VY_32_INOVACE_IV./11_Dějepis – Adolf Hitler
Adolf Hitler
dětství, mládí, politické začátky
narozen 20. dubna 1889 v rakouském Braunau čtvrté ze šesti dětí celního úředníka Aloise Hitlera (rozeného Schicklgrubra, změnil si jméno po svém nevlastním otci, jehož jméno bylo původně Hiedler) a Klary Pölzlové Klara byla třetí ženou Aloise Hitlera a byla jeho vzdálenou sestřenicí, proto si Hitlerovi rodiče museli vyžádat pro povolení k sňatku církevní dispens otec měl autoritářskou a přísnou povahu, mladý Adolf vždy tíhl spíše k matce
otec chtěl, aby se stal celním úředníkem, Adolf tíhl spíše k umění a chtěl se stát malířem v roce 1903 mu zemřel otec roku 1907 matka
rodiče
Alois Hitler (1837-1903)
Klara Hitlerová (1860-1907)
sestra Paula (1896-1960)
rodokmen Adolfa Hitlera
Mladý Hitler prospíval celkem dobře v základní škole v Lanbachu, pak se zhoršil a již první ročník střední školy musel opakovat. V šestnácti školu opustil, aniž by získal nějakou kvalifikaci. Ta mu později ve Vídni chyběla. Veliký vliv na formování prvních Hitlerových nacionalistických názorů měl jeho učitel dějepisu Leopold Pötsch.
hrob Hitlerových rodičů v Leondigu nedaleko Lince
Peterskirche ve Vídni, Hitlerův signovaný akvarel (1910-12) Vídeňská opera, Hitlerův signovaný akvarel (1911)
Hitler po smrti matky (rakovina prsu) odešel do Vídně, kde zpočátku žil ze sirotčího důchodu, několik let žil mezi vídeňskou chudinou, živil se prodejem drobných maleb, v letech 1907/1908 se marně ucházel o přijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění
Ve Vídni Hitler téměř pět let živořil a živil se příležitostným malováním plakátů a prodejem svých akvarelů či pohlednic, přebýval v noclehárnách pro chudé, občas přespával s bezdomovci na nádražích, na lavičkách a v průjezdech. Vídeň, v níž se neprosadil, začal vnímat jako nepřátelské „zkažené město“ plné marxistů a židů. Zde se stává zapřísáhlým antisemitou, inspiruje se spisy teoretiků sociálního darwinismu, rasismu a pangermanismu. V roce 1913 se rozhodl Vídeň opustit a přestěhoval se do bavorského Mnichova. Od počátků byl nacionální atmosférou v Mnichově nadšen. Studovat nezačal ani tady a žil opět v nejnižších sociálních vrstvách až do vypuknutí první světové války.
antisemitská karikatura prezentující sociální demokraty jako zakulené židy
„ Když jsem se procházel uličkami vnitřního města (Vídně) povšiml jsem si zjevení s černými pejzy v černém kaftanu. Tohle je Žid? Napadlo mě, neboť Židé v Linci vypadali jinak. Pokradmu jsem si prohlédl jeho tvář rys za rysem a moje prvotní otázka nabývala zcela jiné podoby: Tohle má být Němec? …Kamkoli jsem přišel, všude jsem potkával Židy a čím více jsem jich viděl, tím jasněji a zřetelněji se v mých očích odlišovali od ostatních lidí…“
Adolf Hitler 2. srpna 1914 v davu na mnichovském náměstí Odeonsplatz vítá vyhlášení války
za I. světové války
Vypuknutí války bylo pro Hitlera zásadní životní událostí – konec bezcílného přežívání v nouzi a neperspektivního života, má nyní před sebou úkol, s nímž se může ztotožnit – boj za slávu Německa a jeho velkou budoucnost. Hitler odmítal sloužit v rakousko-uherském vojsku, a tak se hlásí jako dobrovolník do německé armády (16. bavorský záložní pěchotní pluk – Listův). Válka vnesla do jeho života řád a disciplínu, poprvé měl skutečnou „práci“ a také nějaké kamarády.
Válku strávil na frontě v Belgii, získal hodnost svobodníka a vyznamenání za statečnost. V říjnu 1918 po plynovém útoku přechodně oslepnul a v lazaretu se dozvěděl o německé kapitulaci. Později Hitler tvrdil, že se v této chvíli rozhodl stát se politikem a bojovat proti Židům, demokratům, socialistům a komunistům, jež z porážky Německa vinil.
průvod demonstrujících dělníků a vojáků během listopadové revoluce v Berlíně
Německo listopad 1918
revoluce! abdikace císaře Viléma II. (9. 11. 1918)
vyhlášení republiky socialně-demokratická vláda
11.11. 1918, 11:00 Compiègne, podpis dohody o příměří
Mýtus o „dýce do zad“
po válce v Mnichově Po návratu do Mnichova se Hitler v roce 1919 připojil k jedné z mnoha krajně pravicových antisemitských skupin (původně jako špeh Listova pluku), k Německé dělnické straně (Deutsche Arbeiterpartei DAP), v níž časem získal dominantní pozici svými řečnickými výkony a v roce 1921 se stal jejím předsedou s neomezenou pravomocí. Strana byla přejmenována na Národně-socialistickou německou dělnickou stranu (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP).
Hitlerova stranická průkazka DAP s původním číslem 555. Tolik členů však tehdy strana neměla, proto se přidávalo číslo 500, aby vypadalo, že je početnější. Později bylo Hitlerovo číslo smazáno a nahrazeno číslem 7, aby se mohl řadit k nejstarším členům.
Anton Drexler zakladatel A první předseda DAP
„Nikdo neví lépe než Vy sám, můj vůdce, že jste ve skutečnosti nikdy nebyl členem číslo 7. Byl jste, přinejlepším, sedmým členem výboru, alespoň v době, kdy jsem Vás požádal, abyste se stal naším zástupcem pro propagandu. Před několika lety jsem byl nucen si na tuto skutečnost stěžovat i na stranické schůzi. Uvedl jsem, že Vaše stranická legitimace podepsaná Shüsslerem byla zfalšována, neboť její původní členské číslo 555 bylo vymazáno a nahrazeno číslem 7… O kolik lepší a cennější by pro naše potomky bylo, kdyby jim byla historie předkládána opravdu tak, jak se ve skutečnosti odehrála…“ Anton Drexler v dopise Hitlerovi (1940)
Hitler při proslovu na stranické schůzi v jedné z bavorských pivnic
Co chceme? Pozvánka na shromáždění NSDAP 11. května 1920, kde promluví Adolf Hitler.
1. Požadujeme na základě práva sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa. 2. Požadujeme zrovnoprávnění německého národa s ostatními národy a zrušení mírových smluv z Versailles a St. Germain. 3. Požadujeme zemi a půdu (kolonie) pro obživu našeho lidu a usídlení přírůstku našeho obyvatelstva. 4. Státním občanem může být pouze soukmenovec. Soukmenovcem je pouze ten, kdo je německé krve, bez ohledu na vyznání. Žádný Žid nemůže proto být soukmenovcem. 5. Kdo není státním občanem, může žít v Německu pouze jako host a musí podléhat cizineckým zákonům… 22. Požadujeme odstranění žoldnéřského vojska a vytvoření lidové armády…
Obecný zájem stojí před zájmem jednotlivce. z programu NSDAP – Mnichov, 24. února 1920
Hitler se spolustraníky v Mnichově
SA (Sturmabteilung) původně Ordnertruppen (pořádkové oddíly), ochranka Hitlera a stranických funkcionářů při vystoupeních proti sociálním demokratům a komunistům (hospodští rváči, zápasníci, bývalí vojáci) (úderné, útočné oddíly) 1921 přejmenovány na SA – „hnědé košile“ bojová organizace v rámci NSDAP – politická strana má své polovojenské oddíly!!! (též Rudé brigády komunistů) Ernsta Röhm SA reorganizoval do vojenské podoby
Hitler a Röhm Hermann Göring v uniformě SA
Ernst Röhm velitel SA
uniformy SA
„Kdokoliv, kdo je připraven učinit z národní otázky otázku svou vlastní do té míry, že nezná žádný vyšší ideál než blaho svého národa; kdokoliv, kdo porozuměl naší skvělé národní hymně „Deutschland über Alles“ v tom smyslu, že nic na světě nezastíní v jeho očích Německo, jeho lid a zemi – ten je socialistou.“ Hitlerův projev 28. 7. 1922
stranické dny NSDAP v Mnichově 27.-29. ledna 1923
Hitlerův světový názor, inspirace, vlivy – shrnutí komplikované dětství a dospívání – autoritativní otec, studijní neúspěchy, život na okraji společnosti, pocit selhání, uzavřenost a hledání viníků antisemitismus a rasismus – posedlost Židy, víra ve staré protižidovské pověry se mísí s módními rasovými a eugenickými teoriemi, vliv sociálních darwinistů pangermánství – smysl života, velké a rozrůstající se Německo, nadšený vstup do světové války, kamarádství a pocit sounáležitosti versailleské zklamání – krach velkoněmeckých nadějí, pocit studu, zrady, „spiknutí demokratů, levice a Židů“, živení mýtu o „vražené dýce do zad“ vize znovuvzkříšení Německa – příklon k politickému extremismu (DAP – NSDAP), řečnické schopnosti, charisma a uhrančivost, mesiášství – spasitel Německa
Kershaw, Ian - Hitler 1889-1936: Hybris Fest, Joachim Hitler - Kompletní životopis Hamannová, Brigitte - Hitlerova Vídeň, diktátorova učednická léta
