Základní škola Ostrava – Slezská Ostrava, Bohumínská 72/1082,příspěvková organizace
Klasifikační řád Podle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) vydává ředitel školy tento vnitřní klasifikační řád, který je součástí vnitřního řádu školy
I. Klasifikace prospěchu Na pololetním i výročním vysvědčení jsou žáci hodnoceni klasifikačními stupni.
A. Zásady klasifikace 1. Při klasifikace uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Přihlíží k věkovým zvláštnostem dítěte a k jeho specifickým potřebám i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat pro určitou indispozici. 3. Učitel konzultuje specifika žáka s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky. 4. Učitel dodržuje zásady objektivního přístupu k žákům, nepodléhá subjektivním ani vnějším vlivům. 5. Učitel může přihlédnout k výsledkům rozhovoru se žákem a zákonnými zástupci. 6. Učitel rozlišuje pro potřeby klasifikace předměty s převahou teoretického zaměření a předměty výchovného charakteru (zvláště předměty Tv, Hv a Vv). 7. Učitel vytváří atmosféru pro sebehodnocení žáků a pro hodnocení žáka žákem.
B. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikace 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků žáka získává učitel zejména: • Soustavným diagnostickým pozorováním žáka • Soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování • Různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) • Kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami • Analýzou výsledků činnosti žáka 2. Učitel přihlíží k náročnosti, závažnosti a obsahu zkoušení, ale i k celkové aktivitě a výkonům ve třídě v průběhu celého klasifikačního období. 3. Žák musí být z předmětu hodnocen nejméně pětkrát za pololetí, z toho pokud možno jednou ústně. 4. V předmětech s převahou výchovného charakteru s dotací menší než 2 hodiny týdně je možno stanovit celkové hodnocení z nižšího počtu podkladů než je uvedeno v době 3. 5. Rozsáhlejší písemné práce shrnující učivo za delší časové období z předmětů s převahou teoretického zaměření jsou doporučeny max. 1x za měsíc. Rozsáhlejší písemné práce lze nahradit srovnávacími testy v jednotlivých ročnících. 6. Doporučuje se dávat přednost kratším a častějším písemným pracím. 7. O termínu a obsahu práce podle B/4 informuje učitel žáky předem. 8. Písemná práce a další druhy zkoušek učitel rozvrhne rovnoměrně po celé klasifikační období. 9. Termín písemné práce podle B/5 zapíše vyučující předem do TK. Takovou písemnou zkoušku smí žák vykonat v jednom dni pouze jednu. 10. Učitel oznamuje a zdůvodňuje žákovi výsledek každé klasifikace. Poukazuje přitom na klady a nedostatky hodnocených výkonů.
11. Pří ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky písemných prací a jiných činností učitel oznámí žákům bez zbytečného prodlení, nejdéle však do deseti dnů. 12. Doporučuje se získávat větší množství hodnotících prvků v činnostech, které nevyžadují vyšší časovou dotaci. 13. Doporučuje se využít širokou doplňkovou škálu hodnocení žáka (např. bodovou škálu, hodnocení aktivity, referáty, laboratorní práce, skupinové práce, apod.) 14. Způsob hodnocení domácích úkolů je ponechán na zvážení vyučujícího. Zapomenutí domácího úkolu se považuje za přestupek proti školnímu řádu. 15. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka za klasifikační období. 16. Evidence má písemnou podobu. 17. Tato evidence musí být vyučujícím uložena k případné kontrole nejméně do zahájení následujícího školního roku.
C. Klasifikace žáka 1. Na počátku klasifikačního období seznámí učitel prokazatelně žáky s pravidly způsobu své klasifikace (frekvence, množství a druhy známek, nároky stanovené pro získání jednotlivé známky apod.) 2. Vyučující objasní žákům, že stupeň výsledné klasifikace se neurčuje pouze na základě aritmetického průměru známek za uplynulé období. 3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce, učební výsledky, jichž žák dosáhl a domácí příprava. 4. Učitelé stejných popř. příbuzných předmětů sjednotí na počátku klasifikačního období klasifikační měřítka v rámci metodických sdružení. 5. O stavu klasifikace učitel informuje třídního učitele a vedení školy na konci klasifikačního období. V přípravě zaostávání nebo výrazného zhoršení informuje učitel podle situace bezodkladně. 6. Učitel bezodkladně a prokazatelně seznamuje s průběžným, zhoršeným i konečným hodnocením žáka jeho zákonného zástupce (čtvrtletní hodnocení – informace v žák. knížce). 7. Na konci klasifikačního období v termínu určeného vedením školy zapisují učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů. 8. Na konci klasifikačního období připraví učitelé návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. 9. Souhrnně je stav klasifikace ve třídě projednáván na pedagogické radě. 10. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojených poznatků, dovedností a návyků, schopnost uplatňovat a zobecňovat osvojené poznatky, aktivita v přístupu k činnostem, samostatnost a kreativita. 11. Stupně hodnocení prospěchu a stanovená kriteria jsou: • 1 – výborný: Žák bezpečně, přesně a uceleně ovládá požadované učivo a chápe vztahy z něho vyplývající. Samostatně, tvořivě a aktivně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Zřídka se dopouští nepodstatných chyb. • 2 – chvalitebný: Žák v podstatě bezpečně, přesně a uceleně ovládá požadované učivo a chápe vztahy z něho vyplývající. Převážně samostatně, tvořivě a aktivně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Dopouští se jen menších chyb. V malé míře jsou zapotřebí návodné otázky učitele. • 3 – dobrý: Žák má ve zvládnutí učiva částečné mezery. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. V činnostech je méně aktivní a tvořivý. Není schopen samostatného souvislého projevu, na návodné otázky většinou odpovídá správně. Je schopen samostatně pracovat pouze podle návodu učitele. Vztahové souvislosti chápe pouze částečně.
•
4 – dostatečný: Žák má ve zvládnutí učiva závažné mezery. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. V činnostech není aktivní a není tvořivý. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Je schopen samostatně pracovat jen za soustavné pomoci učitele. Vědomosti jsou povrchní, není schopen je dát do souvislostí. • 5 – nedostatečný: Žák si požadované znalosti neosvojil, má v nich závažné mezery. V uplatňování vědomostí se vyskytují velmi vážné chyby. Podstatné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Není schopen pracovat samostatně. 12. Při celkovém hodnocení žáka na vysvědčení postupuje škola podle §15 odst. 6 a 7 vyhlášky (prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl)
D. Slovní a kombinované hodnocení 1. 2. 3. 4. 5.
Slovní hodnocení se řídí ustanovením § 14 odst. 1písm. d) ve smyslu §15 odst.2 vyhlášky Slovní hodnocení lze použít u žáků s vývojovou poruchou učení podle § 51 odst.4 zákona. O použití slovního nebo kombinovaného hodnocení rozhoduje ředitel školy. Průběžná i celková klasifikace může být doplněna dílčím slovním hodnocením. Forma zápisu slovního hodnocení je jednotná pro celou školu.
E. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Součástí sebehodnocení žáka (dálen jen hodnocení) je i v chování žáka. 2. Důvody hodnocení: náš žák se touto formou připravuje pro úspěšné zvládnutí životních rolí (příjímání zodpovědnosti, kritický odhad vlastních schopností, růst zdravé sebedůvěry, samostatnost v plnění povinností, umění přijmout názor ostatních, uvědomění si vlastní role ve skupině). Náš učitel tím získává další podklady k poznání žáka (porozumění, zlepšení komunikace, znalost žákova zázemí). Rodiče našich žáků tímto mohou získat alternativní informace. 3. Časová frekvence: hodnocení se provádí zpravidla po probraném výukovém celku, nejméně však jednou za čtvrtletí a to písemnou formou. 4. Oblasti hodnocení v jednotlivých předmětech: co se mi daří/nedaří, co chci zlepšit, zlepšil jsem se(?), co mě zajímá/co dělám rád, jak se umím vyjadřovat, jak komunikuji se spolužáky – práce ve skupině, jak hodnotím ostatní, jak přijímám hodnocení ostatních, jak hodnotím své chování. 5. Způsob hodnocení: může být ústní (vyprávění, rozhovor, otázky, odpovědi, atd.) i písemný (příběh, test, tabulka, dotazník, úvaha, výtvarné vyjádření, symbol, známka, atd). 6. Evidence: formou portfolia
F. Komisionální a opravné zkoušky Komisionální zkouška 1. Ředitel školy rozhodne na základě návrhu vyučujícího o komisionálním přezkoušení. Důvodem může být např. vysoký počet zameškaných hodin, a v důsledku toho nedostatečné množství podkladů pro klasifikaci. 2. Vyučující musí navrhnout řediteli školy komisionální přezkoušení v případě, že absence překročí 60% vyučovacích hodin daného předmětu. 3. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy podle §22 vyhlášky. 4. Výsledek přezkoušení nelze zpochybnit novou žádostí o přezkoušení. Komise se řídí ustanovením § 22 odst. 3 vyhlášky.
5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí školní dokumentace. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. 7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy na základě podkladů získaných od příslušného vyučujícího. 8. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka podle §52 odst. 4 zákona.
Opravná zkouška 1. Pro jmenování, složení a činnost komise platí stejná ustanovení jako u komisionální zkoušky. 2. Podrobnější specifika o vykonávání opravné zkoušky jsou uvedena v § 53 zákona.
G. Výstupní hodnocení 1. Provádí třídní učitel podle § 16 vyhlášky. 2. Forma je na standardizovaném dokumentu školy podle odst. 2 výše uvedeného paragrafu.
II. Hodnocení chování A. Výchovná opatření – obecné zásady 1. Škola uděluje žákům výchovná opatření (dále jen opatření), která je mají motivovat k udržení kvalitních výkonů, popř. usměrnit k nápravě při nedostatcích v chování. 2. Opatření je možno udělit kdykoli během školního roku. 3. Opatření se vždy projednávají na pedagogické radě (dále jen PR) 4. Třídní učitel shromažďuje podklady k udělení výchovného opatření. 5. Návrh na opatření k posílení kázně oznámí (třídní) učitel před PR zástupci ředitele, a to písemnou formou s uvedením požadovaného opatření a jeho zdůvodněním. Oznámení předá bezodkladně, nejpozději však do 24 hodin před zamýšleným projednáváním. Zástupce ředitele sdělí tuto informaci se svým komentářem řediteli školy nejpozději v den konání PR. 6. V rámci prevence záškoláctví sleduje učitel nepřítomnost žáků. Pokud zástupce žáka nejpozději do 3 dnů neoznámí třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti žáka, kontaktuje učitel ihned sám zákonného zástupce žáka a zároveň informuje zástupce ředitele školy. 7. Třídní učitel zaznamená udělení opatření do katalogového listu žáka a přiloží stejnopis formuláře. 8. Neomluvené hodiny se pro udělení případného opatření vyššího stupně sčítají, resp. započítávají za celé klasifikační období.
B. Výchovná opatření – pochvaly 1. 2. 3. 4.
Ředitel školy uděluje žákovi pochvalu podle § 17 odst. 1 vyhlášky. Třídní učitel uděluje žákovi pochvalu podle § 17 odst. 2 vyhlášky. Pochvala může být udělena ústně, písemně nebo zapsána i na vysvědčení. O pochvale může být informován zákonný zástupce, spolužáci, zřizovatel, případně jiná instituce státní správy. 5. Součástí pochvaly může být věcný dar.
C. Výchovná opatření k posílení kázně 1. Třídní učitel může udělit: • Napomenutí třídního učitele – NTU (za drobné přestupky proti školnímu řádu, dále jen „přestupky“ • Důtku třídního učitele – DTU (za opakované drobné přestupky, nebo jeden závažný přestupek, nebo 1-2 neomluvené hodiny). 2. Ředitel školy udělí (zpravidla na žádost učitele): • Důtku ředitele školy – DŘŠ (za opakované závažné přestupky, nebo jeden hrubý přestupek, nebo 3-7 neomluvených hodin). 3. NTU a DTU uděluje třídní učitel bezodkladně písemně na formuláři a upozorněním v žákovské knížce. Převzetí potvrdí rodič v žákovské knížce. 4. DŘŠ uděluje ředitel školy bezodkladně písemně na formuláři a zasílá zákonnému zástupci žáka. Převzetí potvrdí rodič na formuláři. 5. Z výchovných důvodů jsou kázeňská opatření udělována zpravidla před žáky příslušné třídy. 6. Pokud výchovná opatření nesplnila svůj účel, jsou zákonní zástupci zváni k pohovoru popř. k jednání výchovné komise školy. 7. Výchovnou komisi jmenuje ředitel školy. 8. V jednom klasifikačním období nelze udělit stejné výchovné opaření.
D. Klasifikace chování 1. Chování, které není velmi dobré, je klasifikováno těmito stupni:
2- uspokojivé 3- neuspokojivé 2. Návrh na snížený stupeň z chování může podat každý člen pedagogické rady. 3. Při projednávání se projednává nejdříve případný protinávrh. 4. O udělení sníženého stupně z chování rozhoduje ředitel školy. 5. Klasifikační stupeň z chování vyjadřuje chování za celé klasifikační období. 6. Druhý stupeň z chování se uděluje za: chování, při kterém nepomohla předchozí opatření, nebo za jednorázový hrubý přestupek, nebo za 8-15 neomluvených hodin. 7. Třetí stupeň z chování se uděluje: za hrubý přestupek po předchozím udělení jiných výchovných opatření, nebo za jednorázový zvlášť hrubý přestupek, nebo za 16 a více neomluvených hodin.
Projednáno na pedagogické radě 18. 4. 2005. Tento řád nabývá účinnosti dnem 19.4. 2005 Mgr. Radek Pollo ředitel školy
