1. Základní identifikaní a popisné údaje

!

"

1. Základní identifika ní a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Horní Plou nice Kód lokality: CZ0513506 Kód lokality v ÚSOP: 2858 Rozloha (ha): 837,3537 Biogeografická oblast: kontinentální Za azení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Na ízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: na ízení vlády . 318/2013 Sb., p íloha 494

1.2 Zp sob zajišt ní ochrany Zvlášt chrán ná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 607,48 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 72,5 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 23 119 5941 5942

Kategorie CHKO PR PP PP

Název Koko ínsko - Mách v kraj Hrad anské rybníky Meandry Plou nice u Mimon Niva Plou nice u Žízníkova

Ochranné pásmo zvlášt chrán ného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhované kategorie ZCHÚ podle platného na ízení vlády chrán ná krajinná oblast - ást, p írodní památka - ást Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chrán ného dle režimu základní ochrany (ha): 229,87 Relativní rozloha území chrán ného dle režimu základní ochrany (%): 27,5 Jiná území chrán ná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v p ekryvu s EVL Pta í oblasti Celková rozloha pta ích oblastí (ha): 429,5789 Relativní rozloha pta ích oblastí (%): 51,3 Specifikace pta ích oblastí Kód pta í oblasti CZ0511007

Kód ÚSOP 2281

Název eskolipsko - Dokeské pískovce a mok ady

1.3 Územn správní p íslušnost Liberecký kraj Dot ené obce Brništ , eská Lípa, Dubnice, Jablonné v Podješt dí, K ižany, Mimo Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Zákupy

, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem,

Dot ená katastrální území Bore ek, Božíkov, Brenná, Brništ , eská Lípa, eská Ves v Podješt dí, Dobranov, Dubice u eské Lípy, Dubnice pod Ralskem, He mani ky u Dobranova, Hlemýždí, Hrad any nad Plou nicí, Jablonné v Podješt dí, K ižany,

Ku ívody, Luhov u Mimon , Markvartice v Podješt dí, Mimo , Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Post elná, Stará Lípa, Stráž pod Ralskem, Velký Grunov, Velký Valtinov, Veselí nad Plou nicí, Vítkov u Dobranova, Vl í D l, Vranov pod Ralskem, Žib idice, Žizníkov

1.4 Stru ná charakteristika území Ekotop Lokalita Horní Plou nice zasahuje z Podješt dí až do eské Lípy, kde navazuje na EVL Dolní Plou nice a EVL Jest ebsko - Dokesko. Mezi eskou Lípou a Mimoní ji tvo í eka Plou nice s p ilehlými podmá enými loukami a lužními lesy a také soustava Hrad anských rybník . Z Mimon pokra uje EVL jednak po Panenském potoce až k Markvartickému rybníku v Jablonném v Podješt dí a dále po Plou nici k p ítoku s Ješt dským potokem a po Ješt dském potoce až do K ižan. Lokalita zahrnuje i vrch Strážný u Mimon , jehož nadmo ská výška je 362 m. Plou nice pramení na JZ svahu Ješt du v nadmo ské výšce 654 m. Plou nice je pravob ežní p ítok Labe v 2 D ín v nadmo ské výšce 122 m. Plocha povodí iní 1 193,9 km . Délka toku je 106,2 km. Od m ste ka Ose ná te e západním sm rem p es Mimo , eskou Lípu do D ína. Pod eskou Lípou vtéká do Verne ického st edoho í, kde vytvá í hlubší údolí. Panenský potok je pravostranným p ítokem Plou nice, do které se vlévá v Mimoni na jejím . km 74,8 v nadmo ské výšce 280 m. Ješt dský potok pramení na SZ svahu Ješt du a je pravostranným p ítokem Plou nice, do které se vlévá ve Stráži pod Ralskem na jejím 86,3 . km v nadmo ské výšce 302 m. Geologie: Podloží je tvo eno svrchnok ídovými kvádrovými pískovci, mén slínovci a vápnitými jílovci, t etihorními vulkanity a pokryvy tvrtohorních sediment . Geomorfologie: eka protéká Zákupskou pahorkatinou s pestrým strukturn denuda ním reliéfem. Celek Ralská pahorkatina, podcelek Zákupská pahorkatina. Reliéf: Niva bohat meandrující eky s adou mrtvých ramen v nadmo ské výšce od 240 do 280 m, ve st ední ásti z jihu obklopená pískovcovými Hrad anskými st nami, jinak v pestrém, mírn lenitém terénu. Rybni ní soustava na Hrad anském potoce v pom rn m lkém širokém údolí v nadmo ské výšce od 270 do 285 m. Pedologie: Zastoupeny jsou tu modální i glejové fluvizem , podél nivy Plou nice pseudoglejové i arenické kambizem (místy i podzoly), modální pseudogleje a luvizem . Krajinná charakteristika: Bohat meandrující niva Plou nice s adou mrtvých ramen a s b ehovými porosty olšin, rákosin a vlhkých a mok adních luk. Soustava p ti Hrad anských rybník (nejvýše položený erný - zazemn lý s mok adní vegetací, dále Vavroušk v, Strážovský - nedávno obnovený, Držník – spojen odvod ovacími stokami s rašeliništ m Pustý rybník - tj. sou ást EVL Jest ebsko Dokesko, nejníže Hrad anský rybník) propojených Hrad anským potokem. P evážn zalesn né území s porosty mok adních olšin, podmá ených smr in a rašelinných bor , borových doubrav a v rybni ní soustav s plochami makrofytní vegetace a bezlesí p evážn mok adního charakteru. Biota Botanické pom ry V niv horní Plou nice je zastoupena jak makrofytní vegetace vodních tok , pob ežní mok adní rákosiny a ost icové porosty, p echodová rašeliništ a vlhké aluviální, pchá ové, tužebníkové a bezkolencové louky, mok adní vrbiny a mok adní i poto ní olšiny, tak také porosty ovsíkových luk, kost avové trávníky pís in a porosty dubohab in, acidofilních a borových doubrav a bor . Makrofytní a mok adní vegetace se v niv st ídá velmi mozaikovit . V í ních ramenech a zar stajících odvod ovacích kanálech je p ítomna vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod s vo ankou žabí sv. Hydrocharition, s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a b. obecnou (U. vulgaris) a porosty sv. Lemnion minoris. Makrofytní vegetace m lkých stojatých vod s dominantními lakušníky spolu s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), lakušníkem vodním (Batrachium aquatile), hv zdošem jarním (Callitriche palustris), žebratkou bahenní (Hottonia palustris), ok ehkem menším (Lemna minor) a o. trojbrázdým (L. trisulca) se vyskytuje nap . v t ních n kterých mok adních luk. Po celé délce toku Plou nice a p ítok je v r zné mí e p ítomna vegetace s dominantním zastoupením žabníku jitrocelového, lakušníku vzplývavého (Batrachium fluitans), hv zdoše há katého (Callitriche hamulata), rdestu trávolistého (Potamogeton gramineus) nebo zevaru jednoduchého (Sparganium emersum). Rákosiny jsou zaznamenány p edevším v meandrech, podél vysychavých meliora ních kanál a na áste n odvodn ných plochách, a to jako jednodruhové porosty a nebo jako rozvoln né porosty s bohatým a dob e vyvinutým bylinným patrem s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), kyprejem vrbicí (Lythrum salicaria), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), svízelem bahenním (Galium palustre), zblochanem vodním (Glyceria maxima), pupe níkem obecným (Hydrocotyle vulgaris), kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), orobincem širokolistým (Typha latifolia), kozlíkem léka ským (Valeriana officinalis). asto se vyskytují v mozaice s vegetací vysokých ost ic nebo s vrbovými k ovinami.

Spole enstvo í ních rákosin s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) zaujímá v niv Plou nice pom rn velké plochy a pat í k druhov chudším porost m mapovaného území, asto s p ím sí tužebníku jilmového. Toto spole enstvo se vyskytuje po obou b ezích toku v úzkých pásech, zpravidla v zaplavovaných místech. Pob ežní vegetace potok se vyskytuje podél toku Plou nice a v tších odvod ovacích kanál , asto v návaznosti na rákosiny eutrofních stojatých vod; se zastoupením druh poto ník vzp ímený (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzlývavý (Glyceria fluitans), z. asnatý (Glyceria notata), pomn nka bahenní (Myosotis palustris), chrastice rákosovitá, prysky ník plazivý (Ranunculus repens), opletník plotní (Calystegia sepium), chmel otá ivý (Humulus lupulus), lilek potm chu (Solanum dulcamara) aj. Porosty vysokých ost ic s dominantní ost icí ostrou (Carex acutiformis), o. zobánkatou (C. rostrata) nebo t tinou šedou (Calamagrostis canescens) jsou vyvinuty v tšinou mozaikovit na oligotrofních stanovištích po obvodu nivy a spolu s p echodovými rašeliništi pat í k nejvzácn jším rostlinným spole enstvím. Jsou zde zastoupeny ost ice plstnatoplodá (C. lasiocarpa), o. zobánkatá, klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vachta trojlistá, pupe ník obecný, suchopýr širokolistý (Eriophorum latifolium), mochna bahenní (Potentilla palustris), brusnice bor vka (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinka (V. vitis-idaea) aj. Do rašeliništních spole enstev na zmi ovaných lokalitách pronikají nálety d evin a pomístn do nich expanduje rákos. Ze vzácných druh je zastoupena nap . rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris). Aluviální psárkové louky jsou v tšinou degradované v d sledku absence hospoda ení, dominantním druhem bývá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Jedním z nej ast ji se vyskytujících porost mapovaného území jsou vlhké pchá ové louky. Porosty jsou hust zapojené s etnými druhy ost ic, dále nap . pchá zelinný (Cirsium oleraceum), p. bahenní (C. palustre), sk ípina lesní (Scirpus sylvaticus). V n kterých zachovalých porostech je p ítomen prstnatec májový, mochna bahenní, sítina ostrokv tá (Juncus acutiflorus) aj. významné druhy; ást t chto luk je ovšem degradována odvodn ním a zar stáním nálety d evin. Vlhká tužebníková lada jsou v niv zastoupena jako druhov chudé porosty s dominancí tužebníku jilmového, z dalších druh nap . kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice, máta dlouholistá (Mentha longifolia), sk ípina lesní. Bezkolencové louky se vyskytují v kontaktu s vlhkými pchá ovými loukami místy s bohatší druhovou skladbou. Suchá v esovišt jsou zde zastoupena s dominantním v esem obecným (Calluna vulgaris), jest ábníkem chlupá kem (Hieracium pilosella), t ezalkou te kovanou (Hypericum perforatum), pavincem horským (Jasione montana). Pouze sporadicky se v EVL vyskytují trávníky pís in. Jde o ídké porosty s dominujícími kost avami (Festuca sp. div.) a psine kem obecným (Agrostis capillaris) s výskytem trávni ky obecné (Armeria vulgaris). Mok adní vrbiny jsou tvo eny zejména vrbou popelavou (Salix cinerea), krušinou olšovou (Frangula alnus), vrbou ušatou (Salix aurita) a vyskytují se nej ast ji v mozaice s mok adními olšinami, pob ežní vegetací potok nebo s porosty vysokých ost ic. B ehové porosty jsou asto tvo eny vzrostlými stromovými vrbami s p ím sí habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa), st emchy obecné (Padus avium), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a nálety b ízy b lokoré (Betula pendula). V bylinném pat e jsou zde hojn zastoupeny druhy mok ad metlice trsnatá, tužebník jilmový pravý (Filipendula ulmaria subsp. ulmaria), svízel bahenní, vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej vrbice, sk ípina lesní. V niv Plou nice jsou rovn ž zastoupeny vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav , ve kterých dominuje vrba trojmužná (Salix triandra) a vrba k ehká (Salix fragilis), v bylinném pat e nap . chmel otá ivý, opletník plotní. V menší mí e byly mapovány vysoké mezofilní a xerofilní k oviny se slivoní trnkou (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.), místy líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaea). Mok adní olšiny (as. Calamagrostis canescentis-Alnetum, Carici acutiformis-Alnetum) jsou vázány na trvale zamok ené terénní deprese s více i mén stagnující podzemní vodou. Ve stromovém pat e p evažuje olše lepkavá, jasan ztepilý, v bylinném pat e druhy vysokých ost ic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), p esli ka bahenní (Equisetum palustre), výjime n rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvo í b ehový doprovod toku Plou nice a vzácn v rozší ených ástech p echázejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. V malé mí e jsou zastoupeny svahové dubohab iny sv. Carpinion s p evahou habru (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) s lískou obecnou (Corylus avellana) a hlohem (Crataegus sp.) v ke ovém pat e. Maloplošn jsou na svazích nivy zastoupeny acidofilní a borové doubravy s dubem letním, krušinou olšovou, b ízou b lokorou, borovicí lesní (Pinus sylvestris) a je ábem pta ím (Sorbus aucuparia) v podrostu s druhy: metli ka k ivolaká (Avenella flexuosa), kost ava ov í (Festuca ovina), bika b lavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy i v esem obecným a brusnicí bor vkou, u vlh ích typ doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Dále jsou okrajov v rámci lokality mapovány bory spíše kulturní povahy. Ze vzácných druh rostlin se zde vyskytují nap . lakušník štítnatý (Batrachium peltatum), poto ník vzp ímený, áblík bahenní (Calla palustris), ost ice latnatá (Carex paniculata), o. nedošáchor (C. pseudocyperus), odemka vodní (Catabrosa aquatica), rosnatka okrouhlolistá, suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý

(E. vaginatum), pupe ník obecný, sítina slatinná (Juncus subnodulosus), rojovník bahenní (Ledum palustre), tajni ka rýžovitá (Leersia oryzoides), vachta trojlistá, vrbina kytkokv tá (Lysimachia thyrsiflora), leknín b lostný (Nymphaea candida), klikva bahenní, rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), r. alpský (P. alpinus), r. tupolistý (P. obtusifolius), r. Ziz v (P. x angustifolius), r. trávolistý (P. gramineus), r. sv tlý (P. lucens), mochna bahenní, pta inec dlouholistý (Stellaria longifolia), nahoprutka píse ná (Teesdalia nudicaulis), kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), bublinatka jižní, b. menší, vlochyn bahenní (Vaccinium uliginosum). V celé délce EVL se místy vyskytují invazní druhy netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a k ídlatka (Reynoutria sp.). Zoologie Naturové druhy P irozené koryto Plou nice - p edevším v horní ásti – je vhodným trdlišt m lososa obecného (Salmo salar) št rkové plochy s prokysli enou vodou. Na všech tocích, které jsou sou ástí lokality, se vyskytuje vydra í ní (Lutra lutra). Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) se vyskytuje a pravideln rozmnožuje na Plou nici v úseku meandr mezi Mimoní a eskou Lípou. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), modrásek o kovaný (Maculinea teleius) a p ástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) se vyskytují na loukách podél toku Plou nice, p edevším v okolí Mimon a Pertoltic pod Ralskem, modrásek bahenní se vyskytuje i v meandrech Plou nice pod Mimoní sm rem k eské Líp . Výskyt vrko e bažinného (Vertigo moulinsiana) byl zjišt n v oblasti Hrad anských rybník . EVL je významnou mok adní lokalitou s výskytem ady ohrožených druh živo ich . Z obojživelník se zde vyskytuje rosni ka zelená (Hyla arborea), skokan sk ehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hn dý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). V západní ásti nivy navazující na eskou Lípu se vyskytuje slabší populace ku ky ohnivé (Bombina bombina). Z plaz se vyskytují slepýš k ehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Z pohledu stanoviš rybích spole enstev mají toky v EVL r znorodý charakter. Liší se dolní tok Plou nice u eské Lípy od horní ásti pod Stráží pod Ralskem. Zcela specifické podmínky potom panují v Panenském i Ješt dském potoce. V dolním toku Plou nice dominují jelec tlouš (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun í ní (Perca fluviatilis). Po etný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojedin le se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), který je chován nap . v povodí Šporky, dále m enka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrob ichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní st evli ka východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybá i do toku vedle jelce tloušt a okouna í ního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místn nep vodní ostroretku st hovavou (Chondrostoma nasus). Horní tok Plou nice, kde jsou vymezeny pstruhové revíry, obývají zejména jelec tlouš a pstruh obecný. Významný podíl v po etnosti má také okoun í ní a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), který je však pln závislý na vysazování. Vysazován je také siven americký (Salvelinus fontinalis). Mezi typické zástupce rybího spole enstva zde dále pat í lipan podhorní, hrouzek obecný, m enka mramorovaná i štika obecná. Mén typickými druhy zde jsou kapr obecný a cejn velký, výjime n jsou zaznamenáni candát obecný nebo ostroretka st hovavá. V celém toku Plou nice v EVL žije málo po etná populace mihule poto ní (Lampetra planeri). Panenský potok obývají zejména jelec tlouš , jelec jesen (Leuciscus idus), plotice obecná, hrouzek obecný, kapr obecný, cejn velký a okoun í ní mén asto je zde možné zaznamenat perlína ostrob ichého nebo štiku obecnou. Ješt dský potok je zásadní lokalitou vysazovaných juvenilních losos obecných. Tok obývá také po etná populace mihule poto ní. Dominantním druhem je však pstruh obecný. Mén astá je p ítomnost lipana podhorního. Typickým druhem Ješt dského potoka je také m enka mramorovaná, místy se vyskytuje hrouzek obecný. Z nádrží je do toku splachována plotice obecná a také úho í ní (Anguilla anguilla). V roce 1995 byly ve vyježd ných velkých jamách na lesní cest vedle Strážovského rybníka nalezeny žábronožky letní (Branchipus schaefferi). P i orienta ním pr zkumu pták zde bylo zaznamenáno 51 druh , z toho 11 druh je zvlášt chrán ných a 12 druh je za azeno do erveného seznamu ohrožených druh . Vzhledem k absenci v tších vodních ploch v EVL zde tém chybí typicky vodní druhy (vyjma pták vázaných na toky) a p evažují lu ní druhy a ptáci k ovin a remíz . K nejvýznamn jším druh m nivy v okolí Plou nice pat í ch ástal polní (Crex crex), který zde dosahuje vysoké po etnosti na nivních loukách. Hojní jsou cvr ilka zelená (Locustella naevia) a cvr ilka í ní (L. fluviatilis), na Plou nici, Panenském a Ješt dském potoce hnízdí více pár led á ka í ního (Alcedo atthis), skorce vodního (Cinclus cinclus) a konipasa horského (Motacilla cinerea). Na k oviny a remízy jsou vázáni uhýk obecný (Lanius collurio) a krutihlav obecný (Jynx torquilla). Na vrchu Strážný byl pozorován moták lužní (Circus pygargus), který m že hnízdit na území EVL nebo v jejím blízkém okolí. V okolí Hrad anských rybník hnízdí je áb popelavý (Grus grus) a moták pochop (Circus aeruginosus).

Z území byl zaznamenán výskyt 23 druh vážek. Vedle klínatky rohaté se na celém toku Plou nice vyskytují další reofilní druhy (druhy vázané na biotop tekoucích vod), klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus), páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), motýlice lesklá (Calopteryx splendens), motýlice obecná (C. virgo). Nálezy ostatních druh p edstavují pravd podobn druhotné zálety od stojatých vod, které využívají vodní tok jako migra ní koridor, prostoru pro lov apod. bez užší závislosti vývoje na tekoucích vodách. Jedná se o druhy stojatých vod, sklony k reofilii je možno áste n sledovat jen u lesklice zelenavé (Somatochlora metellica) a šidélka rum nného (Pyrrhosoma nymphula). Pr zkum denních motýl potvrdil výskyt nejmén 41 druh . K nejvýznamn jším pat í modráskovití vlhkých luk, které jsou p edm tem ochrany lokality – modrásek bahenní a modrásek o kovaný, dále také ohnivá ek erno árný (Lycaena dispar). Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumra níka ernohn dého (Heteropterus morpheus). Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních echách v etn eskolipska. Obývá vlhké louky v niv Plou nice a asto je jedním z mála druh , které m žeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodob obhospoda ovány. Na vrchu Strážný byl zjišt n b lásek ovocný (Aporia crataegi), v minulosti vyhynulý a dnes postupn od západu se navracející druh.

2. Stav EVL a p edm t ochrany 2.1 P edm ty ochrany a jejich cílový stav Stanovišt Kód p edm tu ochrany: 2330 Název p edm tu ochrany: Otev ené trávníky kontinentálních dun s pali kovcem (Corynephorus) a psine kem (Agrostis) Rozloha (ha): 2,5187 Relativní rozloha (%): 0,3 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet pestrou mozaiku trávník odpovídající stavu p i vyhlášení.

Kód p edm tu ochrany: 3150 Název p edm tu ochrany: P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Rozloha (ha): 17,3698 Relativní rozloha (%): 2,07 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet vodní vegetaci odpovídající stavu p i vyhlášení.

Kód p edm tu ochrany: 3260 Název p edm tu ochrany: Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion Rozloha (ha): 23,8651 Relativní rozloha (%): 2,85 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet vodní vegetaci odpovídající stavu p i vyhlášení.

Kód p edm tu ochrany: 6410 Název p edm tu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Rozloha (ha): 10,053 Relativní rozloha (%): 1,2 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Zlepšit sou asný zar stající stav a následn udržet pestrou mozaiku luk odpovídající stavu p i vyhlášení.

Kód p edm tu ochrany: 6430 Název p edm tu ochrany: Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn Rozloha (ha): 87,8993 Relativní rozloha (%): 10,5 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Zlepšit sou asný zar stající stav a následn udržet stav stanovišt odpovídající stavu p i vyhlášení.

Kód p edm tu ochrany: 7140 Název p edm tu ochrany: P echodová rašeliništ a t asovišt Rozloha (ha): 6,5915 Relativní rozloha (%): 0,79

Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet stav stanovišt odpovídající stavu p i vyhlášení. Podporovat p irozené procesy a v omezené mí e i aktivní posilování stability porost .

Kód p edm tu ochrany: 91D0 * Název p edm tu ochrany: Rašelinný les Rozloha (ha): 41,2598 Relativní rozloha (%): 4,93 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet rozlohu stanovišt odpovídající stavu p i vyhlášení. U pozm n ných ástí porost druhovou strukturu oproti stavu p i vyhlášení.

zlepšit v kovou a

Kód p edm tu ochrany: 91E0 * Název p edm tu ochrany: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Rozloha (ha): 17,4419 Relativní rozloha (%): 2,08 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet rozlohu stanovišt odpovídající stavu p i vyhlášení. U pozm n ných ástí porost druhovou strukturu oproti stavu p i vyhlášení.

zlepšit v kovou a

* ozna uje prioritní stanovišt

Druhy Název p edm tu ochrany: p ástevník kostivalový * Callimorpha quadripunctaria Kód p edm tu ochrany: 1078 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

p ítomná

2%

p>0%

Celkové hodnocení populace není významná izolovaná, leží hodnota uvnit areálu rozší ení druhu

Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet životaschopnou rozmnožující se populaci p ástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) odpovídající stavu p i vyhlášení.

Název p edm tu ochrany: vydra í ní Lutra lutra Kód p edm tu ochrany: 1355 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max


Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

p ítomná

2%

p>0%

Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet stav populace vydry í ní (Lutra lutra) na úrovni jako p i vyhlášení EVL.

Název p edm tu ochrany: modrásek bahenní Maculinea nausithous

Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnit areálu rozší ení druhu

Kód p edm tu ochrany: 1061 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max


Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

p ítomná

2%

p>0%


Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet stav p edm tu ochrany, modráska bahenního (Maculinea nasithous), jako p i vyhlášení. Aktivním managementem zajistit optimální stav biotopu p edm tu ochrany.

Název p edm tu ochrany: modrásek o kovaný Maculinea teleius Kód p edm tu ochrany: 1059 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max


Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

p ítomná

2%

p>0%


Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet stav p edm tu ochrany, modráska o kovaného (Maculinea teleius), jako p i vyhlášení. Aktivním managementem zajistit optimální stav biotopu p edm tu ochrany.

Název p edm tu ochrany: klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia Kód p edm tu ochrany: 1037 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max


Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

p ítomná

2%

p>0%


Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet životaschopnou rozmnožující se populaci klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) odpovídající stavu p i vyhlášení.

Název p edm tu ochrany: losos obecný Salmo salar Kód p edm tu ochrany: 1106 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max


stálá populace

-

-

-

p ítomná

100 %

Zachovalost Izolace

p > 15 % dobré zachování

Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozší ení druhu

Cílový stav p edm tu ochrany: Zlepšit stav p edm tu ochrany oproti stavu p i vyhlášení. Zajistit a udržet vhodný biotop pro lososa obecného.

Název p edm tu ochrany: vrko bažinný Vertigo moulinsiana Kód p edm tu ochrany: 1016 Stav p edm tu ochrany p i za azení EVL do Evropského seznamu

Populace

Min

Max


Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

vzácná

2%

p>0%


Cílový stav p edm tu ochrany: Udržet stabilní populaci vrko e bažinného (Vertigo moulinsiana) odpovídající stavu p i vyhlášení. * ozna uje prioritní druh

2.2 Nároky p edm t ochrany Stanovišt Kód p edm tu ochrany: 2330 Název p edm tu ochrany: Otev ené trávníky kontinentálních dun s pali kovcem (Corynephorus) a psine kem (Agrostis) Popis nárok p edm tu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy T5.2, T5.3 a na malé ploše i T5.1. Biotop T5.2 Otev ené trávníky pís in s pali kovcem šedavým zahrnuje vegetaci, která osídluje suché narušované pís iny. Bylinné patro je druhov chudé. K dominantnímu pali kovci šedavému (Corynephorus canescens) se druží n které psamofyty (rostliny rostoucí na pís itých p dách) vytrvalé nap . šater svaz itý (Gypsophila fastigiata) a mate ídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), ale i efemérní jednoletky jako kolenec Morison v (Spergula morisonii). Dále jsou b žné acidofyty metli ka k ivolaká (Avenella flexuosa), v es obecný (Calluna vulgaris), druhy s širokou ekologickou amplitudou nap . jest ábník chlupá ek (Hieracium pilosella) a vzácn jší druhy suchých trávník nap . pelyn k ladní (Artemisia campestris). Biotop T5.3 Kost avové trávníky pís in jsou ídké trávníky vyskytující se na kyselých pís inách. Tvo í mozaiku s vegetací otev ených pís in a na mnoha lokalitách dnes zar stají zapojenou drnovou vegetací luk i suchých trávník . Dominují krátkostébelné suchomilné trávy, zejména kost avy (Festuca spp.) a psine ky (Agrostis spp.). Spolu s nimi bývá p ítomno nemnoho dvoud ložných vytrvalých psamofyt , z nichž stálejší je jen trávni ka obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris). asté jsou acidotolerantní druhy eb í ek chlumní (Achillea collina), jest ábník chlupá ek (Hieracium pilosella), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga). Biotop T5.1 Jednoletá vegetace pís in je sukcesn nestálý porost s nízkou pokryvností, zpravidla vyvinutý na 2 plochách menších než 10 m . P evažují psamofilní jednoleté druhy, zejména nižší efeméry z rod Aira, Filago a Vulpia a vyšší jednoletky jako rmen ukrajinský (Anthemis ruthenica) a jitrocel pís itý (Plantago arenaria), které jsou doprávezeny vytrvalými druhy pís itých trávník - psine ek obecný (Agrostis capillaris), kost ava ervená (Festuca rubra), prasetník ko enatý (Hypochoeris radicata) a velmi etnými druhy ruderálními - turan kanadský (Conyza canadensis), pupalka dvouletá (Oenothera biennis), lipnice ro ní (Poa annua) aj. P vodními lokalitami t chto trávník jsou náv je vátých písk , hrany pís itých a št rkopískových í ních teras a vzácn plošiny pískovcových skal, kde v minulosti byly p ítomny acidofilní doubravy. Druhotná místa výskytu tvo í lov kem vytvo ené pískovny, št rkovny, sv tlá místa podél cest, st elnice a tankodromy apod. Tato spole ensta jsou vázána na raná sukcesní stadia, je t eba je pravideln mechanicky narušovat, odstra ovat ší ící se náletové d eviny, u n kterých typ je možná pastva i vypalování. Spole enstva jsou ohrožena nadm rným p ísunem živin, um lým zales ováním, náletem d evin a ruderalizací.

Kód p edm tu ochrany: 3150 Název p edm tu ochrany: P irozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Popis nárok p edm tu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy V1C Makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní a obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) a V1F Makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty. Jedná se o vegetaci rostlin pono ených až plovoucích na hladin , v obou p ípadech mohou rostliny ko enovat ve dn nebo voln splývat. Vegetace je vázána na trvalé vody vysychající jen p i výjime ných okolnostech. astá je hlubší vrstva sedimentu na dn . Tato vegetace se vyskytuje roztroušen na v tšin území, zejména však v nižších polohách. Z ásti jde o vody p irozeného p vodu, zejména mrtvá ramena ek, aluviální t n a klidné úseky tok , ale i o rybníky s vyvinutou zonací jednotlivých typ vodní vegetace. Submerzní vrstva m že být tvo ena druhy s listy len nými v jemném úkrojku nap . r žkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), r. bradav itý (C. submersum), stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), s. p eslenatý (M. verticillatum), e anka p ímo ská (Najas marina) a . menší (N.

minor), širokolistými i úzkolistými rdesty (rdest kade avý Potamogeton crispus, r. sv tlý P. lucens, r. mali ký P. pusillus a r. vláskovitý P. trichoides) a dalšími pono enými rostlinami s celistvými listy nap . vodní mor kanadský (Elodea canadensis). Vodní hladinu více nebo mén souvisle pokrývají ok ehkovité rostliny. Dále se uplat ují i mnohé druhy zako en né v substrátu dna s listy plovoucími na hladin , jako nap . stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý (Nymphaea alba) i rdest vzplývavý (Potamogeton natans). Ohrožení vyplývá hlavn z rozsáhlého odvod ování krajiny a vodohospodá ských úprav vedoucích k likvidaci vodních ploch. Dalším rizikovým prvkem je nevhodné rybni ní hospoda ení spojené s nešetrným odbah ováním rybník , nasazováním býložravého amura, hnojením a vápn ním, p ípadn použitím herbicid . Škody mohou zp sobovat také vodní ptáci, zejména asto vysazované polodivoké kachny, a také labut . Management v tšinou spo ívá v ovliv ování biotopu rybí obsádkou – prakticky tém vždy, protože neexistují vody s vegetací tohoto typu bez p ítomnosti ryb. Stejn tak je velmi astým managementem manipulace s hladinou vody. V p ípad kvalitního rozvoje druhov pestré vodní vegetace je nejlepší dodržovat již osv d ené postupy, které umožnily vznik a existenci takovéto vegetace.

Kód p edm tu ochrany: 3260 Název p edm tu ochrany: Nížinné až horské vodní toky s vegetací svaz Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion Popis nárok p edm tu ochrany: Toto stanovišt je zde zastoupeno biotopem V4 Makrofytní vegetace vodních tok . Jedná se o chudé n kolikadruhové spole enstvo schopné r stu v proudících vodách. Reliéf b ehu, charakter í ního koryta a síla vodního proudu do zna né míry ur ují i druhové složení porost . Na horních a st edních tocích ek s kamenitým korytem se vyskytuje jen n kolik druh , jejichž vegetativní orgány jsou velmi odolné v i ú ink m proudící vody. Pat í k nim zejména lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), stolístek st ídavolistý (Myriophyllum alterniflorum), n které vodní mechorosty prameni ka obecná (Fontinalis antipyretica), p. šupinatá (F. squamosa), pate ínka jehlicová (Rhynchostegium riparioides) a kýlnatka zvln ná (Scapania undulata) a asy pot rka (Batrachospemum moniliforme), Hildebrandia rivularis a Lemanea fluviatilis. V menších tocích obvykle p evažuje hv zdoš há katý (Callitriche hamulata) lokáln také rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). V mírn tekoucích vodách dolních tok ek i v klidn jších úsecích st edních tok p evažují rostliny s listy plovoucími na hladin nebo nehluboko pod hladinou nap . r. uzlinatý (P. nodosus) a vzplývavé formy n kterých bahenních bylin - šmel okoli natý (Butomus umbellatus) šípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a zevar jednoduchý (Sparganium emersum). Ohrožení vychází p edevším z nevhodných vodohospodá ských úprav a nadm rného p ísunu živin. Kde je vegetace v po ádku, není nutný jakýkoliv zásah. U tok poškozených regula ními úpravami je vhodné provád t zm ny koryta zp t k p irozen jšímu tvaru. D ležité je v takovém p ípad rozr znit stanovištní nabídku st ídáním tišin a proudících úsek .

Kód p edm tu ochrany: 6410 Název p edm tu ochrany: Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých p dách (Molinion caeruleae) Popis nárok p edm tu ochrany: Stanovišt tvo í biotop T1.9 St ídav vlhké bezkolencové louky. Jedná se o st edn vzr stavé porosty s p evládajícím bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) a hojnými dalšími travinami – kost avou ervenou (Festuca rubra), k. lu ní (F. pratensis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), medy kem vlnatým (Holcus lanatus), lipnicemi (Poa pratensis, P. trivialis), sítinami (Juncus spp.) a s astým výskytem dvoud ložných rostlin. Vyskytují se roztroušen , místy vzácn (nap . eskomoravská vyso ina) od planárního po submontánní stupe . Jsou to st ídav vlhké louky na glejích, asto na odvodn ných rašelinných p dách. Zásobení živinami je spíše podpr m rné, bez závislosti na p dní reakci. V aluviích tok obsazují vyšší stupn aluviálních teras a jsou adaptovány na st ídav vysýchavý vodní režim (letní p ísušek koncem léta). Optimálním managementem je se jednou za rok. asná se není vhodná, protože n které druhy poškozuje a oslabuje bezkolenec. Kv li dozrávání semen vzácn jších druh rostlin (nap . hvozdík pyšný - Dianthus superbus, kosatec sibi ský - Iris sibirica) je vhodný fázový posun se e (z roku na rok). Vhodné a p ípustné je extenzivní p epásání na podzim. Nežádoucí je hnojení. Biotop je ohrožen odvodn ním, následnou mineralizací p dních organických látek a z toho vyplývající eutrofizací. Obohacení o živiny m že nastat také v d sledku hnojení a vede k nár stu konkuren n silných trav i k expanzi stanovištn nep vodních druh . Opoušt ním pozemk dochází k zar stání d evinami.

Kód p edm tu ochrany: 6430 Název p edm tu ochrany: Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole enstva nížin a horského až alpínského stupn Popis nárok p edm tu ochrany:

Stanovišt je zde zastoupeno biotopy M7 a T1.6. Biotop M7 Bylinné lemy nížinných ek tvo í vysoká vegetace doprovázející nížinné toky tvo ená statnými bylinami a liánami. asté jsou nep vodní druhy bylin. Vyskytují se podél v tšiny našich velkých vodních tok . Vysokou vegetaci tvo í statné byliny proskurník léka ský (Althaea officinalis), podražec k ovištní (Aristolochia clematitis), bodlák kade avý (Carduua crispus), star ek po í ní (Senecio sarracenicus) a kop iva dvoudomá (Urtica dioica). Naopak traviny, nej ast ji zastoupené chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahují vyšší pokryvnosti. Charakteristickou složku této vegetace p edstavují bylinné liány nap . opletník plotní (Calystegia sepium), kokotice evropská (Cuscuta europaea), opletka k ovištní (Fallopia dumetorum). Vlivem vysoké pokryvnosti vyššího bylinného patra a lián bývá nižší bylinné patro vyvinuto jen fragmentárn nebo zcela chybí. Biotop je asto ohrožen nep vodními druhy bylin (p . celíky - Solidago spp., netýkavka žláznatá – Impatiens glandulifera aj.). Management m že být v p ípad zachovalosti biotopu bezzásahový, ovšem vyskytují-li se v n m nebo v okolní vegetaci invazní druhy rostlin, je vhodné jejich odstra ování. Biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada tvo í zapojené porosty širokolistých bylin vyššího vzr stu, které vznikají z vlhkých pchá ových luk, od kterých se liší absencí trav, druhov chudší skladbou a dominancí tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Dále jsou p ítomny druhy vlhkých pchá ových luk jako kakost bahenní (Geranium palustre), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), z travin nap . psárka lu ní (Alopecurus pratensis), ost ice štíhlá (Carex acuta), sítina rozkladitá (Juncus effusus), sk ípina lesní (Scirpus sylvaticus), z širokolistých bylin nap . blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), pchá r znolistý (Cirsium heterophyllum), škarda bahenní (Crepis paludosa), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a kozlík léka ský (Valeriana officinalis). Mechorosty mají jen malou pokryvnost nebo chyb jí. Tento biotop nevyžaduje tak asté se ení, jako klasické louky. Nároky na management jsou tedy nízké a zahrnují nepravidelnou se ve víceletém intervalu. P i dlouhodobém neobhospoda ování dochází k výraznému druhovému ochuzení a k zapojení náletových d evin.

Kód p edm tu ochrany: 7140 Název p edm tu ochrany: P echodová rašeliništ a t asovišt Popis nárok p edm tu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrát a R2.3 P echodová rašeliništ . Biotop M1.6 najdeme p edevším v pánevních oblastech v sedimenta ních zónách rybník , p ípadn také v nivách v tších tok v místech zazem ujících se odstavených ramen. P evažují širokolisté bažinné byliny, vzácn ji ost ice. V nízkých porostech se uplat ují byliny, které se rychle ší í dlouhými oddenky, plazivými nadzemními výb žky nebo poléhavými ko enícími lodyhami nap . áblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a mochna bahenní (Potentilla palustris). Vegetace vyššího vzr stu bývá tvo ena ost icí nedošáchorem (Carex pseudocyperus), liánovit rostoucím lilkem potm chutí (Solanum dulcamara), vysokými bažinnými bylinami nap . rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) a š ovík ko ský (Rumex hydrolapathum). Biotop je ohrožen p ímou likvidací vodohospodá skými úpravami a vyhrnováním rybník . U vegetace m kkých nezpevn ných sediment není žádný typ managementu prakticky proveditelný a ani nutný. P i dlouhodobé absenci jakýchkoliv zásah však podléhá p irozeným sukcesním zm nám vedoucím k zazemn ní. V od vodn ných p ípadech je proto možné navrhnout a provést asana ní typ zásahu spo ívající v áste ném odbahn ní lokality. Biotop R2.3 se vyskytuje na stanovištích sycených p evážn podzemní vodou chudou na obsah vápníku i ostatních iont . Zahrnují údolní i svahová prameništní rašeliništ zpravidla s nižší mocností organogenních usazenin. Rašeliništ jsou pokrytá ost icovo-rašeliníkovou vegetací s dominancí zelen a hn d zbarvených rašeliník ze sekcí Cuspidata a Subsecunda, statných rašeliník se sekce Sphagnum i ploník (ploník obecný Polytrichum commune, p. tuhý P. strictum). Bylinné patro má nižší pokryvnost, uplat ují se nízké ost ice i vysoké ost ice, ale i jiné šáchorovité rostliny jako suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a s. štíhlý (E. gracile). Dále se objevují p esli ka po í ní (Equisetum fluviatile) a vzácn jší trávy psine ek psí (Agrostis canina). Místy i rostou ke í ky klikvy bahenní (Oxycoccus palustris s. lat.), brusnice bor vky (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinky (V. vitis-idea). Místy je i velká pokryvnost rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Biotop je obecn ohrožen a mizí p edevším v d sledku meliora ních zásah , expanze d evin i konkuren n silných trav, celkovou eutrofizací prost edí, absencí vhodného managementu a zales ováním. Zpravidla vyžaduje alespo ob asný management, jinak dochází ke zhoršování stavu. Dob e zachovalé a zavodn lé porosty nevyžadují dlouhodob žádný management nebo posta í jen ob asné odstran ní náletových d evin. Vodou mén sycené nebo mírn degradující porosty vyžadují ke svému zachování také pravidelné ru ní kosení.

Kód p edm tu ochrany: 91D0 * Název p edm tu ochrany: Rašelinný les Popis nárok p edm tu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopy L9.2A Rašelinné a podmá ené smr iny a L10.2 Rašelinné brusnicové bory.

Rašelinné lesy tvo í obsáhlý celek r zných typ biotop , vyskytující se na rašelinných p dách v podhorských a horských oblastech s vyšším úhrnem srážek. Rostou také v podmá ených rovinatých polohách a mírných terénních depresích, kde voda dosahuje alespo po ást roku k povrchu. Jde o rozvoln né jehli naté, listnaté i smíšené lesy s pokryvností stromového patra do 50 % a r znými dominantními d evinami, v d sledku vysoké hladiny podzemní vody p echázejí místy až do samovoln vzniklých bezlesých ploch, jež jsou nedílnou sou ástí t chto lokalit. D eviny vykazují zakrslý vzr st, nahrazují ke ové patro, které se tvo í jen vzácn . Bylinné patro je dosti nerovnom rn vyvinuté, tvo ené hlavn ke í ky brusnic (Vaccinium spp.) a suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum). Mechové patro je velmi dominantní a pro tyto biotopy typické. P evažují v n m rašeliníky a další charakteristické druhy. Vysokokmenné rašelinné brusnicové bory s borovicí lesní (L10.2) se vyskytují na místech se zm n ným vodním režimem (odvodn ní), bory asto p edstavují záv re né sukcesní stadium na n kterých lokalitách, b eziny se vyvíjí spíše jako sekundární sukcesní stadium na odlesn ných plochách. Rašelinné a podmá ené smr iny L9.2A p edstavují spíše rozvoln né porosty, které v d sledku vysoké hladiny podzemní vody p echázejí místy až do samovoln vzniklých bezlesých ploch, jež jsou nedílnou a p irozenou sou ástí rašelinných les . Lesní porosty samovoln vznikající nebo um le založené na sušších okrajových partiích rašeliniš nebo odvodn ných ástech zpravidla sm ují k plnému zápoji stromového patra a následné redukci nižších vegeta ních etáží. Ve stromovém pat e je zastoupen p evážn smrk ztepilý (Picea abies), mohou být p ítomny nap . i b íza pý itá (Betula pubescens), olše lepkavá (Alnus glutinosa), je áb pta í (Sorbus aucuparia), jedle b lokorá (Abies alba). Prostor ke ové etáže vypl ují ponejvíce mladí jedinci stromových d evin, z typických ke se vyjma kle e a jejich p ípadných k íženc vyskytuje jen omezený okruh druh . Ohrožující faktor pro toto stanovišt p edstavuje t žba rašeliny, zm na vodního režimu, um lá obnova p irozených porost geneticky nevhodným materiálem, zales ování p irozených bezlesí. Pro zachování rašelinných les je nezbytné udržení vodního režimu bez výkyv hladiny podzemní vody a vylou it t žbu rašeliny. Lesní hospoda ení by m lo vést k podpo e p irozené obnovy stanovištn p vodních d evin a k p em n porost vzniklých výsadbou d evin místn nep vodních nebo vyp stovaných z geneticky nevhodného materiálu. P i um lé obnov je proto t eba dbát na p vod sadebního materiálu. Vybrané ásti lesa s p íznivým složením i strukturou je vhodné ponechat bez lesnických zásah . Jedná se asto o jádra rašeliniš s p irozeným bezlesím, která se musí udržet bez um lého zalesn ní. Na vhodných místech je pro zvýšení diverzity d evin dobré zavést p ím s, zejména je ábu pta ího, b ízy karpatské (s ú innou ochranou proti okusu zv í - malé oplocenky nebo individuální ochrany). Na stanovištích, kde je významn zastoupen smrk ztepilý, je nutné p ednostn zpracovávat nahodilou t žbu, p i provád ní opat ení v i kalamitním hmyzím šk dc m využívat chemickou asanaci jen v nezbytn nutné mí e a s ohledem na zonaci (omezení ze zákona).

Kód p edm tu ochrany: 91E0 * Název p edm tu ochrany: Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Popis nárok p edm tu ochrany: Stanovišt je zde zastoupeno biotopem L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy. Lužní lesy tohoto typu jsou zpravidla bohaté víceetážové porosty, tvo ící vegeta ní doprovod v bezprost ední blízkosti vodních tok . V d evinné skladb se uplat uje relativn široká škála druh , snášejících do asné zamok ení i zatopení. Jsou to zejména olše lepkavá a šedá (Alnus glutinosa a A. incana), jasany úzkolistý a ztepilý (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilm vaz a j. habrolistý (Ulmus laevis a U. minor), stromové vrby bílá a k ehká (Salix alba a S. fragilis) nebo domácí druhy topol bílý a erný (Populus alba a P. nigra). Na chudých, trvale zamok ených a také výše položených místech vstupuje do spektra d evin smrk ztepilý (Picea abies). V podrostu p evládají vlhkomilné druhy široké ekologické amplitudy spole né lesní, lu ní i ruderální vegetaci, s výrazným podílem ke . Bylinné patro má výrazný jarní aspekt, mechové patro v tšinou chybí. Obecn lze konstatovat, že se jedná o spole enstvo lov kem dlouhodob ovliv ované. P esto, díky jejich specifi nosti a dobré pa ezové výmladnosti zastoupených d evin nevedl dopad vlivu lov ka k jejich destrukci. Hlavním nebezpe ím jsou zm ny ve vodním režimu krajiny jako regulace tok i meliorace, doprovázené poklesem hladiny podzemní vody a omezením pravidelných záplav. Problémem je také mýcení porost a jejich obnova geograficky nep vodními druhy i monokulturami smrku a jiných d evin i eutrofizace prost edí splachy ze zem d lských pozemk . Biotop nížinných m kkých luh je siln postižen invazemi nep vodních druh rostlin. I v t chto lesích se projevují škody zp sobené vysokými stavy spárkaté zv e. Pro ochranu biotop tohoto typu lužních les je nutné zachování vyhovujících vodních pom r . V místech meliorovaných a regulovaných tok je pro znovuvytvo ení vhodných podmínek nezbytné navrácení vody do odvodn ných ástí šetrnou revitalizací, p ípadn um lé zatopení na místech s omezeným výskytem p irozených záplav. V druhové skladb les by m ly být zastoupeny jen d eviny geograficky p vodní, není žádoucí další rozši ování nep vodních monokultur i výsadby d evin, k ížících se s p vodními druhy. Zvláštní pozornost by se m la v novat ší ení invazních druh rostlin, hlavn v oblastech m kkých nížinných luh . Porosty m kkých luh jsou asto sou ástí zachovalých vodohospodá sky neupravených tok a m ly by být ušet eny jakýchkoliv zásah . Tyto porosty jsou mnohdy vhodné k za azení mezi lesy zvláštního ur ení. V porostech s menším zastoupením jasanu i topolu erného je vhodné udržet jejich sou asný podíl, v p ípad v tšího výskytu zajistit podíl t chto d evin dle modelu p irozené skladby i p esto, že jasan ani topol nejsou

ozna eny jako d eviny základní, meliora ní i zpev ující. Pro zlepšení sv tlostních podmínek a podporu biodiverzity je ve vybraných porostech vhodné zachování i obnova obhospoda ování lesa ve form pa ezin i lesa st edního. P i obnov lesa net žit b ehové porosty vodních tok s výjimkou výb ru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých d evin a nezbytné údržby b ehových porost (riziko p ekážky a omezení pr toku nebo vzniku b ehových nátrží vývratem stromu).

Druhy Název p edm tu ochrany: p ástevník kostivalový * Callimorpha quadripunctaria Kód p edm tu ochrany: 1078 Popis nárok p edm tu ochrany: Druh preferuje k ovinaté skalní lesostepi, výslunné strán zarostlé ke i, ídké teplomilné doubravy, su ové lesy, výslunné lesní pr seky a široké lemy lesních cest, p edevším v hluboce za íznutých údolích ek a potok . Dosp lce lze nejsnáze zastihnout na výslunných a záv trných místech s porosty nektaronosných rostlin. Na obdobných místech se vyskytují i larvy. Larvy jsou vícemén polyfágní, žijí p edevším na listech r zných bylin, jako jsou hluchavky (Lamium spp.), šalv j (Salvia spp.), star ky (Senecio spp.), sadec konopá (Eupatorium cannabinum), vrbovky (Epilobium spp.), kop iva (Urtica dioica) aj., a také na n kterých listnatých d evinách jako líska (Corylus), ostružiníky (Rubus spp.), zimolezy (Lonicera spp.) a další. Dosp lci motýl preferují jako zdroj nektaru vysoké, siln nektarující druhy bylin p edevším sadec konopá , mén pak dobromysl obecná (Origanum vulgare), bez chebdí (Sambucus ebulus), bodláky (Carduus spp.), pchá e (Cirsium spp.) a mrkvovité rostliny (Apiaceae). Jednogenera ní druh s výskytem imag od konce ervna do za átku zá í (vrchol doby letu spadá u nás do poslední dekády ervence a první dekády srpna). Imaga aktivují jak b hem dne (kdy ob pohlaví p edevším sají nektar) tak i v noci; vrchol aktivity imag je v odpoledních až ve erních a asných ranních hodinách. Kopulace probíhá b hem no ních hodin. Samice kladou vají ka jednotliv na živné rostliny. Žír solitérních larev probíhá od zá í do kv tna následujícího roku, p ezimují mladé larvy. Housenky se kuklí p i povrchu zem v jemném šedavém záp edku. O popula ní ekologii tohoto druhu neexistují relevantní zdroje. Jedná se o velmi mobilní druh, který je v n kterých letech na vhodných lokalitách velmi po etný. V n kterých oblastech je jeho výskyt sou ástí širší metapopula ní struktury. Z toho plyne i navrhovaný management, který by m l uchovat charakter dané lokality. V p ípad lesostepního charakteru je nutné zajistit odstra ování náletových d evin, regulovat porost mozaikovitým se ením pouze jedenkrát za rok s ponecháním alespo 1/4 nepose ených ploch do následujícího roku, na plochách menších než 5 ha ponechávat nepose enou 1/3 plochy. Dále je možná ízená extenzivní pastva p i sou asném pomístném dose ení nedopask . V komplexech listnatých les je optimální na vybraných lokalitách simulovat pa ezinu, p ípadn les s hojnými sv tlinami, lesními lou kami a výstavky. Druh není v R bezprost edn ohrožen. Na lokalitách výskytu je obecn pro n ho nep íznivá holose ná forma hospoda ení spojená s likvidací lenitých okraj lesních porost , zales ování lesních luk, preferování jehli natých d evin v druhové skladb lesa, celoplošné opakované se e trvalých travních porost a intenzívní pastva hospodá ských zví at. Dalšími riziky pro biotop p ástevníka jsou zejména u skalních stepí a lesostepí postupné zar stání náletovými d evinami (p edevším trnovníkem akátem), p ípadn aplikace biocid , zejména insekticid .

Název p edm tu ochrany: vydra í ní Lutra lutra Kód p edm tu ochrany: 1355 Popis nárok p edm tu ochrany: Vydra í ní obývá v eské republice r zné typy prost edí. V tšina populace žije v krajin s hustou sítí vodních tok a vodních ploch. V horských oblastech obývá vydra pstruhová pásma ek. Potrava vydry odráží potravní nabídku na lokalitách výskytu. Ve všech oblastech však p evažují ryby (jejich podíl v potrav je vyšší v zim – p es 90 %), v letním období také obojživelníci, raci, vodní hmyz, mén asto též vodní savci a ptáci. Jen ojedin le lze ve vyd ím trusu nalézt i zbytky ovoce. Vydra nemá pevnou dobu pá ení, mlá ata se rodí b hem celého roku. Pé e o mlá ata trvá tém jeden rok. Vydra je druhem s velkými nároky na prost edí. Rozloha využívaného území se výrazn m ní v závislosti na 2 2 potravní nabídce a m že se pohybovat od n kolika km až po n kolik desítek km . Domovské okrsky samic jsou obvykle menší a stálejší než u samc , p i emž okrsky samc obvykle zahrnují okrsky n kolika samic. Samci také asto opoušt jí své stálé domovské okrsky a podnikají migrace dlouhé mnoho desítek kilometr . Hustota populace dosahuje v horských oblastech bez rybník obvykle 3–5 jedinc na 100 km2, v pahorkatinách s husou sítí tok a menších rybník obvykle 7–10 jedinc , v potravn optimálních podmínkách T ebo ska až 15 2 jedinc na 100 km . Faktory, jenž mohou negativn ovlivnit populaci vydry í ní jsou: ilegální pronásledování vyder, st ety s dopravními prost edky (zejména na silnicích), vznik nových bariér na tocích (jezy v zastav ných územích, které

vydra neobejde, p ehrady apod.), rozsáhlejší zm ny v charakteru e išt (nešetrná protipovod ová opat ení), snížení potravní nabídky. Management spo ívá zejména v t chto zásadách: • provád t osv tu a výchovu mezi ve ejností i zájmovými skupinami, zejména rybá skými subjekty • minimalizovat všechny technické zásahy v tocích a zachovávat bohaté b ehové porosty • p i stavbách a rekonstrukcích silni ních most p es vodní toky d sledn dbát na to, aby vždy z staly zachované na obou stranách dostate n široké suché b ehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vypl uje celý prostor mezi op rami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k p evedení trvalých vodních tok pod silnicí); pr chodnost pro vydru zachovávat u staveb a rekonstrukcí všech dalších p í ných objekt na tocích (jezy) i u hrází rybník • identifikovat všechny stávající „kolizní místa“ (nevhodn ešené mosty, jezy, hráze rybník , mlýnské náhony apod.), kde jsou vydry nucené p echázet silnici nebo procházet úzké profily, kde se mohou stát snadno ob tí ps i nezákonného lovu; všechna tato místa postupn vhodnými zp soby zabezpe ovat • propagovat a d sledn využívat zákon o náhradách škod ( . 115/2000 Sb.)

Název p edm tu ochrany: modrásek bahenní Maculinea nausithous Kód p edm tu ochrany: 1061 Popis nárok p edm tu ochrany: Typický druh obývající extenzivn využívané vlhké louky, s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a se zachovalým vodním režimem, ale také vlhké p íkopy podél silnic a železnic, poddolovaná území, okraje vodních nádrží apod. Samice klade n kolik vají ek do kv tních hlávek živné rostliny (využívá fenologicky vyvinut jší kv tenství než modrásek o kovaný). Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2–3 týdny, možná je vnitrodruhová (kanibalismus) i mezidruhová konkurence s housenkami modráska o kovaného. P ežívá 3–6 housenek v jedné kv tní hlávce. Ve tvrtém instaru larvy vypadávají pod živnou rostlinu, kde jsou po velmi rychlé adopci (4–6 minut) p eneseny mravenci do mraveniš . Mraven ím hostitelem je Myrmica rubra, p íležitostn také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predáto i a požírají larvy a kukly mravenc (obligátní myrmekofilie), nakonec se zde i kuklí. V hnízdech velkých kolonií Myrmica rubra m že p ežít až n kolik desítek housenek. Dosp lci se vyskytují od ervence do srpna. Sají p edevším na kvetoucích hlávkách krvavce totenu. Imaga jsou schopna delších p elet než imaga modráska o kovaného. Jednotlivé mikrokolonie mohou být navzájem propojené do systému metapopulací. D vodem ústupu druhu byly zm ny ve zp sobu obhospoda ování vlhkých luk: odvod ování a následné p ehnojování nebo rozorání stanoviš , ale i sukcesní zm ny luk po ukon ení hospoda ení. Negativní dopad na výskyt modráska má i aplikace insekticid v okolí lokalit a dnes i celoplošná dvojí strojová se v nevhodný termín. Management území by se m l zam it na uchování charakteru vlhkých luk. Je nutno zamezit zar stání lokalit náletovými d evinami a zamezit zm nám vodního režimu (odvod ování, zasypávání sníženin) a chemickým zásah m (hnojení, insekticidy). Vyhovujícími stanovišti jsou mozaiky obhospoda ovaných (jednose ných) a do asn neobhospoda ovaných pozemk . Obhospoda ované louky je nutno pravideln kosit, pop ípad p epásat p ed dobou letu imag, tedy v dob „normální“ ervnové senose e, do 15. ervna, v nižších polohách i d íve. Kosení (pastvu) luk je nutné provád t vždy mozaikovit (tj. v pruzích, šachovnicov apod.). Kosení na malých plochách provád t ru n , na v tších (nad 1 ha) pomocí lištové seka ky se zvýšenou lištou. P i mozaikové se i (pastv ) je v daném roce pose ena (pasena) jen ást p íslušné louky. Podíl do asn nepose ených (nepasených) ploch iní 15-20 % celkové plochy. Nepose ené plochy jsou se eny p i následující se i, tj. v následujícím kalendá ním roce. P ípadná druhá se smí být provedena nejd íve 1.9. Absolutn nep ípustná je trvalá p ítomnost hospodá ských zví at.

Název p edm tu ochrany: modrásek o kovaný Maculinea teleius Kód p edm tu ochrany: 1059 Popis nárok p edm tu ochrany: Hygrofil žijící p edevším na extenzivn využívaných vlhkých krvavcových loukách se zachovalým vodním režimem, dnes spíše v podhorských oblastech. Preferuje výslunná stanovišt , chrán ná p ed v trem. Dosp lci se vyskytují od konce ervna do srpna v jedné generaci. Vrchol letového období samic je oproti samc m posunut asi o jeden týden. Vytvá ejí asto izolované populace s malou disperzní schopností imag, ovšem v ideálním p ípad propojené do metapopulací. Sají p edevším na kv tenství krvavce totenu a na bobovitých bylinách. Samice klade vají ka jednotliv na nerozvinuté, zcela zelené kv tní hlávky krvavce totenu (p íležitostn dochází k mezidruhové konkurenci s housenkami modráska bahenního, který klade vají ka o n kolik dn až týdn pozd ji na stejn živné rostliny). V jedné kv tní hlávce p ežívá obvykle pouze jedna housenka. Housenky žerou v semenících hostitelské rostliny 2– 3 týdny. Po dosažení tvrtého instaru pak vypadávají housenky na zem, kde jsou vyhledány d lnicemi hostitelských mravenc Myrmica scabrinodis, mén asto M. ruginodis (obligátní

myrmekofilie). P i dlouhém adop ním ob adu (30–90 minut) vylu ují housenky sm s cukr a aminokyselin z dorzální Newcomerovy žlázy a svým zkroucením napodobují tvar mraven í larvy. Housenky v mraveništích p ezimují poté i kuklí. V jednom mraveništi dokon í sv j vývoj jen n kolik housenek. P í iny ústupu druhu jsou ve zm n obhospoda ování vlhkých luk, p edevším odvod ování, p ehnojování, ale i zorn ní i ústup od obhospoda ování (zar stání náletem, invazními rostlinami) a rovn ž aplikace insekticid v okolí lokality. Modrásek o kovaný vyžaduje lenit jší mikrostanovišt typické pro jednose né, ru n kosené louky. Toto ur uje jeho úzká vazba na hostitelské mravence M. scabrinodis, který nežije v trvale zamok ených depresích ani na rovném povrchu strojov se ených luk. Management území s výskytem tohoto druhu by se m l zam it na zachování vhodného vodního režimu na lokalitách, tzn. zamezení odvod ování luk, zasypávání sníženin. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na lokalitách, v minulosti nevhodn meliorovaných (nap . výstavba hrázek na kanálech vedených loukami, rušení bývalých meliorací). Nep ípustné jsou chemické zásahy (hnojení, insekticidy). Louky je nutno pravideln kosit, pop ípad p epásat p ed dobou letu imag, tedy v dob „normální" ervnové senose e nejpozd ji do 15. ervna, v nižších polohách i d íve, nikoli však pozd ji. Kosení (pastvu) luk je nutné provád t vždy mozaikovit (tj. v pruzích, šachovnicov apod.). Kosení na malých plochách je vhodné provád t ru n , na v tších (nad 1 ha) pomocí lištové seka ky se zvýšenou lištou. P i mozaikové se i (pastv ) je v daném roce pose ena (pasena) jen ást p íslušné louky. Podíl do asn nepose ených (nepasených) ploch iní 15-20 % celkové plochy. Nepose ené plochy jsou se eny p i následující se i, tj. v následujícím kalendá ním roce. P ípadná druhá se smí být provedena nejd íve 1.9. Absolutn nep ípustná je trvalá p ítomnost hospodá ských zví at.

Název p edm tu ochrany: klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia Kód p edm tu ochrany: 1037 Popis nárok p edm tu ochrany: Klínatka rohatá je vázána na nížinné až podhorské potoky, eky a í ky r zné velikosti. Vyskytuje se i ve velkých tocích o ší ce desítky (Dolní Morava, Odra) až stovky (nap . Dunaj na Slovensku, Labe v N mecku) metr . Preferuje isté nebo málo zne išt né potoky, í ky a eky s pís itým nebo št rkovým dnem se slabou vrstvou detritu a p írodními nebo p írod blízkými b ehy s rozvinutými b ehovými porosty. Vyskytuje se od nížin do podh í. V našich podmínkách je nej ast jší v lipanovém až parmovém pásmu. Nejpo etn jší populace vytvá í v tocích o ší ce od deseti do n kolika desítek metr . Vývoj larev je dvouletý až ty letý. Druh zimuje ve stádiu vají ka nebo larvy. Larvy žijí na dn v pomaleji proudících úsecích, asto se áste n zahrabávají. Dosp lci se líhnou od t etí dekády kv tna do poloviny ervence. Za teplého po así aktivují až do druhé poloviny zá í, výjime n do po átku íjna. Zaletují i daleko od místa vývoje larev podél toku, zastihneme je však i mimo vodní toky, na proslun ných lesních cestách, u rybníku apod. Larvy se živí p edevším menším vodním hmyzem, nap . larvami jepic, chrostík a dvouk ídlých, jsou pom rn málo selektivní. Dosp lci jsou také málo specializovaní predáto i. Klínatka rohatá je ohrožena p edevším zánikem biotop vhodných pro vývoj larev. Ústup této vážky byl zp soben p edevším nap imováním a splav ováním vodních tok , zpev ováním jejich b eh , stavbou jez a p ehradních nádrží a p ípadnou t žbou písku z í ních koryt. Negativním jevem je rovn ž odstra ování pís itých a št rkových náplav („lavic“) vytvo ených menšími povod ovými vlnami. Dalším zdrojem ohrožení je zne išt ní vody, a už komunálními odpadními vodami, pr myslem, splachy hnojiv, herbicid a pesticid z polí nebo havarijními úniky r zného typu. Ochrana klínatky spo ívá v d sledné ochran jejího biotopu. Je t eba zachovat dostate n dlouhé úseky p irozen meandrujících ek a potok s nezpevn nými b ehy a p irozenou dynamikou. V tšina lokalit nevyžaduje aktivní management. Na lokalitách výskytu klínatky rohaté, ale i v p ilehlých úsecích, je d ležité vylou it p edevším úpravy koryta, zpev ování b eh , stavbu jezu a dalších vodních d l (malé vodní elektrárny aj.). V p ípad nutných zásah je t eba prosazovat minimalistické varianty, aby byl p irozený charakter toku zachován v nejvyšší možné mí e. T žba písku a št rkopísku z koryta je zcela vylou ena. Také menší nánosy sedimentu (lavice) vytvo ené povod ovými vlnami po povodních je t eba ponechat na míst . Vylou it použití pesticidu a herbicidu, krom certifikovaného biologicky odbouratelného herbicidu šetrného v i vodnímu prost edí, podél toku i na p ilehlých pozemcích do vzdálenosti alespo 50 m od b ehu.

Název p edm tu ochrany: losos obecný Salmo salar Kód p edm tu ochrany: 1106 Popis nárok p edm tu ochrany: První dva roky až p t let života tráví mladí lososi (tzv. strdlice) v tocích a poté táhnou do mo e, kde také v tšinou po dvou letech dospívají. Ke t ení, které se odehrává od íjna do prosince, se vracejí dosp lé ryby z mo e zp t do eky, kde se narodily. To vede k vytvá ení unikátních lokálních populací, geneticky odlišných od jiných. P i t ení jsou jikry kladeny do rýhovitých jam ve št rku, které samice vyhrabávají a ryby je po nakladení jiker op t pohyby t la zahrnují. V této dob m í okolo 70 cm, p i dalších návratech mohou výjime n dosahovat délky až 150 cm. V tocích jsou aktivní b hem dne a vyhledávají potravu podobnou jako ostatní lososovité ryby, tzn. p edevším larvy hmyzu a drobné ryby, b hem dlouhých tah na trdlišt však nep ijímají tém žádnou potravu a ztrácejí tak na hmotnosti. V tšina jedinc po t ení umírá, n kte í jedinci, hlavn samice,

se ale vrací do mo e a po 1–2 letech v mo i op t podnikají t ecí migraci. Parametry kvality vodního prost edí odrážející nároky tohoto druhu jsou uvedeny v p íloze 6.5 tohoto dokumentu. Nejvýznamn jším limitujícím faktorem pro výskyt losos jsou bezesporu migra ní bariéry (vysoké jezy a p ehrady), které zap í inily omezení výskytu druhu, a dále zne išt ní vod. K dalším nebezpe ím pat í nelegální lov, vnitrodruhové k ížení s jedinci uniklými z klecových chov , parazité a nemoci. Málo známá je problematika poproudové migrace strdlic, které musí procházet adou jez a komor, na kterých ale v tšinou chybí jakákoli poproudová ochrana. Mezi další ohrožující faktory lze zmínit zm ny morfologie koryta technickými úpravami (t žba št rkového substrátu na trdlištích, opev ování dna a b eh ), kdy druh ztrácí esenciální podmínky pro život a nadm rné odb ry vody (nap . provoz MVE). Výskyt lososa obecného v eské republice z stává závislým na probíhajícím repatria ním programu a vysazování dostate ného po tu juvenilních jedinc . Na lokalitách s výskytem strdlic je nutné dodržovat rybá ské obhospoda ování tok blízké p irozenému stavu (podpora p irozeného výt ru, omezení slovování a vysazování) a pod ízené ochran lososa na úkor vysazování nižšího po tu ostatních ryb, p edevším ostatních lososovitých ryb (pstruha obecného). Je zapot ebí zpr chodnit toky výstavbou rybích p echod až k trdlištím. Vylou eno je t žení št rkových sediment v místech potenciálních trdliš a zm ny trasy toku a proud ní (p edevším opev ováním v extravilánu). Výstavba nových migra ních bariér nebo obnova starých je možná pouze p i minimálním ovlivn ní toku v nadjezí (nezmenší rozsah proudných ástí s p irozeným št rkovým nebo št rkokamenitým dnem využívaných jako potravní stanovišt nebo trdlišt ) a sou asn v p ípad , že související výstavba rybího p echodu zlepší stav oproti stávající situaci.

Název p edm tu ochrany: vrko bažinný Vertigo moulinsiana Kód p edm tu ochrany: 1016 Popis nárok p edm tu ochrany: Vrko bažinný obývá zejména vápnité nížinné mok ady, mo ály, zarostlé b ehy vodních nádrží, ek, kanál , jezer a rybník , kde asto vylézá na stonky i listy živých i odumírajících pob ežních trav, ost ic a rákosin. Zejména b hem podzimu vylézá tento druh vysoko na vegetaci, asto až n kolik metr nad zem. V pr b hu zimy se jedinci zdržují zejména v opadové vrstv i chomá ích trávy. Druh vyžaduje stálou vlhkost, teplotu vegeta ní doby a dostate n bazické prost edí. Vrko bažinný je hermafrodit, p i emž hlavní reproduk ní období nastává v lét . Nejv tší množství juvenilních jedinc lze zaznamenat v podzimním období. Ohrožující vlivy pro druh jsou zejména zm na hydrologického režimu na lokalit , zne išt ní vlivem chemizace, intenzivní pastva dobytka (rozrytí a rozdupání lokality), použití biocid a hnojiv na lokalit a v jejím okolí. Management spo ívá v prvé ad v zachování existujících hydrologických podmínek na stávajících lokalitách výskytu vrko e bažinného. Z dalších opat ení lze doporu it pravidelné ru ní kosení vegetace (s odstran ním biomasy pozd ji – nejlépe po usušení na seno) a ru ní odstra ování nálet d evin, nebo p i použití t žké mechanizace by mohla být lokalita poškozena.

2.3 ešení konflikt p i zajiš ování požadavk r zných p edm t ochrany EVL Konflikt není p edpokládán

2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK P i letn ní Hrad anských rybník je pot eba zachovat ást dna zatopenou z d vodu zachování podmínek pro výskyt škeble rybni ní.

2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho d sledk pro p edm ty ochrany Stru ná charakteristika a vliv innosti 2.5.1. Pé e o vodní tok eka Plou nice V úseku pod Mimoní až po eskou Lípu se Plou nice v etných meandrech vine širokou údolní nivou s hojnými zamok enými úseky. e išt je na obou stranách lemováno vyvýšenými b ehovými valy. P i vysoké hladin eky se vyb ežená voda po opadnutí nem že stahovat zp t do e išt a odtékat, a tak mezi meandry vznikají etné trvale zamok ené plochy. Velká ást údolní nivy z stává trvale zamok ená, v n kterých místech se v ní udržuje volná vodní hladina. Již v minulých stoletích byl tok Plou nice lidskou inností siln pozm ován. V údolí mezi vrchy Ralskem a Lipkou byla vybudována protipovod ová nádrž. Stará sypaná zemní hráz zde p ehrazuje údolí a tok Plou nice byl z údolní nivy p eveden do roklí na rozší ených geologických poruchách a do um le vysekaného tunelu tzv.“pr rva“ Plou nice. Negativn byl uranovým pr myslem poznamenán vlastní tok Plou nice. Z d vodu “ochrany obyvatel p ed zá ením” byla eka postupn regulována od Hamru p es Noviny p. R. a Mimo až k ústí Ploužnického potoka. Její p vodn p irozen meandrující koryto bylo nahrazeno nap ímeným nebo velkými oblouky vedeným kanálem a v ásti údolí p ed pr rvou, kde Plou nice protéká

oblastí tzv. vyluhovacích polí, byly k ochran jejího toku p ed p ípadnými úniky technologických roztok vybudovány záchytné kanály soub žné s korytem eky. Dno regulovaného koryta je nyní tvo eno záhozem z edi ového št rku a b ehy jsou vyložené edi ovými bloky, aby byl zajišt n nerušený pr tok vody. V samotném intravilánu eské Lípy je tok Plou nice regulován. Na ásti toku v eské Líp jsou b ehy oboustrann zpevn ny kolmými kamennými zdmi. V sou asnosti nastává problém s b ehovými porosty olší (Alnus sp.) a jasan ztepilých (Fraxinus excelsior), které vykazují symptomy ch adnutí (Phytophthora alni, Chalara fraxinea). Velká ást b ehových porost je již zdecimována. V celé délce EVL, podél toku, se místy vyskytují invazní druhy: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a k ídlatka (Reynoutria sp.). Panenský potok Panenský potok je pravostranný p ítok Plou nice, do které se vlévá v Mimoni. Evropsky významná lokalita zahrnuje tok Panenského potoka od hráze Markvartického rybníka v Jablonném v Podješt dí. Prakticky od výpust Markvartického rybníka, 18,9 . km, je tok v intravilánu Jablonného v P. technicky upraven. První úsek od výpust je dlouhý cca 600 metr . B ehy jsou tvo eny kolmými kamennými zdmi bez možnosti p ístupu. V tomto úseku se nacházejí dva stupn o výšce cca 40 cm. Dále jsou b ehy svažité a zatravn né. Pod obcí Jablonné v P. protéká potok širokým údolím s p evahou zamok ených lu in. Až po Brništ je z v tší ásti regulován. B ehovou vegetaci tvo í p edevším starší porost vrb a olší. Od Brništ tok protéká zastav ným územím (Brništ , Velký Grunov, Pertoltice pod Ralskem a Mimo ). Tok je v této ásti m lký a p i vydatn jších deštích zde dochází k pravidelným záplavám. V intravilánu Mimon je koryto Panenského potoka též technicky upraveno, a to v úseku dlouhém cca 400 metr . B ehy jsou tvo eny kolmými kamennými zdmi, místy je jeden b eh svažitý s návazností do oplocených zahrad. Úprava za íná na soutoku Panenského potoka s Plou nicí a kon í 100 metr nad mostem hlavní silnice Jablonné - Mimo . Ješt dský potok Ješt dský potok je pravostranný p ítok Plou nice, do které se vlévá ve Stráži pod Ralskem. Hranici EVL na Ješt dském potoce tvo í soutok bezejmenného potoka s Ješt dským potokem pod Krkav ími skalami v obci K ižany, 11,4 . km. Horní tok protéká zastav ným územím K ižan a Žib idic, kde je v tší ást toku technicky upravena. St ídají se úseky s kolmými kamennými zdmi a se svažitými zatravn nými b ehy, které p ilehají k zahrádkám. Dolní tok je p irozeného rázu a protéká v širokém m lkém údolí mimo osídlení. Od nádrže Ješt dka až po samý soutok Ješt dského potoka s Plou nicí je tok jedno i oboub ežn zpevn n panely. Dno je v tomto úseku m lké a prakticky bez možnosti úkrytu. P edm ty ochrany vázané na vodní tok Klínatka rohatá se vyskytuje p evážn v meandrujících úsecích Plou nice. V okolí Mimon je výskyt menší, a to z d vodu regulace toku. Ješt dský potok a horní úsek Panenského potoka neodpovídá stanovištním nárok m klínatky. Bezprost ední ohrožení populaci klínatky rohaté nehrozí. Potenciální nebezpe í p edstavuje zejména možné zne išt ní vody. Velký potenciál pro revitalizace se nabízí v regulovaných úsecích Plou nice, p edevším Stráž pod Ralskem – Mimo . Pokud by se poda ilo vyvést eku z nap ímeného regulovaného koryta, byla by podpo ena p irozená dynamika vodního toku, vznik ady mikrohabitat jako vhodného prost edí pro klínatku rohatou i ostatní p edm ty ochrany EVL. Losos obecný a vydra í ní jsou popsány níže v kapitole 2.5.3 migra ní prostupnost tok a 2.5.4 hospoda ení na tocích. Biotop M7 Bylinné lemy nížinných ek se nachází roztroušen v povodí Plou nice v úseku Brenná Lípa. Biotop je potla ován ší ením invazních druh rostlin zejm. netýkavka žláznatá a k ídlatka.

eská

Biotop cévnatých rostlin ve vodních biotopech tekoucích vod V4 se v rámci EVL nachází v toku Plou nice. Z vodních rostlin se b žn v EVL vyskytuje lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans) a hv zdoše (typicky hv zdoš há katý - Callitriche hamulata). Tento typ stanovišt je pod vlivem záplavových disturbancí, nicmén p i zachování charakteru toku bez regulace lze o ekávat jeho p ítomnost kontinuální, pouze jeho vnit ní uspo ádání (poloha jednotlivých porost ) se bude m nit dle aktuální morfologie koryta. Biotopy cévnatých rostlin ve vodních biotopech stojatých vod V1C a V1F - v rámci EVL se jedná o mrtvá ramena Plou nice mezi Vítkovem a Žízníkovem a Hrad anské rybníky (viz kapitola 2.5.5 hospoda ení na rybnících). Z vodních rostlin se vyskytují ok ehky (Lemna minor, L. gibba, L. trisulca) a lakušníky (Batrachium spp.), dále r žkatce (Ceratophyllum demersum, C. submersum). Tento typ stanovišt je však velmi dynamický,

pokryvnost a druhové složení, p ípadn i absence makrofyt se asto liší mezi sezonami zejména v ramenech, která jsou ovliv ována záplavovým režimem nivy. Povodí Oh e, s. p. nechalo v roce 2011 zpracovat studii „Zvýšení ochrany sídel v povodí Plou nice p ed povodn mi - studie proveditelnosti“. Tato studie m la za úkol posoudit protipovod ový efekt navrhovaných p írod blízkých opat ení s ohledem na majetkoprávní situaci, hydromorfologii toku, vliv na životní prost edí, investi ní náklady a požadavky obcí a dot ených orgán . Studie zahrnuje úsek pramen Plou nice - eská Lípa, tok Ješt dského potoka, Panenského potoka, Svitávky, Boberského potoka, Šporky, Stružnického a Robe ského potok. Studie vytipovala 37 opat ení, která spl ují dostate ný protipovod ový efekt s pozitivním nebo neutrálním vlivem na životní prost edí. Na tato opat ení již bylo zpracováno „Oznámení zám ru“ dle p ílohy .3 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí. V EVL Horní Plou nice se jedná o tyto úseky a opat ení: - Revitalizace Plou nice, . km 81 - 83,6 - úsek toku v území dot eném chemickou t žbou uranu ve správ státního podniku DIAMO. Revitalizace se p edpokládá až po roce 2030 v rámci sana ních a rekultiva ních prací celého území. - Revitalizace nivy Horní Plou nice II - Srní potok - Noviny pod Ralskem a Revitalizace nivy Horní Plou nice II ústí Panenského potoka - Srní potok. Jedná se tedy o dva úseky. Revitalizace mimo stávající koryto s co nejv tším využitím historické trasy toku. - Revitalizace nivy Horní Plou nice I. - varianta 3.2 - Jedná se o revitalizaci toku s využitím relikt p vodního koryta a sou asným ponecháním koryta stávajícího (jako odleh ovací povod ové). - Revitalizace Panenského potoka pod Jablonným v Podješt dí - Pro navrácení toku k p írod blízkému stavu a zlepšení jeho hydromorfologického stavu je vhodné provést zásadní revitalizaci rozvoln ním toku v jeho stávající trase bez soub žných koryt. - Ohrazování Plou nice v eské Líp - Týká se 4 úsek v intravilánu eské Lípy. Opat ení spo ívají v zachování hlavního koryta ve stávající trase a ve výstavb ochranných hrází. - Suchá nádrž Srní potok - Stávající silni ní most v obci Srní potok plní v sou asné dob funkci p í né p ekážky, díky které dochází p i povod ových stavech k akumulaci a áste né transformaci povod ové vlny. Cílem opat ení je možnost využití profilu pro suchou nádrž (úprava hráze, vybudování bezpe nostního p elivu a výpustního za ízení). Realizace suché nádrže m že p edstavovat st et s p edm tem ochrany EVL, lososa obecného tím, že výstavbou p í né p ekážky na toku ovlivní migra ní pr chodnost. Detail výpustného objektu suché nádrže je t eba ešit s ohledem na plné zachování migra ní prostupnosti vodního toku. - Suchá nádrž Dubnice - Vybudování reten ního prostoru na Ješt dském potoce, který bude mít zásadní vliv na transformaci povod ových pr tok . Realizace suché nádrže m že p edstavovat st et s p edm tem ochrany EVL, lososa obecného tím, že výstavbou p í né p ekážky na toku ovlivní migra ní pr chodnost. Detail výpustného objektu suché nádrže je t eba ešit s ohledem na plné zachování migra ní prostupnosti vodního toku. 2.5.2 istota vody Velký problém z hlediska životního prost edí vyvstal po zjišt ní zvýšených koncentrací uranu v pískovcích mezi Mimoní a Hamrem na Jeze e. V pr b hu pr zkumných prací pro uranový pr mysl docházelo k zne is ování Plou nice a jejích sediment uranonosnými vrtnými kaly. Pozd ji, i když v menší mí e, než byly vybudovány ádn fungující istírny odpadních a d lních vod, došlo k zne išt ní Plou nice mimo jiné i nedostate n odsedimentovaným radiobarytem. V roce 1981, kdy se pracovalo na regulaci úseku pod Novinami p. R., bylo území postiženo stoletou povodní. Stavební práce byly tehdy provád ny bez zajišt ní proti odnosu rozví ených, radioaktivn zne ist ných zemin. Pod posledním regulovaným úsekem (v místech od konce regulace až za most nové silnice v Bore ku), kde se v meandrujícím koryt prudce snižuje rychlost proud ní vody, se vytvo ila tzv. centrální deponie radioaktivity, a to usazováním jemného radioaktivn zne išt ného kalu. Úseky meandr mimo regulované koryto, zejména pod Mimoní, a také zasažené zne išt ním, byly ponechány nevy išt né a uzav eny na zp sob mrtvých ramen. Srovnávací studie biologie Plou nice p ed a po regulaci, provedené Vodohospodá ským ústavem TGM v PrazePodbab , zjistila podstatné snížení po tu druh i organism žijících v ece, což bylo vysv tleno jako d sledek radioaktivního zne ist ní. Rozsah radioaktivního zne ist ní toku a údolní nivy Plou nice byl zjiš ován spole ným projektem Povodí Oh e a Výzkumného ústavu vodohospodá ského v Praze-Podbab . Rozsah zne ist ného území byl stanoven m eními na náhodn vybraných profilech p es údolní nivu na 656 ha z celkové plochy necelých 1000 ha. Podrobné terénní m ení úrovn radioaktivního zne ist ní v pravidelné síti, provád né státním podnikem DIAMO, však ukázalo, že skute ný rozsah zne ist ných ploch se rovná pouze n kolika procent m tohoto rozsahu a že zvýšené úrovn radioaktivity jsou vázány p evážn bezprost edn na b ehové valy. V sou asné dob probíhají v inunda ním území sana ní a do iš ovací práce. V sou asnosti je kvalita vody v EVL dobrá. V letech 2009-2011 byl zrealizován projekt istá Plou nice, došlo k rekonstrukci 5 istíren odpadních vod a dostavb t í kanalizací. V zájmovém území se jednalo o isti ku vod v eské Líp , Jablonném v Podješt dí, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, kanalizace v Mimoni. Na tento

projekt navázala rekonstrukce isti ky odpadních vod v Hrad anech, na kterou je napojena Mimo a výhledov se po ítá i s Brništ m a Petrovicemi. 2.5.3 Migra ní prostupnost tok Migra ní p ekážky na Plou nici V eské Líp se nachází jez „prádelna“, . km 35,7, který sloužil jako odb rné místo pro prádelnu, dále sloužil eským drahám jako zdroj vody pro páru. Jedná se o lomený jez se spádem 0,5 m. V sou asnosti není jez využíván. Jez nep edstavuje migra ní p ekážku pro lososovité ryby, ale pro ostatní druhy ryb ano. Na tomto jezu zahájilo Povodí Oh e, s.p. v roce 2014 výstavbu rybího p echodu. Na . km 36,5 v eské Líp se nachází pohyblivý jez Záhorského. Jedná se o d ev ný trvale vyhrazený jez stavidlového typu. T leso je umíst no na spodní ásti pr chozího mostu - lávky. Jez je migra n pr chozí. Stupe Stará Lípa . km 37,42 je tvo en opracovaným kamenem s ší kou koruny cca 40 cm. Dílo je na levé stran jednou lomené a zde se nachází pr rva umož ující migraci. Stupe je migra n pr chozí. Na tento stupe navazuje betonový práh . km 37,43, který je tvo en betonem s ší kou koruny cca 40 cm. Tvar jezu je p ímý a poloha osy k toku je kolmá. Stupe je migra n pr chozí. V . km 52 nad soutokem se Svitávkou se nachází rozvalený, nevyužívaný jez, který d íve p ivád l vodu k Brenskému mlýnu. Konstrukce jezu není pln rozvalená a jez áste n vzdouvá vodu v nadjezí. V ervenci 2014 bylo provedeno m ení rychlostí proud ní vody za ú elem stanovení migra ní pr chodnosti p ekážky. Z výsledku m ení vyplývá, že jez je pro ryby sm rem proti proudu migra n nepr chodný. Nam ené rychlosti na r zných místech se ve vodním sloupci pohybovaly v rozmezí 2,5 až 3 m/s, což výrazn p evyšuje cestovní i kritické rychlosti proud ní pro b žn se vyskytující naše druhy ryb. Stupe Mimo se nalézá p ímo ve m st Mimo , . km 73,8. Jez vzdouvá vodu, neslouží však k žádnému odb ru. Jez je migra n selektivn pr chodný, pro lososa nep edstavuje tento jez migra ní p ekážku. Stupe u h išt Mimo , . km 75,8, vodu nevzdouvá, jedná se o stupe , který stabilizuje spád toku. Pod vývarem vniká v pravém b ehu nátrž, která však neohrožuje žádné objekty, naopak ve vzniklém prostoru se sníží rychlost proudící vody. Jez je migra n selektivn prostupný, pro lososa nep edstavuje tento jez migra ní p ekážku. Stupe nad h išt m Mimo , . km 76,25, vodu nevzdouvá, jedná se o stupe , který stabilizuje spád toku. Jez nep edstavuje migra ní p ekážku pro lososa. Vzdouvací práh nad h išt m Mimo , . km 76,45, slouží pro napájení rybník . P i povod ových pr tocích zp sobí d ív jší vyb ežení vody do nivního prostoru, kde se nevyskytuje žádná zástavba. Jez tvo í selektivní migra ní p ekážku, pro lososa je však tento jez pr chozí. Noviny pod Ralskem - pr rva Plou nice . km 81 - jedná se o historickou, z ásti um le vytvo enou propust skrz pískovcový masiv v délce 60 m, ukon enou cca metrovým stupn m. Migra n je tento úsek selektivn pr chodný, pro lososa nep edstavuje tento jez migra ní p ekážku. Migra ní p ekážky na Panenském potoce Migra ní p ekážku na Panenském potoce p edstavuje jez Velký Valtinov, 15 . km, který sloužil v minulosti pro odvod vody do mlýna. V sou asné dob je bez využití a postupn se rozpadá. Jez je migra n selektivn pr chozí. Migra ní p ekážky na Ješt dském potoce Ve spodní ásti Žib idic v úsecích s kolmými kamennými zdmi jsou vybudovány 2 stupn o výšce cca 30-40 cm, které jsou migra n pr chodné. Na 9,7 . km je starý jez, který slouží pro napájení rybníka. Jedná se o vysoký jez, který p ekonává výšku cca 2 m. Jez je polorozpadlý, ale migra n nepr chodný. Další migra ní p ekážku na Ješt dském potoce p edstavuje p ehrazení potoka ( . km 0,6) za ú elem napájení rybníka. Jedná se o betonové panely p ehrazující tok (výška cca 1 m). P ekážka je migra n neprostupná. V t sné blízkosti je umíst na limnigrafická m ící stanice, u níž je vybudován betonový práh, který je migra n pr chodný. Faktory ohrožující populaci vydry í ní Problematická místa na toku p edstavují k ížení komunikací s vodote í spojená s nevhodnou konstrukcí most a propustk ). Vydry se vyhýbají podmostím, kde voda dosahuje až k mostním pilí m a také propustk m s malou sv tlostí. Nebezpe í pro vydry p edstavují i místa v intravilánu obce, kde jsou b ehy toku tvo ené svislými zdmi a mezi nimi je na toku vytvo en výškový stupe i jez. Vydra je v takových p ípadech nucena p i pohybu tokem tyto bariéry obejít a p ekonávat komunikace, kde ji hrozí riziko st etu s projížd jícími dopravními prost edky. Potenciální nebezpe í pro migrující vydry p edstavuje šest most . ty i objekty jsou v intravilánu

obcí a jsou sou ástí technicky tvrd upravených koryt s kolmými kamennými st nami. Voda vypl uje celé koryto, obnažená suchá místa nejsou k dispozici. Problematické úseky v intravilánu obcí: - v intravilánu Jablonného v Podješt dí se nachází na Panenském potoce 2 obtížn prostupné mosty ( . km 18,15 a 18,45), p es n ž vedou pom rn málo frekventované místní komunikace. Tok je zde v úseku cca 600 m tvrd technicky upraven, b ehy jsou tvo eny kolmými kamennými zdmi bez možnosti p ístupu pro vydru a v úseku se nachází dva stupn o výšce cca 40 cm. Úprava kon í prakticky až pod výpustí Markvartického rybníka. - frekventovaný silni ní most p es Panenský potok v Mimoni (hlavní silnice Jablonné - Mimo ). Koryto Panenského potoka je zde tvrd technicky upraveno, b ehy jsou tvo eny kolmými kamennými zdmi ( . km 0,4). - frekventovaný silni ní most a sousední p ší lávka na Plou nici v centru eské Lípy, kde je koryto v úseku cca 200 metr tvrd technicky upraveno, b ehy jsou oboustrann tvo eny kolmými kamennými zdmi, na spodním konci úpravy koryta je stupe ( . km 36,5 - 36,7) Problematické úseky mimo intravilán obcí: - silni ní most p es Panenský potok jihovýchodn od Velkého Valtinova, na vedlejší silnici do Post elné, provoz není intenzivní ( . km 13,3) - silni ní most p es Panenský potok na severním okraji Velkého Valtinova, pom rn využívaná spojnice z Jablonného sm rem na Zákupy, most je pom rn nízký a tmavý ( . km 15,1) 2.5.4 Hospoda ení na tocích Ješt dský potok Ješt dský potok je veden jako rybá ský revír 443 501 Ješt dský potok 1, p i emž celý revír je vyhlášen chrán nou rybí oblastí (CHRO), která je v sou asnosti využívána k odchovu mladých losos , tzv. strdlic. Projekt „Losos 2000“ Ve spolupráci s N meckým rybá ským svazem byl v roce 1997 zahájen projekt „Losos 2000 - obnova reprodukce lososa atlantského v povodí Labe“. Cílem projektu je obnovit p irozená trdlišt lososa v eských ekách a vytvo it tak stabilní a na um lém vysazování nezávislou populaci. Pro vysazení lososa v echách byly vybrány eky v minulosti lososem obývané, relativn pr chodné ve smyslu tahu lososa a navazující na lokality vysazení v N mecku. Podle t chto kritérií byly vybrány H enská Kamenice, Ch ibská Kamenice, Plou nice, Ješt dský potok, Zdislavský potok, Oh e a Libocký potok. Pro realizaci projektu je velmi d ležité zpr chodn ní vybraných ek. V R se tímto problémem zabývá Ak ní plán výstavby rybích p echod , který byl zpracován na základ Státního programu ochrany p írody a krajiny. Je zpracován ve t ech stupních. V první fázi dává prioritu zp ístupn ní Labe a jeho p ítok pro lososa. K vysazování lososa v našich podmínkách je dovážena jikra ze Švédska a po odlíhnutí a odchování na líhních je odkrmený pl dek vysazován za átkem kv tna do ur ených lokalit. Pl dek je v chovných potocích vysazován rovnom rn po délce toku v po tu p ibližn 3-5, max. 10 ks na b žný metr toku. Lokality s místem vysazení pl dku jsou p edem p eloveny elektrickým agregátem z d vodu odstran ní všech slovitelných p ítomných ryb (zejména pstruha poto ního), aby se ztráty omezily na minimum. Za dva roky po vysazení se mladý losos ve velikosti do 20 cm vydává na cestu Labem do mo e, kde v oblasti Golfského proudu (u Grónska) do dvou let vyroste a pohlavn vysp je (60-80 cm) a vrací se zp t do míst svého vykulení k rozmnožování. Ješt dský potok je dob e migra n prostupný a pl dek je rovnom rn vysazován po celé délce toku. Ješt dský potok p edstavuje ve sledovaném období vysoce úživný tok, ve kterém lososí strdlice vykazují stabilní r st. Z výsledk odlov vyplývá, že ani povodn zde nem ly na lososy zásadn negativní vliv. Potravní podmínky na toku jsou velmi dobré, pravd podobn nejlepší ze všech nasazovaných tok . Velké riziko p edstavují MVE na toku Plou nice, které jsou mimo EVL Horní Plou nice, ty mohou poškodit smolty (dvouletý losos s tažným pudem) p i poproudové migraci do mo e. Riziko p edstavuje i v tší množství zaúst ných kanaliza ních trubek na horním toku, kde potok protéká intravilánem obcí K ižany a Žib idice (dochází tak k zne išt ní vody). Na základ pr zkumu el. agregátem bylo potvrzeno, že hlubší t n jsou kolonizovány pstruhem obecným v tších velikostí, což m že mít lokáln vliv na nedostatek vhodných úkryt pro lososa. Na Ješt dském potoce zatím není zp tný návrat losos z daleké cesty od mo e potvrzen a ani není zatím možný, dokud nebudou zpr chodn ny migra ní bariery na dolním toku Plou nice. Panenský potok V úseku EVL jsou na Panenském potoce 2 rybá ské revíry - 441 060 Panenský potok 1, 441 046 Panenský potok 2. Plou nice Celý tok Plou nice v EVL je rozd len do 5 rybá ských revír - 441 049 Plou nice 3, 441 063 Plou nice 4, 441 050 Plou nice 5A, 441 063 Plou nice 5B, 441 61 Plou nice 6.

V dolním toku Plou nice dominují jelec tlouš , hrouzek obecný, plotice obecná a okoun í ní. Po etný je také jelec proudník (L. leuciscus). Ojedin le se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), který je chován nap . v povodí Šporky, dále m enka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrob ichý a také invazní st evli ka východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybá i do toku vedle jelce tloušt a okouna í ního vysazují kapra obecného, lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého, lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou, candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místn nep vodní ostroretku st hovavou (Chondrostoma nasus). Horní tok Plou nice, kde jsou vymezeny pstruhové revíry, obývají zejména jelec tlouš a pstruh obecný. Významný podíl v po etnosti má také okoun í ní a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), který je však pln závislý na vysazování. Vysazován je také siven americký (Salvelinus fontinalis). Mezi typické zástupce rybího spole enstva zde dále pat í lipan podhorní, hrouzek obecný, m enka mramorovaná i štika obecná. Mén typickými druhy zde jsou kapr obecný a cejn velký, výjime n jsou zaznamenáni candát obecný nebo ostroretka st hovavá. V celém toku Plou nice v EVL žije málo po etná populace mihule poto ní (Lampetra planeri). Na tocích v EVL neprobíhá nadm rné vysazování ostatních lososovitých ryb, zejména pstruha obecného. Rybá ské hospoda ení tak nemá negativní vliv na lososa obecného a další p edm ty ochrany. 2.5.5 Hospoda ení na rybnících V EVL, na Hrad anském potoce, se nachází soustava Hrad anských rybník . Tvo í ji celkem 5 rybník v nadmo ské výšce cca 280 m. Povodí má cca 800 ha. Voda p itékající do soustavy je pom rn chudá na živiny. Rybá ské hospoda ení na všech rybnících (krom erného rybníka) je dlouhodob extenzivní, proto pat í k druhov nejbohatším lokalitám makrofytní vegetace stojatých vod v R. Makrofytní vegetace je také p edm t ochrany v EVL, v rybni ní soustav se vyskytuje biotop V1F, který se nachází na rybnících - Hrad anský, Držník, Vavroušk v a erný. Biotop je na rybnících v dobrém stavu. K dalším hodnotným biotop m v blízkém okolí rybník pat í n kolik bezlesých rašelinných ploch s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), podmá ené lesy s výskytem kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia) a rojovníku bahenního (Ledum palustre) a p irozen meandrující koryto Hrad anského potoka s n kolika populacemi odemky vodní (Catabrosa aquatica). Na p ítokovou ást Hrad anského rybníku je vázán p edm t ochrany vrko bažinný. P vodní soustavu Hrad anských rybník z 15. století tvo ilo 6 rybník (dnes neexistující šestý rybník ležel mezi Hrad anským rybníkem a Držníkem). Vznikem soustavy došlo k významnému zvýšení hladiny vody v nejbližším okolí, zvýšení rašelinotvorného procesu a vzniku podmá ených luk, rákosin a podmá ených les . Rašeliništ a slatiništ v dnešním rozsahu tak vznikla um lým zvýšením hladiny vody. Zachování rašeliniš a podmá ených biotop v okolí Hrad anských rybník je tedy závislé na udržení stávající hladiny vody v rybnících. Mezi lety 1969–1989 byly vojenskou technikou poškozeny hráze Strážovského, Vavrouškova a erného rybníka, hladina spodní vody poklesla o 60 cm, což m lo velmi negativní vliv na okolní biotopy. Dnes je hráz Vavrouškova a Strážovského rybníka opravena a hráz erného je poškozena jen áste n . Prvním rybníkem ve sm ru po proudu je erný rybník. V minulosti byl využíván k chovu pstruh . Dnes má hráz sníženou asi o 1,5 m (proraženou jámou). Je tém zcela zanesen organickým bahnem. Dvacet let sloužil jako recipient pro isti ku odpadních vod v Ku ívodech. V rozborech vody tekoucí z erného rybníka nebyly v roce 1995 zjišt ny zvýšené hodnoty nerozpušt ných organických látek ani živin. Navzdory t mto výsledk m lze p edpokládat, že v ur itých obdobích se mohou živiny ze sedimentu uvol ovat a zvyšovat tak trofii následujících rybník v soustav . V sou asné dob se na tomto rybníce nehospoda í a o revitalizaci rybníka se neuvažuje. Druhým rybníkem soustavy je Vavroušk v rybník, který byl v roce 1998 celý obnoven. Z rybníka byly odstran ny desetileté nálety olší, v dolní ásti rybníka došlo k jeho mírnému rozší ení a byla nov vybudována hráz. V minulosti byl nasazován pstruhem a kaprem. Obsádky ryb byly až do roku 2012 neur itého množství a složení. P evládal kapr s p imíseným amurem, tolstolobikem a štikou. Sou asné hospoda ení je 150 ks/ha leh í násady K3 dopln né L4 80 ks, candátem a štikou. Výlov v podzimních m sících jednou za 2 roky. Obnova Strážovského rybníka, který je t etím rybníkem v soustav , probíhala v letech 2006-2007. Spo ívala v jeho odbahn ní, odstran ní 20letého náletu olší a v oprav hráze. V rámci revitaliza ního projektu došlo k vytvo ení pozvolných b eh rybníka a k ponechání olšového porostu v p ítokové ásti rybníka, který je nyní zatopen. Rybník je dosti zastín ný okolními porosty d evin. Na tomto jediném rybníce v soustav se biotop V1F nevyskytuje. Na rybníce je vysazen K3 100ks/ha a dopln n línem, candátem, štikou. Výlov v podzimních m sících jednou za 2 roky. tvrtým rybníkem v soustav je rybník Držník, který jako jediný nebyl negativn ovlivn n vojenskou inností. Byla u n j provedena pouze oprava hráze. Ze všech rybník má nejzachovalejší litorální porosty. V roce 1995 byl nasazen kaprem K 1-3 na 2 horka. Díky kontinuit napušt ní se zde zachoval p íznivý pom r mezi volnou hladinou a litorálními porosty. V sou asnosti není rybník nasazen hospodá skou rybou. Vyskytuje se pouze plevelná ryba. Hrad anský rybník je posledním v soustav . Je využíván k hospodá skému chovu ryb a jako sportovní a rekrea ní nádrž. Je zde provád n sportovní rybolov udicí na základ dekretu MZe. Vzhledem ke zvýšeným

obsádkám ryb je kvalita vody ve srovnání s ostatními rybníky soustavy podstatn horší. Do budoucna se nepo ítá se zm nou hospoda ení. Zp sob hospoda ení p ímo neovliv uje p edm ty ochrany. Dlouhou dobu byly Hrad anské rybníky sou ástí vojenského výcvikového prostoru. Chov ryb byl dlouhodob vedlejším dopl kovým produktem. Násady ryb nebyly vysoké a jejich výlov nebyl pravidelný. V rámci obsádek docházelo i k vysazování nep vodních druh ryb (amur, tolstolobik), které byly po posledních výlovech z rybník odstran ny. Množství dalších druh ryb bylo zanedbatelné. Dlouhodob udržovaný extenzivní charakter hospoda ení zajistil zachování mezotrofního charakteru rybník , vysokou pr hlednost vody po celé vegeta ní období, a tím zachování podmínek pro výskyt pestrého spole enstva vodních a bažinných druh rostlin. Soustava Hrad anských rybník je nadále v užívání Vojenských les a statk R s.p. Na zaplavených porostech ost ic, áste n v olšinách kolem rybník (hlavn Hrad anského) žije vrko bažinný (Vertigo moulinsiana). Sou asné podmínky hospoda ení na soustav Hrad anských rybník jsou vyhovující. 2.5.6 Zem d lské hospoda ení Niva Plou nice i prostor v okolí vrchu Strážný u Mimon byly v minulosti obhospoda ovány luka ením. Orná p da se na lokalit v sou asnosti nenachází, lu ní hospoda ení je jediným zp sobem zem d lského hospoda ení v EVL. Rozsah ošet ovaných luk je však mnohem nižší než v minulosti. Vlivem sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch dochází ke snížení druhové pestrosti p edevším u vlhkých luk. Velká ást p vodn obhospoda ovaných luk v niv Plou nice není kosena ani spásána, což zap í i uje pronikání invazních a expanzivních druh a pozvolné zar stání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), t tinou šedavou (Calamagrostis canescens), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ost icí štíhlou (Carex acuta), rákosem obecným (Phragmites australis), kop ivou dvoudomou (Urtica dioica) a v neposlední ad rychle se rozr stajícími vrbami a olší na vlh ích plochách. ást lu ních porost v EVL je obhospoda ována z Agroenvironmentálních program (AEP). Jedná se o ást lu ních porost na vrchu Strážný u Mimon , ást lu ních porost podél Panenského potoka v jižní ásti Pertoltic pod Ralskem a dob e dostupné a nepodmá ené louky od mostu u Bore ku až po eskou Lípu. Louky jsou obhospoda ovány podle základních podmínek AEP - jsou koseny t žkou mechanizací, první se probíhá do 31.7., možné je p epásání po 15. 8. V menší mí e jsou louky obhospoda ovány pastvou skotu i koní. V rámci lokalit, které jsou obhospoda ovány v rámci AEP, se vyskytují i bezkolencové louky (T1.9). Provád né kosení jednou za rok je pro tyto louky vyhovující. Neobhospoda ované plochy, od Mimon po eskou Lípu, siln degradují a postupn zar stají náletem. Na t chto loukách se p evážn vyskytují tužebníková lada (T1.6). Tento biotop postrádá ob asný management. St ídav vlhké bezkolencové louky T1.9 se v rámci EVL vyskytují v mozaice a p echodu k nivním biotop m a loukám. Louky neobhospoda ované v rámci AEP (viz výše) jsou extrémn ohroženy zar stáním náletem. Navazují na velmi cenné slatinné plochy a je velmi žádoucí zajistit jejich obnovu a údržbu v p íštích letech. V opa ném p ípad hrozí jejich p ílišná degradace a ztráta druhové i stanovištní diverzity EVL. Vlhká tužebníková lada T1.6 a bylinné lemy nížinných ek M7 se vyskytují v mozaice a velmi asto v degradované podob s omezeným druhovým složením a expanzí ruderálních druh . Velkým rizikem pro tento biotop je celková eutrofizace krajiny, což se v rámci EVL projevuje expanzí kop ivy v obou typech. Tyto porosty hostí významné druhy z ídka, naopak relativn asto podléhají invazím nep vodních druh , v EVL Horní Plou nice zejména netýkavce žláznaté. Modráskové a p ástevníkové lokality Na vrchu Strážný u Mimon jsou neobhospoda ované louky (mezofilní ovsíkové louky a k oviny), kde je zaznamenán výskyt obou modrásk i p ástevníka. Absencí hospoda ení na t chto loukách dochází ke zm n spole enstva, p evládají ruderální druhy, louky zar stají náletem a celkov degradují. Výskyt modrásk je zaznamenán i na loukách podél toku Panenského potoka v jižní ásti Pertoltic pod Ralskem. Tyto louky jsou koseny z AEP. Nevyhovující je termín se e (do 31.7.) a používání bubnové seka ky. Další výskyt modrásk je podél Plou nice od Bore ku až po eskou Lípu. Sou asný management (kosení) t mto druh m vyhovuje, nejedná se zde o ucelenou pokosenou plochu, st ídají se kosené a nekosené ásti a první se probíhá v ervnu. Kost avové trávníky pís in T5.3 se vyskytují v EVL pouze sporadicky, a to na 3 místech EVL. Podél železni ní trat u obce Vítkov je pravideln odstra ován nálet. Na náspu podél silnice u mostu u Bore ku a na lokalit u Hrad anského rybníka (lokalita obklopena lesem) se management neprovádí. Obdobn je to tak i s plochou u rybníka Držník, kde je mapován biotop T5.2 Otev ené trávníky pís in s pali kovcem šedavým. Biotop T5.1 Jednoletá vegetace pís in se v malém zastoupení vyskytuje na pravém b ehu Hrad anského rybníka na samé hranici EVL. Absencí managementu, v místech výskytu biotop T5.3, T5.2 a T5.1, tyto lokality siln degradují (zar stají náletem, t tinou, aj.).

Stanovišt p echodových rašeliniš : Biotop R2.3 P echodová rašeliništ se vyskytuje v malém zastoupení u Žízníkova. Biotop M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrát nalezneme p edevším v mrtvých ramenech Plou nice od mostu u Bore ku po Žízníkov. Management na místech výskytu biotopu R2.3 a M1.6 neprobíhá. Biotop R2.3 u Žízníkova (lokalita 36) postupn zar stá náletem. Biotopy M1.6 jsou v dobrém stavu. 2.5.7 Lesní hospodá ství P evážná ást souvislých rašelinných les (prioritní biotop stanovišt 91D0, tj. biotopy L10.2 a L9.2A.) se nachází na území PR Hrad anské rybníky. Stávající druhová skladba, ve které p evažuje borovice s b ízou, olší a smrkem, je pozm n ná, ochuzená. Ve d evinné skladb chybí na vhodných mikrostanovištích dub, je áb a jedle. Výskyt rašelinných les s bohatou prostorovou a v kovou strukturou a p irozeným zmlazením je podmín n p dními kategoriemi rašelinnou (OR, 4R a 5R) a chudou podmá enou (0T, 1T) a je plošn omezen do porostních skupin, kam nebylo sm rováno konven n pojaté lesnické hospoda ení pro bory. ást vymapovaných biotop p edstavují porosty v mladších v kových t ídách, které se asto vyzna ují unifikovanou homogenní druhovou, v kovou a prostorovou strukturou, podmín nou holose ným hospodá ským zp sobem. Na p irozeném zmlazení i ty kovinách jsou patrné rozsáhlé škody zv í. Stávající zp sob lesnického hospoda ení není zam en na podporu výskytu širokého spektra typických druh vázaných na chyb jící druhy d evin, nebo na specifické podmínky (hl. sv tlostní) prost edí. Zachovalost t chto biotop se pohybuje od nep íznivého stavu až po stav dobrý, v závislosti na intenzit lesnického hospoda ení. Lužní lesní spole enstva (91E0 smíšené jasanovo-olšové lužní lesy, biotop L2.2A) se v EVL nachází na lesních a nelesních pozemcích. Výskyt jasanovo-olšových luh typicky p edstavují drobné liniové fragmenty rozptýlené v niv Plou nice, jen lokáln jde o souvislejší porosty na lesní p d s ízeným lesním hospoda ením, zachovalost ásti biotop na PUPFL je z hlediska stavu hodnocena jako nep íznivá, tyto luhy pak mají zpravidla homogenní tlouš kovou, v kovou, druhovou a prostorovou strukturu, podmín nou holose ným hospodá ským zp sobem. V druhové skladb p evažuje olše lepkavá, borovice lesní a smrk ztepilý, dub letní a vrba bílá a jíva jsou jen vtroušen a chybí cenné listná e: javor mlé , jasan ztepilý, lípa malolistá, jilm habrolistý i pionýrské druhy topol osika a topol bílý. Lze nalézt i zbytky starých porost v dobrém stavu. Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy vyskytující se na nelesních pozemcích nebo spole enstva vymapovaná jako porostní okraje lesních porost mají pest ejší druhovou, v kovou, tlouš kovou a prostorovou strukturu, místy jsou porosty d evin rozvoln né, nebo víceetážové s významným výskytem ke ového patra, bohatší struktura nasv d uje spontánnímu p vodu (samovolný vývoj) porost . Ve druhové skladb je zastoupena: vrba bílá, olše lepkavá, vrba jíva, jasan ztepilý a ke e (bez, krušina, ke ové vrby). Tyto lužní lesy nejsou p edm tem lesního hospoda ení, jejich stanovišt nejsou ani typologicky za azena, zachovalost biotop je uspokojivá. Myslivost Území EVL spadá do 14 honiteb, z nichž 9 se týká pouze ásti EVL (vodních tok ) bez známého negativního vlivu mysliveckých aktivit na p edm ty ochrany EVL. Zbývajících p t honiteb jsou vymezeny na nivních ástech EVL a na vrchu Strážný u Mimon . V honitbách se nalézá v tší po et mysliveckých za ízení (posedy a krmelce), jejichž provoz nemá negativní dopad na p edm ty ochrany. Negativní vliv má však z izování krmeliš umíst ných poblíž posed , protože organický materiál, který je zde aplikován, je zdrojem živin a zp sobuje ruderalizaci okolí. Tento vliv je ale bodový. V okolí Hrad anských rybník jsou i etná kališt , která mají negativní vliv na vegetaci a p irozenou obnovu rašelinného lesa (p edm t ochrany EVL). 2.5.8 T žba nerostných surovin ást EVL, tok Plou nice mezi Mimoní a Stráží pod Ralskem je v územním p ekryvu s dobývacím prostorem . 2346 – radioaktivní suroviny (uran). Dobývací prostor je hlubinný a ložisko je uzavírané. Existence dobývacího prostoru v sou asnosti nemá vliv na EVL.

2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k p edm t m ochrany dle speciálních zákon Plány pé e Název ZCHÚ: CHKO Koko ínsko - Mách v kraj Autor: AOPK R Schválil: Ministerstvo životního prost edí Datum schválení: 11. 12. 2014 Platnost do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PP Meandry Plou nice u Mimon Autor: Daphne Institut aplikované ekologie Schválil: Krajský ú ad Liberec Datum schválení: 15. 7. 2014 Platnost od-do: 15. 7. 2014 - 31. 12. 2022 Název ZCHÚ: PP Niva Plou nice u Žízníkova Autor: Daphne Institut aplikované ekologie Schválil: Krajský ú ad Liberec Datum schválení: 15. 7. 2014 Platnost od-do: 15. 7. 2014 - 31. 12. 2022 Lesní hospodá ské plány / lesní hospodá ské osnovy Typ dokumentu: LHP P írodní lesní oblast: 18 - Severo eská pískovcová plošina a eský ráj Lesní hospodá ský celek / za izovací obvod: 151 - LHC Hrad any Vým ra LHC / za izovací obvod v EVL (ha): 333,35 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006 - 31. 12. 2015 Organizace lesního hospodá ství: VLS R, s.p., divize Mimo , LS B ehyn Nižší organiza ní jednotka: Typ dokumentu: LHP P írodní lesní oblast: 18 - Severo eská pískovcová plošina a eský ráj Lesní hospodá ský celek / za izovací obvod: 408000 - LHC eská Lípa Vým ra LHC / za izovací obvod v EVL (ha): 3,7 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023 Organizace lesního hospodá ství: Lesy R, s.p., LS eská Lípa Nižší organiza ní jednotka: Typ dokumentu: LHP P írodní lesní oblast: 18 - Severo eská pískovcová plošina a eský ráj Lesní hospodá ský celek / za izovací obvod: 408418 - LHC M sto eská Lípa Vým ra LHC / za izovací obvod v EVL (ha): 1,4988 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2014 Organizace lesního hospodá ství: M sto eská Lípa Nižší organiza ní jednotka:

3. Pé e o EVL 3.1 Popis optimálního zp sobu pé e o p edm ty ochrany 3.1.1 Pé e o vodní tok P edm ty ochrany vázané na vodní tok - losos obecný, klínatka rohatá, vydra í ní Vylou it regulaci p irozených úsek toku, a to p edevším zpev ováním b eh (gabiony, kamenným záhozem, kamennou rovnaninou), nap imování toku. Vylou it plošnou t žbu sediment , respektive omezit ji na od vodn né jednotlivé lokality (p edpolí most , úzká hrdla v bezprost edním okolí zástavby apod.). Opevn ní svah u komunikací a sídel bez zásahu do dna je možné. Revitalizace vybraných ástí toku Podle možností do budoucna revitalizovat nevhodn upravené ásti lokality (odstran ní opevn ní toku, obnova a pé e o b ehové porosty). - Na Plou nici se jedná o úsek od Stráže pod Ralskem po Mimo - postupn revitalizovat technicky upravené a nap ímené koryto Plou nice a nivu. - V p ípad Panenského potoka je nutné se zam it na revitalizaci technicky upraveného a nap ímeného koryta Panenského potoka a nivy od Jablonného v P. po Brništ . Pro klínatku rohatou je d ležitá p ítomnost b ehových porost d evin a ke , které slouží imág m jako místo pro odpo inek, pá ení, lov ko isti i jako ochrana proti v tru. Na druhou stranu je t eba zachovat i dostatek nezastín ných míst. T mto podmínkám vyhovuje sou asný charakter území – eka lemovaná b ehovými porosty, ve v tší vzdálenosti nivní louky. Pásy d evin a vegetace okolo toku p irozen brání p ímým splach m, a tedy dalšímu zat žování toku živinami. Z tohoto d vodu by m lo ke kácení pob ežních d evin, jež brání splach m do toku, docházet jen ve zvlášt od vodn ných p ípadech a pásy ochranné vegetace by m ly být udržovány. D ležitá je obnova b ehových porost zejména v místech výskytu olší a jasan ztepilých, jež jsou pod tlakem houbových chorob, které zp sobují jejich masivní odumírání (u olše Phytophthora alni, u jasanu Chalara fraxinea). V tšina b ehových porost je v sou asnosti již zdecimována. Pro p ípadné dosadby se doporu ují náhradní d eviny (jilm vaz, lípa srd itá, javor klen, vrby – k ehká, bílá, nachová, košíká ská). V p ípad odum ení dalších olší nebo jasan je vhodné jejich ponechání na míst , pokud to umož ují lokální podmínky (brát z etel na pr tokové pom ry, existenci mostních objekt apod.). Místn je doporu eno ponechávat v toku padlé stabilizované kmeny a jejich ásti, tzv. „mrtvé d evo“. Pro vylou ení nežádoucího vlivu na populaci klínatky i dalších vodních živo ich je nutné p i potla ování nežádoucích nár st rostlin, zejména invazních, v koryt toku a blízkého okolí použít výhradn certifikovaný, biologicky odbouratelný herbicid šetrný v i vodnímu prost edí. Aplikaci v blízkosti toku je nutné provád t v minimálním nutném množství, a aplikovat p ímo na rostliny, nikoliv plošn . Protipovod ová ochrana území V území podél Panenského potoka, v úseku od Brništ až po Mimo , dochází pravideln k povodním, p i nichž bývá ohrožena a zasažena zástavba obcí ležících v niv . Opat ení sm ující ke zlepšení vodního prost edí z hlediska EVL musí tedy respektovat i protipovod ovou ochranu území. V rámci protipovod ové prevence je d ležité, aby úpravy toku a jeho okolí byly funk ní, tj. umožnily volný pr chod povod ových pr tok a zárove v maximální možné mí e ochránily existující zástavbu. P itom je vždy pot eba pracovat s komplexním návrhem. Bylinné lemy nížinných ek M7 V niv Plou nice je d ležité monitorovat ší ení invazních druh , netýkavky žláznaté a k ídlatky. Porosty netýkavky je ideální ru n vytrhávat v asné fázi kvetení (p i nakvétání populace), obv. po átkem léta. Vytrhávání je možné provád t vícekrát za sezónu. D ležité je hmotu z lokality odvézt, aby nedocházelo k zako e ování ležících prýt . Porosty k ídlatky lze redukovat opakovaným kosením. Možné je i využití chemické metody (aplikace herbicidu - plošn nebo bodov dle charakteru výskytu). Makrofytní vegetace stojatých vod V1C a V1F v mrtvých ramenech Plou nice, které jsou ovliv ovány sezóními povodn mi a makrofytní vegetace tekoucích vod V4 vyskytující se v toku Plou nice nevyžadují speciální management. 3.1.2

istota vody

Zne iš ování je potenciáln možné hlavn komunálními odpadními vodami. Z hlediska kvality vody je rozhodující zvyšování úrovn išt ní odpadních vod a kontrola jejich vypoušt ní. D ležité je vylou it volné prosakování nebo vypoušt ní odpadních vod do toku odporující podmínkám daným legislativou. Je žádoucí dosáhnout takových parametr kvality vodního prost edí, které odráží nároky p edm tu ochrany - lososa obecného (viz p íloha 6.5 Limity pro lososa). 3.1.3 Migra ní prostupnost tok Z hlediska ochrany populací ryb v etn lososa obecného je nutné obousm rné zpr chodn ní p í ných migra ních bariér. Zejména je pot ebné zajišt ní bezpe né migrace juvenilních losos p i jejich tahu po proudu, ale i proti proudu táhnoucích dosp lc k trdlištím. Z d vodu významného ovlivn ní toku migra ními p ekážkami je vylou eno budování nových p í ných objekt v celém dot eném úseku EVL. Nejvhodn jším opat ením je zrušení migra ní p ekážky, pokud to podmínky dovolí. V p ípad využitelnosti jezu pro odb r vody ešit výstavbou rybího p echodu. V tom p ípad preferovat p írod blízký typ. V p ípad výstavby rybího p echodu je d ležitá pravidelná kontrola jeho funk nosti. Tok Plou nice Na toku Plou nice je nutné migra n zpr chodnit Brenský jez . km 52. Tok Panenského potoka Jez ve Velkém Valtinov (15 . km) je vhodné migra n zpr chodnit. Pro vydru í ní je zapot ebí zpr chodnit vybrané silni ní mosty (viz níže „vydra í ní“). Tok Ješt dského potoka Na Ješt dském potoce musí být v nejbližším asovém horizontu vytvo eny podmínky pro migraci lososa obecného, ale také pro zlepšení jeho stanoviš v toku. Z dlouhodob jší perspektivy bude zapot ebí jak pro ochranu populace lososa (proti proudu táhnoucích dosp lc ), tak pro celkový rozvoj p irozeného spole enstva ryb tok migra n zpr chodnit. To se p edn týká . km 9,7, kde se nachází starý polorozpadlý jez. Nad limnigrafickou stanicí (0,6 . km) je nutné ešit zpr chodn ní toku p ehrazeného betonovými panely. V p ípad realizace suché nádrže Dubnice je d ležité v projektu nastavit vhodné podmínky pro migraci vodních a na vodu vázaných druh . Vydra í ní (Lutra lutra) P i stavbách a rekonstrukcích silni ních most p es vodní toky je t eba d sledn dbát na to, aby vždy z staly v podmostí zachované na obou stranách toku dostate n široké suché b ehy, min. 40 cm po obou stranách. V místech, kde tato podmínka nem že být spln na, je t eba zajistit zpr chodn ní stávajícího mostu instalací bo ních lávek nebo jiného technického ešení nap . vyd í tunel. Ší ka lávky by m la být min. 40 cm a umíst na 10-20 cm nad hladinou. Problematická místa v EVL p edstavuje 6 most – ty i v intravilánu obcí, jež jsou sou ástí technicky tvrd upravených koryt s kolmými kamennými st nami (Plou nice – eská Lípa .km. 36,5 – 36,7; Panenský potok – Mimo .km 0,4, Jablonné v Podješt dí . km. 18,15 a 18,45) a dva mimo intravilán obcí (Panenský potok – . km 13,3 a .km 15,1. Tyto mosty je žádoucí zpr chodnit vhodným technickým ešením za sou innosti specialisty na biologii vydry í ní - v p ípad most mimo intravilány obcí nap . instalací bo ní lávky p i jednom z b eh , v p ípad most v intravilánu obcí, kde je situace složitá, je nutno zpracovat komplexní studii vhodného zpr chodn ní p í ných i podélných bariér. 3.1.4 Hospoda ení na tocích Losos obecný (Salmo salar) Výskyt lososa obecného v eské republice z stává závislým na probíhajícím repatria ním programu a vysazování dostate ného po tu juvenilních jedinc . Je žádoucí v tomto projektu nadále pokra ovat. Po et vysazovaných ryb nesmí být vyšší, než je skute ná kapacita biotopu pro druh, aby nedošlo ke zbyte n vysoké mortalit nejmladších exemplá . V plánu je pokra ovat v každoro ním dovozu 350 000 jiker, jež budou líhnuty v R. Zvláštní pozornost bude v nována odchovu jiker a pl dku p ed vysazením na lokalitu z d vodu zafixování mate ské lokality, tzn. sledovat, zda je nutné odchovávat jikry a pl dek p ímo na toku nebo dosta uje pouze p ítok v povodí. Na základ poznatk bude možné navrhnout opat ení optimalizující um lé vysazování na jednotlivé lokality a doplnit je výstavbou pot ebného po tu moderních odchovných za ízení. Snahou repatria ního programu lososa obecného do eských ek je však docílení p irozeného rozmnožování. Je nutné dodržovat rybá ské obhospoda ování tok s výskytem strdlic blízké p irozenému stavu a pod ízené ochran

lososa na úkor vysazování nižšího po tu ostatních ryb. Sledován musí být zdravotní stav populací d kladným veterinárním a parazitologickým vyšet ením. 3.1.5 Hospoda ení na rybnících Hrad anské rybníky Pro spole enstva vodních makrofyt (V1F), je d ležitá nízká trofie vody a extenzivní rybá ské hospoda ení s nízkou rybí obsádkou. P ípadné odbah ování a letn ní rybník je možné provést pouze se souhlasem OOP. Na soustav rybník hospoda it extenzivním zp sobem (bez krmení a hnojení) s preferencí dvouletého nebo i t íletého hospodá ského cyklu. Velikost násady je t eba upravovat podle zár stu rybník . Vedle kapra mohou být v obsádce prakticky všechny p vodní druhy ryb chovaných v rybnících. Vhodný je i chov lína, síh a dravých ryb. P i velkém výskytu druh drobných ryb je pot ebné vysazování dostate ného množství dravých ryb vhodných v kových a hmotnostních skupin (štika, candát). Je vhodné ob as zvolit obsádku bez p ítomnosti kapra zam enou na jiné rybí druhy. Naopak v p ípad nevhodného zvýšeného zár stu vodní vegetací je vhodné zvolit t žší meliora ní obsádku kapra. Na rybnících nepoužívat chemických prost edk . Jejich užití je možné pouze z veterinárních d vod a jen s omezením na dezinfek ní vápn ní po výlovu na lovišti a použití medikovaných krmiv p i prokázaném výskytu onemocn ní obsádky. K letn ní lze p istoupit v p ípad , že je p edpoklad výskytu vzácných druh rostlin rostoucích na obnažených dnech rybník , a to v p ípad , že na dot eném rybníce nebude docházet k hnízd ní je ába popelavého i motáka pochopa. Letn ní je vhodné pouze áste né, kdy ást dna z stává zatopena z d vodu zachování podmínek pro výskyt škeble rybni ní. Zimování využít pouze v p ípad pot eby potla ení porost stolístku. V p ípad pot eby odbah ování rybník je vhodné provést biologický pr zkum a na základ výsledk pr zkumu zvolit vhodný termín a stanovit podmínky odbahn ní rybník . U erného rybníka je t eba sledovat stav zabahn ní a zar stání a v p ípad uvol ování v tšího množství živin z bahna u init opat ení na jeho eliminaci (odbahn ní, vybudování sedimenta ní nádrže aj.) V p ítokové ásti Hrad anského rybníka, kde je výskyt vrko e bažinného (Vertigo moulinsiana), zachovat vodní režim v nezm n ném stavu. To se týká i vlastních b eh Hrad anského rybníka, kde je nutné zachovat stávající rozsah litorálních a p íb ežních porost a nem nit vodní režim (v etn dlouhodob jšího vypušt ní rybníka). V budoucnu, pokud bude žádoucí z d vod ochrany jiných p edm t ochrany, je možné provád t ru ní kosení vegetace 1 x za 3 roky (odstran ní biomasy pozd ji, po usušení) a ru ní odstra ování nálet d evin. 3.1.6 Zem d lské hospoda ení Botanická diverzita lokality je vysoká prakticky na celém území a pro její udržení jsou d ležitá n která bazální pravidla, která p isp jí k udržení kvality luk, jež jsou p edm tem ochrany v této EVL a/nebo jsou biotopem pro modrásky i p ástevníka: - na opušt ných slatinných a bezkolencových loukách je t eba urychlen navrátit hospoda ení (kosení) - obnovní“ management použít k obnov ruderalizovaných luk v niv Plou nice do doby p im ené redukce nežádoucích plevelných, nitrofilních i jiných expanzních druh rostlin. - pro zachování mok adních lokalit je nutné uvažovat o udržovacím managementu: zachování p vodního vodního režimu, zpomalení sukcese vedoucí k zar stání ploch d evinami (nap . vý ezy), kosení. - posekaná hmota musí být z lokalit odstran na, jinak se stává zdrojem živin a ohniskem ruderalizace lokality. - vlhké a podmá ené louky je žádoucí kosit ru n , pokud podmínky dovolí tak i lehkou mechanizací, ostatní typy luk je možno kosit t žkou mechanizací. Nevhodné a pro bezobratlé velmi negativní je používání bubnových seka ek. Žádoucí je používání lištových seka ek s výše nastavenou lištou. - vhodné zavést pásovou nebo mozaikovou se na všech loukách v niv Plou nice, bez rozdílu výskytu modrásk . Cílem je umožnit vývoj rostlinám a zejména bezobratlým, pro které je jednorázová se velkých rozloh luk provedená v krátkém asovém úseku likvida ní. 2 Pásová se p edstavuje kosení lokality v 6 – 12 m širokých pruzích (plocha pásu min. 300m ), kdy jeden pruh je pokosen a sousedící pruhy na louce z stávají do následujícího roku (nepokosené pruhy tvo í cca 5 - 10 % plochy). Kosené a nekosené pruhy se st ídají ob rok. Mozaiková se je rozložení se e luk v ase tak, aby negativní vliv jednorázového pokosení byl eliminován, nap íklad postupným se ením ástí luk. - plochy, které jsou v od íznutých meandrech (nep ístupné lokality), ponechat p irozené sukcesi. - ostatní typy luk (kde není p edm t ochrany) kosit jednou ro n , termín se e není omezen. V od vodn ných p ípadech m že kosení probíhat dvakrát ro n . Možná je i kombinace kosení a následného extenzivního p epasení. I na t chto lokalitách je žádoucí aplikovat pásovou i mozaikovou se z d vodu potenciálního výskytu p edm tu ochrany - bezobratlí. V p ípad ponechání ladem hrozí postupné zar stání a ruderalizace ploch, a m že tak docházet k expanzi nežádoucích druh do okolí.

- travní porosty nehnojit, p da je na lokalit dostate n úživná - travní porosty nezales ovat, nerozoorávat Tužebníková lada T1.6 a vlhké bezkolencové louky T1.9 Louky s výskytem biotopu T1.6 kosit lehkou mechanizací 1x za 3-5 let (plochy . 3, 18, 20), v místech siln jšího podmá ení je vhodn jší ru ní kosení (plocha . 37, 38). Louky s výskytem biotopu T1.9 kosit v intervalu 1x za 1-2 roky a to lehkou mechanizací (plocha . 1) a v p ípad siln jšího podmá ení lokality kosit ru n (plocha . 40). Na ostatních loukách s výskytem biotopu T1.6 a T1.9, které jsou dlouhodob neobhospoda ované a dochází k ruderalizaci luk, je nutné za ít s obnovním managementem. Jedná se o plochy v niv Plou nice v ásti Mimo Bore ek (plochy . 2, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 21), v ásti Hrad any - Brená (plochy . 4, 5) a plochy mezi Brená a Žízníkovem (plochy . 6, 7, 8, 9, 39). Siln ruderalizované louky s terestrickým rákosem, chrasticí, kop ivami a dalšími nitrofilními druhy je zapot ebí z po átku kosit dvakrát ro n , a to do obnovy stanovištn p vodního nedegradovaného lu ního typu. V rámci obnovy je d ležité odstranit sou asný nálet d evin z jednotlivých ploch. Dále je d ležité sledovat vegeta ní zm ny na jednotlivých plochách a po dosažení cílového stavu upravit management snížením po tu se í (tužebníková lada (T1.6) kosit 1x za 3-5 let a bezkolencové louky (T1.9) kosit 1x za 1-2 roky). Vhodné je zavést pásovou p ípadn mozaikovou se . V tšinou se jedná o podmá ené lokality, kde je vhodné kosit ru ní nebo lehkou mechanizací. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous), Modrásek o kovaný (M. teleius) Lokality modráska (louky s výskytem krvavce totenu) je t eba obhospoda ovat pásovou se í a nebo mozaikovit , tak aby byla zachována lenitost mikrostanoviš . Plochy s výskytem krvavce totenu (22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 41, 42) je t eba kosit jednou ro n v termínu do poloviny ervna nebo na podzim. Kosení provád t ru n , nebo lištovou seka kou s výše nastavenou lištou. P íliš nízko nastavená výška se e poškozuje hnízda mravenc r. Myrmica, kte í jsou hostiteli housenek obou druh modrásk r. Maculinea. P ástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Na vrchu Strážný je t eba zavést extenzivní zp sob hospoda ení (mozaikovité kosení) spolu s odstra ováním náletových d evin (plochy . 43, 44). Alternativní pé í je extenzivní pastva ovcí i koz, a to na plochách . 43, 44. Na plochách s výskytem p ástevníka je žádoucí jednorázov vy ezat k oviny a ponechat zde maximáln 10 % k ovin na plochu. Ke e vy ezávat v zim a pa ízky ošet it kontaktním herbicidem. V následujících letech kontrolovat obrážení a v p ípad nutnosti zásah opakovat. Trávníky pís in T5.1, T5.2, T5.3 Na lokalitách s výskytem biotopu T 5.3 - kost avové trávníky pís in - podél železnice u obce Vítkov a podél silnice u mostu u Bore ku, pravideln odstra ovat náletové d eviny 1x za 2-5 let. Na plochách s výskytem biotop T5.1, T5.2, T5.3 u Hrad anských rybník ob asn odstra ovat nálet (1x za 5 let). Biotopy p echodových rašeliniš R2.3 a M1.6 Biotop R2.3 u Žízníkova ru n kosit 1x za 3 - 5 let v pozdním lét . Biomasu z lokality odstranit. U této lokality ( . 36) je nutné p edem jednorázov odstranit nálet. Biotop M1.6 je možné ponechat bez managementu. 3.1.7 Pé e o lesy 91D0 - Rašelinné lesy Pro všechny porostní typy je cílem p edevším postupná zm na (výchovou, zp sobem obnovy) druhové skladby. Cílová druhová skladba d evin je stanovena shodn s p irozenou druhovou skladbou diferencovanou dle soubor lesních typ (SLT). P irozenou obnovu nej ast ji realizovat clonnými se emi nebo náseky (vnit ní a vn jší clonná obruba), okrajov na SLT 0R uplat ovat ú elový výb r. V rámci realizace obnovy porost dále zachovávat individuální stabilitu strom a udržet co nejdelší životnost alespo ásti horní etáže, p irozené zmlazení dlouhodob clonit a jen pomalu uvol ovat postupným pro ed ním mate ného porostu. T žbu provád t mimo vegeta ní sezonu. Redukovat zastoupení borovice ve prosp ch smrku, vý ez mod ínu. Jedli a buk obnovovat v p edstihu nap . skupinovými podsadbami do ásti porost s p edem sníženým zakmen ním. Dlouhodobým cílem by m lo být dále obohacení prostorové a v kové struktury porost . Vybrané lesní porosty na extrémních stanovištích (SLT 0R) postupn ponechávat samovolnému vývoji. Podpora p irozeného vývoje a zvýšení celkové stability porost a v maximální mí e hospoda ením umož ovat p irozenou obnovu porost . Nezales ovat p irozen vzniklá bezlesí do 0,04 ha. P i obnov lesa net žit b ehové porosty vodních tok s výjimkou výb ru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých d evin.

Cílová porostní výstavba: Rašelinný les s p evahou borovice - cílová struktura porost v podob pom rn zapojených bor s p imíšeným smrkem a b ízou. Vnášení jedle (SLT 0P) a dubu (0K, 0P), udržovat zastoupení b ízy. Rašelinné smr iny - cílová struktura porost je p irozen diferencovaná, rozvoln ná s bohatým vertikálním zápojem. Porosty r znov ké, s trvale probíhající p irozenou obnovou a tolerováním p ípadných sv tlin. V porostech se stávajícím zastoupením jedle b lokoré nižším, než udává model PDS zabezpe it její odpovídající podíl (SLT 4R). B ezová lužní olšina - cílem je mírn uvoln ný zápoj, v porostu dominuje olše lepkavá s b ízou pý itou a vtroušeným smrkem a je ábem. Porostní výstavba slab diferencovaná. Postupná úprava druhové skladby dle modelu PDS a SLT ve prosp ch olše, b ízy a je ábu, redukce zastoupení borovice a smrku. Výchovné zásahy provád t s maximálním d razem na stabilitu porost , ve smrkových porostech realizace strukturujících probírek, maximáln šet it podúrove . P i poslední probírce ponechat b ízu jednotliv na dožití. Výchova diferencovaná dle SLT: 0K, 0P: provádí se pouze 1-2 pro ezávkové zásahy zam ené na úpravu druhové skladby podporou p imíšených d evin, negativní výb r obrostlík a p edrostlík v borovici a dubu v úrovni a nad úrovní. Do podúrovn se nezasahuje. Probírkové zásahy se provád jí jako kombinované uvol ováním korun cca 200 cílových strom /ha, výchovou se podporují veškeré p imíšené listnaté d eviny pro dosažení cílového zastoupení meliora n zpev ujících d evin (MZD). 1T: provést úpravu kvality ve stádiu pro ezávek odstran ním nekvalitních jedinc , porosty dále ponechat p irozenému vývoji bez dalších zásah . 0T: výchovu zam it na zvyšování stability porost , d ležité je od mládí podporovat stabilní jedince a vytvá et dlouhé koruny pro snížení t žišt strom . Pozd ji mírné zásahy v úrovni porostu s podporou p imíšených MZD. Porosty ponechat vertikální diferenciaci. 4R, 5R: Výchova je zam ena na uvoln ní a podporu nejstabiln jších smrk (vytvá ení dlouhých korun) a podporu stabilních borovic a p ím si b ízy ve stadiu pro ezávek a prvních probírek, intenzivn jší pro ezávkou rozvolnit zápoj. Pozd ji mírné zásahy v úrovni s podporou nejstabiln jších strom v delších asových intervalech, maximální podpora všech d evin plnících meliora ní a zpev ující funkci. Porosty ponechat vertikální diferenciaci. 0R: ponechat p irozenému vývoji. 91E0 - Údolní jasanovo-olšové luhy Údolní jasanovo-olšové luhy s cílovou porostní výstavbou pln porost podél vodních tok a v terénních sníženinách.

zapojených smíšených dvou až t íetážových

A) Údolní jasanovo-olšové luhy na PUPFL, postupná zm na (výchovou, zp sobem obnovy) druhové skladby, cílová druhová skladba d evin je stanovena shodn s p irozenou druhovou skladbou diferencovanou dle soubor lesních typ , vnášení cílových d evin. P irozenou obnovu nej ast ji realizovat clonnými se emi nebo náseky (vnit ní a vn jší clonná obruba), v maximální mí e hospoda ením umož ovat p irozenou obnovu porost . T žbu provád t mimo vegeta ní sezónu. Cenné listná e (javor, lípa, jilm, buk) obnovovat v p edstihu nap . skupinovými podsadbami do ásti porost s p edem sníženým zakmen ním. P i obnov lesa net žit b ehové porosty vodních tok s výjimkou výb ru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých d evin. Výchovné zásahy provád t s maximálním d razem na stabilitu porost , maximáln šet it podúrove . P i poslední probírce ponechat b ízu jednotliv na dožití. Výchova diferencovaná dle SLT: - 2L: pro ezávku provést odstran ním p edrostlých, vidli natých a k ivých strom v úrovni a nad úrovní. Dále úrov ová probírka s vyzna ením 150 -200 cílových strom . Do podúrovn se nezasahuje. D ležitý je podíl ostatních listnatých d evin (LP, JV) v podúrovni pro výchovu a vyp stování kvalitního dubu. P ím s jasanu udržovat kladným úrov ovým výb rem již p i realizaci pro ezávky ve stádiu mlazin. - 0K, 0M: provádí se pouze 1-2 pro ezávkové zásahy zam ené na úpravu druhové skladby podporou p imíšených d evin, negativní výb r obrostlík a p edrostlík v borovici a dubu v úrovni a nad úrovní. Do podúrovn se nezasahuje. Probírkové zásahy se provád jí jako kombinované uvol ováním korun cca 200 cílových strom /ha, výchovou se podporují veškeré p imíšené listnaté d eviny pro dosažení cílového zastoupení MZD. - 1T: provést úpravu kvality ve stádiu pro ezávek odstran ním nekvalitních jedinc , porosty dále ponechat p irozenému vývoji bez dalších zásah . - 0T: výchovu zam it na zvyšování stability porost , d ležité je od mládí podporovat stabilní jedince a vytvá et dlouhé koruny pro snížení t žišt strom . Pozd ji mírné zásahy v úrovni porostu s podporou p imíšených MZD. Porosty ponechat vertikální diferenciaci. B) Údolní jasanovo-olšové luhy lokalizované na ostatních pozemcích mimo PUPFL. Cílem jsou smíšené dvouaž t íetážové porosty podél vodních tok a v terénních sníženinách. Druhová skladba smíšených r znov kých porost d evin dubu, javoru mlé e a babyky, jasanu, lip, jilm , habru, t ešn , smrku, borovice a jedle, ev. topolu

erného, osiky a b ízy. Ve významném plošném rozsahu souvisle nekácet b ehové porosty vodních tok , kácení jednotlivých d evin z d vod zdravotního, ev. úpravy druhové skladby. Ke kácení d evin p istupovat tak, aby byla zachována kontinuita lesního spole enstva, provedení nejlépe výb rem jednotlivých strom ev. skupinek (široké do jedné výšky porostu), ev. p i kácení porosty plošn prosv tlovat snížením hustoty porost . Kácení provád t p edevším mimo hnízdní dobu pták . V rámci t žby a vyvážení d evní hmoty nepoškozovat p dní povrch, t žkou mechanizaci nasazovat jen ve vhodném období za zámrazu. Výb r t žených strom provád t i s cílem maximální podpory p irozené obnovy d evin. Využívat obnovu porostu z ko enových nebo pa ezových výmladk , využívat p irozené zmlazení d evin. Odr stání sazenic ztíženo konkurencí vysoké bu en a zamok ením (vyvýšená sadba silných sazenic). Druhovou skladbu porost dopl ovat dosadbami cenných listná , výsadby chránit proti škodám zv í. Pro oba prioritní biotopy (91D0, 91E0) platí pot eba napl ovat principy managementu mrtvého d eva v rámci lesního hospodá ství: 1) Ponechávání jednotlivých živých hospodá sky nekvalitních starých listnatých strom k fyzickému dožití a rozpadu (po et cca 15ks/ha), prosv tlovat jejich okolí. Ponechané „habitatové“ stromy (hlavn duby) - nejlépe s p ítomností dutin ve kmeni, trhlinami, odumírající korunou, hnilobou d eva a plodnicemi saproxylických hub, odchlipující se k rou. Ponechávání skupinky strom k dožití a rozkladu na obnovované ploše, mimo dosah oplocenek, zna ených turistických cest, frekventovaných cest. Prioritn nejstarší nejsiln jší stromy, nejlépe s dutinami a s výskytem mrtvého d eva. 2) Ponechat všechny stojící souše v tších dimenzí. Stojící mrtvé d evo hostí celkov víc saproxylických druh oproti mrtvému d evu ležícímu, alespo polovina mrtvého d eva v porostech ve form stojících soušek r zných výšek. 3) Ponechávání ležícího mrtvého d eva silných dimenzí (nejlépe nad pr m r 30 cm), ponechání vývrat (netýká se vysokého po tu kmen po v tších kalamitách). P ednostn je nutné zajistit oslun né d evo silných dimenzí. V raných stádiích rozkladu je atraktivn jší oslun né d evo, v pokro ilých stádiích rozkladu v tší podíl druh saproxylických bezobratlých preferuje zastín né mrtvé d evo. Netýká se ponechávání smrkových kmen s erstvým nebo zavadajícím lýkem kv li nebezpe í namnožení k rovc . Pro biodiverzitu je d ležit jší diverzita forem mrtvého d eva (viz body 1-3) nalézajícího se v porostech, v etn 3 diverzity druh d evin k ponechání více, než jeho kvantita. Ponechávat asi 30 m /ha p i obnovních t žbách (uvedená hodnota je pr m rem za LHC), v lesích ochranných a zvláštního ur ení více. V nižších polohách (do 3. lesního vegeta ního stupn ) je pro biodiverzitu st žejní kvalita prost edí, které mrtvé d evo obklopuje, jsou to otev enost korunového zápoje a sv tlo. P i výb ru míst pro ponechání mrtvého d eva bychom se m li soust edit na místa s vyšší ekologickou hodnotou, ta, kde se již mrtvé d evo vyskytuje, zamok ené depresní sníženiny, prameništ , porostní st ny a okraje, skalnaté svahy, okraje vodote í a vodních ploch. Vyhnout se snaze o rovnom rnou distribuci mrtvého d eva v jednotkách prostorového rozd lení lesa. Nep ipoušt t nevhodné zásahy do p irozeného vodního režimu krajiny, v od vodn ných p ípadech obnovit vodní režim nezbytný pro zachování p íznivého stavu tohoto typu p írodního stanovišt (zvod ování, ev. budování t ní a mok ad , p ehrádkování p íkop ). V okolí Hrad anských rybník redukovat spárkatou zv . P ípadná nová vnadišt výskytem vzácných i ohrožených druh rostlin.

lokalizovat mimo místa s

3.2 Navrhovaná opat ení Opakovaná opat ení íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení

Vhodný interval Kalendá pro management Poznámka

bez zákresu Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci i skupinky) Invazní druhy 6430 - M7, 91E0 - L2.2A Likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) a k ídlatky (Reynoutria sp.) nejú inn jší kombinací mechanické - ru ní vysekání (u netýkavky vytrhávání) s odvozem biomasy a chemické metody (aplikace herbicidu - plošn nebo bodov dle charakteru výskytu). 1 x za 3 roky k ídlatka kv ten - zá í, netýkavka ervenec - zá í 2 x za 1rok po dobu 3 let, potom dle úsp šnosti zásahu

íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení




íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení Vhodný interval Kalendá pro management Poznámka

íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení Vhodný interval Kalendá pro management Poznámka


Vhodný interval

2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 21, 39 Kosení lehkou mechanizací Kosení 6410 - T1.9, 6430 - T1.6 Obnovní management na plochách ponechaných ladem - sekání ru ní nebo lehkou mechanizací dle podmínek terénu, jednorázový vý ez náletu a odvoz biomasy z lokality 2 x za 1 rok první se - erven, druhá se - srpen, vý ez náletu - srpen -b ezen V rámci obnovního managementu odstranit nálet a po obnov biotopu p ejít na kosení dle charakteru lokality. 43, 44 Kosení lehkou mechanizací Kosení Callimorpha quadripunctaria (p ástevník kostivalový) 1078 Extenzivní zp sob hospoda ení spolu s odstra ováním náletových d evin na vrchu Strážný. Plochy mozaikovit kosit. Alternativní pé í je extenzivní pastva ovcí/koz, kv ten - polovina ervna. Mozaikovitá se : kosit jednou ro n v termínu do poloviny ervna, ponechat alespo 1/3 plochy nepose enou do další se e v následujícím roce. Po odstran ní náletu možné kosit t žkou mechanizací. 1 x za 1 rok kv ten - polovina ervna Na t chto plochách je žádoucí jednorázov vy ezat k oviny a ponechat zde maximáln 10 % k ovin na plochu. Ke e vy ezávat v zim a pa ízky ošet it kontaktním herbicidem. V následujících letech kontrolovat obrážení a v p ípad nutnosti zásah opakovat. 1, 2 Kosení lehkou mechanizací Kosení 6410 - T1.9 Po polovin ervna provést kosení lehkou mechanizaci. Pokosenou hmotu odstranit z lokality. 1 x za 1-2 roky 15. 6. - 31. 8. Na lokalit . 2 provést nejd íve obnovní management viz. výše – tabulka Kosení - obnovní management (pravidelné ro ní kosení) a po obnovení biotopu p ejít na kosení 1 x za 1 - 2 roky. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 39 Kosení lehkou mechanizací Kosení 6430 - T1.6 Po polovin ervna provést kosení lehkou mechanizaci. Pokosenou hmotu odstranit z lokality. 1 x za 3-5 let 15. 6. - 31. 7. Na t chto lokalitách, vyjma ploch . 3, 18, 20 provést nejd íve obnovní management viz. výše - tabulka Kosení (pravidelné ro ní kosení) a po obnovení biotopu p ejít na kosení 1 x za 3-5 let. 41, 42 Kosení lehkou mechanizací Kosení Maculinea nausithous (modrásek bahenní) 1061, Maculinea teleius (modrásek o kovaný) 1059 Pruhové kosení jednou ro n v termínu do poloviny ervna. Na lokalit ponechat nepose ené pásy o ší ce 6 – 12 m, které budou zaujímat 5- 10 % rozlohy p íslušné lokality. Kosené a nepokosené pruhy se st ídají ob rok. Se je žádoucí provád t lištovou seka kou se zvýšenou lištou. Pokosenou hmotu z lokality odstranit. 1 x za 1 rok

Kalendá pro management Poznámka

1.6. - 15.6. Zavést pravidelný management citlivý k bezobratlým - pruhové kosení.

íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany

22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35 Kosení t žkou mechanizací Kosení Maculinea nausithous (modrásek bahenní) 1061, Maculinea teleius (modrásek o kovaný) 1059 Pruhové kosení jednou ro n v termínu do poloviny ervna. Na lokalit ponechat nepose ené pásy o ší ce 6 – 12 m, které budou zaujímat 5- 10 % rozlohy p íslušné lokality. Kosené a nepokosené pruhy se st ídají ob rok. Se je žádoucí provád t lištovou seka kou se zvýšenou lištou. Pokosenou hmotu z lokality odstranit. 1 x za 1 rok 1.6. - 15.6. Zavést pravidelný management citlivý k bezobratlým - pruhové kosení.

Popis opat ení

Vhodný interval Kalendá pro management Poznámka íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení

Vhodný interval Kalendá pro management Poznámka íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení Vhodný interval Kalendá pro management Poznámka íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení



36, 37, 38 Ru ní kosení podmá ených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení 6430 - T1.6, 7140 - R2.3 Lokalitu s biotopem T1.6 (37) ru n kosit v polovin ervna. Lokality s biotopem R2.3 (36, 38) ru n kosit v pozdním lét . Pokosenou hmotu z lokalit odstranit. 1 x za 3-5 let lokalitu 37 - 15.6. - 31.7., lokality 36, 38 - 15.8. - 30. 9. Na lokalit 36 jednorázov odstranit nálet. 40 Ru ní kosení podmá ených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení 6410 - T1.9 Po polovin ervna provést ru ní kosení a pokosenou hmotu odstranit z lokality. 1 x za 1-2 roky 15.6. - 31.8.

bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Pé e o b ehové porosty Pé e o vodní tok Lutra lutra (vydra í ní) 1355, Salmo salar (losos obecný) 1106 V místech, kde d eviny zabra ují splach m do toku, neprovád t zásahy do b ehových porost - kácení. V p ípad pot eby zpevnit b ehy vhodnými d evinami odpovídající stanovištním podmínkám - olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), r zné druhy vrb a ke , nap . vrba košíká ská (Salix viminalis), vrba trojmužná (Salix triandra) nebo krušina olšová (Frangula alnus). Doporu uje se výsadba odrostk 121-250 cm. Jde zejména o dosadby sporadických b ehových porost v intravilánech obcí, kde bylo koryto v minulosti zregulováno. Pro výsadby se nedoporu uje používat olši šedou (Alnus incana) a topol kanadský (Populus canadensis). podle pot eby íjen-b ezen

45, 46, 47, 48 Vý ez skupin i jednotlivých náletových d evin Vý ez náletu 2330 - T5.1, T5.2, T5.3 Podél železnice u obce Vítkov a podél silnice u mostu u Bore ku, pravideln odstra ovat náletové d eviny 1x za 2-5 let. Na plochách s


výskytem biotop T5.1, T5.2, T5.3 u Hrad anských rybník ob asn odstra ovat nálet (1 x za 5 let). 1 x za 5 let podzimní a zimní období (zá í - leden)

Jednorázová opat ení íslo zákresu managementového opat ení Název managementového opat ení Kategorie opat ení Cílový p edm t ochrany Popis opat ení

bez zákresu Odstran ní p ekážky na toku Pé e o vodní tok Lutra lutra (vydra í ní) 1355 Zpr chodn ní 6 problematických míst pro vydru í ní: 2 mosty mimo intravilán obcí na Panenském potoce . km 13,3 a . km 15,1 1 most + lávka pro p ší v intravilánu eské Lípy p es Plou nici . km 36,55, technicky upravené koryto . km 36,5 - 36,7 2 mosty v intravilánu Jablonné v Podješt dí p es Panenský potok, . km 18,17 a . km 18,45, technicky upravené koryto . km 18,05 - 18,8 1 most v Mimoni p es Panenský potok, . km 0,4, technicky upravené koryto . km 0 - 0,45 V intravilánu obcí se jedná o úseky tvrd technicky upravené, b ehy jsou tvo eny kolmými kamenými zdmi, kde voda vypl uje celé koryto.


P i stavbách a rekonstrukcích silni ních most p es vodní toky je t eba d sledn dbát na to, aby vždy z staly zachované na obou stranách dostate n široké suché b ehy, min. 40 cm po obou stranách. V místech, kde tato podmínka nem že být spln na, je t eba zajistit zpr chodn ní stávajícího mostu instalací bo ních lávek nebo jiného technického ešení nap . vyd í tunel. Ší ka lávky by m la být min. 40 cm a umíst na 10-20 cm nad hladinou. Zpr chodn ní podélných p ekážek v intravilánu lze nap . instalací schod integrovanými do podélné p ekážky.


bez zákresu Výstavba rybího p echodu - p írod blízký typ Pé e o vodní tok Salmo salar (losos obecný) 1106 Ješt dský potok, . km 9,7, migra n zpr chodnit neprostupný starý jez, který slouží pro napájení rybníka. Ješt dský potok, . km 0,6, migra n zpr chodnit jez nad limnigrafickou m ící stanicí. Panenský potok, . km 15, migra n zpr chodnit jez Velký Valtinov. Horní Plou nice, . km 52, migra n zpr chodnit jez u Brenského mlýna. b hem 5 let


4. Záv re né údaje 4.1 Použité podklady et al.; Daphne, Institut aplikované ekologie (2012). Plán pé e o evropsky významnou lokalitu Horní Plou nice v ásti, pro kterou je kompetentním orgánem ochrany p írody Krajský ú ad Libereckého kraje na období 2013 – 2022. 89 s. et al.; Správa CHKO Koko ínsko (2012). Plán pé e o P írodní rezervaci Hrad anské rybníky na období 2013– 2024. S. AOPK R, Lesy eské republiky, s. p., Sdružení vlastník obecních a soukromých les v R, Vojenské lesy a statky R, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospoda ení pro typy lesních p írodních stanoviš v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené p i Ministerstvu životního prost edí eské republiky a složené ze zástupc jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady pé e o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. CHYTRÝ, M.; KU ERA, T.; KO Í, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotop eské republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany p írody a krajiny R. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. MARHOUL, P.; TURO OVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanoviš druh v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK R. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany p írody a krajiny R. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. POLEDNÍK, L.; POLEDNÍKOVÁ, K.; ROCHE, M. et al. (2009). Program pé e pro vydru í ní (Lutra lutra) v eské republice v letech 2009 - 2018. Praha: Agentura ochrany p írody a krajiny R. 84 s SMR KA, M. (2009). Studie migra ní pr chodnosti Plou nice v úseku . km 14,0 až 38,0. 78 s.

4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK R, Správa chrán né krajinné oblasti Jizerské hory a krajské st edisko Liberec Zpracovatel: Ing. Radka Tomášková E-mail: [email protected] Organizace: AOPK R, Správa chrán né krajinné oblasti Jizerské hory a krajské st edisko Liberec Zpracovatel: Ing. Jana Bursíková E-mail: [email protected] Organizace: AOPK R, Správa chrán né krajinné oblasti Jizerské hory a krajské st edisko Liberec Zpracovatel: Mgr. Šárka Mazánková E-mail: [email protected] Organizace: AOPK R, Správa chrán né krajinné oblasti Jizerské hory a krajské st edisko Liberec Zpracovatel: Ing. Václav Šrédl E-mail: [email protected] Datum zpracování:

5. Seznam zkratek AEP AOPK

Agroenvironmentální programy R

Agentura ochrany p írody a krajiny

CDS

cílová druhová skladba

ES

Evropský seznam

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

chrán ná krajinná oblast

CHRO

chrán ná rybí oblast

LHC

lesní hospodá ský celek

LHO

lesní hospodá ská osnova

R

LHP

lesní hospodá ský plán

MVE

malá vodní elektrárna

MZD

meliora ní a zpev ující d eviny

OP ZCHÚ

ochranné pásmo zvlášt chrán ného území

OPŽP

Opera ní program životního prost edí

PDS

p irozená d evinná skladba

PP

p írodní památka

PR

p írodní rezervace

PUPFL

pozemek ur ený k pln ní funkcí lesa

SDO

Souhrn doporu ených opat ení

SLT

soubor lesních typ

ÚSOP

Úst ední seznam ochrany p írody

ZCHÚ

zvlášt chrán né území

ZOPK

zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny ve zn ní pozd jších p edpis

6. P ílohy 6.1 Orienta ní mapa evropsky významné lokality CZ0513506_Horni_Ploucnice_orientacni_mapa.pdf

6.2 Mapa zp sobu zajišt ní ochrany EVL CZ0513506_Horni_Ploucnice_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf

6.3 Mapa zákres managementových opat ení na vymezených plochách CZ0513506_Horni_Ploucnice_Koseni.pdf CZ0513506_Horni_Ploucnice_Vyrez_naletu.pdf

6.4 Rámcová sm rnice pro lesní stanovišt CZ0513506_Horni_Ploucnice_ramcova_smernice.doc

6.5 Dopl ující dokumenty CZ0513506_Horni_Ploucnice_fotodokumentace.pdf CZ0513506_Horni_Ploucnice_Limity_pro_lososa.pdf

6.1 Orientační mapa Evropsky významné lokality CZ0513506 Horní Ploučnice, 2014

0

5 000

hranice EVL

10 000

15 000

20 000

25 000 m

© AOPK ČR, 2014 Mapový podklad: ©ČÚZK, 2014

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0513506 Horní Ploučnice, 2014

EVL Horní Ploučnice

PP Niva Ploučnice u Žízníkova

PP Meandry Ploučnice u Mimoně CHKO Kokořínsko - Máchův kraj

hranice EVL hranice CHKO hranice MZCHÚ ochranné pásmo

PR Hradčanské rybníky

0

2

4

6

8

10 km © AOPK ČR, 2014

6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách - kosení CZ0513506 Horní Ploučnice, 2014 1 41

9

42 40

8 34 31 37

38 36

7 30 39

33 29 6 28

hranice EVL managementové opatření

obnovní management (kosení 2x/1 rok) - 6, 7, 8, 9, 39 kosení lehkou mechanizací 1x za 1-2 roky - 1 kosení lehkou mechanizací 1x za 3-5 let - 6, 7, 8, 9, 39 pruhové kosení (těžká mechanizace) - 28, 29, 30, 31, 33, 34 pruhové kosení (lehká mechanizace) - 41, 42 ruční kosení 1x za 1-2 roky - 40 ruční kosení 1x za 3-5 let - 36, 37, 38

0

0,5

1

Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených v mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2. Navrhovaná opatření

1,5

2

2,5 km

© AOPK ČR, 2014 Mapový podklad: Ortofo t© ČÚZK, 2014

6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách - kosení CZ0513506 Horní Ploučnice, 2014 27

5

4 26

25

22

3 24


obnovní management (kosení 2x/1 rok) - 4, 5 kosení lehkou mechanizací 1x za 3-5 let - 3, 4, 5 pruhové kosení (těžká mechanizace) - 22, 23, 24, 25, 26, 27

0

23

0,5

1

Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených v mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2. Navrhovaná opatření

1,5

2

2,5 km

© AOPK ČR, 2014 Mapový podklad: Ortofo t© ČÚZK, 2014

6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochách - kosení CZ0513506 Horní Ploučnice, 2014 43

32 20 44

35

2

19 18

21 11 12 10

17 16

14 13 15

0


0,5

1

1,5

2

2,5 km

obnovní management (kosení 2x/1 rok) - 2, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 19, 21 kosení lehkou mechanizací 1x za 1-2 roky - 2 kosení lehkou mechanizací 1x za 3-5 let - 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21 pruhové kosení 1x/1 rok (těžká mechanizace) - 32, 35, 43, 44

Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených v mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2. Navrhovaná opatření © AOPK ČR, 2014 Mapový podklad: Ortofo t© ČÚZK, 2014

6.3 Mapa zákresů jednotlivých managementových opatření na vymezených plochcách - výřez náletu CZ0513506 Horní Ploučnice, 2014

48

46 45 46

47

hranice EVL

0

100

200

300

400 m

0

250

500

750

1 000 m

managementové opatření © AOPK ČR, 2014 Podrobný popis navrhovaných managementových opatření na jednotlivých plochách, označených v mapě číslicí, naleznete v textu v kapitole 3.2. Navrhovaná opatření Mapový podklad: Ortofo t© ČÚZK, 2014

6.4 Rámcová sm rnice hospoda ení pro lesní stanovišt Kód lokality CZ0513506

Název EVL Horní Plou nice

Kód typu p írodního Název stanovišt /Název druhu stanovišt /Kód druhu 91D0 Rašelinný les

Kategorie ochrany: I. a III. zóna CHKO Koko ínsko a zárove PR Hrad anské rybníky, Pta í oblast eskolipsko - Dokeské pískovce a mok ady Kód a název biotopu Rozloha

L10.2 Rašelinné brusnicové bory L9.2A Rašelinné smr iny Soubory lesních typ

ha 41,26 25,14 16,11

% 4,93 3,0 1,92

Kategorie lesa 21a - lesy ochranné na mimo ádn nep íznivých stanovištích; 0T, 1T, 0R, 4R, 5R, 0P, 0K 32a - lesy v p írodních rezervacích; 32f - lesy pot ebné pro zachování biologické r znorodosti Cílová druhová skladba d evin (%) podle soubor lesních typ (SLT), zdroj plán pé e o CHKO Koko ínsko SLT

D eviny p irozené druhové skladby

0T

BO 80, B 20, DB +, SM +

1T

OL 80, BR 20, SM +, J +

0R

BO 20-100, B +-80, SM +

4R

SM 80, OL 20, B +, JD +

5R

SM 60, BO 30, B 10

0P

BO 50-60, DB 20, JD 10-20, B +-1, SM +

0K

BO 80, DB 10, BK 10, B +

Minimální podíl listnatých d evin p irozené druhové skladby a jedle b lokoré (v %) pro lesní biotop p i obnov a výchov porostních skupin a) = sou tu hodnot sou asného zastoupení listnatých d evin PDS a JD až do výše sou tu hodnot p irozeného zastoupení t chto druh d evin v plošn p evažujícím SLT (pokud je sou asné zastoupení listnatých d evin PDS a jedle b lokoré v porostní skupin v tší nebo rovno minimálnímu podílu meliora ních a zpev ujících d evin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošn p evažujícím SLT (pokud je sou asné zastoupení listnatých d evin PDS a JD v porostní skupin menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A. Rašelinný les s p evahou borovice (SLT: 0T, 0K, 0P, 0T, 0R) Základní hospodá ská doporu ení Hospodá ský zp sob Hospodá ský tvar podrostní / náse ný vysoký - (ú elový výb r) na 0R Obmýtí Obnovní doba 100 (olše) 30 110 (smrk), nep etržitá (0R) 130 (borovice) fyzický v k (0R) Dlouhodobý cíl pé e o lesní porosty

B. Rašelinné smr iny (SLT 4R, 5R)

Hospodá ský zp sob podrostní / náse ný

Hospodá ský tvar vysoký

Obmýtí 120

Obnovní doba 40

C. B ezová lužní olšina (SLT 1T)

Hospodá ský zp sob náse ný Obmýtí les vysoký: 90 (SM, BO) 100 (OL)

Hospodá ský tvar vysoký / st ední / nízký Obnovní doba les vysoký: 20

Postupná zm na (výchovou, zp sobem obnovy) druhové skladby dle modelu PDS a SLT, zastoupení všech d evin PDS. Porostní typ B. rašelinné smr iny, mají ve d evinné skladb nevhodn zvýšené zastoupení borovice lesní. Porostní typ C. b ezová lužní olšina má ve d evinné skladb nevhodn zvýšené zastoupení borovice a smrku. Zajistit bohatou prostorovou a v kovou strukturu porost . Podpora p irozeného vývoje. Nezales ovat p irozen vzniklá bezlesí do 0,04ha. Zvýšit celkovou stabilitu porost . Realizace menagementu mrtvého d eva: (i) ponechání habitatových strom nebo jejich skupin k dožití (p inejmenším 15 ks strom /ha, nebo alespo 8% strom z etáže v mýtním v ku), (ii) ponechávání všech stojjících souší všech dimenzí a (iii) pomístn ponechávat ležící d evní hmotu (v etn n kolika silných nekvalitních kmen ) na míst k rozkladu, množství 30 m3/ha p i obnovních t žbách, hodnota je pr m rem za LHC, za p edpokladu neohrožení sousedních porost hmyzími šk dci. Pro eliminování rizika habitatové stromy nevyzna ovat v dosahu turistických cest a chodník Nep ipoušt t nevhodné zásahy do p irozeného vodního režimu krajiny, v od vodn ných p ípadech obnovit vodní režim nezbytný pro zachování p íznivého stavu tohoto typu p írodního stanovišt (zvod ování, ev. budování t ní a mok ad , p ehrádkování p íkop ). P í obnov lesa net žit b ehové porosty vodních tok s výjimkou výb ru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých d evin. Pom rn zapojené bory s p imíšeným smrkem a b ízou pý itou. Ve spodní etáži se pomístn zmlazují cílové d eviny. Vnášení jedle (SLT 0P) a dubu (0K, 0P), udržovat zastoupení b ízy, eliminace zastoupení mod ínu.

P irozen diferencovaný rozvoln ný smrkový porost s bohatým vertikálním zápojem, r znov ký, s trvale probíhající p irozenou obnovou a tolerováním p ípadných sv tlin. Postupná úprava druhové skladby dle modelu PDS a SLT. Redukce zastoupení borovice ve prosp ch smrku, vý ez mod ínu. V porostech se stávajícím zastoupením jedle b lokoré nižším, než udává model PDS, zabezpe it její odpovídající podíl (SLT 4R).

Obnovní postup a zp sob obnovy Obnovní postup plošn nehomogenní Obnovní postup okrajovou clonnou se í, nebo clonnou se í s velmi nízkým zakmen ním v náseky s postupem od severu, v etn borovici (3), nebo umíst ním náseku s prosv tlení na vnit ní obrub . Jedli vnášet do p edsunutých skupin. postupem +- od východu. Pro 0R - Jednotlivým nebo skupinovitým V maximální mí e p irozená obnova. Bez výb rem podpo it p irozenou obnovu, v mechanizované p ípravy p dy. P i um lé okrajových ástech možno použít clonné obnov vyvýšená sadba. Postupná rekonstrukce zv í siln poškozených se e. V maximální mí e p irozená obnova. smrkových ty kovin. Mechanizovaná p íprava p dy jen na 0K. Ponechat samovolnému vývoji dostate ný po et habitatových strom , prosv

Mírn uvoln ný zápoj, v porostu dominuje olše lepkavá s b ízou pý itou a vtroušeným smrkem a je ábem. Porostní výstavba slab diferencovaná. Postupná úprava druhové skladby dle modelu PDS a SLT ve prosp ch olše, b ízy a je ábu.

Obnova náseky a skupinami se ší kou do jedné porostní výšky. Obnova p irozená i um lá (vyvýšená sadba). Maximáln využít p irozenou obnovu OL, B , J a SM. Min. podíl MZD 70%. P irozená obnova olše snadná, p edevším vegetativn - p evažují pa eziny. B íza snadno spontánn . tlovat jejich okolí.

Pé e o nálety, nárosty a kultury D sledná podpora cílové p ím si. V borových i smrkových porostech neodstra ovat pln p i pro ezávkách v mladých porostech b ízu a jiné d eviny. Maximáln šet it podúrove . Ochrana proti bu ení (hlavn 1T). Výchova porost Zásahy provád né s maximálním d razem na stabilitu porost . V borových i smrkových porostech neodstra ovat p i probírkách b ízu a jiné d eviny (viz cílová skladba). P i poslední probírce ponechat B jednotliv na dožití. Maximáln šet it podúrove . 0K, 0P: provádí se poze 1-2 pro ezávkové zásahy zam ené na úpravu druhové skladby podporou p imíšených d evin, negativní výb r obrostlík a p edrostlík v borovici a dubu v úrovní a nadúrovni. Do podúrovn se nezasahuje. Probírkové zásahy se provád jí jako kombinované uvol ováním korun cca 200 cílových strom /ha, výchovou se podporují veškeré p imíšené listnatné d eviny pro dosažení cílového zastoupení MZD. 1T: provést úpravu kvality ve stádiu pro ezávek odstran ním nekvalitních jedinc , porosty dále ponechat p irozenému vývoji bez dalších zásah . 0T: výchovu zam it na zvyšování stability porost , d ležité je od mládí podporovat stabilní jedince a vytvá et dlouhé koruny pro snížení t žišt strom . Pozd jí mírné zásahy v úrovni porostu s podporou p imíšených MZD. Porosty ponechat vertikální diferenciaci. 4R, 5R: Výchova je zam ena na uvoln ní a podporu nejstabiln jších smrk (vytvá ení dlouhých korun) a podporu stabilních borovic a p ím si b ízy ve stadiu pro ezávek a prvních probírek, intenzivn jší prožezávkou rozvolnit zápoj. Pozd ji mírné zásahy v úrovni s podporou nejstabiln jších strom v delších asových intervalech, maximální podpora všech d evin plnících meliora ní a zpev ující funkci. Porosty ponechat vertikální diferenciaci. - 0R: ponechat p irozenému vývoji, výchova jen v nezbytném p ípad v mladších porostech. Opat ení ochrany lesa Snižování stav zv e. D sledná ochrana d evin proti okusu oplocením nebo nát ry. Prvo adé je hledisko ochrany lesních p d p i hospodá ské innosti. Ponechat samovolnému vývoji dostate ný po et uvoln ných, hospodá sky nekvalitních silných starých strom (po et alespo 15 ks/ha) nebo jejich skupiin. Pro eliminaci rizika tyto habitatové stromy nevyzna ovat v dosahu turistických cest a chodník . Ponechávat všechny souše a ležící d evní hmotu (v etn n kolika silných nekvalitních kmen ) na míst k rozkladu, za p edpokladu neohrožení sousedních porost hmyzími šk dci. Provád ní nahodilých t žeb Aktivní likvidace k rovcových strom . U napadených k rovcových strom a lapák ve stádiu vají ek a larev preferovat asanaci odkorn ním a následným (bezpe ným) ponecháním ásti hmoty k zetlení. Ponechání jednotlivých sterilních souší, zlom a vývrat . Doporu ené technologie

P edevším k , lanovka. Zcela výjime n UKL s nízkotlakými pneumatikami. Technologie nasazené ve vhodném období (za zámrazu). Na 0R neprovád t mechanizovanou p ípravu p dy. Poznámky T žby sm ovat do zimního období, event. v termínech 1.7 - 28.2 b žného roku pro zajišt ní klidového režimu v období rozmnožování pták . Využití introdukovaných druh p i obnov není p ípustné. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2010): Katalogu biotop eské republiky. Ed. 2. Agentura ochrany p írody a krajiny R. Praha. Zkratky soubor lesních typ vychází z vyhlášky . 83/1996 Sb. p íloha .2. P ehled soubor lesních typ R. Zkratky d evin vycházejí z vyhlášky . 84/1996 Sb. p íloha .4. íselné ozna ení, názvy a zkratky d evin.

Kód lokality CZ0513506

Název EVL Horní Plou nice

Kategorie ochrany: I. a III. zóna CHKO Koko ínsko, Pta í oblast eskolipsko Dokeské pískovce a mok ady Kód a název biotopu Rozloha

Kód typu p írodního Název stanovišt /Název druhu stanovišt /Kód druhu 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy Salicion albae) Kategorie lesa Soubory lesních typ 10 - lesy hospodá ské; 2L, 0K, 0T, 1T, 0M, 32a - lesy v p írodních rezervacích; Cílová druhová skladba d evin (%) podle soubor lesních typ (SLT), zdroj plán pé e o CHKO Koko ínsko SLT

D eviny p irozené druhové skladby

2L

DB 45-60, OS +, JV 3-8, JS 20-35, LP 3-8, JL 5-15, TP 0-3, OLL +-5

0K

BO 70-80, B 10-20, DB +-2, BK +-2

0T

BO 80, B 20, DB +-, SM +-, OS +-

1T

OL 80, B 20, SM +

0M

BO 70-80, B 10-20, DB +-2, BK +-2

ha 4,79

% 0,57

Minimální podíl listnatých d evin p irozené druhové skladby a jedle b lokoré (v %) pro lesní biotop p i obnov a výchov porostních skupin a) = sou tu hodnot sou asného zastoupení listnatých d evin PDS a JD až do výše sou tu hodnot p irozeného zastoupení t chto druh d evin v plošn p evažujícím SLT (pokud je sou asné zastoupení listnatých d evin PDS a jedle b lokoré v porostní skupin v tší nebo rovno minimálnímu podílu meliora ních a zpev ujících d evin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošn p evažujícím SLT (pokud je sou asné zastoupení listnatých d evin PDS a JD v porostní skupin menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A. Údolní jasanovo-olšové luhy (2L, 1T) Základní hospodá ská doporu ení Hospodá ský zp sob náse ný / podrostní

B. Porosty se zvýšeným zastopením borovice na 2L, nebo údolní okraje lesa porostních skupin na OK, OT a OM Hospodá ský tvar vysoký / st ední

Hospodá ský zp sob náse ný / podrostní / holose ný (s velikostí holé se e do 1 ha) Obmýtí 110 (SM na 0M a 0T; BO na 0K) 120 (SM na 0K; BO na 0M) 130 (BO na 0T)

Hospodá ský tvar vysoký

Obmýtí Obnovní doba Obnovní doba les vysoký: 150 (DB na 2L) les vysoký: 20 20 (30) 90 (listná e na 1T) les st ední: les st ední: 30 výmladková etáž 10 - výmladková etáž 100 (alt.120) výstavková etáž 40 (alt. 80) výstavková etáž Dlouhodobý cíl pé e o lesní porosty Pln zapojené smíšené dvou až t íetážové porosty podél vodních tok a v terénních sníženinách. Postupná zm na (výchovou, zp sobem obnovy) druhové skladby dle modelu PDS a SLT, zastoupení všech d evin PDS, vnášení cílových d evin. Zajistit bohatou prostorovou a v kovou strukturu porost . P i obnov lesa net žit b ehové porosty vodních tok s výjimkou výb ru (druhového, tvarového, zdravotního) jednotlivých d evin. Realizace managementu mrtvého d eva: (i) ponechání habitatových strom nebo jejich skupin k dožití (p inejmenším 15 ks strom /ha, nebo alespo 8% strom z etáže v mýtním v ku), (ii) ponechávání všech stojjících souší všech dimenzí a (iii) pomístn ponechávat ležící d evní hmotu (v etn n kolika silných nekvalitních kmen ) na míst k rozkladu, množství 30 m3/ha p i obnovních t žbách, hodnota je pr m rem za LHC, za p edpokladu neohrožení sousedních porost hmyzími šk dci. Pro eliminování rizika habitatové stromy nevyzna ovat v dosahu turistických cest a chodník Nep ipoušt t nevhodné zásahy do p irozeného vodního režimu krajiny, v od vodn ných p ípadech obnovit vodní režim nezbytný pro zachování p íznivého stavu tohoto typu p írodního stanovišt (zvod ování, ev. budování t ní a mok ad , p ehrádkování p íkop ). Obnovní postup a zp sob obnovy

les vysoký: 2L - Nejprve uvoln ní semenných dub , nedostaví-li se v semenném roce zmlazení, pokra uje se clonn od východu k domýtné se i s um lou obnovou DB a plocením. Ponechat jednotlivé výstavky, zejména DB. 1T - Náseky nebo skupiny se ší kou do jedné výšky porostu, využít p irozenou obnovu OL, B a SM. Obnova p irozená i um lá, ev. vyvýšená sadba. P irozená obnova ztížená vysokou bu ení. les st ední: A) st ední les listnatné sm si Hlavní výmladková etáž: obmýti 30 let podrostním zp sobem na jeden zásah s ponecháním cca 100ks budoucích výstavk . Ve výstavkové etáži provést jeden zásah ve v ku 60let s redukcí na cca 40% a druhý ve v ku 90let s ponecháním n kolika kus na dožití. Vyhledávání DB a zvyšování jeho podílu. B) st ední les listnaté sm si v p evodu, hl. porost v v ku do 60 let Hlavní výstavková etáž je rozvoln na ve v ku 30-50 let s ponecháním cca 100ks, další zásah po 30 letech s ponecháním cca 30-50 výstavk a zásahem v nov vytvo ené podružné etáži kombinovaného p vodu s ponecháním cca 100ks výstavk , dále hospoda ení dle písm. A. Vyhledávání DB a zvyšování jeho podílu.

0T- P irozená obnova se realizuje pod ochraou mate ského porostu maloplošnými clonnými se emi, p ípadn okrajovou se ií - násekem od V, využít p irozené zmlazení všech cílových d evin. P irozená obnova BO z výstavk . Nepoužívat holose – nebezpe í zamok ení. 0K, 0M - P irozená obnova se realizuje okrajovou se í clonnou nebo prostou okrajovou se í - násekem, postupem od V, s ponecháním výstavk BO, p íp. listná e. Volba d evin p i obnov d sledn respektující stanovištní podmínky nivních plošin, okolí vodních tok a terénních sníženin s hladinou podzemní vody ležící v malé hloubce.

Ponechat samovolnému vývoji dostate ný po et habitatových strom , prosv tlovat jejich okolí. Pé e o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti bu eni a zv i. V BO porostech na 0K, 0M možno použít, mimo svažité terény, plošnou p ípravu p dy. Les st ední: 1x pro istka, 1x pro ezávka, negativní výb r obrostlík a p edrostlík v nad rovni a úrovni. Pozitivní druhový výb r ve prosp ch DB, JS, LP, JL. Výchova porost 2L: pro ezávku provést odstran ním p edrostlých, vidli natých a k ivých strom v úrovni a nadúrovni. Dále úrov ová probírka s vyzna ením 150 -200 cílových strom . Do pod rovn se nezasahuje. D ležitý je podíl ostatních listnatých d evin (LP, JV) v podúrovni pro výchovu a vyp stování kvalitního dubu. P ím s jasanu udržovat kladným úrov ovým výb rem již p i realizaci pro ezávky ve stádiu mlazin. 0K, 0M: provádí se poze 1-2 pro ezávkové zásahy zam ené na úpravu druhové skladby podporou p imíšených d evin, negativní výb r obrostlík a p edrostlík v borovici a dubu v úrovní a nadúrovni. Do podúrovn se nezasahuje. Probírkové zásahy se provád jí jako kombinované uvol ováním korun cca 200 cílových strom /ha, výchovou se podporují veškeré p imíšené listnatné d eviny pro dosažení cílového zastoupení MZD. 1T: provést úpravu kvality ve stádiu pro ezávek odstran ním nekvalitních jedinc , porosty dále ponechat p irozenému vývoji bez dalších zásah . 0T: výchovu zam it na zvyšování stability porost , d ležité je od mládí podporovat stabilní jedince a vytvá et dlouhé koruny pro snížení t žišt strom . Pozd jí mírné zásahy v úrovni porostu s podporou p imíšených MZD. Porosty ponechat vertikální diferenciaci. Les st ední: v intervalu 30 let p i zásahu v hlavní etáži negativní výb r s cílem tvorby pravidelných a velkých korun výstavk . Tvorba a urdžování složit jší prostorové struktury porost . Podpora všech vtroušených listná v úrovni, p i poslední probírce ponechat B , OS jednotliv na dožití. Opat ení ochrany lesa Snižování stav zv e. Ochrana výsadeb cenných listná proti škodám zv i (oplocenky, individuální ochrany). Ponechat samovolnému vývoji dostate ný po et uvoln ných, hospodá sky nekvalitních silných starých strom (po et alespo 15 ks/ha) nebo jejich skupin. Pro eliminaci rizika tyto habitatové stromy nevyzna ovat v dosahu turistických cest a chodník . Ponechávat všechny souše a ležící d evní hmotu (v etn n kolika silných nekvalitních kmen ) na míst k rozkladu, za p edpokladu neohrožení sousedních porost hmyzími šk dci. Ve SM porostech b žná ochrana proti k rovc m. Provád ní nahodilých t žeb V BO porostech možno jednotlivé souše ponechat bez asanace, ve SM porostech b žná ochrana proti k rovc m. Doporu ené technologie Technologie nepoškozující p dní povrch nasazené ve vhodném období (za sucha nebo zámrazu). Poznámky T žby sm ovat do zimního období, event. v termínech 1.7 - 28.2 b žného roku pro zajišt ní klidového režimu v období rozmnožování pták . Využití introdukovaných druh p i obnov není p ípustné. DB - dub letní, TP - topol erný Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2010): Katalogu biotop eské republiky. Ed. 2. Agentura ochrany p írody a krajiny R. Praha. Zkratky soubor lesních typ vychází z vyhlášky . 83/1996 Sb. p íloha .2. P ehled soubor lesních typ R. Zkratky d evin vycházejí z vyhlášky . 84/1996 Sb. p íloha .4. íselné ozna ení, názvy a zkratky d evin.

6.5 FOTODOKUMENTACE - migra n neprostupné p ekážky v EVL Horní Plou nice Starý jez na Ješt dském potoce v Žib idicích sloužící k napájení rybníka, . km 9,7

Migra ní p ekážka na Ješt dském potoce u limnigrafické m ící stanice, . km 0,6

Jez Velký Valtinov, Panenský potok . km 15

Jez „prádelna“ v eské Líp , Plou nice . km 35,7

6.5 Parametry prostředí pro PO – losos obecný stanovené environmentální cíle dle požadavků Rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES CÍL

habitat

hydromorfologie

Losos obecný oboustranná migrační prostupnost do moře, *nízké ostatních obsádky lososovitých ryb, omezení ryb. hospodaření přirozený charakter toku, dno s přirozenou variabilitou substrátů, převaha balvanů a štěrku, různorodý charakter proudění, nízká úroveň zahloubení koryta, ** průtok odpovídající alespoň minimálnímu zůstatkovému průtoku

T vody

≤ 18 °C

O2

≥ 10 mg/l

vodivost

≤ 80 (mS/m)

pH

6,5-7,5

BSK5

-

NO2

+

NH4

-

NO3

N celk. P celk. 2+

Fe

ropné látky vizuálně

Vysvětlení, odkaz, literatura * Nízké obsádky lze chápat jako početnosti odpovídající přirozenému stavu a typu toku. V případě výrazného poklesu populace by mělo dojít k úpravě ryb. hospodaření.

Hanel, L. (1995) Ochrana ryb a mihulí: Metodika ČSOP č. 10. Vlašim. 139 s. ** minimální zůstatkový průtok dle § 36 zákona o vodách (254/2001 Sb.)

Hanel, L. (1995) Ochrana ryb a mihulí: Metodika ČSOP č. 10. Vlašim. 139 s. Hanel, L. (1995) Ochrana ryb a mihulí: Metodika ČSOP č. 10. Vlašim. 139 s. Orientační hodnota, stanovená na základě zpráv z monitoringů, která by neměla být překročena. Hanel, L. (1995) Ochrana ryb a mihulí: Metodika ČSOP č. 10. Vlašim. 139 s.

Hanel, L., Lusk, S. (2005) Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim. 438 s. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci ≤ 0,6 mg/l původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod (cílová hodnota pro lososové vody) Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci ≤ 0,04 mg/l původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod (cílová hodnota pro lososové vody) Hanel, L. (1995) Ochrana ryb a mihulí: Metodika ≤ 20 mg/l ČSOP č. 10. Vlašim. 139 s. Průměrná roční hodnota NEK-RP dle NV č. 6 mg/l 61/2003 Sb. Průměrná roční hodnota NEK-RP dle NV č. 0,15 mg/l 61/2003 Sb. Hanel, L., Lusk, S. (2005) Ryby a mihule České ≤ 0,1 mg/l republiky: rozšíření a ochrana. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim. 438 s. Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení Nesmí vytvářet viditelný film povrchových vod vhodných pro život a reprodukci na hladině a mít nepříznivý původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a vliv na ryby o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. ≤ 2,5 mg/l

index saprobity

~ 0,7

PCB

≤ 5*10 mg/l

-6

Hanel, L., Lusk, S. (2005) Ryby a mihule republiky: rozšíření a ochrana. Vlašim: ZO Vlašim. 438 s. Hanel, L., Lusk, S. (2005) Ryby a mihule republiky: rozšíření a ochrana. Vlašim: ZO Vlašim. 438 s.

České ČSOP České ČSOP

Vysvětlivky: Environmentálním cílem se rozumí souhrnné optimální hodnoty indikačních parametrů pro předměty ochrany (pro něž bylo konkrétní chráněné území zařazeno do Registru chráněných území), které jsou definovány rozpětím v případě fyzikálně chemických složek, popř. popisem v případě hydromorfologie či habitatu. Indikační parametr je taková charakteristika prostředí, jež má zásadní vliv na daný předmět ochrany a jehož sledováním je možno zachytit vývoj prostředí a potažmo vývoj sledovaného předmětu ochrany. Indikační parametry jsou vybírány na základě významnosti pro daný druh ale také podle dostupných možností daný parametr sledovat. Indikační parametry se rozlišují na přímé (tzv. primární) a nepřímé (sekundární). Přímými parametry jsou parametry určující fyzikálně-chemické hodnoty vodního prostředí. Fyzikálně-chemické parametry byly stanoveny na základě výčtu parametrů provozního monitoringu, zajišťovaného státními podniky Povodí. Velké množství parametrů se jevilo jako nerelevantní pro konkrétní fenomén, případně by rozkolísanost získaných hodnot zabránila smysluplnému vyhodnocení a proto nebyly při stanovování environmentálních cílů brány v potaz. V řadě případů není možné na základě dostupných údajů stanovit konkrétní hodnotu cíle, ale pouze označit jeho významnost pro daný druh (•). Nepřímými parametry – avšak obecně významnějšími, jsou biologické složky – zde uváděny habitat a hydromorfologie.

1. Základní identifikaní a popisné údaje

Recommend Documents