III. Návrh ZÁKON ze dne …… 2015, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 82/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 3 se za slova „odváděním,“ vkládají slova „akumulací nebo“, slova „, popřípadě jiným zneškodňováním“ se zrušují.
2. V § 8 odst. 3 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace do vod povrchových, pokud jsou odpadní vody vypouštěny v souladu s podmínkami pro provoz odlehčovacích komor stanovenými ve stavebním povolení (§ 15 odst. 3).“. 3. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod v množství přesahujícím limit pro zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru a povinnost měřit množství odebrané vody.“. 4. V § 9 odst. 8 se slova „v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12“ zrušují. 5. V § 10 odst. 1 se za slova „písm. c) v“ vkládá slovo „celkovém“, slova „jakož i“ se zrušují a za slovy „která je vyhrazeným nerostem“ se zrušuje čárka a vkládají se slova „nebo ten, kdo má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 1. v množství přesahujícím limit pro zpoplatnění podle § 88 odst. 2,“.
6. V § 15 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Technické požadavky pro stavbu a provoz odlehčovacích komor jednotné kanalizace stanoví Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.“.
7. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a zní: „§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy, normami environmentální kvality a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 10. (2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení. (3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 10 až 12. Ustanovení jiného právního předpisu10a) tím nejsou dotčena. (4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu. (5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.“. Poznámka pod čarou č. 10a zní: „10a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
8. V § 17 odst. 1 se doplňuje písmeno i), které zní: „i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je využití průzkumného díla na stavbu nebo zařízení k jímání podzemní vody nebo pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.“. 9. V § 17 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Vodoprávní úřad v souhlasu podle odstavce 1 posoudí v souladu s § 23a možnost zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů. (6) V souhlasu ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích podle odstavce 1 písm. c) uvede vodoprávní úřad také míru povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení.“.
10. V § 23a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Vyplyne-li ze souhlasu nebo závazného stanoviska vodoprávního úřadu vydaného podle § 17 nebo § 104 odst. 9 možnost zhoršení stavu záměrem dotčeného vodního útvaru, může vodoprávní úřad vydat na základě žádosti výjimku ze zákazu zhoršení stavu podle odstavce 7. Bez udělené výjimky nelze záměr podle věty první provést. Náležitosti žádosti o
udělení výjimky podle odstavce 7 a doklady, které je třeba k žádosti předložit, stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.“.
11. V § 30 odst. 9 zní: „(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh osob podle odstavce 6 ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.“.
12. V § 38 odst. 1 se za slova „(složení nebo teplotu)“ vkládají slova „, a jejich směsi se srážkovými vodami“.
13. V § 38 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pro účely tohoto zákona se za odpadní vodu považuje směs obsahující nejméně devadesát osm hmotnostních procent vody. U průmyslových odpadních vod, jež jsou zneškodňovány na průmyslové čistírně odpadních vod, není minimální obsah vody limitován. (3) Odvádí - li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stávají se srážkové vody vtokem do této kanalizace vodou odpadní.“. Dosavadní odstavce 2 až 13 se označují jako odstavce 4 až 15.
14. V § 38 odst. 4 se slova „dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení“ nahrazují slovy „odlehčovacích komor oddílné srážkové kanalizace10a)“.
15. V § 38 se na začátek textu odstavce 5 vkládá věta „Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace splaškové odpadní vody s jejím následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8.“
16. V § 38 se na konci textu odstavce 6 doplňuje věta „Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.“
17. V § 38 odst. 7 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“ a ve větě druhé se slova „hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením“ nahrazují slovy „minimální účinnosti čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech stanoví vláda nařízením.“.
18. V § 38 odstavec 8 zní: „(8) Kdo akumuluje splaškové odpadní vody vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech a neobsahující nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod. Odvoz může provádět pouze osoba oprávněná podle jiného právního předpisu23), která má uzavřenu platnou smlouvu s provozovatelem čistírny odpadních vod na odběr a zneškodnění odpadních vod z bezodtokových jímek. Na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí je vlastník jímky povinen předložit daňové doklady o vývozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let, ze kterých bude patrno množství vyvezené odpadní vody, datum vývozu a název osoby, jež odpadní vodu odebrala.“. 19. V § 38 odst. 9 se slova „z jednotlivých staveb pro bydlení50), jednotlivých“ nahrazují slovy „ze staveb nebo souboru staveb pro bydlení50),“ a na konci textu odstavce se doplňuje věta „Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné ze souboru staveb nesmí přesáhnout 15m3/den.“.
20. V § 38 odst. 10 se slova „včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití,“ zrušují, tečka za slovy „vláda nařízením“ se nahrazuje čárkou a vkládají se slova „a nejlepšími dostupnými technikami55) v oblasti zneškodňování odpadních vod.“. Poznámka pod čarou č. 55 zní: „Příloha č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.“.
21. V § 38 odstavec 12 zní: „Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, než jsou emisní standardy stanovené nařízením vlády podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Vodoprávním úřadem stanovené hodnoty nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik55) v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Uvedený postup platí obdobně pro případy ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.“. 22. V § 38 odst. 14 se číslo „8“ nahrazuje číslem „10“. 23. V § 39 odst. 3 větě druhé se slova „a zvlášť nebezpečných“ zrušují a za větu čtvrtou se vkládá věta „Znečištění vypouštěním, emisemi nebo úniky prioritních nebezpečných látek se musí zastavit nebo postupně odstranit.“.
24. V § 39 odst. 7 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f).
25. V § 39 odst. 8 se věta druhá zrušuje. 26. V § 39 odst. 10 se slova „nevztahují odstavce 2, 4 a 5“ nahrazují slovy „vztahují odstavce 2, 4 a 5 přiměřeně“.
27. V § 39 se odstavec 12 zrušuje. 28. V § 41 odst. 3 se slova „, který o havárii neprodleně informuje správce povodí.“ nahrazují slovy „nebo České inspekci životního prostředí, které o havárii neprodleně informují správce povodí, a které drží za účelem řízení prací havarijní službu v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva životního prostředí.“.
29. V § 42 odstavec 1 zní: „(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie (dále jen „původce“), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Správní řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu, jehož příčinou byla havárie (§ 40), vede ten orgán, který prováděl šetření příčin a následků havárie a řídil práce při zneškodňování následků havárie. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na
náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.“.
30. V § 42 odst. 4 větě čtvrté se slovo „kraj“ nahrazuje slovy „krajský úřad“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „z příjmů poplatků za odebrané množství podzemní vody do rozpočtu kraje (§ 99 odst. 3)“.
31. V § 42 odstavec 5 zní: „(5) Ze zvláštního účtu krajského úřadu zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření uložená podle odstavce 1 v případě, že opatření nejsou plněna a hrozí nebezpečí z prodlení a nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný krajský úřad zašle tyto prostředky orgánu, který opatření uložil podle odstavce 1 nebo podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.“. 32. V § 54 odst. 3 se za slova „vodoprávních úřadů“ vkládají slova „a České inspekce životního prostředí“.
33. V § 54 odst. 4 větě druhé se za slova „[§ 8 odst. 1 písm. a) až c)],“ vkládají slova „včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s kombinovaným způsobem výpočtu (§ 38 odst. 10), a stanoviska“.
34. V § 67 odst. 3 se slova „může vodoprávní úřad stanovit“ nahrazují slovy „stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo ohrožení“.
35. § 88 včetně nadpisu zní: „§ 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody (1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby Státnímu fondu životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Poplatek se neplatí za skutečný celkový odběr podzemní vody, provedený jedním odběratelem v jednom katastrálním území obce, menší nebo rovný 3 000 m3 za kalendářní rok, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, pokud je odebraná voda vypouštěna zpět do vod podzemních a za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny, za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním, pokud v souvislosti s těmito činnostmi nedochází k následnému využití odebrané podzemní vody. (3) Odběratel je povinen do 15. února předložit Státnímu fondu životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu poplatku, zejména údaje o skutečném množství odebrané podzemní vody v
členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a předloží poplatkové přiznání Státnímu fondu životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (4) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku platné pro daný kalendářní rok podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3. (5) Státní fond životního prostředí na základě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci. (6) Odběratel uhradí vyměřenou částku na účet příslušného celního úřadu do 30 dnů od nabytí právní moci poplatkového výměru.“.
36. V § 89 odst. 3 větě druhé se slova „České inspekci životního prostředí, která“ nahrazují slovy „Státnímu fondu životního prostředí, který“.
37. V § 90 odst. 2 se číslo „100 000“ nahrazuje číslem „50 000“. 38. V § 90 odst. 3 se slova „sazbou 0,1 Kč za 1 m3“ nahrazují slovy „aktuální sazbou za 1 m3 podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu“.
39. V § 90 odst. 4 se za slova „50 %, snižuje se“ vkládají slova „v daném kalendářním roce“. 40. V § 90 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
41. § 91 včetně nadpisu zní: „§ 91 Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod (1) Odběry a analýzy vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků zajišťuje, na základě požadavku Státního fondu životního prostředí, oprávněná laboratoř správce povodí („laboratoř“), místně příslušná ke sledovanému zdroji znečišťování. Při zpracování programu monitoringu laboratoř vychází z minimálních požadavků platného povolení k nakládání s vodami pro danou výpust v kombinaci s požadavky přílohy č. 2 k tomuto zákonu tak, aby výsledky rozborů byly přímo použitelné pro stanovení poplatků, kontrolu dodržování limitů povolení a plnění povinností správce povodí ve vztahu k jakosti povrchové vody. Protokoly o odběru a analýze vzorků jsou laboratoří předávány znečišťovateli a Státnímu fondu životního prostředí, který výsledky rozborů vhodným způsobem zpřístupní vodoprávním úřadům a České inspekci životního prostředí pro potřeby výkonu kontrolní činnosti. (2) Úhradu nákladů laboratoří spojených s prováděním odběrů a rozborů vzorků podle odstavce 1 provádí Státní fond životního prostředí z výnosů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Postup při stanovení úhrady stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(3) Znečišťovatel odpovídá za úplnost a správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod a předání těchto informací laboratoři. Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám laboratoří vstup do kontrolovaných objektů a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění. Za vzorky odebrané pro účely rozborů a kontroly znečištění odpadních vod nenáleží znečišťovateli, jemuž byl vzorek odebrán, náhrada. (4) Znečišťovatel má povinnost měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést provozní evidenci. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let. (5) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce nebo jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. (6) Při výpočtu poplatku za objem vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Za čištěné odpadní vody se považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 10. (7) V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody či nikoliv, rozhodne Česká inspekce životního prostředí. (8) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 5, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.“.
42. § 92 včetně nadpisu zní: „§ 92 Kontrola množství vypouštěných odpadních vod (1) Kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání uvedené na seznamu zveřejňovaném Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící skupina"). Rozsah měření stanoví a úhradu nákladů měření provádí Státní fond životního prostředí. (2) Způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod a požadavky na způsobilost měřících skupin pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám měřících skupin vstup do kontrolovaných objektů a poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly.“.
43. § 93 se zrušuje. 44. § 94 včetně nadpisu zní: „§ 94 Poplatkové přiznání
(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit Státnímu fondu životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V poplatkovém přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách podle výsledků poskytnutých laboratoří, dále údaje o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 5). Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Státní fond životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli a příslušnému celnímu úřadu do 30. dubna běžného roku. Znečišťovatel je povinen uhradit vyměřenou částku poplatku na účet příslušného celního úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru.“.
45. § 95 až 98 se zrušují. 46. § 99 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 zní: „§ 99 Správa poplatků (1) Vyměřování výše poplatků za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod do vod povrchových a ověření správnosti údajů rozhodných pro vyměření poplatků včetně místního šetření provádí Státní fond životního prostředí jako správce daně podle daňového řádu56). Vybírání a vymáhání poplatků za odběr podzemních vod a za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává celní úřad příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů a znečišťovatelů podle daňového řádu56). (2) Poplatkový výměr je podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků. (3) Poplatky včetně úroku z prodlení a pokut platí odběratel či znečišťovatel na účet příslušného celního úřadu. (4) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4. (5) Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových včetně úroku z prodlení a pokut jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. (6) Výnos poplatků a jejich příslušenství, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný celní úřad na účet Státního fondu životního prostředí a příslušného kraje měsíčně.“. Poznámka pod čarou č. 56 zní: „56) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
47. V § 103 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„Úroky z prodlení stanovuje celní úřad podle daňového řádu56).“.
48. V § 104 odst. 9 se za větu třetí vkládá věta „Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí v souladu s § 23a možnost zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů.“.
49. V § 107 odst. 1 písmeno f) zní: „f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 7 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,“. 50. V § 107 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16)“.
51. V § 112 odst. 1 písmeno a) se slova „, jak fyzické nebo“ zrušují. 52. V § 112 odst. 1 písmeno d) se za slova „vodoprávními úřady“ vkládají slova „a Státním fondem životního prostředí“ a písmeno f) se zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako f) a g).
53. V § 115a odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje slovy „4 a 5“ a za slova „§ 66 odst. 7,“ se vkládají slova „§ 67 odst. 3“.
54. V § 116 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „prioritní nebezpečné látky“. 55. V § 116 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) nezneškodňuje odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce odvozem na čistírnu odpadních vod nebo nepředloží daňové doklady o vývozu odpadních vod podle § 38 odst. 6.“.
56. V § 116 odst. 2 písm. b) se slova „nebo q)“ nahrazují slovy „q) nebo r),“. 57. V § 116 odst. 5 se slova „25 Kč“ nahrazují slovy „je trojnásobek aktuální poplatkové sazby“.
58. V § 118 odst. 1 písm. c) se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“ a slova „, nebo“ se nahrazují tečkou.
59. V § 118 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. 60. V § 118 odst. 3 písm. b) se slova „, d),“ zrušují. 61. V § 122 odst. 1 písm. a) za slova „nebezpečné závadné látky“ vkládají slova „prioritní nebezpečné látky“.
62. V § 125 odst. 1 písm. a) se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“ a slova „nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo“ se zrušují.
63. V § 125 odst. 1 písm. b) se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“ a slova „sledování a měření koncentrace“ se nahrazují slovem „koncentraci“.
64. V § 125 odst. 1 písm. c) se slova „kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b“ nahrazují slovy „laboratoří a měřících skupin“ a za slova „znečištění podle“ se vkládají slova „§ 91 odst. 3 nebo“.
65. V § 125a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo prioritní nebezpečné látky“.
66. V § 125a odst. 1 písm. k) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 67. V § 125a se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou, vkládají se slova „, nebo“ a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) nezneškodňuje odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce odvozem na čistírnu odpadních vod nebo nepředloží daňové doklady o vývozu odpadních vod podle § 38 odst. 6.“.
68. V 125a odst. 2 písm. b) se slova „nebo s),“ nahrazují slovy „s) nebo u),“. 69. V § 125a odst. 6 se slova „25 Kč“ nahrazují slovy „je trojnásobek aktuální poplatkové sazby“.
70. V § 125c odst. 1 písm. c) se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“ a slova „, nebo“ se nahrazují tečkou.
71. V § 125c odst. 1 se písmeno d) zrušuje. 72. V § 125c odst. 3 písm. b) se slova „, d),“ zrušují. 73. V § 125d odst. 1 se slova „I. až IV. kategorie“ zrušují. 74. V § 125g odst. 1 písm. a) se za slova „nebezpečné závadné látky“ vkládají slova „nebo prioritní nebezpečné látky“.
75. V § 125k odst. 1 písm. a) se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“ a slova „nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo“ se zrušují.
76. V § 125k odst. 1 písm. b) se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“ a slova „sledování a měření koncentrace“ se nahrazují slovem „koncentraci“.
77. V § 125k odst. 1 písm. c) se slova „kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b“ nahrazují slovy „laboratoří a měřících skupin“ a za slova „znečištění podle“ se vkládají slova „§ 91 odst. 3 nebo“.
78. V § 125l odst. 3 větě první se slovo „návrh“ nahrazuje slovem „žádost“. 79. V § 126 odst. 6 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 6 u zdrojů znečištění vypouštějících odpadní vody v množství více jak 6000 m3/rok“ a slova „5 a 10, § 93 odst. 1“ se nahrazují číslem „4“.
80. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. Zvlášť nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 10; ostatní látky náležející do uvedených skupin ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky se považují za nebezpečné látky. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Sloučeniny metaloidů a kovů: 1. zinek 6. selen 2. měď 7. arzen 3. nikl 8. antimon 4. chrom 9. molybden 5. olovo 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.“. 81. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb. A. Sazba pro výpočet poplatku za skutečně odebrané množství podzemní vody Sazba poplatku (Kč/m3) 5 6 7 8
Platnost sazby poplatku (rok) 2017 2018 2019 - 2021 od 1.1. 2022
B. Sazby pro výpočet poplatku za vypouštěné množství odpadní vody 1. čištěné odpadní vody Platnost sazby poplatku (rok) 2017 2018 od 1.1. 2019
Sazba poplatku (Kč/m3) 0,5 0,7 1,0
2. nečištěné odpadní vody Platnost sazby poplatku (rok) 2017 2018 - 2019 2020 2021 - 2022 od 1.1. 2023
Sazba poplatku (Kč/m3) 0,5 1 3 5 10
C. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění
ukazatel znečištění
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
CHSKCr RAS nerozpuštěné látky fosfor celkový dusík celkový dusík amoniakální AOX rtuť kadmium
limit zpoplatnění hmotnostní koncentrační kg/r mg/l 40 10 000 1 200 20 000 30 10 000 0,2 100 10 5 000 2 250 0,05 15 0,002 0,4 0,01 2
sazba Kč/kg 8 0,5 2 300 50 100 1 000 20 000 4 000
“. Čl. II
Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
IV. PLATNÉ ZNĚNÍ z á k o n a č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: ___________________________________________________________________________ ZÁKON ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ČÁST PRVNÍ ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) HLAVA II NAKLÁDÁNÍ S VODAMI Díl 1 Základní povinnosti §5 (1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.3) (2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie. (3) Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, akumulací nebo čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby. Díl 3 Povolení, souhlas a vyjádření Oddíl 1 Povolení
§8 Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1. k jejich odběru, 2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, 3. k využívání jejich energetického potenciálu, 4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, 5. k jinému nakládání s nimi, b) jde-li o podzemní vody 1. k jejich odběru, 2. k jejich akumulaci, 3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, 4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, 5. k jinému nakládání s nimi, c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b), f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a). (2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení. (3) Povolení k nakládání s vodami není třeba a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s, b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21), c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno
s vodoprávním úřadem, e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody, f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a), g) k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace do vod povrchových, pokud jsou odpadní vody vypouštěny v souladu s podmínkami pro provoz odlehčovacích komor stanovenými ve stavebním povolení (§ 15 odst. 3). (4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad. §9 (1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8) (2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky. (3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru. (3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod v množství přesahujícím limit pro zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru a povinnost měřit množství odebrané vody. (4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné. (5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho. (7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje. (8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá. (9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody. § 10 (1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, nebo ten, kdo má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. b) bod 1. v množství přesahujícím limit pro zpoplatnění podle § 88 odst. 2, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2. (2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2. (3) Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou. (4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu. § 15 Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci. (2) Stavební povolení ani ohlášení a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
nevyžadují
stavební
úpravy
vodovodů
(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. Vodoprávní úřad ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě týkajících se staveb vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), uloží předložení povolení k jejich provozování54) spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. (4) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu podle zvláštního zákona.10) (5) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál. (6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech, a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží, b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů. (7) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami. (8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. (9) Vodní díla jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.
(10) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu. (11) Technické požadavky pro stavbu a provoz odlehčovacích komor jednotné kanalizace stanoví Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. § 16 Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace (1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 8. (2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení. (3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního předpisu10a) tím nejsou dotčena. (4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu. (5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení. § 16 Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy, normami environmentální kvality a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 10. (2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více
jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení. (3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 10 až 12. Ustanovení jiného právního předpisu10a) tím nejsou dotčena. (4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu. (5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení. Souhlas § 17 (1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry, b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno, d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů, f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b), g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8),
h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49). i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je využití průzkumného díla na stavbu nebo zařízení k jímání podzemní vody nebo pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. (2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje. 7b),10b)
(3) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4), v případech uvedených v odstavci 1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem. (5) Vodoprávní úřad v souhlasu podle odstavce 1 posoudí v souladu s § 23a možnost zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů. (6) V souhlasu ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích podle odstavce 1 písm. c) uvede vodoprávní úřad také míru povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení. *** HLAVA IV PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD § 23a Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle ochrany vod") jsou a) pro povrchové vody 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3, 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek, b) pro podzemní vody 1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod, c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky. (2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015. (3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich. (4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod. (5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při splnění těchto podmínek: a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu: 1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty, 2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné, 3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty, b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy. (6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky: a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady, b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány. (7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností. (8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru, b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají, c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší. (9) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí. (10) Vyplyne-li ze souhlasu nebo závazného stanoviska vodoprávního úřadu vydaného podle § 17 nebo § 104 odst. 9 možnost zhoršení stavu záměrem dotčeného vodního útvaru, může vodoprávní úřad vydat na základě žádosti výjimku ze zákazu zhoršení stavu podle odstavce 7. Bez udělené výjimky nelze záměr podle věty první provést. Náležitosti žádosti o udělení výjimky podle odstavce 7 a doklady, které je třeba k žádosti předložit, stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
*** HLAVA V OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ Díl 3 Ochrana vodních zdrojů
§ 30 Ochranná pásma vodních zdrojů (1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. (2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. (3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí, b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení, c) u vodních toků 1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, 2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru, d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení, e) v ostatních případech individuálně. (4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d). (5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích. (6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
(7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu. (8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma. (9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma. (9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh osob podle odstavce 6 ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší. (10) V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících. (11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud. (12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody. (13) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Díl 5 Ochrana jakosti vod § 38 Odpadní vody (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.
(2) Pro účely tohoto zákona se za odpadní vodu považuje směs obsahující nejméně devadesát osm hmotnostních procent vody. U průmyslových odpadních vod, jež jsou zneškodňovány na průmyslové čistírně odpadních vod, není minimální obsah vody limitován. (3) Odvádí - li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stávají se srážkové vody vtokem do této kanalizace vodou odpadní. (2)(4) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení odlehčovacích komor oddílné srážkové kanalizace10a). Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a). (3)(5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace splaškové odpadní vody s jejím následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad. (4)(6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (5)(7) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4 6. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením minimální účinnosti čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech stanoví vláda nařízením. (6) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem. (8) Kdo akumuluje splaškové odpadní vody vznikající převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech a neobsahující nebezpečné závadné
látky (§ 39 odst. 3) v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod. Odvoz může provádět pouze osoba oprávněná podle jiného právního předpisu23), která má uzavřenu platnou smlouvu s provozovatelem čistírny odpadních vod na odběr a zneškodnění odpadních vod z bezodtokových jímek. Na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí je vlastník jímky povinen předložit daňové doklady o vývozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let, ze kterých bude patrno množství vyvezené odpadní vody, datum vývozu a název osoby, jež odpadní vodu odebrala. (7)(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení50), jednotlivých ze staveb nebo souboru staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné ze souboru staveb nesmí přesáhnout 15 m3/den. (8)(10) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití , které stanoví vláda nařízením., a nejlepšími dostupnými technikami v oblasti zneškodňování odpadních vod55). Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením. (9)(11) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod. (10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35. (12) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným
předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, než jsou emisní standardy stanovené nařízením vlády podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Vodoprávním úřadem stanovené hodnoty nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod55); normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Uvedený postup platí obdobně pro případy ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35. (11)(13) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod. (12)(14) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 8 10 nebo podle § 31. (13)(15) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad. § 39 Závadné látky (1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. (2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení, b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let. (3) Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. Znečištění vypouštěním, emisemi nebo úniky prioritních nebezpečných látek se musí zastavit nebo postupně odstranit. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení
znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod, c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, d) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje, e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí, f) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru. (5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek. (6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky. (7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito a) k úpravě a udržování vodního toku,
b) a) ke krmení ryb, c) b) z důvodů zdravotních, d) c) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku, e) d) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku, f) e) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo g) f) v rámci schválených sanačních technologií. (8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou. (9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno. (10) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5 vztahují odstavce 2, 4 a 5 přiměřeně. (11) Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno. (12) K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a nedošlo tak ke zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na vodárenských nádržích. Za splnění podmínek uvedených ve větě první a druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou podle zákona o rybářství. § 41 Povinnosti při havárii (1) Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. (2) Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.
(3) Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a na povrchových vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce povodí. nebo České inspekci životního prostředí, které o havárii neprodleně informují správce povodí, a které drží za účelem řízení prací havarijní službu v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva životního prostředí. *** § 42 Opatření k nápravě (1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie (dále jen „původce“), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Správní řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu, jehož příčinou byla havárie (§ 40), vede ten orgán, který prováděl šetření příčin a následků havárie a řídil práce při zneškodňování následků havárie. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků. (2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně,22) který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu. (3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce. (4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,23) která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj krajský úřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný
z příjmů kraje získaných z poplatků za odebrané množství podzemní vody (§ 99 odst. 3) do výše 10 000 000 Kč. 5) Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti. (5) Ze zvláštního účtu krajského úřadu zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření uložená podle odstavce 1 v případě, že opatření nejsou plněna a hrozí nebezpečí z prodlení a nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný krajský úřad zašle tyto prostředky orgánu, který opatření uložil podle odstavce 1 nebo podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti. (6) Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb. (7) Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.24) (8) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků státu. (9) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody. *** HLAVA VII SPRÁVA POVODÍ § 54 (1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod
v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona. (2) Správu povodí vykonávají správci povodí. (3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici. (4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s kombinovaným způsobem výpočtu (§ 38 odst. 10), a stanoviska pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod. (5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí. (6) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území. *** HLAVA IX OCHRANA PŘED POVODNĚMI Díl 1 Ochrana před povodněmi § 67 Omezení v záplavových územích (1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. *** HLAVA X POPLATKY Díl 1 Poplatky § 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody (1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním. (3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu. (4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů. (5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k
výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3. (7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů. (8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem. (9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku. (10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. (11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.
(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci. (13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci. (14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí. (15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4. § 88 Poplatek za odebrané množství podzemní vody (1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby Státnímu fondu životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Poplatek se neplatí za skutečný celkový odběr podzemní vody, provedený jedním odběratelem v jednom katastrálním území obce, menší nebo rovný 3 000 m3 za kalendářní rok, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, pokud je odebraná voda vypouštěna zpět do vod podzemních a za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny, za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním, pokud v souvislosti s těmito činnostmi nedochází k následnému využití odebrané podzemní vody (4) Odběratel je povinen do 15. února předložit Státnímu fondu životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu poplatku, zejména údaje o skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a předloží poplatkové přiznání Státnímu fondu životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(5) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku platné pro daný kalendářní rok podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3. (6) Státní fond životního prostředí na základě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci. (7) Odběratel uhradí vyměřenou částku na účet příslušného celního úřadu do 30 dnů od nabytí právní moci poplatkového výměru. § 89 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen "znečišťovatel") je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen "poplatky"). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování. (2) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči, b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod, c) vod ze sanačních vrtů, d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín. (3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která Státnímu fondu životního prostředí, který tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období. § 90 Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (1) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 50 000 m3.
(3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3 aktuální sazbou za 1 m3 podle přílohy č. 2 k tomuto zákona. (4) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se v daném kalendářním roce poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod. (5) Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění "organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku" se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod. (6) (5) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel. § 91 Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod (1) Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let. (2) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne Česká inspekce životního prostředí. (3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství
znečištění podle § 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením. § 91 Sledování, měření a evidence množství znečištění a objemu odpadních vod (1) Odběry a analýzy vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků zajišťuje, na základě požadavku Státního fondu životního prostředí, oprávněná laboratoř správce povodí („laboratoř“), místně příslušná ke sledovanému zdroji znečišťování. Při zpracování programu monitoringu laboratoř vychází z minimálních požadavků platného povolení k nakládání s vodami pro danou výpust v kombinaci s požadavky přílohy č. 2 k tomuto zákonu tak, aby výsledky rozborů byly přímo použitelné pro stanovení poplatků, kontrolu dodržování limitů povolení a plnění povinností správce povodí ve vztahu k jakosti povrchové vody. Protokoly o odběru a analýze vzorků jsou laboratoří předávány znečišťovateli a Státnímu fondu životního prostředí, který výsledky rozborů vhodným způsobem zpřístupní vodoprávním úřadům a České inspekci životního prostředí pro potřeby výkonu kontrolní činnosti. (2) Úhradu nákladů laboratoří spojených s prováděním odběrů a rozborů vzorků podle odstavce 1 provádí Státní fond životního prostředí z výnosů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Postup při stanovení úhrady stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (3) Znečišťovatel odpovídá za úplnost a správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod a předání těchto informací laboratoři. Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám laboratoří vstup do kontrolovaných objektů a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění. Za vzorky odebrané pro účely rozborů a kontroly znečištění odpadních vod nenáleží znečišťovateli, jemuž byl vzorek odebrán, náhrada. (4) Znečišťovatel má povinnost měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést provozní evidenci. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let. (5) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce nebo jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. (6) Při výpočtu poplatku za objem vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Za čištěné odpadní vody se považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 10. (7) V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody či nikoliv, rozhodne Česká inspekce životního prostředí. (8) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 5, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.
§ 92 Kontrola množství vypouštěných odpadních vod (1) Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "kontrolní laboratoř"). (2) Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící skupina"). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin. (3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění. (4) Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond životního prostředí České republiky na základě návrhu České inspekce životního prostředí. (5) Za odebrané vzorky pro účely rozborů a kontroly znečištění odpadních vod nenáleží znečišťovateli, jemuž byl vzorek odebrán, náhrada. § 92 Kontrola množství vypouštěných odpadních vod (1) Kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání a pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící skupina"). Rozsah měření stanoví a úhradu nákladů měření provádí Státní fond životního prostředí. (2) Způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod a požadavky na způsobilost měřících skupin pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám měřících skupin vstup do kontrolovaných objektů a poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly. § 93 Zálohy (1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k
jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně, Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč. (3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. (4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil. (5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4. (6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé jednorázové odchylky. § 94 Poplatkové přiznání (1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu
fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce daně do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný správce daně znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího zúčtovacího období. § 94 Poplatkové přiznání (1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit Státnímu fondu životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V poplatkovém přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách podle výsledků poskytnutých laboratoří, dále údaje o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 5). Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Státní fond životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli a příslušnému celnímu úřadu do 30. dubna běžného roku. Znečišťovatel je povinen uhradit vyměřenou částku poplatku na účet příslušného celního úřadu do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. § 95 Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se vydávají podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků. § 96 Odklad placení poplatků (1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem,38) avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen "odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky. (2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení. Odklad
trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před zahájením stavby již plní přípustné hodnoty ukazatelů znečištění stanovené zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 8). (3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České inspekci životního prostředí doručeno. (4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu4) o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení. (5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. (6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků. (7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek. (8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. § 97 Prominutí části poplatků (1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo; prominutou část poplatků může Česká inspekce životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za dotaci38). (2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele. Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky. § 98
Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek.40) § 99 Správa poplatků (1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává správce daně příslušný podle sídla jednotlivých znečišťovatelů. (2) Poplatky včetně záloh, úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel na účet příslušného správce daně a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich příslušenství včetně záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně. § 99 Správa poplatků (1) Vyměřování výše poplatků za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod do vod povrchových a ověření správnosti údajů rozhodných pro vyměření poplatků včetně místního šetření provádí Státní fond životního prostředí jako správce daně podle daňového řádu56). Vybírání a vymáhání poplatků za odběr podzemních vod a za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává celní úřad příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů a znečišťovatelů podle daňového řádu56). (2) Poplatkový výměr je podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků. (3) Poplatky včetně úroku z prodlení a pokut platí odběratel či znečišťovatel na účet příslušného celního úřadu. (4) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4. (5) Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových včetně úroku z prodlení a pokut jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. (6) Výnos poplatků a jejich příslušenství, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný celní úřad na účet Státního fondu životního prostředí a příslušného kraje měsíčně. § 103 Úrok z prodlení (1) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem zemědělství z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
(2) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout. (3)
Úroky z prodlení stanovuje celní úřad podle daňového řádu56). *** HLAVA XI VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 104
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. (2) Vodoprávními úřady jsou a) obecní úřady, b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, d) krajské úřady, e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108). Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) adresa místa trvalého pobytu, d) omezení svéprávnosti, e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) druh a adresa místa pobytu, d) omezení svéprávnosti, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí v souladu s § 23a možnost zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší
podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží. § 107 Krajské úřady (1) Do působnosti krajských úřadů patří a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností, b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí, c) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána44), d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů, f) ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4, f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 7 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4, g) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje, h) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí, i) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod, j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí, k) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
l) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16), m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)], n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti, o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování takového návrhu, p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody, r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1, s) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas, t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek, u) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n), v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících, w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti, x) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným, y) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému. (2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti. § 112 Česká inspekce životního prostředí
(1) České inspekci životního prostředí přísluší a) v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku 1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, 2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby, 3. havárií ohrožujících jakost těchto vod, 4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací, 5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů, 6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost, b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a), c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat kontrolu, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin, d) spolupracovat s vodoprávními úřady a Státním fondem životního prostředí, e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl., f) kontrolovat dodržování ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli, g) f) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování, h) g) plnit další úkoly podle tohoto zákona. (2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115. § 115a Opatření obecné povahy (1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem. (2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den, který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky. (3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3 4 a 5, § 66 odst. 7, § 67 odst. 3 a § 109 odst. 1 nepoužije. (4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své úřední desce.
(5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 4 obdobně. *** HLAVA XII SPRÁVNÍ DELIKTY Díl 1 § 116 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4, b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami, c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky, e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2, g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8, h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10, i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2, j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3, k) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí, l) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2, m) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3, n) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3, o) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
p) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo q) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b)., r) nezneškodňuje odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce odvozem na čistírnu odpadních vod nebo nepředloží daňové doklady o vývozu odpadních vod podle § 38 odst. 8. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo o), b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo q),q) nebo r). c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f) nebo h), nebo d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k). (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč. (5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč je trojnásobek aktuální poplatkové sazby za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. (6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. § 118 Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo c) v rozporu s § 38 odst. 4 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu., nebo d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6. (2) Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně. (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně. § 122 Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (1) Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá. (2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b). (3) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo
zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4. (4) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, lze uložit pokutu do 500 000 Kč, b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3. (6) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území. § 125 Porušení poplatkových povinností (1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 91 odst. 1 4 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod, b) v rozporu s § 91 odst. 1 4 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b laboratoří a měřících skupin vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 91 odst. 3 nebo § 92 odst. 3. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). Díl 2 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob § 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4, b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami, c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky, e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2, g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8, h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10, i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2, j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3, k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 3 5, l) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí, m) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9, n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1, o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3, p) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3, q) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2, r) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi, s) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo t) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b)., nebo
u) nezneškodňuje odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce odvozem na čistírnu odpadních vod nebo nepředloží daňové doklady o vývodu odpadních vod podle § 38 odst. 8. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo p), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k), m), q) nebo s), s) nebo u), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h), n) nebo t), d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r), nebo e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d). (3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč. (6) Pokutu za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč je trojnásobek aktuální poplatkové sazby za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. (7) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. § 125c Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí správního deliktu tím, že a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo c) v rozporu s § 38 odst. 4 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu.,nebo d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí správního deliktu tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno. (3) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). (4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně. (6) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně. § 125d Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a), b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a), c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e), d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f), e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g), f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h), g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1 písm. k), h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j). (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3. (7) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, nebo d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b). § 125g Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí správního deliktu tím, že a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6. (5) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4, b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3, nebo d) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). (6) Při stanovení výše pokuty za správní delikt podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území. § 125k Porušení poplatkových povinností (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 91 odst. 1 4 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod, b) v rozporu s § 91 odst. 1 4 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b laboratoří a měřících skupin vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 91 odst. 3 nebo § 92 odst. 3. (2) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). Díl 3 Společná ustanovení ke správním deliktům § 125l (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může na návrh žádost pachatele správního deliktu zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynul 1 rok. (6) Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(7) Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projednává Česká inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 2 a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni Státní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí. Přestupky v blokovém řízení podle § 117 odst. 3 písm. d) projednává Státní plavební správa nebo Policie České republiky. Správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Státní plavební správa. (8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností pokuty podle zvláštního zákona4). (9) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí a Státní plavební správou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (10) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností. (11) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby44b), nebo v přímé souvislosti s ním se vztahují ustanovení zákona o postihu právnické osoby. HLAVA XIII SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 126 Společná ustanovení (1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka. (2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení. (3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí.
K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem. (4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší. (5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2). (6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3 odst. 6 u zdrojů znečištění vypouštějících odpadní vody v množství více jak 6000 m3/rok, § 88 odst. 5 a 10 , § 93 odst. 1 4 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. (7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). (8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední. Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. Zvlášť nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny,
4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, 2. organofosforové sloučeniny, 3. organocínové sloučeniny, 4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí, 5. rtuť a její sloučeniny, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, 8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 10; ostatní látky náležející do uvedených skupin ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky se považují za nebezpečné látky. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Sloučeniny metaloidů a kovů: 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro 2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. Příloha č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb. A. Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody Účel užití odebrané podzemní vody Pro zásobování pitnou vodou Pro ostatní užití
Sazba v Kč/m3 2,00 3,00 B.
Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění ----------------------------------------------------------------------------Ukazatel Sazba Limit zpoplatnění hmotnostní koncentrační znečištění Kč/kg kg/rok a mg/l ----------------------------------------------------------------------------1. a) CHSK nečištěné odpadní vody do 31. 12. 2004 16 20 000 40 od 1. 1. 2005 16 8 000 40 b) CHSK čištěné odpadní vody 8 10 000 c) CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií 3 10 000 40 ----------------------------------------------------------------------------2. RAS 0,5 20 000 1200 ----------------------------------------------------------------------------3. nerozpuštěné látky47) 2 10 000 30 ----------------------------------------------------------------------------4. fosfor celkový do 31. 12. 2004 70 13 000 3 od 1. 1. 2005 70 3 000 3 ----------------------------------------------------------------------------5. dusík amoniakální do 31. 12. 2001 40 15 000 15 ----------------------------------------------------------------------------6. dusík Nanorg od 1. 1. 2002 30 20 000 20
40
----------------------------------------------------------------------------7. AOX od 1. 1. 2002 300 15 ----------------------------------------------------------------------------8. rtuť 20 000 0,4 0,002 ----------------------------------------------------------------------------9. kadmium 4 000 2 0,01 ----------------------------------------------------------------------------_________________
0,2
47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK. Příloha č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb. A. Sazba pro výpočet poplatku za skutečně odebrané množství podzemní vody Sazba poplatku (Kč/m3) 5 6 7 8
Platnost sazby poplatku (rok) 2017 2018 2019 - 2021 od 1.1. 2022
B. Sazby pro výpočet poplatku za vypouštěné množství odpadní vody 1. čištěné odpadní vody Platnost sazby poplatku (rok) 2017 2018 od 1.1. 2019
Sazba poplatku (Kč/m3) 0,5 0,7 1,0
2. nečištěné odpadní vody Platnost sazby poplatku (rok) 2017 2018 - 2019 2020 2021 - 2022 od 1.1. 2023
Sazba poplatku (Kč/m3) 0,5 1 3 5 10
C. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění
ukazatel znečištění
1. 2. 3. 4. 5.
CHSKCr RAS nerozpuštěné látky fosfor celkový dusík celkový
sazba Kč/kg 8 0,5 2 300 50
limit zpoplatnění hmotnostní koncentrační kg/r mg/l 40 10 000 1 200 20 000 30 10 000 0,2 100 10 5 000
6. 7. 8. 9.
dusík amoniakální AOX rtuť kadmium
100 1 000 20 000 4 000
250 15 0,4 2
2 0,05 0,002 0,01
V.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
2015
DŮVODOVÁ ZPRÁVA I.
OBECNÁ ČÁST
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě Zpracovatel / zástupce předkladatele: dělené účinnosti rozveďte Ministerstvo životního prostředí 01.2017
Implementace práva EU: Ne 2. Cíl návrhu zákona Základním cílem předkládaného návrhy novely zákona č. 254/2001 Sb. je zlepšení motivační a fiskální funkce poplatků za vypouštěné množství odpadních vod do vod povrchových a poplatku za odebrané množství podzemní vody ve vztahu k zajištění ochrany množství a kvality povrchových a podzemních vod. Cílem předkládaného návrhu je dále také náprava identifikovaných problémů vyplývajících ze současného nastavení vodního zákona a to jednak Ministerstvem životního prostředí tak i dalšími dotčenými subjekty ochrany vod. Nejzásadnější body a cíle novely jsou tyto: 1) 2) 3) 4)
Novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových; Novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody; Novelizace povinnosti znečišťovatelů sledovat vypouštění odpadních vod; Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se geologických průzkumných prací; 5) Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se odpadních vod a závadných látek; 6) Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se povinností při haváriích a zřizování zvláštního účtu k opatření k nápravě závadného stavu; 7) Novelizace ustanovení vodního zákona týkající se ochrany před povodněmi; 8) Novelizace a upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano - SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu - současní znečišťovatelé - max. o cca 900 mil. Kč/rok (2019) – viz bod 1.3.1 - SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu - nově zpoplatnění znečišťovatelé - max. o cca 41,1 mil. Kč/rok (2019) – viz bod 1.3.1 - SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu - vypouštění nečištěných odpadních vod - max. o cca 350 mil. Kč/rok (2023) – viz bod 1.3.1
1
- SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za znečištění - max. o cca 851,6 mil. Kč/rok – viz bod 1.3.1 - SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za CHSK – cca 19,5 mil. Kč/rok – viz bod 1.3.1 - Úspora administrativních nákladů ČIŽP - cca 2,258 až 5 mil. Kč/rok – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Zajištění vzájemně kompatibilního software dělené správy poplatků – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Administrativní náklady SFŽP ČR na zajištění poplatkové agendy - cca 7,419 mil. Kč/rok – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Náklady SFŽP ČR na vytvoření softwaru a jeho napojení na ISPOP - max. cca 500 tis. Kč/jednorázově – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Náklady CENIA na úpravu a napojení ISPOP na nový systém SFŽP ČR – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků - současní odběratelé - max. o cca 990 mil. Kč/rok (2022) – viz bod 2.3.1 - SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatku - nově zpoplatnění odběratelé - o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022) – viz bod 2.3.1 - SFŽP ČR – úspora nákladů na úhradu nákladů kontrolních laboratoří – viz bod 3.3.1 - Náklady SFŽP ČR na úhradu nákladů Laboratoří správců povodí - cca 78,55 mil. Kč/rok - viz bod 3.3.1 - Administrativní náklady MŽP na úpravu vyhlášky, online zveřejnění seznamu měřících skupin – viz bod 3.3.1, 5.3.1, 5.3.1,6.3.1 - úspora administrativních nákladů MŽP na vydání rozhodnutí – viz bod 4.3.1 - Vyjasnění interpretačních nejasností definice odpadní vody – viz bod 5.3.1 - Náklady ČIŽP na kompetenci řízení prací a vedení správního řízení – viz bod 6.3.1 - Potenciální nižší výdaje na povodňové škody – viz bod 7.3.1 - Úspora administrativních nákladů ČIŽP na vodoprávní dozor fyzických osob – cca 924 tis. Kč/rok až cca 9,24 mil. Kč/rok – viz bod 8.3.1 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano - Zvýšení zisku provozovatele - poplatek za znečištění (Pcelk., Nanorg. a Namon.) - max. cca 0,062 resp. 0,153 resp. 0,098 Kč/m3 – viz bod 1.3.1. - Zvýšení zisku provozovatele - poplatek z objemu - max. o cca 0,18 resp. o 0,1125 Kč/m3 – viz bod 1.3.1. - Úspora nákladů na úpravu surové vody díky lepší jakosti vody – viz bod 1.3.1. - Vyšší platba poplatků – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Administrativní náklady nově zpoplatněných subjektů - cca 6,46 mil. Kč/rok – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Úspora administrativních nákladů současně zpoplatněných subjektů z důvodu zrušení záloh - o cca 1, 875 mil. Kč/rok – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Zvýšení zisku provozovatele – poplatek za odebrané množství podz. vody - max. o cca 0,754 Kč/m3 (2022) – viz bod 2.3.1.
2
- Vyšší platba poplatku - současní odběratelé podz. vody - max. o cca 1 980 mil. Kč/rok (2022) – viz bod 2.3.1. - Platba poplatku - nově zpoplatnění odběratelé - cca 57,6 až 115,2 mil. Kč/rok (2022) – viz bod 2.3.1. - Úspora nákladů znečišťovatelů na sledování znečištění - cca 78,5 mil. Kč/rok – viz bod 3.3.1 - Zrušení institutu kontrolních laboratoří – viz bod 3.3.1 - Odstranění možnosti zvýhodnění některých firem provádějící geologické práce – viz bod 4.3.1 - Administrativní náklady zhotovitelů geologických prací na vydání souhlasu – viz bod 4.3.1 - Nižší náklady na likvidaci odpadní vody oproti likvidaci odpadu – viz bod 5.3.1 - Snazší čerpání finančních prostředků subjekty zabývající se likvidací havárií – viz bod 6.3.1 - Zvýšení informovanosti o povodňovém nebezpečí a ohrožení – viz bod 7.3.1 - Povinnost dodržovat omezující podmínky v záplavovém území – viz bod 7.3.1 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano - Zlepšení stavu vodních útvarů - rekreační a jiné užitky – viz bod 1.3.1 - Vyšší platba poplatků – viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Vyšší příjem z poplatku pro krajské rozpočty - současní odběratelé podz. vody - max. o cca 990 mil. Kč/rok (2022) – viz bod 2.3.1 - Vyšší příjem z poplatku pro krajské rozpočty - nově zpoplatnění odběratelé - o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022) – viz bod 2.3.1 - Lepší dostupnost dat o znečištění pro vodohospodářské úřady – viz bod 3.3.1 - Úspora administrativních nákladů na řešení sporných situací pro vodoprávní a krajské úřady – viz bod 4.3.1 - Administrativní náklady vodoprávních na vydání souhlasu – celkem cca 600 až 1 200 tis. Kč/rok – viz bod 4.3.1 - Vyjasnění interpretačních nejasností a pozitivní dopady na kontrolní činnost vodoprávních úřadů – viz bod 5.3.1 - Náklady na aktualizaci povolení k vypouštění odpadních vod – viz bod 5.3.1 - Úspora nákladů krajů na vedení zvláštního účtu – viz bod 6.3.1 - Vyjasnění kompetencí mezi vodoprávními úřady a ČIŽP – viz bod 6.3.1 - Snazší přístup krajských úřadů k čerpání finanční prostředků ze zvláštního účtu – viz bod 6.3.1 - Vyšší finanční požadavky krajských rozpočtů na doplňování zvláštního účtu – viz bod 6.3.1 - Převod, zřízení a správa zvláštního účtu krajskými úřady – viz bod 6.3.1 - Povinnost vodoprávních úřadů stanovovat omezující podmínky – viz bod 7.3.1 - Povinnost vodoprávních úřadů uvádět v souhlasu ke stavbě v záplavovém území i míru povodňového nebezpečí nebo ohrožení – viz bod 7.3.1
3
- Administrativní náklady vodoprávních úřadů na vodoprávní dozor fyzických osob – cca 840 tis. Kč/rok až 8,4 mil. Kč/rok – viz bod 8.3.1 - Zmírnění minimální výše vyměřované sankce za nedovolený odběr vod – viz bod 8.3.1 3.4 Sociální dopady: Ano - Zvýšení stočného - poplatek z objemu - max. o cca 52 - 83 Kč/osobu/rok (2019) - viz bod 1.3.1. - Zvýšení stočného - poplatek za znečištění - max. o cca 99 - 144 Kč/osobu/rok - viz bod 1.3.1. - Zvýšení vodného - již zpoplatněné zdroje - max. cca 175 - 350 Kč/osoba/rok (2022) – bod 2.3.1 - Zvýšení vodného - nově zpoplatněný zdroj - max. cca 232,5 - 465 Kč/osoba/rok (2022) – bod 2.3.1 - Potenciální snížení stočného – viz bod 3.3.1 - Eliminace rizika, že geologické práce vyvolají střety zájmů při jejich realizaci – viz bod 4.3.1 - Vyšší náklady objednatelů geologických prací – viz bod 4.3.1 - Potenciálně vyšší náklady na zajištění zneškodňování akumulovaných splaškových odpadních vod v bezodtokových jímkách - viz bod 5.3.1 - Zvýšení informovanosti o povodňovém nebezpečí a ohrožení – viz bod 7.3.1 - Povinnost dodržovat omezující podmínky v záplavovém území – viz bod 7.3.1 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano - Zvýšená účinnost poplatku jako nástroje ovlivňující motivace - viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Vyšší míra kontrolní činnosti ze strany ČIŽP - viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Snižování množství vypouštěného objemu odpadních vod - viz bod 1.3.1. - Zabránění vypouštění nečištěných odpadních vod - - viz bod 1.3.1. - Snižování množství vypouštěného znečištění a nástroj k dosažení dobrého stavu vodních útvarů - viz bod 1.3.1. - Zlepšení vodohospodářské infrastruktury, vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí - viz bod 1.3.1, 2.3.1 - Nezvyšování poměru odebrané podzemní vody oproti vodě povrchové – viz bod 2.3.1 - Budoucí opětovné srovnání ceny za odběr povrchové a podzemní vody – viz bod 2.3.1 - Přímé zapojení správce povodí u některých zásadních zdrojů znečištění – viz bod 3.3.1 - Nezávislý monitoring vypouštěné koncentrace znečištění – viz bod 3.3.1 - Zvýšení transparentnosti a dostupnosti dat o vypouštěném znečištění – viz bod 3.3.1 - Provádění geologických prací výhradně oprávněnou osob a snížení nebezpečí poškození podzemních vod – viz bod 4.3.1 - Upřesnění podmínek pro vypouštění vod z oddělovačů jednotné kanalizace – viz bod 5.3.1 - Zajištění řádné likvidace splaškových odpadních vod z bezodtokových jímek – viz bod 5.3.1 - Možnost v některých případech vypouštět odpadní vody do vod podzemních – viz bod 5.3.1 - Zajištění okamžité efektivní nápravy závadného stavu včetně vyjasnění kompetencí – viz bod 6.3.1
4
- Zajištění vyšší ochrany před povodněmi – viz bod 7.3.1 - Doplnění sankčních ustanovení pro některá vodní díla – viz bod 8.3.1
5
1 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových – poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod a poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod 1.1
Důvod předložení a cíle
1.1.1 Definice problému Oblast vypouštění odpadních vod je charakterizována podstatným zlepšením kvality vypouštění odpadních vod jak komunálních tak průmyslových, ke kterému došlo v průběhu minulých let od přijetí zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. To je dáno mj. vlivem přijatých závazků z evropské legislativy a jejich implementace do závazných národních předpisů, vyšších nároků na ochranu vod i z potřeby řešit praktické problémy spojené s dostupností vodohospodářských služeb. Současné ekonomické nástroje obsažené ve vodním zákoně a jejich principy však nebyly od jeho vzniku výrazně měněny. Původní limity pro zpoplatnění se tím aktuálně ocitly hluboko pod závaznými normami na kvalitu vypouštěných odpadních vod. Rovněž sazby poplatku nebyly valorizovány a již nezohledňují celkový růst cen a příjmů za období platnosti sazby a došlo tak k jejich reálnému snížení. Účinnost poplatku jako ekonomického nástroje ovlivňující
rozhodování
a motivace
znečišťovatelů
tak
přestala
efektivně
fungovat
a výše poplatků v současné době neodpovídají ani požadavkům na šetrné využívání zdrojů vody. Z pohledu ekonomických nástrojů by optimálně nastavené poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových měly dostatečně motivovat uživatele vody k šetrnému využívání zdrojů vody a k dodatečným investicím do environmentálně šetrných technologií, kterými lze snížit vypouštěné znečištění a zlepšit tak současný stav vodních útvarů. Dle posledního hodnocení stavu na základě monitoringu vodních útvarů nedosahuje dobrého stavu kritické množství vodních útvarů. Dosažení dobrého stavu všech vodních útvarů je požadováno environmentálními cíli evropské směrnice č. 60/2000/ES (Rámcová směrnice), kterými je Česká republika vázána. Snižování objemu vypouštěných odpadních vod a vypouštěného množství znečištění lze uvažovat jako kardinální nástroj ke zlepšování jakosti vod a nástroj pro dosažení dobrého stavu vodních útvarů. V souvislosti s klimatickou změnou je dále třeba počítat i se snížením průtoku v řekách v letním období a tedy se zmenšením ředícího poměru pro vypuštěné odpadní vody a s dalším potenciálním nárůstem koncentrace znečištění v povrchových vodách. To spolu s předpokládaným zvýšením teploty vody povede
6
k významné podpoře eutrofizace v nádržích a to včetně koupacích vod a vodárenských nádrží. Poplatky za vypouštění odpadních vod mají kromě motivační a informační funkce i významnou fiskální funkci. Funkce původních limitů a sazeb je tak výrazně oslabena nejenom s ohledem na jejich vliv na motivace ekonomických subjektů vypouštějících odpadní vody, ale také z hlediska příjmů do veřejných rozpočtů. S neoptimálně nastavenými sazbami a limity pro zpoplatnění vypouštění odpadních vod tak souvisí relativní pokles výše vybraných poplatků a omezení disponibilních prostředků SFŽP ČR, které jsou účelově vázány k využití jako prostředky pro dotační podporu doplňkových opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Snížené množství výnosů z poplatků jde v rozporu s rostoucími výdajovými požadavky do oblasti ochrany vod a zabezpečení dobrého stavu vodních útvarů. V následující tabulce 1 je patrný značný nepoměr mezi vypouštěným a zpoplatněným množstvím odpadních látek u zpoplatněných zdrojů z důvodu současného nastavení hmotnostních a koncentračních limitů jednotlivých ukazatelů znečištění pro jejich zpoplatnění. Údaje se týkají vypouštěného znečištění ze zdrojů evidovaných v poplatkové agendě ČIŽP. Např. u kritických indikátorů dobrého stavu vodních útvarů jako fosfor a dusík je zpoplatněno pouze 4,3 % resp. cca 2 % celkového vypouštěného množství ze zpoplatněných zdrojů. Tabulka 1: Přehled vypouštěného a zpoplatněného znečištění u zpoplatněných zdrojů.
CHSK Rok Objem (mil m3)
2004 2007 2010 2013
RAS
celk. zpopl. celk. (t/rok) (t/rok) (t/rok)
NL
Nanorg.
Pcelk.
AOX
Hg
Cd
zpopl. celk. zpopl. celk. zpopl celk. zpopl. celkem zpopl. celkem zpopl. celk. zpopl. (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok) (kg/rok)
1 176
51 281 19 651 670 490 104 040 13 696
64
13 696
0
15 354 3 109 100 639 38 380 405,6
4
1 134
43 127 14 174 635 420 106 352 11 491
0
868
0
13 041 2 738 100 105 40 912 429,7
68,0
1 406
4,8
1 220
39 994 8 158 708 406 100 964 10 163
27
935
0
12 032 572
94 467 30 366
7,9
1 923
4,5
1 120
35 050 7 464 665 842 109 626 8 162
0
938
41
10 739 220
87 623 29 854 184,1
1,9
562
0
% zpoplatnění (2013)
21
16
0
4
2
34
340
1
1 716,5 12,25
0
Zdroj: ČIŽP, 2015. Aktuální výše limitů pro zpoplatnění tak do značné míry nesplňuje svůj environmentální ani fiskální účel – nemotivuje subjekty ke snižování znečištění vod a nezajišťuje dostatečný zdroj příjmů SFŽP ČR. Současný způsob ukládání a výběru poplatků dle vodního zákona vychází z tzv. dělené správy poplatků, kdy ČIŽP podle Správního řádu vydává ve správním řízení poplatkové výměry a celní úřad dle Daňového řádu vybírá a vymáhá poplatky, předepisuje a vymáhá
7
penále a převádí finance příjemci, kterým je SFŽP ČR. Celá agenda probíhá decentralizovaně na všech 10 oblastních inspektorátech ČIŽP a jednotlivých celních úřadech. Tento systém se jeví jako neoptimální jak z hlediska administrativních nákladů, tak z hlediska provozních nákladů. Navíc byl dotčenými subjekty identifikován problém s nastavením softwarového vypořádání agendy. Administrativní náklady přinášení zejména nekompatibilita mezi integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností ISPOP a systémem využívaným ČIŽP. Na základě toho dochází k značné administrativní zátěži, kdy pracovníci ČIŽP tisknout dokumenty z ISPOP a následně údaje pro vydání rozhodnutí a další administraci ručně transformují do programů ČIŽP. Dochází tak k neefektivní administrativní činnosti. 1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Základní úprava poplatků v oblasti vod je obsažena v Hlavě X vodního zákona. Aktuálně je poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových složen ze dvou částí, tj.: i) poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod a ii) poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod. Tyto poplatky je za podmínek stanovených v § 89 vodního zákona povinna platit právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (znečišťovatel). Platba poplatku je tak nastavena v souladu s principem znečišťovatel platí, kdy zpoplatněn je subjekt, který znečišťuje vodu a způsobuje tak negativní dopady ostatním uživatelům vodního zdroje a působí na snižování ekosystémových služeb vodních ekosystémů včetně např. produkčních a rekreačních funkcí vodních útvarů. Poplatek za objem je v aktuálně platné podobě vodního zákona 0,1 Kč/m3. Platba byla zavedena s účinností vodního zákona od 1. ledna 2002 a od té doby se nezměnila. Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Tento poplatek je přímo úměrný množství vypouštěných odpadních vod a vypočte se vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Současně nastavená sazba poplatku přitom nerozlišuje mezi vypouštěním vod čištěných či nečištěných. Dle § 90 vodního zákona poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Vazba tohoto poplatku na omezení vypouštěného znečištění a tím na ochranu vod je velmi významná. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 vodního zákona. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených
8
podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. Stávající koncentrační limit zpoplatnění je zejména u ukazatelů znečištění nastaven na úroveň emisních standardů pro menší velikosti zdrojů znečištění. Zejména u fosforu nemůže v současnosti plnit roli ekonomického nástroje, protože koncentrační limit pro zpoplatnění 3 mg/l odpovídá emisnímu standardu (celoročnímu průměru) pro zdroje od 2 001 do 10 000 ekvivalentních obyvatel, zatímco pro větší zdroje je emisní standard stanoven na úrovní 2 mg/l a 1 mg/l. Jak uvádí VÚV TGM (2015) zvýšené odstraňování fosforu lze dosáhnout v zásadě na všech aktivačních čistírnách chemickým srážením – dávkováním železitých nebo hlinitých solí. Možnosti nitrifikace v čistírnách a tím účinnost odstraňování amoniakálního
dusíku
závisí
především
na
technologickém
uspořádání
čistírny.
Znečišťovatel nemá příliš možností zlepšit dosahované efekty ve stávajícím zařízení (nepředpokládáme úsporu provozních nákladů nedostatečným provzdušňováním aktivace). Pokud tedy čistírna nebude dosahovat stabilní nitrifikace, provozovatel musí zvážit, zda náklady na investici do intenzifikace nitrifikace (např. přestavba biologické linky na nízkozatěžovanou s aktivaci vysokým stářím kalu) vyváží úspora dosažená na poplatku za vypouštění tohoto ukazatele. Celkový dusík je limitován (má definován emisní standard) pro čistírny nad 10 000 EO i menší čistírny se však běžně vybavují k odstraňování celkového dusíku, tj. zahrnují procesy nitrifikace a denitrifikace. Za předpokladu, že čistírna je k odstraňování dusíku vybavena, má provozovatel možnost ovlivnit koncentraci celkového dusíku v odtoku zejména optimalizací procesů nitrifikace a denitrifikace (nastavení interní recirkulace apod.). Pokud je pro denitrifikaci limitující dostupnost snadno rozložitelného substrátu, je možné průběh procesu posílit dávkováním externího substrátu. Působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech poplatků za vypouštění odpadních vod do vod podzemních vykonává Ministerstvo životního prostředí (dále jen ministerstvo). Poplatkovou agendu zabezpečují ČIŽP a celní úřady formou dělené správy daní. Zálohové a poplatkové výměry vydává ČIŽP ve správním řízení dle Správního řádu na základě poplatkového hlášení a přiznání zpoplatněného subjektu, zároveň ČIŽP provádí i kontrolu správnosti údajů ze strany znečišťovatelů. Celní úřady poté vybírají a vymáhají poplatky dle Daňového řádu a výnosy předávají příjemci. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou ze 100 % příjmem SFŽP ČR. V roce 2014 činila jejich celková výše cca 210 milionů, kdy celkový výnos z poplatku za objem činil cca 100 mil. Kč a výnos z poplatku za znečištění cca 110 mil. Kč. Vývoj poplatků mezi roky 2006 až 2014 ukazuje následující tabulka 2.
9
Tabulka 2: Znázornění vývoje výnosů z poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových mezi roky 2006 a 2014.
Zdroj: SFŽP ČR, 2015. Množství
vypouštěné
odpadní
vody
do
vod
povrchových
dle
jednotlivých
národohospodářských odvětví ilustruje následující obrázek 1. Obrázek 1: Množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových v ČR (mil. m3), 2000-2013.
Zdroj: MZe; s. p. Povodí; VÚV T.G.M.,v.v.i.; ČSÚ in Zpráva, 2014b. Struktura vypouštěných odpadních vod ze Zprávy o životním prostředí z roku 2013 (Zpráva, 2014b) ukazuje, že největší podíl na vypouštění odpadní vody do vod povrchových má vypouštění z veřejných kanalizací (cca 50 %), a z energetiky (cca 32 %). Dalším
10
významným zdrojem znečištění jsou průmyslové odpadní vody (cca 15 %), které jsou zdrojem nejen organického znečištění, ale i znečištění např. těžkými kovy a specifickými organickými látkami. Mezi největší producenty průmyslových odpadních vod patří chemický, papírenský, těžební a potravinářský průmysl. Specifickým znečišťovatelem povrchových vod je zemědělství, které vypouštělo v roce 2013 sice pouze 0,4 % objemu odpadních vod vypouštěných z bodových zdrojů, ale i přesto patří v ČR mezi významný zdroj plošného znečištění, které není evidován, ale výrazně ovlivňuje dosahovanou jakost vodních útvarů. Zbylé
znečištění
produkovaly
ostatní
zdroje
znečištění
(cca
2
%),
kam
spadá
např. stavebnictví. Jak dále uvádí Zpráva (2014b), struktura zdrojů vypouštění odpadních vod se za doby platnosti vodního zákona výrazně nezměnila. 1.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí (MŽP, jako ústřední vodoprávní úřad); b) Ministerstvo zemědělství (MZe); c) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP); d) Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR); e) Celní správa ČR; f) CENIA, česká informační agentura životního prostředí; g) právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (znečišťovatel) – znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost; h) vodoprávní úřady (obecní úřady, újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady); i) veřejnost (spotřebitelé). 1.1.4 Popis cílového stavu Hlavním cílem novelizace je zlepšení stávající funkce poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, především ve smyslu úpravy a zrevidování sazby poplatků a limitů s ohledem na současné environmentální cíle ochrany vod, závazné normy kvality vypouštěných odpadních vod a zohlednění celkového růstu cen za období platnosti aktuálně nastavených poplatků, které nebyly od svého zakotvení ve vodním zákoně výrazně měněny. Navrhované řešení by mělo zajistit efektivní a přiměřený ekonomický stimul zejména k omezení vypouštěného znečištění a ke snížení množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Úpravou nastavení poplatku by tak mělo dojít k zajištění efektivnější ochrany vod a to v souvislosti s neuspokojivým stavem kvality vody ve vodních útvarech a s předpokládanými dopady klimatické změny na vodní ekosystémy. Vhodně nastavená
11
výše
poplatků
má
potenciál
ekonomicky
motivovat
znečišťovatele
k výraznějšímu
odstraňování znečištění, které má v současné době kardinální vliv na nedosahování dobrého stavu vodních útvarů a environmentálních cílů Rámcové směrnice. Cílovým stavem je dále ekonomicky motivovat znečišťovatele k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství vypouštěných odpadních vod, spočívajících např. v eliminaci vniku srážkových a balastních vod do jednotné kanalizace anebo opětovnému využití vyčištěných odpadních vod jako stabilního a levného zdroje pro užití vody. Požadovaným stavem je také naplňování fiskální funkce poplatků za vypouštění odpadních vod jako významného finančního zdroje pro realizaci opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Použití výnosů poplatků je účelově vázáno na financování doplňkových opatření v oblasti ochrany vod a politik na ochranu životního prostředí. Navrhované řešení by tak mělo zvyšovat funkci a účinnost poplatku z hlediska environmentálního (především ochrana vod) ale i fiskálního (výnos z poplatků) a zvýšit tak možnosti dotační podpory doplňkových opatření v oblasti ochrany vod. Navržená varianta by také měla reagovat také na identifikovaný problém při administraci poplatkových přiznání a hlášení a nekompatibilitu mezi systémem ISPOP a systémem využívaným ČIŽP. 1.1.5 Zhodnocení rizika V případě, že nedojde ke změně nastavení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které se ukázalo s ohledem na současné environmentální požadavky na kvalitu vod jako velmi neaktuální, nebude zajištěno efektivní fungování poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových jako ekonomického nástroje včetně jeho primární motivační a fiskální funkce. Současný stav nadále nepovede k dosažení dostatečné ochrany povrchových vod a nelze tedy očekávat zlepšení stavu vodních útvarů a tudíž i splnění environmentálních cílů požadovaných evropskou legislativou. Nadále také bude vypouštěno značné množství znečištěné odpadní vody, aniž by subjekty byly motivovány množství znečištění snižovat. V souvislosti se zachováním současného stavu a také s předpokládanými dopady klimatické změny je třeba dále počítat s reálným rizikem dalšího nárůstu koncentrace znečištění v povrchových vodách. To spolu s předpokládaným zvýšením teploty vody přispívá k významnému riziku znečištění a eutrofizace ve vodních útvarech a to včetně negativních dopadů na koupací vody a vodárenské nádrže. Tato skutečnost má potenciálně významný negativní vliv na ztrátu hodnot ekosystémových služeb vodních ekosystémů, včetně např. turistických užitků, ale i vyšších nákladů na úpravu vody na vodu pitnou. Rizikem vyplývajícím z nečinnosti může být také ohrožení udržitelné dostupnosti služeb spojených s vodou včetně zdrojů pro výrobu vody pitné.
12
Významným negativním rizikem souvisejícím se zachováním současného stavu je kromě snižování environmentální funkce poplatku i snížená fiskální funkce poplatků a snížení výnosu pro SFŽP ČR. Výnosy z poplatků za vypouštění odpadních vod jsou důležitými disponibilními prostředky pro realizování opatření v oblasti ochrany životního prostředí včetně
dotační
podpory
environmentálních
vodohospodářských
opatření
(např.
prostřednictvím a v souladu s Národním programem Životní prostředí).
1.2
Návrh variant řešení
1.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu výše sazeb a nastavení objemových, hmotnostních a koncentračních limitů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových dle aktuálně platného vodního zákona. 1.2.2 Varianta 1 Navržená varianta 1 předpokládá novelizaci sazby a limitů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. a) poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod Navržená varianta 1 předpokládá změnu sazby poplatku za vypouštěný objem odpadních vod a právní zakotvení rozdílné výše sazby poplatku z objemu na základě rozlišení vypouštění odpadních vod na čištěné a nečištěné odpadní vody. Změna poplatků za objem vypouštěných odpadních vod pro čištěné vody je navržena dle následující tabulky 3. Tabulka 3: Navrhovaná změna sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod pro čištěné vody. Rok
Poplatek (Kč/m³)
Nyní
0,10
2017
0,50
2018
0,7
2019
1,0
Poplatek za objem vypouštěných nečištěných odpadních vod je navržen dle následující tabulky 4.
13
Tabulka 4: Navrhované nastavení sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod pro nečištěné vody. Platnost sazby (rok)
Poplatek (Kč/m³)
Nyní
0,10
2017
0,50
2018
1
2020
3
2021
5
2023
10
Varianta 1 tak předpokládá postupné zvyšování poplatku za objem vypouštěných odpadních vod na 1 Kč/m3 do roku 2019 pro vody čištěné a 10 Kč/m3 pro vody nečištěné do roku 2023. Současně je navrhováno snížení limitu pro zpoplatnění ze stávajících 100 000 m3/rok na 50 000 m3/rok.
14
b) poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod Navrhovanou variantou 1 se předpokládá zpřísnění hmotnostních i koncentračních limitů pro zpoplatnění a zvýšení sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod u ukazatelů znečištění celkový fosfor (Pcelk.), amoniakální dusík (Namon.), celkový dusík (Ncelk.) a halogenové organické látky (AOX). Jedná se o ukazatele, které byly na základě hodnocení stavu vodních útvarů ČR v roce 2014 a dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva identifikovány jako rozhodující důvod pro nedosažení dobrého stavu vodních útvarů. Proto je pro tyto látky navrhováno zpřísnění neaktuálních limitů a zvýšení sazby poplatku. V současném vodním zákonu je jako zpoplatněný ukazatel uveden dusík anorganický, navrhovaná varianta předpokládá nahrazení ukazatele znečištění Nanorg. dvěma ukazateli – dusík celkový Ncelk. a dusík amoniakální Namon. Navržená varianta 1 novely vodního zákona upravuje sazby poplatku za některé ukazatele znečištění a limity zpoplatnění dle tabulky 5. Tabulka 5: Navrhovaná úprava poplatku za znečištění. Varianta 0 (současný stav) Ukazatel znečištění
Sazba Kč/kg
Fosfor celkový
Limit zpoplatnění Hmotnostní
Koncentrační
kg/r
mg/l
Varianta 1 (navrhovaný stav) Sazba Kč/kg
Limit zpoplatnění Hmotnostní
Koncentrační
kg/r
mg/l
70
3 000
3
300
100
0,2
30
20 000
20
50
5 000
10
40
15 000
15
100
250
2
300
15
0,2
1 000
15
0,05
Dusík anorganický/ celkový Dusík amoniakální AOX
Navrhované úpravy sazeb a limitů vycházejí z analýzy ministerstva s cílem obnovit regulační funkci poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Výše limitů pro zpoplatnění je obecně nastavena s ohledem na závazné emisní standardy a imisní standardy (hodnoty norem environmentální kvality, NEK). Navýšení sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod je upraveno s ohledem na kumulovanou míru inflace od současného nastavení sazby poplatku a na základě nákladů na zamezení vypouštění znečištění dané látky. Aby poplatek splňoval svoji motivační funkci, je navržená sazba vyšší než tyto náklady. Pro optimální motivační funkci ekonomického nástroje poplatků je dále
15
nezbytné, aby limity pro zpoplatnění byly nastaveny přísněji než závazné limity nastavené v povolení k vypouštění odpadních vod. Všechny upravené hodnoty limitů jsou technologicky částečně nebo zcela dosažitelné, tzn. běžně používaná čistící zařízení jsou technologicky schopná dané znečištění v daném rozsahu odstraňovat (v závislosti na znečištění na přítoku). Varianta 1 dále předpokládá stanovení jedné sazby zpoplatnění pro ukazatel znečištění CHSKcr dle následující tabulky 6. Zvláštní sazba pro průmyslové odvětví vypouštějící odpadní vody z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií byla účelově vytvořena v roce 1999 pro překlenutí adaptačního období a nemá v současnosti opodstatnění. Tabulka 6: Navrhovaná úprava poplatku za znečištění pro ukazatel CHSKcr. Varianta 1 Ukazatel znečištění
Kč/kg CHSKCr
Limit zpoplatnění
Sazba
Hmotnostní
8
Koncentrační
kg/r
mg/l
10 000
40
Navrhovaná varianta 1 dále novelizuje povinnosti znečišťovatelů podávat poplatkové hlášení, ve kterém zpoplatněný subjekt vypočítává výši záloh na poplatky. Navrhovaná varianta 1 předpokládá, že znečišťovatelé nebudou povinni podávat poplatkové hlášení s vypočtenými zálohami poplatku a platit zálohy. Dále navrhovaná varianta 1 předpokládá vypuštění odkladu placení poplatků a prominutí jejich části ze znění vodního zákona. Jedná se pouze o procesní změnu, kdy o těchto institutech bude nově rozhodováno podle daňového řádu. Navrhovaná varianta 1 také předpokládá zachování současného institucionálního nastavení poplatkové agendy, tj. zachování sdílené kompetence a funkcí ČIŽP, SFŽP ČR i celních úřadů. 1.2.3 Varianta 2 Navrhovaná varianta 2 předpokládá novelizaci sazby a limitů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových totožným způsobem, jako v navrhované variantě 1. Navrhovaná varianta 2 však variantně předpokládá novelizaci současného institucionálního nastavení poplatkové agendy ve smyslu převodu poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP ČR. Navrhovaná varianta 2 reaguje na identifikované problémy zajišťování současné agendy související s poplatky ve vodním zákoně, kterou zajišťuje ČIŽP do značné míry na úkor činnosti kontrolní. Navrhovaná varianta 2 zahrnuje převedení celé agendy poplatků za
16
vypouštění odpadních vod do vod povrchových (a logicky také poplatku za odebrané množství podzemní vody) na SFŽP ČR, který by při předpisu i kontrole poplatků postupoval podle Daňového řádu. Sdílená kompetence zůstává zachována, celní úřady nadále vybírají a vymáhají stanovené poplatky.
1.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR Celkový výnos z poplatků v roce 2014 za vypouštění odpadních vod do vod povrchových činil dle údajů SFŽP ČR cca 210 mil. Kč. Výnos z poplatku za objem je při současném zpoplatnění 0,1 Kč/m3 pro znečišťovatele vypouštějící odpadní vody o objemu nad 100 000 m3/rok cca 100 mil. Kč. Celkový
výnos
poplatku
za
znečištění
pro
všechny
zpoplatněné
ukazatele
činí
cca 110 mil. Kč. Vyjdeme-li z dat ČIŽP (2015) o vypouštěném a zpoplatněném znečištění u zpoplatněných zdrojů, výnos ze zpoplatněného množství novelizací dotčených znečištění činí cca 20 mil. Kč/rok (rok 2013, viz tabulka 7). Zbylou výše vybraného výnosu tvoří poplatky za ostatní ukazatele znečištění (CHSK, RAS, NL, rtuť, kadmium).
17
Tabulka 7: Odhadovaná výše výnosu z poplatku pro dotčené ukazatele znečištění pro současně zpoplatněné znečišťovatele.
Sazba dle Varianty 0
Zpoplatněné znečištění (t/rok) (2013)
Výnos z poplatku při současném zpoplatnění (mil. Kč/rok) - Varianta 0
Pcelk.
70
41
2,9
Nanorg.
30
220
6,6
Namon.
40
cca 401
1,6
AOX
300
30
9
Celkem
20,1 mil. Kč/rok
Ukazatel znečištění
Zdroj: vlastní dle ČIŽP, 2015. ČIŽP Na každém oblastním inspektorátu ČIŽP se zpracování poplatkové agendy věnují 2-3 inspektoři, pouze na dvou územně malých inspektorátech to je 1 inspektor, dohromady lze uvažovat maximálně cca 25 inspektorů ČIŽP, kteří se v současné době zabývají agendou spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a poplatkem za odebrané množství podzemní vody. Vydávání zálohových či poplatkových výměrů na základě poplatkového hlášení či přiznání představuje administrativní náklady ČIŽP. Celý administrativní proces zpracování formuláře odevzdaného zpoplatněným znečišťovatelem a vydání výměru obsahuje několik postupných kroků (viz obrázek 2):
i.
tisk dokumentů (formulářů pro poplatkové hlášení či přiznání) z ISPOP;
ii.
evidence dokumentu;
iii.
ověření a kontrola, zda formuláře obsahují vše potřebné, případně komunikace s daným subjektem v případech, kdy je něco nejasného či nepřesného;
iv.
zadání dat do programů ČIŽP;
v.
případný přepočet poplatku a vydání rozhodnutí (stanovení výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek v případě poplatkového hlášení či rozhodnutí o výši
1
Odhadnuté množství za předpokladu zpoplatnění 2 % vypuštěného znečištění (tzn.
stejného relativního zpoplatnění jako v současné době pro anorganický dusík).
18
poplatku za uplynulý rok, jež porovnává se zaplacenými zálohami v případě poplatkového přiznání); vi.
tisk rozhodnutí, jeho opětovná kontrola a předání k podpisu a následné vyřizování přes sekretariát;
vii.
odeslání
rozhodnutí
(doručení
zálohového
či
poplatkového
výměru
znečišťovateli, správci daně a SFŽP ČR); viii.
sledování nabytí právní moci.
Obrázek 2: Schéma administrativní činnosti ČIŽP při zajišťování agendy v oblasti poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Zdroj: vlastní dle konzultace s ČIŽP, 2015. Dle konzultací byl v uvedeném procesu identifikován zejména problém se zastaralým systémem ČIŽP, kdy není plně kompatibilní se systémem ISPOP a inspektoři tak zadávají údaje z formulářů z poplatkového hlášení či přiznání do interního systému ČIŽP ručně. Tato skutečnost výrazně zvyšuje administrativní zátěž inspektorů vykonávajících poplatkovou agendu a lze ji označit jako časově neoptimální a technicky zastaralou. Při posuzování administrativní zátěže ČIŽP na provádění poplatkové agendy byly identifikovány dva potenciální způsoby kvantifikace administrativních nákladů inspektorů ČIŽP na vydávání poplatkových a zálohových výměrů. Jeden způsob vychází z konzultované délky období, ve kterém inspektoři zpracovávají agendu, druhý pak z odhadovaných
19
administrativních kapacit na počet rozhodnutí za den. Oba odhady vychází z poskytnutých údajů z konzultací s ČIŽP. Odhad 1) Administrativní zátěž ČIŽP dle délky období zpracování poplatkových a zálohových přiznání a hlášení Zpracování poplatkové agendy (poplatků za vypouštění odpadních vod i poplatku za odběr podzemních vod) probíhá dle konzultací s ČIŽP dvakrát ročně po dobu cca 2 měsíců, a to na podzim, kdy se vydávají zálohové výměry (15. 10. - 15. 12.), a na jaře, kdy se vydávají poplatkové výměry (15. 2. - 30. 4.). Celkově tak dle konzultací zabere poplatková agenda celkem
cca 4,5 měsíce,
tj.
při
předpokladu
2016
pracovních
hodin
v roce cca 756 pracovních hodin ročně pro 1 pracovníka ČIŽP. Při celkovém počtu 25 inspektorů ČIŽP, kteří se zabývají zpracování dotčené agendy, se jedná o celkový počet cca 18 900 hodin ročně. Během zpracování poplatkové agendy se však inspektoři musí věnovat i dalším neodkladným činnostem, dle odhadů ČIŽP lze předpokládat 80 % času věnované poplatkové agendě a 20 % agendě spojené s dalším předmětem činnosti ČIŽP. Po úpravě tak lze odhadnout, že ČIŽP zabere agenda spojená s oběma poplatky celkem cca 15 120 hodin ročně. Při 11. platové třídě inspektora ČIŽP a průměrném platovém stupni 9 činí hodinové náklady na 1 zaměstnance včetně mzdových a režijních nákladů používané pro RIA dle Metodiky ministerstva vnitra (MV, 2007) 330 Kč. Na základě těchto údajů lze provést hrubý odhad administrativních nákladů ČIŽP na zpracování agendy poplatkových a zálohových výměrů pro oba typy poplatků, a to součinem hodinových nákladů (330 Kč) a zjištěného odhadovaného celkového času na zpracování dotčených poplatkových agend ve vodním zákoně (15 120 hodin). Celkové odhadnuté administrativní náklady ČIŽP tak činí cca 4 989 600 Kč ročně (viz tabulka 8).
20
Tabulka 8: Odhad administrativních nákladů ČIŽP na agendu spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a poplatku za odebrané množství podzemní vody. Administrativní náklady ČIŽP Počet inspektorů
25
Platová třída
11
Průměrný platový stupeň
9
Hodinové náklady dle metodiky MV (2007)
330 Kč
Roční časová zátěž na vypořádání agendy
18 900 hodin
Rozdělení pracovní doby (poplatky vs. ostatní)
80 % vs. 20 %
Upravená roční časová zátěž
15 120 hodin
Celkové roční administrativní náklady
4 989 600 Kč
Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP, 2015. Odhadnuté administrativní náklady se týkají vypořádání agendy spojené jednak se stanovením výměrů pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, tak i výměrů pro poplatek za odebrané množství podzemní vody. Rozlišit administrativní náklady a pracovní činnosti jednotlivě dle druhu poplatku je obtížné. Zjednodušený odhad lze provést na základě zjištěných konzultací s ČIŽP. Dle ČIŽP je časově náročnější vydat poplatkový či zálohový výměr pro poplatky za vypouštění odpadních vod než pro poplatek za odebrané množství podzemní vody. Výměrů za odběry podzemních vod se ale vydává cca 2,5krát více (viz tabulka 9). V agendě poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových eviduje ČIŽP cca 500 zpoplatněných subjektů vypouštějících odpadní vody z cca 1 000 zdrojů, tzn. ČIŽP vydává ročně cca 1 000 zálohových a 1 000 poplatkových výměrů. Tabulka 9: Přehled vydávaných poplatkových a zálohových výměrů vydávaných ČIŽP za rok. Poplatky za vypouštění odpadních vod
Varianta 0 Celkem poplatek
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Poplatkové výměry
Zálohové výměry
Poplatkové výměry
Zálohové výměry
1000
1000
4600
500
2000
5100
Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP, 2015. Při zohlednění administrativní náročnosti a počtu vydávaných výměrů pro oba poplatky lze přijmout zjednodušující předpoklad, že váha jednotlivých administrativních nákladů pro oba druhy poplatků je za současné agendy ČIŽP relativně vyrovnaná. Lze tak odhadnout, že z celkové odhadnuté administrativní zátěže ČIŽP cca 5 mil. Kč ročně, připadá
21
na administrativní zátěž spojenou s vydáváním poplatkových a zálohových výměrů pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových celkem cca 2,5 mil. Kč ročně. Podíl celkových ročních nákladů na agendu a celkového množství vyměřovaných poplatkových a zálohových výměrů odhaduje průměrnou administrativní zátěž ČIŽP na vypořádání 1 výměru pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových – cca 1250 Kč (viz tabulka 10). Tabulka 10: Odhad administrativní zátěže spojené s poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Odhadovaná celková administrativní zátěž
2 500 000 Kč
Celkový počet poplatkových a zálohových výměrů Odhadovaná administrativní zátěž na 1 výměr
2000 1 250 Kč
Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP, 2015. Odhad
2)
Administrativní
zátěž
ČIŽP
dle
odhadovaného
počtu
zpracování
poplatkových a zálohových přiznání a hlášení za den Dle konzultace s ČIŽP je inspektor schopen zpracovat odhadem průměrně cca 5 až 8 rozhodnutí denně. Vyjdeme-li z tohoto předpokladu, činí celkové odhadnuté náklady na vydávání poplatkových a zálohových výměrů pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových cca 660 až 1 056 tis. Kč/ročně a 330 až 528 Kč na vydání 1 rozhodnutí (viz tabulka 11).
22
Tabulka 11: Odhadovaná administrativní zátěž ČIŽP spojená s poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. 5 až 8
Odhadovaný počet rozhodnutí za den (8 hodin)
25
Celkový počet inspektorů
125 až 200
Odhadovaný celkový počet rozhodnutí za den Celkový počet vydávaných poplatkových a zálohových výměrů
2 000 3 200 až 2 000 hodin
Časová zátěž na vydání všech rozhodnutí
330 Kč
Hodinové náklady pro RIA (MV, 2007) Odhadované administrativní náklady na vydávání výměrů Odhadované náklady na vydání 1 výměru
1 056 000 až 660 000 Kč 528 Kč až 330 Kč
Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP. Zprůměrováním obou intervalových hodnot můžeme odhadovat, že agenda spojená s vydáváním poplatkových a zálohových výměrů pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových činní pro ČIŽP administrativní zátěž cca 858 tis. Kč/ročně a vydání 1 rozhodnutí o poplatkovém či zálohovém výměru stojí ČIŽP administrativní náklady cca 429 Kč. Kromě administrativních nákladů na vydávání poplatkového a zálohového výměru spočívá další činnost ČIŽP v kontrole zákonných povinností jednotlivých znečišťovatelů včetně např. vydávání rozhodnutí o uložení sankce za jejich porušení, rozhodnutí o opatření k nápravě, kontrol poplatkových povinností (kontrola obsahu provozní evidence, protokolu o odběru a analýzách). Tyto kontrolní činnosti jsou prováděny jako součást běžné kontrolní činnosti ČIŽP. Lze tedy předpokládat, že nižší odhad nákladů, založený na průměrné denní kapacitě z hlediska vydávání výměrů (odhad 2), je spojen s čistě administrativní činností, kdežto vyšší odhad (odhad 1) v sobě obsahuje i prováděnou kontrolní činnost za oblast poplatků. Celní správa ČR Po vyměření poplatkového či zálohového výměru odesílá ČIŽP rozhodnutí SFŽP ČR, znečišťovateli a správci daně, kterým je v oblasti vypouštění odpadních vod do vod povrchových Celní správa ČR a jednotlivé celní úřady. Administrativní náklady celních úřadů souvisí zejména s vlastním výběrem, evidencí, vymáháním a následným převodem vybraných poplatků SFŽP ČR, který je příjemcem výnosu z poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Pokud subjekt neuhradí svoji peněžitou povinnost ve lhůtě splatnosti, je rozhodnutí předáno v rámci celního úřadu na vymáhání. Pracovníci
23
celního úřadu následně zjišťují majetkové poměry subjektu (tzn. účty u peněžních ústavů, movitý majetek a nemovitosti, provádí dotazy do registru subjektů, registru vozidel, registru cenných papírů apod.) a vystavují exekuční příkazy. V případě potřeby jsou vedeny opakované exekuce. Ze získaných dat s konzultací s Generálním ředitelstvím cel (2015) lze kvalifikovat administrativní zátěž pracovníků celních úřadů, která souvisí zejména s:
i.
nastudováním příchozího rozhodnutí;
ii.
případnou komunikaci s ukladatelem;
iii.
evidencí rozhodnutí;
iv.
specifikací příchozí platby a
v.
přiřazení platby k předpisu platební povinnosti.
Podle složitosti případu se jedná o časovou zátěž v rozmezí od 2 hodin do tří dnů, obdobně pro poplatky za vypouštění odpadních vod i poplatek za odebrané množství podzemní vody. Pokud subjekt předpis neuhradí dobrovolně, zahájí celní úřad exekuční řízení. Vymáhání neuhrazeného předpisu je většinou zahájeno po 3 měsících od data splatnosti předpisu a může trvat podle ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, až 6 let, max. 20 let při započetí opakovaného exekučního řízení. Bylo-li zřízeno zástavní právo, může vymáhací řízení trvat až 30 let. Z výše uvedeného je patrné, že kvantifikovat administrativní zátěž je velmi obtížné. Lze však předpokládat, že administrativní náklady jsou nižší než kvantifikovaný odhad pro administrativní náklady ČIŽP.
Dopady na podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty vypouštějící odpadní vody do vod povrchových jsou v případě zpoplatnění dle vodního zákona povinni platit stanovenou výši poplatku dle objemu vypouštěného množství odpadních vod a vypuštěného znečištění. Kromě přímých finančních nákladů na platbu poplatku mají zpoplatnění znečišťovatelé administrativní náklady na ohlašovací povinnost do systému ISPOP. Z dostupných údajů lze odhadnout administrativní zátěž zpoplatněných subjektů související s poplatkovým a zálohovým přiznáním či hlášením – předpokládaná časová zátěž potřebná pro zpracování poplatkového hlášení je cca 5 hodin (odhad EEIP, 2008), hodinové náklady používané pro RIA dle metodiky MPO (2013) v předmětné oblasti podnikání činí 250 Kč. Při současném počtu podávání poplatkových přiznání a hlášení se jedná o celkovou administrativní zátěž zpoplatněných znečišťovatelů
cca 2 500 000
cca 500 zpoplatněných
Kč/ročně.
subjektů,
tj.
ČIŽP
průměrná
v současné
administrativní
znečišťovatele činí cca 5 000 Kč/ročně (viz tabulka 12).
24
době
eviduje
zátěž
na
celkem jednoho
Tabulka 12: Odhad administrativních nákladů subjektů na poplatkové přiznání a hlášení. Hodinové náklady dle metodiky MPO (2013)
250 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování povinnosti
5 hodin
Počet poplatkových přiznání
1 000
Počet poplatkových hlášení
1 000
Celková odhadnutá administrativní zátěž
2 500 000 Kč/rok 500
Počet zpoplatněných subjektů
5 000 Kč/rok
Průměrná zátěž na 1 znečišťovatele
Zdroj: vlastní dle ČIŽP, 2015; MPO, 2013; EEIP, 2008.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Subjekty vypouštějící komunální odpadní vody do vod povrchových jsou v případě zpoplatnění dle vodního zákona povinni platit stanovenou výši poplatku dle objemu vypouštěného množství odpadních vod a vypuštěného znečištění. Kromě přímých finančních nákladů na platbu poplatku mají zpoplatnění znečišťovatelé administrativní náklady na ohlašovací povinnost do systému ISPOP (viz tabulka 12). Hlavní znečišťovatelé z hlediska látek zásadních pro dobrý stav povrchových vod, komunální ČOV, nejsou při současných limitech do značné míry efektivně zpoplatněny.
Sociální dopady Platba poplatků je nákladovou položkou a náklady související s čištěním odpadních vod se tak promítají na platbě stočného nebo přímo na platbě poplatků. V roce 2013 činila průměrná výše stočného cca 36 Kč/m³ (viz tabulka 13), tj. při průměrné spotřebě 100 l/osobu/den a 36,5 m3/rok činily náklady na platbu stočného cca 1 304 Kč na osobu/rok. Tabulka 13: Aktuální výše stočného. Cena stočného v roce 2013
bez DPH
včetně DPH
Vážený aritmetický průměr
Kč/m³
31,06
35,72
Minimální hodnota
Kč/m³
14,76
16,97
Maximální hodnota
Kč/m³
39,05
44,91 Zdroj: VÚV TGM, 2015.
25
Celkové zatížení 1 m3 vypouštěné odpadní vody je v současné době cca 0,2 Kč/m3, což je cca 0,6 % ceny stočného. V době vzniku (rok 1999) činily poplatky cca 0,8 Kč/m3 při stočném cca 20 Kč/m3, tj. cca 4 % ceny stočného).
Dopady na životní prostředí Současné koncentrační limity zpoplatnění jsou nastaveny v některých ukazatelích na úrovni emisních standardů, případně výše, a neplní tak svoji regulační funkci. Zachováním současného stavu nedojde k řešení současného neaktuálního nastavení a obnovení funkce poplatků za vypouštění odpadních vod jako ekonomického nástroje, který má za cíl motivovat znečišťovatele k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod. Zpoplatnění se za současně nastavených limitů týká především těch zdrojů znečištění, které neplní základní požadavky na čištění odpadních vod a průmyslových zdrojů, kde jsou vyšší vstupní koncentrace odpadní vody. Stávající koncentrační limit zpoplatnění je nastaven u předmětných ukazatelů na úroveň emisních standardů pro menší velikosti zdrojů. Tato situace se projevuje v nadměrném emisním vnosu znečišťujících látek do recipientů odpadních vod a dochází k častému nesplnění požadavků týkající se dobrého stavu vodních útvarů. Vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod tak má negativní vliv na ekosystémové funkce vodních útvarů a stabilitu vodních ekosystémů, včetně negativního vlivu na vodní útvary jako zdroje vody pro vodohospodářské funkce. V souvislosti s předpokládanými dopady klimatické změny je navíc uvažovat i se snížení průtoku v řekách v letním období a tedy zmenšení ředícího poměru pro vypuštěné odpadní vody a další potenciální nárůst koncentrace znečištění v povrchových vodách. Zachování současného nastavení poplatku z objemu není dále zajištěna dostatečná motivace znečišťovatele ke snižování množství odpadních vod, a to zejména v případě vypouštění nečištěných odpadních vod, které současné nastavení poplatku nerozlišuje a zpoplatňuje ho tak identickou sazbou jako vody čištěné. Další
z negativních
dopadů
z hlediska
životního
prostředí
spočívá
v nedostatečné
snaze eliminovat vnik srážkových a balastních vod do jednotné kanalizace a nedostatečná motivace využívat srážkové vody v krajině (tj. např. využívat srážkové vody jako bezplatný přírodní zdroj vody, podporovat vsakování srážkových vod a jejich přirozenou retenci v krajině). Velké množství srážkových vod přitékající na ČOV má také negativní vliv na provozní náklady ČOV, které jsou zejména např. při zvýšeném průtoky vody v recipientu odpadních vod značně přetíženy. Negativní efekt na životní prostředí lze očekávat i z hlediska dlouhodobě reálně klesajících výnosů z poplatků za vypouštění odpadních vod. Tyto finanční prostředky jsou významným
26
zdrojem
veřejných
rozpočtů
a
slouží
k financování
investic
do
vodohospodářské
infrastruktury a dalších environmentálních opatření.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR Zvýšení sazeb z objemu vypouštěných odpadních vod dle navržené varianty 1 povede k navýšení příjmů SFŽP ČR. Aktuální výnos poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod dosahoval v roce 2013 cca 100 mil. Kč. Nebudeme-li uvažovat vliv substitučního efektu a přizpůsobení se dotčených subjektů nově navrženým změnám, povede 10násobné zvýšení sazeb k nárůstu výnosu z poplatku z objemu vypouštěných vod na cca 1 mld. Kč v roce 2019 (viz tabulka 14). Reálně však lze předpokládat, že zvýšení sazby bude subjekty částečně motivovat k vypouštění menšího množství odpadní vody, a proto lze předpokládat, že se jedná spíše o horní hranici odhadu a skutečný výnos z poplatku bude nižší. Snížením hranice pro zpoplatnění z objemu ze 100 000 m³ vypouštěných odpadních vod ročně na 50 000 m³ ročně dojde také k zatížení dosud nezpoplatněných zdrojů znečištění. Ve vodní bilanci za rok 2013 je evidováno 571 vypouštění o objemu mezi 50 000 a 100 000 m³ ročně, z toho 455 vypouštění se týká vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Jde o 41,069 mil. m³ vypouštěných odpadních vod, z toho 30,087 mil. m³ vod z veřejné kanalizace. Toto zvýšení zpoplatněného objemu vypouštěných odpadních vod povede ke zvýšení výnosu z poplatku o cca 41,1 mil. Kč v roce 2019 (viz tabulka 14).
27
Tabulka 14: Odhadovaný nárůst poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod čištěných dle navržené varianty 1.
Rok
Odhadovaný výnos z Odhadovaný Výše poplatku pro Odhadovaný nově zpoplatněné výnos odpadní vody čištěné výnos z současně vypouštění (50 000 až (Kč/m3) poplatku zpoplatněné 3 celkem (mil. vypouštění 100 000 m /rok) (mil. Kč) (mil. Kč) Kč)2
Nyní
0,1
cca 100
0
100
2017
0,5
cca 500
cca 20,5
525,5
2018
0,7
cca 700
cca 28,7
728,7
2019
1
cca 1 000
cca 41,1
1 041,1
2020
1
cca 1 000
cca 41,1
1 041,1
2021
1
cca 1 000
cca 41,1
1 041,1
2022
1
cca 1 000
cca 41,1
1 041,1
2023
1
cca 1 000
cca 41,1
1 041,1
Zdroj: vlastní dle SFŽP ČR, 2015; VÚV TGM, 2015. Kvantitativní vyčíslení dopadů zpoplatnění vypouštěných nečištěných odpadních vod je v současnosti díky neexistenci potřebných dat prakticky nemožné. Z konzultací s Odborem ochrany vod MŽP (2015) lze na základě kvalifikovaného odhadu odhadnout, že maximální výnos z poplatku za objem vypouštěných nečištěných odpadních vod bude cca 350 mil. Kč v roce
2023
(viz tabulka 15).
Reálně
lze
však
předpokládat,
že
provozovatelé
vodohospodářské infrastruktury budou motivováni vypouštění nečištěných odpadních vod v maximální míře eliminovat a skutečný výnos tak bude pravděpodobně výrazně nižší.
2
Uvažujeme-li zpoplatnění vypouštěného znečištění 41,069 mil. m³ sazbou pro čištěné
odpadní vody.
28
Tabulka 15: Odhadovaný nárůst poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod nečištěných dle navržené varianty 1.
Rok
Výše poplatku pro odpadní vody nečištěné (Kč/m3)
Výnos z poplatku celkem (mil. Kč)
2017
0,5
25
2018
1
50
2019
1
50
2020
3
150
2021
5
200
2022
5
200
2023
10
350
Zdroj: vlastní dle konzultací s odborem ochrany vod, 2015. Kromě analyzovaného zvýšení výnosů z poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod lze předpokládat zvýšení výnosů z poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod díky navrhované úpravě sazeb a limitů zpoplatnění pro ukazatele znečištění Pcelk., Ncelk., Namoniak. a AOX. Na výnosu se bude podílet jednak zvýšená sazba pro současně zpoplatněné vypouštění a také placení poplatku nově zpoplatněnými subjekty, kterým díky přísnějším hmotnostním a koncentračním limitům, vznikne poplatková povinnost. Na základě analýzy VÚV TGM (2015) a dostupných dat o vypouštění, které bude dle varianty 1 podléhat zpoplatnění, lze kvantitativně odhadnout výnosy z poplatku za znečištění pro dotčené ukazatele znečištění na cca 871,6 mil. Kč ročně (viz tabulka 16). Oproti současnému stavu analyzovanému ve variantě 0, kdy byl současný výnos pro zpoplatněné ukazatele znečištění Pcelk., Ncelk., Namoniak. a AOX odhadnut na cca 20 mil. Kč ročně, se tak jedná o nárůst výnosu z poplatku pro tyto ukazatele znečištění o cca 851,6 mil. Kč ročně. Jedná se spíše o horní hranici výše výnosu bez zohlednění efektu přizpůsobení se zpoplatněných subjektů. Reálně na základě zkušeností při zavedení poplatků v roce 1999 a na základě znalosti možností stávajících technologií čištění instalovaných na ČOV lze dle Odboru ochrany vod ministerstva (2015) předpokládat, že skutečný výnos bude nižší, jelikož výše poplatku bude subjekty motivovat ke snižování vypouštěného množství znečištění ve snaze nákladově
29
optimalizovat placenou výši poplatku. K zásadnímu snížení poplatku bude do značné míry dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti investic do technologie. Tabulka 16: Odhadovaný nárůst poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod pro dotčené ukazatele znečištění dle navržené varianty 1.
Počet zpoplatněných zdrojů
Množství zpoplatněného vypouštěného znečištění podle nových limitů (t/rok)
Sazba (Kč/kg)
Výnos z poplatku za vypouštěné znečištění (Kč/rok)
Pcelk.
1 277
988,381
300
296 514 300
Ncelk.3
155
4 975,271
50
248 763 550
Namoniak.
864
2 063,236
100
206 323 600
-
-
1 000
120 000 0004
Celkem
871 601 450
Ukazatel
AOX
Zdroj: vlastní; VÚV TGM, 2015. Navrhovaná úprava poplatků za vypouštění pro ukazatele Pcelk., Ncelk., Namoniak a AOX obsažená ve variantě 1 tak povede k posílení příjmů z poplatků pro SFŽP ČR a zvýšení výnosu z poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových maximálně o cca 2 142,7 mil. Kč v roce 2023 (viz tabulka 17).
3
Přestože je variantou 1 zvažováno zpoplatnění celkového dusíku, výpočet byl proveden pro
dusík anorganický z toho důvodu, že ve vodní bilanci jsou k dispozici pouze tato data. 4
Jedná se o odhad dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva, 2015.
30
Tabulka 17: Odhadované maximální zvýšení výnosu z poplatků za vypuštění odpadních vod do vod povrchových dle varianty 1 oproti variantě 0. Odhadované Odhadované Odhadované zvýšení poplatku Odhadované max. zvýšení poplatku zvýšení poplatku za znečištění pro zvýšení výnosu z za objem celkem za objem celkem dotčené ukazatele poplatků za Rok oproti Variantě 0 oproti Variantě 0 znečištění vypouštění (mil. Kč) – odpadní (mil. Kč) – odpadní Pcelk., Ncelk., odpadních vod dle vody čištěné vody nečištěné Namoniak a AOX Varianty 1 (mil. Kč) (mil. Kč) 2017
425,7
25
851,6
1 302,3
2018
628,7
50
851,6
1 530,3
2019
941,1
50
851,6
1 842,7
2020
941,1
150
851,6
1 942,7
2021
941,1
200
851,6
1 992,7
2022
941,1
200
851,6
1 992,7
2023
941,1
350
851,6
2 142,7 Zdroj: vlastní.
Kromě těchto odhadovaných výnosů lze předpokládat také dopad navrhované varianty 1 na výnosy z poplatku pro ukazatel CHSK, a to z důvodu sjednocení sazby pro tento ukazatel znečištění, ze kterého vyplývá zvýšení sazby zpoplatnění pro znečišťovatele vypouštějící odpadní vody z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií. Dle konzultací s ČIŽP (2015) bylo v předmětné činnosti na základě evidovaných dat z roku 2013 zpoplatněno celkem 4 600 tun odpadní vody. Zvýšením sazby ze současných 3 Kč/kg na 8 Kč/kg tak lze za předpokladu zachování této úrovně vypouštěného znečištění odhadnout zvýšení výnosu za znečištění CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií o cca 23 mil. Kč/rok (viz tabulka 18). Zároveň navrhovaná úprava poplatku pro ukazatel CHSK snižuje sazbu pro ukazatel CHSK nečištěné odpadní vody. Dle konzultací s ČIŽP (2015) na základě evidovaných dat z roku 2014 bylo pro ukazatel CHSK nečištěné odpadní vody zpoplatněno celkem 436 tun odpadní vody. Snížením sazby ze současných 16 Kč/kg na 8 Kč/kg tak lze za předpokladu zachování této úrovně vypouštěného znečištění odhadnout snížení výnosu za ukazatel CHSK pro nečištěné odpadní vody o cca 3,5 mil. Kč/rok (viz tabulka 18).
31
Tabulka 18: Odhadovaná změna výnosu z poplatku za znečištění pro ukazatel CHSK. Výnos z poplatku za znečištění Ukazatel znečištění
Zpoplatněno Varianta 0
Varianta 1
CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií
4 600 tun/rok (2013)
13,8 mil. Kč/rok
36,8 mil. Kč/rok
CHSK nečištěné odpadní vody
436 tun/rok (2014)
7 mil. Kč/rok
3,5 mil. Kč/rok
Zdroj: vlastní dle konzultace s ČIŽP, 2015. Navrhovaná úprava obsažená ve variantě 1 tak povede k posílení příjmů z poplatků pro SFŽP ČR a zvýšení výnosu z poplatků za předpoklad zachování současného množství objemu a vypouštěného znečištění celkově max. o cca 2 162,2 mil. Kč v roce 2023 oproti současné situaci (viz tabulka 19). Tabulka 19: Celkové maximální odhadované zvýšení výnosu z poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových dle navržené varianty 1 (rok 2023). Poplatek z objemu vypouštěných čištěných odpadních vod
Poplatek z objemu vypouštěných nečištěných odpadních vod
Poplatek za znečištění - Pcelk., Ncelk.; Namoniak.; AOX Poplatek za znečištění - CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií a CHSK vody nečištěné Nárůst oproti variantě 0
941,1 mil. Kč/rok
350 mil. Kč/rok
851,6 mil. Kč/rok
19,5 mil. Kč/rok
2 162,2 mil. Kč/rok Zdroj: vlastní.
Jedná se o teoretický kvantitativní odhad na základě aktuálně dostupných historických dat a při předpokladu, že subjekty nepřijmou dodatečná opatření na snížení znečištění a budou vypouštět současnou výši znečištění. Pragmaticky však lze předpokládat, že změněná výše poplatků bude působit na ekonomické motivace znečišťovatelů a subjekty přijmou dodatečná
32
opatření anebo optimalizují vypuštění odpadních vod takovým způsobem, aby platbu poplatku minimalizovaly. Reálně je tak třeba počítat s nižší sumou, především u poplatku za znečištění a poplatku za objem nečištěných odpadních vod. Dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva (2015) lze odhadovat, že úprava sazeb a limitů pro poplatky za vypouštěné
znečištění
povede
ke
zvýšení
výnosu
z poplatku
za
znečištění
o cca 600 mil. Kč/ročně v prvním roce platnosti nových limitů s klesajícím trendem v dalších letech. U poplatku za objem vypouštěných odpadních vod se reálná výše bude pohybovat u maximální výše odhadu dle sazby pro daný rok, v čase lze dále očekávat mírný pokles objemu vypouštěných vod v čase. Tato tvorba finančních prostředků může být využita k cílenému financování doplňkových opatření a dotačních programů v oblasti ochrany vod (např. v souladu s Národním programem Životní prostředí). Zvýšením výnosů z vybraných poplatků je tak spjato s vyššími disponibilní prostředky v oblasti ochrany vod a životního prostředí. ČIŽP Navrhovaná varianta 1 předpokládá nárůst administrativních a kontrolních nároků na vykonávání poplatkové agendy ČIŽP. Z důvodu snížení limitních hodnot pro zpoplatnění za vypouštění odpadních vod lze očekávat navýšení počtu zpoplatněných subjektů. Tento nárůst znečišťovatelů se projeví v nárůstu administrativních nákladů ČIŽP na vydávání poplatkových výměrů a v dalších činnostech, které souvisí s kompetencemi ČIŽP. V komparaci se zachováním současného stavu lze předpokládat, že kromě vydávání poplatkových výměrů pro současně zpoplatněné subjekty budou inspektoři ČIŽP vydávat poplatkové výměry pro subjekty vypouštějící znečištění v nově zpoplatněném objemu 50 000 až 100 000 m3/rok a pro subjekty, kterým vznikne poplatková povinnost v rámci přísnějších limitů pro zpoplatnění pro novelizované indikátory znečištění. Z odborného odhadu vycházejícího z konzultací s odborem ochrany vod ministerstva (2015) lze předpokládat, že navrhovanou novelizací poplatků za vypouštění znečištění dle varianty 1 bude zpoplatněno cca 1 500 zdrojů vypouštění odpadních vod. Lze očekávat, že část subjektů přizpůsobí svoje chování tak, aby nebyly povinni platit poplatek a podávat poplatkové přiznání. Zároveň však mezi zpoplatněné znečišťovatele bude spadat díky přísnějším limitům větší počet subjektů. Ve vodní bilanci za rok 2013 je evidováno 571 vypouštění o objemu mezi 50 000 a 100 000 m³ ročně. Tzn. ČIŽP bude vydávat o cca 571 poplatkových výměrů pro nové subjekty více, tzn. 571 * 429 až 1 250 Kč/1 výměr (viz propočet ve variantě 0) = 244 959 až 713 750 Kč ročně pro nově zpoplatněné subjekty díky snížení limitu pro placení poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod (viz tabulka 20). Zároveň však mezi zpoplatněné znečišťovatele bude spadat díky přísnějším limitům pro množství znečištění větší počet zpoplatněných subjektů pro poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod. Dle konzultací s odborem ochrany vod ministerstva
33
(2015) lze předpokládat, že tyto subjekty již budou předmětem zpoplatnění za objem vypouštěných odpadních vod díky snížení limitu pro poplatek z objemu. Kvantifikovaný odhad vychází ze současných hodnot bez zahrnutí substitučního efektu. Tabulka
20:
Odhadované
zvýšení
administrativních
nákladů
ČIŽP
pro
nově
zpoplatněné subjekty dle varianty 1. 571
Odhadovaný nárůst počtu zpoplatněných
571
Odhadovaný nárůst počtu vydávaných výměrů Odhadované administrativní náklady na 1 výměr Odhadované zvýšení administrativních nákladů ČIŽP
429 až 1 250 Kč 244 959 až 713 750 Kč/rok
Zdroj: vlastní dle konzultace s ČIŽP, 2015. Lze předpokládat, že navýšení administrativní činnosti pro vyšší množství zpoplatněných subjektů bude částečně kompenzováno na úkor činnosti kontrolní, která je prioritou činnosti ČIŽP. Zároveň však lze předpokládat, že navrhovanou úpravou dojde k úspoře administrativních nákladů ČIŽP na vydávání zálohových výměrů o cca 429 000 až 1 250 000 Kč/rok (viz tabulka 21). Jedná se o úsporu administrativních nákladů ČIŽP na vydávání zálohových výměrů pro současný počet cca 1 000 vydávaných zálohových výměrů pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Tabulka 21: Odhadovaná úspora administrativních nákladů ČIŽP dle varianty 1 pro zrušení povinnosti ČIŽP vydávat zálohové výměry. 1 000
Počet vydávaných zálohových výměrů Odhadované administrativní náklady na 1 výměr Odhadovaná úspora administrativních nákladů
429 až 1 250 Kč 429 000 až 1 250 000 Kč/rok
Zdroj: vlastní dle konzultace s ČIŽP, 2015. Zachování současného poplatkové agendy v gesci ČIŽP by s ohledem na současné administrativně nákladné zajišťování vydávání poplatkových výměrů vytvářelo potřebu jednorázových nákladů na vytvoření nového softwaru na zpracování dat. Dle konzultací s CENIA (2015) lze potenciální integraci nového softwaru do ISPOP považovat za velmi problematickou a jednorázové náklady by se mohly pohybovat dle hrubého odhadu až v řádech jednotek milionů Kč. Preferovanou variantou se tak jeví spíše vytvoření nového externího software na jeho napojení na správu poplatků v rámci ISPOP. ČIŽP v tomto směru
34
doposud nerozvíjí a nerozvíjela žádné aktivity, lze pouze odhadnout, že jednorázové náklady na vytvoření nového software se mohou pohybovat v řádech stotisíců Kč. Celní správa ČR Z konzultace s Generálním ředitelstvím cel vyplynulo, že v případě zpřísnění limitů a sazeb pro vypouštění odpadních vod se administrativní zátěž celních úřadů zvýší pouze nepatrně. Nárůst činnosti a zvýšení administrativních nákladů se může projevit v procesu vymáhání, kde by, v případě předpokládaného zvýšení fiskálního výnosu z poplatků, byly celní úřady nuceny častěji vést exekuční řízení. Úspora administrativních nákladů celních úřadů souvisí zejména se zrušením poplatkových hlášení a placením záloh. Lze předpokládat významnou úsporu administrativních nákladů celních úřadů na administrativu související s vyrovnáním nedoplatků popř. přeplatků na základě rozdílu mezi skutečnou výší poplatku a zaplacenými zálohami.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná úprava poplatků dle varianty 1 a odhadované zvýšení výnosu z poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku analyzovaná v dopadech na SFŽP ČR nejvíce dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody a dále na průmyslové, energetické a méně i zemědělské a ostatní národohospodářské sektory. Provozovatel může snížit výši poplatků intenzivnějším čištěním odpadních vod, které vyžaduje náklady na optimalizaci provozu či zvýšené provozní náklady ČOV. Dle konzultací s Odborem ochrany vod (2015) lze předpokládat, že k zásadnímu snížení poplatku za znečištění bude v mnoha případech dostačovat úprava provozu stávající technologie bez nutnosti přímých investičních nákladů do technologie. Platba poplatků je nákladovou položkou a lze tak předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod projeví na platbě stočného u komunálních ČOV nebo přímo na platbě poplatků u průmyslových ČOV. Odhad dopadů co ceny stočného je obsažen níže v kapitole sociální dopady. Dále navrhovaná novelizace poplatku za znečištění CHSK dle varianty 1 bude mít negativní dopad pro znečišťovatele vypouštějící odpadní vody z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií. Dle konzultací s ČIŽP (2015) bylo v předmětné činnosti na základě evidovaných dat z roku 2013 zpoplatněno max. 10 subjektů, kterým bylo zpoplatněno celkem 4 600 tun vypouštěných odpadních vod pro ukazatel CHSK. Zvýšením sazby ze současných 3 Kč/kg na 8 Kč/kg tak lze za předpokladu zachování současné úrovně vypouštěného znečištění předpokládat zvýšení přímých nákladů pro dotčené podnikatelské subjekty v případě, že zachovají současnou úroveň znečištění, o cca 23 mil. Kč/rok (viz tabulka 18), tj. průměrně cca 2,3 mil. Kč/rok pro jeden podnikatelský subjekt. Zároveň
35
navrhovaná úprava poplatku pro ukazatel CHSK snižuje sazbu pro ukazatel CHSK nečištěné odpadní vody. Snížením sazby ze současných 16 Kč/kg na 8 Kč/kg tak lze za předpokladu zachování současné úrovně vypouštěného znečištění předpokládat úsporu nákladů pro dotčené subjekty v případě, že zachovají současnou úroveň znečištění o cca 3,5 mil. Kč/rok (viz tabulka 18). Kromě přímých nákladů na platbu poplatku má navrhovaná varianta 1 dopad i na administrativní náklady znečišťovatelů. Z navrhované varianty 1 lze předpokládat, že se zvýší administrativní zátěž nově zpoplatněných subjektů – předpokládaná časová zátěž potřebná pro zpracování ohlašovací poplatkové povinnosti je cca 5 hodin (odhad EEIP, 2008), hodinové náklady používané pro RIA dle metodiky MPO (2013) v předmětné oblasti podnikání - 250 Kč. Při dříve odhadnutém počtu navýšení znečišťovatelů a povinností podávat poplatkové přiznání se jedná o navýšení administrativní zátěže nově zpoplatněných znečišťovatelů o cca 713 750 Kč/ročně (viz tabulka 22) v případech, kdy je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové přiznání. Jedná se o administrativní zátěž pro nové subjekty zpoplatnění, pro stávající zpoplatněné subjekty navržená varianta 1 nepředstavuje zvýšení administrativních nákladů. Tabulka 22: Odhad zvýšení administrativních nákladů subjektů na poplatkové přiznání. Hodinové náklady dle metodiky MPO (2013)
250 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování přiznání
5 hodin 571
Nárůst poplatkových přiznání
713 750 Kč/rok
Celkové zvýšení administrativní zátěže
Zdroj: vlastní dle MPO, 2013; EEIP, 2008. Navrhovanou variantou 1 lze dále předpokládat také úsporu administrativních nákladů současně zpoplatněných znečišťovatelů z důvodu zrušení povinnosti podávat poplatkové hlášení a platit zálohy. Pro současný počet cca 1 000 podávaných poplatkových hlášení pro účely
vydání
zálohového
cca 500 znečišťovatelů
výměru
činí
úspora
cca 1 250 000 Kč/rok,
1 zpoplatněný subjekt (viz tabulka 23).
36
nákladů
průměrně
pro
současný
cca 2 500 Kč/rok
počet pro
Tabulka 23: Odhad úspory administrativních nákladů subjektů pro zrušení povinnosti podávat poplatkové hlášení dle varianty 1. Hodinové náklady dle metodiky MPO (2013)
250 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování hlášení
5 hodin 1 000
Počet poplatkových hlášení
1 250 000 Kč/rok
Celková úspora administrativní zátěže Průměrná úspora administrativních nákladů na znečišťovatele
2 500 Kč/rok Zdroj: vlastní; EEIP, 2008.
Navrhovanou variantou lze očekávat také pozitivní dopady pro podnikatelské subjekty, zejména pak díky předpokládané zlepšené jakosti povrchových vod a tedy např. nižších provozních nákladů podniků VaK na úpravu surové vody na vodu pitnou.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navrhovaná úprava poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které vypouští znečištění do vod povrchových. Platba poplatku tak významně dopadne na znečišťovatele produkující komunální odpadní vody. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s čištěním odpadních vod, které produkují bodové zdroje v obcích, projeví ve vyšších investičních nebo provozních nákladech na čištění odpadních vod, resp. na platbě poplatku popř. na platbě stočného. Odhad dopadů co ceny stočného je obsažen níže v kapitole sociální dopady. Pro odhad, jakých zdrojů znečištění se bude nově týkat zpoplatnění vypouštěného znečištění z důvodu snížení hmotnostního limitu, provedl VÚV TGM (2015) orientační propočet pro zdroj znečištění, který vypouští odpadní vody znečištěné na úrovni emisních standardů, a pro zdroj na úrovni limitů pro nejlepší dostupnou technologii (BAT). Pro jednoduchost byl předpokládán průtok 150 l na osobu a den včetně balastních vod. S narůstající produkcí na obyvatele (průtokem) bude klesat počet obyvatel, při němž zdroj dosáhne limitu zpoplatnění. Pro čistírnu odpadních vod fungující na úrovni emisních standardů vycházejí následující údaje dle tabulky 24.
37
Tabulka 24: Odhad velikostní kategorie, které se bude týkat zpoplatnění dle navrhované varianty 1.
Ukazatel Emisní standard Limit zpoplatnění Max. objem bez zpoplatnění
Pcelk
Ncelk
Namon
mg/l
3
15
20
kg/r
100
5 000
250
kg/d
0,274
13,7
0,685
m³/d
91,3
913,2
34,2
609
6 088
228
Přepočet na počet obyvatel
Zdroj: VÚV TGM, 2015 Orientační hranice zpoplatnění pro čistírny fungující na úrovni hodnot pro nejlepší dostupné technologie dle přílohy 7 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., byla vypočtena dle následující tabulky 25. Tabulka 25: Odhadnutá hranice zpoplatnění pro čistírny fungující na úrovni BAT. Ukazatel BAT
Pcelk
Ncelk
Namon
mg/l
2
14
12
kg/r
100
5000
250
kg/d
0,274
13,7
0,685
m³/d
137
978,5
57,1
913
6 523
381
Limit zpoplatnění Max. objem bez zpoplatnění Přepočet na počet obyvatel
Zdroj: VÚV TGM, 2015 Lze shrnout, že z hlediska hmotnostních limitů se zpoplatnění bude týkat pro celkový fosfor lokalit nad 500 EO, pro amoniakální dusík lokalit nad 250 EO a v celkovém dusíku čistíren zhruba nad 6 000 EO bez kvalitní denitrifikace. Lze také předpokládat, že zlepšení stavu vodních útvarů, včetně např. zabránění vzniku nadměrné eutrofizace, bude mít pozitivní vliv na dotčené územně samosprávné celky a ekosystémové služby vodních útvarů. Lze tak očekávat významné pozitivní dopady např. v oblasti turistických a rekreačních služeb a zvýšení atraktivity území.
Sociální dopady V případě navrhované změny poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových lze očekávat promítnutí navrhované změny do výše stočného a tedy i dopady pro obyvatelstvo. Dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva (2015) by celkový nárůst ceny stočného
38
z důvodu zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod neměl být v průměru vyšší než 3 Kč/m3 bez DPH a zisku provozovatele při zahrnutí srážkových a balastních vod, kterých je čištěno zhruba stejné množství jako fakturované odpadní vody. Celkové zatížení 1 m3 vypouštěné odpadní vody dle odhadů Odboru ochrany vod ministerstva (2015) nepřesáhne za předpokladu maximálního nárůstu poplatků v roce 2017 1,2 Kč/m3 tj. cca 2,7 % stočného (výhled stočného 2017 - 45 Kč/m3). Samostatnou socioekonomickou analýzu dopadů navrhované varianty 1 zpracoval VÚV TGM (2015). a) poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod Množství vypouštěných odpadních vod z veřejné kanalizace závisí primárně na množství spotřebované vody, doplňkově na podílu balastních vod (průsaky do kanalizace) a v případě jednotné kanalizace i na množství srážek. Lze předpokládat, že v případě vypouštění odpadních vod naroste stočné, nikoliv však o stanovenou sazbu poplatku. Navýšení je způsobeno tím, že je vypouštěn větší objem vod, než je fakturováno (množství navyšují vždy balastní vody a dále u jednotné kanalizace či nesprávně provozované splaškové kanalizace srážkové vody), vlastník nebo provozovatel kalkuluje zisk z úplných vlastních nákladů, které zahrnují i poplatky. K ceně je třeba přičíst také DPH. Dopad na cenu stočného za těchto předpokladů pro situaci, kdy 50 % průtoku tvoří balastní a srážkové vody,5 shrnuje tabulka 26.
5
Jde o hypotetickou čistírnu s průměrným podílem balastních a srážkových vod.
39
Tabulka 26: Odhadovaný dopad navrhované varianty 1 do ceny stočného pro poplatek za objem vypouštěných odpadních vod (varianta s 50% podílem balastních vod). Varianta 0
Varianta 1
Nárůst
Kč/m³
0,1
1
0,9
Voda balastní a srážková vůči splaškové
%
100
100
Dopad do ceny včetně balastních a srážkových vod
Kč/m³
0,2
2
%
10
10
Dopad do ceny včetně balastních a srážkových vod a zisku
Kč/m³
0,22
2,20
Dopad do ceny včetně DPH 15 %
Kč/m³
0,25
2,53 2,28 Zdroj: VÚV TGM, 2015.
Poplatek za objem
Zisk
1,8
1,98
Výpočet je třeba provést i pro kvalitní oddílnou kanalizaci s odhadovaným podílem 20 % balastních vod6: Tabulka 27: Odhadovaný dopad navrhované varianty 1 do ceny stočného pro poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (varianta s 20% podílem balastních vod). Sazba současná
Sazba nová
Nárůst
Kč/m³
0,1
1
0,9
%
25
25
Kč/m³
0,125
1,25
%
10
10
Dopad do ceny včetně balastních vod a zisku
Kč/m³
0,14
1,38
Dopad do ceny včetně DPH 15 %
Kč/m³
0,16
1,58 1,42 Zdroj: VÚV TGM, 2015.
Poplatek za objem Voda balastní vůči splaškové Dopad do ceny včetně balastních vod Zisk
1,125
1,24
Odhadovaný dopad navržené varianty 1 změny sazby poplatku z objemu tak dle analýzy bude mít dopad navýšení ceny stočného o cca 1,42 až 2,28 Kč/m3 v roce 2019 dle typu kanalizace. Při průměrné spotřebě 100 l/os/d, tedy ročně 36,5 m³ na osobu lze vyčíslit dopad zvýšení poplatku za objem vypouštěné odpadní vody na každého obyvatele dle následující tabulky 28.
6
Přítok 20 % balastních vod odpovídá tomu, že objem balastních vod odpovídá 25 %
objemu splaškových vod.
40
Tabulka 28: Odhadovaný dopad zvýšení sazby poplatku za objem vypouštěných odpadních vod na roční náklady na osobu.
Nárůst ceny za objem Nárůst ročních nákladů na osobu
Varianta 1 - oddílná
Varianta 1 -
kanalizace
jednotná kanalizace
Kč/m³
1,42
2,28
Kč/rok
52
83 Zdroj: VÚV TGM, 2015.
Na základě uvedeného tak lze odhadnout, že navržená změna sazby poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod vyvolá nárůst ceny stočného o cca 1,42 Kč/m³ v případech kvalitní oddílné kanalizace a 2,28 Kč/m³ v případech spíše „průměrné“ oddílné kanalizace či kanalizace jednotné. Nárůst nákladů na osobu lze odhadnout na cca 52 Kč/rok, resp. na 83 Kč/rok v roce 2019 (viz tabulka 28). Nárůst podílu poplatku za objem a s ním spojených nákladů na celkovém stočném uvádí tabulka 29. Tabulka 29: Odhadovaná navýšení podílu poplatku na výši stočného Varianta 0 -
Varianta 1 -
Varianta 1 -
Současný
Oddílná
Jednotná
stav
kanalizace
kanalizace
Kč/m³
0,16
1,58
2,53
Kč/m³
35,72
37,14
38,25
%
0,44
4,26
6,61
Platba z objemu vypouštěné vody včetně podílu balastních a srážkových vod, zisku a DPH Stočné7 Podíl platby na celkovém stočném
Zdroj: VÚV TGM, 2015. b) poplatek za znečištění Navrženým zpřísněním koncentračních a hmotnostních limitů a sazeb pro dotčené ukazatele znečištění, lze předpokládat rozdílný dopad na konkrétní čistírny odpadních vod. Dopad může být velmi rozdílný podle velikosti zdroje a dosahované účinnosti čištění. Pro orientační odhad průměrných nákladů byl proveden výpočet z dat vodní bilance o množství 7
Budoucí stočné bylo vypočteno tak, že k současné průměrné ceně byl přičten rozdíl mezi
současnou a budoucí platbou za objem vypouštěných odpadních vod (údaje jsou uvedeny v předchozím řádku). Výpočet nezohledňuje případnou změnu ostatních položek úplných vlastních nákladů v kalkulaci stočného.
41
vypouštěného znečištění a objemu, v němž toto znečištění bylo vypuštěno. Do výpočtu byly zařazeny pouze zdroje – veřejné kanalizace, které budou podle navrhované varianty 1 podléhat zpoplatnění, a to pro každý ukazatel samostatně. Výpočet zohledňuje stejně jako u předchozích výpočtů podíl fakturované vody a celkového průtoku, zisk a DPH. Výpočet platí pro situaci, kdy provozovatel nepřijme žádná opatření ke zlepšení odtokových parametrů a čistě promítne náklady spojené se změnou poplatku do stočného. Přestože je zvažováno zpoplatnění celkového dusíku, výpočet byl proveden pro dusík anorganický z toho důvodu, že ve vodní bilanci jsou k dispozici pouze tato data. Tabulka 30: Odhad maximálních dopadů do ceny stočného pro poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod (maximální varianta, bez provedení opatření ze strany znečišťovatele pro snížení vypouštěného znečištění). Pcelk.
Nanorg.
Namon.
–
1 277
155
864
Množství zpoplatněného vypouštěného znečištění podle nových limitů
t/rok
988,381
4 975,271
2 063,236
Sazba poplatku
Kč/kg
300
50
100
Výběr poplatku
Kč/rok
Počet zdrojů, kterých se bude týkat zpoplatnění
Objem odpadních vod, na který se vztahuje zpoplatnění vypouštěného znečištění
296 514 300 248 763 550 206 323 600
mil. m3/rok
958,952
325,186
421,694
%
50
50
50
mil. m3/rok
479,476
162,593
210,847
Zisk
%
10
10
10
DPH
%
15
15
15
Kč/m3
0,78
1,94
1,24
Průměrný podíl fakturovaných vod na celkovém průtoku Objem fakturovaných vod, do nichž je třeba rozpočítat poplatek
Dopad na cenu stočného
Zdroj: VÚV TGM, 2015. Vyčíslení celkových dopadů na výši stočného je problematické v tom, že každý ukazatel postihuje jiné velikostní kategorie čistíren. Pro zobecnění byl zvolen případ, kdy čistírna nyní nepodléhá zpoplatnění v žádném z ukazatelů a nově bude zpoplatněna v ukazatelích anorganický dusík a celkový fosfor, oba v průměrné výši, a nebude podléhat zpoplatnění v ukazateli amoniakální dusík. Navržená změna sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod tak vyvolá nárůst ceny stočného o 2,72 Kč/m³ v případech, kdy nebude překročen limit zpoplatnění pro amoniakální dusík, a 3,96 Kč/m³ v případech zpoplatnění
42
všech tří hodnocených ukazatelů. Nárůst ročních nákladů na osobu tak lze při průměrné spotřebě 100 l na osobu odhadnout na 99 Kč, resp. na 144 Kč/osobu/rok. Reálně lze dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva (2015) počítat s podstatně nižší sumou z důvodu motivace znečišťovatelů nákladově optimalizovat placenou výši poplatku. Jak vyplývá z analýzy VÚV TGM (2015) poplatek z objemu a poplatek za znečištění jsou součástí úplných vlastních nákladů a je zjevné, že navýšení poplatků potenciálně navýší i zisk provozovatele, pokud nebude jiným předpisem nařízeno odpovídajícím způsobem snížit podíl zisku na úplných vlastních nákladech. Dle tabulky 30 pro ukazatele znečištění Pcelk., Nanorg. a Namon. činí odhadované navýšení zisku provozovatele v důsledku zvýšení poplatků při uvažované míře zisku 10 % max. cca 0,062 resp. 0,153 resp. 0,098 Kč/m3. Dle tabulky 26 pro poplatek z objemu činí odhadovaný 10% zisk provozovatele max. cca 0,2 Kč/m3 (nárůst o 0,18 Kč/m3 oproti současné situaci) resp. dle varianty v tabulce 27 cca 0,125 Kč/m3 (nárůst o 0,1125 Kč/m3 oproti současné situaci).
Dopady na životní prostředí Zvýšením poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod lze předpokládat ovlivnění socioekonomických motivací znečišťovatelů k šetrnému využívání zdrojů vody a přijetí potřebných opatření na snižování množství vypouštěných odpadních vod. Navržená varianta 1 tak předpokládá pozitivní dopady z hlediska životního prostředí spočívající v předpokládané podpoře opatření, které vedou ke snížení vniku srážkových a balastních vod do jednotné kanalizace a motivuje k využívání srážkové vody jako bezplatného přírodního zdroje, včetně podpory vsakování srážkových vod a jejich přirozené retence v krajině. Využíváním srážkové vody namísto vody pitné může vést v domácnostech k úspoře nákladů. Menší množství srážkových vod přitékající na ČOV může mít také pozitivní vliv na provozní náklady ČOV, které jsou zejména např. v zvýšeném průtoku vody v recipientu odpadních vod přitékajícím do ČOV značně přetíženy. Tím, že bude poplatek za objem silně diferencován pro čištěné a nečištěné odpadní vody, lze předpokládat výrazné omezení vypouštění odpadních vod a to zejména vod nečištěných. Sazba poplatku za nečištěné odpadní vody je záměrně navrhována velmi vysoká z důvodu ekonomické motivace znečišťovatelů tyto nečištěné odpadní vody vůbec nevypouštět. Pozitivní vliv lze u navrhované varianta dopad na zpoplatnění volných výpustí a obtokování čistíren. Tímto řešením se výrazně podpoří přímá ekologická funkce poplatku jako ekonomického nástroje pro zlepšování životního prostředí. Lze tak předpokládat zlepšení současného stavu vodních útvarů a ekosystémových služeb poskytovaných vodními ekosystémy. Nejvýznamnější a vysoký pozitivní přínos v oblasti životního prostředí lze předpokládat díky úpravě sazeb a limitů pro poplatky za znečištění. Navrhovaná varianta 1 obsahuje aktualizaci
43
poplatků pro ukazatele znečištění, které se ukázaly ve vztahu k dosahování dobrého stavu vodních útvarů jako kritické. Zpřísnění environmentální regulace bude motivovat původce znečištění k hledání optimální cest ke snižování znečištění a investic do environmentálně šetrnějších technologií a opatření. Poplatek by tak měl cíleně motivovat uživatele vody k šetrnému využívání zdrojů vody a stálému snižování znečištění, vypouštěnému do povrchových vod, což nabývá na významu nejenom s ohledem na environmentální cíle Rámcové směrnice vodní politiky, ale také v souvislosti s předpokládanou změnou klimatu a s tím spojeným nebezpečím omezení disponibilních zdrojů vody. Navrhovanou úpravou lze předpokládat pozitivní vliv na kvalitu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, kdy dojde ke snížení vnosu znečišťujících látek do recipientů těchto odpadních vod. To má pozitivní vliv na ekosystémové funkce vodních útvarů a stabilitu vodních ekosystémů, včetně pozitivního vlivu na vodní útvary jako zdroje vody pro vodohospodářské funkce národního hospodářství. Předpokládané zlepšení kvality vodních útvarů se projeví např. ve vyšší rekreační hodnotě jednotlivých vodních útvarů, úspoře nákladů na úpravu surové vody a dalších ekosystémových přínosech pro společenský blahobyt. Lze také předpokládat, že navrhovaná varianta bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jelikož dojde ke zvýšení účelových veřejných rozpočtů, kterými lze kompenzovat veřejné náklady na opatření v ochraně vod. Vyšší disponibilní prostředky budou využity v souladu s Národním programem Životní prostředí (NPŽP). Obecným cílem NPŽP je dlouhodobě účinná ochrana životního prostředí v České republice, podpora efektivního a šetrného využívání přírodních zdrojů, náprava negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, zmírňování a přizpůsobení se dopadům změny klimatu a účinná prevence prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty obyvatel České republiky. Negativní dopad lze u navrhované varianty spatřovat v navýšení administrativní činnosti ČIŽP při uvažovaném vyšším počtu vydávaných výměrů, které bude za současného institucionálního nastavení a personálních zajištění agendy pravděpodobně vykonáváno na úkor kontrolní činnosti ČIŽP, která je hlavním předmětem činnosti inspektorů.
c) Varianta 2 Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR Odhadovaný teoretický výnos varianty 2 novelizace poplatků je identický jako odhad provedený v analyzované variantě 1. Jedná se o odhadované navýšení poplatků maximálně o cca 2 162,2 mil. Kč v roce 2023. Navrhovaná varianta 2 však variantně předpokládá převedení poplatkové agendy v oblasti poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z ČIŽP do kompetence
44
SFŽP ČR. Z konzultací se SFŽP ČR (2015) vyplynulo, že odhadovaný minimální počet zaměstnanců pro vykonání poplatkové agendy za vypouštění odpadních vod a odebrané množství podzemních vod je cca 10 zaměstnanců SFŽP ČR v platové třídě 11 a 1 vedoucí zaměstnanec v platové třídě 13. Při průměrném platovém stupni 9 činí hodinové náklady dle metodiky MV (2007) 330 resp. 380 Kč dle platové třídy. Odhadované roční administrativní náklady SFŽP ČR na vykonávání agendy pro oblast poplatků za vypouštění i poplatku za odebrané množství podzemní vody jsou tak cca
7,4 mil. Kč/rok (viz tabulka 31).
Odhadované administrativní náklady SFŽP ČR jsou vyčísleny pro výkon poplatkové agendy pro oba dotčené poplatky za vypouštění odpadních vod i za odebrané množství podzemní vody. Odhadované náklady byly SFŽP ČR kalkulovány na základě předpokládaných personálních nároků na zajištění současné agendy pro zvýšený počet zpoplatněných subjektů, tzn. nákladů na vydávání poplatkových výměrů, kontrolní činnosti zpoplatněných subjektů
včetně
kontroly
správnosti
údajů
vyplývajících
z poplatkového
přiznání.
Předpokládá se, že kontroly a následná řízení budou SFŽP ČR vedeny dle daňového řádu a budou tedy speciálně zaměřeny na plnění daňových povinností. SFŽP ČR se tak bude moci více zaměřit na vyhledávání subjektů, které se k daňové povinnosti nepřihlásily a kontrolovat další povinnosti dané daňovým řádem. Dále se předpokládá, že kromě vydávání poplatkových výměrů se touto kontrolní činností bude SFŽP ČR zabývat v průběhu celého roku. Dle konzultací s ČIŽP (2015) a SFŽP ČR (2015) tak převedení poplatkové agendy bude znamenat efektivnější kontrolu plnění poplatkových povinností, a to zejména z toho důvodu, že se SFŽP ČR bude věnovat pouze této činnosti a též bude postupovat dle daňového řádu, který je pro tuto problematiku vhodný a obsahuje i vhodné nástroje ke kontrole a vymáhání daňových povinností. ČIŽP tyto nástroje ve vodním zákoně nemá a neobsahuje je ani správní řád. Odhadnuté náklady SFŽP ČR jsou tak oproti současným nákladům ČIŽP vyšší zejména z důvodu předpokládaného nárůstu zpoplatněných subjektů a zejména díky předpokládané vyšší kontrolní činnosti subjektů, která bude vykonávána v průběhu celého roku.
45
Tabulka 31: Odhad administrativních nákladů SFŽP ČR souvisejících s převodem poplatkové agendy od ČIŽP.
Odhad administrativních nákladů SFŽP ČR Počet zaměstnanců
11
Platová třída
11 a 13
Platový stupeň
9
Hodinové náklady dle Metodiky MV (2007) Počet pracovních hodin za rok
330 a 380 Kč 2016
Odhadované roční administrativní náklady
7 418 880 Kč
Zdroj: vlastní dle konzultací s SFŽP ČR, 2015. Kromě těchto ročních administrativních nákladů je pro potenciální implementaci navržené varianty 2 nutné vytvořit nový software, který bude napojen na systém ISPOP a usnadní administraci vydávání poplatkových výměrů. Současný systém, který využívá ČIŽP je zastaralý a pro další administraci poplatkové agendy SFŽP ČR nepoužitelný. Nově vytvořený systém bude kompatibilní s výstupy systému ISPOP a SFŽP ČR (2015) i na základě konzultací s CENIA (2015) odhaduje jednorázové náklady na vytvoření softwarového programu a zajištění jeho kompatibility se systémy dotčených subjektů (zejména ISPOP a celní úřady) na max. cca 0,5 mil. Kč. ČIŽP Navrhovaný převod agendy v oblasti poplatků za vypouštění znamená pro ČIŽP úsporu administrativních nákladů na stanovování poplatkových a zálohových výměrů. Dle propočtů ve variantě 0 se pro poplatky za vypouštění jedná o úsporu cca 858 tis. Kč až 2,5 mil. Kč ročně na vydávání poplatkových a zálohových výměrů pro poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Celkově lze implementací navržené varianty 2 a převedením poplatkové agendy odhadovat úbytek administrativních nákladů ČIŽP na výkon agendy o cca 5 mil. Kč ročně oproti zachování současného stavu (viz odhad varianta 0, tabulka 8) a úsporu nákladů na softwarovou inovaci stávajícího systému, který administrativně zatěžuje agendu ČIŽP a je zastaralý. Celní správa ČR Navrhovanou variantou 2 se nemění současná role celních úřadů jako správce poplatku příslušného k výběru a vymáhání vyměřeného poplatku od jednotlivých znečišťovatelů. Převod agendy však může znamenat nízké administrativní náklady, které souvisí se zajištěním koordinace nově nastaveného systému pro správu poplatků a především kompatibility systému, který bude využívat SFŽP ČR, a systémem celní správy. Tato
46
opatření však budou znamenat vylepšení nad rámec stávajícího stavu, kdy žádný jednotný komunikační systém mezi ČIŽP a celními úřady neexistuje. Navíc se předpokládá úspora administrativních nákladů celních úřadů související zejména se zrušením poplatkových hlášení a placením záloh.
Dopady na podnikatelské subjekty U navrhované varianty 2 se nepředpokládají významné změny oproti dopadům analyzovaným v navrhované variantě 1.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) U navrhované varianty 2 se nepředpokládají významné změny oproti dopadům analyzovaným v navrhované Variantě 1.
Sociální dopady U navrhované varianty 2 se předpokládají stejné sociální dopady jako v analyzované variantě 1. Navrhovaná varianta 2 tak bude mít identické dopady na cenu stočného. Navržená změna sazby poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod vyvolá dle analýzy VÚV TGM (2015) ve variantě 1 nárůst ceny stočného o cca 1,42 Kč/m³ v případech kvalitní oddílné kanalizace a 2,28 Kč/m³ v případech spíše „průměrné“ oddílné kanalizace či kanalizace jednotné. Nárůst nákladů na osobu lze odhadnout na cca 52 Kč/rok, resp. na 83 Kč/rok v roce 2019. Navržená změna sazby poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod vyvolá dle analýzy ve variantě 1 nárůst ceny stočného o 2,72 Kč/m³ v případech, kdy nebude překročen limit zpoplatnění pro amoniakální dusík, a 3,96 Kč/m³ v případech zpoplatnění všech tří hodnocených ukazatelů. Nárůst ročních nákladů na osobu tak lze odhadnout na 99 Kč, resp. na 144 Kč/osobu/rok. Reálně lze dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva (2015) počítat s podstatně nižší sumou z důvodu motivace znečišťovatelů nákladově optimalizovat placenou výši poplatku.
Dopady na životní prostředí Předpokládané dopady na životní prostředí v navrhované variantě 2 se neliší od dopadů analyzovaných ve variantě 1. Navrhovaným převedením agendy se však očekává úbytek administrativní zátěže ČIŽP na vydávání poplatkových a zálohových výměrů a související administrativní činnosti. Lze tak předpokládat pozitivní dopady na zajišťování kontrolních činností ČIŽP při kontrole subjektů ovlivňující stav životního prostředí a konkrétně znečišťovatelů vypouštějící odpadní vody. Tím lze předpokládat pozitivní dopad na dodržování
zákonných
povinností
jednotlivých
subjektů
v oblasti
vodního
zákona
a souvisejících právních předpisů. Zároveň převedením poplatkové agendy na SFŽP ČR lze
47
předpokládat vyšší efektivitu zajišťování poplatkové agendy včetně kontroly zpoplatněných subjektů vypouštějící odpadní vody do vod povrchových.
48
1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 32: Porovnání nákladů a přínosů jednotlivých variant
Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - poplatek z objemu
cca 100 mil. Kč (2014)
Administrativní náklady ČIŽP
Ročně cca 858 tis. Kč až 2,5 mil. Kč
SFŽP ČR - poplatek za znečištění
cca 110 mil. Kč (2014)
Administrativní náklady celních úřadů
***
Snížená účinnost poplatků - motivační a fiskální funkce
****
Neefektivní zajišťování agendy včetně zastaralého systému vydávání rozhodnutí
***
Podnikatelské subjekty Přímé náklady na platbu poplatků
Varianta 0
cca 210 mil. Kč/rok
Administrativní náklady na cca 2,5 mil. Kč ročně ohlašování do ISPOP
současný stav
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Špatný stav vodních útvarů - ztráta rekreačních a jiných užitků
***
Sociální dopady Náklady na stočné domácností
cca 1 304 Kč/osoba/rok
Životní prostředí
49
Snížená účinnost poplatků jako nástroje ovlivňující motivace znečišťovatele, neaktuální limity
****
Nedosahování dobrého stavu vodních útvarů
****
Omezení disponibilních prostředků na ochranu ŽP
****
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu současní znečišťovatelé
max. o cca 900 mil. Kč/rok (2019)
SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu nově zpoplatnění znečišťovatelé
Zvýšení max. o cca 41,1 mil. administrativních Kč/rok (2019) nákladů ČIŽP vydávání rozhodnutí
SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu nově vypouštění nečištěných odpadních vod
max. o cca 350 mil. Kč/rok (2023)
SFŽP ČR - nižší příjem z poplatků za CHSK
Úspora administrativních nákladů ČIŽP vydávání záloh
Náklady na vytvoření max. o cca 851,6 mil. nového softwaru Kč/rok ČIŽP
SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za znečištění SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za CHSK
23 mil. Kč/rok
Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh
Úprava konstant v systému ISPOP
3,5 mil. Kč/rok
o cca 244,959 tis. Kč až 713,750 tis. Kč ročně
o cca 429 až 1 250 tis. Kč/rok
statisíce Kč jednorázově
*
***
Podnikatelské subjekty Zvýšení zisku provozovatele poplatek za znečištění (Pcelk., Nanorg. a Namon.)
max. cca 0,062 resp. 0,153 resp. 0,098 Vyšší platba poplatků Kč/m 3
Zvýšení zisku provozovatele poplatek z objemu
Administrativní max. o cca 0,18 náklady nově resp. o 0,1125 Kč/m 3 zpoplatněných subjektů
Úspora administrativnch nákladů znečišťovatelů z důvodu zrušení záloh
Varianta 1
Novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Úspora nákladů znečišťovatelů vypouštějící CHSK v nečištěných odpadních vodách
o cca 1,25 mil. Kč/rok
Vyšší platba poplatku pro papírenský průmysl
*****
cca 713,750 tis. Kč/rok
o cca 23 mil. Kč/rok
o cca 3,5 mil. Kč/rok
Úspora nákladů na úpravu surové vody díky lepší jakosti vody
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Zlepšení stavu vodních útvarů rekreační a jiné užitky
**
Znečišťovatelé (dle ukazatelů lokality nad 500, resp. 250 resp. 6000 EO) - vyšší poplatky
*****
Sociální dopady Zvýšení stočného díky poplatku z objemu
Dle kanalizace max. o cca 52 - 83 Kč/osobu/rok (2019)
Zvýšení stočného díky poplatku za znečištění
Dle ČOV max. o cca 99 - 144 Kč/osobu/rok
Životní prostředí Snižování množství vypouštěného objemu odpadních vod
**
Zabránění vypouštění nečištěných odpadních vod
***
Snižování množství vypouštěného znečištění a nástroj k dosažení dobrého stavu vodních útvarů
****
Zlepšení vodohospodářské infrastruktury, vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí
****
50
Nižší míra kontrolní činnosti ze strany ČIŽP
***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu současní znečišťovatelé
max. o cca 900 mil. Kč/rok (2019)
SFŽP ČR - nižší příjem z poplatků za CHSK
SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu nově zpoplatnění znečišťovatelé
max. o cca 41,1 mil. Kč/rok (2019)
Administrativní náklady SFŽP ČR na zajištění poplatkové agendy
cca 7,419 mil. Kč/rok
SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu nově vypouštění nečištěných odpadních vod
max. o cca 350 mil. Kč/rok (2023)
Náklady SFŽP ČR na vytvoření softwaru a napojení na ISPOP
max. cca 500 tis. Kč/jednorázově
Náklady CENIA na max. o cca 851,6 mil. úpravu a napojení Kč/rok ISPOP na nový systém SFŽP ČR
SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za znečištění SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za CHSK
3,5 mil. Kč/rok
*
23 mil. Kč/rok
Úspora administrativních nákladů ČIŽP
cca 858 tis. Kč až 2,5 mil. Kč/rok
Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh
***
Zajištění vzájemně kompatibilního software dělené správy poplatků
***
Podnikatelské subjekty
Varianta 2
Novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, převod agendy z ČIŽP na SFŽP ČR
Zvýšení zisku provozovatele poplatek za znečištění (Pcelk., Nanorg. a Namon.)
max. cca 0,062 resp. 0,153 resp. 0,098 Vyšší platba poplatků Kč/m 3
Zvýšení zisku provozovatele poplatek z objemu
Administrativní max. o cca 0,18 náklady nově resp. o 0,1125 Kč/m 3 zpoplatněných subjektů
Úspora administrativnch nákladů znečišťovatelů z důvodu zrušení záloh Úspora nákladů znečišťovatelů vypouštějící CHSK v nečištěných odpadních vodách
o cca 1,25 mil. Kč/rok
Vyšší platba poplatku pro papírenský průmysl
*****
cca 713,750 tis. Kč/rok
o cca 23 mil. Kč/rok
o cca 3,5 mil. Kč/rok
Úspora nákladů na úpravu surové vody díky lepší jakosti vody
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Zlepšení stavu vodních útvarů rekreační a jiné užitky
**
Znečišťovatelé (dle ukazatelů lokality nad 500, resp. 250 resp. 6000 EO) - vyšší poplatky
*****
Sociální dopady Zvýšení stočného díky poplatku z objemu
Dle kanalizace max. o cca 52 - 83 Kč/osobu/rok (2019)
Zvýšení stočného díky poplatku za znečištění
Dle ČOV max. o cca 99 - 144 Kč/osobu/rok
Životní prostředí Vyšší míra kontrolní činnosti ze strany ČIŽP
***
Snižování množství vypouštěného objemu odpadních vod
**
Zabránění vypouštění nečištěných odpadních vod
***
Snižování množství vypouštěného znečištění a nástroj k dosažení dobrého stavu vodních útvarů
****
Zlepšení vodohospodářské infrastruktury, vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí
****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
51
1.4
Návrh řešení
1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 2 2. Varianta 1 3. Varianta 0 Navrhované řešení vychází z dlouhodobé snahy odpovědných orgánů státní správy novelizovat poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které jednoznačně nesplňují roli ekonomického nástroje ovlivňující socioekonomické motivace znečišťovatelů a neodpovídají současným požadavkům na ochranu vod. Navrhované řešení předpokládá pozitivní dopady na funkci a účinnost poplatků z hlediska environmentálního (především ochrana vod a dosažení jejich dobrého stavu) ale i fiskálního (výnos z poplatku) a zvyšuje možnosti dotační podpory doplňkových opatření v oblasti ochrany vod. Návrh převedení poplatkové agendy byl v rámci přípravy konzultován s dotčenými subjekty. Navrhovaná varianta předpokládá významný dopad na znečišťovatele, kteří však do značné míry a v souladu s principy ekonomického nástroje mohou ovlivnit výši placeného poplatku a přijmout opatření, které povede k zajištění kvalitnějšího odvádění a čištění odpadních vod provozovateli a majiteli vodohospodářské infrastruktury. Odhadované vyhodnocení dopadů poplatků do ceny stočného, které analyzovalo VÚV TGM (2015), lze považovat za odhad maximálního zvýšení a lze předpokládat, že skutečné dopady budou nižší. I maximální odhadované zvýšení ceny stočného však bylo vyhodnoceno analýzou VÚV TGM (2015) s ohledem na předpokládané zvýšení výdajů domácností jako sociálně přijatelné. Významným pozitivním prvkem navržené varianty 2 oproti variantě 1 je převedení výkonu poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP ČR. Tato institucionální změna se pozitivně projeví zjednodušením systému z důvodu centrálního zpracování dat na SFŽP ČR, sjednocením prováděných činností (tj. vyměřování a výběru poplatků pod jeden právní předpis – Daňový řád) a dále omezením administrativní zátěže ČIŽP, což umožní využití plné kapacity inspektorů pro provádění kontrolní činnosti pro povinnosti, které jsou dány vodním zákonem.
52
2 Poplatek za odebrané množství podzemní vody 2.1
Důvod předložení a cíle
2.1.1 Definice problému V oblasti odběru podzemních vod došlo ke vzniku výrazného rozdílu mezi poplatkem za odběr povrchových a podzemních vod, kdy sazba poplatků za odběr podzemních vod je výrazně nižší než sazba poplatků za odběr povrchových vod. Poplatky za odběr povrchových vod jsou věcně usměrňovanou cenou a postupně jsou dynamicky navyšovány dle konkrétního podniku Povodí dle rostoucích nákladů na správu vod. V roce 2013 se poplatky za odběr povrchových vod pohybovaly dle MZe (2015) v rozmezí 3,5 až 6,2 Kč/m3. Současný vážený průměr poplatku za odběr povrchové vody je cca 4,1 Kč/m3 (viz tabulka 33). Tabulka 33: Cena za odběry povrchové vody v letech 2007–2013 v Kč/m3 (bez DPH). s. p. Povodí
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Povodí Labe, s. p.
2,70
2,93
3,16
3,35
3,63
3,97
4,09
Povodí Vltavy, s. p.
2,24
2,45
2,68
2,94
3,15
3,40
3,45
Povodí Ohře, s. p.
2,85
3,01
3,16
3,31
3,53
3,88
4,14
Povodí Odry, s. p.
2,70
2,89
3,10
3,35
3,58
3,80
3,99
3,88
4,19
4,65
4,97
5,47
5,88
6,16
2,68
2,67
3,13
3,32
3,61
3,94
4,08
Povodí Moravy, s. p. Průměr*
* vypočteno váženým průměrem Zdroj: Zpráva, 2014a. Bude-li platba narůstat stejným způsobem jako doposud (v letech 2007 až 2013), tj. průměrně o 0,26 Kč ročně, pak lze předpokládat další růst průměrné ceny za odběr povrchových vod (viz tabulka 34).
53
Tabulka 34: Předpokládaný růst průměrné ceny za odběr povrchové vody. Rok
Cena (Kč/m3)
2014
4,38
2015
4,64
2016
4,89
2017
5,15
2018
5,41
2019
5,67
2020
5,93
2021
6,18
2022
6,44
2023
6,70
2024
6,96
2025
7,22
2026
7,47
2027
7,73
2028
7,99
2029
8,25
2030
8,51 Zdroj: VÚV TGM, 2015
Zatímco jsou tak platby za povrchovou vodu každoročně navyšovány, poplatky za odběr podzemních vod jsou dány administrativně stanovenou fixní sazbou 2 (popř. 3) Kč/m3, platnou od vzniku současného vodního zákona. Surová voda odebraná z podzemních zdrojů v porovnání s vodou povrchovou vyžaduje však jednodušší a méně ekonomicky nákladnou úpravu této vody při výrobě vody pitné. Toto cenové zvýhodnění a lepší technologická upravitelnost podzemní vody na vodu pitnou motivuje odběratele vody k přednostnímu užívání podzemní vody a vytváří nerovnost na trhu výroby pitné vody, kdy odběratelé platí při odběru vody rozdílnou cenu za povrchovou a podzemní vodu. Tato nerovnost je v rozporu s původním záměrem zákona i současnou Státní politikou životního prostředí, stejně tak cena nereflektuje relativní vzácnost podzemní vody. Původní nastavení poplatků za odběr podzemních vod v roce 2001 cenově zvýhodňovalo právě odběr vod povrchových. Vývoj množství povrchové a podzemní vody odebrané pro veřejné vodovody shrnuje tabulka 35 sestavená z údajů ve Zprávách o stavu vodního hospodářství České republiky za roky 1998 až 2013.
54
Tabulka 35: Vývoj odebraného množství povrchové a podzemní vody pro veřejné vodovody mezi roky 1998 až 2003 Celkem
podzemní voda
povrchová voda
podíl podzemní v %
mil. m³
počet
mil. m³
počet
objem
počet
2013
303,5
2360
314,8
148
49,1
94,1
2012
312,4
2366
327,3
153
48,8
93,9
2011
311,3
2367
326,6
157
48,8
93,8
2010
313,7
2349
349,0
157
47,3
93,7
2009
315,0
2345
357,0
168
46,9
93,3
2008
320,1
2281
361,6
159
47,0
93,5
2007
317,5
2352
384,1
146
45,3
94,2
2006
319,5
2264
387,9
158
45,2
93,5
2005
330,5
2373
377,7
157
46,7
93,8
2004
347,8
2354
395,2
169
46,8
93,3
2003
360,3
2061
401,0
159
47,3
92,8
2002
368,4
2072
395,8
171
48,2
92,4
2001
382,3
1618
394,5
147
49,2
91,7
2000
391,7
1584
416,2
167
48,5
90,5
1999
399,4
1591
430,7
165
48,1
90,6
1998
403,9
1505
456,3
153
47,0
90,8
Zdroj: VÚV TGM, 2015. Aktuálně se podzemní vody podílí na výrobě pitné vody z cca 50 %. Podíl odběrů povrchové a podzemní vody se významně liší v působnosti jednotlivých podniků Povodí. Situaci v roce 2013 shrnuje tabulka 36.
55
Tabulka 36: Podíl odběrů povrchové a podzemní vody v roce 2013 s. p. Povodí
podzemní voda mil. m³
povrchová voda
počet
mil. m³
počet
podíl podzemní v % mil. m³
počet
Povodí Labe, s. p.
95,0
649
35,8
28
72,6
95,9
Povodí Vltavy, s. p.
32,4
568
136,0
42
19,2
93,1
Povodí Ohře, s. p.
49,4
317
42,4
20
53,8
94,1
Povodí Odry, s. p.
19,2
142
68,5
25
21,9
85,0
Povodí Moravy, s. p.
107,5
684
32,1
33
77,0
95,4
Celkem
303,5
2360
314,8
148
49,1
94,1
Zdroj: VÚV TGM, 2015. Zatímco množství odebrané podzemní vody do roku 2006 klesalo a nyní víceméně stagnuje, podíl odebrané podzemní vody významně poklesl mezi roky 2001 a 2006 (ze 49,2 % na 45,2 %), od roku 2007 opět narůstá a v posledních letech dosáhl obdobných hodnot jako v roce 2001. Rozdíly jsou způsobeny z velké části významnějšími rozdíly v odebraném množství povrchové vody mezi jednotlivými roky. Pokles podílu odběrů podzemní vody po roce 2001 však nepochybně souvisel se zpoplatněním odběru těchto vod pro vodárenské účely. Tento vývoj dokazuje určitý regulační vliv poplatku za odběr podzemní vody, který plnil svou funkci po jeho zavedení, avšak v důsledku narůstání plateb za odběr povrchových vod však poplatek tuto regulační funkci postupně reálně ztrácel. Z hlediska ochrany množství a kvality vod je tento trend výrazně negativní, neboť zásoby podzemních vod jsou omezené a velmi citlivé na znečištění a projevy sucha. Protože lze předpokládat spíše další růst a nikoliv snížení stávajících poplatků za odběr povrchových vod, je pro omezení odběru podzemních vod posoudit navýšení sazby poplatku za odběr podzemních vod nad sazbu za odběr povrchových vod. Současné limity a sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody za dobu platnosti vodního zákona ztratily svoji reálnou motivační funkci. Dochází také k oslabení fiskální funkce poplatku, kdy výnos z poplatku slouží mimo jiné pro krytí výdajů krajů a SFŽP ČR. Jak uvádí socioekonomická analýza VÚV TGM (2015) změna nastavení poplatku je nutná a neodkladná a k obnovení účinnosti poplatků je nutný poměrně vysoký rozsah změny sazby. 2.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Poplatek za odebrané množství podzemní vody je ekonomický nástroj vodního zákona, kterým se reguluje odebíraného množství podzemní vody jako vzácného environmentálního statku. Základní úprava poplatků je obsažena v Hlavě X § 88 vodního zákona s odkazem na
56
přílohu 2 k tomu zákonu. Poplatek za odběr podzemní vody je dle § 88 vodního zákona povinen platit oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody (odběratel), a to za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru. Poplatek se platí za kalendářní rok a sazba poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody se liší dle účelu užití odebrané vody. Pro účel užití odebrané vody pro zásobování pitnou vodou činí pevná sazba poplatku 2 Kč/m3 a pro ostatní užití 3 Kč/m3. Zpoplatněn je skutečný odběr z jednoho vodního zdroje vyšší než 6 000 m3 za rok nebo 500 m3 za měsíc. Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním. Ze Zprávy o stavu životního prostředí v roce 2013 (2014) vyplývá, v roce 2013 bylo odebráno odběrateli nad 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc odebráno celkem 371,2 mil. m3 podzemní vody. Největší objem odběrů z podzemních zdrojů (303,5 mil. m3, 81,8 % vs. 24,6 % u povrchových vod) je využíván vodovody pro veřejnou potřebu jako zdroj pro výrobu pitné vody, a to z důvodu vyšší jakosti podzemních vod, a tím i nižší potřeby úprav. Ostatní odběry jsou realizovány sektorem průmyslu (9,2 %), ostatními (vč. stavebnictví) (4,9 %), zemědělstvím (3,5 %) a energetikou (0,7 %) (viz tabulka č 37). Tabulka 37: Odběry podzemní vody odběrateli nad 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc v mil. m3 dle jednotlivých sektorů v ČR. s. p. Povodí
Vodovody pro veř. potřebu
Zemědělství vč. Závlah
Energetika
Průmysl vč. dobývání Ostatní vč. stavebnictví
Celkem
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Množství
Počet
Labe
95
649
2,5
180
0,9
8
7,5
118
3,4
73
109,3
1 028
Vltava
32,4
568
4,6
322
0,6
12
8,4
127
8,1
363
54,1
1 392
Ohře
49,4
317
0,7
24
0,9
6
9,8
115
1,9
19
62,7
481
Odra
19,2
142
0,4
22
0
0
1
29
0,3
20
20,9
213
Morava
107,5
684
4,7
289
0,1
5
7,6
167
4,3
91
124,2
1 232
Celkem
303,5
2 360
12,9
837
2,5
27
34,3
556
18
566
371,2
4 346
Zdroj: Zpráva, 2014b. Působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech poplatků za odběr podzemních vod vykonává
Ministerstvo
životního
prostředí
ve
sdílené
kompetenci
s Ministerstvem
zemědělství. Poplatkovou agendu zabezpečují ČIŽP a celní úřady formou dělené správy daní. Zálohové a poplatkové výměry vydává ČIŽP ve správním řízení dle Správního řádu na základě poplatkového hlášení a přiznání odběratele, zároveň je prováděna i kontrola
57
správnosti údajů. Celní úřad vybírá a vymáhá poplatky dle Daňového řádu a výnos předává příjemcům. Výnosy z poplatků za odběr podzemních vod jsou z 50 % příjmem SFŽP a z 50 % příjmem kraje, kde k odběru dochází. Částka pro kraj je účelově vázána na obnovu a výstavbu vodohospodářské infrastruktury. V roce 2014 dosáhl celkový výnos z poplatku za odebrané množství podzemní vody cca 719 mil. Kč (SFŽP ČR, 2015). Vývoj celkového výnosu z poplatku ilustruje tabulka 38. Tabulka 38: Vývoj celkového výnosu z poplatku za odběr podzemní vody mezi roky 2006 až 2014
Zdroj: SFŽP ČR, 2015. 2.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí; b) Ministerstvo zemědělství; c) Česká inspekce životního prostředí; d) Státní fond životního prostředí; e) Celní správa ČR; f) Kraje; g) CENIA, česká informační agentura životního prostředí; h) oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody - odběratel (vodárenské společnosti, ostatní odběratelé vč. průmyslu); 58
i) vodoprávní úřady (obecní úřady, újezdní úřady na území vojenských újezdů, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady); j) správci vodních toků; k) veřejnost (spotřebitelé). 2.1.4 Popis cílového stavu Požadovaným stavem pro novelizaci vodního zákona v oblasti poplatku za odebrané množství podzemní vody je zlepšení stávající funkce poplatku za odběr podzemních vod, jehož sazba díky ekonomickým změnám a změnám v kvalitě životního prostředí neodpovídá současným potřebám ochrany životního prostředí a ochrany podzemních vod. Změnou poplatku by mělo dojít k odstranění ekonomického zvýhodnění odběru podzemní vody oproti vodě povrchové a ekonomické motivaci dotčených uživatelů ve prospěch ochrany množství a kvality podzemních vod. Tento stav by se měl projevit v šetrném využívání zdrojů vody a zajištění udržitelné dostupnosti služeb spojených s vodou, včetně zdrojů pro výrobu vody pitné. Navržené řešení by tak mělo zajistit vyšší míru ochranu podzemních vod a reagovat na současné výrazné cenové zvýhodnění podzemní vody oproti vodě povrchové. Protože lze předpokládat spíše další růst a nikoliv snížení stávajících poplatků za odběr povrchových vod, je pro omezení odběru podzemních vod třeba navýšit sazbu poplatku za odběr podzemních vod nad sazbu za odběr povrchových vod. Návrh novelizace zákona by měl zajistit, aby průměrné náklady na výrobu pitné vody byly srovnatelné bez ohledu na to, zda je zdrojem surové vody voda podzemní či povrchová. Důležitým efektem fungování poplatku jsou i finanční výnosy pro SFŽP ČR a kraje. Navržené řešení by mělo zajistit stabilizaci a navýšení výnosů z poplatku, které následně slouží jako disponibilní prostředky v oblasti ochrany vod a životního prostředí. 2.1.5 Zhodnocení rizika V případě, že nedojde ke zvýšení poplatku za odběr podzemní vody, lze předpokládat spíše další zvětšování rozdílu mezi poplatky za užití vod povrchových a podzemních. Zachování současného stavu a sazby poplatku tak nadále povede přednostnímu užívání vod podzemních na úkor vod povrchových, a to i díky skutečnosti, že obecně je úprava podzemní vody na vodu pitnou méně náročná na provozní náklady z důvodu její vyšší jakosti. Lze tak očekávat zvyšování procenta zastoupení podzemní vody na celkovém odběru vody při potenciální snižování zásob podzemních vod v důsledku sucha. Dalším z rizik zachování současného stavu je zachování reálného snížení fiskální funkce poplatku za odebrané množství, kdy výnosy z poplatku jsou významnými disponibilními prostředky krajů a SFŽP ČR.
59
2.2
Návrh variant řešení
2.2.1 Varianta 0 Ponechání současného stavu nastavení poplatku za odběr podzemní vody v administrativně stanovené výši 2 resp. 3 Kč/m3 podle užití a limitních hodnot pro zpoplatnění odběratele ve výši 6 000 m3 ročně a 500 m3 měsíčně. 2.2.2 Varianta 1 Navržená varianta 1 mění sazbu poplatku za odebrané množství podzemní vody a její členění dle účelu odběru, snižuje roční limit odebraného množství pro zpoplatnění a ruší limit měsíční. Sazba poplatku za odběr podzemní vody je ve variantě 1 navrhována dle následující tabulky 39. Tabulka 39: Navržená sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody dle varianty 1. Rok
Poplatek za odebrané množství podzemní vody (Kč/m3 )
Nyní
2 (pro zásobování pitnou vodou)/3 (pro ostatní užití)
2017
5
2018
6
2019
7
2022
8
Je navrhováno sjednocení poplatku za odběr podzemních vod a jeho postupné navyšování až na 8 Kč/m3 v roce 2022 dle tabulky 39. Navrhovanou variantou rovněž dochází ke zrušení členění poplatku za odběr podzemní vody dle účelu dalšího užití, neboť toto členění není v praxi téměř využíváno a objem odebrané vody pro ostatní účely je oproti výrobě pitné vody zanedbatelný. Zároveň je navrhováno snížení limitu pro zpoplatnění z 6 000 m3 ročně na 3 000 m3 ročně a zrušení měsíčního limitu 500 m3. Snížení limitů pro zpoplatnění vychází mimo jiné i z požadavků Ministerstva financí ČR, které v dopise ministra ze dne 17. 6. 2014 (Dopis, 2014) doporučuje MŽP snížit limitní hodnoty pro zpoplatnění až na 1 200 m3 za kalendářní rok. MŽP s ohledem na porovnání administrativní zátěže odběratelů a souvisejícího výnosu vyhodnotilo takový limit jako nepřiměřeně přísný a v navržené variantě 1 proto navrhuje limit 3000 m3/rok, který je dostatečně přísný na zajištění funkčnosti poplatku jako motivačního i fiskálního nástroje ochrany životního prostředí. Navrhovaná varianta 1 dále novelizuje povinnosti odběratelů podávat poplatkové hlášení, ve kterém zpoplatněný subjekt vypočítává výši záloh na poplatek. Navrhovaná varianta 1
60
předpokládá, že odběratelé nebudou povinni podávat poplatkové hlášení s vypočtenými zálohami poplatku a platit zálohy. 2.2.3 Varianta 2 Navrhovaná varianta 2 předpokládá novelizaci poplatku za odebrané množství podzemní vody totožným způsobem, jako v navrhované variantě 1. Navrhovaná varianta 2 však variantně předpokládá novelizaci současného institucionálního nastavení poplatkové agendy ve smyslu převodu poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP ČR. Navrhovaná varianta 2 reaguje na identifikované problémy zajišťování současné agendy související s poplatky ve vodním zákoně, kterou zajišťuje ČIŽP na úkor kontrolní činnosti. Navrhovaná varianta 2 zahrnuje převedení celé agendy poplatku za odebrané množství podzemní vody na SFŽP ČR, který by při předpisu i kontrole poplatků postupoval podle Daňového řádu.
2.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR Výnos z poplatku za odebrané množství podzemní vody činil dle údajů SFŽP ČR v roce 2014 celkem 718,736 mil. Kč, tj. cca 360 mil. Kč pro SFŽP ČR. ČIŽP V případě poplatku za odebrané množství podzemních vod spočívá administrativní činnosti ČIŽP zejména v kontrole poplatkového hlášení, ve kterém ověřuje uvedené údaje odběratelem a rozhoduje o výši zálohy tzv. zálohovým výměrem, ve kterém stanovuje výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek. Zálohový výměr následně doručuje odběrateli, správci daně a SFŽP ČR. Druhou částí administrativní činnosti ČIŽP v rámci poplatku za odběr podzemních vod je kontrola poplatkového přiznání a rozhodnutí o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok. Výši poplatkového výměru následně porovnává se zaplacenými zálohami. Poplatkový výměr následně doručuje odběrateli, správci daně a SFŽP ČR. Administrativní činnosti jsou shodné jako v případě poplatků za vypouštění odpadních vod (viz obrázek 3).
61
Obrázek 3: Schéma administrativní činnosti ČIŽP při zajišťování agendy v oblasti poplatku za odebrané množství podzemní vody.
Zdroj: vlastní na základě konzultace s ČIŽP, 2015. Stejně jako v případě poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových ČIŽP využívá systém, který není kompatibilní s ohlašovacím systémem ISPOP a inspektoři tak zadávají údaje z formulářů ručně, což představuje značnou administrativní činnost vedoucí k vydání rozhodnutí v poplatkové agendě. Výpočet administrativních nákladů ČIŽP na agendu spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod a poplatku za odebrané množství podzemní vody byl proveden v kapitole 1.3.1. Obdobně lze administrativní dopady kvantifikovat dvěma možnými způsoby. Odhad
1)
Administrativní
zátěž
ČIŽP
dle
období
zpracování
poplatkových
a zálohových přiznání a hlášení Z celkových odhadovaných nákladů na vydávání výměrů 5 mil Kč/rok, přijmeme-li zjednodušující předpoklad, že váha jednotlivých administrativních nákladů pro oba druhy poplatků je při zohlednění administrativní náročnosti a počtu vydávaných výměrů zhruba vyrovnaná, lze odhadnout, že administrativní náklady ČIŽP spojené s vydáváním poplatkových a zálohových výměrů pro poplatek za odebrané množství podzemní vody jsou cca 2,5 mil. Kč/rok. Z konzultací s ČIŽP vyplývá, že v agendě poplatků za odběr podzemních vod eviduje ČIŽP cca 2 400 odběratelů, kteří odebírají podzemní vodu ve zpoplatněném množství
62
z cca 4 600 zdrojů. ČIŽP tak vydává cca 4 600 poplatkových výměrů ročně a k tomu cca 500 zálohových výměrů souvisejících s rozhodnutím o nových zálohách, zrušením záloh či změnách záloh. Podíl celkových ročních nákladů na agendu a celkového množství vyměřovaných poplatkových a zálohových výměrů odhaduje administrativní zátěž ČIŽP na vypořádání 1 výměru a činí cca 490 Kč (viz tabulka 40). Tabulka 40: Odhad současné administrativní zátěže ČIŽP spojené s poplatkem za odebrané množství podzemní vody.
Odhadovaná celková administrativní zátěž
2 500 000 Kč
Celkový počet poplatkových a zálohových výměrů
5 100
Odhadovaná administrativní zátěž na 1 výměr
490 Kč
Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP, 2015. Odhad
2)
Administrativní
zátěž
ČIŽP
dle
odhadovaného
počtu
zpracování
poplatkových a zálohových výměrů za den Dle konzultace s ČIŽP je inspektor schopen zpracovat odhadem a s přihlédnutím na menší administrativní náročnost zpracování výměru pro poplatek za odebrané množství podzemní vody průměrně cca 8 až 12 rozhodnutí denně. Lze tak odhadnout, že administrativní náklady ČIŽP spojené s vydáváním poplatkových a zálohových výměrů pro poplatek za odebrané množství podzemní vody jsou cca 1 122 000 až 1 683 000 Kč/rok a 220 až 330 Kč/1 výměr (viz tabulka 41) Tabulka 41: Odhadovaná administrativní zátěž ČIŽP spojená s poplatkem za odebrané množství podzemní vody. Odhadovaný počet rozhodnutí za den (8 hodin)
8 až 12 25
Celkový počet inspektorů Odhadovaný celkový počet rozhodnutí za den Celkový počet vydávaných poplatkových a zálohových výměrů Časová zátěž na vydání všech rozhodnutí
200 až 300 5100 5 100 až 3 400 hodin 330 Kč
Hodinové náklady pro RIA (MV, 2007) Odhadované administrativní náklady na vydávání výměrů Odhadované náklady na vydání 1 výměru
1 122 000 až 1 683 000 Kč 220 Kč až 330 Kč Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP, 2015.
Zprůměrováním obou intervalových hodnot můžeme odhadovat, že agenda spojená s vydáváním poplatkových a zálohových výměrů pro poplatek za odebrané množství
63
podzemní vody činní pro ČIŽP administrativní zátěž cca 1,4 mil. Kč/ročně a vydání 1 rozhodnutí o poplatkovém či zálohovém výměru stojí ČIŽP administrativní náklady cca 275 Kč. Kromě administrativních nákladů na vydávání poplatkového a zálohového výměru spočívá další činnost ČIŽP v kontrole zákonných povinností jednotlivých odběratelů včetně např. vydávání rozhodnutí o uložení sankce za jejich porušení, rozhodnutí o opatření k nápravě, kontrol poplatkových povinností (kontrola obsahu provozní evidence, protokolu o odběru a analýzách). Tyto kontrolní činnosti jsou prováděny jako součást běžné kontrolní činnosti ČIŽP. Lze tedy předpokládat, že nižší odhad nákladů, založený na průměrné denní kapacitě z hlediska vydávání výměrů (odhad 2), je spojen s čistě administrativní činností, kdežto vyšší odhad (odhad 1) v sobě obsahuje i prováděnou kontrolní činnost za oblast poplatků. Celní správa ČR Po vyměření poplatkového či zálohového výměru odesílá ČIŽP rozhodnutí odběrateli, správci daně, SFŽP ČR a příslušnému kraji. Správcem daně je v oblasti odběru podzemní vody Celní správa ČR a jednotlivé celní úřady. Administrativní náklady celních úřadů souvisí zejména s vlastním výběrem, vymáháním a následným převodem vybraných poplatků SFŽP ČR a kraji, kteří jsou příjemcem výnosu z poplatků. Ze získaných dat s konzultací s Generálním ředitelstvím cel lze kvalifikovat administrativní zátěž pracovníků celních úřadů, která souvisí zejména s:
i.
nastudováním příchozího rozhodnutí;
ii.
případnou komunikaci s ukladatelem;
iii.
evidencí rozhodnutí;
iv.
specifikací příchozí platby a
v.
přiřazení platby k předpisu platební povinnosti.
Podle složitosti případu se jedná o časovou zátěž v rozmezí od 2 hodin do tří dnů, obdobně pro poplatky za vypouštění odpadních vod i poplatek za odebrané množství podzemní vody. Pokud subjekt předpis neuhradí dobrovolně, zahájí celní úřad exekuční řízení. Vymáhání neuhrazeného předpisu je většinou zahájeno po 3 měsících od data splatnosti předpisu a může trvat podle ustanovení zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, až 6 let, max. 20 let při započetí opakovaného exekučního řízení. Bylo-li zřízeno zástavní právo, může vymáhací řízení trvat až 30 let. Z výše uvedeného je patrné, že kvantifikovat administrativní zátěž je velmi obtížné. Lze však předpokládat, že administrativní náklady jsou řádově obdobné ale spíše nižší, jako kvantifikovaný odhad pro administrativní náklady ČIŽP.
64
Dopady na podnikatelské subjekty Podzemní voda je především surovinou pro výrobu pitné vody. Zachováním současného stavu bude zachován rozdíl v průměrných nákladech na zpracování vody podzemní a povrchové. Tato cenová nerovnost zvýhodňuje užití zdrojů podzemních vod a vytváří nerovnost na trhu. Situace vede k zvýhodnění odběratelů, kteří pro výrobu pitné vody a jiné účely více využívají podzemní vody. Podnikatelské subjekty odebírající podzemní vodu jsou v případě zpoplatnění dle vodního zákona povinni platit stanovenou výši poplatku dle objemu odebrané podzemní vody a účelu jejího užití. Ze Zprávy o stavu životního prostředí v roce 2013 (2014) vyplývá, že platba poplatku za odběr podzemní vody nejvíce dopadá na výrobu vody pitné, dále průmysl, zemědělství a ostatní národohospodářské sektory. Vyjdeme-li z relativní četnosti odběrů a současného výnosu z poplatku cca 720 mil. Kč (SFŽP ČR, 2015), lze rámcově odhadnout, že poplatek je mezi národohospodářské sektory rozdělen přibližně následovně dle tabulky 42. Tabulka
42:
Odhadované
rozdělení
platby
poplatku
mezi
jednotlivé
národohospodářské sektory.
Sektor Vodovody pro veřejnou potřebu Průmysl Ostatní (vč. stavebnictví) Zemědělství Energetika
Množství odebrané podzemní vody8 (mil. m3) (2013)
Odhadovaný poplatek (mil. Kč/rok)
303,5
cca 600
34,3
cca 70
18
cca 25
12,9
cca 20
2,5
cca 5 Zdroj: vlastní dle Zpráva, 2014b.
Největší objem a poplatky za odebrané množství podzemní vody spadá pro výrobu pitné vody. Z analýzy dopadů na podnikatelské subjekty vyplývá, že subjekty odebírající vodu pro vodovody pro veřejnou potřebu odebírají přibližně 81,8 % celkového odebraného množství podzemní vody a platí největší část poplatku, tj. celkem cca 600 mil. Kč/rok. Platba poplatků na výrobu pitné vody je nákladovou položkou, která se promítá do ceny vodného, kterou platí koneční spotřebitelé.
8
Odběry podzemní vody v roce 2013 odběrateli nad 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc dle
Zpráva, 2014b.
65
Kromě těchto přímých finančních nákladů mají zpoplatnění znečišťovatelé administrativní náklady na ohlašovací povinnost do systému ISPOP. Z dostupných údajů lze odhadnout administrativní zátěž zpoplatněných subjektů související s poplatkovým a zálohovým přiznáním a hlášením – předpokládaná časová zátěž potřebná pro zpracování poplatkového hlášení je cca 5 hodin (odhad EEIP, 2008), hodinové náklady používané pro RIA dle metodiky MPO (2013) v předmětné oblasti podnikání - 250 Kč. Při současném počtu podávání 4 600 poplatkových přiznání a 500 zálohových hlášení se jedná o administrativní zátěž
cca 6 375
000
Kč/ročně.
ČIŽP
v současné
době
eviduje
celkem
cca 2 400 zpoplatněných odběratelů, tj. průměrná administrativní zátěž na jednoho odběratele činí cca 2 656 Kč/ročně (viz tabulka 43). Tabulka 43: Odhad administrativních nákladů subjektů na poplatkové přiznání a hlášení. Hodinové náklady dle metodiky MPO (2013)
250 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování povinnosti
5 hodin
Počet poplatkových přiznání
4 600
Počet poplatkových hlášení
500
Celková odhadnutá administrativní zátěž
6 375 000 Kč/rok 2 400
Počet zpoplatněných subjektů
2 656 Kč/rok
Průměrná zátěž na 1 znečišťovatele
Zdroj: vlastní; ČIŽP, 2015; MPO, 2013; EEIP, 2008.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Za rok 2014 činily dle SFŽP ČR (2015) výnosy z poplatku za odebrané množství podzemní vody celkem 718,736 mil. Kč, tj. cca 360 mil. Kč pro krajské rozpočty. Tento výnos krajského rozpočtu je mezi jednotlivé kraje rozdělen podle území, kde k odběru podzemní vody dochází.
Sociální dopady V roce 2013 činila průměrná výše vodného cca 40,79 Kč/m³ (viz tabulka 44), tj. při průměrné spotřebě 100 l/osobu/den a 35,72 m3 za rok činily náklady na platbu vodného cca 1 489 Kč/osoba/rok.
66
Tabulka 44: Aktuální výše vodného. Cena vodného v roce 2013
bez DPH
včetně DPH
Vážený aritmetický průměr
Kč/m³
35,47
40,79
Minimální hodnota
Kč/m³
18,65
21,45
Maximální hodnota
Kč/m³
47,03
54,09 Zdroj: VÚV TGM, 2015.
Dopady na životní prostředí Zachování současného nastavení poplatku za odběr podzemní vody se jeví s ohledem na cenový vývoj ekonomiky a především pak s ohledem na požadavky na současnou ochranu vod a výši poplatku za odběr povrchové vody jako neefektivně nastavený ekonomický nástroj ochrany podzemních vod. Rozdílná konstrukce tvorby poplatku za odběr povrchové a poplatku za odběr podzemní vody zvyšuje rozdíl ve výši obou poplatků. Zachování současné výše poplatku indikuje relativně nižší vzácnost podzemní vody oproti vodě povrchové, což není v souladu se současnou situací a udržitelným užíváním vod i vzhledem ke klimatické změně. Ekonomické zvýhodnění odběru podzemních vod tak může v některých oblastech zejména díky klimatické změně a častějším výskytům epizod sucha zvyšovat tlak na čerpání tohoto vzácného zdroje i pro nevodárenské užití. To má potenciál zejména v letních měsících působit pro tyto zdroje vody značně degradativně a může vést až k jejich vyčerpávání. Zvýhodnění odběrů podzemní vody tak ovlivňuje ekonomické motivace odběratelů, kteří, pokud jim to hydrologické a technické podmínky umožňují, čerpají relativně více podzemní vody jak za účelem výroby vody pitné, tak i ostatním účelům. Tato skutečnost je navíc umocněna ještě faktem, že zpracování podzemní vody je až na lokální odchylky levnější než zpracování vody povrchové. Tato skutečnost je negativní s ohledem na snahu odpovědných orgánů ochrany vod chránit zdroje podzemní vody, která se jeví jako velmi zranitelný environmentální statek i s ohledem na předpokládané a probíhající klimatické změny. Sazba, která nebyla aktualizována od svého administrativního ukotvení ve vodním zákoně a nesplňuje spoji environmentální a v neposlední řadě i fiskální funkci. Omezení výnosu z poplatku za odběr podzemí vody snižuje disponibilní prostředky SFŽP ČR a krajských rozpočtů, čímž dochází k omezení disponibilních prostředků na ochranu životního prostředí, které jsou na nich závislé a slouží např. k financování investic do vodohospodářské infrastruktury a dalších environmentálních opatření.
67
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR Navrhovaná varianta 1 předpokládá navýšení sazby za odebrané množství podzemní vody. Zvýšení sazeb je relevantní pro příjmy SFŽP ČR, který je z 50 % příjemcem výnosů z poplatku. Odhadovaný celkový výnos z poplatku za předpokladu, že bude zachováno současné zpoplatněné množství odebrané podzemní vody je max. cca 2 700 mil. Kč v roce 2022 a tedy max. cca 1350 mil. Kč v roce 2022 pro SFŽP ČR (viz tabulka 45). Oproti současné situaci analyzované ve variantě 0 se tak jedná o nárůst výnosu z poplatku pro SFŽP ČR o cca 990 mil. Kč za rok v roce 2022. Jedná se však spíše o maximální odhad vybrané výše poplatku za předpokladu zachování současného objemu odebrané podzemní vody. Tabulka 45: Odhadnutý vývoj výnosu z poplatku za odběr podzemních vod (bez nově zpoplatněných odběrů a při současné úrovni odběru). Poplatek (Kč/m3)
Odhadovaný celkový výnos (mil. Kč)
Výnos SFŽP ČR (mil. Kč)
Nyní
2 resp. 3
720
360
2017
5
1 700
850
2018
6
2 100
1 050
2019
7
2 400
1 200
Rok
2022
8 2 700 1 350 Zdroj: vlastní dle konzultace s Odborem ochrany vod MŽP, 2015; Zpráva, 2014b.
Kromě předpokládaného navýšení výnosu z poplatku z důvodu navrženého růstu sazby za odebraný objem podzemní vody dojde navrženou variantou 1 ke zpoplatnění odběratelů, kteří v současné době odebírají podzemní vodu mezi 3 000 m3/rok až 6 000 m3/rok a kteří dle současného nastavení zákona nepodléhali zpoplatnění. Dle konzultací s Odborem ochrany vod (2015) se v praxi může jednat o nárůst zpoplatněných subjektů, avšak s relativně malým vlivem na vyměřenou částku poplatku. Budeme-li na základě konzultací s odborem ochrany vod MŽP (2015) očekávat cca dvojnásobné zvýšení zpoplatněných subjektů oproti současnému stavu, tj. nárůst o cca 2 400 odběratelů, bude se vyměřovaná částka pohybovat v intervalovém rozmezí cca 57,6 až 115,2 mil. Kč v roce 2022 (3 000 až 6 000 m3*aktuální sazba m3/rok*počet subjektů) a tedy přínos pro SFŽP ČR cca 28,8 až 57,6 mil. Kč v roce 2022 (viz tabulka 46).
68
Tabulka 46: Odhadované zvýšení výnosu z poplatku pro nově zpoplatněné subjekty odebírající podzemní vodu o objemu 3 000 až 6 000 m3/rok (předpoklad 100% navýšení počtu zpoplatněných subjektů).
Rok
Poplatek (Kč/m3)
Odhadovaný Odhadovaný celkový výnos pro celkový výnos pro nově zpoplatněné nově zpoplatněné Výnos SFŽP subjekty odebírající subjekty odebírající ČR (mil. Kč) podzemní vodu o podzemní vodu o objemu 3 000 m3/rok objemu 6 000 (mil. Kč) m3/rok (mil. Kč)
2017
5
36
72
18 - 36
2018
6
43,2
86,4
21,6 - 43,2
2019
7
50,4
100,8
25,2 - 50,4
2022
8
57,6
115,2
28,8 - 57,6
Zdroj: vlastní dle Odboru ochrany vod MŽP, 2015; ČIŽP, 2015. Zvýšení ceny podzemní vody se může mírně projevit na snížení jejího odběru, kdy vyšší sazba poplatku může subjekty motivovat k substituci tohoto zdroje zdroji vody povrchové. Míra substituce bude záviset na elasticitě poptávky po podzemní vodě a na konkrétním subjektu a jeho nákladových křivkách. Míru substitučního efektu tak nelze exaktně odhadnout, lze však předpokládat, že pokles odebraného množství podzemní vody bude spíše marginální, ale poměr podzemní vody se optimální k zajištění ochrany podzemních vod nebude zvyšovat. Pokud část odběratelů bude substituovat odběry podzemní vody vodou povrchovou, reálná výše výnosu z poplatku za odebrané množství podzemní vody se projeví snížením výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, nicméně bude mít pozitivní dopady na správce vodních toků jako příjemce platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí, která se dle objemu a účelu platí za množství odebrané povrchové vody. ČIŽP Díky snížení ročního limitu a odstranění měsíčního limitu pro zpoplatnění lze předpokládat, že navrhovanou variantou 1 dojde ke zvýšení počtu zpoplatněných subjektů, kteří odebírají povrchovou vodu mezi 6 000 a 3 000 m3/rok a doposud nebyly zpoplatněny. V komparaci se zachováním současného stavu tak lze předpokládat, že kromě vydávání poplatkových výměrů pro současně zpoplatněné subjekty budou inspektoři ČIŽP vydávat poplatkové výměry i pro tyto nově zpoplatněné subjekty. Předpokládaný zvýšený počet odběratelů a navyšovaná sazba poplatku tak zvyšuje administrativní zátěž ČIŽP na vyměřování poplatkových výměrů pro zpoplatněné odběratele. Z důvodu snížení limitních objemů pro zpoplatnění dojde dle odhadů Odboru ochrany vod ministerstva (2015) k navýšení počtu
69
zpoplatněných zdrojů u odběrů maximálně o cca 100 %), tj. ze současných cca 2 400 zpoplatněných odběratelů (ČIŽP, 2015) na cca 4 800 odběratelů. Budeme-li pro dvojnásobné zvýšení počtu odběratelů předpokládat také dvojnásobné zvýšení počtu vydávaných poplatkových výměrů, lze odhadnout, že množství vydávaných poplatkových výměrů se zvýší o 100 %, tj. ze 4 600 na cca 9 200 vydávaných poplatkových výměrů ročně. Z analýzy provedené pro variantě 0 vyplynula odhadnutá administrativní zátěž ČIŽP cca 275 až 490 Kč na vydání 1 výměru pro poplatek za odebrané množství podzemní vody. Pro odhadované navýšení počtu vydávaných výměrů o cca 4 600 výměrů lze odhadovat celkový nárůst
administrativních
nákladů
ČIŽP
na
vydávání
poplatkových
výměrů
o cca 1 265 000 Kč až 2 254 000 Kč za ročně (viz tabulka 47). Tabulka 47: Odhadovaný nárůst administrativních nákladů ČIŽP na vydávání poplatkových a zálohových výměrů dle varianty 1 pro poplatek z odebraného množství podzemní vody. Odhadované náklady na vydání 1 výměru
275 až 490 Kč
Odhadované roční navýšení počtu vydávaných výměrů Odhadovaný roční nárůst administrativních nákladů
4 600 1,265 až 2,254 mil. Kč
Zdroj: vlastní dle konzultace s ČIŽP, 2015. Lze předpokládat, že navýšení administrativní činnosti pro vyšší množství zpoplatněných subjektů bude částečně kompenzováno na úkor činnosti kontrolní, která je prioritou činnosti ČIŽP. Kromě nákladů na vydávání poplatkových výměrů lze předpokládat také vyšší náklady ČIŽP na ostatní zejména kontrolní činnosti související s vyšším počtem zpoplatněných odběratelů. Zároveň však lze předpokládat, že navrhovanou úpravou dojde k úspoře administrativních nákladů ČIŽP z důvodu zrušení povinnosti vydávat zálohové výměry o cca 137 500 až 245 000 Kč/rok pro současný počet cca 500 vydávaných zálohových výměrů (viz tabulka 48). Tabulka 48: Odhadovaná úspora administrativních nákladů ČIŽP dle varianty 1 pro zrušení povinnosti ČIŽP vydávat zálohové výměry pro poplatek z odebraného množství podzemní vody. Počet vydávaných zálohových výměrů
500
Odhadované administrativní náklady na 1 výměr Odhadovaná úspora administrativních nákladů
275 až 490 Kč 137 500 až 245 000 Kč/rok
Zdroj: vlastní dle konzultace s ČIŽP, 2015.
70
Zachování současné poplatkové agendy v gesci ČIŽP by s ohledem na současné administrativně nákladné zajišťování vydávání poplatkových výměrů vytvářelo potřebu jednorázových nákladů na vytvoření nového softwaru na zpracování dat. Dle konzultací s CENIA (2015) lze potenciální integraci nového softwaru do ISPOP považovat za velmi problematickou a jednorázové náklady by se mohly pohybovat dle hrubého odhadu až v řádech jednotek milionů Kč. Preferovanou variantou se tak jeví spíše vytvoření nového externího software na jeho napojení na správu poplatků v rámci ISPOP. ČIŽP v tomto směru doposud nerozvíjí a nerozvíjela žádné aktivity, lze pouze odhadnout, že jednorázové náklady na vytvoření nového software se mohou pohybovat v řádech statisíců Kč. Celní správa ČR Z konzultace s Generálním ředitelstvím cel vyplynulo, že v případě snížení limitu pro zpoplatnění odběru podzemních vod se administrativní zátěž celních úřadů zvýší pouze nepatrně. Nárůst činnosti a zvýšení administrativních nákladů se může projevit v procesu vymáhání, kde by, v případě předpokládaného zvýšení fiskálního výnosu z poplatků, byly celní úřady nuceny častěji vést exekuční řízení. Navrženou variantou 1 lze dále předpokládat významnou úsporu administrativních nákladů celních úřadů na administrativu související s vyrovnáním nedoplatků popř. přeplatků na základě rozdílu mezi skutečnou výší poplatku a zaplacenými zálohami.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná úprava poplatků a odhadované zvýšení výnosu z poplatků bude mít významný dopad na subjekty, které odebírají podzemní vody pro další užití. Ze současného relativního rozdělní odběrů lze odhadnout, že navýšení sazby poplatku nejvíce dopadne na odběry pro výrobu vody pitné dále průmysl, zemědělství a ostatní národohospodářské sektory. Vyjdemeli z relativní četnosti současných odběrů a odhadovaného výnosu z poplatku podle navržené varianty 1 lze rámcově odhadnout, že poplatek je mezi národohospodářské sektory rozdělen přibližně následovně dle tabulky 49. Jedná se však spíše o maximální odhad výše poplatku bez zahrnutí substitučního efektu a efektu přizpůsobení se nastavení poplatku dle varianty 1 a nově zpoplatněných odběratelů.
71
Tabulka
49:
Odhadované
rozdělení
platby
poplatku
mezi
jednotlivé
národohospodářské sektory (bez nově zpoplatněných odběrů a při současné úrovni odběru). Množství odebrané podzemní vody (mil. m3)
Sektor
(2013)
Varianta 0 (2 popř. 3 Kč)
Varianta 1 (8 Kč, 2022)
Vodovody pro veřejnou potřebu
303,5
cca 600
cca 2 400
Průmysl
34,3
cca 70
cca 180
18
cca 25
cca 60
Zemědělství
12,9
cca 20
cca 50
Energetika
2,5
cca 5
cca 10
Ostatní (vč. stavebnictví)
Zdroj: vlastní dle Zpráva, 2014b. Nově zahrnutí odběratelé budou platit poplatek dle odhadů dle tabulky 46 max. cca 57,6 až 115,2 mil. Kč/rok (2022). Z navrhované varianty 1 lze dále předpokládat, že se zvýší administrativní
zátěž
nově
zpoplatněných
subjektů
odebírající
podzemní
vodu.
Předpokládaná časová zátěž potřebná pro zpracování ohlašovací povinnosti je cca 5 hodin (odhad EEIP, 2008), hodinové náklady používané pro RIA dle metodiky MPO (2013) v předmětné oblasti podnikání - 250 Kč. Při dříve odhadnutém počtu navýšení odběratelů a povinností podávat poplatkové přiznání se jedná o navýšení administrativní zátěže o cca 5 750 000 Kč/ročně (viz tabulka 50). Jedná se o administrativní náklady pro nově zpoplatněné subjekty odebírající podzemní vodu, kterým vznikla povinnosti podávat poplatkové přiznání, pro stávající zpoplatněné subjekty navržená varianta 1 nepředstavuje zvýšení administrativních nákladů. Tabulka 50: Odhad zvýšení administrativních nákladů zpoplatněných subjektů na poplatkové přiznání dle varianty 1. Hodinové náklady dle metodiky MPO (2013)
250 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování přiznání
5 hodin
Nárůst poplatkových přiznání
4 600
Celkové roční zvýšení administrativní zátěže
5 750 000 Kč/rok Zdroj: vlastní; EEIP, 2008.
Navrhovanou variantou 1 lze dále předpokládat úsporu administrativních nákladů současně zpoplatněných odběratelů na podávání poplatkových hlášení a placení záloh. Pro současný
72
počet 500 podávaných poplatkových hlášení pro účely vydání zálohového výměru činí úspora nákladů pro současný počet cca 2 400 odběratelů cca 625 000 Kč/rok (viz tabulka 51). Tabulka 51: Odhad úspory administrativních nákladů subjektů pro zrušení povinnosti podávat poplatkové hlášení dle varianty 1. Hodinové náklady dle metodiky MPO (2013)
250 Kč
Odhad časové zátěže na zpracování hlášení
5 hodin 500
Počet poplatkových hlášení
625 000 Kč/rok
Celková úspora administrativní zátěže
Zdroj: vlastní; EEIP, 2008.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navrhovaná úprava poplatku za odebrané množství podzemní vody dle varianty 1 bude mít významné dopady na odběratele podzemní vody, zejména pak odběry podzemní vody pro odběry pro veřejnou potřebu. Z analýzy VÚV TGM (2015) vyplynulo, že nově zpoplatněný odběr mezi 3 000 až 6 000 m3/rok odpovídá vodovodu pro přibližně 50 až 100 osob, což jsou nejčastěji malé obce či spíše osady. Lze předpokládat, že se zvýšené náklady související s platbou poplatku za účelem výroby pitné vody, projeví na platbě vodného. Odhad dopadů do ceny vodného pro různé situace je obsažen níže v kapitole sociální dopady. Navrhovanou variantou 1 se předpokládá významné zvýšení poplatku za odběr podzemní vody. Tento výnos z poplatku je relevantní pro příjmy krajských rozpočtů, kde k odběru dochází. Dle již provedené analýzy dopadů navržené varianty 1 na SFŽP ČR lze kvantitativně odhadnout, že navrhovaná úprava poplatku povede k výnosu pro krajský rozpočet max. o cca 1 350 mil. Kč v roce 2022 a tedy ke zvýšení krajských rozpočtů oproti současné situaci analyzované ve variantě 0 o max. cca 990 mil. Kč v roce 2022 (viz tabulka 52).
73
Tabulka 52: Odhadnutý vývoj výnosu z poplatku za odběr podzemních vod (bez nově zpoplatněných odběrů a při současné úrovni odběru). Poplatek (Kč/m )
Odhadovaný celkový výnos (mil. Kč)
Výnos pro krajské rozpočty (mil. Kč)
Nyní
2 resp. 3
720
360
2017
5
1 700
850
2018
6
2 100
1 050
2019
7
2 400
1 200
2022
8
2 700
1 350
3
Rok
Zdroj: vlastní dle konzultací s Odborem ochrany vod MŽP, 2015; Zpráva, 2014b. Kromě předpokládaného navýšení výnosu z poplatku z důvodu navrženého růstu sazby za odebraný objem podzemní vody dojde navrženou variantou 1 ke zpoplatnění odběratelů, kteří v současné době odebírají podzemní vodu mezi 3 000 m3/rok až 6 000 m3/rok. Pro cca dvojnásobné zvýšení zpoplatněných subjektů oproti současnému stavu, tj. nárůstu o cca 2 400 odběratelů, se bude vyměřovaná částka pohybovat v rozmezí cca 57,6 až 115,2 mil. Kč v roce 2022 a tedy cca 28,8 až 57,6 mil. Kč v roce 2022 pro krajské rozpočty (viz tabulka 53). Tabulka 53: Odhadované zvýšení výnosu z poplatku pro nově zpoplatněné subjekty odebírající podzemní vodu o objemu 3000 až 6000 m3/rok za předpokladu 100% navýšení počtu zpoplatněných subjektů.
Rok
Poplatek (Kč/m3)
Odhadovaný Odhadovaný celkový výnos pro celkový výnos pro nově zpoplatněné nově zpoplatněné subjekty odebírající subjekty odebírající podzemní vodu o podzemní vodu o objemu 3000m3/rok objemu 6000m3/rok (mil. Kč) (mil. Kč)
Výnos kraj (mil. Kč)
2017
5
36
72
18 - 36
2018
6
43,2
86,4
21,6 - 43,2
2019
7
50,4
100,8
25,2 - 50,4
2022
8
57,6
115,2
28,8 - 57,6
Zdroj: vlastní dle Odboru ochrany vod MŽP, 2015; ČIŽP, 2015. Jedná se však spíše o maximální odhad vybrané výše poplatku bez zahrnutí substitučního efektu. Zvýšení disponibilních finančních prostředků má pozitivní vliv veřejnou podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro kraj, na jehož území se
74
odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu týkající se opatření k nápravě podle § 42 odst. 4.
Sociální dopady V současnosti tvoří odběry podzemní vody pro vodovody pro veřejnou potřebu odběrateli nad 6000 m3/rok či 500 m3/měsíc téměř 82 % z celkového počtu odebrané podzemní vody (Zpráva,
2014).
Vodné
je
předmětem
věcného
usměrňování
cen
podle
zákona
č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Poplatky za odběr podzemní vody pro výrobu pitné vody jsou ekonomicky oprávněným nákladem zahrnovaným do vodného a lze tak předpokládat, že změnu sazby poplatků promítnou vlastníci, resp. provozovatelé vodovodů a kanalizací do kalkulace vodného pro koncové odběratele. Dle odhadů Odboru ochrany vod ministerstva bude vliv navrhované varianty 1 na výši vodného různý, od nulového, v případě výroby pitné vody z vody povrchové až po cca 8 Kč/m3 (včetně ztrát v síti ale bez DPH a zisku) u provozovatelů, kteří používají pouze vodu podzemní. Samostatnou socioekonomickou analýzu dopadů navrhované varianty 1 zpracoval VÚV TGM (2015). Pro odhad dopadů na výši vodného byly uvažovány pouze odběry pro výrobu pitné vody. Poplatek za odběr podzemních vod nezatěžuje koncovou cenu ve výši sazby na 1 m³, ale dopady zvyšují nefakturované vody, zisk vlastníka nebo provozovatele a DPH. Odhadovaný maximální dopad nárůstu vodného pro situaci, kdy je koncovému odběrateli dodávána pitná voda vyrobená pouze z podzemní vody, je nárůst vodného o cca 9,55 Kč/m3 (viz tabulka 54). Tabulka 54: Odhadovaný dopad změny výše poplatku na vodné v případě výroby vody pouze z vody podzemní. Sazba
Sazba
současná
nová
Kč/m³
2
8
%
25,8
25,8
Kč/m³
2,52
10,06
%
10
10
Dopad do ceny včetně ztrát a zisku
Kč/m³
2,77
11,07
8,30
Dopad do ceny včetně DPH 15 %
Kč/m³
3,18
12,73
9,55
Poplatek za odběr Navýšení ke kompenzaci ztrát v síti Dopad do ceny včetně ztrát v síti Zisk
Nárůst 6
7,54
Zdroj: VÚV TGM, 2015. Pokud provozovatel dodává pitnou vodu vyráběnou z povrchové i podzemní vody, pak nárůst vodného bude adekvátní podílu pitné vody vyrobené z podzemní vody na celkovém objemu
75
dodávané vody. V případě vodovodu pro veřejnou potřebu, kde je pitná voda vyráběna pouze z podzemní vody, jejíž odběr se pohybuje mezi 3 000 m³ a 6 000 m³ ročně (tedy v rozsahu dosud nezpoplatněného odběru, který bude nově zpoplatněn), je třeba uvažovat nárůst vodného v důsledku navýšení sazby poplatku a snížení limitu zpoplatnění o cca 12,73 Kč/m³. Uvedený odběr odpovídá vodovodu pro přibližně 50 až 100 osob. Půjde tedy nejspíše o malé venkovské obce či spíše osady, kde lze očekávat nižší kupní sílu obyvatel. Nárůst podílu poplatku a s ním spojených nákladů na celkovém vodném v případě, že je dodávána pouze voda vyrobená z podzemní vody, uvádí tabulka 55. Tabulka 55: Odhadovaný nárůst vodného a podílu poplatku na celkovém vodném pro dodávku vody pouze z podzemní vody.
Platba za surovou vodu včetně podílu nefakturované vody, zisku a DPH Vodné
Varianta 0
Varianta 1
Kč/m³
4,24
12,73
Kč/m³
40,79
49,28
%
10,4
25,8
Podíl platby na celkovém vodném
Zdroj: VÚV TGM, 2015. Při průměrné spotřebě 100 l/os/d, tedy ročně 36,5 m³ na osobu lze odhadnout dopad zvýšení poplatku za odběr podzemní vody dle navržené varianty 1 na max. cca 350 až 465 Kč/osobu v roce 2022 (viz tabulka 56). Tabulka 56: Odhadovaný dopad zvýšení poplatku za odběr podzemní vody.
Nárůst ceny za vodu Nárůst ročních nákladů na osobu
Čistě podzemní
Čistě podzemní
voda,
voda, nově
zpoplatněný zdroj
zpoplatněný zdroj
Kč/m³
9,55
12,73
Kč/rok
350
465 Zdroj: VÚV TGM, 2015.
V případě používání surové podzemní i povrchové vody bude dopad nižší v závislosti na poměru jednotlivých zdrojů. Celostátní průměr lze za situace, kdy polovina surové vody pochází z povrchových vod a polovinu surové vody tvoří podzemní vody, na nárůst nákladů na vodné pro jednoho obyvatele o cca 175 Kč ročně v roce 2022 při průměrném ročním nárůstu za celé období o cca 20 Kč/osobu/rok.
76
Jak vyplývá z analýzy VÚV TGM (2015) poplatek za odebrané množství podzemní vody je součástí úplných vlastních nákladů a je zjevné, že navýšení poplatků potenciálně navýší i zisk provozovatele, pokud nebude jiným předpisem nařízeno odpovídajícím způsobem snížit podíl zisku na úplných vlastních nákladech. Dle tabulky 54 činí odhadované navýšení zisku provozovatele v důsledku zvýšení poplatku při uvažované míře zisku 10 % zisk provozovatele max. cca 1,006 Kč/m3 (nárůst max. o 0,754 Kč/m3 v roce 2022 oproti současné situaci a za předpokladu, pokud provozovatel dodává pitnou vodu vyráběnou pouze z podzemní vody).
Dopady na životní prostředí Navrhovaná varianta 1 předpokládá nárůst ceny za odběr podzemní vody s ohledem na cenu za odběr vody povrchové a s pozitivním efektem na fungování poplatku jako ekonomického nástroje ve vztahu k udržitelnému užívání vod a s ohledem na klimatickou změnu. Navýšení poplatku za odběr podzemní vody povede k obnovení funkce poplatku ve vztahu k zajištění ochrany podzemních vod v situaci, kdy platba za využití povrchových vod je vyšší. Lze předpokládat, že zvýšením ceny za odběr podzemní vody se projeví v nezvyšujícím se poměru jejího odběru popř. částečným nahrazením odběry vody povrchovými. Negativním efektem navržené varianty 1 je skutečnost, že při odhadovaném nárůstu ceny za odběr povrchové vody bude sice dosaženo v roce 2018 vyšší sazby podzemní vody oproti vodě povrchové, nicméně lze odhadnout, že v roce 2029 cena odběr povrchové vody opět převýší administrativně stanovenou cenu za odebrané množství podzemní vody. Navrhovanou variantou 1 se také předpokládá zvýšení finančního výnosu z poplatku. Zvýšením disponibilních finančních prostředků SFŽP ČR a krajů lze předpokládat zvýšenou podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu týkající se opatření k nápravě podle § 42 odst. 4. Lze tak důvodně předpokládat, že navrhovaná varianta 1 bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jelikož dojde ke zvýšení účelových veřejných rozpočtů, kterými lze kompenzovat veřejné náklady na opatření v ochraně vod.
c) Varianta 2 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR Odhadovaný výnos varianty 2 novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody je identický jako odhad provedený v analyzované variantě 1. Jedná se odhadované navýšení výnosu z poplatku pro SFŽP ČR maximálně o cca 990 mil. Kč v roce 2022 pro současné
77
odběratele a cca 28,8 až 57,6 mil. Kč v roce 2022 z důvodu předpokládaného navýšení počtu odběratelů. Navrhovaná varianta 2 však variantně předpokládá převedení poplatkové agendy v oblasti poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z ČIŽP do kompetence SFŽP ČR. Z konzultací se SFŽP ČR vyplynulo, že odhadovaný počet zaměstnanců pro vykonání poplatkové agendy za vypouštění odpadních vod a odebrané množství podzemních vod je cca 10 zaměstnanců SFŽP ČR v platové třídě 11 a 1 vedoucí zaměstnanec v platové třídě 13. Při průměrném platovém stupni 9 činí hodinové náklady dle metodiky MV (2007) 330 resp. 380 Kč dle platové třídy. Odhadované roční administrativní náklady SFŽP ČR na vykonávání agendy pro oblast poplatků za vypouštění i poplatku za odebrané množství podzemní vody je tak cca 7,4 mil. Kč/rok (viz tabulka 57). Odhadnuté náklady SFŽP ČR jsou oproti současným nákladům ČIŽP vyšší zejména z důvodu předpokládaného nárůstu zpoplatněných subjektů a zejména díky předpokládané vyšší kontrolní činnosti subjektů, která bude vykonávána v průběhu celého roku. Tabulka 57: Odhad administrativních nákladů SFŽP ČR souvisejících s převodem poplatkové agendy od ČIŽP.
Odhad administrativních nákladů SFŽP ČR Počet zaměstnanců
11
Platová třída
11 a 13
Platový stupeň
9
Hodinové náklady dle Metodiky MV (2007) Počet pracovních hodin za rok
330 a 380 Kč 2016
Odhadované roční administrativní náklady
7 418 880 Kč
Zdroj: vlastní dle konzultací s SFŽP ČR, 2015. Kromě těchto ročních administrativních nákladů je pro potenciální implementaci navržené varianty 2 nutné vytvořit nový software, který bude napojen na systém ISPOP a usnadní administraci vydávání poplatkových výměrů. Současný systém, který využívá ČIŽP je zastaralý a pro další administraci poplatkové agendy SFŽP ČR nepoužitelný. Nově vytvořený systém bude kompatibilní s výstupy systému ISPOP a SFŽP ČR (2015) i na základě konzultací s CENIA (2015) odhaduje jednorázové náklady na vytvoření softwarového programu a zajištění jeho kompatibility se systémy dotčených subjektů (zejména ISPOP a celní úřady) na max. cca 0,5 mil. Kč.
78
ČIŽP Navrhovaný převod agendy v oblasti poplatku za odebrané množství podzemní vody znamená pro ČIŽP úsporu administrativních nákladů na stanovování poplatkových a zálohových výměrů. Dle propočtů ve variantě 0 se pro poplatek za odebrané množství podzemní vody jedná o úsporu cca 1,4 až 2,5 mil. Kč ročně na vydávání poplatkových a zálohových výměrů pro poplatek za odebrané množství podzemní vody. Celkově lze implementací navržené varianty 2 a převedením poplatkové agendy odhadovat úbytek administrativních nákladů ČIŽP na výkon agendy o cca 5 mil. Kč ročně oproti zachování současného stavu (viz tabulka 8) a úsporu nákladů na softwarovou inovaci stávajícího systému, který administrativně zatěžuje agendu ČIŽP a je zastaralý. Celní správa ČR Navrhovanou variantou 2 se nemění současná role celních úřadů jako správce poplatku příslušného k výběru a vymáhání vyměřeného poplatku od jednotlivých znečišťovatelů. Převod agendy však může znamenat nízké administrativní náklady, které souvisí se zajištěním koordinace nově nastaveného systému pro správu poplatků a především kompatibility systému, který bude využívat SFŽP ČR, a systémem celní správy. Tato opatření však budou znamenat vylepšení nad rámec stávajícího stavu, kdy žádný jednotný komunikační systém mezi ČIŽP a celními úřady neexistuje. Navrženou variantou 1 lze dále předpokládat významnou úsporu administrativních nákladů celních úřadů na administrativu související s vyrovnáním nedoplatků popř. přeplatků na základě rozdílu mezi skutečnou výší poplatku a zaplacenými zálohami.
Dopady na podnikatelské subjekty U navrhované varianty 2 se předpokládají stejné dopady na podnikatelské subjekty jako v analyzované variantě 1. Systém poplatkového přiznání znečišťovatelů prostřednictvím ISPOP bude zachován, s ohledem na větší počet zpoplatněných subjektů se předpokládá navýšení administrativní zátěže nově zpoplatněných odběratelů o cca 5 750 000 Kč/rok (viz varianta 1, tabulka 50) a úsporu administrativních nákladů na podávání poplatkového hlášení cca 625 000 Kč/rok (viz varianta 1, tabulka 51).
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) U navrhované varianty 2 se předpokládají stejné dopady na územní samosprávné celky jako v analyzované variantě 1. Navrhovaná varianta 2 bude mít dopad na současně zpoplatněné subjekty i odběratele, kteří budou nově zpoplatněny díky snížení ročního limitu. Dle již provedené analýzy dopadů navržené varianty 1 na SFŽP ČR lze kvantitativně odhadnout, že navrhovaná úprava poplatku povede ke zvýšení krajských rozpočtů o max. cca 1 350 mil. Kč v roce 2022 (viz varianta 1, tabulka 52). Oproti současné situaci
79
analyzované ve variantě 0 se tak jedná o nárůst výnosu z poplatku pro kraj o cca 990 mil. Kč za rok v roce 2022 pro současné odběratele a cca 28,8 až 57,6 mil. Kč v roce 2022 z důvodu předpokládaného navýšení počtu odběratelů (viz varianta 1, tabulka 53).
Sociální dopady U navrhované varianty 2 se předpokládají stejné sociální dopady jako v analyzované variantě 1. Navržená změna sazby poplatku za odběr podzemní vody dle varianty 1 tak dle odhadů vyvolá nárůst ceny vodného mezi roky 2013 a 2022 až o cca 9,55 Kč/m³ v případech, kdy je pitná voda vyráběna čistě z podzemní vody z nyní zpoplatněného zdroje, resp. o cca 12,73 Kč/m³ v případech, kdy zdroj podzemní vody bude nově zpoplatněn (odběry od 3 000 m³/rok do 6 000 m³/rok). Nárůst ročních nákladů na osobu v roce 2022 oproti roku 2013 lze odhadnout na max. cca 350 Kč/osobu resp. na cca 465 Kč/osobu v roce 2022, průměrný roční nárůst za celé období potom představuje nárůst o cca 39 Kč/osobu/rok resp. o cca 52 Kč/osobu/rok. Celostátní průměr lze za situace, kdy polovina surové vody pochází z povrchových vod a polovinu surové vody tvoří podzemní vody, na nárůst nákladů na vodné pro jednoho obyvatele o cca 175 Kč/osobu v roce 2022 při průměrném ročním nárůstu za celé období o cca 20 Kč/osobu/rok. Nejvyšší nárůst, tj. cca 465 Kč/osobu v roce 2022 bude dosažen u veřejných vodovodů pro přibližně 50 až 100 obyvatel s vlastním zdrojem podzemní vody, který dosud nebyl zpoplatněn.
Dopady na životní prostředí U navrhované varianty 2 se předpokládají stejné dopady na životní prostředí jako v analyzované variantě 1. Navrhovaným převedením agendy se však očekává úbytek administrativní zátěže ČIŽP na vydávání výměrů. Lze tak předpokládat pozitivní dopady na zajišťování kontrolních činností ČIŽP při kontrole subjektů ovlivňující životní prostředí. Zároveň převedením poplatkové agendy na SFŽP ČR lze předpokládat vyšší efektivitu zajišťování poplatkové agendy včetně kontroly zpoplatněných subjektů odebírajících podzemní vodu.
80
2.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 58: Porovnání nákladů a přínosů variant. Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - poplatek za odebrané množství podzemní vody
cca 360 mil. Kč (2014)
Administrativní náklady ČIŽP
cca 1,4 až 2,5 mil. Kč/rok
Administrativní náklady celních úřadů
***
Snížená účinnost poplatku - motivační a fiskální fce
****
Neefektivní zajišťování agendy včetně zastaralého systému vydání rozhodnutí
***
Podnikatelské subjekty Přímé náklady na platbu poplatku
Varianta 0
Administrativní náklady na ohlašování do ISPOP
současný stav
cca 720 mil. Kč/rok
cca 6,375 mil. Kč ročně
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Rozpočty krajů poplatek za odebrané množství podzemní vody
360 mil. Kč (2014)
Sociální dopady Náklady na vodné domácností
cca 1 489 Kč/osoba/rok
Životní prostředí Snížená účinnost poplatku jako nástroje ovlivňující motivace odběratelů Zvýšení zranitelnosti podzemních vod Omezení disponibilních prostředků na ochranu ŽP
81
****
** až ****
****
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků současní odběratelé
Zvýšení max. o cca 990 mil. administrativních Kč/rok (2022) nákladů ČIŽP vydávání rozhodnutí
SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatku nově zpoplatnění odběratelé
o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022)
Úspora administrativních nákladů ČIŽP vydávání záloh
Vyšší platba za odběr povrchové vody
**
Náklady na vytvoření nového softwaru ČIŽP
Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh
***
Úprava konstant v systému ISPOP
o cca 1, 265 až 2,254 mil. Kč ročně
cca 137,5 až 245 tis. Kč/rok
statisíce Kč jednorázově
*
Podnikatelské subjekty
max. o cca 0,754 3 Kč/m (2022)
Zvýšení zisku provozovatele
Úspora administrativnch nákladů odběratelů z důvodu zrušení záloh
Varianta 1
cca 625 tis. Kč/rok
Vyšší platba poplatku -max. o cca 1 980 mil. současní odběratelé Kč/rok (2022)
Platba poplatku nově zpoplatnění odběratelé Administrativní náklady nově zpoplatněných subjektů
Novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody
cca 57,6 až 115,2 mil. Kč/rok (2022)
cca 5,75 mil. Kč/rok
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Rozpočty krajů vyšší příjem z poplatku - současní odběratelé
max. o cca 990 mil. Kč/rok (2022)
Rozpočty krajů vyšší příjem z poplatku - nově zpoplatnění odběratelé
o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022)
Sociální dopady Zvýšení vodného - již zpoplatněné zdroje
max. cca 175 - 350 Kč/osoba/rok (2022)
Zvýšení vodného nově zpoplatněný zdroj
max. cca 232,5 - 465 Kč/osoba/rok (2022)
Životní prostředí Zvýšená účinnost poplatku jako nástroje ovlivňující motivace odběratelů
****
Nižší míra kontrolní činnosti ze strany ČIŽP
***
Nezvyšování poměru odebrané podzemní vody oproti vodě povrchové
**až***
Budoucí opětovné srovnání ceny za odběr povrchové a podzemní vody
***
Vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí
****
82
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Administrativní max. o cca 990 mil. náklady SFŽP ČR na cca 7,419 mil. Kč/rok Kč/rok (2022) zajištění poplatkové agendy
SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků současní odběratelé SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatku nově zpoplatnění odběratelé
o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022)
Náklady SFŽP ČR na vytvoření softwaru a napojení na ISPOP
Úspora administrativních nákladů ČIŽP
cca 1,4 až 2,5 mil. Kč/rok
Náklady CENIA na úpravu a napojení ISPOP na nový systém SFŽP ČR
Zajištění vzájemně kompatibilního software dělené správy poplatků
***
Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh
***
Vyšší platba za odběr povrchové vody
**
max. cca 500 tis. Kč/jednorázově
*
Podnikatelské subjekty max. o cca 0,754 Kč/m 3 (2022)
Zvýšení zisku provozovatele Úspora administrativnch nákladů odběratelů z důvodu zrušení záloh
Varianta 2
cca 625 tis. Kč/rok
Novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody, převod agendy z ČIŽP na SFŽP ČR
Vyšší platba poplatku -max. o cca 1 980 mil. současní odběratelé Kč/rok (2022) Platba poplatku nově zpoplatnění odběratelé Administrativní náklady nově zpoplatněných subjektů
cca 57,6 až 115,2 mil. Kč/rok (2022)
cca 5,75 mil. Kč/rok
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Rozpočty krajů vyšší příjem z poplatku - současní odběratelé
max. o cca 990 mil. Kč/rok (2022)
Rozpočty krajů vyšší příjem z poplatku - nově zpoplatnění odběratelé
o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022)
Sociální dopady Zvýšení vodného - již zpoplatněné zdroje
max. cca 175 - 350 Kč/osoba/rok (2022)
Zvýšení vodného nově zpoplatněný zdroj
max. cca 232,5 - 465 Kč/osoba/rok (2022)
Životní prostředí Zvýšená účinnost poplatku jako nástroje ovlivňující motivace odběratelů
****
Nezvyšování poměru odebrané podzemní vody oproti vodě povrchové
**až***
Vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí
****
Vyšší míra kontrolní činnosti zpoplatněných odběratelů
***
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
83
Budoucí opětovné srovnání ceny za odběr povrchové a podzemní vody
***
2.4
Návrh řešení
2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 2 2. Varianta 1 3. Varianta 0 Návrh novelizace vodního zákona vychází z dlouhodobé snahy ministerstva řešit identifikované problémy současného nastavení poplatků v oblasti odběru podzemních vod. Zvýšení poplatku je relevantní jak pro příjmy SFŽP ČR, tak vzhledem k potřebě zvýšené ochrany množství podzemních vod. Navrhovaný nárůst poplatku za odebrané množství podzemní vody je vyvolán stálým růstem plateb za odběr povrchových vod, který zvýhodňuje odběr podzemních vod a nezajišťuje tak dostatečnou ochranu tohoto přírodního zdroje. Navržený nárůst kopíruje předpokládaný růst plateb za odběr povrchové vody. Pokud nedojde úpravou sazeb minimálně k dorovnání nákladů souvisejících s odběrem a úpravou povrchové vody, nedojde ke snížení atraktivity podzemní vody pro odběratele a k naplnění efektu poplatku jako nástroje pro ochranu podzemních vod. Návrh převedení poplatkové agendy byl v rámci přípravy konzultován s dotčenými subjekty. Navrhovaná varianta předpokládá náklady jednak na straně odběratelů a dále dopady do ceny vodného. Odhadované vyhodnocení dopadů poplatku do ceny vodného, které analyzovalo VÚV TGM (2015), lze považovat za odhad maximálního zvýšení a lze předpokládat, že skutečné dopady budou nižší. I maximální odhadované zvýšení ceny vodného však bylo vyhodnoceno analýzou VÚV TGM (2015) s ohledem na předpokládané zvýšení výdajů domácností jako sociálně přijatelné. Převedení výkonu poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP ČR dle navržené varianty 2 se oproti variantě 1 se pozitivně projeví na zjednodušení systému z důvodu centrálního zpracování dat na SFŽP ČR, sjednocením prováděných činností (tj. vyměřováním a výběrem poplatku pod jeden právní předpis – Daňový řád) a dále omezením administrativní zátěže ČIŽP, což umožní využití plné kapacity inspektorů pro provádění kontrolní činnosti.
84
3 Novelizace § 91, § 92 a § 94 – Sledování vypouštění odpadních vod 3.1
Důvod předložení a cíle
3.1.1 Definice problému Dle současně platného nastavení vodního zákona je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle vodního zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění a objem vypuštěných odpadních vod oprávněnou laboratoří. Za monitoring znečištění zpoplatněných vypouštěných odpadních vod tak odpovídá sám znečišťovatel, namátkovou kontrolu správnosti sledování znečištění provádí na základě požadavků ČIŽP kontrolní laboratoře pověřené ministerstvem. Vzhledem k tomu, že oprávněné laboratoře jsou často majetkově či organizačně propojeny s poplatníkem a kontrolní odběry vzorků jsou prováděny ve velmi omezeném rozsahu, neumožňující posouzení objektivity výsledků oprávněných laboratoří, používaných pro stanovení výše poplatků, nesplňuje současná praxe požadavky na nezávislý monitoring znečištění vypouštěných odpadních vod a kontrolní činnosti znečišťovatelů zejména ze strany vodoprávních úřadů a ČIŽP. 3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Dle § 91 vodního zákona je zpoplatněný znečišťovatel povinen u každého zdroje a výpusti sledovat koncentraci a znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích. Dále je tento znečišťovatel povinen sledovat také objem vypouštěných odpadních vod a vést o sledování a měření provozní evidenci. Za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění, správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení evidence odpovídá znečišťovatel. Dle § 92 vodního zákona kontroluje správnost sledovaného znečištění odpadních vod prováděním rozborů oprávněná laboratoř pověřená ministerstvem (kontrolní laboratoř) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu odpadních vod jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání a pověřené ministerstvem (měřící skupiny). Rozbory a kontroly dále upravuje ministerstvo vyhláškou. Úhradu nákladů na provádění rozborů kontrolními laboratořemi a nákladů měřících skupin na kontrolu správnosti měření objemu odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajišťuje SFŽP ČR na základě návrhu ČIŽP.
85
3.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí; b) Ministerstvo zemědělství; c) znečišťovatel, kterému vzniká poplatková povinnost za vypouštění odpadních vod do vod povrchových; d) SFŽP ČR; e) ČIŽP; f) správci povodí; g) vodoprávní úřady; h) oprávněné laboratoře pověřené ministerstvem k provádění rozborů dle § 92 vodního zákona – kontrolní laboratoře; i) odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené ministerstvem ke kontrole správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod dle § 92 – měřící skupiny; j) veřejnost. 3.1.4 Popis cílového stavu Požadovaným stavem je zejména zajištění nezávislého monitoringu a kontroly správnosti zjišťovaných údajů o vypouštěném znečištění odpadních vod. Mezi dílčí cíle patří zejména možnost zjištěná data centrálně využívat jak pro stanovení výše poplatků za znečištění vypouštěných odpadních vod tak pro kontrolu dodržování limitů povolení dle § 38 vodního zákona a pro potřeby správců povodí. 3.1.5 Zhodnocení rizika Riziko zachováním současného institucionálního nastavení sledování, měření, evidence znečištění odpadních vod a kontrol množství vypouštěných odpadních vod souvisí zejména s možností znečišťovatelů ovlivňovat činnost majetkově nebo organizačně spřízněných oprávněných laboratoří, které pro ně provádějí odběry vzorků a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod, např. výběrem vhodné doby odběru vzorku. Zároveň by vzhledem k navrhovanému novému nastavení limitů pro zpoplatnění a s tím souvisejícím nárůstem počtu zdrojů zpoplatněných za znečištění, podstatně stouply požadavky na objem finančních prostředků na provoz kontrolních laboratoří. Pro průkazné zpochybnění výsledků analýz předložených znečišťovatelem je třeba předložit obdobný rozsah výsledků analýz od kontrolní laboratoře. V neposlední řadě nutno konstatovat, že veškerý monitoring odpadních v ČR je založen na využití oprávněných laboratoří (selfmonitoring) a prakticky neexistuje nezávislý monitoring, organizovaný a placený státem,
86
jako srovnávací základna pro výsledky selfmonitoringu, placeného znečišťovateli. Tento fakt může podstatně ovlivňovat veškeré bilance vypouštěného znečištění, jež jsou základem pro hodnocení zatížení povrchových vod znečištění a na to navazující opatření.
3.2
Návrh variant řešení
3.2.1 Varianta 0 Zachování současného stavu ustanovení § 91, § 92 a § 94 vodního zákona. Zachováním současného stavu předpokládá zachování povinnosti znečišťovatele sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a oprávnění kontrolní laboratoří provádět rozbory. 3.2.2 Varianta 1 Navrhovaná varianta 1 předpokládá novelizaci vybraných ustanovení § 91, § 92 a § 94 vodního zákona. Varianta 1 předpokládá převod povinnosti sledovat údaje o koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách od znečišťovatele na oprávněné laboratoře správce povodí (Laboratoře) místně příslušného ke sledovanému zdroji znečišťování. Laboratoře zároveň odpovídají za poskytnutí zjištěných údajů znečišťovateli a SFŽP ČR, který dále předává výsledky odběrů a analýzy vzorků vodoprávním úřadům a ČIŽP. Kontrola správnosti výsledků, prováděná v současném nastavení není nutná, Laboratoře jsou na znečišťovateli nezávislé a mají potřebná kvalifikační oprávnění. Navrhovaná varianta 1 dále předpokládá, že úhradu nákladů Laboratoří, které jsou spojené s prováděním odběrů a rozborů vzorků a nákladů měřících skupin pro účely kontroly poplatků provádí SFŽP ČR z výnosů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na základě smlouvy s Laboratoří. Hlavní navrhované změny obsažené ve variantě 1 v komparaci s variantou 0 shrnuje tabulka 59.
87
Tabulka 59: Porovnání navrhované varianty 1 a současného stavu ve variantě 0. Varianta 0 Sledování koncentrace znečištění
kontrola správnosti Sledování objemu vypouštěných odpadních vod kontrola správnosti
Úhrada nákladů
Varianta 1
Znečišťovatel Oprávněná laboratoř správce povodí - Laboratoř Kontrolní laboratoře
Znečišťovatel Online měření
Znečišťovatel Online měření
Odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené MŽP - Měřící skupiny
Odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené MŽP - Měřící skupiny SFŽP ČR z výnosů z poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na základě smlouvy s Laboratoří
SFŽP ČR na základě návrhu ČIŽP
3.2.3 Varianta 2 Navrhovaná varianta 2 rovněž předpokládá převod povinnosti sledovat údaje o koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách od znečišťovatele, avšak na oprávněné laboratoře, které by vybral SFŽP ČR na základě výběrového řízení. Navrhovaná varianta 2 obdobně jako ve variantě 1 předpokládá, že úhradu nákladů oprávněných laboratoří, které jsou spojené s prováděním odběrů a rozborů vzorků provádí SFŽP ČR z výnosů poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na základě smlouvy uzavřené s vybranými oprávněnými laboratořemi. Aby bylo možné zajistit schopnost subjektů akceptovat daný rozsah služeb a nabídnout vyhovující cenu, je nezbytné smlouvy koncipovat jako dlouhodobé na cca 5 a více let tak, aby v průběhu plnění byly pokryty počáteční náklady spojené s navýšením kapacity laboratoře, které bude s ohledem na požadovaný rozsah služeb nezbytné.
88
3.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Existence možnosti znečišťovatelů ovlivňovat oprávněné laboratoře, které pro jednotlivé znečišťovatele provádějí odběry vzorků a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod, představuje riziko ovlivnění zjištěných dat pro výpočet poplatků a tím snížení předepsané částky poplatků, což může vést k nižším příjmům SFŽP ČR.
Dopady na podnikatelské subjekty Znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle vodního zákona je povinen pro účel stanovení výše poplatků u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a vést o tomto sledování vést provozní evidenci. Sledování vypouštěného znečištění dle jednotlivých ukazatelů znečištění a vedení provozní evidence představuje pro znečišťovatele významné provozní náklady, které se promítají i do ceny stočného. Dle konzultací ČIŽP (2015) eviduje cca 1 000 zpoplatněných zdrojů vypouštění odpadních vod. Na základě konzultovaných dat s Odborem ochrany vod ministerstva (2015) vyplývá, že při předpokladu cca 20 vzorků/zdroj ročně a kompletní ceně vzorku (včetně odběru, dopravy, analýzy a vystavení protokolu), která je dnes u kontrolních laboratoří cca 2 500 Kč za 1 vzorek, činí současné náklady zpoplatněných znečišťovatelů na sledování koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách cca 50 mil. Kč/rok (viz tabulka 60). Tabulka 60: Odhadované současné náklady znečišťovatelů na sledování koncentrace znečištění pro účely poplatků.
Počet zpoplatněných zdrojů
1 000
Počet vzorků pro 1 zdroj za rok
20
Cena analýzy 1 vzorku
2 500
Odhadované náklady znečišťovatelů
50 000 000 Kč/rok
Zdroj: vlastní dle Odboru ochrany vod, 2015; ČIŽP, 2015.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle vodního zákona je povinen pro účel stanovení výše poplatků u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve
89
vypouštěných odpadních vodách a vést o tomto sledování vést provozní evidenci. Sledování vypouštěného znečištění dle jednotlivých ukazatelů znečištění a vedení provozní evidence představuje pro znečišťovatele významné náklady (viz tabulka 60).
Sociální dopady Zachování současné situace nepředpokládá žádné sociální dopady.
Dopady na životní prostředí Zachování současného stavu představuje negativní dopad na požadavek provádět nezávislý monitoring vypouštěného znečištění v odpadních vodách.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná varianta 1 předpokládá převod povinnosti sledovat údaje o koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách pro účely poplatků od znečišťovatele na oprávněné laboratoře správce povodí (Laboratoře) místně příslušného ke sledovanému zdroji znečišťování. Navrhovaná varianta 1 tak předpokládá dodatečné administrativní a provozní náklady státních podniků povodí, které již nyní z části provádějí odběry a analýzy vzorků odpadních vod pro zjišťování koncentrace znečištění v pozici kontrolních nebo oprávněných laboratoří a provádí monitoring kvality povrchových vod. Navrhovaná varianta tak předpokládá částečné rozšíření kapacity Laboratoří. Odhadované náklady na odběry a analýzy vzorků jsou i s ohledem na očekávaný nárůst počtu znečišťovatelů dle navržené varianty v kapitole 1 cca 78,5 mil. Kč rok (viz tabulka 61). Všechny předpokládané jednorázové a opakované náklady Laboratoří budou pokryty v rámci platby za prováděné služby SFŽP ČR z výnosů z poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových na základě smluv mezi SFŽP ČR a Laboratořemi. Tabulka 61: Odhadované náklady Laboratoří na sledování koncentrace znečištění pro uvažované navýšení počtu zpoplatněných znečišťovatelů.
Počet zpoplatněných zdrojů
1 571
Počet vzorků pro 1 zdroj za rok
20
Cena analýzy 1 vzorku
2 500
Odhadované náklady znečišťovatelů
78 550 000
Zdroj: vlastní dle Odboru ochrany vod, 2015; ČIŽP, 2015. Navržená varianta 1 předpokládá administrativní náklady na úpravu vyhlášky a nízké administrativní náklady na zveřejnění seznamu měřících skupin na webových stránkách
90
ministerstva, které budou vykonány v rámci běžné činnosti věcně příslušného odboru ministerstva. Seznam oprávněných měřících skupin navíc již nyní ministerstvo pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná varianta 1 předpokládá vysokou úsporu provozních a administrativních nákladů zpoplatněných znečišťovatelů na sledování znečištění vypouštěných odpadních vod. Pro předpokládanou cenu kontrolního odběru, počtu odebraných vzorků za rok předpokládaného navýšení zpoplatněných subjektů v případě implementace navržené varianty v kapitole 1 se jedná o úsporu nákladů cca 78,5 mil. Kč za rok (viz tabulka 61), což by se mělo pozitivně projevit i na snížení stočného. Navrhovaná varianta 1 dále předpokládá zrušení institutu kontrolních laboratoří. Lze tak předpokládat negativní dopad na oprávněné kontrolní laboratoře pověřené ministerstvem, které dle současného vodního zákona mohou provádět kontrolu znečišťovatelů. Dle konzultací s Odborem ochrany vod ministerstva (2015) se vzhledem k rozsahu kontrolní činnosti prováděné na základě maximálně 2 letých smluv nejedná o významný výpadek na trhu laboratorních služeb v rámci ČR, kdy stávající smlouvy nebudou po jejich uplynutí prodlouženy.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navrhovaná varianta 1 předpokládá vysokou úsporu provozních nákladů zpoplatněných znečišťovatelů na sledování znečištění vypouštěných odpadních vod (viz tabulka 61) a pozitivní dopady na činnost zejména vodoprávních úřadů z důvodu lepší dostupnosti dat o vypouštěném znečištění odpadních vod.
Sociální dopady Snížením provozních nákladů znečišťovatelů může mít pozitivní dopady pro spotřebitele z důvodu snížení nákladů na stočné.
Dopady na životní prostředí Navrhovaná varianta 1 předpokládá významný pozitivní vliv na provádění nezávislého monitoringu a objektivnost hodnocení množství vypouštěného znečištění v odpadních vodách. Pozitivní dopad lze předpokládat i u zvýšení transparentnosti a dostupnosti sledovaných dat o vypouštěném znečištění. U centrálně zjišťovaných dat dle navržené varianty 1 lze předpokládat, že se zvýší přesnost a použitelnost dat získaných v rámci poplatkové agendy i pro kontrolu dodržování limitů vodoprávními úřady při vydávání povolení dle § 38 vodního zákona a pro potřeby správců povodí při dohledu nad stavem povrchových vod. Významný
91
pozitivní efekt vzniká přímým zapojením správce povodí resp. jeho Laboratoří do monitoringu vypouštěných odpadních vod u zdrojů znečištění zásadního významu, což je pro subjekt mající zodpovědnost za dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod významný pozitivní přínos.
c) Varianta 2 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Oproti navržené variantě 1 předpokládá varianta 2 zvýšení administrativních nákladů SFŽP ČR
na
vypisování
výběrových
řízení
a
výběr
oprávněných
laboratoří,
včetně
administrativních nákladů na uzavírání smluv s vybranými subjekty. Vzhledem k dosavadním zkušenostem s výběrovými řízeními na kontrolní laboratoře je navíc vysoká pravděpodobnost průtahů v průběhu výběrového řízení, jež vedou ke zpoždění výběru laboratoře a tím nemožnosti sledovat množství vypouštěné znečištění. To by mohlo negativně ohrozit následné stanovení výše poplatků. Toto riziko nestability systému třeba hodnotit jako velmi vysoké.
Dopady na podnikatelské subjekty Oproti variantě 1 by očekávané náklady cca 78,55 mil. Kč/rok (viz tabulka 61) dle navrhované varianty 2 měly být rozděleny mezi oprávněné laboratoře, které by byly schopné rozšířit svoji kapacitu a přihlásit se do výběrového řízení a dle smlouvy se SFŽP ČR poskytovat požadované služby v potřebné kvalitě.
Na základě zkušeností s výběrem
kontrolních laboratoří je velmi pravděpodobné, že požadované kvalifikační předpoklady a konkurence schopnou cenu bude schopno nabídnout jen několik laboratoří včetně laboratoří správců povodí a to v závislosti na době trvání uzavřené smlouvy.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navrhovaná varianta 2 obdobně jako varianta 1 předpokládá vysokou úsporu provozních nákladů zpoplatněných znečišťovatelů na sledování znečištění vypouštěných odpadních vod (viz tabulka 61).
Sociální dopady Navrhovaná varianta 2 obdobně jako varianta 1 předpokládá snížením provozních nákladů provozovatelů a pozitivní dopady pro spotřebitele z důvodu snížení nákladů na stočné.
Dopady na životní prostředí Oproti navrhované variantě 1 se rovněž předpokládají pozitivní dopady na zajištění nezávislého monitoringu vypouštěného znečištění, ale nedojde k významnému pozitivnímu efektu vzniklým přímým zapojením správce povodí resp. jeho Laboratoří do monitoringu
92
vypouštěných odpadních vod u zdrojů znečištění zásadního významu, což je pro subjekt mající zodpovědnost za dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod zásadní pozitivní dopad.
93
3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 62: Porovnání nákladů a přínosů variant. Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR – úhrada nákladů kontrolních laboratoří a měřících skupin
***
Podnikatelské subjekty Náklady znečišťovatelů na sledování znečištění
cca 50 mil. Kč/rok
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
současný stav
-
Sociální dopady
-
Životní prostředí Nezajištění nezávislého monitoringu vypouštěného znečištění
**až****
Nezapojení správce povodí u některých zásadních zdrojů znečištění
***až****
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR – úspora nákladů na úhradu nákladů kontrolních laboratoří
Náklady SFŽP ČR na úhradu nákladů cca 78,55 mil. Kč/rok Laboratoří správců povodí
***
Administrativní náklady MŽP na úpravu vyhlášky
**
Administrativní náklady MŽP na zveřejnění seznamu měřících skupin na webových stránkách
*
Podnikatelské subjekty Úspora nákladů znečišťovatelů na sledování znečištění
cca 78,5 mil. Kč/rok
Zrušení institutu kontrolních laboratoří
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Varianta 1
Lepší dostupnost dat Novelizace § 91, § 92 o znečištění pro a § 94 vodohospodářské úřady
***
Sociální dopady Potenciální snížení stočného
***
Životní prostředí
Přímé zapojení správce povodí u některých zásadních zdrojů znečištění
***až****
Nezávislý monitoring vypouštěné koncentrace znečištění
**až****
Zvýšení transparentnosti a dostupnosti dat o vypouštěném znečištění
***
94
**
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR – úspora nákladů na úhradu nákladů kontrolních laboratoří
Varianta 2
Náklady SFŽP ČR na úhradu nákladů cca 78,55 mil. Kč/rok oprávněných laboratoří
***
Novelizace § 91, § 92 a § 94
Vysoké riziko nestability systému
****
Administrativní náklady na uzavírání smluv
***
Administrativní náklady MŽP na úpravu vyhlášky
**
Administrativní náklady MŽP na zveřejnění seznamu měřících skupin na webových stránkách
*
Podnikatelské subjekty Úspora nákladů znečišťovatelů na sledování znečištění
Náklady na rozšíření cca 78,5 mil. Kč/rok laboratoří a průběh výběrového řízení
****
Územní samosprávné celky (obce, kraje) -
Sociální dopady
Potenciální snížení stočného
*** Životní prostředí
Zvýšení transparentnosti a dostupnosti dat o vypouštěném znečištění
***
Větší nezávislost monitoringu vypouštěné koncentrace znečištění
**až***
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
95
Nezapojení správce povodí u některých zásadních zdrojů znečištění
***až****
3.4
Návrh řešení
3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 2. Varianta 2 3. Varianta 0 Navrhovaná varianta 1 se jeví jako optimální v návaznosti na implementaci navrhované varianty novely poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které předpokládá zvýšení výnosu z poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zvýšení nákladů pro znečišťovatele. Možnost realizace navržené varianty je dána i § 102 vodního zákona. Navržená varianta 1 byla projednána s příslušnými Laboratořemi správců povodí, je kapacitně realizovatelná a znamená úsporu nákladů dotčených znečišťovatelů. Významným přínosem navržené varianty 1 je zajištění nezávislého monitoringu a zajištění transparentní evidence dat o vypouštěném znečištění zpoplatněných zdrojů vypouštějící odpadní vody do vod povrchových. Laboratoře správců povodí jsou na vysoké technické a organizační úrovni a dlouhodobě plně vyhovují požadavkům na oprávněné laboratoře v celé škále požadovaných činností. Zároveň je zajištěna plná nezávislost laboratoří na kontrolovaných subjektech daná mj. statutem správce povodí jako státního podniku. Správce povodí také bez problémů komunikuje s vodoprávními úřady a je obeznámen s lokalizací jednotlivých zdrojů znečišťování, což bude důležité při zajištění podkladů pro zpracování plánu monitoringu. Významný doplňkový efekt vzniká přímým zapojením správce povodí resp. jeho laboratoří do monitoringu vypouštěných odpadních vod u zdrojů znečištění zásadního významu, což je pro subjekt mající zodpovědnost za dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod významný pozitivní přínos.
4 Novelizace ustanovení § 17 – Geologické práce 4.1
Důvod předložení a cíle
4.1.1 Definice problému Novela § 17 vodního zákona by měla především zajistit, aby o geologických pracích (tj. výhradně o těch, u nichž se již v projektu předpokládá, že v případě pozitivního výsledku průzkumu budou průzkumná díla přebudována na jímací objekty podzemních vod nebo na vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod - stavby či zařízení pro tepelná
96
čerpadla), byly ještě před jejich zahájením v rámci správního řízení o vydání souhlasu informovány příslušné vodoprávní příp. stavební úřady a aby k nim mohly být případně vzneseny námitky, připomínky či podmínky pro jejich realizaci. Vesměs se jedná o díla prováděná v režimu geologických předpisů, která ve fázi jejich provádění nebo budoucího provozu mohou významně ovlivnit vodní poměry a na rozdíl od některých jiných analogických děl prováděných v režimu stavebních předpisů (viz např. § 17, odstavec 1, písmeno
g)
nevyžadují
souhlas
vodoprávního
úřadu.
Identifikovaným
problémem
vyplývajícím ze současné právní úpravy je vzrůstající trend v budování vrtů pro jímání podzemní vody nebo pro tepelná čerpadla (u nichž především se v budoucích letech předpokládá prudký nárůst), které jsou označovány za průzkumné, ale splňují obecné nebo speciální požadavky na jejich budování jen částečně nebo vůbec. Firmy, které tímto způsobem postupují, často nemají k provádění geologických prací oprávnění, protože u nich tyto práce v rozporu s požadavkem § 3 odst. 1 písm. c) geologického zákona neřídí a za jejich výkon neodpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti tyto práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (odpovědný řešitel) nebo je jejich spolupráce s odpovědným řešitelem jen formální. Ani firmy, které jsou oprávněné geologické práce provádět, často neplní všechny podmínky stanovené platnými právními předpisy. Dochází tak k případům, kdy vrtné firmy realizují vrtné práce a označují je za průzkumné (geologické) s cílem jejich následné změny na vodní nebo obecná stavební díla či zařízení a přitom nemají k takové činnosti oprávnění nebo geologické práce provádějí v rozporu s platnými předpisy. 4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti To, že o uvedeném druhu geologických prací nemusí být informovány příslušné stavební a vodoprávní úřady (které pak nemají dostatečnou možnost se k nim vyjádřit) a to, že u nich není nutné absolvovat územní a vodoprávní řízení, je v praxi stále častěji zneužíváno a tato skutečnost je opakovaně kritizována mj. např. Úřadem veřejného ochránce práv, který požaduje nápravu. Jedná se zejména o situace, kdy je bez vědomí dotčených osob a úřadů vrtnou firmou vybudován de facto jímací vrt či vrt pro tepelné čerpadlo, který je (často bez vědomí objednavatele prací) označen za průzkumný vrt, přestože je vybudován v rozporu se zákonnými požadavky na provádění geologických prací. Poté je v rámci dalších řízení požádáno o jeho přebudování na jímací objekt či na stavbu či zařízení pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. Vodoprávní ani stavební úřady nemají povinnost ani zmocnění prověřovat, zda se skutečně jedná o průzkumný vrt (tato kompetence přísluší Ministerstvu životního prostředí) a tak na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí zahájí územní, stavební a vodoprávní řízení a teprve v jejich průběhu jsou zjištěny střety zájmů (téměř výhradně v oblasti ovlivnění vodních poměrů – především zdrojů podzemní vody), které často vedou k přerušení či zastavení řízení, k odvolání nebo k tomu, že
97
příslušná povolení nejsou vydána a vrt je nutno jako průzkumný zlikvidovat. Vzniklé rozpory je nezřídka nutno řešit i soudní cestou. V řadě případů dochází k dočasnému nebo i trvalému negativnímu ovlivnění vodních poměrů - množství a jakosti podzemních vod (propojování zvodnělých kolektorů, změna hladin a proudění podzemní vody, přenos znečištění apod.) a tím k poškozování životního prostředí. 4.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Právnické či fyzické osoby, které budou usilovat o vybudování zdrojů podzemních vod nebo staveb či zařízení pro tepelná čerpadla, kterému předchází provedení geologických (průzkumných) prací a osoby, které by mohly být dotčeny realizací těchto prací; b) Právnické či fyzické osoby, které provádí realizace průzkumných prací včetně odpovědných řešitelů geologických prací (osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie); c) Vodoprávní úřady, které budou souhlas k předmětným geologickým pracím vydávat; d) Stavební úřady a správci povodí, pokud bude vyžadováno jejich stanovisko; e) Krajské úřady jako případné odvolací orgány. 4.1.4 Popis cílového stavu Nutnost získat pro specifikované geologické práce souhlas vodoprávního úřadu by (obdobně jako nutnost získat povolení k některým činnostem - geologickým pracím v ochranných pásmech vodních zdrojů a v záplavových územích) především zajistila:
aby vodoprávní úřady měly ještě před zahájením prací možnost jejich provedení zabránit v případech, kdy jimi hrozí negativní ovlivnění vodních poměrů, nebo jejich provedení podmínit splněním podmínek, které tomuto ovlivnění zabrání;
aby bez dalších pochybností mohlo průzkumné dílo sloužit výhradně k výzkumu a průzkumu, ale v žádném případě ne ke komerčnímu nebo jinému praktickému využití (v daném případě odběru vody nebo odběru zemského tepla);
ověření, zda práce bude provádět výhradně oprávněná osoba a zda jsou projektovány v souladu s požadavky platných právních předpisů;
znemožnění současné praxe, kdy je často vypracováno formální či zavádějící vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k již provedeným vrtům označovaným za průzkumné;
využití získaných podkladů v následných řízeních.
98
Nutnost postupovat výše uvedeným způsobem by zcela zásadním způsobem snížila počet případů, kdy vrtné firmy realizují vrtné práce a označují je za průzkumné (geologické) s cílem následné změny průzkumných objektů na vodní nebo obecná stavební díla či zařízení a přitom nemají k takové činnosti oprávnění nebo geologické práce provádějí v rozporu s platnými předpisy. Tyto subjekty budou muset takovouto praxi ukončit, nebo si pro provádění geologických prací zajistit oprávnění či realizovat výhradně takové činnosti, ke kterým oprávnění mají - tj. v těchto případech k přímému budování vrtaných studní či vrtů pro tepelná čerpadla v souladu se stavebním a vodním zákonem (tzn. včetně územního řízení, stavebního řízení a řízení o nakládání s vodami nebo řízení o vydání povolení k některým činnostem, ještě před zahájením prací). Požadovaným stavem je i situace, kdy navrhnuté vyřešení identifikovaného problému by zvýšilo konkurenceschopnost těch firem, které postupují důsledně v souladu s požadavky platných právních předpisů, nicméně jsou jejich náklady a tedy i výsledná nabídková cena vyšší než u firem, které postupují v rozporu s předpisy. 4.1.5 Zhodnocení rizika V případě, že by uvedená požadovaná legislativní změna nebyla provedena, lze v nejbližší době očekávat prudký nárůst případů, kdy se stavební a vodoprávní úřady (především v případě vrtů pro tepelná čerpadla) teprve až v průběhu územních, stavebních a vodoprávních řízení, které se týkají již provedených vrtů, setkají především s následujícími problémy: -
ověřování, zda se jedná či nejedná o průzkumný vrt s tím, že kompetenci ke
konečnému rozhodnutí má pouze MŽP; -
řešení námitek či odvolání dotčených subjektů ve věci ovlivnění vodních poměrů za
situace, kdy práce již byly realizovány a velmi často nejsou k dispozici údaje o vodních poměrech před zahájením prací; Kromě toho lze předpokládat i nárůst nároků i soudních sporů ve věci náhrady škody ve smyslu § 29 odst. 2 vodního zákona a sporů mezi objednateli prací a jejich zhotoviteli v případě, že vrt nebude možné přebudovat na jímací objekt či vrt pro tepelné čerpadlo. Za nejzávažnější riziko lze však považovat očekávaný nárůst případů, kdy dojde k dočasnému nebo trvalému negativnímu ovlivnění vodních poměrů.
4.2
Návrh variant řešení
4.2.1 Varianta 0 Zachování současného stavu, kdy souhlas vodoprávního úřadu není třeba ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je využití průzkumného díla na
99
stavbu nebo zařízení k jímání podzemní vody nebo pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. 4.2.2 Varianta 1 Hlavní změna spočívá v tom, že do § 17 odst. 1 vodního zákona je doplněno zmocnění vodoprávního úřadu k vydávání souhlasu ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, ale které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je využití průzkumného díla na stavbu nebo zařízení k jímání podzemní vody nebo pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. Vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Tato změna nově zavádí povinnost získání stanoviska vodoprávního úřadu ve formě rozhodnutí o souhlasu nejen pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda (stávající § 17 odst. 1 písm. g), ale i pro geologické průzkumné práce uvedené v návrhu změny (včetně průzkumných prací pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se odebírá nebo čerpá podzemní voda) s tím, že se nevztahuje na geologické práce prováděné v ochranných pásmech vodních zdrojů a v záplavových územích, protože pro ně je již v současnosti nutné povolení k některým činnostem dle § 14 odst. 1 písm. c) vodního zákona.
4.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zachování současného stavu nepředpokládá dopad na státní rozpočet, ale lze předpokládat postupné přibývání administrativních nákladů spojených s nutností rozhodnout, zda se jedná o geologické práce a s případy rozkladů v případě rozhodnutí MŽP o uložení pokuty a případně s následnými soudními spory.
Dopady na podnikatelské subjekty Při zachování současného stavu bude i nadále obtížné zabránit tomu, aby některé podnikatelské subjekty nenabízely a nerealizovaly průzkumné práce v rozporu s požadavky geologického a vodního zákona a tím vytvářely nekalou konkurenci firmám, které postupují v souladu s platnými právními předpisy, což se promítá do vyšší nabídkové ceny a delších termínů plnění.
100
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Při zachování současného stavu bude u příslušných stavebních a vodoprávních úřadů a v případě odvolání i u krajských úřadů postupně přibývat nákladů spojených s případy, u kterých bude v důsledku nevyjasněného charakteru vrtů nutné nařizovat místní šetření, zajišťovat znalecké posudky, přerušovat či zastavovat řízení, požadovat stanovisko MŽP, řešit odvolání a bude přibývat i soudních sporů.
Sociální dopady Zachování současného stavu by znamenalo i nárůst případů, kdy objednatelé v dobré víře uzavřou smlouvu se zhotovitelem s cílem získat zdroj podzemní vody nebo vrt pro tepelné čerpadlo. V důsledku postupu firmy, o kterém nejsou informováni a který je v rozporu s předpisy, pak musí řešit spory s okolními dotčenými subjekty a příslušnými úřady za cenu výrazně zvýšených nákladů a mnohdy až několikaletého posunu termínu. V řadě případů k následnému vybudování vodního zdroje nebo tepelného čerpadla nedojde a průzkumný vrt je nutné zlikvidovat.
Dopady na životní prostředí Při zachování současného stavu lze předpokládat zvýšené riziko dočasného nebo i trvalého negativního ovlivnění vodních poměrů - množství a jakosti podzemních vod (propojování zvodnělých kolektorů, změna hladin a proudění podzemní vody, přenos znečištění apod.) a tím k poškozování životního prostředí. Hlavním důvodem je to, že ovlivnění vodních poměrů je zjištěno až v okamžiku, kdy již došlo k vybudování vrtů bez předchozího posouzení možných střetů zájmů.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navržená varianta 1 nepředpokládá dopady na státní rozpočet. Lze však předpokládat, že nebude přibývat nákladů spojených s nutností rozhodnout, zda se jedná o geologické práce a s případy rozkladů v případě rozhodnutí MŽP o uložení pokuty ani následných soudních sporů. Těchto případů bude naopak ubývat. V případě přijetí navrhované varianty 1 bude pravděpodobně nutné doplnit seznam dokladů pro vydání předmětného souhlasu do vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, které bude zajištěno v rámci současné agendy MŽP.
101
Dopady na podnikatelské subjekty Navrženou variantou 1 lze dle konzultací a kvalifikovaného odhadu odboru geologie MŽP (2015) předpokládat zvýšené náklady zhotovitele (které však budou uhrazeny objednateli) v cca jednotkách tisíc Kč za jednu akci (zpravidla však do jednoho tisíce Kč) spojené s požadavky pro vydání souhlasu vodoprávního úřadu. Tyto požadavky budou závazné pro všechny podnikatelské subjekty, které budou chtít specifikované geologické práce vykonávat a odstraní současnou nerovnost mezi firmami způsobenou nedodržováním předpisů u značné části zhotovitelů. Subjektů, které v současné době pravidelně nebo alespoň občasně provádějí činnosti předmětného druhu, je v ČR dle konzultací s odborem geologie MŽP (2015) cca 200 až 250. Dále budou eliminovány dodatečné náklady zhotovitelů např. na likvidaci vrtů či na soudní spory tím, že střety zájmů budou řešeny ještě před vlastní realizací vrtů a ne až po případném (často nevratném) ovlivnění vodních poměrů.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) V současné době by se uvedená povinnost získání souhlasu vodoprávního úřadu dle konzultací s odborem geologie MŽP a náhodně vybranými vodoprávními úřady vztahovala celkem řádově na několik tisíc případů ročně (podle odhadu do 5 až 6 tisíc případů/rok). Počet by se u jednotlivých úřadů výrazně lišil v závislosti na celkovém počtu nově plánovaných vodních zdrojů či tepelných čerpadel v daném území. Po zavedení tohoto opatření však lze dle konzultací s odborem geologie MŽP, který provedl kvalifikovaný odhad na základě konzultací s náhodně vybranými vodoprávními úřady, předpokládat výrazný pokles případů vyžadujících vydání souhlasu k předmětným geologickým pracím řádově na celkem cca stovky případů/rok. Tento pokles by byl způsoben, jak již bylo popsáno tím, že řada firem by raději volila cestu přímého budování jímacích vrtů či vrtů pro tepelná čerpadla bez předchozí realizace průzkumných vrtů. Z konzultací s náhodně vybranými vodoprávními úřady vyplynulo, že administrativní zátěž spojená s vydáváním souhlasu ke geologickým pracím by byla obdobná jako u vydávání souhlasů dosavadních a pohybovala by se v běžných případech v rozmezí 2 až 4 hodin. Pro 10. platovou třídu pracovníka vodoprávního úřadu činí dle metodiky Ministerstva vnitra (2007) průměrné hodinové náklady na zaměstnance 300 Kč. Administrativní náklady vodoprávních úřadů na vydání jednoho souhlasu tak lze odhadnout na cca 600 až 1 200 Kč. Pokud by dle předpokladů docházelo k vyřizování max. cca 1 000 žádostí o vydání souhlasu ročně, vodoprávním úřadům by se zvýšily administrativní náklady o cca 600 000 až 1 200 000 Kč/rok. Pro celkový počet cca 200 vodoprávních úřadů v ČR se tak jedná průměrně o náklady 1 vodoprávního úřadu cca 3 000 až 6 000 Kč/rok na vydávání souhlasů k předmětným geologickým pracím.
102
Přínosem navrhované varianty 1 je sjednocení postupu vodoprávních úřadů v přístupu k tomuto druhu geologických prací. Dle konzultací s vodoprávními úřady lze předpokládat, že výrazně ubyde komplikovaných případů. Navrženou variantou 1 tak lze předpokládat snížení administrativní zátěže a nákladů vodoprávních úřadů např. na odborné posudky či soudní spory, protože řešení sporných případů je mnohonásobně časově, organizačně i finančně náročnější. Tento předpoklad platí i pro krajské úřady jako odvolací orgány.
Podle
oslovených vodoprávních úřadů by tak bylo možné administrativu spojenou s vydáváním souhlasů zajistit bez navýšení pracovních úvazků a dodatečných finančních požadavků.
Sociální dopady Navržená varianta 1 představuje zvýšené náklady pro objednatele prací a možné prodloužení termínů zhotovení práce. Při dodržení navrženého postupu budou mít objednatelé ještě před započetím prací oproti současnému stavu nesrovnatelně vyšší záruku, že geologické práce, ke kterým bude vydán souhlas vodoprávního úřadu, nevyvolají střety zájmů při jejich realizaci. Rovněž se výrazně zvýší pravděpodobnost, že při následných územních, stavebních a vodoprávních řízeních nedojde ke komplikacím, které v současné době často znamenají výrazné zdržení či nutnost od plánovaného vybudování vodního zdroje či tepelného čerpadla upustit.
Dopady na životní prostředí Zcela zásadní je skutečnost, že dojde k výrazně pozitivnímu dopadu na životní prostředí tím, že střety zájmů budou řešeny ještě před vlastní realizací vrtů a ne až po případném (často nevratném) ovlivnění vodních poměrů. Tím, že bude možné posoudit průzkumný záměr ještě před provedením geologických prací, vyžádat si vyjádření osoby s odbornou způsobilostí a případně stanovit podmínky pro jejich realizaci se výrazně sníží nebezpečí následného negativního ovlivnění podzemních vod především v pánevních oblastech např. propojením zvodnělých kolektorů, změnou hladin a proudění podzemní vody, přenosem znečištění apod.
103
4.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 63: Porovnání nákladů a přínosu variant Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Administrativní náklady MŽP na rozhodnutí
-
***
Podnikatelské subjekty Možnost znevýhodnění některých firem zhotovitelů, které postupují v souladu s právními předpisy
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Náklady vodoprávních úřadů na ověřování, zda se jedná o průzkumnou geologickou práci a další řešení námitek a odvolání Varianta 0
***
současný stav Sociální dopady Riziko, že geologické práce vyvolají střety zájmů při jejich realizaci
***
Životní prostředí Nemožnost ověření, že provádění prací bude zajištěno výhradně oprávněnou osobou Nemožnost posouzení průzkumného záměru před realizací - výrazné snížení nebezpečí poškození množství či kvality podzemních vod
****
****
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Úspora administrativních nákladů MŽP na rozhodnutí
***
Náklady MŽP na doplnění vyhlášky
**
Podnikatelské subjekty
Odstranění možnosti zvýhodnění některých firem zhotovitelů
***
Náklady zhotovitelů na žádost o vydání souhlasu vodoprávního úřadu
cca jednotky tisíc Kč/případ
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Snížení administrativních nákladů na řešení sporných případů pro vodoprávní a krajské úřady Varianta 1
***
vodoprávní úřady vydávají souhlas ke geologickým pracím
Administrativní cca 600 až 1 200 tis. náklady vodoprávních Kč/rok, cca 3 až 6 úřadů na vydání tis. Kč/rok/1 souhlasu (cca stovky vodoprávní úřad případů/rok) Sociální dopady
Eliminace rizika, že geologické práce vyvolají střety zájmů při jejich realizaci
***
Vyšší náklady objednatelů prací
Životní prostředí Provádění prací výhradně oprávněnou osobou
Možnost posouzení průzkumného záměru před realizací - výrazné snížení nebezpečí poškození množství či kvality podzemních vod
****
****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
104
cca jednotky tisíc Kč/případ
4.4
Návrh řešení
4.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 2. Varianta 0 Za nejvhodnější řešení doporučujeme přijetí navrhované varianty 1. Při zachování současného stavu lze do budoucna předpokládat nárůst problémových případů, kterých je již v současné době značný počet (přerušování řízení, místní šetření, odvolání atd.) při vydávání stavebních povolení, povolení k nakládání s vodami nebo povolení k některým činnostem v případech, kdy žadatelé požadují přebudování vrtů deklarovaných jako průzkumné na vodní díla nebo na vrty pro využití energetického potenciálu podzemních vod (tepelná čerpadla). Lze předpokládat i nárůst požadavků na náhradu škody a soudních sporů a případů negativního ovlivnění vodních poměrů. Přijetím varianty 1 by došlo k odstranění většiny problémů spojených s budováním průzkumných vrtů pro účely následného vybudování jímacích objektů podzemních vod nebo vrtů pro využívání energetického potenciálu podzemních vod (stavby či zařízení pro tepelná čerpadla). Varianta 1 by pro vodoprávní úřady nepředstavovala zásadní zvýšení administrativní zátěže, naopak by se snížil počet sporných případů, které vyžadují zvýšené administrativní nároky. Její přijetí by nepředstavovalo ani výrazné zvýšení nákladů pro objednatele prací a podnikatelské subjekty. Varianta 1 by výrazně snížila možnost provádění průzkumných prací v rozporu s platnými předpisy a především by na minimum omezila možnost střetů zájmů, především ve smyslu negativního ovlivnění vodních poměrů. Návrh změny obsažený ve variantě 1 je koncipován tak, že nebude představovat komplikaci pro provádění jiných geologických prací spojených se zásahem do pozemku jako např. inženýrsko-geologického průzkumu, geofyzikálního průzkumu apod., protože se vztahuje výhradně na ty práce, u nichž se předpokládá, že v případě pozitivního výsledku budou průzkumná díla přebudována v jímací objekty nebo na stavby či zařízení pro tepelná čerpadla. Navrhovaná varianta 1 byla předběžně konzultována s Českou asociací hydrogeologů, s pracovníky některých náhodně vybraných vodoprávních úřadů, správců povodí a s některými specializovanými firmami a setkala se s pozitivním ohlasem.
105
5 Novelizace ustanovení týkající se odpadních vod ve vodním zákoně a závadných látek 5.1
Důvod předložení a cíle
5.1.1 Definice problému V souvislosti s přijatou novelou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změnou pohledu na odpadní vody jakožto odpad, a na základě jednání ministerstva s Ministerstvem zemědělství, byla definována potřeba úpravy § 38 vodního zákona, jež některé odpadní vody, které novelizací zákona přešly pod režim odpadů, opět převede do režimu odpadních vod a upraví související ustanovení. Dále se jeví jako vhodné sjednotit náhled na směsi srážkové a odpadní vody odváděné jednotnou kanalizací ve vodním zákoně a v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Dalším z identifikovaných problémů současného znění ustanovení § 38 odst. 6 zákona je obecné vymezení způsobu likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách a prokazování těchto povinností majitele této jímky včetně stanovení sankčního ustanovení za porušení těchto povinností. Nejasně definovaná povinnost představuje interpretační nejasnosti výkladu dotčené části vodního zákona. V § 38 odst. 7 zákona je vypouštění odpadních vod do vod podzemních umožněno jen pro jednotlivé stavby. Praxe však ukazuje, že tento způsob vypouštění by byl za předpokladu zajištění dostatečného stupně vyčištění odpadních vod tak, jak předpokládá připravovaná novela Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., pro určité lokality s vysokou zranitelností nebo neexistencí povrchových vod, vhodný i pro likvidaci odpadních vod z části nebo celé obce. V návaznosti na připomínku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je dále navrhováno zrušení výjimky z povinnosti mít povolení vodoprávního úřadu pro používání závadných látek ke krmení ryb z důvodu vysokého rizika ohrožování jakosti vod z důvodu nadměrného přikrmování ryb krmivy rostlinného původu. Jedná se o návrat ke stavu před novelou vodního zákona v roce 2010. V návaznosti na požadavky evropské legislativy je dále nutné rozšířit § 16 zákona o prioritní nebezpečné látky, u kterých Směrnice 2000/60 ES požaduje ukončení jejich vnosu do životního prostředí. 5.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti S ohledem na novelu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech vznikají nejasnosti mezi definicí odpadu dle zákona o odpadech a odpadní vodou pro účely vodního zákona. Nejasnosti
106
vznikají i při stanovení toho, kdy je možné považovat srážkovou vodu za vodu odpadní a kdy nikoliv. Dle současného znění § 38 odst. 6 vodního zákona má majitel bezodtokové jímky povinnost zajistit likvidování akumulovaných odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo ČIŽP prokázat jejich zneškodňování. Zákon dále nespecifikuje způsob a prokazování likvidace takovýchto odpadních vod. V § 38 odst. 7 zákona je vypouštění odpadních vod do vod podzemních umožněno jen pro jednotlivé stavby. Pro soubory staveb např. část obce nelze tento způsob vypouštění odpadních vod povolit. Dle současného nastavení vodního zákona mají osoby nakládající s vodami za účelem chovu ryb výjimku z použití závadných látek, kdy jim vodoprávní úřad není povinen v povolení stanovovat podmínky pro použití závadných látek, jedná-li se o přikrmování ryb krmivy rostlinného původu, pokud je krmivo rybí obsádkou zkonzumováno, neobsahuje nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a neprovádí se na přírodních koupalištích nebo vodárenských nádržích. Dle současného znění zákona není nutné k vypouštění odpadních vod s obsahem prioritní nebezpečné látky do kanalizace povolení vodoprávního úřadu. 5.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí; b) Ministerstvo zemědělství; c) Česká inspekce životního prostředí d) vodoprávní úřady; e) subjekty vypouštějící odpadní vodu do vod povrchových nebo podzemních; f) provozovatelé čistíren odpadních vod; g) subjekty, akumulující odpadní vody v bezodtokové jímce; h) subjekty oprávněné s manipulací s odpadními vodami; i) subjekty nakládající s vodami za účelem chovu ryb; j) majitelé staveb vypouštějící odpadní vody neobsahující nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky popř. prioritní nebezpečné látky. 5.1.4 Popis cílového stavu Požadovaným stavem pro navrhovanou úpravu vodního zákona je především upřesnění definice odpadní vody a ostatních ustanovení § 38 vodního zákona s ohledem na dosažení větší ochrany jakosti vod, včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Dále umožnit vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro
107
soubory staveb např. část obce, v případech kde je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových. Požadovaným stavem je eliminace rizika častého zhoršování jakosti vod z důvodu nadměrného přikrmování ryb a dále v návaznosti na požadavky evropské legislativy doplnění vodního zákona o prioritní nebezpečné látky, u kterých Směrnice 2000/60 ES požaduje ukončení jejich vnosu do životního prostředí. 5.1.5 Zhodnocení rizika Z nejasného vymezení odpadní vody pro účely vodního zákona vyplývají interpretační nejasnosti a riziko nejednoznačně nastavených povinností pro jednotlivé dotčené osoby. V případech likvidace odpadních vod z bezodtokových jímek mají identifikované problémy současného znění § 38 potenciál k nežádoucímu chování majitelů těchto jímek a nezajišťování požadovaného odstraňování odpadních vod. Dále nemožnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních ze souborů staveb např. části obce limituje možnosti odkanalizování malých obcí či částí obcí v místech, kde není možnost vypouštět vyčištěné odpadní vody do vod povrchových. Dalším z rizik vyplývajících ze současného stavu je ohrožování jakosti povrchových vod nadměrným podáváním krmiv do povrchových vod, u kterého není vodoprávní úřad oprávněn v povolení k nakládání s vodami stanovovat podmínky pro aplikaci závadných látek. Riziko současného stavu souvisí dále také s nezajištěním implementace Směrnice 2000/60 ES v oblasti regulace nakládání s odpadními vodami obsahujícími prioritní nebezpečné látky.
5.2
Návrh variant řešení
5.2.1 Varianta 0 Zachování současného znění ustanovení § 38 vodního zákona. 5.2.2 Varianta 1 Navrhovanou variantou 1 se předpokládá upřesnění znění § 38 odst. 1 definující pojem odpadní vody tak, aby došlo k lepšímu odlišení odpadu a odpadní vody pro účely vodního zákona. Dále navrhovaná varianta 1 upřesňuje znění § 38 odst. 5 a 6 ve smyslu stanovení způsobu nakládání s obsahem jímek. Doplněno je i znění § 5 odst. 3 a § 38 odst. 3 ve smyslu stanovení možností nakládání s odpadními vodami v gesci vodního zákona, tj. vypouštění odpadních vod do vod
108
povrchových nebo podzemních po jejich náležitém vyčištění nebo jejich akumulace v bezodtokové jímce s následným vývozem odpadní vody na čistírnu odpadních vod. Do § 38 odst. 7 zákona je dále doplněna možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních i pro likvidaci odpadních vod z části nebo celé obce a zároveň omezeno množství vody, jež je takto možno likvidovat. Navržená varianta 1 obsahuje dále zrušení výjimky z použití závadných látek z povolení k nakládání s vodami v případech přikrmování ryb krmivy rostlinného původu. Jedná se o stav před novelou vodního zákona v roce 2010. Vodoprávní úřady na úrovni krajských úřadů stanovují podmínky pro používání závadných látek při přikrmování ryb. Do § 16 a navazujícího § 39 a přílohy 1 zákona je v souladu s požadavky evropské legislativy doplněno ustanovení týkající se vypouštění odpadních vod, v nichž lze mít důvodné za to, že obsahují jednu nebo více prioritních nebezpečných látek. Na základě navržené varianty 1 se zakotvuje povinnost vodoprávních úřadů vydávat povolení k vypouštění odpadních vod obsahující prioritní nebezpečných látek do kanalizace.
5.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
5.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zachováním současného stavu má negativní dopady na požadované chování dotčených subjektů zejména z důvodu interpretačních nejasností dotčené části vodního zákona a nejednoznačného definování pojmu odpadní vody.
Dopady na podnikatelské subjekty Zachování současného stavu může mít potenciální negativní dopady na podnikatelské subjekty v případě, že na odpadní vody (např. odpad z jímek) bude nahlíženo jako na odpad. Náklady na likvidaci odpadu jsou obecně vyšší než na likvidaci odpadních vod.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Zachováním současného stavu má potenciálně negativní dopady na administrativní a kontrolní činnost vodoprávních úřadů z důvodu interpretačních nejasností při definování pojmu odpadní vody.
Sociální dopady Zachováním současného stavu se nepředpokládají významné sociální dopady. 109
Dopady na životní prostředí Obecné a nejednoznačné vymezení způsobu likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách a jeho prokazování včetně chybějícího sankčního ustanovení za porušení povinností způsobuje značné interpretační nejasnosti a větší míru praktických pokusů o nedodržování původních záměrů dotčeného ustanovení vodního zákona. Zachování současného stavu zůstane zachováno velmi vysoké riziko likvidace odpadních vod nežádoucím způsobem ohrožujícím jakost vod. Neexistence jasných podkladů pro stanovení podmínek na vypouštění vod z oddělovačů jednotné kanalizace do povrchových vod má negativní vliv ve smyslu neregulovaného zatěžování povrchových toků nečištěnými vodami. Nemožnost v některých případech vypouštět odpadní vody do vod podzemních může mít negativní dopady na citlivé recipienty odpadních vod, kdy může vypouštěním odpadních vod docházet k negativním dopadům na životní prostředí, např. nadměrné eutrofizaci.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná varianta 1 má pozitivní dopady na rozhodování jednotlivých subjektů z důvodu vyjasnění interpretačních nejasností ve smyslu definování pojmu odpadní vody. Navrhovaná varianta 1 předpokládá zmocnění ministerstva a MZe vyhláškou stanovit způsob stanovení podmínek a náležitosti povolení vypouštění odpadních vod z oddělovačů jednotné kanalizace do povrchových vod. Administrativní zátěž spojená s vydáním vyhlášky bude vykonána v rámci běžné činnosti ministerstva. Navrhovaná varianta 1 také implementuje požadavky Směrnice 2000/60 ES.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná varianta 1 nepředpokládá zvýšení nákladů podnikatelských subjektů na likvidaci odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách za předpokladu, že likvidace byla prováděna v souladu se zněním vodního zákona. Pozitivní dopad navrhované varianty lze předpokládat v případech, kdy byla odpadní voda z jímek považována za odpad a v tomto režimu přepravována a likvidována. Omezení maximálního povoleného množství odpadních vod, jež může být vypouštěno do podzemních vod, souvisí s nově zavedenou možností vypouštění odpadních vod ze souboru staveb a není pro jednotlivé stavby omezující (odpovídá cca 200 EO). Navrhovaná varianta 1 oproti současnému stavu předpokládá dopad na subjekty nakládající s vodami za účelem chovu ryb, na které se již nevztahuje výjimka z použití závadných látek,
110
ke kterému dochází při přikrmování ryb. Těmto subjektům může vodoprávní úřad stanovit závazné podmínky při přikrmování ryb.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Pro vypouštění odpadních vod z oddělovačů jednotné kanalizace do povrchových vod by měl vodoprávní úřad stanovovat podmínky povolením již nyní. Vyhláškou se jen upřesní rozsah podmínek a způsob jejich stanovení. Předpokládá se, že existující povolení bude třeba novelizovat v rámci běžné činnosti vodoprávních úřadů. Navrhovanou úpravou povinností majitele bezodtokových jímek akumulující splaškovou odpadní vodu lze předpokládat pozitivní dopady na kontrolní činnost vodoprávních úřadů v případě kontroly daného subjektu. Novelizace § 38 odst. 7 zákona umožní vybudování centrální ČOV i v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod. Navržená varianta 1 v oblasti chovu ryb předpokládá zvýšení administrativní zátěže vodoprávních úřadů při povolování nakládání s vodami v případě nutnosti stanovit podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb. Jedná se o kompetence, které vodoprávní úřady měly ve své diskreci před novelou vodního zákona v roce 2010. Dle konzultací s odborem ochrany vod ministerstva (2015) se tak předpokládá se, že nutnost definovat podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb nebude představovat dodatečné finanční ani personální požadavky na současnou činnost vodoprávních úřadů. Na základě navržené varianty 1 se dále nově zakotvuje povinnost vodoprávních úřadů na úrovni krajských úřadů vydávat povolení k vypouštění odpadních vod, v nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více prioritních nebezpečných látek, do kanalizace. Dle konzultací s odborem ochrany vod (2015) lze předpokládat, že nová povinnost bude vodoprávní úřady administrativně zatěžovat v cca desítkách případů ročně a bude se jednat o činnost, kterou jsou vodoprávní úřady kapacitně schopny vykonávat v rámci současné agendy.
Sociální dopady Navrhovaná varianta 1 jasně upřesňuje a specifikuje stávající povinnosti majitelů bezodtokových jímek, ve kterých jsou akumulované splaškové odpadní vody ze staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech. Navrhovaná varianta 1 nepředpokládá z důvodu upřesnění již právně zakotvené povinnosti zvýšení nákladů na zajištění zneškodňování akumulovaných splaškových odpadních vod v bezodtokových jímkách v případech, kdy je již odvoz a likvidace odpadních vod z jímek realizována v souladu se současnými požadavky vodního
111
zákona. Tam kde tomu tak není, vznikne výše uvedeným upřesněním a následnou možností kontroly tlak na změnu chování majitelů jímek. Cena za odvoz odpadní vody z jímky včetně likvidace odpadní vody na ČOV je vždy násobkem běžné ceny stočného a je závislá na místních podmínkách – ceně služby, vzdálenosti od ČOV, lokality apod.
Dopady na životní prostředí Navrhovaná varianta 1 předpokládá pozitivní vliv na ochranu jakosti vod vlivem zajištění řádné likvidace splaškových odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Lze předpokládat, že upřesněním způsobu likvidace takto akumulovaných odpadních vod jejich odvozem na ČOV dojde k zásadnímu snížení rizika plynoucího z likvidace těchto odpadních vod nežádoucím způsobem ohrožujícím jakost vod. Upřesnění podmínek pro vypouštění vod z oddělovačů jednotné kanalizace se zvýší transparentnost množství znečištění, jež se dostává do povrchových vod bez jakékoliv regulace a umožní tlak na snížení množství odlehčovaných vod. Vypouštění odpadních vod do vod podzemních může v některých případech vyřešit problém s citlivým recipientem povrchových vod, kam není možné odpadní vody vypouštět bez jejich výrazného negativního ovlivnění vlivem např. vzniku nadměrné eutrofizace. Vypouštění odpadních vod do vod podzemních může být v těchto případech řešením, jež minimalizuje negativní vliv odpadních vod na vodní útvary a mít pozitivní vliv na životní prostředí. Navrženým zrušením výjimky z povolení aplikace závadných látek do vod, ke kterému dochází při přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybnících, se předpokládá rozšíření diskreční pravomoci vodoprávních úřadů při stanovení závazných podmínek vnášení závadných látek do vod, které by měly zabránit častému nadměrnému přikrmování ryb a zhoršování jakosti těchto vod.
112
5.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 64: Porovnání nákladů a přínosu variant. Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Interpretační nejistoty definice odpadní vody
*až***
Podnikatelské subjekty Vyšší náklady na likvidaci odpadu oproti likvidaci odpadních vod
*až***
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Interpretační nejistoty definice odpadní vody Varianta 0
současný stav
**
Sociální dopady ‐
‐ Životní prostředí Obecné a nejednoznačné vymezení způsobu likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách
**až****
Nemožnost v některých případech vypouštět odpadní vody do vod podzemních
*až***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Vyjasnění interpretačních nejasností definice odpadní vody.
*až***
Implementace Směrnice 2000/60 ES
****
Administrativní náklady MŽP a MZe na vydání vyhlášky
**
Podnikatelské subjekty Nižší náklady na likvidaci odpadní vody oproti likvidaci odpadu
*až***
Náklady subjektů chovající ryby nutnost dodržovat podmínky v povolení při přikrmování ryb
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Vyjasnění interpretačních nejasností a pozitivní dopady na kontrolní činnost vodoprávních úřadů
Varianta 1
*až***
Novelizace ustanovení týkajících se odpadních vod, zrušení výjimky z aplikace závadných látek při přikrmování ryb a doplnění prioritních nebezpečných látek
Novelizace povolení k vypouštění odpadních vod
***
Administrativní náklady vodoprávních úřadů - stanovení podmínek pro aplikaci závazných podmínek pro přikrmování ryb
**
Administrativní náklady vodoprávních úřadů na úrovni KÚ na vydávání povolení k vypouštění zvlášť nebezpečných závadných nebo prioritních nebezpečných látek
**
Sociální dopady Náklady na zajištění zneškodňování akumulovaných splaškových odpadních vod v bezodtokových jímkách Životní prostředí Upřesnění podmínek pro vypouštění vod z oddělovačů jednotné kanalizace
**až***
Zajištění řádné likvidace splaškových odpadních vod z bezodtokových jímek
**až***
Možnost v některých případech vypouštět odpadní vody do vod podzemních
*až***
Lepší jakost vod menší aplikace závadných látek při přikrmování ryb
*až***
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
113
**až***
5.4
Návrh řešení
5.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
3. Varianta 1 4. Varianta 0 Varianta 1 představuje významné formulační zpřesnění současného znění § 38 vodního zákona s ohledem na požadovaný záměr vodního zákona. Navrhované řešení předpokládá pozitivní dopady na kontrolní činnost zejména ČIŽP a vodoprávních úřadů a předpokládá pozitivní dopady na životní prostředí. Zároveň za předpokladu, že subjekty dodržují současné znění vodního zákona, neznamená navržená varianta 1 prakticky žádné zvýšení regulace. Změna v § 38 odst. 7 navíc umožní obcím vybudování centrální ČOV i v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod.
6 Novelizace ustanovení § 41a § 42 vodního zákona – povinnosti při havárii a opatření k nápravě závadného stavu 6.1
Důvod předložení a cíle
6.1.1 Definice problému Aktuální znění vodního zákona vymezuje povinnosti a kompetence jednotlivých dotčených subjektů při řešení havárií a při odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen závadný stav). V současném vodním zákoně však není stanovená kompetence ČIŽP řídit práce při zneškodňování havárií a není zajištěno, aby opatření k nápravě závadného stavu ukládal vždy jen ten úřad, který řídí práce při zneškodňování havárií a jejich následků. Kdo vede správní řízení o uložení opatření k nápravě v případě havárie, není v aktuálně platném vodním zákoně specifikováno. Dále dle konzultací s ČIŽP v praxi dochází k problémům spojeným s aplikací ustanovení § 42 vodního zákona o ukládání aplikací k nápravě závadného stavu. Komplikace vznikají jak v případě, kdy je původce závadného stavu znám, a tudíž nelze využít postupu podle § 42 odst. 4 vodního zákona, tak v případech, kdy původce závadného stavu znám není, podmínky uložení provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilé osobě
114
§ 42 odst. 4 jsou splněny, ale příslušný kraj odmítne finanční prostředky na jeho účtu účelově vázané k úhradě uložených opatření k nápravě uvolnit. Dle ČIŽP, která je vedle vodoprávních úřadů příslušná k ukládání opatření k nápravě podle § 42 vodního zákona, je v mnoha případech problém, že s prostředky na zvláštním účtu zřízeném podle § 42 odst. 4 vodního zákona hospodaří kraje, jakožto územně samosprávné celky a nikoliv krajské úřady, jakožto úřady vodoprávní, které ukládají opatření původcům závadného stavu. V současně platném vodním zákoně rovněž není definováno, z jakých zdrojových finančních prostředků je tento účet doplňován. 6.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Původce havárie je povinen se při odstraňování příčin a následků havárie dle vodního zákona řídit havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a ČIŽP. V aktuálně platném znění vodního zákona přísluší řízení prací při zneškodňování havárií pouze vodoprávnímu úřadu, nikoli ČIŽP. ČIŽP spolu s vodoprávním úřadem je však oprávněná ukládat původci opatření k odstranění následků závadného stavu. V aktuálně platném vodním zákoně dále není specifikováno, kdo vede správní řízení o uložení opatření k nápravě v případě havárie. Dle aktuálně platného zákona ukládá ČIŽP nebo vodoprávní úřad původci závadného stavu provést opatření k jeho nápravě na jeho náklady. Pokud původce neplní opatření a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo ČIŽP rovněž na náklady původce. Nelze-li takto opatření k nápravě uložit, může v případě existence závažného ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečit nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu ČIŽP. Opatření v takových případech provádí odborně a technicky způsobilá osoba na náklady kraje, který za tímto účelem zřizuje zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 mil. Kč. 6.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí; b) Česká inspekce životního prostředí; c) vodoprávní úřady; d) krajské úřady; e) kraje. 6.1.4 Popis cílového stavu Požadovaným stavem v rámci novelizace dotčených ustanovení vodního zákona je především zajistit jednoznačné kompetence dotčených orgánů, zejména vodoprávních
115
orgánů a ČIŽP, při řízení prací při zneškodňování havárií a ukládání opatření k nápravě závadného stavu včetně opatření k nápravě havárií. Souvisejícím požadovaným stavem je změna znění ustanovení § 42 vodního zákona ve smyslu lepšího přístupu vodoprávních úřadů k prostředkům zvláštního fondu dle § 42 odst. 4 vodního zákona. 6.1.5 Zhodnocení rizika Rizikem vyplývajícím ze zachování současného stavu vodního zákona v oblasti havárií souvisí zejména s nedostatečným vymezením povinností a kompetencí jednotlivých dotčených subjektů při řešení havárií a při odstranění následků závadného stavu. V současně platném vodním zákoně není jasně definováno, který dotčený subjekt vede správní řízení o uložení opatření k nápravě v případě havárie. V případě uložení provedení opatření k nápravě právnické nebo fyzické osobě dále vznikají komplikace financování opatření k nápravě závadného stavu z prostředků zvláštního účtu k tomu určenému, který dle aktuálně platného vodního zákona zřizuje kraj a to především nepružností v systému schvalování přidělení prostředků na konkrétní situaci (schvaluje rada kraje).
6.2
Návrh variant řešení
6.2.1 Varianta 0 Zachování současného znění ustanovení § 41 a § 42 vodního zákona. 6.2.2 Varianta 1 Navrhovaná Varianta 1 předpokládá novelizaci § 41 ve smyslu právního ukotvení kompetence ČIŽP k řízení prací při zneškodňování havárií. K řízení prací při zneškodňování havárií bude příslušný vodoprávní úřad nebo ČIŽP. Navrhovaná Varianta 1 dále upřesňuje, že správní řízení o uložení opatření k nápravě v případě havárie vede ten orgán, jež prováděl šetření příčin a následků havárie a řídil práce při zneškodňování následků havárie. Do § 41 je na základě připomínky ČIŽP doplněna věta zakotvující povinnost vodoprávních úřadů a ČIŽP držet havarijní službu v rozsahu stanoveném vyhláškou MŽP. Součástí navrhované Varianty 1 je dále návrh na změnu vedení zvláštního účtu dle § 42 odst. 4, který dle návrhu zřizuje krajský úřad a je doplňován z příjmů poplatku za odebrané množství podzemní vody z rozpočtu kraje. Ze zvláštního účtu krajského úřadu lze na základě připomínky ČIŽP rovněž hradit náhradu nákladů na nápravná opatření v případě, že opatření nejsou plněna a hrozí nebezpečí z prodlení.
116
6.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
6.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zachování současné situace v některých případech přináší komplikace při definování kompetencí mezi jednotlivými dotčenými orgány, zejména ČIŽP a vodohospodářskými úřady, při vzniku havárie a ukládaní opatření k řešení závadného stavu.
Dopady na podnikatelské subjekty Zachování současné situace nepředpokládá dopady na podnikatelské subjekty
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Zachování současné situace představuje v určitých případech praktické komplikace při činnosti vodoprávních úřadů, které ukládají opatření k nápravě v zákonem určených situacích odborně a technicky způsobilé osobě, ale nejsou zřizovateli zvláštního účtu zřízeného pro
tyto
účely,
tudíž
jsou
v některých případech
limitováni
přístupem
k disponibilním zdrojům na zvláštním účtu a možnostem financování opatření k nápravě závadného stavu.
Sociální dopady Zachování současné situace nepředpokládá sociální dopady.
Dopady na životní prostředí Zachování současné situace má v některých případech nízké až střední negativní dopady na zajištění ochrany jakosti vod, zejména z důvodu nejednoznačných kompetencí při řešení havárií a nemožnosti operativně zadat a financovat provedení potřebných opatření k nápravě závadného stavu.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty ČIŽP vzniknou nové kompetence k řízení prací při zneškodňování havárií, lze tak předpokládat zvýšení nákladů na řízení prací a vedení správního řízení na opatření k nápravě závadného stavu v případě havárie. Dle konzultací s ČIŽP (2015) také lze předpokládat zvýšení nákladů ČIŽP z důvodu výjezdů k haváriím v rámci pohotovostní služby. V návaznosti na doplnění kompetencí ČIŽP je nutné upravit vyhlášku ministerstva, kterou se dle § 41 odst. 7 stanovuje způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování
117
a odstraňování jejich škodlivých následků, a která specifikuje i rozsah havarijní služby. Vyhláška
ministerstva
a inspektorů
ČIŽP,
upravuje
vymezuje
rozsah
a povinnosti
kompetence
úředníků
a vzájemnou
vodoprávních
spolupráci
mezi
úřadů
ČIŽP
a
vodoprávními úřady tak, aby opatření k nápravě vedoucí k ochraně vod ukládal vždy jen ten úřad, který řídí práce při zneškodňování havárií a jejich následků. Úpravou vyhlášky by se mělo předejít vzájemným kompetenčním sporům v případech, kdy se o havárii dozví jak vodoprávní úřad, tak i ČIŽP. Úprava vyhlášky proběhne v rámci běžné činnosti ministerstva a nepředstavuje významné administrativní náklady. Potenciální finanční prostředky vynakládané ČIŽP popř. vodoprávními úřady při řešení havárií na zajištění nápravných opatření v případě, že opatření nejsou plněna a hrozí nebezpečí z prodlení, budou možné dle navržené varianty 1 hradit ze zvláštního účtu zřizovaného krajským úřadem. Dle konzultací s ČIŽP (2015) lze předpokládat zvýšení požadavků na čerpání finančních prostředků ze zvláštního účtu doplňovaného krajem na nezbytně nutné práce v případě, že opatření nejsou plněna nebo hrozí nebezpečí z prodlení cca v řádu jednotek milionů Kč/rok.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná varianta 1 nepředpokládá významné dopady na podnikatelské subjekty. Snazší alokací finančních prostředků pro provádění opatření k nápravě závadného stavu má však potenciálně pozitivní dopad na možnost snazšího čerpání finančních prostředků subjekty zabývající se likvidací havárií, jelikož lze předpokládat nárůst objemu provedených prací. Tato skutečnost může mít pozitivní dopady na životní prostředí a odstranění následků havárií, pokud budou předpokládaný potenciální nárůst objemu provedených prací při likvidaci škod odůvodněný a koordinovaný a kontrolovaný ČIŽP a/nebo vodoprávními úřady.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navrhovanou variantou 1 lze předpokládat pozitivní dopady na činnost vodoprávních úřadů. Jedná se zejména o předpokládaný pozitivní vliv na rozdělení kompetencí s ČIŽP v případě řízení odstranění následků havárií a ukládání opatření k nápravě závadného stavu. Negativní dopady na administrativní zátěž vodoprávních úřadů lze předpokládat v případech, kdy vodoprávní úřady nedržely havarijní službu. Administrativní náklady na výjezdy k haváriím v mimopracovní době budou rozděleny mezi ČIŽP a vodoprávní úřady a budou záležet na množství vzniklých havárií mimo pracovní dobu. Definováním rozsahu havarijní služby vyhláškou ministerstva a úpravou rozdělení kompetencí mezi vodoprávními úřady a ČIŽP nelze předpokládat významné zvýšení současné administrativní činnosti vodoprávních úřadů. Z konzultací s vodoprávními úřady (2015) dále vyplynulo, že značná část jich havarijní službu drží již v současné době.
118
Navrhovaná varianta 1 novelizace zákona také opravňuje krajské úřady ke zřizování zvláštního účtu pro financování opatření k nápravě závadného stavu dle dotčených ustanovení § 42 odst. 4 a 5 vodního zákona. Předpokládá se tak úspora administrativních nákladů na vedení zvláštního účtu krajem. Převod správy zvláštního účtu dle § 42 odst. 4 vodního zákona krajem a zřízení a správa zvláštního účtu krajskými úřady představuje pro dotčené subjekty administrativní náklady, u kterých lze předpokládat, že budou vykonány v rámci současné činnosti kraje a krajských úřadů. Dále se předpokládá úspora administrativních nákladů vodoprávních úřadů na administrativně méně náročné čerpání finanční prostředků ze zvláštního účtu pro odůvodněné zajištění finančních prostředků k nápravě závadného stavu. Navrhovaná varianta 1 předpokládá zachování dosavadního financování zvláštního účtu ze strany kraje a specifikuje, že účet je ročně doplňován z výnosů poplatku za odebrané množství podzemní vody. Předpokládá se, že oproti současné situaci bude čerpání financí flexibilnější a objem prováděných opatření k nápravě závadného stavu vyšší. V rámci varianty 2 novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody se předpokládá velmi vysoký nárůst výnosu z poplatku, jehož příjemcem je kraj. Tato skutečnost eliminuje případný negativní finanční dopady na rozpočet kraje spojený s předpokládaným snazším a potenciálně vyšším čerpáním prostředků z tohoto účtu a nutností jeho doplňování.
Sociální dopady Navrhovaná varianta nepředpokládá žádné sociální dopady.
Dopady na životní prostředí Navrhovanou variantou 1 lze předpokládat pozitivní dopady na zajišťování ochrany jakosti vod a proces odstraňování následků havárií a zajištění okamžité efektivní nápravy závadného stavu včetně financování opatření.
119
6.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 65: Porovnání nákladů a přínosů variant. Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Nejednoznačné vyjasnění kompetencí ČIŽP a vodoprávních úřadů
* až ***
Podnikatelské subjekty -
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Varianta 0
současný stav
Nejednoznačné vyjasnění kompetencí ČIŽP a vodoprávních úřadů
* až ***
Zajištění přístupu k prostředkům na zvláštním účtu
* až ***
Sociální dopady -
Životní prostředí Zajištění okamžité nápravy závadného stavu včetně dostupnosti financování opatření
*až***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Náklady ČIŽP na kompetenci řízení prací, držení havarijní služby a vedení správního řízení
***
Úprava vyhlášky ministerstvem
** Podnikatelské subjekty
Snazší čerpání finančních prostředků subjekty zabývající se likvidací havárií
***
-
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Úspora nákladů krajů na vedení zvláštního účtu
Varianta 1
Novelizace § 41 a § 42
Vyjasnění kompetencí mezi vodoprávními úřady a ČIŽP
Snazší přístup krajských úřadů k čerpání finanční prostředků ze zvláštního účtu
**
Vyšší finanční požadavky krajských rozpočtů na doplňování zvláštního účtu
**
* až ***
Náklady kraje na doplňování zvláštního účtu na opatření, která nejsou plněna nebo hrozí nebezpečí z prodlení
cca miliony Kč/rok
*až***
Převod, zřízení a správa zvláštního účtu krajskými úřady
**
Náklady vodoprávních úřadů na držení havarijní služby
**
Sociální dopady -
Životní prostředí
Zajištění okamžité efektivní nápravy závadného stavu včetně vyjasnění kompetencí
**až***
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
120
6.4
Návrh řešení
6.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 2. Varianta 0 Návrh nových kompetencí k řízení prací při zneškodňování havárií vychází z návrhu ČIŽP a nevyplývají z něj dodatečné finanční a jiné požadavky oproti současnému stavu. Převod správy vedení zvláštního účtu dle § 42 odst. 4 vodního zákona předpokládá administrativně méně náročné čerpání finančních prostředků na opatření k nápravě závadného stavu a má pozitivní dopady na zajištění ochrany jakosti vod. Navrhovaná varianta 1 se doporučuje v návaznosti na navrženou variantu novelizaci poplatku za odebrané množství podzemní vody v kapitole 2 důvodové zprávy, která předpokládá nárůst výnosu z poplatku a představuje zdroj pro potenciální vyšší nároky krajských rozpočtů na doplňování zvláštního účtu.
7 Novelizace ustanovení § 67 vodního zákona - Ochrana před povodněmi 7.1
Důvod předložení a cíle
7.1.1 Definice problému Dle současně platného znění vodního zákona nejsou vodoprávní úřady v záplavových územích mimo aktivní zónu anebo není-li aktivní zóna vymezena povinné stanovovat omezující podmínky na základě vyhodnocení povodňových nebezpečí nebo ohrožení. Vodoprávní úřad také není povinen při vydávání souhlasu ke stavbě v záplavovém území dle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona uvádět míru povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení. 7.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Dle § 67 odst. 3 je na diskreci vodoprávního úřadu, zda v záplavovém území mimo aktivní zónu anebo v záplavovém území, kde není aktivní zóna vymezena, stanoví opatřením obecné povahy omezující podmínky. Zároveň vodoprávní úřad nemá dle současně nastaveného znění vodního zákona zakotvenu povinnost, uvádět při vydávání souhlasu ke stavbě v záplavovém území i míru povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení.
121
7.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Vodoprávní úřady; b) Vlastníci nemovitostí v záplavovém území. 7.1.4 Popis cílového stavu V zájmu ochrany před povodněmi se jeví jako vhodné do znění vodního zákona vložit ustanovení, jež v odůvodněných případech zabrání opětovnému nebo novému zastavění záplavových území, popřípadě zvýší informovanost občanů a podnikatelských subjektů o míře povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení a vyloučí tak požadavky o náhradu povodňových škod budoucích majitelů nemovitostí umístěných v záplavovém pásmu. 7.1.5 Zhodnocení rizika Zachování současného stavu představuje riziko zejména pro dotčené subjekty v záplavových územích, které žádají vodoprávní úřad o vydání souhlasu ke stavbě v záplavovém území. Zachováním současného stavu může dojít k horší míře informovanosti subjektů o míře povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení v oblasti v záplavovém území.
7.2
Návrh variant řešení
7.2.1 Varianta 0 Zachování současného stavu ustanovení § 67 vodního zákona. 7.2.2 Varianta 1 Navrhovaná
varianta
1
předpokládá
novelizaci
vybraných
ustanovení
o
omezení
v záplavových územích v § 67 vodního zákona. Novelizace závazně stanovuje povinnost vodoprávních úřadů stanovovat v záplavovém území omezující podmínky podle míry povodňového nebezpečí nebo ohrožení. Navrhovaná varianta 1 dále právně zakotvuje povinnost vodoprávního úřadu uvádět v souhlasu ke stavbě v záplavovém území dle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona i míru povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení.
122
7.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
7.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zachování současné situace může vyvolat vyšší tlak na výdaje ze státního rozpočtu v případě zaplavení nemovitostí v důsledku povodní a požadavků vlastníků nemovitostí na náhradu zaplaveného majetku.
Dopady na podnikatelské subjekty Zachování současné situace může v některých případech snižovat informovanost subjektů o míře povodňového nebezpečí nebo ohrožení v případech, že žádá vodoprávní úřad o vydání souhlasu ke stavbě v záplavovém území.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Zachováním současné situace nepředpokládá žádné dopady na územní samosprávné celky.
Sociální dopady Zachování současné situace může v některých případech snižovat informovanost občana a majitelů nemovitostí o míře povodňového nebezpečí nebo ohrožení v případech, že žádá vodoprávní úřad o vydání souhlasu ke stavbě v záplavovém území.
Dopady na životní prostředí Zachování současného stavu může mít potenciálně negativní dopad na zajištění ochrany před povodněmi v případech, kdy vodoprávní úřad nemá povinnost stanovovat omezující podmínky v zájmu ochrany před povodněmi mimo aktivní zónu v záplavovém území nebo v záplavovém území, není-li aktivní zóna vymezena.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná varianta 1 nepředstavuje žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty, naopak může mít pozitivní dopady na státní rozpočet z důvodu omezení případných nároků na likvidace povodňových škod.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná varianta 1 má potenciální dopad na podnikatelské subjekty v záplavových územích, kterým stanovuje vodoprávní úřad omezující podmínky. Přesněji odhadnout dopad
123
navrhované regulace není možné, bude záležet na konkrétním subjektu v záplavovém území a omezujících podmínek, které pro konkrétní případy stanovuje vodoprávní úřad. Pozitivní dopad lze dle navržené varianty 1 očekávat na informovanost podnikatelských subjektů v případě, že požádají vodoprávní úřad o souhlas ke stavbě v záplavovém území.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navržená varianta 1 předpokládá navýšení administrativních nákladů vodoprávních úřadů v oblasti vydávání opatření obecné povahy, které subjektům v záplavovém území stanovuje omezující podmínky. Oproti zachování současného stavu se tak změní možnost vodoprávního úřadu stanovit omezující podmínky na základě diskrečního uvážení na povinnost. Navrhovaná varianta 1 stanovuje závaznou povinnost stanovovat omezující podmínky pro záplavová území i mimo aktivní zónu anebo není-li aktivní zóna v záplavovém území vymezena. Navržená varianta 1 oproti současnému stavu doplňuje povinnost vodoprávních úřadů uvádět v souhlasu ke stavbě v záplavovém území dle § 17 odst. 1 písm. c) i míru povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení, která je pro vodoprávní úřady veřejně dostupná a známá. Předpokládá, že tato upřesnění administrativních povinností vodoprávních úřadů nebude mít dodatečné požadavky na současně vykonávání agendy vodoprávních úřadů a bude vykonáváno v rámci běžné činnosti vodoprávních úřadů.
Sociální dopady Navrhovaná varianta 1 má potenciální dopad na majitele nemovitostí v záplavových územích, kterým stanovuje vodoprávní úřad omezující podmínky. Přesněji odhadnout dopad navrhované regulace není možné, bude záležet na konkrétním subjektu v záplavovém území a omezujících podmínek, které pro konkrétní případy stanovuje vodoprávní úřad. V případě poškození nemovitosti povodní bude odškodnění ze strany státu vyloučeno z důvodu uvedení případného povodňového nebezpečí nebo ohrožení. Pozitivní dopad lze dle navržené varianty 1 očekávat na informovanost veřejnosti v záplavových územích o povodňovém nebezpečí nebo povodňového ohrožení v případě, že požádají vodoprávní úřad o souhlas ke stavbě v záplavovém území.
Dopady na životní prostředí Navrhovanou variantou 1 lze předpokládat pozitivní dopad ve vztahu k ochraně před povodněmi především v souvislosti s potřebou omezení opětovného nebo nového zastavění záplavových území s vysokým povodňovým nebezpečím nebo povodňovým ohrožením.
124
7.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 66: Porovnání nákladů a přínosů variant. Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Potenciální vyšší výdaje na povodňové škody
**až***
Podnikatelské subjekty Nižší informovanost
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Varianta 0
současný stav
-
Sociální dopady Nižší informovanost
**až***
Životní prostředí Negativní dopad na zajištění ochrany před povodněmi
** až ***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Potenciální nižší výdaje na povodňové škody
**až*** Podnikatelské subjekty
Vyšší informovanost
**
Povinnost dodržovat omezující podmínky
** až ***
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Varianta 1
Povinnost vodoprávních úřadů stanovovat omezující podmínky Povinnost vodoprávních úřadů uvádět v souhlasu ke stavbě v záplavovém území i míru povodňového nebezpečí nebo ohrožení
Novelizace § 67
***
**
Sociální dopady Vyšší informovanost
**
Povinnost dodržovat omezující podmínky Životní prostředí
Zajištění vyšší ochrany před povodněmi
**
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
125
** až ***
7.4
Návrh řešení
7.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 2. Varianta 0 Navrhovaná varianta 1 zvyšuje informovanost dotčených subjektů, upřesňuje povinnosti zejména vodoprávních úřadů a předpokládá pozitivní dopady ve vztahu k zajištění preventivní ochrany před povodněmi a snížení případných finančních požadavků na likvidaci povodňových škod na stát ze strany majitelů dotčených subjektů.
8 Novelizace sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně 8.1
Důvod předložení a cíle
8.1.1 Definice problému § 112 – Přenesení povinnosti kontrolovat fyzické osoby v rámci vodoprávního dozoru Vodoprávní dozor nad tím, jak fyzické osoby dodržují povinnosti stanovené vodním zákonem, ukládá ČIŽP dosavadní znění § 112 odst. 1 písm. a) vodního zákona. V inspekční praxi se dle konzultací s ČIŽP (2015) jedná o kontroly fyzických osob prováděné téměř výhradně na základě ohlášení podnětů (vyvážení žump, zasakování srážkových vod ze střech rodinných domů, vyplavení sklepů, zatopení zahrad od sousedů, parkování aut na pozemku souseda, vypouštění odpadních vod z rodinných domů do dešťových kanalizací atd.). Přijímání podnětů nelze naplánovat rovnoměrně na celý rok, přičemž termín jejich vyřízení je dán správním řádem. Tyto kontroly jsou pro ČIŽP administrativně a časově velmi náročné, přičemž dle ČIŽP se v řadě případů jedná o podrobné a časově náročné dokazování přestupku s minimálním dopadem na ochranu vod. Z praxe ČIŽP dále vyplývá, že se většinou jedná o sousedské spory, které jsou řešeny přes podání podnětů na prošetření ochrany životního prostředí. ČIŽP jako orgán s celostátní působností by se měla zabývat především závažnými problémy na úseku životního prostředí. V případech kontrol fyzických osob ČIŽP je mnohdy nutná spolupráce s místními úřady, neboť pro řádnou kontrolu je ve většině případů součinnost ČIŽP s místními úřady nezbytně nutná (ověřování podmínek vydaných vodoprávních povolení, kolaudačních rozhodnutí, stavebních povolení a dalších aktů při vyhodnocování kontrol žump, domovních čistíren
126
odpadních vod, vypouštění do kanalizací atd.). Tento postup je pro ČIŽP nejen administrativně náročný, ale v těchto případech se i snižuje efektivita výkonu státní správy o nutnou součinnost i úředníků vodoprávních úřadů (duplicita kontroly). S ohledem na následný výsledek kontroly ČIŽP jsou pak podněty často předávány k došetření těmto úřadům. Činnost vodoprávních úřadů jako speciálních stavebních úřadů je také v mnoha ohledech propojena s činností místních stavebních úřadů a obecních samospráv. Rozsah územní působnosti vodoprávních úřadů je pak podstatně menší než územní působnost inspektorátů ČIŽP. Z uvedeného je zřejmé, že v případě řešení kontrol fyzických osob je pak součinnost těchto úřadů jednodušší a to zejména s ohledem na předpokládanou dobrou znalost místních podmínek a s vazbou na samosprávy obcí. Zachováním současného rozdělení kompetencí v § 112 vodního zákona rovněž nedochází ke sjednocení kompetencí ČIŽP v oblasti jednotlivých složek životního prostředí, tj. v oblasti ochrany vod, odpadového hospodářství a ochrany ovzduší. V této souvislosti ČIŽP (2015) uvádí, že v roce 2009 proběhla územní změna působnosti složek ochrany vod, právě z důvodu, aby se činnost složek sjednotila. Nicméně kompetence ke kontrolní činnosti zůstaly pro oddělení ochrany vod ČIŽP zachovány dle znění dřívějšího zákona, a tudíž jsou rozdílné od ostatních technických složek – složky odpadového hospodářství a ochrany ovzduší nemají kompetence k dozoru fyzických osob. V mnoha případech podnětů na prošetření činnosti fyzické osoby je kontrola prováděna pouze z hlediska ochrany vod a kontrola v obou dalších složkách musí být postoupena místním úřadům. § 116 odst. 5 a § 125a odst. 6 – Pokuta za nedovolený odběr vod Platná právní úprava v předmětných ustanoveních vodního zákona stanoví, že pokuta za nedovolené odběry vod nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 v případě nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. Takto vypočtené minimální pokuty však zejména v případech správních deliktů právnických osob mnohdy vedou k výpočtu likvidačních pokut. § 118 odst. 1 a § 125c odst. 1 – Oprávněná osoba Jedná se o legislativně technickou chybu. Oprávněná osoba je definována v § 8 odst. 2 vodního zákona jako fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami, to se však v případě zneškodňování odpadních vod akumulovaných v bezodtoké jímce podle § 38 odst. 6 vodního zákona nevydává a vlastníka bezodtokové jímky tak vzhledem k návětí nelze postihnout. § 125d odst. 1 – Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl Platné znění ustanovení vodního zákona umožňuje postih vlastníka či stavebníka vodního díla I. až IV. kategorie, který neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b) vodního zákona. Toto jednání však nelze postihnout ve vztahu k vodním dílům, která
127
nespadají do jedné z uvedených kategorií (například některé ČOV apod.), což je proti záměru vodního zákona. § 125l odst. 3 – Zastavení správního řízení Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy se v předmětném ustanovení vodního zákona nahrazuje slovo „na návrh“ slovy „na žádost“ tak, aby bylo postaveno najisto, že zastavení správního řízení podle citovaného ustanovení je spojeno s vydáním meritorního rozhodnutí. 8.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti § 112 – Přenesení povinnosti kontrolovat fyzické osoby v rámci vodoprávního dozoru Dle aktuálně platného znění § 112 vodního zákona provádí ČIŽP v rámci vodoprávního dozoru kontrolu fyzických osob a jejich povinností stanovených nebo uložených podle vodního zákona. V současné době řešení podnětů představuje dle konzultací a údajů ČIŽP (2015) cca 20 – 25 % činnosti inspektorů ochrany vod. Současný počet podnětů šetřených ČIŽP v letech 2013-2014 ilustruje tabulka 67. Tabulka 67: Současný počet podnětů šetřených ČIŽP v letech 2013-2014
Rok
2013
2014
Počet podnětů šetřených ČIŽP
349
390
Počet plánovaných kontrol
1622
1529
Vůči plánovaným kontrolám tvoří podněty
22 %
26 %
Zdroj: ČIŽP, 2015. Dle ČIŽP (2015) se velmi často jedná o případy se zanedbatelným a lokálním dopadem na životní prostředí. Dochází tak k tomu, že ČIŽP bývá administrativně zahlcena řešením podnětů, které často nemají žádný vliv na životní prostředí, a vyřešení nepokračuje přestupkovým řízením. § 116 odst. 5 a § 125a odst. 6 – Pokuta za nedovolený odběr vod Platná právní úprava v předmětných ustanoveních vodního zákona stanoví, že pokuta za nedovolené odběry vod nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 v případě nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. § 118 odst. 1 a § 125c odst. 1 – Oprávněná osoba Současné znění § 118 odst. 1 písm. d) a § 125c odst. 1 písm. d) vodního zákona stanovuje, že se přestupku, potažmo správního deliktu nezajištění zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6 dopustí subjekt v pozici oprávněného. Takto formulovaný delikt je v současné době nepostihnutelný, neboť oprávněný je vodním zákonem definován jakožto fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení
128
k nakládání s vodami dle § 8 vodního zákona, přičemž k akumulaci odpadních vod se povolení podle § 8 odst. 1 vodního zákona nevydává. § 125d odst. 1 – Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl Současné znění vodního zákona umožňuje postih vlastníka či stavebníka vodního díla I. až IV. kategorie, který neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b) vodního zákona. § 125l odst. 3 – Zastavení správního řízení Současné znění vodního zákona umožňuje pachateli správního deliktu v zákonem definovaných případech zastavit správní řízení. Dle současného znění jsou oprávněné orgány oprávněny zastavit správního řízení s pachatelem správního deliktu na jeho návrh a není tak postaveno najisto, že zastavení správního řízení podle citovaného ustanovení je spojeno s vydáním meritorního rozhodnutí. 8.1.3 Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí; b) Česká inspekce životního prostředí; c) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností; d) Vodoprávní úřady; e) Oprávněné osoby dle vodního zákona a majitelé bezodtokových jímek. f) Vlastník nebo stavebník vodního díla; g) Pachatelé správních deliktů dle vodního zákona. 8.1.4 Popis cílového stavu Požadovaným stavem pro novelizaci vodního zákona je úprava sankčních a legislativně technických ustanovení, které se z hlediska praktického výkladu vodního zákona a zejména inspekční činnosti ČIŽP ukázaly jako problematické a v případě vodoprávního dozoru nepřiměřené, jelikož ČIŽP řeší ročně stovky případů podnětů fyzických osob, které často nemají žádný vliv na životní prostředí, a vyřešení nepokračuje přestupkovým řízením. 8.1.5 Zhodnocení rizika Riziko vyplývající ze zachování současného stavu souvisí se zachováním některých sankčních a dozorových ustanovení vodního zákona, které se z hlediska praktické činnosti zejména ČIŽP ukázaly jako problematické.
129
8.2
Návrh variant řešení
8.2.1 Varianta 0 Zachování současného stavu sankčních a dozorových ustanovení vodního zákona. 8.2.2 Varianta 1 Navrhovaná Varianta 1 předpokládá novelizaci předmětných ustanovení vodního zákona, které byly identifikované v rámci definice problému a na základě jednání mezi ČIŽP a dotčenými odbory ministerstva. Navrhovaná Varianta 1 předpokládá zejména odstranění kompetence ČIŽP vodoprávně dozorovat fyzické osoby. Vodoprávní dozor fyzických osob a řešení přestupků na úrovni vodního zákona tak je přenecháno vodoprávním úřadům. Navrhovaná Varianta 1 dále předpokládá zmírnění minimální výše sazby v § 116 odst. 5 a § 125a odst. 6 pro výpočet pokuty za nedovolený odběr povrchových nebo podzemních vod. Dále navrhovaná Varianta 1 předpokládá vypuštění slova „oprávněný“ z ustanovení § 118 odst. 1 a § 125c odst. 1 a vypuštění slov „vodního díla I. až IV. kategorie“ z návětí § 125d odst. 1 vodního zákona tak, aby bylo možné postihnout vlastníka či stavebníka vodního díla i pro vodní díla mimo výše uvedené kategorie. Navrhovaná varianta 1 také předpokládá legislativně technickou úprava § 125l odst. 3, která nahrazuje slovo „na návrh“ slovem „na žádost“.
8.3
Vyhodnocení nákladů a přínosů
8.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Na základě dat poskytnutých s ČIŽP (2015) provádí oblastní inspektoráty ochrany vod 390 šetření (viz tabulka 67, rok 2014). Podnětů na prošetření činnosti fyzických osob je dle ČIŽP podáváno odhadem cca 90 % všech podnětů, tj. cca 350 podnětů od fyzických osob, které prošetřuje ČIŽP ročně. Na šetření podnětů resp. kontrolu vyjíždí dle vnitřních předpisů ČIŽP vždy 2 inspektoři ČIŽP. Časová náročnost pro každý případ vysoce individuální a ČIŽP si nevede přesnou evidenci časové náročnosti na kontrolu. Z konzultací s ČIŽP (2015) však vyplynulo, že kontrola pro inspektory znamená časovou zátěž spojenou s přípravou (prostudování obsahu podnětu, vyžádání relevantních dokumentů/vodoprávních rozhodnutí, kolaudačních rozhodnutí, vyhledání údajů o lokalitě v katastru nemovitostí apod., seznámení
130
se s legislativou a názory Odboru výkonu státní správy pro obdobné případy), výjezdem na místo a administrativu s tím spojenou – zpracování zápisu nebo protokolu a zprávy podateli podnětu popř. opakované šetření. ČIŽP (2015) tak odhaduje, že v průměru se jedná o cca 5 dní na jeden podnět, tj. cca 40 hodin, tj. pro 2 inspektory 80 hodin. Dle odhadů odboru ochrany vod MŽP se však v případech, kdy se jedná o šetření podnětů, které nepokračuje přestupkovým řízením, může jednat o časovou zátěž na provedení 1 šetření cca 4 hodiny, tj. celkem 8 hodin. Pro 11. platovou třídu inspektora ČIŽP jsou dle metodiky MV (2007) hodinové náklady 330 Kč. Na základě těchto údajů lze odhadnout administrativní časovou zátěž ČIŽP související s výkonem vodoprávního dozoru fyzických osob v rozmezí cca 924 000 Kč/rok až cca 9 240 000 Kč/rok (viz tabulka 68). Tabulka 68: Odhadovaná roční administrativní zátěž ČIŽP spojená s vodoprávním dozorem fyzických osob
Počet podnětů FO šetřených ČIŽP za rok
350
Časová náročnost na provedení 1 šetření
8 až 80 hodin
Celková roční časová náročnost ČIŽP
2 800 až 28 000 hodin
Hodinové náklady dle metodiky MV (2007)
330 Kč/hod.
Celková roční administrativní zátěž ČIŽP na šetření podnětů FO
924 000 až 9 240 000 Kč/rok
Zdroj: vlastní dle konzultací s ČIŽP (2015) a MŽP (2015) Zachováním současné situace v oblasti sankčních ustanovení vodního zákona budou dále zachována legislativně technická ustanovení vodního zákona, která byly identifikovány jako problematické a potenciálně tak zvyšující administrativní náklady dotčených orgánů veřejné správy, zejména ČIŽP při inspekční činnosti.
Dopady na podnikatelské subjekty Minimální výše vyměřované sazba sankce za nedovolený odběr povrchových nebo podzemních vod znamená dle konzultací s ČIŽP v některých případech nepřiměřenou výši pokuty, která může být zejména v případech správních deliktů právnických osob mnohdy likvidační.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Zachování současné situace nemá žádné dopady na územní samosprávné celky.
Sociální dopady Zachování současné situace nemá žádné sociální dopady.
131
Dopady na životní prostředí Zachování současné situace může mít nízký až vysoký negativní vliv na kvalitu životního prostředí, zejména na zajištění ochrany vod. Zachováním současného stavu nelze v případě porušení povinností dle vodního zákona postihnout vlastníka bezodtokové jímky a dále také nelze postihnout vlastníka či stavebníka vodního díla mimo I. až IV. kategorii (např. některé ČOV), který neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b) vodního zákona.
b) Varianta 1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Navrhovaná varianta 1 předpokládá úsporu administrativních nákladů ČIŽP na řešení podnětů
a
provádění
vodoprávního
dozoru
fyzických
osob
v odhadované
výši
cca 924 000 Kč/rok až cca 9 240 000 Kč/rok (viz tabulka 68). ČIŽP předpokládá, že v případě přijetí navrhované varianty 1 se zvýší kontrola významných zdrojů znečištění, a to zejména ve vazbě na nárůst kontrolní činnosti vyplývající ze zákona o IPPC, kdy byly zvýšeny povinné roční i 3leté kontroly těchto podniků. Navrhovaná úprava předpokládá legislativně technické úpravy dotčených ustanovení vodního zákona, které byly z hlediska praktického výkladu vodního zákona identifikovány jako problematické a potenciálně tak zvyšující administrativní náklady dotčených subjektů veřejné správy, zejména ČIŽP.
Dopady na podnikatelské subjekty Navrhovaná varianta 1 předpokládá pozitivní dopad na subjekty, které se dopustily přestupku nebo správního deliktu v oblasti nedovoleného odběru povrchových nebo podzemních vod. Vysoký pozitivní dopad lze předpokládat zejména u subjektů v případech správních deliktů právnických osob, kdy dle konzultací s ČIŽP vedou minimální pokuty často ke stanovení nepřiměřených až likvidačních sankcí.
Dopady na územní samosprávné celky (kraje, obce) Navrhovaná varianta 1 předpokládá trvalý nárůst administrativních nákladů vodoprávních úřadů na řešení podnětů fyzických osob na porušení povinností stanovených nebo uložených vodním zákonem. Tato administrativní zátěž byla pro ČIŽP odhadnuta na cca 924 000 Kč/rok až cca 9 240 000 Kč/rok (viz tabulka 68), v případě vykonávání dozorové činnosti pracovníky vodoprávních úřadů s nižší platovou třídou 10, pro kterou činí hodinové náklady dle metodiky MV (2007) 300 Kč, se jedná o celkové zvýšení administrativní zátěže vodoprávních úřadů o cca 840 000 Kč/rok až cca 8 400 000 Kč/rok. Lze však předpokládat, že časová náročnost na řešení podnětů by se oproti ČIŽP mohlo zkrátit
132
z důvodu vyšší znalosti místních podmínek, snazší dostupnosti potřebných dokumentů (vodoprávních rozhodnutí, kolaudačních rozhodnutí apod.).
Sociální dopady Navrhovaná varianta 1 nemá žádné sociální dopady.
Dopady na životní prostředí Navrhovaná varianta 1 předpokládá pozitivní dopady na zlepšení praktické aplikovatelnosti sankčních ustanovení vodního zákona a na zajištění právních postihů za nedodržení zákonných povinností ve vztahu k ochraně vod. Navrhovanou variantou 1 dochází k úpravě sankčních ustanovení tak, že za nedodržení povinností dle vodního zákona lze postihnout majitele bezodtokových jímek akumulující odpadní vody. Dále lze navrhovanou obecnou formulací v § 125 odst. 1 postihnout vlastníky a stavebníky vodních děl i mimo současnou zúženou definici možného postihu pouze pro vodní díla I. Až IV. kategorie, kteří neudržují vodní dílo v řádném stavu dle vodního zákona.
133
8.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Tabulka 69: Porovnání nákladů a přínosů variant Varianta
Stručný obsah
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Zachování problematických ustanovení vodního zákona Administrativní náklady ČIŽP na vodoprávní dozor FO
***
cca 924 tis. Kč/rok až cca 9,240 mil. Kč/rok
Podnikatelské subjekty
Varianta 0
Vysoká minimální výše vyměřované sankce za nedovolený odběr vod
současný stav
**až****
Územní samosprávné celky (obce, kraje) -
Sociální dopady
-
Životní prostředí Chybějící sankční ustanovení pro některá vodní díla
**až****
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Úspora administrativních nákladů ČIŽP na vodoprávní dozor FO
cca 924 tis. Kč/rok až cca 9,240 mil. Kč/rok
Úprava problematických ustanovení vodního zákona
***
Podnikatelské subjekty
Varianta 1
Zmírnění minimální výše vyměřované sankce za nedovolený odběr Novelizace sankčních ustanovení vod
**až****
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Administrativní náklady vodoprávních úřadů na vodoprávní dozor FO
-
Sociální dopady -
Životní prostředí
Doplnění sankčních ustanovení pro některá vodní díla
**až****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
134
cca 840 tis. Kč/rok až cca 8,4 mil. Kč/rok
8.4
Návrh řešení
8.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1 2. Varianta 0 Doporučovaná varianta 1 respektuje ČIŽP jako orgán s celostátní působností, který by se měl zabývat jen závažnými problémy na úseku životního prostředí, nicméně v současné době je do značné míry zatížen vodoprávním dozorem fyzických osob, které mají často minimální nebo žádný vliv na zajištění ochrany vod. Doporučovaná varianta 1 rovněž upravuje sankční ustanovení vodního zákona, které byly zejména na základě konzultací mezi ČIŽP a ministerstvem identifikovány jako problematické z hlediska zajištění ochrany vod a upravuje identifikované problémy legislativně technického charakteru. Pozitivní dopady lze navrhovanou variantou 1 očekávat zejména v oblasti životního prostředí z důvodu upřesnění sankčních ustanovení pro některá vodní díla a majitele bezodtokových jímek, čímž bude kontrolním orgánům umožněno reálně vymáhat plnění povinností dle dotčených ustanovení vodního zákona.
135
9 Shrnutí věcného záměru – navrhované varianty Tabulka 70: Shrnutí navrhovaných variant Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu současní znečišťovatelé
max. o cca 900 mil. Kč/rok (2019)
SFŽP ČR - nižší příjem z poplatků za CHSK
SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu nově zpoplatnění znečišťovatelé
max. o cca 41,1 mil. Kč/rok (2019)
Administrativní náklady SFŽP ČR na zajištění poplatkové agendy
cca 7,419 mil. Kč/rok
SFŽP ČR - zvýšení poplatku z objemu nově vypouštění nečištěných odpadních vod
max. o cca 350 mil. Kč/rok (2023)
Náklady SFŽP ČR na vytvoření softwaru a napojení na ISPOP
max. cca 500 tis. Kč/jednorázově
SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za znečištění SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků za CHSK
Náklady CENIA na max. o cca 851,6 mil. úpravu a napojení Kč/rok ISPOP na nový systém SFŽP ČR
3,5 mil. Kč/rok
*
23 mil. Kč/rok
Úspora administrativních nákladů ČIŽP
cca 858 tis. Kč až 2,5 mil. Kč/rok
Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh
***
Zajištění vzájemně kompatibilního software dělené správy poplatků
***
Podnikatelské subjekty
1.
Varianta 2
Novelizace poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, převod agendy z ČIŽP na SFŽP ČR
Zvýšení zisku provozovatele poplatek za znečištění (Pcelk., Nanorg. a Namon.)
max. cca 0,062 resp. 0,153 resp. 0,098 Vyšší platba poplatků Kč/m 3
Zvýšení zisku provozovatele poplatek z objemu
Administrativní max. o cca 0,18 náklady nově resp. o 0,1125 Kč/m 3 zpoplatněných subjektů
Úspora administrativnch nákladů znečišťovatelů z důvodu zrušení záloh Úspora nákladů znečišťovatelů vypouštějící CHSK v nečištěných odpadních vodách Úspora nákladů na úpravu surové vody díky lepší jakosti vody
o cca 1,25 mil. Kč/rok
Vyšší platba poplatku pro papírenský průmysl
*****
cca 713,750 tis. Kč/rok
o cca 23 mil. Kč/rok
o cca 3,5 mil. Kč/rok
**
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Zlepšení stavu vodních útvarů rekreační a jiné užitky
**
Znečišťovatelé (dle ukazatelů lokality nad 500, resp. 250 resp. 6000 EO) - vyšší poplatky
*****
Sociální dopady Zvýšení stočného díky poplatku z objemu
Dle kanalizace max. o cca 52 - 83 Kč/osobu/rok (2019)
Zvýšení stočného díky poplatku za znečištění
Dle ČOV max. o cca 99 - 144 Kč/osobu/rok
Životní prostředí Vyšší míra kontrolní činnosti ze strany ČIŽP
***
Snižování množství vypouštěného objemu odpadních vod
**
Zabránění vypouštění nečištěných odpadních vod
***
Snižování množství vypouštěného znečištění a nástroj k dosažení dobrého stavu vodních útvarů
****
Zlepšení vodohospodářské infrastruktury, vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí
****
136
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatků současní odběratelé
Administrativní max. o cca 990 mil. náklady SFŽP ČR na cca 7,419 mil. Kč/rok Kč/rok (2022) zajištění poplatkové agendy
SFŽP ČR - vyšší příjem z poplatku nově zpoplatnění odběratelé
o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022)
Náklady SFŽP ČR na vytvoření softwaru a napojení na ISPOP
Úspora administrativních nákladů ČIŽP
cca 1,4 až 2,5 mil. Kč/rok
Náklady CENIA na úpravu a napojení ISPOP na nový systém SFŽP ČR
Zajištění vzájemně kompatibilního software dělené správy poplatků
***
Úspora administrativních nákladů celních úřadů z důvodu zrušení záloh
***
Vyšší platba za odběr povrchové vody
**
max. cca 500 tis. Kč/jednorázově
*
Podnikatelské subjekty max. o cca 0,754 Kč/m 3 (2022)
Zvýšení zisku provozovatele Úspora administrativnch nákladů odběratelů z důvodu zrušení záloh
2.
Varianta 2
cca 625 tis. Kč/rok
Novelizace poplatku za odebrané množství podzemní vody, převod agendy z ČIŽP na SFŽP ČR
Vyšší platba poplatku -max. o cca 1 980 mil. současní odběratelé Kč/rok (2022) Platba poplatku nově zpoplatnění odběratelé Administrativní náklady nově zpoplatněných subjektů
cca 57,6 až 115,2 mil. Kč/rok (2022)
cca 5,75 mil. Kč/rok
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Rozpočty krajů vyšší příjem z poplatku - současní odběratelé Rozpočty krajů vyšší příjem z poplatku - nově zpoplatnění odběratelé
max. o cca 990 mil. Kč/rok (2022)
o cca 28,8 až 57,6 mil. Kč/rok (2022)
Sociální dopady Zvýšení vodného - již zpoplatněné zdroje
max. cca 175 - 350 Kč/osoba/rok (2022)
Zvýšení vodného nově zpoplatněný zdroj
max. cca 232,5 - 465 Kč/osoba/rok (2022)
Životní prostředí Zvýšená účinnost poplatku jako nástroje ovlivňující motivace odběratelů
****
Nezvyšování poměru odebrané podzemní vody oproti vodě povrchové
**až***
Vyšší finanční prostředky na ochranu životního prostředí
****
Vyšší míra kontrolní činnosti zpoplatněných odběratelů
***
137
Budoucí opětovné srovnání ceny za odběr povrchové a podzemní vody
***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty SFŽP ČR – úspora nákladů na úhradu nákladů kontrolních laboratoří
Náklady SFŽP ČR na úhradu nákladů cca 78,55 mil. Kč/rok Laboratoří správců povodí
***
Administrativní náklady MŽP na úpravu vyhlášky
**
Administrativní náklady MŽP na zveřejnění seznamu měřících skupin na webových stránkách
*
Podnikatelské subjekty Úspora nákladů znečišťovatelů na sledování znečištění
cca 78,5 mil. Kč/rok
Zrušení institutu kontrolních laboratoří
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
3.
Varianta 1
Lepší dostupnost dat Novelizace § 91, § 92 o znečištění pro a § 94 vodohospodářské úřady
***
Sociální dopady Potenciální snížení stočného
***
Životní prostředí
Přímé zapojení správce povodí u některých zásadních zdrojů znečištění
***až****
Nezávislý monitoring vypouštěné koncentrace znečištění
**až****
Zvýšení transparentnosti a dostupnosti dat o vypouštěném znečištění
138
***
**
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Úspora administrativních nákladů MŽP na rozhodnutí
***
Náklady MŽP na doplnění vyhlášky
**
Podnikatelské subjekty
Odstranění možnosti zvýhodnění některých firem zhotovitelů
***
Náklady zhotovitelů na žádost o vydání souhlasu vodoprávního úřadu
cca jednotky tisíc Kč/případ
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Snížení administrativních nákladů na řešení sporných případů pro vodoprávní a krajské úřady
4.
Varianta 1
***
vodoprávní úřady vydávají souhlas ke geologickým pracím
Administrativní cca 600 až 1 200 tis. náklady vodoprávních Kč/rok, cca 3 až 6 úřadů na vydání tis. Kč/rok/1 souhlasu (cca stovky vodoprávní úřad případů/rok) Sociální dopady
Eliminace rizika, že geologické práce vyvolají střety zájmů při jejich realizaci
***
Vyšší náklady objednatelů prací
Životní prostředí Provádění prací výhradně oprávněnou osobou
Možnost posouzení průzkumného záměru před realizací - výrazné snížení nebezpečí poškození množství či kvality podzemních vod
139
****
****
cca jednotky tisíc Kč/případ
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Vyjasnění interpretačních nejasností definice odpadní vody.
*až***
Implementace Směrnice 2000/60 ES
****
Administrativní náklady MŽP a MZe na vydání vyhlášky
**
Podnikatelské subjekty Nižší náklady na likvidaci odpadní vody oproti likvidaci odpadu
*až***
Náklady subjektů chovající ryby nutnost dodržovat podmínky v povolení při přikrmování ryb
***
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Vyjasnění interpretačních nejasností a pozitivní dopady na kontrolní činnost vodoprávních úřadů
5.
Varianta 1
*až***
Novelizace ustanovení týkajících se odpadních vod, zrušení výjimky z aplikace závadných látek při přikrmování ryb a doplnění prioritních nebezpečných látek
Novelizace povolení k vypouštění odpadních vod
***
Administrativní náklady vodoprávních úřadů - stanovení podmínek pro aplikaci závazných podmínek pro přikrmování ryb
**
Administrativní náklady vodoprávních úřadů na úrovni KÚ na vydávání povolení k vypouštění zvlášť nebezpečných závadných nebo prioritních nebezpečných látek
**
Sociální dopady Náklady na zajištění zneškodňování akumulovaných splaškových odpadních vod v bezodtokových jímkách Životní prostředí Upřesnění podmínek pro vypouštění vod z oddělovačů jednotné kanalizace
**až***
Zajištění řádné likvidace splaškových odpadních vod z bezodtokových jímek
**až***
Možnost v některých případech vypouštět odpadní vody do vod podzemních
*až***
Lepší jakost vod menší aplikace závadných látek při přikrmování ryb
*až***
140
**až***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Náklady ČIŽP na kompetenci řízení prací, držení havarijní služby a vedení správního řízení
***
Úprava vyhlášky ministerstvem
** Podnikatelské subjekty
Snazší čerpání finančních prostředků subjekty zabývající se likvidací havárií
***
-
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Úspora nákladů krajů na vedení zvláštního účtu
6.
Varianta 1
Novelizace § 41 a § Vyjasnění 42 kompetencí mezi vodoprávními úřady a ČIŽP
Snazší přístup krajských úřadů k čerpání finanční prostředků ze zvláštního účtu
Vyšší finanční požadavky krajských rozpočtů na doplňování zvláštního účtu
**
* až ***
Náklady kraje na doplňování zvláštního účtu na opatření, cca miliony Kč/rok která nejsou plněna nebo hrozí nebezpečí z prodlení
*až***
Převod, zřízení a správa zvláštního účtu krajskými úřady
**
Náklady vodoprávních úřadů na držení havarijní služby
**
Sociální dopady -
Životní prostředí
Zajištění okamžité efektivní nápravy závadného stavu včetně vyjasnění kompetencí
141
**
**až***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Potenciální nižší výdaje na povodňové škody
**až*** Podnikatelské subjekty
Vyšší informovanost
Povinnost dodržovat omezující podmínky
**
** až ***
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
7.
Varianta 1
Povinnost vodoprávních úřadů stanovovat omezující podmínky Povinnost vodoprávních úřadů uvádět v souhlasu ke stavbě v záplavovém území i míru povodňového nebezpečí nebo ohrožení
Novelizace § 67
***
**
Sociální dopady Vyšší informovanost
Povinnost dodržovat omezující podmínky
**
** až ***
Životní prostředí Zajištění vyšší ochrany před povodněmi
**
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Úspora administrativních nákladů ČIŽP na vodoprávní dozor FO Úprava problematických ustanovení vodního zákona
cca 924 tis. Kč/rok až cca 9,240 mil. Kč/rok
***
Podnikatelské subjekty
8.
Varianta 1
Zmírnění minimální výše vyměřované sankce za nedovolený odběr Novelizace sankčních ustanovení vod
**až****
Územní samosprávné celky (obce, kraje) Administrativní cca 840 tis. Kč/rok náklady vodoprávních až cca 8,4 mil. úřadů na vodoprávní Kč/rok dozor FO
-
Sociální dopady -
Životní prostředí
Doplnění sankčních ustanovení pro některá vodní díla
**až****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
142
U některých identifikovaných dopadů není schopen zpracovatel důvodové zprávy schopen kvantifikovat předpokládané dopady z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci důvodová
zpráva
tyto
dopady
vyhodnocuje
kvalitativně
formou
slovního
popisu
a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály v tabulce 68, která je pouze zjednodušeným souhrnem celé důvodové zprávy. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).
143
10 Implementace doporučené varianty a vynucování Návrh novely zákona č. 254/2001 Sb. zpracovává a předkládá Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, které jsou ústředními orgány státní správy v oblasti ochrany vod a jsou zodpovědné za implementaci navržených změn. Implementační povinnosti nesou i další orgány státní správy na úseku vodního hospodářství. Jedná se zejména o vodoprávní úřady na úrovni krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, pověřených obecních úřadů a újezdních úřadů vykonávající správu vodních toků. Inspekční a monitorovací orgány dohlížejícími na dodržování povinností jsou vodoprávní úřady (včetně ústředních vodoprávních úřadů) a také Česká inspekce životního prostředí.
11 Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně
krátká
k
tomu,
aby
nedošlo
k
přehlcení
velkým
objemem
podnětů
a navrhovaných změn.
12 Konzultace a zdroje dat CENIA. 2015. Konzultace s Českou informační agenturou životního prostředí, Ing. Jan Nepimach, Vedoucí projektové úlohy ISPOP. ČIŽP. 2015. Konzultace s Českou inspekcí životního prostředí, RNDr. Zdena Vaňková, Ing. Zora Králová, Oddělení ochrany vod. Dopis. 2014. Dopis 1. místopředsedy vlády a ministra financí Ing. Andreje Babiše ministrovi životního prostředí Mgr. Richardu Brabcovi ze dne 17. 6 . 2014. Praha. EEIP. 2008. Velká RIA k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých předpisů (vodní zákon). 2008. Generální ředitelství cel. 2015. Konzultace s Generálním ředitelstvím cel, Ing. Hana Lázníčková, Oddělení správy příjmů. Konzultace s Odborem geologie Ministerstva životního prostředí. 2015, RNDr. Jan Novák ve spolupráci s Českou asociací hydrogeologů, pracovníky náhodně vybraných vodoprávních úřadů, správců povodí a s některými specializovanými firmami.
144
Konzultace s Odborem ochrany vod Ministerstva životního prostředí. 2015, Ing. Evžen Zavadil, Ing. Josef Reidinger. MPO. 2013. Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013. MV. 2007. Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Ministerstvo vnitra, 2007. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. SFŽP ČR. 2015. Konzultace se Státním fondem životního prostředí, PhDr. Jan Brychta, Oddělení finančně analytické a kontrolní, Odbor rozpočtu; Ing. Zuzana Havlová, Oddělení finančně analytické a kontrolní. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. VÚV TGM. 2015. Socio-ekonomická analýza dopadů novely vodního zákona v oblasti poplatků. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i., 2015. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zpráva. 2014a. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky, stav ke dni 31. 12. 2013. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, 2014. Zpráva. 2014b. Zpráva o stavu životního prostředí České republiky 2013. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2014.
13 Seznam použitých zkratek AOX
Halogenové organické sloučeniny
BAT
Z angl. Best Available Techniques – Nejlepší dostupné techniky
CENIA
Česká informační agentura životního prostředí
145
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČOV
Čistírna odpadních vod
EO
Ekvivalentní obyvatel
CHSK
Chemická spotřeba kyslíku
ISPOP
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností
MV
Ministerstvo vnitra
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŽP, ministerstvo
Ministerstvo životního prostředí
Nanorg.
Anorganický dusík
Namoniak., Namon.
Amoniakální dusík
Ncelk.
Celkový dusík
Pcelk.
Celkový fosfor
SFŽP ČR
Státní fond životního prostředí České republiky
VaK
Vodovody a kanalizace
VÚV TGM
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka
14 Kontakt na zpracovatele RIA Ing. Marek Hekrle Odbor ekonomiky životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10, 100 10 email:
[email protected] tel: +420 267 122 018
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava není v rozporu s Ústavou a s ústavním pořádkem České republiky. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ani s právem Evropské unie.
146
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava bude mít čistě pozitivní vliv na ochranu životního prostředí a veřejné rozpočty (kraje, SFŽP). Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky a možné sociální dopady, jsou pro každou novelizovanou oblast podrobně specifikovány v textu obecné části důvodové zprávy.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zhodnocení korupčních rizik Návrh nevyvolá zvýšená korupční rizika. II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K bodu 1 - § 5 odst. 3 Upřesnění způsobů zneškodňování odpadních vod, spadajících pod účinnost vodního zákona. Vodní zákon nezná jiné možnosti likvidace odpadních vod než jejich vypouštění (po předchozím vyčištění) do vod povrchových nebo podzemních na základě povolení. Akumulaci odpadních vod v jímce lze považovat za skladování před likvidací odpadních vod, možnostmi uvedenými níže. Pokud bude likvidace provedena jinak, spadá akumulovaná odpadní voda pod dikci zákona o odpadech. K bodu 2 - § 8 odst. 3 nové písmeno g) Nová úprava odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace - u těchto vod není reálné vyžadovat povolení k nakládání s vodami se všemi náležitostmi (limity na množství a kvalitu) zároveň se ale nepochybně jedná o odpadní vody. Vodoprávní úřad stanoví podmínky na vypouštění těchto vod v rámci povolení stavby a provozu vodního díla a to podle vyhlášky MZe, MŽP pro odlehčovací komory. K bodu 3 - § 9 odst. 3 Zmocnění pro vodoprávní úřady stanovit povinnost měření množství odebraných vod v případě, že limit v povolení přesahuje limit pro zpoplatnění – zajištění lepší evidence a přesnějších dat pro zpoplatnění.
147
K bodu 4 - § 9 odst. 8 Změna reaguje na návrh na vypuštění ustanovení § 39 odst. 12. K bodu 5 - § 10 odst. 1 Doplněno slovo „celkové“ tak aby se zlepšila evidence i v případě několika podlimitních nakládání s vodami na jednoho oprávněného. V souvislosti s poplatkovou agendou dále vložena povinnost měření a ohlášení výsledků měření, byl-li povolen odběr podzemní vody nad limity zpoplatnění. K bodu 6 - § 15 odst. 11 Doplněn postup vodoprávních úřadů při stanovení podmínek provozu odlehčovacích komor a zmocnění pro vydání vyhlášky pro odlehčovací komory – neoddělitelné od novelizačního bodu 2. K bodu 7 - § 16 Ustanovení doplněno o nebezpečné prioritní látky, které jsou na stejném stupni nebezpečnosti jako zvlášť nebezpečné závadné látky a směrnice 2000/60/ES požaduje zabránění jejich vnosu do životního prostředí. K bodu 8 - § 17 odst. 1 písm. i) Ustanovení reflektuje požadavky ombudsmana na řešení problematiky průzkumných vrtů a nedostatečného informování potenciálně dotčených subjektů, zejména oprávněných k odběru podzemních vod. Souhlas bude vydáván ve formě rozhodnutí a v souladu s § 115 odst. 15 a § 9 odst. 1 bude pro jeho vydání obligatorně podkladem hydrogeologický posudek, nestanoví-li vodoprávní úřad jinak. K bodu 9 - § 17 odst. 5 a 6 Zpřesnění povinností vodoprávních úřadů (VPÚ) a náležitostí souhlasu ke stavbám v záplavovém území a doplnění povinnosti VPÚ zohlednit při vydávání souhlasu možnost zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru. Tato povinnost je propojena s vydáváním výjimky podle § 23a vodního zákona (novelizační bod 8) a reaguje na požadavky článku 4.7 Rámcové směrnice o vodách. K bodu 10 - § 23a odst. 10
148
Reakce na požadavky čl. 4.7 Rámcové směrnice o vodách. Udělování výjimky podle čl. 4.7 probíhá v současné době bez legislativní opory a podrobnější úpravy v rámci zpracování plánů povodí. Změna vodního zákona směřuje k nápravě této legislativní mezery. K bodu 11 - § 30 odst. 9 Změna napravuje nepřesnost v ustanovení, kdy přestože jsou ochranná pásma vodních zdrojů rušena formou opatření obecné povahy, platné znění stanoví, že vodoprávní úřad (VPÚ) „rozhoduje“, což vyvolává dojem vedení správního řízení. Zároveň dochází k jednoznačnému vyjádření, že ke zrušení ochranného pásma může dojít, stejně jako k jeho stanovení, z vlastního podnětu VPÚ nebo na návrh osob podle odstavce 6. K bodu 12 až 14 - § 38 odst. 1 až 4 Doplněna definice odpadních vod za účelem vyjasnění statutu směsi vod odpadních a povrchových, částečně s odkazem na definici v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Dále v souvislosti s připravovanou změnou zákona o odpadech, která zavede pojem nakládání s odpadními vodami jako s odpadem, byla definice odpadních vod pro účely vodního zákona doplněna o minimální obsah vody v odpadní vodě. Při nižším obsahu vody bude odpadní voda považována za odpad ve smyslu zákona o odpadech. To se netýká průmyslových odpadních vod likvidovaných na ČOV v průmyslových podnicích, jež jsou pro likvidaci koncentrovaných odpadních vod uzpůsobeny. Ve výjimkách (§ 38 odst. 4) zpřesněna definice srážkových vod z odlehčovacích komor na oddílné srážkové kanalizaci. K bodu 15 - § 38 odst. 5 Z důvodu nejasností ve výkladové a aplikační praxi se jednoznačně uvádí, které způsoby zneškodňování odpadních vod vodní zákon zná a upravuje. K bodu 16 - § 38 odst. 6 Přesunuto ustanovení § 92 o požadavcích na oprávněné laboratoře z Hlavy X – Poplatky, jedná se o obecně platné ustanovení pro celý vodní zákon, nikoliv pouze pro poplatkovou agendu. K bodu 17 - § 38 odst. 7 Změněna formulace, tak aby byla v souladu se současnou praxí a prováděcími nařízeními vlády. K bodu 18 - § 38 odst. 8
149
Zpřesněna aktuální obecná definice požadavků na užívání jímky na akumulaci odpadních vod a na zneškodňování obsahu jímky, kdy je zneškodnění vyžadováno výhradně vývozem na ČOV. Při splnění této podmínky bude na obsah jímky pohlíženo jako na odpadní vodu ve smyslu vodního zákona a nikoliv jako na odpad. K bodu 19 - § 38 odst. 9 V souvislosti s navrhovaným zpřísněním požadavků na kvalitu odpadních vod vypouštěných ze zdrojů nad 50 EO v novele nařízení vlády podle § 38 odst. 10 (nařízení vlády, které nahradí nařízení vlády č. 416/2010 Sb.) je nově umožněno vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních i ze souboru několika staveb, např. část obce, v případech v tomto odstavci popsaných. Současně je v zájmu ochrany vod omezeno maximální množství odpadních vod, které lze z jednoho zdroje vypouštět (odpovídá to cca 200 obyvatel). K bodu 20 - § 38 odst. 10 Formální úprava a zpřesnění kombinovaného způsobu stanovení emisních limitů vodoprávním úřadem. K bodu 21 – § 38 odst. 12 Vzhledem k výkladovým a souvisejícím aplikačním problémům, bylo toto ustanovení zpřesněno tak, aby plně odpovídalo směrnici 2000/60/ES. K bodu 22 - § 38 odst. 14 Legislativně technická úprava související s přečíslováním odstavců. K bodu 23 - § 39 odst. 3 Zpřesněna definice prioritních látek a požadavků na ně. K bodu 24 - § 39 odst. 7 písm. a) Ustanovení není v praxi aplikováno, proto se zrušuje. K bodu 25 - § 39 odst. 8 Zrušení zákonného zmocnění pro vydání prováděcího předpisu, který se ukázal v praxi jako nadbytečným. Úprava je obsažena a v budoucnu bude regulována metodickým pokynem. K bodu 26 - § 39 odst. 10
150
Zpřesnění aplikace v ustanovení uvedených odstavců ve vztahu k sedimentovatelným tuhým látkám. K bodu 27 - § 39 odst. 12 Ustanovení je vypuštěno z důvodu neopodstatněnosti a nejasnosti. Není zřejmé, co se rozumí krmivy rostlinného původu. Ustanovení bylo do vodního zákona doplněno v rámci nesouvisející novely zákona o vodovodech a kanalizacích a nebylo řádně odůvodněno ani vyhodnoceno. V aplikační praxi následně nebyl nalezen důvod pro udělování automatické zákonné výjimky pro krmení rostlinnými krmivy, jakož ani pro vypuštění povinnosti sledovat jakost vody při aplikaci těchto, z pohledu vodního zákona, závadných látek do vod. K bodu 28 a 29 - § 41 odst. 3 a § 42 odst. 1 Na žádost ČIŽP doplněna kompetence ČIŽP o řízení prací při zneškodňování havárií a s tím spojené vedení správního řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu podle § 42 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 1 bylo zároveň přeformulováno tak, aby byl jednoznačně odlišen „původce“ závadného stavu podle § 42 a „původce havárie“ podle § 41, neboť tyto subjekty se nemusí překrývat. K bodu 30 - § 42 odst. 4 Přenesení povinnosti vedení zvláštního účtu a oprávnění pro jeho použití z kraje na krajský úřad. Změna směřuje k usnadnění a urychlení uvolňování finančních prostředků ze zvláštního účtu pro v zákoně uvedené případy, kdy „hrozí nebezpečí z prodlení“. K § 31 - § 42 odst. 5 Přenesení povinnosti vedení zvláštního účtu a oprávnění pro jeho použití z kraje na krajský úřad. Tato změna by měla usnadnit a urychlit uvolňování finančních prostředků ze zvláštního účtu. Zároveň byl rozšířen okruh případů, kdy lze uvolnit prostředky ze zvláštního účtu krajského úřadu na případy, kdy byla uložena původci závadného stavu nápravná opatření, ale tento je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení. Hrazení opatření v těchto případech se ukázalo v praxi jako vysoce problematické. K bodu 32 a 33 - § 54 odst. 3 a 4 Odstraňuje se nedůvodné vyloučení ČIŽP z možnosti získat na žádost od správců povodí technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici. Dále dochází ke zjednodušení aplikační praxe, když vodoprávním úřadům budou správcem povodí poskytnuta posouzení návrhů emisních limitů z hlediska kombinovaného výpočtu.
151
K bodu 34 - § 67 odst. 3 Zpřesnění ustanovení tak, aby bylo v praxi aplikovatelné a efektivní. Byla vyloučena diskreční pravomoc vodoprávního úřadu ve vztahu k (ne)stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu záplavového území. K bodu 35 - § 88 Změna v ustanoveních o poplatcích za odběr podzemních vod – zrušení zálohových výměrů, změna limitů pro zpoplatnění a způsobu určování množství odebrané vody, přenesení poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP, výkon poplatkové agendy podle daňového řádu. K bodu 36 až 46 - § 89 – 99 Změna ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových – zrušení zálohových výměrů, odkladů a prominutí poplatků, změna limitů pro zpoplatnění a způsobu určování znečištění pro výpočet poplatku, přenesení poplatkové agendy z ČIŽP na SFŽP, výkon poplatkové agendy má výslovně a nově probíhat kompletně podle daňového řádu. K bodu 47 - § 103 Jednoznačné určení postupu celního úřadu při stanovení úroku z prodlení podle daňového řádu. K bodu 48 - § 104 odst. 9 Zpřesnění povinnosti VPÚ zohlednit při vydávání závazného stanoviska možnost zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru. Tato povinnost je propojena s vydáváním výjimky podle § 23a vodního zákona (novelizační bod 8) a reaguje na požadavky článku 4.7 Rámcové směrnice o vodách. K bodu 49 a 50 - § 107 odst. 1 písm. f) a písm. l) Doplněna kompetence vodoprávních úřadů na úrovni krajských úřadů rozhodovat o výjimce ze zhoršení stavu vodního útvaru. Krajské úřady mají výjimky podle § 23a promítat již dnes do plánů dílčích povodí, které schvalují. Jedná se tedy o zformalizování celého procesu tak, jak je vyžadováno čl. 4.7 Rámcové směrnice o vodách. Dále dochází k doplnění a zpřesnění kompetence vodoprávních úřadů na úrovni krajských úřadů povolovat vypouštění odpadních vod podle § 16 vodního zákona, a to z důvodu zrušení povinnosti vydávat povolení k vypouštění předčištěných odpadních vod do kanalizace podle zákona o vodovodech a kanalizacích. K bodu 51 – 112 odst. 1 písm. a)
152
Vypuštěna kompetence ČIŽP kontrolovat fyzické osoby. Od ČIŽP je očekáváno zejména řešení závažných problémů na úseku ochrany životního prostředí. Činnost inspekce se touto kompetencí rozmělňuje. K bodu 52 - § 112 odst. 1 písm. d) a f) Doplnění spolupráce ČIŽP a SFŽP a vypuštění kontrolní pravomoci ČIŽP ve vztahu k poplatkové agendě, která přechází včetně kontroly plnění poplatkových povinností na SFŽP. K bodu 53 – § 115a Oprava legislativně technické chyby v odkazu a reakce na změny v § 67 odst. 3 vodního zákona. K bodu 54 až 56 - § 116 Zpřesnění textu s ohledem na změny v § 16. Úprava skutkové podstaty spojené s povinnostmi podle § 38 odst. 6. Úprava dále souvisí s vypuštěním skutkové podstaty z § 118 odst. 1 písm. d). Doplněna související sankce. K bodu 57 - § 116 odst. 5 Platná právní úprava v citovaných ustanoveních stanoví, že pokuta za nedovolené odběry vod nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. Takto vypočtené „nejnižší“ pokuty však zejména v případech správních deliktů právnických osob mnohdy vedou k výpočtu likvidačních pokut, z tohoto důvodu byla minimální výše pro výpočet sankce snížena a propojena s „pohyblivou“ sazbou poplatků za odběr podzemních vod (příloha č. 2). K bodu 58 a 60 - § 118 odst. 1 Legislativně technické úpravy a přesun upravené skutkové podstaty z § 118 odst. 1 písm. d) do více vyhovujícího § 116. K bodu 61 - § 122 odst. 1 písm. a) Formální úprava skutkové podstaty reagující na změny v § 39. K bodu 62 až 64 - § 125 odst. 1 Úprava skutkových podstat reflektující změny v poplatkové části zákona. K bodu 65 až 68 - § 125a odst. 1 a 2 písm. b)
153
Zpřesnění textu s ohledem na změny v § 16. Úprava skutkové podstaty spojené s povinnostmi podle § 38 odst. 8. Úprava dále souvisí s vypuštěním skutkové podstaty z § 118 odst. 1 písm. d). Doplněna související sankce. K bodu 69 - § 125a odst. 6 Platná právní úprava v citovaných ustanoveních stanoví, že pokuta za nedovolené odběry vod nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. Takto vypočtené „nejnižší“ pokuty však zejména v případech správních deliktů právnických osob mnohdy vedou k výpočtu likvidačních pokut, z tohoto důvodu byla minimální výše pro výpočet sankce snížena a propojena s „pohyblivou“ sazbou poplatků za odběr podzemních vod (příloha č. 2). K bodu 70 a 72 - § 125c odst. 1 Legislativně technické úpravy a přesun upravené skutkové podstaty z § 125c odst. 1 písm. d) do více vyhovujícího § 125a odst. 1 písm. u). K bodu 73 – 125d odst. 1 Platné znění ustanovení umožňuje postih vlastníka či stavebníka vodního díla I. až IV. kategorie, který neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b) vodního zákona. Toto jednání však nelze postihnout ve vztahu k vodním dílům, která nespadají do jedné z uvedených kategorií (například některé ČOV apod.), proto dochází k vypuštění uvedeného zúžení a ponechání obecné formulace ve vztahu k vlastníkům všech vodních děl. K bodu 74 - § 125g odst. 1 písm. a) Formální úprava skutkové podstaty reagující na změny v § 39. K bodu 75 až 77 – 125k odst. 1 Úprava skutkových podstat reflektující změny v poplatkové části zákona. K bodu 78 - § 125l odst. 3 Nahrazení slov „návrh“ slovem „žádost“ tak, aby bylo postaveno najisto, že zastavení správního řízení podle citovaného ustanovení je spojeno s vydáním meritorního rozhodnutí. K bodu 79 - § 126 odst. 6 Omezení nutnosti ohlašování přes ISPOP jen na provozovatele zdrojů vypouštění nad 6000m3/rok, tj. stejně jako pro bilance podle § 22. A reakce na zrušení poplatkových záloh, na které reaguje i zrušení plnění ohlašovacích povinností přes ISPOP.
154
K bodu 80 – příloha č. 1 Změna v části „Zvlášť nebezpečné látky“. Došlo k upřesnění rozsahu vyjmenovaných zvlášť nebezpečných látek (odstavec pod jednotlivými látkami). Celá příloha byla nahrazena z důvodu legislativně technického. K bodu 81 – příloha č. 2 Nová příloha nahrazující původní a obsahující sazby poplatků za objem podzemních a odpadních vod včetně jejich časového nárůstu do roku 2022 a limity pro zpoplatnění a sazby poplatků za vypouštěné znečištění. K čl. II – účinnost Navrhuje se vzhledem k délce legislativního procesu a nutnosti seznámení veřejnosti s platnou právní úpravou s účinností od 1. ledna 2017.
155
