111 LET PROSTĚJOVSKÉHO TENISU. Miroslav ČERNOŠEK MISTŘI! BLAHOPŘEJEME. Fotogalerie týmů, které dobyly extraligový trůn

Speciální příloha Prostějovského Večerníku

samostatně neprodejné

12/2011

111 LET PROSTĚJOVSKÉHO TENISU

1 1 0 2 1900 Miroslav ČERNOŠEK

4-7

Velký rozhovor se šéfem prostějovského tenisu a spolumajitelem marketingové společnosti TK PLUS

MISTŘI!

16 - 17

Fotogalerie týmů, které dobyly extraligový trůn

BLAHOPŘEJEME K výročí gratulují hráči, trenéři, funkcionáři, politici i osobnosti

Najdete uvnitř vydání

2

11 1 SLOVO ŠÉFREDAKTORA

„V DUCHU OSLAV“

Vážení a milí čtenáři, tentokrát bych rád na svém tradičním místě pozdravil především sportovní příznivce a konkrétně tenisové fajnšmekry, kteří se dočkali něčeho mimořádného. Do rukou se vám dostává ojedinělé a speciální vydání určenou pro příležitost, která už je doslova za dveřmi. Již tento pátek se totiž budou slavit narozeniny, a to ne jen tak ledajaké. Prostějovský tenis bude mít oficiálně 111 let! A to je přece důvod k výjimečným událostem, počinům i skutkům. A tak zatímco za čtyři dny se rozzáří Městské divadlo, které bude hostit vzácné postavy prostějovské tenisové historie, my přicházíme již dnes s přednarozeninovým dárkem v podobě speciálu, jenž obsahuje letos rekordních dvaatřicet stránek! Vězte, že skládání takovéhoto speciálu bylo extrémně náročné, neboť vměstnat události za stojedenáct roků do zmíněného prostoru je zcela nemožné. Proto jsme se snažili, abychom vystihli alespoň ty nejdůležitější a nejklíčovější okamžiky, které vám mají nastínit, kolik toho prostějovský tenis prožil, jaké úspěchy získal a jakými trably si musel projít... Doufáme, že vás čtení bude bavit. Čeká vás nejen avizované ohlédnutí do historie, ale i řada exkluzivních a zajímavých rozhovorů, ohlasy s hráčskými legendami TK Prostějov, ale i pohled funkcionářů, zasloužilých bardů či zástupce fanouškovské obce. A jaký by to byl speciál, kdybychom pro vás neměli připraveno něco speciálního. Prostřední dvoustranu plná společných snímků jednotlivých týmů, které to dotáhly až k mistrovskému titulu, jistě ocení každý správný fanoušek. Závěrem bych znovu rád poděkoval všem těm, kdo se na tomto díle podíleli – byla to fuška, patří jim VELKÉ DÍKY. V poslední řadě bych pak zopakoval velké potěšení nad tím, že samostatně vkládaný speciál se stává pevnou součástí Večerníku, což je pro všechny čtenáře a naše příznivce určitě jen dobře. Z tohoto místa vám mohu slíbit, že v tomto roce ještě zdaleka nekončíme a již se pomalu řítíme k osudové třináctce. A ta bude zaměřena na domov... To ale až příště, dnes máte před sebou zajímavé čtení o tenise, k němuž vám přejeme jen ty nejpříjemnější prožitky. Za všechny, co se na tomto díle podíleli Petr Kozák, šéfredaktor Prostějovského Večerníku

111 let prostějovského tenisu

orala glosa Martina Za

PO 111 LETECH JE VŠE JINAK...

Když v roce 1900 ve Švýcarsku poprvé vzlétla 127 metrů dlouhá vzducholoď Ferdinanda von Zeppelina, jednalo se o začátek jedné slavné éry. Obří vzducholodě se zanedlouho staly skutečnými královnami vzduchu. Vzbuzovaly všeobecný obdiv, létaly z Evropy do USA, přepravovaly tisíce lidí a jejich výroba se stala výnosnou záležitostí. Ve stejném roce byl na Světové výstavě v Paříži představen první magnetofon. I to představovalo zlom

Předsedové prostějovského tenisu: 1909 prof. Jan Svozil

v životě mnoha lidí. Obzvláště v šedesátých letech dvacátého století slavil svůj triumf. V této době se lidé dělili na ty, kteří „magneťák“měli, a na ty, kteří ho chtěli. Postupem času jej nakonec vlastnil úplně každý. Po celém světě se prodávaly miliony magnetofonových kazet a z muzikantů se i díky tomu staly skutečné globální hvězdy. V roce 1900 se také začal v Prostějově hrát tenis. Jeho začátky byly skromné. Hrálo se tehdy na pár

dvorcích, které se nacházely na zahradě Roháčkova mlýna, na dvoře u zámecké zahrady a v zahradách továrníků Wichterleho a Wintra. Po 111 letech je vše jinak. Už v období mezi světovými válkami začaly vzducholodě postupně vytlačovat letadla. Za konec jejich éry je pak považována katastrofa vzducholodi Hindenburg, ke které došlo 6. května 1937. V současné době nikdo přes Atlantik ve vzducholodi nelétá a někdejší královny vzduchu se objevují jen velmi sporadicky coby vzduchem plující reklama. Podobně jako vzducholodě dopadly také magnetofony. S nástupem CD přehrávačů se staly přebytečnými a z pokojíčků mladých rebelů se postupně přesunuly do sbírek několika mála nostalgic-

kých milovníků starých časů. Oproti tomu stejně starý prostějovský tenis je v současnosti na svém vrcholu. Dokázal nejen vyniknout v rámci České republiky, ale díky svým úspěšným odchovancům i členům TK Agrofert v čele s wimbledonskou vítězkou a čerstvě i druhou hráčkou světa Petrou Kvitovou na sebe přitáhl pozornost celého světa. Stal se z něj skutečný fenomén. A tak na rozdíl od stejně starých vzducholodí či magnetofonů může své 111. narozeniny oslavit s plnou parádou. K zástupu mnoha gratulantů se připojuje i redakce PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku. Jako dárek jsme pro všechny tenisové fajnšmekry připravili tuto přílohu. Ať se daří i nadále minimálně tak vesele jako doposud ...

Kdo je nejúspěšnějším českým tenistou?

1914 p. Ernest 1923 Kamil Zahradník 1926 Jaroslav Neoral 1929 ing. Vobořil 1931 Bedřich Čížek 1938 Běluš Krapka 1946 Alois Bašný 1951 Běluš Krapka 1955 Alois Flašar 1964 Zdeněk Horník 1965 Miroslava Musilová 1966 Alois Flašar

1990 PhDr. Miroslav Černošek Speciální příloha „111 LET PROSTĚJOVSKÉHO TENISU“ Vydává: Haná Press s.r.o. ve spolupráci s marketingovou společností TK PLUS. Tiskne: Novotisk s.r.o., Olomouc. Šéfredaktor a obsahová příprava: Petr Kozák. Redaktor: Marek Sonnevend. Foto: archív PV Večerníku, Jiží Vojzola, publikace „Sto let tenisu v Prostějově“ a internet. Grafická úprava: Jaromír Novosad, Martin Drábek. SAMOSTATNĚ NEPRODEJNÉ, vychází jako součást Prostějovského Večerníku v pondělí 7. listopadu 2011.

111

3


PROSTĚJOVSKÝ TENIS OSLAVÍ MAGICKÝCH Ve znamení čísla jedna se nese letošní výročí prostějovského tenisu. Ten si totiž připomíná 111 let od svého založení a marketingová agentura TK PLUS zastřešující oddíl TK Agrofert Prostějov tak naplánovala velkolepé oslavy do Městského divadla na logické datum: 11. listopadu 2011. „Záměrně jsme loni neslavili 110 let a nechali to až na letošek. Pánové Petr Chytil a František Kreuz totiž vymysleli hezký příběh s tím, že 11. 11. 2011 budou mít oslavy 111 let existence prostějovského tenisu úžasnou symboliku. Tohle krásné výročí bude samozřejmě dost o vzpomínání a ohlížení za cestou, kterou klub za ty dlouhé roky urazil a co všechno na ní dokázal. S tím, že se nejvíce koncentrujeme na posledních dvacet let, během nichž náš oddíl výrazně vystoupil ze stínu a ovládl celý český tenis,“ poznamenal na tiskové konferenci svolané právě na

Jubileum se ponese v duchu jedničkové symboliky, oslavy vyvrcholí 11. 11. 2011 v městském divadle pohledem ... Petry Píchalové-Langrové,

Páteční megaslávu představilo na tiskové konferenci kvarteto postav prostějovského tenisového klubu. Na snímku zleva Michal Tabara, Jiří Novák, Miroslav Černošek a Petra Píchalová-Langrová. toto téma Miroslav Černošek, šéf TK Agrofert Prostějov. O pravdivosti jeho slov i pro žhavou současnost jasně svědčí letošní dominance prostějovských tenistů všech věkových kategorií. „Je to symbolické, že právě

1926 Tenisové dvorce za Kollárovou ulicí

V roce 1900 se začal hrát tenis v Prostějově. Bylo to v době, kdy Američan Dwight F. Davis objednal u bostonské klenotnické firmy Ahwere, Crump et Low pohár a založil nejslavnější týmovou soutěž historie Davisův pohár, Angličan Reggie F. Doherty vyhrál počtvrté Wimbledon a na americkém mistrovství se potřetí radoval Malcom D. Whitman. Jen dva roky po slavném Wimbledonu se v roce 1879 hrál v zámeckém parku knížete Kinského první turnaj nejen v Čechách, ale v celém Rakousko–Uhersku. V roce 1894 se konalo Mistrovství zemí Koruny české. I v Prostějově se na začátku století hrálo jen na soukromých dvorcích. Na zahradě Roháčkova mlýna, na dvoře u zámecké zahrady, několik dalších dvorců pak bylo v zahradách továrníků Wichterleho a Wintra. Více o tenisové historii uvnitř vydání

LET

během našeho výročí můžeme získat český ´grandslam´, tedy vyhrát domácí tituly ve všech věkových kategoriích družstev. Oslavy by byly o to příjemnější,“ pronesl s viditelnou hrdostí Černošek a dodal: „V kategoriích minitenisu, babytenisu, mladších žáků, starších žáků i dorostenců jsme tituly již získali. Posledním krokem bude obhájit extraligový titul v družstvech dospělých. A pokud to dokážeme, získáme neskutečný národní grandslam. A i kdyby se to nepodařilo, je pro mne pět republikových zlat za sezónu 2011 ohromně příjemnou paralelou dvacet let starého prvního titulu získaného s mladšími žáky v Nitře. Tam jsme tenkrát zvítězili v památném finále nad Slovanem Bratislava 8:1, když tým povzbuzoval celý autobus fanoušků, který jsme na Slovensko vypravili,“ zavzpomínal Černošek. „Vše začalo, když jsem se na začátku devadesátých let stal předsedou klubu a podařilo se přivést do klubu talentovaného Michala Tabaru a jednoho z nejlepších českých dorostenců Jiřího Nováka. V té době nebyl Prostějov v tenisovém povědomí ničím výjimečný, dospělí hráli pouze krajský přebor, ale díky zmíněným posilám se začal prosazovat v mládežnických kategoriích a vycítil jsem, že máme šanci prorazit ještě daleko výše. Podařilo se nám získat osmého hráče světa Karla Nováčka, který za nás šel hrát druhou ligu, tedy třetí nejvyšší soutěž, to bylo opravdu něco neuvěřitelného. Následně jsme se domluvili s vycházející hvězdou Martinou Hingisovou, Janou Novotnou nebo současnou ředitelkou tenisových projektů TK PLUS Petrou Píchalovou-Langrovou,“ pojmenoval základní stavební kameny pozdějších úspěchů Miroslav Černošek.

Ale pojďme zpět do současnosti. Jak budou oslavy v pátek 11. listopadu od 19.00 hodin v Městském divadle Prostějov vypadat? „Celý večer bude mít podobu výlučného tenisového plesu. Začneme v hlavním divadelním sále komponovaným programem, který ozdobí největší hvězdy showbyznysu, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme. Zpívat tedy bude ten nejlepší z nejlepších Karel Gott, i když v počtu získaných titulů ho v porovnání se Zlatými slavíky průběžně porážíme. Moderování se tradičně ujme Petr Salava a v průběhu slavnostního večera vyznamenáme největší osobnosti historie prostějovského tenisu. Od pamětníků bratří Dosedělových, Jirky Zemana a dalších přes držitele prvního extraligového titulu včetně Jany Novotné až po top hvězdy současnosti Petru Kvitovou s Tomášem Berdychem. Tomovi může osobní účast překazit jedině postup do semifinále na turnaji v Paříži. Pokud vypadne dřív, dorazí,“ prozradil Černošek. Zpětné ohlížení do minulosti pro něho bude jistě příjemné. „Já si myslím, že velké úspěchy jsou vždycky trochu one man show, k čemuž je potřeba potkat správné lidi ve správnou chvíli. A já jsem měl schopnosti i štěstí nejen v tomto směru, ale rovněž ohledně výběru vhodných tenistů a tenistek z celé Moravy. Tahle filozofie nám dlouhodobě vychází na sto procent, o čemž svědčí veleúspěšná současnost. Momentálně má agentura M Sport Servis podepsané smlouvy s patnácti hráči nebo hráčkami, z nichž Petra Kvitová vyhrála Wimbledon i Masters a je druhou hráčkou světa, Tomáš Berdych má pak k postupu na Turnaj mistrů velmi blízko. Což je na jeden klub, reprezentující padesátitisícové měs-

bývalá hráčka, nyní ředitelka TK PLUS Prostějov „Pro mě je velkou ctí, že se mohu oslav 111 let prostějovského tenisu zúčastnit. Já i všichni ostatní máme na uplynulá léta krásné vzpomínky a jako rodilá Prostějovanka musím zdůraznit jediné: obrovské díky Miroslavu Černoškovi. Bez něho by zdejší tenis nikdy neměl tak skvělé podmínky, jaké měl a nadále má, TK Prostějov by nikdy nedosáhl tak vynikajících úspěchů a celý klub by nikdy nemohl na takové úrovni oslavit své významné jubileum. Proto by to všechno mělo být především o Mirkovi.“

Jiřího Nováka

bývalý hráč, nyní trenér TK Prostějov „„Do Prostějova jsem přišel v roce 1992 a abych pravdu řekl, tak jsem o zdejším tenise nic nevěděl. Jediné, co mě s Prostějovem spojovalo, bylo to, že jsem tady měl babičku a můj otec odtud pocházel. V té době jsem měl nabídky i odjinud, například z Přerova, ale vybral jsem si Prostějov. Snad proto, že jsem tušil, že tento klub čeká skvělá budoucnost. Vsadil jsem na risk a vyplatilo se to. Takový tenisový vývoj, jaký se udál tady v Prostějově, nemá ve světě obdoby.“

Michala Tabary

bývalý hráč, nyní trenér TK Prostějov „Během své aktivní kariéry jsem získal spoustu různých titulů, většinu z nich pro Prostějov. A musím říct, že bez pana Černoška by se mi to určitě nepovedlo. Bylo mi a stále je velkou ctí být součástí zdejšího tenisového kolotoče, za tuhle možnost jsem vděčný a panu Černoškovi moc děkuji. Za všechno, co pro mě i pro celý prostějovský tenis udělal.“ to, vynikající. Během uplynulých let jsme v Prostějově vybudovali základ daviscupového i fedcupového týmu ČR, na což jsem hrdý. Práce s těmito lidmi se ukázala být maximálně zajímavá i úspěšná,“ nechal se slyšet Miroslav Černošek.

4

11 1


Budovatel nové éry TK Prostějov zavzpomínal

MIROSLAV ČERNOŠEK: „JSEM HRDÝ Zlidovělo už spojení, že na zelené louce vystavěl novou slavnou éru prostějovského tenisu. Přesněji to bylo na černé škváře někdejšího fotbalového hřiště, ale to je celkem jedno. Šéf TK Prostějov Miroslav Černošek každopádně dokázal za posledních dvacet let velké věci a jeho vzpomínky tak mají nemalou hodnotu. Zde vám předkládáme některé z nich. O začátcích novodobé historie klubu „Když jsem byl v lednu 1990 zvolen předsedou TK Prostějov po památném Aloisu Flašarovi, který oddílu vládl dlouhých třiatřicet let, tak jsem se během roku rozhodl zdejší tenis dělat profesionálně. Se svým parťákem a společníkem Milanem Matzenauerem jsme se shodli, že nemá smysl provozovat nějaký provinční klub, naopak jsme od začátku toužili vybudovat opravdový velkoklub, který bude jednou větší i úspěšnější než ty

v Přerově, Ostravě nebo Praze. Začali jsme rozhlížením se po největších mladých talentech z celé Moravy a dva top jsme našli na Zlínsku. Šlo o Michala Tabaru a Jiřího Nováka.“

O Tabarovi s Novákem „Jako prvního „velkého“ hráče jsme koupili Míšu Tabaru, který byl ve svých deseti letech nejlepší v ročníku 1979. Tehdy jsem vyrazil za jeho

S předsedou mezinárodní tenisové federace ITF Francesco Ricci Bittim pojí Miroslava Černoška za roky spolupráce už dlouholeté přátelství. tatínkem školníkem a Michala se povedlo přetáhnout do Prostějova. Otec měl přitom za přestup velmi originální požadavky: chtěl kartón Optimitů a to, abychom koupili ještě jednoho žáka Davida Malinu, který se bohužel cestou z autobusového nádraží na kurty vždycky zastavil v herně na automatech a se sportem brzo skončil. Zato Míša se stal dle mého názoru nekorunovaným králem českého a československého tenisu, protože sbíral ve všech věkových kategoriích tituly jako na běžícím pásu. Jednou jsem je zkoušel spočítat a skončil jsem někde u čísla sedmdesát, v té době se totiž hrávalo letní i zimní mistrovství ČR a ČSFR a Michal tam vyhrával singly i debly. Pokud za sezónu neudělal aspoň deset zlatých, měl špatný rok. Po Tabarovi jsme do roka a do dne přivedli i Jirku Nováka, jenž tenkrát platil za výborného dorostence, ale nikdo nemohl vědět, že jednou bude pátým hráčem světa. Při studiu jeho životopisu jsem přišel na to, že má tatínka rodilého Prostějovana, a v tu chvíli jsem si řekl: Není možné ho sem nepřivést. Zvlášť když zlínští C-žáci tenkrát poráželi prostějovské A-žáky a náš nejlepší chlapec byl někde na 180. místě republikového žebříčku, taková to byla výkonnostní hrůza. Míša i Jirka šli tím pádem do neznáma a já je obdivoval za odvahu, kterou prokázali. Díky oběma těmto klukům jsme pak šli hodně nahoru a v krátké době vyhráli mistrovství republiky mladších žáků, starších žáků i dorostu.“

O dalších krocích vzhůru „Pak nastal bod zlomu, kdy jsme se už opravdu chtěli stát nejlepším klubem ČR po všech stránkách. V sousedním Přerově tehdy měli dvě špičkové Prostějovanky a jednoho špičkového Prostějovana, já jsem dal všem třem nabídku na přestup domů. Jana Pospíšilová mi odpověděla, že sem nemůže jít, neboť tady nemáme dobré tenisáky. Tím jsem pochopil, že s ní komunikace asi nebude adekvátní a od dalších jednání jsme odstoupili. Naopak Petra Langrová coby padesátá hráčka světa i Karel Nováček jako osmý hráč planety na nabídku kývli a přišli do druholigového Prostějova. S nimi jsme přes první ligu postoupili až do extraligy, v ní zaútočili na titul mezi dospělými a v roce 1995 jej premiérově získali. A neskromně bych řekl, že od této sezóny až do současnosti kralujeme českému tenisu.“

O příchodu Novotné a rivalitě s Přerovem „Součástí družstva, které poprvé dosáhlo na zlato, už byla také Jana Novotná, tehdy druhá tenistka světového žebříčku. Tu jsme přetáhli rovněž z Přerova, jehož vedení si za ni řeklo o půl milionu korun a já jsem ty peníze druhý den přivezl. Pan profesor Janouch byl naprosto užaslý, že mám pět set tisíc, a já mu na to řekl, že mám ještě podstatně víc. Do té doby mi z Přerova vyhrožovali, že si prostějovský oddíl koupí a stane se jeho béčkem.


11 1

5

na své tenisové zážitky z uplynulých dvaceti let

NA TO, CO JSME DOKÁZALI“ Já jim na to odpovídal, že proto jsem se nenarodil a že si naopak já koupím je. Na tohle jsem si vzpomněl před třemi roky, když za mnou přijeli zástupci TJ Přerov a nabízeli mi, jestli nechci koupit za čtyři a půl milionu celý tamní tenisový areál. Takže jsem nakonec mohl dostát svému slibu, jenže to bych peníze spláchl do záchodu, což mi za ten pocit nestálo.“

máš Cibulec přišel do našeho oddílu v roce 1992 jako student prvního ročníku gymnázia. Tehdy byl nejlepší deblista v Česku a v singlu se pohyboval na čtvrtém fleku, už v dorostu pomohl mnoha krásnými zápasy k titulům mistrů republiky a později dosáhl svého největšího úspěchu postupem do semifinále čtyřhry na Roland Garros s velice sympatickým Indem Leanderem Paesem. Celou Tosportovní kariéru jsem O Cibulcovi a dalších, movu věděl, že při jeho výborných kteří zůstávají v TK studijních výsledcích to v tenise asi nedotáhne tak daleko jako „Současný manažer TK Plus To- manažersky. Z toho důvodu

jsem mu jako jednomu z mála nabídl post manažera ve firmě a už třetí rok teď spolupracujeme touto formou, přičemž odvádí excelentní výkony. A vedle toho ještě stíhá střílet spoustu gólů za fotbalovou Hanou Prostějov. Obecně se dá říct, že celá řada hráčů a hráček zůstává ve službách TK na různých pozicích i po skončení aktivní kariéry a my všichni tak vlastně zůstáváme stále pohromadě.“

ké talenty vychovávali neustále. V současnosti máme dva opravdu výborné mladé chlapce Jirku Veselého, který vyhrál juniorské grandslamy v singlu i deblu a do mužů přecházel jako nejlepší junior světa, a Adama Pavláska, jenž je v sedmnácti letech třetí v redukovaném světovém žebříčku své věkové kategorie. Pak je tady i Robert Rumler a mezi děvčaty moc šikovná Barbora Krejčíkokterá v šestnácti letech O výhledu do budoucna vá, postoupila do semifinále „Systém práce v našem klu- Pardubické juniorky. Každobu je takový, abychom vel- pádně do budoucna potřebu-

jeme s ohledem na vlastnictví marketingových práv pro Davisův pohár vychovat tak dobrého muže, jenž po ukončení kariéry Radka Štěpánka dokáže plnohodnotně naskočit k Tomovi Berdychovi, aby český tým byl i nadále úspěšný a konkurenceschopný světové elitě. Obecně má prostějovský tenis dlouhodobě našlápnuto k dalším skvělým výsledkům i úspěchům, pouze je potřeba stále kvalitně pracovat a řídit se nerudovským Kdo chvíli stál, už stojí opodál. Do této pozice se snad nikdy nedostaneme.“

Nikdy jsem o naší cestě nepochyboval MIROSLAV ČERNOŠEK vstoupil do prostějovského klubu jako desetiletý kluk a tím to všechno začalo. A kdybychom měli pokračovat v nadsázce, tak by měl Černošek říct - „Ano, samozřejmě, myslel jsem si jako každý, že jednou třeba vyhraji Wimbledon, snil jsem, že táta s mámou a taky děda, co mě vychovával, budou sedět v čestné lóži All England Clubu, vévoda z Kentu mi předá pohár a já pak pěkně s hanáckým přízvukem všem poděkuji za to, že mě dovedli na staré prostějovské kurty. Maminka byla dokonalá obchodnice, té by se to líbilo, ta se v téhle branži vyznala a určitě jsem po ní hodně zdědil.“ Miroslav Černošek brzy poznal, že na tyhle sny jsou jiní. Prostějovská tenisová statistika sice nabízí jeho jméno poprvé v roce 1962, vyhrál okresní přebor žáků, ve finále porazil Ivana Jonáše, spolu pak získali titul ve čtyřhře na přeboru Jihomoravského kraje, Černošek se ještě probojoval do semifinále dvouhry, ale dál se už o něm moc nepíše. Už věděl, že to v tenise daleko nedotáhne. Jako krajský přeborník ve čtyřhře pak přijel na turnaj do Šumperka a nastoupil proti Pavlovi Huťkovi. „Neměl jsem ani sebemenší šanci. Pavel se pak za nějaký čas prosadil ve velkém tenise a já se začal více věnovat studiu. Určitě to bylo dobře.“ Sportu se ale vzdát nechtěl. Jako mladší dorostenec házel diskem, byl členem týmu, který skončil druhý v Československu. Hrál hokej, více než deset let chytal dorosteneckou ligu a mezi jeho spoluhráči byl i vícenásobný mistr světa Oldřich Machač. Kvůli hokeji odešel studovat techniku do Brna, ale nakonec skončil na Filosofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci, obor pedagogika, literatura, divadlo a film.

K nejbližším spolupracovníkům M. Černoška po tenisové stránce patří bezesporu Jaroslav Navrátil (na snímku vpravo) a Tomáš Berdych.

Šéf prostějovského tenisu si rád zasportuje, často si tak dává partičky v deblu. U sítě s Jaroslavem Navrátilem, Tomášem Chrenkem a Jiřím Novákem.

6

11 1


„TAKOVÝ KLUB JAKO MY NEEXISTUJE PO CELÉM SVĚTĚ!“ Boss prostějovského tenisu a spolumajitel TK PLUS neskrývá pocity hrdosti a uspokojení Před dlouhým časem se vydal na dráhu tenisového funkcionáře. Zpočátku byl šéfem prostějovského tenisového béčka, v té době i dva roky deblovým partnerem mladého Karla Nováčka, pak předsedou klubu. Ani se nechce věřit, že počátkem poslední desetiletky minulého století sedával s Milanem Matzenauerem ve staré klubovně na bednách od piva, snili nejen o nejlepším českém tenisovém klubu, ale i o tom, jak by bylo krásné – jednou sedět v čestné wimbledonské lóži. Tehdy se považovali za snílky, ale skoro všechno se jim splnilo. Dnes patří Dr. Miroslav Černošek, jednatel TK PLUS a majitel společnosti Česká sportovní k absolutní špičce českého sportovního marketinku. V pátek čekají prostějovský tenis velké oslavy. Jaké pocity vás přepadnou? „Vzhledem k tomu, že stojím v čele už dvacet let, což je velká část mého života. Prožil jsem něco, co jsem zdaleka nečekal a přineslo mi to velmi příjemné pocity. Jsem rád, že jsme se po té oné cestě potkal se spoustou osobností, z nichž se stali i přátelé, potkal jsem se s podporou města Prostějova i Olomouckého kraje. Potkal jsem se celkově s lidmi, o kterých se mi ani nezdálo, že s nimi budu někdy mít tu čest... Myslím, že je velmi cenné, že jsme tyto osobnosti nejen potkávali, ale že jsme je dokázali i vychovat. To je totiž tím stěžejním poselstvím, abychom dokázali něco za sebou zanechat a předat dalším generacím. I proto jsem skutečně velmi rád, že v současné době tvoří hráči a hráčky prostějovského klubu základ pro daviscupovou i fedcupovou reprezentaci, které jsou navíc hodně úspěšné. A dokonce kompletní tým, který letos vyhrál Galeův pohár, je tvořen z Prostějova! To je něco, co historie Československa, ani České republiky nepamatuje! Takový klub dokonce exaktně neexistuje po celém světě!“ Když se ohlédnete zpět dozadu, cítíte, že jste i předčili očekávání? Jak vůbec vzpomínáte na své začátky u prostějovského tenisového klubu? „Když jsme s Milanem Matzenauerem začínali na již proslulých bednách od piva, on kouřil cigaretu a já měl ´lahváče´, tak jsme si řekli dvě poselství: abychom byli nejlepší v České republice a abychom měli vlastního wimbledonského vítěze. Tehdy v roce 1991 to znělo velice nabubřele i nereálně, protože jsme hráli krajský přebor a náš první žák byl 121. na žebříčku.... A vidíte, premiérový titul jsme vybojovali již v roce 1995 a díky Petře jsme si letos prožili i ten opojný pocit v Londýně. A to byl navíc Tomáš Berdych už loni ve finále! Dnes si troufnu říct, že více jak patnáct let kralujeme českému tenisu a jsme bezkonkurenčně nejlepší v republice.“





Když o tom tak mluvíte a vrátíte se do onoho roku 1991, nepřipadáte si tak trochu jako ve snu? „Mojí životní zásadou je, že člověk musí mít nějaké vize, měl by jít za jistými příběhy... Když řeknu ale svůj vnitřní pocit, tak mi to celé připadá jako sci-fiction... (úsměv) Vůbec jsem nečekal, že něco takového prožiji. A je to skutečně velmi příjemné!“ Kde vidíte kořeny těchto úspěchů a zmíněných pocitů? „Mnohokrát jsem říkal, že mým základním přístupem ke sportovnímu marketingu, tak se dnes trochu učeně říká mojí pracovní náplni i celé společnosti TK PLUS, je tzv. jemný personální byznys, založený na budování dlouholetých mezilidských vztahů, přátelství a samozřejmě oboustranně výhodných obchodů. Jeden americký spisovatel tomu říká ´banka laskavosti´, a tahle ´banka laskavosti´ je tou nejmocnější bankou na světě.“ Pochyboval jste někdy o této cestě? „Studoval jsem filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a z mnoha a mnoha hodin některých filozofických předmětů a disciplin mi nejvíce uvízlo v hlavě latinské „eráre humánum est“- tedy „chybovati je lidské“. Ano, všichni děláme chyby a čím je cesta delší, tím je to i pravděpodobnější. Ale když se podívám za sebe, na více než patnáctileté působení firmy TK PLUS, tak si vnitřně potvrzuji, že naše společná cesta má nejen dobrý směr, ale i logiku a ty nejvýznamnější firmy, na kterých stojí nové projekty jsou s námi skoro celé období. Podívejte se na plakáty a programy prvních ročníků Czech (Centrotex či Živnobanka) Open a vidíte loga Agrofert, Živnostenská banka, Třinecké železárny, Česká pojišťovna, Nike, Dopravní stavby (dnes SKANSKA). Když vezmeme naše obchodní partnery, řada z nich je v první desítce české ekonomiky a to hovoří za vše. SKANSKA, AGROFERT, Třinecké železárny, ČEZ, Transgas, ČP to







jsou dnes megafirmy, které ovládají nejen českou ekonomiku.“ Několikrát jste řekl, že každý by měl v životě vědět, kam až může dosáhnout a otevřeně si přiznat porážku. Řídil jste se tím i ve svých manažerských začátcích? „Vždycky jsem se o to snažil a nebylo to jednoduché. Naopak někdy je to až kruté. Když to uděláte, většinou na tom neproděláte, tomu věřte. V devadesátém roce jsem byl zvolen předsedou prostějovského klubu, vystřídal jsem našeho dlouholetého předsedu Aloise Flašara, který byl v čele klubu třiatřicet let a udělal spousty prospěšné práce. Začas mi byla nabídnuta funkce ředitele klubu a od dubna 1992 jsem v tom na plný úvazek. Všechno jsem tehdy postavil na filozofii dokonalých kontaktů, slušnosti, dobrých vztazích a tahle cesta se ukázala jako nejsprávnější. Začínali jsme se sponzory z regionu, pak jsme rozšířili působnost na celou Českou republiku a poté jsme získali i velmi dobré kontakty i v zahraničí. Ale všechno se odvíjelo od tehdejšího ředitele Dopravních staveb Prostějov Milana Matzenauera, byl naším prvním velkým sponzorem. A jestliže jsme dříve sháněli sponzory na úrovni pěti, deseti tisíc, tak on přišel v roce 1992 s částkou dvacetinásobnou. V té době to byl pro nás rozhodující krok.“ V jednadevadesátém jste vrátil do Prostějova osmého hráče světového žebříčku, rodáka Karla Nováčka, ve stejném roce se začal utvářet i vztah Melanie Molitorovové a tím i její dcery Martiny Hingisové k vašemu klubu. Nebylo jí dvanáct a hrála za TK Prostějov první ligu... „Nesmírně si vážím přátelství s Melankou. I díky ní jsem poznal nejen já, ale i prostějovský klub, že usilovná práce je jedinou cestou k úspěchu. Martina se svou maminkou často přijížděla do Prostějova, pravidelně u nás trénovaly a dá se říct, že právě u nás udělala první kroky do velkého tenisu. Určitě pomohla k věhlasu našeho klubu. Beru to však i jako úspěch prostějovské sportovní diplomacie, protože ve světě tenisu, kde stoprocentně rozhoduje hra čísel a velkých peněz, najednou zjistíte, že existuje i něco jiného, co je mimo šeky s mnoha nulami. Náš vztah s Hingisovými byl opravdu založen na upřímném přátelství. Věřte, žádné peníze by to neuplatily... Co však bylo důležité, poznal jsem - jak roste velká tenisová hvězda a tyhle zkušenosti mi v příštích letech mockrát pomohly. Pro budoucnost prostějovského tenisu se také ukázaly velice prospěšné i přestupy dvou velkých nadějí ze Zlína, v roce 1991 tehdy desetiletého Michala Tabary z Napajedel a o rok později sedmnáctiletého Jiřího





Na dobu po boku Martiny Hingisové a její maminky Melanie Molitorovové Miroslav Černošek rád vzpomíná. Nováka. Oba odehráli za TK Prostějov množství úspěšných zápasů, získali pro klub desítky titulů mistrů ČSFR, ČSR, mistrů Evropy a světa. Jiří Novák byl českou tenisovou jedničkou a neocenitelným vůdcem daviscupového týmu. Vážím si také toho, že jsem přivedl ve své době do

extraligového týmu i světové dvojky žebříčků ATP a WTA - Janu Novotnou a Petra Kordu. Velice důležitý byl i příchod Tomáše Berdycha, stejně jako Lucky Šafářové. A pak, vždycky jsme se snažili přivést do klubu ty nejlepší a také nejpracovitější trenéry.“

kdo je... M i roslav Č E R N O ŠE K

11 1


7

„Mám pocit, že tam bylo pět stupňů ke zlaté...,“ komentuje M. Černošek cestu od pověstných beden až k úspěchu To je asi hodně důležité  mít po ruce kvalitní odborníky...

„Určitě. Naše úspěšnost je výsledkem usilovné práce spousty lidí. Velice silnou roli hraje již samotný scouting. Já jsem sice ten, co přináší jisté vize a shání finanční prostředky, ale někdo mi musí doporučit Berdycha, Kvitovou, Veselého, Pavláska, či dříve Nováka. To jsou týmy odborníků, kteří jsou bohužel ´bezejmenní´ a nemají takový mediální prostor jako já, ale bez jejich práce a schopností to nejde. Nemít tak kvalitní skauty a trenéry, nebyli bychom dnes tam, kde jsme. Jsme totiž ze světového pohledu poměrně malý klub a ekonomicky zdaleka ne tak silný jako třeba v Barceloně, si nemůžeme dovolit moc omylů. My pracujeme s poměrně týmem hráčů i trenérů. A kdybychom byli několik let za sebou neúspěšní, tak asi nepřežijeme... Ročně nás tenis stojí patnáct milión korun, přičemž největší částku spotřebují právě trenéři a hráči. A ono dnes dát dohromady takovou částku, není jednoduché. Proto jsem obzvlášť rád, že máme v tomto podporu státu, Českého tenisového svazu, Olomouckého kraje i města Prostějov.“ Když se ještě jednou vrátíme na pověstné bedny. Co bylo na cestě od nich až sem do prostorné kanceláře v krásném areálu nejstěžejnější? „Mám pocit, že tam bylo takových pět stupňů ke zlaté... Tím prvním bylo provést vnitřní uspořádání klubu takové, aby nezlikvidovali rekreační tenis a současně dostal závodní tenis takový prostor, aby-

„Vzhledem k tomu, že mám třiašedesát let, tak mi připadá trochu smutné, že už se blíží trošinku závěr mojí kariéry... ne, že bych se cítil nějak psychicky či fyzicky opotřebovaný, ale přece jen už tam trochu nostalgie je. Přesto si myslím, že s ohledem na trenéry a hráčské zastoupení, co je tady k dispozici, máme hodně dobře našlápnuto do budoucnosti. Není to jenom o Kvitové, Berdychovi, Šafářové, ale máme tady prvního juniora světa Veselého, dále vysoce talentované Pavláska, Rumlera a další. Právě na chlapeckou část populace se nyní extrémně soustředíme, neboť cítíme, že tam máme rezervy, a to zejména vzhledem k Davisově poháru, kde prostě nemáme za Tomáše nebo Radka Štěpánka dostatečně kvalitní náhradu. Oproti ženské části, kde jsou holky schopné hrát více let pospolu.“ Jaký byl váš nejsilnější tenisový zážitek po emotivní stránce? „Můžu říct, že jsem byl za svoji kariéru dvakrát mimořádně dojatý. Poprvé to bylo, když moje tehdy dvanáctiletá dcera Romana vyhrála titul mistryně České republiky. Bylo to v Písku a byly u toho i slzy.... Tím druhým momentem

Miroslav Černošek s Jiřím Kunertem, šéfem české sekce UniCredit Bank chom mohli být úspěšní. Naším po partnery. Tím se nám podařilo prvním úkolem tak bylo vytvořit dosáhnout toho čtvrtého a pátého příznivou atmosféru, a jsem rád, stupně, čímž byla skutečnost, že k že jsme toho dosáhli. Mnoho od- nám začali přestupovat hodně tadílů totiž ´umřelo´ právě na tomto. lentovaní hráči i hráčky na úrovni Obyčejně to jedno ze dvou odvětví Tomáše Berdycha, Lucky Šafářo´odnese´, když to první jej vytlačí... vé, později Petry Kvitové. A tím páDruhým stupněm bylo, že se nám tým, posledním stupněm s velkým podařily první ´velké´ přestupy. Do S bylo, že se nám podařilo zlákat Prostějova jsme přivedli Michala větší obchodní partnery, kteří náTabaru a Jirku Nováka, díky nimž sledně hráli v našich projektech klíjsme začali vyhrávat mládežnické čovou roli. A to je těch pět stupňů, tituly a začali vstupovat do podvě- které vedly k tomu, že jsme dnes domí českého tenisu. Bylo zřejmé, nejúspěšnějším českým klubem že někam směřujeme. Třetím stup- historie a troufnu si říct, že momenněm byl návrat zkušeného borce tálně i nejlepším oddílem na světě! Karla Nováčka i Petry Langrové, Žádná země, natož tenisový tým a že se nám podařilo přetáhnout totiž nemá své zastoupení v obou Jardu Navrátila. S nimi jsme při Masters, ani tak široké zastoupení získání tehdy nesmírně talentované v reprezentačních výběrech jako a očekávané jedničky Martiny Hin- právě TK Agrofert.“ Když se tedy podíváte z gisové byli okamžitě silnější. Také okna své kanceláře na jsme ihned vyhráli mistrovský titul a v tom momentu jsme začali být celý areál, jenž je před vámi rozzajímaví pro všechny od fanoušků prostřen, co vás napadá?





vo

dn

Pr



í te

vn

nis

mu

sí

vy

ch

ív

áz

yd

et

Ná

aře

né

sr

Př

ek

ích

vra

pře

rea

stu

čn

py

ím

(N

th

ov

vě

ák

zd

,T

od

No

ab

vá

ara

čk

)

tal

aa

Zlá

en

La

tů

ng

ká

Be

rov

rdy

é

ch

a,

ní

Ša

vě

tší

fář



„Byl to vzrušující a motivující čas, prožít s tímhle klubem hráč, skoro šedesát let – jako závodní c one nak funkcionář a i jako spolumajitel. V posledních dvaceti letech jsme se stali nejúspěšnějším klubem v České republice a není na světě druhý, který má prakticky stoprocentní zastoupení povém a fedcupovém týmu, iscu v dav v průběhu dvou let finalistu a vítězku Wimbledonu. Jsem na to hrdý, je to vynikající pocit. Beru to také jako ocenění , a potvrzení dobré práce trenérů h, všec jmě manažerů a samozře kteří prostějovskému tenisu pomáhají“ MIROSLAV ČERNOŠEK

pět stupňů ke zlaté Zá

byl určitě první extraligový titul smíšených družstev, který jsme vybojovali v roce 1995. Představa, že bychom dokázali dobýt pevnosti jako Přerov, Olymp či Ostrava, byly pro mě neuvěřitelné. Dříve to totiž fungovalo tak, že na kohokoliv si Přerov ukázal, ten tam prostě naklusal... A najednou, když jsme skládali ten tým, který nakonec vyhrál titul, a stáhli jsme si Nováčka, Novotnou, přišel Novák, cítil jsem rázem, že se karta obrací. Že najednou jsme to my, kdo určuje chod! Znáte přísloví – peníze dělají úspěch a úspěch dělají peníze... A musím přiznat, že když dvojice Zdražila – Nováček získala pátý bod, byl jsem nesmírně dojatý a plakal jsem... Měl jsem pocit, že jsem dosáhl něčeho, o čem jsem snil.. Až za pár měsíců jsem zjistil, že jsou i další mety...“ Přiblížily se tedy vámi zmíněné pocity ještě někdy? „Ale to jo. Vždyť jsme byli ve finále Davis Cupu, jsme ve finále Fed Cupu, byl jsem třikrát ve wimbledonské lóži a například to, co předvedla teď Petra Kvitová v Istanbulu, bylo něco úžasného, neopakovatelného. To jsou věci, které se nezapomínají..“

ov

ch

éa

ob

ch

Kv

ito

od

vé

níc

hp

art

ne

rů

Druhou část rozhovoru najdete ve standartním vydání PV Večerníku, č.45/7. 11.

8

11 1


historie prostějovského

aneb jak to všechno vlastně začalo... (1900 - 1940)

N

a Moravě se začal hrát tenis v roce 1894 nejdříve v Brně - v německém klubu BLTC v Lužánkách. V roce 1897 byl ustaven Český tennnisový kroužek, hrálo se na dvorci v Pellicově ulici pod Špilberkem. V Prostějově došlo k prvním oficiálním tenisovým krůčkům v roce 1900 a v té době bylo v našem městě nejvíce dvorců na Moravě. Velkým průkopníkem rozvoje „bílého sportu“ byl na české reálce vyučující tělocvik profesor Jan Svozil, přičemž hrálo se na hřišti v Mlýnské ulici. A on byl také jedním z těch, kteří se rozhodli založit sportovní kroužek pod názvem S.K. Prostějov. Stalo se tak 18. dubna 1909, k úřednímu potvrzení došlo až po celoročním byrokratickém jednání mezi CK Hejtmanstvím, Městskou radou, Císařsko-královským moravským místodržitelstvím a ustaveným sportovním klubem. až 20. dubna 1910. Prvním předsedou klubu byl na nové ustavující schůzi zvolen právě prof. Jan Svozil, sekretářem Alois Bašný, pokladníkem Jaromír Vrla, hospodářem pak ing. Vladimír Nedělník. Náčelníkem tennisového odboru se stal profesor Svozil a především pak zásluhou ing. Nedělníka byl získán pozemek pro dva tenisové dvorce na zahradě Akciového pivovaru. Prostějovský tenis tedy začal na pivovarských dvorcích a nakonec město proslavil stejně jako proslulá Starorežná... rok 1914 začal pro prostějovský tenisový odbor nadějně. Devátého dubna se schází valná hromada. Předtím na výborové schůzi byl náčelníkem tenisového odboru zvolen pan Ernest, jeho zástupkyní Zdena Svozilová, pokladnicí paní Nedělníková, jednatelem a hospodářem Jean Karásek. Prostějovský tenisový odbor byl pozván k účasti na závodech Čechy - Morava v Praze, které se měly konat na konci června, ale těch se nakonec pro finanční náročnost akce nikdo nezúčastnil. V tenisovém odboru se začíná stále více diskutovat o nutnosti výstavby šaten a převlékáren. Ing. Nedělník neustále připomíná, že by odbor měl mít vlastní hřiště a tedy i pozemek. Odbor tenisový získal mnoho nových členů, oba kurty byly denně obsazeny.

I

otevřeny další dva tenisové dvorce S.K. Prostějov, takže nyní má k dispozici čtyři kurty. V roce 1927 byl předsedou Jaroslav Neoral, oddíl měl 56 členů. Zapsán byl i Židovský sportovní klub Makkabi s 37 členy a dvěma dvorci. Předsedoval mu tehdy dr. Josef Kleinich. O tenis v Prostějově byl stále větší zájem... neděli 2. června 1929 bylo sehráno meziklubové utkání SK Prostějov s Č.S.S. Olomouc. Prostějovští vyhráli 11:4 a nastoupili v sestavě: Gardavský, Brückner, Wschianski, Cetkovský, Frýbort, Bašný, Rychlovská, Zahradníková a Čížková. V červnu také vítězí dorostenci SK Prostějov v Bedihošti 5:2, v týmu byli Suchý, Wichterle, Petříková, Řehulková, dospělí přehráli ŽSK Makkabi Prostějov 10:8. Hrálo se na dvorcích SK Prostějov a domácím chyběli Sahlingerová, Brückner a Cetkovský. rostějovskému tenisu hodně pomohl příchod majora Berounského, který byl nejen vynikajícím tenistou, ale i trpělivým učitelem. Pod jeho vedením vyrostl v prvotřídního hráče ing. Ada Hromada, který pak byl dlouhou dobu prvním hráčem prostějovského týmu a také jeho kapitánem. Hodně se zlepšili E. Škrachová, Veselý, Brückner, Michálek, Janatka, v tu dobu pak byli do prvního týmu postupně zařazováni nadějní tenisté Zdeněk a Drahoň Jirotkovi,

V

První tenisové dvorce v Prostějově. V pozadí kuželna, vlevo část kantiny. Prostějovský tenisový odbor si také vyjednal zápas s německým klubem. Kvůli nepřízni počasí se nakonec hrálo až 16. - 29. června 1914. „Klub postavil dle uznání dobré hráče, pány Janouška, Silovského, Ernesta, Chromého, z dam pak Špačkovou, Fabiánovou a Svozilovou. Celkový výsledek zněl v poměru 19:16 na sady. Následně začala první světová válka a v Prostějově načas tenis skončil, 6. června 1914 se naposledy sešel výbor tenisového odboru. .K. Prostějov opětovně zahájil svou činnost 19. ledna 1919, ale bez tenisového odboru. Na mimořádné valné hromadě 12. října 1919 totiž bylo oznámeno, že není kde hrát a chybí tenisové potřeby... V květnu 1920 byla tedy alespoň ustavena pětičlenná komise, která měla za úkol získat vlastní hřiště. Do této komise byli zvoleni - pánové Bašný, Hlaváček, Starosta, Vrla a ing. Švehla. Právě on upozornil na pozemky za gymnáziem mezi ulicí Olomouckou a Českobratrskou, náležící pánům Bémovi a Sonnewendovi. Ten od začátku projevil ochotu pozemky tenistům pronajmout, Bém se naopak od začátku stavěl proti. Nakonec se ale vše podařilo, smlouva o prodeji byla podepsána, navíc byl jedním z partnerů i židovský klub Makkabi. Týkala se společného plotu, který dělil pozemek... roce 1920 získal S.K. Prostějov rozsáhlé pozemky za Kollárovou ulicí, zřídil tam dvě fotbalová a jedno házenkářské hřiště, k nim

S

V

ještě vybudoval lehkoatletickou dráhu. O dva roky později přišli prostějovští vysokoškoláci s návrhem postavit dva tenisové dvorce a to se jim na jaře 1923 podařilo. tenisovém odboru S.K. Prostějov tehdy patřili k nejlepším Sahlinerová, Donthová, Zahradníková, později Čížková a Rychlovská, dále pak K. Zahradník, M. Pluskal, ing. Moučka, L. Mrázek, V. Souček, bratří Haassové, B. Krapka, Neoral, ing. Sekanina, Bašný a dr. Dohnal. V červnu 1923 také prostějovský tým nastoupil k prvnímu zápasu s SK Přerov a prohrál 5:11. V neděli 20. dubna 1924 byly slavnostně

V

P

Jonáš, Lukovský a Otto Wichterle. Nadějný tenista Otto Wichterle byl synem jednoho ze zakladatelů největší prostějovské továrny na zemědělské stroje. a schůzi ústředního výboru SK Prostějov 22. srpna 1929 se poprvé hovořilo o novém hřišti, na kterém měly být vedle fotbalového hřiště a atletické dráhy postaveny i tenisové kurty. V sezóně 1929 měl tenisový odbor celkem 144 členů, z toho bylo 52 v dorostenecké kategorii. Náčelníkem byl ing. Vobořil, pokladníkem Mrázek (Zahradník), hospodářem Bašný a zapisovatelem Janko (Souček). V prvním týmu, který vedl ing. Hromada, hráli Jan a Bohuš Gardavští, Brückner, Wschianski, Cetkovský, Frýbort, Michálek, Krapka, Neoral a Bašný, dále pak Sahlingerová, Zahradníková, Konstantinová, Neoralová, Tomigová a Čížková. V závodním týmu dorostu se představili - Zdeněk a Drahoň Jirotkové, Suchý, Wichterle, Grünzweig, Jonáš, Svozil, Lukovský, Petříková a Řehulková. Už byl zaveden pravidelný trénink, členové odboru jsou podle výkonnosti rozděleni do patnácti skupin. Kurty upravoval klubovní zřízenec Lánský. „Áčko“ sehrálo v sezóně 1929 celkem deset zápasů, v pěti zvítězilo, dvakrát remizovalo a ve třech odešlo poraženo. V červnu se tenisový odbor SK Prostějov utkal s SK Olomouc

N

Společná fotografie 1929 - Hranice. Zleva: Beneš, Doutková, Zahradníková, Zahradník, Neoralová, Hromada, Krapková, Sahligerová, Neoral,Bašný, klečící: Gardavský, Zahradníková (provdaná Wichterlová), Krapka


tenisu - 1. část 7:7, zvítězil nad ČSS Olomouc 11:4 a nad ŽOK Makkabi 10:8, v červenci nad tenisty z Hranic 10:6. Na začátku srpna prohrál SK Prostějov s Vyškovem 7:11, pak porazil ŽOK Makkabi 8:4, podlehl Holešovu 5:6, SK Olomouc dokonce 3:14, remizoval s Hranicemi 9:9 a v září zvítězil nad ČSS Olomouc 12:6. Prostějovští také zajížděli k turnajům s mezinárodní účastí. V Šumperku startovali Sahlingerová, Donthová, Zahradníkováa Rolná, mužský tenis zastupovali Bohuš Gardavský a ing. Hromada, oba hráli i v Olomouci, do Trienčanských Teplic odjeli Sahlingerová, Nakládalová a ing. Hromada, Rolná hrála v Cirkvenici. V sezóně 1930 se dařilo i dorostu, ani v jednom týmovém zápase neprohrál. V červnu zvítězil nad družstvem Litovle 7:5, červencová statistika dorostu nabízí tyto výsledky - Kroměříž 13:3, Vyškov 8:7, Litovel 8:2, Přerov 8:4 a 12:3. V Prostějově byla také uspořádána škola tenisu. V září pak uspořádal tenisový odbor turnaj prostějovských klubů, ve kterém se prosadili domácí. Ve dvouhrách vyhráli ing. Hromada a Sahlingerová, ve II. třídě byl nejlepší Grünzweig a kategorii starších pánů dominoval Bašný. a třetí schůzi výboru SK Prostějov 1. dubna 1930 bylo také oznámeno, že by člen výboru pan Čížek měl jednat v Brně o možnosti získání trenéra pro tenisový odbor. Nakonec se přihlásil z Brna E. Váňa, který požadoval 500 Kč stálého platu a navíc 15 Kč za jednu učební hodinu. Váňu navíc doporučoval pan Minařík, tenisovému odboru zaslal ještě

N

O

Jaroslavě Bašné -Toulové se dá říct, že hrála tenis snad od narození. Bydleli hned vedle kurtů. „Oba rodiče tenis nejen hráli, ale navíc ho i hodně milovali a snažili se pro něj udělat, co bylo v jejich silách. Od dětství jsem na dvorcích prožila každou volnou chvilku. Hrálo se tehdy na dvorcích za Kollárovou ulicí,“ nechala se slyšet Slávka Bašná-Toulová. V roce 1936 vyhrála první turnaj, když byla úspěšná v Poháru Prostějova s dr. Řehulkou ve smíšené čtyřhře a v roce 1938 se poprvé vydala na Pardubickou juniorku. „Hned napoprvé jsme vyhrály čtyřhru se Zdeňkou Parmovou. Pardubice byly pro nás ve své době něco posvátného, jezdili tam nejlepší junioři z celé republiky a pamatuji si,

žádost trenér Kasalický. Nakonec byl vybrán on. V témže roce byla v lawntennisu zavedena povinná mistrovská soutěž, která mnohé změnila. Až dosud byly styky mezi tennisovými kluby moravských měst svrchovaně přátelské a meziklubová utkání byla spíše událostmi sportovně-společenskými, datuje se od té doby značná řevnivost jako důsledek lokálního patriotismu i klubismu... .K. Prostějov byl zařazen do I. třídy vedle S.K.Přerov, S.K. Haná Kroměříž, S.K. Olomouc, S.K. Vyškov, S.K. Bystřice p.H., Č.S.S. Olomouc. V prvním mistrovském zápase Středomoravské župy Čs. L.T.A. se utkal S.K.Prostějov v neděli 11. května 1930 s S.K. Haná v Kroměříži a zvítězil nečekaně, ale naprosto zaslouženě 9:5, 19:12 na sety a 153:115 gamům. Marie Sahlingerová se navíc stává v sezóně 1930 mistryní Středomoravské župy ve dvouhře a ve smíšené čtyřhře spolu s mjr. Snášelem, o rok později ve dvouhře titul obhajuje. ýmu SK Prostějov se daří i nadále. V sezónách 1931 a 1932 je první v župním mistrovství a týmová jednička Zdeněk Jirotka získává titul na mistrovství juniorů. To už jsou tenisté na dvorcích ve Sportovní ulici, kde SK Prostějov na vlastním pozemku vybudoval fotbalové hřiště, lehkoatletickou dráhu a šest dvorců. Stadión byl slavnostně otevřen koncem května jednatřicátého roku. Tenisový odbor si na začátku března 1931 zvolil nový výbor, před-

sedou se stal Bedřich Čížek, náčelníkem byl Alois Bašný, ostatními členy výboru pak byli pánové Krapka, ing. Souček, Mrázek, Zahradník, Čížková, Ovečková, a Reichmannová navíc měl ve výboru zastoupení i dorost. Pánové Čížek a Bašný pak byli navíc členy výboru Středomoravské župy lawntennisové. a začátku dubna 1932 bylo výborové schůzi rozhodnuto, že bude poprvé někdo přizván k dokončení úpravy tenisových kurtů. Práce se ujal trenér Dočkal a k jarní přípravě dvorců byl zapotřebí vagón písku. Prostějovští tenisté startují na turnajích v celé ČR. Byli i v Piešťanech a málokdo ví, že tam v tom roce byl na léčení zakladatel Davisova poháru Dwight Davis. e dvaatřicátém roce odcházejí studovat do Prahy nadějní tenisté Zdeněk a Drahoň Jirotkové, Oldřich Jonáš či Otto Wichterle a bez těchto opor sestupuje prostějovský tým roce 1933 do II. třídy. edmnáctého května 1935 je na schůzi výboru SK Prostějov oznámeno, že tenisový odbor má nového předsedu Běluše Krapku. Výborně hraje Prostějovák Oldřich Jonáš v Praze. V utkání s LTC raha prohrává až po velkém boji ve třech setech s daviscupovým reprezentantem Caskou a na Mistrovství Svazu čs. důstojnictva vyhrává kategorii otevřené dvouhry. V roce 1936 odprodává tenisový odbor část pozemků

jak jsem byla po tom zápase hrozně šťastná. Konečně, kdo to mohl čekat, že tam hned při svém prvním startu získám titul ve čtyřhře?“ smála se Slávka. Do Pardubic pak jela Slávka ještě třikrát a v jednačtyřicátém se tam pro-

bojovala do finále dvouhry. A v něm právě se Zdeňkou Parmovou na tři sety prohrála. Se svým budoucím manželem byla v roce 1939 třetí ve smíšené čtyřhře, v boji o postup do finále tehdy podlehli páru Zábrodský - Křepelková.“

S

T

N V S P

Jaroslava Toulová - jedna z nejlepších prostějovských hráček

- 2 880 m2, které nepoužíval, aby se zlepšila finanční situace klubu. Jaroslava Bašná vyhrává župní mistrovství juniorek a Pohár středních a vysokých škol v Brně. O rok později je župním juniorským šampiónem i Oldřich Vondra. V Praze pokračuje ve výborných výsledcích Oldřich Jonáš, je dvakrát ve finále mistrovství Prahy, ve dvouhře prohrává s Cejnarem. Ve čtyřhře nastoupil Jonáš s ing. Wachtlem, nestačili až ve finále. sedmatřicátém roce se SK Prostějov vrací do I. třídy, zasloužili se o to - Bašný, Vondra, Gardavský, Cetkovský, Starosta, Toul, Geršl, Slávka Bašná a Škrachová. Dařilo se i prostějovským juniorům. Na vyzvání Středomoravské župy byl poslán do Prahy O. Vondra, aby absolvoval několik tréninků pod vedením trenéra Ramilona. V Prostějově se opět hraje velký handicapový turnaj, který po stránce propagační, společenské a sportovní splnil veškerá očekávání. V dámském singlu zvítězila Jaroslava Bašná porazivčí pí. Ovečkovou v hodinu trvajícím boji 6:2, 5:7, 8:6, když předtím vyhrála nad svojí sestrou Annou 6:3, 6:2 a získala putovní pohár klenotníka Nárožného. V pánské čtyřhře narazil osvědčený pár Gardavský - Cetkovský na odolnou a takticky hrající dvojici Jonáš -Toul a po dvouhodinovém zápolení zvítězili Jonáš, Toul 6:4, 6:4, 5:7, 6:4. Dvojice získala Pohár továrníka Rolného. V pánském singlu utkal se výborný Jonáš s houževnatým Geršlem a po urputném boji zvítězil Jonáš v poměru 9:7, 6:1, 6:4 a vyhrál pohár tovární-

V

11 1

9

ka Nehery. Ve smíšené čtyřhře nastoupili ve finále S. Bašná s Řehulkou proti A. Bašné s Cetkovským. Zvítězil pár S. ašná - Řehulka a získal tak Pohár starosty města dr. Johna. V roce 1938 vyhrává župní juniorské mistrovství Jaroslava Bašná, o rok později tento titul obhajuje. Jsou to její první velké úspěchy. Vondra je klubovou jedničkou. Tenisový odbor také pořádal juniorské utkání Haná - Slezsko, které vyhráli Hanáci 10:3. Velkou událostí roku 1939 v Prostějově bylo mistrovství Středomoravské župy. Současně se rozehrál turnaj o mistrovství města Prostějova o Pohár továrníka Nehery. Z přihlášených hráčů SK Prostějov nutno jmenovati alespoň pp. Vondru, Lukovského, Gardavského, Cetkovského a Řehulku, z žen slečny Bašné. Vodička získal mistrovský titul Prostějova a krásný Pohár továrníka Nehery, který mu předala paní Neherová. Do semifinále juniorky na mistrovství Středomoravské župy se dostaly všechny tři sestry Bašné - Miroslava, Jaroslava i Anna, vítězkou se stala Jaroslava. Na konci roku 1939 sestavil kapitán pražské župy J. Konrád žebříček, který byl schválen na valné hromadě 20. prosince v hotelu Zlatá husa na Václavském náměstí. Na prvních třech místech byli Cejnar, Drobný a Síba, osmý byl MUDr. Jonáš! Na mistrovství Čech a Moravy se MUDr. Jonáš dostal do třetího kola a tam prohrál s Drobným. Na celostátním žebříčku se poprvé objevuje Jaroslava Bašná.

B

10

11 1


Bývalý pátý hráč světa zavzpomínal na své prostějovské začátky, kdy se v zimě trénovalo na linoleu

JIŘÍ NOVÁK: „VSADIL JSEM NA RISK A VYŠLO TO!“ „To rozhodně. Od jara „Když jsem do Prostějova přišel, nestálo Jedním z nejlepších tenistů TK Agrofert do podzimu hrávám v dnešním krásném areálu vůbec nic. fotbal za TJ Haná ProProstějov v jeho novodobé historii je Při zpětném ohlédnutí je skoro neuvěřitelné, stějov a to mě opravdu kam se místní tenis po vše Jiří Novák. Momentálně šestatřicetilech stránkách posunul, hodně baví, protože jak ých obr ovských úspěchů dosáhl a tý sympaťák vyhrál během své aktivní kolika hráčům kopaná je na rozdíl od i hráčkám umožnil dostat kariéry sedm turnajů okruhu ATP ve se do světové špičky.“ tenisu kolektivní sport. Být součástí týmu se dvouhře a osmnáct ve čtyřhře, v roce bývalý profesionální teni sta mi hodně líbí, už během 2002 postoupil do semifinále AustraJiří NOVÁK při vzpomínce tenisového života jsem na své pros tějo vské začátky lian Open, dostal se až na páté místo měl vždycky nejradši světového žebříčku a nechyběl ani na právě týmové soutěže. Prostě je to vynikající muž na Kromě fotbálku si jdu Turnaji mistrů. V současnosti je tenisovým trenésvém místě a současná kvalita celéobčas zahrát i basketbal a ani na rem, starostlivým otcem i fotbalistou jednoho z ho místního oddílu to jen potvrzuje. tenis jsem zdaleka nezanevřel. prostějovských oddílů. S Jirkou Novákem jsme poZa všechno, čeho jsem během své Hlavně se však maximálně věnuji hlédli jak do minulosti, tak do současnosti... tenisové kariéry dosáhl, bych proto chtěl prostějovskému klubu a hlavně Jak vzpomínáte na své se místní tenis po všech stránkách panu Černoškovi moc poděkovat.“ začátky v prostějov- posunul, jakých obrovských úspěPokud se ohlédnete ském oddílu? za svou kariérou, chů dosáhl a kolika hráčům i hráč„ D o Prostějova jsem přišel kám umožnil dostat se do světové kterých úspěchů si v roce 1992 ze Zlína na základě špičky.“ ceníte nejvíc? vzájemné domluvy a rozhodnutí Čemu TK Agrofert za „Těžko říct. Zaplaťpánbůh mého táty s panem Černoškem. Já tento extrémní posun jsem měl docela úspěšnou byl tenkrát ještě moc mladý, o zdejkariéru s řadou cenných výsledvděčí? ším tenisu jsem nic nevěděl. Přitom „Neřekl bych čemu, ale spíš komu ků, z nichž by se složitě jeden jsem však měl k Prostějovu vztah, a to panu Miroslavu Černoško- vybíral. Z individuálního hleprotože odsud pocházel můj tatí- vi. Myslím, že co se tady poved- diska stavím nejvýš všechny nek, který tady do nějakých osm- lo, má ve světě málokde obdobu vyhrané turnaje, páté místo ve nácti devatenácti let žil. A já sem hlavně díky němu, jeho světovém žebříčku a účast na Turnaji mistrů v roce 2002, po týmové díky tomu jezdil na návštěvy schopnostem, k babičce. Tehdy v tom stránce si zase moc vážím toho, velkému úsilí i dvaadevadesátém že jsem dlouhá léta měl tu čest ohromné píli. mi hodil přereprezentovat Českou republiku v Davisově poháru i na třech olymstupové lano piádách a mohl jsem být u mnoha také Přerov, extraligových titulů Prostějova. Jak takže jsem už jsem řekl, právě zdejšímu oddímohl jít do lu jsem vděčný nejvíce, protože mi zaběhnutého vytvořil perfektní podmínky klubu. Já však a otevřel mi bránu k tak na popud táty a výraznému prosazení pana Černoška dal přednost v tu v mezinárodním tenidobu neznámésu. Ještě jednou díky mu oddílu, který za to.“ U bílého měl smělé plány sportu a odvážnou finadále selozofii vybudovat trváte coby trenér. Jak neokoukaný velký se vám líbí tahle práce? klub. Prostě jsme „Tenis dělám celý život vsadili na risk, což se v mém dalším životě a jsem rád, že u něj mohu bohatě vyplatilo.“ zůstat touhle cestou. Teď Nebyl to však mám na starosti Roberta po přestupu Rumlera, kterému bude zaze zaběhnunedlouho devatenáct let a o se tady „C tého Zlína zpočátku prochází nelehkým obdode lok povedlo, má má bím přechodu z juniorské trochu šok? hlavně ve světě obdobu do mužské kategorie. Sna„Musím říct, že do určité o jeh vi, ko žím se mu předávat zkušemíry ano. Když jsem do díky panu Černoš lkému úsilí nosti ze své vlastní kariéry, Prostějova přišel, nestálo schopnostem, ve to vynikající v dnešním krásném areale to už záleží na něm, co i ohromné píli. Je o si z mých rad vezme a jaálu vůbec nic a bylo zde stě a kvalita celéh mí ém sv na ž mu kým způsobem je dokáže jen staré škvárové hřiště to jen potvrzuje. místního oddílu využít. Kromě trénování na fotbal. Začínal jsem jsem během své Za všechno, čeho bych Roberta pak ještě hrávám tak ještě na starých kurl, sáh do ry rié tenisové ka tech a v zimě se trénovalo sparingy s Dušanem Lotějovskému os pr těl ch oto pr ve staré hale na linoleu, jdou.“ nu pa ě vn klubu a hla Užíváte si takže jsme si připadali Černoškovi moc teď hodně i jako ve školní jídelně. t“ va poděko svou fotbaPři zpětném ohlédnutí je lovou kariéru? skoro neuvěřitelné, kam

rodině, máme tři děti a snažím se s nimi trávit co nejvíc času. Celkově vedu spokojený život a užívám si jej.“ Co byste popřál prostějovskému tenisu ke 111. výročí existence a do dalších let? „Krásné oslavy, protože si je za tak dlouhou historii plnou krásných úspěchů zaslouží. A do budoucna přeji, ať se celému klubu daří minimálně tak skvěle, jako v posledních letech. Věřím, že to s ohledem na příkladnou péči o mládež je reálné.“

kdo je...

Jiří NO V ÁK


11 1

11

„TEĎ JSME NA VRCHOLU,“ usmívá se Petra PÍCHALOVÁ-LANGROVÁ Úspěšná během své hráčské kariéry i po jejím skončení. Taková byla a je Petra Píchalová-Langrová. Současná šéfka TK Agrofert Prostějov dokázala vyhrát jeden turnaj WTA Tour ve dvouhře a dalších pět ve čtyřhře, dvakrát se stala deblovou mistryní republiky a jednou vítězkou extraligy družstev, reprezentovala Českou republiku v Poháru Federace. Jakmile odložila raketu, stala se nehrající kapitánkou fedcupového týmu ČR a ve svém rodišti postupnými kroky došla až do čela celého prostějovského tenisu, který sbírá na všech frontách jedno vítězství za druhým.

O hráčských začátcích „Měla jsem to jiné než většina ostatních, kteří sem přišli z jiných klubů. Já jsem rodilá Prostějovanka a odmala jsem hrávala tady. S tenisem jsem začínala docela pozdě, až v devíti letech ve starém areálu. Ten nový ještě neexistoval, ani hala nebyla a já tak chodila na kurty ve Sportovní ulici. V zimě mi rodiče odmetali sníh, abych mohla pinkat o tréninkovou zeď a jednou týdně jsme měli domluvenou tělocvičnu na základní škole v Brněnské ulici, kde jsem hrála na parketách bez namalovaného dvorce. Začátky tedy byly docela krušné, nicméně tenis jsem se poměrně rychle naučila a ve dvanácti letech už jsem patřila do české reprezentace. Tím jsem měla možnost přípravy v Tréninkovém středisku mládeže, které bylo v Přerově a kam jsem třikrát týdně dojížděla na tréninky. Mezitím se prostějovský oddíl bouřlivě rozvíjel, začala se stavět víceúčelová hala za Hloučelou a místní tenisté včetně mě se tam přesouvali.“ O přestupu do Přerova „Ve čtrnácti letech jsem byla zařazena do Vrcholového střediska mládeže v Přerově a já odešla do tamního klubu, protože jiná možnost v podstatě neexistovala. Panovala totalita a kdo chtěl tenis dělat na špičkové reprezentační úrovni, musel v jednom ze dvou středisek být, jinak neměl šanci. I po přestupu do Přerova jsem se ale domů vracela na víkendy a měla zde tenisové kamarádky Petru Holubovou, Inu Tauberovou a další. Díky tomu jsem sledovala pokračující vzestup prostějovského oddílu.“

O návratu domů „K němu jsem se odhodlala na konci roku 1992 – a bylo to strašně těžké rozhodnutí. V té době jsem byla členkou přerovského extraligového týmu, který každou sezónu bojoval o titul a pokud jej nezískal, panovalo zklamání. Navíc jsem patřila do české reprezentace, pohybovala se v šesté desítce světového žebříčku a přestup zpátky do Prostějova znamenal začínat mnohem níž od druhé ligy, což byla až třetí nejvyšší soutěž. Když tenkrát pan Černošek oslovil mě s Karlem Nováčkem, byli jsme z té nabídky po pravdě trochu na rozpacích a říkali si, jestli do toho jít nebo ne. Já osobně jsem však věděla, jak jde TK Prostějov po všech stránkách nahoru a co všechno se tady buduje, navíc jsem zde byla doma. Proto jsem ten krok udělala a svého rozhodnutí později nikdy nelitovala. Okamžitě jsme postoupili do první ligy a z ní hned do extraligy, podmínky byly úžasné a v týmu jsem společně nastupovala s řadou skvělých hráčů i hráček.“

Na kurtech byla ve čtvrté desítce světového žebříčku, mimo dvorce šéfuje prostějovskému tenisu O největších úspěších kariéry

„S Prostějovem to samozřejmě byl titul v extralize družstev 1995. Slavila jsem jej doma coby rodilá Prostějovačka a navíc měla tu čest v dámské čtyřhře po boku fenomenální Martiny Hingisové získat ve finále rozhodující bod znamenající celkové vítězství. Hrálo se doma před spoustou fanoušků, od nichž jsme cítily obrovskou podporu, během toho posledního debla byl kurt číslo tři doslova v diváckém obležení. A oslavy prvního extraligového triumfu pak byly nádherně spontánní s velkou všeobecnou euforií. Co se mé osobní kariéry týče, nikdy jsem se nedostala do nejlepší světové desítky a nemohla pomýšlet třeba na vítězství ve Wimbledonu jako Petra Kvitová. Maximálně jsem byla 53. v singlu a 35. ve čtyřhře, ovšem nejvíc mě potěšily skalpy tří členek top ten tehdejšího žebříčku WTA. Porazila jsem Arantxu Sanchezovou, když byla první na světě, pak i pátou Natašu Zverevovou a osmou Mary Joe Fernandezovou.“ O proměně z hráčky v manažerku

„Ještě během své aktivní tenisové kariéry jsem od pana Černoška dostala nabídku, abych po jejím skončení dál pokračovala v TK Prostějov na

poměrně vysoké pracovní pozici. Toho si nesmírně vážím a zpětně proto beru svůj návrat z Přerova domů jako nejlepší rozhodnutí v životě. S hraním jsem skončila docela brzy, mým posledním turnajem bylo US Open 1998. A už v lednu 1999 jsem dělala ředitelku místního halového turnaje WTA Tour, takže přerod z tenistky v manažerku proběhl strašně rychle. A musím říct, že skok to byl obrovský. V každém případě jsem jako dost mladá dostala vynikající pracovní příležitost v oboru, který mám hrozně ráda a myslím, že mu i rozumím. Postupně jsem se do své nové role vžila a momentálně organizuji spoustu turnajů, různých akcí i dalších věcí v prostředí, kde jsem vždy ráda trávila svůj čas. Proto mohu bez obav říct, že jsem skutečně moc spokojená, byť moje současná práce je mnohem náročnější, než jen hrát tenis. Člověk si za mlada vůbec neuvědomuje, jak to má vlastně jednoduché a až na druhé straně barikády zjistí, co všechno je nutné udělat a zařídit pro uspořádání byť jediné větší akce nebo turnaje.“ O důvodech vzestupu prostějovského tenisu

„Rozhodně není všechno jen o penězích, i když hrají klíčovou roli. V Prostějově vždycky byla a

stále je výborná parta obětavých lidí, kteří se tenisu věnují, a to jak na rekreantské, tak i na závodní a vrcholové úrovni. Právě píle a nasazení těchto lidí je nezbytným základem, na němž se dají díky financím budovat veškeré úspěchy. A osobou, která peníze dlouhodobě shání, je samozřejmě Miroslav Černošek. Bez něho by zdejší tenis rozhodně nebyl tam, kde je. Zatímco za totality se hrálo jen za peníze od státu, v současnosti je potřeba dát dohromady finanční prostředky od sponzorů. A úspěchy Berdycha, Kvitové i dalších jsou podloženy právě těmito privátními penězi, neboť příspěvky od státu by na tak vysokou úroveň nikdy nestačily a rodiče na to samozřejmě také nemají. Díky tomu, že doktor Černošek je schopný zajistit od partnerů tolik financí, mají prostějovští tenisté vynikající podmínky k přípravě včetně nádherného areálu, který tady zásluhou Mirka během uplynulých dvaceti let vyrostl. Když to porovnám se staršími časy, je ten vzestup a rozvoj TK Prostějov opravdu až neuvěřitelný. Ještě po roce 1990 tady nebylo v podstatě nic a teď máme šest krytých dvorců, osmnáct kurtů venku, hotel Tennis Club, zrekonstruovanou Letní halu, vlastní regenerační linku s fyzioterapeutem i masérem a tak dále. Prostě jsou ty podmínky na úžasné úrovni, čemuž následně odpovídají dosažené výsledky.“ (Dokončení na str. 15)

Někdejší profesionální hráčka a dnes šéfová tenisových projektů Petra Píchalová-Langrová v souznění s předsedou ČTS Ivo Kaderkou (na snímku vlevo) a Francesco Ricci Bittim, prezidentem mezinárodní tenisové federace ITF.

12

11 1



aneb jak to všechno pokračovalo... (1941 - 1970)

V

A-družstvo 1951, nejlepší v oblasti. Zleva: Škrach, Řehulka, Jonáš, Bašná, Toulová, Vondra a Toul

V

roce 1941 se uskutečnilo první přátelské utkání s SK Baťa,které Prostějov prohrál 7:8. Výnos z finanční sbírky mezi členy klubu, kterou organizovali pánové Gardavský, Bajer a Cetkovský, vynesla 38 160 Kč a 70 haléřů, byla předána ústřednímu pokladníkovi SK Prostějov, aby se snížil dluh tenisového odboru. Bylo přislíbeno, že v případě potřeby bude částka vrácena na stavbu tenisového a hokejového pavilonu. Na tenisovém mistrovství Čech a Moravy vypadl MUDr. Jonáš opět s Drobným, už mu byl tento vynikající hráč v losování jakoby přisouzen... V roce 1943 byly postaveny nové šatny, na konci listopadu je vše hotovo, chybí dodělat podlahy ve sprchách a na sociálním zařízení. Pro nedostatek míčů se skoro nehrálo, přesto se na mistrovství Moravy umístila A. Bašná na třetím místě. V sezóně 1944 je na dvorcích SK Prostějov přece jen čilejší ruch, ale hraje se jen se starými míči. Junioři Novosad, Škrobalová a Neoralová se přihlásili na Pardubickou juniorku. ezóna 1946 byla vlastně první po druhé světové válce, v pětačtyřicátém už toho Prostějovští moc nenahráli. Stavitel dvorců Pokorný nedodal vagóny s pískem a nereagoval ani na neustálé urgence vedení tenisového odboru. Navíc nesplnil závazky ani povozník Kulda, který na dvorce nenavezl potřebnou škváru. Šestého května 1946 přednesl V. Toul na schůzi ústředního výboru SK Prostějov

S

za tenisový odbor stížnost, že „mu velké potíže přináší odbor hockeyový, který kurtů používá v zimě jako hřiště. Po zimní hockeyové sezoně je stav hřiště velmi poškozen a úprava pak vyžaduje značného finančnícho nákladu, na který hockeyový odbor vůbec nepřispívá.“ Tenisový odbor už měl také nového předsedu, zvolen byl Alois Bašný. a podzim šestačtyřicátého roku byla zahájena přestavba dvorců, byla zadána brněnské firmě H. Pokorný. Pod nové antukové dvorce bylo položeno vodovodní potrubí. Sedmadvacet členů tenisového odboru při tom odpracovalo 250 hodin a tehdejší tenisoví počtáři zaznamenali, že se naúpravu spotřebovalo 45 vagónů škváry a 8 vagónů - speciální červené moučky. Tak se tehdy říkalo antuce... Celkové náklady na úpravy dvorců dosáhly částky 150 000 Kč, ale ještě nebylo vše tak, jak by si prostějovští tenisoví nadšenci představovali. Na schůzi ústředního výboru SK Prostějov 8. září 1947 Alois Bašný konstatoval, že tenisový odbor má 120 aktivních členů, mistrovství Moravy se v Prostějově nekonalo, v župní juniorce skončil Šášek ve finále, Anna Bašná byla třetí, stejně jako ve smíšené čtyřhře s Toulem. Prostějovskému odboru stále na dvorcích chyběl sluha a vše zajišťovali jen sběrači. Sezóna 1948 začala odklízením mantinelů a stahování elektrického osvětlení, opět byly problémy s nedostatkem písku na úpravu dvorců.

N

roce 1949 vyhrává prostějovské družstvo prestižní Justův pohár, aby nastala hubená léta. Prostějovské tenisové „áčko“ je oslabeno, do RH Praha odchází František Mašláň. V pětapadesátém vyhrává přesto Prostějovák Jiří Zeman Pardubickou juniorku! Jeho tatínek dělal v prostějovském fotbalovém klubu dlouho pokladníka a syn Jirka začal hrát tenis hned po válce. K tomu samozřejmě zkoušel hokej i fotbal, hrál za žáky, ale ve čtrnácti se rozhodl jen pro tenis. Když vyhrává Jiří Zeman Pardubickou juniorku, noviny napsaly, že prostějovský Zeman překvapivě porazil pražského Doseděla a přitom oba byli z Hané. „Bydleli jsem skoro na jedné ulici,“ říká Jirka Zeman. Doseděl byl tehdy v našem nejlepším klubu, trénoval s Javorským, Nečasem, měl ideální podmínky. Následně ale odešel do Prahy. roce 1956 vyhráli Prostějovští druhou ligu! Poslední kolo se hrálo 2. září v Bratislavě, Prostějov nastupoval proti Slavii. Do té doby si Tatran Prostějov poradil s Jiskrou Gottwaldov, Dynamem Olomouc, Slovanem Bratislava B a Slovanem Košice. „Tehdy v Bratislavě o všem rozhodovaly až smíšené čtyřhry, ty se hrály odpoledne po obědě. Dodnes si pamatuji, jak mi ten řízek nechutnal, protože jsem opravdu nerada prohrávala. Pak jsme ale bez problémů získali oba mixy a postoupili do první ligy. Tehdy to bylo

bez kvalifikace, přímý postup,“ vzpomínala Slávka Toulová. polovině června 1956 se hrál v Prostějově výběrový juniorský turnaj, který měl vybrat reprezentanty pro tým do Vichy. Na Hanou přijelo 32 juniorů, 16 juniorek a zúčastnili se ho i domácí Zeman s Dosedělem. Ani jednomu se však nedařilo. Zeman měl už za sebou loňský titul na Pardubické juniorce, mnozí ho považovali za favorita, ale nakonec podlehl v prvním kole Kmetzovi, Doseděl nestačil na Macháčka.Spolu s olomouckým Černochem se ale dostal do finále čtyřhry, kde prohráli s párem Nečas, Korda (ÚDA Praha). květnu 1957 měla v Prostějově premiéru první liga, na dvorcích Slovanu se hrálo otvírací kolo přeboru ČR družstev za účasti nejlepších týmů. Na Hanou přijel Spartak Praha Motorlet, Dynamo Praha, Tatran Ostrava, v roli hostitelů byl domácí Slovan. Los určil Prostějovu jako prvního soupeře Spartak Praha Motorlet s Javorským, Krajčíkem, Bendou, Širokým, Pužejovou a Gazdíkovou. Jaká byla první ligová sestava Prostějova? Šášek, Škrach, Zeman, Horník, Toulová a Šmardová. Pražáci byli tehdy velkými favority a vyhráli 11:0. Ve druhém kole nastoupil Slovan Prostějov proti Dynamu Praha, prohrál 3:8. „První ligu v sedmapadesátém roce jsme ale hráli v nejhorší sestavě, kterou jsme kdy měli. Tonda Doseděl odešel na vojnu, Milan Fridrich, velice talentovaný hráč, onemocněl. Hráčem číslo jedna byl Franta Šášek, kamarád, charakterní člověk, vynikající hráč, neobyčejně pilný v tréninku, s ing. Stojanem byli několikrát mistry republiky, později velice kvalitní trenér. Milan Fridrich měl velký tenisový talent, ale pak onemocněl a ke špičkovému tenisu se už nikdy nevrátil. Zdeněk Horník byl sice snaživý, ale na ligu tehdy neměl. Později to byl velice úspěšný trenér, který hrával s Leonou Lysou i Karlem Nováčkem. Byl pak taky velice obětavým funkcionářem. Miloš Škrach dostal také tehdy příležitost jen proto, že jsme neměli lepší hráče. I on se snažil, Oldřich Jonáš na Štvanici před utká- ale na úroveň tehdejší první ligy ním s Ladislavem Hechtem – 1935 nestačil. Vladimír Toul byl mým

V

V

manželem, hrával především debla s Oldřichem Vondrou, spolu jsme také odehráli hodně mixů. A pak tam také hrávala moje sestra Anna Šmardová. Od roku 1958 do roku 1962 jsme vyhrávali druhou ligu, ale ani jednou jsme už z kvalifikace do první ligy nepostoupili,“ vzpomínala Jaroslava Toulová-Bašná.

V

Pardubická juniorka 1955. Zleva: Doseděl, Zeman, Golonka a Sprušil

V

roce 1960 měl tenisový oddíl TJ Železárny 77 členů, z toho bylo 10 dorostenců a 20 žáků. V soutěžích bylo zaregistrováno 26 dospělých, z toho 7 žen a 11 dorostenců. První družstvo hrálo II. ligu, skupinu B a bylo jen krůček od možnosti hrát kvalifikační duel o postup do první ligy, nakonec se ale do kvalifikace dostal tým TJ Gottwaldov. Za všechno mohla nešťastná prohra Prostějovských v Bratislavě 5:6, i když je potřeba přiznat, že Hanáci dvakrát s Gottwaldovem prohráli. V prvním týmu nastupovali Šášek, Dosedělové Antonín a Miloš, Zeman, Zoubek, Toulová, Šmardová a Musilová, vedoucím byl Alois Flašar. Druhé družstvo hrálo v krajském přeboru I. třídy, skončilo na 6. místě, umístění bylo hodně ovlivněno přeřazením Miroslavy Musilové do prvního týmu. V jaké sestavě hrávalo prostějovské „béčko“? Horník, MUDr. Navara, dr. Řehulka, ing. Václavek, Flašar, Mašek, Toul, Musilová, Navarová a Vymazalová, vedoucím byl Zdeněk Horník. Dorostenci skončili v krajském přeboru třetí, žáci na čtvrtém místě. Šášek a Toulová se


tenisu - 2. část stali v sezóně 1960 krajskými přeborníky ve dvouhře, Toulová pak vyhrála čtyřhru s Kopečkovou a spolu se Zemanem získala titul ve smíšené čtyřhře. V šedesátém roce se také konala velice zajímavá exhibice, na kterou do Prostějova přijeli Zábrodský, Parma a Štrobl, nastoupili pro nim Šášek a Antonín Doseděl. Členové tenisového klubu byli zapojeni i do práce v okresní a krajské sekci. Prostějovský Běluš Krapka byl předsedou okresní sekce a pracoval v ní ještě Alois Flašar, mládež měl na starost František Šášek. V krajské sekci byl Běluš Krapka předsedou komise rozhodčích, Vladimír Toul byl členem komise mládeže, v jedné z komisí pracoval i Alois Flašar. On měl také spolu s Bělušem Krapkou kvalifikaci rozhodčího I.třídy. roce 1961 se zvedla členská základna tenisového oddílu, měl celkem 109 členů, zásluhu na tom měl nábor v prostějovských školách. Bez jediné porážky vyhrálo I. družstvo skupinu „C“ druhé ligy a postoupilo do kvalifikace o první ligu. Celou soutěž odehrál tým ve složení - Šášek, A. Doseděl, Mašlán, Zeman, Krejčí, Toul, Toulová, Šmardová, Vymazalová, Štorková, vedoucím byl Alois Flašar. Šášek, A. Doseděl, Mašlán a Toulová nenašli v soutěži přemožitele, Mašlán neprohrál ani v deblu. Právě mnohonásobný mistr ČSSR v ledním hokeji, hráč RH Brno František Mašlaň byl velkou posilou prostějovského týmu... Vítězstvím ve II. lize se prostějovské áčko probojovalo do kvalifikačního turnaje o postup do I. tenisové ligy. Turnaj se hrál 8. - 10. září a Prostějov prohrál s Dynamem Praha 5:9, Spartakem Praha Motorlet B 2:11 a zvítězil nad Slávií VŠ Bratislava 10:4. Prostějov skončil třetí s 5 body a skorem 17:24. Prostějovští chtěli samozřejmě postoupit, ale pře-

devším béčko Motorletu bylo nad jejich síly. „Termín kvalifikace nám naprosto nevyhovoval, na což doplatili především naši první tři hráči Šášek, Doseděl a Mašlán. Prakticky tři čtyři týdny netrénovali. První dva byli jako vedoucí v letním táboře a Mašlaň na hokejovém soustředění. Navíc Slávka Toulová odjížděla do zahraničí a nemohla odehrát všechny zápasy,“ komentoval výsledky kvalifikačního turnaje vedoucí týmu Alois Flašar. Šášek a Toulová byli nejlepšími hráči prvního družstva. Druhé družstvo hrálo v meziokresní soutěži Prostějov - Kroměříž, vyhrálo ji bez ztráty

11 1

lová. MUDr. Zbyněk Navara už tehdy patřil nejobětavějším tenisovým funkcionářům a v příštích letech prostějovskému klubu vždycky hodně pomohl. První družstvo dorostenců hrálo krajský přebor Jihomoravského kraje, skončilo šesté, poslední. Druhé družstvo dorostenců skončilo v meziokresní soutěži Prostějov - Kroměříž na druhém místě, žáci tuto soutěž vyhráli. V přeborech okresu kralovali tenisté TJ Železárny, Antonín Doseděl porazil ve finále Šáška a Toulová Šmardovou, Jiří Melka vyhrál dorostenecký přebor, Vlastimil Melka žákovský, ve dvouhře Jaro 1957 - družstvo, které hrálo 1. ligu. Zleva: Bašná, Toulová, Toul, dorostenek byla nejlepší Jarmila Škrach, Horník, Fridrich, Šášek

V

do meziokresního přeboru a tak v sezóně 1965 sehrálo jen jeden jediný zápas se Sokolem Šplapanice, který prohrálo 4:7. V roce 1966 skončil A tým ve II. lize skupina střed na čtvrtém místě za Motorletem Praha B, Dynamem Hradec Králové a ZKL Brno. Dorostenci vyhráli meziokresní přebor a protože se nedostavil soupeř ke kvalifikačnímu zápasu, postoupili do krajské soutěže bez boje. Družstvo dorostu vedl MUDr. Jonáš. roce 1968 se musel prostějovský tým obejít bez dlouholeté opory Františka Šáška. Ten využil lákavé nabídky tenisového oddílu TJ Spartak Přerovské strojírny. Družstvo hrálo v sestavě - A. a M. Dosedělové, Zeman, Melka, Bábek, Toul, Toulová, Šmardová a Vítková. TJ Železárny skončily ve druhé lize na druhém místě za Sp. Přerovské strojírny. Podle bodování byl nejúspěšnějším hráčem oddílu Antonín Doseděl s 28 body před Jaroslavou Toulovou 27 bodů. roce 1969 skončil prostějovský tým na druhém místě ve II. lize, béčko hrálo sdružený meziokresní přebor, vyhrálo ho bez jediné porážky, čímž si zajistilo postup do župního přeboru II. třídy Jihomoravského kraje. I dorostencům se dařilo. Vyhráli župní přebor I. třídy a získali titul Přeborníka Jihomoravského kraje. V kvalifikaci o postup do přeboru ČSSR skončili druzí. Také žáci vyhráli sdružený meziokresní přebor. V oddíle se stále projevuje nedostatek trenérů. Co si znalci prostějovského tenisu mysleli už několik sezón, stalo se v sedmdesátém roce. První družstvo skončilo ve II. lize na 9. místě a sestoupilo do divize. „Dlouhou řadu let jsme byli zvyklí na výborné výsledky a považovali jsme je za samozřejmé. Generační problém byl v našem oddíle mnohdy opomíjen a při nynější náročnosti vyšších soutěží už naši hráči nestačili a mladí na tuto soutěž ještě nedorostli,“ konstatoval na konci roku 1970 předseda oddílu Alois Flašar.

V

Vítěz 2. ligy 1962. Zleva: Šášek, Štorková, Bašná, Toulová, Mašláň, Zeman, Flašar (vedoucí družstva), v podřepu Doseděl bodu a postoupilo do kvalifikace o krajský přebor. Ta se hrála v Luhačovicích a vyhráli ji domácí. Druhé družstvo prohrálo se Slovanem Luhačovice 2:9 a s Lomomotivou Brno Komárov 5:6. Béčko hrálo v sestavě Horník, MUDr. Navara, ten byl i vedoucím týmu, Flašar, Koníček, Fridrich, dr. Řehulka, Musilová, Navarová a Vymaza-

13

Štorková a ve dvouhře žaček Marta Toulová. Všichni také byli na prvním místě okresního žebříčku ve svých kategoriích. rvní družstvo dospělých i v roce 1962 už tradičně zvítězilo ve skupině C druhé ligy, přičemž kvalifikace o ligu se hrála v Praze. Jelikož Slavia VŠ Bratislava se nakonec nepřihlásila, tak o místo v nejvyšší tenisové soutěži hrál nakonec Prostějov se Slavií VŠ Praha a RH Praha. Oba pražské týmy byly nad síly Hanáků. Druhé družstvo dospělých opět nastoupilo ve sdružené meziokresní soutěži. Dorostenci nakonec vyhráli meziokresní přebor a po úspěchu na kvalifikaci v Brně postoupili do krajského přeboru. Mezi přeborníky okresu se objevují známé tváře - Šášek, Toulová, mezi dorostenci byli nejlepší Jan Toul a Jarka Štorková. V žákovském přeboru jednoty se poprvé v sezóně 1962 objevuje jméno Miroslava Černoška, který vyhrál i okresní přebor žáků, když ve finále porazil Ivana Jonáše ve třech setech. Oba pak vyhráli na Družstvo TJ Železárny Prostějov po mistrovském střetnutí ve Zlíně v roce přeboru Jihomoravského kraje v 1969. Stojící zleva: Jaroslav Bek, Jiří Zeman, Jaroslava Toulová, Jan Toul, Brně čtyřhru a Černošek se navíc Vlasta Bartošová a Jiří Jonáš. V podřepu: Antonín Doseděl a Vlastimil Melka probojoval do semifinále dvouhry.

P

Šášek se probojoval také mezi poslední čtyři, stejně jako ve smíšené čtyřhře s Toulovou sezóně 1963 se prostějovské družstvo po dlouhé době neprobojovalo do kvalifikace o I. ligu, když ve skupině C skončilo na 4. místě jen horším poměrem setů za Baníkem Ostrava. V roce 1964 vystřídal dlouholetého předsedu TJ Železárny Aloise Flašara Zdeněk Horník, A družstvo dospělých se ve své skupině II. ligy umístilo na třetím místě. Ve funkci předsedy tenisového oddílu se pak objevilo další jméno, když rok 1965 ovládla žena, Miroslava Musilová. Pak se už do předsednické funkce vrací Alois Flašar. Je pravdou, že prostějovský tenis postupně ztrácí své pozice nejen v republice, ale i v rámci kraje... První družstvo se sezóně 1965 v jedné ze skupin II. ligy umístilo na šestém místě ze sedmi účastníků, když Slovan Bratislava B ze soutěže odstoupil. Ze šesti utkání vyhráli Prostějovští jen dvě, z dvanácti zápasů vyhrál Zeman osm, Šášek sedm, A. Doseděl šest a Slávka Toulová čtyři. Družstvo dorostu na základě mylné informace zmeškalo přihlášku

V

V

14

11 1


Karel Nováček se do rodného

Prostějova vždy rád vrací Jedním z nejlepších tenistů, který kdy oblékal oddílové barvy TK Agrofert Prostějov, je Karel Nováček. Účastník dvaceti turnajových finále ATP Tour ve dvouhře a třináctinásobný vítěz na okruhu se ve světovém žebříčku dostal nejvýš na osmé místo koncem roku 1991, aby o rok později stále jako hráč užší mezinárodní špičky přestoupil z Přerova do svého rodného města, ze kterého tenisově vzešel. „Tenkrát jsme dostali nabídku od Miroslava Černoška společně s Petrou Langrovou a já musím přiznat, že jsem měl zpočátku trochu pochyby, jestli do Prostějova jít. Právě s Peťou jsme se ale vzájemně ujistili, že to bude stát za to, a rozhodli se přestup uskutečnit. Bylo to výborné rozhodnutí,“ zavzpomínal Nováček. TK pomohl k postupu ze druhé ligy, následně k postupu z první ligy a nakonec i k zisku premiérového titulu v extralize. „Dal se dohroma-

dy silný tým, v němž navíc všichni jeho členové drželi ohromně při sobě. Na tuhle skvělou partu nemůžu zapomenout,“ utkvěla slavnému tenistovi s dvaceti daviscupovými starty v hlavě prostějovská soudržnost. Ani po ukončení své aktivní kariéry v roce 1996 tak na své rodiště nezanevřel, ačkoliv se trvale usadil v USA. A pravidelně se doma jednou za čas objeví. „V Prostějově mi zůstala rodina a spousta kamarádů i kamarádek, moc

rád se sem pokaždé vracím. Vedení TK pořádá skvělé akce a pro mě je ctí být jejich účastníkem či hostem,“ ujistil Nováček. Chybět samozřejmě nebude ani na pátečním slavnostním večeru v rámci oslav 111 let existence prostějovského tenisu. „Je to krásné jubileum, já k němu celému klubu srdečně gratuluji. A současně přeji spoustu dalších úspěchů, které jsou momentálně fantastické,“ zdůraznil Karel Nováček.

Někdejší osmý hráč světa, dnes bankéř je pravidelným hostem většiny akcí spojených s prostějovským tenisem či společností TK PLUS.

Čtyři tenisové osobnosti TK Prostějov o sobě a klubu aneb co přejí prostějovskému tenisu... Tomáš Berdych

„Když jsem do Prostějova ještě jako kluk přišel, rozhodně mě nenapadlo, že se jednou v tenise dostanu až takhle vysoko. V TK jsem ale našel super podmínky k přípravě, vynikající zázemí a po všech stránkách takové zajištění, které mi umožnilo se postupně vypracovat až do světové špičky. Za tohle patří celému prostějovskému klubu v čele s panem Černoškem můj obrovský dík, protože bez těchto dokonalých podmínek bych jen těžko někdy nahlédl do nejlepší desítky na světě. A poblahopřát zdejšímu tenisu vše nejlepší ke 111. výročí existence je to nejmenší, co můžeme všichni udělat.“

Petra Kvitová

„TK Prostějov má perfektně propracovaný systém práce s mládeží a z toho těží. Já jsem po svém příchodu z Fulneku neprorazila hned až na vrchol, ale klub mi dal čas na postupné zlepšování a měl se mnou trpělivost. Za to jsem vděčná, díky trvale skvělým podmínkám k přípravě se můj tenisový vývoj nezastavil a naopak šel stále nahoru. A teď jsem se dostala až tam, kde jsem. Aspoň můžu prostějovskému oddílu pořádně vrátit všechny prostředky, které do mě vložil, a svými vítězstvími dělat radost lidem, kterým na místním tenisu záleží nebo mu fandí. Všichni si zaslouží co nejkrásnější oslavy stojedenáctiletého jubilea.“

Lucie Šafářová

„V Prostějově jsem prožila podstatnou část svého dosavadního života a vždycky jsem tady byla moc spokojená. Zázemím i veškerými podmínkami pro tenis nemá zdejší klub konkurenci nejen v České republice, ale nejspíš ani v Evropě či na světě. Logicky pak z toho vychází spousta velkých úspěchů jak individuálních, tak týmových. A já jsem ráda, že některými dobrými výsledky jsem sama přispěla a snad ještě přispěju. Pan Černošek i všichni ostatní lidé, kteří o nás hráče tak perfektně pečují, zaslouží obrovské díky a gratulaci k tomu, kam prostějovský tenis v roce jeho 111. výročí dovedli.“

Jaroslav Navrátil

„Nebylo snadné jako rodilý Přerovák odejít zrovna do konkurenčního Prostějova. Hlavně díky Miroslavu Černoškovi se však tady podařilo vytvořit tak vynikající podmínky k tenisu, že je pro každého radost v nich pracovat. Navíc spolu všichni v klubu skvěle vycházíme a právě tahle výborná atmosféra je také moc důležitá. Já jsem v Prostějově po profesní stránce i jinak velmi spokojený, kromě trénování mám na starosti rovněž shánění hráčů na turnaj UniCredit Czech Open. A celému oddílu k jeho 111. narozeninám přeji, ať se mu daří minimálně tak jako v letošní vynikající sezóně.“


11 1

15

JANA NOVOTNÁ: „Vzpomínám na výbornou partu...“ „V pátek SE BUDE SLAVIT. A já budu u toho!“

Stala se neodmyslitelnou součástí úspěchů prostějovského tenisu. V roce 1995 se podílela na zisku titulu mistra extraligy ČR. Společně s Karlem Nováčkem, Jiřím Novákem, Martinou Hingisovou a dalšími se radovala z finálové výhry nad I. ČLTK Praha, která znamenala premiérový a historický titul pro právě se rodícího giganta z Hané. * Vzpomenete si na období devadesátých let, kdy jste nastupovala za Prostějov v tenisové extralize a v roce 1995 pomohla vybojovat extraligový titul? „To byly krásné časy, na které samozřejmě ráda vzpomínám. V mančaftu byla vynikající parta, o dobrou náladu se starali hlavně Karel Nováček s Jirkou Novákem. Vzpomínám si, že ten rok byla extraliga vyrovnaná. Čekali jsme finálový boj s Přerovem, ten ale nakonec podlehl I. ČLTK. A samotné finále? To začalo hororově. Karel Nováček onemocněl a já prohrála s Bobkovou. Ale nakonec jsme to vyválčili. Byly to opojné chvíle.“

* Pobýváte většinu roku v zahraničí, zavítáte i do Prostějova? „Pochopitelně! Kdykoliv sem přijedu, dýchne na mě jedinečná atmosféra, a to nemluvím jen o té tenisové. Setkávám se tady se zajímavými lidmi, se kterými si mám neustále o čem povídat. Navíc zde vládne naprostý profesionalismus, který se vzápětí odráží v nebývalých úspěších. Navíc nadále velmi úzce spolupracuji s panem Černoškem, jehož považuji za skvělého odborníka. Vzhledem k tomu, že se účastním řady akcí, objevím se nejen v České republice, ale i v Prostějově.“ * Dostanete se do Prostějova na oslavy 111. výročí vzniku prvního tenisového klubu v našem městě? „V pátek budu samozřejmě u toho! Ráda jsem přijala pozvání do městského divadla, které poznám a moc se mi líbí. A strašně se na oslavy těším. I na to, že se zde zase potkám se svými starými známými. Jsem pyšná, že jsem se stala součástí prostějovského tenisu...(úsměv)“

Po boku Martiny Hingisové odehrála vpravo sedící Jana Novotná hned několik extraligových duelů. Dvě hvězdná esa byla ozdobou prostějovského tenisového klubu.

„TEĎ JSME NA VRCHOLU,“ usmívá se Petra PÍCHALOVÁ-LANGROVÁ kdo je...

(Dokončení ze str. 11)

O současném vrcholu

„Řekla bych, že právě nyní je prostějovský tenis na absolutním vrcholu. V letošním roce získaly naše týmy všech pět extraligových titulů od minitenisu přes babytenis, mladší žactvo a starší žactvo až po dorost a pokud vyhrajeme i v prosinci mezi dospělými, završíme kompletní sbírku během jediné sezóny, což se ještě nikdy nepovedlo. Navíc Petra Kvitová vyhrála Wimbledon i Turnaj mistryň, Tomáš Berdych rovněž postoupil na Masters a loni byl ve wimbledonském finále. Úspěšné daviscupové i fedcupové družstvo stojí na prostě-

jovských hráčích a hráčkách, výběr složený z našich mladých ovládl Galeův pohár, Jiří Veselý je první junior světa a Adam Pavlásek třetí ve svém ročníku, nemluvě o dalších velkých talentech. Rok 2011 nám zkrátka vyšel fantasticky a je pravda, že takhle vysoko nastavená laťka se bude těžko překonávat. V této souvislosti je potřeba ocenit výbornou práci trenérů i všech dalších lidí, kteří se na úspěších TK Agrofert Prostějov jakýmkoliv způsobem podílejí. Mnozí z nich obětují spoustu svého volného času bez nároku na větší finance, což je obdivuhodné. Těžíme ze zmíněné skvělé party, trvale dobré atmosféry a toho, že všichni táhneme za jeden provaz. Jak říkám, peníze nejsou zdaleka všechno.“

K akcím TK PLUS neodmyslitelně patří i doprovodný program, během něhož se Petra Píchalová-Langrová potkala například s Annou Kournikovovou, Romanem Šebrlem či Jaromírem Jágrem.

O výhledu do budoucna

„Jako oddíl neustále investujeme do dalších let a současné úspěchy Kvitové, Berdycha i dalších našich členů jsou pro mladé klubové naděje a jejich rodiče obrovskou motivací. Část peněz, které například Petra s Tomášem vydělají, okamžitě putuje zpět do výchovy mládeže a proto věřím, že stávající vysokou úroveň budeme schopni ještě dlouho udržet. Každopádně pro to děláme maximum.“ O oslavách 111. výročí klubu

„Pro nás všechny okolo prostějovského tenisu je celá letošní sezóna s mnoha krásnými úspěchy takovou celoroční oslavou, skvělé výsledky bereme jako zadostiučinění i odměnu za veškerou vynaloženou práci. Vyvrcholením pochopitelně bude 11. listopad, kdy v rámci slavnostního večera v Městském divadle předáme mnoho ocenění coby poděkování všem členům oddílu, kteří se na úspěších TK Prostějov podíleli a nadále podílejí. Určitě si to společně užijeme a dobře se pobavíme, abychom se následně znovu vrhli do práce na zajištění dalších úspěchů.“

P e t r a Pícha l o v á - La ngrová

16

11 1

Extraligový mistr ČR - 1995. Nahoře zleva: Jaroslav Navrátil, Petr Langr, Karel Nováček, Radomír Vašek, Jiří Novák, Radovan Světlík. V podřepu zleva: Martina Hingis, Jana Novotná, Libor Němeček, Tomáš Zdražila, Petra Langrová a Michal Tabara

Extraligový mistr ČR - 1997. Nahoře zleva: Jaroslav Navrátil, Petr Langr, Petr Korda, Jiří Novák, Radomír Vašek, Adolf Musil. Dole zleva: Lenka Němečková, Martina Hingis, Petra Langrová, Michaela Paštiková, Michal Tabara

Extraligový mistr ČR - 1998. Nahoře zleva: Milan Matzenauer, Daniel Vacek, Petr Korda, Jiří Novák, David Rikl, Michal Tabara, Jaroslav Navrátil, Daniel Trčka, Petr Langr, Aleš Hilčer, dole zleva: Jan Müller, Veronika Raimrová, Petra Langrová, Lenka Němečková, Henrieta Nagyová, Cyril Suk a MUDr. René Kloc

17


Extraligový mistr ČR - 1999. Nahoře zleva: Aleš Hilčer, Jiří Novák, Richard Fromberg, Tomáš Zíb, Michal Tabara, Cyril Suk, Jaroslav Navrátil, Petr Langr, zástupce České spořitelny, Milan Matzenauer, Miroslav Černošek a Andrej Babiš. Dole zleva: Jan Muller, Barbara Schwarz, Lenka Němečková, Daniela Bedáňová, Robin Vik, David Kotyza, David Rikl, MUDr. René Kloc a Daniel Trčka

Extraligový mistr ČR 2003 - TK Česká sportovní.

TK Česká sportovní, vítěz extraligy 2004

TK AGROFERT Prostějov vyhrál extraligu, 2007

Vítězný tým extraligy 2008, TK AGROFERT Prostějov

Kompletní tým TK AGROFERT PROSTĚJOV, který vybojoval jubilejní desátý mistrovský titul novodobé historie.

18

11 1



aneb jak přežít těžší časy ... (1971 - 1990)

T

aké dorost sestoupil na počátku osmdesátých let do župního přeboru II. třídy. „Musíme zvážit všechny okolnosti a možnosti našich hráčů, přistoupit zodpovědně ke startu v divizi a pokusit se skloubit zkušenosti starších hráčů s mladými. Nesnažme se ale postoupit za každou cenu. V našem klubu se navíc netrénuje tak, jak by se mělo...“ Béčko hrálo župní přebor II. třídy Jihomoravského kraje, skončilo na čtvrtém místě a kdyby nebylo kontumační prohry v Brně, obsadili by druhou příčku. Nejlepšího umístění dosáhli žáci, ve sdruženém meziokresním přeboru Gottwaldovska skončili druzí. První hráč prostějovského týmu Vlastimil Melka odešel v roce 1972 do Přerova, kde se úspěšně zapojil do prvoligového týmu a trápení prvního družstva pokračovalo. „Obvykle je posuzována úspěšnost klubu podle výsledků prvního družstva, podle něj je pak hodnocen i celý klub. Hráli jsme skoro dvacet let druhou ligu, rok jsme byli dokonce i v nejvyšší soutěži a nyní máme jen na to, abychom hráli v divizi. Taková je skutečnost,“ hodnotil předseda oddílu Alois Flašar situaci v klubu ve dvaasedmdesátém roce. Tenisový oddíl měl ve dvaasedmdesátém roce celkem 120 členů, proti minulé sezóně přibylo čtrnáct členů. V klubu se také velice rozvíjel rekreační tenis, v roce 1972 oddíl zahájil přátelské kontakty s BGS Medizin Wurzen, které trvají dodnes. Premiérový duel vyhráli Prostějovští v polovině května jasně 22:2, v odvetě ve Wurzenu v červenci první družstvo 15:1. rápení prvního družstva pokračovalo i v roce 1973. První družstvo jen dvakrát vyhrálo, z deseti účastníků skončilo osmé a protože sestupovaly z divize tři týmy, áčko se propadlo do krajského přeboru... Druhé družstvo skončilo v krajském přeboru II. třídy Jihomoravského kraje z deseti účatníků předposlední, jen jednou vyhrálo... Větší radost přinesli klubu mladí, první dorostenecký tým hrál krajský přebor I. třídy a skončil druhý, B dorost vyhrál meziokresní přebor Gottwaldovska. Nejúspěšněji reprezentoval klub Roman Horník, který vyhrál krajský přebor žactva ve dvouhře i čtyřhře, na celostátním žebříčku mu patřilo páté místo. Dorostenka Anna Musilová se na krajských přeborech dostala s brněnskou Mensovou do finále. V oddíle byla ustavena komise mládeže, s prostějovskými nadějemi začali pracovat

T

N

Rezerva tenistů TJ Železárny Prostějov si úspěšně vedla v roce 1975 v krajském přeboru. Stojící zleva: Jan Toul, Jiří Zeman, Miroslav Černošek, Jiří Sedlář, sedící: Roman Navrátil, Leona Lysá, Radana Sedláčková a Miloslav Doseděl Antonín Doseděl, Miloš Forst, Jaroslav Fryč, Milan Mariňák a další. Byla také vytvořena trenérská rada ve složení: Toulová, Zeman, Forst, Bábek, Horník a Doseděl. Ten také přednesl na výroční členské schůzi návrh, aby každý dospělý člen klubu měl za povinnost sehrát určitý počet tréninkových hodin s mládeží. Psal se rok 1974 a první družstvo Prostějova je stále v krajském přeboru... „Dobře víme, že to neodpovídá tradicím prostějovského tenisu a musíme udělat všechno pro to, abychom se vrátili do divize,“ řekl tehdy na schůzi výboru Antonín Doseděl, který byl nejen týmovou jedničkou, ale i hlavním klubovým trenérem. Nakonec se to podařilo, áčko se vrátilo zpátky, postoupili i žáci do krajského přeboru. o Prostějova se v roce 1975 vrátil František Šášek, který byl nejen vynikajícím reprezentantem tenisové Hané, ale i úspěšným trenérem. S Antonínem Dosedělem se nejvíce zasloužili o to, že tenisový život chytl v Prostějově správný rytmus. Po reorganizaci soutěží nastupovalo první družstvo v sezóně 1975 v národní tenisové lize. Bylo posíleno o Evu Rédlovou, která hrála druhou ligu v Šumperku a Petra Svobodu, ten hrál stejnou soutěž v NHKG Ostrava. V jaké sestavě usilovalo první družstvo o postup do druhé ligy? Antonín Doseděl, Sedlář, Svoboda, Horník, Miloslav Doseděl a Bábek, dále Pavlesová a Rédlová. V prvním zápase zvítězil doma Prostějov nad Valašským Meziříčí 14:3, získal potřebnou sebedůvěru, ale o všem se mělo rozhodnout hned v druhém duelu v Pardubi-

D

cích, které byly považovány za největšího favorita soutěže. Po prvním dnu Prostějovští prohrávali 4:5, ale nakonec odjížděli s těsným vítězstvím 9:8. Pak následovala jasná výhra nad Dvorem Králové 17:0 na domácích dvorcích, vítězství v Brně nad Sokolem Žabovřesky 11:6, doma s TJ Gottwaldov a Rožnovem p.R. 10:7, v Jablonci n.N. 11:6, doma s týmem Olomouce 9:8. „Určitě nikdo nečekal, že postoupíme do druhé ligy bez porážky,“ říkal František Šášek na hodnotící výroční schůzi. „Některé výsledky byly těsné, ale opět se potvrdilo, že máme výbornou partu, která umí držet při sobě.“ Oporami týmu byli Antonín Doseděl, Petr Svoboda, Alena Pavlesová a Eva Rédlová. Ta se také v tom roce stala přebornicí Jihomoravského kraje, když ve finále porazila brněnskou Machovou. Krajské přebory se konaly v Prostějově. V okresním přeboru žáků porazil ve finále Mariňák Nováčka. B družstvo hrálo v roce 1975 krajský přebor II. třídy, z osmi účastníků skončilo na třetím místě za béčkem Gottwaldova a týmem Luhačovic. Hrálo ve složení Bábek ml., Zeman, Černošek, Bábek st., Toul, Trunečka, Musilová, Melková a Chromcová. Později bylo družstvo oslabeno o Stanislava Bábka ml., který byl přeřazen do prvního týmu. V hodnocení úspěšnosti byl při sedmi odehraných zápasech nejlepší Bábek st. před Miroslavem Černoškem. V tomto roce se Miroslav Černošek také stává vedoucím týmu a začíná funkcionářskou kariéru. V roce 1990 je zvolen předsedou oddílu a od dubna 1992 dělá šéfa tenisového klubu na plný úvazek.

a sezónu 1976 se Prostějovští připravovali stejně jako v minulých letech v tělocvičně. Družstvo mělo novou jedničku, ing. Netopil hrál dlouhou dobu první ligu za Spartak Přerovské strojírny. Naopak se neuskutečnil přestup Aleše Matzenauera z Olomouce a tak dostali příležitost dorostenci Horník a Bábek. V prvním domácím druholigovém zápase měli však Prostějovští smůlu. Proti Lokomotivě Šumperk vedli po dvouhrách 4:2, stačilo vyhrát jednu čtyřhru a druhý den by se už hrálo v pohodě. Šumperk se naopak ujal vedení 5:4 a vše dotáhl do vítězného konce 9:8. Po další porážce ve Vítkovicích 7:10, vyhrál Prostějov klíčové utkání doma s Baníkem Ostrava OKD 11:6. Pak přišly další porážky - NHKG Ostrava B 4:13, Spartak Přerovské strojírny 6:11, Slovan Bratislava 5:12, TJ Zbrojovka Brno 4:13. V první polovině září se hrálo v Prostějově důležité utkání o udržení s Moravskou Slavií Brno. Vítězství 11:6 a pro sezónu 1977 zachráněná II. liga. Posilami A družstva pro následující ročník byli Tomáš Šášek, který se vrátil z vojenské pre-

1988. Začíná výstavba nového areálu zenční služby v Karlových Varech a dlouholetá ligová hráčka Miluše Ondrouchová, která dříve startovala za LTC Praha a Spartak Přerovské strojírny. Sestava Šášek, ing. Netopil, Doseděl, Horník, Bábek, Rédlová, Ondrouchová a Pavlesová měla být zárukou udržení v druhé lize, což se také potvrdilo a nebýt dvou smolných porážek 8:9, skončilo by třetí. Ing. Netopil se stal krajským přeborníkem, ve finále porazil Tomáše Šáška. Alena Pavlesová se probojovala do semifinále dvouhry a do finále čtyřhry s Evou Rédlovou. ásledně si „A“ družstvo se proti minulým sezónám výrazně zlepšilo, když ve druhé lize skončilo na druhém místě a prohrálo jediný zápas, s vítězem skupiny Zbrojovkou Brno. Určitě týmu prospělo omlazení, hrály v něm dvě dorostenky Lysá a Březinová. V roce 1978 se poprvé hovoří o možnosti výstavby nové-

N

ho sportovního areálu v prostoru za říčkou Hloučelou. I v roce 1979 se v oddíle prosazuje co největší péče o mládež. Karel Nováček byl opět jasně nejúspěšnějším členem tenisového oddílu, získal titul přeborníka ČSR a ČSSR ve dvouhře, vyhrál krajský přebor ve dvouhře i čtyřhře, byl úspěšný na celostátních a výběrových turnajích. Přebornicí Jihomoravského kraje dorostenek se stala Leona Lysá. Titul získal i Petr Novotník, který ve finále přehrál Mariňáka. Ten byl ve finále kraje s Nováčkem a spolu vyhráli čtyřhru. Mariňák, Gloc, Hruban, Navrátilová a Holubová byli zařazeni v tréninkovém středisku mládeže v Přerově, ve středisku vrcholového tenisu byl od 1. listopadu 1979 Karel Nováček. Dorostenci vyhráli krajský přebor I. třídy, postoupili do finále a v něm porazili Moravskou Slávii Brno 6:5. Na konci roku 1979 skončil se závodní činností Miroslav Černošek a byl kooptován do výboru tenisového oddílu. smdesátý rok patřil z pohledu posledních let jasně k nejúspěšnějším. Nejhorší týmové umístění bylo druhé místo, počínaje A družstvem a konče těmi nejmladšími. Nejlepší tenista posledních let, patnáctiletý Karel Nováček přestoupil do Přerova a tak v jednotlivcích dosáhla největšího úspěchu Leona Lysá, která získala na dorosteneckém přeboru ČR tři medaile. Stala se přebornicí ve smíšené čtyřhře, byla ve finále dvouhry a třetí ve čtyřhře. Uspěla i na dorosteneckém přeboru Jihomoravského kraje, byla nejlepší ve dvouhře a čtyřhře. Leoně Lysé patřila druhá příčka na ženském i dorosteneckém žebříčku kraje. A družstvo hrálo národní ligu, skupinu C a vedoucí Stanislav Bábek měl k dispozici MUDr. Aleše Matzenauera, ing. Netopila, Horníka, Gerlu, Novotníka, Vojtíška, Mariňáka, Doseděla ml., Lysou, Březinovou, Fryčovou, Dosedělovou a Navrátilovou. Družstvo prohrálo jen jeden zápas s Baníkem Ostrava 7:10, ten pak postoupil do nejvyšší soutěže. V B týmu dostávali opět příležitost především mladí, druhé místo v krajském přeboru I. třídy bylo velkým úspěchem. a výroční členské schůzi byl přítomen také zástupce VTS ČÚV ČSTV Alois Huťka, který v diskusi prohlásil, že je v Prostějově reálné zřízení tréninkového střediska mládeže s vazbou na Gottwaldov a přislíbil, že by mohlo začít pracovat od 1. října 1982.

O

N

11 1


tenisu - 3. část Celostátní tabulka úspěšnosti v žákovských kategoriích za rok 1981 přisoudila prostějovskému klubu čtvrtou příčku za Slavií VŠ Plzeň, SPS Přerov a Slovanem Bratislava. TJ Železárny byla třetí v ČSR, druhá na Moravě a zcela jasně první v Jihomorovském kraji. „Tato přední místa v rámci republiky si udržujeme již několik let a určitě si zasloužíme, aby bylo v Prostějově zřízeno tréninkové středisko mládeže,“ říkal předseda Alois Flašar při jednáních s vedením československého tenisu a navíc měl v rukou pádný argument - Prostějov byl v hodnotící žákovské tabulce jediným klubem, kde nebylo žádné ze středisek. Také v žebříčcích ostatních věkových kategorií patřili Prostějováci k nejlepším. MUDr. Matzenauer byl druhý v kraji, stejně jako Leona Lysá a v dorostenecké kategorii Petr Mariňák. -družstvo si dalo v sezóně 1981 za cíl spíše obhájení pozic v národní tenisové lize, ale tým ve složení - MUDr. Matzenauer, Gerla, Mariňák, Doseděl ml., Horník, Lysá a Březinová nakonec soutěž vyhrál! V domácích duelech Prostějov většinou jasně vítězil a prohrál jen s TJ Vítkovice 8:9. Dařilo se mu i v kvalifikaci o první ligu. V prvním zápase vyhrál Prostějov v Praze nad Spartou ČKD 10:5 a ve druhém zápase proti favorizované Houštce prohrál nejtěsnějším rozdílem 8:9. „B“- tým skončil na sedmém místě a sestoupil do krajského přeboru II. třídy. Družstvo trpělo po celou soutěž nedostatkem hráčů, z původní sestavy se nedalo počítat s M. Dosedělem a Válkou, kteří zanechali aktivní činnosti. Dále bylo družstvo citelně oslabeno už v úvodu soutěže dlouhodobými zraněními Fryčové, Navrátilové a Dufky, takže v řadě utkání startovalo béčko nekompletní. Dorostenci v krajském přeboru I. třídy skončili na čtvrtém místě, ale se stejným počtem bodů jako vítězná Zbrojovka Brno. Do této pozice odsoudilo Prostějov horší zápasové skore. Základ družstva ve většině utkání tvořili Gloc, Hruban, Španger, Holubová, Mariňáková, v některých zápasech pomohli Petr Mariňák či Doseděl ml., kteří už ale startovali v prvním družstvu. První

„A“

V

družstvo žáků hrálo krajský přebor I. třídy a skončilo na druhém místě. e dvaaosmdesátém prostějovský oddíl znovu dokazoval, že se na Hané daří žákovskému tenisu a svými výsledky už patřil mezi nejlepší v republice. V Prostějově už také začalo pracovat - v úzké návaznosti na TSM Gottwaldov - tréninkové středisko mládeže. Vedoucím trenérem se stal zkušený František Šášek, do střediska bylo zařazeno pět nadějí. „Jsme rádi, že se nám podařilo středisko založit, tím byly konečně uznány naše výsledky v mládežnických kategoriích,“ řekl tehdy předseda klubu Alois Flašar. „Na druhé straně je to ale pro nás i velký závazek. Máme v klubu čtrnáct trenérů a přiznejme si, ne všichni pracují tak, jak bychom si představovali.“ „A“-družstvo skončilo v ´D´- skupině národní tenisové ligy na druhém místě a protože se Spartak Přerovské strojírny B vzdal kvalifikace do I. ligy, dostali šanci Prostějovští. Druhé místo bylo velkým úspěchem, tým byl oslaben o Horníka, který byl na vojně v Kladně a o Gerlu, ten odešel studovat do Brna. V kvalifikaci pak TO Železárny vyhrál na domácích dvorcích proti Spartaku Jihlava 11:6 a ve druhém kole v Ústí nad Labem podlehl 5:10. Tenisový tým byl po zásluze vyhodnocen jako nejúspěšnější sportovní kolektiv okresu. B družstvo vyhrálo krajský přebor II. třídy a postoupilo. e třiaosmdesátém na konci roku skončil s trenérskou činností František Šášek, který patřil v historii prostějovského klubu nejen k vynikajícím hráčům, ale i k nejobětavějším trenérům a funkcionářům. „A“ družstvo v národní lize vyhrálo jen dvakrát, doma s Kovonou Karviná a TJ Gottwaldov, pokaždé 12:5, na dvorcích soupeřů se však Prostějovu nedařilo. Bylo to i tím, že družstvo vstoupilo do soutěže oslabeno o Petra Mariňáka a Barboru Březinovou, kteří odešli do Ostravy. V klubu se konala i tenisová svatba, Leona Lysá se provdala za MUDr. Matzenauera. Oba pak byli nejúspěšnějšími členy týmu, ale ani to nestačilo, pouhá dvě vítězství znamenala sestup do krajského přeboru. Dorostenecké družstvo vybojovalo

V

V

v sezóně 1983 bronzovou medaili na mistrovství ČSR a byl to zatím největší týmový úspěch v historii prostějovského tenisu. V družstvu se představili - Gloc, Šilhánek, Pospíšil, Vojtko, Píro, Špangr, Horna, Holubová, Tauberová, Navrátilová, Mariňáková, Šrotová a Tomanová. sezóně 1984 se prostějovské áčko opět vrátilo do národní tenisové ligy. V kvalifikaci o titul přeborníka Jihomoravského kraje zvítězilo nad Sokolem Žabovřesky 10:1 a 7:4. Velkým přínosem byl návrat Petra Mariňáka z Ostravy zpět do mateřského oddílu. Vedle něj nastupovali Pospíšil, Gloc, Doseděl, Navrátil, Holubová, Tauberová a Tomanová. Úspěšný návrat do národní tenisové ligy byl o to cennější, že věkový průměr základní sestavy byl sedmnáct let! I dorostenci s přehledem zvítězili v krajském přeboru, v rozhodujícím duelu přehráli Spartak Jihlava dvakrát 7:4 a získali titul přeborníka Jihomoravského kraje. Sezóna 1985 nebyla ke chlubení. „A“ družstvo dospělých skončilo páté za tři vítězství a čtyři porážky. Klubová jednička Petr Mariňák po skončení soutěže odešel na vojnu do Plzně a stal se členem prvoligového družstva Slavie VŠ Plzeň. Sestavu družstva tvořili Mariňák, Březina, Gloc, Šilhánek, Pohl, Holubová, Navrátilová a Tomanová. „B“- družstvo bylo v krajském přeboru Jihomoravského kraje I. třídy třetí a znovu se potvrdila správnost klubové filozofie - udržet tuto soutěž především pro mladé talentované hráče. Dorostenci sestoupili do krajského přeboru II. třídy a hlavním důvodem byl - nedostatek hráčů. Na soupisce družstva byli sice na předních místech uvedeni Gloc, Šilhánek, Holubová, ti však ve stejných termínech nastupovali za prostějovský první tým... ni rok 1986 nebyl pro TO Železárny Prostějov lepší. Nedařilo se se v soutěžích družstev a ani v soutěžích jednotlivců nebyli Prostějovští tak úspěšní, jako v minulých sezónách. A družstvo sestoupilo z druhé ligy, nevyhrálo ani v jediném zápase. Také „B“ družstvo sestoupilo do krajského přeboru Jihomoravského kraje

V

A

Nejdéle sloužící předseda ...

roce 1955 se stal předsedou Alois Flašar, jeden z nejobětavějších tenisových funkcionářů prostějovské historie. K tenisu se dostal přes několik dalších sportů. V žákovských letech se věnoval lyžování a později v něm i závodil. V létě hrával házenou a byl od sedmačtyřicátého roku členem prvního družstva Sokola. Pak přešel do Agrostroje, hrál za Tatran, Slovan a reprezentoval také Moravu. Pracoval i v ústřední sekci házené, ale potom se začal věnovat tenisu. Hrál závodně za „B“-družstvo, dlouhá léta byl vedoucím prvního týmu, postupně byl zapojen do činnosti českého i federálního tenisového svazu. Ve funkci prostějovského tenisu vydržel s výjimkou dvou let až do roku 1990, kdy předal žezlo Miroslavu Černoškovi!

Dorostenka Jana Novotná s Aloisem Flašarem

II. třídy a co varovalo už oni – nedostatek hráčů se v roce 1986 ukázal osudným. V rozhodujícím zápase o udržení v soutěži se Slavií Kroměříž nastoupilo „B“ družstvo jen s pěti hráči, z toho byli dva náhradníci z dorostu. Dorostenecké družstvo skončilo v krajském přeboru II. třídy druhé, i tady se projevil start nejlepších dorostenců v „A“-mužstvu. V roce 1987 se chtěli Prostějovští znovu vrátit do národní tenisové ligy, ale situace v A družstvu byla mnohem složitější a postup byl nad jeho síly. „I přes odchod naší první hráčky Petry Holubové do Olomouce, bylo naším cílem uspět v krajském přeboru a postoupit. Tento úkol se nám bohužel nepodařilo splnit a skončili jsme až na třetím místě za Zbrojovskou Brno ´B´ a Gottwaldovem,“ konstatoval na konci sezóny Jiří Zeman ml., který byl vedoucím „A“ družstva. Vedle těchto dvou týmů prohráli Prostějovští ještě se Zetorem Brno „B“. Jaký byl kádr A družstva? Šilhánek, Gloc, Horna, Wetter, Doseděl, Tomanová, Navrátilová, Tauberová a Mariňáková. „B“ družstvo skončilo čtvrté v krajském přeboru II. třídy, skupina Východ. ýbor TO pracoval ve složení: Stanislav Bábek, MUDr. Jiří Běhal, Jaroslav Beck, dr. Miroslav Černošek, Jan Gloc, Petr Langr, MUDr. Zbyněk Navara, ing. Evžen Šrot, Jaroslava Toulová a Jiří Zeman, předsedou byl Alois Flašar. sezóně 1988 se vše v dobré obrátilo, prostějovský tenis se radoval z postupu „A“ družstva dospělých do národní tenisové ligy, do krajského přeboru I. třídy postoupilo i béčko, stejně jako dorost. Ani jedno z družstev v sezóně neprohrálo! Úplně opačné to bylo v žákovských kategoriích a potvrdila se slova ing. Lachmana z předcházející sezóny. Oba žákovské týmy sestoupily, jen áčko vyhrálo jeden jediný zápas. Kdo se podílel na postupu A družstva? Šilhánek, Mariňák, Horna, Cihlář, Wetter, Tomanová a Sivoňová, nejúspěšnějšími hráči byli Mariňák a Horna, oba prohráli jen jednu čtyřhru. I béčko hrálo skvěle, pouze s Kovopodnikem Chrlice vyhrálo 6:3, jinak všechny ostatní

V V

19

soupeže přehrálo vyšším rozdílem. O úspěch se zasloužili především tito hráči – Gloc, Doseděl, Slavík, Hruban, Mariňáková, Kvapilová a Bušinová. Rýsuje se budoucnost nového tenisového areálu na pozemku za Kosteleckou ulicí. V roce 1988 už zahájily Dopravní stavby - závod Prostějov zemní práce, první plány hovořily o výstavbě devíti kurtů. roce 1989 skončilo A družstvo v druhé národní lize, skupina C, na pátém místě. „Béčko“ hrálo krajskou soutěž I. třídy Jihomoravského kraje, skončilo na prvním místě a postoupilo. Družstvo dorostu bylo v krajském přeboru šesté. Dařilo se žákům. A družstvo bylo v krajské soutěži druhé, béčko vyhrálo meziokresní přebor Prostějov, Kroměříž, Vyškov a C družstvo skončilo ve stejné soutěži na osmém Prostějovák Karel Nováček se stal mistrem ČSSR ve dvouhře, byl v té sezóně členem RH Praha. Hlavně však vyhrává turnaj v Hilversumu, znovu se vrací do stovky na žebříčku ATP a konci roku je na 74. místě. Prostějovský pár Horna-Šilhánek se probojoval na mistrovství ČSSR do semifinále čtyřhry. o dlouhých a složitých jednáních bylo schváleno ústředními tenisovými orgány samostatné tréninkové středisko mládeže v Prostějově. Toto TSM mělo být přímo řízeno přerovským střediskem a pro rok 1990 zajištěno šest míst pro talentované hráče. Prostějovský klub měl k 1. lednu 1990 204 členů a jako jeden z hlavních úkolů si dal dokončení výstavby devíti dvorců v areálu za Kosteleckou ulicí, navíc dořešení organizačního postavení oddílu a složení nového výboru. evatenáctého ledna 1990 se na výborové schůzi vzdal Alois Flašar funkce předsedy tenisového klubu a navrhl na své místo dr. Miroslava Černoška. Návrh byl jednomyslně přijat a poté byl Alois Flašar zvolen čestným předsedou oddílu. „V době plné změn to bylo nejsprávnější řešení,“ říkal dlouholetý předseda Alois Flašar, který byl svému nástupci v dalších letech velkým pomocníkem.

V

P

D

20

11 1


Berdych

Tenis v Prostějově pohledem fotoobjektivu

mladým kanárem

Současná česká tenisová jednička s cenou pro Talent roku v anketě Zlatý kanár.

První zlaté časy Kvitová a její tým

Vzory pro mládež

Esa na golfu Při golfové akci TK PLUS se sešli zleva: Petra Píchalová-Langrová, Anna Kournikovová, Roman Šebrle i Jaromír Jágr, který se pak s chutí zasmál s Ivanem Lendlem a Karlem Nováčkem (dolní snímek).

Smějící se trio

V polovině posledního desetiletí minulého letopočtu se v Prostějově scházely opravdové hvězdy. Členy týmu byli například i Petr Korda, světová dvojka a ženská tenisová jednička Martina Hingisová

Exhibice v galaparádě

Vůbec první tenisovou šou prostějovským příznivcům nabídli známí baviči Bahrami s Nastasem, kteří se představili v ještě stařičké hale Sportcentra.

Legendární snímek Čechošvýcarka Martina Hingisová byla na Hané velmi populární a tak není divu, že měla nejrůznější privilegia. Z VIP stolečku tak mohl jíst i její pes... A my víme, že tehdy před léty snědl úplně všechno.


11 1

21

slovo prezidenta Českého tenisového svazu

Osobnosti přejí Ivo KADERKA: „S Prostějovem prostějovskému tenisu

jsme propojeni pupeční šňůrou“ „Když se řekne prostějovský tenis, napadne mě hned to nejlepší, co v českém prostředí můžete najít. Je v tom skloubena veškerá elegance, kvalita, um, schopnosti, úspěchy, modernizace současné doby. Prostě, vše co dnes potřebujete k tomu, abyste něco znamenali. Prostějov je místem, kde se koncentrují nejlepší hráči a hráčky z celé České republiky a to ve všech kategoriích. Vždyť na celém světě není žádný klub, který by tvořil páteř i duši jak mužského týmu pro Davis Cupu, tak i ženského pro Fed Cup. Je obdivuhodné, co všechno v Prostějově dokázali. A přestože si plně uvědomuji, že se jedná o tý-

movou práci a mám v tom klubu řadu přátel, řeknu, že za tím vším vidím jedno jméno - Miroslav Černošek. Bez něj by prostějovský a vlastně i celý český tenis nebyl tam, kde je nyní! A za to si Mirek zaslouží uznání a velké poděkování. Dovolím si také tvrdit, že jak s ním, tak i s Milanem Matzenauerem mě za ta léta plodné spolupráce pojí nejen pracovní vztah a láska k tenisu, ale i kamarádský vztah. Co znamená Prostějov pro český tenis? Jak jsem již říkal, strašně moc. Jsou to spojené nádoby, jsme propojeni pupeční šňůrou. Pokud je úspěšný prostějovský klub, těží z toho celý český tenis.

Osobně jsem velmi rád, že jsem po většinu roků mohl být u toho, když se rodilo něco tak výjimečného. Závěrem bych prostějovskému tenisu rád popřál k jeho narozeninám, či spíše sobě a českému svazu, aby mi ten klub dělal nadále takovou radost, jakou mi dělá... V Prostějově díky Mirkovi Černoškovi umí dělat nejen tenis, a to jsou věci, které jsou skutečně ojedinělé a výjimečné. Osobně si neumím představit, že by v Česku byl ještě druhý takový oddíl..Na to ostatně nemáme ani hráče a hráčky. Takže, hodně štěstí do další stojedenáctky, Prostějove!“

Starosta Prostějova Miroslav Pišťák:

„Vyslovte někde ve světě slovo Prostějov a mnozí vám odpoví - to je skvělý tenis!“ Prostějovský tenis si v těchto dnech připomíná významné výročí svého vzniku. Současný starosta města Miroslav Pišťák poskytl Prostějovskému Večerníku v souvislosti s touto událostí krátký rozhovor. Pane starosto, tenis v Prostějově si letos připomíná 111 let od založení prvního tenisového klubu. Jak vy osobně hodnotíte roli tohoto sportu v našem městě? „Náš tenis slaví významné výročí. Stojedenáctka je magické číslo a zároveň úctyhodná řádka let, po kterou tento bílý sport šíří slávu Prostějova. A nejenom z historického hlediska po tehdejším Československu, ale dnes i po Evropě a celém světě. V našem životě hraje tenis, ať už přímo či pasivním sledováním dění, obrovskou a velmi důstojnou roli. Nemluvě o tom, že by snad ani nešlo spočítat, kolik z prostějovské líhně vyšlo skvělých světových tenistů.“ Je tenis v Prostějově fenoménem a číslem jedna? „To si netroufnu rozpoznat. V historii spíše Prostějované dávali přednost masovějším sportům, jako fotbalu či hokeji. Dnes je ale situace jiná. Nyní je v podvědomí lidí tenis spojován s Prostějovem mnohem víc, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu.“ Máte osobní zkušenost s tenisem, hrál jste ho někdy? „Musím říct, že tenisem jsem naprosto nepolíbený. Občas se na něho podívám v televizi, jsem fas-

cinován rychlostí, s jakou probíhají výměny jednotlivých hráčů. Ty míčky létají obrovskou rychlostí a řeknu vám, nechtěl bych tenisákem dostat do hlavy!“ V současnosti zaštiťuje bílý sport v Prostějově společnost TK PLUS. Není tajemstvím, že s radnicí úzce spolupracuje ku prospěchu celého města i okolního regionu. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil?

Starosta Prostějova Miroslav Pišťák popřál prostřednictvím PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku našim tenistům jen samé úspěchy. Stejných, jakého nedávno dosáhla Petra Kvitová.

Jako naprosto bezchybnou a všem stranám prospěšnou. Společnost TK PLUS, to dnes už není jenom tenis, ale také basketbal, volejbal, atletika a další sporty. A jak se stovky Prostějovanů mohly v minulých dnech přesvědčit na divadelním festivalu Aplaus, TK PLUS je také zdatným organizátorem i garantem skvělé kultury. Veškeré její aktivity jsou skvělou reklamou Prostějova po celé republice. A díky skvělým sportovcům dnes i po Evropě a celém světě. Je tedy samozřejmé, že sporty pod hlavičkou TK PLUS se snažíme podporovat co nejvýrazněji. Podporujeme tím mládež, precizní sportovní reklamu a nepochybně i prezentaci celého Prostějova. A co si budeme vykládat, vyslovte někde v zahraničí jméno Prostějov a každý vám hned řekne – to je skvělý tenis!“ Co byste tenisu v Prostějově popřál do další „stojedenáctky“? „Šťastnou ruku při výběru nových tenisových nadějí, udržení bohatých tradic a co nejvíce úspěchů. Stejných, jakého nedávno dosáhla například Petra Kvitová. V Prostějově vyrostlo středisko, které nemá v Evropě obdoby a přál bych TK PLUS, aby se tato práce dařila i nadále. A všem, kterým tenis přirostl k srdci, aby ho provozovali pro radost sobě i druhým.“

Ivan Kosatík, náměstek hejtmana Olomouckého kraje „Společnosti TK PLUS a celému prostějovskému tenisu ze srdce přeji mnoho dalších úspěchů, aby pokračovala vynikající práce při hledání nových talentů a v neposlední řadě úspěch i na ekonomickém poli. Těmi zmíněnými tenisovými úspěchy se to poslední dobou v Prostějově jenom hemží, ale jak já říkám, úspěchů není nikdy dost. Stojedenáct je krásné číslo, ale také řada let plných dřiny a potu mnoha generací výborných tenistů i funkcionářů. Ale jak je dnes vidět, ta dřina stála za to!“ Jaromír Jágr, hokejový reprezentant a útočník Philadelphie Flyers „Když na to máš, tak to prostě dáš! Takhle bych charakterizoval práci TK PLUS a jeho vedení. Pokud v této společnosti budou pracovat profíci a zanícení lidé pro věc jako je tomu nyní, nemám vůbec strach, že by tenis v Prostějově nějak zkomíral a že by na precizní úrovni nemohl fungovat dalších 111 let! Když jsem v Česku, velmi rád se vracím do Prostějova a samozřejmě na zdejší tenisové kurty. Těším se zase na okamžik, až budu moci osobně pogratulovat Petře Kvitové, jejíž boj ve finále Turnaje mistryň jsem s napětím sledoval. V jejím případě věřím, že až se podívám zase do Prostějova, bude už světová jednička! Prostějovským tenistům bych chtěl popřát jen to nejlepší a posílám jim z Ameriky krátký vzkaz: Jen tak dál!“ Jan Železný, atlet, světový rekordman v hodu oštěpem „Když něco děláte s láskou a dáte do toho všechno, tak se to prostě musí podařit. Stejně tak se to děje v Prostějově v případě společnosti TK PLUS. Její profesionalita je prostě bez jakýchkoliv diskuzí. Stojedenácté výročí vzniku prostějovského tenisu je krásná událost, při které si všichni zúčastnění připomenou veškeré dosažené úspěchy. A že jich bylo, je a ještě určitě bude! Přál bych Prostějovákům mnoho dalších Nováčků, Štěpánků, Nováků, Berdychů, Kvitových a dalších vynikajících reprezentantů. A všem hlavně to zdraví, bez toho se žádný sportovec neobejde.“ Ivan Lendl, tenisová legenda „Prostějov se za poslední dvě desetiletí stal centrem nejenom českého, ale dnes už i evropského a dokonce světového tenistu. O Prostějovu a jeho tenisové líhni vědí v Americe i Austrálii. Přál bych prostějovským tenistům další úspěchy, kterými jsou už pověstní široko daleko. Stejně jako jednotliví tenisté tak i celý prostějovský tenis patří dnes bezesporu k tenisové špičce. Teď už snad chybí jen pořádání grandslamového turnaje. Ale jak znám pana Černoška, nic není nemožné... Takže do dalších stojedenácti let vše nejlepší!“

22

P

11 1

řed jednadvaceti lety, přesně 19. ledna 1990 se na výborové schůzi tenisového oddílu vzdal Alois Flašar funkce předsedy a navrhl na své místo Miroslava Černoška. Ten návrh byl jednomyslně přijat. „V době plné změn to bylo nejsprávnější řešení,“ uvedl Flašar, načež se rozjelo něco, v co si v té době nedokázal nikdo ani představit! a jaře roku 1992 byla slavnostně otevřena nová budova klubu za dalším budování areálu, přičemž za sportovními úspěchy už stála nově založená společnost TENISKomerc Prostějov a tenisový klub se vedle firem Prodos, MICOS, stejně jako stavitel Jan Němeček stali jejími společníky. Tato společnost vyvíjela činnost až do roku 1998. o postupu do II. ligy se ve dvaadevadesátém se TK Prostějov ještě marně pokoušel o I. ligu, když neuspěl v rozhodujícím zápase v Praze se Spartou- Už tehdy však měl klub zaregistrováno celkem 410 členů, z toho 180 mužů a 36 žen, 24 dorostenců a 20 dorostenek a 150 členů v žákovských kategoriích. Ve třiadevadesátém už TK Prostějov do I. ligy postupuje, když ve II. lize nenašel ani jediného přemožitele, Hanáky doprovodil do ligy celek Zetor Brno. V prostějovském týmu se poprvé objevuje Martina Hingisová, hrála v Ostravě proti Baníku Ostrava. Martina porazila tehdejší mistryni republiky Biolkovou, druhý den v duelu proti Zbrojovce Brno tehdejší velkou naději českého tenisu Maštalířovou. Měsíc poté vyhrává Martina Hingisová jako nejmladší v historii pařížskou juniorku! Za tým nastupuje také osmý hráč světa Karel Nováček a další navrátilkyně Petra Langrová. Dařilo se i B týmu, který skončil na druhém místě III. ligy skupiny B. Rezervy I. ČLTK Praha, TK Prostějov a Spartak Jihlava měly v soutěži po jedné porážce a tak skóre ze vzájemných zápasů rozhodlo o pořadí na prvních třech místech. První tři družstva obou skupin postoupila do dvanáctičlenné II. ligy 1994. Výborného výsledku dosáhl starší dorost TK Prostějov na mistrovství ČR smíšených družstev v Uherském Hradišti. TK Prostějov vyhrál všechny své zápasy a ve finále zdolal hladce i Přerov 7:2. V jaké



aneb jak vede cesta k úspěchům ... (1991 - 2000)

V

N P

Habšudová, pětadvacátá hráčka žebříčku WTA, dvojkou pak byla Martina Hingisová, 68. na světě, třetí hráčkou do stovky byla domácí Petra Langrová (99. WTA). polovině června 1995 se tenisové Hané splnil velký sen, TK Prostějov vyhrál extraligu a stal se mistrem České republiky smíšených družstev! Navíc se Prostějov spolu s Přerovem poprvé představili v roli organizátorů naší nejvyšší soutěže. „Nezastíráme, že zaútočíme na mistrovský titul,“ říkal před extraligou generální manažer TENISKomerc Prostějov dr. Miroslav Černošek. V prostějovské skupině porazili domácí v prvním duelu Slavii Praha 6:3, pak TK Seliko ČR 7:2 a ve třetím duelu obhájce titulu Spartak Jihlava 8:1 a zcela přesvědčivě postoupili do finále. Ve finále Prostějovské nezastavilo ani to, že Nováček nenastoupil úplně zdravý, že Novotná podlehla překvapivě Bobkové. Výborné výkony Martiny Hingisové a Jirky Nováka, stejně jako stoprocentní úspěšnost ve čtyřhrách přinesly TK TENISKomerc Prostějov zasloužený titul. Vítězný tým TK Prostějov nastupoval v sestavě Karel Nováček, Radomír Vašek, Jiří Novák, Radoslav Světlík, Libor Němeček, Tomáš Zdražila, Michal Taraba, Martina Hingisová, Jana Novotná, Petra Langrová, trenérem byl Jaroslav Navrátil, vedoucím týmu Petr Langr. Současně s prostějovským Centrotex Challengerem bojovali v Brně dorostenci na mistrovství ČR smíšených družstev a Prostějov získal další zlato. Také další týmové tituly patřily zcela jasně do Prostějova. Mladší žactvo hrálo své mistrovství ČR družstev ve Dvoře Králové a TK Prostějov v průběhu soutěže neprohrál ani jeden zápas! Tak suverénní vítězství v týmových soutěžích český tenis ještě nezaznamenal. O poslední týmový titul se hrálo v polovině září v Prostějově, a i starší žactvo hanáckého oddílu přesvědčivě zvítězilo. v roce 1996 pokračovali Prostějovští ve své klubové a firemní filozofii. Byla založena společnost TENISKomerc plus. Všem bylo jasné, že bez dobrého zázemí nemůže růst tenisová kvalita. Proto se snažili co nejvíce vylepšit tenisový areál, postavili

Družstvo TK Prostějov - 1990. Nahoře zleva: I. Šilhánek, J. Horna, J. Machovský, Kolda, P. Mariňák. V podřepu zleva: Sivoňová, J. Zeman ml. a Tomanová sestavě nastoupili vítězové? Daron, Cibulec, Novák, Kukal, Tabara, Čemák, Koldová, Vašková a Šromová. Navíc začala i velká týmová suverenita Jiřího Nováka, který až do roku 2000 ani jednou v soutěžích družstev neprohrál! Také mistrovský titul smíšených družstev staršího žactva si v sezóně 1993 odnesl TK Prostějov. Prostějovské mládí také dalo o sobě vědět na Pardubické juniorce. Jirka Novák porazil v semifinále vítěze wimbledonské juniorky 92 Davida Škocha z pražské Sparty, ve finále pak ale Novák prohrál s Tomášem Zíbem z Olympu. Debl patřil páru Novák, Miketa, který porazil Tabaru s Friedlem. Na konci roku 1993 končí se svou činností jednatele ve výboru klubu Slávka Toulová a přechází do výboru rekreačního tenisu. „Slávka je jednou z největších osobností našeho klubu, patřila ve své době k nejlepším tenistkám republiky, i po skončení aktivní činnosti neustále aktivně pomáhá. Prostě je na ní vidět, jak má tenis ráda,“ říká o Jaroslavě Toulové ing. Milan Matzenauer. prvním červnovém týdnu 1994 se hrála první liga v Prostějově a měla dva největší favority - domácí tým a pražský I. ČLTK. „Udělali jsme všechno pro to, abychom postoupili,“ říkal generální manažer klubu dr. Černošek a v prostějovské sestavě nechyběl ani Karel Nováček či mladičká Hingisová. Snad celá Haná hnala svým fanděním tým dopředu. Celek ve složení Nová-

V

ček, Němeček, Zdražila, Novák, Světlík, Hingisová, Langrová a Vašková prošel celou soutěží naprosto suverénně a o jeho postupu nebylo nejmenších pochyb. Dorostenecký tým TK Prostějov skončil na mistrovství republiky v Uherském Hradišti v semifinále, oba žákovské výběry dosáhly na zlato. polovině července 1994 se na prostějovské antuce také konal jeden ze tří turnajů žen satelitu ETA, měl dotaci 10 000 USD a byl pod sponzorským zajištěním Banky Haná. Prostějovští obětavě zaskočili za Jihlavu, která pořadatelství z finančních důvodů odřekla. Vítězství si odnesla juniorská mistryně světa 1993 Gruzínka Nina Loursabišviliová, která ve finále porazila Cenkovou a čtyřhru vyhrála Hautová s Kratochvílovou. roce 1995 byla v oblasti – legislativně-organizační dokončena transformace společnosti TENISKomerc, když do ní s významným podílem vstoupila renomovaná firma Česká pojišťovna. Do společnosti také přichází ing. Aleš Hilčer, který je se svým pragmatickým ekonomickým myšlením od začátku velkou posilou. Prvního dubna byl slavnostně otevřen TENNIS Hotel a v září byl při II. ročníku Centrotex Challenger slavnostně pokřtěn i centrální kurt pro tisíc diváků. Druhý ročník Nokia Cupu s dotací 25 000 USD měl lepší obsazení než ten premiérový. Tři hráčky světové stovky, stále lepší Karin

V V

I

hotel, novou halu, centrkurt. To všechno jim dávalo možnost pořádat akce, které zviditelňovaly nejen klub, ale i město. A podmínky být tak dobré, že v klubu měli zájem hrát nejen špičkoví hráči jako odchovanec Jirka Novák či Prostějovák Karel Nováček, Martina Hingisová, Jana Novotná, ale i tenisové naděje. Extraliga 1996 měla finále s fantastickou atmosférou a za pár týdnů smutný konec, který si nejen TK Prostějov, ale ani celý český tenis nezasloužil.... Nejvíce debat se rozvířilo kolem občanského průkazu Martiny Hingisové. V zákulisí extraligy se neustále diskutovalo, zda je vše v pořádku, jedni tvrdili, že – občanský průkaz není dokladem, osvědčující státní občanství, sportovně-technický ředitel ČTS a svazový delegát v prostějovské skupině Stanislav Přáda zase konstatoval, že je vše v pořádku a Martina může být zapsaná na soupisku TK Prostějov jako Češka. Tím se otevíralo místo v prostějovském týmu pro Španěla Javiera Sancheze. Jak už nabízel nově schválený model, hrálo se v Prostějově a Přerově. TK Prostějov porazil ve skupině B TK Czechpol 6:3, stejným poměrem i I. ČLTK Eurotel, což bylo štvanické béčko a PSK Olymp Gity 6:1. Přerovské finále nezačalo pro hosty nejlépe, Nováček překvapivě podlehl v úvodní dvouhře Hanákovi, ale pak Musil otočil zápas proti Štěpánkovi, Martina Hingisová s Petrou Langrovou přidaly body z dvouher a Novák přehrál zkušeného Schallera. Prostějov vedl po dvouhrách 4:2, Novák se Sanchezem poté zdolali Doseděla se Štěpánkem a přidali rozhodující bod! Prostějovští vyhráli bez nejlepšího čtvrtého hráče v extralize Radka Vaška a Jany Novotné, které operační zákrok zabránil v extraligovém startu. Po přerovském protestu o neoprávněném startu Martiny Hingisové byl rozhodnutím sportovně - technické komise ČTS na pár hodin potvrzen titul Prostějovu, aby na příkaz tehdejšího prezidenta ČTS bylo opět všechno jinak... O všem se pak rozhodovalo na zasedání VV ČTS, který potvrdil pozměněné rozhodnutí sportovně - technické komise a utkání


tenisu - 4. část Martiny Hingisové byla kontumována. O extraligový titul se pak konci září znovu hrálo v Přerově, domácí porazili pražský Olymp 6:3. Prostějov měl dokonalý právnický rozklad prestižní advokátní kanceláře, ale hlasování na výkonném výboru ČTS rozhodlo jinak. Českému tenisu to neprospělo a v některých tenisových duších to zanechalo smutné šrámy... Ani v dorosteneckém šampionátu se TK Prostějov nedočkal, prohrál v semifinále s TK Přervo ESTA 4:5. V první kole přehrál TK Prostějov tým ČLTK Bižuterie Jablonec 9:0. Nepomohlo ani posílení týmu o slovenského reprezentanta Dominika Hrbatého. Vedle něj nastoupili Kratochvíl, Vik, Cibulec, Šromová, Mačurová a Paštiková. řináctého ledna 1997 zažádal TK Prostějov Český tenisový svaz o zaregistrování změny názvu klubu na TK SEZOOZ Prostějov, je založena akciová společnost TK Prostějov. Extraliga 1997 měla přece jen zvláštní nádech, Prostějovští jakoby se stále nemohli smířit s tím, že se dohrávala u jednacího stolu a titul jim byl v sezóně 1996 administrativně odňat. TK SEZOOZ Prostějov neměl ve své skupině žádné problémy, v prvním kole přehrál Baník Ostrava OKD 8:1, v semifinále TK Slavia Pilsner Urquell 9:0. Do finále z druhé strany pavouka postoupil Přerov a v něm předvedl kvalitní výkon. Ve finále byl stav po dvouhrách 3:3, s přehledem zvítězili Hingisová, Novák, Tabara o všem měly rozhodnout čtyřhry. Musil s Novákem porazili Hanáka s Krupou a pátý bod přidali Hingisová s Langrovou. Mistrovský tým hrál v sestavě Korda, Novák,

T

V

Tým z roku 1996, který vyhrál extraligu, ale titul kvůli známým okolnostem s občanstvím Martiny Hingisové slavit nemohl.... Na snímku nahoře zleva: Radomír Vašek, Javier Sanchez, Jiří Novák, Karel Nováček, Petra Langrová, Petr Langr,Jaroslav Balaš, Zdeněk Strachoň. Dolní řada zleva: Adolf Musil, Tomáš Zdražila, Martina Hingis, Libor Němeček a Jaroslav Navrátil Vašek, Tabara, Musil, Hingisová, Langrová a Paštiková. Jak se Prostějovským dařilo v dalších kategoriích? Až příliš hladce titul vybojovali mladší žáci, zejména finálový zápas zvládli na výbornou a zvítězili s jasnou převahou. V prvním kole porazil TK SEZOOZ TK Lokomotiva Česká Třebová 8:1, v semifinále I. ČLTK Praha 6:3 a ve finále TK Slavia Pilsner Urquell 9:0. Vítězové hráli v sestavě Vejmelka, Berdych, Svoboda, Schulhauser, Panc, Cetkovská, Kočíbová, Berková. Podle stejného receptu se odbývalo i ČSOB Kadet Tour - mistrovství ČR staršího žactva. Hned v prvním kole přehrál prostějovský TK SEZOOZ domácí hostitele TK Slavii Pilsner Urquell 8:1, na cestě v semifinále stál opět I. ČLTK Praha 6:3 a konečně ve finále zvítězili Prostějovští nad TK Přerov ESTA 5:1, když se čtyřhry za rozhodnutého stavu nehrály. Také titul z mistrovství ČR dorostu, které se hrálo na

dvorcích TK Nová huť Ostrava, nepatřil nikomu jinému než prostějovskému týmu. A opět to byla zcela přesvědčivá cesta za vítězstvím. První kolo - LTC Libra České Budějovice 9:0, semifinále - TK Slavia Pilsner Urquell 8:1 a finále – I.ČLTK Praha 5:1. I tady bylo rozhodnuto po dvouhrách. Na mistrovství ČR nastupovali Tabara, Levinský, Vik, Rakvica, Hájek, Paštiková, Průšová, Šottová a Navrátilová. xtraligový titul 1998 obhajoval TK SEZOOZ mezi kapkami deště, tenisté se několikrát z antuky stěhovali do haly. Prostějovský tým byl opět největším favoritem, navíc místní management dával všem jasně najevo, jak mu na prestižním týmovém titulu záleží. V prostějovské skupině se dělo určitě více překvapení než v přerovské, TK SEZOOZ potvrzoval roli favorita, ale určitě nikdo nečekal, že porazí TK NERIDÉ jen tím nejtěsnějším

E

rozdílem 5:4, stejně jako propastný pád prvního týmu ČLTK Praha. V semifinále vedl TK SEZOOZ Prostějov s Czechpolem už 4:2 po dvouhrách, celkově vyhrál 6:3, otevřená, v Přerově v duelu s PSK Olymp Praha o všem rozhodovaly až závěrečné čtyřhry. Dva debly Přerovští vyhráli, ten třetí už ne. Pak došlo k tenisovému paradoxu. Prostějovští jeli do Přerova a Přerov k boji o třetí místo do Prostějova. Ale takový už byl los... U prostějovské extraligové obhajoby nemohli chybět ani fanoušci. Přijeli několika autobusy a před finále vkročili do přerovského areálu s pokřikem - Už jsou tu mistři! Už jsou tu mistři! Také v prestižní dorostenecké kategorii zaslouženě vybojovali tenisté TK SEZOOZ zlaté medaile. Zasloužili se o ně Vik, Levinský, Beck, Hájek, Navrátil, Pospíšil, Paštiková, Cetkovská, Raimrová a Tichá. Jen ve finále vzdoroval Prostějovu TK Přerov ESTA, TK SEZOOZ vyhrál 6:3. říjnu 1998 byla založena společnost TK PLUS, stále vyvíjelo činnost občanské sdružení TK Prostějov. Firma TENIS Komerc plus se začala prosazovat i v mimotenisových aktivitách. ezóna 1999 začala pro Prostějovské velice dobře, klub navíc vstoupil do tenisového světa pod novým názvem TK AGROFERT. Týmoví šampióni ve všech mládežnických kategoriích byli v sezóně 1999 z Prostějova! TK AGROFERT vyhrál zcela přesvědčivě v mladších i starších žácích, nejlepší byli i dorostenci, třebaže právě v tento titul na Hané věřili nejméně. Přesně v polovině září se v Prostějově a Přerově bojovalo na mistrovství České republiky

V S

Dva odchody tenisových srdcařů...

e věku nedožitých sedmdesáti let zemřel 10. června František Šášek, velká prostějovská tenisová legenda. Byl rodilým Prostějovákem, vyrostl doslova na dvorcích, začal jako sběrač a stal se pak jedním z nejlepších hráčů prostějovské tenisové historie. Dobrý člověk, který patřil v tenisové partě vždy k nejoblíbenějším...

S

mutek vstoupil do prostějovského tenisu v roce 2000 ještě jednou, ve věku pětatřiceti let zemřel po těžké nemoci Petr Mariňák, dlouholetá opora a aktivní hráč TK AGROFERT. Ročníkový a výkonnostní druh Karla Nováčka patřil v mládežnické kategorii k našim největším tenisovým nadějím, s Ivem Šilhánkem se stal dvakrát federálním mistrem republiky ve čtyřhře. Na Pardubické juniorce 1983 skončil Petr Mariňák v semifinále dvouhry, v roce 1990 se stal mistrem ČR. Po skončení aktivní činnosti se vydal na trenérskou dráhu a spolupracoval mj. i s Michalem Kratochvilem, který také hrál ve švýcarském daviscupovém týmu. V Prostějově se Petr Mariňák intenzivně zapojil se do trenérské práce, ale zákeřná nemoc pak všechno ukončila. Na jeho počet se pravidelně koná jeho memoriál, turnaj mladších žáků. „Petr byl nejen velkou nadějí, ale pak také poctivým a pracovitým trenérem, hodně nám pomohl,“ vzpomínal na Petra Mariňáka Miroslav Černošek. František Šášek, vynikající tenista a pečlivý trenér

11 1

23

smíšených družstev dospělých o extraligový titul. Poprvé byla pořadatelem nově vzniklá Asociace extraligových tenisových klubů. Poté, co Prostějovští prošli bez ztráty kytičkou základní skupinou, poradili si i ve finále proti Přerovu. A to úplně hladce, když za stavu 5:1 TK Přerov ESTA čtyřhry vzdal... Novák, Fromberg, Zíb, Tabara, Rikl, Suk, Vik, Schwartzová, Bedáňová, Němečková nastoupili v průběhu extraligy v prostějovském dresu. V témže roce se v Prostějově poprvé koná mistrovství světa tenisových družstev do 14 let, které se na Hané hraje dodnes! to let tenisu v Prostějově se v roce 2000 slavilo v Národním domě, ve kterém se uskutečnilo na konci března. Samotná extraliga skončila jinak, než všichni čekali. Konala se týden po prostějovském challengeru a když se hovořilo o největším favoritovi, vždycky se připomínal TK AGROFERT Prostějov, který navíc obhajoval titul. Obavy představitelů TK se ale naplnily. Prostějov poprvé po dvaatřiceti vítězstvích v týmových soutěžích prohrál a TK Sparta Praha překvapivě získala po dvaceti letech titul mistra republiky smíšených družstev. V A skupině procházely Prostějov a Sparta bez problémů úvodními zápasy, aby se postavily proti sobě. TK AGROFERT Prostějov byl proti Spartě přece jen mírným favoritem, ale nakonec si Pražané odvezli z Hané překvapivé vítězství 5:4. Prostějovský tým vyhrál od roku 1993 dvaatřicet utkání v řadě a prohrál až v pátek 16. června 2000 s pražskou Spartou! Chuť si Hanáci spravili v mládežnických kategoriích, které zcela jednoznačně ovládli.

S

24

11 1


„Od prvopočátku to tady bylo všechno založené na pohodové

a domácké atmosféře,“ prozrazuje recept na úspěchy Michal Tabara Držitel sedmašedesáti zlat děkuje prostějovskému klubu za skvělé podmínky, jež mu rekordní žeň umožnily V mládežnických kategoriích sbíral republikové tituly po hrstech, od žáčků až po juniory většinou neměl konkurenci a porážel i pozdější světová esa bílého sportu. Počátkem třetího tisíciletí to slibně vypadalo i s jeho průlomem do mezinárodní špičky, díky triumfu na turnaji v Čennaí a dalším dobrým výsledkům se 23. července 2001 vyhoupl na 47. příčku ATP Tour. Další titul na okruhu ani vyšší umístění v žebříčku však poté už nikdy nepřišlo, přesto je Michal Tabara se svou tenisovou kariérou spokojený.

Můžete zavzpomínat na váš příchod do Prostě-

jova? „Vyhlédl si mě tehdy v mých deseti letech pan Černošek, který chtěl postupn ě vybudovat hodně úspěšný klub. Já jsem patřil ve svém ročníku mezi nejlepší a Zlín navíc není tak daleko od Prostějova, takže se pan Černošek spojil s mým otcem a domluvili přestup sem. Měl jsem možnost jít také do Přerova, ale vize profesionálně vedeného oddílu se špičkovými podmínkami rozhodla ve prospěch Prostějova.“ Za svůj život jste vyhrál obrovský počet šampionátů. Máte přesně spočítané, kolik titulů vlastníte? „Já osobně jsem to nepočítal, tenhle úkol dostal na starost Tomáš Cibulec. A pokud vím, došel k číslu šedesát sedm. (úsměv)“ Jak je vůbec možné získat takové kvantum mistrovských zlat? „Dost díky tomu, že se v mých nejlepších tenisových letech konala samostatná mistrovství ČR i ČSFR ve dvouhře, čtyřhře a družstvech. Mně se dařilo, takže tituly naskakovaly každoročně ve větším množství a nakonec z toho byla skoro sedmdesátka. V současnosti už nic podobného možné není.“ Podle expertů jste měl po přechodu mezi muže nakročeno až do nejužší svě-

„Aby člověk dosáhl až takhle daleko, musí mít určité fyzické parametry. A já měl handicap v menší výšce. Když se podíváte do současné světové špičky, je v ní minimum nižších tenistů a nejlepší z nich někde ve třetí desítce.“ Vlastníte i spoustu titulů z extraligy smíšených družstev, kde se vám většinou dařilo výtečně. Znamenaly pro vás týmové sou-

těže velkou motivaci? „Rozhodně ano, společně za jeden kolektiv s dalšími parťáky a partové špičky, k tomu ale ťačkami jsem nedošlo. Jste vy sám vždycky hráspokojen s tím, čeho se val strašně rád. vám povedlo v tenisu Člověk celý rok dosáhnout? jezdil sám po tur„Co jsem dokázal, najích, potom se setkal s tím jsem osobně s kamarády a mohl utuvelice spokojený. žovat partu. Týmové Kdyby mi někdo ze soutěže jsem si pokažzačátku kariéry řekl, že se do- dé užíval, možná i proto jsem stanu do první padesátky svě- měl v extralize většinou dobta, bral bych to všemi deseti. ré výsledky. Ale hrozně rád

„Aby člověk dosáhl až tak hle daleko, musí mít určité fyzické par ametry. A já měl handicap v menš í výšce. Když se podíváte do součas né světové špičky, je v ní minimum nižších tenistů a nejlepší z nich někde ve třetí desítce“

kdo je... M ichal

„Určitě. Od prvopočátku to tady bylo všechno založené na pohodové domácké atmosféře a dobrých osobních vztazích. Když bych to porovnal s jinými nejmenovanými kluby, tam si to člověk na kurtu odpinká a hned jde pryč, zatímco tady po tréninku posedíme, na domečku si popovídáme jak vrcholoví hráči mezi sebou, tak i s kamarády nebo známými z řad rekreačních tenistů. Prostě nic nekončí jen samotným sportem, vztahy se posunují dál za jeho hranice do přátelství. A právě v tom vidím důležitou součást know-how prostějovského oddílu a jeho úspěšnosti.“

T a b a ra

Po skončení hráčské kariéry jste se vrhnul na trenérství. Jak se vám tahle práce zamlouvá? „Velice, protože tenis mám pořád moc rád a asi nikdy jej nepřestanu milovat. S vrcholovým hraním jsem musel skončit kvůli vleklým zdravotním problémům, takže práce trenéra je pro mě vítanou alternativou i řešením, jak u tenisu dál zůstat. Rád učím mladé hráče a předávám jim zkušenosti nabrané během mé aktivní kariéry. Mám na starosti větší skupinu od žákovské až po dospělou kategorii, svým svěřencům se snažím toho dát co nejvíc.“

MICHAL TABARA o tom, že měl potenciál na elitn í desítku žebříčku ATP

A tak to i skutečně beru. Rozhodně si nevyčítám, že jsem třeba mohl být ještě výš. Naopak jsem se nikdy nemusel dostat ani tak vysoko, takže mám radost z toho, čeho jsem dosáhl, a víc se minulostí nezaobírám.“ Takže nesouhlasíte s tvrzeními, že jste nevyužil potenciál na TOP TEN žebříčku ATP?

vzpomínám nejen na ligové boje, vždyť jsme dokázali vyhrát například Galeův pohár, a spoustu krásných zážitků mám také z Davis Cupu.“ Souhlasíte s tím, že v tenisovém Prostějově vždy fungoval silný kolektivní duch a sounáležitost?

vnal s jinými kluby, „Když bych to poro rtu odpinká a hned tam si to člověk na ku íme, y po tréninku posed jde pryč, zatímco tad ví olo vídáme jak vrch na domečku si popo bo ne dy i s kamará hráči mezi sebou, tak ích tenistů. Prostě čn rea rek ad z ř i známým sportem, vztahy ým otn nic nekončí jen sam ví“ o hranice do přátelst se posunují dál za jeh


11 1

25

TOMÁŠ CIBULEC: „Jsem rád, že dál patřím do party TK“ Někdejší výborný deblista nejraději vzpomíná na postup do semifinále Roland Garros s Indem Paesem S hráčskou kariérou sice skončil už před několika roky, přesto dál zůstává nedílnou součástí rodiny TK Agrofert Prostějov. Teprve třiatřicetiletý Tomáš Cibulec jen vystřídal roli úspěšného deblisty za práci manažera marketingové společnosti TK Plus, jež zastřešuje prostějovský tenis, basketbal, volejbal i řadu jiných aktivit. Vítěz tří turnajů ATP Tour ve čtyřhře a účastník dalších osmi finále teď z opačné strany pracuje na tom, aby hanácký kolos nepřestal chrlit úspěchy. Pocházíte z Havířova. Jak jste se vůbec dostal do Prostějova? „V roce 1992 jsem dokončil základní školu v Havířově a téhož roku jsem postoupil do finále žákovského mistrovství republiky hraného právě na prostějovských kurtech. Po tomhle úspěchu mě zdejší management přetáhl do tenisového klubu zde v Prostějově, začal jsem tady trénovat, využívat skvělých podmínek k přípravě a současně studovat Gymnázium Jiřího Wolkera.“ Zpočátku však ty podmínky ještě nebyly zcela ideální, ne? „Samozřejmě nebyly, protože klub se teprve rozjížděl a musel postupně vybudovat tréninkové i veškeré další zázemí. Ale vize toho, že Prostějov jednou bude mít hodně silný oddíl s důrazem na kvalitní výchovu špičkové mládeže, fungovala jako velká a přirozená motivace.“ Vy jste v mládí vedle hraní tenisu také výborně studoval. Nechtěl jste se tenkrát věnovat pouze sportu? „Moji rodiče mě v mládí tlačili do toho, abych v první řadě dodělal školu. Sami se rovněž sportu vrcholově věnovali a vysvětlovali mi, že až s tenisem jednou skončím, budu se muset dál něčím živit a k tomu je studijní základ důležitý. Proto jsem do osmnácti let měl jako prioritu studium a po dokončení gymnázia jsem se pak sám rozhodoval, kterou cestou nadále půjdu.“ A v tu dobu zvítězil tenis, že? „Ano. Zůstal jsem v Prostějově, zkusil jako profesionál objíždět turnaje a snažil se dostat do velkého tenisu. Což se mi povedlo.“

Když se ohlédnete za svou hráčskou kariérou, cítíte spokoje-

částí zdejšího skvělého kolektivu a toho si nesmírně vážím.“ Bylo těžké zvykat si na dost odlišný profesní život? „Když vezmu třeba UniCredit Czech Open, znal jsem takové turnaje dobře ze druhé strany. Najednou byla moje role přesně opačná, musel jsem pro hráče vytvářet co nejlepší podmínky k jejich spokojenosti a přitom zorganizovat spoustu různých věcí. Celkově to pro mě byla obrovská změna, navíc mě do práce hodili po hlavě. Ale takhle je to nejlepší, člověk se touto cestou nejvíc naučí. Každopádně jsem se ve svém novém zaměstnání už zabydlel, dělám jej třetí rok a jsem moc spokojený.“ Jak jste coby člen TK Agrofert vnímal během uplynulých dvaceti let všechny úspěchy, kterých klub dosáhl? „Tím, že je tenis individuální sport a člověk se zaměřuje hlavně na sebe, nevnímáte veškeré oddílové úspěchy až tak bytostně. Rozhodně jsem však měl z každého titulu, postupu či vítězství kolegyň či kolegů velkou radost a největší pak ze společných úspěchů v týmových soutěžích. Tam jsme vytvořili vynikající partu a mohli klubu vrátit skvělé podmínky, jež nám vytvářel. Také proto získal Prostějov tolik trofejí v extralize a podobně.“

kdo je... T o m áš CI BULEC

nost? „Určitě to vidím pozitivně. Já jsem se nikdy moc neohlížel zpátky, vždycky žil spíš přítomností a využíval všech možností, které se mi postupně naskytly. Při celkovém bilancování jsem spokojený.“ Kterého ze svých úspěchů si ceníte nejvíc? „Určitě semifinále čtyřhry na Roland Garros 2002, kam jsme postoupili společně s Leanderem Paesem. Na jaře roku 2003 jsem se pak dostal na jednadvacátou pozici deblového žebříčku svěCo byste popřál prosta, což bylo mé nejvyšší životní tějovskému tenisu ke umístění.“ Když se vaše aktivní 111. výročí existence tenisová dráha blížia do dalších let? la ke konci, měl jste „Ať jsou úspěchy TK nadále jasno, čemu se budete věnovat tak výborné jako dosud, po ní? ne-li ještě větší. Sa„Coby hráč jsem skončil už ve mozřejmě není třiceti hlavně ze dvou důvodů: snadné stále přiherně jsem na tom již dánebyl tak dobře a ne„Celkově to pro mě byla obrovská mohl najít stálého parzměna, navíc mě do práce ťáka do čtyřhry, navíc hodili po hlavě. Ale takhle je to se nám s manželkou ne jlepší, narodily dvě děti. Na člověk se touto cestou ne jví c naučí. sklonku kariéry jsem Každopádně jsem se ve své proto samozřejmě m novém přemýšlel, co dál a zaměstnání už zabydlel, dě lám jej zjistil, že rozhodtřetí rok a jsem moc spo ně nechci dělat kojený“ tenisového Bývalý profesionální ten trenéra. Poista, dnes PR manažer TOMÁŠ CIBULEC o tom, kračoval bych jakou proměnou prošel jeh totiž v tom stejo život... ném, neboť kouč de facto žije život svého svěřence včetně neustálého cestování, což jsem nechtěl. Od pana doktora Černoška pak přišla nabídka začlenit se do managementu TK PLUS a za to bych mu rád i touhle cestou poděkoval. Dostal jsem důvěru, stal se sou-

vat další a další triumfy, zvlášť když letošní rok plný fantastických výsledků je opravdu extrémně úspěšný. Přesto lze pořád na čem pracovat a co zlepšovat. Hlavně ať jsou hráči i hráčky v Prostějově stále spokojení a oddíl dokáže vychovávat další Berdychy a Kvitové.“

26

11 1



aneb zlatá brána otevřena ... (2001 - 2010)

P

rostějovský tenis měl skvostný vstup do sezony 2001 - Daniela Bedáňová v osmifinále, Michal Tabara ve třetím kole Australian Open, Lucie Šafářová ve finále prestižního turnaje ETA 1 v Paříži a spolu s Rybovou ještě vyhrály čtyřhru. Navíc Michal Tabara vyhrál zcela přesvědčivě svůj první velký turnaj, v indickém Chennai (400 tis. USD) neztratil ani set! Michal Tabara skončil sezónu 2000 na 96. místě světového žebříčku a určitě i on musel cítit, že ho tenisoví experti viděli přece jen Český tenis nepoznal v roce 2001 týmového extraligového šampiona, rozhodlo o tom zasedání představitelů extraligových klubů a v dlouhodobých tenisových statistikách bude napsáno, že se – nehrálo. Proč se tak stalo? Dostal přednost zápas o záchranu v Davisově poháru, navíc jsme před baráží s Rumunskem byli jedinou zemí, která nesestoupila z prestižní Světové skupiny a na extraligu už jaksi nezbyl čas... Rozhodnutí Asociace extraligových tenisových klubů domácí tenisovou veřejnost rozdělilo

ráčová prohráli své dvouhry a to byly určitě body, se kterými vedoucí týmu počítali. V kategorii starších žáků postupovali Prostějovští do finále naprosto přesvědčivě, v týmu byly dvě vedoucí osobnosti – Lucka Šafářová a posila ze Slovenska – Lukáš Lacko. Největší soupeř I. ČLTK Praha postrádal zraněnou Krajickovou a tak i zápas o titul měl jasný průběh, po dvouhrách to bylo 4:2, pak Fraňková se Šafářovou získaly pátý bod a chlapecké debly se už nehrály. Týmový šampionát mladších žáků TK AGROFERT do role

favorita rozhodně nepasoval, vše nasvědčovalo, že titul získá Štvanice. Tým I. ČLTK se navíc měl opírat o výbornou Krajickovou, ale ve finále to bylo po úvodních dvouhrách překvapivě 3:3. A ve čtyřhrách měli mít navrch opět Pražáci, avšak bylo tomu naopak a titul se slavil na Hané. rostějov se vrátil na extraligový trůn, po roce se znovu bojovalo o titul na mistrovství ČR smíšených družstev dospělých. Ve čtvrtfinále sehrál vynikající duel TK NERIDÉ proti

P

TK AGROFERT Prostějov získal v sezoně 2001 všechny mládežnické týmové tituly. Na snímku mistři ČR družstev dorostu. a většina si myslela, že se hrát mělo. I v oslabených sestavách, ale přece! Navíc se veledůležitý záchranářský duel v Davisově poháru týkal jen týmů Prostějova a Sparty... Ostatní tituly už ale mířily na Hanou... I když si mnozí prezidenti favorizovaných družstev přece jen představovali jiné medailové pořadí, týmový Grand Slam České

republiky patřil na Hanou. Který týmový titul byl nejtěžší? „Titul dorostu, i když výsledek 6:3 tomu neodpovídá. Finále s I. ČLTK mělo navíc opravdu kvalitu,“ říkal ředitel TK AGROFERT Prostějov aroslav Balaš. Finálový duel se navíc pro Prostějovské nevyvíjel nejlépe, Berdych, Mašík a Vo- Zleva Petra Cetkovská, Tomáš Berdych a Lucie Šafářová.

J

Další odchody tenisových legend...

Stanislav Bábek nás sleduje už z tenisového nebe Neuvěřitelně smutná zpráva přišla z tenisového prostředí prostějovského klubu v závěru listopadu loňského roku. V sobotu 27. listopadu zemřel po delší nemoci Stanislav Bábek, sportovní veřejnosti dobře známý nestor

prostějovského ledního hokeje a tenisu. Bohužel, Stanislav Bábek se od této chvíle na nás všechny už dívá z hokejového a tenisového nebe. „Opravdu se tomu těžko dá uvěřit, Standa byl enormně vitální člověk, tenis hrál na kurtech ještě v pětasedmdesáti a porážel o mnoho let mladší borce. Je pravda, že poslední léta byl hodně nemocný. Za svůj život vychoval desítky skvělých hokejistů i tenistů. Bude nám všem hrozně moc chybět,“ svěřil se nám dojatě Zdeněk Pěnička, redakční fotograf PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku a dlouholetý přítel Stanislava Bábka. A my všichni, kdo jsme tohoto skvělého sportovce znali, víme, že to byl i člověk čestný, poctivý a upřímný. Se Stanislavem Bábkem se prostějovská veřejnost rozloučila v pondělí 29. listopadu v Obřadní síně Městského hřbitova v Prostějově.

V červnu zemřel dlouholetý šéf prostějovského klubu Alois Flašar V třiaosmdesáti letech 25. června 2011 náhle zemřel Alois Flašar. Navždy se zastavilo srdce dlouholetého předsedy prostějovského tenisu, které tlouklo celý život pro dvě rodiny.

Pro tu vlastní, pro manželku Zdeňku, děti Petra a Zdeňku a pro – tenisovou. Alois Flašar byl dvě desítky let prvním mužem jihomoravského tenisu, tři funkční období vedl tenisovou sekci ČÚV ČSTV, byl obětavým rozhodčím a hlavně – třiatřicet let byl v čele prostějovského klubu. „Lojza je jednou z velkých osobností tenisové historie, vždycky se snažil každému pomáhat, odešel nám všem především velký kamarád,“ říká Miroslav Černošek. Devatenáctého ledna 1990 odstupuje Alois Flašar z funkce předsedy a doporučuje za sebe Miroslava Černoška. Jak moudrá to byla volba, dokázaly roky příští. Alois Flašar se stává doživotním čestným předsedou nově vzniklého klubu. „Lojza Flašar mě jako

devítiletého přijímal na prostějovských kurtech, byl to velký přítel mého tatínka. Lojza mě velice upřímně a velkoryse uvedl do funkcionářského světa, vzal mě do výboru jako hrajícího vedoucího B týmu a v roce 1990 mě velice přátelským způsobem předal řízení tenisového klubu. Lojza se vždycky velice obětoval prostějovskému tenisu, dával mu vždycky všechen volný čas a byl jednou z nejdůležitějších osobností našeho klubového života,“ přidává Černošek. V roce 1955 se stává Alois Flašar předsedou prostějovského klubu, bylo mu sedmadvacet let. Lojzův smysl pro fair play a jeho přátelská povaha, milý úsměv budou všem, kteří ho znali, hodně chybět.


tenisu - 5. část velkému favoritu TK AGROFERT a domácí vyhráli nejtěsnějším poměrem. V sezoně 2000 TK AGROFERT Prostějov poprvé po dvaatřiceti vítězstvích v týmových soutěžích prohrál v semifinále, právě se Spartou, v roce 2002 to bylo jiné. „Máme výbornou sestavu a vzhledem k tomu, že se nám navíc podařilo podepsat smlouvu s velkou nadějí světového tenisu šestnáctiletou Ruskou Dinarou Safinovou, nemůžeme mít jiné ambice, než myslet na titul,“ říkal před extraligou Černošek. České jedničky Jiří Novák a Daniela Bedáňová, vynikající deblista, který se prosazuje výrazně i v singlu Radek Štěpánek, nehrající kapitán Jaroslav Navrátil mohl počítat ještě s Levinským, Hájkem, Berdychem, deblem Cibulec – Rikl, připravené byly Cetkovská i Voráčová. Nejsložitějším uelem extraligového čtvrtfinále byl zápas mezi Prostějovem a TK NERIDÉ, který nakonec vyhrál favorizovaný TK AGROFERT 5:4. Přitom Novák prohrával se Zíbem už 2:5 a 0:30 ve třetím setu. V semifinále to už bylo jasné, Prostějov přešel do finále bez problémů přes TK EDIMEX Frýdlant nad Ostravící 5:1. O druhého finalistu se rozpoutala velká bitva, po dvouhrách vedl celek I. ČLTK nad TK Sparta Praha 4:2 a pátý rozhodující bod zajistily Chládková s Benešovou, když přehrály Koukalovou a Strýcovou jasně ve dvou setech. Finále bylo rozhodnuto už po dvouhrách, Prostějov edl 5:1. Tým TK AGROFERT Prostějov si napsal do své extraligové historie už šestý titul, třebaže oficiální statistika ČTS evidovala pátý... K Česká sportovní, tak se jmenoval nový klub, který vstoupil v roce 2003 na českou tenisovou scénu. Vzniklo tenisové spojení pražské Sparty, kterou prostřednictvím své firmy Persport spravoval Tomáš Petera, a prostějovského klubu, jehož jednatelem byl Miroslav Černošek. Společný krok Sparty s Prostějovem sledoval hlavní cíl: vytvořit celek, který by byl schopen uspět proti velkým evropským týmům. Sloučení se však týkalo jen obou prvních týmů a pouze pro extraligu. „Ostatní týmy dospělých i mládeže fungují samostatně dál. Tým Česká sportovní bude mít sídlo v Prostějově, protože Sparta je po loňských povodních ve složité situaci a pořádně neví-

D

V T

11 1

27

Vítězství členů prostějovského tenisového klubu na turnajích ATP a WTA ve dvouhře • 1991 • Karel Nováček Auckland, Hamburg, Kitzbühel a Praha

• 1992 • Přípitek po slavnostním otevření nové části Národního tenisového centra Morava – zleva náměstek ministryně mládeže, školství a tělovýchovy Ing. K. Hrdý, prezident ČTS Ing. Ivo Kaderka, šéf prostějovského tenisu Dr. Miroslav Černošek a starosta města Prostějov Ing. Jan Tesař. me, jak na tom budeme s kurty. Nějaké ubudou, tenis ze Sparty však určitě nezmizí,“ ujišťoval tehdy Tomáš Petera. Prostějovsko-pražský výběr podle očekávání se stal suverénním vítězem, vždyť kapitáni mistrovského celku Jaroslav Navrátil a Robert Krechler měli k dispozici Danielu Bedáňovou, Barboru Strýcovou a Renatu Voráčovou, Jiřího Nováka, Tomáše Berdycha, Jiřího Vaňka, Bohdana Ulihracha, Michala Tabaru, Davida Rikla, Cyrila Suka, Tomáše Cibulce či Jana Hájka. ubilejní desátý ročník turnaje Živnobanka Czech Open se hrál na nově upraveném centrálním dvorci Národního tenisového centra Morava. A každý, kdo přijel do Prostějova, byl překvapen obrovskými změnami, kterými nádherný tenisový areál v roce 2003 prošel. Byla dokončena první etapa výstavby, byl upraven prostor mezi hotelem TENNIS Club a tenisovým areálem, postavena nová tribuna, centrální dvorec byl ze dvou stran zastřešen a měl kapacitu 1250 míst. Tenisté měli vše pohromadě v kvalitním areálu, který se v posledních měsících rozšířil, přibyly další prostory, navíc sportovní areál nabízí mnohem lepší a komfortnější zázemí. M istrovské týmové tituly sbírali Prostějovští i v mládežnických kategoriích. Do konce roku 2010 jich měli na kontě rovnou čtyřicítku. „Tituluy k Prostějovu patří, ne, že bychom je považovali za samozřejmost, ale jsou výsledkem koncepční práce klubu, managementu a všech, kteří se na těchto úspěších podílejí,“ říká šéftrenér TK AGROGERT Jaroslav Navrátil. „Co je důležité a v mnohých klubech není stále doceněno? Ano, jde o klubovou atmosféru, týmovou

J

filozofii, touhu po společném úspěchu. I když je tenis vysoce individuálním sportem, týmové tituly mají velkou cenu pro utváření osobnosti mladých tenistů. Vzájemně si fandit, radovat se z úspěchu spoluhráče, to je velmi cenné. Týmovými soutěžemi žije celý klub, zajímají se o ně fanoušci, rekreační hráči, správci, členové dalších týmů a nakonec by z toho měli ti nejtalentovanější a nejodolnější vstoupit do české týmové reprezentace. Stačí se podívat na sestavy, všichni hráči z našeho klubu, kteří hrají Davis či Fed Cup, prošli týmovými soutěžemi v mládežnických kategoriích,“ přidává Navrátil. ovodobou historii mám jistě všichni v paměti, ale určitě si neškodí připomenout, že členové prostějovského tenisového klubu doslova řádili na turnajích ATP a WTA (viz. tabulka na vedlejším místě), a současně dominovali tuzemskému dění. Ovšem ani nezdolný Goliáš se nevyhne výpadkům... Nejdříve sice v roce 2004 obhájil titul silný výběr TK Česká sportovní, složený opět z hráčů TK AGROFERT a pražské Sparty, ale po opětovném rozdělení vypálil oběma klubům rybník oddíl TK Neridé, a to hned dvakrát! Roky 2005 a 2006 se tak zapsaly do dějin prostějovského tenisu „černým“ písmem. I proto se vedení prostějovského týmu mocně soustředilo na rok 2007, kdy boss Černošek vyhlásil jasný útok na titul. A podařilo se! TK AGROFERT ovládl nejen zmíněný ročník, ale i následující a v roce 2008 se opět slavilo na Hané. Po další nucené pauze v roce 2009 pak loni TK AGROFERT dokončil další „hattrick“ ve zlatém provedení... Bude zlatá žíla mít pokračování?

N

Karel Nováček Hilversum, San Marino, Praha

• 1993 • Karel Nováček Dubai, Zaragoza

Jana Novotná Hannover

• 2000 • Daniela Bedáňová Bratislava

• 2001 • Jiří Novák Mnichov a Gstaad Michal Tabara Chennai

• 1994 • Karel Nováček Hilversum

• 1995 • Linec

Jana Novotná

• 1996 • Martina Hingisová Fildertsadt, Oakland, Prostějov,

• 2003 • Gstaad

Jiří Novák

• 2004 •

Tomáš Berdych Palermo Jiří Novák Tokio, Basilej

• 2005 •

Jana Novotná Tomáš Berdych Madrid, Zurich, Chicago, Phi- Paříž ladelphia Lucie Šafářová Jiří Novák Estoril, Forest Hills Auckland

• 1997 •

• 2006 •

Radek Štěpánek Rotterdam

Martina Hingisová Australian Open, Wimbledon, Lucie Šafářová US Open, Sydney, Tokio, Paříž (hala), Key Biscayne, Hilton Gold Coast Head, Stanford, Carlsbad, Fil• 2007• derstadt, Oakland, Filderstadt Tomáš Berdych Jana Novotná Halle Madrid, Lipsko, Moskva, New Radek Štěpánek York - mistrovství světa Los Angeles Petr Korda • 2008 • Stuttgart Lucie Šafářová • 1998 • Forest Hills Martina Hingisová • 2009 • Australian Open, Indian Wells, Radek Štěpánek Hamburg, Řím Brisbane, San José Jana Novotná Petra Kvitová Wimbledon, Linec, Eastbourne Hobart Petr Korda • 2011 • Australian Open, Douhá Petra Kvitová Jiří Novák Brisbane, Paříž, Madrid, WimMexico City bledon, Linec, Istanbul

• 1999 •

Radek Štěpánek Martina Hingisová Washington Australian Open, Tokio, Hilton Tomáš Berdych Head, Berlín, San Diego, Toronto, Filderstadt Peking

28

11 1


„Tenis byl a stále je mým životem,“ říká s dojetím Jiří Zeman Celý svůj život spojil s prostějovským tenisem. Na zdejší kurty chodil už od šesti let a během hráčské kariéry dokázal v roce 1955 vyhrát slavnou Pardubickou juniorku, což byl tehdy velký úspěch. Na bílý sport nezanevřel ani poté, co přestal vrcholově hrát. Na řadu přišla funkcionářská role, v níž na různých pozicích pomáhá „svému“ TK až do dneška. Právem se nyní třiasedmdesátiletý Jiří Zeman dočkal před třemi roky Ceny za celoživotní přínos prostějovskému tenisu. Jaké byly vaše začátky s bílým sportem? „Jako malý jsem hrával fotbal a hokej. Součástí stadiónu byly i tenisové dvorce, kam jsem chodil nejprve jako sběrač míčků a později obsluhoval tabuli se skóre. Samozřejmě jsem to zkoušel i s raketou, ale s opravdovým hraním jsem začal až někdy ve třinácti letech. V létě tenis a v zimě na stejném místě hokej, to byla moje sportovní náplň. Dlouho mě ale v dětství trápily zdravotní problémy.“ Co vám bylo? „Měl jsem těžké astma a dá se říct, že jsem byl po všech stránkách absolutně neperspektivním hráčem. Pak mě však nějaká léčitelka z těch mých nemocí dostala a astma se skoro až zázračně ztratilo. Tak jsem k tenisu a hokeji přidal ještě fotbal, jenže na tohle všechno moje slabší fyzička nemohla stačit. Proto jsem nakonec zůstal jen u tenisu.“ Vaším největším úspěchem je triumf na Pardubické juniorce 1955. Můžete zavzpomínat na ten vítězný turnaj? „Po celý jeho průběh jsem hrál dobře a ztratil jediný set s domácím Jardou Brožem, kterého dost podporovali diváci – a těch tehdy chodilo v Pardubicích do hlediště opravdu hodně. Potom jsem přehrál Duška a v semifinále Jirku Sprušila, který měřil metr devadesát a na tu dobu to byl velký bombarďák. Ve finále jsem pak porazil svého prostějovského kamaráda Tondu Doseděla, s nímž jsme bydleli skoro v jedné ulici. Z celkem třiatřiceti vzájemných zápasů jsem nad ním zvítězil pouze ve dvou a finálová výhra v Pardubicích byla samozřejmě nejdůležitější.“ Deset let po druhé světové válce měla Pardubická juniorka velký zvuk, že? „Byl to vrchol dorosteneckého tenisu, absolutní špička. Ven za hranice Československa se nejezdilo, takže kdo chtěl něco významného vyhrát, musel

tam. Tenkrát se hrál okresní přebor, krajský přebor a pak Pardubice, nic jiného neexistovalo. Škoda, že vítěz juniorky jel následně na Wimbledon poprvé až v roce 1957, mě to tedy ještě minulo.“ Po svém velkém úspěchu jste mohl jít do Prahy, pokračovat s tenisem tam a zkusit přidat další cenná vítězství. Proč k tomu nedošlo? „Na Prahu jsem nebyl ten správný typ člověka a navíc jsem neměl pocit, že setrváním v Prostějově o něco přijdu. Také už jsme s manželkou vychovávali maličkého syna, chtěl jsem prostě zůstat doma. Dělal jsem projektanta a tenis bral spíš jako zábavu, hlavně proto se mi už nepovedlo na takový úspěch ni-

Jedna z legend prostějovského oddílu byla u toho, když se formovala nová, extrémně úspěšná éra TK kdy pořádně navázat. Postup s prostějovským týmem do první ligy v roce 1956? To nebyla moje zásluha, ale výsledek spolupráce celé výborné party. Následně jsme spadli zpět do druhé ligy a tam působili až do mých čtyřiceti let, kdy jsem se soutěžním hraním skončil. Posledních pět roků až jsem ale byl jen v béčku.“ V oddílu jste dál působil jako funkcionář a po roce 1990 zažil ohromný klubový

byl starých kurtech „Vedle terasy na li va dá se Tam jsme takový kumbálek. , m kem Černoške na bednách s Mir uerem a Pavlem Milanem Matzena Mirek s Milanem Langrem, hlavně ha vili o svých plánec takhle často mlu i. Říkali, my je poslouchal a jednou ub kl že vybudují velký on bled ské lóže třeba budou z wim němž bude mít sledovat finále, po oaj světa vítěze z Pr nejslavnější turn , el tehdy někdo slyš stějova. Kdyby je blázniví snílci.“ řekl by, že jsou to

vzestup. Jak vypadaly nové začátky? „Vedle terasy na starých kurtech byl takový kumbálek. Tam jsme sedávali na bednách s Mirkem Černoškem, Milanem Matzenauerem a Pavlem Langrem, hlavně Mirek s Milanem takhle často mluvili o svých plánech a my je poslouchali. Říkali, že vybudují velký klub a jednou třeba budou z wimbledonské lóže sledovat finále, po němž bude mít nejslavnější turnaj světa vítěze z Prostějova. Kdyby je tehdy někdo slyšel, řekl by, že jsou to blázniví snílci. Když se však podíváte zpátky, tak se jim v podstatě všechno vyplnilo, což je neuvěřitelné. Tenisu tady vytvořili fantastické podmínky, které se s mojí hráčskou érou absolutně nedají srovnávat. Celý svět včetně sportu se za posledních iks let strašně posunul dopředu a za ty podmínky i možnosti by dnešní mladí měli být vděční. Já jim to přeji a na nic si rozhodně nestěžuji. Tenis byl a je mým životem, prožil jsem s ním krásná léta v senzační partě lidí, kterou nám široko daleko záviděli.“

Rezerva tenistů TJ Železárny Prostějov si úspěšně vedla v roce 1975 v krajském přeboru. Stojící zleva: Jan Toul, Jiří Zeman, Miroslav Černošek, Jiří Sedlář, sedící: Roman Navrátil, Leona Lysá, Radana Sedláčková a Miloslav Doseděl.


11 1

29

Rekreační tenis v TK Prostějov není žádnou popelkou

„Velkou výhodou je vzájemná provázanost s lidmi z vedení klubu

i s vrcholovými hráči,“ míní předseda výboru Jiří Běhal TK Agrofert Prostějov, to zdaleka není jen špička ledovce v podobě špičkových hráčů a hráček z republikové či světové elity. Velice dobře je na tom v hanáckém oddílu rovněž rekreační tenis, kterému už dlouhá léta šéfuje Jiří Běhal, bývalý plavec a v civilním životě známý lékař. „V klubu jsem předsedou výboru rekreačního tenisu, který má šest členů včetně Petra Fridricha z vedení TK PLUS, který před časem nahradil dlouholetého předsedu TK Prostějov Aloise Flašara po jeho odchodu z funkce. Tento šestičlenný výbor organizuje veškerou rekreantskou činnost, která má při široké základně 140 členů včetně 20 žen značný rozsah,“ uvedl Běhal.

„Víc než polovina z nich tenis hraje odmala a do našich řad patří i někdejší závodní hráči nebo hráčky. Zbytek pak tvoří lidé, kteří se k tenisu dostali až později během svého života, jako třeba já. Obecným problémem je neustálé stárnutí našeho ansámblu, proto se snažíme průběžně nabírat nové, mladší členy, což se nám poslední dobou daří. Odliv členů směrem ke gol-

fu z předchozích let už jsme podle všeho překonali,“ pokračoval J. Běhal. Rekreanti TK Prostějov mohou využívat oddílové kurty k přátelským zápasům, ale hlavní jsou amatérské soutěže. „Pořádáme dva deblové turnaje: jarní je určen pouze členům našeho klubu, podzimního otevřeného se může zúčastnit kdokoliv. Samostatný turnaj ve čtyřhře mají děvčata a v poslední době se stále větší popularitě těší turnaj mixů. Stěžejní a v podstatě celosezónní náplní je však Liga rekreantů. Jde o dlouhodobou soutěž v singlu i deblu, kde jsou účastníci rozděleni do výkonnostních skupin a utkávají se od dubna do konce října. Slavnostní vyhlášení výsledků pak kaž-

doročně probíhá na tradičním tenisovém plesu,“ přiblížil Jiří Běhal. Velké plus vidí v tom, že mezi aktivní rekreační hráče patří řada bývalých kvalitních tenistů a rovněž členové nejvyššího vedení TK PLUS Miroslav Černošek, Petr Chytil i další. „Tím pádem existuje úzká provázanost mezi všemi oddílovými složkami, což je pro rekreanty nemalá výhoda. My žijeme úspěchy špičkových prostějovských hráčů a hráček, při týmových soutěžích je povzbuzujeme a oni zase dokážou ocenit naše snažení s tím, že za iks let třeba přejdou do našich řad. Díky tomu rekreační tenis v TK Prostějov vůbec není na úplném okraji zájmu, jako je tomu ve většině

jiných silných klubů,“ zdůraznil předseda výboru rekreačního tenisu TK Prostějov. Každý, kdo chce a stane se členem oddílu, si tedy v areálu za Kosteleckou ulicí může jít pravidelně zapinkat. „Někdo v rekreačním tenisu hledá možnost pobavit se, jiný udržet kondici nebo si zasoutěžit, odreagovat od běžných životních starostí. Všichni společně pak tvoříme dobrou partu, jež se po tenisových zápasech často schází ke společným akcím v klubovně, která je nedílnou součástí areálu. Posedíme, popijeme a popovídáme si, oslavíme narozeniny jednotlivých členů a kamarádsky držíme pospolu. Což je v dnešní době možná ze všeho nejcennější,“ uzavřel Jiří Běhal.

TENISOVÝ KVÍZ Večerníku Jak je již zvykem, speciální příloha PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku není přesycena pouze dávkou zajímavých informací, exkluzivních rozhovorů či nejrůznějších novinek, ale také nechybí ani možnost, díky níž můžete vyhrát atraktivní ceny. A tradicí také je, že se tak děje v rámci kvízu. Proto i v tom, který je určen „111 LETŮM PROSTĚJOVSKÉHO TENISU“ tato šance a zábava v jednom neschází. A je pochopitelné, že je směřován právě na dotazy z prostředí „bílého sportu“... Vyznáte se jako správní Prostějované v tenisu, nebo si alespoň jen tak zkusíte zatipovat? Přejeme vám hodně zdaru a štěstí, neboť se před vámi otevírá skutečně ojedinělá příležitost získat některou z prémií, které pro vás máme v redakci připraveny. Takže, s chutí do toho! Nápovědou vám budiž materiál právě v této příloze... 1. Ve kterém roce se Miroslav Černošek ujal vlády nad tenisovým klubem? a) 1990 b) 1999 c) 1989 2. Kdy získal prostějovský tenisový tým první extraligový titul smíšených družstev? a) 1992 b) 1995 c) 1996 3. Odkud přišel do Prostějova současný kouč Petry Kvitové? a) z Fulneku b) z Přerova c) z Plzně

Správné odpovědi, nebo třeba jen tipy nám zasílejte na e-mailovou adresu: souteze@ vecernikpv.cz, či telefonujte na 582 333 433. Svůj anketní lístek můžete také donést pří5. Který tenisový pár mo do redakce v Olomoucké provázel takřka celou ulici, či jej poslat poštou. Čas novodobou historii na to máte do pátku 11. lisprostějovského tenisu? topadu 2011. Jména ŠESTI a) Berdych - Kvitová šťastných výherců zveřejníb) Tabara - Šafářová me už za týden, tj. v pondělí c) Berdych - Šafářová 14. listopadu ve standardním 6. Se kterým klubem byl v jednu vydání PV Večerníku. chvíli sloučen prostějovský oddíl Ve hře je jsou dárkové balíčky, sportovní oblečení i pro extraligu ČR a vystupoval doplňky, tenisové suvenýpod hlavičkou ry, elektronika a pochopiTK Česká sportovní? telně také tenisová raketa, a) Sparta Praha ale i celoroční předplatné b) Olymp Praha Prostějovského Večerníku. c) Přerov

4. Kde se narodil Jiří Novák? a) ve Zlíně b) v Napajedlích c) v Olomouci

30

11 1


„FANDĚNÍ MÁME V KRVI, STRAŠNĚ NÁS BAVÍ,“ usmívá se Tomáš Langr Předseda tenisového fanklubu TK Prostějov nejraději vzpomíná na památné bitvy s Přerovem a vítězné semifinále Davis Cupu v Chorvatsku Tenis není na rozdíl od fotbalu, hokeje a dalších kolektivních her zrovna sportem, který by strhával masy diváků k bouřlivému fandění „svému“ týmu. Přesto TK Agrofert Prostějov právě takové věrné příznivce má. Sdružují se do fanklubu a již dlouhá léta pravidelně povzbuzují nejen oddílová družstva v republikových soutěžích, ale také výběry České republiky v Davis Cupu i Fed Cupu, kde nikdy nechybějí hráčští zástupci a zástupkyně hanáckého klubu. „Začátky byly hodně spontánní a souvisely s prudkým vzestupem prostějovského tenisu v první polovině devadesátých let minulého století. Začaly se organizovat autobusové zájezdy na venkovní ligová utkání, po postupu do extraligy přišly památné bitvy s Přerovem a slavný zisk prvního titulu. V té době i v dalších letech to byl opravdový divácký boom. Na domácí extraligové zápasy byl prostějovský areál často přeplněný bouřlivými fandy a spousta příznivců jezdila také ven, hlavně do zmíněného Přerova,“ zavzpomínal na krásné časy předseda fanklubu TK Prostějov Tomáš Langr. Zlatá doba nejvyšší české soutěže smíšených družstev trvala někdy do roku 2005. „V posledních letech ta největší euforie už opadla, loni se extraliga dospělých přesunula na prosinec do haly a to už z fanouškovského hlediska není úplně ono. Přesto svůj tým samozřejmě dál podporujeme a máme velkou radost z dalších titulů,“ ujistil Langr.

Skupinka prostějovských tenisových „ultras“ se však za poslední desetiletí proslavila hlavně díky pravidelné podpoře daviscupového výběru ČR. „Koncem milénia jsme začali jezdit na domácí utkání Davisova poháru a v roce 1999 jsme poprvé vyrazili i ven. Šlo o zájezd do Belgie spojený s návštěvou fotbalového

Jsou všude. Věrní tenisoví příznivci jezdí i na zápasy ženského Fed Cupu, což dokazuje tento snímek nedávného souboje češek v Bratislavě.

Dávají o sobě vědět. Bouřliví fanoušci z Hané se ozývají nejen v hale.

Umí se radovat. Při daviscupových utkáních dávají Prostějované zabrat nejen hlasivkám ale i svým emocím.

duelu ve Skotsku, cestovali jsme jen v osmi lidech malým mikrobusem,“ přiblížil Langr. Následovaly zápasy ve Švédsku (2001), Francii (2002), Nizozemsku (2006), Rusku (2008), Chorvatsku, Španělsku (2009) a Srbsku (2010). „Poslední dva roky už jezdíme přibližně ve třiceti lidech klasickým autobusem, ale to původní jádro nejvěrnějších zůstává pořád stejné. Nechybíme samozřejmě na žádném domácím střetnutí Davis Cupu a od roku 2009 jsme přidali i Fed Cup včetně letošních utkání v Bratislavě i Belgii. Zásadou je vždy maximálně povzbuzovat tak, aby náš mančaft cítil opravdovou podporu. A myslím, že se nám to daří,“ konstatoval Langr spokojeně. Především čeští tenisté v čele s těmi prostějovskými si dlouhodobě pochvalují hlasitou pomoc fanouškovského kotle z Hané. „Jsme samozřejmě moc rádi, že mezi námi a klukama z nároďáku funguje určité kamarádství, totéž bychom rádi postupně vytvořili i s holkama. Je super, když se i venku povede vytvořit našim družstvům domácí atmosféru, po téhle stránce bylo vrcholem vítězné semifinále před dvěma lety v Chorvatsku,“ vyzdvihl Langr. Obrážet Evropu při cestách za tenisovými reprezentacemi ČR by nadšenci z Prostějova rozhodně nemohli bez vydatné finanční podpory TK. „Spolupráce mezi námi a vedením místního oddílu funguje skvěle, za pomoc jsme pochopitelně moc vděční. A těšíme se na další super bitvy,“ uzavřel Tomáš Langr.

111 LET PROSTĚJOVSKÉHO TENISU. Miroslav ČERNOŠEK MISTŘI! BLAHOPŘEJEME. Fotogalerie týmů, které dobyly extraligový trůn

Recommend Documents