10 let sjednoceného dohledu nad finančním trhem Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB 21. října 2016
Historie
• Uspořádání dohledu do 1.4.2006 • Česká národní banka – dohled bank a poboček zahraničních bank • Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění – odbor Ministerstva financí – státní dozor pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a část dohledu penzijních fondů • Úřad pro dohled nad družstevními záložnami – dohled spořitelních úvěrních družstev • Komise pro cenné papíry – dozor institucí kolektivního investování, obchodníků s cennými papíry, investičních zprostředkovatelů, burzy cenných papírů a část dohledu penzijních fondů 2
Historie
• Zákonem č. 57/2006 Sb. o sjednocení dohledu nad finančním trhem s účinností od 1.4.2006 agenda a zaměstnanci všech institucí převedeny do České národní banky • V počátku existovaly v rámci ČNB 3 samostatné sektorové sekce: • sekce bankovní regulace a dohledu • sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami • sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem
3
Organizační uspořádání
• Od ledna 2008 zavedeno funkcionální uspořádání dohledu: • Sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu • Sekce licenčních a sankčních řízení • Sekce dohledu nad finančním trhem (současné uspořádání)
• Od ledna 2010 zřízen samostatný odbor finanční stability jako útvar zodpovědný za makro(obezřetnostní) dohled • důležitost koordinace mikro a makro dohledu se projevila v období globální finanční krize • makroobezřetnostní politika formálně definována v novele zákona o ČNB v roce 2013
4
Organizační uspořádání
• V roce 2016 rozdělení sekce dohledu nad finančním trhem a vznikla nová Sekce dohledu II, která zajišťuje dohled mj.: • • • •
obchodníků s cennými papíry, kolektivního investování zprostředkovatelů finančních produktů a směnárníků ochrany spotřebitele nebankovních poskytovatelů úvěrů (od března 2017)
• V roce 2014 zřízen Samostatný odbor restrukturalizace vykonávající působnost orgánu příslušného k řešení krize podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu • podle požadavků evropské regulace musí být restrukturalizační autorita nezávislá na dohledu • zřízena proto jako samostatný útvar oddělený od ostatních dohledových sekcí 5
Dohlížené subjekty
• Česká národní banka dohlíží (stav září 2016): • • • • • • • •
banky (23), pobočky zahraničních bank (22) družstevní záložny (11) pojišťovny (33), pobočky zahraničních pojišťoven (19), zajišťovny (1) pojišťovací zprostředkovatele (154 557) penzijní společnosti (8) investiční společnosti a pobočky zahraničních IS (28) depozitáři investičních fondů (5) investiční fondy (106), podílové fondy (198)
6
Dohlížené subjekty (pokračování)
• • • • • • • •
obchodníci s CP a zahraniční obchodníci (64) investiční zprostředkovatelé (7 372) emitenti kótovaných cenných papírů (96) organizátoři trhu (3) centrální depozitář (1) platební instituce a pobočky zahraniční PS (28) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (137) směnárny (983)
... a další, dohledová agenda stále narůstá (od prosince 2016 nebankovní poskytovatelé úvěrů) 7
Výhody začlenění dohledu do nezávislé centrální banky (1)
• Nezávislý (nepolitický) rozhodovací proces díky postavení centrální banky • Kombinace mikro dohledu jednotlivých subjektů a makro dohledu na systémové úrovni – společné pracovní skupiny (stress testing bank a pojišťoven, vývoj dohledových analytických nástrojů, příprava a zavádění makroobezřenostních nástrojů) • Zefektivnění identifikace a řízení systémových rizik • Zvláštní zasedání bankovní rady ČNB věnované otázkám finanční stability – pololetní perioda (zástupci finanční stability, dohledu, restrukturalizace, měnové politiky a ekonomického výzkumu) • Snadné sdílení informací z peněžního trhu a platebních systémů (při existenci čínských zdí) – užitečný zdroj informací pro bankovní dohled • Pružný personální a mzdový systém umožňují nábor zkušených expertů • Schopnost ČNB vytvářet adekvátní technické zázemí 8
Výhody začlenění dohledu do nezávislé centrální banky (2)
• Snadnější každodenní komunikace a výhody ze sdílení informací mezi všemi útvary v centrální bance • Snadnější komunikace s dohlíženými subjekty a zahraničními dohledy • Silnější pozice v krizových situacích
• Možnost monitorovat celý finanční trh (z pohledu finanční stability) • Možnost analyzovat dopad vývoje v jednom sektoru do ostatních sektorů finančního trhu nebo do celé ekonomiky
9
Výhody začlenění dohledu do nezávislé centrální banky (3)
• Sjednocení dohledových technik v jednotlivých sektorech, v případech, kde je to vhodné
• Rychlejší rozvoj dohledových metod a nástrojů, interních postupů apod. • Kde je to vhodné, sjednocení reportovacích formátů pro jednotlivé sektory • Silné technologické a profesní zázemí centrální banky
Naše zkušenost je pozitivní.
10
Výzvy pro jednotný dohled (1)
• Neustálý nárůst druhu dohlížených agend (ochrana spotřebitele, platební instituce, nebankovní poskytovatelé úvěrů,…)
• Enormní nárůst rozsahu a složitosti evropské regulace ve všech sektorech (ČNB je povinna na základě comply/explain procedury se všemi novými postupy a pravidly řídit a začlenit je do svých dohledových postupů) • V rámci jednotlivých sektorů je v rámci EU snaha o sjednocování postupů dohledů v jednotlivých státech (Single Rulebook, Supervisory Handbook) – ČNB se snaží aplikovat všechna pravidla a postupy přiměřeně podmínkám českého finanční trhu
11
Výzvy pro jednotný dohled (2)
• Neharmonizovaná evropská regulace v jednotlivých sektorech finančního trhu – důležitá role ESAs, ESRB
• Rozdílné trhy, produkty, tradice jednotlivých sektorů • Rozdílné účetní standardy v jednotlivých sektorech – důležitá role ESAs • Nastavení vhodné organizační a řídicí struktury – čínské zdi x sdílení informací
• Náročné sjednocování benchmarků, regulatorních požadavků napříč finančním trhem při stále se měnící sektorové legislativě
12
Jednotný dohled a jeho systém řízení (governance) - 1
• Maticový systém řízení • Sdílení informací mezi jednotlivými útvary dohledu podle pevných pravidel – efektivní využití informací x jejich ochrana
• Dohled pracuje s vysoce citlivými informacemi, podléhajícími mlčenlivosti – je nezbytná jejich pečlivá ochrana • Striktní vnitřní pravidla pro práci s informacemi • Řízení přístupu k informacím (need to know) • Clean desk policy • Ochrana dat Dohled vnímá svou odpovědnost za ochranu dohledových informací a dle toho uzpůsobuje své vnitřní procesy 13
Jednotný dohled a jeho systém řízení (governance) - 2
• Sada interních dohledových manuálů s benchmarky pro jednotlivé oblasti dohledu • Dokumentace a rekonstruovatelnost všech dohledových postupů – spisový systém • Auditní stopa pro všechna rozhodnutí • Dohledové útvary jsou předmětem pravidelného nezávislého posouzení ze strany interního auditu ČNB • Externí ověření systému dohledu – hodnotící zprávy spolu s doporučeními (MMF, Světová banka, jednotlivé ESAs)
14
Úrokové a úvěrové podmínky, finanční stabilita
15
Cíle a politiky ČNB Česká národní banka
Cenová stabilita
Finanční stabilita
ČNB zde působí jako měnová autorita
ČNB zde působí jako orgán dohledu a regulace
Nástroje makroobezřetnostní politiky
Nástroje Měnové politiky Nástroje mikroobezřetnostního dohledu 16
Prevence vs. reakce v mikro- a makro-přístupu
• Mikroobezřetnostní přístup (např. bankovní dohled): • prevence vychází z kontroly dodržování předpisů a pravidel obezřetného chování • reakce při zjištění porušení předpisů/pravidel, identifikaci nedostatečného pokrytí rizik, při zjištění zhoršené kvality aktiv apod.
• Makroobezřetnostní politika: • vyžaduje včasnou a vpředhledící reakci na teprve vznikající rizika • paradox finanční stability – největší rizika se rodí v dobrých časech, kdy vše vypadá na první pohled dobře (ukazatele se zlepšují) • korigující makroobezřetnostní reakce proto musí nastat již v dobrých časech (stejně jako u měnové politiky).
Mikro a makro přístup se vzájemně doplňují, jejich umístění v ČNB zajišťuje účinnou koordinaci. 17
Záporné měnověpolitické úrokové sazby v zahraničí
• Záporné měnověpolitické sazby jsou aplikovány v řadě evropských zemí, letos se přidalo Japonsko. • ČNB udržuje svou sazbu na úrovni technické nuly od roku 2012. Měnověpolitické sazby vybraných centrálních bank (v % p.a.) 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 -0.5 -1.0 01/09
01/10
Švédsko
01/11
ECB
01/12
Dánsko
01/13
01/14
Japonsko
01/15
Švýcarsko
01/16
ČR 18
Záporné výnosy státních dluhopisů
• Výnosy státních dluhopisů dosahují v řadě evropských zemí (včetně ČR) záporné úrovně i v 5letých splatnostech. • Důvody jsou komplexní: dlouhodobé strukturální faktory, hledání „bezpečného přístavu“, působení měnových politik. Výnosy 5letých státních dluhopisů (v % p.a., 6.10.2016)) 0.0
2.5
-0.1 2.0
-0.2 -0.3
1.5
-0.4 -0.5
1.0
-0.6 -0.7
0.5
-0.8 -0.9
0.0 CH DE NL FI AT BE FR IE SE DK SK CZ
LT SI ES LV UK IT BG NO HU HR PT RO PL
Source: Thomson Datastream
19
Vývoj úrokových sazeb z úvěrů
• Negativní výnosy státních dluhopisů se odráží v poklesu úrokových sazeb z nových úvěrů podnikům i domácnostem. • Úrokové sazby z úvěrů na bydlení postupně klesají k úrovni úrokových sazeb z úvěrů nefinančním podnikům. Úrokové sazby na nové korunové úvěry soukromému nefinančnímu sektoru (v %) 4.5
16
4 14 3.5 3
12
2.5 10
2 1.5 08/12
Pramen: ČNB
08/13 08/14 08/15 Nefinanční podniky Domácnosti - na bydlení Domácnosti - spotřeba (pravá osa)
8 08/16
20
Ziskovost bank v EU
• Domácí banky patří v EU prozatím mezi ziskovější, ale... Bankovní výnosy na akcii v zemích EU (RoE v %) 20
15
10
5
0
Červen 2016 Pramen: EBA
Průměr EU červen 2015
IT
PT
DE
GB
CY
LU
EU
ES
FR
FI
NL
AT
BE
DK
LT
PL
IE
SI
SE
HR
EE
MT
CZ
LV
SK
HU
RO
BG
-5
Průměr EU červen 2016
21
Růst úvěrů domácnostem v EU
• ČR patří mezi země s nejvyšším růstem úvěrů domácnostem v rámci EU.
22
Růst úvěrů podnikům v EU
• ČR patří rovněž mezi země s nejvyšším růstem úvěrů nefinančním podnikům v rámci EU.
23
Vývoj na trhu nemovitostí
• Rychle rostou nejen nabídkové, ale i realizované ceny bytů. • Ukazatele udržitelnosti cen bytů se zhoršují. Realizované a nabídkové ceny bydlení (meziroční změny v %) 12
Ukazatele udržitelnosti cen bytů (průměr 2000–2007=100 a)) 115
155
110
9
150
105 100
6
145
95
3
90
140
85
0
80
135
-3 75
-6
70 130 06/12 12/12 06/13 12/13 06/14 12/14 06/15 12/15 06/16
Poměr ceny bytu a průměrné mzdy
-9 09/12 03/13 09/13 03/14 09/14 03/15 09/15 03/16 09/16
Poměr ceny bytu a disponibilního důchodu
Ceny bydlení - realizované
Poměr splátky hypotečního úvěru a průměrné mzdy
Ceny bytů - realizované (podle daňových přiznání)
Poměr ceny bytu a tržního nájemného (pravá osa)
Ceny bytů - realizované (z výběrového šetření) Ceny bytů - nabídkové Pramen: ČSÚ
Pramen: ČSÚ, ČNB, Institut regionálních informací) a)
Pozn.: Pro poměr splátky hypotečního úvěru a průměrné mzdy 2004–2007 = 100 z důvodu omezené dostupnosti údajů o úrokových sazbách na nové úvěry na bydlení.
24
Rizika spojená s poskytováním úvěrů na nákup nemovitostí
• Očekávání ohledně dalšího růstu cen nemovitostí v kombinaci s příznivými podmínkami na trhu úvěrů na bydlení jsou častým zdrojem finanční nestability. • Růst cen rezidenčních nemovitostí a zvyšující se výhodnost koupě bytu jako investice vytváří potenciál pro vznik spirály mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. • Díky nízkým úrokovým sazbám se stávají úvěry na bydlení dostupnější i pro skupinu dlužníků s nižší úrovní a stabilitou příjmů a tím pádem s vyšší pravděpodobností selhání.
• Z hlediska finančních institucí může být zdrojem silných rizik podobný vývoj na trhu komerčních nemovitostí. • ČNB jako orgán zodpovědný za finanční stabilitu musí na rizika spojená se současným úrokovým a úvěrovým prostředím reagovat nástroji makroobezřetnostní politiky. 25
Makroobezřetnostní politika ČNB: kapitálové rezervy a horní hranice ukazatelů hypotečních úvěrů
26
Interakce nástrojů měnové politiky a makrobezřetnostní politiky
• Nástroje měnové a makroobezřetnostní politiky nepůsobí nezávisle na sobě: • svým vlivem na úvěrovou dynamiku ovlivňují měnové i úvěrové podmínky a tím i transmisi obou politik.
• Transmise měnové politiky probíhá dvěma typy „kanálů“: • základní kanály působící přes úrokové sazby a měnový kurz, • úvěrové kanály působícím přes růst bankovních bilancí a přijímání rizika (přes nabídku úvěrů a poptávku po nich, ceny aktiv a zástav, ochotu riskovat). • Centrální banka musí proto provádět analýzu interakcí měnové a makroobezřetnostní politiky a zajišťovat jejich koordinaci. • Obě politiky se mohou v určité situaci dostat do konfliktu kvůli potřebě působit opačným směrem. 27
Koordinace měnové a makrobezřetnostní politiky v ČNB
• Adekvátní reakce na kombinaci desinflačních tlaků a rychlého růst úvěrů doprovázeného zvyšováním cen aktiv: • prosazovat uvolněnou měnovou politiku, • na dlouhodobější rizika pro finanční stabilitu reagovat zavedením či zpřísněním makroobezřetnostních nástrojů. Interakce politik v různých fázích finančního a hospodářského cyklu Inflační tlaky Silná poptávka Rychlý růst úvěrů Měnová pol. Zpřísnění > IT a zvyšování cen Makroob. pol. Zpřísnění aktiv Pokles úvěrů a snižování cen aktiv
Měnová pol.
Zpřísnění
Makroob. pol. Uvolnění
Slabá poptávka
Desinflační tlaky Silná poptávka
Slabá poptávka
Zpřísnění
Uvolnění < IT Uvolnění
Zpřísnění
Zpřísnění
Zpřísnění
Zpřísnění < IT Uvolnění
Uvolnění > IT
Uvolnění
Uvolnění
Uvolnění
28
Nástroje makroobezřetnostní politiky • Kapitálové rezervy k ošetření systémových rizik. • Dodatečné kapitálové požadavky ke specifickým typům aktiv (např. zvýšené rizikové váhy na úvěry do určitého sektoru). • Požadavky na likviditu (např. na větší podíl vkladů na pasivech). • Horní hranice rizikových charakteristik úvěrů (např. LTV, loan-to-value, u hypotečních úvěrů).
Struktura kapitálových rezerv bank
16 % 14 % 12 % 10 % 8%
proticyklická rezerva (CET1)
2,5 %*
rezerva KSR (CET1)
3 %*
bezpečnostní rezerva (CET1)
2,5 %
pilíř 2
2 %*
minimum (alespoň T2)
2%
6% 4%
minimum
(alespoň vedlejší T1)
minimum (CET1)
individuální požadavek podle SREP
1,5 % zákonné minimum
2% 0%
rezervy
4,5 %
* Předpokládané horní hranice, ale skutečné hodnoty mohou být i vyšší.
29
Kapitálové rezervy: bezpečnostní a ke krytí systémového rizika
• ČNB má svěřenu pravomoc posílit schopnost bank absorbovat ztráty prostřednictvím kapitálových rezerv. • Bezpečnostní rezerva, proticyklická rezerva a rezerva.
• Bezpečnostní rezervu v plné výši 2.5 % CET1 jsou od července 2014 povinny držet všechny banky. • ČNB má možnost stanovit dodatečné rezervy systémově významným bankám. • Předmětem kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika bude nově od ledna 2017 pět nejvíce systémově významných bank: • Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka ... 3.0 % CET1 • UniCredit Bank ... 2.0 % CET1 • Raiffeisenbank ... 1.0 % CET1
30
Proticyklická kapitálová rezerva
• Banky budou od ledna 1017 poprvé vytvářet k domácím expozicím proticyklickou kapitálovou rezervu (CCyB). • V prosinci 2015 ČNB stanovila sazbu rezervy ve výši 0,5 % CET1. • ČNB znovu posoudí nastavení sazby rezervy v prosinci 2016, při posledním rozhodnutí v září 2016 indikovala možný růst sazby. • Rozhodnutí o nenulových sazbách proticyklické rezervy: • Norsko 1,5 % • Slovensko 0,5 % • Švédsko 2 %
Aktuálně platná a ohlášená sazba CCyB v ČR (v % celkového objemu rizikové expozice) 1.50 1.25 1.00 0.75 0.50 0.25 0.00 -0.25 -0.50 01/16
04/16
07/16
10/16
Platná sazba CCyB
01/17
04/17
07/17
10/17
Ohlášená sazba CCyB
Pramen: ČNB
31
Kapitalizace bank v EU
• Kapitálové poměry domácích bank jsou v rámci EU průměrné. • ČNB prozatím nepovažuje za nezbytné stanovit všechny požadavky na kapitál v maximálním možném rozsahu. Kapitálový poměr Tier 1 (v %) 35
30
25
20
15
10
5
0 EE
Pramen: EBA
FI
SE LT HR SI BG MT DK IE GR LV LU CZ RO NL SK BE CY GB PL FR DE HU IT
ES AT PT
32
Změny v Doporučení přijaté v roce 2016 (1)
• Doporučení A – dodržování limitů pro hodnoty LTV u nově poskytovaných úvěrů: • Maximální limit LTV ve výši 100 % se snižuje od 1. 10. 2016 na 95 % a od 1. 4. 2017 na 90 %, • Od 1. 10. 2016 se limit 10 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí hodnot LTV 90–100 % mění na 10 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí hodnot LTV 85–95 %. • Od 1. 4. 2017 se limit nově stanovuje na 15 % z objemu nově poskytnutých úvěrů v rozmezí hodnot LTV 80–90 %.
• U institucí překračujících doporučené limity využívá ČNB dohledové pravomoci, zejména stanovení dodatečných kapitálových požadavků v rámci Pilíře 2.
33
Změny v Doporučení přijaté v roce 2016 (2)
• Doporučení F – financování koupě nemovitosti určené k dalšímu pronájmu: • Institucím se proto doporučuje využít všechny dostupné informace k identifikaci, zda úvěr slouží k financování vlastnického bydlení nebo jako investice. • Pokud u investičního typu úvěru dochází k souběhu charakteristik s vyšší úrovní rizikovosti, měly by instituce uplatňovat LTV v maximální výši 60 %.
• ČNB vnímá zvýšená rizika schopnosti splácení u klientů s nižší příjmovou úrovní. • Připraví zavedení kvantitativních limitů pro hodnoty LTI a DSTI nejpozději od roku 2018.
34
Místo závěru – širší národohospodářské souvislosti globálního makroekonomického prostředí
• Mimořádně nízké úrokové sazby jsou globálním jevem s potenciálně dlouhodobou působností. • Investoři budou vyhledávat výnosnější příležitosti (v lepším případě s vědomím vyšších rizik). • Podniky i domácnosti budou mít podnět k nákupu aktiv na „levný“ dluh.
• Makroobezřetnostní politika má omezenou působnost. • Může omezit dynamiku zadlužení a cen nemovitostí. • Není schopna zabránit růstu úvěrů a zvyšování cen aktiv.
• Pro udržování dlouhodobé stability je nezbytný příspěvek dalších složek hospodářské politiky. • Stát by neměl vytvářet nadměrné překážky na nabídkové straně trhu nemovitostí. • Daňová politiky by neměla vytvářet dodatečné podněty pro nákup nemovitostí na úvěr. 35
Děkujeme za pozornost
www.cnb.cz Vladimír Tomšík viceguvernér
[email protected]
36
