10 ran egyptských aneb co nás čeká a nemine v oblasti daní
10 ran egyptských: 1. Nespolehlivý plátce DPH 2. Praxe FS: Zajišťovací příkazy, Delegace 3. Měsíční kontrolní výkaz DPH 4. Reporting hotovostních transakcí 5. Přiznání osvobozených příjmů 6. Převodní ceny a přenos důkazního břemene 7. Návrh zákona o prokazování původu majetku 8. Trestnost přípravy trestného činu legalizace výnosů a krácení daně 9. Mezinárodní výměna informací 10.BEPS
1. Nespolehlivý plátce DPH:
přenos odpovědnosti za řádný výběr daně ze státu na plátce daně ručení za daňový dluh dodavatele platí již od 1.1.2013, problém se zveřejněním seznamu na straně MF §106a, §109 ZDPH 155 nespolehlivých plátců k 9.12.2014 od 1.1.2015 zpřísnění posuzování nespolehlivosti, lze očekávat nárůst NP snížení nedoplatku na 500 tisíc Kč, nekontaktnost, nepravdivé registrační údaje (virtuální sídlo, home-office) http://www.grinex.cz/cs/komentare/zasadni-rozsireni-statusunespolehliveho-platce
2. Praxe FS: Zajišťovací příkazy, Delegace §167 DŘ: Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz.
§103 ZDPH: Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz účinný a vykonatelný okamžikem jeho vydání. Správce daně současně s vydáním zajišťovacího příkazu učiní pokus vyrozumět vhodným způsobem daňový subjekt o vydání zajišťovacího příkazu a sepíše o tom úřední záznam.
GFŘ: „obrátíme postup, nejdříve zajistíme a pak budeme kontrolovat“ Delegace - §18 DŘ, novelizován k 1.1.2015; absence opravného prostředku GFŘ: „Praha je daňová oáza a pošleme správu daní zpět do regionů“
3. Měsíční kontrolní výkaz DPH
účinný od 1.1.2016, již schváleno §101c až §101i ZDPH: na formuláři Souhrnného hlášení měsíčně v termínu pro podání přiznání DPH; i kvartální plátci v případě pochybností SD pouze 5-denní lhůta pro podání následného v. pokuty od 1 000,- Kč do 50 000,- Kč
4. Reporting hotovostních transakcí „dítě ministra Babiše“ – hlavní politicum tzv. chorvatský model, on-line oznamování na server FS v zásadě pozitivní krok, neodůvodněné zvýhodňování „hotovostních“ sektorů ekonomiky v případě pochybností SD pouze 5-denní lhůta pro podání následného výkazu pokuty od 1 000,- Kč do 50 000,- Kč, ve zvláštním případě až 500 000,- Kč
5. Přiznání osvobozených příjmů účinné od 1.1.2015, tj. poprvé za rok 2015 §38v a §38w ZDP týká se příjmu osvobozeného od DzP nad 5 000 000 Kč; např. z prodeje majetku po časovém testu, dědictví či odkazu bez formuláře v termínech pro podání DP uvádí se výše příjmu, popis okolností, datum sankce až do výše 15% neoznámeného příjmu Důvodová zpráva: „V návaznosti na společenskou poptávku (projevenou například prostřednictvím petice) po opatřeních, která by vedla k větší transparentnosti majetkových transakcí a tím i podpořila boj proti daňovým únikům a rozkrývání transakcí odehrávajících se v "šedé" či "černé" části ekonomiky, se navrhuje zavést oznamovací povinnost pro příjmy, které jsou osvobozeny od daně.“
6. Převodní ceny a přenos důkazního břemene účinné od 1.1.2014 §23, odst.7 ZDP „Liší-li se ceny………..správce daně upraví základ daně“; nově:“ …upraví se základ daně…..“ nová příloha k přiznání k DPPO; již pro rok 2014!!! http://www.grinex.cz/cs/novinky/prehled-transakci-se-spojenymi-osobami
GFŘ deklaruje zaměření na problematiku převodních cen od 1.1.2015: nový §23, odst.3, písm. a), 19.: „nelze snížit ZD pokud se osoby nevypořádají“
7. Návrh zákona o prokazování původu majetku plánovaná účinnost od 1.1.2016; k dispozici verze k připomínkování …v případě vzniku důvodných pochybností……rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění……..prokázání příjmů……daň může být vyměřena podle (zvláštních) pomůcek penále 50% nebo 100% podle míry součinnosti poplatníka v rozporu v řadě bodů s Listinou a Ústavou Důvodová zpráva: „Přestože s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty nebude možné zjištěné příjmy zdanit, poslouží tato informace správci daně pro účely dalšího postupu a může se stát podnětem pro orgány činné v trestním řízení z hlediska možného podezření na zkrácení daně (lhůty pro zánik trestnosti jsou delší, než lhůta pro stanovení daně). Pokud by došlo k pravomocnému odsouzení za daňový trestný čin, umožňuje § 148 odst. 6 daňového řádu stanovit daň bez ohledu na to, že již uplynula lhůta pro stanovení daně.“
7. Návrh zákona o prokazování původu majetku (pokračování str. 2) Důvodová zpráva: „Má-li však správce daně podezření, že jednáním poplatníka došlo ke spáchání trestného činu, správce daně podá podnět orgánům činným v trestním řízení, které budou dál postupovat v souladu s trestně-právními předpisy. V případě, že by došlo k pravomocnému odsouzení poplatníka pro daňový trestný čin, bylo by možné daň stanovit bez ohledu na to, že již uplynula lhůta pro stanovení daně (§ 148 odst. 6 daňového řádu).“
Důvodová zpráva:
„neschopnost či neochota prokázat (alespoň rámcově) původ příjmů může být vyhodnocena správcem daně jako signál, že v minulosti došlo ke spáchání trestného činu.“
Důvodová zpráva: „může dojít k dodanění příjmů, které fakticky nastaly v prekludovaných obdobích, avšak poplatník tuto skutečnost nedokázal správci daně přesvědčivě prokázat .“
http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2014/zaznam-z-tiskove-konference-knavrhu-zak-19458
8. Trestnost přípravy trestného činu legalizace výnosů a krácení daně
již několikrát proběhl pokus zavedení trestnosti přípravy útok na nezávislost advokátů a daňových poradců příprava legalizace výnosů je již obsažena ve vládním návrhu novely TrZ názor Unie obhájců: http://www.uocr.cz/nazor-na-novelu-trestnihozakoniku/ trestnost přípravy krácení daně předkládá MF ve spolupráci s MV
9. Mezinárodní výměna informací automatická a na vyžádání Globální fórum OECD – cca 70 zemí - automatická výměna bilaterální smlouvy, tzv. TIEA – bez retrospektivy, přímá spolupráce daňových správ ČR velice aktivní, TIEA skoro se všemi hlavními daňovými ráji 80 DTT FATCA anonymita je iluze, faktor času
10. BEPS
OECD: Base Erosion, Profit Shifting podpora ze strany zemí G20; důraz na otázky mezinárodního zdanění Akční plán obsahuje 15 témat členské země se zavázaly aplikovat závěry ve svých jurisdikcích Hlavní témata: zdanění digitální ekonomiky, hybridní struktury, zneužívání smluv o zamezení dvojího zdanění, stálé provozovny a jejich zdanění, transferové ceny, zneužívání schémat financování, prohloubení mezinárodní spolupráce Riziko: tendence posuzovat optikou BEPS minulé a současné transakce
10. trocha optimizmu na závěr…… Nález Pl. ÚS 31/13, 10.7.2014 (důchodci) „46. Pro stanovení daňové povinnosti se bez dalšího uplatní požadavky vyplývající ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, jež se obecně vztahují na tvorbu právních předpisů, a to především požadavky určitosti a předvídatelnosti práva či principy právní jistoty a zákaz retroaktivity (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 172). Zdůraznění nezbytnosti, aby zákonné vymezení daně nebo poplatku bylo určité a jednoznačné, lze odůvodnit ochranou jednotlivce, do jehož vlastnického práva má být touto formou zasaženo. Účelem daně nebo poplatku je v první řadě zabezpečení příjmů státního rozpočtu, což je však účel natolik obecný, že je jím možno odůvodnit v podstatě jakoukoliv daň nebo poplatek. Právě z tohoto důvodu, že jejich náležitosti nelze vyvodit, nýbrž pouze určit, je k jejich stanovení oprávněn výlučně zákonodárce, přičemž jeho rozhodnutí nesmí vytvářet prostor pro dvojí výklad, v jehož důsledku by dotčený poplatník nemohl s jistotou zjistit, zda a v jakém rozsahu mu vznikla daňová nebo poplatková povinnost. Jen stěží je naopak představitelné, aby předmětné náležitosti dotvářel svou rozhodovací činností soud či správní orgán, v důsledku čehož by jednotliví poplatníci mohli být následně sankcionováni za nesplnění své daňové povinnosti pouze z toho důvodu, že zaujali jiný výklad neurčitého zákonného ustanovení, než k jakému se přiklonila dodatečně utvářená praxe. Jinými slovy, "nelze připustit, aby se vlivem interpretace zákona stalo předmětem zdanění něco, co zákon za předmět daně s žádoucí mírou určitosti nepředpokládá„ 47. Pro úplnost je třeba zdůraznit i další (již zmíněné) relevantní hledisko, a to požadavek předvídatelnosti zákona, které kromě jiného předpokládá, že rozhodne-li se zákonodárce za situace, kdy má jednotlivec podle dosavadního zákona možnost jednat určitým způsobem, toto jednání regulovat jinak, pak musí takto dotčenému jednotlivci poskytnout dostatečný časový prostor k tomu, aby mohl nové regulaci přizpůsobit své chování. Tento nezbytný časový prostor bude vždy záviset na konkrétních okolnostech, tedy zejména na tom, čeho se daná právní úprava týká, kdo jsou její adresáti a zda je respektováno jejich legitimní očekávání. Určitý standard v tomto smyslu nakonec vymezil sám zákonodárce v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, podle něhož v případě, že není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, přičemž vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem jejich vyhlášení.
Děkujeme za pozornost!
Richard Jahoda
[email protected]
daně, transakční poradenství
Milan Němec
[email protected]
audit, znalecký ústav
Alice Šrámková
[email protected]
daně, IFRS
Mojmír Pavlíček
[email protected]
outsourcing inf. procesů
Veronika Mašková
[email protected]
HR poradenství
