Jiří Gregor1 ZPRACOVÁNÍ ODPADU ZEVO MALEŠICE Tento článek je věnován pracovní stáži ve firmě Pražské služby, a.s. - ZEVO Malešice. Předmětná stáž proběhla v rámci projektu MSEK Partnerství v oblasti energetiky. Článek popisuje činnost firmy Pražské služby, a.s. - ZEVO a práci na dílčích projektech. Klíčová slova ZEVO, doprava, spalovna, manipulace, tepelný tok, schéma, odpad
1. Úvod Pracovní stáž proběhla ve spalovně ZEVO Malešice v Praze, která je v aktivním provozu od září roku 1998 a je zde termicky využíváno cca 80 % komunálního odpadu v rámci celého pražského systému. Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO je napojeno na teplárnu Malešice, která využívá páru a teplo vyrobené ve spalovně. Kromě páry a tepla, spalovna produkuje i elektrickou energii, kterou dodává do sítě. Denně vyjíždí do pražských ulic cca 90 sběrných vozů na svoz směsného a tříděného odpadu. Další speciální vozidla zajišťují přistavení a následnou obsluhu velkoobjemových kontejnerů. Technický stav vozového parku je na značně vysoké úrovni. Průměrné stáří vozů je cca 4-5 roků. Od roku 2000 je uvedena v trvalém provozu dotřiďovací linka na papír. Roční zpracování papíru je cca 25 kt papíru, který se následně dodává do papírenských závodů. Dále společnost zajišťuje svoz, sběr, třídění skla a plastů, které pomoci speciálně k tomu určených vozů rozváží do zpracovatelských zařízení na území hlavního města Prahy a jeho blízkého okolí. Ročně je tak přepraveno k dalšímu využití cca 7 kt skla a 5 kt plastů. Pražské služby, a.s. provozují ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy celkem 8 sběrných dvorů. Součásti sběrného dvoru Pod Šancemi, Praha 9 je i 1
Bc. Jiří Gregor, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1 Brno 601 90, e-mail:
[email protected].
demontážní linka televizních, monitorových a dalších elektrických komponentů. Tato linka byla uvedena do trvalého provozu ke dni 1. 1. 2013. Další sběrné dvory se nacházejí v ul. Proboštská, Zakrytá, Puchmajerova, Za Zastávkou, Bečovská, Teplárenská a Klikatá. V rámci likvidace objemného odpadu, Pražské služby, a.s. ročně přistavují cca 9 000 velkoobjemových kontejnerů. Odvoz a umístění těchto kontejnerů definují jednotlivé městské části. Další velmi důležitou oblastí, ve které Pražské služby, a.s. působí, jsou silničářské činnosti. Jedná se o provádění dopravního značení a zařízení, čištění komunikací a jejich součástí, zajišťování sjízdnosti a schůdnosti komunikací, drobné stavební opravy chodníků a vozovek a údržba silniční zeleně. V oblasti dopravního značení a zařízení jsou Pražské služby, a.s. jednou z největších firem v ČR. Čištění, sjízdnost a bezproblémovost pražských komunikací, Pražské služby, a.s. zajišťují cca 70 % všech pražských komunikací.
2. Základní charakteristiky ZEVO Malešice -
Roční množství spáleného komunálního odpadu – 270 kt.
Zbytky + potenciální využití: -
Železný odpad – 3 942 t – cca 25 km železnice. Škvára – 60 750 t – cca 15 km pozemní komunikace. Popílek – 6 360 t – cement + H2O – podloží skládky.
Produkce: -
Tepelná energie – 850 TJ – cca 18 000 domácností. Elektrická energie – 45 000 MWh – cca 18 000 domácností.
3. Spolupráce na jednotlivých úlohách V rámci pracovní stáže byly řešeny různorodé úlohy, tento článek se bude zabývat hlavní řešenou problematikou. Tu lze rozepsat na následující tři úkoly: -
Práce na schématech a technologii v rámci optimalizace plánování pro dodávky a výroby elektřiny, tepla a páry. Optimalizace a možnost měření tepelného toku v peci. Modelování ekonomického svozu odpadů.
2
3.1.
Spolupráce na schématech a technologii ZEVO - Malešice
Předmětem práce bylo vytvoření modelu technologického proces ZEVO Malešice pomocí softwaru W2E, který je dlouhodobě vyvíjen na pracovišti Ústavu procesního a ekologického inženýrství (ÚPEI). Jednotlivé energetické toky jsou založeny na bilančních rovnicích odvozených z všeobecně platných fyzikálních zákonů. Schéma s hlavními technologickými celky celého procesu je uvedeno na obrázku str. 4. Pomocí této modelové technologie je možné simulovat různé provozní stavy (velký odběr tepla, režim výroby elektřiny) a sledovat důsledky v době množství výroby energie. To má za následek změnu legislativních indikátoru (UPE, R1) a hlavně ekonomický dopad. Dále byla porovnána výkresová dokumentace s reálným zapojením a provozem stěžejních prvků ve spalovně. Aby bylo možné toto porovnání korektně vyhodnotit bylo nutné projít a zkontrolovat veškeré požadované měřicí prvky uzly ve spalovně.
3
4
Tyto vytvořené schémata byly velmi důležité pro kolegy řešící optimalizační kroky v plánování dodávek tepla a elektřiny.
3.2.
Možnost měření tepelného toku
Cílem této metody je zajistit stabilizaci a především zefektivnění následujících důležitých parametrů v oblasti spalování komunálního odpadu: - Zvýšení účinnosti. - Snížení znečišťujících látek. - Snížení kouřových plynů. - Zlepšování kvality popela. - Snížení koroze. - Zvýšení ekonomické efektivnosti. Metoda slouží k předejití koroze a lze lépe popsat tvorbu usazenin na stěně kotle, což je při spalování komunálního odpadu skutečně důležité. Tento fakt pozitivně ovlivňuje ekonomickou stránku. [1] Vznik a tvorba usazenin na stěnách kotle je závislá na složení odpadu při spalování. Usazeniny zapříčiňují větší tepelný odpor a tím i horší prostup tepla přes samotnou vyzdívku a následně trubkový systém, tj. dochází ke snižování prostupu tepla přes celou stěnu. Komunální odpad se značně liší svou výhřevností a není možné tedy reálně zajistit vyšší výhřevnost při vyšším zanesení stěn. Z tohoto důvodu je nutné hledat vhodné řešení, jak samotnému zanesení stěn předcházet. [1] Reálné řešení je právě využití online měření tepelného toku. Tato metoda neřeší pouze zanesení stěn, ale i změnu jednotlivých struktur, respektive vad vyzdívky. V závislosti na tomto faktu provozovatel spalovny, je schopen lépe definovat teplotní rozdíly, je schopen pracovat s efektivnější výhřevností kotle a včas zahájit čištění usazenin na stěně kotle. [1]
5
Na obrázku č. 2 lze vidět konstrukci stěny se žáruvzdornou vyzdívkou kotle, trubkou s vodou a izolací. Hustota tepelného toku je přenášena z vyzdívky, přes trubku, vodu, opět trubku, až do izolace a do okolí. [1] Hustota tepelného toku, který prochází přes vyzdívku v oblasti trubky, přechází přímo do vroucí vody. Tepelný tok v oblasti žebra, je jen částečně převeden do vroucí vody – charakterizuje odpor R5, zbylá část se přenáší do žebra – charakterizuje odpor R4. Teplota žebra je vždy vyšší, než teplota samotné vroucí vody - obrázek č. 2 a 3. [1]
Obrázek č. 2 - Konstrukce stěny kotle
Teplota varu vody v trubce odpařovacím tlaku napájecí vody. [1]
∙
Obrázek č. 3 - Tepelné odpory
je
∙
konstantní
.
vzhledem
∙
k závislosti
na
- tloušťka stěny - tepelná vodivost materiálu - tepelný tok Rovnice charakterizuje změnu teplotu v průřezu stěny kotle. Z rovnice je patrné, že finální teplota je lineární funkce tepelného toku. Samozřejmě je nutné znát tepelné odpory stěn a body varu. [1]
6
Pro měření tepelného toku se využívají bodově přivaření dráty ze slitiny CuNi (princip termoelektrického efektu). Generuje se potenciál mezi základním materiálem, tj. stěnou a konstantním vodičem - viz obrázek č. 4. Termoelektrický potenciál se měří pouze v kontaktním místě na trubce a lze jej měřit na námi definovaných místech. Nejběžněji místa jsou vrchol trubky, žebro, respektive styk žebra s trubkou viz obrázek č. 4. K měření je možné využít i PT teploměry. Obrázek č. 5 definuje možné rozložení a uspořádání drátu na trubkovém systému. Množství zapojených drátů se používá z důvodu zjištění rovnoměrného tepelného toku přes celou zkoumanou plochu. Obrázek č. 6 charakterizuje detail bodového svaru měření. [1]
Obrázek č. 4
3.3.
Obrázek č. 5
Obrázek č. 6
Modelování ekonomického svozu odpadů
Vzhledem ke skutečnosti, že ZEVO Malešice si zajišťuje komplexní svozové služby, manipulaci a nakládání s komunálním, tak i jiným odpadem, bylo velice zajímavé začít spolupracovat, právě na svozové problematice. Pražské služby, a.s. zajišťují sběr lokálního odpadu od obyvatel a následnou dopravu přímo do spalovny, respektive využití překládací stanice. Samotný proces od obyvatele až po spalovnu je značně komplikovaný a náročný, jak z finančního, tak i časového hlediska. Vozový park Pražských služeb, a.s. je zobrazeno na obrázku č. 7 - 12. Jak již bylo zmíněno v úvodu průměrné stáří vozového parku je 4 - 5 let. Mezi nejběžnější používané automobily patří hákové nakladače, které jsou schopny naložit kontejner na auto, tak i na přívěs. Tyto auta se využívají především pro svoz lisovacích 7
kontejnerů z překládací stanice. Dále ve vozovém parku lze nalézt popelářské vozy kukačky, celou řadu manipulační techniky a přívěsy. Perličkou vozového parku je, jak pojízdný, tak i stacionární rollpacker, který slouží k zhutňování odpadu v otevřených kontejnerech. Pomoci rollpackeru je možné zhutnit odpad až o třetinu.
Obrázek č. 7 - Dvounápravové auto zn. Mercedes Obrázek č. 8 - Třínápravové auto zn. Mercedes
Obrázek č. 9 - Třínápravová kukačka - plasty Obrázek č. 10 - Dvounápravová kukačka - SKO
Obrázek č. 11 - Dvounápravový přívěs
Obrázek č. 12 - Třínápravový přívěs
Automobil typu kukačka, slouží ke sběru komunálního či již tříděného odpadu. Automobil posbíraný odpad lisuje, z důvodu lepší využitelnosti prostoru pro sběr a větší množství odvezeného odpadu na jednou. Třínápravové kukačky odvezou až 10 8
tun komunálního odpadu, menší dvounápravové kukačky posbírají cca 6 tun směšného komunálního odpadu. Jízdní soupravy v kombinaci auta s hydraulickou rukou a přívěsu slouží k odvozu lisovaného odpadu z překládací a lisovací stanice v Praze. Třínápravové auta mají užitkovou hmotnost 26 tun, dvounápravové 18 tun. Hydraulická ruka slouží k manipulaci s kontejnery bez nutnosti použití dalších manipulátorů, které by reálně zdražovali svozový faktor z hlediska ekonomického pohledu. Překládací stanice a lisovací zařízení Zařízení slouží k překládání, vážení a lisování směsného komunálního odpadu z popelářských vozů do velkoobjemových kontejnerů, které jsou následně odváženy v soupravách speciálními vozidly do spalovny. Výhodou lisovacího zařízení je značná úspora nákladů, dopravních kilometrů a neproduktivních časů svozové techniky. Po zkušebním provozu v období prosinec 2011 až únor 2012 je zařízení od března 2013 v nepřetržitém provozu. Kapacita stanice je dnes plně využita a denní návoz se pohybuje kolem 200 t. Provozní doba je v pracovních dnech 7:00–15:00. Překládací stanice disponuje velkým prostorem, jak pro samotné lisovací zařízení - obrázek č. 13, tak i sběrný dvůr. Plocha je cca 5 000 m2. Dále překladiště disponuje pojízdným rollpackrem, váhou na popelářské vozy, čtyřmi vagonovými pojezdy pro lisovací kontejnery, velínem atd.
Obrázek č. 13 - Násypka lisovacího zařízení Obrázek č. 14 - Vagónové pojezdy - lisovací kontejner
9
Obrázek č. 15 - Váha pro popelářské vozy
Obrázek č. 16 - Lisovací zařízení
Lisovací kontejnery mají objem 40 m3 - obrázek č. 14. Lisovací zařízení nalisuje jeden kontejner pomocí 4 až 20 operací lisu, záleží na definovaných parametrech a na požadovaném zhutnění odpadu v kontejneru. Obvykle se využívá 14 operací, při uvažovaném zhutnění hmotnosti 400 kg/m3. Na obrázku č. 16 lze vidět pohled do lisovacího zařízení s beranem. Jedna operace lisu trvá cca 30 vteřin, tedy nalisování jednoho kontejneru je kalkulováno na 7 min. Výměna kontejneru, tj. odepnutí nalisovaného a připnutí prázdného kontejneru, trvá cca 2 minuty.
4. Svozová charakteristika Prioritním cílem tohoto úkolu bylo sumarizovat základní dopravní a provozní charakteristiky pro svoz odpadu. Sestavit jednoduchý a především použitelný ekonomický model pro výpočet dopravy odpadu z místa A do místa B. Model primárně řeší dopravu silniční, avšak jsou zde zavedeny železniční charakteristiky, které je možné v konkrétních variantách zohlednit a tím zvýšit celkové finanční hledisko dané varianty. Lze tedy konstatovat, že se jedná o komplexní proces dopravy odpadu z místa překladiště do místa spalovny - obrázek č. 17.
10
Naformátováno: Písmo: (výchozí) Arial
Obrázek č. 17 - Schéma svozové charakteristiky
Ekonomický model je sestaven pro pět hlavních variant. Není nutné uvažovat, jak odpad získat a kde ho posbírat, pouze že je reálně k dispozici. Varianta č. 0 – Popelářský vůz Zvolený popelářský vůz, který po naplnění odjíždí přímo na spalovnu. Varianta č. 1 – Tahač a Walking floor systém Zvolený tahač (Mercedes Benz Actros) a přípojný vlek typu walking floor, tj. posuvná podlaha pro rychlejší vykládku. Varianta č. 2 – Nákladní automobil s přívěsem a vybudování lisovacího zařízení Nákladní auto s přívěsem, odváží 2 ks nalisovaných kontejnerů do spalovny nebo na nejbližší železniční stanici. Varianta č. 3 – Hákový nakladač s přívěsem a vybudování lisovacího zařízení Nákladní auto s hydraulickou rukou a přívěsem, odváží 2 ks nalisovaných kontejnerů k nejbližší železniční stanici. Varianta č. 4 – Nákladní automobil s přívěsem a Innofreight kontejnery Nákladní automobil s přívěsem, odváží naplněné kontejnery typu Innofreight. Odváží 2 nebo 3 ks, dle volby typu XS nebo XXL.
11
4.1.
Vývojový diagram pro optimalizační model
Základní blokové schéma modelu je uvedeno na obrázku č. 18.
Obrázek č. 18 - Schéma modelu
12
4.2.
Blokové schéma jednotlivých variant
V diagramu (obrázek č. 19) lze nalézt základní definici uvažovaných variant pro svozovou úlohu.
Obrázek č. 19 - Schéma svozové úlohy - myšlenková mapa
13
4.3.
Ekonomický pohled na svozové charakteristiky
Dle logické dedukce, je evidentní, že vždy, tj. nehledě na počet ujetých kilometrů, bude finančně nejnáročnější varianta č. 0 - popelářský vůz. A to především z důvodu vysokých pořizovacích nákladů a malého množství odpadu, které se odveze na jednu jízdu. Tento fakt je chápan zejména z finančního a dopravního hlediska. Samozřejmé je třeba uvážit, že odpad je nutné sbírat a dopravovat z domácností (popelnic a kontejnerů) na překládací stanici, popřípadě přímo do spalovny. Z tohoto důvodu lze popelářský vůz, chápat jako fixní hodnotu ke každé svozové variantě. Úspora na popelářských vozech, popřípadě jeho nahrazení např. formou stacionárních kontejnerů, které budou přistavěny v ulicích, není zcela reálná. Jednak bude třeba dovybudovat podzemní sklady na kontejnery, což sebou nese určitou finanční náročnost, dále pak edukovat lokální obyvatele aktivně využívat tuto prezentovanou alternativu. Presentovanou možnost nevidím jako zcela reálnou, především v závislosti na lidské lenosti. Každopádně by se dalo fakticky uvážit, že v závislosti na provozních nákladech, by mohlo dojít ke značnému finančnímu odlehčení. Nejlevnější variantou bude jedna z následujících možností, tj. -
Varianta č. 1 – Tahač a Walking floor systém. Varianta č. 3 – Hákový nakladač s přívěsem a vybudování lisovacího zařízení. Varianta č. 4 – Nákladní automobil s přívěsem a Innofreight kontejnery.
Zde vše záleží na konkrétní volbě počtu odvezených kontejnerů za den a především na kilometrové vzdálenosti, která je nejdůležitější při stanovení výhodné ekonomické varianty. Logicky nejlevnější možnou variantou je možné chápat variantu č. 1 nebo variantu č. 4, především z toho pohledu, že v této variantě není nutné využívat lisovací zařízení. Jedná se tedy pouze o naložení Innofreight kontejnerů nebo sytému walking floor pomoci správného manipulátoru, respektive předního nakladače. Na druhou stranu, už není nutné řešit, jak se kontejnery ve spalovně vyloží. Pro lepší názornost je relevantní zamyslet se nad tabulkou č. 1 - srovnání variant č. 1 - 3. V tabulce lze nalézt základní stanovené parametry pro konkrétní variantu: Tabulka č. 1 - srovnání variant č. 1 - 3
Varianta č. 1 Tahač Walking floor Nakladač - lžíce
vs.
Varianta č. 3 Nákladní vůz Přívěs Lisovací zařízení 14
vs.
Varianta č. 4 Nákladní vůz Přívěs Nakladač - lžíce Manipulátor
Je třeba zmínit, že doprava realizovaná až do spalovny je uvážena pouze v případě č. 1, zbylé dvě varianty jsou pouze úvahy svozu k nejbližší železniční stanici. Z tohoto důvodu je nutné definovat tabulku č. 2 - srovnání variant č. 1 a 2, kde je definována doprava až do spalovny a tabulku č. 3 - srovnává varianty č. 3 a 4, které definují svoz k nejbližší železniční stanici. Tabulka č. 2 - srovnání variant č. 1 a 2
Varianta č. 1 Truck Walking floor
vs.
Nakladač - lžíce
Tabulka č. 3 - srovnání variant č. 3 a 4
Varianta č. 2 Nákladní vůz Vlečka Lisovací zařízení Manipulátor
Varianta č. 3 Nákladní vůz Vlečka Lisovací zařízení
Varianta č. 4 Nákladní vůz Vlečka vs. Nakladač lžíce Manipulátor
Tabulka č. 2 charakterizuje a definuje jednotlivé prvky, které je nutné uvážit při dopravě až do spalovny. Z obrázku č. 20 - srovnání varianty č. 1 a 2, lze jednoduše konstatovat, že samotná doprava je výhodnější při využití nákladního auta s přívěsem, avšak při uvážení lisovacího zařízení, dochází k prudkému nárůstu v ceně. Výhodnější je tedy varianta s využitím tahače a systému WF. Dle grafu je zcela evidentní, že ke zlomu dochází na hodnotě 300 km, kdy varianta č. 2 začíná být výhodnější pro nákladní auto s vlečkou. Zde je nutné uvážit především časové hledisko a rovněž hledisko opotřebení.
Náklady na dopravu 1t-1km - varianta č. 1 a 2 4,00 3,50 3,00
Kč
2,50 Walking floor - celkově
2,00
Walking Floor - doprava
1,50
Nákladní auto - celkově
1,00
Nákladní auto - doprava
0,50 0,00 0
50
100
150
200
250
300
350
Km Obrázek č. 20 - srovnání varianty č. 1 a 2
15
Výsledkem analýz byly získány čtyři svozové závislosti. Výsledné rovnice popisující vztah mezi dopravními náklady a dopravními vzdálenostmi jsou uvedeny v tabulka č. 4. Tabulka č. 4 - Charakterizující rovnice
Charakteristické rovnice pro konkrétní variantu Walking floor - celkově
y = 43,589x-0,701
Walking floor - doprava
y = 20,186x-0,602
Nákladní auto - celkově
y = 67,551x-0,771
Nákladní auto - doprava
y = 7,4346x-0,487
Tabulka č. 3 charakterizuje jednotlivé prvky, které jsou nezbytné pro správné naložení a odvoz kontejnerů k nejbližší železniční stanici. Z obrázku č. 21 - srovnání varianty č. 3 a 4, lze konstatovat, že doprava a svoz odpadu bude ekonomičtější ve variantě č. 4 po celou dobu provozu. Jak v případě využití kontejneru XS, tak XXL. XS - možnost naložení 3 kontejnerů na soupravu a v případě varianty XXL se jedná o naložení 2 kontejnerů. Z celkového průběhu, lze dovodit, že průběhy jsou totožné a liší se pouze vstupní investicí.
Náklady na dopravu 1t‐1km ‐ varianta č. 3 a 4
Kč
6,00 5,00
Hákový nakladač‐ celkově
4,00
Hákový nakladač ‐ doprava
3,00
Infreight kontejnery XXL ‐ celkově
2,00
Infreight kontejnery XXL ‐ doprava
1,00
Infreight kontejnery XS ‐ celkově
0,00 0
20
40
60
80
100
Infreight kontejnery XS‐ doprava
Km Obrázek č. 21 - srovnání varianty č. 3 a 4
Výsledkem analýz bylo získáno šest svozových závislosti. Výsledné rovnice popisující vztah mezi dopravními náklady a dopravními vzdálenostmi jsou uvedeny v tabulka č. 5.
16
Tabulka č. 5 - Charakterizující rovnice
Charakteristické rovnice pro konkrétní variantu y = 76,699x0,899 Hákový nakladač - celkově y = 35,407x0,831 Hákový nakladač - doprava y = 83,813x0,974 Innofreight kontejnery XXL - celkově y = 47,811x0,957 Innofreight kontejnery XXL - doprava y = 83,813x0,974 Innofreight kontejnery XS - celkově y = 47,811x0,957 Innofreight kontejnery XS - doprava Náklady na dopravu a provozní náklady kontejnerů, byly stanoveny na základě konzultace s provozovatelem překládací stanice ZEVO Malešice a dle internetových ceníků, které jsou dostupné na stránkách výrobců nákladních aut a tahačů. V rámci korektního na-cenění jsem dále vycházel ze studie - Převod silniční dopravy na železnici z hlediska ceny - která poukazoval, jak na cenovou politiku, tak i výhodnost a vhodnost jednotlivých silničních a železničních systémů. Výše popsané modely lze využít pro odhad dopravních nákladů v rámci dopravy odpadu od producenta až ke konečnému zpracování. Prioritní aplikace těchto dopravních modelů slouží k následné implementaci do optimalizačních nástrojů pro zefektivnění dopravních toků a stanovení klíčových rozhodnutí v rámci ekonomické politiky v oblasti svozu SKO.
5. Závěr Aktivní stáž v ZEVO Malešice byla zahájena v roce 2013 po letních prázdninách, kdy došlo k prvnímu seznámení se spalovnou v Praze. Na spalovnu bylo dojížděno vždy v týdenních cyklech, které byly z pracovního pohledu nejefektivnější. Kromě Prahy byly dílčí úkoly řešeny i z domovského centra NETME, kde sídlí ústav ÚPEI. V Praze proběhlo řádné zaškolení a především seznámení s komplexním provozem spalovny. Došlo k podrobnému seznámení s chodem, samotnou technologií, bezpečností a veškerými interními předpisy. Základní poznatky byly již známy z teoreticko-praktických předmětů, které byly absolvovány na oboru ÚPEI ve školním roce 2012/2013. Předmětná stáž na spalovně v Praze byla značně přínosná, především z pohledu zapojení se do samotné praxe při řešení konkrétních úkolů v provozu spalovny. 17
6. Poděkování Příspěvek byl realizován za finančního přispění Evropské unie v rámci projektu Partnerství v oblasti energetiky, č. projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0080. Poděkování patří celému týmu ZEVO Malešice, který se aktivně věnoval v průběhu celé pracovní stáže. Jmenovitě poděkování patří především Lukáši Crhovi, Ing. Tomáši Žižkovi, Jiřímu Juppovi, Ing. Aleši Zahradníkovi, Ing. Pavlu Beranovi a v neposlední řadě samozřejmě panu řediteli ZEVO Malešic Dr. - Ing. Aleši Bláhovi, který umožnil předmětnou spolupráci.
Literatura [1] BAUHAUS-UNIVERSITÄT WEIMAR. A METHOD FOR NON-INVASIVE HEAT FLUX DETECTION IN MEMBRANE WALLS OF STEAM GENERATORS. In: [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://tudresden.de/die_tu_dresden/fakultaeten/fakultaet_maschinenwesen/iet/vws/Veroeffentlichungen/Beck mann_9 0-07/Be-92.pdf
CONTRIBUTION TITLE IN ENGLISH
Keywords ZEVO, transportation, incineration, manipulation, heat flux, diagrams, waste
Summary This short article describes activity in Prague's incineration.
18
