11. Nebylo by pohanů, kdybychom žili jako praví křesťané - sv. Jan Zlatoústý

3 / 2011

Společenství

Společenství 3 /11

Svatodušní „Nebylo by pohanů, kdybychom žili jako praví křesťané“ - sv. Jan Zlatoústý

OBSAH:

NAPOSLED POD ITALSKÝM SLUNCEM……………………………………………...2 INFO O LETNÍM TÁBOŘE A DOVOLENÉ MAMINEK……………………………...3 NOC KOSTELŮ V HAVÍŘOVĚ……………………………………………………...…..4 SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO……………………………………………………………6

WEB FARNOSTI S NEJAKTUÁLNĚJŠÍMI ZPRÁVAMI:

WWW.FARNOSTHAVIROV.CZ Email: [email protected] -1-

3 / 2011

Společenství

Naposled pod italským sluncem Zvenku to vypadalo nadějně, fronta byla jen na čtvrt hodiny, ale uvnitř už bylo pěkně plno. Že prý Italové vyspávají. To tak! Je neděle, deset dopoledne a muzeum je plné. Pravda, plné lidí, kteří zpravidla pro svůj věk toho už moc nenaspí, ale i tak. Obrazárna Scuderie del Quirinale u prezidentského paláce je vyhlášená. „Otče, toho Lotta musíte vidět, to je něco úžasného“ říkala mi včera sestra Heřmana, když ládovala myčku. Nádobí bylo tolik, že než jsme to s Radkem všechno poutírali, dospěl jsem k rozhodnutí, že skutečně i já, dřív než za pár dní z Říma definitivně odjedu, musím Lotta vidět. Abyste rozuměli, nejde o biblického Lota, ale o Lorenza Lotto (1480-1556), benátského malíře. Expozice na Quirinálu jsou vyhlášené svou uměleckou úrovní, dokonalým nasvícením obrazů, velkou návštěvností a vysokým vstupným. Informační tabule se snaží vytvořit osobní vztah mezi návštěvníkem a umělcem, a tak ještě na schodišti se dovídáte, proč po pěti staletích Řím hostí benátského umělce. Lotto byl už v raném věku tak známý, že si ho papež v r. 1509 povolal do Věčného města. Lotto se dostal mezi Raffaellovy žáky, ale atmosféra a soupeření velkoměsta ho natolik otrávily, že ani ne po roce z Říma odchází a po celý život se už bude zásadně tzv. evropským centrům malířského umění vyhýbat. Hořkost, kterou třicetiletý Lotto musel tenkrát zakusit, chce současný Řím odčinit okázalou výstavou. A tak je návštěvník namočen do pohoršení, které z Říma vychází, ale zároveň to může napravit tím, že si Lotta oblíbí a uzná jeho velikost. Obrazy jsou překrásné, ve výborné kvalitě, s jasnými barvami. Lotto je proslulý pro své portréty a církevní malbu. Bez výstřednosti nebo agresivity vnáší do klasických schémat nové prvky, a tak třeba při nanebevzetí nestoupá nahoru mladičká krasavice, ale Panna Maria jako stará žena, a při zvěstování anděl strnule neklečí před dívkou z Nazareta, ale jaksi stojí a zároveň letí a tančí, prostě je ve velkém pohybu, protože přináší zprávu od Boha, který všechno uvádí do pohybu. U velikánské oltářní malby s názvem „Madona na trůně s Ježíškem a svatým Josefem, Bernardinem Sienským, Janem Křtitelem a Antonínem opatem“ stojí mnoho lidí. Průvodkyně mimo jiné vykládá, že obraz zachycuje nebeský rozhovor, že postavy jsou namalovány přirozeně a bez okázalosti, aby nikdo z pozorujících neměl strach zapojit se do onoho rozhovoru. Anděl s perem a knihou u nohou Panny Marie má celý dojem ještě umocnit. Dívá se na pozorovatele tak, jako by chtěl říct: „Ještě jednu prosbu. Neboj se, žádná z tvých proseb se neztratí. Pečlivě je zaznamenávám a Matka Boží je všechny čte!“ Jen co průvodkyně domluvila, celý chumel se přesunul o obraz dál. Chtěl jsem se poposunout s nimi, abych byl chytřejší o informace, které na informačních panelech nebyly, ale něco mi uvnitř řeklo: „Stop! Hej, kam se ženeš? Ten obraz tě zval k rozhovoru. Buď chvilku s Pannou Marií. Mluv s ní.“ Poslechl jsem svého vnitřního rádce a chvíli se modlil. Prosil jsem za odpuštění, že to nejdůležitější by mi málem uteklo, a děkoval jsem, že můžu vést tento „rozhovor na vysoké úrovni“. Duch svatý, jehož seslání teď slavíme, nás chce provázet a neustále nám připomínat, zprostředkovávat to nejpodstatnější. Kéž se mu to daří. Já se loučím. o. Petr Smolek -2-

3 / 2011

Společenství

Letní dovolená maminek s malými dětmi od pondělí 22. do čtvrtku 25. srpna na faře v Bludovicích Milá maminko, srdečně Tě zvu i s dětmi (mimi až 1. třída) společně prožít pár dnů na faře. O prázdninách tak vyrážíme již 7. rokem, ale tentokrát je to nejblíže - na naší faře v Bludovicích budeme poprvé. Každé prázdniny jsou jiné, ale každé krásné. Budeme si hrát s našimi dětmi, navzájem se sdílet, zpívat, modlit, něco si také uvaříme, určitě si odpočineme. Probereme plno věcí, na které přes rok nemáme čas nebo vnímavé posluchače :). Naše děti poznají nové kamarády, se kterými se budou vídat později v kostele. A naši manželé si také užijí chvíli klidu doma bez dětí. Neměj obavy, jistě to zvládneme. Veškeré podrobnosti ráda sdělím. Hana Svobodová tel. 731 625 835, e-mail: [email protected] mailová korespondence: -Subject: letni tabor Ahoj Marku, jak možná víš, tak jako každým rokem, pořádáme i letos letní tábor pro děti z farnosti. Mohl bys nějak zařídit, ať se zmínka o táboře objeví ve Společenství? Úplně stačí malé okénko, kde bude napsáno:

Letní tábor - Orlí Hnízdo 2011, termín 22. - 29. 8., přihlášky + info v sakristii. Kdyby to bylo možné tak by to bylo super. -Prokope, uveď, prosím, ještě věk, pro koho je tábor určen, jestli jen pro kluky, nebo i pro holky, předpokládanou cenu a nějaké vychytávky, proč je tábor zajímavý (nebo co táborníky čeká), aby na něj všichni chtěli. -Tábor je jak pro kluky, tak pro holky a je určen pro školáky (1. - 9. třída, tedy 6-15 let včetně) cena tábora je 1500,- Kč a pro sourozence 1300,- Kč. Jinak na děcka čeká celý týden strávený se super partou, plný zábavy a cestování tam, kam si to ani nedovedly představit. Díky Prokop (Prokeš) (To je Prokopovo okénko)

Asi jste si všimli, že od podzimu se pod pořádáním různých akcí v naší farnosti objevuje i na stránkách Společenství jméno paní Hany Svobodové. Zapomněl jsem Vám oznámit, že je zaměstnancem biskupství, určena jako pastorační asistentka pro naši farnost. Její náplní práce je kromě výuky náboženství také právě spolupráce s kněžími na pořádání různých akcí a pomoc při vedení kanceláře farnosti. Děkuji za její dosavadní práci pro farnost a omlouvám se, za to opomenutí. o. Marcel -3-

3 / 2011

Společenství

NOC KOSTELŮ 2011 Farnost sv. Anny se letos zapojila do projektu „Noc kostelů“. Akce proběhla v pátek 27. května v prostorách kostela sv. Anny od 17.30 do půlnoci. Noční návštěvy kostela využilo na 250 Havířovanů. Svědčily o tom nejen plné lavice, ale taky přeplněná parkoviště a odstavné plochy u kostela. Bezprostřední postřehy během pátečního večera: Hana Svobodová: Já si to tu vyloženě užívám! Šárka Plawna: Opravdu se bavím! Počáteční nejistota, kolik snad přijde lidí, se zlomila a je tu fajn. Vlastík Rybařík: Dobrééé. O programu jsme psali v minulém čísle, nicméně má-li se vyzdvihnout nejzajímavější část této celovečerní akce, nutno konstatovat, že se vydařila celá „Noc“. Ohlasy návštěvníků? Zúčastnily jsme se s dcerou akce zvané Noc kostelů. Po mši byli všichni účastníci obeznámeni s historií kostela panem farářem a pak jsme měli množnost prohlédnout si kostel i s těmi částmi, které jinak nejsou veřejnosti přístupné. Zajímavá byla i výstava fotografií Jana Pavla II, poskytnutá sdružením Ámos. Byl to opravdu neobyčejný zážitek. Také vidět píšťaly varhan stálo za to. Nástroj se zdá být jednoduchý, a přitom zvuk zprostředkovává velké množství píšťal. Akce se zúčastnily také větší i menší děti, pro ně byla připravena pohádka a pro všechny občerstvení, čaj, káva, sladkosti, koláče i párky.... V pozdějších hodinách nechybělo v programu vystoupení sboru a módní přehlídka. Jsem ráda, že se tato akce uskutečnila i u nás v Havířově a že ji podpořil také Magistrát města. Na své si přišli dospělí i děti a oslovila i ty, kteří jinak do kostela nechodí. Díky všem, kteří akci zorganizovali a také podpořili. Zdraví Jarka Bernatíková Líbí se mi už ta samotná myšlenka a naše první havířovská Noc kostelů byla podle mě velmi vydařená a příjemná.. Mile mě překvapilo, že přišlo celkem dost „cizích“ lidí, naopak jsem očekávala větší účast farní rodiny. Hodnotím aktivitu našich mladých - zpěv, průvodci ve věži, módní přehlídka, adorace. Martin Pawlas u varhan měl také dost práce, stejně jako děvčata v bufetu v knihovně. Líbila se mi dobře umístěná výstava o Janu Pavlu II. a velmi mě oslovily bočních oltáříčky - svíčky, kameny, kříž (autorům moc děkuji). Kdo vydržel až do noční adorace, určitě nelitoval. Hromy a blesky za okny umocňovaly nádhernou atmosféru tepla a Světla uvnitř. Skláním se před nasazením hlavní organizátorky Dáši Černochové, která společně s panem farářem připravila přesně takový program, jaký by Noc otevřených kostelů asi měla mít. A ještě jeden dík na závěr: patří o. Marcelovi za to, že má bezva smysl pro humor a představil veřejnosti naši církev jako moderní, nezkostnatělou, Díky všem! Alena Nečasová otevřenou a vlídnou - to je také moc důležité. Jsem ráda, že se u nás v Havířově také uskutečnila Noc kostelů 27. května. Program byl poučný a obohacující. Po mši svaté zajímavě promluvil pan farář o presbytáři a historii kostela. Koncert scholy mladých i vystoupení Canticorum byly krásné. Nápad uspořádat „modní přehlídku“ byl jedinečný. Pan farář, manekýn jako ze žurnálu, ale i ostatní předvádějící. Žiji v Havířově již přes 40 let, ale teprve tento den jsem mohla vidět naše dva zvony - sv. Annu a sv. Vojtěcha a též si u varhan poslechnout odborné vyprávění pana varhaníka. K úspěchu celého večera pak jistě přispěla i putující výstava ze života bl. Jana Pavla II. Moc hezká. Lituji, že jsem nebyla až do konce. Bohu díky! Všem patří poděkování - Anna Kubíková -4-

3 / 2011

Společenství

3 otázky pro koordinátorku akce Dagmar Černochovou 1) Jak hodnotíš celou akci? Od samého začátku přípravy, průběh akce až po samotný závěr velký zážitek a obohacení! Během přípravy jsme nenechali nic náhodě. Snažili jsme se navrhnout program tak, aby si každý návštěvník přišel na své. Snad se nám to podařilo. Děkuji všem, kteří se na této akci jakkoliv podíleli. Odměnou nám všem byl úsměv přítomných a dobrá nálada až do konce. To, že se akce vydařila, svědčí mimo jiné, poměrně vysoká účast lidí, kteří běžně do kostela nechodí. V tu chvíli si uvědomíte, že snaha, úsilí a práce, měla svůj smysl. 2) Proč tě napadlo v Havířově organizovat Noc kostelů? Noc kostelů jsem vnímala už v minulém roce. V den, kdy Noc kostelů probíhala, média celkem podrobně o této akci informovala. Oslovila mě myšlenka projektu otevřít kostel pro širokou veřejnost. Navíc akce má celorepublikový charakter. Obdobně jako je to u projektů Noc s Andersenem nebo Muzejní noc. Každá z těchto akcí má svou ústřední myšlenku. Přišla jsem s tímto nápadem za panem farářem, ten souhlasil a vše se dalo do pohybu. Myslím, že Noc kostelů bude časem nabývat na významu. Vypovídá o tom množství kostelů, které bylo přihlášeno v minulém roce, odhadem 400, a v tomto roce, kdy zájem byl dvojnásobný. Těší mě, že farnost sv. Anny patří mezi ně. 3) Město poskytlo na akci dotaci. Zpočátku se však k podpoře stavělo zamítavě. Co město přesvědčilo ke změně názoru? Po podání žádosti o dotaci, kulturní komise projekt podpořila jen zčásti. Vedení města však projekt zcela zamítlo. Až po mé osobní intervenci a jednání s panem náměstkem Bc. Danielem Pawlasem se vše zvrátilo a projekt byl na zastupitelstvu předložen k projednání a následně podpořen. Panu náměstkovi a také vedoucí odboru školství a kultury Mgr. Blance Gelnarové za to patří velký dík! ************

3 otázky pro pana faráře o. Marcela: 1) Jaké byly představy o průběhu Noci kostelů před začátkem? Moc představ jsem neměl. Věděl jsem, že jdeme do velkého neznáma, a jediné, čeho jsem se trochu bál, byla slabá účast.. Bylo by mi to líto, kvůli účinkujícím a pořadatelům, protože jsem věděl, že program máme dobrý a že do toho jdou naplno. Bohu díky, tyto obavy se nenaplnily :-) 2) Po ukončení celé Noci kostelů byla určitě spokojenost. Co právě Vás nejvíce pobavilo, nejvíce zaujalo? Ano, jsem velmi spokojen s touto akcí. Mile mě překvapila účast, i to, že mnozí naši farníci vytrvali na programu až do půlnoci - smekám! Nejvíce mě pobavilo, jak ministranti předváděli oblečení, které měli kolikrát jako minisukni, byť v komentáři bylo, že sahá až ke kotníkům. Osobně mě nejvíce zaujalo povídání pastora Volného o našem duchovním životě, kdy vyšel z bible a velmi trefnými přirovnáními ze života se dotýkal toho, s čím člověk zápasí s Bohem. 3) Byl jste v nějakém okamžiku „na trní“? Přiznám se, že ve chvíli, kdy jsem jako první „vyplul“ na tu módní přehlídku a ozval se aplaus. Tak jsem si říkal: „Hospodine, ať z toho není jenom nějaká show“. Naštěstí to tak nebylo :-) Na závěr bych rád znovu touto cestou chtěl poděkovat Dagmar Černochové a všem ostatním organizátorům a účinkujícím, kdo se podíleli na Noci kostelů. Byla to důležitá a zdařilá akce pro zvednutí povědomí o tom, co je to církev v našem městě, díky za o. Marcel reprezentaci naší farnosti. -5-

3 / 2011

Společenství

SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO Kdo je Duch svatý? Duch svatý, není neurčitá duchovní energie, projev božské moci, ale Boží osoba. Spolu s Otcem a Synem patří Duch svatý do společenství tří božských osob - Nejsvětější Trojice trojjediného Boha. Když sv. Augustin vysvětluje vztahy mezi osobami v této Trojici, říká o Duchu svatém: „Duch svatý je láska mezi Otcem a Synem“. Duch svatý je zároveň darem, poutem lásky i Láskou - Osobou. Je tím, kdo sjednocuje a vytváří společenství. Tak jako se Bůh neuzavírá ve své lásce sám do sebe, ale touží zahrnout svou láskou každého člověka, tak si nenechává pro sebe ani Ducha svatého. Vylévá ho na nás, dává nám tento úžasný dar a v něm sám sebe. „Všichni jsme byli napojeni jedním Duchem“ (1Kor 12,13). Co v nás Duch svatý působí? Jeho úkol je stejný jako v Trojici - tvořit společenství lásky, vztah. Při křtu Duch svatý naplňuje srdce každého křesťana a uvádí ho do intimního vztahu s Bohem. Všechny nás naplňuje tentýž Duch, aby nás proměňoval a i z nás navzájem udělal jedno společenství církev. Podívejme se na toto dvojí působení Ducha svatého podrobněji. Duch svatý v srdci věřícících „Duch všechny, v nichž se usídlil a přebývá, proměňuje přímo v nové lidi a dává jim nový život“ (Cyril Alexandrijský). Nejde jen o nějaké vylepšení, ale o zcela nový život. V čem spočívá tato novost? On je Duch Ježíše Krista, Duch synovství, který i v nás volá k Bohu „Abba, Otče!“ (srov. Řím 8,15) Umožňuje nám žít s Bohem ve stejně hlubokém vztahu jako Ježíš. Ujišťuje nás, že nás Bůh přijal za vlastní děti, dává nám zakoušet Boží blízkost a lásku, uschopňuje nás, abychom Bohu uvěřili, stojí na počátku naší víry. A co víc, zapojuje nás do společenství Boží Trojice, dává nám účast na vztazích mezi božskými osobami. Jsme vtaženi do neustálého proudění lásky mezi Otcem a Synem, do jejich vzájemného sebedarování. Skrze dar Ducha Božího se nám dává sám Bůh. Tento podíl na Božím životě je tak hluboký, že dokonce východní křesťanská teologie neváhá mluvit o našem zbožštění. Písmo mluví o Duchu svatém také jako o Přímluvci a Utěšiteli. V jádru tohoto pojmenování je hebrejské slovo goel (tj. ten, který se ujímá vdovy a sirotků). Ježíš při svém loučení učedníkům slibuje, že je nenechá osiřelé. Tento příslib naplňuje sesláním Ducha svatého, který má připomínat Ježíšova slova, povzbuzovat nás, přinášet pokoj, oživovat v nás naději a radostné očekávání Ježíšova definitivního příchodu. Duch svatý je také Duchem pravdy, který zná plány Boží i naše nitro. Jeho úkolem je vést nás po Božích cestách, prozařovat temnoty našich srdcí, napomínat, usvědčovat z hříchu, ukazovat velikost Božího milosrdenství. Duch-Láska rozdmýchává v našich srdcích plamen lásky, proměňuje naše vztahy k druhým lidem, chce se jich skrze nás dotýkat. Necháme-li ho jednat ve svých životech, učiní z nás nástroje Boží lásky. Spolu s Cyrilem Jeruzalémským můžeme shrnout působení Ducha svatého v srdcích věřících takto: „Přistupuje k nám tiše a mírně, cítíme jeho sladkost a vůni. Přichází jako pravý ochránce; přichází přece zachránit a uzdravit, poučit a napomenout, povzbudit a potěšit, dát duši světlo - nejprve duši toho, kdo jej přijímá a pak jeho působením i duši jiných.“ Duch svatý - duše církve „Duch přebývá v církvi, posvěcuje ji, uvádí ji do veškeré pravdy, sjednocuje ji ve společenství a ve službě. K tomu ji vybavuje a řídí různými dary.“ (podle Lumen gentium) Základním rysem působení Ducha svatého v církvi je sjednocovat a vytvářet společenství (stejně jako v Boží Trojici). Používá k tomu nejrůznější prostředky. Vede ji a vyučuje skrze službu nástupců apoštolů, skrze dar proroctví dává v každé době poznat zvláštní Boží -6-

3 / 2011

Společenství

záměry a povolává a uschopňuje k jejich uskutečnění. Díky Duchu svatému jsou svátosti skutečně místem setkání s Bohem a pramenem jeho milosti. Rozmnožují v nás Boží život, posilují církevní společenství. Duch svatý probouzí církev ze soustředěnosti na ni samotnou. Nepřestává posílat hlasatele evangelia, dává odvahu svědčit o Ježíšově zmrtvýchvstání a o spáse nabízené všem lidem. Dotvrzuje toto svědectví znameními a dodává mu účinnost. V záměrech Ducha svatého nezůstává nikdo stranou. Každý křesťan má v jeho plánu budování církve a spásy světa své jedinečné místo a úkol. Duch s každým počítá, každého, kdo se mu dá k dispozici, si používá, pro každého má zvláštní dar: „Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu“ (1Kor 12,7). Jak se pozná působení Ducha svatého? Nejjistější kriterium nám ukazuje sám Ježíš, když říká, že strom se pozná po ovoci, které přináší. A apoštol Pavel dodává: „Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání“ (Gal 5,16-17). Sám Duch svatý navíc dává některým věřícím dar rozlišování duchů. Jak se Duchu svatému otevřít? Jedinečným místem a způsobem otevření se působení Ducha svatého v nás a skrze nás je modlitba. Theofan Zatvornik nazývá modlitbu „vdechováním Ducha“ a vysvětluje: „Tělesným dýcháním proniká kyslík do krve a ta jej přenáší do celého těla. Tímtéž způsobem modlitba vstřebává Ducha svatého a dává mu pronikat do veškeré naší činnosti. Duch je jako oheň, který hoří v srdci. Aby oheň neuhasl, potřebuje vzduch. Modlitba rozdmýchává tento plamen.“ Dejme Duchu svatému prostor ve svém srdci a ve svém životě! Nechme ho jednat! Letnice - slavnost seslání Ducha svatého Latinský název letnic - „Pentecostec“ znamená „padesátý den velikonoční slavnosti“. Seslání Ducha svatého nedílně patří k události velikonoc, je jejich naplněním a vyvrcholením. Letnice tu byly už před letnicemi... Svátek letnic se slavil už v židovství, a právě během tohoto svátku Duch svatý sestoupil na apoštoly a další učedníky. Nelze zcela porozumět křesťanským letnicím, neznáme-li význam letnic židovských. Duch svatý sestoupil na církev v den, kdy si Izrael připomínal dar Zákona a smlouvy. Svatý Augustin k tomu říká: „V den letnic obdrželi židé Zákon psaný Boží rukou a v týž den přišel Duch svatý.“ Toto objasňuje, proč Duch svatý sestoupil na apoštoly zrovna o svátku židovských letnic: aby ukázal, že on je nový, duchovní zákon, že zpečeťuje novou a věčnou smlouvu a posvěcuje církev. „Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce“ (Jer 31,33). Duchem svatým vepsal při křtu Bůh zákon do našich srdcí. Tento nový zákon je láska (srv. Řím 5,5), která nás uschopňuje i k dodržování ostatních zákonů a umožňuje nám chodit podle Ducha a žít podle evangelia. (Podle Raniero Cantalamessy)

ČTEME Z KATECHISMU KATOLICKÉ CÍRKVE DUCH SVATÝ ZPŘÍTOMŇUJE KRISTOVO TAJEMSTVÍ - čl. 1104 - Křesťanská liturgie nepřipomíná pouze události, které způsobily naší spásu: ona je zpřítomňuje. Kristovo velikonoční tajemství se slaví, a ne jen opakuje; opakují se jednotlivé liturgické celebrace; v každé z nich dochází k vylití Ducha svatého, který zpřítomňuje jediné tajemství. - čl. 1105 - Epikleze („svolávání-na“) je prosba, kterou kněz naléhavě prosí Otce, aby seslal -7-

3 / 2011

Společenství

Ducha Posvětitele, aby se obětní dary staly tělem a krví Kristovou a aby věřící, až je přijmou, se také stali živou obětí Bohu. - čl. 1106 - Epikleze je s anamnezí srdcem každého slavení svátostí, zvláště však eucharistie: „Ptáš se, jak se chléb stane Kristovým tělem a víno... Kristovou krví? Já ti to řeknu: Duch svatý sestoupí a uskuteční to, co převyšuje každé slovo a každé pomyšlení... Může ti stačit, když víš, že k tomu dochází působením Ducha svatého, vzal na sebe tělo sám ze sebe a sám v sobě.“ - čl. 1107 - Proměňující síla Ducha svatého v liturgii urychluje příchod království a dokonání tajemství spásy. Dává nám v očekávání a v naději skutečně předjímat plné společenství Nejsvětější Trojice. Duch, poslaný Otcem, který vyslyší epiklezi církve, dává život těm, kteří ho přijímají, a stává se proto již od nynějška „závdavkem“ jejich dědictví. SPOLEČENSTVÍ DUCHA SVATÉHO - čl. 1108 - Cílem poslání Ducha svatého v každé liturgické činnosti je uvádět do společenství s Kristem a tak utvářet jeho Tělo. Duch svatý je jako míza Otcova vinného kmene, který přináší svůj plod na ratolestech. V liturgii dochází k nejužší spolupráci mezi Duchem svatým a církví. On, Duch společenství, stále zůstává v církvi, a proto je církev velkou svátostí božského společenství, které shromažďuje rozptýlené Boží děti. Neoddělitelným plodem Ducha v liturgii je společenství s Nejsvětější Trojicí a bratrské společenství. - čl. 1109 - Epikleze je také prosbou, aby se plně uskutečnilo společenství shromáždění v Kristově tajemství. „Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Otcova a společenství Ducha svatého“ (2 Kor 13,13) mají s námi vždycky zůstávat a přinášet plody i mimo slavení eucharistie. Církev tedy prosí Otce, aby seslal Ducha svatého, který učiní ze života věřících živou oběť Bohu: prostřednictvím duchovní přeměny ke Kristově podobě, péčí o jednotu církve a účastí na jejím poslání vydáváním svědectví a službou lásky. Souhrn - čl. 1110 - Církev v liturgii chválí Boha Otce a klaní se mu jako zdroji všeho požehnání stvoření a spásy, kterým nás zahrnul ve svém Synu, aby nám dal Ducha synovství. - čl. 1111 - Kristovo dílo v liturgii je svátostné, protože jeho tajemství spásy je v ní zpřítomněno mocí jeho Ducha svatého; protože jeho tělo, jímž je církev, je jako svátost (znamení a nástroj), v níž Duch svatý rozděluje tajemství spásy; protože liturgickými úkony se církev putující v čase již podílí na nebeské liturgii tím, že ji předem okouší. - č. 1112 - Posláním Ducha svatého v liturgii církve je připravovat shromáždění na setkání s Kristem; připomínat a představovat Krista víře shromáždění; zpřítomňovat a aktualizovat, tedy přibližovat novému chápání Kristovo spasitelné dílo svou proměňující mocí a přispět, aby dar společenství přinášel v církvi plody.

******************** MODLITBY APOŠTOLÁTU ČERVEN Všeobecný úmysl: Aby kněží prožívali své sjednocení s Ježíšovým Srdcem a svědčili o starostlivé a milosrdné Boží lásce. Misijní úmysl: Aby Duch Svatý dával v našich společenstvích vyrůstat početným misionářským povoláním ochotným plně se zasvětit šíření Božího království. -8-

3 / 2011

Společenství

Národní úmysl: Za ty, kdo připravují katechumeny ke křtu, za kněze, jáhny, rodiče, kmotry a katechety, aby se příkladem svého života stávali platnými nástroji Ducha Svatého a prostředníky Bohem nabízené milosti. ČERVENEC Všeobecný úmysl: Aby křesťané přispívali ke zmírnění materiálního a duchovního utrpení nemocných s AIDS, zvláště v nejchudších zemích. Misijní úmysl: Za řeholnice a řeholníky v misiích, aby byli svědky evangelijní radosti a živými znameními Kristovy lásky. Národní úmysl: Za pokřtěné, kteří žijí ve vlažném vztahu k Bohu a církvi, aby objevovali, co to znamená „stát se živými kameny pro duchovní chrám, rodem vyvoleným a svatým lidem, který patří Bohu jako vlastnictví.“ SRPEN Všeobecný úmysl: Aby Světový den mládeže v Madridu povzbudil mladé lidi v ukotvení a nalezení života v Kristu. Misijní úmysl: Aby křesťanský Západ veden Duchem Svatým znovu objevil svěžest a nadšení své víry. Národní úmysl: Abychom byli neustále živeni Božím slovem a nebeským chlebem Eucharistie a poznávali, jak velké věci s námi koná Ten, který si nás zamiloval a povolal nás ve křtu ze tmy do svého podivuhodného světla. /www.jesuit.cz/

ZPRÁVY A OZNÁMENÍ - Noc kostelů 2011 - Farníky a stálé účastníky každodenních bohoslužeb, věřící z okolních farností, ale především nové návštěvníky, jež přijali pozvání na „Noc kostelů, přivítal o. Marcel 27. května v úvodu slavnostní liturgie. Jednotlivé části mše sv. byly okomentovány s ohledem na srozumitelnost pro příchozí hosty i homilie promlouvala zvláště k nim. Krásný hudební doprovod scholy mládeže vytvořil pěknou atmosféru i duchovní prožitek věřících. V závěru obřadu pak zaznělo i přání požehnaného a příjemně stráveného večera. Následoval bohatý duchovní a kulturní program, v němž bylo pamatováno i na děti. Vyvrcholením tohoto setkání u sv. Anny pak byly společné modlitby, adorace, i prosby o požehnání pro naše město. - Pouť rodin na Maria Hilf - Poutní kostel ve Zlatých Horách byl z rozhodnutí komunistů r. 1973 srovnán se zemí. V r. 1990 Jan Pavel II. na Velehradě posvětil základní kámen pro stavbu nového chrámu. Sdružení pro obnovu poutního místa spojené s výstavbou Centra duchovní obnovy pak v r. 1993 zahájilo stavbu a v r. 1995 Mons. Jan Graubner nový chrám vysvětil. Na Den matek se zde každoročně koná pouť rodin a 8. května 2011 se jí účastnili také havířovští věřící. - Kurz pro lektory - U sv. Anny byl 12. května zahájen kurz pro zájemce z řad havířovských farníků, kteří se budou připravovat k liturgické službě lektora. Úvodní přednášku - „Bible teologickým pohledem“ přednesl ke shromážděným účastníkům P. Marek Kozák, Th.Lic. K tomuto setkání se mimořádně připojili i věřící, jež se pravidelně scházejí ve farní knihovně s o. Karlem při vzdělávání ve víře, které je přístupné pro všechny věkové kategorie. -9-

3 / 2011

Společenství

- „Středověk s mobilem v ruce“ - tak zněl název cestovatelské přednášky P. Jana Linharta o cestě do Iránu, která se konala 13. května ve farní knihovně. Spolu se svými přáteli kněžími po tři týdny objevoval přírodní krásy vysokých hor Zagroz a Alborz i starověké památky. Obrazovou i audio technikou účastníkům přednášky přiblížil města Persepolis, Esfahán, Tabríz s pověstným bazarem, centrum perských básníků Širáz a metropoli Teherán, vyprávěl také o pěkných setkáních s tamními lidmi. V závěrečné besedě pak odpovídal na dotazy farníků o duchovních hodnotách i životních podmínkách obyvatel Iránu, o politické a hospodářské situaci země. - Pouť seniorů - 17. května se havířovští farníci vydali na pouť do Ostravy, kde navštívili chrám Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu. Spolu s místními věřícími se zúčastnili mše sv., kterou celebroval o. Marcel a pak následovala beseda se zdejším duchovním správcem P. Vítězslavem Řehulkou, jemuž byl předán finanční dar na nový kostel (sbírka z postních pokladniček). Program pokračoval prohlídkou Hospice sv. Lukáše v Ostravě-Výškovicích, který je prvním zařízením tohoto druhu v Moravskoslezském kraji a který byl slavnostně vysvěcen a uveden do provozu 17.9. 2007. V hospicové kapli se konají pravidelné liturgie, ale zejména slouží všem potřebným (nemocným i jejich doprovodu) k osobnímu setkávání se svátostným Ježíšem. - Manželská setkání - 9. - 16. 7. 2011 se konají „Manželská setkání“ v Hranicích. Tyto akce mají v ČR více než dvacetiletou tradici, letní pobyty pořádá společně YMCA a Centrum pro rodinu a sociální péči, projekt je realizován s finanční podporou Statutárního města Ostrava. Program týdenního pobytu zahrnuje řadu tématických okruhů, základem je promýšlení vlastního hodnotového žebříčku manželských dvojic, rodin. V pestrém programu je pamatováno na různé věkové kategorie rodinných účastníků, o vyžití a zábavu dětí se starají dobrovolníci. (Další informace a přihlášky: 552301416, 777244245, e-mail: [email protected].) - Prázdninová Antiochia - Farnost Loučka u Lipníka nad Bečvou bude místem letošního setkání Antioichie. Jde o iniciativu bohoslovců olomouckého semináře, kdy se za podpory místního duchovního správce a pod vedením zkušeného instruktora mladí lidé zapojují do běžného života obce, pomáhají seniorům a věnují se zejména dětem a mládeži. Mladí křestané se snaží vést dialog s okolím a vydávat svědectví, založené na vlastní zkušenosti s Kristem. (Bližší informace a přihlášky:www.antiochia.cz.) - 15. výročí diecéze - 30. května 2011 jsme si připomněli 15 let od založení naší ostravskoopavské diecéze. V r. 1996 ji ustanovil nyní již blahoslavený Jan Pavel II. zakládající bulou „Ad christefidelium spirituali“. Jejím prvním biskupem se stal František Václav Lobkowicz, O.Praem., do úřadu byl slavnostně uveden 31. srpna v katedrále Božského Spasitele. Naplnily se tak po 200 let trvající snahy o založení biskupství na severu Moravy a Slezska. Církevní oslavy tohoto významného výročí se uskuteční 16. října v den památky sv. Hedviky, hlavní patronky diecéze. - Zájezd frýdlantských farníků - 22. května přijeli na návštěvu věřící z domovské farnosti našeho p. kaplana a byli účastníky nedělní bohoslužby u sv. Anny. Při mši sv. se zapojili do čtení liturgických textů a nádherně zazpíval jejich chrámový sbor, doprovázený svým varhaníkem. Bylo milé sledovat, s jakou radostí a zájmem přijeli o. Karla povzbudit spolu s tamním duchovním správcem - P. Petrem Hrubišem, který mu v závěru obřadu předal dárečky a nás havířovské s humorem pozdravil. Z.K. - 10 -

3 / 2011

Společenství

NAPSALI JSTE NÁM Železný poutník Pod tímto názvem se už čtnáctkrát uskutečnila postní pěší pouť ze Sv. Kopečka (Olomouc) na Sv. Hostýn. Pouť začíná mši svatou v 18 hod. na Sv. Kopečku a končí mši svatou v 7 hod. na Sv. Hostýně. V té době ujdou poutníci 50 km. Požádal jsem kamaráda P. F. o krátké sdělení, jak ve svých 67 létech všechno zvládl. A tady je jeho zpráva: Noční pouť byla moc dobrá. Vyšlo více než 200 poutníků z různých částí republiky (z nichž většina došla bez využití pomoci formou částečné přepravy záchranným autem) ... Osvětlená bazilika na Sv. Hostýně byla vidět, už když před námi bylo tak ještě 30 km chůze. Zdálo se mi nemožné, že bych to mohl dojít, a chvílemi jsem si říkal, že kdyby mi zrovna někdo nabídl, že mne zbytek cesty sveze, tak že bych této nabídce podlehl... Naštěstí nic takového se nestalo. Šlo se v dost rozptýlených skupinkách a šlo dost mladých. Někteří z nich se cestou modlili růženec. Doprovázelo nás 6 kněží a nabídli nám cestou i duchovní rozhovory se svátostí smíření. Asi uprostřed cesty, v Prosenici, nás místní uvítali v kostele a pohostili čajem, kávou, buchtami, chlebíčky, koláčky. Pouť byla organizačně opravdu dobře zvládnutá. I když jsem ke konci dost zpomalil, došel jsem k bazilice před 3/4 na 7. Měli jsme pak ranní mši (je na stránkách Sv. Hostýna v archivu). Celkové hodnocení: jsem rád, že jsem se odhodlal; dobrá příležitost k zamyšlení - byla takovou stručnou analogii k životní cestě. Díky Tobě a vám ve středisku. Je dobře, že pomáháte mládeži najít cíl a trvalé hodnoty. · **************** Tak jsem si dobře vypůjčil (ve farní knihovně) : W. P. Young: „CHATRČ“ – knihu vydal Knižní klub v roce 2009, (250 stran) ,cena neuvedena. Kniha je prezentována jako úspěšný „bestseler“ – překlad do 35 jazyků, 12 000 000 výtisků. Protože jsem už cítil menší čtenářský půst, zvládl jsem tento titul během dvou dnů. Celý příběh je docela čtivý a dokáže zaujmout. Šťastný a pravidelný svět americké rodiny je v průběhu děje nalomen rodinou tragedií. Řešení modlitbou nepřináší výsledek. „Velký smutek“ zůstává v životě táty a přenáší se na ostatní. Po několika létech se jeho osobní tragédie dostává mimořádným dotekem s věčností (s Bohem) k pomalému poznávání všech souvislostí s Boží láskou a vlastním selháním. A to si přenáší v návratu do života, po těžké autohavárii. Poznámka: Téměř dvě třetiny knihy (od doteku s věčností) se zabývají formou pokračování příběhu a volným rozhovorem s Bohem otázkami dobra a zla, viny, odpuštění… Možná, že zde narazíme, my katolíci, na věci, s kterými nebudeme úplně souhlasit, nicméně pro kritického čtenáře může být kniha přínosem a povzbuzením.

Povídání o kontinuitě. Když v neděli při desáté mši svaté u sv. Anny sedávám ve svém koutku u bočního vchodu, stává se, že myšlenky utečou od sledování bohoslužby… a jsou najednou někde jinde. A tak si vybavím před třiceti léty zemřelého Emana Taška, jak sedí na židli přesně tam, kde je dnes stolek pro obětní dary. Ne, to nebyla žádná protekce ani tlačenka na stabilní přední místo. On tam prostě patřil. A z tohoto místa soustředěně sledoval mši svatou v kostele, který vlastníma rukama stavěl a kterému jako obětavý kostelník věnoval poslední roky života. Myšlenky běží dál - i po skončení mše svaté. Promítají se lidé a události. Zastavují se u těch, s kterými jsme byli spojeni v Havířově prostřednictvím NAŠEHO kostelíka svaté Anny. Pro nás přistěhovalce z šedesátých let (už) minulého století to bylo místo setkávání ve společenství věřících. A také vzájemného poznávání. Tady se vytvářely postupně vztahy,

- 11 -

3 / 2011

Společenství

které přetrvávají. Vztah k „našemu“ kostelu a celému farnímu společenství. Teď už je to náš domov a také náš život. Pracujme a prosme, aby zůstal domovem a životem také pro ty, kteří zůstanou, až my odejdeme. „PŘIJĎ, DUCHU SVATÝ, OBNOVUJ NAŠI FARNOST - A ZAČNI U MĚ!“ (modlitbu jsem si opsal při farní pouti v kapli v Ostravě – Výškovicích) dědekJargus ******************

SVÁTEK SVATÉHO VOJTĚCHA Při slavení mše svaté 2. května - letošní posunuté liturgické oslavě svátku českého patrona sv. Vojtěcha, v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha byla v blízkosti oltáře vystavena jeho relikvie - lebka světce. Zpřítomňuje i naše spojení s časy dávno minulými... Příznačná je podobnost jeho doby a současné situaci v zemi (barbarství, bezuzdné chování lidí, chtivost majetku a požitků, osobní spory a politické tlaky, r. 995 je vyvražděn rod Slavníkovců). Příkladem pro nás je Vojtěchovo odhodlání, statečnost, věrnost Boží věci, naplnění úkolu odjezd do cizí země i jeho mučednická smrt. V chrámu je shromážděno mnoho rozzářených mladých věřících s bílými křestními rouškami, kteří byli o letošních Velikonocích pokřtěni. Výzva otce biskupa Karla Herbsta pro novokřtěnce: „Vaše dnešní nadšení a radost se může změnit v bolest a strádání. Víra v Boha nezaručuje snadný život bez problémů. Zachovejte věrnost Kristu i v těžkostech a zklamáních, když se ztratí radost a zbude beznaděj či strach... Mějte vždy na paměti Boží zaslíbení a Jeho bezmeznou lásku!“ „Svatý Vojtěchu, oroduj za nás!“ Z.K.

60. VÝROČÍ RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA „Celým svým životem vnášet Kristovo světlo k našim blízkým, ale také do veřejného prostoru - do života celé společnosti.“ Tato hlavní myšlenka zazněla v promluvě Mons. Václava Malého při mši sv. za zesnulé české a slovenské pracovníky Rádia Svobodná Evropa 4. května v pražském kostele sv. Ludmily. Při vzpomínce na řadu osobností (věřící i nevěřící, zastánce pravice i bývalé komunisty) o. biskup zdůraznil, jak mnozí a někteří, aniž to činili vědomě, přinášeli do tehdejšího Československa v tíživé době nesvobody a mnohého pronásledování naději - Světlo Boží. V chrámu byla na této zádušní liturgii přítomna řada bývalých politiků a veřejných představitelů, velmi ráda jsem při pozdravení pokoje podala ruku Daně Němcové (jedna z mluvčích Charty 77, po r. 1989 odb. pracovnice Uřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v ČR, též autorka duchovního spisu o Matce Tereze). V přímluvných modlitbách bylo pamatováno také na dnešní pronásledované křesťany na Blízkém východě, v Asii i na evropském kontinentu. „I v současné době, kdy politická a společenská situace u nás není příznivá (čestné lidské slovo je znevažováno, na ústupu je obyčejná slušnost, preferuje se pragmatismus a mnohé nešvary ve všech sférách života), máme my, jako křesťané, vydávat svědectví o Bohu tím, že vždy budeme stát na straně pravdy, i když to vyžaduje velké úsilí a osobní oběti,“ zakončil slavnostní bohoslužbu někdejší disident, Mons. Václav Malý. Z.K. - 12 -

3 / 2011

Společenství

V největším chrámu Polska Pokud vás, milí farníci neodradí sedmihodinová jízda autobusem, uvítá vás po Jasné Hoře nejčastěji navštěvované poutní místo v Polsku s nedávno postaveným největším chrámem v zemi (1994-2004), nazývaným také „polským Vatikánem“. Pětilodní basilika zasvěcená Panně Marii Licheňské s nejvyšší věží (128 m), s desítkami zvonů, z nichž ten největší váží 17 tun, s kapacitou až 25 000 věřících při svém naplnění. Na hlavním oltáři je uctíván zázračný malý obraz matky Boží Licheňské s korunkou na hlavě a bílým orlem na hrudi (dle zjevení) a pláštěm se znaky Kristova umučení, poutníky nazývaná bolestnou Královnou Polska. V roce 1999 navštívil – tehdy ještě ne dokončenou - licheňskou svatyni papež Jan Pavel II. Ten ji požehnal a smělou architekturu celé stavby nazval hlubokým výrazem úcty, víry a lásky polského lidu k Panně Marii a vyjádřil za tento chrám Bohu poděkování. V roce 2005 byla svatyně povýšena na basiliku. V den blahoslavení Jana Pavla II. byla tomuto papeži v prostoru chrámu zasvěcena jedna kaple. V současné době přichází do basiliky stále velké množství poutníků, aby Panně Marii Licheňské svěřovali prosby ua evangelizaci pro třetí tisíciletí. Velká rozloha současného poutního místa zahrnuje dále neogotický kostel sv. Doroty z 18. století, dále kamennou Golgotu s křížovou cestou, rozsáhlý park s pomníky a kapličkami s labyrintem jeskyní, pramen svaté vody a několik v zeleni přírody umístěných zastavení křížových cest. Přehlédnout nelze ani největší sochu Jana Pavla II. v Polsku umístěnou nedaleko vchodu do basiliky. (Před Janem Pavlem II. klečí kněz, podávající jakoby darem papeži zmenšeninu velké basiliky. - Je zde tedy už zároveň pomník i knězi, který celou stavbu inicioval – pozn. red.) V tomto krátkém náčrtu nelze však vyjádřit hluboké duchovní zážitky prožívané námi všemi poutníky ani nádheru celého okolí v rozkvétající náruči jarní přírody. Obdiv zasluhují naše nejstarší poutnice – paní Bernatíková, která ve svém věku 87 let prožívala celé putování s nadšením. Srdce nás všech naplňuje vděčnost za krásné 3 dny připravené pro nás samotným Pánem. Staly se velkou duchovní posilou pro náš další život, abychom i v našem kostele dokázali Bohu vroucněji děkovat za dar víry a prosit na přímluvu Panny Marie o stálé Boží požehnání. Celá pouť byla pro nás velkým darem Boží lásky. Poděkování všem, kteří se podíleli na její vzorné přípravě i průběhu. Velké díky patří panu faráři Petrovi z kozmic i naší obětavé paní Miladce. Za všechny poutníky A. Balcarová --------------------Licheň jsem navštívila 2x v průběhu stavby basiliky a těsně před dokončením při našich cestách do Gniezna na oslavy svátku sv. Vojtěcha. Tento obrovský betonový chrám (pátý největší na světě) postavený v římském stylu (s římskými sloupy) byl opravdu grandiózní. V Římě mezi pahorky a návršími a v zástavbě jiných budov by určitě tak nevynikl jako uprostřed luk a lesů v polské rovině. Zcela oprávněně se mu říká „polský Vatikán“. Kdo z Poláků nemá peníze na pouť do Říma, tomu stačí připutovat do licheňské svatyně... Maj

* Pouť seniorů V úterý 17. května jsme přijali pozvání pana faráře Řehulky do nového kostela Sv. Ducha v Ostravě – Zábřehu. Po mši svaté nás zaujalo jeho obsáhlé vyprávění o historii stavby i záměru autora stavby a symbolice ztvárnění každé části chrámu. Návštěvou tohoto moderního kostela jsme získali mnoho krásných poznatků. Otče Řehulko, děkujeme a rádi tento Boží stánek navštívíme i v budoucnu, abychom prosili Ducha svatého o hojnost jeho darů pro dnešní svět. - 13 -

3 / 2011

Společenství

Při své pouti do Ostravy navštívili senioři z naší farnosti také hospic sv. Lukáše. Milé přijetí spojené s podrobným výkladem o zajišťovaných službách a všestranná péči o pacienty a prohlídka celé budovy zasazené do okolní zeleně zanechaly ve všech pěkné dojmy. Nechť sám Pán provází svým požehnáním všechny pracovníky hospice v jejich obětavé práci a službě, aby i nadále s láskou a pochopením a v úctě k osobnosti každého člověka provázeli závěr života všech potřebných. Spěchejme milovat lidi, tak rychle odcházejí... Na závěr jsme navštívili kapli Nanebevzaté Panny Marie. Po zajímavých informacích pana kostelníka a varhaníka v jedné osobě jsme zpívanou litanií loretánskou s májovou pobožností k Matce Boží ukončili naše zdařilé půldenní putování. Pane faráři, děkujeme za zorganizování pěkné pouti, která nás obohatila po všech stránkách. Za poutníky – seniory A. Balcarová ******************

Setkání žen - pletařek V sobotu 7. května se sešla v Přerově početná skupina žen jako zástupkyní všech, které pletou obvazy pro malomocné ve farnostech celé Moravy. Při setkání jsme prožily milé chvíle v hezkém prostředí hotelu nedaleko nádraží. Jsme rády, že jsme se i my, dvě zástupkyně havířovských farností, mohly setkání zúčastnit, protože i u nás se této činnosti věnuje hezká řádka žen (a možná prý i nějaký muž). Odevzdaly jsme upletené obvazy a přinesly novou přízi k dalšímu pletení. Dostaly jsme i drobné dárky na upomínku. A protože se nám zalíbila báseň složená jednou z nás, nabízíme ji i vám, čtenářkám Společenství: Nebo žije v bídě, beznaději a bolesti? Večer usíná, vzbudí se až k ránu. Je snad sám, anebo má mámu?

Lepra – malomocenství Sedím, držím v rukou jehlice, pletu, pletu – oček tisíce. Při té práci smutek v duši mám: jak vypadá ten, jemuž pomáhám?

V pomoc stále doufá, věří a čeká, na jeho bolest někdo obvaz splétá. V Evropě se ta země nachází, kde ženy pletou dlouhé obvazy. Tyto obvazy pletou české tety a tenká provázek spojuje světy.

Pletu a myslím na člověka, jenž v úzkostech a bídě čeká. Čeká – sedí v koutku bez naděje, v bolestech se jeho tělo chvěje. Má snad nějaké starosti?

Krátké INFO o sbírce použitých známek pro MISIE Předem bych všem přispěvatelům do sbírky ráda poděkovala a zároveň bych chtěla poprosit o vytrvání - že je to ku prospěchu svědčí vždy zpětná vazba od pana Traxlera z hnutí RODINA. Tak tedy v březnu t. r. se podařilo odeslat Hnutí RODINA do Pardubic v pořadí již 24. sbírku o celkové váze 4,20 kg. Nutno dodat, že k farnosti sv. Anny se připojila ke sbírce i farnost sv. Dona Bosca na Šumbarku, kde je již také od konce loňského roku krabice, do které je možné použité známky nosit. Každý, kdo se chce blíže seznámit s výsledky sbírky, její historií a vůbec – prostě si počíst, má možnost si půjčit šanon, který je k dispozici v knihovně v kostele sv. Anny. Blanka Weissová

- 14 -

3 / 2011

Společenství

POCHOD ZA ŽIVOT Dne 26.3.2011 se uskutečnil v Praze již tradiční pochod za život. I my, členky ze společenství Modlitby matek a několik dalších havířovských farníků, jsme se letos rozhodli, že pojedeme do Prahy podpořit tuto akci. Odjely jsme ranním vlakem, v Praze jsme byly kolem 10. hod. Procházkou jsme se přes Václavské Náměstí přesunuly do kostela sv. Jiljí, kde v klášterní zahradě byla připravena výstavka knih, obrázků a propagačního materiálu spojena s prodejem a také chutné občerstvení. Ve 13 hod. byla v kostele sv. Jiljí sloužena mše svatá, obětována za děti zabité při umělých potratech, za uzdravení a obrácení rodičů a lékařů. Celebroval ji mons. D. Duka, arcibiskup pražský, za účasti dalších asi 30 kněží.Ve své homilii zdůraznil význam každého člověka od početí až do přirozené smrti a také kladl důraz na každou rodinu, která by měla žít podle vzoru rodiny z Nazareta. Od 14. do 16. hod. se konal od kostela z Husovy ul. pochod pro život na Václavské Náměstí. Nesly jsme bílé kříže jako symbol nenarozených dětí , zpěvem a modlitbou jsme demonstrovaly za právo na život a prosily Boha o odpuštění za spáchané zločiny na nenarozených dětech. Pod sochou sv. Václava jsme se všichni společně pomodlili a zazpívali svatováclavský chorál. Večerním vlakem jsme odjížděly domů s pocitem, že jsme svou účastí podpořily dobrou věc. A.J.

CENA Vesnický farář si každý týden pečlivě připravoval nedělní kázání. Jednou o velikonoční neděli přinesl na ranní mši rezavou klec a před kázáním ji postavil před sebe, aby ji všichni dobře viděli. Věřící byli poněkud překvapeni a farář vysvětloval: „Včera jsem potkal chlapce, který nesl tuto klec. Měl v ní tři ptáčky a ti se třásli chladem a strachem. Zastavil jsem toho chlapce a zeptal jsem se ho: Co tam máš synku?“ „Tři bezcenné ptáky,“ odpověděl mi. „A co s nimi budeš dělat?“ ptal jsem se dál. „Nesu si je domů, budu je mít pro zábavu“, na to chlapec. „Budu je pošťuchávat, vyškubovat jim peří, takže budou klovat a čepýřit se. To bude zábava!“ „Ale dřív nebo později tě to začne nudit. Co budeš dělat potom?“ „Mám kočky. Těm se ptáčkové budou líbit. Dám je pak kočkám.“ Chvíli jsem mlčel a pak jsem se chlapce zeptal: „Kolik chceš za ty ptáčky?“ „Cože?! Proč byste vy mohl chtít takové ptáky? Jsou obyčejní, polní, nejsou okrasní, není na nich nic zvláštního. Ani hezky nezpívají. Vůbec nejsou krásní“, divil se kluk. „Kolik chceš?“ zeptal jsem se znovu. Kluk si pomyslel, že jsem se pomátl, a řekl mi: „Padesát eur?“ Vytáhl jsem z peněženky padesát eur, podal je klukovi, a ten bleskově zmizel. Vzal jsem klec a zašel jsem s ní za vesnici k polím a stromům. Tam jsem otevřel dvířka a nechal jsem ptáčky, aby vyletěli.“ Tak farář vysvětlil, jak přišel k té prázdné kleci. Potom začal vyprávět tento příběh: 'Jednou spolu hovořili Satan a Ježíš. Satan se právě vrátil ze zahrad ráje, byl celý namyšlený a nafukoval se pýchou. „Pane, právě jsem se zmocnil všeho lidstva“, chlubil se. „Použil jsem všechny léčky a věděl jsem, že mi lidé sednou na lep. Polapil jsem je všechny.“ „Co s nimi budeš dělat?“ otázal se Ježíš. Satan nečekal s odpovědí: „Budu je mít pro zábavu. Naučím je, jak se brát a rozvádět, a také je naučím vzájemně se nenávidět a ubližovat si, opíjet se, kouřit, nadávat. Budu jim radit, jak vyrábět válečné zbraně, pušky, bomby a jak se mezi sebou zabíjet. To bude na světě zábava!“ „A pak, až se nabažíš zábavy, co s nimi budeš dělat?“ navázal Ježíš další otázkou. „Zahubím je“, vykřikl Satan nadutě. - 15 -

3 / 2011

Společenství

„Kolik za ně chceš?“ zeptal se Ježíš. „Že bys měl ty lidi rád? Nejsou k ničemu, vlastně jsou hodně špatní. Když se s nimi budeš stýkat, budou tě nenávidět. Poplivou tě, budou ti nadávat a zabijí tě. Ne, nemůžeš je mít rád!“ „Kolik?“ znovu se otázal Ježíš. Satan se na Ježíše zadíval a s výsměšným pošklebkem řekl: „Všechnu tvou krev, všechny tvé slzy a tvůj život.“ A Ježíš souhlasil a zaplatil.' „TO JE MÉ PŘIKÁZÁNÍ, ABYSTE SE MILOVALI NAVZÁJEM, JAKO JSEM MILOVAL JÁ VÁS. NIKDO NEMÁ VĚTŠÍ LÁSKU NEŽ TEN, KDO POLOŽÍ ŽIVOT ZA SVÉ PŘÁTELÉ. VY JSTE MOJI PŘÁTELÉ, ČINÍTE-LI, CO VÁM PŘIKAZUJI.“ (Nový zákon, J 15, 12-14) /Z knihy Bruno Ferrera - „Úsměvy pro duši“/

PŘEČETLI JSME... „Misionáři bez lodí“ - Madeleine Delbrelová, vydalo Karmelitánské nakl. v r. 2008. Madeleine Delbrelová pocházela ze středních vrstev, narodila se ve Francii, v rodině státního úředníka /1904-1964/. Po své konverzi se rozhodla zůstat žít ve světě a současně také naplno s Bohem. Společně s několika přítelkyněmi se usídlila na předměstí Paříže, kde sloužila chudým během II. světové války i po celý zbytek života. S radostí uvítala založení semináře Mission de France, kde se připravovali kněží, jež měli působit mezí dělníky a přinášet evangelium tam, kde se klasická pastorace nedostane. Pozoruhodný byl její neutuchající zájem o misijní poslání církve, všemi silami se snažila napomáhat těmto „dělnickým kněžím“ při naplňování jejich poslání. Po smrti Medeleine Delbrelové byl uznán její prorocký duch v církvi, v současné době probíhá proces jejího blahořečení, stále oslovuje čtenáře všech stavů svými myšlenkami. V této knížce jsou prezentovány úvahy o postavení laiků v církvi, o jejich povolání mít podíl na šíření radostné zvěsti, a to v jakémkoli prostředí, všude tam, kde žijí. - „Misionář je ten, kdo se modlí, ten, kdo svědčí, ten, kdo miluje.“ - „Když už jsme jednou poznali Boží slovo, nemáme právo je nepřijmout; když už jsme je jednou přijali, nemáme právo nedovolit mu, aby se v nás vtělilo. A když se v nás vtělilo, nemáme právo nechat si je pro sebe - patříme od nynějška těm, kdo na ně čekají.“ „Učednictví“ - Vojtěch Kodet, vydalo Karmelitánské nakladatelství v r. 2009. V tomto spise známý autor velmi prostými slovy i jednoduchým stylem odkazuje na důležitost znalosti Písma sv. a jeho hluboký význam pro každodenní život křesťana. Pro člověka, který chce opravdově žít s Bohem a následovat Ježíše, je nutné nacházet oporu ve slově Božím a svoje jednání nechat stále korigovat Duchem sv. Autor v této své knížce nezahlcuje množstvím myšlenek, ale každá 'ostře zasahuje cíl', pozorný čtenář se jí může inspirovat při objevování nesmírného bohatství, které Bible přináší. Důvěrně známé texty Starého či Nového zákona P. Kodet vykládá zcela novým 'neotřelým' pohledem, jenž mnohdy zarazí i rozhorlí, ale také potěší a povzbuzuje... Ve svých promluvách při rozjímání o Ježíšových podobenstvích přitom klade velký důraz na osobní niternou modlitbu a prosbu o Ducha svatého. Citace z knihy: „Podstata křesťanského života nespočívá v tom, že chodíme do kostela, že máme větší nebo menší povědomí o článcích víry. Jádra křesťanství se začínáme dotýkat v okamžiku, kdy pochopíme a na vlastní kůži prožijeme, že Bůh je ten, který si nás zamiloval.“ Z.K.

- 16 -

3 / 2011

Společenství

Teilhard de Chardin, S.J.: Vliv vesmírného Krista jako duchovního centra Omega Přítomnost vtěleného Boha proniká vše jako univerzální prvek. Oživující a organizující autoritou vesmíru, o které mluvíme, je v zásadě milost Boží. Rozsah jejího tvůrčího vlivu je neomezený. Kristův řídící a formující vliv se týká celého rozsahu lidských činů, hmotných determinismů a vývojových jevů vesmíru. I když je konvenčně označujeme jako „přírodní“, Kristova role hlavy vesmíru posouvá jejich konečný účel do nadpřirozeného života. Vše kolem nás je fyzicky „kristifikováno“, a jak uvidíme, tento stav se postupně může zvyšovat. Kristus je všude kolem nás fyzicky aktivní v řízení veškerých věcí. Neustále oživuje veškerá dění na zemi bez jejich narušování, od elementární vibrace atomu až po nejušlechtilejší mystickou kontemplaci, od nejlehčího vánku čeřícího vzduch, až po nejširší proudy života a myšlení.… Vše, co je dobré ve vesmíru, je shromažďováno vtěleným Slovem jako živina, kterou asimiluje, proměňuje a proniká božstvím. Stručně řečeno, takto chápaný Kristus je prostředím, jímž se abstraktní přívlastek božské nesmírnosti pro nás stává konkrétní skutečností. Uvědomění si tohoto pohybu, ovlivňujícího dospívání vesmíru (Pleroma), umožňuje věřícímu získat úžasné světlo i sílu pro směr a stálost svého úsilí. Přeloženo z eseje Můj vesmír, dokončené v čínském Tientsinu r. 1924 - bš ******************

Došlo po uzávěrce.. Víkend na faře pro děti připravující se k 1. sv. přijímání Devět těchto dětí strávilo na faře víkend 28. - 29. května. Kromě otce Marcela se jim věnovaly animátorky Pája a Maruška Žv. Ty měly pro děti připravenou spoustu her. V průběhu celého víkendu měl o. Marcel pro děti katecheze prokládané soutěžemi - ta v sobotním dopoledni byla např. zaměřená na zopakování vědomostí. Při odpolední prohlídce kostela sv. Markéty o. Marcel dětem vysvětlil, co a k čemu se všechno v kostele používá, přitom děti navštívily i zvonici. Probral s nimi a vysvětlil jim i mši svatou a její jednotlivé části. Při další hře pak děti procházely Ježíšův život, kdy na stanovištích nacházely „dopisy od Ježíše“ a plnily úkoly „jím zadané“. V podvečer byla plánována cesta pěšky na mši svatou na Špluchov. Pro vytrvalý déšť nakonec byly děti převezeny auty. Na Špluchově měli domácí z nečekané návštěvy obrovskou radost. Po návratu na faru byla pro děti připravena „pesachová večeře“, jak ji kdysi Ježíš slavil se svými učedníky, aby děti mohly prožít, co je předobrazem Eucharistie. K této pesachové večeři si každé dítě samo upeklo nekvašený chléb maces. Celé dva dny všem na faře opravdu výborně vařily obětavé ženy Jana Adámková a Květa Tomaštíková. Maj

Farní dětský den Letošní dětský den na faře v Bludovicích (29.5.2011) byl na téma „Kovbojové“. Byl zahájen scénkou, ve které se sešli tři nejmocnější vůdcové tlup banditů, zlodějů koní. Jeden připádloval v kánoi, druhý přijel na trakaři a třetí na koni, který mu vzápětí pošel. Shodli se na tom, že jejich řemeslu se v poslední době nedaří a takhle to dál nejde. Obvinili - 17 -

3 / 2011

Společenství

kněze, že mohou za to, že se jim nedaří koně krást. Domluvili se, že kněze unesou. Počkali si na ně před farou. Jednomu se podařilo utéct, ale druhý - o.Marcel padl do zajetí a bandité faru obsadili. Děti, aby mohly faru osvobodit, musely projít výcvikem, což byla různá stanoviště, na kterých plnily všelijaké úkoly. Děti měly také možnost zajezdit si na koni a v bryčce. Výcvik všechny úspěšně dokončily, a tak máme faru zpátky! Poté jsme to oslavili velkou opekačkou.

SBÍRKY datum Havířov-sv. Anna Havířov-Bludovice

17.4. 24.4. 25.4. 1.5. 8.5. 15.5. 22.5 29.5 31.5, 5.6.

17 026,25 540,5 055,13 665,11 919,24 007,14 675,11671,2677,15517,-

Špluchov

4 599,6496,1268,1976,3793,3041,2357,2613,-

1237,2396,569,1178,945,3070,809,555,-

3188,-

945,-

Duben – květen v našich farnostech Svatá Anna: Křty: Barbora Faustina Levová Daniel Dokoupil Anežka Holubová Svatby: Jan Tousecký - Eva Weissová Pohřby: Ing. Tomáš Ligenza Ing. Ludvík Zimčík Anna Gronovičová, roz. HArvanová

46 83 82

Svatá Markéta Pohřby: Štefan Hasaj 79 Adolf Zmija 77 Mária Tománková, roz. Audyová 76

Svatý Jan Bosko Pohřby: Marta Čaplová

84

- 18 -

účel na potřeby kostela na seminář na Boží hrob

na TV NOE

3 / 2011 Dopisy do záhrobí

Společenství

V městě Šumbarku, v devátém roce panování Václava Vrtošivého Vojáci, kteří hlídali Ježíšův hrob Umím si představit, jak jste se podivovali svému úkolu, jímž vás Pilát pověřil. Už jste v císařově jménu dělali leccos; bojovali, zabíjeli, udržovali pořádek, rozháněli dav, střežili významná místa a osoby. Ještě nikdy jste však nedrželi stráž u hrobu popraveného buřiče. K čemu to má být? Ještě kdyby v tom hrobě bylo něco cenného, ale proč hlídat polámanou mrtvolu? Leč voják se nesmí ptát – alespoň ne nahlas -, a tak jste se odebrali na svou podivnou hlídku. Nevíme, kolik vás bylo, neznáme vaše jména a životní příběhy. Můžeme o nich jen spekulovat… Představuji si, jak rozkládáte pláště na tvrdou zem před skalní hrobkou a marně se snažíte najít nějakou pohodlnou pozici, v níž byste přečkali nadcházející noc. Dole ve městě se bujaře oslavuje jakýsi židovský svátek a vy tu trčíte mezi hroby a k zábavě nemáte nic než omlácené hrací kostky. Nejste pověrčiví ani bázliví, ale toto zvláštní místo vás přece jen trochu znepokojuje. Od svých druhů jste slyšeli, co se dělo na Golgotě po tom spěšném ukřižování. Jak se nebe zatáhlo a přihnal se vítr, jak se třásla země, až pukaly hroby a vydávaly svůj zpráchnivělý obsah… Smějete se tomu, ale pro jistotu si položíte meč tak, abyste ho měli pěkně po ruce. Krátíte si dlouhou chvíli obvyklým způsobem. Vyprávíte si přisprostlé vtipy a nejnovější drby, dokud vás nepřemůže únava a postupně neumlknete. Zachumláte se do svých plášťů, abyste čelili nočnímu chladu, a upadnete do neklidné dřímoty. Všude kolem je ticho – jako na pohřebišti. Co se stalo pak, nevím. Při vší své fantazii nenacházím odpověď. Myslím si, že ji neznáte ani vy sami – jediní očití svědkové Ježíšova zmrtvýchvstání. Tato chvíle zůstane obestřena tajemstvím, protože není v lidských možnostech popsat či pochopit, co se zde odehrálo. Jedno je jisté: bylo to něco, co vás přimělo k útěku od prázdného hrobu, bez ohledu na všechny možné důsledky zběhnutí ze služby. Možná si opravdu nic nepamatujete, protože vaše myšlenky pohltila stejná energie, která odvalila těžký náhrobní kámen. Možná jste své vzpomínky sami vytěsnili z paměti, abyste se tak vyrovnali s traumatizujícím zážitkem. Když vás o něco později vyhledali farizeové, vděčně jste přijali jak jejich peníze a příslib přímluvy u Piláta, tak jejich racionální vysvětlení. Rádi jste se nechali přesvědčit, že Ježíšovi učedníci využili vašeho spánku a odnesli mrtvé tělo. Raději jste čelili posměškům svých druhů než důsledkům tajemství, jež vás obestřelo. Nevím, jaký byl váš další osud. Možná jste na vše zapomněli a dále se věnovali svému krvavému řemeslu. Možná jste byli z další služby propuštěni jako nespolehliví či nezpůsobilí. Možná jste – za získané peníze – začali nový život někde jinde. Možná jste se upili k smrti. Jsem přesvědčen, že jste prošli nevratnou změnou. Váš život nemohl zůstat stejný jako před onou osudnou nocí. Změnila ho stejně jako životy nás všech. Bez ohledu na všechny pokusy o vysvětlení, vědomě šířené lži, zavírání očí i úst zde přes celé věky zůstává tato neuchopitelná skutečnost. Nemůžeme před ní utéct. A je to tak dobře… -ok-

- 19 -

3 / 2011 Společenství HÁDANKY A MALÉ HŘÍČKY PRO KLUKY A PRO HOLČIČKY Milí kluci, milé holky, usedněte na trojkolky, na kola a hurá ven! Ať si léto užijem! A když budou lítat blesky, zmoknou všechny cyklostezky, místo hraní na schovku, vyluštěte křížovku!

1) Sladké ledové osvěžení v kornoutku 2) Vodní nádrž 3) Prázdninový pobyt pro děti např. ve stanech 4) Svítí a hřeje ve dne na obloze 5) Na louce kvete barevné … 6) Při letní bouřce občas padají i zledovatělé kapky nazývané … 7) Oheň, na kterém si třeba opékáme špekáčky 8) Chytání bronzu 9) Náš jedovatý had 10) Na pití i okoupání, nejlepší je čistá … 11) Zvenku je zelený, ale uvnitř je sladká červená dužina s černými pecičkami 12) Konečně mám čas přečíst si svoji oblíbenou … 13) Klouzačka do vody 14) Na konci školního roku dostanou děti … V tajence křížovky se dozvíte, na co už se určitě moc těšíte J. Krásné léto přeje Marťa

- 20 -