Str. 0
Hornokalenská fotogalerie
Pojďte s námi tvořit Kalenčák! Budeme rádi, pokud přidáte ruku k dílu a přispějete svým článkem či zajímavou fotografií z konaných akcí do dalších čísel občasníku. Očekáváme reakce na kulturní a sportovní akce, zajímavosti o obci a další. Příspěvky posílejte na e-mailovou adresu:
[email protected] Děkujeme, tvůrci Kalenčáku
Str. 1
Úvodní slovo Milí sousedé, do rukou se Vám dostává druhé číslo občasníku Kalenčák. Chceme Vás touto cestou dvakrát do roka informovat o dění v obci, rozhodnutích obecního úřadu a plánovaných akcích. Najdete zde také téma z historie obce, zajímavé postřehy z různých oblastí, zábavu a nebude chybět ani tip na výlet. Blíží se konec roku, a to je čas pro bilancování a hodnocení. Dovolte mi proto nyní krátké ohlédnutí za rokem 2015. Tento rok se nesl ve znamení Sjezdu rodáků a Oslav 130 let od založení SDH Horní Kalná. Chtěla bych tímto ještě jednou poděkovat všem, kteří se na přípravách a průběhu tohoto slavnostního dne podíleli. Myslím si, že se nám to jednoduše řečeno moc povedlo. Máme za sebou první rok funkčního období nově zvoleného zastupitelstva obce. Většina zastupitelů je tu nová a s prací zastupitele se teprve seznamovala. Dle mého názoru se práce zastupitelé chopili velice zodpovědně. Pro mne osobně byl rok 2015 ve znamení velkých změn. Velice si vážím toho, že mohu zastávat pozici místostarostky obce. Je to práce velice zodpovědná a práce, která nikdy nekončí. A také jsem poznala, že opravdu platí pořekadlo: „Chybami se člověk učí.“ Mám ale velikou radost, že občanům není osud obce lhostejný. Zvýšená účast na veřejných zasedáních zastupitelstva obce je toho důkazem. A to, co možná, my zastupitelé, vnímáme jako rýpání se v bolístkách, které jsou potřeba řešit, jsou podněty, které Vás zajímají. Tak jen do nás! Nicméně věřte, zázraky neumíme. Děkuji proto všem, kteří práci zastupitelstva obce ocení a dobrým podnětem podpoří. Dveře obecního úřadu jsou pro Vás vždy otevřené a naše uši připravené naslouchat. Náš život v roce 2015 také nemalou měrou ovlivnila uzavírka silnice č. II/295 v úseku Studenec – Dolní Branná. Pro občany Horní Kalné bylo toto dopravní omezení velkou zátěží. Všem se nám jistě ulevilo, že už je to za námi. Vznik nového spolku Aktivní Kaleňáci, z. s. vidím jako velký přínos. Ačkoliv se z počátku tato nová organizace stala předmětem mnohých dohadů, myslím si, že na uskutečněných akcích se všichni přesvědčili o tom, že je to činnost záslužná. Vítáni jsou všichni, kdo nechtějí sedět doma a chtějí se pobavit na společných setkáních nebo pomoci s organizací konaných akcí. Tak neváhejte a přijďte. Na závěr mi dovolte popřát Vám co nejkrásnější prožití vánočních svátků a hlavně pevné zdraví a mnoho štěstí do nového roku. Bc. Hana Jiřičková místostarostka obce
Sjezd rodáků 2015
Co přispělo k vyvrcholení dne 27. června 2015? To je, co si většina z nás vůbec nepřipouští, kolik lidí se věnuje jednomu dni, aby byl dokonalý a dlouho se na něj v dobrém vzpomínalo. Kolik lidí věnovalo svůj volný čas, ač je to v dnešní době vzácností. Hledáním a sepisováním všech rodáků Horní Kalné, jiní uklízeli prostory Hájenky, vymalovali školu, připravili květinovou výzdobu, oprava památníku padlých, posečení porostu kolem hlavní
Str. 2
komunikace, vytištění plakátů, pamětních listů, sestavení kulturního programu, zajištění občerstvení a mnoho dalšího. Touto cestou bych chtěl poděkovat všem, kteří se na přípravách podíleli. Dále děkuji hasičům za organizaci kulturního programu, učitelkám mateřské školky za prohlídku budovy školky, HVH za exkurzi v umělecké slévárně, Vláďovi Jiřičkovi za připravení výstavy ve škole. A také velký dík patří osobám ve službách, kteří se starali o pohodlí všech zúčastněných. Ale naopak se musím omluvit všem, na které jsem neúmyslně zapomněl, opravdu nás na Hájence bylo mnoho, kdo přiložil ruku k dílu. Myslím, že si můžeme poblahopřát k další vydařené akci. A proto všem za to DÍK. Pavel Cerman starosta obce
Zprávy z obce V této rubrice Vás budeme pravidelně informovat o rozhodnutích obecního úřadu, přijatých usneseních z veřejných zasedání zastupitelstva obce, provedených opravách obecního majetku a dalších důležitých událostech. Zastupitelstvo obce rozhodlo o pokračování ve zpracování územního plánu obce Horní Kalná. Občané byli vyzváni k podání svých návrhů a připomínek na začátku roku 2015. V tuto chvíli je zveřejněna vyhláška o možnosti nahlédnutí do návrhu územního plánu. Případné připomínky uplatňujte u Městského úřadu Vrchlabí, odbor rozvoje města a územního plánování do 8. ledna 2016. Dotazy směřujte na paní Ing. Doležalovou, tel: 499 405 335 nebo osobně v úředních hodinách na MÚ Vrchlabí. Informujte se, zda Vaše návrhy byly do územního plánu zapracovány. Je velice důležité,
aby připomínky k návrhu byly podány nyní, tj. do 8. ledna 2016. Na veřejných zasedáních v roce 2015 byla přijata vyhláška č. 1/2014 o odpadech a vyhláška č. 1/2015 o stanovení vodného (celé znění najdete na www.hornikalna.cz v sekci Obecní úřad – Vyhlášky a nařízení). V lednu a v listopadu 2015 proběhla sbírka pro Diakonii Broumov, sociální družstvo. Děkujeme tímto občanům za přispění do sbírky pro potřebné.
1/2015 na prodej obecního movitého majetku (školní nábytek) v celkové hodnotě 29.000 Kč. Na veřejném zastupitelstvu dne 05.10.2015 byl schválen záměr obce č. 3/2015 a záměr obce č. 4/2015 na pronájem nebytových prostor v budově bývalé školy Horní Kalná č. p. 45. Obec Horní Kalná zřídila nové webové stránky obce a umožnila občanům přihlásit se k odběru informativních SMS a e-mailů o aktuálním dění v obci.
Na veřejném zastupitelstvu dne 24.03.2015 byl schválen záměr obce č.
Dary obce během roku 2015: -
Hasičské mládeži na nákup sportovních hadic ve výši 5.812 Kč Aktivním Kaleňákům, z. s. na počáteční výdaje spolku ve výši 2.000 Kč Fotbalovým příznivcům na nákup triček ve výši 4.000 Kč SDH Horní Kalná na pořádání akce O pohár starosty SDH Horní Kalná ve výši 3.000 Kč SDH Horní Kalná na pořádání hudebního festivalu Hájenkafest 2015 ve výši 5.000 Kč Příspěvkové organizaci Služby Dolní Kalná na podporu sociálních programů ve výši 25.000 Kč
Schválené stanovení příspěvků pro občany Horní Kalné: -
Stanovení příspěvku na novou bytovou jednotku Stanovení příspěvku na rekonstrukci bydlení pro rodiny s dětmi Stanovení příspěvku na dítě umístěné v MŠ v Horní Kalné (celé znění najdete na www.hornikalna.cz v sekci Obecní úřad – Vyhlášky a nařízení)
Str. 3
Zastupitelstvo obce přijalo opatření obecné povahy č. 2/2015, které stanovuje místní úpravu provozu v obci Horní Kalná na místní komunikaci vedoucí od obecního úřadu směrem na Příčnici. V tomto úseku bylo umístěno trvalé dopravní značení obytná zóna a 3x příčný práh. Upozorňujeme na maximální povolenou rychlost 20 km/h v tomto úseku! Od února do května 2015 proběhla likvidace opuštěných důlních děl nepřístupné části Dolu Vítězství. O fyzické likvidaci tohoto důlního díla rozhodl Obvodní Báňský úřad. Likvidační práce proběhly ve stanoveném termínu, bez komplikací a bez negativních následků vůči životnímu prostředí a vodním zdrojům. Městský úřad Vrchlabí, Stavební úřad, vydal následně v srpnu tohoto roku územní rozhodnutí o ochranném pásmu v místě likvidace původních důlních komínů.
vedeny brigádně z řad aktivních členů SDH. Děkujeme všem brigádníkům za velký kus odvedené práce. V obecní budově Hájenka byla provedena rekonstrukce dřevěného podia a revize na elektrických rozvodech. Celý areál Hájenky je tak plně připraven na konání různých kulturních i soukromých akcí. Za obětavou práci správcové děkujeme paní Marii Zemanové. Obec Horní Kalná uskutečnila opravu výpustku u rodinného domu Horní Kalná č.p. 136, kde byl zcela zničený kanál pro odtok vody a kvůli špatnému sklonu cesty voda při prudších deštích tekla na dvorek domu Horní Kalná č.p. 136. Zároveň s touto opravou byla provedena oprava cesty do Kunčic v tzv. „Lávkách“, kde byly vyspraveny největší výtluky novým asfaltem.
V rámci příprav na Sjezd rodáků 2015 byly opraveny schody k budově bývalé školy. O úpravu a vymalování vnitřních prostor budovy se vzorně postaral Martin Matoušek ml. s dalšími dobrovolníky.
V době od 30.03.2015 do 07.12.2015 proběhla úplná uzavírka silnice č. II/295 Studenec – Dolní Branná. Tato uzavírka byla z důvodu celkové rekonstrukce silnice. Zastupitelstvo obce po dobu této uzavírky vyjednalo možnost objízdné trasy kolem skládky komunálního odpadu s obcí Dolní Branná.
V rámci příprav na Oslavy 130 let od založení SDH v Horní Kalné byla zrekonstruována budova hasičské zbrojnice. Všechny opravy byly pro-
Občané měli během roku 2015 možnost využít bezplatně služeb terénní sociální pracovnice MÚ Vrchlabí, která byla na jaře a na podzim
přítomna v úředních hodinách na obecním úřadě. Na hřišti v Horní Kalné byla opravena nebezpečná studna. Oprava byla provedena z důvodu veřejného ohrožení na zdraví občanů. Z důvodu poruchy obecního vodovodu u budovy bývalé školy došlo k opravě havárie a přípojky k č.p. 108. Na zásobníku pitné vody byl instalován GSM hlásič poruch a nízkého stavu hladiny vody. V období od 12.08.2015 do 21.09.2015 bylo městským úřadem Vrchlabí, Odborem životního prostředí, vyhlášeno opatření obecné povahy při nedostatku vody z důvodu dlouhotrvajícího sucha. Děkujeme občanům za hospodárné využívání zdrojů vody v tomto období. Obec Horní Kalná se v roce 2015 zařadila do území Místní akční skupiny Krkonoše z. s., která sdružuje celkem 26 obcí Královéhradeckého kraje. Díky tomuto zařazení se bude obec moci v letech 2016 – 2022 účastnit realizace Strategie komunitně vedeného místního rozvoje a podávat žádosti o dotace z následujících operačních programů: Integrovaný regionální operační program, Program rozvoje venkova a Operační program zaměstnanost.
Bc. Hana Jiřičková
Ohlédnutí za velkou slávou 27. června 2015 se potřetí, opět po deseti letech, v Horní Kalné udála velká sláva – Sjezd rodáků. Počasí sice moc nepřálo, ale přesto bylo milosrdné. V celé republice pršelo, jenom v Horní Kalné ne! Ve škole nám návštěvníkům byly nabídnuty výstavy o obci, ale také Janou Noskovou pečlivě vedené různé kroniky s dobovými dokumenty včetně (pro mladší) připomenutí tehdejšího politického dění, výstřižků z novin, dále fotografie, které postupujícím časem nabývají na cennosti a svědčí o tom, že i když je „ouvej“, přesto se lidé dokáží bavit. I když koho by tehdy napadlo, že může být i líp. A všude nabídka občerstvení, pamětní list a 1. číslo obsahově zajímavého Zpravodaje z Horní Kalné. A také odhalení hasičského znaku na budově hasičárny za účasti sousedních hasičských sborů (Čistečtí i s praporem), nezbytné mažoretky, položení věnců k
Str. 4
pomníku padlých z 1. světové války, což mě vždycky potěší a dojme, protože ti mladí vesničtí kluci, kteří se už domů nevrátili a jsou zahrabáni bůhvíkde, si tu poctu i po 100 letech zaslouží. Ostatně i nejeden z nich má v Horní Kalné svého vnuka, pravnuka či prasynovce. A pak průvod za doprovodu kvalitní dechovky na dnes už „poutní“ hornokalenské místo k Hájence. Když jsem dospíval, měla dobrou dechovou kapelu téměř každá obec (v Kalné Košťálova dechovka, v Čisté Vackova) a ti také hráli na tanečních zábavách. Jenže my jsme chtěli big beat! Dnes je to obráceně, a musím říct, že vystoupení téhle dechové hudby z Trutnova jsem si s chutí poslechl celé. (A bude to čím dál vzácnější, protože dnes vinou TV Šlágr obývají tento žánr „žehlicí prkna“, která ve studeném, neosobní provedení zahrají vše, i tu dechovku.) Nejemotivnější chvílí celého odpoledne bylo pak připomenutí zásluh o Horní Kalnou nedávno zesnulého Vládi Stránského. Psal jsem o jeho vztahu a práci pro obec v Kalensku, nebudu se tedy opakovat. Přesto – pohnutí a ticho té chvíle u hornokalenských bylo opravdové. A pak ten potlesk… - A také možnost prohlídky umělecké slévárny HVH, o kterou, jak mi řekl Pavel Horák, byl zájem několikanásobně větší, než sám očekával. Inu, díky této slévárně a její činnosti zná Horní Kalnou, a to už nejen v naší zemi, kdekdo. - A také skvělá ukázka zásahu u havarovaného auta s vyproštěním řidiče pomocí hydrauliky a následně hašení hořícího vozu – dobrovolní hasiči z Dolní Kalné jak se zdá, se vyrovnají profesionálům. Alespoň tak jsem to viděl. - A také ukázka hašení pumpovací stříkačkou (houpačkou) z konce 19. století, kdy bylo vidět, že naši předkové se nadřeli jako ti hasiči z Branné, aby požadovaný tlak vytvořili, ale zase…. když si představíme lidský řetěz s kbelíky předtím… To parní stříkačka z Roztok si nezadala s motorovou, jak jí to stříkalo. Jenom se nejdříve muselo zatopit a roztopit. Ale na dohašení ohně to jistě stačilo. - A také výstava bonsají, která poutala zájem návštěvníků a přispěla k pestrosti celého odpoledne. Však jich bylo dosud nevídaně. Ona ta přilnavost k rodnému kraji u slušných lidí prostě je. A hlavně nepřehlédnutelná snaha místních od pana starosty a zastupitelů přes hasiče až po spolek Aktivní Kaleňáci, aby se hostům líbilo, byla všudypřítomná. Jen ta nevysychající nabídka všeho možného po domácnostech upečeného a s úsměvem nabízeného. Ještě když jsme po sedmé večer jeli domů, tak jsme na silnici potkali dvě dívenky, jak z domova nesly na plechu něco jistě velice dobrého. Bylo to jako za dávných časů, kdy po staletí celá vesnice chystala, připravovala a těšila se na podobnou slavnost a nakonec na ni také přišla. Dnes už celá vesnice nechystá, ani nepřijde, ale ti, co chystají a přijdou, si zaslouží naši úctu, radost je pak si s nimi posedět a popovídat. Nesluší se nějaké mé obecné hodnocení, od toho jsou ti, kteří v Hájence toho dne byli, a každý to mohl cítit jinak. Přesto jsem měl dojem, že lidé to celé vnímali jako velkou radost ze setkání rodáků, kamarádů a přátel. A v každém případě srdečně a upřímně vítaných. Dobrý, dobrý to bylo! Josef Bajer
Str. 5
Mateřská škola, Horní Kalná Co je u Nás nového? Nový školní rok jsme zahájili v úterý 1. září 2015. Už je to šesté zahájení školního roku v nové budově. V letošním roce je zapsáno do mateřské školy 19 dětí z toho 9 děvčat. Jsou to děti ve věku od 2,5 do 6 let. Do MŠ přijímáme i děti, které nemají trvalé bydliště v Horní Kalné, abychom doplnili kapacitu mateřské školy, která je 20 dětí. V září se starší děti s paní učitelkou Noskovou zúčastnily akce pořádané KRNAP „ LOUKA PLNÁ DĚTÍ“. Tato akce se koná v zámeckém parku ve Vrchlabí. Děti zde plní různé úkoly zaměřené na přírodu a její ochranu. Vždy přijedou plné zážitků, o které se rády podělí se svými mladšími kamarády. Každý měsíc jezdíme na divadelní představení do ZŠ a MŠ Dolní Branná. V září děti viděly pohádku O Popelce, v říjnu O kocouru Modroočkovi a v listopadu Krakonošovo spadané listí. Vedeme děti ke kultuře a společenskému chování. Na téměř všechny akce, které jsou organizované mimo naši obec, nás ochotně přepravuje místní Sbor
dobrovolných hasičů obecním autem, za což jsme jim velice vděčni. Staráme se také o zdraví našich dětí. Od letošního školního roku jsme zařadili do našeho vzdělávacího programu cvičení jógy. Jedenkrát týdně nás navštěvuje paní Jitka Hornigová (Energy flow – studio Vrchlabí), která s dětmi cvičí prvky jógy. Začátkem listopadu nás navštívili z ORTOPTIKY Dr. Očka a provedli dětem (pouze na přání rodičů) screening zrakových vad. Děti po vyšetření dostaly malý dáreček a pro rodiče zprávu a informativní letáček o zrakových vadách. Mateřská škola se také podílela na organizování zahradní slavnosti, která se konala v září na zahradě mateřské školy ve spolupráci se spolkem Aktivní Kaleňáci. Tématem letošní slavnosti
byla MRKEV. Hospodyňky připravily spoustu dobrot z mrkve, které pak všichni návštěvníci mohli ochutnat. Děti se také připravily na svátek svatého Martina – s paní učitelkou upekly velmi chutné Martiny. Svatý Martin na bílém koni sice nepřijel, ale nám to radost nezkazilo a na rohlíčcích jsme si pochutnali všichni, i naše maminky. Připravujeme se na Vánoce – kreslíme, malujeme, modelujeme, stříháme, tvoříme. A všichni se těšíme na Mikuláše, na stromeček a Ježíška – copak nám asi nadělí… . Přejeme všem krásné a klidné Vánoce.
Bc. Taťána Kramerová
SDH Horní Kalná Vážení spoluobčané, bratři a sestry hasiči, jistě si pamatujete, co se událo před šesti měsíci, kdy jsme oslavili 130. výročí od založení našeho sboru. Rád bych touto cestou nejprve poděkoval všem členům a občanům, kteří nám pomáhali, a to nejen s přípravou, ale i s organizací celé akce. Ta byla velice náročná a dle ohlasů si myslíme, že se nám povedla. Počasí nás trošku pozlobilo, ale vše jsme zvládli bez větších komplikací. Všichni účinkující byli překvapeni, jak tak malá obec může dělat tak velké oslavy. U příležitosti těchto oslav jsme nechali vyrobit medaile a ocenili všechny aktivní členy, kteří se podílejí na všech akcích, za jejich práci a čas, který pro
hasiče obětují, na úkor svého soukromí, což je v dnešní náročné době nedocenitelné. Vzpomeňme si tu na první sjezd rodáků a oslavy hasičů, který se konal v roce 1995. Hlavním organizátorem tehdy byl Vláďa Stránský, v té době starosta obce, a společně s hasiči a myslivci se pustil do této velkolepé akce. Bohužel Vláďa nás vloni předčasně opustil, ale jeho nápad zde určitě zůstane i pro další generace. Proto jsme měli nelehký úkol a vše jsme už museli připravit bez jeho pomoci. Byl to pro Str. 6
nás a i pro mě velký motor do práce, aby na nás byl „Vláďa“ nahoře pyšný a to se nám určitě povedlo. Zakončení oslav velkým ohňostrojem směrem nahoru, to bylo jako poděkováni pro něho. Letošní rok byl pro nás velice náročný, protože 14 dní před oslavami jsme pořádali již 7. ročník „HÁJENKAFESTU“. Díky našim zkušenostem se nám
podařilo tuto akci dostat na velmi dobrou úroveň. V nemalé míře nám také pomohla celková rekonstrukce dřevěného pódia v areálu Hájenky, kterou zajistila naše obec a za to jí patří velké díky. Určitě nám to pomůže posunout se dopředu při organizaci kulturního dění v obci. Areál Hájenky nám dnes může kde kdo závidět. Opětovně bych poděkoval všem lidem, kteří pomáhají ve službách na této akci. Sehnat 50 dobrovolníků do služeb je opravdu velmi obtížné a jen díky přístupu našich hasičů a občanů můžeme takovou akci uspořádat. V únoru jsme uspořádali tradiční ples na Hájence s bohatou tombolou a vynikající mysliveckou kuchyní. Během dubna jsme provedli sběr železa a tradiční pálení čarodějnic na Homoli, kde bohužel již se účastní čím dál méně občanů a to je tradice již několik desítek let. Během května a června jsme se s hasiči pustili do původně malých příprav v naší hasičské zbrojnici, která má letos již 110 let. Po zjištění havarijního stavu obvodového zdiva jsme byli nuceni vlastními silami se pustit do velkého
zásahu. Osekali jsme kompletně omítku do výšky oken a provedli odvětrávání všech obvodových zdí.
stále ti samí hasiči, za což jim patří velké díky, a tak jsme alespoň ušetřili obecnímu úřadu hromadu peněz. Během celého roku se všechna družstva mužů, žen a dětí zúčastňují soutěží, a to nejen na okrskové úrovni, ale naše hasičská mládež i na úrovni okresní. Společně se také účastníme na hasičských pohárech v požárním útoku v našem okolí a vždy nějaké družstvo doveze pohár. Letos se nově soutěžilo v tzv. Lize 7. okrsku „hostinnsko“. Zde se naši muži i ženy umístili shodně na konečném třetím místě. Na konci srpna již tradičně proběhla u Hájenky soutěž o pohár starosty SDH, kde letos byla velice dobrá účast sousedních sborů.
Dále jsme vbudovali do štítu okno, aby bylo možno více větrat. Celou zbrojnici jsme vysokotlakovým mytím očistili, včetně střechy. Následně pak proběhlo natření všech oken, vrat a vymalování celé zbrojnice. Venku se upravily odtokové kanály a parkovací plochy. To vše jsme stihli za necelých osm víkendů. Oprav se zúčastňovali téměř
Jak bychom to celé mohli zhodnotit je jen na Vás, zda někdo dokáže ocenit práci všech hasičů, ale i spoluobčanů. Podle stručného shrnutí za letošní rok jsme to měli opravdu velice náročné a budeme se těšit na další společné akce v příštím roce. Na závěr bych chtěl všem hasičům, spoluobčanům a jejich rodinám popřát příjemné prožití vánočních svátků a pevné zdraví v příštím roce 2016. Martin Matoušek starosta hasičů
Požární sport – mladí hasiči Mladí hasiči v letošní sezoně Horní Kalnou reprezentovali opět velice úspěšně. Účastnili se téměř všech závodů, které se v okolí konaly a sbírky medailí se jim rozšířily o několik cenných kousků. Do svého kolektivu jsme také přivítali nové členy – Davídka Kalenského, Káťu Vlachovou, Silvinku Mejsnarovou a Míšu Vlasáka. Nejdůležitější závod nás čekal první červnový víkend v Úpici, kde se konalo druhé kolo okresní hry Plamen. Loňský úspěch, kdy naše družstvo starších postoupilo do krajského kola, se bohužel již nezopakoval. Děti ovšem do všech pěti disciplín daly vše, a tak nakonec klesly pouze o jednu příčku a vybojovaly krásné 3. místo v celém okrese.
O letošních prázdninách jsme vyjeli kempovat do nedalekých Jinolic. Počasí nám přálo, a tak nechyběly výlety a děti se mohly vydovádět i ve vodě. Cílem prvního výletu byla zřícenina hradu Pařez. Druhý den jsme se vydali do skalního města, v němž jsme vyšplhali na několik vyhlídek a také se prošli
Str. 7
Císařskou chodbou. Na obědy jsme chodili do místního stánku, kde si děti vybíraly jídlo z pestré nabídky. Uteklo to jako voda a my se už těšíme na příští rok. Velké poděkování patří všem, co se na této akci podíleli. Děkujeme!!!
starších, které ve svém rekordním čase 18,98 sec obsadilo první příčku. O týden později se konaly závody v požárním útoku ve Ždírnici. V kategorii mladších dětí se o medaile utkala pouze naše dvě družstva - mladší A obdrželi zlato a mladší B stříbro. Děti starší si opět vylepšily svůj osobní rekord, a tak s časem 18,72 sec si zaslouženě odvezly další zlato. Následující dvě soboty jsme trávili v Hostinném a Dolní Olešnici. Úpice 2015
Uprostřed parného léta jsme poprvé zavítali na závody do Třebihoště. Děti zde kromě závodění v požárním útoku měly ještě doplňkový závod ve štafetě požárních dvojic a v topografii. S prázdnou jsme domů rozhodně nepřijeli. Ve štafetě dvojic se naše družstvo umístilo na 2. místě a v topografii dokonce na místě 1. Požární útok se dětem rovněž povedl. Přivezly si bronzové medaile a o jednu setinu jim uteklo stříbro. Během
26. září nastal dlouho očekávaný den. V Dolní Branné se konalo první kolo okresní hry Plamen - Závod požárnické všestrannosti. V kategorii starších se na trať dlouhou tři kilometry vydalo celkem 24 pětičlenných hlídek. Mladší měli trať o jeden kilometr kratší a proběhlo jí celkem 28 hlídek. Na trati závodníky čekala řada úkolů, které museli zvládnout bez chyb. Byla to střelba ze vzduchovky, uzlování, topografické a technické značky, přelézání lana, zdravověda a práce s buzolou.
Mladší A
horkého dne jsme také měli možnost se zchladit v místní požární nádrži. 22. srpna hornokalenští hasiči uspořádali již čtvrtý ročník soutěže v požárním útoku O pohár starosty. V kategorii dětí nás reprezentovala dvě družstva mladších a jedno starších. Děti mladší A skončily pátí, mladší B si domů odnesli bronzové medaile a úžasný výkon předvedlo naše družstvo
kategorii starších jsme měli ještě jedno zastoupení, a to družstvo Mix. V tomto družstvu běželi Adélka Cermanová, Matěj Lipš a Anetka Kozáková společně s hasičskými dětmi z Borovnice a obsadili krásné 13. místo. Poslední letošní závody v požárním útoku se konaly 3. října v Arnultovicích, kde místní sbor oslavoval 120 let od svého založení. Jako odměna za letošní výkony byl pro děti připraven výlet do Vrchlabí na bowling, kde si to všichni velmi užili. 14. listopadu se konala brigáda na hrabání listí kolem hasičárny a školy. I přes nepříznivé počasí se děti s chutí pustily do práce a spadané listí bylo rychle uklizené. Co náš čeká a nemine v nejbližší době? V prosinci pojedeme do Rtyně v Podkrkonoší na Mikulášské klání. Děti již nyní pilně trénují uzle, značky a shazování kuželek hadicí.
Mladší B
Horní Kalná do nového ročníku vstoupila velice úspěšně. Po velkém napětí se družstvo starších mohlo upřímně radovat ze stříbra, čímž si zajistili výbornou pozici pro druhé kolo této hry. Družstvo mladší A pouze o sekundu skončilo čtvrté. Naše druhé družstvo mladší B, složené z chlapců ve věku od 4 do 6 let, předvedlo rovněž úžasný výkon a v celkovém součtu bodů se umístilo na 13. místě. V
Starší
O jarních prázdninách se opět chystáme na tradiční soustředění ve Vítkovicích. Doufáme, že bude dostatek sněhu, abychom si mohli pěkně zalyžovat. Po zimní přestávce, kdy všichni načerpáme nové síly, se již začneme připravovat na druhé kolo okresní hry Plamen.
Mgr. Romana Jiřičková
Str. 8
Požární sport – dospělí V letošním roce nás na soutěžích reprezentovalo družstvo žen a dvě družstva mužů. Již v květnu jsme se zúčastnili okrskové soutěže v Arnultovicích, kde muži A získali pohár za 3. místo. 20. června pořádali naši sousedé z Dolní Kalné soutěž O pohár starosty a muži B zde ve veliké konkurenci vybojovali 2. místo. 22. srpna se konaly závody v naší Horní Kalné a na domácí půdě se zadařilo. Družstvo žen vybojovalo pohár za 2. místo. Na bedně skončilo i družstvo mužů B ,,Cerman team“, kteří do naší hasičárny přispěli pohárem za 3. místo. O týden později jsme se vydali do Ždírnice, kde se závod povedl našim ženám - pouze o pár setin skončily na 3. místě. Následující závody proběhly v Hostinném a Dolní Olešnici. 3. října jsme byli pozváni na oslavy 120 let založení hasičského sboru v Arnultovicích. Během bohatého programu nechyběl ani závod v požárním útoku. Odtud si pohár za 2. místo odvezlo družstvo žen. Také zde byly vyhlášeny výsledky Ligy okrsku č. 7. Horní Kalná v celkových výsledcích skončila velice dobře – družstvo žen se umístilo na 3. místě, muži A rovněž na místě 3. a muži B skončili 6. Cerman team
Mgr. Romana Jiřičková
Str. 9
Aktivní Kaleňáci, z. s. Novinky ze spolku Aktivní Kaleňáci, z. s. Za prvního půl roku našeho působení se nám podařilo uskutečnit několik akcí a výletů a já bych se o to s Vámi chtěla v tomto článku podělit. Nejprve bych zmínila Sjezd rodáků a Oslavy 130. výročí založení SDH Horní Kalná, konaný 27.06.2015, kde nám bylo povoleno postavit si stánek a představit se, kdo vlastně jsme a co děláme. Prezentovali jsme se zde i námi vyrobenými výtvory, které členové a další, kteří mají zájem, vytváří na „dílničkách“. Ty se konají v různém období dle potřeby v zasedací místnosti na obecním úřadě v Horní Kalné a zúčastnit se může každý. O konání dílniček jste informováni na obecním webu a tyto pozvánky vyvěšujeme na obecním úřadě, v místním obchodě a v mateřské škole. Již šestkrát se nám podařilo se sejít na dílničkách a v dobré náladě se něčemu přiučit a také poklábosit. Naše tvoření se vždy vztahuje k ročnímu období, ve kterém je děláno, např. naposledy jsme vytvářeli vánoční dekorace a výzdoby, které jste si mohli zakoupit na akci Zpívání u vánočního stromku. Budeme rádi, když mezi nás na dílničky také zavítáte. Dále jsme zorganizovali akce Zahradní slavnost 17.09.2015, Dýňování 31.10. 2015 a Zpívání u vánočního stromku 03.12.2015 a to ve spolupráci s MŠ v Horní Kalné. Osobně jsem moc ráda, že se nám daří přičiněním spolku oživit dění v obci a doufám, že se Vám pořádané akce líbily. Budeme rádi, když budete činnost spolku podporovat, ať už jakýmkoli způsobem. Uspořádali jsme také dva výlety. První byl, na doporučení Vládi Jiřičky, na Kumburské svítání 12.09.2015. Na zříceninu hradu Kumburk nás vyrazilo dvanáct. Celé odpoledne bylo nádher-
né počasí, a tak jsme si užili prohlídku hradu vedenou Vladimírem Jiřičkou, viděli jsme historický šerm, orientální tance, ohňovou show v hradním sklepení, Verdecké střelce a ukázky výzbroje a výstroje z období II. světové války. K tomu všemu bylo v prostorách hradu možno zaposlouchat se do skladeb dobové hudby kapely Trifikus z Jablonce nad Nisou nebo country kapely Matylda z Nové Paky. Tuto akci pořádalo Sdružení pro záchranu hradu Kumburk, z. s. a tak bylo příjemné občerstvit se a zaplatit symbolické vstupné 40 korun za osobu s vědomím, že utracené peníze poslouží na záchranu tohoto krásného místa. Druhý výlet byl na show na ledě Jen počkej, zajíci! Vyrazili jsme 28.11.2015 autobusem v počtu 34 účastníků do Pardubic na lední stadion. Vlk, Zajíc a jejich přátelé nám ukázali představení
pro všechny věkové skupiny s notoricky známými skladbami i novou speciálně připravenou hudbou, tancem a především špičkovým krasobruslením v podání více než 50 předních českých krasobruslařů včetně 10 dětských rolí. Celým programem provázel Michal Nesvatba. V hlavních rolích byli Tomáš
Verner a dvojnásobný mistr Evropy v krasobruslení Jozef Sabovčík. Musím konstatovat, že se výlet velmi vydařil. Je možné, že se nám podaří uskutečnit i nějaké další akce, než jsem vyjmenovala, např. zaměřené na dobu Velikonoc apod. O všem budete včas informováni výše zmíněnými způsoby a vylepenými plakáty na vývěsních tabulích. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří nás podporují v aktivní činnosti, a to především Obecnímu úřadu v Horní Kalné, Mateřské škole v Horní Kalné a jejím zaměstnancům a v neposlední řadě také všem členům spolku a dalším dobrovolníkům a popřát všem krásné a klidné prožití vánočních svátků a hodně zdraví v novém roce 2016.
Akce, které plánujeme zorganizovat v následujícím půlroce: -
Dětský karneval 05.03.2016
-
Spolkový ples
-
Dětský den
19.03.2016 červen 2016
Ing. Vendula Nosková předsedkyně spolku Aktivní Kaleňáci, z. s.
Str. 10
Zahradní slavnost 17.09.2015 Spolek Aktivní Kaleňáci, z. s. uskutečnil svou první velkou akci.
Dýňování 31.10.2015 Naší další akcí bylo Dýňování, které se uskutečnilo v budově bývalé základní školy v Horní Kalné.
Na začátku si vzala slovo paní Kramerová, ředitelka mateřské školky, všechny pozdravila a seznámila s programem večera. Vystoupení zahájili naši školkáčci, kteří si s paní učitelkou M. Noskovou připravili několik vánočních či zimních písniček. Když děti skončily, objevila se znenadání Barborka a nadělila jim trochu toho mlsání.
Tématem letošní slavnosti byla mrkev, a tak se celý den nesl ve znamení této zdravé oranžové zeleniny. Akce se zúčastnilo cca 60 lidí všech věkových kategorií. Všichni si společně užívali krásného dne babího léta, občerstvení a přichystaných aktivit. Zúčastnění si také mohli prohlédnout výrobky, které se v rámci dílniček ve spolku vyrábějí.
Děti měly možnost vytvořit si mrkvového panáčka z přírodních materiálů a slepit si mrkvičku z papíru. Dále pro ně paní učitelka Marcelka připravila hledání lístečků po zahradě, na kterých byla slova z jedné básničky, kterou následně děti musely správně složit. I letos vybraná porota přísně hodnotila všechny zúčastněné v soutěži o „top nejlepší mrkvovou pochoutku“. Konkurovalo si 26 druhů různých pochoutek, od koláčů, přes šátečky, jednohubky a také mrkvový džus, z nichž tři nejlepší byli po právu oceněni. Vítězové letošního klání: 1. Radka Kajuková – mrkvový koláč s čokoládovou polevou, 2. Marcela Nosková – mrkvový džus, 3. Petra Dědková – mrkvový dort. Všem děkujeme za vytvořené pochoutky! Již tradičně bylo součástí odpoledne i pouštění draků na poli za školkou. Následně se všichni mohli posilnit langošem, či si koupit buřtíky a opéct si je na ohni.
Následovalo vystoupení Simony Tryznové z Dolní Kalné. Ta přítomným zazpívala nejen několik nejznámějších vánočních koled, ale také dalších písní, které jsou s Vánoci nerozlučně spjaty. Akce se zúčastnilo cca 40 lidí. Každý kdo přišel, měl možnost zakoupit si v místě konání dýni a zkrášlit si ji dle vlastních představ. Všichni se pilně činili a zároveň soutěžili o tři nejhezčí dýně. Po vyřezání dýní se výtvory hromadně rozsvítily a porota, tvořená ze všech účastníků akce, hlasovala pro své favority. Nejlepší byli oceněni sladkou odměnou: 1. místo Lukáš Kalenský, 2. místo Adéla Cermanová, 3. místo Eva Kalenská. Pro příchozí bylo zajištěno bohaté občerstvení, i domácí dobrůtky, které napekly členky spolku. Účastníkům byly také nabídnuty ke koupi výrobky z našich dílniček (dřevěné věnečky a vánoční dekorace). Děti si ještě mohly s paní učitelkou Marcelkou vytvořit vlastní halloweenskou svítilku ze zavařovací sklenice. Všem návštěvníkům děkujeme za účast.
Zpívání u vánočního stromku Letošní poslední událostí bylo Zpívání u vánočního stromku, které jsme pořádali ve spolupráci s MŠ Horní Kalná ve čtvrtek 03.12.2015 od 17:00.
Zpívání v areálu školky proběhlo již po osmé, ale spolek se podílel na jeho organizaci prvním rokem.
Program skončil společnou koledou „Štěstí zdraví pokoj svatý“, kterou si školkáčci zazpívali společně se Simčou. Po ukončení hudebního programu ještě paní ředitelka odměnila účastníky soutěže o nejhezčího andílka. Poté byli všichni pozváni na občerstvení, které pro ně bylo připraveno v budově MŠ. Ložnice mateřské školy se pro tento den proměnila v náměstí s vánočními trhy, na kterých si každý mohl pořídit domácí cukroví, vánočku nebo pečený čaj, či výtvory dětí ze školky.
Paní Mejsnarová zde nabízela výrobky z chráněné dílny z Nové Paky a paní Plecháčová z Čisté u Horek zase výrobky z látek. Dále zde byly k zakoupení různé vánoční dekorace, které vytvořili členové spolku na svých dílničkách. Děkuji také těm, kteří z vlastní iniciativy přinesli svou tvorbu a rozšířili tím tak nabídku na našem trhu. Chci poděkovat všem členům spolku, zaměstnancům MŠ a dalším dobrovolníkům, kteří se na organizaci Zpívání u vánočního stromku podíleli a také těm, kteří nás zakoupením čehokoli podpořili v našem dalším působení. Ing. Vendula Nosková
Str. 11
Víčka pro Tomáška z Chotěvic Aktivní Kaleňáci, z. s. se připojili ke sbírce pro Tomáška. Sběrné nádoby jsou umístěny před obecním úřadem a před budovou bývalé školy v H. Kalné.
Tomášek se narodil v roce 2009. Od narození bojuje s epilepsií, jeho další diagnózy jsou: Neurodegenerativní onemocnění, DMO-dystonicko dyskinetické formy, závažná psychomotorická retardace. Tomášek je ležící a zcela závislý na péči jiné osoby. Pomoc potřebuje při krmení, strojení i dalších běžných věcech. Tomáškův vývoj nejde dopředu. Ve svých 6-ti letech je na úrovni půlročního dítěte, a proto sbíráme víčka na dostavbu bezbariérového pokoje a koupelny. Sbírejte prosím s námi VÍČKA zejména z PET lahví apod. Více informací o sběru víček:
ww.ekotradeplus.cz www.petvicka.cz
Všem, kteří sbírají s námi, srdečně děkuje Tomášek s rodinou. Kontakt:
+420 724 326 920 tomasekkaninsky.webnode.cz č.ú. 107-9307920267/0100 Poděkování maminky Tomáška: Rádi bychom poděkovali spolku Aktivní Kaleňáci za zprostředkování sbírky víček pro našeho nemocného syna Tomáška. V krátké době jsme od Vás obdrželi dva pytle víček, za které moc děkujeme! Získané peníze za víčka použijeme na výstavbu bezbariérového pokoje a koupelny pro Tomáška. Vaší pomoci si velice vážíme! Zdenka Kaninská
Kalenský babinec Od roku 2009 se schází důchodci jednou měsíčně, nejprve na obecním úřadě, později ve škole v Horní Kalné. Schází se nás asi 20 žen (někdy i 30). Jedna z důchodkyň, Dáša Cermanová z č. 106, skládá takovéto verše:
Dnes chceme všem poděkovat, kdo vymyslel tuhle věc. Scházíme se každý měsíc – - říkáme mu babinec.
Tím jsme pěkně pohromadě, pusy hnedka otevřeme, do čtyř hodin nezavřeme, drby tady nevedeme!!
Díky Lídě, Věře, Daně Těšíme se vždycky na ně. Čaj i kafe uvaří, zákusek nám dají, ke chlebíčkům i pivo – víno k tomu též přidají.
Vzpomínáme, co kde bylo, co se komu narodilo, kdo se vdal, či oženil a kdo koho vyměnil. Když pak víno otevřeme, hned některé popřejeme, k svátku – štěstí zdravíčko, všem nám chutná vínečko.
Z Vrchlabí i Olešnice přijedou dvě parádnice a pak ještě z Dolní Kalné, někdy i ženská trojka. Není to tu vůbec drahý a tak někdy přivítáme i Michálkovou z Prahy.
Přejeme si, ať nelítají mezi námi blesky, ať je nám tu ještě dlouho příjemně a hezky.
Str. 12
Je vidět, na jaře je práce dost, a já blbec, zlámu si na patě kost. Při dobrém kafíčku, zákusku, chlebíčku, čas opravdu tak letí, a my zjišťujem, jak stárnou nám děti.
Když minule nám Lída fotky rozdala, hned každá jsme se na tý fotce hledala, a zjistily jsme, že jsme kočky pohledné, a za některou se i mužský ještě mlsně ohlédne, a to se jen tak nevidí, a ostatní ať nám závidí.
A když se hrnky a talíře omyjí, červené nebo bílé ženy nám nalijí, a koho víno neláká, před toho postaví velkého „panáka“. Chodí sem ženy z roviny i z kopce, měl by mít radost z nás starosta obce, řekl by, ženy, vždyť jste tu ve škole, a bzučí to tady, jak ve včelím úle.
Tak vzkazujem všem, co mezi nás chodí, tak ve středu mezi nás přijít zkus, my neukousneme tě kus. Vždyť my se rády vidíme, a u stolu spolu sedíme, a jedna druhý radíme. Jedna prozdradí, kam chodí na houby, druhá, co dobrého strčila do trouby, třetí přinese semínka z kytiček, další se pochlubí, že povyrostl vnouček, jestli už zasít salát do skleníku, a sehnat nový hadřík do jarního šatníku, na jaké pečení vzít tu správnou mouku.
A když se pak přidá veselá nálada k tomu, najednou zjišťujem, že čas je jít domů. A když si pak na závěr ruku podáme, věříme za měsíc, že se zas setkáme. Děkujem těm, co na starost nás mají, a každou druhou středu, do kupy nás dají. ~
Tímto bych chtěla poděkovat mojí kamarádce Marušce Dědkové za to, že se o mě starala v době kdy, jsem měla úraz nohy, se kterým jsem se léčila dlouhé 4 měsíce. Pomohla mi s celkovým fungováním domácnosti od přípravy jídla, mytí nádobí, úklidu, až po osobní hygienu a obstarala i mé domácí zvířectvo. Dáša Cermanová, č.p. 106
Fotbal Ženatí vs. Svobodní Poslední květnovou sobotu se na místním hřišti sehrál druhý ročník přátelského fotbalového utkání Ženatí vs. Svobodní z Horní Kalné. Zápas začal ve svižném tempu. Ženatí měli od začátku více ze hry a dobrými přihrávkami si hned vytvořili několik šancí, které se podařilo proměnit. Na druhé straně tým Svobodných příliš nepodržel brankář. Hned v úvodu dvakrát inkasoval, a i když poté předvedl několik dobrých zákroků, laciný gól mezi nohama ho bude ještě dlouho strašit. Jinak se hrál vyrovnaný zápas, který nabídl spoustu šancí na obou stranách. Svobodní neměli tentokrát seřízenou mušku a branka pro ně byla buď moc malá, nebo dobře zasahoval brankář. A když Ženatí ke konci vstřelili svoji třetí branku, bylo o vítězi roz-
hodnuto. Utkání se obešlo bez zranění a celé se odehrálo ve smyslu fair play. Obě mužstva sehrála zápas ve slušivých dresech, za které bychom chtěli poděkovat obci Horní Kalná.
Výsledek utkání Ženatí : Svobodní 3 : 0. Branky: Dolenský Lukáš 2x, Kohout Olda (z pokutového kopu).
Martin Kalenský a Petr Nosek
Str. 13
Nohejbalový turnaj „Bronzová kopačka“ 2015 Poslední červencovou neděli 26.07.2015 se na místním asfalťáku uskutečnil tradiční, již 16tý ročník nohejbalového turnaje o putovní pohár „Bronzová kopačka“. Zúčastnilo se deset tříčlenných týmů složených nejen z řad místních borců, ale také z Dolní Kalné, Zálesní Lhoty a samozřejmě nechyběli ani obhájci trofeje z Olešnice. Týmy byly rozlosovány do dvou skupin a po chladném ránu byla u některých znát nerozehranost a možná i nervozita z kvalitních soupeřů. S přibývající teplotou se ale stupňovala i kvalita jednotlivých utkání, která na-bídla k vidění hezké výměny. Ve skupinách se hrál systém každý s každým, ze kterých dále postupovaly dva. Z první skupiny postoupil tým Olešnice A a 44 ze Zálesní Lhoty, z druhé sku-
piny pak tým Olešnice B a Dařbujáni z Dolní Kalné. Následovalo semifinále, po kterém si o třetí místo zahráli Olešnice B a Dařbujáni, a o první místo bojovaly Olešnice A a 44. Po celý den bylo zajištěno vynikající občerstvení a všichni byli nad míru spokojeni s průběhem celého turnaje, který skončil až v pozdních odpoledních hodinách. Jen nás mrzí, že nepřišlo více diváku ze vsi buď fandit, nebo alespoň na občerstvení.
A ponaučení na příští rok je více trénovat!!! Celkové pořadí: 1. místo Olešnice A (obhájci poháru) 2. místo 44 Zálesní Lhota 3. místo Olešnice B Petr Nosek
Kroniky a promítání ze Sjezdu rodáků 2015 Při letošním Sjezdu rodáků byly v místní bývalé škole vystaveny kroniky obce, hasičů, myslivců i bývalého pracovního kolektivu z kravína II a též doprovodná fotoalba. Pro shon, mnoho jiných zážitků a též časovou tíseň nebylo možné vše prohlédnout. Dobrý nápad měla paní místostarostka Bc. Hana Jiřičková, výstavu kronik 21. listopadu zopakovat a zároveň ji spojit s promítáním fotek a videa ze sjezdu rodáků. Velká škoda, že se na výstavu přišlo podívat jen 10 lidí. Možná
někoho zlákalo trochu zlepšené počasí bez deště k rychlé dodělávce venkovních prací a nebo pohodlí domova. Příště neváhejte a pořádané programy navštivte, abyste podpořili a zároveň ocenili práci těch, kteří se o takové akce starají. Je při nich možné dát si kafíčko, sklenku vína, ba i stopečku ostřejšího moku pro dobrou náladu a setkat se se známými lidmi z vesnice. Jana Nosková
Děkuji tímto paní Janě Noskové za zapůjčení mysliveckých kronik a kronik bývalé JZD. Považuji její kroniky za výjimečně. Jsou jejím celoživotním dílem a velice si vážím toho, že nás do nich opět nechala nahlédnout. DVD s fotkami ze Sjezdu rodáků 2015 a videa z let 1985, 1995, 2005 a 2015 je možno zakoupit na obecním úřadě v ceně 200 Kč. Bc. Hana Jiřičková
Promítání v bývalé škole Jako v předešlých letech, tak i letos v tento podzimní čas, kdy ubývá práce kolem stavení a denního světla je pomálu, scházíme se v budově bývalé školy k promítání dokumentárních filmů a fotografií z archivů a z cest dobrodruhů. Většinu dokumentárních filmů k projekci máme zapůjčenou z programu „Jeden svět“, což je festival dokumentárních filmů o lidských právech, závažných společenských tématech novodobé historie, klimatických změnách a životních výzvách. Tento festival vznikl v roce 1999 pod záštitou humanitární organizace „Člověk v tísni“, která v rámci svých programů
pomáhá lidem nejen v České republice, ale i v různých zemích světa. Do pomoci se můžete zapojit i vy: například členstvím v Klubu přátel Člověka v tísni (www.clovekvtisni.cz) nebo koupí Skutečného dárku (výstavba nových škol, voda pro vesnice, darování hospodářských zvířat).
Str. 14
Fotografie k nám chodí promítat různí cestovatelé, kteří se chtějí podělit o své
dojmy a zážitky. Pravidelným hostem je pan Ing. Josef Kalenský, který prezentuje jak nádherné fotky fauny a flóry z našich hor, tak i obrazy ze svých zahraničních expedic, na kterých nás provedl po vzdálené Bolívii, Peru a Chile. Dále jsme měli možnost „procestovat“ Austrálii, Afghánistán, Kubu, Norsko, Bosnu a jiné. Zejména přednáška o bosenských pyramidách byla natolik poutavá a neuvěřitelná zároveň, že
někteří diváci odcházeli rozporuplnými pocity.
s
kde uvidíme přechod přes bulharské pohoří a rafting na bosenských řekách.
V letošní sezoně jsme zatím viděli film „Thule Tuvalu“ o vlivu stoupající hladiny oceánů na přímořské státy a promítání fotografií a filmu z oslav výročí hasičského sboru a sjezdu rodáků.
Kdyby jste věděli o někom, nebo i vy sami, kdo by se chtěl s námi podělit o své zážitky, kontaktujte prosím OÚ Horní Kalná a jistě Vám bude vyhověno. Odměnou pro ně bude potlesk diváků a pocit, že nám ukázali kout světa, kam se třeba sami nikdy nepodíváme.
V prosinci se můžete těšit na film „Z popelnice do lednice“ o plýtvání potravinami a na leden připravujeme zajímavé, adrenalinem nabité diashow,
Petr Nosek
Nácvik hasičů na Příčnici Kdo projížděl v sobotu 24. října po 13. hodině přes Příčnici, divil se, co se tu děje.
V kopci od Kunčic stála směrem vzhůru hasičská Avie, na křižovatce Tatra, vedle ní trambus, také v barvách hasičského záchranného sboru. Někteří řidiči tak znejistěli a místo dolů do Kunčic se dali vlevo ke kravínu. Nedošlo tu ale k žádnému požáru ani závažné dopravní nehodě. Hasiči z Dolní Branné a Vrchlabí III využili krásný podzimní slunečný den ke
společnému nácviku transportu vody na větší vzdálenost a navíc s převýšením. Hadice byly brzy propojeny a pak už zbývalo jen čekat, zda se vodu z Labe podaří vytlačit až sem. Povedlo se a voda brzy tryskala vysoko do výšky. Náhodní chodci tak měli nevšední zážitek a hasiči si ověřili, co potřebovali. Bc. Vladimír Jiřička
Bezpečně na silnicích Každý den dochází na silnicích k vážným dopravním nehodám. Jejich oběťmi bývají často chodci a cyklisté, kteří jsou v silničním provozu ti nejzranitelnější. Příčinou mnoha tragických nehod je nedostatečná viditelnost. "Vidět a být viděn“ – je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích. Za snížené viditelnosti to platí dvojnásob. Řidiči, kteří zranili chodce, se
shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě.
reflexní prvky a za snížené viditelnosti buďte vždy osvětleni vpředu i vzadu.
Neosvětleného chodce v tmavém oblečení vidí řidič na vzdálenost osmnácti metrů, což je moc málo na to, aby včas zareagoval.
Buďte vidět, přežijete!
Použitím reflexního prvku na oblečení se zvyšuje viditelnost chodce ve tmě až na dvěstě metrů. Takový rozdíl může být osudný, myslete na to. Vizuální kontakt výrazně snižuje riziko kolize – proto mějte na sobě a na kole Petr Nosek
Terénní sociální pracovnice Bezplatně, nezávazně a anonymně, můžete hovořit se sociální pracovnicí. MÚ Vrchlabí nabízí občanům bezplatné sociální poradenství v těchto oblastech:
- nezaměstnanost - zdravotní postižení, péče o seniory
Kontakt:
- problematika dluhů, exekucí
Bc. Eva Fejtová - terénní sociální pracovník sociální a zdravotní odbor MÚ Vrchlabí
- dávky státní sociální podpory
Krkonošská 8, Vrchlabí 543 01
- sociální služby
- a další …
tel.:
499 405 749
mobil: 733 674 901
Str. 15
Služby Dolní Kalná Dovolte mi, abych Vám prostřednictvím Vašeho nového občasníku podala informace o naší terénní pečovatelské službě, která poskytuje své služby občanům již od května roku 2008. Naše organizace Služby Dolní Kalná, okres Trutnov je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb a zaujímá důležité místo v našem regionu. Jsme zahrnuti v síti podporovaných sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. Nabízíme terénní pečovatelské služby občanům z Dolní Kalné, Slemena a Horní Kalné, ale též občanům z okolních obcí. Naše služby jsou určeny hlavně seniorům a lidem dlouhodobě nemocným či postiženým. Pečovatelky docházejí do domácností uživatelů a pomáhají jim zvládnout běžné domácí aktivity, na které už sami nestačí, například zajištění léků, donáška nákupu, pomoc při osobní hygieně, úklid domácnosti, mytí oken, žehlení prádla, doprovod k lékaři a podobně. Poskytujeme též sociální poradenství.
Snažíme se, aby občané mohli i ve stáří a nemoci žít ve svých domovech co nejdéle a vést důstojný život tak, jak byli zvyklí. Nabízíme úlevu rodinám pečujícím o své staré či postižené příslušníky. Ceník úkonů vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb. v platném znění. Tyto sazby jsou platné od 01.01.2013. Stanovené úhrady pokrývají finanční náklady na poskytování pečovatelské služby příspěvkové organizace Služby Dolní Kalná, okres Trutnov jen částečně. Poskytované úkony pečovatelské služby: 100 Kč/hod. (25 Kč/15 min.) Základní sociální poradenství (pomoc při žádosti pro čerpání příspěvků na péči - zdarma), pomoc při zvládání
běžných úkonů a péče o vlastní osobu (příprava a podávání jídla a pití, pomoc při oblékání, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík), pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti (úklid, mytí oken, topení, nákup potravin, zajištění léků u lékaře, zajištění oprav v domácnosti, vyřizování úředních záležitostí, praní a žehlení prádla), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovod k lékaři, na úřady, ke kadeřnici atd.). Úkony pečovatelské služby jsou zajišťovány od pondělí do pátku v době mezi 8:00 – 16:00 hod. Všechny informace o nás se také dozvíte na www.dolnikalna.cz, v sekci Život v Dolní Kalné.
Pracovnice: Ing. Vendula Nosková (roz. Horáková) - Vedoucí pečovatelské služby, statutární orgán. Pracuje na MěÚ ve Vrchlabí (v současné době na rodičovské dovolené).
Jana Tryznová Pracovnice v sociálních službách (pečovatelka). Pracuje jako zdravotní sestra zdravotního střediska v Dolní Kalné.
Dagmar Hetfleišová Vedoucí pracovnice v sociálních službách (vedoucí pečovatelka) a zástupce vedoucí. Již mnoho let poskytuje domácí zdravotní péči lidem v Dolní Kalné, ve Slemeně a v okolních obcích.
Vlasta Secká Pracovnice v sociálních službách (pečovatelka). Je členkou Poradního výboru Sportem proti bariérám, z.s.
Mgr. Kateřina Šitinová Sociální pracovnice. Poskytuje poradenství k zákonu o sociálních službách. Tuto funkci vykonává též v Diakonii Českobratrské církve evangelické ve Dvoře Králové nad Labem (v současné době na rodičovské dovolené).
V případě zájmu o naši činnost, či v případě potřeby dalších informací využijte níže uvedené kontakty. Ing. Vendula Nosková Dagmar Hetfleišová
tel.: 775 911 177 tel.: 606 581 330
www.dolnikalna.cz
[email protected] Ing. Vendula Nosková - vedoucí SDK
Str. 16
SMS InfoKanál + odběr novinek do e-mailu Obec Horní Kalná Vám nabízí jednoduchý a pohodlný způsob získávání důležitých informací o dění v obci. Ve snaze zajistit dostatečnou informovanost jsme zahájili provoz
SMS InfoKanálu obce, který umožňuje zasílání důležitých informací na zaregistrovaná čísla Vašich mobilních telefonů v krátkých textových zprávách (SMS). K odběru informativních SMS se můžete přihlásit přímo na úvodní stránce obce - www.hornikalna.cz. Zavedením SMS InfoKanálu se snažíme zkvalitnit život v naší obci. Věříme, že budete se službou spokojeni, proto prosím, neváhejte a registrujte se. Odběr informativních SMS je pro Vás poskytován zdarma.
Další možností, jak získat upozornění na nejnovější informace na webových stránkách obce, je přihlášení k odběru informativních e-mailů. Přihlášením získáte bezplatně informaci do Vaší emailové schránky pokaždé, když na stránky obce přibude nová informace. Registraci k odběru novinek naleznete na úvodní webové stránce obce, a to nad zeleným obrázkem SMS InfoKalnál. Jen dobré zprávy Vám přeje vedení obce Horní Kalná.
Bc. Hana Jiřičková
Proti proudu času - Vánoce Nejkrásnější svátky roku jsou za dveřmi. Co všechno je s nimi spojeno! Lidská pospolitost, atmosféra, různé rituály. Některé jsou tu už desítky i stovky let. A co vlastně víme o historii Vánoc? Udělejte si pohodlí a vydejte se s námi – kam? Přece proti proudu času. Kde se vzaly Vánoce a jak se slavily? Historie těchto svátků je velmi dlouhá a zajímavá. Snad vůbec nejobsažnějším pramenem ke všemu, co s Vánocemi souvisí, je kniha Vánoce v české kultuře, pod kterou je podepsán Václav Frolec a kolektiv. A co se tu dočteme o svátcích v dobách dávno minulých? Již staří Římané přibližně v období našich Vánoc slavili saturnálie – oslavy boha Saturna, ochránce zemědělců. Byly to jedny z největších slavností doprovázené radovánkami a hostinami. Symbolem této slavnosti se stala jedle. Důvodem římského svátku byl zimní slunovrat, který znamenal, že noc se už nebude více prodlužovat, začne přibývat světla a vše se začne připravovat na příchod nového jara přinášejícího probuzení přírody, teplo a dostatek potravy. Oslavy „narození slunce„ byly v předkřesťanském období spojeny s mnoha pověrami, zvyky a magickými obřady, které měly lidem i dobytku přinést zdraví a hojnost, polím a sadům dobrou úrodu. Mnohé z nich se dochovaly dodnes. Křesťanské Vánoce slavící narození Ježíše Krista nahradily původní svátky slunovratu ve 4. století. Časem se k svátku znovu se probouzející přírody přidaly i oslavy příchodu nového roku. Způsob vánočních oslav souvisel se způsobem života a nazíráním na svět v různých historických obdobích. Lišil se samozřejmě i podle prostředí, v němž se slavilo. Středověké Vánoce nebyly tichými rodinnými svátky, jak je známe dnes. Naopak, byla to bujná, hlučná a nevázaná oslava. V období katolické protireformace se naopak prosadilo pokorné uctívání svátků a církev zavedla postní štědrovečerní jídla. V těchto dobách byste se také mohli setkat se zajímavými veřejnými svátečními zvyky. V 17. a 18. století byl například v Praze zahajován vánoční týden průvodem pražských Židů, kteří vezli na Hrad různé dary. Židy později vystřídal průvod pekařského cechu se „štědrovkou„ - obrovskou vánočkou nesenou na ramenou šesti tovaryšů. Tato slavnost byla doprovázena hudbou a veselím.
Vánoční stromeček Bezpochyby nejznámější a nejrozšířenější tradicí je vánoční stromek. Jedle byla symbolem římských saturnálií, u germánských a skandinávských kmenů se stal ozářený strom symbolem slunečního mýtu. Spojení ozdobeného stromku s vánočními svátky provedl zřejmě Martin Luther. Nový zvyk se prosadil nejdříve v Alsasku – první ověřená zpráva je snad z roku 1605, jiné prameny zase uvádějí zmínku v brémské kronice
Str. 17
z roku 1570 o jedli ozdobené datlemi, sladkostmi a papírovými květinami. Byla postavena v cechovní budově, do níž sezvali děti cechovních řemeslnických mistrů. Podobné zprávy existují i z jiných německých a švýcarských měst. Později se ozdobený vánoční stromeček přenesl z cechovních místností do rodin německých protestantských řemeslníků. V 17. a 18. století se tento zvyk šířil dál po německém území od města k městu mezi měšťany a vysokými úředníky. Počátkem devatenáctého století se vánoční stromek dostává do evropských aristokratických paláců a knížecích dvorů i do Ameriky a jiných zámořských zemí. Do rolnického a dělnického prostředí v Německu pronikl vánoční stromek teprve koncem 19. století. Patrně první vánoční stromek v našich zemích postavil v zámečku v Libni intendant Nosticova divadla J. K. Liebich v roce 1812. Zdobení vánočního stromku v pražských měšťanských domech bylo rozšířeno už ve 40. letech 19. století. V roce 1843 píší Pražské noviny o kupování vánočního stromku jako o běžné věci. Ve venkovském prostředí se vánoční stromek ujímal až od 60. let, a to prostřednictvím panským a městským. Vesnice v blízkosti měst a zámků přijímaly tuto novotu dříve než obce vzdálenější a zapadlejší. Zámožnější rodiny na venkově zavedly vánoční stromek dříve než rodiny chudobné. Mnohdy ani nezáleželo na národnostní skladbě obyvatel. Vánoční stromky byly ve vesnických domech zdobeny zpočátku jen skromně. Dávali na ně domácí pečivo, perník, ovoce, podomácky zhotovené papírové a jiné ozdoby a svíčky.
Koledy Neodmyslitelně patří k atmosféře Vánoc. Jejich původ je prastarý. Název koleda je odvozen od římských lednových přání Calendae Januariae, tradičního obchůzkového obřadu, jehož původním smyslem bylo přinést štěstí a blaho v hospodářském a rodinném životě. Koledou se nazývaly obřadní obchůzky, dary, které se při ní nadělovaly i písně, popěvky a říkadla s nimi spojená. Koledování je zakořeněno hluboce po celé Evropě a všude tam, kde se usadili evropští osadníci. Koledovat chodili kdysi v Čechách a na Moravě nejen malé děti, ale také žebraví žáci, kněží, zvoníci, kostelní zpěváci a školní oficiálové. Při koledách se zpívaly liturgické písně i písně lidové. Ve vánočním čase se chodilo po koledě o Štědrém večeru, ve svátek sv. Štěpána, na Nový rok a na Tři krále. Každým rokem obcházeli děti i dospělí koledníci po vesnicích a městech, zpívali na ulicích, ve dvorech i v domech. Ve venkovském prostředí byl stálým koledníkem obecní pastýř – znáte ho možná z Ladových obrázků, kde bývá nazýván slouhou. České a moravské koledy, které dnes známe, posloucháme z rozhlasu a třeba i zpíváme, pocházejí většinou ze 17. - 18. století. Nejstarší z obecně známých koled je Narodil se Kristus Pán. Její počátky sahají až do století patnáctého.
Vánoční zvyky Také tradičně patří k Vánocům. Mají většinou prastarý původ – již z pohanských dob. Stejně jako u koled bývalo mnohdy jejich cílem zdraví a hojnost nebo měly charakter věštby budoucnosti. Víte, který zvyk patří k těm úplně nejstarším? Znáte ho všichni – krájení jablka. Zdravý jaderník ve tvaru hvězdičky znamená zdraví, zkažený či připomínající křížek nemoc nebo smrt. Tuhle zvyklost zmiňuje již ve 14. století učený benediktin Jan z Holešova. Jeho traktát o lidových zvycích, spojených se Štědrým večerem, je v celoevropském měřítku jedinečným pramenem. Dočtete se zde i o dalším obyčeji, který je dodnes obvyklý v mnohých rodinách. Tím je stavění mís s mnoha druhy ovoce na štědrovečerní stůl nebo poblíž něj. O jeho významu Jan z Holešova píše: „…pátý zvyk je ten, že křesťané v předvečer narození Páně požívají více ovoce než jindy, poněvadž je
Str. 18
předvečer onoho svátku, kdy se nám narodilo ovoce vybrané a užitečné, totiž náš Pán Ježíš Kristus.“ Z téže doby, tedy z éry panování Václava IV., je také zvyk přilepšit o Štědrém večeru na potravě všem domácím zvířatům. Jistě znáte také mnohé další vánoční obyčeje – pouštění ořechových skořápek se svíčkami, ukládání peněz pod štědrovečerní talíř nebo schovávání šupin pro štěstí, lití olova. Zde jsou některé další: - při štědrovečerní večeři v některých krajích obsluhovala děvčata, protože hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by neseděly slepice na vejcích - ovocné stromy se s říkáním ovazovaly povříslem, aby jim v máji nezmrzl květ - hospodyně, když zadělaly na vánočku, chodily na sad a objímaly rukama od těsta stromy, aby si zajistily příští úrodu - v některých oblastech Podkrkonoší bylo štědrovečerním nápojem podmáslí - obyčej ze Žacléřska říkal, že kdo si o Štědrém večeru podmáslí vypije pod stolem a navíc tam s sebou vezme sekeru, může celý příští rok chodit do lesa na dříví, aniž by ho při tom chytil hajný - na svátek sv. Štěpána umývaly vodou dívky chlapcům brzy zrána obličej, aby byli zdraví - chlapci jim to na Nový rok opláceli - na Štědrý den platil zákaz cokoli kupovat, prodávat či půjčovat z domu, aby se nepřivolalo neštěstí A jaké bývaly dříve Vánoce v naší vsi? Otevřme na chvíli Paměti obce Horní Kalné. Takhle vylíčil kronikář Ludvík Kodym mikulášskou nadílku z roku 1924:
Cosi šlehlo po tabulkách v okně. Šramocení lžic utichá. Cililink, cililink zní tichým studeným prosincovým večerem. Na náspi zachřestěl řetěz. „Mikuláš, Mikuláš,“ vykřikly děti. Ve světnici nastává chvíle zmatku. Frantík leze pod stav tkalcovský, Mařenka ochranu hledá za maminčinými zády, jen chlapeček klidně sedí na klíně otcově. Muž v biskupském ornátě zhotoveném z papíru s plnovousem na bradě, s biskupskou berlou v ruce, s biskupskou mitrou na hlavě shýbá se v nízkých dveřích, vstupuje do světnice. Na Mikuláše zvědavě hledí 4 páry dětských očí. Za Mikulášem vchází anděl bílý. Prostěradlo má přes sebe přehozené a složené. Pod prostěradlem spodnička se bělí. Cililink, cililink nese se světnicí. Ten hlásek zvonku nikoho neleká. Teď chřestění řetězu od dveří zalehlo do světnice. Čert vchází. Frantík zpod stavu vykukuje, maminka čerta si prohlíží. Velký kožich některého železničáře obrácený na rubí má na sobě, rohy na hlavě, dlouhý ocas s kravským chvostem vzadu ke kabátu je přišitý, v ruce drží dvouhrotou vidlici. Drkotavý čertův hlas do všech koutů světnice i za postel a pod stav proniká: „Brrrr, brrrr, čert je tu! Brrr, brrr, kde jste kdo? Brrr, sem, sem pojďte k Mikuláši! Brrr, brr, nebo bude zle!“ Mikuláš pokynem ruky čerta umlčuje a sám mírným a pln lásky shovívavým hlasem promlouvá: „Jen se děti nebojte a přistupte před dobrotivého Mikuláše!“ Po nedlouhé chvíli děti před Mikulášem klečí a tichem jizby dětské hlásky nevinně hlaholí:“Otče náš, který jsi v nebesích…“ Zbožní rodiče se usmívají. Mikuláš se jich poptává, jak děti se chovají, zda poslouchají, jak ve škole se učí, zda do kostela chodí. Chlapečku na klíně podává kornoutek cukroví a marcipánového Mikuláše, Mařenka dostává zástěrku a chlapci školní potřeby. Anděl na stůl dává košík s jablíčky a oříšky. Milá pohoda rodinná vládne v malé nízké jizbě. Čert již na síňce bručí za odcházejícím Mikulášem: „Brrr, brrr, nebylo tu kvítko z čertovy zahrádky!“ Tolik krátký vánoční úryvek z obecní kroniky. Až ho budete číst, Štědrý den už bude téměř klepat na okno. Ať jsou tedy ty vaše Vánoce bohaté - zejména společným krásným prožitkem. Užijte si to prchavé kouzlo světýlek, rozzářených dětských očí i tichých rozjímání a vzpomínek co nejkrásněji. Udělejte si čas na návštěvu svých blízkých a známých. A co třeba taková „černá hodinka“ se vzpomínáním, jaké to bylo kdysi… Znají to ještě dnešní děti? Nebo si jen tak rozjímejte při svíčce u čaje „něčím vylepšeného“, pusťte si příjemnou sváteční hudbu. A co takhle vyrazit do přírody a vzít s sebou něco dobrého zvěři do krmelce… Tak tedy, jak by řekl rozhlasový komentátor, básník a textař František Novotný, buďte blaženi! A šťastné a veselé! Bc. Vladimír Jiřička
Str. 19
Díky, pane Rybo Kromě tradičních českých a moravských koled a vánočních písní si každoročně ve svátečním čase můžeme poslechnout také Českou mši vánoční. V letočním roce si připomínáme 250. výročí narození a zároveň 200. výročí úmrtí Jejího autora, učitele a skladatele Jakuba Jana Ryby. Pojďme si připomenout alespoň základní údaje o člověku, který nám zanechal tak krásné dílo. Ryba pocházel z Přeštic z kantorské rodiny. Již jeho otec Jakub Jan Ryba st. byl znamenitým varhaníkem a schopným skladatelem. To, co mladý Ryba dostal v genech po svém otci, dále rozvíjel. Po nedokončených studiích na piaristickém gymnáziu v Praze a po absolvování učitelského kursu působil krátký čas jako učitel v Nepomuku a v Mníšku. Od roku 1788 se trvale usadil v Rožmitále. Stal se učitelem, regenschorim (ředitelem kúru) a varhaníkem. Ryba byl svou podstatou, povahou i vlastnostmi rozeným kantorem. Díky svému pracovnímu nasazení a úžasné píli zvládal své učitelské povolání, komponování a práci pro kůr i péči o rodinu. Jako otec sedmi dětí, které zůstaly naživu z třinácti narozených, se musel hodně ohánět a také čelit existenčním potížím. A život mu nakládal i jinak. Neutuchající spory s rodiči dětí i s vrchností, zhoršující se zdravotní stav, to vše mu bralo elán a posléze i chuť do života. V těžkých životních situacích utíkal právě k hudbě, zejména jejímu komponování, které mu byla radostí a vzpruhou. Přesto, že byl Jakub Jan hluboce věřící člověk, svůj život, plný překážek a strázní ukončil v lese nedaleko Rožmitálu vlastní rukou 8. dubna 1815. S hudbou se Ryba setkával už od mládí. Prvním učitelem skladby mu byl jeho otec. Malý Jakub doma slyšel především hudbu církevní. Jak již bylo řečeno, jeho otec byl varhaníkem a skladatelem, nejprve v Přešticích, později v Nepomuku. Mnohou inspiraci přineslo mladému studentovi pražské prostředí se svou chrámovou hudbou. Tady začal poprvé opravdově tvořit a dostalo se mu i prvního pochvalného uznání autorit, jichž si Ryba nesmírně vážil. Velká láska k hudbě v něm přetrvávala i po příchodu do Rožmitálu. Vedle časově náročného povolání kantora měl za povinnost komponovat skladby pro potřeby kostela, především mše. Nezůstal jen u nich. Pokračoval i ve skládání komorních děl, s kterými měl úspěchy již v Praze. Pokud jde o hudbu církevní, vytvořil Ryba vedle skladeb určených pro vnitřní potřebu rožmitálského kůru, mezi něž patří i Česká mše vánoční, také řadu děl pro jiné české kůry, např. pro plzeňský a svatohorský. Z jeho velice rozsáhlého díla (cca 1 100 skladeb) se dodnes dochovala pouze část. Z církevní hudby známe okolo 400 skladeb, z hudby světské nepatrné torzo. I to, co přetrvalo, svědčí o všestranném nadání autora a zaslouží si naši úctu. Českou mši vánoční složil Jakub Jan Ryba roku 1796, tedy ve svých necelých 31 letech. Je pozoruhodné, že tato skladba, která je po stránce textové i hudební výrazně česká a lidová, zajistila svému tvůrci věhlas nejen po celé Evropě, ale stala se trvalou součástí vánočních svátků i v zámořských zemích. Stále a úspěšně konkuruje v období Vánoc skladbám skutečných velikánů světové klasické hudby. I když si autor tohoto díla nijak zvlášť necenil, v jeho tvorbě zastínilo všechna ostatní. Proč nás tato skladba dodnes oslovuje? Snad proto, jak je srozumitelná a zapamatovatelná, melodická i rytmická, prostá a přesto slavnostní. Její autor vůbec neměl jednoduchý život. Snad právě proto vytvořil dílo, které je nám o to vzácnější, že mu nasloucháme vždy jen jednou do roka. Kéž by i po každém z nás zůstala takhle trvalá vzpomínka. Děkujeme, pane Rybo. Bc. Vladimír Jiřička
Příčnice vítají zahraniční turisty Přes Příčnici projdou během roku skupinky pěších turistů, ještě více tudy projede cykloturistů. S burácivým zvukem se přes kopec občas přehoupnou motorkáři i „čtyřkolkáři“. V letošním létě se tu objevila i parta příznivců starých velocipedů z Jilemnice v dobovém oblečení a také na našem dvorku doplnil vodu a posvačil celý dětský letní tábor „bytem“ v Klášterské Lhotě. Je to prostě pestrá směsice „putujících všeho druhu“. Ale víte, že tu máme i zahraniční „klientelu“? Příběh první: Na kole směr Turecko Bylo to snad v dubnu, či květnu 2014. Před naším domem se objevil cykloturista. Štíhlý, šlachovitý chlapík, řekněme čtyřicátník (?). Bicykl ověšený brašnami. Ptal se na další cestu. Polsky. A jeho cíl? Turecko - Istanbul! Dostal kávu a něco k ní, s sebou ještě do batohu pivko a odjel směr vnitrozemí. Nevěříte? To ale ještě není všechno. Prázdniny se přehouply do své druhé polovičky a na našem dvorku se objevil – hádejte kdo? Polský turista! Hodně opálený, uprášený a ještě hubenější a šlachovitější. Ne vše jsem z jeho polštiny vyrozuměl, ale to podstatné ano. Opravdu dojel až do Istanbulu. Chvíli jel sám, chvíli ve dvojici – s Rusem, Lotyšem… Spal na pláži, v hotelu, kde se dalo. Protože nezapomněl na pohoštění na Příčnici, vrátil se zpět s malým dárkem – dobrým tureckým čajem. Tentokrát neposeděl, pospíchal domů. Blížil se večer a on měl před sebou cestu přes Vrchlabí, stoupání na Špindlerovku a pokračování domů do Podgorze. Obdivovali jsme ho, že to dokázal. Popřáli jsme mu šťastnou cestu a zamávali na rozloučenou. Věřím, že šťastně dojel.
Str. 20
Příběh druhý: Koňmo po horách Je 23. srpna 2015 kolem půl desáté, krásný slunečný den dopoledne. Zedničím na baráčku. Při pohledu ke křižovatce mě upoutala jezdecká dvojice mířící k Příčnici od borovice. Dvě ženy – starší na hnědákovi, mladší na běloušovi, deky, batůžky a další bagáž kolem sedla. Doprovází je černý psík míšené rasy. Zdravím je a volám, jestli nechtějí vodu pro koně. Zjišťuju reakci v cizím jazyce – němčina? A tak nabízím vodu i v němčině a angličtině. Dámy reagují rychle a za chvíli už koně pijí z kbelíku. Mladší ze žen, se šátkem kolem hlavy, dobře ovládá angličtinu, ta starší asi nepříliš dobře, ale přece. Asi jako já. Lámaně prohazujeme cosi o počasí, odkud jsou atd. Od vedle volá matka, jestli nechtějí kafe. Nabízím a ony trochu překvapeně souhlasí. Za chvíli už se koně popásají uvázaní u švestky a obě německé turistky, před sebou kávu, s námi sedí na dvorku pod ořechem. Snažím se konverzovat. Kostrbatou angličtinu občas prokládám německými slovíčky. Jde to ztuha, ale jde. Jsou ze Cvikova resp. Zwickau. Putovaly od západu po Krkonoších. Spaly porůznu, většinou v přírodě. Hlavním zřetelem pro vybrané místo bylo krmení pro koně. Teď se vracejí domů. Ptají se kudy na Semily a Turnov. Poradil jsem jim i ukázal na mapě. Ještě dostaly na cestu vodu do lahví a jablka pro koně. Rozloučili jsme se a jezdkyně, tentokrát pěšky s koňmi na uzdě a černým křížencem na vodítku, loudavě vyrazily k Branné. Jak vidno, z Příčnic by se brzy mohla stát významná mezinárodní turistická křižovatka. Tohle sice byly jen „první volavky“, ale kdo ví? Třeba se příště objeví Italové nebo „Amíci“! Dávám na zvážení obecnímu zastupitelstvu: Což tu takhle na křižovatce vybudovat malé Infocentrum s brožurkami a mapkami v několika jazycích? A mohlo by mít třeba tvar balalajky nebo pagody! Proč? Na základě naší momentální zahraniční politiky předpokládám, že dalšími zahraničními hosty tu budou Rusové nebo ještě spíše Číňani!
Bc. Vladimír Jiřička
Kudy kam – tip na výlet Do „orlích hnízd“ nad Jetřichovicemi Tentokrát se vydáme až na sever Čech, tam, kde končí západní cíp Lužických hor a pár kilometrů na sever již tušíte Národní park České Švýcarsko. Do prvního většího města byste museli na jih – je jím Česká Kamenice. Najdete tu kraj plný lesů a bystřin s pískovcovým podložím, které vystupuje na povrch v podobě balvanů a skal. Už kdysi dávno tenhle dobře opracovatelný kámen využila místní šlechta jako základ k dlabání světnic a zatesání trámoví svých skalních hrádků. A tak vznikl Šaunštejn, Falkenštejn, Chřibský hrádek. Cesty a silnice se tu klikatí a prudce klesají, aby zase začaly stejně rychle stoupat. Kromě krásné přírody tu můžete obdivovat velmi pěkně udržované podstávkové domy. To jsou ty roubené chaloupky, kterým se nad okny v průčelí klenou trámové oblouky jako nosný a zároveň i zdobný prvek. A jsou tu také místa dalekých výhledů. Dá trochu práce se na ně vyšplhat, ale stojí to za to. Právě rozhledny a ne ledajaké, budou naším dnešním cílem.
Str. 21
Vydáme se do vsi Jetřichovice. Autem se sem dostanete od České Lípy přes Kamenický Šenov, Českou Kamenici a okrajovou část Chřibské. Nevelká obec byla založena již ve 13. století na obchodní cestě pod hradem Falkenštejnem. Stane se východiskem naší cesty – má pro to všechny předpoklady. V centru obce, které můžeme s nadsázkou nazvat „náměstíčkem,“ zaparkujete. Najdete tu infocentrum a několik restaurací, kde se dá za dostupnou cenu najíst. Dáte se po červené turistické značce. Před vámi je asi osmikilometrový okruh s poměrně náročným výstupem. Zeleným údolím se dostanete k bývalé dětské léčebně. Co si takhle užít trochu adrenalinu?! V tom případě nebudete pokračovat k rozhlednám, ale na další křižovatce se dáte vpravo. Brzy se objeví u silnice zajímavá skála a přes cestu naproti ní trochu omšelá cedule se zákazem výstupu na hrad. Neměli bychom, ale ignorujeme ji (platí vůbec ještě?). Po strmém stoupání (ale ne zas tak zlém, bude hůř) pěšinou plnou písku ujíždějícího občas pod nohama, brzy vystoupáte k mohutné pískovcové skále. Když posléze objevíte vstup, začnete pochybovat, zdali pokračovat. Rozhodně to není cesta pro děti. Zdatní jedinci to ale při dodržení největší opatrnosti dokážou. Před vámi je úzká skalní průrva s tesaným schodištěm. Problém je ten, že je ho jen půlka! A tak se nahoru prodíráte štěrbinou, pak šlapete po torzu schodů a opíráte se o protější stěnu,… prostě žúžo! Nahoře objevíte zbytky skalního hrádku Falkenštejn. Vznikl zřejmě v první polovině 14. století. Dochovala se studna, velká světnička s oknem a lavicemi v jeho výklenku, další základy místností v pískovcové skále. Je odtud pěkný výhled na okolní lesy a mohutný blok Krkavčí skály. Po sestupu skalní puklinou, který je ještě náročnější než výstup, se vrátíte zpět na červenou turistickou značku a pokračujete směr Mariina skála. Cestou si ještě můžete na informační tabuli naučné stezky přečíst o požáru, který tu propukl v roce 2005. Dost o tom vypovídají odumřelé okolní stromy. Před vámi je velmi náročný výstup mezi skalami. Širokou cestou v písku se schody z klád, pak stezkou cik cak vzhůru a nakonec po železných schodech skalním komínem se vydrápete na Mariinu skálu (428 m). Původně se jmenovala Velký Ostrý. V roce 1856 tu nechal Ferdinand Bonaventura, kníže Kinský, postavit chatku, která sloužila jako pozorovatelna protipožárních hlídek. Dal jí jméno po své manželce Marii Anně. Původní dřevěný altán, který vyhořel v roce 2005, byl nahrazen současným. Je odtud krásný výhled na okolní krajinu s Jetřichovicemi, lesy a kopci, včetně všudypřítomného kužele Růžovského vrchu. Dobře uvidíte i náš další cíl – protilehlou Vilemíninu stěnu. Pokračujeme dál lesní pěšinou, která se posléze mění v nepříliš širokou římsu a stáčí se doprava. Pak dorazíte na místo s velkým skalním převisem. Vyřezávaný stůl a lavice přímo vybízejí k odpočinku. Můžete vyndat svačinu, něco pojíst a odpočinout si. Cesta je ještě dlouhá, ale to nejhorší, pokud jde o stoupání, už máte za sebou. Vystoupíte na skalní plošinu. Vpravo je krásný výhled do skalnatého údolí, rovně brzy dojdete na Vilemíninu stěnu. Také ona nese jméno po příslušnici šlechtického rodu s erbem tří vlčích zubů v červeném poli, Vilemíně Kinské. Přímo naproti přes hluboké údolí vidíte altán Mariiny skály, všude vpravo nádhernou lesnatou kopcovitou krajinu. Pak pokračujete stále po červené značce přes Purkartický les, až vás klikatící se stezka dovede pod „domeček“ podobný tomu na Mariině skále – jsme pod Rudolfovým kamenem (484 m). I on získal své jméno podle příslušníka rodu Kinských, Rudolfa, který skálu navštívil roku 1824. Kinští, původně Vchynští z Vchynic, majitelé zdejšího panství, se postarali u budování turistických cest a zpřístupnění vyhlídek. Nahoru vystoupíte skalní průrvou a po sešlapaných schodech vytesaných v písku. Pozor, závěrečná část výstupu postrádá zábradlí! Z altánu je také krásný výhled do kraje na okolní lesy, to je pastva pro oči! Ještě si všimněte železných inkrustací. Vypadá to, jako by skálou prostupovaly „železné pruhy“. Po opatrném sestupu vás turistická stezka povede z kopce dolů. Str. 22
Rychle ztrácíte výšku a asi po čtvrthodině chůze jste v sedle s rozcestníkem, zvaném Pohovka. Najdete tu posezení, kde si můžete na chvíli odpočinout a přečíst pár informací z tabule naučné stezky. Tady opustíte červenou turistickou značku – dáte se vlevo po zelené. Čekají vás serpentiny cesty hluboce zaříznuté do terénu, která se posléze rovná. Vlevo minete dvě zajímavé skalní věže, které vypadají jako torzo staré brány. A ještě je před vámi jedno malé stoupání lesem mezi trojicí skalních útvarů se zajímavými jmény – Velké a Malé žluté cimbuří, Hezoun. Poslední část cesty vede malebným lučním údolím. Vlevo vysoko nad vámi naposled zamáváte impozantní siluetě altánu Mariiny skály a brzy jsou před vámi Jetřichovice. Sláva, nazdar výletu, zpocení, leč už jste tu! Bylo to náročné, ale viděli jste jednu z nejkrásnějších pasáží našich turistických tras. Jetřichovické stěny, jejichž jsou „naše vyhlídky“ součástí, jsou přístupné i v zimním období, ne však za extrémních sněhových a větrných podmínek. Výhodou je, že mimo hlavní sezónu tu nepotkáte davy turistů, jako v letních měsících, a zasněžené vrchy a skály mají také své osobité kouzlo. Bc. Vladimír Jiřička
Narození, sňatky, zemřelí Narození: 16.01.2015 - Apolena Hornigová, č.p. 4 20.05.2015 - Antonín Nosek, č.p. 6 17.07.2015 - Jakub Kraus (maminka Lucie Novotná), č.p. 56 24.07.2015 - Martin Grof, č.p. 42 05.08.2015 - Adriana Kuželová (maminka Jana Šimková), č.p. 168 17.08.2015 - Nela Cermanová, č.p. 98 14.12.2015 - Denisa Kalenská, č.p. 83
Sňatky: 24.04.2015 - Pavlína Hájková a Pavel Kilián 09.05.2015 - Pavel Horák a Katarina Kindernayová 17.07.2015 - Hana Horáková a Lukáš Jiřička 25.07.2015 - Ngvyen Thi Hong Le a Tran Phi Hung 25.07.2015 - Ondřej Nosek a Barbora Wolfová 04.10.2015 - Šárka Štěpánková a Milan Hlaváček
Novomanželé Hlaváčkovi byli oddáni místostarostou obce Hanou Jiřičkovou na zahradě u svého domu.
Opustili nás: 03.02.2015 - Vlasta Sedláčková, č.p. 48 09.03.2015 - Josef Kalenský, č.p. 149 11.04.2015 - Marie Smrčková, č.p. 16 13.07.2015 - Otakar Šimek, č.p. 168 03.09.2015 - Marie Koudelková, č.p. 1 30.09.2015 - Josef Cerman, č.p. 43 08.11.2015 - Pavel Tokoš, č.p. 112 23.11.2015 - Josef Mejsnar, č.p. 2 30.11.2015 – Jaromír Michálek, č.p. 39
Str. 23
Mozaika Vánoční testík pro děti 1. Odkud se k nám dostal zvyk zdobení vánočního stromku? a) z Rakouska b) z Itálie c) z Německa 2. Tři králové se jmenovali a) Kašpar, Melichar, Bazar, b) Kašpar, Melichar, Baltazar, c) Kaštabar, Melichar, Balkankar 3. Které z následujících jídel nepatří mezi typické české vánoční pokrmy? a) držková polévka b) kapr c) bílá klobása d) rýžový nákyp e) houbovec f) puding 4. Jaké znamení oznámilo třem králům narození Ježíška? a) troubení pastýřů b) zvláštní zprávy v Českém rozhlase c) betlémská hvězda 5. Co je to štědrovka? a) druh štědrovečerního jídla b) štědrovečerní modlitba za dobrou úrodu c) vánočka 6. O vánočních svátcích se kdysi také koledovalo. Víte který den? a) na Štěpána a o Třech králích b) na Štědrý den, na Štěpána a o Třech králích c) na Štědrý den, na Štěpána, o Třech králích a na Nový rok 7. Který den se podle pověsti narodil Ježíšek? a) 24. prosince b) 25. prosince c) 26. prosince 8. Podle jednoho ze štědrovečerních zvyků se nemělo po setmění v místnosti zametat. Uhádnete proč? a) aby se ze stavení nevymetly peníze b) aby se po celý rok držel ve stavení pořádek a nebyly požáry c) aby se ze stavení nevymetlo štěstí 9. Zvyk stavění betlémů je v Čechách a na Moravě: a) starší než stavění vánočních stromků b) asi stejně starý c) mladší než stavění vánočních stromků 10. Co je to darák? a) hluboký košík s uchem, do kterého si děti při koledě dávaly vykoledované dárky b) postavička z betléma, nesoucí dárek Ježíškovi c) beskydské označení pro Mikuláše 11. Co uvidí na Štědrý den ten, kdo se postí? a) všechny svaté b) Sněhurku a sedm trpaslíků c) zlaté prasátko
Křížovka Do svislé tajenky uprostřed křížovky jsem tentokrát schoval slovo, které neodmyslitelně patří k Vánocům. Vyplňte správně vodorovná pole a dozvíte se ho. „To je dneska…“, říkávaly naše babičky. NEČAS jinak kříženec samice osla a samce koně značka proslulého světového výrobce filmů těžký kov vodou ohlazený kámen z Labe (hovorově) známá vltavská přehrada
Str. 24
Jak je také nazýváme Některým místům, oblastem, městům, či jejich částem přidáváme zeměpisné názvy ze zahraničí. Snad jim tak chceme dodat jistý „punc světovosti“. Skutečná podobnost je většinou hodně vzdálená. Jindy jsou důvodem takového označení třeba drsné přírodní podmínky nebo malebnost, či výstavnost města. To vše se odráží v následujících přízviscích. Uhodnete správnou odpověď? 1. Česká Kanada a) oblast kolem Nové Bystřice a Kunžaku v jižních Čechách b) Frýdlantsko na severu Čech c) oblast mezi Aší a Chebem na západě Čech 2. Česká Sibiř a) oblast mezi Jihlavou, Brtnicí a Náměští nad Oslavou b) oblast mezi Králickým Sněžníkem a Šumperkem c) oblast středních Čech na pomezí s jižními – Voticko a Mladovožicko 3. Hanácké Athény a) Olomouc b) Mohelnice c) Kroměříž 4. Český Betlém a) Dobruška b) Telč c) Nové Město nad Metují 5. Salón republiky a) Brno b) Hradec Králové c) Plzeň
Čelenka z orlích per - testík pro milovníky knížek a filmů o Divokém západě 1. Vinnetou byl náčelníkem kmene: a) Siouxů b) Komančů č) Apačů 2. Old Shatterhand v češtině znamená: d) smrtící pěst e) drtící pěst f) křivý hnát 3. Sam Hawkins měl pušku, které říkal: p) Santa Maria q) Rose r) Liddy 4. Kalumet je: n) dýmka míru o) jméno náčelníka Navahů p) bojová palice indiánů 5. Poklad na Stříbrném jezeře vznikl v roce: x) 1950 ý) 1962 z) 1975
Sedm statečných
6. V literárních dílech o Divokém západu se často setkáte s legendární puškou značky: l) Worcester m) Winchester n) Manchester 7. Jednu z ústředních postav filmu Tenkrát na Západě – muže s harmonikou vytvořil: š) Paul Newman t) John Wayne u) Charles Bronson 8. Impozantní skalní útvary, které tvořily kulisu mnoha westernů - to je americké Monument Valley (Údolí monumentů). Leží ve státě: s) Utah t) Texas u) Florida 9. Autorem známého dobrodružného románu Poslední Mohykán, který byl také předobrazem stejnojmenného filmu, je: r) Jack London s) Zane Grey t) James F. Cooper 10. Víte, že proslulý western Sedm statečných je v podstatě pouhou kopií slavného japonského filmu, jehož děj byl přenesen na divoký západ? Film se jmenoval: z) Sedm stínů a) Sedm samurajů b) Sedm ninjů
Str. 25
11. Bezhlavého rytíře možná znáte ze starých pověstí o Praze. Podobná, poněkud děsivá postava řídí svého koně v románu Thomase Mayne-Reida: l) Bezhlavý m) Přízrak n) Bezhlavý jezdec 12. Velmi vydařený román z prostředí Divokého západu napsal také český spisovatel, jinak známý hlavně jako autor detektivek. Kniha se jmenuje Stráž na Psí skále, jejím autorem je: g) Eduard Fiker h) Lukáš Luhan i) Jan Cimický Dosaďte písmenka pod čísla odpovědí. Pokud odpovíte správně, v tajence se vám objeví název známého dobrodružného románu, jehož autorem je Karel May: 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Spojovačka - Bylo jim dopřáno? Víte, kolika let se dožily významné osobnosti naší kultury, politiky, vědy, umění a sportu? Zapátrejte v paměti. Třeba se vám vybaví vzpomínky na školní léta a s nimi i některá data. A jak test řešit? Jednoduše přiřaďte ke jménům čísla údajů o věku. 1. Kosmas, autor první české kroniky
24
2.Emil Zátopek, vytrvalostní běžec, olympijský vítěz a rekordman
41
3. Božena Němcová, spisovatelka
46
4. Otto Wichterle, světoznámý vynálezce (kontaktní čočky, silon…)
51
5. Jiří Wolker, básník
62
6. Prof. MUDr. Josef Švejcar, DrSc., český pediatr
62
7. Karel IV., český král a římský císař
76
8. Eliška Junková, slavná automobilová závodnice
78
9. Jan Blažej Santini, geniální český barokní architekt
78
10. Alfons Mucha, světoznámý český malíř
80
11. Prof. Jaroslav Heyrovský, český vědec, držitel Nobelovy ceny za polarografii
85
12. Antonín Dvořák, nejslavnější český hudební skladatel
87
13. Ema Destinnová, světoznámá česká operní pěvkyně
93
14. Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident
99
Řešení:
Pár zajímavých citátů: Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.
Michel de Montaigne
Ten, kdo je stále moudrý, má smutný život.
Voltaire
Bojte se člověka, který přečetl jen jednu knihu.
Denis Diderot
Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni.
Václav Havel
Kdo sám v sebe doufá, ten nejlepší podporu nalezl.
K. H. Borovský
Čas si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to.
Jan Werich
Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe.
John Lennon
Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají. Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.
Robert Fulghum Bc. Vladimír Jiřička
Str. 26
Str. 27