

sólo Glosses so b re ternes de P ablo Casals, o r chest r

a

o p.46 (19 7 6 ) pr o sm yčco v ý

smytco v é k v int eto

So náta pro kytaru ,

op . 47

(1976)

Glosses s o b r e temes de Pau Casals,

op . 48

(19 7 7 ) pr o v elký

orchestr Sonáta pro violoncello a kla v ír.

op.49

(19 7 9 )

Koncert pr o v io l o ncello a orchestr č.2, o p.50 (1980) I u b ilum,

op.51

(19 7 9 - 1 9 8 0 ),

"Sy m f o nická o slava" pr o o rchestr

Var iace a to cca ta na tém a "Aur o ra lucis rutilat", (19 80) pr o v ar h any a sci l o

I

L

2.25.

o p .52

Klavírní sonáta

č.2,

op.53

Klavírr1í

č.3,

op.54 (1982), jednovětá

sonát a

(1981)

226

-

3.

Klavír v kontextu hudebního dění

Latinské Ameriky

Dříve než zaměříme svoji pozornost na ukázku z tvorby Albert� Ginastery,

klavirrí sonátu č.l,

je třeba říci pár

slov o tomto evropském hudebním nástroji ve spojitosti

s

vý

vojem hudby jihoamerického kontinentu. Ještě v první polovině 16.stol� převažovaly na tomto kon tinentě hudební nástroje autentické,

tj.

domorodého

(indiáns

kého) původu

(hlavně různé druhy indiánských fléten,

chřestidla),

anebo afrického původu,

černošskými olroky z různých rituální bubny z obrat.

Dahorneye,

atd.).

zanedlouho po jejím objevení

(Christobal Colon),

dovezené do Nového světa

dzemí Afriky

Osídlení Ameriky španělskými

zátory, bem

Konga,

bubínky,

(např.

marirnba,

Brzy však nastal

a portugalskými koloni r.1492 Kryštofem Kolum-

mělo své kladné i stinné stránky.

Ohněm i mečem konquiskadory prosazované kfesianství a kato lická vira mezi pohanskými

Indiány měly za následek

časté ni

čení mnoha výtvorů indiánské kultury,

včetně spálení velkého

počtu indiánských hudebních nástrojů.

Španělští dobyvatelé

současně s sebou přivážejí, a zvyků,

vedle své lidové hudební tradice

také první evropské hudební nástroje.

nářů a jezuitů se

Vlivem misio

Indiáni naučili postupem času nejen přejímat

evropské hudební myšlení a formy duchovní i světské,

ale i

ručně vyrábět některé; dovezené evropské hudební nástroje. Z

Evropy se přivážely hlavně španělské kytary,

líny,

housle,

harfy a pak i předchůdci pozdějšího klavírt�:

cembalo

a

spinet.

v

výrobek ze španělské Sevilly,

Např. první

byl dovezen do Chile

r.1792. V Argentině přispěl k rozšíření klavíru

(1814-1906), v

klavichord,

Takové nástroje se obvykle vyskytovaly v ro

dinách tehdejší vládnoucí třídy Španělů a kreolů. klavír,

mando

Juan E.

klavírista německého původu z Hamburku.

Buenos Aires v r.1838 a působil zde jako

an z Německa do Argentiny.

Amelong Usadil se

1lspěšný dovozce pi

Klavír se tak časem stával· tradit

ním hudebním nástrojem také v Latinské Americe.

. 221

Přispělo k tomu rovněž poměrně bohaté a· živé hudební zá zemí.

V

různí

vynikající virtuózové

Jižní

Americe včetně Argentiny z Evropy a

koncertovali tasto USA.

Např.

severoame

rický pianista Luis Moreau Gottschalk (1829-1969), často dčinkoval

v

Buenos

couzského původu Alfonse ce v r.1885

Aires. Podobně zn�mý virtu6z fran Thibaud (1861-1937),

trvale usídlil v Buenos Aires

žil s E. Piazzinim hudební Zde vyučoval

vat:

konzervatoř,

léta své žáky klavírní

Z dal§ích

v r. 1904 zde zalo

nesoucí jeho jméno.

hře.

nad§ených propagátorů klavíru je možno jmeno

který vychoval

(1875-1951),

celou řadu argentinských pianistů,

mann-Leuchterovou (1900-1942),

la,

a

kterÝ se dokon

pedagoga polského původu Jorge de Lalewicze

Emila Sauera.

kter�

klavíristku z Vídně,

V r.1936 se usadila v Argentině,

Ritu

Kurz

žákyni

kde koncertova

současně učila klavírní hře a napsala několik klavírních

škol,

např.

El primer paso del pianista argentino (První krok

argentinského klavíristy),

Ense�anza elemental del Pia� o

(Základy vyu6ování klavírní hře).

Také

Paderewského

Rubinsteina (1887-1982)

(1860-1941) a Artur�

s jeho početnými bylo mocnÝm

uměrii

Ignace

uměleckými turné po Severní a Jižní Americe,

impulsem pro další rozvoj

i ostatních jihoamerických státech. klavíristů,

klavírní

kteří se

zde už

klavírní

hry v Argeritině

Svědčí o tom četná jména

narodili a řada z nich brzy získa

la velké uznání také v Evropě. Např. Ernesto Drangosch (1882-1925),

rodák z Buenos Aires

který spoluúčinkoval s

� roslu

lým Ferruccio Busonim (1886-1924) a v r.1906 provedl mimo jiné v Buenos Aires souborně všech 32 Beethovenových sonát.

Přes

další jména,

jako jsou argentinští pianisté Hugo del Carril

(1884-1957),

Héctor Ruiz Diaz (1901-1970),

Sylvia

Eisenstein

(1917)

a

Inéz

Goméz

Raúl Spivak (1909),

Carrillo

váme až k současným jménům virtuosů Latinské Ameriky, lým svým klavírním uměním i v Evrop�: z

Chile,

Marta Argerichová

(1941),

Claudio Arrau

Jorge

současnosti.

228

-

proslu

(1903)

Zulueta (1934)

no Leonardo Gelber (1941) z Argentiny patří ce světových klavíristů naši

dospí

(1918),

a

Bru

bezesporu ke špič

Není

tedy d i v u,

že m n o zí jihoameričtí skladat elé ,

včet

ně Alberta GinBst ery, se insp irovali touto skutečn ostí a obo h atili klav í r n í literatu r u také svými p oz o r u hodn ými d íly.

4.

Klav ír n í so n áta č .1, op. 22 .� lberta G in aste r y

(Fo r mél n í rozb o r , i n terp r eta6ni p ozn ám k y , ke skla d b ě,

m�j osobrí v ztah

r eakce publikB a hudeb n í k r itik y u nás)

Alberto G í11astera napsal

svoji Sonátu č.l v r.o c e 1 9 52.

P r emiéra se uskutečn ila 29.listo p a d u 1 9 52 v Car n egie Mu sic Hall

Pittsburghu

v

Harr isová,

a p r v n í in ter p r et k o u b y la p ian istka Jo h a n a

které je také dílo v ěno v á n o. Velký úsp ěc h m � l o· uve

d e n í sonáty n a 27.mezinárod n ím f e stiv a l u soud o b é hudby v Osl o r o k u 19 53.

S o n áta p ostupně získ ala m ezi pian isty v elkou obli

bu , a ta trvá především v zemích západ n í Evropy d o dnes.

v

Americe

Tuto skladbu má v r ep ertoá r u celá řad a pian istů, a to

jak studentů a adeptů kcncertní h o p� d ia, umělců (n apř. pitz ,

a

Joh n Ogd o n,

Clau d e Maillolscv á).

t a k i r e n o m o v a n ý ch

Bru n o Le o n ar d o Gelb e r ,

Gerha r d Op

Fran c ouzský muzikolog Dan iel Magne

řad í tuto Gínaster o v u so n átu spolu se sonátami Samuela B a r b e r a a Pier ra Bouleze do t�oji c e n ej v ý z n amněj ších klaví r ních so nát vzniklÝch p o 2.světo v é v álce. Klavír n í soná t a t.l je v ůb e c n e�čast ěji u v áděnou autoro v cu sklad bou. N ot o v ý mater iál so n á ty v y dalo nak l ad atelstv í Boosey an d Hawkes- u n ás bohužel n e n í d o stup n ý ani

v

h u d ebních knihovr.ách.

S o n áta je psána n a tra dičním a t y f v ětém půd o r ysu. l.v ětai Allegro marcato,

má so náto v ou f o r m u .

Hlavní téma ( n o t.p ř.č.l) Ved l ejší téma

(not.př.č.2) Závěretné téma ( n ot.př·.č.3 ) Pr o v e d eri z p r ac ov á v á nejp r v e d r u h o u tást h l av ního tématu,

22.9

po-

•

to m téma vedlejší a závěrečné.

K

repríze, přibližně stejně

rozsáhlé jako expozice, se připojuje coda. (not. př. č.4) Autor používá v repríze akordicky hutnější znění, vybo čuje do

jin�ch tcinin. Typické je užívání kvartových akordů, které na značují kytarové ladění e -a-d-g.

Často se objevují pro latins

koamerickou hudbu rovněž typické dvě synkopy za sebou. 2.věta,

Presto misteriaso, je velké rondo

(A B A1 C A2

B

A3).

Vychází z uměleckého ztvárnění argentinského tance malambo. Je to s6lový mužský tanec pastevců (gaučů) v 6/8 taktu a rychlém tempu. Pfi o stinátním doprovodu tanečník improvizuje stále no vé a nové figury.

Jde o tanec bez zpěvu, po užívá se tzv. za

pateado, což je druh stepu, kdy se tančí okovanými botami rytmus se tak vlastně 11vydupává11•

a

Věta je typickým příkladem

autortva druhého tvůrčího období.

(not.př.č.5) A1 nápodobuje opět prázdné kytarové struny kvartovými postupy (kytara je pro malambo typick9m doprovodným nástrojem). (not.př.č.6) Závěre čn� díl A3 vytváfí v poEluchaai dojem, jako když tane�

nikovi

ubývají sily až nakonec padne vysílením.

Tunto děj je

hudebně . wstiže n postupným krácením figurace v pravé ruce až k úplnému zastavení. 3.věta, Adagio molto appassionato, je malé rondo A B A1 C A2. Charakterem připomíná preludování na kytaru (např. v předpo� slednim taktu je užito typického kvartového akordu). (not.př.č. 7) 4. věta, A

2

B

2

Ruvido ed o stinato, má formu velkého ronda A B C A

1

O

s codou. Věta má výrazně toccatový ráz, připo mínající

finále Proko fjevovy 7.klavírni sonáty.

Střídáním sudých a li

chých taktů vytváří autor po cit neustálého napětí. (not.př. č.8) V celém průběhu se zahušiuje po stupně akordická sazba až k dí lu B2, kdy je doprovod v levé ruce jeětě obohacen seskupenin:

230

tří

sekund nad sebou.

(not.př.č.9)

Z pohledu interpreta je Ginasterova Sonáta �.l dílo pia nisticky velmi vu,

náročné.

ale i 'značný

velmi

šťastná,

a zvuk.

Vyžaduje riejen dobrou

fyzický fond. Klavírní stylizace

Sonáta umož�uje pianistovi rozehrát nástroj do celé

monicky zajímavá. vé podobě,

Má-li ovšem dílo

témata melodicky

i har

zaznít v opravdu přesvědti

musí podle mého názoru interpret mít

"v pořádku11

zásadní věci:

1. ry

skladby je

autor měl velký smysl pro klavírní stylizaci

§kály barev a v neposlední řadě přináší

tři

technickou výba

a

oporu ve velmi pregnantním rytmu

osobního vkusu užívár1í

všech

a zde

je

otázkou

agogickÝch změn tak,

nikdy neztratil pocit základního ten1pa. tech se synkopami a

-

Platí to

aby se

zejména o mís

se střídavými takty.

2. v práci se zvukem klavíru je třeba velmi citlivě dovat

mí-·

sl e

dynamickou hladinu a vzájemný poměr obou rukou. taste

velmi hustá

sazba se může totiž snadno

změnit

v

zahlcující

příval zvuku. 3. I.věta

odlišit výrazně charakter jednotlivých téma a vět_: -

kontrast

fanfárového

hlavního tématu,

vedlejšího tématu a rytmického

pastorálního

závěrečného tématu_;

2.věta - kontrast misteriosního dílu A a cantabilního 3.véta - v této

tásti

4.věta - je

před finále;

to vlastně jeden

Autor

i

by měla poklesnout hladina dynamiky

celkového napětí

8;

dílu

gradatní

proud v

zde hned na zatátku předepisuje

několika forte,

vlnách. coi

podle mého názoru oslabuje celkové vyznění nar�stáni gradace. Proto jsem si dovolila předpis změnit tak, v

tento skladatelům

že celou větu

začínám piano

jejím průběhu až po codu se snažím

titou dynamickou v� Přijetí

rez�tvu.

Myslím�

že

a i

mít stále ur t�hto·�růněn

j�

v�sledném dójmu ú61nnější. Ginasterovy

Sonáty t.l

23l

naším

publikem

a

hudební

k r i tikou ti

není

z a t ím

z patnác ti

velmi

živě

a

jednozna�né .

provedeni při j ímá

skladby

dílo

ba

a

působí

j ako

ob oha cen í

vě velký

ohlas

u

kurzů

mě přivedl

na

to

t ur g ic k ý

publika prof .

druhé

zn a t n ě přínos

když

u

nás

bu j í

o

základních

s amo t n é za

mélo

její

a l e "j i n a k

zpochyb�ovat o

tvorbě

a

pozitivní mo t i v a c í

možnost

autora ,

s v ě t o v ých

pÓ d i í

ohlasy publika pro

další

se

čin

a

a

a

už

zařazováni

v

repertoéru .

uvítali

roce

se

j ako

naproti

jsou d r a ma

bez

tomu

i

"Mladé za

s ice

patfl čn�ch zn í

na řadě

třicet

let .

kritiky

skladby

do

p o c h y

ozn a č i l í

dokonce

domn í v ám ,

hudeb n í

této

a

1977

d í l e m v ýz n a m n é h o ,

d 1lo

než

mi

r ámc i

s v éh o

s

které

více

části

díla

do

festi valu

navíc

dílo ,

Ostatně prá

v

k o mp o z i c e ,

Osobně

skl ad

Praze

Dru z i

samo

sonét y ,

v

skladbu

do progr amu

zásadně ,

reaguje

e f ek t n í

h u d eb n í c h k r i t i k ů ,

skladatele .

povrchní práci .

takto

Raucha

s e z 11 á m i t

této

p6diově

t ohoto

skl adbu

Jedni

pochybený

p6di ich

repertoáru .

provedení

reakce

k v a l i t ách

v ýz n a mu

v ý z n a rn n Ý c h

s t oj í

z a ř a zení

d l' a rn a t u r g i c k y

nou ,

po

zkušenos

s � ci z u m i t e l n o s ·t i

smyslu

klav írn ího

zatadit

z námého

konce�tních

obtíž

slova

rozdílné . a

na

F r a n t i šk a

m y š lenku

straně

reakce

d ob r ém

trgditního

s t r o v s k ých

Na

v

na

podle mých

z á j mem . A n i u r t i t á e x o t i t n o s t l a

se

t i n skoamerické me l o d i ky nen í které

Publi kum

p Ó d i u rn

1 9 8 7 11

rutinova že

je

om y l

i n f o rma c í i

velmi

Pro

mě

jsou

dostate�nou

recl talov�ch

pro g r amů .

I .I

ACEVEDO ,

Ma r i o

Garc í a :

( Soufasn�

argentinsk�

Argen t i n a s ARI ZAGA ,

Buenos

R a d o l fa :

A . G i n a s t er a , Artes , MA H I Z �

Argent i n a

hudba ) ,

Aires ,

vyd .

Contemporánea

Ediciones

str . 164-167 )

Alberto

C u l tu r a l e s

1963)

E n c i c l o p ed i a d e l a M � s l c a

B . A i re s ,

Vasco :

L a M� s i c a

vyd .

Fando

Arge n t i n a

Nacional

de

(he s l o las

19 7 1 Ginastera ,

232

Ros ario ,

A r g en t i n a ,

1 95 4

N A T O LA-G I NA S T E R A , A u r o r a : A l b e r t o G i n a s t e r a A Complete Cata loque of his Pub l i shed Work s , B o o s e y a n d Hawkes Mus i c P u b l i s hers L t d . , L o nd o n ,

19 8 6

( revised Ed i tion) S

AD I E , S t a n l e y

a k o l . : T h e N e w D i c t i o n a r y o f M u s i c a n d M u

s i c i a ns , svazek 7 ,

heslo A . Ginastera ,

str . 387-389

M a c m i l l an P u b l i s h e r s , L o n d 6n i 1 9 8 0 SLON IMSKY ,

N i co l a s : M u s i c o f L a t i n Amer i c e ,

N ew Y o r k ,

Da Capo Press ,

1972

S P A NG EMAC H E R , F r i d r i c h : A l b e r t o F i n a s t e r a ( Mu s i k d e r Z e i t . D o k u me n t a t i o n e n u n d S t u d i e n ) B o o s e y u n d H a wk e s Mu s i k v e r l a g , B o n n ,

1 984

STORNI , Eduardo : Ginastera , vyd . Espasa-Calpe , Madrid , S U A R E Z U R T U B E Y , P . : A l b e r t o G i n a s t er a , B u e n o s A i r e s ,

'

-

.233

1983 1967

Kotov é

př íklady

\

· -- -�I PIANO

r

2.

3

2l4

5

6

23 5

RuvJdo ed oatinato .j, o7Z(Jl.· 144·/I· Zl6)

7

8

""

c

"

f'P I01lOf'O

-

.... „�

>-

p..

p..·

�-·

JaICiar 11ihrart ml fJtJ.

m.d. 2.

p

I I

..

�-·

-

p..

p

fL

-

-

,...

-;/poco accel. �

HMJA DVO ŘÁ KOV A. f

Recommend Documents