1 VÝVOJ PENĚZ OD ROKU

OBSAH ÚVOD .............................................................................................. 8 1 VÝVOJ PENĚZ OD ROKU 1918............................................... 9 1.1 Vznik Československého státu roku 1918 ............................... 9 1.2 Vlastní Československá měna................................................ 10 1.3 Válečné a poválečné peníze ................................................... 11 1.3.1 Měnová reforma 1945 ................................................... 13 1.3.2 Měnová reforma roku 1953 a úpadek ........................... 14 1.4 Vznik České republiky ........................................................... 16 1.5 Československé dukáty a pamětní mince............................... 17 2 VYBRANÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA K EMISI PENĚZ A OCHRANĚ PLATIDEL ............................................................... 18 2.1 Zákony ................................................................................... 18 2.1.1 Emise bankovek a mincí ................................................. 18 2.1.2 Výňatky z trestního zákona ............................................ 20 2.2 Vyhlášky ................................................................................ 21 2.2.1 Vyhláška č. 553/2006 Sb. ............................................. 21 2.2.2 Vyhláška č. 37/1994 Sb. ............................................... 22 3 ÚLOHA ČNB PŘI PÉČI O PENĚŽNÍ OBĚH ....................... 25 3.1 Péče o peněţní oběh ............................................................... 26 3.2 Technické pomůcky k ověřování pravosti platidel ................. 26 3.3 Informační systémy o platidlech a padělcích .......................... 27 3.4 Základy rozpoznávání pravých bankovek ............................... 27 3.4.1 Ochranné prvky ceninového papíru ................................ 27 3.4.2 Ochranné prvky ceninového tisku................................... 29

6

4 PADĚLÁNÍ BANKOVEK A MINCÍ V ČR ............................ 33 4.1. Historie výroby a padělání peněz ............................................ 33 4.2 Padělání od roku 1993 ............................................................ 36

5 BEZPEČNOSTNÍ RIZIKA NOVÉ EVROPSKÉ MĚNY ..... 38 5.1 Eurobankovky a euromince ..................................................... 39 5.1.1 Eurobankovky ................................................................. 39 5.1.2 Euromince ....................................................................... 42 5.2 Boj proti padělání ..................................................................... 43 5.2.1 Středisko pro analýzu padělků ........................................ 43 5.2.2 Prevence zneuţití digitálních vyobrazení bankovek k protiprávním účelům .............................................................. 44 6 TRESTNÉ ČINY PROTI MĚNĚ ............................................. 45 ZÁVĚR .......................................................................................... 48 POUŽITÁ LITERATURA .......... Chyba! Záloţka není definována. PŘÍLOHY ..................................... Chyba! Záloţka není definována.

7

ÚVOD

Bakalářská práce ukazuje, jakou nepostradatelnou součástí našeho kaţdodenního ţivota jsou peníze. Jiţ od samého dětství je vnímáme jako samozřejmost a nemoţnost bez nich existovat. Slouţí pro potřeby běţného ţivota, jako je nákup potravin, ale i pro uspokojování dalších potřeb a koupi nutných věcí pro ţivotní standard jednotlivce. Lidská touha po penězích sahá hluboko do historie. Není proto divu, ţe mnozí pachatelé riskovali a riskují nemalé tresty za zhotovování padělků bankovek a mincí a jejich následného šíření do oběhu. V práci je popsán vývoj peněz od vzniku samostatného Československého státu s tím souvisejícím historickým pokrokem výroby a padělání peněz, ochrannými prvky, tiskovými technikami a rozpoznáváním padělků podle druhu kvality. Pátá část práce je zaměřená na popsání eurobankovek a euromincí z hediska jejich bezpečnosti a ochranných prvků. Při výrobě těchto bankovek a mincí jsou pouţity nejnovější technologie a i přesto je atraktivní měnou pro padělatele. Cílem práce je snaha přiblíţit problematiku rozpoznávání padělaných a pozměněných peněz jakoţto trestného činu. Vycházím z právní úpravy a zaměřuji se na preventivní opatření finančních institucí v rámci ČR. V závěru zohledňuji moţná rizika nové evropské měny.

8

1 Vývoj peněz od roku 1918 Po 1. světové válce zanikají monarchie Německá, Ruská a Rakousko-uherská a také Turecká říše. Rakousko-uhersko se rozpadá na národní státy. Jedním z nich je Československý stát. Vzniká nové uspořádání Evropy.

1.1 Vznik Československého státu roku 1918 28.října 1918 je vyhlášen Československý stát a tím dány předpoklady pro zavedení vlastní měny. Na území republiky i v ostatních státech vzniklých po rozpadu Rakousko-Uherska obíhaly rakousko-uherské mince a bankovky. Tato korunová měna byla zavedena roku 1892 a její název byl odvozen ze symbolu císařství. Bylo třeba označit peníze, které obíhaly na území Československa. Předpokládalo se, ţe je to asi ¼ celkového mnoţství bývalé monarchie. Na základě zákona o odluce měny z 25.února 1919, proběhlo kolkování papírových rakousko-uherských

platidel vyšších hodnot. Byla zastavena mezinárodní ţelezniční

doprava a přerušeno poštovní spojení, aby se zamezilo moţnému přesunu peněz. Bankovky se opatřovaly kolkem, který činil 1% její nominální hodnoty a to ve dnech 3. – 9. března. Na bankovky v nominálních hodnotách 10, 20, 50, 100 korun se kolek nalepoval, jen na 1000 korunové bankovky byl kolek v hodnotě 10 korun natištěn. Kolky se lepily vţdy na uherskou stranu bankovky. Na 10 K byly lepeny modré stříhané nebo zoubkované kolky, na 20 K červené zoubkované kolky, na 50 K hnědé zoubkované kolky, na 100 K červené stříhané nebo zoubkované kolky a na 1000 K byly vytištěny červenočerné kolky s portrétem Františka Palackého. Tyto okolkované bankovky se staly prvními československými státovkami. Kolky byly často padělány a škody z těchto padělků byly odhadovány asi na 250 milionů korun1. O tuto reformu se zaslouţil první československý minstr financí Alois Rašín, který byl předsedou nově zřízeného Bankovního úřadu ministerstva financí, vykonávajícího funkci veřejného emisního ústavu od 6. března 19192. 1

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str.160 2 SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 343

9

1.2 Vlastní Československá měna Hlavní jednotkou československé měny se stala koruna, která se dělila na 100 haléřů. S emisí vlastních státovek se spěchalo kvůli velkým ztrátám z falešných kolků. To se projevilo na nejednotnosti emise, na zjednodušení tisku a u niţších hodnot byl pouţit méně kvalitní papír. 1Kč, 5Kč, 10Kč, 20Kč, 100Kč, 500Kč byly tištěny knihtiskem a 50Kč litograficky. Státovky byly tištěny v Čechách ve třech soukromých tiskárnách, v Americe a Rakousku. 1000Kč byla tištěna u American Bank Note Company v New Yorku. Proti padělání byla dobře chráněna, byla tištěna hlubotiskem s řadou ochranných prvků. Vzhledem se podobala dolaru a byla technicky nejlepší z celé emise. 5000Kč byla tištěna v tiskárně Rakouské národní banky ve Vídni kombinací knihtisku s hlubotiskem. Autorem desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny je Alfons Mucha, tyto první státovky jsou navrţeny v secesním stylu. První u nás tištěné státovky s českým slovenským textem a slovanskou tématikou byly připravovány narychlo a nebyly dostatečně chráněny proti padělání. Brzy se objevily padělky vyšších hodnot 3. Zatímco během roku 1919 byly zhotoveny československé papírové peníze, stále ještě na našem území obíhaly rakousko-uherské mince. Pro raţbu mincí musela být nově vybavena mincovna v Kremnici, protoţe materiál a zařízení bylo odvezeno do Budapešti. Autorem některých návrhů nových kovových peněz byl Otakar Španiel. Uplatnil jako hlavní obraz určitý výtvarný motiv a jako doplňující nominální označení, tím je odlišil od konvenčních mincí jiných států. Na 2 h, 5 h, 10 h je to výsek architektury Karlova mostu s vlnovkami proudící Vltavy. Na 20 h minci je zobrazen srp zatknutý ve snopu obilí s lipovou ratolestí. Na 50 h jsou vyobrazeny klasy obilí se stuhami a lipovými ratolestmi. Nejúspěšnějším motivem se stal motiv ţnečky, který autorovi vynesl slávu mezi zahraničními odborníky. Tento motiv zdobil 1Kč minci. Pro svou oblibu byl znovu zobrazen na mincích po 2. světové válce 4. Mince byly moderně výtvarně zpracovány, jejich raţba započala v roce 1921 ve starobylé mincovně v Kremnici. Mince se razily v hodnotách 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 1 Kč, 50 h, 20 h, 10 h, 5 h, 2 h. Státovky byly ve velké míře padělány a docházelo k jejich rychlému opotřebení díky nepříliš kvalitnímu papíru. Došlo k vydání druhé emise státovek, která postupně nahradila 3

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str.165,167 4 HLINKA, Bohuslav; RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. 2.dopl.vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0572-2. str. 247, 248

10

první nekvalitní emisi. Byla tištěna v hodnotách 5, 50, 100, 500 a 5000 Kč. Hlubotiskem na dobrém bankovkovém papíře byly tištěny 100, 500 a 5000 Kč u American Bank Note Company. Pětikoruna byla tištěna knihtiskem a padesátikoruna knihtiskem a hlubotiskem, obě na horším papíře opět v soukromých tiskárnách. 1. dubna 1926 zahájila svoji činnost Národní banka Československá, která byla pověřena správou měny a emisí bankovek. Dále se starala o stabilizaci peněţních poměrů a poskytovala kapitálové investice. Byla akciovou společností a na její činnost dohlíţel vládní komisař. Převzala funkci Bankovního úřadu ministerstva financí, jeho dluhy a pohledávky. Jejím prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, druhým pak Karel Engliš. V letech 1926-29 vyuţila příznivé ekonomické situace k vytvoření nezbytných zlatých a devizových rezerv. Těchto rezerv bylo třeba pro předepsané krytí a zpevnění měny. Během let 1926-34 byla vydána kompletní řada bankovek. 10 Kč byla tištěna knihtiskem, 20 Kč knihtiskem a hlubotiskem, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 1000 Kč byly tištěny hlubotiskem. 100 Kč a 1000 Kč ještě navíc obsahovaly Orlovův pestrotisk. Autorem 10 Kč z roku 1927 a 50 Kč z roku 1929 je Alfons Mucha. Maxmilián Švabinský je autorem 100 Kč z roku 1931 a 1000 Kč z roku 1934, která byla v roce 1937 vyznamenána na mezinárodní výstavě umění v Paříţi. V květnu 1928 zahájila činnost nově zřízená tiskárna bankovek Národní banky Československé v Praze, v Růţové ulici. Do této doby zajišťovaly tisk bankovek soukromé tiskárny nebo byly peníze tištěny v zahraničí, ve Vídni nebo v Americe5.

1.3 Válečné a poválečné peníze Rozdělení Československé republiky předcházela mnichovská dohoda 29.září 1938. Československo ztratilo třetinu území a obyvatel. Název zbytku republiky se změnil 22.listopadu 1938 na Česko-Slovensko a NBČS byla přejmenována 27.ledna 1939 na Národní banku česko-slovenskou. Měnovou jednotkou zůstala koruna s označením K. 14. března 1939 byl vyhlášen Slovenský štát a 15. března 1939 dochází k okupaci Českých zemí německou armádou. V protektorátu Čechy a Morava se kromě koruny stala základní 5

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 175, 176, 179

11

měnovou jednotkou i německá říšská marka s označení RM. Díky nucenému kursu 10 K za 1 RM došlo k hospodářskému poškození Českých zemí a růstu inflace6. Národní banka česko-slovenská byla přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu a byla podřízena Říšské bance. Banka byla zbavena svých zlatých rezerv více neţ čtyřiceti tun. K 1. říjnu 1940 byla zrušena celní hranice s Německem. Podle platební dohody mezi Říšskou bankou a Národní bankou pro Čechy a Moravu vyměňovala NBČM němcům marky za koruny a marky pak převáděla do Berlína Říšské bance, protoţe je nesměla dávat do oběhu. Pohledávka za marky a zabavené zlato byla na konci války 135miliard korun. Další hospodářské škody způsobené okupací byly odhadovány na 1350 miliard korun7. Na Slovensku byla zaloţena cedulová Slovenská národní banka v Bratislavě a základní jednotkou měny se stala 1 Ks. Československá papírová platidla byla staţena a nahrazena kromě 5000 koruny nově vydanými státovkami v hodnotách 5, 10 a 20 Ks a bankovkami vydanými Slovenskou národní Bankou v Bratislavě v hodnotách 50, 100, 500, 1000 Ks. Jiţ od roku 1939 byla na Slovensku raţena i kovová platidla a to v hodnotách 50, 20, 10 a 5 haléřů a 20, 10 a 1 Ks a také v hodnotách 20 a 50 korun byly vydány pamětní mince8. Měny příslušných států byly zavedeny na územích dříve náleţejících Československu a docházelo zde k výměně oběţiva. Sudety byly přiděleny Německu, Jiţní Slovensko a Podkarpatská Rus Maďarsku a Těšínsko Polsku. Obíhaly zde peníze příslušných států. V Protektorátu zatím obíhaly československé peníze, které byly postupně z oběhu stahovány. Stříbrné mince byly tezaurovány, ostatní československé mince byly staţeny aţ v červnu roku 1941. V továrně v Lysé nad Labem byly od roku 1940 raţeny ze zinku mince v hodnotách 50, 20, 10 h a 1 K. Papírová platidla v hodnotách 1 a 5 korun, které připravila pro případ války NBČS, byla opatřena německo-českým textem a dána do oběhu roku 1940. Ministerstvo financí Protektorátu Čechy a Morava během let 1940-44 vydalo státovky v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5 a 1 koruny, tištěny byly většinou ofsetem. Jejich výtvarná úroveň není vysoká, na 1, 5, 10, 20 K jsou portréty árijských dívek a chlapce, na jedné 50 K je hlava ţeny od M. Švabinského a na druhé od J. Mánesa, na 100 K Hradčany. Také byly vydány Národní bankou pro Čechy a Moravu bankovky 5000, 1000 a 500 K, 6

SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 346 7 STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 184 8 SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 346,347

12

které byly technicky i výtvarně velmi dobře zpracovány. Jsou opatřeny pestrobarevným gilošovým tiskem, mikropísmem a tištěny hlubotiskem. V průběhu války narůstal objem oběţiva a proto došlo k druhému vydání 100 K, 500 K a 1000 K se zjednodušeným tiskem.

1.3.1

Měnová reforma 1945

Po 2. světové válce dochází k obnovení Československé republiky. Na jejím území obíhaly protektorátní koruny, německé říšské marky, slovenské koruny, v pohraničních oblastech maďarské pengö a polské zloté a to s vysokým stupněm inflace. V roce 1944 byly dány do oběhu ještě vojenské poukázky, které byly vytištěny v Sovětském svazu. Šířily se s postupem sovětské armády. Tyto státovky byly tištěny ofsetem a zdobeny dekorativními gilošovými vzory. Připravovaly se narychlo, a proto jsou nejhoršími provizorními československými penězi. Emisním ústavem byl Československý měnový úřad. Zákonnými penězi se staly 23. března 1945. V západních Čechách spojenecká vojska platila markovými poukázkami. 12. července byla ještě obnovena platnost mincí první republiky a 25. srpna platnost bankovek a státovek první republiky. Reforma z 1. listopadu 1945 měla odstranit mnoţství měn a sníţit objem peněz v oběhu. K, Ks a Kč byly vyměněny v poměru 1: 1 , ale jen do výše 500 korun na osobu. Zbytek peněz převyšující tuto částku byl nuceně sloţen na vázané vklady u peněţních ústavů. Tyto vklady byly zablokovány a mohli být uvolňovány jen v případě nutnosti. Při následující reformě v roce 1953 byly zrušeny bez náhrady9. Ještě během války pracovala naše exilová vláda ve Velké Británii na přípravách státovek pro poválečné období. Byly vytištěny v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1000 Kčs. Státovky v hodnotách 5 a 10 Kčs byly tištěny ofsetem, 20 a 50 Kčs hlubotiskem kombinovaným s ofsetem a 100, 500 a 1000 Kčs hlubotiskem. Není na nich uveden letopočet vydání, protoţe byly tištěny za války a nebylo předem jasné, kdy válka skončí. Platit začaly od listopadu 1945. Jejich výtvarná úroveň není vysoká, jsou však dobře technicky zhotovené. V Praze byly pro doplnění oběhu vydány státovky 5 Kčs 1950, 10 Kčs 1950, 20 Kčs 1949, 50 Kčs 1948 a 1950, 100 Kčs 1945 a 1000 Kčs 1945. Byly tištěny ofsetem. Dále byly vydány bankovky v hodnotách 5000, 1000 a 500 korun. 500

9

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 195,196

13

Kčs 1946 byla vytištěna hlubotiskem, 1000 Kčs 1945 ofsetem a hlubotiskem kombinovaným s ofsetem byla vytištěna 5000 Kčs 1945. Nově vydané mince byly v hodnotách 2 a 1 koruna a 50 a 20 haléř. Také byly vydány pamětní mince. Z důvodu nedostatku mincí obíhaly ještě několik let mince první republiky, Protektorátu a Slovenského štátu. Do oběhu bylo dáno asi 19 miliard korun. Emisním ústavem se stala Národní banka československá a znovu byl zaveden provoz v Kremnické mincovně. Kurs československé koruny byl stanoven 50 korun za 1 dolar. Československo se stalo členem Mezinárodního měnového fondu a současně přijalo členství v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj10. Politické změny po roce 1948 směřovaly k centrálně řízenému hospodářství preferujícímu těţký průmysl na úkor spotřebního. Likvidací soukromého sektoru vznikaly veliké ztráty. Československá republika se stává součástí východní bloku. 1. července 1950 vzniká Státní banka československá s funkcí emisního ústavu podřízeného vládě a jako jediné banky pro poskytování provozních úvěrů. SBČS zabezpečovala zúčtovací styk uvnitř státu i navenek. Druţstevní peněţnictví bylo změněno na Státní spořitelny. Sovětskému svazu byla postoupena Podkarpatská Rus.

1.3.2

Měnová reforma roku 1953 a úpadek

30. května 1953 proběhla drastická měnová reforma. Došlo k odstranění poválečného lístkového přídělového systému a k likvidaci hotovostí a vkladů obyvatelstva. Touto reformou došlo k podstatnému sníţení oběţiva. Nové papírové peníze byly tajně vytištěny v Moskvě ofsetem a mince vyraţeny ve Státní mincovně v Leningradě11. Vše s letopočtem 1953. Byly vydány bankovky hodnot 100, 50, 25 a 10 korun a státovky 5, 3 a 1 koruny. Jejich technická i výtvarná úroveň byla velice špatná, grafickým provedením odpovídají rublové oblasti. Mince byly vyraţeny v nominálech 25, 10, 5, 3 a 1 haléř. Hodnoty 25 a 3 vycházení z rublového systému. Hodnota nové koruny byla stanovena na 0, 123426 gramu ryzího zlata, na základě toho byl stanoven kurs koruny k dolaru 7,20 : 1. Na osobu bylo moţné vyměnit 300 Kčs v poměru 1: 5 a vše nad 300 Kčs bylo vyměněno v poměru 1 : 50. Vklady byly přepočítávány podle jejich výše s odlišnými hodnotami 10

SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 347 11 SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 348

14

přepočtu. Byla vytvořena pásma: do částky 5000 Kčs v poměru 1 : 5, do 10 000 Kčs 1 : 6,25, do 20 000 Kčs 1 : 10, do 50 000 Kčs 1 : 25 a nad 50 000 Kčs 1 : 30. Vklady uloţené mezi 16. – 30. 5. 1953 byly vyměněny 1 : 50. Vklady vázané reformou 1945 byly bez náhrady zrušeny. Daně, půjčky, pojistné, platy, důchody a stipendia 1 : 5. Vklady na kníţkách závodního spoření , spoření ţáků a vklady laureátů státních cen 1 : 5. Bez náhrady byly zrušeny všechny státní dluhopisy. Organizacím byly ztráty kompenzovány. Provedením této reformy stát získal několik miliard korun v nové měně, posílil státní hospodářský monopol, zbavil se mnoha miliard korun státních dluhů, ale přivodil citelné zchudnutí obyvatelstva. Měnová reforma z roku 1953 byla jedinou reformou, kdy stát určoval rozdílné podmínky při výměně12. V roce 1960 byla přijata nová ústava a Československá republika se stala republikou socialistickou, byl změněn státní znak. To se projevilo na papírových i kovových platidlech, aniţ by došlo ke změně peněţních nominálů. Roku 1963 byl vyraţen mosazný 50 h, roku 1961 koruna z mědi a hliníku výtvarný návrh zpracovala M. Chytilová-Kučová, v roce 1965 z mědi a niklu 3 koruna navrţená Z. Kolářským a o rok později 5 koruna z mědi a niklu jejím autorem je J. Harcuba. Z bankovek byly vydány 10 Kčs roku 1960 jejím autorem je M. Medvecká, 25 Kč roku 1958 a 1961 autorem je K. Svolinský, líc byl tištěn hlubotiskem a rub ofsetem. Dále byly vydány bankovky 50 Kčs 1964 a 100 Kčs 1961, obě byly vytištěny hlubotiskem. Výtvarný návrh padesátikoruny zpracoval V. Fiala a stokoruny F. Heřman. Nové bankovky byly jednobarevné a špatně chráněné proti padělání. Roku 1970 byl oběh doplněn o 20 Kčs a roku 1973 o 500 Kčs. Obě tyto bankovky byly tištěny hlubotiskem. Autorem návrhu pro 20 Kčs je K. Hruška a 500 Kčs je J. Lukavský. Došlo zde k odpoutání od nevýrazných platidel sovětské výroby z roku 1953. V roce 1972 je mincovní oběţivo doplněno o mosazný 20 h autorem výtvarného návrhu je F. David a 2 Kčs z mědi a niklu autorem je J. Nálepa. 5 a 10 h byly redukovány a vzhledem přizpůsobeny 20 h. Roku 1978 je mincovní soustava nově doplněna o 50 h raţený z mědi a niklu a autorem jeho návrhu je F. David. Pestrobarevné bankovky tištěné hlubotiskem kombinovaným s ofsetem mající poprvé jednotnou dolarovou šířku byly tištěny od roku 1985. Mají také slepecké značky, ale chybí jim moderní ochranné prvky, jako třeba kovová vlákna. Byly vydány bankovky 12

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 206,208

15

v hodnotách 1000 Kčs roku 1985, 100 Kčs roku 1989 s K. Gottwaldem, která byly jiţ po třech měsících stahována, dále 50 Kčs roku 1987, 20 Kčs roku 1988 a 10 Kčs roku 1986. Tato dvacetikorunová bankovka byla oceněna zahraničním tiskem jako nejkrásnější bankovka roku. Poslední bankovka této řady, která byla plánována na rok 1990 v nominální hodnotě 500 Kčs jiţ vydána nebyla. Autorem této emise je A. Brunovský. Politické a společenské změny přináší rok 1989 a rok 1990 vznik České a Slovenské federativní republiky. Následuje vydání mincí s novým názvem státu a čtyřdílným československým znakem. Nominální hodnoty, mincovní slitiny a hmotnostní průměry mincí zůstaly stejné. Novým mincovním nominálem se stává 10 koruna s portréty T. G. Masaryka, M. R. Štefánika a A. Rašína. Autory výtvarného návrhu jsou M. Ronai a J. Truhlíková- Spěváková. Bankovek se zatím změny nedotkly13.

1.4 Vznik České republiky 1. ledna 1993 vzniká rozdělením státu Česká republika a zároveň zaniká československá měna a její základní jednotka koruna československá – Kčs. Také vznikla ze SBČS Česká národní banka, jejím prvním guvernérem se stal Josef Tošovský. Novou základní jednotkou se stává koruna česká – Kč14 . Podle zákona z 2. února 1993 došlo k oddělení české a slovenské měny. V souvislosti s tím byly okolkovány bankovky nominálních hodnot 100, 500 a 1000 korun a postupně vydávány nové české kovové a papírové peníze. Stokoruny byly opatřeny fialovohnědým lepeným kolkem, pětisetkoruny hnědým lepeným kolkem a tisícikoruny byly opatřeny lepeným hnědým kolkem nebo na ně byl kolek natištěn. Bankovky niţších hodnot kolkovány nebyly, ale zůstaly zatím v platnosti jako mince. Výměna proběhla 4. – 8. února a byly měněny československé koruny za české v poměru 1 : 1. Vklady v bankách byly automatiky přepočítávány. Platnost nekolkovaných bankovek byla do konce července 1993, okolkovaných do konce srpna 1993 a federálních mincí do konce listopadu 1993. Jiţ v únoru 1993 byla dána do oběhu první česká bankovka s J. A. Komenským v nominále 200 Kč. Další nově vydané bankovky byly v hodnotách 20, 50, 100, 500, 1000, 2000 a 5000 Kč. Bankovky v nominálech 500, 100 a 50 Kč byly nejprve tištěny v britské 13

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 218 14 SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-17341.str. 349

16

tiskárně Thomas De La Rue a poté ve Státní tiskárně cenin v Praze jako bankovky ostatních hodnot. Autorem celé emise je O. Kulhánek. Mincovní měnovou soustavu nově tvořily nominály 50, 20, 10, 5, 2 a 1 koruna a 50, 20, 10 haléř. Jako první české mince byly dány do oběhu bimetalické padesátikoruny. Mince byly nejprve raţeny v mincovně v Hamburku a v Kanadě ve Winnipegské mincovně, později pak v Jablonci nad Nisou, kde byla mincovna nově otevřena 1. července 1993. Česká mincovna je součástí podniku Biţuterie a.s., a její značkou je „b“ s korunkou. Důvodem raţby v cizině bylo urychlení výměny oběţiva. Bankovky vydávané od roku 1993, zůstaly aţ do dnes vzhledově stejné, pouze byly postupně obohacovány o nové ochranné prvky. Postupem času byla ukončena platnost vzoru 1993 u všech bankovek, kromě 2000 Kč. Mince vydané roku 1993 zůstaly do dnes nezměněny, jen haléřové hodnoty byly postupně staţeny. K 31.říjnu 2003 byla ukončena platnost 10 h a 20 h a k 31. 8. 2008 platnost 50 h. 31. srpna 2008 byla ukončena platnost papírových dvacetikorun. Důkazem toho, ţe dnes jsou naše bankovky na vysoké světové úrovni je fakt, ţe nový

vzor tisícikorunové bankovky 2008 získal ocenění

bankovka roku 2008.

1.5 Československé dukáty a pamětní mince Československé dukáty vyjadřovaly státní suverenitu a byly raţeny jako mince obchodní. Byly oblíbenou mincí darovací a slouţily obyvatelstvu k ukládání úspor a zlata. První dukáty byly raţeny ze zlata vytěţeného v Roudném na Podblanicku ve slavné Kremnické mincovně, kde se dukáty razily jiţ od 30. let 14. století. Námětem navázaly na české dukáty z 15. století. Jako první byly raţeny jedno a dvoudukáty k 5. výročí vzniku státu v roce 1923. Jakost dukátů, stejná jiţ od 16. století je 0,986, obsah ryzího zlata v dukátu je 3,44 g.Po dobu trvání Československé republiky bylo vydáno 105 pamětních stříbrných mincí, většinou raţených k výročím význačných událostí. Na líci mincí byl vţdy státní znak a název republiky. Nejčastějším nominálem byla stokoruna. Pamětní mince mají v oběhu platnost stejnou jako bankovky, ale jako součást oběţiva jsou zcela zanedbatelné. Většinou ani neobíhají, mají funkci sběratelskou či darovací. Mince vydané po roce 1953 jsou dosud v platnosti. Výtvarně se podíleli J. Kulich, J. Harcuba, F. David, Z. Kolářský, J. Truhlíková-Spěváková a další15.

15

STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. str. 236

17

2

Vybraná právní úprava k emisi peněz a ochraně platidel

Právní předpisy upravující oblast emise peněz, jejich oběh, přijímání, poskytování náhrad za poškozené bankovky, reprodukce, trestní aspekty a postupy ve styku s padělky

2.1 Zákony Výňatek ze zákona České národní rady č. 6/1993 Sb. ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance (platnost od 1. května 2002)

2.1.1 Emise bankovek a mincí Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, včetně mincí pamětních. Dále spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje jejich dodávky od výrobců v souladu s poţadavky peněţního oběhu. Sjednává tisk bankovek a raţbu mincí, dozírá na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek a mincí. Platné bankovky a mince jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Mince z drahých kovů, pamětní mince a mince ve zvláštním provedením určené ke sběratelským účelům mohou být prodávány za ceny odlišné od jejich nominální hodnoty. ČNB vyměňuje na poţádání poškozené bankovky a mince, které vydala, za bankovky a mince nepoškozené. Můţe však odmítnout vyměnit bankovky nebo mince, jejichţ obrazec nebo reliéf je nečitelný nebo proděravělý, a zbytky bankovek menší neţ čtvrtina původní plochy bankovek. Takové bankovky a mince se předloţiteli odeberou bez náhrady a zničí. ČNB neposkytuje náhrady za bankovky a mince, které byly zničeny nebo ztraceny. Bez náhrady mohou být odebrány bankovky, jejichţ vzhled byl pozměněn, zejména bankovky, které byly popsány, potištěny, perforovány, nebo byly zamazány barvou, lepidlem. Bankovky a mince opotřebované oběhem Česká národní banka stahuje z oběhu, ničí je

18

a nahrazuje bankovkami a mincemi novými. ČNB můţe prohlásit za neplatné a stáhnout z oběhu bankovky a mince, které vydala. Jejich nominální hodnotu uhradí výměnou za jiné nově vydané bankovky a mince. Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, nebo bankovky a mince, u kterých vznikne důvodné podezření, ţe jsou padělané nebo pozměněné, odebírají banky a právnické osoby bez náhrady a předávají je ČNB. Právnické osoby jsou oprávněny poţadovat od osoby, která padělané bankovky a mince předloţila, aby prokázala svou totoţnost. Odebrání padělaných bankovek a mincí oznámí právnická osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení. Česká národní banka stanoví vyhláškami a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náleţitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu, b) postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí, c) poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince,

d) ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince,

e) podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.

19

2.1.2 Výňatky z trestního zákona Trestné činy proti měně o Padělání a pozměňování peněz – zákon uvádí sazby za tyto trestné činy o Udávání padělaných a pozměněných peněz – jsou zde uvedeny tresty za uvádění peněz do oběhu o Výroba a drţení padělatelského náčiní – tresty za tyto trestné činy Společné ustanovení Ochrana se poskytuje téţ penězům cizozemským, tuzemským a cizozemským bezhotovostním platebním prostředkům, jakoţ i tuzemským a cizozemským cenným papírům. Ohrožování oběhu tuzemských peněz Neoprávněná výroba, vydání náhraţky tuzemských peněz, nebo uvedení takové náhraţky neoprávněně do oběhu. Bez zákonného důvodu odmítání tuzemských peněz, bez hospodářské potřeby shromaţďování drobných tuzemských peněz, poškozování tuzemských peněz. S uvedením trestní sazby za ohroţování oběhu. Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu Porušování autorského práva Obsahem jsou způsoby porušování autorského práva a tresty ovlivněné rozsahem trestného činu a mírou prospěchu pachatele16.

16

http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/index.html. 22.2.2009

20

2.2 Vyhlášky 2.2.1 Vyhláška č. 553/2006 Sb. Ze dne 30. listopadu 2006 o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. e) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: Tato vyhláška upravuje v návaznosti na předpisy Evropských společenství1) podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Nevztahuje na euromince. Vyrábět hmotné reprodukce platných bankovek a bankovek, které mohou být za platné vyměněny, vyrábět předměty, které bankovky úpravou napodobují, lze, jde-li o: a) jednostranné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek, jejichţ délka při zachování poměru stran činí nejvýše 75 % délky a šířky bankovky nebo nejméně 125 % délky a šířky bankovky. b) oboustranné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek, jejichţ délka při zachování poměru stran činí nejvýše 50 % délky a šířky bankovky nebo nejméně 200 % délky a šířky bankovky. c) jednostranné reprodukce bankovek a napodobeniny částí bankovek nepřesahující 33 % plochy bankovky tak, aby z jednotlivých částí nebylo moţné sloţit bankovku celou. d) jednostranné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek, na kterých delší a kratší strana svírají úhel o 20 stupňů větší nebo menší neţ 90 stupňů. e) reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek z materiálu nezaměnitelného s materiálem, z něhoţ je bankovka vyrobena.

21

f) reprodukce jednotlivých grafických prvků bankovek, pokud není tento grafický prvek zobrazen na pozadí připomínajícím bankovku. Vyrábět nehmotné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek lze, jestliţe mají při zachování velikosti bankovky rozlišení nejvýše 72 obrazových bodů na palec a jsou opatřeny úhlopříčně ve vrstvě neoddělitelné od zobrazení bankovky nápisem „Specimen“ provedeným neprůhlednou barvou o délce nejméně 75 % delší strany bankovky a výšce nejméně 15 % kratší strany bankovky nebo jiným nápisem shodných rozměrů s obdobným významem. Vyrábět reprodukce platných mincí a mincí, které mohou být za platné vyměněny, a vyrábět předměty, které úpravou napodobují mince, lze v těch případech, kdy se jedná o hmotné reprodukce mincí a napodobeniny mincí z materiálu nezaměnitelného s materiálem, z něhoţ je mince vyrobena, nebo o nehmotná zobrazení. Nezaměnitelným materiálem je v případě bankovek materiál jiný neţ papír, plast nebo jiné materiály pouţívané k výrobě bankovek a v případě mincí materiál jiný neţ kov, nebo kov barevně odlišný, pokud výrobek z něj zhotovený nemůţe být vzhledem ke svým fyzikálním a chemickým vlastnostem pouţitelný místo mincí v automatech. Reprodukovat šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují, lze pouze se souhlasem vydávající osoby.17

2.2.2 Vyhláška č. 37/1994 Sb. Vyhláška České národní banky ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Česká národní banka podle § 22 písm. b) a c) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, stanoví: Příjem zákonných peněz Zákonné peníze 1) přijímají Česká národní banka, banky2) a ostatní právnické osoby a fyzické osoby takto: a) platné české bankovky přijímají právnické a fyzické osoby bez omezení; 17

http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/download/vyhl_55 3_2006.pdf. 22.2.2009

22

b) platné české mince včetně mincí pamětních a platných pamětních mincí československých3) přijímají bez omezení Česká národní banka a banky; ostatní právnické osoby a fyzické osoby mohou odmítnout přijetí 1. mincí nad 10 kusů téţe nominální hodnoty, 2. mincí nad celkovou částku 100 Kč u mincí do nominální hodnoty 10 Kč včetně a nad celkovou částku 500 Kč u mincí vyšších nominálních hodnot, 3. platných českých pamětních mincí, 4. platných československých pamětních mincí. Právnické osoby přijímají i zákonné peníze opotřebované oběhem, pokud se jimi platí a pokud jsou celé a celistvé. Česká národní banka a banky za stejných podmínek přijímají i zákonné peníze poškozené jinak neţ oběhem. Fyzické osoby mohou přijetí oběhem opotřebovaných nebo poškozených zákonných peněz odmítnout. Jestliţe bankovky nebo mince předkládané jako zákonné peníze jsou padělané nebo pozměněné nebo vznikne-li takové podezření, mohou fyzické osoby jejich přijetí odmítnout. Právnické osoby takové bankovky nebo mince odeberou bez náhrady.4) O odebrání bankovek nebo mincí vystaví právnické osoby potvrzení. Odebrané bankovky nebo mince vloţí právnické osoby spolu s kopií potvrzení o jejich odebrání v přítomnosti předloţitele do obálky a zašlou k odbornému posouzení zkušebně platidel ústředí České národní banky v Praze. Výměna zákonných peněz a neplatných bankovek a mincí Výměnu zákonných peněz určitých nominálních hodnot za zákonné peníze jiných nominálních hodnot, výměnu platných pamětních mincí za jiné zákonné peníze a výměnu neplatných bankovek a mincí, provádějí v době stanovené právním předpisem Česká národní banka a banky. Balení zákonných peněz Při předávání zákonných peněz mezi právnickými osobami a mezi právnickými a fyzickými osobami navzájem roztřídí plátce zákonné peníze podle jejich jednotlivých nominálních hodnot. Bankovky téţe hodnoty vkládá plátce po 100 kusech do balíčků, které přepáskuje. Do balíčků se bankovky vkládají uhlazené a srovnávají se podle stran a směru

23

tisku. Deset plných balíčků téţe nominální hodnoty tvoří svazek bankovek. Mince téţe nominální hodnoty vkládá plátce po 100 kusech do sáčků nebo je balí po 50 kusech do svitků. Pásky, kterými jsou opatřeny balíčky bankovek, a sáčky nebo svitky s mincemi se označují počtem vloţených kusů, jejich nominální hodnotou a úhrnnou částkou; pokud je plátcem právnická osoba, označují se i jejím názvem a sídlem. Pokud k výměně předkládá právnická osoba nebo podnikatel,8) i kdyţ není právnickou osobou, bankovky nebo mince více neţ dvou nominálních hodnot, přikládá se k nim výčetka s uvedením počtu kusů jednotlivých nominálních hodnot bankovek nebo mincí. Poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Poškozené bankovky a mince vydané ČNB, u kterých nejsou pochybnosti o tom, o jakou nominální hodnotu se jedná a o jejich pravosti, vyměňují Česká národní banka a banky. Náhradu za necelé bankovky a za celé bankovky sloţené z více neţ dvou částí poskytují ČNB a banky podle velikosti plochy poškozené bankovky. Jestliţe je k vyměření náhrady předloţena bankovka nebo její zbytek,které jsou sloţeny z více částí, jsou jako celek posuzovány pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, ţe jednotlivé části k sobě patří. Za necelé mince se poskytuje náhrada pouze tehdy, můţe-li v důsledku technologie jejich výroby dojít k oddělení vnějších a středních částí, nebo jsou podélně rozštěpené v hraně na část s lícní stranou a na část s rubovou stranou.18

18

http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/download/vyhl_37 _1994.pdf.22.2.2009

24

3 Úloha ČNB při péči o peněžní oběh ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiţ členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu. Dosaţení a udrţení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udrţitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní sluţby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě19.

19

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/, 10.6. 2009

25

3.1 Péče o peněžní oběh má výhradní právo vydávat bankovky a mince včetně pamětních mincí stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci zkoumá pravost bankovek a mincí a eviduje padělané a pozměněné peníze zadrţené na území ČR stará se o zásoby bankovek a mincí a dbá o plynulý a hospodárný oběh

3.2 Technické pomůcky k ověřování pravosti platidel 

lupa je nezbytnou pomůckou pokladníka

kontrolujeme její pomocí: ceninový papír, ochranný prouţek, ochranná vlákna, konfety, techniky tisku bankovky, všechny mikrotexty, doporučujeme malý průměr, zvětšení 8 – 12 krát 

UV lampa je nezbytná pomůcka pokladníka

kontrolujeme: ceninový papír a jeho vlastnosti, ochranný prouţek, ochranná vlákna, konfety, kvalitu fluorescenčních tisků v oblasti UV světla 

dekor magnetického pigmentu

kontrolujeme: magnetickou ochranu platidla, hlavně u USD, zařízení je jednoúčelové a cenově náročné 

detektor IR ochranných prvků

kontrolujeme ochranu v oblasti IR světla (MEKA systém, PRODIT systém, PROJECTINA systém) cenově náročné, v současnosti nejspolehlivější – na padělcích tato ochrana nebyla prozatím zvládnuta a napodobena

26



chemické pero kontrolujeme chemickou reakci papíru s náplní pera, jednoúčelové

zařízení, cenově nenáročné, spolehlivost je však problematická 

kombinované zařízení kombinace různých typů verifikačních zařízení v jednom

přístroji, cenově náročné, v praxi však výhodné Vţdy kontrolujeme kombinaci více prvků!

3.3 Informační systémy o platidlech a padělcích Jsou vydávány nové vzory platidel, starší jsou stahovány z oběhu. Tyto informační systémy obsahují popis ochranných prvků platidel a jejich zobrazení a co je nejdůleţitější, obsahují informace o aktuálních padělcích s popisem a zobrazením detailů, podle kterých je moţné padělek identifikovat. Na území České republiky je nejpouţívanější Kartotéka platidel ČNB v tištěné i v počítačové verzi.

3.4 Základy rozpoznávání pravých bankovek Ochranné prvky papírových platidel lze rozdělit různým způsobem. Nejčastější rozdělení je podle technologie výroby platidel na:  ochranné prvky ceninového papíru  ochranné prvky ceninového tisku

3.4.1 Ochranné prvky ceninového papíru Ceninový papír je svým sloţením spíše látka, sloţená ze směsi vláken bavlny, lnu a konopí. To mu propůjčuje zcela výjimečné vlastnosti, zejména:

27

 vysokou pevnost měřenou počtem ohnutí, které vydrţí. Pravý ceninový papír vydrţí aţ 5000 tzv. dvouohybů. Běţný celulózový papír se jiţ po 50 prohnutích láme.  struktura papíru v průhledu je pravidelná, nese otisk sítě, na níţ byl papír vyroben  pravý ceninový papír pohlcuje UV světlo, běţný komerčně dostupný papír v UV světle jasně září Vodoznak Historicky je to nejstarší ochranný prvek ceninového papíru. Technickou podstatou vodoznaku je rozdílná tloušťka papírové hmoty. Ta způsobuje, ţe v průhledu proti světlu, místa, kde je více papírové hmoty, jsou tmavší (vzniká tzv. pozitivní vodoznak), a místa, kde je méně papírové hmoty, jsou světlejší (vzniká vodoznak negativní). V současné době se pouţívá na ochranu bankovek lokalizovaný figurální stupňovitý vodoznak s plynulými přechody mezi světlými a tmavými částmi vodoznaku. Vodoznak je tedy vlastnost samotného ceninového papíru. Jak rozpoznáme napodobeniny vodoznaku:  vodoznak je vlastnost samotného ceninového papíru, to znamená, ţe pod UV světlem se nijak nezobrazí  na padělcích bývá napodoben tiskem bílou nebo šedou barvou zpravidla na rubové straně platidla. To znamená, ţe se pod UV světlem zobrazí jako tmavá kresba. Bankovky všech nominálních hodnot českých korun jsou vybaveny vysoce kvalitním lokalizovaným figurálním stupňovitým vodoznakem. Ochranná vlákna Jsou to drobná vlákenka z různých materiálů chaoticky rozmístěná v papírové hmotě. Pouţívají se jak bezbarvé, tak různých barev. Na padělcích bývají napodobena nakreslením nebo tiskem. Jsou upravena tak, ţe reagují na osvětlení UV světlem. Bankovky všech nominálních hodnot českých korun obsahují v papírové hmotě bezbarvá vlákna svítící pod UV lampou. Na nejnovějších vzorech jsou pouţita i barevná ochranná vlákna. Ochranný proužek Je to cizí těleso umístěné v hmotě papíru. V průhledu proti světlu ho vidíme jako tmavou linku. Pouţívá se ve dvou formách: 28

 zabudovaný v papírové hmotě, na povrchu platidla není vidět – např. USD  okénkový, který v pravidelných intervalech vystupuje na povrch papíru zpravidla na lícní straně bankovky. I tento prouţek je v průhledu proti světlu souvislý a vidíme ho jako tmavou linku. V jeho okolí vidíme i pravidelně se střídající světlé a tmavé pruhy, které jsou vytvořeny rozdílnou tloušťkou papíru – je to určitá forma vodoznaku. Ochranný prouţek můţe obsahovat další ochranné prvky, zejména mikrotexty pozitivní nebo negativní, reakce na UV světlo atd. Pravost ochranného prouţku ověříme tak, ţe ho zkontrolujeme v průhledu proti světlu – musí být souvislý. Ţe se jedná o cizí těleso si ověříme na hraně bankovky – pravý prouţek ucítíme. Na padělcích můţe být napodoben vloţením pásku mezi lícní a rubovou stranu. Je důleţité kontrolovat kombinaci více ochranných prvků! Bankovky všech nominálních hodnot českých korun obsahují v papírové hmotě okénkový ochranný prouţek metalizovaný , který v pravidelných intervalech vystupuje na povrch papíru na lícní straně bankovky. Obsahuje po celé délce opakující se negativní mikrotext ve tvaru nominální hodnoty a zkratky měny. Iridiscentní povlak na povrchu papíru Jeho ochranná funkce spočívá v tom, ţe při kolmém pohledu na papír není prakticky skoro vůbec vidět. V šikmém pohledu se však kovově leskne celý povrch plochy, na níţ je iridiscentní povlak na povrchu papíru aplikován. Tento ochranný prvek zařazujeme k sklopným efektům. V současné době jej s oblibou vyuţívá stále více emitentů, protoţe ho nelze reprodukovat na barevných kopírovacích zařízeních. Na českých bankovkách je pouţit na vyšších nominálních hodnotách 1000, 2000 a 5000 Kč novějších vzorů.

3.4.2 Ochranné prvky ceninového tisku Bankovky jsou tištěny ve specializovaných tiskárnách za přísných bezpečnostních podmínek. Cílem tisku je dosáhnout prakticky identické reprodukce bankovek lišící se vzájemně pouze sériovým číslem bankovky. Tisk je po technické stránce dokonalý a vyuţívá speciálních postupů, které se v běţné komerční reprografii nepouţívají, a tudíţ jsou pro padělatele nedostupné. 29

Tiskové techniky Bankovky se tisknou ve více tiskových operací. Kaţdá tisková technika se dá lehce rozpoznat pomocí lupy. Vzhledem k tomu, ţe při tisku bankovek se pouţívají tři tiskové techniky, které lze lehce rozpoznat, lze říct, ţe pomocí lupy je moţné na jeden pohled bezpečně rozpoznat kaţdý padělek ( s výjimkou USD). Tisk z hloubky anebo hlubotisk Tato technika je pro padělatele nedostupná. Tiskový obrazec, který je tisknut touto technikou, je do tiskové desky vyryt. Barva se při tisku dostane do vyrytých míst a velkým tlakem je přenesena na papír. Zůstane na povrchu papíru jako plastické linky barvy, které lze na bankovce nahmatat. Právě hlubotisk způsobuje charakteristický omak pravých bankovek. Na bankovkách jsou touto technikou tisknuty hlavní tiskové obrazce – portrét, slovní a číselné označení nominální hodnoty, označení emisní banky. Hlubotisk lze napodobit suchou raţbou – deformováním povrchu papíru razidlem. Na českých bankovkách je pouţit hlubotisk na všech nominálních hodnotách na tisk lícní strany, rubová strana je vytištěna pouze tiskem z plochy – ofsetem. Tisk z výšky anebo knihtisk Tato tisková technika je nejstarší a v současnosti se jí vyuţívá k tisku sériového čísla bankovky. Tiskový obrazec, který je tisknut touto technikou, vystupuje z roviny tiskové desky. Barva se při tisku dostane na vystupující plošky a tlakem přenese na papír. Je vtlačena do papíru a pomocí lupy je vidět, ţe k okrajům tiskové linky barva vytéká do okolí. Barevně se to projeví tak, jako by bylo kaţdé číslo orámováno tenkou linkou sytější barvy – tomuto jevu říkáme roztlak barvy. Tisk z plochy anebo ofset Tato tisková technika patří k nejmodernějším a vyuţívá se jí k tisku podtisků – to jsou místa pod hlavním tiskovým obrazem. Na českých bankovkách je celá rubová strana vytištěna touto technikou. Linka vytištěná ofsetem nevykazuje ţádnou plasticitu nebo roztlač. Při pohledu lupou se nám zdá, jako by papír v místech vytisknutých ofsetem jenom měnil svoji barvu. Barva splývá s hmotou papíru.

30

Ofset je technika, která je dostupná i padělatelům. Charakteristikou ofsetu je to, ţe takto vytištěné obrazce jsou na omak hladké. Stejné vlastnosti mají i reprodukce vytisknuté na barevných kopírovacích zařízeních. Liniová struktura obrazu pravé bankovky Při tisku bankovek jsou tiskové desky připravovány tak, ţe obraz je vytvořen jako hustá síť jemných linek – tento způsob se označuje jako liniová rozkresba. Platí to jak o hlubotiskových tak i o ofsetových tiskových deskách. Proto na bankovce nikde nenajdeme souvislou plochu barvy. Vše je rozloţeno do jemných linek. Použití speciálních barev při tisku bankovek Pro zvýšení ochrany bankovek před moţností padělání jsou při tisku pouţívány speciální barvy, které mají své charakteristické vlastnosti: 

OVI opticky variabilní anebo proměnlivé barvy fungují tak, ţe obraz, který je jimi vytisknut, má jednu barvu při kolmém pohledu a výrazně odlišnou barvu v šikmém pohledu na bankovku. Jsou drahé a pro padělatele nedostupné ( s výjimkou padělků 100 USD 1996 ). Na českých bankovkách jsou pouţity na nominálních hodnotách 5000 Kč, 2000 Kč a 1000 Kč vzoru 1996.



luminiscenční barvy – princip spočívá v tom, ţe mění vlnovou délku UV světla na vlnové délky světla lidským okem viditelné. Většinou jsou pouţity u číslovačů, a při tisku ofsetových podtisků. Na českých bankovkách jsou přidány do hlubotiskové barvy, takţe části tiskového obrazce vytisknuté těmito barvami se pod UV lampou jasně rozsvítí. Na trhu jsou tyto barvy dostupné, a proto tuto ochranu jiţ padělatelé napodobují (EUR).



metamerické barvy v oblasti IR světla – fungují na principu rozdílných fyzikálních vlastností barev v infračervené oblasti světelného spektra. Při pohledu na obraz bankovky pomocí speciální kamery citlivé na IR oblast, určité části tiskového obrazce zcela zmizí ( jsou vytisknuty infra bílými barvami ). Tato ochrana je pouţita na všech českých bankovkách. Padělatelé jí prozatím nenapodobily.

Další ochranné prvky ceninového tisku 

soutisková průhledová značka – jednoduchý ochranný prvek vytvořen tak, ţe část tiskového obrazce lícní strany se v průhledu proti světlu přesně kryje nebo doplňuje s částí tiskového obrazce rubové strany. Dokonalý soutisk je zabezpečen přesností 31

ceninového tisku při současném tisku lícní i rubové strany. Padělatelé většinou tisknou padělky ve dvou operacích a to samostatně lícní stranu a samostatně rubovou stranu. Tak dochází k vzájemnému posunu těchto obrazů a tvar soutiskové značky je nedokonalý. U starších vzorů bankovek u 

je pouţita soutisková značka ve tvaru písmen CS,

vzorů novějších ČR.

Skrytý obrazec vytvořený hlubotiskem – v místě hustě potisknutém hlubotiskovými linkami se dá vytvořit jejich speciálním uspořádáním skrytý obrazec, který je v kolmém pohledu prakticky neviditelný a objeví se teprve při sklopení ve směru dopadajícího světla. Objeví se jako tmavá plocha vzhledem ke svému okolí.

Na

českých bankovkách všech hodnot je skrytý obrazec tvořen ve tvaru číslic nominální hodnoty a je umístěn na lícní straně vpravo od portrétu. 

Mikrotexty – jsou vděčným ochranným prvkem určeným pro zkoumání pod lupou. Na pravém platidle jsou všechny mikrotexty dokonale čitelné. Mohou být tištěny hlubotiskem anebo ofsetem, obsahuje je ochranný prouţek a jiné ochranné prvky. Na padělcích tištěných liniovým ofsetem, jsou mikrotexty čitelné. Na českých bankovkách jsou tištěny ofsetem na líci v barevném pásu vpravo od portrétu a na rubu v barevném pásu vpravo od státního znaku. Tištěny hlubotiskem jsou na nominálech 1000, 2000 a 5000 Kč ve velkém hodnotovém čísle na lícní straně. Další ochranné prvky zatím nejsou pouţity na českých bankovkách. Jsou to například konfety, hologram, ochranné metalické fólie, suchá pečeť, mikroperforace, sítotisk20.

20

Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků - Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007.

32

4 Padělání bankovek a mincí v ČR Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu místo peněz pravých Padělání je zhotovení padělku, falšování díla Pozměněné peníze jsou jakkoliv upravené peníze za účelem udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty ( grafická úprava označení hodnoty u bankovek u mincí mechanická úprava technických parametrů )

4.1. Historie výroby a padělání peněz Padělání peněz bylo povaţováno za těţký zločin, jelikoţ padělatel působil škodu nejen jednotlivcům, ale i státům, které tyto peníze vydávaly. Ve středověku bylo penězokazectví přísně trestáno od zabavení majetku aţ po hrdelní tresty, ale ani to mnohé z padělatelů neodradilo. První mince se zhotovovaly litím, byl to pracný a zdlouhavý proces a na jeho konci nebyl vţdy odpovídající výsledek. Mincí bylo potřeba stále víc a proto se hledala metoda, kterou by se vyrobilo více mincí za kratší dobu. Mince se začaly razit. Raţba mincí se pouţívá do dnes, pouze za pouţití elektřinou poháněných lisů schopných na jeden úhoz vyvinout sílu rovnající se mnoha tunám. Dnes je plně automatizovaná a díky strojům na elektrický pohon je moţno vyrazit obrovské mnoţství mincí21. Nejprve se padělaly mince z drahých kovů, které byly raţeny nebo odlévány z kovů méně hodnotných (olovo, cín) a následně postříbřovány nebo zlaceny. Odlévané padělky byly snadněji rozeznatelné, neţ padělky raţené, protoţe byly menší a linie mincovního obrazu byly méně ostré. Nápis na hraně mnohdy chyběl nebo byl nečitelný v důsledku odstraňování švu (stopy po spojení dvoudílné formy) a čípku (stopy po nálevním kanálku ve formě). Někdy byly na mincích i drobné bublinky způsobené chladnutím kovu 22 . Způsobem méně známým bylo padělání mincí otiskem. Na stříţek z měkkého kovu byly přiloţeny dvě mince z jedné strany lícem, z druhé rubem. Následným stisknutím v lisu došlo k přenosu reliéfu na stříţek. Padělky mají na rozdíl od pravé mince obraz zapuštěn a 21 22

http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11. 5.3.2010 VANDAS, Jiří. Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-15-9. str. 98

33

zrcadlově převrácen. Raţené padělky z ručně rytých razidel jsou často padělky nebezpečnými a velmi nebezpečnými. Jelikoţ rakouské zlaté mince měly vysokou ryzost, objevovaly se i mince raţené ze zlata niţší ryzosti. Obchodníci odhalovali padělky váţením nebo do nich dělali dírky, aby se přesvědčili zda jsou mince pravé. Pravost zlatých mincí se zjišťovala váţením, protoţe zlato bylo v té době nejtěţším kovem a to aţ do doby, kdy byla objevena platina. Po zavedení papírových peněz na sebe padělky také nenechaly dlouho čekat. První papírové peníze se začaly pouţívat v Číně za dynastie Tang v letech (618-907) 23, u nás za Marie Terezie od roku 176224. Nejstarší bankovky se tiskly pouze z jedné strany. K jejich tisku se pouţívaly bronzové, později většinou měděné destičky (štočky). Snaha o usnadnění práce a tím i zvýšení kvality tisku, vedly stejně jako u mincí k výrobě strojů. Nejprve to byly stroje na pohon lidský, později poháněné parou a nakonec stroje elektrické, které se pouţívají dodnes. Jako první představil svůj lis na výrobu bankovek známý vynálezce Joseph Bramah roku 1806. Moderní výroba bankovek je sloţitá záleţitost, protoţe tiskárny musí zajistit, aby padělání bankovek bylo co nejobtíţnější. Jejich výroba zahrnuje čtyři hlavní stádia, kterými jsou: návrh a grafické zpracování, výroba papíru, míchání barev a tisk. Při tisku jsou pouţívání tři různé technologie: litografie, hlubotisk a knihtisk. Na nové bankovky je vypsána centrální bankou výběrová soutěţ, ve které umělci předvedou své návrhy. Krásu kresby, kterou ztvárnil na českých bankovkách Oldřich Kulhánek, nahradily moderní technologie. Při vytváření sloţitých obrazců majících za úkol ztíţit padělání bankovky, se uţívají speciální grafické programy, např. Excentro. Pomocí ocelové hlubotiskové desky se tisknou hlavní rysy návrhu, které se vryjí do desky ručně, zrcadlově. Barví se jen vyrytá část. Papír pouţívaný pro výrobu bankovek, zpravidla bývá směsí bavlny a lnu nebo pouze čistá bavlna. Díky tomu snese mnohem větší mechanické namáhání. V některých zemích byl nahrazen plasty, australské bankovky se vyrábí z igelitových fólií. Do papíru se před tiskem umisťují ochranné prvky, vodoznak, ochranná vlákna. Ochranná vlákna se přidávají do papíru při jeho usychání. První bankovky byly jednobarevné, či vícebarevné s pouţitím více inkoustů. V dnešní době se na bankovkách vyskytují i desítky různých odstínů. Mnoţství odstínů stěţuje padělání a bankovka hezky vypadá. Barvení bankovek dnes probíhá pomocí počítače. Ten barvy namíchá a podle potřeby nanáší při tisku bankovek. K výrobě bankovek se pouţívají tři techniky tisku. 23 24

http://p-numismatika.cz/index.php?get=vyvoj_cina. 20.6.2009 http://kulm.ic.cz/clanky/padelani1/. 20.6.2009

34

Jedná se o ofsetový tisk, knihtisk a hlubotisk. Tyto tiskové techniky se často pouţívají v kombinaci, to aby se zamezilo padělání. Ofset je metoda, která se při velkonákladovém tisku pouţívá nejvíce. Jde o tisk nepřímý, protoţe se z tiskové formy nejprve tiskne na pryţí potaţený válec a aţ z něho na papír. Barva se přenáší dvakrát a předloha na tiskové formě není zrcadlově převrácená. Po natištění podtisku se bankovky přetisknou hlubotiskem. Knihtiskem se tisknou zpravidla jen údaje, které se liší na kaţdém exempláři např. sériová čísla. Knihtisk je nejstarší tiskovou technikou. Kromě ochranných prvků, které vznikají u bankovek při výrobě papíru nebo při tisku, jsou i prvky, které jsou na bankovky přidány aţ po samotném tisku. Je to například holografický prouţek u evropské měny. Archy nově natištěných bankovek jsou pak rozřezány a uspořádány do balíčků25. První padělané bankovky byly jen ty nakreslené, protoţe v té době neexistovala kopírovací, natoţ počítačová technika. Ruční výroba falešných bankovek byla časově náročná a vyţadovala výtvarnou zručnost padělatele. Byly to padělky neumělé a méně zdařilé, kreslené podle originálů tuţí, vodovými či temperovými barvami, barevnými tuţkami a inkousty. Dále to byly padělky polygrafických odborníků, jakými byli fotografové, litografové a zaměstnanci polygrafického průmyslu často ze státních nebo soukromých ceninových tiskáren. Padělky jimi vyrobené byly zdařilé aţ nebezpečné, v některých případech velmi nebezpečné. Nejrozšířenější padělatelskou technikou byl knihtisk. U narychlo připravovaných emisí, které byly tištěny touto technikou se vyskytovaly těţko rozpoznatelné padělky. Nejhůře napodobitelnou technikou byl hlubotisk. Ve velké míře byly padělány rakouské papírové peníze, bankovky a státovky. Zadrţené padělky zařazovala Rakouská národní banka do typů a v jejich rámci jim přidělovala čísla. Podle kvality je rozdělovala do pěti klasifikačních stupňů. Tyto stupně se pouţívají dodnes. Po vzniku Československého státu došlo k okolkování rakousko-uherských korun československými kolky, tyto kolky byly často padělány zejména v Rakousku a Maďarsku. I první emise československých státovek, která byla špatně chráněna proti padělání, byla hojně padělána. Jelikoţ byla většina státovek tištěna knihtiskem, velmi rychle se objevily falešné státovky vyšších hodnot, zejména 100, 500 a 5000 Kč. Známé je padělání 500 Kč prof. dr. Gyulou Mezsárosem, který ve své dílně vyrobil více neţ 60 tisíc kusů velmi kvalitních padělků.

25

http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03. 14.3.2010

35

4.2 Padělání od roku 1993 I kdyţ se bankovky a mince neustále obohacují o nové ochranné prvky a jejich výroba je stále sloţitější i přesto se najdou padělatelé, které neodradí technická náročnost výroby ani vysoké tresty. Dnešní padělatelé musí vynikat v počítačovém světě, musí ovládat sloţité grafické programy. Však díky dostupnosti laserových tiskáren a další techniky si kopii bankovky můţe obstarat kaţdý. Na našem území patří mezi nejčastěji se vyskytující padělky stupeň číslo 3 zdařilý padělek, který se dá snadno rozpoznat. Také se objevovaly padělky nebezpečné, ale i ty se dají odhalit. Jednalo se o hodnoty 2000 a 5000 Kč. Pokud se jednalo o velmi nebezpečné padělky, tak šlo zatím jen o americké dolary. Nejčastěji padělanou českou bankovkou v roce 2007 byla 500 Kč a druhou nejčastější 1000 Kč. Podíl těchto dvou bankovek byl v tomto roce

více neţ 60% z celkového

mnoţství padělků26. Z tohoto důvodu Česká národní banka vydala roku 2008 nový vzor tisícikorunové bankovky s inovovanými ochrannými prvky a 1.4. 2009 novou 500 Kč bankovku. To mělo za následek sníţení počtu padělků nové emise

tisícikorunové

bankovky na minimum. České bankovky a mince jsou v mezinárodním měřítku velmi bezpečné (cca jeden padělek na 170 000 kusů bankovek v oběhu) a výzkum, vývoj a aplikace ochranných prvků patří ke světové špičce. U evropské měny je to jeden padělek na 21 000 kusů bankovek v oběhu. K zachování a zdokonalování bezpečnosti přispívá i stálá obměna starých bankovek za nové, s dokonalejšími prvky27.

26

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/080226_padelky_2007.html. 24.10.2009 27 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2009/090330_nova_500.html. 14.3.2010

36

Padělky podle kvality jejich zhotovení zařazujeme do těchto stupňů nebezpečnosti: 1.Velmi nebezpečný padělek – prozatím jenom 50 a 100 USD  při tisku byly pouţity shodné tiskové techniky jako při tisku pravých bankovek  byl pouţit dokonalý materiál, ochranné prvky jsou dobře napodobené, nedají se jednoduše odhalit. Skutečnost, ţe jde o padělek, moţno zjistit jen podrobným studiem celé bankovky. I zkušený pracovník, který není informován o jeho výskytu, má s ním problémy. Zhotovil ho odborník, laik ho nedokáţe rozpoznat. 2. Nebezpečný padělek  při tisku byly částečně pouţity jiné tiskové techniky neţ při tisku pravých bankovek  jednotlivé ochranné prvky jsou dobře napodobené. Celkový dojem je klamavý. 3. Zdařilý padělek  při tisku byli pouţity jiné tiskové techniky neţ při tisku pravých bankovek  ochranné prvky jsou nekvalitně napodobené, některé chybí, napodobení ochranných prvků se dá lehce odhalit 4. Méně zdařilý padělek  při tisku byly pouţity jiné tiskové techniky neţ při tisku pravých bankovek, většinou je vytisknut jenom jednou technikou  některé části tisku zcela chybí, ochranné prvky nejsou napodobeny 5. Neumělý padělek  je to nezdařilá imitace pravých bankovek. Ochranné prvky chybí, na první pohled je zřejmé, ţe jde o padělek28

28

Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků - Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007.

37

5 Bezpečnostní rizika nové evropské měny Euro je jednotnou měnou pro šestnáct členských zemí Evropské unie, označovanou jako eurozóna. Dne 1. ledna 1999 ji přijalo jedenáct členských států, a sice: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko, Finsko a Nizozemí. Dvanáctým státem se od 1. ledna 2001 stalo Řecko. Mimo eurozónu zůstávají Velká Británie, Dánsko a Švédsko. První tři roky existovala tato měna pouze jako měna bezhotovostní. Pouţívala se v účetnictví, při elektronických platbách a podobně. Hotovostní euro bylo zavedeno dne 1.1. 2002 ve dvanácti členských zemích Evropské unie. Dne 1.1. 2007 bylo euro nově zavedeno ve Slovinsku, 1.1. 2008 v dalších dvou státech, na Kypru a na Maltě a 1.1. 2009 na Slovensku29. Do eurozóny patří také mimoevropská území některých členských států eurozóny, která jsou součástí Evropské unie. Jsou to Azory a Madeira patřící Portugalsku, Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla území patřící Španělsku a francouzská zámořská území. Na základě dohod s EU euro pouţívají jako svou měnu Monako, San Marino a Vatikán. Důvodem přijetí eura byla existence měnové unie v případě Monaka s Francií, u San Marina a Vatikánu s Itálií. Tyto země mají právo razit euromince v omezeném mnoţství se svou vlastní rubovou stranou. Bez dohod s Evropskou unií euro zavedly Andorra, Černá Hora a Kosovo, nemají právo razit vlastní mince30. Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou zemí eurozóny a provádí měnovou politiku šestnácti zemí Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly euro. Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Jejím hlavním cílem je cenová stabilita (tj. nízká míra inflace). ECB je nezávislá na ostatních institucích. Eurozóna se skládá ze zemí, které zavedly euro. Eurosystém se skládá z ECB a národních centrálních bank zemí, které zavedly euro. Eurosystém a ESCB budou souběţně fungovat, dokud se všechny členské státy EU nestanou členy eurozóny. 29 30

http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/index.cs.html, 12.6.2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Euro. 12.6.2009

38

Kaţdý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit soubor ekonomických ukazatelů neboli takzvaná konvergenční kriteria, stanovená v Maastrichtu v roce 1992 ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství. Maastrichtská kritéria zahrnují cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank31.

5.1 Eurobankovky a euromince Měnová jednotka euro má mezinárodní zkratku EUR a dělí se na 100 centů. Jako symbol pouţívá stylizované řecké písmeno epsilon. Euro je respektováno jako stabilní měna nejen v Evropě, ale i po celém světě.

5.1.1 Eurobankovky Kaţdá ze sedmi nominálních hodnot eurobankovek má jinou barvu a velikost, symbolizuje jednu epochu vývoje evropské architektury. Na lícní straně jsou okna a portály, na straně rubové jsou mosty. Ţádné z architektonických úkazů nereprezentují skutečnou památku. Na všech bankovkách je název „EURO“ v latinské a řecké abecedě, vlajka Evropské unie, podpis prezidenta Evropské centrální banky a iniciály Evropské centrální banky v pěti jazycích (BCE, ECB, EZB, EKT, EKP). Na zadní straně všech bankovek je mapa Evropy a sériové číslo na začátku s písmenem označujícím zemi, ve které byla bankovka vytištěna. Vzhled eurobankovek je dílem Roberta Kaliny z Rakouské národní banky, který zvítězil v konkurzu. Obě strany bankovky jsou stejné pro všechny státy eurozóny.

Ochranné prvky Euro je vzhledem ke svému významu, mezinárodnímu postavení a stabilitě atraktivní měnou pro padělatele. Při výrobě bankovek a mincí jsou pouţity nejnovější technologie, které mají zajistit kvalitu nových peněz, ale hlavně také jejich ochranu proti padělání. Eurobankovky jsou opatřeny spoustou ochranných prvků, a proto lze padělky snadno rozpoznat.

31

http://www.rozhlas.cz/evropskaunie/ekonomika/_zprava/516643, 19.11.2008

39

Vlastnosti papíru Papír je vyroben z čisté bavlny, takţe bankovka je na omak pevná a tuhá, nepůsobí dojmem měkkého nebo voskovaného papíru. Hlubotisk Plastický tisk, způsobený velkým tlakem tiskové desky jímţ je vrstva barvy přenesena na papír. Jsou jím tištěny hlavní obrazce, okna nebo portály. Lze jej nahmatat na lícní straně bankovky. Vodoznak Zesílení nebo zeslabení papíru při výrobě, dobře viditelné při nastavení bankovky proti světlu. Poloţíme-li bankovku na tmavý povrch, světlé části ztmavnou. Ochranný proužek U eurobankovky je zapuštěn do papírové hmoty a při nastavení proti světlu se jeví jako tmavá linka. Drobným písmem je na něm uvedeno slovo EURO a číslem hodnota bankovky. Soutisková značka Opět při nastavení proti světlu se části číslic v pravém horním rohu lícní i rubové strany spojí a objeví se číselný údaj vyjadřující hodnotu bankovky. Holografický proužek Tento ochranný prvek mají bankovky niţších hodnot, a to 5, 10 a 20 euro. Při naklánění bankovek se motiv na holografickém prouţku na lícní straně mění z číselného označení hodnoty na symbol € na duhovém pozadí. Na okrajích prouţku po celé jeho délce je drobným písmem vyznačena hodnota bankovky. Medailon s hologramem Při naklánění bankovek se motiv hologramu na lícní straně mění z hodnotového čísla bankovky na okno nebo portál. V pozadí se od okrajů hologramu k jeho středu postupně zobrazují duhové kruhy sloţené z drobného písma. Tímto prvkem jsou opatřeny bankovky v hodnotách 50, 100, 200 a 500 euro.

40

Drobné perforace Objeví se v medailonu s hologramem nebo holografickém prouţku, kdyţ bankovku nastavíme proti světlu. Zobrazí symbol € a drobná čísla označující hodnotu bankovky. Iridiscentní proužek Jsou jím opatřeny bankovky hodnot 5, 10 a 20 euro. Nakláníme-li bankovkou objevuje se na rubové straně iridiscentní prouţek se symbolem € a hodnotovým číslem bankovky. Opticky proměnlivá barva hodnotového čísla Kdyţ nakláníme bankovkou v hodnotě 50, 100, 200 nebo 500 euro mění se barva jednoho z hodnotových čísel na rubové straně z fialové přes olivově zelenou aţ po hnědou. Na bankovkách v hodnotách 200 € a 500 € jsou v blízkosti okrajů další značky rozeznatelné dotykem. Bankovky byly připraveny s ohledem na nevidomé a slabozraké a zvláštní prvky na nich pouţité jim napomáhají rozpoznat nominální hodnotu. Všechny tyto prvky bylo moţné zkontrolovat bez pouţití zvláštního vybavení. Pravost bankovky bylo moţno ověřit hmatem, nastavením proti světlu a nakláněním. Mikrotisk Na bankovce lze na některých místech nalézt drobné písmo. Text s výškou znaků 0,8 mm lze obvykle přečíst bez pomoci lupy. Mikrotisk s výškou znaků 0,2 mm vypadající jako úzká čára, lze přečíst pomocí lupy. Na pravé bankovce by měl být i ten nejdrobnější text jasně ostrý. Bankovky v ultrafialovém světle Pod ultrafialovým světlem kontrolujeme tyto ochranné prvky:  Samotný papír bankovky nemá fluorescenční vlastnosti, je tedy pod UV lampou tmavý.  V papíru jsou rozptýlená vlákna zářící červeně, modře a zeleně  Podklad vlajky Evropské unie na lícní straně září zeleně a hvězdičky na ní oranţově. Podpis prezidenta ECB svítí zeleně. Uprostřed bankovky jasně září malé krouţky a velké hvězdy.  Na rubové straně ţlutě nebo zeleně září mapa, most a hodnotové číslo bankovky.

41

Tyto ochranné prvky lze zkontrolovat pomocí zvláštního vybavení, např. lupou nebo UV lampou.

Zajišťování ochrany eurobankovek ECB je podobně jako všechny centrální banky povinna chránit důvěryhodnost svých bankovek. Eurobankovky tak musí být opatřeny účinnými ochrannými prvky, které jsou pro veřejnost snadno rozpoznatelné. Kromě toho musí být ECB technologicky stále o krok napřed před padělateli a průběţně zlepšovat ochranné prvky, aby se mohly pouţít na současných i budoucích bankovkách. ECB proto řídí, koordinuje a financuje velké mnoţství výzkumných projektů, které se realizují ve veřejném i soukromém sektoru.

5.1.2 Euromince Mince existují v osmi nominálních hodnotách a ty se liší velikostí, hmotností, pouţitým materiálem, barvou a sílou mince. Hrany mincí po sobě jdoucích hodnot jsou také odlišné. Máme mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura. Mince v hodnotách 1, 2, a 5 centů jsou ocelové s vrstvou mědi, hodnoty 10, 20 a 50 centů jsou vyrobeny s tzv. severského zlata coţ je směs mědi, zinku a cínu. Bimetalové mince v hodnotě 2 a 1 eura jsou v barevném provedení mezikruţí ţluté a střed bílý u 1 eura a opačně u 2 eur. 1 € má střed mince vyroben z niklu a pokryt vrstvou mědiniklu, mezikruţí z niklové mosazi a u mince v hodnotě 2 euro je střed vyroben z niklu pokrytého vrstvou niklové mosazi a mezikruţí z mědiniklu. Všechny státy, které jsou

členy eurozóny, vydávají mince

s vlastní rubovou stranou. Kaţdá země pouţila svůj národní symbol nebo motiv na rubovou národní stranu. Pro vzhled rubových stran mincí platí nejnovější doporučení Evropské komise o vzhledu euromincí ze 17. ledna 2008. Lícová strana je pro všechny státy stejná, je dílem belgického designéra Luca Luyckxe. Na mincích hodnot 1, 2 a 5 centů je zobrazeno umístění Evropy na zeměkouli, na ostatních je pak mapa evropy. Na líci všech mincích je vyraţena nominální hodnota a dvanáct hvězd. Mince raţené v letech 1999-2006 měly na rubové straně vyobrazeny pouze státy Evropské unie před rozšířením v roce 2004. V roce 2005 bylo rozhodnuto, ţe bude vzhled předních stran mincí hodnot 10, 20 a 50 centů a 1 a 2 eura změněn. Nové mince raţené od roku 2007 zobrazují celou Evropu. Mince v nominálních hodnotách 1, 2 a 5 centů zůstaly stejné.

42

Finsko nepouţívá mince v hodnotách 1 a 2 centy, ale stále je razí. Jsou vysoce sběratelsky ceněny. Mince těchto hodnot ostatních členských států zůstávají stále oficiálním platidlem. Ochranné prvky Euromince obsahují ochranné prvky, které umoţňují jejich identifikaci v přístrojích pro příjem a výdej mincí. Bez ohledu na to, kde byly mince vyrobeny, je lze pouţívat v prodejních automatech v kterékoli zemi eurozóny. Při výrobě mincí 1 € a 2 € se pouţívá vyspělá technologie – plátování a kombinace odlišných barev slitiny pro střed a mezikruţí mince. Materiál pouţitý pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů je zvláštní slitina (tzv. severské zlato), kterou je velmi obtíţné vyrobit a která se pouţívá výhradně pro mince. Nápis na hraně mince v hodnotě 2 € a pouţití zvláštního kovu pro mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů chrání tyto peníze proti padělání32.

5.2 Boj proti padělání Při výrobě eurobankovek se pouţívá vyspělá technologie tisku a bankovky jsou navíc opatřeny moderními ochrannými prvky. Paděleik lze proto snadno odlišit od pravé bankovky, a to i bez zvláštního vybavení, coţ odrazuje padělatele.

5.2.1 Středisko pro analýzu padělků ECB pečlivě sleduje poslední trendy v technologii tisku a reprodukce a počty zadrţených padělků. Tyto padělky následně analyzují národní centrální banky zemí eurozóny a Středisko ECB pro analýzu padělků, které také zpracovává konkrétní odborné a statistické údaje o padělcích. Tyto údaje, uloţené v databázi střediska, se pak poskytují policejním sloţkám jednotlivých států a dalším orgánům zapojeným do boje proti padělání. ECB také úzce spolupracuje s Europolem (Evropským policejním úřadem), který na základě svého pověření, jako ústřední orgán koordinuje ochranu eura proti padělání, a dále s Interpolem (Mezinárodní organizace kriminální policie) a Evropskou komisí.

32

Příručka pro školitele: ochranné prvky eurobankovek a mincí. broţura. Evropská centrální banka, 2007. ISBN 978-92-899-0123-9.

43

5.2.2

Prevence zneužití digitálních vyobrazení bankovek k protiprávním účelům

Skupina centrálních bank pověřená bojem proti padělání (CBCDG – Central Bank Counterfeit Deterrence Group), která zahrnuje 10 nejvýznamnějších světových emitentů bankovek,

podporuje

technologie

znemoţňující

digitální

padělání.

Díky

těmto

technologiím se předchází samotné výrobě padělků. Sniţují se tak ztráty, které mohou jednotlivcům a podnikům vzniknout, pokud padělek přijmou. V rámci systému boje proti padělání se vyuţívají technologie, které znemoţňují osobním počítačům a zařízením na digitální zpracování obrazu zachycovat či reprodukovat vyobrazení chráněných bankovek. Systém tak brání nepovolené reprodukci bankovek. V oprávněných případech však ECB umoţňuje přístup k vyobrazením bankovek ve vysokém rozlišení. ECB řídí a koordinuje činnosti související s výzkumem a vývojem bankovek a poskytuje na tyto činnosti finanční prostředky, aby se tak uchovala a dále podporovala důvěryhodnost eura jako globální měny33.

33

http://www.ecb.int/euro/html/counterfeiting.cs.html, 12.6.2009

44

6

Trestné činy proti měně

Padělání peněz je staré jako peníze samy, od té doby co existují, existuje i snaha je napodobit. Za vidinou zisku, kterého je moţné dosáhnout, se padělatel dopouští trestného činu a riskuje tak nemalý trest. V dnešní době, kdy bankovky i mince jsou jiţ dobře chráněny proti padělání a jejich výroba je čím dál sloţitější, se stále najdou odváţní padělatelé.

Trestné činy padělání Na Slovensku po zavedení eura vyšetřuje policie téměř 300 případů falšování této měny, z toho nejvíce v Nitranském kraji. Potvrdilo se 185. Téměř kaţdý den se někde na Slovensku objeví falešné eurobankovky. Ne všechny podezřelé jsou však opravdu falešné. Eura se však mohou zdát podezřelá i tehdy, pokud jsou například opraná, nebo pokud ochranné prvky nejsou dobře viditelné. Policie se nejčastěji setkává s falešnými bankovkami v hodnotách 50 a 100 euro. Padělky jsou často nízké a průměrné kvality a je zřejmé na první pohled, ţe se jedná o peníze nepravé, nejčastěji vyrobené pomocí běţně dostupné kancelářské a výpočetní techniky.Oblíbeným místem pro uvádění padělků do oběhu jsou zejména čerpací stanice, hypermarkety či recepce hotelů, kde falešné peníze odhalí aţ při počítání trţby. Menší města mají s falešnými penězi stejné zkušenosti jako velká, tam však pachatelé preferují menší trafiky a pohostinství. Odborníci jsou přitom přesvědčeni, ţe zfalšovat euro není vůbec jednoduché.Ve Vrábľov si sběratel vyrobil falešné bankovky v hodnotě 10 euro. Prý pro radost. Přišlo se na to na poště. Jeho manţelka se snaţila zaplatit účty padělanými penězi, které vzala manţelovi z peněţenky. V tomto případě to byl nezdařený pokus dostat padělky eura do oběhu.

Příkladem je případ taxikáře, kterému v Poprade falešnou

padesátieurovkou platil opilý mladík ze Spišský Tomášoviec. Jeho kamarád si falešná eura přinesl z Nizozemska, kdyţ to zjistil, snaţil se jich zbavit. Radost z nové měny asi neměla ani majitelka pohostinství v Geči při Košicích, která se s falešnými eury setkala hned dvakrát ve stejný den. Nejprve objevila podezřelou stoeurovou bankovku v trţbě a poté chtěl falešnou stoeurovkou platit další zákazník. Tvrdil, ţe mu ji dal neznámý muţ, který

45

mu za uvedení bankovky do oběhu slíbil odměnu 30 eur. Zákazník nakonec skončil bez odměny, zato s obviněním na krku. Hrozí mu desetileté vězení34. Pět lidí bylo obviněno z šíření padělaných peněz za 600.000 korun 26.4.Ostrava(ČTK) Organizovanou skupinu pěti lidí, kteří podle policie šířili padělané bankovky v hodnotě dosahující 600.000 korun, se podařilo zlikvidovat severomoravským kriminalistům. Uvedla to policejní mluvčí Dagmar Bednarčíková. Skupina se specializovala především na bankovky v hodnotě 5000 korun. Padělky byly zdařilé, uvedla mluvčí s tím, ţe policie zatím neví, kde k falešným penězům přišli. Čtyři členy skupiny policisté obvinili v minulých dnech. Samotný organizátor, dvaačtyřicetiletý J. G. z Jablunky na Vsetínsku, byl podle mluvčí zadrţen dnes. Pokud se muţi dostanou před soud, hrozí jim aţ patnáctiletý pobyt ve vězení. Obviněný J. G. si od začátku loňského prosince opatřil nejméně 580.000 padělaných korun s tím, ţe je chtěl udat jako bankovky pravé, řekla mluvčí. Před vánočními svátky část peněz předal v Hodoníně dalšímu obviněnému, čtyřiatřicetiletému P. K. z Hodonína. Ten chtěl padělky prodat dalším dvěma překupníkům za 25 procent jejich hodnoty. Oba překupníky policie zadrţela v lednu v Přerově přímo ve chvíli, kdy se padělky pokoušeli platit. Při bezpečnostní prohlídce byly u nich nalezeny tři bankovky, uvedla Bednarčíková. O šest dní později policie podle ní zadrţela dalšího muţe. Toho viní, ţe o šíření padělaných peněz věděl a trestnému činu se nesnaţil zabránit. Koncem ledna skončil ve vazbě i P. K., který se v motorestu Ford pokusil prodat 26 padělků za 10.000 korun. Policisté ho zatkli na místě. Ve vazbě je podle Bednarčíkové také organizátor obchodu. Ostatní členové skupiny jsou vyšetřováni na svobodě. Podle dostupných informací je jeden z nich chorvatským občanem. Policisté nevylučují, ţe padnou další obvinění. Částka, kterou zatím zjistili, totiţ nemusí být konečná, dodala mluvčí35.

34

http://ekonomika.sme.sk/c/4311832/falosne-eura-prichadzaju-za-sera.html. 20.6.2009

35

http://www.consygen.cz/czech/index_cz.html. 20.6.2009

46

Kvalitní padělky 1000 Kč i s UV symboly 23.10. 2001 Nedávno jsme měli moţnost prozkoumat velice zdařilé padělky 1000 Kč, zadrţené z oběhu, a nyní se údajně častěji vyskytující. Tyto padělky jsou nebezpečné v tom, ţe mají dobře provedený vodoznak, a pouhým okem jsou těţko rozpoznatelné. I pod UV světlem mají zdařile provedené UV symboly, které při povrchní kontrole mohou zmást zdáním, ţe bankovky jsou pravé. Přesto, právě pod silným UV světlem, např. našeho přístroje Counterfeit Cop, se dají tyto padělky dobře rozpoznat. Oproti pravým bankovkám je UV symbol "vlasy" nepřirozený, roztaţený do šířky. UV symbol "nominální hodnota -1000" je na padělcích obtaţen ostře, jakoby několika linkami, které se spojují. Na pravých bankovkách je oproti tomu tento symbol jakoby rozpitý/rozmlţený. Podobně je tomu i s UV znakem " slepecké prouţky", na padělku je často jen přetaţen ostrou tenkou linkou. Papír padělků samotný je zřejmě přetřen, aby neodráţel ale naopak pohlcoval světlo, podobně jako pravý papír. Nicméně v místech, kde je jiţ papír "ošoupán", např. v přehybu uprostřed, jiţ dochází k fluorescenčnímu odrazu (na lince přehybu je to zřejmé). Papír padělku působí jinak i na omak a je tenčí neţ pravý bankovní papír. Metalický okénkový prouţek se po průsvitu nedoplní. Trestné činy pozměňování Kromě klasických padělků přibylo i pozměněných peněz. Jde o případy, kdy se bankovky menší hodnoty přepisují na vyšší. Ojediněle se také pouţívá technika známá jako Shapirův řez, kdy se rozstříhá třeba deset bankovek a slepí se z nich jedenáct36.

36

http://www.consygen.cz/czech/index_cz.html. 20.6.2009

47

ZÁVĚR

Práce ukazuje, ţe bez peněz si lze směnu dnes stěţí představit. Proto si státy své peníze dobře chrání, a jejich padělání přísně trestají. V první části je moţné se dočíst, jak se vůbec peníze vyvíjely od roku 1918 a s jakými bankovkami a mincemi jsme se mohli od této doby setkat. V další části se lze seznámit s vybranou právní úpravou k emisi peněz a ochraně platidel, kde se dovídáme, ţe platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Pokud někdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, bude potrestán dle Trestního zákona. České bankovky jsou z hlediska ochrany proti padělání srovnatelné s měnami vyspělých zemí na celém světě. Hlavním smyslem ochrany bankovek je, aby padělky dobře rozpoznávali ti, kteří s nimi jsou v denním kontaktu. V této práci je popsána řada ochranných znaků a moţností odhalení nepravých bankovek např. v bance pomocí UV lampy. A kdo si není jistý identifikací bankovky, můţe vyuţít informační systém tzv. Kartotéku platidel ČNB, kde nalezne i vyobrazení s popisem detailů určitého platidla. Přestoţe se bankovky a mince neustále obohacují o nové ochranné prvky a jejich výroba je stále sloţitější a nákladnější, stále nacházíme šikovné padělatele, které neodradí ani vysoké tresty. V práci se můţete dočíst, jaké bankovky se staly terčem pokusu o napodobení. Na závěr práce se dovídáme, ţe také Euro vzhledem k svému významu, stabilitě a mezinárodnímu postavení je atraktivní měnou pro padělatele. Autor zde také ukazuje příklady ochranných prvků této měny a moţnosti rozpoznání padělku.

48

SEZNAM LITERATURY MONOGRAFIE HLINKA, Bohuslav; RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. 2.dopl.vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0572-2. SEJBAL, Jiří. Základy peněţního vývoje, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1997. ISBN 80-210-1734-1. STANĚK, Jaroslav; spolupráce BAJER, Jan. Peníze v Českých zemích: přehled mincí a papírových peněz v dějinných a hospodářských souvislostech od 10. století dodnes, Praha: P.A.S., 1995. ISBN 80-901893-1-8. VANDAS, Jiří. Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-15-9. Karto K & BP Expert. Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků Pracovní poznámky. Praha: Raiffeisenbank, a.s., 2007. Příručka pro školitele: ochranné prvky eurobankovek a mincí. broţura. Evropská centrální banka, 2007. ISBN 978-92-899-0123-9. INTERNETOVÉ ZDROJE www.cnb.cz www.consygen.cz www.wikipedia.cz www.ecb.int www.ekonomika.sme.sk www.kulm.ic.cz www.p-numismatika.cz www.rozhlas.cz PRÁVNÍ ÚPRAVA Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb. Trestní zákoník č. 140/1961 Sb. 49

Graf č. 1: Počty zadržených padělků v letech 1993 – 2009

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_zad_pol.html, 15.4.2010

50

Příloha I.

51