RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 25. listopadu 2010 (OR. en) 16903/10
COWEB 298
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 12. listopadu 2010 Příjemce: Pierre de BOISSIEU, generální tajemník Rady Evropské unie Předmět: Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Stanovisko Komise k žádosti Černé Hory o členství v Evropské unii Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2010) 670 v konečném znění.
Příloha: KOM(2010) 670 v konečném znění
16903/10
ij DG E VI
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 9.11.2010 KOM(2010) 670 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Stanovisko Komise k žádosti Černé Hory o členství v Evropské unii
{SEK(2010) 1334 v konečném znění}
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Stanovisko Komise k žádosti Černé Hory o členství v Evropské unii
A.
ÚVOD
a)
Žádost o členství
Černá Hora podala žádost o členství v Evropské unii 15. prosince 2008. Rada Evropské unie následně 23. dubna 2009 požádala Komisi o předložení stanoviska k této žádosti podle postupu stanoveného v článku 49 Smlouvy o Evropské unii, kde se uvádí: „Každý evropský stát, který uznává hodnoty uvedené v článku 2 a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. O této žádosti je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Žadatelský stát podává svou žádost Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Kritéria pro přistoupení, na nichž se dohodne Evropská rada, budou zohledněna.“ Článek 2 stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“ Toto je právní rámec, v němž Komise předkládá své stanovisko. Evropská rada na zasedání v Santa Maria da Feira v červnu 2000 potvrdila, že země západního Balkánu, které se účastní procesu stabilizace a přidružení, jsou potenciálními kandidáty na členství v EU. Evropská perspektiva těchto zemí byla dále potvrzena na soluňském zasedání Evropské rady v červnu 2003, kde byla schválena Soluňská agenda pro západní Balkán. Tato agenda je základním kamenem politiky EU pro balkánský region. V prosinci 2006 obnovila Evropská Rada závazek EU, že „budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii“ a zopakovala, že „pokrok každé země na cestě k Evropské unii závisí na jejím úsilí o splnění kodaňských kritérií a podmínek procesu stabilizace a přidružení. Dobré výsledky země při naplňování svých závazků podle dohody o stabilizaci a přidružení, včetně obchodních ustanovení, jsou základním předpokladem pro to, aby EU zvážila případnou žádost o členství.“ Na setkání ministrů ze zemí EU a západního Balkánu dne 2. června 2010 v Sarajevu EU znovu potvrdila svůj jednoznačný závazek, pokud jde o evropskou perspektivu zemí západního Balkánu, a zdůraznila, že budoucnost těchto zemí leží v Evropské unii. V souladu s požadavky Smlouvy se probíhající hodnocení provádí na základě kritérií pro přistoupení stanovených Evropskou radou. V Kodani dospěla Evropská rada v červnu 1993 k následujícímu závěru: „K přistoupení může dojít, jakmile země prokáže svou schopnost převzít závazky vyplývající z členství tím, že splní požadované ekonomické a politické podmínky. Podmínkou členství je:
CS
2
CS
– aby kandidátská země dosáhla takové institucionální stability, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, – existence funkčního tržního hospodářství, stejně jako schopnost odolat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci Unie, – schopnost převzít závazky spojené s členstvím, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.“ Schopnost Unie přijímat nové členy a zároveň zachovat dynamiku evropské integrace je také důležitým faktorem, jenž je v obecném zájmu Unie i kandidátských zemí. Evropská rada na svém zasedání v Madridu v prosinci 1995 poukázala na nutnost „vytvořit podmínky postupného, harmonického začleňování [kandidátských] zemí, zejména prostřednictvím rozvoje tržního hospodářství, přizpůsobení jejich správní struktury a vytvoření stabilního ekonomického a měnového prostředí“. Všeobecné podmínky procesu stabilizace a přidružení Rada vymezila 31. května 1999. Patří mezi ně spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a regionální spolupráce. Tyto podmínky jsou zásadním prvkem procesu stabilizace a přidružení a byly začleněny do dohody o stabilizaci a přidružení s Černou Horou, jež vstoupila v platnost v květnu 2010. V prosinci 2006 se Evropská rada dohodla na tom, že „základem obnovené shody v oblasti rozšíření je strategie rozšíření založená na konsolidaci, podmíněnosti a komunikaci a na schopnosti Evropské unie integrovat nové členy“. V předkládaném stanovisku analyzuje Komise žádost Černé Hory z hlediska toho, jak je země schopna plnit kritéria stanovená Evropskou radou na zasedání v Kodani v roce 1993 i jak plní podmínky procesu stabilizace a přidružení. Posuzuje rovněž výsledky Černé Hory při plnění povinností podle dohody o stabilizaci a přidružení, včetně obchodních ustanovení. Stanovisko bylo vypracováno na základě obdobné metodiky, jaká byla použita v předcházejících stanoviscích, ale s některými úpravami zohledňujícími prvky obsažené v obnovené shodě v oblasti rozšíření z roku 2006. Komise vyslala do Černé Hory několik misí odborníků, které se zaměřily především na oblasti, pro něž byla stanovena politická kritéria. Tento přístup umožnil zhodnotit správní kapacitu černohorských orgánů i způsob provádění právních předpisů. Napomohl také k lepšímu vymezení zbývajících úkolů a priorit pro budoucí činnost. Komise analyzovala současnou situaci i vyhlídky ve střednědobém horizontu. Aniž bychom předjímali případné budoucí datum přistoupení, pro účely tohoto stanoviska považujeme za střednědobý horizont období pěti let. Podrobná analýza, z níž toto stanovisko vychází, je obsažena v samostatném dokumentu (Analytická zpráva ke Stanovisku k žádosti Černé Hory o členství v EU1). V souladu s obnovenou shodou v oblasti rozšíření je v této analytické zprávě uveden počáteční odhad dopadu budoucího vstupu Černé Hory do EU v některých klíčových oblastech politik. Podrobnější posouzení dopadů na tyto oblasti politik provede Komise v pozdější fázi předvstupního procesu. Smlouva o přistoupení Černé Hory k EU by navíc předpokládala technické přizpůsobení orgánů EU s ohledem na Lisabonskou smlouvu.
1
CS
SEK(2010) 1334, 9.11.2010.
3
CS
b)
Vztahy mezi EU a Černou Horou
Černá Hora vyhlásila nezávislost 3. června 2006 na základě referenda konaného 21. května 2006. V červnu 2006 EU rozhodla o navázání vztahů s Černou Horou jako se svrchovaným státem a všechny členské státy EU uznaly její nezávislost. V říjnu 2007 byla podepsána dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Republikou Černá Hora2 a prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech. V lednu 2008 vstoupila v platnost prozatímní dohoda a v květnu 2010 po ratifikaci smluvními stranami dohoda o stabilizaci a přidružení. Celkově Černá Hora bez problémů plní povinnosti plynoucí z dohody o stabilizaci a přidružení, včetně obchodních ustanovení. Pokud se objevily nějaké problémy, země hledala otevřeným a konstruktivním způsobem cesty k jejich vyřešení. Dne 22. ledna 2007 Rada přijala rozhodnutí o evropském partnerství s Černou Horou3. Od února téhož roku se mezi EU a Černou Horou koná politický dialog na úrovni ministrů. Dialog mezi Evropskou komisí a Černou Horou o jednotlivých politikách se vede od vyhlášení nezávislosti země. Smíšený výbor zřízený podle prozatímní dohody se od vstupu této dohody v platnost sešel dvakrát. První setkání Rady pro stabilizaci a přidružení se uskutečnilo v červnu 2010. Od roku 2006 se konají výroční meziparlamentní schůzky poslanců Evropského parlamentu a černohorského parlamentu. V září 2010 se uskutečnilo první zasedání parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení. Po konzultaci s Evropským parlamentem Rada zrušila 19. prosince 2009 občanům Černé Hory vízovou povinnost. Toto zrušení se vztahuje na držitele biometrických pasů cestující do schengenského prostoru. Rozhodnutí bylo přijato na základě významného pokroku dosaženého v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti a na základě splnění konkrétních podmínek stanovených v plánu na uvolnění vízového režimu. V lednu 2008 vstoupila v platnost dohoda mezi Evropskou unií a Černou Horou o zpětném přebírání osob. V říjnu 2005 podepsala Černá Hora smlouvu o Energetickém společenství a následně se stala řádným členem Energetického společenství pro jihovýchodní Evropu. V červnu 2006 podepsala dohodu o vytvoření společného evropského leteckého prostoru. Černá Hora se aktivně podílí na činnostech EU v oblasti hospodářského a fiskálního dozoru a plní ujednání o podávání zpráv platná pro potenciální kandidátské země od roku 2006. V červnu 2008 vláda Černé Hory přijala národní program pro integraci do Evropské unie na období 2008–2012. Tento dokument obsahuje plán přijetí acquis a stanoví krátkodobé a střednědobé priority. Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Černé Hory. V roce 2009 pocházelo více než 40 % černohorského dovozu z EU a 48 % jeho vývozu směřovalo do EU. Od roku 1998 je Černá Hora příjemcem finanční pomoci od EU. V letech 1998 až 2010 se EU zavázala poskytnout této zemi celkem více než 408,5 milionu EUR. V období 1998 až 2006 Černá Hora vyčerpala 277,2 milionu EUR z evropského programu CARDS. V roce
2 3
CS
Úř. věst. L 108, 29.4.2010, s. 1. Úř. věst. L 20, 27.1.2007, s. 16.
4
CS
2007 byl tento program nahrazen nástrojem předvstupní pomoci (IPA), z nějž v období 2007– 2010 obdržela 131,3 milionů EUR. Cílem tohoto nástroje je v rámci evropské integrace podporovat proces reforem v dané zemi. Zaměřuje se přitom na budování institucí, zavedení acquis EU, zlepšení sociální a hospodářské situace, ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Finanční prostředky jsou poskytovány také občanské společnosti. Účast Černé Hory v programech EU je stanovena dohodou o stabilizaci a přidružení. Země se ve finančním rámci 2007–2013 aktivně účastní tří programů EU: 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, programu pro podnikání a inovace a programu Kultura. Prostředky z IPA se využívají k částečné úhradě nákladů na účast v těchto programech. B.
KRITÉRIA PRO ČLENSTVÍ
1.
POLITICKÁ KRITÉRIA
Toto hodnocení bylo vypracováno na základě kodaňských kritérií týkajících se dosažení institucionální stability, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a plnění podmínek procesu stabilizace a přidružení. Černá Hora je parlamentní demokracií založenou na ústavním a právním řádu, jenž je do velké míry v souladu s evropskými zásadami a standardy. V roce 2006 Černá Hora bez problémů uspořádala referendum o své nezávislosti, které se uskutečnilo v souladu s doporučeními EU a s pravidly přijatými dohodou všech politických stran. Shoda politických stran ohledně budování státu se stále prohlubuje. Také se projevuje politická shoda o členství v Evropské unii. Přestože právní a institucionální základ země je v zásadě hotov, byly zjištěny nedostatky ve fungování demokratických institucí a stále přetrvávají nedostatky v provádění právních předpisů. Celková schopnost parlamentu zajistit odpovídající dohled nad vládou zůstává omezena. V soudním systému nebylo plně dosaženo úplného oddělení mocí. Veřejná správa je stále slabá a silně zpolitizována. Volby v Černé Hoře se v zásadě konají podle mezinárodních standardů pro demokratické volby. Poslední parlamentní volby v březnu 2009 splnily podle OBSE/ODIHR téměř všechny mezinárodní standardy, ale je třeba vyřešit některé nedostatky. Jmenovitě volební zákon dosud není v plném souladu s ústavou. V posledních letech Černá Hora posílila právní a institucionální rámec právního státu. Jeho uplatňování však vykazuje značné mezery. Obavy vzbuzuje především politizace soudního systému a nedostatky ve fungování donucovacích orgánů, které se projevují zejména v boji s organizovanou trestnou činností a korupcí. V současnosti probíhají reformy soudnictví. Z dosažených výsledků lze jmenovat zřízení nových orgánů, např. rad soudců a prokurátorů, a přijetí opatření ke zlepšení nezávislosti a účinnosti tohoto systému. Stále však přetrvávají vážné obavy ohledně úlohy parlamentu při jmenování rad soudců, rad prokurátorů a státních prokurátorů. Vyskytly se rovněž obavy ohledně efektivity a odpovědnosti soudnictví. Černá Hora již do značné míry zavedla právní a institucionální rámec pro boj s korupcí. Korupce ale výrazně prostupuje mnoha oblastmi a představuje zvlášť závažný problém. Protikorupční právní předpisy nejsou konzistentně prováděny. Právní rámce pro předcházení střetům zájmů a pro financování politických stran a volebních kampaní také vykazují závažné
CS
5
CS
nedostatky. Orgánům dohledu chybí úplné právní pravomoci a kapacita pro zajištění prosazování právních předpisů pro předcházení střetům zájmů a pro kontrolu financování politických stran a volebních kampaní. Objevily se rovněž obavy v souvislosti s dohledem nad veřejnými zakázkami, privatizací, územním plánováním a stavebními povoleními. Neexistuje žádná soustavná interní kontrola, která by umožňovala sledovat korupční jednání a zajistit odpovědnost a dodržování zásad právního státu uvnitř státních orgánů. Platí to zejména pro daňovou a celní správu, policii, soudnictví a místní samosprávu. Vyšetřovací kapacity a koordinace při prosazování práva jsou nadále slabé. K výraznému zlepšení při boji s korupcí je potřeba silná politická vůle. Počet vyšetřování, trestních stíhání a pravomocných rozsudků v případech korupce na všech úrovních zůstává nízký. V oblasti boje proti organizované trestné činnosti lze považovat právní rámec vypracovaný Černou Horou v podstatě za vyhovující, zlepšily se též kapacity. Organizovaná trestná činnost však zůstává velkým problémem. Obavy vzbuzuje především praní špinavých peněz a obchod s drogami. Kapacity pro vymáhání práva a jeho koordinaci jsou nedostatečné a při provádění právních předpisů se dosahuje omezených výsledků. V nedostatečném počtu případů je vyšetřování aktivně vedeno. Posuzování hrozeb a sběr a zpracovávání zpravodajských informací jsou neuspokojivé. Je třeba zajistit takovou kapacitu prokuratury, aby mohl být v plné míře uplatňován nový trestní řád. Je nezbytné dále zvýšit spolupráci na mezinárodní úrovni, mimo jiné se sousedními zeměmi. Právní a politický rámec Černé Hory pro lidská práva a respektování a ochranu menšin v podstatě funguje a ve velké míře odpovídá evropským a mezinárodním normám. O institucionálním rámci lze říci, že obecně vyhovuje. Objevily se však nedostatky v provádění právních předpisů, stávajících strategií a akčních plánů. Je třeba zvýšit informovanost a vnímavost státní správy, policie a soudů v vztahu k normám v této oblasti. Lidská práva jsou v Černé Hoře obecně dodržována. Byly nicméně vyjádřeny obavy ohledně účinnosti protidiskriminačních politik, svobody vyjadřování a vztahů s občanskou společností. Právní rámec pro boj proti diskriminaci se výrazně zlepšil. Avšak Romové, Aškalové, příslušníci egyptské komunity, zdravotně postižené osoby a lesbické ženy, homosexuálové, bisexuálové a transsexuálové jsou v praxi stále diskriminováni, dokonce i státními orgány. Je třeba zlepšit mechanismy pro předcházení případům diskriminace, jejich sledování, trestání a stíhání. Je nezbytné začít plně uplatňovat zákon proti diskriminaci z července 2010. Rovnosti žen a mužů nebylo v praxi plně dosaženo. Pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků, obavy vzbuzuje zastrašování novinářů a nepřiměřené pokuty za pomluvu. Právní úprava pomluvy i praxe v této oblasti musí být plně sladěny s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Je nutno udržovat nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky. Pokud jde o vztahy s občanskou společností, probíhající dialog není plně uspokojivý. V některých případech byly nejkritičtější nevládní organizace vystaveny politickému a správnímu tlaku. Obavy také vzbuzuje domácí násilí, špatné zacházení a nevyhovující podmínky ve věznicích. Respektování a ochrana menšin jsou obecně zaručeny. Je ale třeba zlepšit spolupráci vlády s radami pro menšiny, jakož i zastoupení příslušníků menšin ve veřejných službách, státní správě a místní samosprávě. Přístup Romů, Aškalů a příslušníků egyptské komunity k hospodářským a sociálním právům, zejména na vzdělání a zaměstnání, je neuspokojivý. Pokud jde o vysídlené osoby z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova4, jejichž počet se
4
CS
Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/1999.
6
CS
odhaduje přibližně na 17 000, zákon o cizích státních příslušnících z roku 2009 jim umožňuje dosáhnout postavení rezidenta. Snížení správních poplatků v červenci 2010 vytvořilo k získání tohoto postavení lepší podmínky. Černohorské orgány v témž měsíci přijaly také přechodná opatření poskytující vysídleným osobám přístup k sociálním a hospodářským právům ještě předtím, než získají postavení rezidenta. Přesto je akční plán pro vysídlené osoby v praxi velmi špatně prováděn. Počet osob, které získaly postavení rezidenta, je stále nízký, zejména proto, že s obtížemi obstarávají všechny požadované dokumenty. Právní předpisy zaručující přístup k hospodářským a sociálním právům je nutno harmonizovat se zákonem o cizích státních příslušnících. Životní podmínky v táboře Konik, kde nalezli útočiště především vysídlení Romové, Aškalové a příslušníci egyptské komunity z Kosova, vzbuzují závažné obavy. Černá Hora v zásadě plní podmínky procesu stabilizace a přidružení. Spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii je uspokojivá. Země je velmi oddána regionální spolupráci a v regionu hraje konstruktivní úlohu. Aktivně se účastní regionálních iniciativ. Dvojstranné vztahy se všemi sousedy jsou obecně dobré a dále se prohlubují. Vztahy se Srbskem jsou po rozpuštění státního svazu obecně dobré, stále však přetrvávají některé problémy. Vymezení hranic se sousedními zeměmi nebylo zatím dokončeno. Na základě dosud dosažené politické dohody musí Černá Hora spolu s Chorvatskem společně předložit Mezinárodnímu soudnímu dvoru případ poloostrova Prevlaka. Černá Hora je smluvní stranou Římského statutu. Země ale ratifikovala dvojstrannou dohodu o imunitě s USA týkající se Mezinárodního soudního dvora, což není v souladu se společnými stanovisky EU a s hlavními zásadami. Země proto potřebuje sladit svůj postoj s EU. 2.
HOSPODÁŘSKÁ KRITÉRIA
Toto hodnocení bylo vypracováno na základě kodaňských kritérií týkajících se existence funkčního tržního hospodářství, stejně jako schopnosti odolat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci Unie. Černá Hora dosáhla obecné domácí shody ohledně základů hospodářské politiky a má prokazatelné výsledky při provádění hospodářských reforem. Hospodářská stabilita dosáhla dostatečného stupně, aby hospodářským subjektům umožnila rozhodovat se v předvídatelném prostředí. V důsledku toho byla vykázána vysoká míra růstu, která v letech před krizí přesahovala v průměru 5 %. Rozpočtový schodek a veřejný dluh se udržují na nízké úrovni. Nezaměstnanost klesla v roce 2009 pod 12 % a pracovněprávní předpisy byly modernizovány. V posledním desetiletí se rozvíjí volná interakce tržních sil prostřednictvím privatizace a zrušení kontroly cen, devizového trhu a obchodních režimů. Lepší podnikatelské prostředí přilákalo zahraniční investice. Probíhá restrukturalizace strategických podniků a odvětví. Státní podpora je na historicky nejnižší úrovni, často bývá poskytována v případech privatizace či na podporu podniků v obtížích. Černohorské hospodářství zůstává velmi otevřené a úroveň integrace v oblasti obchodu a investic s EU a západním Balkánem je vysoká. Po letech silného přílivu kapitálu, který přispěl k rychlému hospodářskému růstu, ale přišla hospodářská krize, jež odhalila významnou vnitřní i vnější nerovnováhu ohrožující zemi i její makroekonomickou stabilitu. Krize také odkryla zranitelné stránky regulace a dohledu v bankovnictví a vyžádala si krizovou rekapitalizaci bank. Vzhledem k nedostatku manévrovacího prostoru ve fiskální oblasti mohla vláda reagovat víceméně jen poskytnutím
CS
7
CS
záruk podnikům v obtížích, ale s rizikem, že se toto opatření projeví v nárůstu veřejného dluhu. Přetrvávající nezaměstnanost a neformální zaměstnávání poukazují na nedostatky v systému vzdělávání a odborné přípravy i na určitou nepružnost pracovního trhu. Země stále trpí nedostatečnou energetickou a dopravní infrastrukturou. Především malé podniky se potýkají s nedostatkem financování, které je navíc drahé. Setrvalé nedostatky v prosazování zásad právního státu mají špatný vliv na podnikatelské prostředí. Šedá ekonomika zůstává vážným problémem. 3.
SCHOPNOST PŘEVZÍT ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ČLENSTVÍ
Schopnost Černé Hory převzít závazky vyplývající z členství byla posuzována na základě těchto ukazatelů: – povinností stanovených v dohodě o stabilizaci a přidružení, – pokroku v přijímání, provádění a prosazování acquis EU. Černá Hora celkově bez problémů plní povinnosti plynoucí z dohody o stabilizaci a přidružení. V některých oblastech se ale objevují mezery (státní podpora, tranzitní doprava). V roce 2008 přijala Černá Hora národní program pro integraci, což je souhrnný ambiciózní plán pro sbližování právních předpisů této země s acquis EU. V přijímání právních předpisů v souladu s acquis EU bylo dosaženo významného pokroku, zejména v některých oblastech vnitřního trhu, v obchodních ustanoveních a celní a daňové oblasti. Při provádění a prosazování právních předpisů však země čelí velkým výzvám. Správní a soudní kapacity zůstávají celkově omezené a země bude muset vyvinout vytrvalé úsilí k jejich posílení, aby byla schopna přijmout ve střednědobém horizontu závazky vyplývající z členství. Bude-li nadále vyvíjet stejné úsilí, Černá Hora by měla ve střednědobém horizontu dosáhnout takové kapacity, aby mohla splnit požadavky acquis v následujících oblastech: – Daně – Podnikání a průmyslová politika – Věda a výzkum – Vzdělávání a kultura – Celní unie – Vnější vztahy – Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika – Finanční a rozpočtová ustanovení Další úsilí k dosažení souladu s acquis EU a k tomu, aby je ve střednědobém horizontu účinně provedla, musí Černá Hora vyvinout v těchto oblastech: – Volný pohyb pracovníků
CS
8
CS
– Právo usazování a volný pohyb služeb – Volný pohyb kapitálu – Zadávání veřejných zakázek – Právo obchodních společností – Politika hospodářské soutěže – Finanční služby – Informační společnost a média – Dopravní politika – Energetika – Hospodářská a měnová politika – Transevropské sítě – Ochrana spotřebitele a zdraví Ve výše uvedených oblastech je nezbytné provést další úpravy právního a institucionálního rámce a zejména posílit správní a prováděcí kapacity. Značné a vytrvalé úsilí k dosažení souladu s acquis EU a k tomu, aby je ve střednědobém horizontu účinně provedla, musí Černá Hora vyvinout v těchto oblastech: – Volný pohyb zboží – Práva duševního vlastnictví – Zemědělství a rozvoj venkova – Bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika – Rybolov – Statistika – Sociální politika a zaměstnanost – Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů – Soudnictví a základní práva – Spravedlnost, svoboda a bezpečnost – Finanční kontrola
CS
9
CS
V uvedených oblastech je nezbytné provést značné úpravy právního a institucionálního rámce a výrazně posílit správní a prováděcí kapacity. V oblasti životního prostředí bude nezbytné vyvinout další koordinované výrazné úsilí s cílem sladit tyto rámce s acquis EU a účinně je provést. To by mělo zahrnovat výrazné investice a posílení správní kapacity pro prosazování právních předpisů, aby bylo ve střednědobém horizontu dosaženo souladu v nejdůležitějších otázkách, včetně změny klimatu. Plného souladu s acquis by mohlo být dosaženo pouze v dlouhodobém horizontu a vyžadovalo by to zvýšený objem investic. C.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Černá Hora učinila pokrok na cestě ke splnění kritérií stanovených Evropskou radou v Kodani v roce 1993 a týkajících se dosažení institucionální stability, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, a ke splnění podmínek procesu stabilizace a přidružení. Je však třeba, aby vyvinula další úsilí. Co se týče hospodářských kritérií, Černá Hora dosáhla určitého stupně makroekonomické stability. Aby se však stala fungujícím tržním hospodářstvím ve smyslu stanoveném Evropskou radou v Kodani v roce 1993, musí se země vypořádat s vnitřní i vnější nerovnováhou i existujícími nedostatky, zejména ve finančním sektoru a ve fungování trhů práce, a posílit právní stát. Aby byla schopna ve střednědobém horizontu vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v Evropské unii, musí posílit svoji fyzickou infrastrukturu a lidský kapitál a pokračovat v provádění strukturálních reforem. Výsledky Černé Hory při plnění povinností podle dohody o stabilizaci a přidružení jsou celkově pozitivní. Černá Hora by mohla ve střednědobém horizontu přijmout závazky vyplývající z členství ve většině oblastí acquis za předpokladu, že bude pokračovat proces sbližování s acquis a že tato země bude vyvíjet značné a trvalé úsilí s cílem zajistit provádění a prosazování právních předpisů. Zvláštní pozornost je nutno věnovat těmto oblastem: volný pohyb zboží, právo duševního vlastnictví, zemědělství a rozvoj venkova, bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika, rybářství, statistika, sociální politika a zaměstnanost, regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů, soudnictví a základní práva, spravedlnost, svoboda a bezpečnost a finanční kontrola. Plného souladu s acquis v oblasti životního prostředí by mohlo být dosaženo pouze v dlouhodobém horizontu a vyžadovalo by to zvýšený objem investic, proto je třeba na tomto poli zvýšit úsilí. Celkově by přistoupení Černé Hory mělo na politiku Evropské unie omezený dopad a neovlivnilo by schopnost Unie udržet a zesílit svůj vlastní rozvoj. Komise zastává názor, aby s Černou Horou byla zahájena jednání o přistoupení k Evropské unii, jakmile v potřebné míře splní kritéria pro členství a zejména politická kritéria z Kodaně, jež vyžadují dosažení institucionální stability zaručující zejména právní stát. V tomto ohledu musí Černá Hora splnit zejména následující hlavní priority: zlepšit právní rámec pro konání voleb v souladu s doporučeními OBSE-ODIHR a Benátské komise, posílit zákonodárnou a kontrolní úlohu parlamentu; dokončit nezbytné kroky v reformě veřejné správy, včetně změny zákona o obecném správním řízení a zákona o státních úřednících a státních zaměstnancích a posílení úřadu pro
CS
10
CS
řízení lidských zdrojů a státního auditního úřadu, tak aby veřejná správa byla odpolitizována a zvýšila se její profesionalita a aby jmenování a povyšování bylo prováděno transparentnějším způsobem na základě výsledků; posílit právní stát, zejména prostřednictvím odpolitizovaného jmenování členů rad soudců a rad prokurátorů a státních prokurátorů založeného na výsledcích, jakož i podporou nezávislosti, samostatnosti, efektivity a odpovědnosti soudců a prokurátorů; zlepšit protikorupční právní rámec a provést vládní protikorupční strategii a akční plán; dosáhnout dobrých výsledků, pokud jde o aktivně vedená vyšetřování, trestní stíhání a počet rozsudků v případech korupce na všech úrovních; zesílit boj proti organizované trestné činnosti prostřednictvím posuzování hrozeb a aktivně vedeného vyšetřování, prohloubené spolupráce s regionálními partnery a partnery z EU, účinného zpracovávání zpravodajských informací a posílení kapacit pro vymáhání práva a jeho koordinaci; dosáhnout dobrých výsledků v této oblasti; zvýšit svobodu sdělovacích prostředků, a to zejména dosažením souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva týkající se pomluvy a zvýšením spolupráce s občanskou společností; provést právní a politický rámec pro boj proti diskriminaci v souladu s evropskými a mezinárodními standardy; zaručit právní postavení vysídlených osob, zejména Romů, Aškalů a příslušníků egyptské komunity, a zajistit dodržování jejich práv. To zahrnuje i přijetí a provedení udržitelné strategie pro uzavření tábora Konik. Vyzýváme Černou Horu, aby pokračovala v konstruktivním zapojení do regionální spolupráce a v prohlubování dvojstranných vztahů se sousedními zeměmi. Je potřeba zabývat se dosud nevyřešenými dvojstrannými otázkami. Je nutno pokračovat v hladkém plnění dohody o stabilizaci a přidružení a v této souvislosti je nutno věnovat patřičnou pozornost zjištěným mezerám v oblastech, jako je státní podpora a tranzitní doprava. Dále se Černá Hora důrazně vyzývá, aby pokračovala v celkovém zvyšování své správní kapacity. Musí být vyvinuto úsilí především o zvýšení účinnosti a nestrannosti státní správy v citlivých oblastech, například v ochraně životního prostředí. Je zapotřebí řádně stíhat případy násilí vůči novinářům a aktivistům nevládních organizací a jejich zastrašování. Též se musí řešit otázky domácího násilí a špatné zacházení a nevyhovující podmínky ve věznicích. S ohledem na pokrok dosud učiněný Černou Horou Komise doporučuje, aby Rada udělila této zemi status kandidátské země. Komise bude sledovat postup nezbytných reforem v institucionálním rámci stanoveném dohodou o stabilizaci a přidružení a bude nadále poskytovat finanční podporu prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci. V roce 2011 předloží zprávu o pokroku Černé Hory v balíčku rozšíření pro rok 2011. Tato zpráva se zaměří především na provádění hlavních priorit, které je nutno splnit, aby mohla být zahájena přístupová jednání.
CS
11
CS
