1. Úvod Změny podmíněnosti od roku GAEC 2 Silně a mírně erozně ohrožené půdy... 5

SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKÝCH OBLASTÍ

Zemědělský svaz ČR

Ze


Obsah 1.

Úvod ............................................................................................................................. 3

2.

Změny podmíněnosti od roku 2012 ............................................................................. 5

2.1.

GAEC 2 Silně a mírně erozně ohrožené půdy ............................................................. 5

2.1.1.

Nové podkladové údaje týkající se standardu GAEC 2 ............................................... 5

2.1.2.

Promítnutí žádostí o revizi erozní ohroženosti ............................................................ 5

2.1.3.

Změny barevnosti stupnice podkladové vrstvy erozní ohroženosti ............................. 6

2.1.4.

Hranice v podkladové vrstvě erozní ohroženosti ......................................................... 7

2.1.5.

Doplnění kódů protierozních opatření ......................................................................... 7

2.1.6.

Tolerance 10 m podél vnitřní hranice půdního bloku .................................................. 8

2.2.

SMR 4 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ................ 8

2.2.1.

Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. .................................................................................... 8

2.2.2.

Nový akční program ..................................................................................................... 9

2.2.3.

Změny ve vymezení zranitelných oblastí ..................................................................... 9

2.2.4.

SMR 4/1 Období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek .................................... 10

2.2.5.

SMR 4/2 Limity hnojení dusíkem pro jednotlivé plodiny ......................................... 12

2.3.

AEO 1 Období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek ....................................... 15

2.4.

AEO 2 Zákaz pěstování širokořádkových plodin nad 7o u vody ............................... 15

2.5.

AEO 6 Zákaz použití dusíkatých hnojivých látek nad 12o (10o) ............................... 15

2.6.

AEO 8 a 9 Odborná způsobilost pro nakládání s přípravky....................................... 16

2.7.

AEO 10 Testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin ........................... 17

2.8.

AEO 11 Skladování přípravků na ochranu rostlin ..................................................... 18

2.9.

Základní hodnocení rizika ekologické újmy .............................................................. 19

2.9.1.

Hodnocení rizika ekologické újmy a zemědělská činnost ......................................... 19

1



Ze


2.9.2.

Legislativní základ hodnocení rizika ekologické újmy.............................................. 19

2.9.3.

Povinnosti provozovatele ........................................................................................... 20

2.9.4.

Seznam provozních činností dle přílohy č. 1 zákona č. 167/2008 Sb. ....................... 21

2.9.5.

Základní hodnocení ekologického rizika (rizika ekologické újmy) ........................... 22

3.

Rozšíření podmíněnosti od roku 2013 ....................................................................... 24

3.1.

SMR 16 ...................................................................................................................... 24

3.2.

SMR 17 ...................................................................................................................... 24

3.3.

SMR 18 ...................................................................................................................... 24

3.4.

Návrh kontrolních bodů pro povinné požadavky na hospodaření ............................. 25

4.

Výhled v podmíněnosti od roku 2014 ........................................................................ 39

2



1.


Ze

Úvod Text sborníku, který vznikl na začátku měsíce září 2012, je určen účastníkům

seminářů pořádaných Zemědělským svazem České republiky. Obsahuje základní informace, které se týkají: změn podmíněnosti v roce 2012, rozšíření podmíněnosti od roku 2013, výhledu podmíněnosti od roku 2014, základního hodnocení rizika vzniku ekologické újmy od roku 2013. Změny

podmíněnosti

v roce

2012

nejsou

důsledkem

nových

požadavků

podmíněnosti, ale odrazem změn právních předpisů, na základě kterých jsou požadavky podmíněnosti (standardy GAEC a povinné požadavky na hospodaření SMR) založeny. Jedná se zejména o nové nařízení vlády pro hospodaření ve zranitelných oblastech, které se týká zemědělských podniků hospodařících ve zranitelných oblastech, ale část požadavků akčního programu se týká jako dotační podmínka i příjemců agroenvironmentálních opatření. Určité změny v požadavcích podmíněnosti jsou dále vyvolány: změnami ve vymezení erozní ohroženosti půd (standard GAEC 2), novelami rostlinolékařské legislativy (požadavky na odbornou způsobilost, testování mechanizačních prostředků – profesionálních zařízení apod.). Od roku 2013 vstoupí v platnost poslední soubor požadavků podmíněnosti v podobě povinných požadavků na hospodaření z oblasti welfare hospodářských zvířat (SMR 16 – 18). Přesné znění kontrolních požadavků včetně bodování rozsahu, závažnosti a trvalosti jejich porušení se v současné době připravuje. Sborník obsahuje rovněž informace o možných změnách podmíněnosti od roku 2014, tj. pro nové plánovací období. Podmíněnost bude i v novém plánovacím období součástí dotační politiky, ale jsou navrženy určité změny. Součástí sborníku jsou i informace o základním hodnocení rizika vzniku ekologické újmy, které je novou povinností týkající se i zemědělských podniků. Vzhledem k tomu, že do

3



Ze


seznamu provozních činností je zařazeno i nakládání se závadnými látkami, bude tato provozní činnost nejčastější činností, pro které budou zemědělské podniky toto základní hodnocení rizika vzniku ekologické újmy zpracovávat. Důvodem k zařazení informací o základním hodnocení rizika ekologické újmy do sborníku zaměřeného na změny a rozšíření podmíněnosti je skutečnost, že požadavky podmíněnosti i hodnocení rizika ekologické újmy jsou zaměřeny na ochranu přírody a vody např. před účinky závadných látek. Základní hodnocení rizika vzniku ekologické újmy týkající se zacházení se závadnými látkami velmi úzce souvisí s požadavky SMR 2 (Ochrana vod před závadnými látkami), popř. SMR 1 a 5 (Ochrana přírody).

4



Ze

2.

Změny podmíněnosti od roku 2012

2.1.

GAEC 2 Silně a mírně erozně ohrožené půdy


2.1.1. Nové podkladové údaje týkající se standardu GAEC 2 Od 1. července 2012 je k dispozici nová vrstva erozní ohroženosti pro další období osevu. Stejně jako v předchozích letech dochází ke změnám ve vymezení erozní ohroženosti z různých důvodů: promítnutí schválených žádostí o revizi erozní ohroženosti, zpřesnění výpočtů a zapracování dalších podkladů, které ovlivňují erozní ohroženost půd (např. změna BPEJ, změny digitálního modelu terénu apod.). Současně došlo k úpravě podkladové vrstvy erozní ohroženosti z hlediska uživatelů této vrstvy, tj. úprava barevnosti stupnice podkladové vrstvy erozní ohroženosti apod. Pro nové období osevu došlo k rozšíření kódů protierozních opatření v souvislosti s novým akčním programem pro zranitelné oblasti dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o zranitelných oblastech a akčním programu. Dále je zaveden pás tolerance o šířce 10 m podél vnitřní hranice půdního bloku. 2.1.2. Promítnutí žádostí o revizi erozní ohroženosti Uživatelům půdních bloků, kteří podali žádost o revizi erozní ohroženosti nejpozději do 30. dubna 2012, byla podkladová vrstva erozní ohroženosti v případě oprávněných žádostí upravena. Důsledkem této úpravy je, že část půdních bloků není již vedena jako erozně ohrožená a tudíž zde není povinnost dodržovat požadavky standardu GAEC 2 při pěstování dotčených plodin. Úprava podkladové vrstvy erozní ohroženosti v důsledku revize erozní ohroženosti na základě podaných žádostí se projevila: v mapovém okně podkladové vrstvy erozní ohroženosti (odstranění žluté nebo červené barvy z plochy půdního bloku), v mapovém okně protierozních opatření pro daný půdní blok, v záložce „Eroze“ pro dotčený půdní blok,

5



Ze


v tisku erozní ohroženosti půdních bloků daného uživatele.

Změna ve výpis erozní ohroženosti od 1. 7. 2012 po její revizi (odstranění malé plochy mírně erozně ohrožené plochy o výměře 0,06 ha) 2.1.3. Změny barevnosti stupnice podkladové vrstvy erozní ohroženosti Podkladová vrstva erozní ohroženosti se od 1. července 2012 se skládá pouze ze tří barev, které odpovídají jednotlivým stupňům erozní ohroženosti: zelená – půd erozně neohrožená žlutá – půda mírně erozně ohrožená (MEO), červená – půda silně erozně ohrožená (SEO). Původních 7 barev erozní ohroženosti lišících se rozmezím hodnot přípustné hodnoty faktoru C, který nám říkal, jakou plodinu, popř. jakým způsobem ji můžeme pěstovat, aby nedocházelo k erozi, bylo nahrazeno třemi barvami – zelenou (původní 3 odstíny zelené barvy), žlutou (původní dva odstíny žluté barvy) a červenou (původní dva odstíny červené barvy). Původní odstíny tří barev nám sice poskytovaly informaci o přípustné hodnotě faktoru C, ale z pohledu současného nastavení požadavku standardu GAEC 2 to nemělo praktický význam při jeho plnění. Z hlediska plnění požadavků standardu GAEC 2 nedochází touto úpravou k žádné změně, ale podkladová vrstva erozní ohroženosti je z pohledu uživatele přehlednější nejen co se týče počtu barev, ale i jejich rozpoznávání na monitoru nebo v tištěných dokumentech.

6



Ze


Nová stupnice erozní ohroženosti od 1. července 2012 2.1.4. Hranice v podkladové vrstvě erozní ohroženosti Další novinkou týkající se podkladové vrstvy erozní ohroženosti jsou tzv. hranice mírně a/nebo silně erozně ohrožené půdy. Od 1. července 2012 si můžeme zobrazit jednotlivé stupně erozní ohroženosti jako barevné plochy (zelené, žluté nebo červené) nebo pouze jejich hranice (žluté nebo červené). Výhodou zobrazení hranic jednotlivých stupňů erozní ohroženosti je skutečnost, že vidíme při zobrazení erozní ohroženosti i mapový podklad, např. barevnou ortofotomapu, popř. jinou mapovou vrstvu.

Dva způsoby zobrazení erozní ohroženost (mírně erozně ohrožené půdy) od 1. července 2012 2.1.5. Doplnění kódů protierozních opatření Stávající kódy protierozních opatření zůstávají v platnosti, ale jsou doplněny kódem N1. Důvodem je přijetí nového akčního programu pro zranitelné oblasti a změna protierozních opatření na svažité půdě. Pro účely nového akčního programu jsou erozně ohrožené půdy vymezeny stejným způsobem jako pro účely plnění požadavku standardu GAEC 2 a proto se plní i stejná protierozní opatření. Nicméně ve zranitelných oblastech zůstalo v platnosti i protierozní opatření týkající se pěstování širokořádkových plodin na půdě se svažitostí nad 7o poblíž vody (viz text sborníku týkající se nitrátové směrnice a minimální požadavku pro použití hnojiv AEO 2).

7



Ze


Nový kód N1 znamená, že půdní blok: má sklonitost větší než 7o, nachází se do vzdálenosti do 25 m od vody, nachází se ve zranitelné oblasti a/nebo uživatel tohoto půdního bloku je žadatelem o agroenvironmentální opatření (viz AEO 2). Význam kódů A0, A1, A2, A3, B2, B3 a A2B2 zůstává beze změny a váže se k jednotlivým požadavkům standardu GAEC 2. Nové kódy, které lze najít ve výpisech, jsou kombinací stávajících kódů a kódu N1. Nové kombinace jsou: A1N1, A2N1, A2B2N1, B2N1 a B3N1. V těchto případech musí být pěstována širokořádková plodina s ohledem na požadavky standardu GAEC 2 i s ohledem na protierozní opatření nitrátové směrnice. Týká se to těch půdních bloků, které jsou ve zranitelné oblasti nebo uživatel je příjemcem agroenvironmentálních opatření. Příklad: B2N1 – na mírně erozně ohrožené půdě lze pěstovat širokořádkové plodiny s využitím půdoochranných technologií a současně souvislá plocha širokořádkové plodiny nesmí mít průměrnou sklonitost vyšší než 7o a nacházet se blíže od vody jak 25 m. 2.1.6. Tolerance 10 m podél vnitřní hranice půdního bloku Zavedení pásu tolerance o šířce 10 m podél vnitřní hranice půdního bloku je platné od 1. července 2012 (nelze aplikovat toleranční pásy zpětně). V tomto pásu nejsou půdy považovány za mírně a/nebo silně erozně ohrožené, pokud nebudou dále zasahovat do vnitřní části půdního bloku. Tyto plochy neovlivňují celkový nápočet erozní ohroženosti na půdním bloku.

2.2.

SMR 4 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

2.2.1. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu nahradilo nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a

8



Ze


skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a 108/2008 Sb.). Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. obsahuje seznam katastrálních území zařazených do zranitelných oblastí a opatření třetího akčního programu. Účinnost tohoto nařízení je od 1.8.2012 s výjimkou § 9, odst. 2 a 4 (kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva a podmínky uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě) s účinností od 1. 1. 2014. 2.2.2. Nový akční program V současné době vstoupil v platnost již třetí akční program pro vymezené zranitelné oblasti. Povinností členského státu je každé čtyři roky vyhodnotit účinnost akčního programu a provést jeho revizi na základě připomínek Evropské komise nebo výsledků monitoringu vod. Akční program

Období

Příslušné NV č.

První AP

1.1.2004 – 3.4.2008

103/2003 Sb.

Druhý AP

4. 4. 2008 – 31. 7. 2008

108/2008 Sb.

Třetí AP

1. 8. 2012 -

262/2012 Sb.

2.2.3. Změny ve vymezení zranitelných oblastí Členský stát každé čtyři roky vedle hodnocení účinnosti a revize akčního programu reviduje vymezení zranitelných oblastí. V souvislosti se zavedením třetího akčního programu došlo rovněž k druhé revizi vymezení zranitelných oblastí. Vymezení ZOD

Období

Příslušné NV č.

Prvotní vymezení

od 11. 4. 2003

103/2003 Sb.

První revize vymezení

od 1. 9. 2007

219/2007 Sb.

Druhá revize vymezení

od 1. 8. 2012

262/2012 Sb.

9



Ze


Od 1. 8. 2012 byly čtyři katastrální území v okrese České Budějovice vyřazeny ze seznamu zranitelných oblastí (Buková u Nových Hradů, Byňov, Těšínov, Údolí u Nových Hradů). V příloze č. 1 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. je seznam katastrálních území zařazených do seznamu zranitelných oblastí a seznam katastrálních území nově zařazených do seznamu zranitelných oblastí.

2.2.4. SMR 4/1 Období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek Období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek jsou upravena § 6 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. a vymezena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Za použití dusíkatých hnojivých látek se nepovažuje ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělském pozemku. Zákaz použití dusíkatých hnojivých látek se nevztahuje na zakryté plochy (např. skleníky a fóliovníky). Období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek je nejen požadavek akčního programu, ale i požadavek kontrolního bodu č. 1 SMR 4 a minimálního požadavku pro použití hnojiv AEO 1 i mimo zranitelné oblasti, pokud je zemědělský podnikatel příjemcem

10



Ze


agroenvironmentálních plateb z PRV. Jedná se tudíž o požadavek, který je plněn na velké výměře zemědělské půdy i vysokým počtem zemědělských podnikatelů. Vzhledem k tomu, že se vymezení období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek pro třetí akční program od 1. 8. 2012 změnilo, mění se i požadavek podmíněnosti v podobě SMR 4 a AEO 1.

Změny ve vymezení období zákazů použití hnojivých dusíkatých látek:

11



Ze


pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem se mění období zákazu použití od 1. ledna 2014, kdy začnou platit dřívější začátky období ve všech klimatických regionech a pro všechny kultury, u minerálních dusíkatých hnojiv používaných na orné půdě stávající období zákazu zůstávají v platnosti, ale pouze pro ozimy (ozimá pšenice a ozimá řepka) a pro ostatní plodiny se stanovují nová (delší, s dřívějším začátkem) období zákazu použití, pro hnojiva s pomalu uvolnitelných dusíkem na orné půdě zůstává letní zákaz (od 1.6. do 31.7.) nezměněn (pokud nenásleduje meziplodina nebo ozimá plodiny) a zákaz použití v zimním období se prodlužuje ze dvou měsíců (od 1.12. do 31.1.) na tři měsíce (od 15.12. do 15.2.), zavádí se nový zákaz použití hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem pro trvalé travní porosty od 15.12. do 15.2. 2.2.5. SMR 4/2 Limity hnojení dusíkem pro jednotlivé plodiny Limity hnojení dusíkem pro jednotlivé plodiny zavedené od druhého akčního programu tvoří požadavek SMR 4, ale nejsou zařazeny do minimálních požadavků pro použití hnojiv pro příjemce agroenvironmentálních plateb (AEO). Limity hnojení dusíkem jsou uvedeny v příloze č. 3 nařízení vlády. Uvedené limity lze překročit pouze v I. a II. aplikačním pásmu, což v předchozím akčním programu nebylo umožněno. Navýšení hnojení musí odpovídat navýšení výnosu. Pro účely kontroly je nutné doložit tento výnos. U limitů hnojení dusíkem pro jednotlivé plodiny došlo k následujícím změnám: možnost překročení uvedených limitů v I. a II. aplikačním pásmu (viz. výše), nový zápočet dusíku z kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (jedná se o hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, ale započítávané z 70%, u ostatních hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem zůstává zápočet ve výši 60%), změna hodnoty limitů hnojení dusíkem pro jednotlivé plodiny (jejich snížení, např. pro pšenici ozimou z 220 kg N na 190 kg), zavedení nových limitů pro polní zeleninu a trvalé travní porosty,

12



Ze


limit dusíku pro jetel a vojtěšku se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Limity se musí dodržet na každém zemědělském pozemku. Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. Pokud pěstované plodiny nemají uvedený limit, hnojí se podle jejich potřeby s přihlédnutím k podmínkám stanoviště.

13



Ze

14




2.3.

Ze


AEO 1 Období zákazu použití dusíkatých hnojivých látek Viz. SMR 4/1.

2.4.

AEO 2 Zákaz pěstování širokořádkových plodin nad 7o u vody Zákaz pěstování širokořádkových plodin nad 7o u vody je požadavkem nitrátové

směrnice pro zemědělské podniky hospodařící ve zranitelných oblastech a mimo zranitelné oblasti, pokud mají tyto podniky agroenvironmentální závazky. Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích ve zranitelných oblastech (§ 11 nařízení vlády) doznalo změn v souvislosti s uplatňováním protierozních opatření vyplývajících ze standardu GAEC 2 i pro účely nitrátové směrnice. Požadavek standardu GAEC 2 nahradil protierozní opatření nitrátové směrnice a vymezení silně/mírně erozně ohrožené půdy nahradilo vymezení erozně ohrožených půd dle nařízení vlády č. 108/2008 Sb. Požadavek na vyloučení širokořádkových plodin na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7o sousedících s vodními útvary nebo se nacházející do vzdálenosti 25 m od nich nicméně zůstává v platnosti a uplatňuje se společně s požadavkem standardu GAEC 2. Podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. se za širokořádkové plodiny považují stejné plodiny jako pro účely standardu GAEC 2 (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice), tzn. je nahrazen text nařízení vlády č. 108/2008 Sb. (např. kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory). Sloučení přístupu k erozně ohroženým půdám pro účely plnění standardu GAEC 2 a nitrátové směrnice se projevilo rovněž i v podmínkách standardu GAEC 2 ve výpisu protierozních opatření (nový kód N1, viz. standard GAEC 2).

2.5.

AEO 6 Zákaz použití dusíkatých hnojivých látek nad 12o (10o) Zákaz použití dusíkatých hnojivých látek nad 12o s výjimkou tuhých statkových a

tuhých organických hnojiv zapravených do 24 hodin (požadavek nařízení vlády č. 108/2008 Sb.) je dalším požadavkem z požadavků na svažitých zemědělských pozemcích ve

15



Ze


zranitelných oblastech. Tento požadavek tvoří současně minimální požadavek pro použití hnojiv pro příjemce agroenvironmentálních plateb AEO 6. Novým nařízením vlády č. 262/2012 Sb. byla u tohoto požadavku změněna sklonitost zemědělských pozemků, kterých se týká tento požadavek, z 12o na 10o.

2.6.

AEO 8 a 9 Odborná způsobilost pro nakládání s přípravky Podstatou minimálního požadavku pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin

(AEO 8 a AEO 9) je splnění dvou povinností: pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin je nutné splnit odbornou způsobilost, odborně způsobilá osoba musí plnit své povinnosti. Legislativní základ těchto požadavků podmíněnosti spočívá v novelizovaném zákoně č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči (novela č. 199/2012 Sb. s účinností od 1.7.2012) a nové prováděcí vyhlášce č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, která nahradila vyhlášku č. 333/2004 Sb., a nově upravuje ustanovení § 86a zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Novela rostlinolékařského zákona byla způsobena nutností zapracovat do národní legislativy požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES. V důsledku toho bylo nutné mimo jiné zcela přehodnotit systém získávání osvědčení pro nakládání s přípravky. V dosavadním způsobu měly způsobilost pro nakládání s přípravky odborně způsobilé osoby a absolventi kurzu. Po novele rostlinolékařského zákona je nutné, aby i obsluhy strojů byly odborně způsobilými osobami pro nakládání s přípravky. Z tohoto důvodu jsou zavedeny tři stupně osvědčení odborné způsobilosti: první stupeň – pro osoby, které nakládají s přípravky pod dohledem a na příkaz jiné osoby (§ 86, odst. 1), druhý stupeň – pro osoby, které při používání přípravků řídí nakládání s přípravky a provádějí dohled nad nakládáním s přípravky (§ 86, odst. 2), třetí stupeň – pro osoby, které kromě práv a povinností osob s druhým stupněm osvědčení poskytují poradenství, distribuují přípravky pro profesionální použití a pořádají kurzy a školení odborné způsobilosti (§ 86, odst. 3).

16



2.7.

Ze


AEO 10 Testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin Novela č. 199/2012 Sb. rostlinolékařského zákona přinesla změny i v oblasti

kontrolního testování tzv. profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků. Profesionální zařízení je zařízení pro aplikaci přípravků, která jsou používána k aplikaci přípravků v rámci podnikání, s výjimkou ručních zařízení pro aplikaci přípravků a zádových postřikovačů. Profesionální zařízení pro aplikaci přípravků musí být podrobována kontrolnímu testování. Zařízení pro aplikaci přípravků smí v rámci podnikání používat k aplikaci přípravků pouze osoba odborně způsobilá pro nakládání s přípravky. Povinnosti provozovatele profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků jsou obsaženy v § 61 novelizovaného zákona. Provozovatel profesionálních zařízení musí: zařízení udržovat v odpovídajícím technickém stavu, provádět jeho kalibraci a kontrolu pro zajištění správné a kvalitní aplikace přípravků i v období mezi pravidelně provedeným kontrolním testováním, postupovat při jeho použití v závislosti na druhu a způsobu aplikace přípravků tak, aby byla minimalizována rizika pro zdraví lidí a životní prostředí, dodržovat stanovené postupy pro přípravu postřikové kapaliny a pro čištění profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků. Požadavky na zařízení pro aplikaci přípravků zamezující nežádoucí úlet a jejich používání, jsou stanoveny v § 62 novelizovaného zákona a prováděcím předpise, kterým je nová vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků, která nahradila vyhlášku č. 334/2012 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin včetně její novely č. 384/2011 Sb. Novela rostlinolékařského zákona nově upravuje i požadavky na kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků. Doba ode dne uvedení profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků do provozu do dne prvního kontrolního testování nebo doba mezi dvěma kontrolními testováními nesmí přesáhnout 3 roky.

17



Ze


Vyhláška č. 207/2012 Sb. obsahuje celou řadu povinností a požadavků na provozování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků: průběžná údržba a kalibrace, omezení použití profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků (povětrnostní a provozní podmínky), příprava aplikační kapaliny a čištění profesionálního zařízení, požadavky na omezení úletu přípravků, technologické požadavky na funkční způsobilost profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků, technologický postup pro kontrolní testování, vybavení provozovny pro kontrolní testování, náležitosti a vzory osvědčení o kontrolním testování. Uplatnění požadavků na omezení úletu přípravků, kdy nemusí být dodržovány ochranné vzdálenosti uvedené v rozhodnutí o povolení přípravku, se dotýkají požadavku podmíněnosti SMR 9/5 zaměřeného na ochranu necílových organismů při používání přípravků na ochranu rostlin.

2.8.

AEO 11 Skladování přípravků na ochranu rostlin Novela zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči přináší nový požadavek na

skladování přípravků na ochranu rostlin (§ 52a), podle kterého jsou aplikace a skladování přípravků jsou zakázány ve vzdálenosti 10 metrů od podzemního nebo povrchového zdroje pitné vody, pokud pro tento zdroj nebylo stanoveno ochranné pásmo podle vodního zákona. Vzdálenost 10 metrů se počítá od odběrného zařízení. Vzhledem k tomu, že se nejedná pouze o skladování, ale i o aplikaci přípravků na ochranu rostlin, dotýká se tento nový požadavek rovněž i požadavku podmíněnosti SMR 9/4 (ochrana vod při aplikaci přípravku) a SMR 9/5 (ochrana necílových organismů při aplikaci přípravků na ochranu rostlin). Požadavek podmíněnosti SMR 9/4 je totožný s minimálním požadavkem pro použití přípravků na ochranu rostlin AEO 7.

18



2.9.

Ze


Základní hodnocení rizika ekologické újmy

2.9.1. Hodnocení rizika ekologické újmy a zemědělská činnost Zákon č. 167/2008 Sb. a nařízení vlády č. 295/2011 Sb. ukládá novou povinnost od 1. ledna 2013 v podobě provedení základního hodnocení rizika ekologické újmy, případně podrobného hodnocení rizika ekologické újmy a finančního zajištění preventivních a nápravných opatření. Vzhledem k tomu, že mezi provozní činnosti, kterých se tato nová povinnost týká, patří i provozní činnosti prováděné zemědělskými podniky, jedná se o novou povinnost i pro zemědělce. Mezi nejčastější provozní činnosti, které se provozují v zemědělských podnicích a podléhají hodnocení rizika ekologické újmy, patří zacházení se závadnými látkami. 2.9.2. Legislativní základ hodnocení rizika ekologické újmy Hodnocení rizika ekologické újmy vychází z evropské legislativy (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí s ohledem na prevenci a nápravu škod na životním prostředí). Směrnice 2004/35/ES: chce přispět ke snížení kontaminace životního prostředí a zastavení poklesu biodiverzity předcházením ekologické újmě a její nápravou, reaguje na odlišnou povahu škod na životním prostředí od majetkových škod, uplatňuje některé principy (zejména znečišťovatel platí), je základem pro zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Zákon č. 167/2008 Sb. definuje ekologickou újmu následujícím způsobem: Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelnázměna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo. Zákon č. 167/2008 Sb. upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě ve vztahu k:

19



Ze


chráněným druhům rostlin a živočichů, přírodním stanovištím, vodě a půdě. Zákon č. 167/2008 Sb. se vztahuje na ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu jejího vzniku, jsou-li způsobeny: provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud: o

vznikla nebo hrozívznik ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti,

o

je výkon provozní činnosti neuvedené v příloze č. 1 v rozporu s právními předpisy.

2.9.3. Povinnosti provozovatele Provozovatel musí: předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření, přijímat nápravná opatření v rozsahu daném tímto zákonem (pokud způsobil ekologickou újmu), při vykonávání provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona, rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů (§ 14 zákona současně stanovuje případy, kdy nemusí finanční zajištění zabezpečeno), provést hodnocení rizik jednotlivých vykonávaných provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, hodnocení rizik průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

20



Ze


Bližší informace k hodnocení rizik a ke způsobům finančního zajištění jsou stanoveny v nařízení vlády č. 295/2011 Sb. 2.9.4. Seznam provozních činností dle přílohy č. 1 zákona č. 167/2008 Sb. 1

Provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu

2

Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle zvláštního právního předpisu

3

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu

4

Čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

5

Odběr povrchových vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

6

Odběr podzemních vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

7

Čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

8

Vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení podle zvláštního právního předpisu

9

Zacházení se závadnými látkami podle zvláštního právního předpisu

10

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (směsmi), přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky podle zvláštního právního předpisu

21



Ze


11

Přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě

12

Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle zvláštního právního předpisu

13

Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku

14

Provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení podle zvláštního právního předpisu

15

Nakládání s těžebním odpadem

2.9.5. Základní hodnocení ekologického rizika (rizika ekologické újmy) Základní hodnocení rizika obsahuje: informace o příslušném provozovateli (adresa a kontakt) a místu provozní činnosti, identifikaci a popis provozní činnosti, objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných látek nebo jiných materiálů, které mohou způsobit ekologickou újmu v místě provozní činnosti, popis životního prostředí v okolí hodnoceného místa provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku ekologické újmy, včetně uvedení vzdáleností k popisovaným objektům a zařízením, předpokládané situace vzniku ekologické újmy a odhad jejich následků, informace o dřívější havárii nebo ekologické újmě, celkový počet dosažených bodů. Náležitosti základního hodnocení rizik včetně bodového hodnocení je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení vlády. K provedení základního hodnocení rizika vydalo Ministerstvo životního prostředí (odbor environmentálních rizik a ekologických škod) v únoru

22



Ze


2012 metodický pokyn: Metodický pokyn pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy (návod na vyplnění přílohy č. 1 nařízení vlády č. 295/2011 Sb.). Nedosáhne-li se při základním hodnocení více než 50 bodů, provozovatel toto základní hodnocení uschová pro případnou kontrolu. Ustanovení § 14 zákona (finanční zajištění preventivních a nápravných opatření) se tohoto provozovatele již netýká. Rovněž se neprovádí podrobné hodnocení rizika ekologické újmy. Základní hodnocení rizika ekologické újmy se provádí pro každou provozní činnost a místo provozní činnosti. Hodnocení rizika ekologické újmy provádí provozovatel činnosti.

23



Ze

3.

Rozšíření podmíněnosti od roku 2013

3.1.

SMR 16


Požadavek SMR 16 vychází z evropské směrnice Rady č. 91/629/EHS, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat. Základem pro stanovení kontrolních požadavků jsou články č. 3 a 4 této směrnice.

3.2.

SMR 17 Legislativním základem požadavků podmíněnosti zařazených do SMR 17 je

směrnice Rady č. 91/630/EHS, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Tato směrnice byla nahrazena směrnicí Rady č. 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. Požadavek SMR 17 vychází z obsahu článků č. 3 a článku č. 4, odstavec 1.

3.3.

SMR 18 Požadavek SMR 18 vychází ze směrnice 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro

hospodářské účely. Základem pro stanovení kontrolovaných požadavků je obsah článku č.4této směrnice.

24



3.4.

Ze


Návrh kontrolních bodů pro povinné požadavky na hospodaření

SMR 16 1

Jsou telata ve stájích kontrolována alespoň dvakrát denně, a telata chovaná venku alespoň jednou denně?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. l) u telat chovaných v budovách musí být chovatelem zabezpečena jejich prohlídka nejméně dvakrát denně a u telat, která nejsou chována v budovách, nejméně jedenkrát denně Zákon č. 246/1992 Sb., § 12, odst. 4 Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy (tj. zákon č. 166/1999, vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení. 2

Je dodržen zákaz uvazování telat, s výjimkou skupinového ustájení po dobu krmení nejdéle (1 hodinu) a zákaz používání náhubku u telat?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. c) telata nesmí být uvázána, kromě telat chovaných ve stádě, která mohou být uvázána během krmení mlékem nebo jeho náhražkou, maximálně však 1 hodinu, Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. c) telatům nesmí být nasazován náhubek,

25



3

Ze


Odpovídají rozměry individuálního kotce pro telata stanoveným požadavkům a kotce mají stěny s otvory, které umožňují vizuální a hmatový kontakt mezi telaty?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. f) šířka individuálního kotce pro telata musí odpovídat minimálně kohoutkové výšce telete, měřeno ve stoje, a délka kotce musí být minimálně rovna délce těla měřené od rostrálního okraje mulce po kaudální okraj hrbolu kyčelního vynásobeného koeficientem 1,1. Individuální kotce pro telata, kromě vyhrazených pro izolaci nemocných zvířat, nesmějí mít celistvé stěny, ale stěny s otvory, které poskytují telatům přímý vizuální a hmatový kontakt s ostatními; toto ustanovení se však nevztahuje na telata, která jsou chována se svými matkami z důvodu kojení, a stáje, kde je ustájeno méně než 6 telat, 4

Je zajištěno, že telata starší 8 týdnů nejsou držena v individuálním kotci a vyměřený prostor pro každé tele při chovu ve skupinách odpovídá stanoveným požadavkům?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. f) tele starší osmi týdnů nesmí být drženo v individuálním kotci, pokud podle veterinárního lékaře jeho zdravotní stav a jeho chování nevyžaduje izolaci a individuální péči; toto ustanovení se však nevztahuje na telata, která jsou chována se svými matkami z důvodu kojení, a stáje, kde je ustájeno méně než 6 telat, Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. h) pro telata chovaná ve skupinách je prostor bez překážek pro jedno tele o živé hmotnosti do 150 kg přinejmenším 1,5 m2; 1,7 m2 pro tele od 150 do 220 kg živé hmotnosti a přinejmenším 1,8 m2 pro tele nad 220 kg živé hmotnosti.

26



5

Ze


Jsou podlahy hladké, (nikoliv však kluzké), vytváří pevný, rovný a stabilní povrch a prostor pro ustájení telat je pohodlný, čistý a s řádným odtokem?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2, odst. 1, písm. n) podlahy musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se předešlo poranění telat, a musí být řešeny tak, aby telatům při stání nebo ležení nezpůsobovaly útrapy nebo poranění; musí být vhodné s ohledem na velikost a hmotnost telat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch, Zákon č. 246/1992 Sb., § 12a, odst. 1 Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata. 6

Dostávají telata po narození co nejdříve mlezivo, nejdéle však do 6 hod?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2 odst. 1, písm. a) po porodu ošetřovatel v intenzivních chovech skotu zkontroluje a zabezpečí základní ošetření krávy a telete, včetně ošetření pupku telete vhodnou desinfekcí, a zajistí, aby novorozené tele přijalo co nejdříve, nejpozději do 6 hodin po narození, dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje, 7

Je zajištěno krmení, které obsahuje stanovené množství vlákniny a železa, nejméně dvakrát denně a všechna telata ve skupině mají přístup ke krmivu?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2 odst. 1, písm. e) všechna telata musí být krmena alespoň dvakrát denně, pro všechna telata ustájená ve skupině, která nejsou krmena do nasycení podle vlastní potřeby zvířete nebo pomocí automatického krmného

27



Ze


systému, musí být zajištěn přístup ke krmivu ve stejné době, jako mají ostatní telata ve skupině; při horkém počasí nebo nemocným telatům se čerstvá voda poskytuje neustále, Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 2 odst. 1, písm. d) strava pro telata musí obsahovat tolik železa, aby byla zajištěna průměrná hladina krevního hemoglobinu, minimálně však 4,5 mmol/litr, každé tele starší dvou týdnů musí dostávat stravu obsahující vlákninu v minimálním množství zvyšujícím se postupně od 50 g do 250 g pro telata ve stáří 8 až 20 týdnů, 8

Mají telata starší dvou týdnů přístup k dostatečnému množství čerstvé vody, případně jiných nápojů?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12b, písm. b) Hospodářská zvířata musí mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin, SMR 17 1

Jsou prasata agresivní, napadená, poraněná nebo nemocná ustájena dočasně v samostatných kotcích, kde se mohou snadno otočit?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 5 Prasata chovaná ve skupinách, která jsou výjimečně agresivní, dále ta, která byla napadena jinými prasaty nebo která jsou nemocná nebo poraněná, musí být dočasně umístěna v samostatných kotcích. V tomto případě musí použitý samostatný kotec umožňovat zvířeti snadné otáčení, pokud to není v rozporu s doporučením veterinárního lékaře.

28



2

Ze


Odpovídá využitelná volná podlahová plocha pro každou skupinu prasat a roštové podlahy stanoveným požadavkům?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 2 a 3, odst. 4, písm. c) a d) Využitelná volná podlahová plocha pro každé odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných prasniček a prasnic, musí činit minimálně: a) pro prase o živé hmotnosti do 10 kg 0,15 m2, b) pro prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m2, c) pro prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg 0,30 m2, d) pro prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg 0,40 m2, e) pro prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg 0,55 m2, f) pro prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg 0,65 m2, g) pro prase o hmotnosti vyšší než 110 kg 1,00 m2. Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované ve skupinách musí činit celková využitelná podlahová plocha pro každou zapuštěnou prasničku nejméně 1,64 m2 a pro každou prasnici nejméně 2,25 m2. Jsouli tato zvířata chována ve skupinách po méně než šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová plocha zvětšena o 10 %. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná podlahová plocha může být zmenšena o 10 %. jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, maximální šíře mezer mezi roštnicemi (nášlapnými plochami roštu) musí být 1. 11 mm pro selata, 2. 14 mm pro odstávčata, 3. 18 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu, 4. 20 mm pro zapuštěné prasničky a prasnice,

29



Ze


jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, minimální šířka roštnice (nášlapné plochy roštu) musí být 1. 50 mm pro selata do odstavu a odstávčata, 2. 80 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu, zapuštěné prasničky a pro prasnice. 3

Je prasatům zajištěn trvalý přístup k materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3 odst. 9; odst. 15 písm. d): Prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat. prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k manipulovatelnému materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, 4

Dostávají prasata dostatečné množství krmiva a mají stálý přístup k čerstvé vodě a zaprahlé prasnice a prasničky dostatečné množství vlákniny?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 10, 11; odst. 15, písm. e) a f): Všechna prasata musí být krmena alespoň jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti nebo nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé prase přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině. Všechna prasata starší než dva týdny musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Napáječky musí být prasatům lehce přístupné. Při skupinovém ustájení může na jednu kolíkovou napáječku připadat nejvíc 16 prasat. Použití krmiva v tekuté formě, mimo náhražky mléka u selat ve stáří do 2 týdnů, se nepovažuje za napájení. prasnice a prasničky chované ve skupinách musí být krmeny s využitím systému, který zajistí, aby každé jednotlivé zvíře mohlo přijmout dostatečné množství potravy, i když jsou přítomni konkurenti soutěžící o potravu,

30



Ze


za účelem nasycení a uspokojení jejich potřeby žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice a prasničky dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i energeticky vydatné krmivo, 5

Nepoužívá se vazné ustájení prasnic nebo prasniček nebo postroje pro jejich uvazování?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 15, písm. a): nové stavby nebo úpravy zařízení pro vazné ustájení prasnic nebo prasniček jsou zakázány; použití postrojů pro prasnice a prasničky je zakázáno, 6

Jsou prasnice a prasničky ustájeny v období 4 týdny po zapuštění až do doby 1 týden před porodem ve skupinách a kotec, ve kterém je skupina chována, odpovídá stanoveným požadavkům?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004, § 3, odst. 16, písm. b): v porodních kotcích musí mít selata dostatečný prostor, aby mohla bez obtíží sát, 7

Jsou prasata chována v prostředí, kde hladina hluku a intenzita světla odpovídá stanoveným požadavkům?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 6, 7: V části stavby, ve které jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 dB. Musí se minimalizovat možnost vzniku stálého nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres. Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně. 8

Jsou podlahy hladké, (nikoliv však kluzké), aby se předešlo poranění prasat?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 4, písm. a):

31



Ze


Podlahy musí splňovat tyto požadavky: musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se předešlo poranění prasat, a musí být navrženy, konstruovány a udržovány tak, aby prasatům nezpůsobovaly poranění nebo útrapy. Musí odpovídat velikosti a hmotnosti prasat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch, 9

Zajišťuje ustájení pro prasata fyzicky a tepelně pohodlný a čistý prostor, vybavený odtokem, tak aby prasata mohla uléhat, vstávat a odpočívat a vidět na ostatní prasata?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 8: Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé prase mohlo a) mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý, který umožňuje všem zvířatům současně polohu vleže, b) bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat, c) vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu.

32



10

Ze


Jsou všechny zákroky a postupy prováděné pro jiné než terapeutické a diagnostické účely nebo pro identifikaci prasat prováděny v souladu se stanovenými požadavky?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 3, odst. 12: Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením nebo extirpací s ponecháním hladkého intaktního povrchu se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve, než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo způsob ustájení. Kly kanců mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat nebo z bezpečnostních důvodů. SMR 18 1

Je zajištěn dostatečný počet odborně způsobilých zaměstnanců?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12, odst. 12: Chovatel hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby a) byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířete, b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete, c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete.

33



2

Ze


Je prováděna kontrola hospodářských zvířat v chovech nejméně 1x denně?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 11, odst. 1: V intenzivních chovech je chovatel povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně prohlídku hospodářských zvířat a technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. K zajištění prohlídky hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.

34



3

Ze


Jsou zvířata s příznaky onemocnění nebo zranění bezodkladně ošetřena, chovatel vede záznamy o těchto lékařských ošetřeních a o počtu uhynulých zvířat?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 11, odst. 1: Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy (zákon č. 166/1992 Sb., o veterinární péči) vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení. 4

Není omezena volnost pohybu zvířat s ohledem na jeho druh, a která by vedla k jeho poškození?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12a, odst. 1: Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata.

35



5

Ze


Nepoužívají se způsoby chovu, které by měly za následek poškození zdraví zvířat?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 9, odst. 1, písm. d) a e): Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno: d) používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění, e) chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu. 6

Umožňují stavby a ustájení zvířat dodržení mikroklimatických podmínek?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 1b, odst. 1: Stáje musí být v souladu s použitou technologií chovu dispozičně, technicky a provozně řešeny tak, aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. 7

Je ve stájích zajištěno přirozené nebo umělé osvětlení, tak aby zvířata nebyla držena ve tmě?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 9, odst. 1, písm. c): Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno: c) chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení,

36



8

Ze


Je materiál použitý k ustájení zvířat snadno čistitelný a dezinfikovatelný a nemá ostré okraje a výčnělky, o které by se zvířata mohla poranit?

Legislativní základ: Vyhláška č. 208/2004 Sb., § 1b, odst. 6: Materiál, který je používán pro výstavbu ustájení, a zvláště pro koryta a žlaby, jakož i zařízení, s nímž mohou zvířata přijít do styku, nesmí být pro ně škodlivé a musí být vhodné pro důkladné čistění a dezinfekci. Ustájení a instalace pro zajištění bezpečnosti hospodářských zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby neměly ostré okraje či hrany nebo výčnělky, jež by mohly zvířata zranit. 9

Je poskytována hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12a, odst. 4: Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví. 10

Jsou pravidelně kontrolována veškerá automatická a mechanická zařízení, v případě nuceného větrání i větrací a poplašný systém?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12a, odst. 3: Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání, nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.

37



11

Ze


Dostávají zvířata v intervalech odpovídajících jejich fyziologickým potřebám dostatečné množství nezávadné potravy a čerstvé vody?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12b,písm. a) a b): Hospodářská zvířata musí a)dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby, b)mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin, 12

Jsou napájecí a krmné systémy čisté a je minimalizována jejich kontaminace?

Legislativní základ: Zákon č. 246/1992 Sb., § 12b,písm. c): Hospodářská zvířata musí c) mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečištění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty.

38



4.

Ze


Výhled v podmíněnosti od roku 2014 Podmíněnost jako soubor dotačních podmínek pro získání přímých plateb a

vybraných dalších plateb (zejména plateb ze stávající osy II Programu rozvoje venkova) bude i v novém programovacím období 2014 – 2020 součástí dotační politiky. Jednou z větších změn v systému podmíněnosti po roce 2014 je návrh 3 oblastí podmíněnosti místo stávajících čtyř oblastí podmíněnosti (1. GAEC, 2. životní prostředí, 3. veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin a 4. welfare). Navrhuje se, že standardy GAEC již nebudou tvořit samostatnou oblast podmíněnosti, ale budou začleněny s ohledem na jejich charakter do zbývajících oblastí, které budou následující: životní prostředí, změna klimatu, stav půdy, veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobré životní podmínky zvířat. V oblasti životního prostředí jsou zařazena následující podtémata se stávajícími požadavky GAEC a SMR: voda (SMR 2, SMR 4, GAEC 10, GAEC 11), půda, zásoby uhlíku (GAEC 1 – 8), biologická rozmanitost (SMR 1, SMR 5), krajina, minimální úroveň péče (GAEC 6 a 7). Oblast veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin je zastoupena následujícími podtématy a stávajícími požadavky GAEC a SMR: bezpečnost potravin (SMR 10 a 11), identifikace a registrace zvířat (SMR 6 -8), nákazy zvířat (SMR 12), přípravky na ochranu zvířat (SMR 9). Třetí oblast podmíněnosti (welfare hospodářských zvířat) je zastoupena stávajícími požadavky SMR 16 – 18.

39



Ze


Z výše uvedeného textu je patrné, že změny v obsahové náplni podmíněnosti po roce 2014 nejsou příliš velké, pouze v oblasti podmíněnosti týkající se životního prostředí se mezi podtématy objevuje klimatická změna v podobě fixace uhlíku apod. Další změnou podmíněnosti po roce 2014 je snaha vyřadit ze seznamu požadavků požadavky SMR 3 (používání upravených kalů na zemědělské půdě) a SMR 13 – 15 (oznamování podezření výskytu nebezpečných nákaz hospodářských zvířat). Povinnosti vyplývající z legislativy, které tvoří základ těchto požadavků, by byly pouze legislativní povinností, ale nebyly by zařazeny do podmíněnosti, tj. jejich porušení by nemělo vliv na krácení dotací. K vyřazení se navrhuje rovněž požadavek standardu GAEC 9 (výška travního porostu po 31.10). Na druhé straně do požadavků podmíněnosti budou v jednotlivých členských zemích více začleňovány požadavky dvou evropských směrnic: •

2000/60/ES (rámcová směrnice o vodách),

•

2009/18/ES (udržitelné používání pesticidů).

40

1. Úvod Změny podmíněnosti od roku GAEC 2 Silně a mírně erozně ohrožené půdy... 5

Recommend Documents