Víte, proč v roce 2013 cena zlata tak prudce spadla? Jak vidí analytici jeho budoucnost? Nebo třeba kde všude se můžete se zlatem setkat? To vše (a samozřejmě nejen to) najdete v eBooku
10+1 informací o zlatu, které by vás neměly minout.
Sestavili jsme jej z 10 nejzajímavějších článků, které vyšly v roce 2014 na www.NakupZlato.cz a přidali jsme 1 z roku 2013. Aby se vám v nich lépe orientovalo, rozdělili jsme je do tří skupin.
V první části pro vás máme rady, tipy a informace, které by měl znát každý, kdo chce do zlata investovat. Poté vám ukážeme tři události, které dnes ovlivňují (a ještě nejspíš dlouho ovlivňovat budou) cenu zlata. Na závěr se pobavíte u zajímavostí ze světa zlata – od jeho těžby až po netradiční využití.
Věříme, že se vám eBook bude líbit. Přejeme příjemné čtení.
Vydělávejte, když jiní prodělávají: Cost Average Effect Vrtá vám hlavou, proč dobří investoři vydělávají i během krize? Proč si i při pohledu na padající kurzy zachovávají klid, a proč nedělají ukvapená rozhodnutí? Odpověď hledejte v pravidlu Efektu průměrných nákladů, které můžete snadno ovládnout i vy.
Pochopením a dodržováním Efektu průměrných nákladů (Cost Average Effect) snížíte riziko svých investic, ubráníte se výkyvům trhu a naopak na nich dokonce vyděláte. Efekt průměrných nákladů přitom není nic složitého - zařadili bychom jej někam na pomyslnou investiční základní školu.
Pravidelná investice - bezpečnější investice Začínající investoři často dělají tu chybu, že své prostředky vynakládají jednorázově. Tím značně roste riziko investice – pokud nakoupíme podíly za celou částku těsně před pádem kurzu (který samozřejmě přichází nečekaně), proděláme. Pojistkou proti podobným situacím je právě Efekt průměrných nákladů, který ve své geniální jednoduchosti zakládá na pravidelném a dlouhodobém investování bez ohledu na situaci na trhu. Jak funguje?
Nejprve si určíme částku a frekvenci investice. Typicky investujeme jednou měsíčně, pro větší pohodlí trvalým příkazem z účtu. Investice tak probíhá pravidelně bez ohledu na výkyvy trhu. Investovat můžeme například do akciových či dluhopisových fondů, cizích měn, zvláště vhodné je pro tyto účely investování do zlata. Jakmile kurzy klesají, za svou investici získáváme více podílů. Logicky, při rostoucích kurzech získáváme méně.
Jak na tom ale vydělám? Dobrá otázka! Hned se na to podíváme na konkrétním příkladu. Nejprve si ukážeme investici bez uplatnění Efektu průměrných nákladů. Máme k dispozici 6 000 Kč. V lednu jednorázově investujeme a nakoupíme 6 podílů po 1 000 Kč. Na grafu níže vidíme vývoj kurzu v následujících 6 měsících.
Kurz se propadá a po šesti měsících se rozhodujeme své podíly prodat. Držíme jich celkem 6. V červnu je cena 1 podílu 500 Kč, prodáváme tedy za 3 000 Kč. Na investici proděláváme 3 000 Kč. Teď se podívejme, jak by vypadala stejná investice podle Efektu průměrných nákladů. Máme opět k dispozici 6 000 Kč. Tentokrát ale víme, že je lepší investovat pravidelně – proto se rozhodneme investovat každý měsíc přesně 1 000 Kč. Ve výsledku tedy investice vypadá takto:
V lednu koupíme 1 podíl za 1 000 Kč V únoru koupíme 2 podíly po 500 Kč V březnu koupíme 4 podíly po 250 Kč V dubnu koupíme 8 podílů po 125 Kč V květnu koupíme 4 podíly po 250 Kč V červnu koupíme 2 podíly po 500 Kč
Za stejnou celkovou investici jako v příkladu výše, tedy 6 000 Kč, držíme v červnu celkem 21 podílů. Aktuální cena jednoho podílu je 500 Kč. Pokud se rozhodneme podíly prodat, získáme za ně 10 500 Kč. Vydělali jsme tedy 4 500 Kč a s minimálním rizikem. Účinné, že? Platí, že čím déle budeme pravidelně investovat, tím je efekt vyšší a riziko nižší. Máte zájem vyzkoušet Cost Average Effect v praxi? Prohlédněte si Zlaté spoření, které je na něm přímo založeno. Pokud dokážeme vývoj kurzu odhadnout a nebojíme se podstoupit velké riziko, může nám jednorázová investice přinést větší výnos, než ta pravidelná. Ale pouze za předpokladu, že nakoupíme v době, kdy je kurz na svém dně. Ale to je obtížně předvídatelné. Spousta lidí dělá chybu z opatrnosti a při poklesu ceny snižuje výše svých splátek, aby neprodělali. Mnozí z obav ze ztráty dokonce zvažují prodej. Zkušení investoři naopak v případě poklesu násobí své vklady a vnímají nejistou dobu za příležitost k vyššímu výdělku. Pokud věříte v dlouhodobý růst ceny zlata a zvažujete další nákupy, můžete využít stávající situaci a příznivé ceny.
Zlato a inflace aneb jak mít radost ze zdražování O zlatu se často mluví jako o výborném zajištění proti inflaci. Jenže málokdo přitom ví, jak to ve skutečnosti funguje, a zaznívají i kritické hlasy, které tvrdí, že zlato před dopady inflace nijak nepomáhá. Proto vám tentokrát prozradíme, jak to vlastně je – jak zlato na inflaci reaguje a jak moc před ní umí vaše peníze ochránit.
Za stejné peníze méně muziky Ze všeho nejdřív je potřeba vysvětlit, co to vlastně je inflace. Zjednodušeně řečeno je to zvýšení cenové hladiny, které vede ke snížení reálné hodnoty peněz. Za stejné množství peněz tak dostáváte méně zboží. V praxi to znamená, že za stejné věci, za které jste před 20 lety zaplatili 4 000 korun, teď dáte 10 000. Jako míru inflace Český statistický úřad označuje index spotřebitelských cen. To je procentní růst všeobecné cenové hladiny za poslední rok v porovnání s tím předchozím. Pokud je tedy průměrná roční inflace 1,4 % (jako to bylo loni), znamená to, že cenová hladina v roce 2013 stoupla oproti roku 2012 o 1,4 %.
Není inflace jako inflace U míry inflace vyjádřené pomocí indexu spotřebitelských cen se přitom často objevují různá čísla. Neznamená to ale, že je některé z nich špatné. Záleží totiž na tom, k jakému období se data vztahují. Nejčastěji bývají používané 4 typy míry inflace.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (např.: rok 2005 = 100)
Ze statistik vyplývá, že za posledních 20 let průměrná roční míra inflace přesáhla 4 %.
Zlato jako ochrana před inflací? Statistiky říkají, že ano Už v době hrozící inflace přitom pravidelně poptávka po zlatě stoupá. Díky tomu roste i jeho cena a inflaci tak vykrývá. Tento trend je historicky ověřený. V dlouhodobém měřítku se vyvíjela inflace a cena zlata tak, že zlato pokrylo inflační ztrátu. Proto ho investoři vnímají jako dobré zajištění proti inflaci. V posledních 20 letech navíc cena zlata výrazně stoupala i bez ohledu na inflaci. Investorům ji tak pomohla nejen vykrýt, ale dokonce mnohonásobně překonat. Zvlášť pokud se odhodláte k nákupu zlata třeba nyní, kdy je jeho cena relativně nízká – při jednorázovém nákupu získáte gram zlata za necelých 1 200 korun, a ve Zlatém spoření vás vyjde ještě levněji.
Lepší ochrana není, připouštějí i kritici Objevují se ale také kritici, kteří tvrdí, že zlato jako pojistka proti inflaci tak docela nefunguje. Podle nich na ni reaguje hůř, než tvrdí většina investorů a nedokáže plně nahradit ztráty. Přesto i oni připouštějí, že je to stále nejlepší způsob, jak uchránit alespoň část hodnoty peněz. Jiné druhy spoření totiž podléhají inflaci ještě výrazněji. Mírnější z těchto kritiků upozorňují, že i když na překvapivou inflaci zlato pokaždé nereaguje ideálně, z dlouhodobého hlediska ji zvládnout umí. Přestože podle nich neslibuje žádné výrazné výnosy, jeho cena se drží pár procent nad mírou inflace.
Dlouhodobé investování je jistota Ať už patříte spíš ke skeptikům nebo k optimistům, jistější zajištění proti inflaci zřejmě jen tak nenajdete. I někteří skeptici navíc připouštějí, že z dlouhodobého hlediska se zlato jako rezerva vyplatí. A právě pro dlouhodobé investování, třeba pomocí Zlatého spoření, je zlato určené především. Vyplatí se tak všem, kteří nechtějí svými investicemi moc riskovat. Dlouhodobé statistiky totiž ukazují, že na zlatu nejde nijak výrazně prodělat. Naopak v době různých krizí či válek jeho cena prudce roste.
Útok stříbra na zlato? V nejbližší době bude neúspěšný, tvrdí analytici Zlato a stříbro mají z investičního hlediska spoustu společného. Obě komodity chrání peníze před inflací, jejich spotřeba roste a vývoj jejich ceny je podobný. Zlato je přitom dlouhodobě vnímané jako výhodnější a spolehlivější. V poslední době se ale objevují názory, že stříbro tuto roli převezme.
Mnoho investorů totiž poukazuje na to, že stříbro je dlouhodobě podhodnocené a čekají jeho výrazný růst. Jenže stříbro má stále oproti zlatu několik nevýhod. Pro mnoho odborníků je proto otázka, jestli jej dokáže překonat.
Odborníci čekají i šestinásobný růst Příznivci stříbra upozorňují, že jeho cena je asi 60x nižší než cena zlata. Jeho zásoby jsou přitom vyšší pouze 10x. Podle mnoha analytiků by se proto měla cena stříbra postupně přiblížit k této hranici. Díky tomu by mělo lehce překonat ztrátu, kterou na zlato nabírá už při nákupu. Na rozdíl od zlata totiž stříbro není osvobozené od DPH, kterou při nákupu zaplatíte, ale při zpětném prodeji ji nedostanete. Spolu s marží obchodníkům tak hned po nákupu proděláváte zhruba 30 %. Pokud by ale stříbro skutečně předvedlo očekávaný růst, této nevýhody by se rychle zbavilo.
Růstu ceny nahrává průmysl Výhodou stříbra je také to, že většina toho, co se vytěží, putuje do průmyslu. Poptávka je tak stabilní a nedá se očekávat žádný zásadní pokles. Právě naopak – analytici očekávají, že poptávka ještě stoupne. Vzhledem k tomu, že při současných cenách se recyklace stříbra nevyplatí, a těžařské společnosti nemohou jednoduše zvýšit těžbu, dá se opravdu čekat, že hodnota stříbra poroste.
Hlavní nevýhoda: menší stabilita Jenže oproti zlatu má také několik nevýhod. Kromě jiného třeba tu, že u stříbra nejsou tak časté produkty, jako je třeba Zlaté spoření, kdy průběžně posíláte na spoření peníze, za které se ihned nakupuje patřičné množství zlata.
Oproti zlatu také není jeho cena tolik stabilní. Znamená to, že můžete čekat vyšší zisky, ale také vyšší propady. A právě to je důvod, proč se nedá čekat, že stříbro vytlačí zlato z pozice nejspolehlivějšího uložení peněz. Do zlata totiž investují hlavně konzervativní investoři, kteří chtějí co nejlépe ochránit peníze i za cenu nižšího zhodnocení. A stříbro přece jenom oproti zlatu znamená větší risk.
Odborníci: Nejbližší 3 roky bude lepší zlato Nedá se přitom moc pochybovat o tom, že cena stříbra poroste. Otázkou je ale kdy. Odborníci ze společnosti Kitco, která se zabývá sledováním cen drahých kovů i obchodem s nimi, nedávno upozornili, že v nejbližší době bude stále výhodnější zlato. V horizontu nejbližšího 1 až 3 roků se podle nich víc vyplatí investice do zlata. Mluví pro to několik argumentů.
Několik centrálních bank, například ruská nebo čínská, zlato v poslední době kupují ve velkém. O stříbro zájem nemají. Letošní poptávka po stříbře v průmyslu zůstává lehce za očekáváním. Na rozdíl od stříbra je zlato vnímané jako alternativní měna. Stříbru se nejvíc daří, když investoři do drahých kovů víc spekulují. V nejbližší budoucnosti se přitom v obchodu s drahými kovy čeká spíš sázka na jistotu než nějaké spekulace.
Čas stříbra přijde Odborníci z Kitca ale zároveň upozorňují, že se pravidelně střídají období, kdy je výhodnější zlato a kdy stříbro. Stříbro bylo výhodnější investicí například v letech 2008 až 2011. Od té doby je výhodnější zlato. Dá se ale čekat, že do několika let přijde opět období stříbra. Podle analytiků to jen nebude v nejbližším roce až třech letech. Poté se může situace obrátit. Nabízejí se proto 2 řešení.
Počkat s investicí do stříbra dva tři roky a do té doby dál věnovat svou pozornost hlavně zlatu. Zařadit do svého investičního portfolia zlato i stříbro. Zlato v první řadě jako rezervu, která vás nezklame, a stříbro jako příslib budoucích zajímavých zisků.
Zlato vs. Bitcoin: souboj o investičního krále V poslední době čím dál víc investorů uvažuje o investici do Bitcoinů. Někteří je dokonce vnímají jako alternativu zlata - Bitcoiny totiž mají se zlatem překvapivě řadu společných věcí. Dokáže ale tato virtuální měna opravdu zastoupit zlato? Odborníci si tím nejsou úplně jistí.
Do většího povědomí investorů se Bitcoin dostal loni, když se v některých okamžicích jeho cena přibližovala ceně zlata. Mnoho investorů se proto začalo o tuto virtuální měnu zajímat. V současnosti se podle svého postoje k Bitcoinu dají rozdělit na dvě skupiny. Zatímco jedna v něm vidí velkou budoucnost a vnímá ho jako zajímavou příležitost, druhá v něm vidí riziko.
Co je Bitcoin?
Virtuální (digitální) měna, která vznikla v roce 2009. Je decentralizovaná a navržená tak, aby ji nemohl nikdo padělat, způsobovat inflaci nebo ji jiným způsobem ovlivňovat. Uživatelé ji buď kupují, nebo ji „těží“ pomocí počítače a dalšího hardwarového vybavení. Čím výkonnější vybavení uživatel má, tím větší je šance, že se mu podaří Bitcoiny v internetu vytěžit. Celkové množství Bitcoinů, které budou v oběhu, je 21 milionů a předpokládá se, že se je podaří vytěžit kolem roku 2140. Bitcoiny se uchovávají v „peněženkách“, které jsou buď přímo v počítači, nebo k němu jdou připojit. Loni cena jednoho Bitcoinu poprvé překonala hranici 1000 dolarů a čím dál víc obchodů (zejména internetových) umožňuje i platbu v Bitcoinech.
Uložení Bitcoinu: stačí flash disk Příznivci Bitcoinu upozorňují nejen na to, že je mladým a dynamickým produktem, ale zdůrazňují některé jeho podobnosti se zlatem.
Právě díky nim v Bitcoinu někteří investoři vidí alternativu zlata. Upozorňují hlavně na 3 společné body. 1. Zlato i Bitcoin jsou decentralizované. 2. Obě komodity existují v omezeném množství. 3. Stejně jako zlato, i Bitcoin dokáže reagovat na inflaci.
Navíc upozorňují na některé výhody Bitcoinu před zlatem. Zdůrazňují zejména to, že zatímco u zlata musíte řešit bezpečné uložení, v případě Bitcoinu vám stačí pouze flash disk se speciálním zaheslovaným souborem.
Budoucnost Bitcoinu? Jednoduše nejistá Většina rozdílů mezi zlatem a Bitcoinem ale mluví jednoznačně ve prospěch zlata. Tím největším je doba existence, zatímco zlato se k placení a uchování hodnoty používá tisíce let, Bitcoin existuje teprve 5 let. Nikdo tak přesně neví, jak bude v kterých situacích reagovat ani jaký bude jeho vývoj v budoucnu. I příznivci Bitcoinu připouštějí, že se mohou objevit nové a lepší virtuální měny, které ho nahradí. Bitcoin se tak snadno může stát prakticky bezcenným. Tím spíš, že v reálném světě nemá žádný fyzický základ.
Špatná paměť může stát miliony I díky tomu, že nejsou podložené ničím fyzickým, se může stát, že o Bitcoiny přijdete, aniž byste si toho všimli. Existují případy, kdy člověk vyhodil třeba starý harddisk z počítače a zapomněl přitom, že v něm má Bitcoiny za 150 milionů korun. Že by někdo omylem vyhodil zlato v takové hodnotě, přitom moc pravděpodobné není. Už proto, že by vážilo víc než 100 kilogramů. Dalším problémem jsou podle odborníků krádeže. Přestože jsou Bitcoiny silně šifrované, objevilo se v minulých letech několik případů, kdy se je podařilo ukrást. Na rozdíl od zlata přitom Bitcoin v současnosti nejde pojistit a šance na dopadení pachatele je navíc naprosto minimální.
Riziko vs. jistota Zřejmě nejzásadnějším rozdílem, na který investiční odborníci upozorňují, je cena. Zatímco zlato je považované za dlouhodobě stabilní komoditu, u které bývají poklesy ceny jen krátkodobé, pro Bitcoin to neplatí. Právě naopak – cena Bitcoinu často prudce kolísá. Potvrzují to i statistiky. Zatímco koncem minulého roku přesáhla 1 000 dolarů, už letos v lednu klesla pod 250 dolarů. V současnosti se pohybuje kolem 600 dolarů. Málokdo přitom dokáže předvídat, jakým směrem se bude jeho cena dál vyvíjet.
Odborníci: Do Bitcoinu investujte jen minimálně Většina investičních odborníků se k Bitcoinu jako alternativě zlata staví skepticky. Zatímco zlato většinou slouží pro dlouhodobé zajištění a zhodnocení peněz s minimálním rizikem, Bitcoin je pravý opak. Kvůli cenové nestabilitě se k dlouhodobému investování nehodí. Naopak je to spíš riskantní investice, která vám může peníze přinést, jenže vás také dokáže o spoustu peněz připravit. Spousta investičních poradců ho proto doporučuje zařazovat do portfolia jen minimálně.
Podvodníci se zlatem: Nabízejí zázračné zhodnocení a chtějí vysoké poplatky Přestože je zlato dlouhodobě jednou z nejbezpečnějších investic, je s ním spojené i jedno riziko. Neseriózní obchodníci. Využívají toho, že zájem o zlato stoupá a snaží se z klientů rychle vytáhnout co nejvíce peněz. Poradíme vám na co si dát při investování do zlata pozor, a jak se podobným obchodníkům vyhnout.
Ekonomové a analytici se shodují, že investice do zlata by měla být součástí každého investičního portfolia. Jeho cena totiž dlouhodobě stoupá a poskytuje výborné zabezpečení proti inflaci. Pokud chcete mít jistotu, že zlato kupujete od seriózního prodejce, držte se při nákupu několika následujících pravidel.
Uvědomte si, jaké zlato kupujete Ne každé zlato je investiční. Investiční zlato je přesně definované Zákonem o dani z přidané hodnoty, a protože je považované za rezervní měnu, je od této daně osvobozené.
Je buď v podobě slitků, nebo v podobě mincí. Zlaté slitky přitom musejí mít ryzost nejméně 995 tisícin, aby je bylo možné považovat za investiční zlato. A omezení mají i zlaté mince – investiční jsou podle zákona pouze ty, které jsou zveřejněné ve věstníku České národní banky.
Jiné druhy zlata nejsou osvobozené od DPH a můžete mít problém s jejich prodejem za odpovídající cenu a nemáte jistotu vysoké ryzosti (např. u šperků).
Dejte si pozor na původ zlata Ať už kupujete mince nebo slitky, měli byste si zjistit, od jakého jsou výrobce. Odborníci doporučují kupovat zlato z dílen mincoven či sléváren se statusem Good Delivery. Jsou to společnosti akreditované London Bullion Market Association a máte u nich záruku ryzosti.
Mezi tyto společnosti patří například Argor Heraeus, Royal Canadien Mint nebo Allgemeine Gold- und Silberscheideanstalt. Na slitku přitom punc výrobce nesmí chybět. Stejně tak musí mít každý slitek vyražené ještě další informace:
Váha Ryzost Výrobní číslo Ke každému slitku je připojený také certifikát pravosti
Ověřte si možnost zpětného odkupu zlata Zpětný odkup investičního zlata by měl nabízet každý seriózní prodejce. Navíc zpravidla nabízí zpětný odkup za lepších podmínek, než kdybyste zlato prodali jinde.
Zjistěte si reference Díky internetu není problém zjistit bližší informace prakticky o každém prodejci. Pokud chcete investovat, najděte si na internetu reference zákazníků i další informace o společnosti. Ověřte si přitom třeba také to, jestli má firma registraci například u České národní banky nebo různé certifikáty dosvědčující kvalitu. Vyplatí se také navštívit pobočku a ověřit si jednání firmy v praxi.
Nevěřte příliš vysokému zhodnocení Stejně jako jinde, ani u zlata nevěřte někomu, kdo vám nabízí zázračně vysoké zhodnocení. Až do loňského poklesu byla výnosnost kolem 14 procent ročně. Přesto se našly firmy lákající na výnos kolem 30 %. Výjimečně se to sice stát může, moc pravděpodobné to ale není. Zhodnocení souvisí s tím, kdy zlato nakupujete a kdy ho prodáte. Jeho cena je totiž ovlivňovaná světovými trhy. Čím kratší doba je mezi nákupem a prodejem, tím je transakce rizikovější. Proto se zlatou požívá hlavně jako dlouhodobý investiční nástroj (například od roku 1985 se jeho hodnota víc než zečtyřnásobila).
Větší gramáž se vyplatí Vždy si dobře rozmyslete, jak velkou částku hodláte investovat. Platí totiž, že čím větší slitek koupíte, tím menší platíte marži prodejci. Malé slitky se proto pro investice nehodí tolik jako ty větší, u kterých je cena za gram výrazně nižší.
Na druhou stranu menší slitky snáze prodáte (i když zpětný odkup u vašeho prodejce by neměl být problém ani u větších slitků) a pokud jich máte víc, můžete jich prodat jen část a zbytek si nechat, zatímco větší cihličky se prostě musíte zbavit celé.
Vyznejte se v poplatcích Poplatky jsou sice běžné (přece jenom má poskytovatel také různé výdaje – například musí vést evidenci, platit skladové prostory, udržovat online systém apod.), dejte si ale pozor, aby se vám zbytečně neprodražily, a abyste vždy věděli, za co platíte.
Zpravidla je lepší zaplatit vstupní poplatek několik procent z cílové částky, než platit menší poplatky třeba každý měsíc (i když je to jen několik setin procenta z hodnoty uskladněného zlata – postupně se to totiž může výrazně nasčítat). I když je poplatek jednorázový, nemusí být vyhráno. Vždycky je potřeba zjistit jeho přesnou výši. Seriózní společnosti rovnou řeknou, třeba kolik procent z cílové částky zaplatíte. Od těch neseriózních se konkrétní procento často předem nedozvíte, dejte si také pozor na poskytovatele, kteří tvrdí, že žádné vstupní poplatky nechtějí. Každá firma musí nějak platit své výdaje. Bez vstupních poplatků je proto pravděpodobné, že od vás chtějí peníze získat jinou cestou. Anebo, v horším případě, zlato jen slibují, ale ve skutečnosti ho nenakupují.
Prodej dobře promyslete Důležité není zlato jen dobře koupit, ale zejména dobře ho později prodat. Uvědomte si, že při prodeji zpět obchodníkovi je výkupní cena nižší než aktuální cena na burze (na rozdíl od nákupu, kdy platíte přirážku). Zatímco u menších obchodníků bývá odkupní cena 5 – 10 % pod burzovní cenou, u velkých obchodníků jsou třeba i pouhá 0 – 3 %. Dobře tak zvažte u koho zlato prodat (a jestli se vám to vůbec vyplatí). Navíc můžete uvážit, jestli se vám nevyplatí třeba prodej v aukci (např. u zlatých mincí). A pokud zlato prodáváte hlavně proto, že akutně potřebujete peníze, zvažte i jiné způsoby jak je získat. Například se Zlatým spořením od Finodu si kdykoliv půjčíte až 70 % z hodnoty uskladněného zlata. Nemusíte ho prodávat a později ho kupovat zpět třeba za vyšší cenu. Navíc nepotřebujete žádného ručitele nebo třeba potvrzení o zaměstnání.
Pozor na spoření na budoucí hodnotu zlata Na trhu najdete i řadu různých zlatých spoření. Stanovíte si v nich cílovou částku pro investování do zlata a prodejci posíláte peníze, dokud tuto částku nenaspoříte. Jenže ne vždy je to výhodné. Pokud spoření funguje tak, že každý měsíc posíláte třeba 500 Kč a zlato obchodník koupí až když dosáhnete cílové částky, dejte od něj ruce pryč. Hodnota zlata totiž dlouhodobě roste. Když takovým způsobem začnete spořit na uncovou cihličku za 30 000 korun, může cena zlata mezitím stoupnout tak, že nakonec za naspořených 30 000 dostanete jen slitky o váze půl unce.
Vyplatí se proto zvolit spoření, při kterém vám obchodník přikupuje zlato za každou poslanou částku (například Zlaté spoření). I když cena zlata poroste, neproděláte – naopak, vaše vklady se postupně zhodnotí.
Konec manipulací se zlatem. Cena podle odborníků přirozeně poroste Loňský propad cen zlata zavinily manipulace obchodních zástupců několika významných bank. S tímto podezřením přišlo letos několik evropských odborníků na obchod se zlatem. Podle nich loňské manipulace a následný pokles ceny nasvědčují tomu, že cena zlata poroste.
Deutsche Bank skončila s fixingem S cenou zlata měli manipulovat zástupci pěti bank, kteří při konferenčních hovorech stanovují ukazatel London Gold Fix používaný k ohodnocování zlata. Kromě některých výzkumů a vyjádření tomu nasvědčuje i chování Deutsche Bank. Právě ta patří mezi banky stanovující London Gold Fix. Ve chvíli, kdy o možné manipulaci promluvila Elke Königová z německého Spolkového úřadu pro finanční dohled, totiž Deutsche Bank přestala stanovovat fixingy zlata a stříbra. Podle Erica Sprotta ze Sprott Asset Management to mohla udělat proto, že ji vyděsila informace o manipulacích, kterých se měl účastnit i její zástupce. Sprott zároveň upozornil, že ceny zlata byly nejnižší vždy v období, kdy zástupci bank dostávali odměny.
Cena klesala i přes rostoucí poptávku Postupně tak měli zástupci bank snížit ceny zlata z 1 900 dolarů za trojskou unci na 1 200 dolarů za unci. A to i přesto, že poptávka po zlatu výrazně převyšovala nabídku a cena zlata tudíž měla růst.
Výsledek? Poroste zlato i akcie Pokud se tyto informace potvrdí, znamená to, že zlato je v současnosti hluboce podceněné a jeho cena výrazně poroste.
Podle některých odhadů by se jeho cena měla reálně pohybovat kolem 2 100 dolarů za unci, zatímco v současnosti je okolo 1 300 dolarů. Znamená to, že je zhruba o 62 % levnější, než by mělo být!
Proto se podle některých odborníků dá čekat, že cena zlata letos k hranici 2 100 dolarů vyhoupne. Upozorňují proto, že je vhodný čas investovat do zlata nebo třeba do akcií těžařských skupin, jejichž ceny mohou stoupnout až o stovky procent!
Zlatá horečka v Číně: zvednou obří nákupy cenu zlata? Od loňska platí, že největším spotřebitelem fyzického zlata na světě je Čína. Využila nízké ceny zlata, nakoupila ho výrazně víc než o rok dřív a podle některých odhadů v tom měla pokračovat i letos. Jenže místo toho přišel v prvním čtvrtletí pokles zájmu. Světoví finančníci ale čekají, že se situace brzy změní.
Rekordní poptávka: poprvé přes 1 000 tun Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) poptávka po zlatě v Číně loni stoupla na 1 132 tun. Nejen, že Čína poprvé překonala hranici 1 000 tun, ale v čele žebříčku států s největší poptávkou předstihla Indii. V ní poptávka po zlatě naopak poklesla kvůli dani na dovoz zlata, kterou loni zavedla tamní vláda. Důvodů, proč se poptávka po zlatě v Číně loni vyšplhala tak vysoko, je podle analytiků několik.
Pokles ceny zlata. Rostoucí střední třída, která se začala o zlato intenzivně zajímat. Využívání zlata jako jistiny při získávání levných půjček v šedém bankovnictví. Snaha čínské vlády mít měnu (jüany) zajištěnou zlatem.
Ani čínské rekordní nákupy však nezastavily pokles ceny zlata. Mohl za to nejen nižší zájem o zlato v ostatních státech a oživení akcií, ale také očekávání, že americká centrální banka začne omezovat stimulační opatření podporující prodej zlata. A objevilo se také podezření, že s cenou zlata úmyslně manipulovaly banky určující jeho cenu.
Po rekordní poptávce rekordní propad Odborníci očekávali, že Čína bude ve velkém nákupu pokračovat i dál. V prvním letošním čtvrtletí však její zájem o zlato poklesl. Celková poptávka oproti loňskému prvnímu kvartálu spadla o 18 % z 320 na 263 tun. A u investičních mincí a cihliček byl propad ještě výraznější – 55 % (ze 135 na 60 tun). Podobně na tom byla také Indie, kde u investičního zlata poptávka klesla o 54 %.
Zatímco Indie doplatila hlavně na dovozní daň, na čínském propadu se podepsalo několik rozdílných vlivů.
Oslabení jüanu a posílení dolaru, které vedlo ke zdražení zlata v Číně. Razantní protikorupční zákrok v Pekingu. Přísnější pravidla pro dary, které mohou přijímat čínští vládní úředníci.
Růst zase přijde – až o 25 % Přesto by pokles čínského zájmu o zlato neměl trvat dlouho. Většina předpokladů, které loni vedly k rekordní poptávce, totiž stále platí. Nejen, že čínská vláda bude s největší pravděpodobností dál pokračovat ve zlatém zajišťování měny, ale růst by měla i poptávka čínské střední třídy. Ostatně to se projevilo už v prvním čtvrtletí, kdy i přes celkový pokles zájmu o zlato, stoupl zájem o zlaté šperky o 10 %. Jak navíc upozornil investiční šéf rakouské Bank Gutmann Friedrich Strasser, střední třída v Číně dál roste a skrývá ještě obrovský potenciál. Podle odhadů Světové rady pro zlato do roku 2020 vzroste dokonce o 60 %. A i když v prvním čtvrtletí zájem o zlato v Číně klesl, další tři kvartály by měly vše napravit. Světová rada pro zlato odhaduje, že poptávka za celý letošní rok v Číně v porovnání s loňskem ještě stoupne – na 1 158 tun. A pozitivní podle ní bude vývoj i v příštích letech. Do roku 2017 má čínská poptávka po zlatu vzrůst o 20 až 25 %. Nejméně na 1 350 tun ročně.
Nastartuje Čína růst ceny? Okolnosti tomu nahrávají Se stoupající poptávkou logicky stoupá i cena, dá se proto uvažovat o tom, že čínský zájem o zlato opět nastartuje růst jeho ceny. Objevují se totiž i další náznaky, které tomu nahrávají.
Nově zvolená indická vláda výrazně zmírnila zákony omezující dovoz zlata, což by mělo vést k růstu poptávky.
Nejistá situace ve světě – poptávku může zvednout nejen další vyostřování situace na Ukrajině, ale také nedávný převrat v Thajsku.
Podle analytiků zlato dosáhlo základního cenového rozmezí 1 200 až 1 400 dolarů za unci. V té by se mělo v nejbližší době pohybovat a pod 1 200 dolarů by už nemělo dlouhodobě klesnout.
Odborníci slibují zhodnocení Tyto faktory tak nahrávají předpokladu, že zlato čeká v nejbližších měsících růst, na což koneckonců už dřív upozornili někteří odborníci. A pokud vygraduje situace na Ukrajině, může být docela výrazný.
V nejbližší době tak zřejmě bude vhodná situace pro investici do zlata, třeba prostřednictvím Zlatého spoření. Vzhledem k tomu, že zlato podle finančních analytiků dosáhlo základní hodnoty, nehrozí dlouhodobé ztráty a naopak se dá čekat výrazné zhodnocení vložené částky (které může přijít i když se bude zlato pohybovat dál v rozmezí své základní hodnoty, jak se dozvíte z našeho článku Zlaté ETF jako alternativa fyzického zlata: výnos nebo riziko?).
Vynese zlato vzhůru dvouhlavý orel? Putin věří, že ano Návrat měn krytých zlatem a jejich dominance na světových trzích. Tak může vypadat blízká budoucnost. O něco podobného se snaží Rusko a je možné, že se brzy připojí i Čína a další státy. Ruský prezident Vladimir Putin totiž nedávno přikázal zahájit ražbu pětirublové mince obsahující skoro 4 gramy zlata (0,1244 trojské unce). Podle odborníků může položit dolar.
Ražba zlaté pětirublové mince s dvouhlavým orlem je dalším důsledkem ukrajinské krize. Rusko tak reagovalo na americké sankce, které vyvrcholily krokem největší americké banky JPMorgan. Tato banka prostřednictvím SWIFTu zablokovala převod peněz z ruské ambasády v kazašské Astaně pojišťovací společnosti Sogaz. Údajně právě na základě amerických sankcí.
Co je SWIFT Zkratka SWIFT znamená Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (v originále Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Slouží převážně k mezinárodnímu platebnímu styku. Je to počítačově řízený systém k dálkovému přenosu dat mezi bankami a dalšími institucemi.
Platba za energie: Rusko chce jen zlato Prezident Putin na to reagoval tím, že vyhlásil ražbu zlatého pětirublu, který by se měl dostat do oběhu ještě letos. Zároveň oznámil, že v budoucnu hodlá Rusko obchodovat s energiemi ve zlatě. Díky zásobě zlata přes 30 milionů uncí a velkým nalezištím si to může snadno dovolit. Na krytí měny zlatem se Rusko připravuje už delší dobu a vytrvale skupuje zlaté zásoby. Teprve v reakci na americké sankce se ale rozhodlo k ražbě zlatých mincí a k využití zlatem krytého rublu jako alternativy vůči dolaru a euru při obchodování se zásobami energie.
Za Ruskem stojí i BRICS Pro USA i Evropskou unii to může znamenat velký problém. Dolar ani Euro se totiž o krytí zlatem příliš opřít nemůžou, a proto odběratelům nezbude, než Rusku za plyn a ropu v rublech. Ve zlatém
zajištění měny navíc budou Rusko zřejmě následovat i další země hospodářského společenství BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), které společně plánují vytvořit alternativu SWIFTu. Že nejde jen o plané řeči, dokazuje i chování Číny, která už delší dobu na zlatém zajištění jüanu pracuje. Dokonce z něj plánuje udělat jednu z nejvýznamnějších světových měn.
Hrozí konec dolaru Podle analytiků to zasadí těžkou ránu dolaru a americké ekonomice. U mezinárodních plateb se totiž dá očekávat postupný přechod z dolaru na rubl. Dolar by tak postupně ztrácel pozice a čím dál víc by se projevovalo jeho znehodnocení. Rusko se na to už nyní připravuje poměrně masivním prodejem amerických dluhopisů. Pro americkou ekonomiku to podle odborníků může znamenat krizi a možná dokonce i její kolaps. A velké problémy budou mít i další státy, které nemají svou měnu krytou zlatými rezervami – tedy většina Evropy.
Odborníci čekají až desetinásobný růst zlata Pro zlato to znamená jediné. Dá se čekat výrazný růst ceny. Někteří analytici hovoří až o desetinásobném navýšení. A spekuluje se dokonce i o tom, že se Amerika pokusí vyřešit problémy s dluhy historicky osvědčeným způsobem – válkou, což by přineslo ještě výraznější zvýšení ceny zlata. I bez ní se dá ale čekat, že cena zlata poroste. Vzhledem k tomu, že se ekonomické dopady dotknou většiny Evropy včetně České republiky, zdá se nákup zlata nebo zlaté spoření nejlepším způsobem, jak ochránit své peníze. Podle analytiků totiž krize přijde nejpozději do 10 let.
Zlato v Čechách: zářivá minulost, nejistá budoucnost V posledních letech se ve světě vytěží přes 2 500 tun zlata ročně. Díky lepším metodám a novým nalezištím toto číslo stále stoupá. Zatímco dřív se zlato rýžovalo nebo těžilo ručně, dnes se o všechno postarají stroje a chemie. Těžba je tak mnohem efektivnější. I když to na první pohled vypadá pozitivně, neplatí to tak úplně. Moderní způsoby těžby totiž dokáží také leccos zkomplikovat.
Zlatá země Těžba zlata začala ve starém Egyptě před více než 5 000 lety, kde už tehdy vznikly první zlaté doly. Postupem času se rozšiřovala dál a 300 let před naším letopočtem se zlato těžilo i na českém území. A ne málo. Hlavně v jižních Čechách byla velká rýžoviště a na přelomu 1. a 2. tisíciletí, se začalo proslýchat, že Čechy jsou „zlatá země“. Postupně se proto začaly budovat doly a za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. horníci zlato těžili skoro po celých Čechách. I s obyčejným ručním nářadím dokázali vykopat i 400 metrů dlouhou štolu (jako třeba v Jílovém u Prahy).
500 let klidu Největší ložiska ale horníci ještě ve 14. století vytěžili a navíc se začaly objevovat problémy se zaplavením štol. Těžba zlata v Čechách tak do konce 19. století skoro ustala. Teprve poté vznikl významný důl Roudný poblíž hory Blaník. Práce v něm skončily za první republiky. Poté se ještě začalo znovu těžit u Jílového u Prahy, ale vydrželo to jen pár let a koncem 60. let minulého století těžba zlata na českém území ustala. Později přišly další průzkumy a ukázalo se, že v Čechách je ještě několik nových nalezišť. Kvůli odporu ekologů i lidí z okolí možných dolů se ale nikdy těžit nezačalo. A s tímto problémem bojují těžaři i dnes.
V hlavní roli chemie Časy rýžujících zlatokopů, jak je známe z knížek Jacka Londona, totiž pominuly, a lidé se obávají, že nové způsoby těžby zničí přírodu. Při dobývání zlata se dnes většinou využívají dvě metody a obě jsou problematické.
Přivedení zlatonosné horniny do kontaktu se rtutí vytvoří amalgám zlata, ze kterého se pyrolýzou zlato oddělí, ale zároveň se jedovatá rtuť dostane do ovzduší. Namletí horniny, smíchání s loužicím roztokem a oddělení zlata chemickou nebo elektrickou redukcí je sice samo o sobě bezpečnější, ale problém je s možnou havárií. Například v roce 2000 unikly kyanidy z rumunského hydrometalurgického provozu Baia Mare do Dunaje, kde zemřely stovky tun ryb.
Nová těžba? Ekologové jsou proti I když se v českých nalezištích ukrývá podle některých odhadů ještě alespoň 100 tun zlata, jeho těžby se zřejmě v nejbližší době nedočkáme. Kvůli strachu z ekologické katastrofy proti ní totiž bojují nejen lidé a ekologické organizace, ale i mnoho politiků. Nedávno jsme se o tom přesvědčili i v Českém středohoří, kde těžařské společnosti plánovaly průzkumné vrty. Povolení ale nedostaly.
Nových nalezišť je málo Není to přitom zdaleka jediný případ. Podobných odmítnutí je ve světě víc a tak je otvírání nových dolů stále složitější. Těžaři se proto, kromě hledání nových nalezišť, snaží co nejvíc vytěžit ze stávajících dolů. Zásoby v nich ale postupně ubývají. Například těžbu v největším zlatém dole na světě – indonéském Grasbergu – plánují těžaři ukončit příští nebo přespříští rok. Podle některých odborníků těžaři nových zásob nenacházejí zdaleka dost na to, aby mohli současné tempo těžby udržet. Ročně vytěží stejné množství zlata jako je v nově objevených nalezištích. Problém je v tom, že zpravidla nakonec využijí jen dvě třetiny nově objevených nalezišť a odhady nepočítají se ztrátami při těžbě, kdy se zlato nepodaří od horniny oddělit (obvykle 5 až 10 procent).
Cena zlata stoupne Současná produkce je tak podle některých předpokladů udržitelná maximálně deset až dvacet let. Logicky se to projeví v ceně zlatě. Dá se čekat, že jeho cena stoupne. Otázka je, jak moc.
Víte, odkud je váš poklad? 10 největších zlatých dolů světa Každý rok těžařské společnosti na světě vytěží kolem 80 milionů uncí zlata. Velká část z toho pochází jen z několika málo dolů. Pojďte se s námi po nich projít. V přehledné infografice vám představíme 10 největších zlatých dolů světa seřazených podle celkového objemu zlata, které těžaři v dolech našli a pravděpodobně ještě najdou.
1. Grasberg Místo: Papua, Indonésie Začátek těžby: 1988 Největší zlatý důl na světě funguje už čtvrt století. Brzy ale o svůj primát přijde. Na rok 2016 je totiž plánované ukončení těžby. Jeho celkové zásoby zlata, včetně toho vytěženého, podle některých údajů přesahují 100 milionů uncí.
2. South Deep Místo: Johannesburg, Jihoafrická republika Začátek těžby: 1961 Jihoafrický důl South Deep patří nejen mezi největší, ale také mezi nejhlubší. Zlato se totiž doluje z tříkilometrové hloubky. Celkové zásoby dolu přesahují 80 milionů uncí zlata. Konec těžby je zatím v nedohlednu. Předpokládá se, že by důl mohl fungovat ještě skoro 80 let.
3. Lihir Místo: ostrov Lihir, Papua Nová Guinea Začátek těžby: 1997 Důl Lihir najdete na stejnojmenném sopečném ostrově v provincii Nové Irsko v Papuy Nové Guiney. Přestože nejvzdálenější místa ostrova od sebe dělí jen 22 kilometrů, leží na něm jeden z největší zlatých dolů s celkovými zásobami zlata přes 60 milionů uncí.
4. Muruntau Místo: poušť Kyzylkum, Uzbekistán Začátek těžby: 1967 Jeden z největších dolů leží v poušti Kyzylkum a s hloubkou 600 metrů patří mezi nejhlubší. Navíc se uvažuje o jeho prohloubení až do 1 kilometru. Obří rozměry má i na povrchu – přes 10 kilometrů čtverečních.
5. Olympiada Místo: Krasnojarsk, Rusko Začátek těžby: 1996 Největší ruský zlatý důl má podle odhadů celkové zásoby zlata přesahující 47 milionů uncí. Přestože bylo ložisko zlata objevené už v 70. letech, naplno se v něm těžba rozběhla až v roce 1996. Stále v něm proto zbývá kolem 30 milionů uncí zlata.
6. Oju Tolgoj Místo: poušť Gobi, Mongolsko Začátek těžby: 2013 Jeden z nejmladších velkých dolů na světě. Těžba v něm začala teprve v roce 2013 a odhaduje se, že v něm bude skoro stejně zlata, jako v dole Olympiada. Pro Mongolskou ekonomiku je nesmírně důležitý – očekává se, že v roce 2021, kdy dosáhne plné produkce, bude mít třetinový podíl na mongolském HDP.
7. Pueblo Viejo Místo: Dominikánská republika Začátek těžby: 2012 Těžba v dole, který byl zavřený v roce 1999, znovu začala před dvěma lety a odhaduje se, že bude pokračovat ještě 30 let. Z celkových zásob zlata, které se odhadují na 40 milionů uncí (včetně těch vytěžených do roku 1999), jich zbývá k vytěžení ještě kolem 16 milionů.
8. Mponeng Místo: Johannesburg, Jihoafrická republika Začátek těžby: 1996
Další jihoafrický důl, který patří zároveň mezi největší i nejhlubší. Celkové zlaté zásoby se odhadují na téměř 40 milionů uncí a dělníci je těží skoro ze čtyřkilometrové hloubky. Teplota na dně dolu dosahuje 66 °Celsia a cesta z povrchu na dno trvá přes hodinu.
9. Východní Cadia Místo: Nový Jižní Wales, Austrálie Začátek těžby: 1994 Důl leží v místech, kde lidé zlato objevili už v polovině 19. století. Přesto má za sebou teprve 20 let existence. Jeho celkové zásoby zlata se odhadují na víc než 37 milionů uncí a většina z toho je stále ještě nevytěžená.
10. Obuasi Místo: Ghana, Afrika Začátek těžby: 1897 Těžba v tomto dole začala už před více než 100 lety. Jeho zavření se ale ještě neblíží. Těžba v něm má totiž pokračovat až do roku 2044. Zlato přitom těžební společnost získává z hloubky kolem půldruhého kilometru.
Je zásoba zlata dostatečná? I když se z našeho přehledu může zdát, že je do budoucna o dostatečnou zásobu zlata na trhu postaráno, nemusí tomu tak být. Otevírání nových dolů je zejména díky aktivní politice ochrany životního prostředí v mnoha zemích stále složitější. Těžaři v rámci veřejného mínění budí spíše negativní emoce, které musí politické autority v dlouhodobém časovém horizontu reflektovat. A co to ve výsledku znamená? Jednoduše řečeno, nedostatek nových zdrojů těžby bude mít za následek dobývání zlata ze stále větších hloubek. To s sebou přináší vyšší nároky na technologie a náklady jeho těžby. Tržní cena zlata bude tudíž stoupat díky jeho nedostatečné nabídce. Proto se vyplatí udělat si vlastní zlaté zásoby co nejdřív!
Utřete se do zlatého toaleťáku aneb 10 zlatých kuriozit Slitky nebo mince jsou nejobvyklejší způsoby investice do fyzického zlata. Pokud si ale chcete sestavit svůj vlastní zlatý poklad, můžete být i kreativnější. Což takhle koupit si třeba zlatý toaletní papír nebo zlatý model auta? Jen se připravte, že budete muset sáhnout hodně hluboko do trezoru.
S netradičními způsoby využití zlata se v posledních letech bez přehánění roztrhl pytel. Pokud se chcete inspirovat, nebo aspoň pobavit, přinášíme vám 10 kuriozit, které se týkají zlata i jeho zpracování.
Zlato za 6 milionů našel s detektorem Jen detektor kovu stačil loni jednomu australskému hledači kovů k nálezu valounu zlata, který vážil neuvěřitelných 5,5 kilogramu. Hodnota jeho nálezu se tehdy pohybovala kolem 6 milionů korun.
1 unce za 38 hodin Běžně je přitom k vytěžení 1 unce ryzího zlata potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1 400 galonů vody, 282 – 565 krychlových stop stlačeného vzduchu, spousta chemikálií a taková dávka elektřiny, se kterou by i velká domácnost vydržela 10 dní.
Tuny zlata v mobilech Spousta zlata se každý rok „utopí“ v mobilních telefonech. Výrobci na ně v posledních letech spotřebují 27 tun zlata ročně.
Zpevněte si pokožku zlatem Využití zlata je opravdu univerzální. Najdete ho třeba i v kosmetice. Jemné zlaté drátky se totiž používají pro zpevnění vytahané pokožky.
Čtvrttunová cihla Jestli milujete investice do velkých zlatých cihel, obraťte se na japonskou firmu Mitsubishi. V roce 2005 nechala odlít cihlu dlouhou 45,5 centimetru, širokou 22,5 centimetru a vysokou 17
centimetrů. Domů byste si ji ale jen tak neodnesli. Tenhle „drobeček“ totiž váží 250 kilogramů. Větší „cihličku“ na světě zatím nenajdete.
Zlatá vana prý léčí Ze zlata se samozřejmě vyrábějí i výrobky k běžné denní potřebě. Pokud byste se chtěli třeba umýt ve zlaté vaně, stačí si zaletět do Japonska. Najdete ji v jednom z tamních hotelů. Váží 150 kilogramů a je to asi největší zlatý předmět pro „běžné“ použití. A Japonci dokonce věří, že mytí v této vaně lidi uzdravuje a prodlužuje jim život.
Lamborghini za 140 milionů Ideální kousek do sbírky všech milovníků aut připravil německý inženýr Robert Gülpen. Vyrobil totiž model sporťáku Lamborghini Aventador LP 700-4. Tahle „hračka“ v měřítku 1:8 vás přijde na zhruba 6 milionů – je totiž celá pokrytá zlatem. Pokud ale budete trpěliví, nemusíte mít jen pozlacený model. Gülpen chce totiž dát letos do aukce i celozlatou verzi. Stát má „jen“ kolem 140 milionů korun.
Pozlacené Apollo S pozlacováním má zkušenosti i NASA. Zlatou fólií byl totiž potažený lunární modul kosmické lodi Apollo 11, která se do vesmíru vznesla 16. července 1969. Zlatá fólie měla posádku ochránit před radiací. A v současnosti na sobě zlatou membránu mají helmy pro astronauty. Má jejich oči ochránit před slunečním zářením.
Nejluxusnější utření Tenké plátky zlata ale můžu najít využití i jinde. Třeba na záchodě. Rozhodně je o tom přesvědčená australská firma Toilet Paper Man, která umí ze zlata vyrobit i roličku toaletního papíru. Pokud si tedy chcete užít zlaté posezení na záchodě, připravte si přes 25 milionů korun.
Zlato bez zlata Jednou z věcí, kde zlato skoro nenajdete, je paradoxně zlatá olympijská medaile. Zatímco ještě v roce 1912 dostali vítězové olympijských her ve Stockholmu medaile, které byly ze zlata celé, v současnosti získají vítězové olympiád v půlkilových medailích jen asi 6 gramů zlata.
Desítku nejzajímavějších článků, které vyšly v roce 2014 na www.NakupZlato.cz, i jeden bonus z roku 2013 máte za sebou. Ať už jste začínající zájemce o zlaté spoření, nebo do zlata investujete pravidelně, věříme, že si z nich odnášíte něco i pro svou investiční budoucnost. A máme pro vás ještě jeden tip. Na www.NakupZlato.cz a najdete řadu dalších článků s informacemi o zlatě; událostech, které ho ovlivňují i o investování obecně. Navíc můžete mít o podobných věcech přehled i do budoucna. Jednoduše se přihlaste k odběru novinek na www.NakupZlato.cz a aktuální informace, rady i zajímavosti, vám pošleme rovnou do vašeho e-mailu.
